1 09
dobrovolný příspěvek 10,-
lede n 20
olomoucký měsíčník
Aktuální číslo: Pěstování a využití lnu Dotace na zateplení pro domácnosti Ekoporadna: podlahy Hnutí DUHA bilancuje Olomoucký Biozpravodaj
Ekologické listy 1/2009 vychází: 9.1. 2009 Vydává Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Libor Praus, Jitka Komendová Foto na titulní straně: Libor Praus Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Jazykové korektury: Kateřina Červená Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 1700 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc www.ekologickelisty.cz Uzávěrka příštího čísla: 20. 1. 2008
Téma Na poli vyrostl len... První doklady o pěstování a tkaní lnu na našem území byly nalezeny u Mohelnice, a to z mladší doby kamenné. Ještě v polovině 19. století jím bylo oseto 60 000 ha půdy; v 80. letech 20. století klesla výměra na polovinu a v současnosti nepřesahuje 10 000 ha. Dlouhá staletí platilo, že v každé vesnici byla část polí oseta právě lnem pro získání vlákna a semene pro místní spotřebu. Len vyžaduje odpočatou půdu, nikoliv však přímé hnojení ani výraznější ochranu proti škůdcům; je náročný na dobré odplevelení pozemku (bránování, kvalitní orba, příp. herbicidy). Vyžaduje srážky nad 600 mm ročně a dlouhodobě vysokou vlhkost vzduchu – tradiční lnářskou oblastí proto bylo a je Šumpersko a Jesenicko, kde se rostlinám v protáhlých údolích s častými mlhami velmi dobře daří. Často je pěstován v ochranných pásmech vodních zdrojů – vyhovuje mu extenzivní způsob pěstování s podsevem travin, což brání erozi půdy. Navíc dokáže z půdy odstranit kadmium, a to až 0,5 kg Cd na hektar, které ukládá zejména do kořenů. Pěstuje se celá řada odrůd modro- i bělokvětého lnu, které lze rozdělit do tří skupin podle hlavního využití: přadný len (má dlouhé, stejnoměrné, nevětvené stonky), olejný (s kratšími, silnými dobře větvenými stonky a velkým výnosem semene) a olejnopřadný (něco mezi výše popsanými).
...uzrál... Na sklonku léta, v srpnu či září dosáhne odkvetlý len zralosti a nažloutlé tobolky jsou naplněny semeny. Rostliny pěstované na vlákno se sklízejí poněkud dříve než druhy pro semeno. Velmi často se používá defoliace rostlin pomocí chemických postřiků, které zajistí rovnoměrné a včasné dozrávání rostlin, které ztrácejí spodní listy a většinu vody ze stonků – lépe se pak oddělují vlákna od dřevnatých částí. Semena z naší produkce jsou zpravidla určena na přímou spotřebu či jako krmivo – osivo pochází povětšinou z dovozu. To platilo již ve středověku, kdy bylo nejvíce oblíbeno osivo z Pobaltí.
...slunce jej usušilo... Po ručním či strojovém vytrhání se len rozkládá v tenké vrstvě na lniště a nechá se tzv. rosit. K tomu je důležitá dostatečná vlhkost a ranní mlhy, stejně jako teplé a slunečné dny. Při prvním obracení po 7–14 dnech se rostliny odsemeňují a nechávají ještě několik týdnů rosit a opakovaně se obracejí. Stonky díky rozkladu chlorofylu zežloutnou– pokud ve stoncích chlorofyl zůstane, může způsobit pruhovitost vláken i výrobků.
...žabka namočila... Vyrosené a proschlé stonky byly v minulosti máčeny v rybnících nebo vodních tocích, popř. k tomu
2
účelu vystavěných nádržích. Nějaký čas se len močil i v teplých pramenech ve Velkých Losinách. Teprve od poloviny 19. století se začalo uplatňovat máčení teplou vodou v máčírnách; později se experimentovalo s využitím enzymů. Cíl procedur byl a je jediný: oddělit dřevnaté části stonku od vláken.
...čáp nalámal... Uschlé stonky (vyrosené nebo máčené) jsou nalámány na hrubé kusy spojené pevnými vlákny. V minulosti se stonky polámaly na mědlicích ve vesnických pazdernách, když se před tím na drhlenech (připomínajících větší vidle) oddělily tobolky se semeny; máčení se totiž objevilo až v 19. století, což si vynutilo odstranění semen před touto procedurou. V moderních tírnách je vlákno nejdříve protaženo mezi válci a pak šetrně nalámáno.
