label of quality

... label of quality ...

22. mezinárodní veletrh obalového, papírenského a tiskafiského prÛmyslu - materiály, stroje a technologie

20. – 23. 5. 2003, Brno – V˘stavi‰tû Doprovodn˘ program veletrhu EmbaxPrint 2003: 19. 5. PAPÍR-TISK-OBALY 2003 – mezinárodní konference 20. 5. ZLAT¯ EmbaxPrint – vyhlá‰ení soutûÏe o nejlep‰í exponát 21. 5. PRINT & PACKAGING 2003 – marketingová optimalizace obalÛ 22. – 23. 5. CENTRAL + EASTERN EUROPEAN CONFERENCE ON PACKAGING

Otevírací doba: 20. – 22. 5. 23. 5. Vstupné: 20. – 22. 5. 23. 5.

9.00 – 18.00 hod. 9.00 – 16.00 hod. 130,- Kã 60,- Kã

– Mezinárodní konference o balení ve stfiedoevropském regionu

Veletrhy Brno, a.s.

www.embaxprint.cz

V˘stavi‰tû 1 CZ-647 00 Brno Tel.: +420 541 152 924 +420 541 152 923 Fax: +420 541 153 068 e-mail: [email protected] www.embaxprint.cz

Odborná garance:

Úvodník

RP 2/2003

Vážení čtenáři, když jsem byl požádán, abych napsal úvodník k Reklamní produkci, zvažoval jsem, o jaké téma by se mělo jednat. Již deset let se aktivně zabývám tiskem a reklamou. Nejprve jsem pracoval jako volný grafik, potom v reklamní agentuře, DTP studiu a v posledních letech v tiskárně. Na všech těchto místech hrála zásadní roli komunikace. A právě na komunikaci bych se rád v tomto krátkém zamyšlení zaměřil. Nemíním se jí zabývat obecně, ale je to spíše úvaha o tom, jakou roli hraje v současné komunikaci s tiskárnou Internet. Zvažte, k čemu všemu využíváte Internet právě vy. Jistě již dávno používáte např. e-mail při komunikaci s kolegy v agentuře nebo přímo s klienty. A jaké jsou vaše zkušenosti s tiskárnami? Nestalo se vám snad už mnohokrát, že bylo rychlejší získat požadovanou kalkulaci na základě faxového dotazu nebo raději přímo telefonátu? Jaké procento vašich dodavatelů tiskových služeb používá zcela rutinně e-mail nebo jiné internetové on-line spojení? Kolik z nich vám umožní udělat si kalkulaci skutečně on-line na webu? Přitom možnosti využití Internetu v tiskové produkci jsou velice široké. Od on-line spojení s tiskárnou přes ICQ, MS Messenger a e-mail až po různé on-line informační systémy, které vám umožní nejen kalkulaci v reálném čase, ale můžete si vaši zakázku přímo objednat a sledovat průběh jednotlivých operací během výrobního procesu. S daty už také není nutné běžet do studia a poté s filmy do tiskárny. V dnešní době, kdy většina tiskáren integruje osvit do svých provozů nebo přechází na CtP technologie, je nejschůdnější cestou odeslat data na ftp server přímo do tiskárny. A co vám to vlastně může přinést? Nepochybně úsporu přímých nákladů na telefony, dopravu apod., ale hlavně čas, který dokážete využít jistě prospěšnějším způsobem než cestou s filmy do tiskárny. Přínos Internetu lidem v polygrafii je velmi výrazný, a tak se až nechce věřit, že bylo pro nezájem čtenářů zrušeno vydání knihy „Polygrafický Internet“. Faktem je, že vybudovat otevřený informační systém znamená pro tiskárnu nemalé finanční zatížení, protože unifikované řešení na trhu zatím dostupné není. Nechme se tedy překvapit, co nového přinese právě v oblasti polygrafického Internetu nadcházející veletrh EmbaxPrint 2003. Přeji vám mnoho úspěchů při každodenní práci v náročném oboru tiskové produkce a nám tiskárnám mnoho a včas platících zákazníků. Vladimír Kovář, manažer projektu TISKNETE.CZ

Vydavatelství Svět tisku, spol. s r. o. Společnost je zapsána u městského soudu Praha, oddíl C, vložka 80559. Tiskovina je registrována Ministerstvem kultury ČR pod evidenčním číslem MK ČR E 13675. Manažer projektu: Pavel Svítek; vedoucí vydání: Patrik Thoma; adresa: Hollarovo nám. 11, 130 00 Praha 3; Tel.: 271 737 788, 271 733 554, Fax: 272 736 252; E-mail: [email protected], [email protected], www.svettisku.cz, cena výtisku 35 Kč/45 Sk Sazba: Bohunka Třešňáková, tisk a knihařské zpracování: www.tisknete.cz, UV lak obálky: Unilak CZ s. r. o. Obálka vytištěna na papíru LUXOSATIN 250 g/m2, kat. č.: 968 250, dodává Blok vytištěn na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135,

, vyrábí

1

Podklady

RP 2/2003

Editace

Tiskárna Flora s novými stroji Mezi tiskárny katastrofálně zasažené loňskými srpnovými povodněmi patří i karlínská tiskárna Flora, která se do těchto prostor nastěhovala až počátkem roku 2002 z pražských Vinohrad. O tom, že se tiskárna z prvního šoku rychle vzpamatovala, svědčí nejenom její přestěhování do Hostivaře, ale především velké investice do nových strojů. V listopadu loňského roku byl v tiskárně Flora nejprve nainstalován čtyřbarvový tiskový stroj Heidelberg Speedmaster SM 52-4 pracující ve formátu B3. Tento velmi automatizovaný stroj byl pak nově doplněn strojem pracujícím v maximálním tiskovém formátu B1, kterým je pětibarvový Heidelberg Speedmaster CD 102-5. Kromě standardního upínacího systému Autoplate je stroj vybaven kompletním automatickým mytím, temperováním barevníků apod. Tento stroj je doplněn vylepšeným řídícím systémem CP2000.

Společnost Magic Seven v novém Expanze společnosti s sebou nese celou řadu změn, mezi něž často patří stěhování do větších prostor. Před podobným rozhodnutím stála i pražská společnost Magic Seven, které její stávající prostory na Pankráci již byly zkrátka těsné. A proto se představitelé firmy rozhodli, že se k desátému výročí založení společnosti přestěhují do zcela zrekonstruovaných prostor v Dělnické ulici v Praze 7. Nové reprezentativní sídlo má nyní téměř 900 m2. Spolu s mateřskou společností absolvovala stěhování také fullservisová interaktivní agentura iMagic.

DiALTA - tiskové stroje od Minolty O digitální tiskové stroje je v posledních letech stále větší zájem, proto se na tento vývoj snaží reagovat i samotní výrobci těchto zařízení. Jednou z takových firem je i společnost Minolta, která v nedávné době představila dva nové modely spadající do této kategorie – DiALTA Di551 a DiALTA Di200.

2

rastrových obrázků Rastrové obrázky, obvykle v podobě fotografií, jsou jednoznačně nejčastěji používaným typem obrazových podkladů. Rastrový charakter jim přináší jak množství výhod, tak i některá omezení. Obojí je třeba při práci respektovat, v lepším případě využít. Již víme, že rastrové obrázky jsou složeny z jednotlivých obrazových bodů. Tím jsou dány všechny jejich hlavní vlastnosti, což platí i pro možnosti úprav a chování obrázků při úpravách. Obrazové body jsou na sobě navzájem nezávislé, každý z nich je dán svou polohou v obrázku a svou barevnou hodnotou. Důležité je, že sám o sobě nemá obrazový bod žádný rozměr. Můžeme vlastně říci, že je sám jednotkou, protože v digitální podobě často udáváme rozměry rastrových obrázků právě v obrazových bodech (názorným příkladem jsou snímky z digitálních fotoaparátů). Teprve ve chvíli, kdy je soubor zobrazen, třeba tiskem, získávají obrazové body, a s nimi i obrázek sám, fyzický rozměr. Je jasné, že má-li být zobrazení kvalitní (ostré, s detaily apod.), musejí být tiskové body velmi malé, při pozorování zblízka nejlépe okem obtížně postřehnutelné. Mluvíme v této souvislosti o rozlišení, a závislost je jasná: čím menší body, tím je menší i výsledný obrázek,

Ve zvětšení (zde zvětšeno na pětinásobek) dobře vyniká rastrový charakter obrázku

body na dané ploše více „nahuštěny“, a tím roste rozlišení. Naopak platí, že čím větší obrázek tiskneme (zobrazíme na monitoru apod.), tím rozměrnějšími se stávají i tiskové body. Klesá rozlišení Svět rastrových editorů je velmi pestrý, aplikací na profesionální úrovni je ovšem jen několik.

a obrázek hrubne; pozorovat jej lze jen ze stále větší vzdálenosti. Výše popsaný charakter rastrových souborů je dobré pochopit a zažít, protože z velké části určuje, přímo nebo nepřímo, chování souborů při editaci. Prvním jednoduchým důsledkem je, že obrázky nelze snadno a v libovolné míře zvětšovat. Možná ale není tak očividné, že podobně to může platit i opačně, protože přepočtem při zmenšení (jde o skutečné zmenšení) dochází k trvalému odstranění některých obrazových bodů z obrázku. Při extrémním zmenšení nebývá výsledek dobrým obrazem originálu. V praxi se s tímto jevem setkáváme například při tvorbě malých ikon – kvalitní obrázky je třeba kreslit již jako originály v malé velikosti. Pro editaci rastrových obrázků používáme „bitmapové“ grafické editory (bitmapové je sice všeobecně zavedený, ale nepříliš správný pojem, zde vyjadřující alternativu k vektorovému editoru). Mezi nejčastěji užívané a nejlepší aplikace řadíme Adobe Photoshop, Corel Photo-Paint nebo Corel Painter, k dispozici jsou ale i desítky dalších, třeba i jednodušších aplikací – například tuzemský, zdarma šířený program 602Photo. Některé z těchto aplikací jsou výkonnější, jiné jednodušší, některé jsou

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

RP 2/2003

Podklady tových počítačů). Existují aplikace, které pracují s extrémně širokým spektrem grafických formátů, ty využijeme v případě, kdy jsme postaveni před nutnost otevřít některý z exotických formátů (u počítačů Apple jde například o známý GraphicConverter, na Windows pak ACDSee).

Editory rastrových obrázků jsou ideálním nástrojem pro barevné úpravy fotografií

koncipovány skutečně jako editory, další jsou více zaměřeny na tvůrčí činnost. Často se v poslední době setkáváme i s editory, které jsou součástí programových balíků, přikládaných ke skenerům a digitálním fotoaparátům. Bohužel, vidíme zde známý trend aplikací, určených pro masovou spotřebu. Častější jsou zde automatizované, spotřebitelsky pojaté funkce typu odstranění „červených očí“, případně funkce pro automatizované globální úpravy, slibující nedefinované vylepšení obrazů. I z krátkého popisu je jasné, že obecně to nejsou nástroje pro Rastrové grafické editory nabízejí desítky funkcí a filtrů pro technické i výtvarné úpravy fotografií.

profesionální práci, od kterých naopak požadujeme smysluplné parametry, nejlépe s možností numerického nastavení (pro opakovatelnost výsledků), vybavené možností náhledu, který v reálném čase zobrazuje předpokládaný výsledek chystaného zásahu. Všechny univerzální editory umožňují import rastrových souborů bez ohledu na způsob jejich pořízení, jedinou podmínkou je, aby soubor byl dříve uložen v některém z podporovaných formátů. K dispozici je řada formátů, spolehlivě kompatibilních se všemi hlavními platformami, to znamená s Windows, Mac i Unixem. Kromě toho existuje nepřeberné množství moderních i historických formátů, které jednotlivé aplikace mohou, ale nemusejí otvírat a ukládat (často jde i o formáty, využívané staršími grafickými stanicemi, nebo i původní generací 8-bi-

Spektrum nástrojů rastrových grafických editorů je přizpůsobeno nejčastěji plněným úlohám. Mezi ty obecně nejdůležitější řadíme: – barevné korekce, a to jak místní a selektivní (omezené na některé barvy), tak globální (zaměřené na barevné posuny); – gradační úpravy, zaměřené na reprodukci zejména velmi tmavých a světlých oblastí; někdy se mohou gradační úpravy svým významem pro vzhled obrázku překrývat s dopadem barevných úprav; – barevné převody, zaměřené na multiplatformní publikování a publikování, nezávislé na médiu, kdy z téhož originálu připravujeme barevně přizpůsobené kopie pro tisky a elektronická média; – úpravy, související s ostrostí obrázku, případně se strukturou obrazu (ve smyslu zrnitosti apod.), zahrnující různé metody pro doostření obrázku či jeho částí a nebo naopak pro místní nebo globální rozostření; – retuše a montáže, spočívající v prvé řadě v cíleném odstranění nežádoucích nebo naopak v dokreslení chybějících detailů, často též v montáži několika existujících obrazů do společné kompozice; – vkládání a formátování textu: funkce, která nebyla ještě nedávno v rastrových editorech příliš podrobně propracována, si svým pojetím v nových verzích aplikací příliš nezadá s možnostmi, které nabízejí layout aplikace; – práce s vektorovými daty. Paradox je jen zdánlivý, vektorová data jsou nejen často importována (například při vkládání loga do grafiky), vyspělé aplikace obsahují i nástroje pro vektorové kreslení, velmi užitečné při kreslení geometrických objektů i při definicích oblastí pro ořezové cesty. V následujících číslech se budeme všem důležitým úlohám věnovat samostatně. Popíšeme práci v hlavních aplikacích a ukážeme konkrétní postupy pro rychlou a účinnou práci v rastrových editorech. Kamil Třešňák

Pre-press

Obě zařízení pracují technologií laserového tisku až do maximálního rozlišení 600 x 600 dpi, přičemž maximální tiskový formát je u prvního zařízení A3+, u druhého pak A3. Lze na nich zpracovávat materiály o plošné hmotnosti až 200 g/m2, přičemž zpracovávat se dají i materiály s vyšší plošnou hmotností ze všech zásobníků. Minolta DiALTA Di551, která tiskne rychlostí 55 stran za minutu, je vybavena dvěma zásobníky na 500 listů a jedním velkokapacitním zásobníkem, schopným pojmout až 1 500 listů. Kromě toho lze využít také manuálního podavače na 100 listů. DiALTA Di200 pracuje rychlostí 20 stran za minutu. DiALTu Di551 je možné doplnit o celou řadu příslušenství, mezi nimiž nechybí například velkokapacitní kazety na 4 000 listů A4 nebo 4 000 listů A3+, a dále pak finišer na 2 500 listů umožňující třídění, skupinování, vícepoziční sešívání až 50 listů a skládání.

Multifunkční Canon Společnost Canon asi není zapotřebí příliš představovat. Na českém trhu je známa celou řadou produktů, mezi nimiž nechybí ani multifunkční zařízení. Právě v této oblasti Canon představil své tři nové modely, které jsou označené jako iR1210, iR1230 a iR1270F. Všechna tři zařízení mají celou řadu shodných parametrů, mezi nimiž je například velmi rychlé vytištění první strany, stejně jako maximální tisková rychlost 12 stran za minutu nebo maximální tiskové rozlišení 1 200 x 600 dpi. Nové modely jsou shodně vybaveny zásobníkem na 250 listů papíru a ručním podavačem na 100 listů. iR1230 je navíc doplněný o automatický podavač dokumentů (ADF), do něhož může uživatel uložit až 30 originálních dokumentů. Do nejvyššího modelu iR1270F je kromě digitální kopírky, tiskárny a ADF zabudován také fax 33,6 kbps Super G3, který dokáže odeslat stránku A4 za 3 sekundy.

Canon EOS 10D a ti druzí Společnost Canon patří mezi největší současné producenty digitální techniky. Dokladem toho je i uvedení celé řady digitálních fotoaparátů tohoto výrobce. Asi nejvýznamnější novinkou v této ob-

4

RP 2/2003

Práce

v layout aplikacích Aplikace pro návrh stránek, často zjednodušeně nazývané layout aplikace, jsou jedním ze základních nástrojů při přípravě tištěných dokumentů, bez ohledu na to, zda bude výsledkem malý černobílý inzerát nebo rozsáhlá ilustrovaná kniha. Aplikace pro přípravu stránky byly jednou z hlavních příčin, proč mohla před zhruba dvaceti lety vypuknout revoluce, zvaná DTP. Tehdy aplikace jako PageMaker nebo Ventura poprvé přinesly možnost na relativně jednoduchém a dostupném počítači skládat dohromady text, obrázky a další grafické prvky. Od té doby se mnohé změnilo, základní koncepce vytváření tiskové stránky ale zůstává. Přes všechny finesy a pokročilé funkce i současné nejpoužívanější

Základním úkolem layout aplikací je kombinace textu a obrázků na vytvářených stránkách.

aplikace stále skládají tištěné stránky z obrazových a textových rámečků, a doplňují je případně o vlastní grafické prvky. Pokrok se odehrává zejména v možnostech práce s vloženými objekty, v rozšiřování spektra pracovních formátů a ve zdokonalování výstupních souborů, které přesněji a bez chyb zachycují design stránky a její prvky.

