Léčba atopického ekzému a péče o atopickou pokožku

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s. r. o. Čelákovice

Léčba atopického ekzému a péče o atopickou pokožku

Diplomovaný farmaceutický asistent

Vedoucí práce: Mgr. Pavla Pelantová Vypracovala: Jurčovská Lenka

Čelákovice 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

V Čelákovicích dne . . . . . . . . . . . . . . . . 2015

...................... Jurčovská Lenka

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr. Pavle Pelantové za cenné rady a připomínky, které mi při vypracování absolventské práce poskytla. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří se svou ochotou zasloužili o dokončení této práce.

Úvod Absolventská práce pojednává o léčbě atopického ekzému a péči o atopickou pokožku. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že se s tímto onemocněním osobně léčím již od narození. V této práci chci zmapovat a shrnout současné možnosti terapie atopického ekzému za pomoci literárních zdrojů a dotazníkového šetření. Atopický ekzém je v současné době častým onemocněním, zvláště u dětí v předškolním věku. Mnohdy si rodiče neuvědomují, že se jedná o toto onemocnění a volí nesprávnou léčbu. Velká pozornost tedy bude věnována tomu, jak správně rozpoznat a diagnostikovat projevy tohoto onemocnění. V teoretické části absolventské práce bude definován pojem atopický ekzém, budu se zmiňovat o různých příčinách atopického ekzému a věnuji čas i diagnostice atopického ekzému. V neposlední řadě se budu zabývat možnostmi terapie (zevní, vnitřní a alternativní léčbou) atopického ekzému. Pro praktickou část absolventské práce jsem zvolila jako výzkumnou metodu dotazníkové šetření, kde se budu zajímat, jaký typ léčby atopického ekzému respondenti nejčastěji volí. Cílem práce je tedy zjistit, zda pacienti dávají přednost léčbě či péči o atopickou pokožku volně prodejnými léčivy, kosmetickými přípravky, nebo léčbě přípravky na lékařský předpis.

4

1 Cíl absolventské práce Zjistit zda respondenti dávají přednost léčbě či péči o atopickou pokožku volně prodejnými léčivy, kosmetickými přípravky, nebo léčbě přípravky na lékařský předpis.

1.1Výzkumné nástroje Práce s literaturou Sběr a zpracování údajů z terénu Dotazníkové šetření

5

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 4 1 Cíl absolventské práce ................................................................................................... 5 1.1Výzkumné nástroje .................................................................................................. 5 2 Teoretická část ............................................................................................................... 8 2.1 Definice atopického ekzému................................................................................... 8 2.1.1 Příznaky ............................................................................................................ 8 2.1.2 Formy atopického ekzému ............................................................................ 10 2.1.2.1 Forma kojenecká ..................................................................................... 10 2.1.2.2 Forma dětská .......................................................................................... 10 2.1.2.3 Forma dospělá ........................................................................................ 10 2.1.3 Příčiny atopického ekzému ............................................................................ 11 2.1.3.1 Příčiny ekzému podle úrovní .................................................................. 11 2.1.3.2 Dědičnost ................................................................................................ 13 2.1.3.3 Incidence (výskyt, dopad) ....................................................................... 14 2.1.3.3.1 Atopický ekzém a vliv na jednotlivá pohlaví .................................... 14 2.1.3.4 Alergeny .................................................................................................. 15 2.2 Minimální varianty atopického ekzému ............................................................... 16 2.3 Terapie .................................................................................................................. 18 2.3.1 Zevní terapie .................................................................................................. 19 2.3.1.1 Vysýchavé (odpařovací) obklady ............................................................ 19 2.3.1.2 Léčebné koupele (balneoterapie) ........................................................... 19 2.3.1.3 Tekuté pudry ........................................................................................... 20 2.3.1.4 Antiseptické roztoky ............................................................................... 20 2.3.1.5 Zásypy ..................................................................................................... 21 2.3.1.6 Lokální kortikosteroidy (KS, zkráceně kortikoidy) .................................. 21 2.3.1.7 Kombinované kortikoidní preparáty ....................................................... 21 2.3.1.8 Přípravky bez kortikoidů ......................................................................... 22 2.3.1.9 Promašťovací přípravky .......................................................................... 22 2.3.1.9.1 Linola - Fett® krém ........................................................................... 25 2.3.1.9.2 Lipobase® krém ................................................................................ 25 2.3.1.9.3 Excipial® krém................................................................................... 26 2.3.1.9.4 Protopan® Local Cream................................................................... 26 2.3.1.9.5 Unguentum leniens.......................................................................... 26 2.3.1.9.6 Unguentum cutilan .......................................................................... 26 2.3.1.9.7 Ambiderman .................................................................................... 27 2.3.2 Vnitřní terapie ................................................................................................ 27 2.3.2.1 Kortikoidy ................................................................................................ 27 2.3.2.2 Antihistaminika ....................................................................................... 27 2.3.2.3 Psychofarmaka, sedativa a hypnotika .................................................... 28 2.3.2.4 Antibiotika............................................................................................... 28 2.3.2.5 Vitaminy .................................................................................................. 28 2.3.2.6 Imunomodulační prostředky .................................................................. 29 2.3.2.7 Imunosupresivní léky .............................................................................. 29 2.3.2.8 Imunostimulační léky .............................................................................. 29 6

2.3.3 Fyzikální terapie ............................................................................................. 29 2.3.3.1 Fototerapie ............................................................................................. 30 2.3.3.2 Selektivní ultrafialová fototerapie (SUP) ................................................ 30 2.3.3.3 Ozařování metodou PUVA ...................................................................... 31 2.3.3.4 Synchronní balneofototerapie ................................................................ 31 2.3.3.5 Biolampa ................................................................................................. 31 2.3.3.6 Biostimulační laser .................................................................................. 31 2.3.3.7 Radikální způsoby ................................................................................... 32 2.3.3.8 Lázeňská léčba ........................................................................................ 32 2.3.4 Alternativní léčba ........................................................................................... 32 2.3.4.1 Psychoterapie ......................................................................................... 32 2.3.4.2 Homeopatie ............................................................................................ 32 2.3.4.3 Fytoterapie.............................................................................................. 33 2.3.4.4 Čajové směsi ........................................................................................... 33 2.3.4.5 Aromaterapie .......................................................................................... 33 2.3.4.6 Muzikoterapie ......................................................................................... 33 2.3.4.7 Léčba slovem a úsměvem ....................................................................... 34 2.3.4.8 Akupunktura ........................................................................................... 34 2.3.4.9 Hypnóza .................................................................................................. 34 2.3.4.10 Autogenní trénink ................................................................................. 34 3 Praktická část ............................................................................................................... 35 3.1 Dotazníkové šetření, vyhodnocení ....................................................................... 35 3.1.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření ............................................................. 35 4 Diskuse ......................................................................................................................... 48 Závěr ............................................................................................................................... 52 SUMMARY ....................................................................................................................... 54 Bibliografie ...................................................................................................................... 55 Přílohy ............................................................................................................................. 58

7

2 Teoretická část 2.1 Definice atopického ekzému Název atopický ekzém pochází z řeckého slova „atopos“ neboli cizí, zvláštní, jinak také nazývaný atopická dermatitida. Jelikož lidé, kteří trpí tímto onemocněním, jsou obeznámeni spíše s názvem atopický ekzém, budu se držet tohoto vyjádření. [11] Atopický ekzém je zánětlivé onemocnění kůže, pro které je charakteristický pocit svědění, suchost kůže a zarudnutí pokožky. Obvykle se projevuje od raného dětství, ale může pacienta postihnout i v kterémkoli věku. Zejména v prvotní fázi, kdy nutí atopický ekzém ke škrábání, je pak častým následkem poškození kůže a případné zanesení infekce. Zánětlivá ložiska se nejčastěji objevují na loktech, zápěstí, krku, pod koleny, nártech a obličeji. Po odeznění zánětlivého procesu se odumřelé vrstvy buněk šupinovitě odlupují. Takzvaný atopický syndrom vyjadřuje projev atopického ekzému společně s alergií na potraviny, sennou rýmou nebo astmatem. V České Republice je podle současných odhadů asi desetina obyvatel trpících tímto onemocněním.[3, 11]

2.1.1 Příznaky Ekzém se projevuje primárním příznakem, tedy svěděním neboli pruritem. Následné škrábání je důsledkem klinických příznaků. Obvykle následuje zarudnutí a zduření kůže, výskyt svědivých pupínků a puchýřků. U dospělých atopiků je možný zvýšený sklon k nespecifickým reakcím pokožky na vnější vlivy domácího a pracovního prostředí, na různé chemické a fyzikální impulsy. Většinou k tomu postačí tření hrubším oděvem, hedvábím, umělými látkami, vlnou a podobně. Po tomto mechanickém podráždění se dostavuje pilomotorická reakce a svědění. Kromě toho může také dojít ke kontaktní senzibilizaci. Obvykle jsou postiženy ruce. [1, 9] Nejčastěji bylo zjištěno přecitlivění na síran nikelnatý, dichroman draselný, benzoylperoxid a difenyl guanidin. Atopický ekzém se zhoršuje při vzplanutí dalšího onemocnění, například při chřipce, zánětu horních dýchacích cest, angíně, při zažívacích potížích. U menších dětí má vliv i prořezávání mléčných zoubků, nebo zvýšená teplota. U žen mají vliv také hormonální změny (menstruace, či menopauza).[1, 9] 8

U atopiků se vlivem vegetativního nervového systému odrážejí psychické pohnutky do kůže. Je obecně známo, že při trémě nebo při studu dochází k zarudnutí kůže a naopak při úleku ke zblednutí. U atopických jedinců se při těchto stavech dostavuje pocit svědění. Neurovegetativní dysbalance (jednodušeji řečeno tělesné potíže způsobené stresem) může také zapříčinit sníženou potivost a sníženou tvorbu kožního mazu.[1, 9] U nemocných atopickým ekzémem se vyskytuje porucha termoregulace, tedy porucha řízení tělesné teploty. Pokožce atopika, která je poškozená chladem, trvá mnohem déle, než se její teplota vrátí na normální hladinu. Teplota kůže prstů je snížená a v chladu se prsty stávají dříve nafialovělými. Reaktivně kůže rychle vybledne, ale po ohřátí se barva kůže normalizuje velmi pomalu.[1, 9] Projevy atopického ekzému se zhoršují v chladu, exacerbují (zhoršují se, nebo nově vzplanou) na podzim a na jaře a naopak změna klimatu s teplým ovzduším vede ke zlepšení onemocnění. Porucha termoregulace je centrální, nejspíše lokalizovaná v hypotalamu. Abnormálně reaguje centrálně zapojený reflexní oblouk. O tomto se můžeme přesvědčit jednoduchým pokusem. Pakliže nemocný atopickým ekzémem ponoří pravou horní končetinu do teplé nebo studené vody, kůže na levé horní končetině reaguje oslabeně, nebo dokonce opačně, zatímco u zdravých osob se teplota kůže na druhé končetině adekvátně zvyšuje nebo snižuje.[1, 5] U atopického ekzému nesmíme zapomenout na kožní mikroflóru. Chemický a fyzikální charakter kůže, který je změněný, zde umožňuje množení nejrůznějších mikrobů. Mezi nejvýznamnější řadíme zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus), ten kolonizuje atopickou pokožku i bez okem viditelných známek, třeba bez zjevné impetiginizace (zhnisání vlivem bakteriální infekce). Staphylococcus aureus dráždí svými exotoxiny atopický ekzém jako superantigen (to je exoantigen, obvykle produkt infekčních mikroorganismů, který vyvolá nespecificky aktivaci velkého počtu lymfocytů nezávisle na jejich antigenní specifitě).[1, 5]

9

2.1.2 Formy atopického ekzému 2.1.2.1 Forma kojenecká Obvykle začíná kolem3.měsíce života jedince a zahrnuje největší množství případů. Nejprve se objevuje na tvářích, čele a bradě, poté se rozšiřuje na jakoukoliv další část těla. Kůže je červená, na postižených místech se objevují drobné pupínky a puchýřky, které mohou vlivem rozškrábání a zanesení infekce mokvat. Děti postižená místa svědí, jsou neklidné a špatně usínají. K maximálnímu zhoršení dochází u kojenců obvykle kolem 10. měsíce, kdy se začínají pohybovat a potit. Zhoršení může vyvolat i očkování, prořezávání zoubků nebo různá dětská onemocnění. Průběh kojeneckého ekzému je u každého individuální a zcela nepravidelný. Po prvním roce života může dojít k úplnému zhojení.[3, 9, 11]

2.1.2.2 Forma dětská U této formy dochází ke stěhování ekzému z obličejové části do typických míst, jako jsou loketní a kolenní jamky. Mezi další postižené části pak zahrnujeme krk, zápěstí a hřbet ruky. Silná svědivost přetrvává a dochází k opětovnému zanášení infekce do postižených míst. S věkem projevy ekzému ustupují a během sedmého roku dochází u poloviny postižených dětí k úplnému zhojení, opětovný návrat může ovšem vyvolat puberta. U druhé poloviny postižených ekzém přetrvává.[3, 9, 11]

2.1.2.3 Forma dospělá U 10 % pacientů může ekzém propuknout až v dospělém věku. Obvykle jde o pokračování ekzému z dětství. Místa postižené kůže jsou stejná jako u kojenecké formy, intenzita svědění se však zvyšuje. Kůže je zdrsnělá a hrubá, často dochází k jejímu popraskání.[3, 9, 11]

10

Příloha č. 1 – postižené partie atopickým ekzémem (http://www.vseprozdravi.cz/nemoci/atopicky-ekzem.html)