...ježek pročesával... Polámané stonky jsou pročesány na vochlích (kartáč s hřebíky) nebo v průmyslových vochlovacích strojích. Zde se ujednotí a vytřídí vlákno – na krátkou koudel a dlouhé vlákno. Koudel se používá do hrubých přízí a provazů, netkaných textilií nebo směsí s bavlnou; časté je použití do kvalitních cigaretových papírků.
...pavoučkové vlákno usoukali... Lněná vlákna byla dlouhá století zpracovávána na přeslicích a později kolovratech v jednotlivých domácnostech. Vlákno se namotávalo na cejchovaná motovidla, což garantovalo délku nitě ve štukách. Vlákno a následné látky byly obvykle zpracovány ve vsi, pro vlastní nebo lokální spotřebu. Jen v lnářských oblastech v podhůří Jeseníků, Krkonoš a Krušných hor obcházeli chalupy nákupčí a vlákna putovala buď do manufaktur, nebo k tkalcům.
...borůvky mu barvu daly... Přírodní lněné vlákno má lehce nahnědlou barvu, a proto se kvalitnější vlákna či hotové látky bílily či barvily – zejména pro potřebu vyšších vrstev, šlechty a církve. Čeští běliči z Jesenicka byli vyhlášení i za hranicemi země. Jesenické hory poskytovaly dřevo na výrobu potaše, čistou a měkkou vodu a uchovávaly výrobní tajemství běličských mistrů. Bělení se provádělo i pomocí mléka, syrovátky nebo podmáslí.
...mravenečci plátno tkali... Lněné plátno může být velmi jemné i pevné, dobře se barví a zpracovává. Tkalcovské stavy bývaly v leckteré chalupě v lnářských oblastech a výroba plátna byla vítaným přivýdělkem pro zemědělce v chudých oblastech. Výroba se s průmyslovou revolucí přesunula do manufaktur a měst – svého času se Šumperku s desítkami hedvábnických a lnářských firem přezdívalo český Manchester. Od konce 19. století však začala domácí lnářská produkce upadat kvůli dovozu levné bavlny (ta se ovšem do Čech dovážela už od 14. století z Turecka), přísunu kvalitní a levné příze z Anglie a nástupu umělých vláken.
...a na kapsičky taky zbylo. Pěstování lnu se v Čechách udrželo zejména na Šumpersku (kde dodnes funguje výzkumný a osivářský ústav) a Vysočině. Plochy oseté lnem se opět postupně rozšiřují, nicméně pro pokrytí byť malé sou-
časné spotřeby by musely být alespoň dvojnásobné. Zpracováním lnu se u nás zabývá několik firem, jejich přehled najdete v Databázi nepotravinářského využití zemědělských plodin (na www.konopa.cz); mezi nejdůležitější patří Moravolen Bruntál, Lenka Kácov, Lenas Malá Šťáhle, Sázavolen Leština u Světlé, Perla Ústí nad Orlicí a Nobleslen Šumperk. Jako výborná rostlina po extenzivní pěstování je velmi vhodný pro použití v ekologickém zemědělství. Z české bioprodukce se nám podařilo najít jen přadný len firmy Abatis a olejný len z ekofarmy U Hrubého lesa (Komňátka); v obchodech je k dostání bio lněné semínko z Číny a Argentiny. Využití se zdaleka neomezuje jen na látky a příze; len může sloužit pro výrobu sádrovláknitých izolačních desek, pěstebních kelímků, izolace a těsnění, jako obalový materiál, podestýlka či palivo. Navíc se odhaduje, že 1 ha lnu znamená jedno zaměstnanecké místo, což je velmi přitažlivé v chudších podhorských oblastech. Kde nakoupíte? www.ecovoice.cz - oděvy z biobavlny, lnu, konopí a bambusu; www.ecomamma.cz - konopí, len, biobavlna; www.konopne.cz - konopné a bambusové oděvy; www.konopi.info - konopné produkty značky Cannabe Renata Placková Ilustrace: Iva Rašnerová Zdroje: Doubravský, Šmirous: Lnářství na Šumpersku; Šumperk 2002; Šmirous, Krmela: Pěstování, sklizeň a zpracování lnu přadného, Šumperk 1994; Miler, Petiška: Krtek a kalhotky; Praha 2004