Stavební prvky stránek Prakticky všechny dnes dostupné layout aplikace užívají při tvorbě stránek několik málo druhů stavebních prvků. Základem pro import obrázků a textů do stránky jsou příslušné rámečky. Rámečky se obecně skládají z pozadí, importovaného obsahu a volitelně i okraje. Pozadí rámečku může být buď prázdné, pak je rámeček průhledný vůči prvkům, položeným pod rámečkem, nebo může být plocha rámečku vyplněna definovanou barvou či barevným přechodem. Lépe lze různá pozadí využít v případě textových

rámečků, obrazové rámečky s sebou nesou jistá omezení. Okraj rámečku může mít dále definovánu i sílu, nejčastěji v bodech, a barvu. Obvykle lze definovat, jak bude okraj rámečku situován, zda směrem dovnitř rámečku, vně, nebo zda bude podél hranice rámečku vystředěn. Jednotlivé rámečky lze přes sebe překládat. Nejde ovšem o práci ve vrstvách, proto se rámečky vzájemně ovlivňují. Důležitá je zejména situace, kdy nad textový rámeček pokládáme další rámeček, ať už textový nebo obrázkový. Pak ve spodním rámečku přichází ke slovu obtékání, metoda, kdy je okraj odstavce s textem tvarován podle jiného útvaru, nejčastěji okraje obrázku. Způsoby obtékání lze v aplikacích poměrně podrobně nastavit, konkrétní rozsah možností se samozřejmě v jednotlivých případech podstatně liší. Pamatujme si, že způsob obtékání je nastavován pro objekt, který je obtékán, nikoliv pro objekt, který obtéká. Kromě rámečků lze v layout aplikacích vkládat na stránky i jednoduché grafické objekty. Nejčastěji jde o různě široké linky, volitelně zakončené šipkami. Podle typu aplikace můžeme dále vkládat i další jednoduché geometrické tvary, jako jsou například čtverce, kruhy apod.

Textový rámeček Textový rámeček vymezuje na stránce místo, věnované jednotlivým blokům textu; rámeček může obsahovat několik slov titulku, stejně jako obsáhlý text v několika odstavcích. Do rámečku je možné text přímo vepsat, mnohem častější je ale import již pořízeného textu, buď přes schránku, nebo z textového souboru. Při importu z textového souboru dáváme přednost čistému textu (to znamená

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

RP 2/2003

Pre-press

Předcházející stránka v podobě, jak vzniká v aplikaci pro tvorbu stránek (InDesign)

například bez tučných řezů apod.) a jeho pozdější úpravě při návrhu stránky. Uvnitř textových rámečků lze text poměrně dalekosáhle formátovat. Týká se to fontů a jejich řezů, velikosti písma, jeho barvy, i parametrů, jako jsou proklad či řádkování; text může v rámečku vyplnit jeden, ale i více sloupců. Je proto otázkou zvyku a stylu obsluhy, jak konkrétní grafik stránky vyrobí. Například je možné vytvořit nadpis článku uvnitř téhož rámečku, který obsahuje i zbývající text, jen změnou fontu a velikosti písma. Stejně dobrým postupem může být i vyčlenění samostatného rámečku jen pro titulek. Nelze předem říci, který postup je v kterém případě lepší, často je některé řešení pružnější, zatímco jiné rychlejší – záleží proto na konkrétní situaci. Jednou z možností, jak vytvořit složitější design stránky, je využití více samostatných textových rámečků. Ty lze mezi sebou v případě potřeby propojit tak, aby jimi vložený text volně protékal. Takto propojit lze i textové rámečky, nacházející se na různých stranách vytvářeného materiálu. Jednotlivé aplikace disponují rozsáhlým souborem funkcí pro modifikace vzhledu sazby textu. To se týká zejména různých metod zarovnávání textu v rámečcích (na střed, do bloku apod.), a s tím souvisejících parametrů textu – program musí řídit mezery mezi slovy i písmeny, rozdělování slov, v lepším případě sám hlídá hlavní typografické chyby, jako jsou třeba řádky, zakončené jedním písmenem. Způsob, jakým program bude chování textu řídit, definujeme v předvolbách, nejčastěji v podobě stylů, jež lze snadno aplikovat na různé bloky textu. Část práce na vzhledné sazbě tak

odvedeme při přípravě stylů, v řadě případů je ale třeba i do takto řízené sazby zasahovat, protože automatické algoritmy nemusejí všechny situace vyřešit tak, aby text byl vysazen nejen bez chyb, ale i na pohled příjemným způsobem.

Obrázkový rámeček Obrázky jsou vedle textu druhým základním prvkem designu stránek. Podobně jako text, i obrázky jsou do stránek vkládány prostřednictvím obrázkových rámečků. Prvním, co je u obrázků třeba řešit, je vztah jejich velikosti a velikosti rámečku. To se netýká případů, kdy jsou obrázky na potřebnou velikost předem připraveny z grafického editoru. Mnohem častěji ovšem pracujeme s obrázky nepřizpůsobenými, a v tom případě je třeba jejich velikost upravit během sazby. Aplikace pro tento účel obvykle nabízejí více metod vložení obrázku do rámečku. Nejjednodušší je prosté vložení bez přizpůsobení. Pokud je obrázek větší, je z něj v rámečku vidět jen část. Vložený obrázek lze modifikovat, proto i partie, které zůstanou po vložení do malého rámečku skryty, jsou stále součástí obrázku, a výřez lze dále měnit pohybem obrázku uvnitř rámečku. Další možností je velikostní přizpůsobení obrázku. Zde je třeba si dát pozor na situaci, kdy se liší poměry stran obrázku a obrazového rámečku. Programy totiž obvykle nabízejí možnost přizpůsobit obrázek při vložení do rámečku jeho rozměrům – i třeba za cenu deformace poměru šířky a výšky obrázku. V drtivé většině případů je ale takové vložení považováno za chybu. Správný postup

Pre-press

lasti je bezesporu Canon EOS 10D. Jde totiž o digitální jednookou zrcadlovku se snímačem disponujícím rozlišením 6,3 megapixelu. Tento model by se měl stát nástupcem fotoaparátu D60. Kromě tohoto přístroje je dalším přírůstkem na poli digitálních fotoaparátů také Digital IXUS 400, který by se měl stát novou vlajkovou lodí společnosti mezi kompaktními fotoaparáty. Jde o přístroj disponující maximálním rozlišením 4 megapixely a trojnásobným zoomem. Dalším novým fotoaparátem je PowerShot S50 – kompaktní digitální fotoaparát nabízející maximální rozlišení 5 megapixelů. Nový PowerShot S50 obsahuje také mnoho funkcí populárního modelu S45. Canon dále uvedl i další nové modely řady PowerShot. Zde se jedná o A300 – digitální kompaktní fotoaparát pro začátečníky s maximálním rozlišením 3,2 megapixelu a vestavěným 5,1-násobným digitálním zoomem, a dále modely A60 a A70. Ty disponují rozlišením 2 megapixely (A60), resp. 3,2 megapixelu (A70) a měly by v nabídce nahradit modely Canon PowerShot A30 a A40.

Jak dopadl Kalendář roku Na veletrhu Reklama & Polygraf se opětovně konala celá řada doprovodných akcí, z nichž jednou z nejvýznamnějších bylo vyhlášení soutěže Kalendář roku, kterou každoročně pořádá Kolegiem Typografia a společnost M.I.P Group. Soutěž se vyhlašuje v několika základních kategoriích. První místo v kategorii Typografické kalendáře bylo uděleno Útvaru vztahů k veřejnosti za kalendář Metrostav a. s. 2003, který zároveň získal i absolutní vítězství, tedy hlavní cenu soutěže Kalendář roku 2003. Na druhém místě se umístila akciová společnost Visage za kalendář Visage 2003 – výročí 10 let, a třetí příčku obsadily tiskařské závody Typos s kalendářem Polygrafické nástroje 2003. V kategorii Obrazové a kulturní kalendáře nebyla první a druhá cena udělena a třetí místo obsadila olomoucká tiskárna FGP studio s kalendářem Historická Olomouc a ostravská tiskárna Ringier – Print s kalendářem 2003 Ringier – Print. V kategorii Propagační a firemní kalendáře patřilo společné třetí místo společnosti Kuklik – integrovaná komunikace za kalendář Škoda Energo 2003 a firmě Artea Graphics za kalendář ZAPA beton

6

RP 2/2003

Dialogové okno pro import obrázku z předchozí strany (QuarkXPress 3.x)

vložení obrázku spočívá v kombinaci změny rozměru a částečného výřezu tak, aby obsah obrázku nebyl rozměrově deformován. Pokud použijeme obrázky o přizpůsobené velikosti, je třeba si pamatovat, že navzdory její změně počítá řada aplikací stále s původním obrázkem. Uvedeme

Celosvětově jsou s převahou nejrozšířenějšími layout editory QuarkXPress a InDesign, ostatní aplikace jsou využívány mnohem méně často.

jednoduchý příklad – pokud rozměrný obrázek z titulní stránky prospektu vložíme na jiné straně do okénka o rozměru několika málo centimetrů, budou některé aplikace při tisku nebo přípravě výstupního souboru pracovat opět s obrázkem v plné velikosti – výsledkem bude nečekaně objemný výstupní tiskový soubor. Stejně tak mnohé aplikace pracují skrytě s celým obrázkem, i když jsme provedli výřez (neboť ten zůstává editovatelný). V obou těchto případech je obecně korektnější, když obrázek takto výrazně upravíme mimo prostředí layout aplikace – i když některé si s podobnými operacemi poradí samy. Příkladem aplikace, pro kterou je lepší obrázky upravit, je QuarkXPress, mezi aplikace, jež obsahují funkce na editaci rastrových obrázků, patří zejména InDesign a Calamus. Zvýšené opatrnosti je třeba dbát v případě, že v rámečku zvětšujeme rastrový obrázek. Jak víme, rastrové obrázky musíme tisknout v dostatečném rozlišení, jinak kvalita vytištěného obrázku klesá. Dále víme, že rozlišení klesá, když obrázek bez další úpravy zvětšujeme – a to přesně je i případ zvětšování obrázku uvnitř obrazového rámečku. Naštěstí prakticky všechny aplikace nabízejí informační okno, kde lze

zjistit, zda a jak se měnila velikost obrázku. Obvykle je změna velikosti udávána v procentech, a 100 % odpovídá skutečné velikosti obrázku. Jen kvalitní obrázky snesou v nouzi určité zvětšení, jehož hodnotu je ale obtížné přesně stanovit – obvykle by se měla pohybovat pod hranicí 130 %. Zvětšení 200 a více procent, se kterými se občas setkáváme, jsou zásadní chybou. Připomínáme, že vektorových obrázků se týká přirozeně jen pasáž o deformaci vlivem poměru stran. Častou chybou při práci s obrázkovými rámečky jsou pokusy o průhlednost uvnitř vložených obrázků. Zásadně je třeba vždy postupovat tak, že do obrazového rámečku vkládáme jednolitý obrázek, který vyplní celou vnitřní plochu rámečku, jinak riskujeme chyby v tisku. Pokud je třeba použít obrázek s průhlednými partiemi, je nutné požadované partie z celistvého obrázku vyříznout. Obrázek ovšem zůstává neporušen, jen je do něj vložena informace o hranici, kudy vede linie viditelnosti. Takovou informaci nazýváme ořezovou cestou, a lze ji vložit v grafickém editoru; i některé layout programy tuto funkci, lépe či hůře, implementují. V každém případě jde vždy o ostré hrany mezi viditelnou a neviditelnou oblastí, částečnou průhlednost (třeba stíny na pozadí) je třeba realizovat jiným způsobem. Ostatní úpravy obrázků, mimo zmíněných velikostních modifikací, nejsou v klasických layout aplikacích k dispozici. Všechny barevné úpravy i úpravy obsahu obrázku je pak třeba provádět v příslušných grafických editorech. Opět to neplatí bez výjimky, některé aplikace umožňují i poměrně rozsáhlé úpravy obou typů obrázků (InDesign, Calamus). K podrobnějším úpravám se ovšem musíme postupně propracovat. Kamil Třešňák

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

RP 2/2003

Pre-press

Systémy řízení barev (I. díl)

Každý, kdo zvládne základy přípravy tištěných materiálů, setká se dříve nebo později s tím, že barvy, s nimiž pracuje při přípravě dokumentů, se mohou lišit od barev, které se objeví na finálním výsledku. Systémy řízení barev mají udržet v celém procesu stabilní barevnost. Převedeno do praktické řeči to znamená, že od okamžiku pořízení podkladů, třeba na skeneru, přes editaci a retuš obrázků, přípravu a výrobu designu stránky (dokumentu) až po kontrolní náhledy a konečný tisk, nikde nesmí docházet k nepředvídaným a skrytým barevným posunům, a všechna zařízení musejí zobrazovat co nepřesnější vzhled dokumentů. Jak uvidíme, není to úloha úplně jednoduchá, při troše snahy ale není ani nezvládnutelná. Stejně tak i náš následující výklad nebude příliš složitý, přestože se některým podrobnostem nevyhneme. Potřeba pracovat během přípravy tištěných materiálů s co nejvěrnějšími barvami zdaleka není výsadou několika málo posledních let. Co naopak během poměrně krátké doby prošlo rychlým vývojem, jsou způsoby, jak věrných barev dosáhnout. Zatímco ještě před pár lety byly systémy řízení barev poměrně složité a používala je jen vyspělejší pracoviště, současné postupy a nástroje přibližují práci s věrnými barvami prakticky každému. My se nejprve alespoň krátce vrátíme zpět, do doby před nástup dnes používaných ICC profilů. Dozvuky tehdejších postupů se totiž objevují dodnes, a občas komplikují pochopení moderních metod.

Sonda umístěná na skle monitoru

Trochu zjednodušeně můžeme říci, že základem dříve používaných postupů byla snaha přizpůsobit výsledky všech zařízení předem daným, očekávaným hodnotám. Pro názornost: například to znamená, že bylo známo, jak má na monitoru vypadat konkrétní odstín červené barvy, a cílem kalibrace bylo každý konkrétní monitor seřídit tak, aby tento daný odstín zobrazil přesně podle požadavků. Podobně, i když s některými specifiky, jsme postupovali také při seřizování a provozu skenerů a tiskáren. Je jasné, že to vše nebylo nijak snadné, a v konečném důsledku ani levné – zejména proto, že takto kalibrovat bylo možné jen špičková zařízení, která musela být k tomu účelu vybavena složitou elektronikou. Složitý a odborně náročný byl přitom i sám proces kalibrace, což k většímu rozšíření rovněž nepřispělo. Moderní systémy řízení barev pracují s ICC profily.

Lze říci, že současný přístup je v mnoha ohledech téměř opačný. Několik posledních let se stále výrazněji prosazují systémy řízení barev, založené na využití ICC profilů. Vycházejí ze základního předpokladu, že žádné dva přístroje nepracují s barvou zcela identicky. Platí to i v případě, že jde o stejný typ stejné značky, používaný za stejných podmínek. Proto namísto toho, abychom se snažili dosáhnout absolutní shody, zařízení přesně změříme, a zjistíme, jak barvy reprodukuje (ať jde o snímání, zobrazení nebo tisk). Barevné vlastnosti přístroje (odchylky od pomyslného ideálního podání) jsou pak zachyceny v souboru, který označujeme jako ICC profil. ICC profil lze vytvořit prakticky pro každé zařízení, jedinou základní podmínkou je, aby bylo po delší dobu schopné pracovat stabilně. Pokud se totiž

s námi budete v klidu

Vyberte si jeden z našich výrobních závodů, zadejte zakázku a nenechte se rušit. Více než desetiletá zkušenost v oblasti polygrafické výroby a spolupráce s celou řadou významných klientů Vám dává záruku dlouhodobé spokojenosti. S námi budete v klidu.

H e i d e l b e r g

P a r t n e r

w w w . r e p r o p r i n t . c z

Pre-press

2003. V kategorii Fotografické kalendáře porota udělila dvě první ceny, a to Hořické ofsetové tiskárně za kalendář sestavený z fotografií Radomíra Postla ze souboru Nedohořelo a Moravskoslezskému nakladatelství za kalendář Magická Energie 2003. Druhá cena v této kategorii udělena nebyla a o třetí se rozdělila společnost Trilabit s MKM Studiem Karel Beneš za kalendář Vítkovice Steel 2003.

Olympus představil nové digitální fotoaparáty Nejenže se společnost Olympus prosazuje v klasické fotografii, ale své významné místo má i v oboru fotografie digitální. A právě v této oblasti tato firma v nedávné době představila celou řadu nových produktů z modelové kategorie Camedia. Prvními novinkami jsou kompaktní digitální fotoaparáty Camedia C-750 Ultra Zoom a C-740 Ultra Zoom, které disponují desetinásobným optickým zoomem a čtyř-, resp. trojnásobným zoomem digitálním. Prvně jmenovaný fotoaparát je vybaven snímačem s rozlišením 4 megapixely, druhý pak má snímač s rozlišením 3 megapixely. Kromě těchto digitálních fotoaparátů firma Olympus uvedla dále Camedii C-350ZOOM s rozlišením 3,2 megapixelů nabízející trojnásobný optický a 3,3x digitální zoom. Posledním novým digitálním fotoaparátem je pak Olympus Camedia C-150 – kompaktní fotoaparát, určený především začátečníkům. Fotoaparát disponuje rozlišením 2 megapixely a 2,5-násobným digitálním zoomem.