2.1.3 Příčiny atopického ekzému 2.1.3.1 Příčiny ekzému podle úrovní Proč se děti a dospělí stávají citlivými na běžné věci, jako jsou potraviny, zvířata a rostliny? Atopickým ekzémem je postiženo mnoho dětí od raného věku. Vysvětlíme, co tedy představují tolik používané pojmy atopický a alergický.[1, 5] Alergie není diagnózou, ale je to pouze označení situace, kdy nemocný reaguje jinak, než je běžné. Toto slovo pochází z řečtiny, All = jinak, ergein = reagovat. Přirozené, normální reakce na působící vlivy se vyjadřuje pojmem normergie.[1, 5] Slovo Atopie rovněž pochází z řečtiny a znamená formu alergického mechanismu, který podmiňuje vznik nejtypičtějších alergických chorob, což jsou ekzém, senná rýma, průduškové astma.[1, 5] Každá alergická reakce má vždy svoji příčinu, a pokud ji odhalíme a odstraníme, alergie vymizí. Téměř všechny alergie jsou léčitelné. Příčina přecitlivělosti má původ v těle a v podvědomí alergicky reagující osoby. Alergie není ve své podstatě nemoc, ale symptom, který nás má upozornit na tělesný, mentální nebo duševní problém nemocného.[1, 5] 11

Proto příčiny vzniku alergie můžeme rozdělit do několika úrovní, a ty se obvykle u nemocného ještě různě kombinují. Pro úspěšnou léčbu je tedy dobré poznat, jak se lidově říká „odkud vítr fouká“. Ti nejvíce léčbě vzdorující nemocní ekzémem mají kořeny ve třetí, nejhlubší úrovni.[1, 5] První úroveň – výživa a prostředí Najít příčinu alergie jde nejsnáze v tělesné rovině, kdy je zevními vlivy narušeno zdravé fungování těla. Na této úrovni může být příčinou alergických reakcí nesprávná výživa obsahující příliš mnoho masa a průmyslově upravovaných potravin. Nebo stále se rozšiřující očkování ve velmi raném věku dítěte, potraviny a kosmetické přípravky obsahující škodlivé přídatné látky, chemické čistící a jiné prostředky, nevhodné materiály oděvů. Dále znečištěné životní prostředí, vzduch, voda, a to nejen ve větších městech. Léčba těchto alergií je nesnadnější správnou výživou, zevním ošetřením, homeopatií a odstraněním vyvolávajícího podnětu. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven výše uvedeným vlivům, je způsobeno hlubší narušení imunitního systému, alergie se tak prohlubuje a její léčení je obtížnější.[1] Druhá úroveň – mentální Příčinu alergické reakce můžeme hledat také v mentální rovině. Jedinec, který žije v nepohodě, ve velkém pracovním vypětí a spěchu, potýká se s finančními a existenčními problémy, má neurovnané vztahy s lidmi, kteří jej obklopují, svou mysl neustále zatěžuje negativním myšlením, násilnými filmy, hlasitou hudbou, tak jeho život představuje jeden velký stres. Je nešťastný, chybí mu rovnováha a harmonie, jeho imunitní systém je podobně disharmonický. Pokud by se přidali vlivy z první úrovně, jeho stav se podpoří a zesílí. [1] Alergie způsobené uvedenými příčinami z první a druhé úrovně se mohou léčit správnou dietou, odstraněním vyvolávajících podnětů, harmonickým životním stylem, homeopatií, čínskou medicínou, léčbou vodou, léčivými koupelemi, půstem…[1] Třetí úroveň – hlubší duševní souvislosti Zde příčinu alergie představuje vrozený, zděděný sklon k alergické reakci. Potíže mají souvislost se známými i neznámými předky. V současné době se stále více hovoří o psychogenetice, která poukazuje na to, že životní příběh a nemoci postižených souvisejí s osudy předků mnohem více, než jsou si nemocní ochotni připustit. Vnější alergen, na který organismus člověka reaguje přecitlivěle, představuje něco, co je 12

hluboko zasuté v podvědomí člověka. Alergií se tak na ploše těla objevují problémy, které nedostaly prostor ve vědomí. To však alergik netuší a tak je velmi často za viníka označen pes, pyl nebo kočka. Problém vězí ve skutečnosti v lidech samotných, mohutně podporován civilizačními vlivy moderní doby. Vyléčit tuto úroveň alergie výživou, zevním ošetřováním nebo i homeopatiky lze velice nesnadno. Při léčbě homeopatiky, zejména právě u ekzémů, může někdy docházet naopak ke zhoršování symptomů. Existuje však účinná možnost, která napomáhá k nalezení příčiny onemocnění a tím výrazně přispívá k léčbě. Jde o léčbu návratem do řádu, nazývá se etikoterapie. Práce s rodinnými systémy je v poslední době známá jako rodinné konstelace.[1]

2.1.3.2 Dědičnost Genetická zátěž hraje v etiopatogenezi (soubor příčin a mechanizmů, které vedou ke vzniku a rozvoji nemoci) atopického ekzému prvořadou úlohu. Typ dědičnosti nebyl dosud přesně určen. Některé genové lokusy (to je termín označující přesné místo nebo pozici na chromozomu, na kterém se vyskytuje příslušný gen) pro atopický ekzém jsou shodné pro vznik dalších dědičných kožních zánětů, například psoriázy. Jsou na šestém, jedenáctém a dvanáctém chromozomu. Na šestém chromozomu jsou také umístěny geny kódující molekuly HLA (human leukocyte antigen).[3] V různých rodinných anamnézách bylo zjištěno 40 % výskytu atopického ekzému a k tomu až 60 % výskytu jiných alergických onemocnění, jako je bronchiální astma, polinóza (senná rýma) a konjunktivitida (zánět spojivek). Atopická anamnéza může ovšem některou generaci přeskočit, to nás přivádí ke skrytým nosičům. Má-li jeden z rodičů atopickou anamnézu, je potom pravděpodobnost postižení potomků 60 %. Při atopické zátěži obou rodičů se zvyšuje riziko postižení jejich dětí na 80 %. U neatopických rodičů je pravděpodobnost okolo 20 %.[3]

13

2.1.3.3Incidence (výskyt, dopad) Výskyt atopického ekzému se stále zvyšuje nejen v České Republice, ale i v celém světě. Velký podíl na tom má nárůst negativních civilizačních faktorů, moderní způsob života a ekologické škodliviny. To se týká chemizace, prašnosti, znečištěného ovzduší, výfukových plynů, dlouhého pobytu v nevětraných místnostech, novodobých bytových podmínek, koberců, nátěrů, vlněných látek, kožešin, umělých tkanin, ale také chování domácích zvířat jako koček, psů, morčat a ptáků. Také pěstování některých pokojových květin, nevhodného složení potravin obsahujících konzervační látky, barviva, jejich obalových materiálů, stres, psychického vypětí a šíření infekčních chorob dýchacích cest při větším styku mezi lidmi.[3] Na neúměrně zvýšenou dráždivost kůže mají negativní dopad také alergizující fyzikální a chemické faktory. (například tření, zapářka a podobně) Střídavé zhoršení a zlepšení je rovněž ovlivňováno počasím a ročním obdobím.[3] Atopický ekzém postihne více než 13 % dětské populace. Atopické děti kromě toho v 45 % trpí alergickou rýmou a v 38 % bronchiálním astmatem. Výskyt bronchiálního astmatu se ještě s přibývajícím věkem zvyšuje. Naopak vzácnějšími průvodními jevy jsou záněty očních spojivek, rtů a střevní obtíže. Počty lidí trpících atopickým ekzémem se snižují s věkem. Téměř 70 % atopických dětí ztratí projevy ekzému do dvou let svého věku a dalších 10 % do devíti let. Do té doby se bohužel střídají období zklidnění a vzplanutí onemocnění, ale zpravidla ve stále se snižující intenzitě. V pubertálním věku je asi 20 % nemocných nadále sužováno kožními potížemi nebo je trápí senná rýma či astma. Statistika ukazuje, že v dospělosti atopickým ekzémem trpí 2-3 % obyvatel. Někteří s minimálními příznaky, někteří však v tak těžké míře, že je zasažen celý povrch těla. Ne každé vzplanutí atopického ekzému musí začít ihned v kojeneckém nebo dětském věku, jsou případy, kdy se první projevy onemocnění objeví až v dospělosti. Často se první příznaky objevují na rukou. Zde je ale třeba jej odlišit od kontaktního alergického ekzému, který je mnohem častější v tomto věku.[3]

2.1.3.3.1 Atopický ekzém a vliv na jednotlivá pohlaví Pokud bychom se dívali na výskyt atopického ekzému podle pohlaví, převládá mírně ženské pohlaví. V dětském věku bývají postiženi atopickým ekzémem více jedinci 14

mužského pohlaví, rovněž vznik onemocnění u kojenců se týká častěji mužského pohlaví nežli ženského pohlaví. Hygienická prevence atopického ekzému se opírá o ochranný vliv vystavení některým mikrobiálním atakům u dětí, které vyrůstají na venkově.[3]

2.1.3.4 Alergeny Nejčastějšími alergeny u ekzému jsou některé potraviny, zejména vejce, kravské mléko, čokoláda, citrusové plody, lepek nebo vlašské ořechy. U starších dětí pak inhalační alergeny (prach, roztoči, peří, pyly, srst zvířat).[8]  Alergie na mléko: je alergií na bílkoviny (proteiny) obsažené v mléce, nejčastěji kravském. Mléko je nejčastějším původcem alergických reakcí na potraviny u kojenců a batolat. Většinou se tato alergie během několika let ztrácí. Věkem se snášenlivost bílkovin mléka zvyšuje a děti po 2–4 letech mohou dříve zakázané mléko začít pít. Pro atopika s alergií na mléko je jedinou možností zcela vyřadit tento alergen ze svého jídelníčku.[8]  Alergie na vejce: vejce patří mezi nejčastější potravinové alergeny, a to zejména u dětí do tří let, a zároveň jsou dosti častým spouštěčem atopického ekzému.[8]  Alergie na lepek: lepek je směs bílkovin, které se vyskytují v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu. Ze stravy je vhodné vyloučit ty druhy obilovin, po kterých pozorujeme příznaky alergie nebo zhoršování atopického ekzému.[8]  Alergie na pyl: příznaky pylové alergie jsou kýchání, vodnatá rýma, svědění a slzení očí či ucpaný nos. Odborně se takové alergie označují jako polinózy. V současné době trpí alergií na pyl až pětina populace. Polinóza může vzniknout kdykoliv v průběhu života.[8]  Alergie na plísně: poznáme ji především podle dýchacích problémů – rýmy, kašle a dušnosti. Plísně patří mezi podceňované alergeny. Mnoho případů této alergie bohužel zůstává neodhaleno a tudíž neléčeno. Alergie na plísně u člověka může taktéž přijít kdykoli v průběhu života.[8]  Alergie na roztoče: patří mezi nejčastější typ alergie. Alergií na roztoče trpí především dýchací ústrojí. Projevuje se nejčastěji ráno po probuzení, jelikož největší množství domácích roztočů se nachází v lůžku, kde mají pro život 15

optimální podmínky. Alergie se projevuje kýcháním, astmatickým kašlem, vodnatou rýmou a ucpaným nosem, ekzémem či svěděním a slzením očí.[8]  Alergie na zvířata: počet lidí, kteří jsou alergičtí na zvířata, se neustále zvyšuje. Nejčastější je alergie na psy a kočky, protože právě s těmi, coby domácími mazlíčky, přicházíme do styku nejvíce. Když se ale dodržují určitá opatření, není nutné se zvířete zbavovat. [8]

2.2 Minimální varianty atopického ekzému Existuje řada projevů u atopického ekzému, které jsou méně obvyklé nebo se vyskytují zcela samostatně. Avšak je zde sounáležitost k atopickému ekzému. [2, 3] Pityriasis alba Projevuje se bílými skvrnkami velikosti malé mince s ohraničeným okrajem a suchým povrchem. Po opálení se skvrny zvýrazňují, zdravá okolní kůže hnědne. Vyskytují se na tvářích, horních končetinách, obvykle nesvědí. Je důležité odlišit vitiligo (získaná depigmentace neboli ztráta pigmentu kůže), která může být také častější u atopiků.[2, 3] Hyperlineární dlaně a chodidla Postihuje také dolní stranu prstů (volární) se zvýrazněnou kresbou rýh. To je dostatečně průkazný jev atopického ekzému, viz Příloha č. 5.[2, 3] Pulpitis sicca postihuje poslední články prstů na rukou a nohou, konkrétně bříška. Kůže je tenká, suchá má jemné, otrubovité, srůstající šupinky, viz Příloha č. 4.[2, 3] Dermatosis plantaris juvenilis se objevuje na chodidlech v místě tlaku na boty a má obdobný charakter, ale projevuje se větším olupováním. Jako synonymum se uvádí zimní noha, viz Příloha č. 8.[2, 3] Keratosis pilaris Projevuje se hrubě zvýrazněnou folikulární hyperkeratózou (geneticky podmíněný stav daný zvýšeným rohovatěním ústí vývodů chloupků, tvoří se nadměrné množství rohoviny) na loktech, méně na stehnech. Mívá tmavohnědé zbarvení a pohledově připomíná struhadlo.[2, 3] Lichen spinulosus je podobný, je lokalizovatelný na trupu a vykazuje svědivost. Je častější u černochů. [2, 3] 16

