Labyrinth PLAYBOOK MANUÁL VÁLKA PROTI TERORISMU, ? Hra od Volko Ruhnke OBSAH

Labyrinth — PLAYBOOK

MANUÁL

VÁLKA PROTI TERORISMU, 2001 - ? Hra od Volko Ruhnke

OBSAH 2

5. Historický kontext událostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2. Výuková partie hry pro jednoho hráče . . . . . . . . . . . . . 10

6. Titulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3. Jak hrát operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

7. Přehled změn prestiže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

4. Poznámky autora hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

8. Seznam karet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

1. Výuková partie hry pro dva hráče . . . . . . . . . . . . . . . .

© 2010 GMT Games, LLC • P.O. Box 1308, Hanford, CA 93232-1308 • www.GMTGames.com

© 2010 GMT Games, LLC

1

2

Labyrinth — MANUÁL

VÝUKOVÁ PARTIE HRY PRO DVA HRÁČE Joel Toppen Tato výuková partie předvádí nejdůležitější prvky hry dvou hráčů, kterou popisují Pravidla v kapitolách 1 až 8. Velmi doporučujeme, aby NOVÍ HRÁČI ZAČALI PRÁVĚ ZDE! Tato výuková partie není navržena pouze tak, aby poskytla příklady ze hry. Bude vás navíc učit interaktivní a demonstrativní metodou. Dostane vás do hry bez nesnází. Abyste z této výukové partie získali co nejvíce, mějte hru rozloženou před sebou. Začněme (opatrně) vymačkáním a roztříděním žetonů. Položte žetony slabá vláda/islamistická správa (poor/islamist rule) a stabilní vláda/ silná vláda (fair/good) na jednu hromádku. Toto jsou žetony, které budou zaznamenávat úroveň vlády v muslimských zemích. Položte žeton slabá vláda (poor) na pole nepřítel (adversary) v Libyi a Iráku. Položte žeton slabá vláda (poor) na pole spojenec (ally) v Saudské Arábii. Položte žeton stabilní vláda na pole nepřítel (adversary) v Sýrii, na pole spojenec (ally) ve Státech Perského zálivu a na pole neutrální (neutral) v Pákistánu. Položte žeton islamistická správa (islamist rule) na pole nepřítel (adversary) v Afghánistánu. Dále na samostatnou hromádku položte žetony tvrdý/mírný (hard/soft). Toto jsou žetony, které budou zaznamenávat postoj nemuslimských zemí. Dále seberte šest žetonů teroristický útok zbraní hromadného ničení (wmd terror plot). Položte tři z nich na pole pákistánský arzenál (pakistani arsenal) a po jednom žetonu na pole vysoce obohacený uran (HEU), napětí v kazachstánu (kazakh strain) a nekontrolovaná jaderné zbraň (Loose nuke) na mapě. Šest zbývajících žetonů teroristický útok (terror plot) položte na mapu na pole dostupné teroristické útoky (available plots) číslicemi 1, 2 a 3 dolů.

Teď položíme na mapu takové ty dřevěné věci! Ty černé válečky jsou džihádistické teroristické buňky. A ty béžové kostky jsou americké vojenské jednotky. Položte pět kostek vojenských jednotek do pole přetížení (overstretch) a pět do pole válka (war) na stupnici jednotky (troops) na mapě. Jednu kostku vojenská jednotka ještě do pole mimoválečné operace (low intenzity) na stupnici jednotky. Umístěte dvě kostky vojenské jednotky do Saudské Arábie a zbývající dvě kostky vojenských jednotek do Států Perského zálivu. Podobně položte pět válečků teroristická buňka do polí bohaté (ample) a přiměřené (moderate) na stupnici finance džihádistů (jihadist fundings). Jednu teroristickou buňku položte do pole omezené (tight) na stupnici finance džihádistů (jihadist fundings). Zbývající čtyři buňky umístěte do Afghánistánu stranou s půlměsícem dolů. Všimněte si prosím, že se ve hře používá jen patnáct kostek a patnáct válečků a na hrací ploše zůstanou po celou dobu hry. Přebytečné kostky/válečky použijte jako náhradu za případné ztracené nebo poškozené kusy. Nakonec připravíme karty ke hře. Možná si sami všimnete, že v této hře, na rozdíl od jiných kartami řízených her, si oba hráči berou své karty z jednoho společného balíčku. Pro účely této výukové partie dostane v úvodu strana džihádistů do ruky následující karty: Mossad a Šin Bet (#22), Šaría (#28), Hidžáb (#35), Abu Sayyaf (#57), Opium (#72),“Osa zla” (#78), Únik informací (#85), Wahhábismus (#95), a Hizb ut-Tahrír (#100). Podobně vyberte i následující karty, které v úvodu dostane do ruky strana Američanů: Jednání s Mory (#4), Ethiopie útočí (#15), Libyjská zbraň hromadného ničení (#39), Pákistánská ofenzíva (#42), Válka v Gaze (#63), Vysoce obohacený uran (#65), Saddám (#92), Irán (#104), a Jaysh al-Mahdi (#106).

Teď položte žetony podporovaný/napadený režim (aid/besieged) na hromádku stranou. Jeden z žetonů napadený režim položte do Somálska. Podobně položte bokem na zvláštní hromádku i žetony jádro (cadre) a svržený režim (regime change).

A je to! Hra je nyní připravena podle scénáře „Jdeme na to!“ („Let´s roll!“), který je uvedený na konci Pravidel.

Nyní si položme na mapu některé nezbytné žetony:

Zde se prosím zastavte a přečtěte si kapitoly 4.1 - 4.4 v Pravidlech.

• Umístěte žetony americké (hvězda) a džihádistické (půlměsíc) rezervy (reserves) na pole „0“ příslušné stupnice rezervy (reserves) na mapě. • Umístěte modrý žeton silné zdroje (good resources) na pole „0“ a zelený žeton islamistické zdroje (islamist resources) na pole „1“ na počítadle vítězství (victory) na mapě. • Umístěte žeton stabilní/silné země (fair/good countries) na pole „3“ a žeton slabé/islamistické země (poor/islamist countries) na pole „4“ na počítadle vítězství (victory) na mapě. • Umístěte žeton jednotky (troops) na pole mimoválečné operace (low intenzity) na stupnici jednotky (troops) na mapě. • Umístěte žeton finance džihádistů (jihadist funding) na pole „9“ na stupnici finance (funding) na mapě. • Umístěte žeton karta (card) na pole karta 1 (card 1) v akční fázi džihádistů (jihadist action phase) a žeton balíček (deck) na pole 1 balíček (1 deck) na stupnici posloupnost hry (play sequence) na mapě. • Umístěte žeton postoj Ameriky jeho stranou Amerika tvrdý (US hard) nahoru do pole tvrdý (hard) na stupnici vztah Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu. • Umístěte žeton světový postoj jeho stranou svět tvrdý (world hard) nahoru do pole „1“ na stupnici vztah Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu (US GWOT Relations).

Hotovo? Výborně! Jak jste se dozvěděli z Pravidel, ve hře jsou tři základní typy zemí: muslimské, nemuslimské a pak Irán, který je ve hře samostatným typem země. Muslimské země jsou snadno odlišitelné přítomností stupnice orientace, zatímco nemuslimské země mají jen pole postoj.

Zbývající žetony jsou žetony událostí, které slouží jako mnemotechnická pomůcka, když jsou dané události zahrány. Odložte nyní tyto žetony stranou na hromádku pro pozdější použití.

Teď, když je hra připravena, prohlédněte si mapu.

Možná jste při přípravě hry zaznamenali, že žeton islamistické zdroje (islamist resources) byl položen na pole „1“ na počítadle vítězství (victory). To je kvůli Afghánistánu (má hodnotu zdrojů 1), který je pod islamistickou správou. Spočítáním zemí se slabou vládou a islamistickou správou zjistíme, že takové jsou na mapě čtyři – a podle toho je umístěn i žeton slabé/islamistické země (poor/islamist countries) na počítadle vítězství (victory). Podobně jsou na mapě tři muslimské země se stabilní vládou a žádná muslimská země se silnou vládou, a tak je žeton silné/stabilní země (good/fair countries) položený na pole „3“ na stupnici vítězství. Všimněte si, že nemuslimské země mají neměnnou úroveň vlády a nemají žádný vliv na stupnici vítězství. Když už mluvíme o nemuslimských zemích, všimněte si, že jen jedna země má v tuto chvíli postoj: Izrael, který zaujímá postoj vždy tvrdý (hard) (vizte 4.3.3). V tomto okamžiku je tedy na mapě jedna země s tvrdým postojem a žádná země s mírným postojem. Rozdíl mezi těmito dvěma postoji je 1 ve prospěch tvrdého postoje, a tak žeton světová globální válka proti terorismu (world gwot) je momentálně na poli „1 tvrdý“ („1 hard“) na stupnici vztahy Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu (us gwot relations).


Labyrinth — MANUÁL Nyní se podívejme na stupnice vojenské jednotky (troop) a finance (funding). Nejdřív se zde ale zastavte a přečtěte si kapitolu 4.7. Nyní víte, jak ve hře fungují různá počítadla a hrací pole. Snad nejdůležitější je princip, jakým jsou umísťovány a odstraňovány kostky jednotek a válečky buněk ze svých počítadel: Z počítadla se odebírají zleva doprava a na původní místo se zas vracejí zprava doleva. Žádné pole jejich počítadla nesmí mít víc než pět jednotek či buněk. Také je důležité vědět, že poloha žetonů jednotky (troops) a finance džihádistů (jihadist funding) určují, kolik karet bude hráči rozdáno. V tuto chvíli si oba hráči budou brát do ruky 9 karet, dokud bude úroveň jednotek na poli mimoválečné operace (low intenzity) – první pole zleva s méně než pěti kostkami jednotek; a finance jsou zas na své maximální úrovni „9“.

3

Na verbování v Afghánistánu jsou využity všechny tři operační body. Tři buňky se přesunou ze stupnice finance (funding) do Afghánistánu, kam jsou položeny stranou v utajení vzhůru (strana s půlměsícem dolů; prázdná strana nahoru). Karta Hidžáb je pak odložena na odkládací balíček. Všimněte si, že kdyby se událost spustila, karta by se natrvalo odstranila ze hry. Žeton karta (card) se posune po počítadle posloupnost hry (play sequence) na pole džihádistů karta 2 (card 2).

A ještě, než se do toho pustíme, se zde prosím zastavte a přečtěte si kapitolu 5 z Pravidel. Nebojte se, není to dlouhé. Nyní víte, jak vypadá průběh hry. Na rozdíl od většiny kartami řízených válečných her, v této hře zahraje každý hráč dvě karty po sobě. To hráči dovoluje vytvářet zajímavé kombinace karet. Pusťme se do hry!

Karta džihádistů 2:


Každá karta ve hře má dvě klíčové informace: událost, která je spojená buď s Američany, džihádisty, nebo s žádnou ze soupeřících stran; a operační hodnotu od hodnoty 1 do hodnoty 3. Kdykoliv je karta zahrána, musí hráč uvést, zda ji hraje jako událost, nebo zda využije její operační hodnotu (jedině při zahrání karty Americké volby dojde k tomu, že se spustí její událost a současně se využije i její operační hodnota). Pokud je karta zahrána na operační hodnotu a její událost je spojená s opačnou stranou, událost se spustí. Toto znamená, že oba hráči musí obezřetně plánovat, jak zahrají své karty, aby minimalizovali škody, které jim mohou způsobit události spojené s nepřítelem. Zde se prosím zastavte a přečtěte si kapitolu 4.10 a kapitolu 6 z Pravidel. Prvořadý úkol pro džihádisty je naverbovat nové teroristické buňky. Kapitola 8.0 pravidel obsahuje všechny předpisy, jak vést džihádistická operace. Prosím zastavte se zde a přečtěte si kapitoly 8.1 a 8.2. V pořádku! Teď jste odborníky na operace verbování! V tomto okamžiku je vláda v Afghánistánu na úrovni islamistická správa. To znamená, že když budou chtít džihádisté verbovat teroristické buňky ze stupnice finance (funding), nemusí házet kostkou; verbování je automaticky úspěšné. Džihádisté zahrají kartu Hidžáb (#35), což je americká událost, a vysloví záměr využít její operační body na verbování v Afghánistánu. Událost je sice spojená s Amerikou, ale její podmínky pro zahrání ji činí nehratelnou, takže se nespustí.

Džihádisté využívají tři operační body, aby umístili tři buňky do Afghánistánu. Buňky začínají v utajení.

Jako svou druhou akci se džihádisté rozhodnou provést přesun některých buněk ven z Afghánistánu. Tady se prosím zastavte a přečtěte si kapitolu 8.3 v Pravidlech. Nyní byste měli mít představu, jak operace přesun fungují. Kdykoliv je karta využita pro operace, musíte všechny její operační body spotřebovat na provedení operace stejného typu. Jinými slovy nemůžete využít jeden operační bod na přesun, a potom 2 operační body z té stejné karty třeba na verbování (vizte 8.1). Kromě toho, dříve než provedete jakoukoli část operace, musíte deklarovat, jak s operačními body zamýšlíte naložit. Džihádisté se rozhodnou zahrát kartu Wahhábismus na její 3 operační body. Deklarovaná operace je přesun. Tři buňky se přesunou z Afghánistánu. Jedna buňka do Pákistánu, jedna do Ruska a jedna na Filipíny. Protože Pákistán sousedí s Afghánistánem, buňka, která se do Pákistánu přesouvá, bezpečně dorazí do svého cíle. Kdyby šlo o aktivní buňku (stranou s půlměsícem nahoru), změnila by se na buňku v utajení. Protože šlo ale v našem případě o buňku v utajení, tak v utajení zůstává.

Karta se 3 operačními body je využita pro přesun tří buněk z Afghánistánu.


4


Nyní vyhodnotíme přesun buněk do Ruska a na Filipíny. Ale nejprve zde zastavte a přečtěte si kapitolu 4.9 v Pravidlech. Buďte pozorní u pravidla 4.9.4. Dvě ze tří cílových zemí jsou dosud neprověřené: Rusko a Filipíny. Začneme u Filipín. Podívejte se na referenční kartu džihádistů a uvedenou tabulku první prověrka. Protože Filipíny jsou nemuslimská země, prověříme jejich postoj. Podívejte se na tabulku postoj. Jediný modifikátor hodu kostkou v této tabulce je +1, který se uplatňuje u prověrky postoje Ameriky. Náš hod tedy nebude ovlivňovat žádný modifikátor. Kostka je hozena a výsledek je „2“, což znamená, že Filipíny zaujmou mírný postoj. Hned se podle toho upraví i světový postoj. Protože je nyní na mapě 1 nemuslimská země s tvrdým postojem a 1 nemuslimská země s mírným postojem, posuňte žeton světového postoje na pole „0“ na stupnici vztahy Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu (us gwot relations).

Protože Filipíny nesousedí s Afghánistánem, musí buňka putující z Afghánistánu házet kostkou proti vládě cílové země. K bezpečnému přesunu potřebuje, aby na kostce padlo číslo rovné nebo menší, než je hodnota úrovně dané vlády. Filipíny mají stabilní vládu, a tak musí pro úspěšný přesun naší buňky padnout na kostce 1- 2. Na kostce padla „1“, takže buňka se bezpečně dostala do svého cíle. Konečně vyhodnotíme i buňku přesouvající se do Ruska. Protože Rusko nebylo ještě prověřeno (tj. nemá nastaveny žádné hodnoty), musíme provést i jeho prověrku, stejně jak jsme to provedli u Filipín. Na kostce nám padlo „5“, takže postoj Ruska je označen žetonem tvrdý (hard). Žeton světového postoje se tím přesune na pole „1 tvrdý“ („1 hard“) na stupnici vztahy Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu (us gwot relations). Stejně jako Filipíny ani Rusko nesousedí s Afghánistánem, takže buňka, která se tam přesouvá, musí házet na své přežití. Vláda Ruska je také stabilní, takže pro úspěch je potřebný hod 1-2. Na kostce ale padne „6“. Buňka je eliminována a jde zpět na stupnici finance (funding). Položte ji na první pole zprava, na kterém je méně než pět buněk (na celé stupnici finance je v tuto chvíli devět buněk).

Američané provádí operaci ideologická válka proti zemím Perského zálivu. Pro úspěch je potřeba hod „5“, ale na kostce padá „4“. Operace selhala, ale je umístěn žeton podpora (aid). Jak jste zjistili z Pravidel, americká strana zahrává operační body jinak než džihádisté. Když Američané provádí operaci v nějaké zemi, musí zahrát kartu s operační hodnotou větší nebo stejnou jako je hodnota úrovně vlády dané země. Protože země Perského zálivu mají stabilní vládu, na provedení operace musí být zahrána karta s operační hodnotou minimálně 2. Nyní zahájíme ideologickou válku. Vezměte si americkou referenční kartu a podívejte se na tabulku ideologické války. Protože cílem je muslimská země, použijte sekci pro muslimské země. Následně hoďte jednou kostkou, podívejte se do tabulky ideologická válka a přidejte příslušné modifikátory hodu. Hod bude úspěšný, když padne „5“ a více. V našem případě použijeme dva modifikátory: +1 za vysokou prestiž Ameriky (vizte na mapě stupnici prestiž Ameriky) a -1 za pokus o zlepšení vlády na úroveň silná (země je v tomto okamžiku spojenec a má stabilní vládu). Na kostce padne „4“. Modifikátory se vzájemně vyruší, takže konečný výsledek je „4“; do úspěchu nám chyběl jeden bod na kostce. Ideologická válka sice skončila neúspěchem, ale není vše ztraceno. Protože operace neuspěla o jeden bod na kostce, položte do zemí Perského zálivu (Gulf states) žeton podpora (aid). Dokud zde žeton podpory zůstane, budou mít všechny budoucí ideologické války v zemích Perského zálivu modifikátor +1 za každý žeton podpory. Žeton

Žeton

(card) postupuje po počítadle posloupnost na pole Američanů „karta 1“ („card 1“).

karta

sequence)

hry

(card) se posune po počítadle posloupnost na pole Američanů karta 2 (card 2).

karta

sequence)

hry

(play

(play

Karta Američanů 1:

Dřív než udeří v Afghánistánu, chtějí Američané podpořit své zájmy v zemích Perského zálivu (Gulf states). Zahájí tedy svou hru kartou Vysoce obohacený uran. A zahrají ji na operační body. Protože na území Ruska ani v Centrální Asii není žádná teroristická buňka, nejsou splněny podmínky této události, takže událost se nespustí. Američané vyhlásí, že mají v úmyslu využít operační body k provedení operace ideologická válka v zemích Perského zálivu (Gulf states). Zde se prosím zastavte a přečtěte si kapitoly 7.1 a 7.2 z Pravidel.

Jeden žeton podpora přináší modifikátor +1 pro všechny hody kostkou na úspěch ideologické války v dané zemi.




První pokus o ideologickou válku v zemích Perského zálivu selhal, ale americká strana získala žeton podpora (aid). Proto se Američané odhodlají k ideologické válce podruhé. Zahrají kartu Etiopie útočí na její operační hodnotu a hráč deklaruje, že povede ideologickou válku v zemích Perského zálivu. Rozdíl oproti minulému pokusu bude modifikátor +1 navíc (+1 za vysokou prestiž Ameriky, -1 za pokus o změnu vlády na úroveň silná a +1 za jednu podporu). Kostka je hozena s výsledkem „6“. To je pro úspěch operace víc než dostatečné. Podívejte se znovu do tabulky ideologické války na referenční kartě Američanů. Všimněte si prosím, že Američané mohou touto operací vylepšovat vládu jen tehdy, pokud je orientace dané země na úrovni spojenec. Pokud má země neutrální orientaci, úspěch ideologické války změní orientaci na úroveň spojenec. A v zemi s orientací nepřítel, nemůže být ideologická válka zahrána vůbec. Když úspěch operace znamená změnu na silnou vládu, jsou všechny žetony svržený režim (regime change), napadený režim (besieged regime) a podpora (aid) ze země odstraněny. V našem případě se odstraní jeden žeton podpora (aid). A nakonec se na počítadle vítězství (victory) posune žeton silné zdroje (good resources) na pole 3, protože zdroje v zemích Perského zálivu (Gulf States) mají hodnotu 3.

Vyhodnocení teroristických útoků:

Žeton karta (card) se posune po počítadle průběh hry (play sequence) na pole vyhodnotit teroristické útoky (resolve plots). V tomto bodě jsou všechny dosud nevyhodnocené útoky vyhodnoceny. V našem případě nejsou žádné teroristické útoky zrovna na mapě, takže můžeme žeton karta (card) na počítadle průběh hry (play sequence) posunout zpátky na pole džihádistů karta 1 (card 1).