Hitachi má nové LCD Společnost Hitachi představila další ze svých modelů LCD panelů. Tentokrát jde o 17“ displej s označením CML174SXW. Nový monitor má zobrazovací plochu s úhlopříčkou 17“ (388 x 270 mm), jeho doporučené rozlišení je pak 1 280 x 1 024 bodů při kmitočtu 75 nebo 60 Hz. CML174SXW má jas 260 cd/m2 a skvělý kontrastní poměr 400 : 1, zorný úhel 160 stupňů ve vodorovné i svislé rovině a rozteč bodů 0,264 mm. Zajímavým parametrem

8

RP 2/2003

Spektrofotometr čte testovací obrazce

jeho parametry znatelně změní, profil pozbývá platnosti. ICC profily slouží jako prostředek pro přepočítávání barev, nejčastěji mezi jednotlivými periferiemi. Ve zjednodušení, například při skenování, jsou v nasnímaném obrázku uložena „surová“ obrazová data, která před dalším zpracováním přepočteme přes profil skeneru, a získáme tak skutečné barevné odstíny, bez nepřesností, vzniklých vlastnostmi tohoto konkrétního skeneru. Pokud nyní soubor zobrazíme na monitoru s profilem, bude zobrazení barevně velmi blízké skutečnosti, tedy originálu obrázku. ICC profily lze přitom aplikovat postupně, a tak na jednom zařízení simulovat barevné podání jiného. Typicky například na monitoru nebo na stolní náhledové tiskárně simulujeme vzhled dokumentu po vytištění ofsetem – samozřejmě v přesnosti, dané kvalitou profilů i samotných použitých zařízení. Moderní aplikace obvykle uživateli přesně poradí, kam který profil definovat, my si použití profilů podrobněji ukážeme v dalších pokračováních. Obecně můžeme říci, že práce i s těmi nejjednoduššími profily přinese viditelný posun k barevné věrnosti. Výhodou moderních postupů navíc je, že způsob a postup měření profilů lze standardizovat. To znamená, že v praxi lze totéž měřící zařízení a stejný software použít k proměření a generování profilů pro v podstatě všechna zařízení téhož druhu – pro všechny monitory (pozor na rozdíl LCD a CRT), skenery, ink-jetové tiskárny (pracující na srovnatelném principu) apod. Tak univerzální postupy předchozí metody nemohly nabídnout.

ICC profil monitoru Moderní postupy předtiskové přípravy přisuzují monitoru stále důležitější místo. Je to možné díky vyšší kvalitě monitorů

obecně, stejně jako díky stále masovějšímu rozšíření nástrojů pro tvorbu jejich profilů. Obecně lze říci, že téměř jakýkoliv klasický CRT monitor alespoň střední třídy lze s dobře vytvořeným profilem použít pro práci s věrnými barvami. Podmínkou zejména je, aby monitor pracoval stabilně, bez výkyvů v čase a bez nerovnoměrností v ploše obrazovky. Pro přesnost je třeba říci, že jen několik málo špičkových značek uspokojí nejvyšší požadavky. Ty ale není jednoduché definovat, a v běžné praxi je obvykle na monitor neklademe. Značná pozornost je v poslední době věnována LCD panelům (monitorům). Jakkoli jsou pro většinu použití výhodnější, pro přesnou práci s barvami se jich zatím drtivá většina nehodí. Výjimku tvoří několik málo přístrojů, zejména dva vyšší modely panelů Apple. Základním problémem ostatních panelů jsou příliš velké změny barvy při pohledu z úhlu. Kvalitní řízení barev se neobejde bez odpovídajících měřících přístrojů.

ICC profil monitoru vytváříme obvykle dvěma způsoby. První možností je čistě vizuální tvorba, bez použití měřících přístrojů. Vhodný software zobrazuje řady měřících obrazců, na které uživatel reaguje. Program z odpovědí uživatele vyhodnotí, jak monitor zobrazuje, a vytvoří profil. Druhou možností je tvorba profilu za použití měřících přístrojů. Program opět zobrazuje barevné obrazce, které pomocí sondy připevněné na obrazovce vyhodnocuje a z naměřených hodnot vypočítává profil monitoru. Měřící přístroje, obvykle kolorimetry nebo spektrální fotometry, jsou často společné pro LCD i CRT monitory, v tom případě se liší jen způsobem upevnění na obrazovku. Stejně i většina aplikací pro tvorbu profilů je univerzálních, obvykle ovšem obsahují pro LCD a CRT monitory dvě různé cesty. Lze říci, že kvalitní monitor, doplněný o kvalitní profil, nabídne ve výsledku barevně vysoce věrné zobrazení.

ICC profil skeneru Skenery jsou stále jedním z nejčastěji užívaných vstupních zařízení. Kvalita i těch nejjednodušších skenerů se za několik posledních let pronikavě zvýšila,

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

Pre-press

RP 2/2003

Příklad IT8.7 terče, zde odrazný terč Kodak pro vytvoření ICC profilu skeneru (výřez)

což ovšem neznamená, že by se obešly bez tvorby profilu. Profil skeneru získáme následujícím postupem. V prvním kroku skenujeme testovací obrazec, jehož jednotlivá políčka mají předem definované barvy. Tento obrazec je normován, jde o tzv. IT8 terč (plný název je delší). Ve druhém kroku příslušný software vezme naskenované barevné hodnoty a z rozdílu oproti očekávaným hodnotám vypočte ICC profil skeneru.

O věrných barvách mluvíme zejména v souvislosti s tiskem, Internet a další elektronická média systémy řízení barev zatím využívají v mnohem menší míře.

Testovací obrazce a aplikaci pro tvorbu profilů lze buď pořídit samostatně (například ViewOpen, EZColor), dnes jsou ale terče a příslušné aplikace často součástí dodávky skenerů (střední třídy a vyšších). IT terče existují ve více podobách, obvykle jsou děleny na odrazné (fotografie) a průhledné (diapozitiv), často jsou též rozděleny podle typu fotografického materiálu (Kodak, Fuji, Agfa). Vyhledávat

konkrétní typ materiálu má smysl ve chvíli, kdy lze určit, na jakém materiálu budou zhotoveny skenované snímky (alespoň většinově).

ICC profil stolní tiskárny Tiskové profily jsou ve srovnání s profily ostatních zařízení nejsložitější disciplínou. Až na úplné výjimky si také jejich tvorba vyžaduje použití dražších (profesionálních) měřících přístrojů i aplikací. Profil tiskárny využijeme buď pro co nejpřesnější vytištění požadovaného dokumentu, v tomto případě jde obvykle o finální tisk v co nejširším barevném rozsahu, nebo pro simulace jiných metod tisku (nátisk před ofsetovým tiskem). Samotný princip tvorby profilů je opět velmi jednoduchý. Na tiskárně vytiskneme testovací obrazec, případně obrazce, a jejich jednotlivá pole pak změříme spektrálním fotometrem. Z odchylek mezi naměřenými a očekávanými hodnotami je vypočítán ICC profil. Sám tiskový proces je ale poměrně komplexní a složitá záležitost, a tak v případě tiskových profilů přicházejí ke slovu další dodatečné kroky. Již ve fázi tvorby profilů

lze v poměrně širokých mezích definovat, jak má profil vzniknout a jaké má mít vlastnosti, kromě toho není výjimkou, že tiskový profil vzniká ve více krocích, protože prvotní výsledky nejsou dostatečně přesné a profil musí projít optimalizací. Ve výsledku je jasné, že tvorbu tiskového profilu je vhodné objednat jako externí službu. Na druhé straně je třeba říci, že pokud používáme některou z moderních tiskáren a tiskneme na doporučené originální papíry, tak většinou získáme velmi dobré výsledky i za použití profilů, jež jsou k této tiskárně dodávány.

ICC profil ofsetového tisku Přestože je profil ofsetového tiskového stroje vytvářen v samém principu podobně jako profil stolní tiskárny, postupem a nároky jde o ještě mnohem složitější úlohu. Ve skutečnosti se jen velmi málo tiskáren pokusilo vytvářet ICC profily přímo pro své stroje. Namísto toho většina studií a grafických pracovišť používá pro ofsetový tisk profily vycházející z norem, a v tiskárnách se pak snaží této normované barevnosti přiblížit. Konkrétně jde o profily SWOP, což je sice americká norma, ale v tuzemsku často nastavovaná, nebo Euroscale, což je evropská norma. Je třeba říci, že pokud jsou všechny předcházející kroky při přípravě tiskoviny barevně v pořádku, nelze volbou Euroscale, nebo dokonce ani SWOP, nic podstatného pokazit. Kamil Třešňák

Print-On-Demand a personifikace dokumentÛ Produkãní laserová tiskárna • rychlost tisku aÏ 92 stran za minutu • nejniωí náklady na provoz ve své kategorii • maximální formát tisku A3+ • 5 vstupních podavaãÛ s celkovou kapacitou 6.500 stran • v˘stupní finisher se se‰íváním • doporuãen˘ v˘kon aÏ 800.000 stran za mûsíc

V˘hradní zastoupení: Tecoma, s.r.o., 147 00 V˘chozí 6, Praha 4, tel.: +420 251 014 114, fax: +420 251 014 118

e-mail: [email protected]

Press

tohoto monitoru je také velmi krátká doba odezvy, která dosahuje hodnoty 16 ms, což je téměř poloviční hodnota oproti ostatním LCD panelům v této kategorii. LCD displej je dodáván ve dvou barevných provedeních – v barvě slonoviny s označením CML174SXW nebo v černé s označením CML174SXWB. Monitor lze připojit k počítačům PC a Mac a je vybaven analogovým 15-pin D-sub a digitálním DVI-D vstupem.

Digitální multifunkční zařízení KM-6330 Společnost Kyocera Mita je známá především v oblasti kopírovacích strojů. Tato firma se však zabývá i výrobou digitálních multifunkčních zařízení, z nichž jedno s označením KM 6330 uvedla v nedávné době prostřednictvím firmy Complet na český trh. Zařízení umožňuje zpracovávat média až do maximálního formátu A3, standardně tiskne v rozlišení 600 x 600 dpi rychlostí 63 stran za minutu. Jeho měsíční výkon je stanoven maximálně na 300 000 stran A4. Do standardní výbavy stroje patří interní 20GB harddisk pro kopírovací úlohy, dva zásobníky papíru na 550 listů, jeden zásobník na 3 000 listů a ruční podavač na 100 listů (kapacitu zařízení lze rozšířit až na 8 200 listů). Volitelně je možné stroj rozšířit o vestavný tiskový modul a využívat stroj jako výkonnou síťovou tiskárnu s rozlišením až 2 400 x 600 dpi. V nadstandardní výbavě je také finišer s kapacitou 3 000 listů, umožňující třídění tištěných dokumentů a jejich spojování do čtyř různých typů brožur.

HP má nové laserové tiskárny Společnost HP je v oblasti černobílých laserových tiskáren známa asi každému, a to především díky portfoliu výrobků, které dokáže splnit nároky prakticky každého uživatele. Právě v této oblasti udělala firma další krok ke kompletnímu pokrytí požadavků zákazníků, kterým bylo uvedení nových modelů laserových tiskáren HP LaserJet 1150, LaserJet 1300 a LaserJet 2300. Prvně jmenovaná řada LaserJet 1150 najde uplatnění především jako osobní tiskárna do kanceláře a umožňuje ve

10

RP 2/2003

Kotoučový ofsetový tisk V cyklu našeho povídání o ofsetovém tisku jsme se dostali k samotnému závěru, na nějž jsme si nechali kotoučový ofsetový tisk. Podobně jako v předchozím dílu, také zde si podrobněji představíme tuto tiskovou technologii včetně jednotlivých součástí kotoučových strojů. Již v prvním dílu povídání o ofsetové technologii jsme si podrobněji popsali, s čím se v kotoučovém tisku můžeme setkat a co od něj můžeme očekávat. Pro úplnost uveďme, že princip tisku u této technologie je naprosto stejný, jako je tomu u tisku archového. Také zde je tisková forma umístěna na formovém válci jednotlivých tiskových jednotek. Na tuto formu je z barevníku naválena tisková barva, která je prostřednictvím ofsetového potahu přenesena na potiskovaný substrát. Zde se setkáváme s první odlišností od archových strojů. Kotoučový tiskový stroj má totiž materiál v roli, zatímco archové stroje potiskují jednotlivé archy papíru. Ostatně odsud je také odvozeno označení těchto tiskových strojů. Kotoučový tisk nám dnes nabízí dvě základní varianty, které se od sebe diametrálně odlišují. Jak jsme již v předminulém dílu uvedli, v kotoučovém tisku rozlišujeme tzv. coldset a heatset. První V kotoučovém tisku rozlišujeme tzv. coldsetové a heatsetové tiskové stroje.

kategorie zahrnuje tiskové stroje určené především pro novinový tisk, i když dnes tato skupina strojů zdaleka není vyhrazena pouze pro tisk novin. Druhá kategorie pak zahrnuje stroje, označované též jako akcidenční nebo časopisecké, a náplní jejich práce jsou především plnobarevné časopisy, letáky, prospekty a další merkantilní zakázky. Tyto stroje se od sebe odlišují nejenom svou konstrukcí, ale i materiály, které do celého výrobního procesu vstupují. Zatímco u novinových strojů bývají zpracovávány většinou papíry nenatírané a papíry novinové, hlavní spektrum materiálů pro akcidenční stroje tvoří papíry

hlazené a natírané. To je také dáno samotnou technologií zpracování, protože heatsetové stroje jsou vybaveny sušicím tunelem, kde jsou natištěné barvy důkladně zasušeny, zatímco u novinových strojů toto sušení většinou nebývá. Proto jsou odlišné také používané tiskové barvy. U kotoučových tiskových strojů existuje poněkud odlišné udávání tiskového formátu, než je tomu u strojů archových. Zatímco tam jsme se pohybovali především ve formátových řadách označovaných písmeny A a B, u kotoučových strojů se udává formát v počtu stran A4, z nichž lze vytvořit jednu složku. Jak jsme se již dříve zmínili, můžeme se nejčastěji u kotoučových strojů setkat s tzv. šestnáctistránkovým formátem, což znamená, že na jednu stranu pásu papíru lze najednou natisknout osm stran. Druhých osm stran je pak natištěno z druhé strany pásu; po složení nám tak vznikne složka o šestnácti stranách. Kromě tohoto dnes asi jednoho z nejrozšířenějších formátů se pak můžeme setkat také s osmistránkovými tiskovými stroji určenými především pro malonákladové zakázky. Na druhou stranu však existují i podstatně větší tiskové

Akcidenční kotoučový tiskový stroj Rotoman z produkce společnosti MAN Roland

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

Press

RP 2/2003

Jedním z typických představitelů novinových tiskových strojů je KBA Commander

stroje, jejichž formát bývá i 72 stran. U novinových kotoučových tiskových strojů se pak můžeme setkat s dalším odlišným uváděním formátu (např. Berlínský formát), který udává velikosti novinových stran. Jde však o natolik specifickou oblast, že je zbytečné ji na stranách tohoto časopisu podrobněji rozebírat. Pokud se podíváme podrobněji na kotoučový tiskový stroj, zjistíme, že s první odlišností se setkáme již na počátku celého zařízení, které je vybaveno odvíječem namísto nakladače. Odvíječ přitom nebývá pevně spojen s tiskovým strojem, ale jeho připojení je zpravidla volné. Nebývá také výjimkou, že odvíječ může být umístěn v jiné místnosti než tiskový stroj; často tak můžeme vidět, že pás papíru vede například ze sklepních prostor přímo do prvního tiskového agregátu. Princip odvíječe je poměr-

jaký známe z archových tiskových strojů. Také zde se můžeme setkat s mnoha prvky, které jsme si popsali již v předchozím dílu povídání o ofsetu. Barva je přenášena ze zónové barevnice přes barevník až na tiskovou desku. Velký význam i zde mají automatizační prvky, jako je například přednastavování jednotlivých zón barevnic či poloautomatické nebo automatické zakládání tiskových desek. Velmi často využívaným automatizačním prvkem je i kontrola soutisku. Ta bývá často řešena prostřednictvím stroboskopických kamer, které snímají určité místo na potiskované ploše a ihned je vyhodnocují. Pokud v této oblasti dojde k rozpasování, okamžitě je vydán povel tiskovému stroji k úpravě soutisku na příslušné tiskové jednotce. Právě u kotoučových strojů je automatizace přenastavování na novou zakázku obzvláště důležitá, uvědomíme-li si, že tiskové stroje pracují velmi vysokými rychlostmi (některé z nich dosahují rychlosti třeba 70 000 obratů za hodinu) a v kotoučové tiskárně jsou harmonogramy rozpočítány takřka na minuty. Navíc díky vysokým rychlostem může být při vybarvování zakázky rovněž významná spotřeba makulatury, která se již nepočítá na jednotlivé výtisky, ale mnohdy i na stovky metrů materiálu. Za pozornost stojí také uspořádání jednotlivých tiskových agregátů. Zatímco u akcidenčních kotoučových tiskových strojů je uspořádání horizontální, tedy shodné s archovými tiskovými stroji, u novinových strojů se můžeme setkat s uspořádáním vertikálním, kde jsou jednotlivé tiskové agregáty umístěny nad sebou a pás papíru je potiskován ve vertikálním směru.