Infaorbitální záhyby Dennieho a Morgana Tvoří dva nebo tři výrazné prohyby kůže pod dolními očními víčky. [2, 3] Hertogheovo znamení se projevuje vymizením postranní části obočí.[2, 3] Halonové oči neboli periorbitální pigmentace bývají časté u dospělých atopiků. Kolem očí je kůže tmavší a má šedohnědý tón. [2, 3] Cheilitis siccase projevuje suchými, olupujícími se rty. V zimním období bývá výraznější, vizPříloha č. 7.[2, 3] Pseudo-Parrotovy jizvy mají paprskovité uspořádání kolem rtů. Větší průřezové záhyby se vyskytují uprostřed dolního rtu a také u kořene nosu. [2, 3] Cheilitis angularis jsou infekční koutky úst, jsou obvykle zarudlé a mají krustu. Periorální výbled U dětí je výrazný, jelikož vzdálenější partie kolem úst a na tvářích mají červenější barvu. Samostatný erytém (začervenání-rubor) tváří je častý v dětském věku, viz Příloha č. 6.[2, 3] Acne necrotisans miliard capitis jsou oděrky vzniklé škrábáním a krvácející krusty ve kštici. Při difúzní alopecii bývají vlasy našedlé a bez lesku. Často se u atopického ekzému pozoruje alopecia areata (ohraničená ztráta vlasů). [2, 3] Temporální triangulární alopecie se u žen vyznačuje prořídlými koutky vlasů a naopak u mužů se vyskytuje vrůst vlasů do čela.[2, 3] Retroaurikulární ekzém a subaurikulární fisura se vyznačuje krustami, mokváním a výraznou bakteriální superpozicí za ušním boltcem, viz Příloha č. 3.[2, 3] Plenkový ekzém, intertriginózní (oblast, kde dochází ke zvýšenému tření) v anogenitální (týkající se oblasti v okolí anusu a zevních pohlavních orgánů genitálií) u novorozenců má živě červený povrch, který je provokovaný zapařením a přítomností exkrementů.[2, 3] Kandida-cumlavý palec u kojenců vzniká reflexním vkládáním palce do úst. Atopický pozdrav u dětí, které mají respirační potíže, se vyznačuje nosem nazdviženým ukazováčkem a pootevřenými ústy za účelem lepšího dýchání.[2, 3] Postižení prsních bradavek – u žen je nepříjemné kojení, bradavky jsou citlivé, mají ragády (bolestivé trhlinky kůže) až mokvání.[2, 3] Atopicky nemocná vulva – u dospělých žen mají zvětšené velké stydké pysky a projevy jsou lichenifikované a silně svědí.[2, 3] 17

Fotosenzitivní atopický ekzém – se projevuje v místech oslunění a má sezónní průběh. Převážně postihuje ženy a je více exsudativní (exsudace je tvorba zánětlivého výpotku). U dospělých osob se mohou objevit samotné projevy na hřbetu rukou a v zápěstí. Mají pak hrubý, suchý povrch, někdy jsou pozitivní epikutánní testy, především na kovy. (Epikutánní test, někdy též kožní náplasťový test, je způsob hledání alergenů, kdy je zkušební látka nanášena dermatologem na kůži pacienta). Často lze zastihnout změny i na nehtech, tedy onychodystrofii. Nehty jsou třepivé, žlutohnědé a někdy nápadně lesklé (ungueslucidi) z tření o kůži a prádlo při svědění pokožky. Kolem nehtů může být přítomna ekzémová paronychie.[2, 3] Časté jsou kožní infekční komplikace zvláště v dětském věku, které také mohou upozornit na atopický problém, zvláště mají-li větší rozsah a delší průběh. Atopická pokožka nemá dostatečnou antimikrobiální obranu. Je nutno zmínit z dalších infekcí kontagiózní molusku (eczema molluscatum), opakující se prostý opar (herpes simplex), který je někdy vystupňovaný až do vážného stavu eczema herpeticatum Kaposi. Vzácná a velmi závažná komplikace těžkého herpesu může být bronchopneumonie a meningitida. Z mykóz bývá nejčastější výskyt eczema tineatum neboli rubrofycie. Dříve se vyskytovalo eczema vaccinatum po očkování proti pravým neštovicím.[2]

2.3 Terapie Základní léčebná strategie je pro všechny ekzematické dermatitidy obdobná, a to je léčba komplexní, diferencovaná, kombinovaná a individualizovaná. Komplexností myslíme zohlednění nejen somatických, ale i psychosomatických aspektů a nejen vlastní léčbu, ale i prevenci. Z hlediska somatického je nutné vzít v potaz vliv jiných interních chorob na vznik a průběh ekzému a s příslušnými lékaři jiných oborů ji léčit. Diferencovaná léčba zohledňuje druh ekzému, fázi, lokalizaci, rozsah a věk. Léčba dle fáze, tedy akutní či chronická, se liší hlavně volbou galenické formy, kde můžeme uvést pravidlo „mokré na mokré, mastné na suché“. Je potřeba, aby pacient docházel dle pokynů lékaře na pravidelné kontroly, neboť se léčba může měnit a přizpůsobovat dle aktuální fáze choroby. Kombinovanou léčbou myslíme používání více účinných látek současně, které zasahují více patogenetických faktorů než monoterapie. Tato léčba má proto větší efekt, anebo nastupuje rychleji, případně snižuje nežádoucí účinky 18

některých léčiv. Individualizovaná léčba znamená přihlédnout k typu kůže, snášenlivosti a také k preferenci a reálným možnostem individuálního pacienta. Zvláště u chronického typu ekzému je třeba volit takové léky, které mají minimální alergogenní potenciál, a preparáty s co nejjednodušším složením, poněvadž je pacient bude používat opakovaně, dlouhodobě. Individualizace také představuje „ušít pacientovi léčbu na míru“ což umožňuje individuální preskripce léčiv – magistraliter. Vlastní léčba patří přednostně do rukou dermatologa.[2, 3, 6, 7]

2.3.1 Zevní terapie 2.3.1.1 Vysýchavé (odpařovací) obklady Tato lokální léková forma se používá ve stadiu ekzému s puchýřky, mokváním nebo otoky. Nejčastěji se vyskytuje u dětí. Jarischův roztok (3 % borová voda s glycerinem) má mírně dezinfekční a protizánětlivý účinek, nehodí se však na větší plochy kožního povrchu. Účinný je rovněž slabý roztok hypermanganu (jako antiseptikum, je slabě růžový), rivanolu, octanu hlinitého. Obklady s bylinnými odvary bychom pak volili opatrně, protože někdy mohou pokožku dráždit (například heřmánek). Důležitá je technika vysýchavých obkladů, nesmí dojít k zapaření. Roztok zahřejeme na 37 OC, následně v něm smočíme čtverečky gázy složené pouze ze dvou až tří vrstev materiálu, které odpovídají velikosti ošetřované plochy. Lehce je vyždímáme a přiložíme volně na postižené místo. Nezavazujeme ani nepřekrýváme. Totéž opakujeme po pěti minutách. Dbáme na to, aby čtverečky nezaschly a nepřilepily se k pokožce. Po 30 minutách učiníme hodinovou přestávku. Provádíme 3 až 5x denně při výrazných zánětech. Tento typ ošetřování je náročný, ale působivý. Již druhý nebo třetí den začne mokvání ustupovat a léčbu lze omezit nadvakrát denně. [2, 3, 6, 7]

2.3.1.2 Léčebné koupele (balneoterapie) Jsou indikovány jak v akutním tak chronickém stavu bez mokvání, s více ložisky ekzému. Používá se zejména u malých dětí, ale i u dospělých s velkým rozsahem postižení. Do celotělové koupele můžeme použít olejová emoliencia, pšeničné otruby, bramborový škrob, hypermangan, bylinné směsi. Je možné vyzkoušet také koupel z australského čajovníku (Tea Tree Oil) nebo z pupalky dvouleté. Koupel by měla mít 19

vždy vlažnější teplotu, okolo 32 OC a neměla by trvat déle než 10 minut. Po koupeli se doporučuje pokožku osušit měkkým ručníkem bez použití tření, a následně promazat vhodným přípravkem. Koupele provádíme maximálně 3x v týdnu. Častější koupele vadí, obzvlášť pokud je voda přechlorovaná (některé bazény). Krátké denní sprchování nevadí.[2, 3, 6, 7] Při olejové lázni si atopik nejprve potře postižené plochy i okolní kůži rostlinným olejem, nejlépe slunečnicovým, olivovým nebo mandlovým a poté podstoupí koupel. Jde tedy vlastně o smývací koupel, při které se šetří drahými oleji. Přípravek Balneum Hermal Plus® se dobře osvědčil, jelikož obsahuje protisvědivou složku, dále Linola Fett Ölbad®, Balmandol® a také Oilatum Plus®, který má navíc antimikrobiální vlastnosti (obsahuje triclosan). Po koupeli se člověk nesprchuje, aby na povrchu kůže zůstal lehký olejový film. Výše zmíněné přípravky k olejové lázni lze koupit bez lékařského předpisu.[2, 3, 6, 7]

2.3.1.3 Tekuté pudry Tekuté pudry měli své místo v éře před kortikoidy. Jsou to suspenze obvykle minerálních látek s vodou, glycerinem, lihem. Hodí se na papilózní projevy (pupínky), mají vysušující a protisvědivé účinky. Jsou nevhodné na mokvající plochy, do ochlupených partií a na vysušenou kůži. Méně přesušující jsou zinkové oleje. Jedná se o pastu, kde místo masťového základu je olej. Mohou obsahovat ichtyol a kortikoidy. Z hotových volně prodejných preparátů v ČR známe například Tanno-Hermal Lotio® s 1 % taninem, zinkem, talkem a 85 % glycerinu, který tolik nepřesušuje a dobře adheruje (přilne). Před použitím je třeba suspenze protřepat.[2, 3, 6, 7]

2.3.1.4 Antiseptické roztoky Na porušenou pokožku při impetiginizaci lze použít tradiční roztoky, tinktury s trifenylmethanovými barvivy. Jsou to genciánová violeť, brilantová zeleň, methylenová modř. Také se využívá argen nitrát, který má dobré antiseptické účinky. Obvykle se používají v koncentracích 0,1 - 1 % s přidáním 10 % spiriti vini diluti (ke zlepšení rozpustnosti a posílení vysušujícího účinku). Aplikují se pomocí vatové štětičky nebo vatového tampónku.[2, 3, 6, 7]

20

2.3.1.5 Zásypy Vzhledem k množství moderních lékových forem a účinných látek se již tolik nepoužívají. Absorbují maz, pot, zajišťují krytí a kluznost a tak působí proti tření a zapářce. Kontraindikací je mokvání, které by se zásypem mohlo vytvořit nepropustnou krustu a zhoršovalo by situaci pomnožením mikrobů či podrážděním. Nejčastěji se používají minerální zásypy jako zinek, talek, protože organické zásypy podléhají rozkladu a kvašení (například škrob). Včleňují se proto antiseptika: karbetopendecin (N-Septonex, Pulvis), chloroxin (Endiaron, Pulvis), 3 % kyselina boritá – magistraliter, nebo adstringencia (15 % tanin) – magistraliter.[2, 3, 6, 7]

2.3.1.6 Lokální kortikosteroidy (KS, zkráceně kortikoidy) Jsou stále základními externími léky pro své silné protizánětlivé účinky. Subjektivně působí antipruriginózně a kromě protizánětlivých a antiexsudativních vlastností mají také účinky antiproliferativní (antimitotické) a imunosupresivní. Mají pestré zastoupení od velmi slabých k nejsilnějším. Například Hydrocortison mast, Locoid 0,1 % mast, krém, emulze, Locoid Crelo 0,1 % krém, Triamcinolon mast, krém, Afloderm mast, krém (od 3 měsíců věku), Elocom mast, krém, Advantan mast, krém, mastný krém (od 4 měsíců), Gelargin gel, Flucinar mast, gel, Dermovate mast, krém a Beloderm mast, krém. Výdej uvedených přípravků je pouze na lékařský předpis. [2, 3, 6, 7]

2.3.1.7 Kombinované kortikoidní preparáty Obsahují antimikrobiální složku, kyselinu salicylovou, močovinu a dehet. Mluvíme o Belogent mast a krém (s gentamycinem), Fucicort krém (s kyselinou fusidovou), Fucidin H krém (s kyselinou Fusidovou a hydrocortisonem), Triamcinolon E mast (s Endiaronem), Triamcinolon S (s kyselinou salicylovou), Imacort krém (s hexamidinem a clotrimazolem) a Pimafucort mast a krém (s natamycinem a neomycinem). Velmi dobrá je připravená magistraliter mast, která obsahuje 0,2 % Septonexu (septonex má široké antimikrobiální spektrum a nízký senzibilizační index) ve žluté vazelíně, do níž se ještě přimíchává některá ze středně účinných kortikoidních mastí. Kombinované kortikoidní preparáty se vystavují na recept.[2, 3, 6, 7]