Džihádisté se rozhodnou ve své následné hře vyvinout tlak na Američany v Jihovýchodní Asii (Southeast Asia) zahráním karty Abu Sayyaf jako událost. Jedna teroristická buňka ze stupnice finance se na základě textu události umístí na Filipíny (Philippines) (na stupnici finance zůstává 8 buněk). Protože Filipíny už prošly prověrkou, nemusíme ji už znovu provádět. Protože je ale Abu Sayyaf událost s trvalým efektem, musíme vyložit žeton této události (všimněte si, že na kartě je slovo „označ“, aby hráčům připomnělo, že mají umístit žeton události na hrací plochu). Žetony událostí se pokládají do pole události ve hře (events in play) na mapě. Některé události však mají své přesné geografické uplatnění, a proto mají vlastní speciální pole v blízkosti země nebo skupiny zemí, na které mají dopad.

5

Položte žeton Abu Sayyaf na příslušné odkládací pole na mapě nad Filipínami. Nakonec je karta Abu Sayyaf, když byla zahrána jako událost, odstraněna natrvalo ze hry – ve hře může být tato událost zahrána jen jednou. Položte ji stranou; neodkládejte ji na odkládací balíček. Žeton karta (card) pokročí na pole džihádistů počítadle průběh hry (play sequence).

karta

2 (card 2) na


Džihádisté nyní chtějí poškodit prestiž Ameriky teroristickým útokem na Filipínách. Zde se prosím zastavte a přečtěte si kapitolu 8.5 z Pravidel. Hotovo? Skvěle! Nyní budete schopni během okamžiku zosnovat teroristický útok! Na základě události Abu Sayyaf Amerika ztrácí jeden bod z prestiže (-1) za každý teroristický útok – nevyhodnocený! – umístěný na Filipíny, dokud vojenské jednotky na Filipínách početně nepřevýší teroristické buňky (všimněte si také, že Abu Sayyaf umožní Američanům operaci nasazení na Filipínách, i když to není muslimská země; více o nasazení později). Džihádisté mají v ruce jednu kartu s nebezpečnou americkou událostí: Šaría. Nechtějí tuto událost spustit, a tak zahrají kartu Šaría a deklarují úmysl využít ji na teroristický útok. Protože jde o první pokus džihádistů o útok v tomto kole, událost se nespustí (vizte 8.5.3). To je jedna možnost džihádistů, jak americkou událost „pohřbít“. Džihádisté vyhlásí, že použijí oba operační body pro teroristický útok na Filipínách. Všimněte si, že k útoku mohly být využity jen dva operační body, protože džihádisté mají v zemi jen dvě buňky. Při házení proti filipínské stabilní vládě budou džihádisté na umístění žetonu teroristický útok (plot) potřebovat hody 1-2. Dvě kostky (za každý operační bod jedna) jsou hozeny a výsledkem je dvakrát „1“. Hráč za džihádisty umístí dva žetony teroristický útok (plot) lícem dolů. Prohlédne si žetony teroristický útok (plot), skrytě vybere dva žetony s hodnotou 2 a položí je lícem dolů na Filipíny. Protože byla zahrána karta s operační hodnotou 2, mohli být vybrány jen žetony s hodnotou 1 nebo 2. Následně na základě události Abu Sayyaf ztratí Amerika dva body prestiže (-2); jeden bod za každý umístěný žeton teroristického útoku. Žeton prestiže (prestige) posuňte po stupnici prestiž Ameriky (US prestige) ze 7 na 5. Karta Šaría je pak položena na odkládací pole první teroristický útok ve spodní části mapy vlevo. Slouží zde jako připomínka, že džihádisté už první teroristický útok v tomto kole zahráli a využili tak už svou možnost „pohřbít“ jednu americkou událost. Žeton karta (card) se posune po počítadle Američanů karta 1 (card 1).

Událost Abu Sayyaf pokládá jednu buňku do Filipín a žeton události na odkládací pole.


průběh hry

na pole

6



Po této ráně, kterou utrpěla, se Amerika rozhodne jako svou odpověď na Abu Sayyaf zahrát událost Jednání s Mory. Na základě této události ztrácejí džihádisté jeden stupeň financí a událost Abu Sayyaf je „zablokována“ (vizte 6.2.8). Žeton finance džihádistů (jihadist funding) se na stupnici finance posune z pole 9 na pole 8. Abyste zaznamenali, že tato událost už byla zahrána, přetočte žeton události abu sayyaf stranou jednání s mory (moro talks) vzhůru. Karta Jednání s Mory se pak natrvalo odstraní ze hry.

´5´. Z Afghánistánu se stává spojenec (ally) se stabilní vládou. Žeton stabilní/silné země (fair/good countries) se posune na pole „4“ na počítadle vítězství (victory) (na mapě jsou nyní čtyři takové země), zatímco žeton slabé/islamistické země (poor/islamist countries) se posune zpět na pole „3“ – žetony si vlastně vymění místa. Všimněte si, že žeton islamistické zdroje (islamist resources) se ještě neposune na pole „0“ (i když na mapě už nejsou žádné země pod islamistickou správou). Toto proběhne až na konci kola, kdy se otáčí žeton svržený režim.

Žeton karta (card) se posune na počítadle průběh hry (play sequence) na pole Američanů karta 2 (card 2).

Pravděpodobně si říkáte: „Paráda, svržení režimu je pěkně silná zbraň!“ Ano, ale je dvousečná:


Hráč za americkou stranu teď stojí před těžkým rozhodnutím: Může sice využít nějakou kartu pro operaci pohotovost proti jednomu z teroristických útoků na Filipínách, ovšem tím se zbaví jen jednoho z nich. A stejně jeden z těchto útoků zmizí v průběhu nadcházející fáze vyhodnotit teroristické útoky, a tak se i bez toho dostanou finance džihádistů zpátky na úroveň 9 na stupnici finance džihádistů (jihadist fundinig). Těžké rozhodnutí – ale o tom vlastně tato hra je. Američané se pragmaticky rozhodnou útoky na Filipínách ignorovat a místo toho svrhnout režim v Afghánistánu. To je vlastně operace Trvalá svoboda! Zde prosím zastavte a přečtěte si kapitolu 7.3 v Pravidlech, která popisuje operaci nasazení – svržení režimu je speciální typ operace nasazení. Hotovo? Dobrá, jdeme na to! Všimněte si, že svržení režimu v Afghánistánu je možné jen pokud: a) Afghánistán je pod islamistickou správou; b) Amerika zaujímá tvrdý postoj; c) je dostupné dostatečné množství vojenských jednotek. Aby tuto operaci mohli spustit, musí Američané zahrát 3 operační body. Zahrají tedy kartu Libyjské zbraně hromadného ničení za 3 operační body a oznámí záměr provést svržení režimu v Afghánistánu. Šest kostek vojenských jednotek je nasazeno ze stupnice jednotky (troops) do Afghánistánu. Žeton jednotky (troops) se pak přemístí do prvního pole zprava, ve kterém je méně než pět vojenských jednotek. V našem případě to bude pole válka (war) na stupnici jednotky (troops). Nezapomeňte, že všechny nasazené jednotky musí pocházet ze stejné lokace (ze stejné země nebo stupnice jednotky (troops), která představuje Spojené státy). Také si všimněte, že mohlo být nasazeno i více jednotek. Kdyby k tomu došlo, žeton jednotky (troops) by se posunul až na pole přetížení (overstretch). Pamatujte, že pozice žetonu jednotky (troops) určuje, kolik karet si Američané vezmou do ruky na konci kola. Dostat se až do stavu přetížení je riskantní, proto Amerika rozumně vyšle minimum požadovaných jednotek pro svržení režimu: tedy 6 jednotek. Následně se všechny čtyři buňky v Afghánistánu zaktivují. Otočte všechny čtyři válečky její aktivní stranou (tj. stranou s půlměsícem) vzhůru. Položte žeton svržený režim (regime change) do Afghánistánu jeho zelenou stranou nahoru. Pokud hráči vidí, že se hra neblíží ke svému konci, mohou rovnou položit žeton svržený režim (regime change) jeho béžovou stranou nahoru, aby si ušetřili jeden krok prováděný na konci kola. Stejně by se brzy přetočil (vizte poznámku v odstavci 4.8.2 Pravidel). Ale abychom byli pečliví, využijeme v naší ukázkové partii i zelenou stranu žetonu.

• Džihádistické operace verbování jsou v zemi se svrženým režimem automaticky úspěšné. • Jednotky, které jsou v zemi se svrženým režimem, nesmí Američané nasadit jinam, pokud nemají v zemi o pět vojenských jednotek víc, než kolik je tam buněk teroristů – tak jsou vojenské jednotky v zemi vázány, což ovlivňuje počet karet, který budou mít Američané v ruce. • Amerika nemůže vést ideologickou válku v zemi se svrženým režimem, dokud nemá v zemi o pět vojenských jednotek víc, než kolik je tam buněk teroristů – a proto je země označena žetonem svržený režim, dokud se její vláda nezmění na úroveň silná. Úplné dovršení procesu svržení režimu může být časově velmi náročná záležitost. • Američané musí také po provedení operace svržení režimu zkontrolovat prestiž, protože velmi pravděpodobně dojde k jejímu snížení. To je vlastně záležitost, kterou se budeme zabývat právě teď. Podívejte se na tabulku prestiže (prestige) na americké referenční kartě. Hází se jednou kostkou. Padne ´6´. To je ale štěstí! Prestiž se tak posune směrem nahoru. O kolik přesně se prestiž změní, určí následující hod dvěma kostkami. Nižší hod určí, o kolik se žeton prestiže posune. Hráč za Američany hodí ´4´ a ´1´. Prestiž Ameriky vzroste o nižší z těchto dvou hodů: vzroste tedy o 1. Žeton prestiž Ameriky (US prestige) se posune z pole „5“ na pole „6“ po stupnici prestiž.

Vyhodnocení teroristických útoků: Žeton

posune na pole Na vyhodnocení čekají dva útoky na Filipínách. Džihádisté oba útoky odkryjí. Každý z nich má hodnotu „2“. První z nich je odhalen a vyhodnocen. Podívejte se na tabulku nezmařené teroristické útoky (unblocked plots) na referenční hráčské kartě džihádistů. Protože byl tento teroristický útok proveden v nemuslimské zemi a zároveň v jiné než v USA, použijeme jen část této tabulky. Nejprve se přidá číselná hodnota útoku k financím džihádistů – v našem případě by se finance zvedly o dva (+2). Protože se ale žeton finance džihádistů (jihadist funding) nemůže na stupnici finance (funding) dostat výš než na hodnotu „9“, tak přebytečný přínos propadne. Posuňte žeton finance džihádistů (jihadist funding) na pole „9“ stupnice finance. Dále musíte hodit na postoj Filipín. Hodíte kostkou a podíváte se do tabulky postoje (posture). Padne ´2´ a to znamená, že Filipínám zůstane mírný postoj. Žeton teroristický útok se vrátí zpět na pole dostupné teroristické útoky (available plots) na mapě. karta

(card) se na stupnici

průběh hry

vyhodnotit teroristické útoky (resolve plots).

Nyní se stejným způsobem vyhodnotí i druhý útok. Finance džihádistů se nijak upravovat nebudou, protože jsou momentálně na svém maximu. Hodíme kostkou na postoj. Tentokrát padne ´6´. Filipíny zaujmou tvrdý postoj! Teď jsou na hrací ploše tři země s tvrdým postojem a žádná s mírným postojem, takže žeton světový postoj (world gwot) se © 2010 GMT Games, LLC

Dále se orientace Afghánistánu změní na úroveň spojenec (ally) a hráč za Američany musí házet kostkou, aby rozhodl také o úrovni vlády v zemi. K tomu se za použití tabulky vlády na americké referentské kartě hází jednou kostkou. Hráč za Američany má štěstí a padne mu

Labyrinth — MANUÁL posune na pole 3 tvrdý (3 hard) na stupnici vztahy Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu (US GWOT relations). Útok se v tomto případě obrátil proti džihádistům. Žeton karta (card) se přesune zpět na džihádistické pole karta 1 (card 1) počítadla průběh hry (play sequence).


Džihádisté teď sedí v horkém křesle. Mají čtyři aktivní buňky v Afghánistánu. Afghánistán je pod stabilní vládou, což dělá aktivní buňky v zemi velmi zranitelné. Když zváží, že tyto buňky pravděpodobně zemřou, rozhodnou se džihádisté s nimi provést operaci džihád. Džihád má dvě varianty: velký džihád a menší džihád. Tady se prosím zastavte a přečtěte si kapitolu 8.4 z Pravidel. Teď víte, jak džihád funguje. V mnoha ohledech je džihád protějškem k americké operaci ideologická válka. Je to hlavní nástroj džihádistů na snížení úrovně vlády země. Hráč za džihádisty zahraje kartu Osa zla (Axis of evil) a deklaruje, že dva operační body z karty využije na menší džihád v Afghánistánu a jeden operační bod na džihád v Pákistánu. Jsou hozeny dvě kostky na džihád v Afghánistánu proti vládě této země: padne ´6´ a ´2´. ´6´ znamená neúspěch. Buňka, která operaci provedla, je zničena a poslána zpět na stupnici finance (Nyní se na stupnici finance nachází 9 buněk). Ovšem hod ´2´ je úspěch! Buňka, která operaci provedla, se změní na aktivní. Protože jsou ale v Afghánistánu aktivní už všechny buňky, tak toto pravidlo nemá v tomto okamžiku žádný efekt. Když se podíváte na tabulku džihád na džihádistické referenční hráčské kartě, zjistíte, že úspěch sníží úroveň vlády o jeden stupeň. Ovšem nejde to až na úroveň islamistická správa – to už vyžaduje operaci velký džihád. Vláda Afghánistánu se zhorší na slabou. Všimněte si, že úspěch menšího džihádu nezmění orientaci země, jen její vládu. Žetony stabilní/silné země (fair/good countries) a slabé/islamistické země (poor/islamist countries) si zase vymění pozice na počítadle vítězství (victory). Následně buňka v Pákistánu provede svůj menší džihád a hodí ´1´. Pákistánská vláda se sníží na úroveň slabá a buňka v utajení, která operaci provedla, se změní na aktivní. Žeton slabé/islamistické země (poor/islamist countries) se po počítadle vítězství (viktory) posune z pole „4“ na pole „5“ a žeton stabilní/silné země (fair/good countries) z pole „3“ na pole „2“. Žeton karta (card) postoupí na počítadle na pole džihádistů karta 2 (card 2).

průběh hry (play sequence)


7

se spustí. Američané si mohou zvolit, zda událost proběhne před tím, nebo až poté, co zahrají své operace. My si zvolíme, že se událost spustí první. Efekt události je však bezvýznamný, neboť finance džihádistů jsou už na svém maximu „9“. Nyní se podívejte na tabulku rozbití (disrupt) na americké referenční kartě. Protože operace rozbití se provádí v zemi s vojenskými jednotkami v počtu 2+, stanou se dvě věci: 1) operace bude mít dopad na dvě teroristické buňky; 2) prestiž Ameriky se zvedne o +1. Každou buňku, na kterou má operace dopad, mohou Američané buď proměnit z buňky v utajení na aktivní buňku, nebo aktivní buňku zničit a poslat ji zpět na stupnici finance. Američané provedou druhý případ a dvě buňky zlikvidují a přesunou je zpět na stupnici finance (nyní je na stupnici 8 buněk). Žeton prestiž Ameriky se posune z pole „6“ na pole „7“, čímž se prestiž Ameriky dostane na úroveň vysoká (high). Všimněte si prosím, že bonus +1 k prestiži za rozbití v zemi s vojenskými jednotkami platí pro vedení operace rozbití; bonus +1 k prestiži platí, pokud je alespoň jedna buňka, nebo jádro, touto operací zasažena. Žeton karta (card) se posune po počítadle průběh hry (play sequence) na americké pole karta 2 (cadre 2).


Protože nechtějí, aby džihádisté zavedli v Pákistánu islamistickou správu, která by džihádisty zásobila pákistánským arzenálem zbraní hromadného ničení (vizte 8.4.5), zahrají Američané událost Irán. Pákistán je země s šíitskou menšinou (zelený kruh s bílou hvězdou a půlměsícem), takže na něj může být událost zahrána. Jedna Buňka v Pákistánu je eliminována a vrácena na stupnici finance (teď je na stupnici 9 buněk). Protože byla událostí odstraněna poslední buňka v zemi, položte do země žeton jádro (cadre) – žetony jádro se umísťují i v případě odstranění poslední buňky za pomoci operace rozbití (vizte 4.8.4).

Jako svou další akci zahrají džihádisté událost Opium. Podle textu události se umístí tři buňky teroristů ze stupnice finance (v tom okamžiku zůstává na stupnici 6 buněk) do Afghánistánu v poloze v utajení.

Na hrací ploše se nenacházejí žádné teroristické útoky, které by bylo potřeba vyhodnotit, takže posuňte žeton karta (card) na počítadle průběh hry na pole džihádistů karta 1 (card 1).

Žeton karta (card) se na počítadle průběh hry (play sequevce) posune na americké pole karta 1 (card 1).



Amerika nemůže v Afghánistánu začít s ideologickou válkou, dokud neeliminuje některé z buněk, jež se tam nacházejí. Pamatujte, že Amerika musí mít v zemi se svrženým režimem o pět jednotek víc, než kolik je tam buněk. A tak Američané zvolí operaci rozbití. Zde se prosím zastavte a přečtěte si kapitolu 7.4 z Pravidel. Je všechno připraveno na zničení bojovníků al-Káidy? Jakékoliv operace v Afghánistánu se teď musí zahrát přes kartu s operační hodnotou 3 (protože vláda je na úrovni slabá; Američané musí zahrát kartu s operační hodnotou stejnou nebo větší, než jaká je hodnota úrovně vlády cílové země). Američané se rozhodnou zahrát kartu Saddám za 3 operační body. Džihádistická událost na této kartě je hratelná, a tak

Džihádisté se nechtějí dostat do obklíčení, tak se rozhodnou chytit pevně svou šanci a pokusí se dostat jednu svou buňku do Somálska. Zahrají kartu Hizb ut-Tahrír za její 1 operační bod a anoncují záměr přesunout osamocenou buňku v Afghánistánu do Somálska. Protože Somálsko je v tuto chvíli stále ještě neprověřená země, je potřeba nejprve provést všechny prověrky. Hodíte jednou kostkou a podíváte se do džihádistické referenční hráčské karty na tabulku vlády. Na kostce padne ´3´, takže je vláda v Somálsku oznámkována žetonem slabá (poor) a její orientace bude neutrální (neutral). Žeton slabé/ islamistické země (poor/islamist countries) se na počítadle vítězství (viktory) posune z pole „5“ na pole „6“.


8


Protože Somálsko s Afghánistánem nesousedí, musí džihádisté házet kostkou proti vládě cílové země. Na kostce padne ´2´ a buňka se bezpečně dostane do svého cíle, kam je položena jako buňka v utajení. Všimněte si, že kdyby džihádisté chtěli, mohli ten jeden operační bod využít na přesun v rámci jedné země a jednoduše změnit aktivní buňku v Afghánistánu na buňku v utajení.


Žeton karta (card) se posune po počítadle průběh hry na džihádistické pole card 2 (karta 2).


Svou poslední kartou v tomto kole, Únik informací (Leak), provedou džihádisté operaci verbování. Všimněte si, že džihádisté si nemohou nechat nebo ušetřit žádnou kartu z jednoho kola do druhého. Všimněte si také, že Američané se budou v každém kole snažit využít výhody zahrání poslední karty. S ohledem na tuto skutečnost džihádisté oznámí svůj záměr verbovat jednu buňku v Afghánistánu a dvě v Somálsku. Operace verbování v Afghánistánu je automaticky úspěšná, protože země má stále žeton svržený režim. Jedna buňka se přemístí ze stupnice finance (funding) do Afghánistánu a je položena stranou v utajení vzhůru.

Žeton napadený režim, který leží v Somálsku, dělá z této země skvělý cíl pro velký džihád. S touto myšlenkou využijí džihádisté svou následující kartu k verbování v Somálsku. Karta Mossad a Shin Bet je zahrána na její 2 operační body. Podmínky události nejsou splněny (v Izraeli, Jordánsku ani Libanonu se nenacházejí žádné buňky teroristů), takže se událost nespustí. Oba pokusy verbování proběhnou v Somálsku: na kostkách padne ´2´ a ´3´ - džihádistům se opět zadařilo! V Somálsku jsou naverbovány dvě buňky teroristů. Třemi buňky v Somálsku přinášejí Američanům nové starosti!