Zelená domácnost Na zateplení domů přispěje stát domácnostem miliardami korun Vláda se chystá uložit do Státního fondu životního prostředí (SFŽP) asi deset miliard korun na zateplení budov a na výstavbu pasivních domů. Jde o částku, kterou Ministerstvo životního prostředí (MŽP) získalo z prodeje sto milionů tun emisních povolenek. Například pro běžnou domácnost topící plynem to může znamenat úsporu až patnáct tisíc korun ročně, pokud nechá svůj dům lépe zateplit. Státní fond životního prostředí navíc na takovou rekonstrukci může přispět až šedesáti procenty. Od jara budou moci lidé nově žádat ze SFŽP o peníze dopředu ještě před zahájením prací. Zatím ale nejsou stanoveny přesné podmínky čerpání příspěvků. Dosud přitom občané museli podávat žádosti zpětně, poté co úpravu domu sami zaplatili. V letošním roce se budou posuzovat žádosti předem, na základě projektové dokumentace. Dopředu se tak lidé dozví, zda peníze dostanou. Státní dotace se navíc
netýká pouze zateplování domů. Nárok na příspěvek bude i na výměnu oken za ekologičtější, nahrazení kotlů na uhlí za kotle na obnovitelná paliva nebo pořízení solárních panelů na přitápění. Pokud se dotace deseti miliard ze SFŽP letos nevyčerpá, budou zbylé peníze převedeny do následujícího roku. MŽP očekává, že celkem by v dalších letech mohlo být k dispozici až pětadvacet miliard korun. Přesné podmínky k získání státního příspěvku zatím ministerstvo nevytvořilo. Stále probíhá jednání, například s bankami o tom, aby na zbytek nákladů poskytly lidem nízkoúrokový úvěr. Diskuse se vedou také o tom, o kolik se musí snížit spotřeba, aby vznikl na dotaci nárok. Jasno by mělo být na přelomu března a dubna, kdy chce ministerstvo projekt spustit. V této době se objeví aktuální informace na internetových stránkách Státního fondu životního prostředí: www.sfzp.cz. Zdroj: Denik.cz, Mzp.cz
3
Ekoporadna Podlahy Budeme v domě předělávat podlahy. Jaké existují ekologičtější alternativy podlahových krytin ke klasickému PVC? Při výběru podlahové krytiny zohledněte, z čeho je vyrobena, jaké suroviny byly použity, zda nemá jejich výroba dopady na životní prostředí (toxické látky, doprava, drancování přírody), zda se z nich nemohou uvolňovat chemikálie během používání a konečně, zda je možné materiál recyklovat, zkompostovat nebo je jeho likvidace problematická. Vybírat můžete z desítek typů podlahových krytin; pokusíme se podívat na zoubek alespoň některým z nich. Výběr jsme omezili na krytiny, které lze zakoupit a instalovat svépomocí nebo přes firmu. Bezesporu zajímavé tipy na hliněné podlahy s izolací ze sklenic apod. si ponecháme do dalších čísel.
PVC (nesprávně „lino“) Polyvinylchlorid je jednou z nejpoužívanějších a nejuniverzálnějších umělých hmot (plastové výrobky, obaly různých typů, podlahové krytiny atd.). Problematická je bohužel jak výroba – základní surovinou je prudce jedovatý plynný chlór a vinyl, tak likvidace (při spalování se uvolňuje velké množství jedovatých zplodin, skládkování nelze považovat za ekologickou likvidaci a recyklovat prakticky nejde). PVC se změkčuje tzv. ftaláty, které se mohou z materiálu uvolňovat a být vdechovány či prostupovat pokožkou a mohou být příčinou alergií nebo astmatu.
Linoleum (lino) Pod řadou obchodních názvů (Marmoleum, lino, Linosom, Artoleum, Marmorette, Granette, Colorete aj.), v různých barevných variantách se na trhu objevuje staré známé lino. Název pochází od základní složky – lněného oleje, ke kterému je přidává borová pryskyřice, dřevitá moučka, přírodní barviva a mletý vápenec. Směs je tlakem nanášena na jutovou tkaninu. Podle poměru složek se vyrábí v pevných deskách nebo rolích. Všechny suroviny jsou přírodního původu (dejte pozor na barvy) a snadno rozložitelné. Povrch lze ošetřit a obnovit přírodními nátěry.
Korek Jde o kůru korkového dubu a zcela přírodní materiál. Stromy se loupou každých zhruba devět let; dvacekrát za život stromu. Většina korku pochází z Portugalska. Korkové podlahy a obklady mají výborné izolační vlastnosti, jsou odolné a hřejivé; potřebují jen minimální ošetření. V případě vrstveného korku nebo podlah z korkových drtí dejte pozor na druh a případnou toxicitu lepidla. Informace najdete na www.korek.cz.