Velmi důležitou součástí kotoučových tiskových strojů jsou automatizační prvky.

ně jednoduchý. Na speciální trny se nasadí nová role, z níž se pás papíru zavede do tiskového stroje. Odvíječ je přitom vysoce automatizované zařízení, které u modernějších tiskových strojů podává informace o tom, kolik papíru je na aktuálně odvíjené roli apod. Velmi zajímavá je také změna papíru. U kotoučových tiskových strojů totiž nedochází při doplnění papíru v průběhu zpracování zakázky k zastavení tisku. Do odvíječe se založí druhá role, jejímž volným koncem se při dotisku původní role přelepí. Bez zastavení tisku je tak koncem staré role vtažena do tiskového stroje role nová. Důležité pro správnou funkci tiskového stroje je, aby byl pás papíru stále stejně napnut a aby nedocházelo k výkyvům v tomto napětí. K tomuto účelu slouží napínací jednotka se soustavou válců, mezi nimiž je pás papíru napnut. Pohyby těchto válců pak vyrovnávají případné výkyvy v napětí. Další částí kotoučového tiskového stroje jsou tiskové jednotky. Zde můžeme nalézt další rozdíl od většiny archových tiskových strojů. Každá tisková jednotka totiž umožňuje potiskovat pás papíru oboustranně. Papír tudíž prochází středem tiskové jednotky a z každé strany je umístěn jeden tiskový agregát podobný tomu,

SCITEX XLJet 5 tel.: 261 099 415

Press

formátu A4 tisknout rychlostí 17 stran za minutu při rozlišení 1 200 dpi. Druhá řada s označením HP LaserJet 1300 je nástupcem úspěšné řady HP LaserJet 1200 a zahrnuje dva modely – LaserJet 1300 a LaserJet 1300n. Také tyto tiskárny tisknou v rozlišení až 1 200 dpi, přičemž rychlost tisku je 19 stran za minutu. Model HP LaserJet 1300n má navíc zabudovaný tiskový server HP Jetdirect 200m, umožňující instalaci tiskárny do sítě. Poslední novou modelovou řadou tiskáren je HP LaserJet 2300, určená pro malé pracovní týmy, která zahrnuje celkem šest modelů. Tyto tiskárny již nabízejí rychlost černobílého tisku až 24 stran za minutu při maximálním rozlišení 1 200 dpi. Nejvyšší model s označením HP LaserJet 2300dtn je vybaven automatickým duplexem, síťovou kartou a přídavným zásobníkem na 500 listů.

Další možnosti parciálního laku Společnost Unilak CZ je dnes největším poskytovatelem celoplošného UV lakování v České republice a na Slovensku. Celoplošné nanášení laku však není jedinou specializací této firmy. Po vzoru pražského závodu bylo totiž i v olomouckém nainstalováno zařízení umožňující parciální nanášení UV laku. Začátkem roku v tomto závodě došlo k instalaci zařízení od firmy Albert Frankental HSF, umožňujícího zpracování archů až do maximálního formátu B1. Zpracovávat je možné archy v plošné hmotnosti 100–350 g/m2, u některých specifických zakázek se dají zpracovávat materiály s plošnými hmotnostmi mimo toto rozhraní. Při vyšších gramážích lze zpracovávat i tiskové archy až do formátu 830 x 1 150 mm.

RP 2/2003

Detail skládacího trychtýře, pomocí něhož se vytváří první podélný lom

Akcidenční tiskový stroj je oproti coldsetovým strojům v další fázi vybaven sušením. Zjednodušeně je možné říci, že pás papíru následně prochází jakousi pecí, kde je působením tepla zasušena tisková barva po obou stranách papíru. Tyto tunely bývají mnohdy poměrně dlouhé a výjimkou nebývá ani jejich délka okolo 15 metrů. To je znovu způsobeno vysokými rychlostmi těchto tiskových strojů. Pás papíru se totiž pohybuje rychlostí přibližně okolo 15 m/s (samozřejmě v závislosti na druhu tiskového stroje), a tak při této délce sušicího tunelu každé potisknuté místo projde tunelem za cca 1 vteřinu, která stačí na úplné zasušení. Pochopitelně, že pokud jde o tiskový stroj, kde se pracuje s UV barvami, může být délka tohoto tunelu podstatně kratší, protože reakce způsobující zesíťování UV barvy může být vyvolána během desetin vteřiny. Ani další součást akcidenčního tiskového stroje – chladicí zařízení – u novinových strojů nenalezneme. Při průchodu sušicím tunelem totiž vlivem působení tepla dochází k ohřívání tiskového substrátu,

Skenery od Microteku Hned tři nové modely plochých skenerů představila společnost Microtek na veletrhu CeBIT v německém Hannoveru. První dva modely s označením ScanMaker 5950 a ArtixScan DI 2010 patří do kategorie kancelářských skenerů, třetí skener ArtixScan 120tf pak spadá do kategorie skenerů filmových. Oba dva kancelářské skenery jsou vybaveny podavačem dokumentů na 50 Pohled na válce chladicího zařízení

12

tedy papíru, a tím i ke změně jeho rozměrů. Proto je také za sušicím tunelem umístěno chladicí zařízení. To je většinou poměrně jednoduchá soustava dutých kovových válců, kterými protéká chladicí roztok. Celý chladicí okruh je pak napojen na výkonné chladicí zařízení.

Skládací aparát je zařízení sloužící k vytvoření finální složky z probíhajícího pásu papíru.

Poslední a nejtěžší součástí kotoučového tiskového stroje je skládací aparát, tedy zařízení sloužící k vytvoření finální složky z probíhajícího pásu papíru. Pomocí nastavení skládacího aparátu je možné vytvořit celou řadu kombinací skladů dle přání zákazníka. Jako první se na pásu papíru vytvoří podélný lom. K tomuto účelu slouží tzv. trychtýř, do něhož je zaveden pás papíru, který je pomocí bočních stran trychtýře přehnut. Další lomy jsou pak prováděny pomocí speciálních lišt. Na konci zpracování jsou jednotlivé produkty od sebe oddělovány pomocí odtrhávacích jehel. U novějších modelů tiskových strojů pak existují i další řešení oddělení jednotlivých produktů. Za skládacím aparátem mohou být on-line připojena ještě další zařízení, jako je třeba ořez po třech stranách, nejrůznější stohovače apod. Z některých akcidenčních strojů je možné vykládat i do jednotlivých archů, podobně jako je tomu u archových strojů. V tomto případě musí být tiskový stroj vybaven tzv. plano vykladačem. Kotoučové ofsetové tiskové stroje jsou pochopitelně velmi složitým zařízením. Naší snahou tedy bylo spíše čtenářům přiblížit základní součásti, z nichž se tyto stroje skládají. Patrik Thoma

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

Press

RP 2/2003

Pozoruhodný způsob tisku

Ofsetový tisk je v současnosti asi nejrozšířenější tiskovou technikou a z jeho klasické podoby se v průběhu let vyvinuly různé varianty, vycházející například ze způsobu zhotovení tiskové formy, způsobu vlhčení, používaných druhů barev atd. Zřejmě nejmladší z těchto variant je Offlith. Jedná se o registrovaný a chráněný název speciálního způsobu ofsetového tisku, kterému se podařilo sloučit některé z předností hlubotisku, světlotisku a vlastního ofsetového tisku tím způsobem, že byl odstraněn takzvaný rastrový efekt, který je základním nedostatkem reprodukcí tištěných standardním ofsetem. Někdy bývá Offlith také označován za „bezrastrový“ ofset, což ale není zcela přesné, protože filmové montáže předloh a následně i tiskové desky rastr samozřejmě mají. Ovšem je tak extrémně jemný, že jednotlivé tiskové body nejsou viditelné ani pod zvětšovacím sklem, natož pouhým okem. Aby je bylo možné rozeznat, je nutné použít mikroskop. Tento způsob ofsetového tisku, který se bez nadsázky pohybuje až na samé hranici jeho možností, byl vyvinut v pražské tiskárně Trico. Tam už od jejího vzniku rádi experimentovali ve snaze o co nejvěrnější reprodukce předloh a často používali vysoké hustoty rastrů, až 80–120 linek/cm. A od toho byl už jenom krůček k nápadu pokusit se zmenšit tiskový bod ještě více, až na dostupnou technikou dosažitelné minimum. Ale aby bylo možné tak extrémně miniaturní tiskový bod vytvořit, bylo nutné použít už v pre-pres-

Ukázka praktického využití tiskového způsobu Offlith – reprodukce akvarelu Kamila Lhotáka pro Národní galerii v Praze

sové fázi a při zhotovování tiskové desky speciální software s potřebnými vlastnostmi, který by to umožnil. Nakonec ve spolupráci se zaměstnanci partnerského grafického studia Art-D softwarů s odpovídajícími vlastnostmi objevili několik, i když jejich původní určení bylo pro trochu jiné účely a jejich výrobci nepočítali s takto extrémním využitím až do krajních možností. Potom ale nutně muselo nastat poměrně dlouhé období experimentování, než se podařilo pomocí jednoho z těchto softwarů ve studiu zhotovit ofsetové desky s tiskovými body, jejichž miniaturizace překračovala všechny obvyklé hranice, takže ve své podstatě už přestávaly být tiskovými body v konvenčním slova smyslu a stávaly se něčím, co z tiskového hlediska mohl kdysi nabídnout pouze v současnosti už téměř nepoužívaný želatinový světlotisk. Zkoušky s takto zhotovenými ofsetovými deskami potom pokračovaly na tiskových strojích a zhruba před necelými čtyřmi lety, kdy už zkušební tisky začaly dosahovat dosud nevídané věrnosti reprodukce i kvality, dostala tato speciální varianta ofsetového tisku název Offlith, což je vlastně zkratka anglického termín Offset Lithography, a začaly být tímto způsobem tištěny první zakázky. Tento specifický způsob tisku není ve své podstatě nějakou nově vynalezenou tiskovou technikou. Celý jeho technologický postup odpovídá klasickému ofsetu, ovšem dovedenému až do zcela krajních možností této techniky. Když bychom chtěli workflow Offlithu stručně popsat, musíme samozřejmě začít v grafickém studiu. Tisková forma pro tento způsob tisku je zhotovována klasickou analogovou cestou, tedy přes filmy. Podstata celé předpřípravné fáze spočívá, jak už bylo naznačeno, ve vybavení a ovládání běžné konvenční osvitové jednotky speciálním softwarovým programem, který jí umožňuje vysvítit extrémně

Revoluce v Direct Mailingu a dokončujícím zpracování!

Při jednom průchodu tímto zařízením můžeme docílit: - až 12 lomů, - personalizace na dvou místech (např. adresa+čárový kód, číslování) v rozlišení až 600 dpi!, - perforace, řezání, - taktovací perforace, řezání, - zdvojení papíru pro výrobu tvrdé odpovědní karty, - lepení odpovědní obálky disperzním lepidlem, - vlepování kartiček, pohledů, - nanášení non-permanentního lepidla „hot-melt“.

více na http://www.boomailer.cz

BOOM TISK, spol. s r.o. Ovčárecká 516, 280 02 Kolín - Sendražice tel.: +420 321 728 706, fax: +420 321 713 552 www.boomtisk.cz, [email protected]

Press

volných listů. Prvně uvedené zařízení pak dokáže tyto dokumenty skenovat rychlostí 5 stran za minutu, přičemž jeho maximální rozlišení je 2 400 x 4 800 dpi při barevné hloubce 48 bitů. Druhý kancelářský skener ArtixScan DI 2010 disponuje maximální rychlostí snímání 20 stran za minutu, skenovat lze v rozsahu rozlišení od 75 do 600 dpi při barevné hloubce 48 bitů. Další novinkou je filmový skener ArtixScan 120tf, určený pro skenování negativů a diapozitivů až do formátu 6 x 9 cm. Optické rozlišení tohoto skeneru je 4 000 dpi, přičemž skenování je prováděno při barevné hloubce 42 bitů a maximální denzitě 4,2 Dmax.

Nový upgrade systému Mac OS X S novým upgradem svého operačního systému v nedávné době přišla společnost Apple. Nová verze systému Mac OS X s číselným označením 10.2.4 by měla být především o něco spolehlivější. Doplněny a rozšířeny byly funkce, týkající se Adresáře (Address Book), Průzkumníka (Finder), a také některé parametry pro nastavení sítě a tiskáren. Do systému byly společností Apple dále doplněny některé funkce týkající se zvuku a vylepšena je i kvalita reprodukce. Celkový seznam změn provedených v systému čítá 48 položek.

AstraPix 470 – nový fotoaparát od Umaxu Mezi výrobce a dodavatele digitálních fotoaparátů na našem trhu patří i firma Umax. V této oblasti pak nabízí své digitální fotoaparáty řady AstraPix. A právě tato modelová řada má nový přírůstek, označený AstraPix 470. Jde o zařízení disponující maximálním rozlišením 2 megapixely. Nový fotoaparát je vybaven barevným TFT displejem s úhlopříčkou 3,8 cm. Běžným doplňkem programového vybavení těchto fotoaparátů je také možnost zaznamenávat videosekvence. Nejinak je tomu i u modelu AstraPix 470, který může pracovat jako kamera v maximálním rozlišení 320 x 240 bodů (včetně záznamu zvuku). Z dalších fotografických módů pak stojí za zmínku režim makro či možnost nastavení kompenzace expozice i vyvá-

14

RP 2/2003

Offlithem byly vytištěny reprodukce černobílých fotografií do publikace František Drtikol: Deníky a dopisy, vydané nakladatelstvím Svět v Praze v roce 2001

malé tiskové body, dokonce ještě menší, než je možné dosáhnout pomocí frekvenčně modulovaného rastru. Samozřejmě s ohledem na obecnou platnost zásady, že čím jemnější tiskový rastr je používán, tím je celá technologie citlivější ve všech svých fázích, je celé zpracování tiskových předloh v grafickém studiu velice náročnou operací. Dokonce v některých fázích přestávají fungovat běžné standardní pracovní postupy a bylo třeba nejprve najít cestu, jak tyto v běžné praxi neobvyklé jevy zvládat. Jako tisková forma jsou v Offlithu používány standardní ofsetové desky a také jejich vyvolávání a příprava pro tisk probíhá naprosto obvyklým způsobem. Rovněž ofsetové potahy a barvy jsou konvenční, běžně používané, a nevyžadují žádné zvláštní úpravy. Tisk je možné provádět na standardních archových ofsetových strojích, ať už s alkoholovým nebo bezalkoholovým vlhčením, ale v zájmu dosahování co nejvyšší kvality je třeba, aby byly v dokonalém technickém stavu. Čím se ale tisk způsobem Offlith liší od konvenčního ofsetového tisku, je stejně jako v pre-pressové fázi jeho mimořádná pracnost. Offlith je totiž svým způsobem umělecká záležitost, dalo by se říci, že se velice blíží ručnímu litografickému tisku, ovšem prováděnému ofsetovou technikou. Dosud byl tento tiskový způsob testován a používán jen k potiskování papíru, ve většině případů standardních druhů, nejčastěji matných křídových papírů. Byl ovšem vyzkoušen i při potisku papírů speciálních, například akvarelového kartonu, který je mnohem hůře potiskovatelný než plněný křídový papír s upraveným

povrchem. Přesto byly kvalitativní výsledky tisku na tento druh papíru velice dobré, adekvátní originální předloze. Používání speciálních papírů při tisku Offlithem vyplývá ze snahy potiskovat tímto způsobem papíry, které se co možná nejvíce přibližují materiálům originálních předloh. Tím se dostáváme k možnostem využití tohoto tiskového způsobu v praxi. Jak už bylo uvedeno, jsou v tiskových výsledcích Offlithu koncentrovány přednosti hned tří tiskových technik – hlubotisku, ofsetu a světlotisku. Projevuje se to zejména v měkkosti a hladkosti tištěných valérů. Pokud je totiž valér vytištěn standardním rastrem, nutně musí být v ploše poznamenám rastrovým efektem, tedy zrnitostí použitého rastru. Při tisku Offlithem ovšem k rastrovému efektu nemůže dojít a valéry jsou zcela hladké. Proto je tento způsob obzvlášť vhodný k tisku reprodukcí akvarelů, barevných kreseb, litografií, akvatint a mezzotint. V těchto uvedených případech je rozdíl mezi originálem a reprodukcí, pokud je použita adekvátní tisková podložka, téměř neznatelný a v některých případech vůbec žádný. Velice dobrých a překvapujících výsledků dosahuje Offlith i při reprodukci černobílých a barevných fotografií, u nichž dokáže naprosto věrně napodobit jak zrnitost předlohy při velkém zvětšení, tak i dosáhnout zcela hladkých valérů u nejjemnějších tónů. Při reprodukci starých černobílých fotografií je možné Offlithem díky soutisku CMYK barev reprodukovat i odstíny hnědé barvy v obraze a modré barvy na okrajích, způsobené patinou, tedy stárnutím povrchové vrstvy i papíru fotografie. Ivan Doležal

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

RP 2/2003

Post-press

Snášení archů a složek V oblasti polygrafické výroby dnes existuje celá řada dílčích operací, jejichž začleněním do výrobního procesu vzniká výsledný produkt. Jednou z těchto operací, s níž se můžeme setkat při zpracování prakticky jakéhokoliv vícestránkového produktu, je snášení. Jak již samotný název napovídá, jde o spojování jednotlivých stran do jednoho bloku či sešitu, který je určen k dalšímu zpracování v zařízení buď on-line zapojeném do výrobní linky, nebo v off-line zařízení, kde jsou potom tyto bloky samostatně nakládány. Je pochopitelné, že vícestránkové tiskoviny není možné vytisknout takzvaně z jednoho kusu, ale jsou vytištěny na jednotlivé archy se čtyřmi, osmi, šestnácti nebo více stranami v závislosti na formátu jednotlivých stran a formátu tiskového stroje. Tyto jednotlivé archy jsou složeny do tzv. složky, o čemž se zmiňujeme na jiném místě tohoto čísla Reklamní produkce, a následně musejí být sneseny do knižního bloku. Teprve ten může být dále zpracováván. V oblasti snášení dnes rozlišujeme dva základní technologické postupy, a to snášení na sebe a snášení do sebe, označované též na stříšku. Oba základní principy se od sebe odlišují kladem jednotlivých listů a na použitou technologii snášení tudíž musí být brán zřetel již na začátku při návrhu zakázky. Pro názornost uveďme, že rozdílné bude například vyřazení jednotlivých stran pro šitou vazbu V1 a měkkou lepenou vazbu V2.