21

Rp. Septonexi

0,2

Flucinari ung. dos. orig. No II (duas) Vaselini flavi

ad 100,0

M. f. ung. D. S. dvakrát denně lehce potírat (3)

2.3.1.8 Přípravky bez kortikoidů Například mast Protopic 0,03 a 0,1 % obsahuje takrolimus (imunosupresivum ze skupiny makrolidů). Inhibuje kalcineurin. Může se používat u dětí od 2 let a u dospělých. Pokud se nedostaví zlepšení do 14 dnů, je nutné preparát vyměnit. Tento přípravek se vydává na lékařský předpis. Druhý imunomodulační přípravek, rovněž vázaný receptem, je Elidel 1 % krém, což je derivát askomycinu. Krém je indikován u dětí od 2 let, a u dospělých. Hodí se ke střídavé léčbě. Bohužel častou komplikací je pálení kůže, avšak tyto pocity jsou přechodné. Můžeme je zmírnit podáním paracetamolu 20 minut před aplikací krému na pokožku. Aplikace obou krémů je dvakrát denně na postižená místa, lze jej použít i na obličej, včetně víček. Masti se nanášejí v silnější vrstvě a mohou se zavázat hydrofilním obinadlem. Pokud bychom porovnávali krémy, pasty a gely oproti mastem, tak masti působí hlouběji do kůže.[2, 3, 6, 7] Na impetiginizovaný ekzém a na folikulitidu lze použít mast Framykoin, Bactroban, Fucidin, a magistraliter pastu Endiaron. Vše se váže na recept. Na herpes simplex (opar) typu 1 i 2 se používají krémy volně prodejné Herpesin, Zovirax, Aciclovir AL, nebo Vectavir.[2, 3, 6, 7]

2.3.1.9 Promašťovací přípravky Lokální léčba atopického ekzému promašťovacími přípravky je velmi dobrou volbou v kombinaci s vnitřní terapií, neboť pokožka atopika je často velice suchá a podrážděná. Přirozená ochranná bariéra pokožky se skládá z lipidů (tuků), bohatých na nenasycené mastné kyseliny (především kyselinu linolovou), které vytváří pružné spoje mezi buňkami rohové vrstvy, tedy přirozeného hydratačního faktoru, který je tvořen ureou a kyselinou mléčnou, jež stabilizují v kůži obsah vody. [3, 8, 5]

22

Za normálních okolností tato vrstva chrání pokožku před nadměrným odpařováním vody a také před škodlivými látkami zvenčí, které mohou pokožku podráždit a často bývají impulsem k novému vzplanutí nebo zhoršení atopického ekzému. Ochranná kožní bariéra může být oslabována například častým koupáním, používáním běžných mýdel a pěny do koupele, nadměrným opalováním, opakovaným kontaktem pokožky se saponáty a dalšími chemickými látkami, které používáme v domácnosti. [3, 8, 5] U atopického ekzému jsou nedokonalosti kožní bariéry vrozené a spolu s nerovnováhou imunitního systému jsou hlavní příčinou vzniku tohoto onemocnění. Ať jsou příčiny poruchy ochranné kožní bariéry vnější nebo vnitřní, následky jsou vždy stejné – suchá šupinatá a drsná pokožka, která má sklony k zánětům a svědění. Pro optimální fungování kůže jako „ochranného štítu“ je nutné její neustálé zásobování lipidy (tuky) a jinými důležitými látkami. Proto je použití léčebných mastí a krémů základem léčby atopického ekzému kdy je přítomna suchá kůže. [3, 8, 5] Dalším důležitým pilířem léčby je každodenní citlivá péče o pokožku, která by neměla polevit ani v případě zklidnění pokožky. Patří sem pravidelné používání emoliencií (zvláčňující, změkčující, promašťující masti a krémy). Dále místní použití kortikosteroidů a imunomodulátorů v případě vážného zhoršení stavu ekzému. Podpůrná léčba promazávacími i koupelovými emoliencii, označovaná jako korneoterapie je nezbytnou součástí léčby a prevence atopického ekzému. [3, 8, 5] Emoliencia lze podle mechanizmu účinku rozdělit do tří skupin: 1. restrukturační 2. okluzivní 3. humektanty Mezi restrukturační emoliencia patří ceramidy, cholesterol nebo nenasycené esenciální mastné kyseliny (linolová, linolenová, alfa-linolenová). Tyto látky snadno pronikají do kůže, mají mírný protizánětlivý účinek, doplňují nedostatečné zásoby lipidů v pokožce a podílejí se na obnově ochranné kožní bariéry. Díky tomu dochází ke snižování ztráty vody pokožkou. Jedná se o jediný typ emoliencií, který řeší aktivně jednu ze základních příčin vzniku atopického ekzému, a sice nedokonalost ochranné kožní bariéry. [3, 8, 5]

23

Druhou skupinou jsou okluzivní emoliencia. Sem řadíme vazelínu, parafín, vosky nebo oleje. Jsou to látky, které vytvářejí ochrannou vrstvu na povrchu pokožky a brání tak odpařování vody. [3, 8, 5] Poslední skupinou jsou humektanty, kam patří glycerol, urea nebo soli kyseliny mléčné. Tyto látky působí jako zvlhčovače pokožky, které sice přímo, ale pasivně nahrazují přísun vody a lipidů do pokožky. [3, 8, 5] Emoliencia lze také dělit podle aplikační formy: 1. masti 2. krémy 3. lotiony 4. koupelové oleje Masti silně promašťují pokožku, mají okluzivní účinek a nepůsobí chladivě. Nejsou doporučovány na akutní zánětlivé projevy, do ochlupených a zapářkových oblastí a v teplém ročním období.[3, 8, 5] Více používanou skupinou emoliencií jsou krémy. Ty se dále mohou rozdělit na dva druhy. Mastné krémy (například Linola Fett®) se po nanesení na kůži chovají jako masti, mají stejné vlastnosti a stejné použití. Krém Linola Fett® je pacienty s velmi citlivou kůží velmi dobře snášen, jelikož neobsahuje žádné konzervační přísady. Hlavní účinnou látkou tohoto krému je kyselina linolová, která působí protizánětlivě a napomáhá obnovení ochranné kožní bariéry. Také pomáhá zlepšit i úporné vyrážky okolo úst, které si způsobují děti častým olizováním rtů, a funguje jako ochrana pokožky obličeje kojenců a malých dětí v zimním období. Výše uvedené přípravky jsou volně prodejné.[3, 8, 5] Hydrokrémy (nemastné krémy) obsahují větší množství vody až 70 %, tukové látky a emulgátory, které po nanesení na kůži neomezují odpařování vody. Působí protizánětlivě a chladivě. Mohou být využívány i pro péči o pokožku podrážděnou od sluníčka nebo pro zklidnění kontaktních ekzémů. [3, 8, 5] Další skupinou přípravků v péči o suchou pokožku jsou lotia neboli tělové emulze, které lze využít pro péči o velké plochy těla. Vzhledem k množství tuku můžeme lotia zařadit mezi skupinu mastných krémů a hydrokrémů. Často jsou vhodnou alternativou mastných krémů pro období, kdy pokožka nepotřebuje tolik tuku (například v létě). [3, 8, 5] 24

Zvláštní skupinou emoliencií jsou koupelové oleje, které se používají jako doplněk k promaštění a zvlhčení kůže po celém těle. Mohou se používat jako přísada do koupele nebo jako sprchová emulze. Patří k základům péče o suchou kůži a lékaři je s oblibou doporučují. Koupelové oleje očistí pokožku mnohem šetrněji než běžné mýdlo, které pokožku vysušuje. Kůži tím současně zvláčňují a ošetřují tak, že po koupeli již většinou není nutné další promašťování. Olej se ukládá ve formě jemně rozptýlených kapiček na povrchu pokožky, kde se tak vytváří jemný olejový film, dochází k regeneraci a zlepšení bariérové funkce pokožky. Vzhledem k těmto příznivým účinkům je pacientům často doporučován například volně prodejný koupelový olej Linola Fett Ölbad®, který obsahuje tekutý parafín a nenasycené mastné kyseliny s velmi jemným rozptýlením. Neobsahuje žádné konzervační přísady, a je proto vhodný i pro péči o suchou pokožku velmi malých dětí. Emoliencia patří mezi základní stavební kameny v léčbě atopického ekzému a ostatních kožních onemocnění, která jsou provázena suchostí kůže. Jejich pravidelná aplikace může významně oddálit nutnost používání jiných léčiv například s obsahem kortikoidů a tím snížit i výskyt jejich nežádoucích účinků. [3,8, 18]

2.3.1.9.1 Linola - Fett® krém Přípravek je volně prodejný a používá se jako pomocná léčba mírné až středně těžké formy atopického ekzému, v subakutních až chronických stádiích. Nanáší se několikrát denně na suchou kůži. Linola – Fett® nesmí být používána při přecitlivělosti na složky přípravku. Což jsou například nenasycené mastné kyseliny, podzemnice (arašídy) soja, cetylstearylalkohol, tuk z ovčí vlny, butylhydroxytoluen. [18]

2.3.1.9.2 Lipobase® krém Bílý mastný krém, který není vázaný na recept, se používá k péči o suchou, citlivou a dehydratovanou pokožku. Léčí drobné kožní léze, suchou, svědivou, šupinatou kůži. Používá se jako doplněk léčby různých dermatóz, na seboroickou kůži (kůže která má více či méně zvýšenou produkci mazu). Lze jej využít také jako prevenci podráždění kůže při časté práci ve vlhku a při práci s detergenty (chemické čisticí prostředky). [19]

25

2.3.1.9.3 Excipial® krém Je to bílý homogenní masťový základ bez léčivé látky, určený k individuální přípravě léčivých přípravků, k péči o normální a seboroický typ pokožky. Lze jej použít v léčbě s kortikoidními externy, podle doporučení lékaře k doléčování chorobných stavů a také k udržení dobrého stavu kůže. Vzácně se objevují příznaky přecitlivělosti, zarudnutí, pálení a svědění. Lze ho získat bez lékařského předpisu. [17]

2.3.1.9.4 Protopan® Local Cream Je hutný promašťovací prostředek bez obsahu kortikoidů, který je možné koupit bez receptu. Krém napomáhá pokožku promastit, zklidnit a následně regenerovat. Je určen pro lokální použití a pro obzvláště suchá a problematická místa. Neobsahuje žádné parfemační přísady, proto tedy nepůsobí dráždivě, je velmi dobře snášen a je vhodný pro děti i batolata. Frekvence použití je u každého člověka individuální a tak u někoho postačí promazat problematická místa dvakrát denně, u někoho musí být promašťování prováděno častěji. Obecně platí zásada: lépe menší vrstva častěji, než velká vrstva méně často. Toto je důležité jelikož pod velkým nánosem krému nemůže pokožka volně dýchat a zbytečně se zapařuje. [24]

2.3.1.9.5 Unguentum leniens Používá se jako masťový základ pro přípravu magistraliter přípravků nebo samostatně, k promaštění poškozené kůže, ošetření suché či hyperkeratotické pokožky. Také k ošetření drobných popálení či opaření. Jedná se o volně prodejný léčivý přípravek. Má mírné antiseptické účinky, při roztírání masti se uvolňuje voda, a tím při odpařování působí chladivým efektem. Díky olejovým složkám proniká do horních vrstev pokožky, kterou zvláčňuje a velmi dobře promašťuje. Vydává se bez lékařského předpisu. [21]

2.3.1.9.6 Unguentum cutilan Rovněž volně prodejný přípravek, který je vhodný na částečnou ochranu kůže a sliznice v perianální oblasti nebo samostatně bez obsahu účinné látky jako doplněk

26

léčby kortikoidy. Také k přípravě magistraliter přípravků. Lze jej použít jako takový, nebo s vodou, zředěný v poměru 1:1. [22]

2.3.1.9.7 Ambiderman Jedná se o krémový základ pro přípravu magistraliter přípravků nebo jako neutrální krém bez účinných látek zejména na suchou, ztvrdlou a popraskanou pokožku. Lze mísit s neutrálními antibiotiky a chemoterapeutiky a řadou indiferentních nebo zásaditých léčivých látek. Je inkompatibilní s léčivými látkami kyselé povahy. Krémový základ je k dostání bez lékařského předpisu.[23]

2.3.2 Vnitřní terapie Vnitřní terapie nachází uplatnění jednak u akutních výsevových stavů atopického ekzému, jednak u těžkých, plošně rozsáhlých projevů, u silně rozdrážděných a svědivých případů, dále při zjištění závažných imunologických odchylek, v případech sekundárně infikovaných, neurolabilních a při jiných souvisejících vnitřních chorobných nálezech.[2, 3, 6] Při exacerbaci s rozsevem atopického ekzému nebo při akutním stadiu, hlavně po virových infekcích se nasadí nejlépe v injekční formě kalciové preparáty (Calcium chloratum, Calcium gluconicum). Není na škodu přidat vitamín C (Celaskon).[2, 3, 6]

2.3.2.1 Kortikoidy Kortikoidy v tabletách nebo injekcích vybíráme zcela výjimečně pro těžké, generalizované případy. Jejich aplikace si žádá časové omezení. Dlouhodobé podávání by mohlo vést k závažným komplikacím, proto mají být dávky co nejmenší a doba používání co nejkratší. V tabletové formě se obvykle nasazuje Prednison, Fortecortin. Intramuskulárně se podává Diprophos a intravenózně Solu-Medrol. Tyto přípravky se vydávají pouze na recept.[2, 3, 6]

2.3.2.2 Antihistaminika Antihistaminika I. generace mají výrazný protisvědivý a sedativní účinek (prometazin, bisulepin), antihistaminika II. generace působí více protizánětlivě (cetirizin, loratadin, levocetirizin, desloratadin). Obzvlášť důležité je dávkování, protože 27

některá antihistaminika, nejvíce I. generace, vyvolávají ospalost nebo celkový útlum, proto je podáváme večer před spaním. Během dne by mohlo utlumení způsobit neštěstí, například při práci u stroje nebo při jízdě autem. Nejběžnější antihistaminika v tabletové formě jsou Dithiaden, Fenistil, Claritine. Forma kapek a sirupů je vhodná pro děti. Na alergické rhinitidy (rýmy), sennou rýmu a bronchiální astma se podávají Aerius, Afexil, Alerid, Apo-cetirizin a Xyzal. Tyto přípravky také pozitivně ovlivňují atopický ekzém.[2, 3, 6]