Dřevěné (plovoucí) podlahy, parkety Podlahová prkna, dřevěnou dlažbu i plovoucí podlahy lze koupit ze dřeva s certifikátem FSC (převážně z Polska), který zajišťuje šetrné lesní hospodaření. Vyhněte se dřevům dopravovaným na velké vzdálenosti. Dřevěné podlahy lze ošetřit nátěry z čistě přírodních vosků a olejů. Přehled výrobků z certifikovaného dřeva najdete na www.czechfsc.cz.
Laminátové plovoucí podlahy Laminátové podlahy se pokládají v podobě desek spojených hliníkovými zámky. Laminát se skládá z několika dřevovláknitých desek, mezi které je zpravidla vlisována polyethylenová fólie, jež omezuje prostup par. Na spodní a svrchní stranu je nalisována průhledná laminovací vrstva odolného plastu; pod svrchní je umístěn dekorační papír, který určuje vzor a barvu podlahy. Podlahy Parador mají německou ekoznačku Modrý anděl.
Koberce V naprosté většině se v současnosti koberce vyrábějí z umělých vláken (nylonu, polyesteru, polypropylenu aj.). Koberce přírodní (vlněné, bavlněné, hedvábné či konopné) jsou zpravidla drahé a obtížně dostupné. Umělá vlákna jsou pro životní prostředí i uživatele vhodnější než PVC. Ačkoliv jejich likvidace není bez nesnází, výchozí suroviny jsou nejedovaté a rovněž se z nich neuvolňují toxické látky. Pokud vám stačí koberec menší, poohlédněte se po produkci chráněných dílen nebo terapeutických center, kde se často vyrábí pěkné koberečky ze zbytků látek a provázků. Přehled produktů najdete na www.praceprozp.cz Renata Placková
Aktuálně z Olomouce Územní plán města podle Hnutí DUHA Olomouc Do konce prosince 2008 mohli občané Olomouce podávat připomínky k zadání nového územního plánu Olomouce. Zadání územního plánu má stanovit „hrací pole“ pro projektanty, kteří budou následně nový
4
územní plán tvořit. Jeho obsah proto z hlediska podoby územního plánu rozhodně nelze podceňovat. Na něm bude totiž záležet, kolik ploch zeleně v Olomouci v budoucnu bude, jak se bude vyvíjet zastavování
Leden 2009
volné krajiny kolem města, zda se bude doprava v centru města dál zahušťovat apod. Na odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu se sešlo několik desítek písemných připomínek občanů. Své připomínky k návrhu zadání podalo také Hnutí DUHA Olomouc. Vyjádřili jsme se k otázce dopravy, kterou cítíme jako velmi vážný problém. Podle našeho názoru by měl územní plán velmi citlivě zakotvovat nové plochy, které mohou generovat automobilovou dopravu. Nevhodný je vznik těchto ploch v centru města, které již dnes dopravou velmi trpí. Jedním z takových problémových ploch by v budoucnu mohl být areál Šantovky, kde by mělo vzniknout nákupní centrum zaujímající celou plochu „na ostrově“. Územní plán by dále měl plnit především ochrannou funkci, měl by umět zabránit umisťování nevzhledných staveb typu DC Kaufland (při příjezdu k OC Olympia), měl by pomáhat stavebnímu úřadu rozhodovat při povolování nových staveb také s ohledem na jejich podobu a zapojení do okolního prostředí. Případný vznik nových průmyslových ploch mimo v současné době zastavěné území města musí být podle našeho názoru podmíněn řešením městské hromadné dopravy, a to v takové podobě, aby byl minimalizován další nárůst individuální automobilové dopravy. Na nových plochách by měl být určen také minimální podíl vzrostlé zeleně, a to zeleně, která bude skutečně plnit svou funkci a ne jen podle hesla „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“, podle něhož řeší otázku ozelenění svých parkovišť mnohá obchodní centra v Olomouci. Měla by být zajištěna návaznost prvků územního systému ekologické stability, ÚSES by měl být plánován s
ohledem na skutečné nebo reálně dosažitelné poměry v území a ne jen proto, aby se dostálo slovu zákona a byly zaneseny do mapy. Město by mělo vyhradit území pro vznik nových ploch zeleně (především parků). Jako vhodné území se nám jeví okolí Mlýnského potoka na jih od Tržnice v lokalitě „na ostrově“, čímž by došlo k propojení zeleného prstence parků kolem centra (Smetanovy sady, Bezručovy sady). Dalším pozitivním krokem by podle našeho názoru bylo věší začlenění vodních toků do struktury města, a to využití rekreačního potenciálu především Mlýnského potoka mezi Tržnicí a ul. Velkomoravskou. Vodní toky by měly být zachovány jednak jako biotop a zároveň by měly plnit protipovodňovou ochranu. Pro řešení této problematiky jsme odkázali na studii, kterou zpracovala Unie pro řeku Moravu. Tuto studii již sice nelze, vzhledem k již započatým protipovodňovým úpravám, použít jako celek, lze však čerpat z jejích základních tezí o zapojení řeky do města a jejím zpřírodnění. A na závěr jsme připomněli, že při plánování ploch pro bytovou výstavbu je třeba pamatovat na základní občanskou vybavenost (mateřské školky, školy, obchody, služby) přímo v místě, neboť tím dojde také ke snížení nároků na automobilovou dopravu. Dominika Kovaříková Pozn: Vyhodnocení připomínek občanů bude zveřejněno společně s upraveným návrhem zadání na úřední desce a na webových stránkách města www.olomouc.eu. Na základě uplatněných připomínek, požadavků a podnětů bude upraven návrh zadání a předložen ke schválení Zastupitelstvu města Olomouce.