Snášení do sebe Tento způsob snášení se používá ve chvíli, kdy je výsledný produkt opatřen vazbou V1. Jeho technologický postup spočívá v tom, že jsou jednotlivé naskládané rozevřené dvojlisty nebo složky postupně

vkládány do sebe. Pomineme-li možnost, kdy je tato operace prováděna manuálně, pak k tomuto účelu slouží zařízení nazývané snášecí drátošička. Variantou je také použití vertikální snášečky, o které se zmíníme podrobněji až u snášení na sebe. U snášecí drátošičky je princip činnosti poměrně jednoduchý. Na začátku stroje jsou jednotlivé dvojlisty nebo složky umístěny do jednotlivých nakladačů, odkud jsou postupně nahazovány na řetěz se zarážkami, probíhající celým strojem. Jako první je založen vnitřní dvojlist nebo složka a postupně jsou přidávány z jednotlivých nakladačů další složky tak, že na vnější straně poslední složky je vytištěna první a poslední strana celého sešitu. Zcela poslední se pak přihazuje obálka (samozřejmě pokud je výsledný produkt obálkou opatřen). Celý takto snesený sešit je pak posunut k dalšímu zpracování, kterým je šití drátem. Šití je prováděno ve hřbetním lomu tak, jak je tomu například u této publikace. Následně je sešit posunut do stanice ořezu, kde je produkt oříznut po třech stranách. Tento způsob vazby je dnes velmi oblíbený především pro svou jednoduchost a poměrně nízkou cenu. Na druhou stranu jej lze využít pouze v případě, kdy počet stran publikace není příliš velký, obecně se uvádí, že by neměl přesáhnout 96 stran. Při použití papíru o vyšší plošné hmotnosti pak musíme mít také na paměti, že strany umístěné blíže ke středu sešitu budou kratší než strany u obálky. Na paměti musíme také mít to, že u papírů s nižší plošnou hmotností může docházet k vytrhávání vnitřních stran.

Snášení na sebe

Typickým představitelem horizontálních snášecích strojů je Theisen & Bonitz

I druhý způsob snášení je poměrně hojně využíván, a jak již samotný název napovídá, jsou u této technologie jednotlivé listy nebo složky umisťovány na sebe. Výhodou tohoto řešení je především to, že zpracovávat lze i jednotlivé listy. Kompletním snesením produktu se vytvoří tzv.

Post-press

žení bílé barvy. Jednotlivé snímky jsou ukládány buď do 8MB interní paměti, kam se dá uložit od 9 do 115 obrázků v závislosti na kvalitě, nebo lze využít paměťových karet SD. Velmi nestandardním doplňkem fotoaparátu je také možnost využít jej jako diktafon.

Pentax má digitální zrcadlovku Společnost Pentax asi není nutné příliš představovat. V oblasti fotografických přístrojů je totiž dostatečně známa. Na hannoverském veletrhu CeBIT, který se konal v polovině měsíce března, tato společnost představila zcela nový model digitální zrcadlovky „*ist D“ s rozlišením 6,1 megapixelů. Závěrka přístroje pracuje až do rychlosti 1/4 000 sekundy a fotoaparát je schopný sejmout necelé tři obrazy za sekundu. V přístroji jsou pozice pro záznamová média CompactFlash I a II a MicroDrive. Zmíněná zrcadlovka by se měla v prodeji objevit na přelomu června a července 2003 společně se širokoúhlým objektivem. Uvedený přístroj by měl také typově posloužit jako základ pro stavbu dalších, malých a zároveň lehkých zrcadlových fotoaparátů s výměnnými objektivy.

RP 2/2003

Snášecí drátošička vyráběná společností Heidelberg

knižní blok, který je základem pro další knižní vazby, počínaje lepenou vazbou V2 a konče tuhou vazbou V8. Z výše napsaného je tudíž patrné, že využití této technologie je daleko rozmanitější, než tomu je u snášení do sebe. I zde si popíšeme technologie, kterými lze tuto operaci provádět. U snášení na sebe rozlišujeme dva základní postupy, označované jako vertiPodle způsobu zpracování rozlišujeme snášení na sebe a snášení do sebe neboli na stříšku.

kální a horizontální snášení. Věnujme se nejprve technologii vertikálního snášecího stroje. Jde o zařízení, v němž jsou jednotlivé listy založeny v zásobnících umístěných vertikálně nad sebou. V jedné věži snášecího stroje bývá umístěno i deset či dvanáct takovýchto zásobníků. Jednotlivé listy jsou pomocí podávacích

Největší výhodou technologie snášení na sebe je to, že zde nejsou prakticky žádná omezení. Nové zařízení v oblasti velkoformátového tisku Oblast velkoformátového tisku nachází v dnešní době stále více příznivců a tento trend úspěšně sledují i někteří výrobci těchto zařízení. Jednou z takových firem je i společnost Canon, která v březnu představila zcela nový model velkoformátového tiskového stroje s označením W8200. Zajímavostí tohoto zařízení především je, že jde o první velkoformátovou tiskárnu společnosti Canon, která pracuje s inkousty na bázi pigmentů. Tiskárna je však dodávána i s normálními inkousty. Podobně jako většina velkoformátových tiskových strojů, také W8200 pracuje s rolovými materiály, a to do maximální šíře 1 117,6 mm. Pokud tento rozměr převedeme do písmenného značení formátů, zjistíme, že W8200 umožňuje tisk až do maximálního formátu B0+. Velmi zajímavá je u tohoto zařízení také rychlost tisku; výrobce uvádí, že pomocí

16

koleček nebo savek odebírány ze zásobníku a svedeny k dalším listům, čímž vznikne tzv. snos o stejném počtu listů, jako je založených zásobníků. Protože by jedna věž snášecího stroje na celý knižní blok nemusela stačit, lze u těchto zařízení zapojit i více věží za sebou. Hotový knižní blok se dá odebrat k dalšímu zpracování nebo může být velmi často posunut do

připojeného finišeru k dalšímu zpracování. Pomocí tohoto zařízení lze zpracovat i vazbu V1 za předpokladu, že jsou do stroje založeny nesložené dvojlisty, které jsou stejným postupem sneseny a v připojeném finišeru najednou přehnuty a sešity do výsledného produktu. Podobnou technikou pracuje i horizontální snášení archů. Zde jsou jednotlivé složky umístěny v horizontálně orientovaných nakladačích, odkud jsou pomocí savek přesunuty na kontinuálně běžící pás se zarážkami. Postup je velmi jednoduchý a poměrně rychlý. Najednou je díky kontinuálnímu posunu zpracováváno tolik knižních bloků, kolik je obsazeno snášecích stanic. Výhodou tohoto řešení je pak také to, že z jednotlivých stanic mohou být nakládány i velmi obsáhlé složky, což u vertikálního snášení není možné. To také vysvětluje, proč se u horizontálního snášení nepoužívá varianty zapojení většího počtu snášecích strojů za sebe. Kdyby se přece jen vyskytla situace, kdy složek je více než snášecích stanic, lze využít varianty, kdy dojde nejdřív k snesení první části, která je při dalším zpracování na horizontálním snášecím stroji dokládána ve speciální ruční nakládací stanici. Většinou se horizontální snášecí stroje používají v průmyslové výrobě, kde ihned za snášecí linkou bývá umístěno zařízení na další zpracování – linka na lepenou měkkou vazbu V2 nebo linka na tuhou vazbu V8. Výhodou této technologie je také to, že zde nejsou prakticky žádná omezení.

Závěr

U vertikální snášečky může být zapojeno více věží za sebou

V tomto článku jsme si představili dva základní systémy snášení archů nebo složek, které jsou dnes hojně používány. Znovu je třeba připomenout, že o způsobu snášení je v závislosti na použité knižní vazbě třeba rozhodnout ještě před vyřazením zakázky. Patrik Thoma

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

Post-press

RP 2/2003

Falcování

a jeho možnosti Správně česky bychom měli napsat „skládání na plocho vytištěných archů papíru“, protože slovo „falcování“ je germanismus pocházející z německého „falzen“. Ovšem v polygrafii se, stejně jako řada dalších počeštěných německých výrazů, toto slovo natolik vžilo a běžně se užívá, že jsme cítili povinnost na tuto skutečnost upozornit. Vlastní skládání archů papíru je jednou z operací dokončujícího zpracování tiskovin, kterému bezprostředně předchází ořezávání nebo prořezávání tiskových archů (v případech, kdy je na archu vytištěno více produkcí), a u knižních archů na ně navazuje snášení a další úkony nutné ke zhotovení knižní vazby. Složením tiskového archu vzniká takzvaná složka, která může mít různý počet stránek. Základní složka je osmilistá, má tedy rozsah 16 stran, a obvykle vzniká složením tiskového archu třemi po sobě následujícími křížovými lomy. Další typy složek jsou odvozeny od této základní složky. Půlsložka má rozsah osm stran, čvrtsložka (dvojlist) čtyři strany a naopak dvojnásobná složka má rozsah 32 stran, ale je používána většinou jen při skládání tenkých papírů s nízkou plošnou hmotností do 60 g/m2.

Základní způsoby skládání Základních typů skládání je několik a většinou mají své specifické využití. Nejjed-

Kombinovaný skládací stroj Heidelberg Stahlfolder

nodušší je skládání na jeden lom, tedy dvojlistů na čtvrtsložky, kdy se tiskový arch přeloží uprostřed na polovinu. Tímto způsobem se skládají předsádky, některé přílohy, obálky pro vazbu V1 a v současnosti u malotirážních digitálních tiskových linek s in-line napojeným dokončujícím zpracováním i textové dvojlisty. Velice často užívaným typem je skládání křížové, kdy každý další lom je kolmý na lom předcházející. Tento typ je nejvíce užíván při skládání osmi-, šestnácti- a dvaatřicetistránkových knižních archů. Dalším typem je potom skládání paralelní, tedy skládání několika souběžnými lomy na stejnou stranu. Takto mohou být skládány jak do pásu vytištěné osmi- i šestnáctistránkové knižní složky, tak i delší přílohy, které pak mohou být vykládány z knižního bloku, dále různé prospekty atd. Jedním ze specifických typů je skládání harmonikové, jež bývá někdy také označováno jako leporelové. Jedná se o střídavé překládání tiskového archu souběžnými lomy, často využívané při skládání map, plánů, ale i různých prospektů a podobných akcidenčních tiskovin. Dalším specifickým typem je skládání okénkové, což je skládání šestistránkové složky dvěma souběžnými lomy takovým způsobem, že okraje složky jsou přeloženy směrem do jejího středu, kde se vzájemně dotýkají, takže vzniká dojem zavřeného dvoukřídlého okna. Tento typ skládání byl velice oblíbený zejména u svatebních oznámení a dalších blahopřejných tiskovin, ale občas je používán i při skládání knižních příloh nebo různých prospektů. A konečně posledním ze základních typů skládání je takzvané zavinuté skládání, což je skládání šesti- i vícestránkových složek souběžnými lomy tak, že jejich okrajové části jsou přeloženy směrem dovnitř a vzájemně se překrývají.

Post-press

W8200 lze vytisknout motiv ve formátu A0 za dvě minuty, což pochopitelně řadí toto zařízení do kategorie velmi rychlých velkoformátových strojů. Tomu napomáhá především nová, 2,5 cm široká tisková hlava se 7 680 tryskami, kde je pro každou ze šesti barev vyhrazeno 1 280 trysek. Maximální rozlišení této tiskárny je 1 200 dpi, přičemž velikost tiskové kapky je 8 pikolitrů. Velkoformátová tiskárna W8200 pracuje jak v prostředí Windows, tak i Macintosh.

Imacon má nové digitální stěny V oblasti profesionálních digitálních stěn představila svůj nový produkt dánská společnost Imacon. Jde o zařízení, které umožňuje profesionálním fotoaparátům zpracovávat obrazové informace přímo do digitální podoby bez využití filmových materiálů. Nová digitální stěna nazvaná Ixpress je vybavena 48 MB CCD senzorem od společnosti Kodak. Zařízení je nabízeno ve dvou provedeních, Ixpress 96 a Ixpress 384. Se stěnou Ixpress 96 se dají při rozlišení 16 megapixelů snímat soubory o velikosti 96 MB. Prodleva mezi snímáním záběrů je přitom pouze 1,5 sekundy. S modelem Ixpress 384 je možné při čtyřnásobném snímání obrazu získat dokonce snímky o velikosti 384 MB. Vícenásobné snímání je však možné provádět pouze v prostředí studia.

Velkoformátová tiskárna HP Designjet 120 Velmi zajímavý produkt představila společnost Hewlett-Packard v oblasti velkoformátových tiskáren. Tímto novým přírůstkem je tiskárna s označením HP Designjet 120, která konstrukčně vychází z osvědčené řady modelů HP Designjet 10/20/50ps. Největší změnou oproti předcházející modelové řadě je změna tiskového formátu. HP Designjet 120 totiž umožňuje tisk až do maximálního formátu A1 (maximální formát tisku je 625 x 1 625 mm), čímž tak HP zacelilo mezeru mezi stolními a velkoformátovými tiskárnami. Podobně jako u zařízení HP Designjet 10/20/50ps, také u nového Designjetu dochází k tisku

18

RP 2/2003

Existují i další varianty skládání, které ale jsou v podstatě jen nejrůznějšími kombinacemi těchto uvedených základních způsobů.

Nožový a kapsový systém skládání Po dlouhou dobu bylo skládání výhradně ruční záležitostí, při níž byla nezbytnou pomůckou takzvaná knihařská kostka. Navzdory názvu se nejedná o nějakou krychli nebo kvádr, ale kostka je plochá,

V současné době se sice skládací stroje s výhradně nožovým systémem skládání už nevyrábějí, ale na některých knihařských pracovištích jsou dosud v provozu starší zařízení tohoto typu. Kapsový systém skládání se zarážkou si nechal O. W. Johnson v roce 1907 patentovat . V současné době tento systém u skládacích strojů převažuje, protože je výkonnější. Umožňuje totiž plynulé nakládání archů, je vhodný pro všechny druhy a rozsahy skládání, a na kapsových strojích je možné skládat i několik paralel-

Skládací stroj z produkce německé firmy GUK Falzmaschinen

má zaoblené okraje a tvar čepele většího nože. Své pojmenování získala proto, že původně byla zhotovována ze zvířecích kostí. V současnosti je už samozřejmě vyráběna z plastických hmot. Stroje na skládání archů se objevily až v polovině devatenáctého století. První si nechal patentovat v roce 1849 Angličan Black a v Americe v tomtéž roce Edward Smith. Jednalo se o jednoduchá zařízení s nožovým systémem skládání, u nichž nakládání archů bylo prováděno ručně přímo pod lámací nůž. Na tomto místě by bylo vhodné zmínit, že existují dva strojové systémy skládání. Už zmíněný nožový umožňuje skládání paralelními i křížovými lomy, přičemž jeho výhodou je možnost skládání velkých archů v jednoduché i vícenásobné produkci s rozřezáváním. Nožové skládací stroje dosahují velice přesného skládání i u papírů s malou plošnou hmotností od 25 g/m2, takže jsou vhodné pro dokončující zpracování široké palety nejrůznějších druhů tiskovin.

ních lomů za sebou, v podstatě tolik, kolik je skládacích kapes. Navíc je konstrukční řešení těchto zařízení stavebnicové, takže podle potřeby umožňuje rozšiřování dalšími skládacími jednotkami. Existují ale i kombinované skládací stroje, v nichž je uplatněn jak nožový, tak i kapsový princip skládání. U těchto strojů je vstupní skládací jednotka vždy kapsová.

Princip nožového skládacího stroje U nožového systému skládání je tiskový arch takzvaným nožem vtlačen mezi dva vodorovně uložené válce, kterými je skládán. Arch je přiveden k zarážkám nad dvojici proti sobě se otáčejících rýhovaných válečků. Stranovou přitahovací náložkou je posunut do správné polohy a skládací nůž opatřený malými jehlami zabraňujícími nežádoucímu pohybu archu ho shora vtlačí mezi uvedené válečky, které ho vtáhnou, stisknou mezi se-

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

RP 2/2003

bou a vytvoří tak první lom. Potom je takto složený arch veden kalouny s kladkami k dalším dvěma nebo třem skládacím jednotkám, kde se tento postup opakuje. Vzniklá knižní složka je za poslední skládací jednotkou vyvedena do vykladače. Aby při skládání archu nedocházelo ke zvlnění a pomačkání papíru v hlavách složky, je možné provádět perforování archu, přičemž perforovací nůž je v závislosti na počtu lomů umisťován na válce prvního nebo druhého lomu.

Princip kapsového skládacího stroje Ke zlomení respektive složení archu dochází v kapsovém skládacím stroji také mezi dvojicí válců. Na rozdíl od nožového principu, kde je arch ke zlomu přiváděn rázově v taktech, u kapsového stroje je přiváděn plynule po vodorovném nebo nakloněném nakládacím stole opatřeném šikmo uloženými válečky podle bočního pravítka mezi dvojici tažných válečků. Ty ho vsunou do šikmo uložené kapsy ze dvou profilovaných plechů k přestavitelné zarážce, jejíž nastavení udává rozměr lomu. Nakládací úhel je u tohoto systému vytvářen seřiditelnými pravítky nakládacího stolu a kapsy. Prudkým nárazem čelní strany archu na zarážku a tlakem jeho zbývající posouvané části se v ústí kapsy vytvoří vlna, která je zachycena dvojicí válců. Těmi je arch potom stisknut a jeho průchodem mezi nimi se vytvoří ostrý lom. Takto složený arch je veden přímo do další kapsy, ať už horní nebo dolní, kde může být proveden další paralelní lom, nebo je vyveden mimo první skládací jednotku ke křížovému lomu. Mezi jednotlivými skládacími jednotkami jsou archy dopravovány po válečkových drahách. Pokud je na kapsovém stroji skládána klasická knižní složka na tři lomy, dochází k perforaci archu na výstupu z první sklá-

Také skládací stroje MBO jsou vybaveny vysokým stupněm automatizace

Post-press dací jednotky. Perforovací nože jsou přestavitelné a vyměnitelné za vysekávací, které jsou používány při skládání složek pro lepenou vazbu. Případně mohou být při zpracovávání prospektů použity i odřezávací nože nebo při zpracování víceprodukcí rozřezávací nože. Tímto zařízením může být vybavena každá kapsová skládací jednotka.