V Somálsku ale musí džihádisté házet kostkou proti vládě, aby se rozhodlo, zda bylo verbování v této zemi úspěšné. Protože byly oznámeny dva pokusy o verbování, hází se dvěma kostkami. Padne dvakrát ´3´. Dvě buňky se přemístí ze stupnice finance (funding) do Somálska, kam jsou umístěny stranou v utajení vzhůru. Na stupnici finance (funding) nyní zůstává šest teroristických buněk.

Žeton karta (card) se po počítadle průběh hry (sequence play) posune na americké pole karta 1 (card 1).

• Mohou si ji ponechat v ruce. Ponechání si této karty neznemožní hráči zahrát ji později v tom samém kole. Nebo… • Mohou ji zahrát. Nebo… • Mohou ji odložit.


Američané se rozhodnou držet nastoupený kurz a soustředit se na Afghánistán. Zahrají kartu Jaysh al-Mahdi jako událost. Šíitská minorita v Afghánistánu se připojí k Americe v jejím boji! Afghánistán je země s šíitskou menšinou a jsou v něm přítomné buňky a jednotky, takže podmínky události jsou splněny. Dvě buňky jsou přemístěny na stupnici finance (nyní je na stupnici 9 buněk). Všimněte si, že statut buňky (zda je v utajení nebo aktivní) nemá na tuto událost žádný vliv. Žeton karta (card) se posune na americké pole počítadle průběh hry (sequence play).

karta

2 (card 2) po


Američané chtějí udržet svůj tlak v Afghánistánu, a tak nyní zahrají kartu Pákistánská ofenzíva na její 3 operační body. Američané oznámí, že v Afghánistánu provedou operaci ideologická válka. V tomto okamžiku je to možné, protože v zemi se nachází 6 vojenských jednotek a jen jedna buňka teroristů – v zemi se svrženým režimem převyšují jednotky svým počtem teroristické buňky o pět. Jediný modifikátor hodu, který se tu uplatní, je +1 za vysokou prestiž Ameriky – žeton prestiž Ameriky (US prestige) je na poli „7“ stupnice prestiž Ameriky. Na kostce padne ´4´, což s modifikátorem +1 činí výsledek 5. Vláda Afghánistánu se změní na stabilní. Žeton stabilní/ silné země (fair/good countries) postoupí z pole „2“ na pole „3“ a žeton slabé/islamistické země (poor/islamist countries) sestoupí na pole „5“ na počítadle vítězství (victory). Na hrací ploše nejsou žádné teroristické útoky, které by bylo potřeba vyhodnotit, takže se žeton karta (card) vrátí na džihádistická pole karta 1 (card 1) na počítadle průběh hry (sequence play).

Protože hráč za džihádisty už nedrží v ruce žádnou kartu, posune se žeton karta (card) na stupnici průběh hry (sequence play) vpřed až na pole karta 1 (card 1).


Poslední kartou Američanů je Válka v Gaze (Gaza war). Jak vidíte v odstavci 6.3.2.3 v Pravidlech, její odložení nespustí událost. Možná si vybavíte, že podle kapitoly 5 Pravidel, přesněji podle odstavce 5.2.4, mají Američané, když jim zbývá v ruce poslední karta, možnost volby:

Pokud by džihádisté ještě měli kartu a mohli hrát, bylo by pro hráče za americkou stranu výhodnější svou kartu si podržet pro případ, že hráč za stranu džihádistů využije jednu ze svých karet na něco, co bude vyžadovat odpověď Američanů. Ale protože v našem případě už džihádisté zahráli všechny své karty, musí si Američané zvolit, zda kartu zahrát, odložit nebo si ji ponechat v ruce do příštího kola. Jde o událost džihádistů a její efekt není nic příjemného: přidává +1 na stupnici finance džihádistů (jihadist funding), způsobí odložení jedné karty Američanů (žádný problém v tomto okamžiku) a odečte -1 ze stupnice prestiž Ameriky (US prestige) (to by byl značný problém, protože kdyby se žeton prestiž Ameriky (US prestige) posunul zpět na pole „6“ na stupnici prestiž Ameriky (US prestige), Američané by zůstali bez toho krásného modifikátoru hodu kostkou +1 pro ideologickou válku. Američané se rozhodnou rozumně a kartu odloží. To je mimochodem hlavní způsob, jak mohou Američané „pohřbít“ džihádistickou událost a zabránit jejímu spuštění. Protože už oba hráči zahráli všechny své karty a na hrací ploše nejsou žádné teroristické útoky, které by bylo nutné vyhodnotit, spěje kolo do svého konce. Podívejte se na tabulku konec kola (end of turn) vytištěnou na mapě pod počítadlem průběh hry (sequence play). Začneme shora a provedeme krok za krokem: 1. Žeton finance džihádistů (jihadist funding) se posune zpět o jedno pole; žeton se posune na pole „8“ na stupnici Finance, ale protože stále zůstává v poli bohaté (ample), mohou se džihádisté těšit na devět nových karet v ruce v příštím kole. 2. Amerika ztrácí jeden bod prestiže, pokud je jakákoliv země pod islamistickou správou. V tuto chvíli není pod islamistickou správou


Labyrinth — MANUÁL žádná země, takže tento krok teď nemá žádný efekt. Uvědomte si ale, že jeho dopad by mohl být značný. Začínajícím hráčům se může lehce stát, že budou ignorovat země s nízkou hodnotou zdrojů jako je třeba Somálsko. Zvažte ale efekt na konci kola, když je Somálsko pod islamistickou správou: -1 prestiž každé kolo! To může Američany, pokud s tím něco neudělají, velmi oslabit. 3. Amerika dále získává jeden bod prestiže, pokud je světový postoj stejný jako ten americký a nachází se na poli „3“ na stupnici vztahy Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu (us gwot relations). A protože to je v tuto chvíli právě náš případ, získává Amerika 1 bod prestiže a žeton prestiž Ameriky (US prestige) se posune na stupnici prestiž Ameriky (US presitge) na pole „8“. Prestiž se tím přiblíží o jedno pole stupni velmi vysoká (very high), což je velmi silný modifikátor hodu kostkou pro ideologickou válku. 4. Nyní odložíme na odkládací balíček karty z polí dočasné události (lapsing events) a první teroristický útok (1st plot) na mapě. Efekt některých událostí, jako třeba Guantanamo nebo Prudký nárůst ceny ropy, platí jen jedno kolo. V tomto kole se žádná karta s takovou událostí neobjevila. A jedna byla zahrána na pole první teroristický útok (1st plot). Karta Šaría se přesune z pole první teroristický útok (1st plot) na odkládací balíček. 5. Dále vynulujeme rezervy. V tomto kole tento krok provést nemusíme, takže je bez efektu. Rezervy mohou být využity ke zvýšení operační hodnoty karty. Hráč může například zahrát kartu s operační hodnotou 1 a vložit tento jeden operační bod do rezerv – efektivně ušetří operační bod na později. Při pozdějším zahrávání jiné karty pak může hráč za účelem zahrání operace přidat uspořenou hodnotu rezerv k operační hodnotě zahrávané karty (maximálně do výše operační hodnoty 3). Vizte 6.3.3 v Pravidlech, kde najdete všechna pravidla o rezervách. 6. Nyní si vezmeme nové karty do ruky. Žeton Američanů jednotky (troops) je v poli válka (war) na stupnici vojenské jednotky (troops), takže Američané si vezmou 8 karet. Žeton finance džihádistů (jihadists funding) je na stupnici funding (finance) v rozmezí bohaté (ample), takže džihádisté si vezmou 9 karet. Všimněte si, že pozice žetonu jednotky (troops) rozhoduje jen o počtu karet, které si Američané vezmou; nerozhoduje ale o celkovém počtu karet v ruce. I kdyby si například ponechali poslední kartu kola v ruce, přesto by v tomto okamžiku Američané stále brali 8 karet. Kdyby si tedy poslední kartu v ruce ponechali a žeton jednotky (troops) byl na stupnici vojenské jednotky (troops) zrovna v poli mimoválečné operace (low intensity), začínali by Američané následující kolo s 10 kartami v ruce.

9


Předpokládejme, že si džihádisté na konci předchozího kola vzali alespoň jednu kartu s operační hodnotou 3: Guantanamo (#114). V nadcházejícím kole zahrají tuto kartu jako první na jejich 3 operační body a ohlásí svůj záměr vést v Somálsku velký džihád. Podívejte se na přehled operace džihádistů (jihadist operations) na džihádistické referenční hráčské kartě. Při vedení velkého džihádu je důležité pamatovat na to, že tato operace má jeden důležitý předpoklad: Džihádisté musí mít v zemi o pět buněk teroristů více, než kolik se tam nachází vojenských jednotek. Protože je v tuto chvíli v Somálsku pět buněk a žádná jednotka, je tento předpoklad naplněn. Následně se všechny buňky změní na aktivní. Stejně jako u menšího džihádu odpovídá počet kostek, se kterými se hází, operační hodnotě zahrávané karty, která operaci spustila. V tomto případě byla zahrána karta s operační hodnotou 3, takže džihádisté budou házet třemi kostkami. Bude se házet proti vládě cílové země. Somálsko má slabou vládu, takže hod 1-3 bude znamenat úspěch; 4-6 neúspěch. Tři kostky jsou vrženy a padne 4, 6 a 2. Obvykle, aby velký džihád změnil slabou vládu na islamistickou správu (pamatujte, že velký džihád je jediný způsob jak v zemi zavést islamistickou správu), musí v rámci jedné operace padnout na dvou kostkách úspěch (vizte 8.4.2). Za každý neúspěšný hod, stejně jako u menšího džihádu, se vrátí jedna buňka zpět na stupnici finance (funding). Když jsou hozeny tři kostky proti slabé vládě v zemi a operace selže, znamená to nezdar velkého džihádu, což změní orientaci cílové země o jedno pole směrem k úrovni spojenec (ally). Nicméně nezdar velkého džihádu neznamená naprostou prohru, protože džihádisté umístí do země žeton napadený režim (besieged regime) – pokud už tam jeden není. Třemi kostkami jsme už hodili, ale dvě z nich neuspěly; každý z hodů ´4´ a ´6´ způsobí, že se za něj přesune jedna buňka zpět na stupnici finance (funding). Jen hod ´2´ znamenal úspěch. Obyčejně by to znamenalo nezdar velkého džihádu, ale protože Somálsko začalo hru s žetonem napadený režim (besieged regime), tak stačí pro změnu vlády na úroveň islamistická správa (vizte 8.4.3.2) jen jeden úspěch na kostkách. Takže operace uspěla! Označte Somálsko žetonem islamistická správa (islamist rule) a změňte orientaci země na úroveň nepřítel (adversary). Odstraňte žeton napadený režim (besieged regime). Potom posuňte žeton zdroje džihádistů (jihadist resources) z pole 0 na pole 1 na počítadle vítězství (victory). A nakonec zvyšte finance džihádistů (jihadist funding) o

7. A nakonec otočíme zelený žeton svržený režim (regime change) v Afghánistánu jeho béžovou stranou vzhůru. Protože na hrací ploše už není žádná země pod islamistickou správou a všechny žetony svržený režim jsou otočeny béžovou stranou nahoru, posune se nyní žeton zdroje džihádistů (jihadist resources) na stupnici vítězství (victory) z „1“ na „0“. Tak se uzavírá jedno celé kolo hry. Žeton karta (card) už je zpátky na poli džihádistů karta 1 (karta 1) na počítadle průběh hry (play sequence) a je připraven na nové kolo. Všimněte si, že v Labyrintu není žádné počítadlo kol. Hra pokračuje do chvíle, kdy už není v dobíracím balíčku dost karet na to, aby z něj bylo možné vzít potřebný počet karet. Když tato situace nastane, posune se žeton balíček (deck) o jedno pole směrem k poli konec (end) na počítadle průběh hry (play sequence). Karty se pak zamíchají a vytvoří se nový dobírací balíček. Pokud by tohoto pole bylo dosaženo v situaci, která je popsána výše v bodu 6, hra by okamžitě skončila a byly by vyhodnoceny podmínky vítězství z odstavce 2.3 pravidel – podmínky vítězství se řeší před otočením žetonů svržený režim (regime change) ze zelené na béžovou stranu. V naší výukové partii jsme sice dokončili jedno celé kolo, ale protože jsme doposud nepředvedli jednu důležitou operaci, zahrajeme ještě jednu kartu.

hodnotu zdrojů země, ve které byla právě nastolena islamistická správa – v našem případě půjdou finance ze stupně 8 na stupeň 9. A tady končí naše výuková partie Labyrintu. Ukázali jsme vám v ní skoro všechna pravidla hry, ovšem zbývá pár těch, které jsme do výukové partie nedostali. Na následující kapitoly jsme dosud neodkazovali, a tak bude dobré, když si je ještě před samotnou hrou přečtete: kapitoly 1, 2, 3 a 4.5, 4.6 a 4.8. Na tomto místě hráčům navrhujeme v rozehrané hře pokračovat z tohoto bodu: • Odložte na odkládací balík kartu Guantanamo, která byla v tomto kole zahrána na velký džihád v Somálsku. • 8 karet si doberou Američané a 8 karet džihádisté. • Odtud pokračujte podle toho, co jste se naučili. • A to nejdůležitější: bavte se!


10


VÝUKOVÁ PARTIE HRY PRO JEDNOHO HRÁČE Projdeme celé první kolo hry jednoho hráče a budeme demonstrovat prvky sólové hry popsané v kapitole 9 Pravidel. Předpokládá to, že je hráč do určité míry už seznámený (z předcházejícího příkladu nebo z hraní hry dvou hráčů) s pravidly z kapitol 1-8. Vsuvka na straně 12 poskytuje samostatný příklad zavedení procesu radikalizace do hry.

ani ničím blokována. Protože karta neverbuje ani nikam neumísťuje buňky, tak je podle diagramu (Událost nebo operační body? ) zahrána jako událost. Jde o událost spojenou se stranou džihádistů, takže se nic kromě této události dalšího nestane. A protože finance jsou už na svém maximu „9“, nemá událost Wahhábismus žádný efekt.

Příprava hry:

KOMENTÁŘ: Dokud to bylo možné džihádisté pohotově využívali Tálibánem ovládaný Afghánistán jako svou tréninkovou základnu. Po okázalých útocích na Spojené státy již měli dostatek financí a kromě toho je sponzorovali i jejich wahhábističtí mecenáši.

Sólový hráč si zvolí a přichystá scénář „Jdeme na to!“(„Let´s roll!“) a vybere si délku hry „kampaň“ (hra na tři balíčky). Obě referenční hráčské karty si položí někde po ruce a jednu z nich nechá otevřenou na diagramech akce džihádistů (jihadist activities). Hráč se rozhodne, že se pokusí zvýšit obtížnost hry na úroveň přesvědčivá džihádistická ideologie a nepoužije volitelné pravidlo „minibalíčků“. Hráč představuje stranu Američanů. Rozdá si do ruky 9 karet a karty, které patří do ruky džihádistů, položí jako balíček lícem dolů (9.2). Americká strana do ruky dostane: NEST, Sankce, Al-Azhar, Zpravodajské společenství, Donucovací prostředky, Patriot Act, Převozy vězňů, Abu Sayyaf a Bývalá KGB. Hráč se nesmí dívat do karet džihádistů. (Pro potřeby této výukové partie ale do balíčku džihádistů připravte tyto karty řazené odshora dolů: Neoficiální jednání, Wahhábismus, Amerithrax, Tora Bora, Nyní je bezpečněji, Osa zla, Guantanamo, Musharraf a FATA).

První akční fáze džihádistů

Karta 1: Hráč otočí vrchní kartu z ruky džihádistů a odkryje Neoficiální jednání [3-US]. Podle diagramu Událost nebo operační body? (9.4.1) to není hratelná neamerická ani hratelná americká událost (naše událost je americká s podmínkou „mírný postoj Ameriky“, jež není splněna). Další pole diagramu se ptá, zda je možné někde úspěšně provést velký džihád: není; v Afghánistánu sice jsou čtyři teroristické buňky, ale v zemi už panuje islamistická správa. Podle následujícího pole diagramu zkontroluje hráč, jestli je možné zahrát menší džihád v některé zemi se silnou nebo stabilní vládou: není; v žádné zemi se silnou nebo stabilní vládou se nenachází teroristická buňka. Další pole diagramu se ptá, zda jsou nějaké buňky dostupné: jsou; na stupnici finance (funding) se nachází 11 buněk teroristů a finance jsou na stupni bohaté (ample). Událost Guantanamo není v platnosti, takže proběhne operace verbování. Podíváme se na operaci verbování v diagramu Kde? (Where?). V tuto chvíli nemá žádná země svržený režim, ale v jedné zemi s islamistickou správou se nachází méně buněk, než kolik je dvojnásobek operační hodnoty karty – Afghánistán (4 < 6). Protože džihádistická ideologie je přesvědčivá (snižuje požadavky pro velký džihád), tak každý ze tří operačních bodů umístí ne jednu, nýbrž dvě dostupné buňky. To znamená automatické umístění šesti buněk v utajení ze stupnice finance (funding) do Afghánistánu. Nyní tam bude celkem 10 buněk teroristů. Karta 2: Hráč otočí další kartu džihádistů, kterou je Wahhábismus [3-džihádisté]. Karta je hratelná neamerická událost – nemá žádné podmínky pro své zahrání a není

První akční fáze Američanů

Karta 1: Hráč zahraje kartu Zpravodajské společenství [2-US] jako událost. Hráč odkryje balíček karet v ruce džihádistů otočený lícem dolů. Opatrně, aby neporušil pořadí karet v balíčku (9.2). Hráč teď ví, jaké události a v jakém pořadí přijdou. Hráč vloží 1 operační bod této události do rezerv a rozhodne se nezahrát extra kartu. Karta 2: Hráč si vybere kartu Abu Sayyaf [2-džihádisté] a k tomu 1 operační bod z rezerv a v Afghánistánu provede svržení režimu s šesti vojenskými jednotkami, které vezme ze stupnice jednotky. • Hodem kostkou ´2´ se vláda v Afghánistánu nastaví na úroveň slabá. • Hod kostkami ´5´ a následně ´4´ a ´2´ zvýší prestiž Ameriky ze stupně „7“ na stupeň „9“. Spustí se džihádistická událost z karty. Nejprve proběhne prověrka Filipín, jež jim nastaví mírný postoj. Potom se do Filipín umístí jedna buňka teroristů a žeton Abu Sayyaf. Karta je pak odstraněna ze hry. KOMENTÁŘ: Američané si uvědomí, že wahhábisté už džihádistům po okázalých útocích na Ameriku finančně nepomohou, a tak najednou uzavřou „hřiště“ Tálibánu. Hráč v tuto chvíli drží v ruce silné karty. Využije ale dvou slabších karet k opatrnému vstupu do Afghánistánu a doufá, že získá přehled o plánech džihádistů a připraví si situaci pro novou válku o Afghánistán.

Druhá akční fáze džihádistů

Karta 1: Hráč otočí další kartu džihádistů, kterou je Amerithrax [2-džihádisté]; džihádistická událost je hratelná a proběhne: hráč náhodně odloží jednu kartu ze své ruky. V našem případě to bude karta Donucovací prostředky. Karta 2: Další karta džihádistů je Tora Bora [2]. Na základě diagramu Událost nebo operační body? hráč zjistí, že jde o hratelnou neamerickou událost. Událost ani neverbuje ani neumisťuje buňku teroristů, takže proběhne i bez ohledu na buňky na stupnici finance (funding). A protože událost na kartě není spojená s žádnou ze soupeřících stran, bude využita i její operační hodnota (9.4.1).