Rudolfova alej bude pokácena a obnovena Hlavní “kaštanová” alej ve Smetanových sadech nesoucí jméno Rudolfova je podle posudků a hodnocení zdravotního stavu dřevin na konci své existence a její zdravotní stav se postupujícím časem pouze zhoršuje. Olomoucký magistrát dospěl k závěru, že je v dohledné době nezbytné alej kompletně obnovit. Dle usnesení rady města zadal odbor životního prostředí inventarizaci vybraných skupin živočichů v parcích města Olomouce. Prioritou bylo posouzení vlivu obnovy Rudolfovy aleje na jednotlivé populace živočichů. Zpracovatelem bylo Hnutí DUHA Olomouc a naše výsledky posoudili nezávislí oponenti z jednotlivých biologických oborů. Inventarizační průzkum ukázal, že olomoucké parky jsou z biologického hlediska velmi
cenné pro všechny sledované skupiny živočichů – netopýry, ptáky i hmyz včetně druhů zvláště chráněných. Na základě zjištěných průzkumů doporučujeme provádět obnovu aleje ve dvou etapách. Jako první by měla být oboustranně pokácena delší část aleje od ulice Havlíčkova Wolkerova po fontánku. Zbývající kratší část aleje od fontány po ulici Polskou by měla být oboustranně pokácena nejdříve po pěti letech od kácení v rámci první etapy. Budeme pečlivě sledovat, zda budou všechny kroky obnovy aleje v souladu se zájmy ochrany přírody a zda město zajistí dostatečná kompenzační opatření tak, aby nebyla ochuzena biodiverzita ve Smetanových sadech. Libor Praus, zdroj: Olomouc.eu
Jak nám kvete Heřmánek Ekologická výchova v mateřském centru Mateřské centrum Heřmánek vzniklo v březnu 2006, a to z aktivního zájmu rodičů na rodičovské dovolené, kteří měli zájem se scházet se svými dětmi. V olomoucké městské části Holice do té doby nebyla žádná nabíd-
ka tohoto druhu. Aktivity byly realizovány na dobrovolné bázi v prostorách volného oddělení mateřské školy. Program tvořila herna s programem, laktační a výživová poradna a půjčovna pomůcek pro kojící maminky.
5
V prosinci 2006 vzniklo občanské sdružení Heřmánci. Posláním sdružení je podporovat prvořadou a nezastupitelnou roli rodiny, umožnit rodinám se vzájemně společensky i neformálně stýkat, vzdělávat se a využít svých dovedností a znalostí, obohatit děti o nové kamarády, vztahy a zkušenosti. MC Heřmánek je členem Sítě mateřských center, o.s. a držitelem certifikátu Společnost přátelská rodině. Od září 2008 máme pro vás v Heřmánku otevřeno každý den od rána do večera. Pravidelný program a informace o akcích najdete na www.mc-hermanek.cz. Ekologické výchově se věnujeme průběžně v rámci celého programu. Pořídili jsem barevně odlišené odpadkové koše a rodiče i děti se učí třídit odpad. V letošním roce jsme třídění odpadů (papír, plast, sklo, karton) rozšířili o hliníkové obaly (víčka od jogurtů, alobal apod.). Hliník nosíme do poradny Hnutí DUHA Olomouc, odkud se posílá k dalšímu zpracování. Zahájili jsme sběr zavařovacích sklenic se šroubovacím uzávěrem, které jsou ještě vhodné k dalšímu použití. Máte-li zájem o prázdné zavařovací sklenice s víčky
nebo je vám líto je vyhodit, zastavte se v Heřmánku. Součástí příruční knihovny v herně Heřmánku je literatura s ekologickou tematikou, encyklopedie o přírodě a také letáky s tematikou ochrany životního prostředí. Pravidelně pořádáme přednášky a besedy na ekologická témata, jako je zdravá výživa, přírodní kosmetika, aromaterapie. Již v předporodních kurzech učíme nastávající rodiče používat ekologické pleny pro přebalování dětí. Velký důraz klademe na podporu kojení, které je nejen nejzdravější, ale také nejekologičtější formou výživy dítěte v útlém věku. Dvakrát ročně (jaro, podzim) jezdíme do Sluňákova – Střediska ekologické výchovy. Odborný program se podařilo spojit s vycházkou po krajině Pomoraví. Každé čtvrteční dopoledne je v herně mateřského centra nachystaný program s názvem ZELENÝ HEŘMÁNEK, který se věnuje přírodě a ekologii. Pro děti jsou to hry, výrobky z přírodních materiálů nebo povídání o přírodě, pro maminky povídání např. o tom, jak se starat o domácnost a neničit přírodu a rodinnou peněženku. Mgr. J.Vlková, PhDr. Petra Tenglerová