Princip kombinovaného skládacího stroje V kombinovaném skládacím stroji jsou využity oba základní principy skládání, tedy jak kapsový, tak i nožový. První skládací jednotka je vždy kapsová, aby mohly být uplatněny všechny její přednosti, tedy rychlost dosahovaná plynulým vedením archů a možnost provádění více paralelních lomů v jedné skládací jednotce. Druhá a třetí skládací jednotka je založena na nožovém principu. Ty nabízejí jiné výhody, zejména jednoduchost a menší nároky na prostor, protože nejsou nutné delší válečkové dráhy mezi jednotlivými skládacími jednotkami. Arch je totiž po provedení prvního lomu vyveden na dopravní kalouny, které jej posunou na doraz pod nůž druhého křížového lomu umístěného přímo za první kapsovou skládací jednotkou. I když druhá a třetí skládací jednotka kombinovaného stroje pracuje v taktech, jejich rychlost odpovídá první skládací jednotce. Umožňuje to nízký zdvih nožů, menší rozměry již částečně složeného archu a různá další technická vylepšení stroje. Perforování a další funkce kombinovaného skládacího stroje jsou stejné jako u strojů na nožovém nebo kapsovém principu, neboť i toto zařízení umožňuje celou řadu variant jak sestavení, tak i různých způsobů skládání. Specifickým způsobem skládání je skládání potištěného pásu papíru vycházejícího z rotačního tiskového stroje spojené s oddělováním jednotlivých složek ve velkých rychlostech. Podrobnější vysvětlení jeho principu by ale už překračovalo rámec tohoto článku. V současnosti se i u skládací strojů stále více prosazuje jejich automatizace a digitální řízení všech funkcí, včetně elektronické kontroly přesnosti a kvality všech prováděných operací. Z nejznámějších výrobců skládacích strojů bychom mohli uvést například společnosti Heidelberg – Stahl, GUK nebo MBO. Ivan Doležal

Na‰e nabídka luxusních papírov˘ch ta‰ek se zásadnû li‰í od konkurence... ...individuální rozmûr!

a b o r ˘ v í ruãn ...nabídkové ceny! é n ã e n o k u jso ...poãet motivÛ! je u À v i l v o e n enu c ...tisk plnobarevn˘! e s á n d e nej o pfiítisk ...od 1 ks do 500! ví mnoÏst Tuchomûfiická 343 164 00 Praha 6 - Nebu‰ice Telefon: 220 961 670 Fax: 220 961 441 e-mail: [email protected] www.tercie.cz

3DR

šesti základními barvami (C, M, Y, K, Lc a Lm). Shodné s těmito modely zůstalo také maximální tiskové rozlišení 2 400 x 1 200 dpi, stejně jako velikost kapky inkoustu 4 pl. Zařízení je určeno především pro grafické návrháře a kreativní oddělení, kteří tak dostávají do ruky nástroj pro rychlé a kvalitní nátiskování větších formátů. Kromě zvětšeného formátu stojí za zmínku také doplněk, nabízený k modelu s označením „nr“ – automatický podavač z role umístěný v zadní části tiskárny. Pomocí tohoto podavače lze kromě jednotlivých archů potiskovat také rolový materiál až do maximální šíře 60,96 cm. Maximální délka tisku pak přesahuje 15 m. V přední části je pak u tohoto modelu navíc umístěna řezačka oddělující jednotlivé tisky. Podobná jsou zařízení také v oblasti RIPů, s nimiž jsou dodávána. HP Designjet 120 by měl být dodáván s HP RIPem umožňujícím základní práci s ICC profily. Tiskárna navíc disponuje systémem automatické barevné kalibrace se zpětnou vazbou zajišťující konzistentnost barev jak mezi jednotlivými tiskovými úlohami, tak i mezi jednotlivými tiskárnami. K nové tiskárně je připravována verze softwarového RIPu Best pracujícího v operačním systému Mac OS X, která by měla plně spolupracovat s interním systémem kalibrace tiskárny.

Reklama a podpora prodeje Reklama je velmi složitým oborem s vlastními zákonitostmi. Ostatně jde také o samostatný studijní obor. A právě ke školství má blízko počin nakladatelství Grada, které vydalo knihu s názvem Reklama a podpora prodeje. Jde o velmi obsáhlou učebnici (kniha má asi 600 stran) Gerarda J. Tellise, profesora marketingu na Jihokalifornské univerzitě v Los Angeles. Kniha je rozdělena do čtyř tématických celků, z nichž první se zabývá samotnou historií a vývojem reklamy. Druhá kapitola se zabývá komunikací jako „nejdůležitější funkcí reklamní činnosti“. Jsou tu probírány způsoby, jak získat pozornost potencionálního zákazníka, metody přesvědčování, využití argumentů, emocí a doporučení. V další kapitole je zpracována strategie podpory prodeje a poslední část je věnována plánování reklamy a ověřování její účinnosti.

20

RP 2/2003

Novinka v oblasti reklamních nosičů Při vyhlašování výsledků soutěže Kalendář roku 2003 na mezinárodním veletrhu Reklama & Polygraf v Praze si mnozí z přihlížejících možná ani nepovšimli, že vítězové dostávají ceny uložené v luxusně vyhlížejících reklamních papírových taškách s obrázky oceněných kalendářů. Teď by mnozí mohli oprávněně namítnout, že odnosné papírové tašky sice v současnosti získávají stále větší popularitu, neboť se jedná o ekologický výrobek, ale nejsou žádnou novinkou. Vyrábějí se a používají už celou řadu let. To je sice pravda, ale tyto tašky byly trochu zvláštní. Na jedné straně měly vytištěny barvotiskové reprodukce titulních stran všech oceněných kalendářů, ale na druhé straně byla vytištěna reprodukce titulního listu jednoho konkrétního kalendáře a v připojeném textu byl uveden jeho název, jakou cenu v jaké kategorii soutěže získal a jméno jeho tvůrce, respektive toho, kdo ocenění obdržel. Tyto odnosné tašky byly tedy takzvaně personalizovány, ale nejenom v textu, který je možné s jistými komplikacemi dotisknout, například sítotiskem, ale i v polotónových barevných reprodukcích. A každému, kdo se jen trochu orientuje ve způsobech potisku reklamních odnosných tašek, musí být jasné, že pokud by byl takovýto tisk prováděn klasicky, tedy ofsetem nebo sítotiskem, případně kombinací obou technik, byla by cena každé takové tašky neudržitelně vysoká. A přesto tomu tak nebylo.

Ukázka personalizace odnosných tašek pro soutěž Kalendář roku 2003. Uprostřed společná zadní strana všech tašek, vlevo a vpravo tašky s personalizovanou přední stranou

Objasnit tuto záhadu jsme zajeli do pražské tiskárny Tercie, která popsané tašky pro organizátory soutěže Kalendář roku vyráběla. Podstata udržení ceny jedné takové tašky na přijatelné úrovni i za předpokladu personalizace jednotlivých kusů a celkově nízkého nákladu, dosahujícího maximálně 500 kusů, spočívá v tom, že tisk probíhá na digitálním čtyřbarvovém tiskovém stroji Xeikon. Jeho kvalita je, co se týká barevnosti i soutisku, plně srovnatelná s ofsetovým tiskem, ale na rozdíl od něj je možné každý výtisk personalizovat v oblasti textu, polotónových obrázků i pérovek, případně i barevnosti podtiskových ploch, aniž by došlo ke změně ceny. Tímto způsobem potištěné odnosné papírové tašky se tak stávají určitou novinkou ve sféře reklamních nosičů, která by mohla najít velké uplatnění na různých promotion akcích, při předávání ocenění na různých soutěžích, při organizování slavnostních setkání s obchodními partnery, zkrátka všude tam, kde je tento způsob personalizace dalo by se říci prestižní záležitostí. Tašky jsou standardně vyráběny z bezdřevého hlazeného papíru s plošnou hmotností 150 g/m2, ale je možné použít i papíry s vyšší plošnou hmotností, až 250 g/m2. Podklady pro potisk jsou zákazníkem předávány v datových souborech PDF nebo PS. Tisk je plnobarevný ve škále CMYK a může probíhat na obou stranách papíru. Po tisku může následovat jedno- nebo oboustranná povrchová úprava laminováním lesklou nebo matnou fólií. Potom jsou tašky slepeny, přičemž je provedena i horní okrajová záložka. Nakonec jsou přidána držadla z textilní šňůry, která může mít různé barvy podle vzorníku. Ivan Doležal

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

RP 2/2003

3DR

„3D“ nosiče reklamy Hned v úvodu bychom si měli říci, co znamená označení „3D“ v titulku. Jedná se o zkratku slova „třídimenzionální“, nebo lépe česky řečeno trojrozměrný. Jednoduše řečeno, „3D“ nosiče reklamy jsou tedy všechny předměty mající tři rozměry, tj. šířku, výšku a hloubku. Takovýchto předmětů, které se mohou stát nosiči reklamy, jsou tisíce druhů. Dokonce bychom při troše zobecnění mohli říci, že nosičem reklamy se může stát prakticky každý trojrozměrný předmět. Však také katalogy společností, zabývajících se zajišťováním 3D reklamy, obsahují tisíce položek, a jejich snad jediným omezujícím prvkem je velikost skladových prostor příslušné firmy. Mimo klasických reklamních a dárkových předmětů, které si po přečtení těchto řádek vybaví skoro každý, jsou do sféry 3D reklamních nosičů zařazovány i alternativní způsoby reklamy, jako jsou například světelné nápisy, markýzy, prosvětlovací vitríny, zkrátka všechny reklamní prostorové realizace. Takže snad bude jednodušší uvést, co mezi 3D nosiče reklamy nepatří. Jsou to tiskoviny a mediální reklama. Asociace třídimenzionální reklamy (A3DR), která sdružuje významné dodavatele tohoto typu reklamních předmětů, rozděluje 3D reklamní nosiče do 13 kategorií, a to na reklamní předměty, předměty pro podporu prodeje, soutěžní a sponzorské předměty, předměty na rozdávání, dárky pro návštěvníky, přílohy k mailingu, omluvné dárky, dárky pro spolupracovníky, výroční dárky, manažerské dárky,

Jedním z typických reklamních předmětů pro 3D reklamu jsou čepice

předměty samozaplatitelné reklamy, prémiové dárky a aktivizační předměty. Jednotlivé kategorie jsou tedy definovány způsobem použití, z něhož už jednotlivé druhy reklamních nosičů tak trochu vyplývají. Ale většinu 3D reklamních nosičů můžeme definovat i tak, že kromě zmíněné prostorovosti a obsažené reklamní informace mají ještě jednu důležitou vlastnost: totiž že mají vlastní užitnou hodnotu, takže mohou sloužit svému účelu i v případech, kdy nejsou využity jako nosič reklamy. Tato vlastnost je velice důležitá zejména proto, že je jedním z hlavních kritérií při výběru těchto předmětů jako nosičů reklamy. Mezi dalšími kritérii je potom mimo jiné vhodnost využití předmětu pro zamýšlené reklamní účely, to znamená vyhodnocení zejména velikosti plochy pro reklamu, barevnost, možnost uplatnění některé ze značících technologií atd., dále potom způsob jeho využití v reklamě, a v neposlední řadě i jeho cena. Výběr předmětů pro tyto účely může být často dost problematický, protože specializované dodavatelské firmy nabízejí mimořádně široký sortiment, který mnohdy značně přesahuje i nabídku obdobných předmětů v běžné maloobchodní síti. Cenové rozpětí takovýchto předmětů se potom může podle druhu pohybovat v řádech od jedné koruny až po stovky nebo tisíce. Tady už při výběru právě nastupují kritéria způsobu využití a ceny. Ale uveďme pro ilustraci alespoň pár příkladů nejběžnějších předmětů, využívaných jako nosiče reklamy. Velice často mezi nimi najdeme psací potřeby, od nejlevnějších propisovaček až po drahá pera a kvalitní mikrotužky, jejichž ceny se pohybují ve stokorunách. Určitou nevýhodou těchto nosičů je poměrně malá plocha využitelná pro reklamní sdělení, výhodou naopak je možnost použití celé řady reklamních značících technik,

JEDNOTKA KVALITY TISKU TISKÁRNA A REPROGRAFICKÉ STUDIO GEN. SOCHORA 1379, 708 00 OSTRAVA-PORUBA TEL.: 596 938 400, 596 938 500, 596 938 600 596 938 700, FAX: 596 938 410 E-MAIL: [email protected], WWW.PRINTO.CZ

3DR

Fotoaparáty Photosmart 935 a 735 Také společnost Hewlett-Packard přišla na jaře s novými modely digitálních fotoaparátů své modelové řady Photosmart. Prvním z nich je Photosmart 935 disponující maximálním rozlišením 5 megapixelů a 21-násobným zoomem. Fotoaparát je standardně vybaven pamětí SDRAM o velikosti 64 MB a je dodáván s paměťovou SD kartou o kapacitě 32 MB pro uložení až 96 snímků. Dále je tento model vybaven slotem pro paměťovou kartu SD/MMC, která může tuto kapacitu ještě zvýšit. Fotoaparát je vybaven USB slotem pro snadné propojení s počítačem. Pomocí funkce HP Direct Print lze fotografie zpracovávat na vybraných modelech tiskáren bez použití počítače. Technologie HP Instant Share umožňuje rozesílat vytvořené fotografie přímo na 34 předvolených e-mailových adres nebo tiskáren. Kromě toho je nový fotoaparát kompatibilní i s novou dokovací stanicí HP Photosmart 8886 s dálkovým ovládáním. Pomocí této stanice lze snímky stahovat, posílat e-mailem nebo je vytisknout bez použití PC. Druhým novým modelem produktové řady Photosmart je fotoaparát s označením HP Photosmart 735 s maximálním rozlišením 3 megapixely a 15-násobným zoomem. Tento model se vyznačuje velice jednoduchým ovládáním a světelným LCD displejem o úhlopříčce 3,8 cm. Také toto zařízení je vybaveno interní pamětí s kapacitou 16 MB, na kterou lze uložit až 114 snímků. I zde je fotoaparát možné doplnit o SD/MMC paměťovou kartu.

Kolekce fontů Monotype Library Na začátku dubna tohoto roku představila Agfa Monotype Corp. nejnovější verzi Monotype Library s celkem 1 334 fonty. V této nabídce lze nalézt kromě osvědčených klasických písem, jako je například Gill Sans, Plantin nebo Times New Roman, i více než tři stovky zcela nových fontů, které byly vytvořeny v posledních letech. Dle vyjádření představitelů společnosti se jedná o zatím nejúplnější kolekci písem. Všechny fonty z nové verze Monotype Library jsou k dispozici jak pro platformu PC, tak i pro Macintosh. Jedna změna pak byla provedena u všech fontů, protože zde

22

RP 2/2003

od potisku tampónovým tiskem nebo sítotiskem, přes horkou ražbu fólií, až po gravírování, ať už klasické nebo laserové. Velice blízko k psacím potřebám mají i kancelářské potřeby, kterých je možné k reklamním účelům využít také celou širokou škálu, od potištěných plošných spisových svorek z plastických hmot, přes třeba sešívačky a další pomůcky, až po různé druhy kalkulaček. Velice vděčnými reklamními nosiči jsou i kalendáře, ať už stolní nebo nástěnné (oba druhy patří mezi 3D reklamní nosiče, i když se v podstatě jedná o tiskoviny), a dále diáře, organizátory a záznamníky. Ty už ovšem většinou spadají do vyšší cenové kategorie. Velice často jsou jako nosiče reklamy využívány i různé druhy oděvů, jako jsou například trička, polokošile, bundy nebo další oděvní součástky, tře-

samozřejmě klasické CD nepřipomíná, protože obvykle má tvar skutečné navštívenky s otvorem uprostřed, ale princip uchování obsažených informací je u ní stejný. Na lícovou stranu těchto vizitek je možné vytisknout jakoukoliv reklamu, ať už sítotiskem nebo digitálním tiskem. Další reklamní informace potom může tento nosič obsahovat ve svém digitálním záznamu, jehož průměr může být maximálně stejný jako kratší strana vizitky a obvyklá kapacita činí 20 MB. To byl jen velice stručný a náhodný výčet nejběžnějších reklamních a dárkových předmětů, které jsou nejčastěji využívány jak 3D nosiče reklamy. Mezi tyto nosiče ale patří například i prodejní stojany nazývané také displeje, využívané zejména v supermarketech, a řada nejrůznějších dalších předmětů.