Labyrinth — MANUÁL Nejprve se provede událost. Hráč tedy vrátí dvě buňky z Afghánistánu zpět na stupnici finance (v zemi se počet buněk sníží na 8) a hodí na prestiž: hody ´3´, ´1´ a ´5´ znamenají, že prestiž Ameriky klesne o 1 bod na „8“. Hráč pak dobere kartu a položí ji lícem dolů na vrch balíčku, který představuje karty v ruce džihádistů. (V našem případě jde o kartu Ansar alIslam, hráči ale zůstane zatím utajena).

jednu buňku teroristů. Protože na stupnici finance (funding) jsou buňky stále k dispozici, dojde ke spuštění události, a ne k provedení radikalizace. Země, do níž se buňka umístí (Irák nebo Irán), je vybrána náhodně (9.4.2.1). Hod 50 na 50 rozhodne, že buňka putuje do Iráku. A karta Ansar al-Islam je odstraněna ze hry. Karta 2: Další otočení odhalí kartu Nyní je bezpečněji [3-US]. Postupujeme podle diagramu Událost nebo operační body? (Event or OPS?). Zjistíme, že nejde o neamerickou událost, nýbrž o událost americkou a zároveň i hratelnou. Takže operační body budou využity na teroristický útok, zatímco událost bude ignorována. Protože v sólové hře džihádisté nikdy nespustí americkou událost (9.4.1), karta může být normálně odložena a nemusí se pokládat na pole první teroristický útok (1st plot).

Hráč teď podle diagramu Událost nebo operační body? (Event or OPS?) pokračuje zahráním 2 operačních bodů. V Afghánistánu není jen těsně možné dosáhnout úspěchu velkého džihádu (8 buněk – 6 jednotek = 2; při obtížnosti hry přitažlivá ideologie je pro džihád potřeba 3+). Džihád není možný ani v žádné zemi se silnou či stabilní vládou (Filipíny nejsou nemuslimskou zemí). Buňky jsou v tomto okamžiku dostupné, takže za operační body proběhne verbování. První pole na diagramu Verbování se nepoužije, protože v Afghánistánu, jediné zemi se svrženým režimem, není o 5+ jednotek více než buněk teroristů. Ve hře v tuto chvíli není ani žádná země s islamistickou správou, jakou potřebuje druhé pole diagramu. Nicméně Filipíny (jako jediné) splňují vše potřebné pro třetí pole diagramu. Už se na nich nachází jedna buňka, tudíž je zde verbování možné, a zároveň to není ani země se svrženým režimem ani s islamistickou správou. Hráč hází dvěma kostkami: verbování bude úspěšné u hodu ´3´ a méně; padne ´3´a ´6´, což znamená, že do Filipín se umístí dvě buňky (9.7). Karta Tora Bora se odstraní ze hry.

Druhá akční fáze Američanů

Karty 1 a 2: Hráč by teď mohl využít kartu Převozy vězňů, aby džihádistům vyhodil z ruky kartu, kterou si nově dobrali (9.2). Rozhodne se ale využít výhody, že díky Zpravodajskému společenství nahlédl soupeři do karet, a vyčká se zahráním karty Převozy vězňů, aby její událost namířil na některou ze silných karet džihádistů. Hráč tedy místo toho přichystá úder na džihádistické finance. Zahraje události Patriot Act [3-US] a Sankce [1-US] s úmyslem, že v další své akční fázi zahraje Al-Azhar. Karta Patriot Act je tedy odstraněna ze hry a finance klesly na ´7´. KOMENTÁŘ: Džihádistické povstání na Filipínách sílí, ale Američané ještě nedokončili práci v Afghánistánu.

Třetí akční fáze džihádistů

Karta 1: Hráč otočí kartu Ansar al-Islam [2-džihádisté] s hratelnou neamerickou událostí, která umístí

11

Podíváme se na diagram teroristický útok (plot) a vidíme, že útok na Spojené státy není v tuto chvíli možný; prestiž není na úrovni nízká (low); Abu Sayyaf je v platnosti a na Filipínách je minimálně tolik buněk jako jednotek, takže Filipíny se stanou prvním cílem plánovaného útoku. Protože se v zemi nachází dostatek buněk teroristů k tomu, aby se k útoku využily všechny tři operační body, není potřeba diagram dále sledovat. Tři buňky na Filipínách se aktivují a na kostkách padne ´3´, ´3´ a ´4´. Hráč si oddychne, protože vidí, že všichni džihádisté z Islámské fronty osvobození lidu Moro při útoku na vlak neuspěli!

Třetí akční fáze Američanů

Karta 1: Přišel čas na kartu Převozy vězňů [3-US], aby hráč zabránil džihádistům použít kartu Osa zla (Axis of evil), která by potenciálně mohla snížit prestiž Ameriky. Hráč zahraje událost Převozy vězňů, a tím rozbije dvě aktivní buňky teroristů v Afghánistánu. Ty se vrátí na stupnici a prestiž (prestige) se zvedne na „9“. Karta Osa zla je z vrchu balíčku džihádistických karet (9.2) odložena. Žeton události Převozy vězňů je přidán do pole událost (event). Karta 2: Hráč pokračuje kartou AlAzhar [2-US], kterou zahraje jako událost. Egypt je dosud neoznámkovaná země a prověrky mu přisoudí slabou vládu a neutrální orientaci. Finance (funding) klesnou z „8“ na „4“ a tím pádem ze stupně bohaté (ample) na stupeň přiměřené (moderate). KOMENTÁŘ: Kombinace nešikovných útočníků v Jihovýchodní Asii, americké akce proti financím a odsouzení útoků z 11. září většinou islámských učenců sebrala džihádistům velkou část finančních darů.


12

Labyrinth — MANUÁL mít v zemi jen o tři buňky víc, než kolik je tam přítomných vojenských jednotek. Takže Irák (s jednou buňkou a žádnou jednotkou) je na rozdíl od Afghánistánu (s šesti buňkami a šesti jednotkami) ideální. Druhá buňka se tedy pokusí přesunout do Iráku.

Čtvrtá akční fáze džihádistů Karta 1: Další kartou džihádistů je Guantanamo [3]. Hratelná neamerická událost. Událost se spustí a přinese hody na prestiž: ´1´, ´4´ a ´6´. To sníží prestiž Ameriky na „4“. To je nejnižší stupeň úrovně průměrná (medium).

Guantanamo je událost, která není spojená s žádnou stranou, takže hráč sleduje diagram Událost nebo operační body? (Event or OPS). Zjistí, zda je možný úspěch velkého džihádu nebo džihád v zemi se silnou či stabilní vládou – úspěch není možní ani v jednom případě. Žádné teroristické buňky nejsou dostupné, protože finance jsou příliš nízko (a i kdyby nebyly, tak je v platnosti událost Guantanamo, 9.4.1). Takže tři operační body této karty budou použity na přesun. Při provádění přesunu začne hráč u diagramu přesun do: (Travel to:), aby určil cíl každé ze tří buněk, které se přesunují. Cíle musejí být vybrány dřív, než proběhnou samotné pokusy o přesun (9.4.2.6). První buňku posílá první pole diagramu do země, která je bez islamistické správy a zároveň má buď svržený režim, napadený režim nebo má podporu. Na výběr je Afghánistán (svržený režim) a Somálsko (napadený režim). Hráč se tedy podívá na bílou tabulku priority přesunu (Travel to priorities) (9.4.2, 9.4.2.6). První prioritou je přesun do Pákistánu, což je ovšem země, která nesplňuje výše vypsané podmínky. Další prioritou je země s nejvyšší hodnotou surovin. Afghánistán i Somálsko mají hodnotu surovin „1“, takže to nám také nepomůže rozhodnout. Hráč určí každé zemi odpovídající rozsah na kostce (9.5). 1-3 pro Afghánistán a 4-6 pro Somálsko. Hod ´6´ určí za cíl přesunu první buňky Somálsko. Další (druhé) pole diagramu posílá druhou buňku do země se slabou vládou, v které by bylo možné zahrát velký džihád, kdyby se do ní přidaly dvě buňky. V úrovni obtížnosti přesvědčivá ideologie (9.7) stačí

Další pole diagramu posílá třetí buňku do muslimské země se silnou nebo stabilní vládou, s níž zároveň sousedí země s nějakou teroristickou buňkou. Kandidáty jsou: Sýrie, země Perském zálivu a Pákistán – všechny to jsou muslimské země se stabilní vládou; Sýrie a země Perského zálivu sousedí s Irákem, Pákistánem a Afghánistánem, v nichž se nachází buňky teroristů. Pohledem na bílou tabulku priority přesunu zjistíte, že prioritou je Pákistán. Byly vybrány tři cíle pro tři buňky, kam se pokusí přesunout (Somálsko, Irák a Pákistán). Hráč se podívá na diagram přesun z: (travel from:), aby rozhodl o výchozí zemi nebo zemích pro buňky, které přesun provádí (9.4.2.6.1). Ve hře nyní nejsou žádné země s islamistickou správou, ani země se svrženým režimem, kde by buňky početně převyšovaly jednotky. Takže první pole diagramu, které se uplatní, je až pole sousední země (adjacent country) a potom pole náhoda zahrnující cíl (random, including destination) Somálsko nemá žádnou buňku v sousedních zemích, takže výchozí země první buňky teroristů bude vybrána náhodně. Jsou tři možnosti (Irák, Afghánistán a Filipíny). Podle tabulky priority přesunu z (travel from priorities) je nejvyšší prioritou má aktivní buňky (has active cells) – to je v našem případě splněno v Afghánistánu a Filipínách, ale ne v Iráku (druhá priorita není současně i cílem (not another destination) by také z výběru diskvalifikovala jen Irák). Opět se rozdělí odpovídající rozmezí mezi Afghánistán a Filipínami a hází se kostkou. Hod jako výchozí zem určil Afghánistán. Druhá cílová země, Irák, také nemá v sousedních zemích žádnou teroristickou buňku. Opět se hází kostkou mezi Afghánistánem a Filipínami a znovu je jako výchozí země vybrán Afghánistán. Třetí cílová země, Pákistán, má souseda s buňkami teroristů, a tak je Afghánistán výchozí zemí i pro třetí buňku, která provádí přesun. Hráč teď provede přesun všech tří buněk. Somálsko je neoznámkovaná Po prověrce má slabou vládu a neutrální orientaci. Hod ´2´ úspěšně přesune první aktivní buňku do Somálska a změní ji na buňku země.

Příklad radikalizace (9.4.3) Je tu první akční fáze scénáře pro hru jednoho „Jdeme na to!“ („Let´s roll!“) se základní úrovní ideologie. První odhalenou kartou džihádistů je Irácká zbraň hromadného ničení [3-US]. To je hratelná americká událost, takže podle diagramu událost nebo operační body? (event or OPS?) bude událost ignorována a 3 operační body budou využity na teroristický útok. Nicméně když projdeme celý diagramy kde? (where?) a teroristický útok (plot), nenajdeme žádnou zemi, která by požadavky splňovala (ve hře v tuto chvíli vlastně není obecně žádná země, kde by teroristický útok mohl proběhnout, protože všechny teroristické buňky na mapě jsou v zemi s islamistickou správou). Takže hráč skončí u zelené tabulky s názvem radikalizace (Radicalization) v pravém horním rohu referentské karty. Všechny tři operační body budou použity tak, jak je v této tabulce uvedené • Podle tabulky radikalizace první ze tří operačních bodů automaticky umístí jednu buňku do náhodně vybrané země. Pokud ovšem jsou na stupnici finance (funding) buňky, s kterými to lze provést. Hráč hází jednou béžovou a jednou černou kostkou; hody ´1´ a ´3´ znamenají, že dále bude hráč postupovat podle instrukcí z tabulky schengen. Hráč hází další kostkou a podívá se do tabulky; hod ´5´ znamená Španělsko (Spain). Hráč položí buňku v utajení do Španělska a provede prověrku postoje této země. • Druhý

automaticky přesune jednu buňku podle diagramu Diagram přesun do: (travel to:) hráči připomíná, že v rámci radikalizace se jako první bere v úvahu až druhé pole diagramu. operační bod

přesun (travel).

Taková země, kterou popisuje toto pole, ve hře v tuto chvíli není. Takže hráč zkontroluje pole další – silná nebo stabilní muslimská země s jednou sousedící buňkou. Pákistán je stabilní neutrální země se sousedící buňkou v Afghánistánu. To bude cíl přesunu. První pole diagramu přesun z: (travel from:) – země s islamistickou správou a s větším počtem buněk, než kolik je operačních bodů dané karty – splňuje Afghánistán. Takže jedna buňka se automaticky přesunuje z Afghánistánu do Pákistánu. (Všimněte si, že přesun, který vyvolá radikalizace, je automaticky úspěšný. Je dokonce automaticky úspěšný i mezi nesousedícími zeměmi.) • Radikalizace pro další operační bod nařizuje, pokud jsou finance nižší než „9“, umístit teroristický útok. Nicméně finance jsou v tuto chvíli rovny „9“, takže se hráč přesune ke čtvrtému bodu radikalizace. • Poslední bod radikalizace říká, že každý zbývající operační bod (nám v tuto chvíli zbývá jen jeden) automaticky zhorší vládu náhodně vybrané muslimské země se silnou nebo stabilní vládou o jednu úroveň. (Neuplatňují se zde žádné priority.) Kandidáty jsou Sýrie, státy Perského zálivu a Pákistán. Hráč vytyčí rozsah pro každou zemi: 1-2 pro Sýrii, 3-4 státy Perského zálivu, 5-6 Pákistán. Hod ´1´ zhorší statut Sýrie ze stabilního nepřítele na slabého nepřítele. Karta Irácká zbraň hromadného ničení je odložena a hráč pokračuje v akční fázi druhou kartou džihádistů.


Labyrinth — MANUÁL v utajení. Hod ´4´ druhou buňku při pokusu o přesun do Iráku jen odstraní z Afghánistánu. Přesun třetí buňky z Afghánistánu do Pákistánu je automaticky úspěšný. Položte ji tedy do Pákistánu jako buňku v utajení.

Hráč provedl událost a operace vycházející z karty Guantanamo, a tak ji položí na odkládací pole dočasné události (lapsing events). Karta 2: Druhou kartou této džihádistické akční fáze je Musharraf [2]. Neamerická událost je hratelná (díky nedávnému přesunu do Pákistánu) a neumísťuje ani neverbuje žádnou buňku. Událost tedy proběhne. Buňka v Pákistánu je nahrazena jádrem a Pákistán je nastaven jako spojenec se slabou vládou. Džihádisté nyní obdrží 2 operační body z karty s událostí, která není spojena s žádnou stranou. Opět neexistují možnosti džihádu. Dvě buňky jsou dostupné v poli přiměřené finance (moderate), ovšem efekt karty Guantanamo stále platí, takže pokusů o přesun bude více. Pro první ze dvou buněk opět připadají jako cílová země v úvahu Afghánistán se svrženým režimem (zdroje 1), nebo Somálsko s napadeným režimem (také zdroje 1); tentokrát náhodný výběr padne na Afghánistán jako první cílovou zemi. Pro přesun druhé buňky přicházejí jako cíl v úvahu Irák i Afghánistán, protože velký džihád je po přidání dvou buněk teroristů možný v obou zemích. Priorita nejvyšší zdroje (highest resources) nakonec určí jako cílovou zemi Irák. Obě výchozí země budou vybrány náhodně podle pravidla přesun z: (travel from:). Priorita má aktivní buňky (has active cells) činí z Afghánistánu a Filipín kandidáty na výchozí zemi pro přesun do Afghánistánu (který je z pohledu druhého bodu priorit současně i cílem). Hod kostkou nakonec rozhodne, že přesun proběhne uvnitř Afghánistánu. Priorita není současně i cílem (not another destination) určí, že Filipíny budou výchozí zemí přesunu do Iráku. Jedna aktivní buňka v Afghánistánu se mění na buňku v utajení. Jedna buňka z Filipín se pokusí přesunout do Iráku; na kostce padne ´6´ a buňka se úspěšně přesouvá. Karta Musharraf je odložena.

Čtvrtá (poslední) akční fáze Američanů Karta 1: Hráč se rozhodne zahrát kartu NEST [1-US] jako událost. Položí žeton události NEST na pole Spojené státy a kartu odstraní ze hry.

13

události zamíří efekty Bývalá KGB na Kavkaz (Caucasus), pokud se tím otočí žeton světového postoje. Jinak se cílem stane Centrální Asie. Protože v Rusku není žeton CTR a protože nastavení Kavkazu (v tuto chvíli je neoznámkovaný) na mírný postoj by vlastně žeton světový postoj otočilo (z „0“ na „mírný 1“), Bývalá KGB nastaví postoj Kavkazu na stupeň mírný. Karta je pak odložena.

Pátá (poslední) akční fáze džihádistů Karta 1: Hráč otočí poslední kartu džihádistů, FATA. Je to hratelná neamerická událost; umísťuje jednu buňku. Diagram událost nebo operační body? (event or OPS?) se dále ptá, zda jsou na stupnici finance (funding) nějaké buňky, což v našem případě jsou. Událost je zahrána, umístí jednu buňku do Pákistánu, přičemž se odtud odstraní jádro. Pak se na pole této země položí žeton události fata.

Konec kola

Už nezbývají žádné karty, které by měly být zahrány. Ve hře nejsou ani teroristické útoky, které by bylo potřeba vyhodnotit. Hráč se dostal až na konec kola. Finance džihádistů klesnou o 1 ze „4“ na „3“ – nyní jsou na úrovni omezené (tight). Efekt karty Guantanamo končí a karta je odložena. Protože vojenské jednotky jsou na úrovni válka (war) a džihádistické finance na úrovni omezené (tight), dostanou Američané do ruky osm karet a džihádisté sedm. Karty džihádistů rozdá hráč jako nový balíček lícovou stranou dolů a karty Američanů nechá rozložené jako „odkryté karty v ruce“ lícem nahoru. A začíná další kolo. KOMENTÁŘ: Celkově bylo odehrané kolo pro Američany úspěšné. Džihádistům nevycházelo verbování, a nestačili tak udržet krok s americkými operacemi rozbití. Mnoho buněk teroristů bylo zničeno, když se snažily prchnout z okupovaného Afghánistánu. Bez nějakého úspěšného teroristického útoku, který by na situaci odpověděl a připomněl Západu 11. září, klesají finance od dárců nebezpečně nízko. Ovšem opěrné body pro džihád v Somálsku, Iráku a útočiště FATA v Pákistánu nevěstí pro Západ pro příští rok nic dobrého. Obzvláště pak s přesvědčivou ideologií džihádistů. Džihádisté sice ztratili islamistické útočiště v Afghánistánu, muslimská vláda ale zůstává nevýrazná. Snaha Afghánistánu lovit pěšáky alKáidy zaostává za očekáváním a nemuslimský svět se po úvodních sympatiích k vojenské akci postupně staví proti agresivnímu použití americké hrubé síly.

Karta 2: Poslední kartou Američanů je Bývalá KGB [2-džihádisté], pomocí které hráč zahraje operaci rozbití na Filipínách, aby tam minimalizoval šance na teroristické útoky, které by poškodily jeho prestiž. Operace rozbití odstraní z Filipín s mírným postojem jednu aktivní buňku. Jedna aktivní buňka tam stále zůstává. Džihádistická událost Bývalá KGB je hratelná a spustí se. Bývalá KGB je jedna z mála událostí, které mají speciální pravidla pro své provedení (9.6). Podle individuální instrukce

Hráč má určitý prostor - několik teroristických útoků budou muset džihádisté oželet, protože pokud mají obnovit své počty, musí místo toho verbovat. Hráč bude muset na nějakou dobu odložit diplomatické a vojenské úsilí, aby se zvýšila prestiž Ameriky, což by mu pak umožnilo vyřešit situaci v Afghánistánu. Současně musí hráč jedním okem sledovat hrozbu potenciálních džihádů v Iráku, Somálsku a zvláště v Pákistánu – každá z těchto zemí je problematická z jiných důvodů.


14


JAK HRÁT OPERACE Jak se mám dostat tam, kam chci? Tato kapitola nabízí rychlý návod k používání široké palety operací ve hře Labyrint tak, aby hráč dosáhl konkrétních cílů, ať už pro stranu Američanů, nebo pro stranu džihádistů.

Pro hráče za stranu Američanů Jak vybuduji silnou vládu?

Hlavní způsob, jak zlepšit vládu, je prostřednictvím operací ideologická válka. Úspěch těchto operací si obvykle žádá, aby prestiž a vztahy Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu (us gwot relations) byly v požadovaných hodnotách. Daná země musí být spojencem už před tím, než bude ideologická válka vylepšovat úroveň její vlády. V zemi se svrženým režimem musíte mít pro pokus o ideologickou válku nejméně o pět vojenských jednotek víc, než kolik je tam buněk teroristů. Také některé události, jako třeba Masová účast v zemi se svrženým režimem, zlepšují za určitých okolností úroveň vlády nebo umístí podporu, jež napomůže úspěchu ideologické války.

Jak zvýším prestiž Ameriky?