2.3.2.3 Psychofarmaka, sedativa a hypnotika Tyto přípravky pomáhají nervově rozladěným nemocným a pacientům trpící nespavostí. Pomáhají tišit svědění. Perorálně podávané preparáty přes den jsou například Novo-Passit, Prothazin, Diazepam, Amitriptylin, Atarax a preparáty podávané před spaním, například Stilnox.[2, 3, 6]

2.3.2.4 Antibiotika Interní antibiotika jsou nezbytným lékem při impetiginizaci atopického ekzému, při zánětu mízních uzlin a při horečnatém stavu. Nejčastěji volíme širokospektrá, protistafylokoková antibiotika – makrolidy (například azithromycin), peniciliny (například ampicilin s kyselinou klavulanovou, cefalosporiny), cykliny (například doxycyklin) nebo sulfonamidy (cotrimoxazol) či chinolony (ciprofloxacin). Zároveň bychom si měli dát pozor na alergické reakce na penicilin, které jsou u atopického ekzému častější. Při herpetické superinfekci dobře působí Aciclovir. Antivirové léky je vždy nutné nasadit zavčas. Výdej antibiotik je na lékařský předpis.[2, 3, 6]

2.3.2.5 Vitaminy Vitamíny jsou doplňkovým lékem hlavně u dětí. Velký význam má podávání vitaminů A a D. U seboroických případů onemocnění se aplikuje komplex vitaminu B a biotinu. Při akutních procesech neuškodí podávat také vitamin C. V tucích rozpustné vitaminy, jako jsou A a D se nesmí předávkovat. [2, 3, 6]

28

2.3.2.6 Imunomodulační prostředky Z této skupiny se u atopického ekzému používá desenzibilizace nebo hyposenzibilizace s inhalačními alergeny v intradermální aplikaci, nebo autovakcínu z krku a nosu. Specifické typy vakcín lze podávat sublinguálně. Hyposenzibilizační účinky však nebyly jednoznačně prokázány.[2, 3, 6]

2.3.2.7 Imunosupresivní léky Podávají se u prokázaných imunitních výchylek. Zasahují vychýlené složky humorální imunity (azathioprin a cyklofosfamid). Anebo se podávají imunosupresiva ovlivňující T lymfocyty (cyklosporin - léčivý přípravek Sandimmun – Neoral, Equoral). Tento lék je považován za nejoptimálnější lék u nejtěžších stavů v dospělosti, ale u dětí by měl být podáván s velkou opatrností. Cyklosporin A je vyráběn ve formě soluce nebo kapslí. Cyklosporin A inhibuje kalcineurin a blokuje receptory IL-2. Dávky se určují podle tělesné hmotnosti pacienta. Počáteční dávka je 3 až 5 mg/kg/den a dělí se do dvou denních dávek. Potom udržovací dávka bývá 0,5 až 2 mg/kg/den. Maximální délka podávání by neměla přesáhnout 2 roky. Při jeho aplikaci je nezbytné kontrolovat krevní tlak a sledovat funkci ledvin. Cyklosporin má jednu velkou přednost, a to že po jeho vysazení se recidivy nedostavují brzy a ani příliš často. Všechny výše zmíněné léčivé přípravky se vydávají na recept.[2, 3, 6]

2.3.2.8 Imunostimulační léky Z této skupiny léků lze nasadit u atopického ekzému isoprinosin, levamizol a další. Tyto přípravky se vydávají pouze na recept.[2, 3, 6]

2.3.3 Fyzikální terapie Tento druh léčení atopického ekzému využívá přírodní prvky. Ve srovnání s chemickými léčivy je riziko nežádoucích účinků minimální. Hlavní náplní fyzikální terapie u atopického ekzému jsou především různé druhy ozařování. Zároveň je ozařování přijímáno pacienty jako příjemná léčba a mimo jiné má přednost v tom, že neznečišťuje pokožku ani prádlo. Atopici v dětském věku musí být opatrní, slunění se nesmí přehánět, je zde potřeba si postupně navyknout. Umělé ozařování se do 3 let vůbec nedoporučuje. [2, 3, 6] 29

2.3.3.1 Fototerapie Světloléčba neboli fototerapie je nejrozšířenější metodou. Jedná se o přírodní slunění nebo použití umělých zdrojů ultrafialového záření. Opalování je možné v letních měsících a ve větší intenzitě u moře. Vyhovující je pobyt u Mrtvého moře (vysoký obsah solí ve vodě vylučuje jakýkoliv život, nežijí zde žádné vyšší organismy ani rostliny, vysoká koncentrace minerálů má blahodárný účinek při léčbě kožních nemocí ekzémů, lupenky, akné a při léčbě revmatických a respiračních problémů). Délka slunění se řídí podle fototypů. Na velkou opatrnost by měla dbát skupina nemocných se světlou pletí, modrookých, blondýnů, lidí nordického typu, jejichž kůže se špatně pigmentuje a zarudne i po velmi krátkém pobytu na slunci. Může se stát, že první sluneční paprsky přechodně podráždí místo postižené ekzémem. Tak jako zdravá pokožka některých lidí nejprve reaguje zarudnutím, tak také ekzémově změněná kůže se může dočasně zanítit. Proto slunění atopiků musí probíhat pozvolna, nebo je nutné použít první dny proti slunečný ochranný krém. Červená reakce za pár dnů ustoupí a kůže pak již toleruje delší pobyt na slunci. Je nutné pokožku promazávat, jinak je možné, že škodlivost přehnaného ultrafialového záření postupně změní pokožku na suchou, zvrásněnou, předčasně stařeckou. Po delší době vystavování slunci se mohou tvořit nepravidelně rozhozené hnědé skvrny (melanodermie) a ložiskové rohové útvary velikosti čočky až fazole (solární keratomy). Největší riziko však představuje vznik zhoubných kožních nádorů (spinaliomu, bazaliomu, a nejhoršího maligního melanomu). Neovlasená pigmentová znamínka (névy) překrýváme při vystavení slunci náplastí. Solária nejsou vhodná pro ekzematiky, protože mají různá spektra záření a není zde lékařská kontrola. [2, 3, 6]

2.3.3.2 Selektivní ultrafialová fototerapie (SUP) Jedná se o modifikaci ultrafialových paprsků, která využívá spektra UV 320 nanometrů. Ozařování se realizuje ve stojací kabince nebo na lehátku, třikrát týdně s postupně prodlužujícími dávkami expozice. První návštěva se určuje podle fototestu, orientačně také podle odstínu pokožky a údajů od pacienta o snášenlivosti slunečního záření. Začíná se obvykle od 1 minuty a stoupá do 15 minut. Po čtyřech týdnech ozařování se obvykle dostavuje markantní léčebný úspěch a měla by se učinit

30

přestávka trvající průměrně půl roku. Po ozařování je vhodné vždy kůži promazat mastným krémem nebo olejem.[3, 6]

2.3.3.3 Ozařování metodou PUVA Dnes při léčbě atopického ekzému ustupuje do pozadí. Jedná se o kombinaci aplikace zevně nebo vnitřně podávaných psoralenů, které mají tu vlastnost, že znecitlivují kůži vůči ultrafialovému záření, s následným ozářením paprsky UVA.[3, 6]

2.3.3.4 Synchronní balneofototerapie Tento způsob napodobuje léčebné podmínky Mrtvého moře. Ozařování se provádí selektivními a nejméně škodlivými UVB paprsky o vlnové délce 311 až 313 nanometrů. Současně je propojeno s minerální koupelí, jejíž složení a obsah solí je stejný jako ve vodě v Mrtvém moři. Kromě chloridu sodného je v lázni přítomen protizánětlivě působící hořčík, vápník, draslík, bróm a jiné stopové prvky. Po lázni je pokožka hydratovaná a osolená a tím lépe přijímá ultrafialové paprsky. Tato metoda se nazývá TOMESA (Totes Meer Salz).[3, 6]

2.3.3.5 Biolampa Biolampa je polychromatický zdroj polarizovaného světla se spektrem od 430 do 2800 nanometrů, viz Příloha č. 2. Paprsky pronikají do kůže mnohem hlouběji, přibližně do dvou centimetrů. Biolampy mají spíše biostimulační účinek (to znamená regenerační účinek na poškozenou tkáň, urychluje hojení poškozených cév, aktivuje syntézu kolagenu a stimuluje tvorbu leukocytů) a je indikována spíše u chronického ekzému. Ozařování by se mělo provádět denně po dobu 10-14 dnů. Ozařujeme ložiska menšího rozsahu, protože ozařované pole ze vzdálenosti 6 cm je malé. Bohužel nebyly provedeny klinické studie prokazující efekt biolampy.[3, 6]

2.3.3.6 Biostimulační laser Používá se v mimořádných případech například u pruriginózní formy ekzému, u malých ložisek. Avšak častěji a s úspěchem se využívá u prostého oparu, který nezřídka provází atopický ekzém. Tento druh ozařování je nutné nasadit okamžitě při začátku oparu, to je první nebo druhý den. Později nasazený laser je bez účinku.[3, 6] 31

2.3.3.7 Radikální způsoby Používají se k léčbě bradavičnatých, uzlovitých projevů nejčastěji na dolních končetinách. Jedná se o terapii silným místním podchlazením, kryoterapie, kryalizace. Používá se tekutý dusík nebo oxid uhličitý. Obvykle stačí několikavteřinová expozice.[3, 6]

2.3.3.8 Lázeňská léčba V ČR jsou také pro ekzematicky určené lázně: Dolní Lipová, Ostrožská Nová Ves, Darkov pro děti do 15 let, Jeseník, Kynžvart a Teplice nad Bečvou.[3]

2.3.4 Alternativní léčba 2.3.4.1 Psychoterapie Psychoterapeutických metod je nespočet a většina z nich probíhá vědomě. Některé si ovšem lékař ani pacient plně neuvědomují. Jestliže má pacient důvěru v lékaře, v předepsané léky a především v léky chválené lékařem či tiskem nebo jinými nemocnými, pak je efekt psychoterapie velký. Velkou předností psychoterapie je, že nenese riziko vedlejších nežádoucích účinků, jaké by mohly nést jiné léčebné prostředky. Působení psychoterapie potvrzuje také takzvaný placebo efekt. To znamená, že pokud se podá jakýkoliv léčebný prostředek (mast, tablety, ozařování) aniž by obsahoval farmakologicky účinnou složku, působí kladně. Statisticky se tak stává až u 35 % případů léčby.[2, 3]

2.3.4.2 Homeopatie Zakladatelem byl Samuel Hahnemann. Vycházel z předpokladu, že nemoc lze léčit velmi malými dávkami těch samých nebo podobně působících látek, které vyvolávají její příznaky. Léčba se tedy řídí heslem „stejné se léčí stejným“ (simile similibus curantur). Postupným ředěním vybraných látek se zvyšuje jejich účinnost. Ředění může dojít až tak daleko, že vzniklý homeopatický přípravek neobsahuje žádné účinné látky, a přesto zůstává účinným. Vysvětluje se to tak, že zanechá jakousi informaci. Není ale přesně známo, jak vlastně působí homeopatický lék, s nejvyšší pravděpodobností se jedná o psychoterapeutický efekt. Příklady homeopatických léků, 32

které se hodí pro atopický ekzém: kalcium carbonicum, rhus toxicodendron, sepia, hepar sulfuris, viola trikolor, echinacea purpurea, mezereum…[3]

2.3.4.3 Fytoterapie Týká se bylinných čajů a koupelí. Koupele v bylinných odvarech však omezujeme na minimum, protože u atopiků zvyšují suchost pokožky. Většina léčivých bylin obsahuje hojně třísloviny, což má stahující vliv na kůži. Z nejvíce doporučovaných bylin uvádíme mátu, sléz, mateřídoušku, řepík, přesličku, šalvěj, meduňku, dobromysl, rozmarýn, lékořici a pampelišku.[3]

2.3.4.4 Čajové směsi Jsou určené k pití při onemocnění atopickým ekzémem, mohou být bohaté na komponenty jako je bez černý, máta, sléz, kozlík, kontryhel, heřmánek, kopřiva, zeměžluč, pastuší tobolka, benedikt a violka trojbarevná. Pokud bychom chtěli snížit nervové potíže, doporučuje se kozlík, meduňka, třezalka a chmel. [3]

2.3.4.5 Aromaterapie Úzce navazuje na bylinnou léčbu, jelikož vychází z jejích vonných složek. Příjemnou vůni můžeme brát jako doplněk zlepšující náladu, kompenzující depresivní stavy, povznáší mysl a dodává sebedůvěru. Aromatické přípravky se mohou vetřít do kůže ve formě mastí, olejů, krémů a roztoků, přidávají se také do koupelí a inkorporují se do mýdel a šampónů. Nejčastěji používané vůně: růže, cedr, jasmín, bazalka, levandule,

máta,

cyprišek,

santalové

dřevo,

meduňka,

majoránka,

olej

z pomerančových květů. Pro atopiky nejsou aromatické látky vždy bezproblémové, mohou dráždit citlivou pokožku a sliznici dýchacích cest, mohou vyvolat astmatický i epileptický záchvat.[3]

2.3.4.6 Muzikoterapie Představuje další formu psychoterapie. Uklidňující a líbivá hudba pomáhá s usínáním a zaujetí hudbou odpoutává od svědivých pocitů. Atopik se odreagovává a přestává myslet na svůj ekzém.[3]

33

2.3.4.7 Léčba slovem a úsměvem Ohleduplnost a vlídné jednání jsou rovněž významnými prvky psychoterapie. Atopický ekzém by neměl narušit rodinné soužití a sexuální život.[3]