Porcelánové hrnky a sklenice lze potiskovat řadou tiskových technik

ba golfové čepice. Zde se uplatňuje jako technika reklamního značení nejenom potisk sítotiskem, ale i vyšívání, našívání nebo nažehlování různými způsoby zhotovených znaků nebo log, a někdy dokonce i všívání předem zhotovených reklamních proužků do oděvů přímo při jejich výrobě. Zajímavými a oblíbenými reklamními nosiči jsou i výrobky keramického a sklářského průmyslu, jako jsou hrnky, talíře, sklenice a láhve. U těchto předmětů jsou jako techniky reklamního značení využívány například sítotisk, termotransferový tisk, vypalovací obtisky, u skla potom i pískování nebo laserové gravírování. Stále více se v této oblasti prosazuje i relativní novinka, digitální vizitka na bázi kompaktního disku. Svým vzhledem

Na závěr bychom se mohli ještě krátce zmínit o značících technikách, používaných k vytváření reklamních sdělení na těchto předmětech. U prostředků podpory prodeje označovaných jako POS (Point Of Sale) nebo POP (Point Of Purchase) zhotovovaných zejména z lepenky nebo plastických hmot to může být ofset, flexotisk nebo také sítotisk či digitální tisk. To záleží zejména na počtu zhotovovaných kusů a povrchu potiskovaného materiálu. U reklamních a dárkových předmětů jsou používanými tiskovými technikami zejména tampónový tisk, sítotisk a nejnověji i digitální tisk (CD a digitální vizitky), ale také termotransfer, flock, vyšívání, gravírování laserem i frézováním, horká ražba fólií a pískování. Ivan Doležal

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

Signmaking

RP 2/2003

Podlahová reklama Je spíš vzácností potkat člověka, jak jde zpříma a dívá se rovně, přímo před sebe. Denně potkáváme zástupy cestujících, třeba v pražském metru, jak někam jdou s hlavou skloněnou a pohledem míří kamsi do země. Na chvíli necháme stranou otázku, je-li to dobře nebo špatně, zůstaneme u pohledu na zem a budeme se věnovat podlahové reklamě.

Místa pro aplikace Podlahovou reklamu můžeme zařadit do skupiny POS předmětů (Poin Of Sale). Pro aplikace se využívají plochy ve veřejné dopravě, v metru, v konferenčních centrech a na výstavištích. Spousty podlahových reklam jsou dnes v oblastech multi-, hyper- a supermarketů. Jak je patrné, místa pro aplikace podlahové reklamy se příliš neliší od lokalit, vhodných i pro ostatní typy reklamy. Z ploch, kde podlahová reklama dále zdomácněla, můžeme jmenovat například čerpací stanice, lékárny, sportovní areály a koupaliště. Jedinečná a velice efektní může být například reklama na dně bazénu. Možností je řada, a tak výběr vhodné reklamní plochy může být poměrně nelehkým úkolem. Podlahovou grafiku vidíme mnohem častěji instalovanou v interiérech, ale objevují se i exteriérové aplikace.

musí být tenká a pevná zároveň. Vyrábí se čirá nebo bílá, jiná provedení nejsou standardní. Svrchní vrstva laminace chrání tisk proti mechanickému poškození, jako je například prochození. Protože se po reklamě bude šlapat, musí mít fólie protiskluzový povrch. Je samozřejmé, že povrch nesmí být hladký, nesmí klouzat, ale také nesmí být přehnaně drsný. Ideální povrch podlahové grafiky by měl mít podobnou charakteristiku jako okolní terén, aby byl rozdíl mezi reklamou a podlahou minimální. Vyžadovány jsou také další speciální vlastnosti, například nehořlavost.

Technologie tisku Z tiskových technologií se používá sítotisk a digitální tisk. Z digitálních tiskových technologií pak tisk termální, piezoelektrický i elektrostatický. Technika tisku se volí také podle toho, zda povaha

Zadávání Podlahovou grafiku lze umístit jedním ze dvou níže jmenovaných způsobů. Zákazník, jemuž jde o početnější sérii podlahových grafik, nejspíše využije služeb některé mediální společnosti, jež smluvně nabízí volné reklamní plochy v obchodních řetězcích. Mediální agentura kampaň naplánuje a zajistí výrobu reklamy, její osazení i údržbu. Méně obvyklé a pracnější je zajistit si místo pro reklamu a výrobu reklamy samostatně. Výrobu podlahové grafiky dnes nabízí prakticky každý poskytovatel velkoplošného tisku, obtížnější je najít pro ni to správné místo. Ať už bude reklamu realizovat kdokoli, neměl by přitom zapomínat na dobrý vkus.

Materiál Plastické fólie, z nichž se podlahová reklama vyrábí, nabízí nespočet firem a ne každá poskytuje na materiál odpovídající záruku a servis. Ze známějších a ověřenějších můžeme jmenovat například materiály firem 3M, Flexcon a Neschen. Garanci kvality lze demonstrovat na výrobcích firmy 3M, která dělí své výrobky do dvou skupin. Firma poskytuje na nabízené materiály buď krátkodobou, měsíční záruku, a pokud to aplikace vyžaduje, pak také dlouhodobou záruku po dobu 6 až 12 měsíců. Záruka delší než 6 měsíců je pak poskytována individuálně, až po zvážení konkrétních podmínek instalace.

Konstrukce samolepicích fólií Samolepící fólie pro podlahovou grafiku se obvykle skládají ze tří základních vrstev: vrstvy lepidla, prostřední vrstvy fólie s potiskem a svrchní vrstvy laminace. Prostřední fólie tvořící jádro samolepky

TRADIČNÍ DODAVATEL MATERIÁLŮ PRO VELKOFORMÁTOVÝ TISK A VÝROBU REKLAMY PŘICHÁZÍ S NABÍDKOU VLASTNÍ TECHNOLOGIE

kalla 250 SP solventní plotr – šíře tisku 250 cm – piezo InkJet – 8 tiskových hlav – až 60 m2/hod. – 90, 180, 360, 720 dpi – tisk z role i archu – podavač i navíječ role – 3 letá UV stabilita inkoustu – Onyx PosterShop Uvidíte na výstavě EmbaxPrint 2003 v hale B, stánek č.77, 20. – 23. 5. 2003 kalla ReproMedia s. r. o., Revoluční 23, 110 00 Praha 1 Tel.: 224 828 512, Fax: 224 828 510, E-mail: offi[email protected], www.kalla.cz

Signmaking

všechny řezy byly obohaceny o znak euro. Podrobný obsah nové Monotype Library je k dispozici na internetové adrese http://www.fonts.com/mtlibrary. Společnost Agfa Monotype začne jako výhradní distributor rozesílat CD-ROMy s nejnovější verzí Monotype Library od počátku května letošního roku.

Photosmart 1200 – skener na cesty Mobilní technologie jsou jedním z trendů dnešní doby. Výrobci se doslova předhánějí v tom, jaké zařízení představí v mobilní podobě. Jednu z mobilních novinek představila i společnost Hewlett-Packard. Přírůstkem v jejím portfoliu je totiž mobilní fotoskener s označením HP Photosmart 1200, který umožňuje skenovat fotografie do maximálního formátu 10 x 15 cm bez nutnosti připojení k počítači. Zařízení se vyznačuje velmi malými rozměry a také nízkou hmotností. Pro názornost uveďme, že dosahuje zhruba poloviční velikosti než běžně dostupné notebooky. Svým principem pak Photosmart 1200 připomíná digitální fotoaparáty – naskenované snímky jsou ukládány na paměťovou kartu, kterou lze dále použít standardně jako při zpracování digitálních fotografií. Nový mobilní skener Photosmart 1200 umožňuje skenovat až do maximálního rozlišení 1 200 dpi při hloubce barev 32 bitů. Zajímavá je i jeho rychlost. Plný formát lze naskenovat v rozlišení 300 dpi za 14 vteřin, při rozlišení 600 dpi za 28 vteřin a při plném rozlišení pak za 90 vteřin.

Vysokorychlostní tiskárny od Canonu Společnost Canon patří mezi nejznámější výrobce tiskáren. Právě v této oblasti v průběhu hannoverského veletrhu CeBIT představila svá dvě nová zařízení. Prvním z nich je vysokorychlostní laserová barevná tiskárna CLC 3200, která umožňuje standardně tisknout v maximálním rozlišení 600 x 600 dpi, a to rychlostí 32 plnobarevných stran za minutu. Maximální tiskový formát tohoto zařízení je A3+, konkrétně pak 320 x 457 mm. Také rozsah potiskovaných materiálů je značný. Zpracovávat lze to-

24

RP 2/2003

zakázky vyžaduje tisk bílou barvou – digiální technologie jej totiž většinou neumožňují. Pokud je tedy nutný, nebo se tisknou větší náklady, aplikuje se sítotisk. Bílá barva se používá k takzvanému „falešnému 3D efektu“. Bílá tištěná na čirou fólii jako podkladová barva dodává reklamě plastičnost, dává vyniknout stínům a světlu. Podlahová grafika představuje také způsob firemní prezentace

Tvar Jako první se v minulosti objevily reklamy s klasickým pravoúhlým tvarem. Netypické formáty podlahových reklam, kopírující tvarem například obaly výrobků, přišly až později. Podlahové reklamy vycházejí totiž z vývojově starších závěsných a nástěnných aplikací. Skoro se zdá, že se atypický tvar stal postupem doby téměř charakteristickým poznávacím znamením podlahové grafiky. I pro originální tvary však platí určitá omezení. Společnost 3M například nedoporučuje používat takové tvary, jejichž obrysy by obsahovaly ostré partie. Ostré rohy jsou náchylné k poškození, proto se dává přednost oblým a plynulým tvarům.

být navíc lepidlo odstranitelné bez použití agresivních látek. Jako příklad uveďme podlahovou reklamu v metru. Zde se plochy pronajímají na jeden až tři měsíce. Po třech měsících se reklamy obnovují. Vedle přestupních stanic s největším provozem jsou atraktivní také plochy v blízkosti obchodních center. Zákazník si rovněž může vybrat reklamní plochu podle cílové skupiny

Expozice podlahové reklamy Instalace a obnova samolepících reklam je pracná. Servisní organizace se tedy snaží provádět nalepování a snímání fólií v cyklech. Podlahové grafiky bývají běžně vystavovány po dobu jednoho měsíce a delší. Stejně důležité jako reklamu nainstalovat je ji zase odlepit. Mnoho zákazníků má strach, že lepidlo na podlaze po samolepce zůstane. Požadavek na úplnou odstranitelnost lepidla (netečnost lepidla vůči podlaze) je samozřejmě oprávněný a výrobci materiálů s ním počítají. V prodejnách potravin by mělo

Ostré rohy jsou náchylné k poškození, proto se dává přednost oblým tvarům

Mnoho podlahových reklam dnes můžeme vidět v hypermarketech

zákazníků, například stanici v blízkosti škol, univerzit a společenských center. U nedávno otevřeného pražského paláce Flora slouží například reklamy jako navigační prvky k blízkým obchodům.

Závěr Dolů na zem se občas musí podívat každý, ať už jde po schodech, nebo zrovna něco hledá. Lidí, kteří chodí často s hlavou skloněnou, jsou přímo celé zástupy. Šedivé podlahy jsou jednotvárné, působí nudně, a tak, pokud za chůze najdeme na zemi před sebou zdařilou reklamu, takovou, která zapůsobí a dokáže zároveň rozptýlit i zaujmout, odvést myšlenky někam jinam a přesvědčit nás, abychom zvedli hlavu nebo dokonce změnili směr, můžeme zajisté mluvit o úspěšné podlahové reklamě. Slavko Eichler

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

RP 2/2003

Manažerské informace

K podnikání patří daně Daně jsou součástí ekonomických aktivit zaměstnanců, podnikatelů a firem. Každý se setkává s daní z příjmu, většina podnikatelů také s daní z přidané hodnoty a silniční daní. Seriózní podnikatel se daním nevyhýbá, ale má je v pořádku. Zaměstnancům tiskáren, studií, agentur a dalších podniků, kterým je v pracovním poměru už trochu těsno, chtěli by si založit firmičku a „udělat se sami pro sebe“, se rozhodně nedoporučuje, aby začínali samostatnou dráhu živnostníka četbou daňových zákonů. V odstavci 4 paragrafu 38a Zákona o dani z přidané hodnoty by se třeba mohli dočíst, že „Plátce, který uplatňuje odpočet daně podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění podléhajících úpravě podle § 20 s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému období, pokud tento zákon nestanoví jinak.“ Ne-

jen tento, ale také tisíce dalších paragrafů daňových zákonů by mohly u nadějného podnikatele v zárodku zničit počáteční entusiasmus, bez něhož je založení živnosti či podniku nemyslitelné. Podobně jako celý právní systém České republiky jsou i daňové zákony znepřehledňovány množstvím každoročních novelizací, v nichž mají problém se zorientovat i daňoví specialisté. Nejedná se však o výhradní české specifikum. Paragrafy jsou všude na světě hodně zakroucené a je tedy lepší ponechat vedení účetnictví a zpracování daňových přiznání odborníkům a věnovat svoji energii rozvoji vlastní agentury, studia či tiskárny. Naštěstí se nejméně půvabná zákoutí da-

ňové legislativy týkají omezeného počtu subjektů, nikoliv firem, jejichž podnikání je během hospodářského roku standardní. Účetní a poradenské firmy ručí za správnost zpracovávaných výkazů. Proti případným omylům uzavírají pojištění. Podnikatel, resp. jeho jménem jednající manažer, je však odpovědný za úplné a správné předávání podkladů.

Daňová soustava Daň je povinná platba, kterou stát vybírá od fyzických nebo právnických osob na úhradu nákladů spojených s plněním funkcí státu. Ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na reciproční plnění ze strany státu.

Manažerské informace

RP 2/2003

státu buď čtvrtletně nebo měsíčně, podle toho, k jaké periodicitě se přihlásíme. Když je rozdíl záporný, měl by stát naopak vrazákon o daních z příjmu cet DPH daňovému subjektu. zákon o rezervách pro zjištění základu Tady se však setkáváme se zadaně z příjmu jímavým jevem – finanční úřad, zákon o dani z nemovitostí který si jindy potrpí na termíny, s vrácením přeplatku DPH nijak zákon o dani dědické, dani darovací nepospíchá. Můžeme se naopak a dani z převodu nemovitostí připravit na daňovou kontrolu. zákon o dani silniční Prověrkou účetnictví „malých a středních“ se úředníci snaží zákon o dani z přidané hodnoty patrně vykompenzovat miliardy, zákon o spotřebních daních o které stát přišel, když ochotně vracel DPH z vývozů, které se zákon o správě daní a poplatků nikdy neuskutečnily. V dalších částech řeší zákon o DPH osvobození od daně, uplatnění daně při dovoznámou zkratkou zu a vývozu, vracení daně apod. Daňová soustava České republiky je tvořena osmi zákony:

tiž papíry až do plošné hmotnosti 257 g/m2. Tiskárna má také integrovaný automatický duplex umožňující potisk z obou stran. V tomto případě lze však použít potiskovaný materiál do maximálního formátu 305 x 457 mm a plošné hmotnosti 209 g/m2. Mezi příslušenstvím této tiskárny pak můžeme nalézt celou řadu podavačů papíru, stejně jako kompletační jednotku na výrobu brožur. Pokud uživatel potřebuje tisk ve vyšším rozlišení, je možné tuto tiskárnu doplnit o speciální kartu rozšiřující maximální rozlišení až na 2 400 x 600 dpi pomocí PostScript 3 a PCL5ec. Druhou novou tiskárnou je CLC 5000+, vycházející z modelu CLC 5000. Také tato tiskárna pracuje ve zvětšeném formátu A3 s materiály do plošné hmotnosti 253 g/m2. Rychlost tisku je 50 stran A4 za minutu, přičemž tiskárna může využívat automatického oboustranného tisku do maximální plošné hmotnosti 163 g/m2 při podávání ze zásobníku. Maximální rozlišení tisku u této nové laserové tiskárny je 400 x 800 dpi. Spolu s tiskárnou je pak možné instalovat i finišer FN5 + TP5 od společnosti Nagel, díky němuž zařízení může nabízet celou řadu druhů skládání a vazeb.

Adobe Acrobat 6.0 PDF dokumenty dnes využívá prakticky každý, kdo pracuje s počítačem a vyžaduje posílání dokumentů. Standardem v této oblasti je program Adobe Acrobat, který se nyní dočkal zcela nové verze 6.0. Zásadní novinkou je segmentace Acrobatu do tří verzí, označených jako Elements, Standard a Professional. První z nich nabízí nástroje pro tvorbu PDF dokumentů, a to zejména z prostředí kancelářských aplikací, a měla by tak být základním stavebním kamenem celé aplikace. Verze Standard, určená pro Windows a Mac OS X, přidává k funkcím Elements rozšířenou tvorbu PDF z různých zdrojů, anotování dokumentu, zajišťuje jeho zabezpečení a nabízí i možnost elektronického podpisu. Poslední verze označená jako Professional pak nabízí možnosti, které známe z předchozích verzí Adobe Acrobatu. Zde je především široká paleta pre-pressových nástrojů, přičemž za nejvýznamnější novinky lze považovat podporu standardu PDF/X a separací. Tradičně jsou nabízeny prostředky pro elektronické formuláře, nejnověji pak nástroje pro technickou grafiku.