Nejsnadnějším způsobem, jak zlepšit prestiž, je provést operace rozbití v zemích, v nichž se nachází dvě a více jednotek. Můžete se také pokusit o ideologickou válku v nemuslimských zemích: pokud je výsledkem stejný postoj, jaký má Amerika, prestiž se zvýší. Když je světový postoj na konci své škály („3“) a je stejný jako postoj Ameriky, prestiž vzroste na konci každého kola. A konečně i několik událostí, jako třeba Osa zla, dokáže nárazově prestiž zvýšit.

Jak napravím postih za vztahy Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu (us gwot relations)?

Tento úkol by měla splnit změna postoje několika zemí z opačného postoje na stejný, jaký má Amerika. Na země s opačným postojem, zaměřte operace ideologická válka. Bude to snadnější, když bude postoj Ameriky mírný. Radikálnějším řešením je naopak změnit postoj Ameriky tak, aby odpovídal světovému postoji za použití operace přehodnocení. Jsou události, jako například Tony Blair, které vám dovolují nastavit postoj (nebo na něj házet kostkou) určité země. Nebo jiné, třeba Nyní je bezpečněji, které vyvolají hod kostkami na postoj Ameriky nebo její postoj vynulují.

Jak udělám z muslimské neutrální nebo nepřátelské země spojence?

Úspěšná ideologická válka změní neutrální zem ve spojence – to je nutný krok k tomu, aby budoucí ideologická válka mohla zlepšovat vládu dané země. Změna nepřátelské země patří k nejobtížnějším úkolům, protože ideologická válka v ní není možná. Nepřítele na spojence změní operace svržení režimu (nasazení). Tato operace je ovšem možná jen v zemích s islamistickou správou nebo s událostmi Irácká zbraň hromadného ničení či Libyjská zbraň hromadného ničení. Několik událostí změní orientaci země přímo – Tajné akce a Neoficiální jednání můžou změnit orientaci nepřítele.

Jak provedu převrat islamistické správy?

Základním způsobem je svržení režimu – speciální druh operace nasazení, který vyžaduje, aby Amerika měla tvrdý postoj a v dané zemi se nacházelo šest vojenských jednotek. Svržení režimu změní zemi na spojence se slabou nebo stabilní vládou. Mnoho událostí (Musharraf, Bývalý Sovětský svaz, Republika kemalistů, Etiopie útočí a další) nastaví nebo zruší vládu. Tím se současně v zemi, kterou událost zasáhne, zruší i islamistická správa.

Jak zlikviduji buňky teroristů?

Operace rozbití s vojenskými jednotkami nebo ve spojeneckých či nemuslimských zemích odstraní ze země aktivní buňky zpět na stupnici finance (funding). A buňky v utajení odhalí a změní je na aktivní, takže příští rozbití je může ze země odstranit. Mnoho událostí (Predátor, Speciální jednotky, Hizballáh, Irán, Jaysh al-Mahdi a další) vám dovolí podle vašeho výběru odstranit i buňky, které jsou v utajení.

Jak džihádistům omezím finance?

Události (např. Sankce, Al-Azhar, Bin Ladin a mnoho dalších) umožňují omezit džihádistům finance. Tyto události jsou efektivnější a snadněji hratelné, pokud na mapě nejsou žádné země s islamistickou správou. Můžete také provést operace pohotovost, abyste zmařili teroristické útoky. Ty jsou totiž hlavním prostředkem džihádistů pro navyšování jejich financí, které se jinak na konci každého kola automaticky sníží.

Co si mám počít s napadeným režimem?

Mnoho možností není. Zlepšení vlády země na silnou, pokud ještě silná není, odstraní žeton napadený režim (besieged regime). Událost Šaría odstraní jeden žeton napadený režim odkudkoliv.

Jak můžu chránit Spojené státy proti hromadného ničení?

útoku zbraní

Džihádsité nemají na začátku hry zbraně hromadného ničení k dispozici. Takže prvním krokem je pokusit se džihádistům zabránit, aby se k těmto zbraním dostali. To znamená odstraňovat buňky, které se nacházejí v oblasti Ruska a Střední Asie. A ve Střední Asii také posilovat vládu; dále pak zahrát událost CTR, když je postoj Ameriky mírný; a pak také bránit Pákistán proti velkému džihádu tím, že z něj budete odstraňovat teroristické buňky, budete posilovat vládu země, a jak to bude možné, dostanete do hry událost Benazir Bhutto. Jakmile se buňky teroristů objeví ve Spojených státech, zvlášť pokud už džihádisté získali zbraně hromadného ničení, je nutné tyto buňky odstranit, abyste jim zabránili v teroristickém útoku. Proti jakýmkoli teroristickým útokům ve Spojených státech použijte operaci pohotovost. Událost Patriot Act znemožní teroristickým buňkám se do Spojených států dostat. Událost NEST vám ve Spojených státech usnadní provádění operací pohotovost. A událost Odposlechy ze Spojených států odstraní všechny buňky, teroristické útoky i jádro buňky.

Pro hráče za stranu džihádistů Jak nastolím islamistickou správu?

Jediným způsobem je úspěšná operace velký džihád. Můžete nejprve využít menší džihád a teroristické útoky, abyste snížili vládu dané země na úroveň slabá. V tu chvíli už je k islamistické správě jen krok. Když plnohodnotný velký džihád selže, výsledkem je napadený režim, což příští pokusy usnadní. Nebo můžete zahrát události, které žetony napadený režim přímo přidávají, jako třeba události Saleh nebo Darfúr, abyste si svůj cíl připravili. Potom do něj přesunete buňky. Somálsko hru začíná jako země s napadeným režimem.

Jak mám navýšit finance?

Vaším hlavním zdrojem financí jsou teroristické útoky, a zvlášť útoky v nemuslimských zemích a zemích se silnou vládou. Útok zbraní hromadného ničení v nemuslimské zemi maximalizuje finance, stejně jako událost Saddám. Událost Wahhábismus zas nabídne finance od saudských dárců. Také úspěšné obrácení země k islamistické správě přinese jednorázové navýšení financí.



Jak zabráním rozšíření silných vlád? Menší

i teroristický útok mohou zhoršit vládu až na úroveň slabá a odstranit podporu, která napomáhá ideologické válce. džihád

•

Každý úspěšný hod na džihád okamžitě zhorší vládu směrem k úrovni slabá a eliminuje žetony podpora (aid). Ovšem neúspěch naopak odstraní teroristickou buňku.

•

Teroristický útok je bezpečnější, ale můžou ho zmařit americké operace pohotovost. Útok musí přečkat akční fázi Američanů bez toho, aby byl zmařen při pohotovosti nebo jinak odstraněn. Pak dojde k teroristickému útoku, který vám umožní házet počtem kostek rovným číslu útoku (tři kostky za zbraň hromadného ničení). Úspěch zhorší úroveň vlády a odstraní ze země podporu.

Změna orientace země směrem k úrovni nepřítel oddálí nebo zablokuje zlepšování vlády prostřednictvím americké operace ideologická válka. Držení dostatečného množství buněk v zemi se svrženým režimem zablokuje ideologickou válku. Z globálnějšího pohledu dokáže bránit americké ideologické válce snižování prestiže Ameriky a zavedení postihu za vztahy Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu.

Jak poškodím prestiž Ameriky?

Základním způsobem útoku na prestiž je provést teroristický útok v zemích, které hostí vojenské jednotky. Prestiž snižuje také mnoho událostí, zvláště pokud jsou na mapě země s islamistickou správou. Události jako Osa zla, Tora Bora a Guantanamo vyvolávají hody na prestiž, které mají tendenci prestiž snížit. Událost Abu Sayyaf poškodí prestiž už pouhým umístěním teroristických útoků na Filipíny. A to se mohou přidat ještě standardní škody, které tyto útoky napáchají, když budou úspěšně provedeny. A konečně také islamistická správa, která kdekoliv zůstane do konce kola, poškodí prestiž Ameriky.

Jak rozhodím vztahy Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu?

Když zaměříte teroristické útoky na nemuslimské země, vyvoláte hody na postoj, což může rozhodit vztahy Ameriky a světa v otázce globální války proti terorismu. Tato taktika je nejúspěšnější uvnitř EU, kde každý útok, který se podaří provést, vyvolá hody na postoj ve dvou sousedních zemích navíc. Události jako Schröder a Chirac a Bývalá KGB mohou nastavit nebo změnit postoj ve váš prospěch.

Jak zabráním podpoře?

Každý úspěšný hod na džihád zhorší vládu směrem k úrovni slabá a odstraní jeden žeton podpora (aid). Velký džihád, který nastolí islamistickou správu, odstraní všechny žetony podpora. Také úspěšně provedený teroristický útok dokáže odstranit podporu a zhoršit vládu. Událost Zahraniční bojovníci odstraní 1 žeton podpora (aid) z jedné země se svrženým režimem.

Jak obrátím spojence Ameriky na nepřátelskou zem?

neutrální

nebo

Ovlivnit orientaci země je pro tebe obtížné. Události jako Al-Džazíra, Abu Ghraib, Únik informací nebo Kašmír změní země na neutrální, nebo dokonce nepřátelské.

Jak šířit slabou vládu?

Přesun buněk nebo jejich umísťování pomocí událostí do dosud neoznámkovaných zemí napomůže zvýšení počtu zemí se slabou vládou. Menší džihád a teroristické útoky dokážou zhoršit vládu na úroveň slabá. Stejně tak to dokáže i řada událostí jako třeba Irán, Jaš al-Mahdi, Idžtihád, Mušaraf a Bývalý Sovětský svaz.

Jak získám zbraně hromadného ničení a k čemu je to dobré?

Tři události, Vysoce obohacený uran, Napětí v Kazachstánu a Nekontrolovaná jaderná zbraň, poskytují příležitost získat zbraň hromadného ničení v Rusku nebo ve Střední Asii. Umísťování buněk

15

do těchto zemí může dostat hráče Ameriky do pozice, kdy vám dá šanci zahráním výše zmíněných karet získat zbraň hromadného ničení, nebo bude muset některou z těchto karet odložit. A čím horší bude vláda ve Střední Asii, tím větší šance pro vás. Pád Pákistánu pod islamistickou správu vám okamžitě dává tři žetony útok zbraní hromadného ničení (WMD plot). A zhoršení vlády nebo zavedení islamistické správy ve Střední Asii zvýší vaše šance na získání zbraně hromadného ničení v tomto regionu. Když úspěšně provedete teroristický útok zbraní hromadného ničení v zemi s americkými jednotkami nebo v nemuslimské zemi, bude jeho efekt na prestiž nebo finance a postoj větší než u obyčejného teroristického útoku. Když úspěšně provedete útok zbraní hromadného ničení ve Spojených státech, vyhráváte hru.

POZNÁMKY AUTORA HRY Volko Ruhne

Toto bude dlouhá „studená válka“ za posílení míru a oslabení násilné intolerance… Nelze vést válku proti „terorismu“ a přitom se nezabývat špatným stavem státních správ a všudypřítomným pocitem ponížení muslimského světa.

Thomas L. Friedman „Ideologická válka, Kapitola 5“ The New York Times 22. leden 2004

Rodokmen hry Labyrint vychází z originální hry Marka Hermana We The People s principem hry řízené kartami (CDG). Tak jako má dřívější kartami řízená hra Wilderness War měla svůj vzor v CDG hře Marka Simonitche Hannibal, tak Labyrint se inspiruje mistrovskou strategickou CDG hrou Jasona Matthewse a Ananda Gupta Twilight Struggle. Labyrint vzešel z rozhovoru s Gene Billingsley na Consim ECPO 2009, při kterém Gene navrhl herní mechanismus zachycující současný boj s islámským extremismem. Líbilo se mi srovnávání ideologického boje Západu s džihádisty a boj Východu a Západu během Studené války. Takže myšlenka na hru vycházející z Twilight Struggle, ale zabývající se kontextem naší doby přišla okamžitě. A práce na Labyrintu byla brzy v plném proudu. Ovšem i pro fanoušky TS je zde zcela nová hra: jediný mechanismus, který si Labyrint kompletně z TS vypůjčil, je spouštění soupeřových událostí při zahrávání operací. Země, operace, podmínky vítězství, to vše musí v Labyrintu fungovat jinak, aby hra napodobila zcela odlišný konflikt. O čem to všechno je? Speciální výzvou při navrhování hry Labyrint bylo její téma, které musí spojit události, které už se staly a které známe, s událostmi, které se ještě mohou stát. Co islamisté chtějí – co je jejich „vítězství“? Co znamená vítězství Ameriky? A jak tento souboj skončí? Odpověď hry na tyto otázky a zároveň její základní předpoklad je, že „válka proti terorismu“ je vlastně o správě muslimského světa. Že kompetentní a odpovědná vláda nabídne islámskému lidu budoucnost podle jejich přání, a tím ztratí extremismus svou sílu. Že džihádismus zapustí kořeny tehdy, když jsou státní správy v mnoha muslimských zemích v mizerném stavu. A že džihádisté se snaží využít slabé vlády k podnícení muslimského lidu, aby se rozhodl pro jejich vizi islamistické správy. Podmínky vítězství v Labyrintu, způsob sledování postoje jednotlivých zemí ke konfliktu a základní mechanismy hry, obzvlášť džihádistické operace, se snaží takový předpoklad vyjádřit. Nakládání s historií, která dosud není dopsána až do konce, znamená pracovat s představami, které se v tuto chvíli mohou zdát extrémní. Když toto píšu v roce 2010, není v žádné zemi islamistická vláda tálibánského stylu, i když části Iráku, Pákistánu a Somálska několikrát od roku 2001 pod takovou správou trpěly. A zdá se, že bin Ládin je stále daleko od svého cíle panislámského chalífátu. Ovšem ani demokracie se po islámském světě nešíří (i když vlády v Iráku nebo Afghánistánu,


16


i přes jejich nedostatky, jsou nyní daleko lepší, než kdy byly od roku 2001). Ovšem simulace musí zahrnout cíle zúčastněných stran tak, jak ony si je představují, a musí být pro obě strany ve hře dosažitelné. Z toho důvodu jsou ve hře různé cesty k vítězství. Kdyby džihádisté použili zbraň hromadného ničení v USA, mělo by to nepředvídatelné politické dopady. Je to ale velký plán al-Káidy, jak způsobit Americe vážné škody, jež by přitáhly podporu muslimských sekulárních režimů. A to by dalo možnost „pravým“ muslimům se pozvednout. Takže ve hře je strana džihádistů za způsobení rozsáhlých škod na americké půdě odměněna vítězstvím. A proč útok zbraní hromadného ničení znamená vítězství jen tehdy, když proběhne v USA, a ne kdekoliv jinde? Protože z džihádistického pohledu na svět jsou Spojené státy skutečnou hrozbou, která stojí islámu v cestě. Bin Ládin se ve své deklaraci z roku 1998 o globálním džihádu zaměřuje na Američany jako na nepřítele, k tomu vyjmenovává americké útoky na muslimské území, a vyzývá muslimy „zabíjet Američany a plenit jejich majetky“ kdekoliv a kdykoliv je to možné. A teprve pak přidává výzvu k boji proti „armádám amerických ďáblů… a proti jejich spojencům.“ Útok zbraní hromadného ničení na jiné světové metropole by byl strašnou tragédií, a ve hře jsou za něj džihádisté štědře odměněni, ale al-Káida nemá důvod očekávat, že něco takového by srazilo jejího hlavního nepřítele. Podobně rozbití všech existujících teroristických sítí džihádistů by neukončilo ideologický boj ve světě. Noví rekruti extremismu se časem znovu objeví. Z dlouhodobého hlediska si ale americká strategie dala za cíl zlikvidovat vůdce al-Káidy a jejích spojenců a úspěch v tomto ohledu by na čas snížil hrozbu terorismu a poskytl by prostor pro rozvíjení vztahů mezi islámem a Západem. Proto hra nutí hráče za džihádisty zajistit, aby vždy nějaké buňky teroristů někde na mapě přežily.

Asymetrie

Klíčový rozdíl při simulování „války proti terorismu“ a třeba Studené války je asymetrická povaha současného konfliktu. USA a SSSR používali proti sobě víceméně podobné prostředky. Ovšem teroristické a protiteroristické taktiky se liší natolik, že jsou sami osobě používány jako termíny. Proto herní mechanismy v Labyrintu, na rozdíl od většiny kartami řízených her, přinášejí zcela odlišné možnosti pro hráče za stranu USA a za stranu džihádistů. Může se hodit několik slov, které vysvětlí, co přesně tyto operační mechanismy představují: Proč je většina amerických operací automaticky úspěšná a na většinu džihádistických operací se musí házet kostkou? Amerika má zdroje a zázemí, které jí umožní dosáhnout jakéhokoliv taktického cíle, pokud na něj vše zaměří. Džihádisté obvykle operují na tenkém ledě v nepřátelském prostředí, takže téměř všechny jejich aktivity představují riziko. Proč mají

Ameriky a světa v otázce globální války tak velký dopad na ideologickou válku? Diplomacie, summity, mezinárodní podpora a další formy „měkké síly“ v muslimském světě do značné míry závisí na morální autoritě a mezinárodní spolupráci. A pokud je Amerika se svojí taktikou izolovaná od ostatního světa (ať už protože je Amerika vnímána jako příliš tvrdá, nebo naopak, a to je méně pravděpodobné, nedostatečně asertivní), takovou autoritu a mezinárodní spolupráci podkopává. proti

vztahy

terorismu

Proč musí mít džihádisté v zemi nějakou teroristickou buňku nebo jádro, aby tam mohli naverbovat další buňku teroristů? Verbování znamená, že někdo v dané lokalitě aktivně nabízí pomoc. I v režimech, které terorismus podporují, potřebujete mít k naverbování a vycvičení nových bojovníků své trenéry. Proč teroristické útoky navyšují finanční prostředky a často umožňují džihádistům ignorovat americké události? Teroristické útoky dokáží účinně upoutat a současně i rozptýlit pozornost: Vaši mecenáši o vás ztratí zájem, pokud se neudržíte na titulních stranách světových novin; novinové titulky zároveň odvrátí pozornost světa od mnoha jiného. Tak to prostě funguje. Proč může teroristický útok poškodit americkou prestiž, vládu a podporu? Úspěšný teroristický útok v zemi, kde jsou přítomné americké ozbrojené síly, postaví Ameriku do světla, že je bezradná, nebo dokonce za toto krveprolití zodpovědná. Úspěšný teroristický útok proti místnímu režimu může vyvolat přehnanou reakci, která zhorší stav vlády. Nejisté prostředí může odradit humanitární organizace, zahraniční investice, a dokonce i finanční pomoc zemi. Proč se neúspěch velkého džihádu dotkne orientace dané země? Dokonce i režim, který je k Americe nepřátelský, pravděpodobně přijme americkou pomoc v případě, že po něm džihádisté půjdou napřímo. Proč změna vlády na islamistickou správu vyžaduje dva úspěšné hody kostkou na džihád v rámci zahrání jediné karty? Vždy je snazší systém země jen rozvrátit, než ho nahradit systémem vlastním. Zavedení islamistické správy nepředstavuje jen změnu fungování a působnosti režimu, ale jeho úplné nahrazení něčím zcela jiným.

Výroba limonády

A na závěr ještě pár slov o strategii. Velcí vůdcové mají společnou schopnost vyrobit citronádu bez citrónů – i v nesnázích najít východisko. A velcí hráči musí ve hře dokázat to samé. Klíčový herní mechanismus svržení režimu je dvousečná zbraň. Mocná schopnost Ameriky narušit příjmy džihádistů současně zatíží zdroje Západu. Džihádisté mají příležitost využít okupaci bezvěrců k verbování nových bojovníků a přitlačit Ameriku ke zdi prostřednictvím jejích vlastních závazků, které jí svržením režimu v cizí zemi vznikají. Ale aby tak učinili a narušili americké straně příjmy z nastolení fungující vlády, což by jí umožnilo svržení vlád v dalších zemích, budou muset džihádisté obětovat vlastní zdroje k tomu, aby proti svržení režimu mohli bojovat. Pamatujte na strategii „mucholapka“, která bývá zmiňována ve spojitosti s válkou v Iráku: rozsáhlá a problémová okupace vedená Amerikou dokáže přilákat a zničit mnoho džihádistů. A neutuchající a úspěšný boj proti džihádistům demonstruje sílu Západu, že dokáže zvítězit svým vlivem na muslimské autority buď skrz jejich vlastní zájmy (protože chtějí stát na vítězné straně regionálního boje) nebo skrz ideologii (protože islám zakazuje džihád, když muslimové nemají dost sil, aby v něm zvítězili). Podobně, když se ve hře vyskytne soupeřova událost, neznamená to vždy špatnou věc: načasování a okolnosti, které provází spuštěnou soupeřovu událost, mohou mít zásadní vliv. Kombinací karet, které mohou obrátit nepřátelské události ve váš prospěch, je mnoho – vaším cílem musí být při hraní Labyrintu tyto kombinace objevit.