2.3.4.8 Akupunktura Indikace této léčby se vymezuje pro silně svědivé, neurotické a vleklé případy onemocnění. Provádí se jednou až třikrát týdně a léčebné sezení se opakuje desetkrát až dvacetkrát. Nejsou však známy přesné akupunkturní body. Výsledky této metody lze očekávat až po delší době. Kombinace s jinou terapií se nedoporučuje.[3]

2.3.4.9 Hypnóza Provádí se se souhlasem nemocného v tichém, klidném, málo osvětleném příjemném prostředí. Hypnotizér mluví o tom, že svědivost pomalu ustupuje, že se ekzém pomalu vytrácí a zlepšují se různé průvodní celkové potíže, dechové, zažívací a podobně. Sezení se opakuje zpravidla obden. Autosugesce probíhá bez úmyslného záměru lékaře.[3]

2.3.4.10 Autogenní trénink Autogenní trénink v případě atopického ekzému znamená, že se pacient soustředí v klidovém uvolnění, vsedě nebo vleže na překonání pocitu svědění vlastní vůlí, ovládnout se a neškrábat se a pevně ve svém vědomí chtít, aby se ekzém ztrácel. Trénink je možné provádět spolu s jógou nebo cílenou meditací.[3]

34

3 Praktická část 3.1 Dotazníkové šetření, vyhodnocení Pro svou absolventskou práci praktickou část, jsem zvolila metodu získávání informací osobním dotazováním, konkrétně dotazníkovým šetřením. Hlavní cílem dotazníku bylo zmapovat, jaká péče o atopickou pokožku respondentům nejvíce vyhovuje. První cílovou skupinou byli pacienti kožní oddělení oblastní nemocnice v Příbrami, kterým jsem poskytla dotazník písemnou formou. Druhou cílovou skupinou byla skupina atopiků navštěvující internetovou diskuzi o atopickém ekzému. Této skupině jsem dodala dotazníkové šetření elektronickou formou, pomocí webového portálu www.vyplnto.cz. Průzkum jsem započala v polovině března a koncem dubna jsem získala celkem 70 vyplněných dotazníků. Dotazník obsahoval 10 hlavních otázek a 5 otázek, kdy respondent mohl odpovědět vlastními slovy, tedy otázky doplňující.

3.1.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Otázka č. 1: Pohlaví respondentů Bylo dotazováno 61 žen a 9 mužů. Tabulka č. 1 Odpověď Žena Muž

Počet 61 9

Procento 87,14 % 12,86 %

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 1

Žena Muž

35

Otázka č. 2: Věk respondentů / pacientů. Nejčastější věk respondentů byl 18-30 let s 57,14 %. 24,29 % dotazovaných bylo 30-50 let. Dále 0-3 let u 11,43 % dotazovaných. 5,71 % dotazovaných bylo 50 let a více. 1,43 % respondentům bylo 4-7 let. A žádný respondent se nepohyboval okolo 8-17 let věku. Tabulka č. 2 Odpověď 0-3 let 4-7 let 8-17 let 18-30 let 30-50 let 50 a více let

Počet 8 1 0 40 17 4

Procento 11,43 % 1,43 % 0,00 % 57,14 % 24,29 % 5,71 %

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 2 45 40 35 30 25

20 15 10 5 0 0-3 let

4-7 let

8-17 let

36

18-30 let

30-50 let

50 a více let

Otázka č. 3: V jakém věku se u Vás nebo Vašeho dítěte poprvé objevil atopický ekzém? Poprvé se u 65,71 % respondentů atopický ekzém objevil do tří let, 10 % ve věku 4-7 let, téměř 12 % respondentů od 8-17 let, taktéž 12 % ve věku 18-30 let, ve věku 30-50 let žádnému z respondentů a po 50 roce věku se poprvé objevil ekzém 1,43 % respondentů. Tabulka č. 3 Odpověď 0-3 let 4-7 let 8-17 let 18-30 let 30-50 let 50 a více let

Počet Procento 46 65,71% 7 10,00 % 8 11,43 % 8 11,43 % 0 0,00 % 1 1,43 % Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 3

0-3 let 4-7 let 8-17 let 18-30 let 30-50 let 50 a více let

Otázka č. 4: Trpí atopickým ekzémem i jiný člen Vaší rodiny? 67,14 % dotazovaných odpovědělo, že se v rodině žádný další atopik nevyskytuje a u 32,86 % dotazovaných bohužel některý z dalších členů rodiny trpí atopickým ekzémem. Tabulka č. 4 Odpověď

Počet

Procento

Ano

23

32,86 %

Ne

47

67,14 %

37

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 4

Ano Ne

Otázka č. 5: V jakém ročním období se Vám atopický ekzém nejvíce zhoršuje? Nejčastěji se respondentům atopický ekzém zhoršuje v zimě, tedy 54,29 %. Poté na podzim 24,29 % dotazovaných. 11,13 % v letních měsících a nejméně tedy 10 % dotazovaných v jarním období. Tabulka č. 5 Odpověď Na jaře V létě Na podzim V zimě

Počet 7 8 17 38

Procento 10,00 % 11,13 % 24,29 % 54,29 %

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 5

V zimě Na podzim V létě Na jaře

38

Otázka č. 6: Jaké faktory Vám zhoršují atopický ekzém? Nejčastějším spouštěčem zhoršení ekzému uvedli respondenti stres, celých 72,86 %. Jako druhý nejvýraznější faktor byly potraviny 62,86 %. Třetím faktorem byly hygienické prostředky s 58,57 %. Jako čtvrtý nejčastější spouštěč respondenti označili běžné nemoci s 51,43 %. Následující byly alkoholické nápoje se 40 %. 28,57 % lidí uvedlo jako zhoršující faktor klasické prací prostředky. 22,86 % respondentů uvedlo menstruaci. Očkování zhoršuje ekzém u 17,14 % respondentů a jako nejmenší spouštěč respondenti označili nealkoholické nápoje s 11,43 %. Tabulka č. 6 Odpověď Potraviny Nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje Hygienické prostředky (Mýdla, sprchové gely, šampóny) Stres Menstruace Očkování Běžné nemoci (chřipka, angína, horečka) Klasické prací prostředky (Ariel, Lenor, …) Jiný

Počet 44 8 28 41 51 16 12 36 20 8

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 6 60

50 40 30 20 10 0

39

Procento 62,86 % 11,43 % 40,00 % 58,57 % 72,86 % 22,86 % 17,14 % 51,43 % 28,57 % 8,57 %

Mezi jiné faktory zhoršující atopický ekzém respondenti nejčastěji uvedli pocení, chlorovanou vodu, mráz, prach, cigaretový kouř, nedostatek spánku a alergenní zvěř.

Otázka č. 7: Kolikrát týdně dohromady se sprchujete nebo koupete? Sprchování každý den označilo 61,43 % dotazovaných. Ob den tedy 4x týdně uvedlo 27,14 % respondentů a 11,43 % uvedlo, že se sprchují 2x týdně. Tabulka č. 7 Odpověď Každý den Ob den (4x týdně) 2x týdně

Počet 43 19 8

Procento 61,43 % 27,14 % 11,43 %

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 7

Každý den Ob den (4x týdně) 2x týdně

Otázka č. 8: Napište, jaké potraviny, alkoholické a nealkoholické nápoje jste ze svého jídelníčku musel/a vynechat. 25 respondentů muselo omezit sladkosti, 17 dotazovaných citrusové plody, 14 osob uvedlo ořechy a taktéž 14 lidí mléčné výrobky. 9 osob vynechává alkoholické nápoje, 8 respondentů odpovědělo, že nevynechávají žádné potraviny ani nápoje. 8 dotazovaných vynechává ovoce, dalších 6 vyčlenilo výrobky obsahující lepek, po pěti respondentech vynechalo rajčata, víno a vajíčka. 4 respondenti museli omezit kávu a 4 kakao. 3 dotazovaní vynechávají maso a taktéž 3 osoby vynechávají papriky.

40

Tabulka č. 8 Odpověď Sladkosti Citrusové plody Ořechy Mléčné výrobky Alkohol Žádné Ovoce Kořeněná a pálivá jídla Výrobky obsahující lepek Rajčata Víno Vajíčka Kakao Káva Paprika Maso

Počet 25 17 14 14 9 8 8 7 6 5 5 5 4 4 3 3

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 8 Maso Paprika Káva Kakao Vajíčka Víno Rajčata Výrobky obsahující lepek Kořeněná a pálivá jídla Ovoce Žádné Alkohol Mléčné výrobky Ořechy Citrusové plody Sladkosti 0

5

10

41

15

20

25

30

Otázka č. 9: Používáte krémy a masti s kortikosteroidy? Krémy a masti s kortikoidy používá 7,14 % dotazovaných, jen při velkém zhoršení 67,14 % a 25,71 % je nepoužívá vůbec. Tabulka č. 9 Odpověď Ano Ano, ale jen při velkém zhoršení Ne

Počet 5 47 18

Procento 7,14 % 67,14 % 25,71 %

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 9

Ano Ano, ale jen při velkém zhoršení Ne

Otázka č. 10: Zkoušíte raději jiné způsoby léčby atopického ekzému než léčbu s obsahem kortikosteroidů? Kladnou odpověď vyjádřilo 92,86 % dotazovaných a zápornou 7,14 %. Tabulka č. 10 Odpověď Ano Ne

Počet 65 5

Procento 92,86 % 7,14 %

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 10

Ano

42

Ne

Otázka č. 11: Jaký typ léčby jste už vyzkoušel/a? 90 % dotazovaných vyzkoušelo léčbu mastmi a krémy bez obsahu kortikosteroidů. 77,14 % osob vyzkoušelo léčbu konopím. Léčebné koupele podstoupilo 64,29 % dotazovaných. Ozdravné pobyty u moře 57,14 % osob. 34,29 % respondentů vyzkoušelo jiný typ léčby. 15,71 % zkusilo foto-léčbu a lázeňskou léčbu podstoupilo 12,86 % lidí. Tabulka č. 11 Odpověď Léčba mastmi a krémy bez obsahu kortikosteroidů Léčba konopím Léčebné koupel - například olejové, solné,… Ozdravné pobyty u moře Jiný typ léčby Foto-léčba Lázeňská léčba

Počet 63 54 45 40 24 11 9

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 11 70 60 50 40 30 20 10 0

43

Procento 90,00 % 77,14 % 64,29 % 57,14 % 34,29 % 15,71 % 12,86 %

Otázka č. 12: Pokud Vaše odpověď v předchozí otázce byla i JINÝ TYP LÉČBY, napište, jaký jiný typ léčby jste vyzkoušel/a. 5 respondentů zkusilo jako jiný typ léčby dietu, změnu jídelníčku a detoxikaci, po 4 respondentech vyzkoušeli aloe vera a homeopatika. 3 osoby chlorellu. Po dvou dotazovaných vyzkoušelo Gemmo terapii, ječmen, sójové a kozí mléko. Bioptron lampu vyzkoušel jediný dotazovaný a tablety kolostrum taktéž. Tabulka č. 12 Odpověď Dieta, změna jídelníčku, detoxikace Aloe vera Homeopatika Chlorella Ječmen Gemmo terapie Kineziologie Sojové mléko, kozí mléko Bioptron lampa Tablety colostrum

Počet 5 4 4 3 2 2 2 2 1 1

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 12 Tablety colostrum Bioptron lampa Sojové mléko,kozí mléko Kinezologie Gemmo terapie Ječmen Chlorella Homeopatika Aloe vera Dieta, změna jídelníčku, detoxikace 0

1

2

44

3

4

5

6

Otázka č. 13: Který typ léčby Vám vyhovuje nejvíce a je účinný na zmírnění příznaky atopického ekzému. Nejvíce respondentům vyhovovala léčba mastmi a krémy bez obsahu kortikosteroidů tedy 50 %. Dále 45,71 % ozdravný pobyt u moře. 30 % vyhovují léčebné koupele. 15,71 % respondentům léčba konopím. Jiný typ léčby vyhovuje 8,57 % osob. A 5,71 % dotazovaných vyhovuje nejvíce foto-léčba a lázeňská léčba. Tabulka č. 13 Odpověď Léčba mastmi a krémy bez obsahu kortikosteroidů Ozdravný pobyt u moře Léčebné koupele - například olejové, solné,… Léčba konopím Jiný typ léčby Foto-léčba Lázeňská léčba

Počet 35 32 21 11 6 4 4

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 13 40 35 30 25 20

15 10 5 0

45

Procento 50,00 % 45,71 % 30,00 % 15,71 % 8,57 % 5,71 % 5,71 %

Otázka č. 14: Pokud Vaše odpověď v předchozí otázce byla i JINÝ TYP LÉČBY, napište, jaký jiný typ léčby Vám nejvíce vyhovuje. Mezi jiné vyhovující typy léčby na zmírnění příznaků atopického ekzému respondenti nejčastěji uvedli zdravý jídelníček, dobrý psychický stav, bahno nebo sůl z mrtvého moře a solárium.

Otázka č. 15: Které přípravky na promašťování ekzematické pokožky Vám nejvíce vyhovují? Excipial U Lipolotio požívá největší počet respondentů tedy 12 osob. Konopnou mast uvedlo jako další promašťující přípravek 8 osob a po sedmi odpovědích získala modrá indulona a Nivea. Bambucké máslo uvedlo 6 dotazovaných, a taktéž 6 Lipobase krém. Dále 5 respondentů uvedlo, že využívá žluté vazelíny. 4 osoby uvedli Linola krém, kosmetiku La Roche Posay, přípravky Bioderma, kokosový olej a masťový základ ambiderman. Dexeryl od Pierre Fabre uvedli 3 respondenti a taktéž 3 respondenti napsali A-Derma kosmetiku. Pouze 2 dotazovaní napsali Leciderm krém.