Životní prostředí v kraji Revita Bečva zaplatí pokutu za ohrožení naturové lokality lesáka rumělkového Pokutu 800 000 korun vyměřila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) společnosti Revita Bečva z Hranic na Přerovsku za porušení zákona o ochraně přírody. Revita Bečva nezákonně navážela zeminu na území evropsky významné lokality NATURA 2000 Štěrkáč u Hustopečí nad Bečvou, kde je chráněn biotop lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Lesák je silně ohrožený nápadně červený brouk o velikosti až 15 mm, který ke svému vývoji vyžaduje dostatečný počet padlých či zlomených stromů v souvislých lesních porostech s přirozenou skladbou dřevin. Nedostatek a úbytek vhodných biotopů v krajině je pak hlavní příčinou jeho současného ohrožení. Podle ČIŽP měla Revita svým jednáním způsobit erozi půdy, poškození půdního povrchu a porostů na území
velikosti přes 45.000 metrů čtverečních. Zásah do chráněného území považuje inspekce za vážný a částečně nevratný. Firma se proti rozhodnutí brání. Odvolala se a chce se soudit. Pokutu považuje za nepřiměřenou a likvidační. Ministerstvo životního prostředí však již potvrdilo správnost rozhodnutí inspekce. Při stanovení výše pokuty inspekce přihlédla ke skutečnosti, že společnost byla na existenci významné přírodní lokality upozorněna a mohla nahlédnout do územních plánů obcí Zámrsky a Milotice nad Bečvou. Také byla upozorněna hranickým městským úřadem na nutnost vyžádat si další potřebná povolení příslušných orgánů státní správy. Přesto o ně nepožádala. Libor Praus, zdroj: ČTK
Referendum o skladišti v Bystročicích opět neprošlo Ani napodruhé neprosadili po čtyřech měsících obyvatelé Bystročic na Olomoucku místní referendum, kterým chtěli zabránit stavbě logistického centra v blízkosti obce. Zastupitelstvo jejich pokus podruhé odmítlo pěti ze sedmi hlasů. Své rozhodnutí odůvodnilo tím, že otázka v referendu je znovu formulována nepřesně. Občanského sdružení pro Žerůvky a Bystročice se bude tedy domáhat svého práva na referen-
6
dum soudně ústavní stížností. Na pozemcích mezi rychlostní komunikací R46 a rodinnou zástavbou nedaleko Olomouce má vyrůst velkokapacitní skladová hala o rozloze přes 42 000 metrů čtverečních. Kromě zastavění vysoce bonitní půdy a zvyšování dopravy hrozí i narušení ochranného pásma vodního zdroje. Občané se obávají nadměrného hluku, prašnosti,
těžké nákladní dopravy a zhoršení kvality ovzduší. Referendum podpořila poprvé v srpnu větší polovina obce a nyní byl počet potřebných podpisů vysoko nad zákonným limitem. Referendum má rozhodnout o tom, jak obec naloží s pozemky, bez nichž není možné zajistit přístup ke skladišti ani jeho výstavbu. Starostka obce Marta Turečková to označila za zástupný problém. Podle ní je referendum jen prostředek, jak stavbě zabránit a sama se domnívá, že hala je nejmen-
ší zlo. Není to spalovna, skládka ani těžký průmysl. Těch deset hektarů je regulativem určeno právě pro tento typ podnikání. Navíc má podle ní vést inkriminovanými obecními pozemky vodovod, tedy veřejně prospěšná stavba. Investor stavby, developerská společnost Lettenmayer & Partner se k případu zatím nevyjádřila a vyčkává. Podobným neúspěchem skončil letos požadavek na místní referendum o papírně Wanemi CZ v Zábřehu na Šumpersku. Libor Praus, zdroj: ČTK
Mozaika Cesta kolem světa na solární pohon Švýcarský vynálezce Louis Palmer dokončil v prosinci cestu kolem světa, kterou absolvoval v solárním elektromobilu. Za rok a půl urazil na všech obydlených světadílech 53 451 kilometrů a občas přibral i nějakého spolujezdce. Hlavním záměrem jeho cesty byla propagace dopravní technologie chránící životní prostředí. Už teď Palmer plánuje novou cestu kolem světa, tentokrát ji však chce stihnout za 80 dní, a tak hodlá vyvinout nové, rychlejší solární vozítko.