Proč si jako hráč za stranu USA nemůžu svobodně zvolit svůj vlastní postoj? Do války jdete s administrativou, jakou máte, ne s administrativou, jakou byste si přáli mít. Postoj nereprezentuje samostatné rozhodnutí vůdce, ale mínění ostatních politiků, médií a obyvatel – přehození tohoto soukolí vyžaduje dlouhodobou a drahou celonárodní diskuzi.



17

HISTORICKÝ KONTEXT UDÁLOSTÍ 1. Odveta: Teror džihádistů v muslimském světě nevyhnutelně přináší fakt, že většina obětí džihádu jsou muslimové. Méně nevyhnutelná už pak bývá reakce muslimských ulic na tuto skutečnost. Událost představuje právě ty případy, kdy se zvedne odpor proti muslimům zabíjejícím druhé muslimy. 2. Biometrické údaje: Mezinárodní společenství nasadilo nejrůznější technologie na podporu rychlé a spolehlivé kontroly cestujících. Má to přinést účinnější kontrolu hranic, obtížnější volný pohyb teroristů a znemožnit extrémistům padělat cestovní dokumenty či jinak obcházet kontroly. 3. CTR: Kooperativní program pro omezení hrozby (Cooperative Treat Reduction) a řada dalších souvisejících programů bylo po konci Studené války zaměřeno na zpřístupnění amerických prostředků zemím bývalého Sovětského svazu. Cílem bylo bezpečné odstranění jejich zásob zbraní hromadného ničení, které po Sovětském svazu zdědily. Po 9. září někteří v CTR spatřovali způsob, jak zabránit teroristům takové zbraně získávat. Ovšem obavy z korupce a ostražitost před ruským vojenským potenciálem činí tyto programy kontroverzní. 4. Jednání s Mory: (2003) Opakované rozhovory mezi Manilou a Frontou islámského osvobození Morů postupně tuto frontu zapojily do procesu, který separatisty, nikoliv globální džihádisty, povzbudil v jejich snaze oddělit své lokální zájmy od terorismu skupiny Abu Sayyaf. Událost předpokládá, že Fronta islámského osvobození Morů odepře skupině Abu Sayyaf poskytovat úkryt. 5. NEST: (2002) Jaderná bezpečnostní agentura (Nuclear Emergency Support Team) amerického Ministerstva energetiky disponuje personálem vycvičeným a vybaveným k tomu, aby objevoval nekontrolované jaderné zbraně ve světě a zabýval se jejich hrozbami. Po 11. září se stále více soustřeďuje na možnost nukleárního terorismu. Současně Amerika provedla vnitřní bezpečnostní opatření k vypátrání jaderných materiálů, které přicházejí do země. Také záchranáři a Centra pro ochranu zdraví a zvýšili svou připravenost proti hrozbám bioterorismu. 6. a 7. Sankce: Úřad protiteroristické a finanční špionáže na americkém Ministerstvu financí provádí výzvědnou činnost a prosazování práva proti finančním aktivitám nepřátel Ameriky včetně organizátorů terorismu. Jedním z jejich základních nástrojů je seznam označených subjektů (jako jsou třeba muslimské charity, které jsou podezřelé z toho, že figurují ve finančních kanálech islamistů) vyloučených z amerického obchodu. 8. – 10. Speciální jednotky: Ve velké míře nasazeny ve válkách v Afghánistánu a Iráku. Speciální jednotky Ameriky a dalších západních států spolupracují s místními ozbrojenými silami při vyhledávání buněk teroristů a případně se jim snaží zabránit v překročení státních hranic. 11. Abbás: (2003) Od roku 2003 premiér palestinské samosprávy a pak od roku 2005 prezident, Mahmúd Abbás se stal symbolem protipólu nekompromisní radikální skupině Hamás na západním břehu Jordánu v pásmu Gazy. Když Amerika vyjednává s Abbásem, může arabské veřejnosti alespoň ukázat probíhající mírový proces. I když skupina Hamás zůstává od těchto jednání stranou. 12. Al-Azhar: Univerzita Al-Azhar v Káhiře (světové centrum sunitského učení a hlavní zdroj náboženských ediktů (fatwa, vizte událost 97) se drží své umírněné tradice a odsoudila 11. září, zabíjení civilistů při teroristických útocích v Iráku a zneužívání mešit k hlásání násilí. 13. Anbar se probouzí: (2005) Unaveni z džihádistické totality se sunitští kmenoví vůdci v západním Iráku spojili do hnutí, které se

staví proti al-Káidě a usiluje o získání zpět všeho, co je v blízkosti džihádistických úkrytů. Událost zaručuje, že posílené vlády Iráku a Sýrie pomůžou americkému tažení na svém území. 14. Tajné akce: Stejně jako během Studené války mohou i ve válce proti terorismu západní zpravodajské služby prostřednictvím svých agentů proniknout do správy nepřátelského státu. A pak lze, když ne přímo obrátit, tak alespoň ovlivňovat směřování tamější politiky. 15. Etiopie útočí: (2006) S tichou mezinárodní podporou pomohla etiopská vojenská intervence v roce 2006 předejít tomu, aby slabou Prozatímní vládu v Somálsku svrhly islámské milice. Příchod vojsk Africké unie v roce 2009 pak umožnilo etiopským jednotkám se ze země stáhnout. I když je přímá etiopská intervence do Súdánu jen utopií, ví se i o bojích podél hranic těchto dvou zemí. 16. Evropský islám: (2004) Evropští muslimští myslitelé, jako třeba Tárik Ramadán, hledají způsob, jak mohou milióny muslimů žít na starém kontinentu společně s ostatními obyvateli v míru. Základními východisky se při tom stala náboženská tolerance a umírněný islám. Naopak na druhé straně spektra tolerance stojí extrémistická vražda Holanďana, který natočil film o muslimském zneužívání žen. Film šokoval sekulární Evropu a přitáhl světovou pozornost ke kritice fundamentalismu. 17. FSB: Ruské tajné služby, zvláště pak jejich vnitřní Federaľnaja služba bezopasnosti, si zachovaly mnoho ze zápalu a prostředků jejich sovětské předchůdkyně KGB. V Rusku vzešly z krutého boje s čečenskými separatisty (v kterých Moskva viděla mezinárodní džihádisty) a poučeny ze svých ztrát, které utrpěly v 80. letech v Afghánistánu v boji s mudžáhidy, představují ruské tajné služby velké nebezpečí pro jakékoliv extremisty, kteří se snaží působit na území bývalého Sovětského svazu. 18. Zpravodajské společenství: Po 11. září posílily americké zpravodajské prostředky, které se věnovaly protiteroristickému boji a pochopení muslimského světa. Vedle toho se ale strukturální reformy snažily také prolomit bariéry mezi americkou zpravodajskou službou, policií a bezpečnostními složkami. Tyto bariéry byly post mortem shledány jako částečná příčina katastrofy z roku 2001. 19. Republika kemalistů: V Turecku se mísí politicky aktivní armáda, která brání sekulární vládu, se stoupající otevřeností demokracie k islámskému uvědomění. Je nepravděpodobné, že by se v zemi, která je členem NATO a usiluje o vstup do EU, rozvinul radikální extremismus. 20. Král Abdalláh: Údajně měl být ve 43. generaci přímým potomkem proroka Mohameda. Po svém otci, který zemi vládl dlouhá léta, zdědil úctu. Král Jordánska, který studoval na Royal Military Academy Sandhurst, má kredit i mimo svou říši a vystupuje jako vedoucí rozhovorů mezi Západem a Blízkým východem. 21. „Jdeme na to!“: Poslední zaznamenaná slova hrdiny letu 93 Todda Beamera, po nichž pasažéři 11. září zaútočili na své únosce, aby zabránili útoku na hlavní město USA. Tato událost reprezentuje podobné, i když třeba méně dramatické případy, kdy zmaření teroristického útoku inspirovalo další lidi v jejich odvaze postavit se extremismu. 22. Mosad a Šin Bet: Sousedství s arabskými státy přinutilo Izrael vybudovat si v průběhu několika desetiletí obranu proti vojenským a teroristickým útokům. Od izraelských bezpečnostních služeb lze očekávat, že dokážou tvrdě zakročit proti jakýmkoli teroristickým hrozbám. 23.-25.Predátor: Bezpilotní průzkumný letoun vyzbrojený raketami Hellfire umožňuje Američanům přesné údery na cíle v nepřístupných oblastech bez rizika pro vlastní vojáky.


18


26. Kvartet: (2003-?) Nový tlak Ameriky na uzavření míru mezi Palestinou a Izraelem, který probíhal současně s invazí do Iráku. Na arabský svět to ale nezapůsobilo. 27. Saddám dopaden: (2003) Devět měsíců po zahájení Operace irácká svoboda dopadly americké jednotky bývalého iráckého diktátora. Ten se i se 750 tisíci dolary skrýval v úkrytu blízko svého rodného města Tikrit. Bylo to hlavně morální vítězství. Vliv tohoto dopadení na sunitské povstalce se projevil až později. 28. Šaría: Ačkoliv je Šaría (islámské náboženské právo) mezi muslimy velmi populární, její uplatňování není všeobecné. Radikální nařízení fundamentalistů v oblastech, které kontrolují, se mohou střetnout s místními zvyklostmi, moderním způsobem života nebo sekularismem, což pak podněcuje odpor k džihádu. 29. Tony Blair: (2002-2007) Britský premiér zodpovědný za nasazení hlavních vojenských sil vedle USA do invaze Iráku. Vytrvale přesvědčoval evropské partnery a svět o potřebě rychle se postavit hrozbě náboženského extremismu. 30. OSN buduje mír: (??) Hlavní mise OSN v Iráku měla potenciál přivést prostřednictvím rekonstrukce země mezinárodní zdroje a prestiž. Ovšem nestalo se tak kvůli události 56. 31. Odposlechy: (2002-2005) Neoprávněný vnitrostátní dohled prováděný Americkou národní bezpečnostní agenturou (zřízena po 11. září jako protiteroristické opatření) vzbuzoval značné kontraverze kvůli otázkám o jeho legálnosti a efektivnosti. 32. Neoficiální jednání: Stejně jako v době rané Studené války, když vedla Amerika s Čínou tajná jednání, má i současná administrativa možnost vést tajnou diplomacii se svými odpůrci při hledání společných zájmů v postupu proti teroristům. 33. Benazir Bhutoo: (2007) Jako bývalá předsedkyně vlády Pákistánu má za sebou řadu skandálů i polotických chyb. Přesto dokázala Benazir Bhutto svou popularitu využít k tomu, aby omezila Mussharafovu moc a současně aby bránila projevům náboženského militarismu. Byla tak určitým příslibem, že země bude směřovat k právní a sekulární vládě, což džihádisté nemohli riskovat. 34. Donucovací prostředky: (2002-2004) Donucovací prostředky, které využívají americké zpravodajské služby a armáda při výslechu klíčových zajatců z řad al-Káidy, zůstávají velmi kontroverzní. A to i přesto, že americká vláda stále ubezpečuje, že použité prostředky byly vždy pečlivě monitorovány, nikdy neměly představovat pomstu a přinesly cenné informace, které zachránily lidské životy. 35. Hidžáb: (2004) Francouzský zákaz nosit v zemi s milióny muslimů náboženské oděvy na středních školách zažehl debatu mezi muslimy a nemuslimy o náboženských právech. Celosvětová diskuze vlád zastávajících nejrůznější pozice v otázce šátku na hlavě (hidžáb) zaměstnala zdánlivě liberální Evropu, sekulární zřízení Turecka a vynutila si nošení hidžábu v Iránu a jinde. Po masových manifestacích nakonec parlament v Ankaře zrušil desetiletí trvající zákaz hidžábu ve školách. Následovaly protidemonstrace společně se zásahem Ústavního soudu, aby byl zákaz zase obnoven. 36. Indicko-pákistánské rozhovory: (2004) Během několika očekávaných rozhovorů o vyřešení klíčových problémů mezi jadernými mocnostmi Kašmíru se ukázalo, že džihád už není pro Islámábád tou hlavní prioritou. 37. Irácká zbraň hromadného ničení: (2002-2003) Rezoluce OSN o Iráku a přesvědčení celého světa, že Saddám pokračuje ve vývoji zbraně hromadného ničení, poskytly Americe důvod pro svržení jeho režimu – a možná je to nový začátek pro správu celého arabského světa.

38. Libyjský obchod: (2003) Libyjský vůdce Kaddáfí touží po životní úrovni Západu a chce prodávat libyjskou ropu (a možná i po očku sleduje osud arabského psance Saddáma). Rozhodl se nakonec inkasovat peníze výměnou za zrušení programu na vývoj zbraní hromadného ničení. 39. Libyjská zbraň hromadného ničení: Možná spíš katastrofický scénář než skutečně seriózní předpovědi, že by Kaddáfí mohl mít programy na vývoj zbraní hromadného ničení, by Spojené státy využily jako odůvodnění nebo záminku pro vojenskou operaci (Ovšem nestalo se tak díky události 38). 40. Masová účast: (2005) Zatímco se někteří komentátoři přeli o význam voleb při budování státu, přesáhla v Iráku účast na parlamentních volbách na začátku roku 2005 více než tři čtvrtiny registrovaných voličů. I přes hrozby povstalců, že zabijí každého, kdo se voleb zúčastní, nenechaly zástupy odhodlaných občanů s inkoustem označenými prsty nikoho na pochybách, že sami Iráčané viděli možnost demokratizace své země jako reálnou. 41. NATO: (2003) Omezení, která na využití svých vojenských sil vydaly některé země, zpočátku znamenala, že hlavní zátěž v boji proti Tálibánu nesla Amerika a několik jejích klíčových spojenců. Protože ale velení nad hlavní částí mise proti povstalcům v Afghánistánu drželo NATO, znamenalo to navýšení neamerických ozbrojených sil v této operaci. Jak se ale boje rozšířily po celé zemi, utrpěly neamerické síly v tvrdých střetech s extrémisty značné ztráty. 42. Pákistánská ofenzíva: (2008, 2009) Vojenské operace postupně pronikaly hlouběji na území Pákistánu a protálibánská hnutí v kmenových oblastech se jevila jako hrozba pro Pákistán. Afghánistán prezidenta Karzaje, Američané a armáda Islamabádu proto zahájili opakované útoky na úkryty extrémistů. 43. Patriot Act: (2001) V říjnu 2001 Amerika schválila nařízení Patriot Act, které rozšiřuje pravomoci amerických vládních agentur a silových či „zákon vynucujících“ složek za účelem boje proti terorismu v USA i mimo něj. Nařízení také umožňuje zadržet imigranty podezřelé z terorismu. Posílilo i pravomoci ministerstva financí regulovat finanční toky cizinců. 44. Převozy vězňů: (2002?-2005) Přestože oficiální americká místa popřela převozy vězňů do zemí, ve kterých je zákonem povoleno mučení, vyvolaly mediální zprávy o podobných amerických praktikách vyšetřování a odsouzení ze strany EU. 45. Nyní je bezpečněji: Američtí pozorovatelé právem vidí řadu let, které uplynuly od 11. září bez útoků al-Káidy na Ameriku, jako velký úspěch. Háčkem se ale může stát, že podobně hrdá prohlášení by mohla narušit víru veřejnosti v potřebu jakékoliv protiteroristické politiky. 46. Sistání: (2003-?) Mezinárodně uznávaný šíitský duchovní vůdce ajatolláh Alí al-Sistání zmírnil sektářské násilí v Iráku tím, že vybízel k míru a trpělivosti. Ještě v době, kdy Irák byl pod okupací cizích vojsk, vydal náboženský souhlas, aby se šíité podíleli na zrodu demokracie v zemi. 47. a 94. „Uzavření bran idžtihádu“: Muslimské úsloví, které odkazuje na zakonzervování veškeré interpretace života Proroka Mohameda (sunna), ke kterému došlo už před stovkami let. Symbolizuje silný, i když ne všeobecný, druh fundamentalismu v sunnitském islámu. Meč fundamentalismu má dvě ostří: dokáže rozdělit extrémisty do různých směrů a proudů; a také může zapovědět reformu islámské vlády. 48. Adam Gadahn: (2004) Rodák z Kalifornie zvaný Azzam alAmriki, nejhledanější terorista FBI, slouží al-Káidě jako její mediální poradce. Objevil se v mnoha videonahrávkách, které přinášely anglicky mluvícímu publiku poselství této organizace. Později také Anwar alAwlaki, americký rodák a radikální kazatel, sloužil al-Káidě uvnitř Spojených států a ve svých kázáních vyzýval k džihádu.


Labyrinth — MANUÁL 49. Al-Ittihad al-Islami (Islámská unie): (2006) AIAI („Islámská unie“) byla pod vedením Hassana Dahira Aweyse jednou z nejdůležitějších skupin militantního islamismu v Somálsku. Dala vzniknout Svazu islámských soudů, což bylo seskupení samospráv krajů v Somálsku spravovaných podle islámského práva šaría. Svaz ovládal hlavní somálské město Mogadišu a většinu území jižního Somálska až do roku 2006, kdy zasáhla etiopská armáda (viz událost 15). 50. Ansar al-Islam: (2004) Původně šlo o malou skupinu extrémistů z řad iráckých Kurdů a sunnitských arabů v severním Iráku, která hodlala zavést islamistickou správu v celé zemi. Význam AI (nebo také „Pomocníci islámu“, později Ansar al-Suna, „Ochránci Prorokova způsobu života“) po Operaci Irácká svoboda narostl až do role srovnatelné s al-Káidou. Členové AI se přihlásili k mnoha teroristickým útokům proti koalici a vládě, včetně sebevražedného bombového útoku v roce 2004 na jídelnu americké armády, který zabil 22 vojáků. 51. Živly bývalého režimu (2003-2008) Protože zbytky Saddámovy armády (koalicí nazývané jako „Živly bývalého režimu“) a nespokojení Iráčané, kteří se k nim připojili, pokračovali v odporu proti americkým okupantům, obávali se pozorovatelé, že by se sílící partyzánské armáda navzdory svým kořenům v sekulární straně Baas mohla spojit s iráckými džihádisty. 52. Nástražné výbušné systémy (2004-2007) Nástražné výbušné systémy, umístěné u silnice nebo nainstalované ve vozidlech a často vyrobené ze zbytku munice Saddámovy armády, se staly hrozbou pro americké hlídky v Iráku. 53. Madrasy: Muslimské náboženské školy, ať už je to malá madrasa v pohraničních oblastech Pákistánu nebo okázalá internátní Al-Mukminova škola v Indonésii, často prostřednictvím Koránu vychovávají k protizápadnímu a protiizraelskému extremismu a násilí. Někdy nabízí prestižní vzdělání, někdy jen vzdělání dostupné pro chudší rodiny. Ať už bude osud současných teroristických organizací, jako třeba al-Káidy, jakýkoliv, madrasy budou dál vychovávat nové generace džihádistů. A v tom tkví jejich nebezpečí. 54. Moqtada al-Sadr: (2004) Potomek uznávané šíitské kněžské rodiny, která byla pronásledována sunitským režimem Saddáma Husajna. Mladý Sadr se stal výraznou osobností šíitských radikálních ozbrojenců v okupovaném Iráku. Jeho přívrženci se stali cílem koaličních jednotek i sunitských Iráčanů. Povstání a odvetné akce, které vedli, přinutili Spojené státy otupit sektářský fanatismus, aby tak zabránily občanské válce a zavedli životaschopnou iráckou vládu (viz také událost 106). 55. Ujgurský džihád: (2002-2003) Spojené státy v roce 2002 označili Islámské hnutí Východního Turkestánu za teroristickou organizaci. Jde o etnickou skupinu Ujgurů, kteří usilují o nezávislost Východního Turkestánu na Číně a obrácení Číňanů na islám. Ve stejném roce Peking tuto skupinu obvinil ze smrti čínského diplomata ve Střední Asii. Na konci roku 2003 pákistánské ozbrojené síly zabili jejich vůdce. Zda Ujgurové udržují kontakty s al-Káidou zůstává stále otázkou. 56. Vieira de Mello zavražděn: (2003) Ačkoliv pro březnovou invazi do Iráku v roce 2003 neměla OSN výslovný mandát od Rady bezpečnosti, rozhodla se, že se bude podílet na rekonstrukci země tím, že do ní vyšle vysoce postaveného brazilského diplomata (a přítele Kofiho Annana, generálního tajemníka Rady bezpečnosti) Sérgia Vieira de Molla. V srpnu ale vybuchla před budovou OSN v Bagdádě výbušnina v autě a zabila ho. Byla to práce Zarkávího teroristické sítě. Od listopadu pak OSN v zemi výrazně omezila své operace. 57. Abu Sayyaf: (2002) Amerika označila tuto filipínskou islamistickou skupinu za teroristy a podezírá ji z napojení na extremistickou muslimskou organizace Jemaah Islamiyah a také na al-Káidu. Amerika se vojensky zapojila do boje proti těmto separatistům, kteří usilují o odtržení jižních Filipín. Vzhledem k dlouhé a komplikované historii