Tabulka reprezentuje sloučené odpovědi, kde je četnost opakování větší rovno dvěma. Tabulka č. 14 Odpověď Excipial U Lipolotio Konopná mast Modrá Indulona Nivea Bambucké máslo Lipobase krém Žlutá Vazelína Linola krém Kosmetika La Roche-Posay Přípravky Bioderma Kokosový olej Masťový základ Ambiderman Dexeryl (od Pierre Fabre) A-Derma kosmetika Leciderm krém

Počet 12 8 7 7 6 6 5 4 4 4 4 4 3 3 2

46

Grafické znázornění odpovědí z otázky č. 15 Leciderm krém A-Derma kosmetika

Dexeryl (od Pierre Fabre) Masťový základ Ambiderman Kokosový olej Přípravky Bioderma Kosmetika La Roche-Posay Linola krém Žlutá Vazelína

Lipobase krém Bambucké máslo Nivea Modrá Indulona Konopná mast Excipial U Lipolotio 0

2

4

47

6

8

10

12

14

4 Diskuse Dotazníkového šetření se zúčastnilo 70 respondentů, z toho 61 žen a 9 mužů, převážně v produktivním věku, kde 57,14 % respondentů bylo ve věku 18-30 let, 24,29 % ve věku 30-50 let, 11,43 % ve věku 0-3 let, 5,71 % respondentů mezi 4-7 lety a ve věku 8-17 let se nezúčastnil žádný respondent. Jelikož se u celých 65,71 % dotazovaných objevil první příznak atopického ekzému do 3 let, potvrzuje se můj předpoklad, že se atopický ekzém nejčastěji vyskytne ve věku od 0-3 let. Literatura, se kterou jsem pracovala, tento fakt také potvrzovala. Z mého pohledu, coby atopika, který se s tímto onemocněním léčí od narození, jsem tento výsledek doby vzplanutí očekávala, jelikož jsem se setkávala s touto věkovou kategorií v čekárně u kožního lékaře. 12 % respondentů uvedlo, že vznik atopického ekzému připadl na 8-17 let. Dalších 12 % dotazovaných uvedlo vznik onemocnění ve věku 18-30 let. Další nejčastější doba vzplanutí ekzému byla ve věku 4-7 let tedy předškolním věku, takto odpovědělo 10 % dotazovaných. Nejmenší počet respondentů (1,43 %) uvedlo vznik onemocnění až v pokročilejším věku 50 let a více. V otázce číslo 4, zda trpí atopickým ekzémem i jiný člen rodiny, odpověděla většina respondentů, tedy 67,14 %, záporně a 32,86 % kladně. Vzhledem k mé rodinné anamnéze, kde žádný jiný člen rodiny netrpí tímto onemocněním, jsem tento výsledek očekávala. Literatura tento předpoklad příliš ale nepotvrzuje, jelikož uvádí, že pokud jsou oba rodiče atopici, je vysoce pravděpodobné (80 %), že dítě bude atopik. Pokud je pouze jeden z rodičů atopickým ekzémem postižen, je 60 % riziko, že potomek také bude trpět atopickým ekzémem. V případě obou zdravých rodičů je toto riziko podstatně nižší (20 %). Na pátou otázku, kdy se atopikům ekzém nejvíce zhoršuje, odpověděla většina dotazovaných (54,29 %) v zimě. Následovala odpověď s 24,29 % na podzim, 11,13 % respondentům se ekzém zhoršuje nejvíce v letních měsících a nejméně respondentům (10 %) v jarním období. Výsledky této otázky mne naopak překvapili, jelikož jako aktivní sportovec, (3x denně trénink), jsem nejvíce sledovala zhoršení právě v letních měsících. Jelikož se literatura k této problematice příliš nevyjadřuje, předpokládám, že je to z důvodu individuality každého pacienta.

48

Na výsledky faktorů zhoršující projevy atopického ekzému jsem byla velice zvědavá. Potvrdila se moje domněnka, že každý člověk trpící touto chorobou je jiný a každý má jiný spouštěč. Každopádně nadpoloviční většina respondentů se shodla, celými 72,86 %, že největším spouštěčem ekzému je stres a stresové situace. V mém případě atopický ekzém vymizel během puberty tedy okolo 15-17 roku, ale doposud, když se vyskytnu ve stresovém prostředí u zkoušení, na závodech či v hádce, do druhého dne mám velké plochy ekzému nejčastěji v loketních jamkách, na obličeji v oblasti očí a na krku u klíčních kostí. Jako druhý nejvýraznější faktor 62,86 % respondentů uvedli potraviny. 58,57 % dotazovaných označilo za zhoršující faktor ekzému hygienické prostředky. Toto procento jen dokazuje, že atopická pokožka opravdu potřebuje speciální hygienické prostředky, které kůži tolik nevysuší, nebo nepodráždí. 51,43 % respondentů uvedlo, že se ekzém zhoršuje v průběhu běžných onemocnění, jako jsou chřipka, nachlazení, rýma a tak dále. Dalším spouštěčem byly alkoholické nápoje se 40 %. S 28,57 % prací prostředky a 22,86 % respondentů uvedlo menstruaci. Očkování zhoršuje ekzém u 17,14 % dotazovaných a jako poslední se umístili nealkoholické nápoje s 11,43 %. Jako další faktory uvedli dotazovaní ve vlastní odpovědi nejčastěji pocení, chlorovanou vodu, mráz, prašné prostředí, cigaretový kouř, nedostatek spánku a alergenní zvěř. V otázce kolikrát týdně se dohromady pacient sprchuje, byla nejvíce zastoupena odpověď s 61,43 % každý den. Toto vysoké procento mne překvapilo, jelikož pokožka postižená atopickým ekzémem se velice snadno vysušuje a následně svědí, tudíž jsem očekávala nižší procento u této odpovědí. Ale tento fakt může ovlivnit doporučení od lékaře. Ob den tedy 4x týdně označilo 27,14 % respondentů a 11,43 % uvedlo, že se sprchují 2x týdně. V otázce číslo osm měli respondenti uvést, které potraviny a nápoje ze svého jídelníčku museli vynechat. 25 respondentů uvedlo, že museli vynechat sladké pochutiny, 17 respondentů vynechalo citrusové plody, k tomuto vyjádření bych se osobně také přiklonila, jelikož kdykoli jsem zkonzumovala větší množství citrusových plodů, pokožka byla svědivější. 14 osob uvedlo mléčné výrobky a ořechy. S touto skupinou z mých osobních zkušeností také souhlasím, musela jsem vynechat veškeré kravské mléko. Začali jsme kravské mléko plně nahrazovat sójovým mlékem a ekzém se začal rapidně vytrácet, svědění pomalu ustupovalo. 8 respondentů odpovědělo, že 49

nemusí vynechávat žádné potraviny ani nápoje a dalších 8 uvedlo, že vyčlenilo ovoce, 4 atopici kakao a kakaové výrobky. 3 dotazovaní vynechávají maso a taktéž 3 osoby vyloučili z jídelníčku papriky. V otázce zda používají krémy či masti s kortikosteroidy, uvedlo 7,14 % dotazovaných ano. 67,14 % osob uvedlo ano, ale pouze při velkém zhoršení. K této skupině se v léčbě atopického ekzému také přikláním. Z těchto výsledků je patrné, že většina respondentů nejprve zkouší léčit atopický ekzém volně prodejnými přípravky s promašťujícím efektem. Pouze při velkém zhoršení se obrátí na lékaře a nechá si předepsat léčivo s obsahem kortikosteroidů. 25,71 % respondentů uvedlo, že masti a krémy s kortikosteroidy nepoužívá vůbec. Tato otázka směřovala ke zjištění cíle, zda pacienti raději dávají přednost přípravkům na lékařský předpis, či nikoliv. Na otázku číslo deset, zda respondenti zkouší raději jiné způsoby léčby atopického ekzému než léčbu s obsahem kortikosteroidů, jsem získala kladnou odpověď u 92,86 % dotazovaných a zápornou u 7,14 %. Myslím si, že tato drtivá většina respondentů má přílišné obavy z vedlejších účinků při dlouhodobé léčbě kortikosteroidy. Tato otázka byla rovněž cílena ke zjištění, čemu dávají atopici přednost. Zda jsou to přípravky na lékařský předpis, nebo volně prodejné léčivé přípravky či léčebná kosmetika. V další otázce jaký typ léčby jste vyzkoušeli, měli dotazovaní zvolit alespoň jednu z nabízených odpovědí. 90 % vyzkoušelo léčbu mastmi a krémy bez obsahu kortikosteroidů, tedy léčbu přípravky bez lékařského předpisu. Takový výsledek jsem předpokládala, většina atopiků se snaží pokožku promastit a tím ji i ochránit před dalším svěděním a následným škrábáním. 77,14 % uvedlo, že zkusilo léčbu konopím. Léčebné koupele podstoupilo 64,29 % osob a ozdravné pobyty u moře vyzkoušelo 57,14 %. 34,29 % respondentů zkusilo jiný typ léčby, který popisovali v následující otázce. Foto-léčbu a lázeňskou léčbu vyzkoušelo 12,86 %. V nepovinné otázce jaký jiný typ léčby dotazovaní vyzkoušeli, uvedlo 5 osob dietu, změnu jídelníčku a detoxikaci, po 4 respondentech vyzkoušelo aloe vera a homeopatickou léčbu. 3 dotazovaní uvedli léčbu chlorellou. Dva lidé uvedli léčbu gemmo terapií, ječmenem, sójovým a kozím mlékem. Bioptron lampu, tedy foto-léčbu, uvedl jediný respondent a tablety kolostrum také jeden dotazovaný.

50

V otázce třinácté měli dotazovaní uvést alespoň jednu odpověď na dotaz, který typ léčby jim nejvíce vyhovuje a je účinný na zmírnění příznaků atopického ekzému. Dále pak mohli dopsat vlastní odpověď. Nejvíce respondentům vyhovovala léčba mastmi a krémy bez obsahu kortikosteroidů tedy polovině dotazovaných – 50 %. 45,71 % pomáhá ozdravný pobyt u moře. 30 % dotazovaných vyhovují léčebné koupele, 15,71 % pomáhá léčba konopím a 5,71 % dotazovaných zmírňuje příznaky foto-léčba a lázeňská léčba. 8,57 % dotazovaných, kteří uvedli jinou léčbu, zmínilo nejčastěji dobrý psychický stav, zdravou stravu, bahno nebo sůl z mrtvého moře a návštěva solária. U poslední otázky, která směřovala k volně prodejným přípravkům a kosmetice, měli dotazovaní uvádět přípravky na promašťování ekzematické pokožky. Na Excipial U Lipolotio se shodl největší počet respondentů (12 osob). Konopnou mast používá jako promašťující přípravek 8 osob a po sedmi odpovědích získala modrá indulona a Nivea. Bambucké máslo uvedlo 6 dotazovaných, a taktéž 6 respondentů uvádí Lipobase krém. 5 respondentů využívá žlutou vazelínu. 4 osoby uvedli jako vyhovující promašťovací přípravek Linola krém, kosmetiku La Roche Posay, přípravky Bioderma, kokosový olej a masťový základ ambiderman. Dexeryl od Pierre Fabre uvedli 3 respondenti a taktéž 3 respondenti napsali A-Derma kosmetiku. Pouze 2 dotazovaní uvedli Leciderm krém. Vzhledem k počtu respondentů bylo uvedeno mnoho druhů přípravků, ale není to mnoho s porovnáním nabídky dnešního farmaceutického trhu. Jedním z důvodu může být také to, že se pacienti řídí doporučením svého lékaře, který má s určitými přípravky dobré zkušenosti. Jiným důvodem by mohla být změna léčby v závislosti na ročním období nebo věku. Výsledky této otázky mne překvapili, jelikož většinou jsem žádný z těchto přípravků nepoužívala až na Excipial U Lipolotio, který jsem využívala opravdu sporadicky, protože jsem po natření postižených míst měla pocit ještě většího svědění. Nejčastěji

jsem

využívala

magistraliter

připravovaných

mastí

bez

obsahu

kortikosteroidů, protože dostatečně pokožku promastili. Jak jsem již výše zmiňovala, každá pokožka snese jiné léčivé přípravky. Atopický ekzém je nutné léčit individuálně, věnovat velkou pozornost faktorům, které onemocnění zhoršují, a vyvarovat se spouštěčům dalších vzplanutí.