Aukce Nadace Veronika Brněnská ekologická Nadace Veronika uskutečnila na konci loňského roku ekologickou aukci, jejíž výtěžek bude použit na záchranu vzácných mokřadních luk ve Žďárských vrších. Aukce se uskutečnila již po šesté a vynesla rekordních 360 000 korun. Dražila se výtvarná
díla věnovaná českými umělci a klasická dražba na brněnské Nové radnici byla doplněna i dražbou na internetu.
Snazší recyklace baterií Vláda přijala novelu odpadového zákona, která by měla zlepšit podmínky pro sběr baterií a akumulátorů a zvýšit tak podíl separace tohoto odpadu. Nově by se na každé baterii s obsahem těžkých kovů měl objevit symbol použité chemikálie a od nového roku by se také měl rozšířit počet míst, kam mohou lidé použité baterie a monočlánky odnášet. Úřad návrhem novely dohání zpřísnění sběru a recyklace baterií v EU. Směrnice, která mimo jiné zakazuje používání některých nebezpečných látek v bateriích, vstoupila v platnost v září. Kompletně ji v té době přejalo do svého práva pouze 7 ze 27 unijních zemí, zbytku hrozí sankce. Barbora Číhalová
Zprávy z Duhy Hnutí DUHA Olomouc bilancuje rok 2008 Vážení čtenáři Ekologických listů, dovolte nám, abychom se s vámi na začátku nového roku podělili o krátké zhodnocení uplynulého roku 2008 z pohledu olomoucké pobočky Hnutí DUHA. Dlouhodobě se účastníme v rozhodovacích procesů na Olomoucku i jinde a kontrolujeme práci úřadů v oblasti životního prostředí. V minulém roce jsme zabránili několika případům zbytečného kácení dřevin nebo umělé regulace řek. V olomouckých parcích jsme ve spolupráci s odborníky provedli monitoring zvláště chráněných druhů hmyzu, ptáků a netopýrů a doporučili úřadům, jak postupovat při obnově Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech. Prozatím jsme prosadili, aby některá stojí torza a padlé kmeny byly v parku ponechány jako úkryt pro vzácné druhy brouků a jako výrazný estetický prvek. Odporovali jsme také krajskému záměru vystavět na Olomoucku další průmyslové zóny na zelené louce. Soudy daly několikrát za pravdu našim žalobám ve
věci olomouckého hobbymarketu Hornbach, kde úředníci pochybili při jeho povolování. Naše ekoporadna zodpověděla přes 900 dotazů občanů týkající se ekologického chování v domácnosti i možnosti zapojit se do rozhodovacích procesů na Olomoucku. Během roku jsme pravidelně organizovali veřejné besedy o problematice životního prostředí, exkurze na biofarmy a také v září historicky první ročník Biojarmarku v Olomouci, na němž mohli návštěvníci okusit především místní produkty v kvalitě bio přímo od ekologických zemědělců. Na Svatém Kopečku a u Jívové jsme s dobrovolníky chránili mladé jedličky proti okusu přemnožené zvěře a přispěli tak ke zlepšení druhové pestrosti našich lesů. Věnujeme se také osvětě a vzdělávání na základních a středních školách, kde vyučujeme speciální ekovýchovné programy. Žáci se dozvídají, jak se chovat odpovědně k životnímu prostředí. Začátkem roku jsme ve spolupráci se sdružením
7
Beskydčan prosadili vybudování průchodů pro zvěř pod železnicí na Jablunkovsku (na hranici CHKO Beskydy) v místě důležité migrační cesty vlků, rysů, medvědů i dalších velkých savců. V polovině roku jsme zahájili program komplexní ochrany velkých šelem v Beskydech „Soused vlk“. Intenzivnějším monitoringem šelem a pokusů o pytláctví, osvětovou prací a komunikací navazujeme na dosavadní úspěšnou práci při ochraně velkých šelem. Více informací o naší práci najdete také v nové verzi našeho webu www.hnutiduha.cz/olomouc, který v lednu tohoto roku spouštíme. A samozřejmě jsme vydali 11 čísel měsíčníku, který právě držíte v rukou. Informujeme v něm o aktuálních kauzách v oblasti životního prostředí