19

mezi oběma zeměmi, penalizuje tato událost jakékoliv americké selhání při vojenské ochraně územní jednoty Filipín. 58. Al-Anbar: (2004-2005) Podpora povstalců v převážně sunitské provincii al-Anbar v západním Iráku pomohla džihádistům vybudovat si zde své úkryty. Teprve když místní kmeny zaútočily na iráckou alKáidum, byli džihádisté přinuceni se přesunout jinam. Pak se americké vojenské akce zaměřily na tento region a vypukly také těžké boje o strategický bod, hlavní město provincie Fallúdža. 59. Amerithrax: (2001-2008) Od začátku prvního týdne po 11. září až do října 2001 přicházeli prostřednictvím americké pošty zásilky čehosi, co vypadalo jako sofistikovaná antraxová zbraň (zbraň hromadného ničení). To vedlo mnoho odborníků k podezření, že jde o další útok al-Káidy na území Ameriky. FBI provedlo rozsáhlé vyšetřování. Ministerstvo spravedlnosti nakonec v roce 2008 oznámilo závěr, že vědci americké armády, kteří spáchali sebevraždu dřív, než mohly být proti nim vzneseny obžaloby, jednali z vlastního rozhodnutí. 60. Bhutto zastřelena: (2007) Vražda pákistánské reformní kandidátky Benazir Bhutto byla velkou ranou. Extrémisté tuto tragédii, která znamenala ztrátu zápalu a nadšení v zemi, uvítali. Především tím došlo k oslabení kandidátní listiny vůdců, kteří by byli schopni ochránit proces demokratizace v Pákistánu a vést válku s džihádismem. 61. Propouštění vězňů: (2003-?) Spojené státy propustily několik stovek podezřelých džihádistů, které zadržely během Operace Trvalá svoboda a jinde. V několika zdokumentovaných případech byli propuštění nepřátelští bojovníci znovu zajati či zabiti v Afghánistánu nebo Pákistánu. Nejméně dva propuštění útočníci z útoku na americký torpédoborec Cole, které Jemen obvinil, a pak propustil, se následně podíleli na sebevražedném útoku v Iráku. To vedlo k tomu, že Spojené státy váhaly s vydáním jemenských státních příslušníků z Guantanáma do vazby v San‘á (hlavní město Jemenu). Spojené státy jsou přesvědčené, že známé případy recidivy jsou jen špičkou ledovce. Ministerstvo obrany odhaduje, že 14% z propuštěných vězňů z Guantanáma od poloviny roku 2009 se vrátilo k teroristické činnosti. 62. Bývalá KGB: Mnoho Rusů sice vnímá boj proti čečenským separatistům jako součást boje proti celosvětovému džihádismus, což by mohlo z Moskvy a Washingtonu učinit spojence proti islamistickému extremismu, jenomže staré nepřátelství z doby Studené války má stále své dozvuky. A dominantní postavení bývalých agentů KGB ve vedení Ruska to jen podporuje. 63. Válka v Gaze: (2006, 2008-2009) Izrael se z pásma Gazy v roce 2005 jednostranně stáhl. Potom ale do pásma následovaly izraelské pozemní ofenzívy. Ať už kvůli záchraně izraelského vojáka Gilad Shalita ze zajetí Hamásu nebo kvůli zastavení palestinských raketových útoků na izraelská příhraniční města a nebo kvůli obecnému snížení akceschopnosti Hamásu. Izraelské útoky ale znamenaly pro obyvatele Gazy především zhoršení životních podmínek. Hamás se hájil přes světová média a získal si tak popularitu v arabském světě. 64. Hariri zavražděn: (2005) Když byl v roce 2005 zavražděn populární libanonský předseda vlády Rafik Hariri, podezření padlo na Sýrii. Vražda vyvolala masové protesty Libanonců. Několik tisíc vojáků, které měla Sýrie na území Libanonu rozmístěné, se muselo ze země stáhnout. Tyto události ještě více izolovaly syrského despotického vůdce Bashara Assada, který mezitím ve své zemi potlačoval jakékoliv náznaky „arabského jara“ už v zárodku. 65. Vysoce obohacený uran: Po rozpadu Sovětského svazu zůstaly tuny vysoce obohaceného uranu, používaného v nukleárních zbraních, ve špatně zabezpečených zařízeních v Rusku a dalších bývalých sovětských republikách. V roce 1994 americká Operace Safír odstranila téměř 600 kilogramů vysoce obohaceného uranu ze zařízení na výrobu jaderného paliva v Kazachstánu. Když Amerika v roce 2001 zaútočila


20


na Afghánistán, byly objeveny v úkrytech al-Káidy primitivní náčrty pro výrobu nukleárních zbraní. Ale kde by al-Káida získala potřebný štěpný materiál?

zemí mimo Evropskou unii. Schengenský prostor ale také usnadňuje nedovolený vstup do Evropy, protože když se někdo dokáže dostat do jedné země Schengenu, dostane se už do všech ostatních.

66. Domácí terorismus: (2004-?) Richard Reid, Brit a konvertovaný muslim, se pokusil na konci roku 2001 pomocí bomby ukryté v botě zničit jménem al-Káidy americké dopravní letadlo. Od roku 2004 se pak Britové zaměřili na vyšetřování domácí teroristické scény. Rozpad údajné islamistické buňky v Lutonu a Bedfordshiru v srpnu 2004, ničivý útok britských muslimů na veřejnou hromadnou dopravu červenci 2005 a následné neúspěšné útoky a zatýkání ve Velké Británii ukázaly skutečnou hrozbu domácího terorismu. Ať už z toho důvodu, že se Británie přestala podílet na americké Válce proti terorismu a odmítla hrát důležitou roli v operacích v Iráku a Afghánistánu, nebo kvůli jiným prvkům v britské společnosti, stalo se Spojené království předmostím džihádismu v Evropě.

75. Schröder a Chirac: (2003) Zatímco Spojené státy tlačily na vybudování koalice a získání mandátu OSN pro Operaci Irácká svoboda, evropské vlády tato otázka rozdělila. Odpor k válce byl populární a přinášel politické body, čehož nejvíce využili ve své domácí politice lídři Německa Francie.

67. Svaz islámského džihádu: (2004) Skupina zaměřená na zavedení islamistické vlády v Uzbekistánu. A ve shodě s celosvětovým džihádismem zahájil v zemi Svaz islámského džihádu sebevražedné i jiné teroristické útoky a od roku 2007 útočí také v Německu. 68. Jemaah Islamiyah: (2002-2005, 2009-?) Islamistická skupina JI sídlí v Indonésii a chce nastolit mezi muslimy v jihovýchodní Asii kalifát. Skupina se velkolepě uvedla sérií teroristických útoků proti turistům a západním cílům na Bali a Jakartě mezi lety 2002 a 2005. Při následných protiteroristických akcích v roce 2005 byl zatčen vůdce skupiny Hambali a zabit strůjce atentátů Azahari. Pak bylo o skupině JI málo slyšet. Ale jen do roku 2009, kdy provedly bombové útoky na dva hotely v Jakartě. Jedním z nich byl i hotel Marriot, jež se stal terčem útoku JI už v roce 2003. 69. Napětí v Kazachstánu: Sověti postavili blízko města Stepnogorsk v severním Kazachtánu zařízení na výrobu biologických zbraní založených na antraxu. A nedaleko byl spuštěn výzkum s virem Marburg. Tato událost ve hře vychází z předpokladu, že se džihádisté nebo lidé, kteří s nimi budou chtít obchodovat, dostanou ke zbytkům výroby: zárodky virových kultur, zbraňové produkty nebo znalosti, jak je vyrobit. 70. Lashkar-e-Tayyiba: Skupina LT („Armáda spravedlivých“) patří mezi největší militantní skupiny, které se zaměřují na Kašmír. Přisuzují se jí teroristické útoky v letech 2006 a 2008 v Bombaji. Její členové byli zadrženi v Afghánistánu a Iráku. V roce 2003 americké orgány ve Virginii obžalovaly 11 teroristů ze skupiny LT. Islamabád skupinu zakázal v roce 2002, ale mnoho pozorovatelů podezírá pákistánské tajné služby, že skupinu dál podporují nebo chrání. 71. Nekontrolovaná jaderná zbraň: Rusové disponují široko daleko nejpočetnějším jaderným arzenálem mimo USA. Početně natolik velkým, že jejich zabezpečení i samotná evidence je náročným úkolem. Džihádistická skupina, která shání nukleární zbraň, by měla do svého seznamu potencionálních dodavatelů zahrnout ruský organizovaný zločin. 72. Opium: Oblasti Afghánistánu, kde se pěstuje vlčí mák a produkuje opium, jsou považovány za hlavní zdroj příjmu Tálibánu. Likvidování opia nebo pěstování náhradních plodin většinou znamená výrazné úspěchy v boji proti povstalcům. 73. Piráti: O vazbách mezi somálskými piráty a džihádisty, kteří kontrolují některé části Somálska, nebyly nikdy zveřejněny žádné důkazy. Přesto teoretická možnost, že islamističtí extrémisté sponzorují piráty a těží z jejich aktivity, přináší obavy. 74. Schengenská víza: Schengenská dohoda z roku 1985 vytvořila a později rozšířila prostor bezcelní kontroly, do kterého patří i několik

76. Abu Ghurayb: (2004) Věznice, kterou spravuje americká armáda. Leží 32 km západně od Berlína a sloužila k mučení a popravování politických vězňů již za Saddámova režimu. Zprávy o mučení a zneužívání vězňů, ke kterým zde docházelo pod americkou správou, by vyvolaly celosvětový skandál v každém případě. Ovšem svou výbušnost získaly hlavně kvůli video záběrům, které pořídili samotní dozorci. Přestože mučení nebylo oficiálními místy povoleno a několik dozorců, kteří se mučení zúčastnili, bylo stíháno, zmíněné záběry téměř jistě podnítily extrémisty a přivedly do jejich řad nové rekruty přímo v Iráku i jinde ve světě. 77. Al-Džazíra: Nová populární televize sponzorovaná katarským emírem a do značné míry obsazena palestinským personálem. Stala se fenoménem, protože přinesla politicky kritické masmédium do arabského světa. Avšak stanice během větší části období po 11. září 2001 vysílala také videa pořízená al-Káidou, hrůzné záběry z války v Gaze a Iráku, a zaujaté komentáře k izraelsko-palestinskému konfliktu. 78. „Osa zla“: (2002-2008) V době probíhajících vojenských operací v Afghánistánu americký prezident Bush ve svém proslovu o stavu unie řekl o Iránu, Iráku a Severní Koreji, že „tyto státy a teroristé, kteří jsou jejich spojenci, tvoří osu zla…“. V tu chvíli se zdálo, že se válka proti al-Káidě rozšíří a zavře dveře spolupráci Ameriky s Iránem proti společným nepřátelům, sunitský džihádistům. Tento významný projev pak měl dozvuky na veřejnosti i v mezinárodní politice, ať už pozitivní nebo negativní, v průběhu celého prezidentova funkčního období. 79. Čistí agenti: Komplikovaný mezinárodní systém, který byl vyvinut po 11. září a který slouží ke kontrole pasažérů leteckých společností a k zadržení lidí podezřelých z úmyslu provést teroristický útok, zůstává stále bezbranný proti pronikání agentů, jejichž příslušnost k džihádismus je pečlivě zamlžena. 80. FATA (Federally Administered Tribal Areas – Federálně spravované kmenové území): (2002-2009) Zbytky členů al-Káidy a Tálibánu, které po celém území Afghánistánu chytali americké a spojenecké síly, překročily hornatou pákistánskou hranici do Federálně spravovaného kmenového území (FATA) a do Severozápadní pohraniční provincie (NWFP). Kmeny v těchto regionech jsou tradičně nezávislé na centrální vládě. Vznikly tam sítě na podporu operací v Afghánistánu, což z FATA a NWFP učinilo trvalé útočiště pro tálibánské povstalce a výcvik členů al-Káidy. 81. Zahraniční bojovníci: (2003-2008) I když drtivá většina povstaleckých bojovníků v Iráku jsou Iráčané, tak existuje trvalý příliv dobrovolníků ze Severní Afriky, Arabského poloostrova a z Levanty, kteří jsou schopni v Iráku provádět sebevražedné bombové útoky. Okupace Iráku nepochybně přispěla k rekrutování těchto dobrovolníků, což strategii „mucholapka“, podle které měla válka v Iráku zničit celosvětový terorismus, podrobilo těžké zkoušce. 82. Videonahrávky džihádistů: Radikální imámové pokračují v tradici využívání videokazet, které předcházely internetu, k šíření svých kázání. Ti, kteří by muslimský svět nejraději vrátili do 17. století, se tak nakonec ukázali jako zruční ve využívání komunikačních technologií 21. století.


Labyrinth — MANUÁL 83. Kašmír: Za spojenectvím Islámábádu a Ameriky ve válce proti terorismu je ukryt požadavek Pákistánu na Kašmír, který aktuálně patří Indii. Pákistán často tamním islamistickým extrémistů poskytuje ochranu, když ne přímou podporu, což občas zablokuje pákistánské akce proti extremismu. 84 a 85. Únik informací: Odhalení tvrdých amerických metod výslechu (2004), tajného odesílání podezřelých z terorismu do třetích zemí (2005) a nepovoleného sledování lidí (2005) uvedlo spojence Ameriky do rozpaků a postupně otočilo americký diskurs k mírnějšímu postoji v boji proti terorismu. 86. Libanonská válka: (2006) Uprostřed izraelských operací v Gaze, které rozpoutal únos izraelského vojáka hnutím HAMAS, provedl Hizballáh útok na libanonsko-izraelské hranici a zajal další dva izraelské vojáky. Izrael odpověděl pozemní invazí do Libanonu a masivním leteckým bombardováním cílů Hizballáhu a ostatní libanonské infrastruktury. Účinná taktika Hizballáhu proti izraelské obraně, kdy izraelské síly nedokázaly zastavit raketové útoky Hizballáhu na území Izraele, spolu se záběry dalšího ničení Bejrútu Izraelem učinila z Hizballáhu hrdiny odporu jak pro sunnitské tak šíitské muslimy bez rozdílu. 87.-89. Mučednické operace: Na rozdíl od japonských kamikadze z druhé světové války jsou džihádističtí sebevražední útočníci motivováni zemřít svou vírou, a ne morální povinností. Motivací je také to, že sebevražda jim zaručí posmrtný život v ráji. Islám sebevraždu zakazuje, ale na bojišti dělá výjimku. A ti, kteří bojují proti izraelské nebo americké okupaci nebo za celosvětový džihád, přivedli tuto výjimku do extrému. Výsledkem jsou jednotky extrémistů, které je velmi těžké od jejich plánu odradit nebo je zastavit. A zástupy mladých mužů a žen, kteří chtějí položit vlastní život za boží věc, ať už svým činem zabijí pár civilistů nebo tisíce lidí, se zdají být nekonečné. 90. Bažina: (2003-2008) Kritici americké invaze do Iráku začali jen několik měsíců po jejím zahájení používat termín „bažina“, implicitní odkaz na porážku Ameriky ve Vietnamu před více než jednou generací. Americké Ministerstvo obrany v interní zprávě, která se dostala na veřejnost, na podzim roku 2003 předpovídalo „těžkou a dlouhou dřinu“. V několika následujících letech, až dokud Amerika výrazně nenavýšila počet svých jednotek v zemi, americké problémy v Iráku pohltily domácí politickou debatu, ovlivňovaly zahraniční vztahy a podkopávaly vůli národa přinášet oběti pro boj proti extremismu. 91. Regionální al-Káida: (2002-?) Po ztrátě svého zázemí v Tálibánem ovládaném Afghánistánu se al-Káida („Základna“) začala z části spoléhat na globální dosah regionálních skupin, které s ní sympatizovaly. Alžírská skupina „Salafist group for Preaching and Combat“, která se v roce 2006 spojila s bin Ládinem a změnila svůj název na „Al-Kádia islámského Maghrebu“, je klasickým příkladem. Jemenská „Al-Káida z Arabského poloostrova“ je další z nich. 92. Saddám: Saddám Husajn byl podezřelý z napomáhání džihádistům, ale nikdy mu to nebylo před válkou v Iráku prokázáno. Tato událost představuje možnost, že by se v některou chvíli Saddám rozhodl použít část svého ropného bohatství na podporu nepřátel svých nepřátel, alKáidy. 93. Tálibán: (2004-?) V roce 2001 provedla Amerika sérii vojenských, politických a diplomatických kroků. Zničila hlavní ozbrojené síly Tálibánu („Studenti“), ustanovila proamerickou vládu v Kábulu a do poničených provincií poslala mezinárodní rekonstrukční týmy a přinejmenším odklonila Pákistán od podpory Tálibánu. Amerika také vydala miliardy dolarů na podporu rekonstrukce Afghánistánu. Po těchto událostech se už ale radikální hnutí Tálibán zase otřepalo a dává se dohromady. Šikovné využívání úkrytů podél pákistánské hranice, využívání slabin kábulské vlády a zaměření amerických sil na

21

válku v Iráku umožnilo Tálibánu zachovat nebo obnovit kontrolu nad rozsáhlými oblastmi východního a jižního Afghánistánu. Do roku 2009 se zdál být Afghánistán pro USA palčivějším problémem než Irák. 94. „Uzavření bran idžtihádu“: viz událost 47. 95. Wahhábismus: Moderní Saudské Arábie vznikla v 18. století, když se spojil arabský vládce Mohammad ibn Saúd a militantní fundamentalista Muhammad ibn Abd al-Wahháb. Saúd a jeho dědicové udělali z učení wahhábismu náboženský důvod pro vojenské dobývání ostatních muslimů. A nakonec wahhábistická dynastie al-Saúdů na počátku 20. století sjednotila většinu Arabského poloostrova. Přestože v době Studené války stála Saudská Arábie na straně USA proti komunismu, později proti Khomeiniho Iránu a konečně i proti Saddámu Husajnovi, nezabránilo to tomu, aby se ropa ze Saudské Arábie nedostávala k fundamentalistům, a v mnoha případech džihádistům. 96. Dánské komiksy: (2005) Muslimské protesty před dánskými ambasádami a ambasádami dalších skandinávských zemí, namířené proti satirickému komiksu o Prorokovi, který vycházel v dánských novinách, přerostly v krvavé násilí a někteří vůdci vyhrožovali smrtí. Incident pomohl Západu znovu se zaměřit na extremismus i v době rozdělení Iráku. 97. Fatva: Jedno nábožensko-právní prohlášení duchovních (neboli fatva) může být snadno v rozporu s jiným podobným prohlášením. A to může vést džihádisty nebo potenciální džihádisty různými směry. Bin Ládin vydal v roce 1998 známé fatva, ve kterém nabádal k zabíjení Američanů. Sadský duchovní Shaykh Nasir bin Hamid al-Fahd zveřejnil jedno fatva v roce 2003, ve kterém ospravedlňoval použití zbraní hromadného ničení proti bezvěrcům. Naproti tomu egyptští duchovní v roce 2001 a také španělští a američtí muslimové v roce 2005 vydali usnesení, ve kterém se staví proti terorismu al-Káidy (viz událost 13). 98. Stažení z Gazy: (2005) Izrael po 38 letech okupace provedl jednostranné stažení své armády z Pásma Gazy. Usiloval tím o snížení zátěže izraelských ozbrojených sil, omezení palestinských útoků na izraelské osadníky a chtěl demonstrovat svou vůli dosáhnout dohod v mírovém procesu. Ovšem kritikové tohoto postupu se obávali, že uvolněné místo v Pásmu by mohl vyplnit džihádismus. 99. Zvolení Hamásu: (2006) Hamás („Islámské hnutí odporu“) vznikl pro boj za palestinský stát prostřednitvím teroristických útoků na Izrael. Hnutí se ale vždy vyhýbalo záměrným útokům na americké cíle a snažilo se vytvářet vazby s mezinárodním společenstvím. V lednu 2006 Hamás vyhrál volby do Palestinské národní správy a od té doby z velké části zdržel sebevražedných bombových útoků. Na jednu stranu popularita teroristických organizací zaměřených proti Americe přináší Washingtonu nepříjemnosti a je vnímána jako hrozba pro Izrael. Na druhou stranu ale vítězství Hamásu ve volbách ukazuje palestinským islamistům novou mírovější cestu v globálním boji proti „sionistům a křižákům“. 100. Hizb ut-Tahrír: HuT („Strana svobody“) je široce rozvětvená radikální skupina, která usiluje o rozšíření islámského fundamentalismu po celém světě a o sjednocení muslimů do jednoho kálifátu. Předpokládá se, že skupina má asi milion členů ve 40 zemích celého světa. Je organizována tajně, ale působí veřejně: jejím programem je přesvědčovat masy, aby se obrátily od zkorumpovaných a sekulárních vlád k islámskému kalifátu. Přestože jim nebyly dokázány vazby na teroristy, jejich třífázový plán, popsaný na jejich webových stánkách, počítá „s uchopením otěží moci“, aby bylo možné dosáhnout všeobecného zavedení islámu. Protože s džihádisty skupina sdílí stejné cíle, ale nevolá po okamžitém násilí, může al-Káidu či jiné teroristické organizace buď posílit, nebo se od ní naopak odklonit podle míry frustrace a okamžitých potřeb jejího publika.