51

Závěr Absolventská práce se nazývá Léčba atopického ekzému a péče o atopickou pokožku. Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření v praktické části, i přes mnoho článků a různých publikací, které se zabývají touto problematikou, je výše uvedené téma stále velice aktuální. Důvodem je v současné době přibývající počet pacientů trpících tímto onemocněním. Bylo by vhodné, aby tato skupina pacientů měla větší možnost získání informací o způsobech léčby atopického ekzému týkajících se zevní, vnitřní, fyzikální a alternativní terapie. Teoretická část obsahuje popis všech těchto možností terapie. Jelikož se objevují na farmaceutickém trhu stále nové a nové výrobky, pacienti ztrácí přehled v takovém množství léčivých přípravků, je tedy pro ně těžké zvolit tu správnou léčbu. Protože každý pacient je individuální, v podstatě mu nezbývá nic jiného než zkoušet a testovat, který přípravek je pro něj vyhovující. Je to složitý a zdlouhavý proces, který vyžaduje notnou dávku trpělivosti, psychické odolnosti a v neposlední řadě zde hrají roli i finanční možnosti. Teoretická část práce definuje pojem atopický ekzém, blíže se zaměřuje na příznaky, příčiny, formy, typy léčby a minimální varianty atopického ekzému. Praktická část a těžiště práce je pak zjištění, čemu dávají lidé trpící tímto onemocněním přednost, jakému typu léčby, monoterapii nebo kombinované terapii, popřípadě ke kterému konkrétnímu přípravku tíhnou nejvíce. Praktická část je tvořena terénním průzkumem formou dotazníku. Povědomí veřejnosti o možnostech výběru léčivého přípravku nebo volně prodejného výrobku, je menší než jsem předpokládala, což je patrné z výsledků dotazníkového šetření, kde jsem očekávala, že respondenti jsou více seznámeni se širším sortimentem lékárny a kosmetickými přípravky zaměřené na zmírnění příznaků atopického ekzému. Výběr správného léčiva je problém pro lékárníka nebo farmaceutického asistenta, protože musí zvolit ten správný přípravek a nikdy nemůže vědět, zda bude pro konkrétního jedince vyhovující a účinný. Zdrojem informací k teoretické části byla především knižní literatura uvedená v bibliografii, dále pak webové stránky Státního úřadu pro kontrolu léčiv, stránky výrobců léčivých přípravků a informativní weby o atopickém ekzému. 52

Cílem práce bylo zjistit, zda respondenti dávají přednost léčbě či péči o atopickou pokožku volně prodejnými léčivy, kosmetickými přípravky nebo léčbě přípravky na lékařský předpis. Jak bylo uvedeno v diskuzi, díky otázkám č. 9, 10, 11, 12 a 15 jsme zjistili, že pacienti trpící atopickým ekzémem dávají přednost péči o atopickou

pokožku

nejraději

volně

prodejnými

promašťujícími

přípravky

a

kosmetickými přípravky. Pakliže se ekzém výrazně a dlouhodobě zhoršuje, jsou ochotni využít léčby přípravky s obsahem kortikosteroidů na lékařský předpis. V této léčbě pak setrvávají co nejkratší možný čas a po zlepšení stavu pokožky se vrací k volně prodejným přípravkům a kosmetickým produktům. Tento cíl absolventské práce jsem splnila díky výsledkům z dotazníkového šetření, které jsou graficky vyhodnoceny v tabulkách a grafech v praktické části.

53

SUMMARY The topic deals with the treatment of atopic eczema and atopic skin care. The assignment summarizes the treatment options for atopic eczema, using literature sources and survey. Atopic eczema is currently a common disease, especially in children of preschool age. Parents often don´t realize that this is a disease and choose the wrong treatment. Therefore it is very important to pay attention to how to diagnose and treat this disease properly. Atopic dermatitis (eczema) is a condition that makes your skin red and itchy. It is common in children but can occur at any age. Atopic dermatitis is long lasting (chronic) and tends to flare periodically and then subside. It may be accompanied by asthma or hay fever. The aim of the assignment is to find out whether patients prefer treatment / care of atopic skin by over-the-counter drugs and cosmetic products or by prescription drugs. No cure has been found for atopic dermatitis yet. But treatment options and self-care measures can relieve itching and prevent new outbreaks. It is necessary to avoid harsh soaps and other irritants, apply medicated creams or ointments, and moisturize the skin. The theoretical part defines the concept of atopic eczema, its various causes and diagnostics as well as the possibilities of therapy (external, internal and alternative therapy).

Keywords: Skin, Atopic eczema, Children and atopic eczema, Onset of atopic eczema, Ointments

54

Bibliografie 1) HOFHANZLOVÁ, Judita. MUDr. Atopický ekzém Alergie Astma. Jihlava: Calendula, občanské sdružení, 2009. ISBN 978-80-903971-1-8. 2) BENÁKOVÁ, Nina. MUDr. Ekzémy a dermatitidy: Farmakoterapie pro praxi. 2. rozšířené vydání. Praha 4: Maxdorf, s.r.o., nakladatelství odborné literatury, 2009. ISBN 978-80-7345-177-6. 3) NOVOTNÝ, František. PROF., MUDr., DrSc. Atopický ekzém. 1. vydání. Praha 10: Triton, 2010. ISBN 978-80-7387-202-1. 4) BURKET, Pavel. MUDr. Diety při onemocnění atopickým ekzémem: Recepty, rady lékaře. 2. vydání. Praha 10: Sdružení MAC, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-86015-97-1. 5)ČAPKOVÁ, Štěpánka, Václav ŠPIČÁK a František VOSMÍK. Atopický ekzém. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-350-8. 6) BENÁKOVÁ A KOL., Nina. MUDR. Dermatologie v kazuistikách. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1875-3. 7) ZÁHEJSKÝ, Jiří. PROF., MUDr., CSc. Zevní dermatologická terapie a kosmetika. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1551-1. 8)Alergie, Ekzém. In: Portál pro alergiky [online]. 2007- [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.proalergiky.cz/ 9) Atopický ekzém: rady, léčba, doporučení. In: [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.atopicky-ekzem.info/ 10)Masti a krémy na ekzém bez kortikoidu: rady, léčba, doporučení. In: ZÍKOVÁ, Věra a Michal ZÁVACKÝ. Www.proalergiky.cz: Atopický ekzém (atopická dermatitida) [online]. 2013 [cit. 20.3.2015]. Dostupné z: www.proalergiky.cz/magazin/specialy/clanek/mastia-kremy-na-ekzem-bez-kortikoidu 11)Www.vseprozdravi.cz: Atopický ekzém [online]. 2008 [cit. 20.3.2015]. Dostupné z: www.vseprozdravi.cz/nemoci/atopicky-ekzem.html 12)VIKTORINOVÁ, Marie Doc., MUDr., CSc. Kortikosteroidy pro lokální léčbu kožních chorob: kortikosteroidní externa, léčba, kožní choroby. Http://www.remedia.cz/. 2003. [online].

[cit.

2015-03-20].

Dostupné

z:www.remedia.cz/Archiv-rocniku/Rocnik-

2003/4-2003/Kortikosteroidy-pro-lokalni-lecbu-koznich-chorob/e-9l-9AdE.magarticle.aspx 55

13) Příznaky a projevy atopického ekzému. In: Příznaky, projevy [online]. 2012 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z:http://www.priznaky-projevy.cz/ 14) SVĚTELNÁ TERAPIE BIOPTRON. In: Zepter International s.r.o. [online]. [cit. 2015-0320]. Dostupné z:http://www.bioptron.cz/ 15) KOUDELKOVÁ, Marcela MUDr., ARENBERGER, Nina MUDr. BENÁKOVÁ PHD., ČAPKOVÁ a Radek As., MUDr. LITVIK. Online klinika pro atopiky. In: OKA [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.atopickyekzem.org/ 16) Jurčovská, L. – Léčba atopického ekzému a péče o atopickou pokožku (výsledky průzkumu),

2015.

Dostupné

online

na http://lecba-atopickeho-ekzemu-a-

pe.vyplnto.cz. 17) Souhrn údajů o přípravku: Excipial krém. Státní ústav pro kontrolu léčiv: Databáze léků [online].

2014

[cit.

2015-04-17].

Dostupné

z: http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php? 18) Souhrn údajů o přípravku: LinolaFett. In: Státní ústav pro kontrolu léčiv: Databáze léků [online].

2013

[cit.

2015-04-17].

Dostupné

z: http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php? 19)Souhrn údajů o přípravku: Lipobase, krém. In: Státní ústav pro kontrolu léčiv: Databáze

léků [online].

2014

[cit.

2015-04-17].

Dostupné

z: http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php? 20) Souhrn údajů o přípravku: Belogent, mast. In: Státní ústav pro kontrolu léčiv: Databáze

léků [online].

2011

[cit.

2015-04-17].

Dostupné

z: http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php? 21) Souhrn údajů o přípravku: Leniens, mast. In: Lékopisné a galenické přípravky: HerbacosRecordati

s.r.o. [online].

2011

[cit.

2015-04-17].

Dostupné

z: http://www.recordati.cz/p55-UNGUENTUM_LENIENS 22) Souhrn údajů o přípravku: Cutilan, mast. In: Masti, péče o pleť: HerbacosRecordati s.r.o. [online].

2014

[cit.

2015-04-17].

Dostupné

z:http://www.gigalekarna.cz/produkt/cutilan-1000g-herbacos/ 23) Souhrn údajů o přípravku: Abiderman, krém. In: Masti, péče o pleť: HerbacosRecordati

s.r.o. [online].

2014

[cit.

2015-04-17].

z:http://www.gigalekarna.cz/produkt/ambiderman-hbf-1000g/

56

Dostupné

24) ProtopanLocalCream. In: Kompletní péče o atopickou pokožku [online]. 2014 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.protopan.cz/produkty/promastovaci-krem.htm

57

Přílohy Příloha č. 1 – postižené partie atopickým ekzémem (http://www.vseprozdravi.cz/nemoci/atopicky-ekzem.html)

Příloha č. 2 Biolampa Bioptron (http://www.bioptron.cz/)

58

Příloha č. 3- Postižený ušní lalůček (http://www.priznaky-projevy.cz/kozni/atopicky-ekzem-priznaky-projevy-symptomyobrazek-fotografie)

Příloha č. 4 -Atopický prst a nehet (http://www.priznaky-projevy.cz/kozni/atopicky-ekzem-priznaky-projevy-symptomyobrazek-fotografie)

59

Příloha č. 5 - Postižené plosky rukou (http://www.priznaky-projevy.cz/kozni/atopicky-ekzem-priznaky-projevy-symptomyobrazek-fotografie)

Příloha č. 6 - Tváře postižené atopickým ekzémem (http://www.milpos.sk/modules.php?name=News&file=print&sid=109)

60

Příloha č. 7- postižená ústa atopickým ekzémem (http://www.atopickyekzem.org/portfolio_category/usta/#prettyPhoto/4/)

Příloha č. 8 - postižené plosky nohou atopickým ekzémem (http://www.atopickyekzem.org/portfolio_category/nohy/#prettyPhoto/4/)

61

Příloha č. 9 Dotazník Dobrý den, jmenuji se Lenka Jurčovská a jsem studentkou 3. ročníku Vyšší odborné školy v Čelákovicích, kde studuji obor Diplomovaný farmaceutický asistent. V současné době píši absolventskou práci na téma: Léčba atopického ekzému a péče o atopickou pokožku. Dotazník je zcela anonymní a jeho výsledky budou použity výhradně pro účely absolventské práce. 1. Pohlaví:  Žena  Muž 2. Váš věk:  3 let  4- 7 let  8- 17 let  18 - 30 let  30 - 50 let  50 let a více 3. V jakém věku se u Vás nebo Vašeho dítěte poprvé objevil atopický ekzém?  3 let  4- 7 let  8- 17 let  18 - 30 let  30 - 50 let  50 let a více 4. Trpí atopickým ekzémem i jiný člen Vaší rodiny?  Ano  Ne 5. V jakém ročním období se Vám atopický ekzém nejvíce zhoršuje?  Na jaře  V létě  Na podzim  V zimě 6. Jaké faktory Vám zhoršují atopický ekzém? V této otázce lze zaškrtnout více odpovědí. Zvolte alespoň jednu možnost.  Potraviny  Nealkoholické nápoje  Alkoholické nápoje  Hygienické prostředky (mýdla, sprchové gely, šampóny) 62

 Stres  Menstruace  Očkování  Běžné nemoci (chřipka, angína, horečka)  Klasické prací prostředky (Ariel, Lenor,…)  Jiný (doplňte) Vlastní odpověď:………………………………………………………………………………………………………………… 7. Kolikrát týdně dohromady se sprchujete nebo koupete?  Každý den  Ob den (4x týdně)  2x týdně 8. Napište, jaké potraviny, alkoholické a nealkoholické nápoje jste ze svého jídelníčku musel/a vynechat: Vlastní odpověď:……………………………………………………………………………………………………………… 9. Používáte krémy a masti s kortikosteroidy?  Ano  Ano, ale jen při velkém zhoršení atopického ekzému  Ne 10. Zkoušíte raději jiné způsoby léčby atopického ekzému než léčbu s obsahem kortikosteroidů.  Ano  Ne 11. Jaký typ léčby jste už vyzkoušel/a? Zvolte alespoň jednu možnost.  Léčba konopím  Léčebné koupel - např. olejové, solné,…  Léčba mastmi a krémy bez obsahu kortikosteroidů  Foto-léčba  Lázeňská léčba  Ozdravné pobyty u moře  Jiný typ léčby 12. Pokud Vaše odpověď v předchozí otázce byla i JINÝ TYP LÉČBY, napište, jaký jiný typ léčby jste vyzkoušel/a. Vlastní odpověď:…………………………………………………………………………………………………………………… 13. Který typ léčby Vám vyhovuje nejvíce a je účinný na zmírnění příznaky atopického ekzému: 63

Zvolte alespoň jednu možnost.  Léčba konopím  Léčebné koupele - např. olejové, solné,…  Léčba mastmi a krémy bez obsahu kortikosteroidů  Foto-léčba  Lázeňská léčba  Ozdravný pobyt u moře  Jiný typ léčby 14. Pokud Vaše odpověď v předchozí otázce byla i JINÝ TYP LÉČBY, napište, jaký jiný typ léčby Vám nejvíce vyhovuje. Vlastní odpověď:………………………………………………………………………………………………………………… 15. Které přípravky na promašťování ekzematické pokožky Vám nejvíce vyhovují? Vlastní odpověď:……………………………………………………………………………………………………………………

64