na Olomoucku a přinášíme návody a tipy z oblasti domácí ekologie a udržitelné spotřeby. Vážení čtenáři, uvítáme veškeré vaše názory a připomínky k Ekologickým listům a celé naší práci. Vážíme si spolupráce a podpory našich příznivců. Bohužel se nám nepodařilo na další rok sehnat dostatek finančních prostředků na všechny aktivity. Pokud považujete naši práci za užitečnou, zvažte prosím možnost přispět drobným darem – i malá částka (například několik stokorun) má smysl. Můžete nás kontaktovat kdykoliv na e-mailu, telefonu nebo přímo v místě našeho sídla v otvírací době Ekoporadny (uvedeno v tiráži). Příjemné čtení a rok 2009 podle vašich představ přeje Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc
Kalendárium sobota 31. ledna, 13.30, centrum Sluňákov Napříč kontinenty: Světem s batohem i na kole. Zajímaví hosté vypráví o svých výpravách do dalekých koutů světa. Fotografická výstava a večerní koncert skupiny Nápoj. zdarma Vstupné 40Kč, drobné občerstvení. Program: 13.30 Cesta na jihovychod – z Olomouce do Singapúru • 14.30 Nepál – výstup na Mera Peak a nejtěžší trek ve výškách kolem 6000 m • 15.30 JAK SE DOJÍ JAK a jak se staví škola po zanskarsku (indický Himaláj) • 16.30 Arménie, země kde je nebe blíž • 18.30 Kostarika – ráj (nejen) pro turisty • 19.30 Osudové Thajsko • 20.30 Albánie – prokleté hory • 20.45 Makedonie • 22.00 koncert skupiny Nápoj zdarma (poslední MHD do Olomouce ve 23.39). Pořádá Centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov (www.slunakov.cz).
Hledáme šéfredaktora/ku Náplň práce: příprava jednotlivých čísel Ekologických listů a Olomouckého Biozpravodaje • redakce internetové verze www.ekologickelisty.cz • komunikace s redakčním týmem i externími autory a spolupracovníky (korektory, editory, sazečem, tiskařem a dobrovolníky) • komunikace se stávajícími inzerenty, vyhledávání nových inzerentů • komunikace se čtenáři, předplatiteli a dárci • koordinace distribuce měsíčníku • grantová agenda (průběžné a závěrečné zprávy, případně nové žádosti) Podmínky: nástup v únoru 2009 • rozsah 0,4 úvazku • práce v Olomouci Požadujeme: SŠ nebo VŠ vzdělání – nejlépe přírodovědného či žurnalistického zaměření • orientace v oblasti ochrany životního prostředí (znalost regionu výhodou) • dobré organizační a komunikační schopnosti • kultivovaný slovní a písemný projev • zodpovědnost a osobní nasazení • práce na PC (kancelářské aplikace, e-mail, internet, ochota naučit se základní operace v grafických programech) • zkušenost s prací v neziskovém sektoru výhodou Nabízíme: zajímavou práci v mladém kolektivu • inspirativní prostředí • možnost dalšího vzdělávání • dlouhodobou spolupráci • mzda: 7200 Kč hrubého (při úvazku 0,4) • do budoucna možnost úvazek rozšířit Přihlášky: Motivační dopis a strukturovaný životopis posílejte nejpozději do 23. ledna 2009 buď poštou na adresu redakce nebo elektronicky (
[email protected]). Vybraní zájemci budou pozváni k pohovoru. Další informace poskytne: Libor Praus, tel.: 605 522 692 , e-mail:
[email protected].
úterý 27. ledna Divadlo hudby Olomouc, 17 hodin Vlado Milunić: Sídliště, tři věže, vinařství a morálka Beseda s architektem, spoluautorem Tančícího domu v Praze. Pořádá Centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov (www.slunakov.cz).
Tato publikace byla realizována za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem. Více informací na www.mladezvakci.cz, Akce 1.2 Mládež pro Evropu-Iniciativy mládeže.
Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet číslo 1803974399/0800 anebo na adresu redakce. Před zasláním daru nás informujte, nepřijímáme anonymní dary. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.