22


101. Kosovo: (2007-2008) Když v roce 2007 Amerika (a většina evropských zemí) podpořila návrh oddělení Kosova od Srbska a v roce 2008 uznala nezávislost Kosova, přirozeně to vyvolalo napětí mezí Bělehradem a Washingtonem. Ovšem druhý jmenovaný je v tomto sporu některými považován za ochránce kosovských muslimů. 102. Bývalý Sovětský svaz: Díky tradici silného sekularismu a autoritářství, kterou zdědily po bývalém Sovětském svazu, jsou muslimská politická uskupení ve Střední Asii odolná proti islamistickým i demokratickým reformám. 103. Hizballáh: Libanonská šíitská radikální skupina Hizballáh („Boží strana“) není přítelem ani USA ani sunnitů. Skupina je považována za úhlavního nepřítele Izraele. K tomu si potřebuje udržet své ozbrojené síly Libanonu. To je jedna z překážek demokratického vývoje této země. Skupina disponuje také vlastními buňkami teroristů s mezinárodním dosahem, což jí dává schopnost a motivaci bránit růstu protišíitského džihádismu. 104. a 105. Írán: Íránský režim má tradiční vazby na šíitské ozbrojence po celém Blízkém Východě. Má tradiční nepřátelský postoj k Tálibánu a jeho šíitská teokracie je naprosto nesourodá se sunnitským kalifátem, o jaký usilují džihádisté. To vše dává Íránu potenciál pro nepřímou spolupráci s Amerikou v jejím boji proti terorismu. Ovšem jejich protichůdné ambice ovládnout region a také íránský nukleární program, historické nepřátelský postoj Íránu k Washingtonu a hrozba, kterou představují demokratické ideály pro íránský režim, to vše většinou vedlo Írán k podkopávání amerického úsilí v regionu. 106. Jaysh al-Mahdi: (2004-2008) Organizace iráckých šíitských extrémistů. Její útoky proti sunnitům, vládě a koaličním ozbrojeným silám (viz také událost 54) postavily iráckou správu před jednu z nejtěžších zkoušek. Nečinnost irácké správy mohla nastolit v zemi stav bezpráví, naopak přehnané reakce by mohly předznamenat novou tyranii. Každý chybný krok mohl rozpoutat občanskou válku. Tvrdá, ale dobře promyšlená akce Bagdádu v součinnosti s koaličními jednotkami nakonec šíitské extrémisty zkrotila. 107. Kurdistán: Kurdové byli dobře vyzbrojení a organizovaní a dokázali ovládat území uvnitř Iráku a současně stát mimo kontrolu Saddáma Husajna. Zvládli mistrně manévrovat proti všem a drželi při životě možnost vzniku nezávislého Kurdistánu. Museli odolávat momentálním zájmům nejen Bagdádu, ale také Ankary, Teheránu a také Damašku. Nepřeháněli svou pomoc po pádu Saddáma Husajna. Jen si udržovali staré pozice v novém Iráku. Přesto museli bojovat proti Arabům a Turkmenům za své nároky na Kirkuk, město bohaté na ropu. 108. Musharraf: (2001-2008) Pákistánský prezident a vojenský despota Pervez Musharraf nasměroval po 11. září svou zemi do spojenectví s USA ve válce proti terorismu. Přetrhal vazby s Tálibánem a vyhlásil podporu Operaci Trvalá svoboda. Jeho nová zahraniční politika šla proti antiamerickým a islamistickým náladám v zemi, takže se musel s ohledem na stále populárnější opozici víc a víc spoléhat na mimoústavní prostředky, aby udržel svou vládu. 109. Tora Bora: (2001) Když domobrana podporovaná americkými leteckými útoky zahnala v roce 2001 bojovníky al-Káidy do hor Tora Bora, dosáhla al-Káida dočasného příměří. Mnozí věří, že tehdy se podařilo bin Ládinovi uprchnout do Pákistánu. Asi 200 bojovníků alKáidy bylo zabito, ale kritikové v Americe a jinde vidí tuto epizodu jako zpackanou šanci zajmout vůdce zodpovědného za 11. září. 110. Zarqawi: (2003-2006) Palestinec narozený v Jordánsku Abu Musab al-Zarqawi se ukázal jako velmi schopný při nabírání nových rekrutů a teroristů v prostředí americké okupace. Hlavním zájmem Zarqawiho byly sebevražedné bombové útoky, které poutaly pozornost médií a veřejnosti a které ukazovaly neschopnost koaličních a vládních jednotek dostat zemi pod kontrolu. Jeho skupina se nakonec spojila s

bin Ládinem a vytvořila „Iráckou al-Káidu“. Zarqawi byl zabit v roce 2006 při amerických leteckých útocích a jeho skupina se postupně rozpadla. 111. Zawahiri: Podobně jako bin Ládin, i druhý muž al-Káidy Ayman al-Zawahiri nejen že po 11. září unikl z amerického obklíčení, ale také se mu podařilo pravidelně zveřejňovat svá poselství světu, ve kterých se vysmíval americkému tažení proti al-Káidě. 112. Bin Ládin: Jakmile se tomuto vůdci al-Káidy na konci roku 2001 podařilo uniknout ozbrojeným jednotkám podporovaným Američany a zmizet z Afghánistánu, začal celý svět spekulovat o míře jeho kontroly nad teroristickým hnutím a o tom, zda je na živu nebo už po smrti. Jeho nahrávky, které pravidelně dostávala média, daly rozčarované Americe odpověď na druhou otázku. 113. Darfúr: (2003-?) Vojenské operace Súdánu a jeho údajný podíl na zvěrstvech páchaných na separatistech ze západní provincie Darfúr, dostaly tuto zemi do střetu se světovým společenstvím. Chartúm v reakci střídavě odmítal a přijímal spolupráci s OSN a regionálními diplomatickými iniciativami. Jeho tradičně proislámské zřízení je podezřelé z toho, že v 90. letech ukrývalo bin Ládina. A v roce 2008 byl prezident Omar al-Bashir obviněn, zatčen a souzen Mezinárodním soudním tribunálem za zločiny proti lidskosti. Súdán se proto nyní stále víc přiklání k postupu proti al-Kádiě, aby získal kredit země bojující proti terorismu, a tak se vyhnul mezinárodní izolaci. 114. Guantanamo: (2002-?) Od roku 2002 začali USA využívat k věznění zajatců podezřelých z terorismu svou námořní vojenskou základnu v zátoce Guantanamo. Ministerstvo spravedlnosti tehdy vydalo usnesení, že tato vazební věznice nepodléhá americké jurisdikci. Toto usnesení usnadnilo zadržovat nepřátelské bojovníky po dlouhou dobu. Podle amerického právního systému by totiž museli být propuštěni a pravděpodobně by se vrátili do boje proti USA. Přestože do zařízení mají přístup média, probíhají pravidelné inspekce Červeného kříže a v roce 2006 rozhodl americký Nejvyšší soudu, že na vězně na Guantanamu se vztahuje ochrana Ženevských konvencí, tak přesto tato věznice zůstává nenáviděným symbolem amerických mimoprávních opatření v rámci Války proti terorismu. Zůstává otázkou, zda taková publicita teroristy v jejich boji ještě víc motivovala, nebo je naopak zastrašila. 115. Hambali: (2003) Riduan Isamuddin alias Hambali byl považován za klíčovou spojku mezi al-Káidou a extremistickou islámskou organizací Jemaah Islamiyah v Indonésii. Byl také vůdčí postavou při snahách této islamistické organizace zavést islamistickou správu v Jihovýchodní Asii. Protiteroristické orgány ho dopadly v Thajsku, odkud byl dopraven do vazby v USA. 116. KSM: (2003) Dopadení Khalid Sheikh Mohammeda v Pákistánu, údajného strůjce 11. září, se stalo senzací. Okamžitě po jeho zatčení byl vyfocen pro světová média v neútěšném stavu jako symbol pádu kdysi silné al-Káidy. Podle jeho únosců poskytl informace, jež vedly ke zmaření dalších útoků. 117. a 118. Prudký růst ceny ropy: (2006, 2008) Muslimské země drží asi tři čtvrtiny světových zásob ropy. A jen samotné Spojené státy spotřebují zhruba čtvrtinu z nich. Hlavním argumentem džihádistů proti Západu je, že mocnosti Západu získávají bohatství muslimského světa, zvláště ropu, prostřednictvím korupce a diktátorských neislámských loutkových režimů. A údajně kvůli USA a absenci skutečné islámské správy je muslimský svět relativně chudý. Přestože disponuje ropnými ložisky. Podle těchto předpokladů se jakákoliv snaha ovlivnit podobu islámského světa soustředí hlavně na tyto země, v kterých se zdroje ropy nalézají. 119. Saleh: (2001-?) Po 11. září nutily Spojené státy jemenského prezidenta Ali Abdallah Saleha, aby se jednoznačně připojil k „Válce


Labyrinth — MANUÁL proti terorismu“. Celá situace připomínala napětí při vyšetřování bombového útoku al-Káidy na americký torpédoborec USS Cole z roku 2000 v Jemenu. Ovšem silná islamistická frakce a převládající protiamerický postoj v zemi dostaly prezidenta Saleha na tenký led. Jemen sice kývl na spolupráci s USA v boji proti terorismu, ale současně odmítl vydat zadržené osoby zapojené do útoku na Cole. Když později byli všichni tito zadržení propuštěni nebo utekli a zároveň v méně kontrolovaných částech Jemenu držela al-Káida nadále svá útočiště, došla Američanům trpělivost. Převeleli jemenské bezpečnostní síly z operací proti al-Káidě do akcí na potlačení šíitských rebelií na severu země. A tak i na počátku volebního období administrativy prezidenta Obamy zůstala aliance mezi Jemenem a USA pochybou a nejasnou, stejně jako tomu bylo za Bushovy éry. 120. Americké volby: (2006) Debata americké veřejnosti nad taktikou „Války proti terorismu“, která se dramaticky rozvinula po šokujícím 11. září, pominula. Žádný další útok na Ameriku nepřišel, tažení v Iráku a Afghánistánu provázely problémy a světové mínění o USA se zhoršilo. Jindy investigativní američtí novináři prohlásili, že raději ani nechtějí vědět, jak vláda naložila se zadrženými členy al-Káidy. Ale brzy poté se otázky, jak měla být válka vedena a jak se mělo zacházet se zadrženými, staly politickým tématem. Když byl v roce 2004 George W. Bush znovu zvolen do prezidentského úřadu, třebaže se válka v Iráku nevyvíjela dobře, zdálo se, že veřejnost i nadále souhlasí s tvrdým americkým postojem. Tato podpora už ale zase neplatila při posledních volbách do Kongresu.

Přehled změn prestiže Na konci kola (5.2.5) • -1 pokud je ve hře nějaká země s islamistickou správou. • +1 pokud je světový postoj na úrovni „3“ a je shodný s postojem Ameriky. Operace ideologická válka (7.2.3) • +1 pokud je postoj cílové země po skončení operace stejný jako postoj Ameriky. Operace rozbití (7.3.4) • +1 pokud se operace provádí v zemi s alespoň dvěma vojenskými jednotkami. Operace nasazení (7.3.4-5) • Házej kostkami na prestiž, pokud jde o svržení režimu nebo stažení. Nezmařené teroristické útoky (8.5.6) • -1 pokud došlo k útoku v zemi s vojenskými jednotkami. • Házej kostkami na prestiž, pokud došlo k útoku v Americe. Velký džihád (8.4.4) • Prestiž nastavte na stupeň „1“ a vládu země na úroveň islamistická správa.

TITULKY Námět hry: Volko Ruhnke Vývoj: Joel Toppen Umělecký ředitel, návrh loga a návrh balení: Todger B. MacGowan Mapa: Donal Hegarty Karty a žetony: Leland Myrick Testeři hry: Paul Aceto, Mike Bertucelli, Gene Billingsley, Rex Brynen, Steve Carey, Don Chappell, Jesse Dean, Will DeMorris, David Dockter, Charles Féaux de la Croix, Edgar Gallego, Michael Gouker, Jeff Grossman, Lonnie Heinke, Sandon Kallstrom, Tom Kassel, Jeff Loewenguth, Mark MacLean, Tim Porter, Lee R., Andrew Ruhnke, Daniel Ruhnke, Martin Sample, Tom Switajewski, Sal Vasta, Ted Wenskus, Rob Winslow, Dean Zadiraka. Lektoři: Jonathan Squibb, Kevin Duke Obrázky na kartách: Šaría: www.flickr.com/photos/zoomzoom Neoficiální jednání: www.kremlin.ru Abbu Sayyaf: Keith Bacongco Hariri zavražděn: www.flickr.com/photos/primejunta Schengenská víza: Krzysw78 Schröder a Chirac: www.kremlin.ru Al-Džazíra: Al Jazeera FATA: Hbtila at Wikipedia Zahraniční bojovníci: Islamic Jihad Dánské komiksy: English Wikipedia Stažení z Gazy: www.flickr.com/photos/seejanesphotos Hizb ut-Tahrír: EPO at Wikimedia Darfúr: Mark Knobil Překlad: Pekische Grafika překladu: Křen Verze překladu 9.0


23

24


PŘEHLED KARET 1. Odveta ............................................. 1 2. Biometrické údaje ..................... L, 1 3. CTR .......................................... M, 1 4. Jednání s Mory ..................... M, R, 1 5. NEST [2001, 2002] .............. M, R, 1 6. Sankce ............................................ 1 7. Sankce ............................................ 1 8. Speciální jednotky .......................... 1 9. Speciální jednotky .......................... 1 10. Speciální jednotky ........................ 1 11. Abbás ...................................... M, 2 12. Al-Azhar ....................................... 2 13. Anbar se probouzí .................. M, 2 14. Tajné akce ..................................... 2 15. Etiopie útočí ............................ R, 2 16. Evropský islám ........................ R, 2 17. FSB ............................................... 2 18. Zpravodajské společenství ........... 2 19. Republika kemalistů ..................... 2 20. Král Abdulláh .......................... R, 2 21. „Jdeme na to!“ .............................. 2 22. Mosad a Šin Bet ........................... 2 23. Predátor ........................................ 2 24. Predátor ........................................ 2 25. Predátor ........................................ 2 26. Kvartet ......................................... 2 27. Saddám dopaden ................ M, R, 2 28. Šaría ............................................. 2 29. Tony Blair .................................... 2 30. OSN buduje .................................. 2 31. Odposlechy ............................. M, 2 32. Neoficiální jednání ....................... 3 33. Benazir Bhutoo .................. M, R, 3 34. Donucovací prostředky ......... M, 3 35. Hidžáb R, 3 36. Indicko-pákistánské rozhovory .... M, R, 3 37. Irácká zbraň hromadného ničení ... M, R, 3 38. Libyjský obchod ................. M, R, 3 39. Libyjská zbraň hromadného ničení .... M, R, 3 40. Masová účast ................................ 3 41. NATO ..................................... M, 3 42. Pákistánská ofenzíva ................... 3 43. Patriot Act [2001] .............. M, R, 3

US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US US

44. Převozy vězňů ........................ M, 3 45. Nyní je bezpečněji ........................ 3 46. Sistání ........................................... 3 47. „Uzavření bran idžtihádu“ ....... L, 3 48. Adam Gadahn .............................. 1 49. Al-Ittihad al-Islami .................. R, 1 50. Ansar al-Islam ......................... R, 1 51. Živly bývalého režimu .................. 1 52. Improvizovaná výbušná zařízení .. 1 53. Madrasy ........................................ 1 54. Moqtada al—Sadr .............. M, R, 1 55. Ujgurský džihád ...................... R, 1 56. Vieira de Mello zavražděn .. M, R, 1 57. Abu Sayyaf [2001, 2002] ... M, R, 2 58. Al-Anbar ........................... M, R, 2 59. Amerithrax ................................... 2 60. Bhutoo zastřelena ............... M, R, 2 61. Propuštění vězňů .......................... 2 62. Bývalá KGB ................................. 2 63. Válka v Gaze ................................ 2 64. Hariri zavražděn ...................... R, 2 65. Vysoce obohacený uran ........... R, 2 66. Domácí terorismus ....................... 2 67. Svaz islámského džihádu ......... R, 2 68. Jemaah Islamiyah ......................... 2 69. Napětí v Kazachstánu .............. R, 2 70. Lashkar-e-Tayyiba........................ 2 71. Nekontrolovaná jaderná zbraň ... R, 2 72. Opium .......................................... 2 73. Piráti ................................... M, R, 2 74. Schengenská víza ......................... 2 75. Schröder a Chirac .................... R, 2 76. Abu Ghurayb ........................... R, 3 77. Al-Džazíra .................................... 3 78. „Osa zla“ [2001 „Jdeme na to!“, 2002, 2003] ........ 3 79. Čistí agenti ................................... 3 80. FATA ....................................... M, 3 81. Zahraniční bojovníci .................. 3 82. Videonahrávky džihádistů ............ 3 83. Kašmír .......................................... 3 84. Únik informací ............................. 3 85. Únik informací ............................. 3

US US US US Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd

GMT Games, LLC P.O. Box 1308, Hanford, CA 93232-1308 www.GMTGames.com © 2010 GMT Games, LLC

86. Libanonská válka ......................... 3 87. Mučednické operace .................... 3 88. Mučednické operace .................... 3 89. Mučednické operace .................... 3 90. Bažina .......................................... 3 91. Regionální al-Káida ..................... 3 92. Saddám ........................................ 3 93. Tálibán ......................................... 3 94. „Uzavření bran idžtihádu“ ........... 3 95. Wahhábismus ............................... 3 96. Dánské komiksy ...................... R, 1 97. Fatwa ............................................ 1 98. Stažení z Gazy ........................ R, 1 99. Zvolení Hamásu ...................... R, 1 100. Hizb ut-Tahrír ............................. 1 101. Kosova ....................................... 1 102. Bývalý Sovětský svaz ................ 2 103. Hizballáh .................................... 2 104. Írán ............................................. 2 105. Írán ............................................. 2 106. Jaysh al-Mahdi ........................... 2 107. Kurdistán .................................... 2 108. Musharraf ................................... 2 109. Tora Bora [2001] .................. R, 2 110. Zarqawi ............................... R?, 2 111. Zawahiri .............................. R?, 2 112. Bin Ládin ............................. R?, 3 113. Darfúr ......................................... 3 114. Guantanamo ........................... L, 3 115. Hambali ............................... R?, 3 116. KSM [2001. 2002] .............. R?, 3 117. Prudký růst ceny ropy ............ L, 3 118. Prudký růst ceny ropy ............ L, 3 119. Saleh ........................................... 3 120. Americké volby ............. AUTO, 3 LEGENDA M = Označ, R = Odstraň, L = Dočasná US = americká událost Jhd = událost džihádistů U = událost nespojená s žádnou ze stran AUTO = událost spouštěná automaticky [2001] = scénář

Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd Jhd U U U U U U U U U U U U U U U U U U U U U U U U U

Labyrinth PLAYBOOK MANUÁL VÁLKA PROTI TERORISMU, ? Hra od Volko Ruhnke OBSAH

Recommend Documents