26

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Pod DPH

V podnikání se nejčastěji setkáváme s daní z přidané hodnoty. Jenom zcela malé subjekty se mohou platbě DPH vyhnout. Ostatní živnostníci a obchodní společnosti se musejí povinně zaregistrovat u finančního úřadu jako plátce DPH. Daň z přidané hodnoty byla zavedena zákonem České národní rady č. 588/1992 Sb. a od roku 1992 mnohokrát novelizována. Mimo obecných ustanovení v části první zákon vymezuje ve druhé části, kdo je fyzickou či právnickou osobou podléhající dani, kdo je plátcem DPH, případně kdo jsou osoby se zvláštním vztahem k plátci. Dále se vymezuje předmět daně a nezdanitelná plnění. Další paragrafy řeší, jak se uskutečňuje zdanitelné plnění, kdy vzniká povinnost uplatnit daň a jak vést účetní záznamy pro daňové účely. Hlava IV zákona o DPH řeší, jak se vypočítává základ daně, jaké jsou daňové sazby a jak se počítá samotná daň. Připomeňme si, že základní sazba DPH činí 22 %, zatímco snížená pouze 5 %. Seznam komodit, které mají nárok na 5% sazbu, je uveden v příloze zákona. Můžeme zde nalézt také „číselný kód harmonizovaného systému 4901 – Knihy, brožury, letáky a podobné tiskařské výrobky, též v jednotlivých listech (arších)“. Pod kódem 4902 jsou „Noviny, časopisy a periodika, též ilustrované, případně obsahující inzerci nebo reklamy“. Paragrafy 19 a další řeší tzv. odpočet daně, který vychází z principu DPH, kdy zatěžujeme daní vše, co fakturujeme, a od toho odpočítáme DPH, která je fakturována nám. Rozdíl potom odvádíme

Daně z příjmů Narozdíl od DPH se daně z příjmů dotýkají prakticky každé ekonomicky aktivní osoby. Každoročně koncem března můžeme v tisku najít rady, jak správně vyplnit daňové přiznání, jež musejí daňové subjekty k 31. 3. odevzdat finančnímu úřadu, pokud si ovšem prokazatelně nenajmou daňového poradce. V tom Paragrafy jsou všude na světě hodně zakroucené a je lepší ponechat vedení účetnictví a zpracování daňových přiznání odborníkům.

případě je odevzdání daňového přiznání čeká k 30. červnu. „Na vině“ je zákon ČNR č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, který legislativně upravuje daně z příjmu fyzických i právnických osob. Ačkoliv byl zákon mnohokrát – prakticky každoročně – novelizován, úpravy se týkaly většinou daňových sazeb platných pro příslušný rok a zákon tak ve své základní struktuře platí již více než deset let. Ve své první části řeší daň z příjmu fyzických osob. Vymezuje poplatníky daně, předmět daně a uvádí rozsáhlý výčet příjmů, které jsou od daně osvobozeny. Většiny obyvatel se dotýkají příjmy ze závislé činnosti, případně funkčních požitků. Jsou v pozici zaměstnanců a srážení daně, její odvádění a každoroční daňové přiznání za ně provádí zaměstnavatel. Zdanění příjmů z podnikání řeší zákon v § 7. Mezi další příjmy, které se týkají fyzických osob,

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

RP 2/2003

Manažerské informace

se řadí mj. příjmy z kapitálového majetku a z pronájmu. Podnikat můžeme samozřejmě jako fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění anebo ve formě právnické osoby, kdy je podnik jako obchodní společnost zapsán v obchodním rejstříku. Daně z příjmů právnických osob řeší druhá část zákona. V další části zákona o daních z příjmů jsou definována ustanovení, která jsou společná jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby. Jedná se především o vymezení zdrojů příjmů a výpočet základu daně. Důležitá je definice známého termínu „výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů“. Vymezení řeší § 24 a další zákona. Důležitá kategorie odpisů hmotného a nehmotného majetku a jeho rozdělení do odpisových skupin je definována v § 30 a příloze zákona. Uveďme si alespoň, že do odpisové skupiny 2 s dobou odpisování 6 let jsou zařazeny mj. „stroje pro tisk, brožování a vazbu knih a ofsetové tiskařské stroje“ a ovšem také pod položkou (2–64) 35.30 „letadla a kosmické lodě, včetně družic“, neboť zákon, jak známo, nesmí být děravý. Zákon podrobně řeší položky odčitatelné od základu daně, slevy na daních, zvláštní sazby daně, zálohové platby daně atd. Čtvrtá část zákona se týká daňových přiznání a dalších náležitostí daně z příjmů fyzických osob, ale také daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Ostatní daně Z dalších daní, které patří do soustavy daňových zákonů, se bude menších firem charakteru studií, tiskáren nebo agentur týkat zpravidla také zákon o dani silniční, neboť firma má obvykle v majetku nebo na leasing jeden či více automobilů. Předmětem daně jsou vozidla používaná k podnikatelským účelům. Některá služební vozidla jsou od daně osvobozena, jako např. zdravotnická, záchranná apod. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba zapsaná v technickém průkazu. Zaměstnavatel musí rovněž odvést alikvotní část silniční daně za soukromé vozidlo, které použil zaměstnanec ke služebním účelům. Sazby daně jsou odstupňovány podle zdvihového objemu motoru u osobních automobilů a podle počtu náprav a hmotnosti u ostatních vozidel.

Pomineme-li ostatní zákony tvořící českou daňovou soustavu, můžeme ke všem třem stručně popsaným zákonům dodat, že poplatník si musí daňovou povinnost sám spočítat, podat příslušné daňové přiznání a v určených termínech odvést daň na účet finančního úřadu. Na pracovnících finančních úřadů zůstává povinnost kontrolovat daňovou kázeň a vyvozovat při jejím případném porušení postihy. Legální snížení daní, někdy nazývané také daňovou optimalizací, je možné provádět pečlivým řízením příjmových a výdajových položek s ohledem na termíny, které jsou pro příslušné daně rozhodující. Daňový základ příjmové daně lze také snížit např. poskytnutím výhod zaměstnancům, pomocí darů a příspěvků na dobročinné účely a za loňský rok rovněž prostřednictvím darů na povodně. Malé firmy, které nemohou zaměstnávat kvalifikované ekonomy, by si měly ve svých nákladech vyhradit částku na spolupráci s daňovým poradcem. Odpovědnost poradce je dána zákonem č. 523/1992 o daňovém poradenství. Vlastníci a manažeři agentur, tiskáren, studií a dalších podniků polygrafického a mediálního průmyslu ostatně nemají v konkurenčním prostředí ani dostatek času, aby si zajišťovali účetní a daňovou

Parafrázujeme-li Keynese, můžeme prohlásit, že kdo dluží na daních malé částky, má se státem problémy, naopak dluží-li milióny, má potíže stát.

agendu sami. Daním se nelze při seriózním podnikání vyhnout. Při postupující kultivaci podnikatelského prostředí se firmě vyplatí, když má ekonomické řízení včetně daňových povinností vůči státu profesionálně vedeno. Anglický ekonom John Maynard Keynes (1883–1946) kdysi prohlásil: „Dlužím-li bance sto liber, mám potíže; dlužím-li bance milión, má potíže banka.“ S trochou nadsázky bychom mohli citát parafrázovat a vystihnout tak pozici daňového poplatníka v Čechách na přelomu tisíciletí: „Dlužíme-li na daních ‚pár korun‘, můžeme mít s ‚berňákem‘ problémy, ale když ‚Pan Někdo‘ dluží dlouhodobě milióny, je ‚v pohodě‘ a problémy má stát.“ Gustav Konečný

Profil tiskárny

RP 2/2003

Svoboda, grafické závody, a. s. re Spot a softwarem, který umožňuje zákazníkům využívat výhod frekvenčně modulovaných rastrů Staccato. Druhým CtP systémem je pak termální Creo Trendsetter 800, pracující v maximálním formátu B1.

Společnost Svoboda, grafické závody, a. s. asi není v odborných kruzích nutné příliš představovat. Jde totiž o největší tiskárnu na území České republiky. Dnes se tento podnik specializuje především na barevný kotoučový tisk. Hlavní pracovní náplní této tiskárny je především periodický tisk, zejména pak časopisů, kterých se zde zpracovává více jak 60 titulů – a to nejenom určených pro český trh, ale významnou část produkce této tiskárny tvoří také export. Její historie sahá až do roku 1950, kdy byla tato společnost založena. Po roce 1989 se transformovala do akciové společnosti, jejímž majoritním vlastníkem se v roce 2000 stala společnost Ceneuprint S. A. Již od vzniku zde byl kladen důraz na nákup moderních technologií tak, aby tato tiskárna mohla zpracovávat ty nejnáročnější zakázky. Tento trend tiskárně Svoboda vydržel až do současnosti. Pre-press Tiskárna Svoboda se moderními technologiemi nezabývá pouze v oblasti tisku, ale celého výrobního workflow. Dokladem toho je i nedávný nákup dvou termálních CtP systémů vyrobených firmou Creo. Prvním z nich je systém Creo Trendsetter VLF 4557 Quantum F. Toto zařízení je vybaveno technologií Squa-

28

Kotoučový ofsetový tisk Dnes je tato tiskárna vybavena čtyřmi kotoučovými tiskovými stroji z produkce firmy MAN Roland, která v této oblasti patří k předním výrobcům na trhu. Prvním z nyní nainstalovaných tiskových strojů je šestnáctistránkový stroj Polyman, umožňující pracovat s rolovými materiály až do maximální plošné hmotnosti 135 g/m2, podobně jako ostatní kotoučové tiskové stroje nainstalované v této společnosti. Polyman jako jeden z prvních strojů začal pracovat s centrálním řízením a softwarovou komunikací s ostatními periferiemi. Pracuje rychlostí 40 000 obratů za hodinu, je vybaven jedním skládacím aparátem a je určen především pro malé a střední tiskové náklady. Také druhý tiskový stroj s označením Rotoman N je určen především pro menší a střední tiskové náklady. I zde jde o šestnáctistránkovou konfiguraci stroje, jehož největší předností je vysoký tiskový výkon spojený s minimální spotřebou času na přípravu nové zakázky. Toho je pak dosaženo především díky moderním technologiím, kterými je tento stroj vybaven. Namátkou můžeme například uvést bezhřídelový pohon stroje, zajišťující okamžitou reakci na povely obsluhy, systém automatického zakládání tiskových desek či automatický systém řízení soutisku. Stroj pracuje rychlostí 50 000 obratů za hodinu a je vybaven dvěma skládacími aparáty. Patří mezi nejflexibilnější tiskové stroje, což dokazuje i možnost vykládání – 1 list, 4 strany A4, 6 stran A4, 8 stran A4, A2 složeno na 8 A4, 12 A4, 16 A4. I třetí kotoučový tiskový stroj Rotoman M pracuje v šestnáctistránkovém formátu a patří s rychlostí 70 000 obratů za hodinu mezi nejrychlejší akcidenční kotoučové stroje. Skládací agregát tohoto stroje pokrývá kompletní portfolio skládaných výstupů formátové řady A, vycházejících z tiskové šíře kotouče A1.

pracuje s dvaatřicetistránkovým formátem. Jde o stroj, určený především pro oblast vysokonákladových tisků, ale díky své flexibilitě jej lze efektivně využívat i pro střední náklady. Tento moderní stroj nabízí celou škálu výsledných produktů, mezi nimiž mimo jiné nechybí ani klasická vazba V1 šitá drátem. Archový ofsetový tisk Tiskárna Svoboda se však nespecializuje pouze na oblast kotoučového tisku, ale v rámci soběstačnosti při výrobě především časopisecké produkce je vybavena i archovými tiskovými stroji z produkce společnosti Heidelberg. Na strojích Heidelberg Speedmaster 102 V a Heidelberg Speedmaster CD F+L s lakovacím agregátem jsou kromě obálek a příloh periodik tištěny také vysoce kvalitní práce, jako jsou například nejrůznější katalogy, publikace či prospekty. Knihařské zpracování Vzhledem k tomu, že hlavní náplní tiskárny je kotoučový tisk, je pochopitelné, že oblast dokončujícího zpracování je zaměřena právě na časopiseckou a merkantilní produkci těchto tiskových strojů. Do strojového vybavení zde patří především tři stroje na zpracování šité vazby V1, vyrobené švýcarskou společností Müller Martini, a od stejného výrobce také linka Trendbinder na měkkou lepenou vazbu V2. Toto vysokoprodukční zařízení umožňuje zpracovávat knižní bloky do maximálního rozsahu 24 složek s možností dalšího přikládání. Knižní blok tak může být v rozsahu od 3 do 60 mm. Pro přikládání, vkládání, páskování a balení je tiskárna Svoboda dále vybavena specializovanou linkou Sitma 80/750. Patrik Thoma Svoboda, grafické závody, a. s. Adresa:

Sazečská 8 Praha 10, 108 25

Telefon:

+420 266 021 111

E-mail:

[email protected]

http://

www.svoboda.cz

Počet zaměstnanců: Posledním a největším kotoučovým akcidenčním strojem je Lithoman III, který

353

Rok vzniku tiskárny: 1950

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

Profil tiskárny

RP 2/2003

Trico, polygrafická výroba Když se v jednom ročníku soutěže O nejkrásnější českou knihu roku u téměř třetiny z jedenadvaceti oceněných titulů objeví stejný název tiskárny, která je vyrobila, určitě to něco signalizuje. Přinejmenším skutečnost, že výstupní kvalita tiskovin v tomto podniku má laťku nasazenu hodně vysoko. A šest oceněných publikací ze soutěže O nejkrásnější českou knihu roku 2002 mělo v tiráži jako výrobce uvedenu pražskou tiskárnu Trico. V létě roku 1991 ji založili Vladimír Zámiš, Petr Smrkovský a Jaromír Sova. Předtím už nějakou dobu společně působili v tiskárně ČTK Repro, a protože měli i stejné zájmy, zejména o výtvarné umění a tisk kvalitních reprodukcí výtvarných děl, rozhodli se osamostatnit a zkusit to s vlastním podnikáním. Na inzerát si sehnali prostory v objektu podniku Vodní stavby v Osadní ulici v Praze-Holešovicích, z Dobrušských strojíren si pořídili na leasing svůj první tiskový stroj, čtyřbarvový archový ofsetový Adast Dominant, a začali se věnovat především realizaci velice náročného a pracného tisku uměleckých reprodukcí podle svých představ. V Osadní ulici sídlila tiskárna Trico téměř deset let. Potom ale objekt koupil nový majitel a měl s ním jiné záměry. Před třemi lety bylo proto třeba najít jiné sídlo, zvlášť, když v té době už byl objednán další, tentokrát pětibarvový archový ofsetový stroj Polly 566, na který už měla tiskárna dokonce smluvně zajištěnou zakázkovou náplň. Stěhovat se však nemusela nikam daleko, protože své nové působiště našla v hale č. 15 v areálu Holešovické tržnice. Tam ji také postihly loňské katastrofální povodně, ale oproti

Archový ofsetový tiskový stroj Polly 566 musel být po povodni v roce 2002 kompletně repasován. Dnes už opět tiskne ve vynikající kvalitě

jiným, podobně postiženým polygrafickým podnikům, měla tiskárna Trico tak trochu štěstí v neštěstí. Vltavská voda jí sice oba tiskové stroje zaplavila, ale pouze na jediný den a jen do výšky něco málo přes metr, takže je bylo možné včasným zásahem zachránit. Ihned po opadnutí vody byly tiskové stroje rozebrány, vysušeny a vyčištěny, poškozené součásti, jako například elektroinstalace, hydraulika a ložiska, byly vyměněny, a za pouhé dva měsíce se je podařilo zprovoznit a uvést do takového stavu, aby tiskly opět ve vynikající kvalitě. Jak už bylo zmíněno, tiskárna Trico se věnuje především tisku náročných uměleckých reprodukcí, ať už malířských a grafických děl, nebo fotografií. Takový tisk samozřejmě není pouhé takzvané „sjíždění“, jedná se o profesionální, velice náročnou práci, u níž je nutné docílit maximální barevnou věrnost odpovídající originálním předlohám. To vyžaduje nejenom velice kvalitní a pečlivou přípravu ve fázi pre-pressu a zhotovování tiskové desky, ale i vysokou odbornost, znalosti a zkušenosti tiskařů. Ti musejí mít velice dobré barevné vidění a dokázat odhadnout, jakým způsobem docílil výtvarník na originále toho kterého barevného tónu, tedy v podstatě proniknout do systému jeho barevného vidění, aby byli schopni jeho barevnou tónovou škálu co nejvěrněji reprodukovat. Pre-pressovou fázi výroby si tiskárna Trico zajišťuje v kooperaci v DTP studiu Art D, se kterým spolupracuje už více než 8 let. Za tu dobu se podařilo tuto spolupráci dovést k dokonalosti, takže všechny zakázky jsou zpracovány s maximálním důrazem na kvalitu, barevnou věrnost, jemnost tiskového rastru a kvalitu jednotlivých výtažků. V současnosti byla kvalita v této oblasti ještě dále zvýšena, protože od počátku letošního roku zhotovuje studio Art D tiskové desky na vlastním CtP zařízení. V kooperaci je zajišťováno i závěrečné dokončující knihařské zpracování tiskovin, samozřejmě se stejným důrazem na vysokou kvalitu. A že se to daří, o tom svědčí už zmíněná ocenění,

která tiskárna Trico získala. Od roku 1993 se pravidelně každoročně se svými produkty umisťuje v soutěži O nejkrásnější knihu roku, několikrát získala výroční cenu

V této nenápadné hale č. 15 v areálu pražské Holešovické tržnice sídlí tiskárna Trico už tři roky

Svazu polygrafických podnikatelů za nejlépe polygraficky zpracovanou publikaci, a trvale spolupracuje s nakladatelstvími a dalšími subjekty vydávajícími umělecké publikace, jako je Akropolis, Torst, Národní galerie a další. Tiskárna Trico se ale pochopitelně nemůže věnovat pouze vysoce náročným uměleckým tiskům, ty by nedokázaly plně vytížit její tiskovou kapacitu. Část zakázkové náplně proto tvoří rovněž běžné komerční tiskoviny, jako jsou kalendáře, časopisy, výroční zprávy a reklamní tisky. Ale i ty jsou samozřejmě vyráběny v nejvyšší možné kvalitě, na jakou je desítka pracovníků tiskárny Trico zvyklá. Ivan Doležal

Trico, polygrafická výroba Adresa:

Bubenské nádraží 306, hala č. 15 P. O. Box 152 170 04 Praha 7

Telefon:

+420 283 871 435

Fax:

+420 283 871 430

E-mail:

[email protected]

Počet zaměstnanců:

10

Rok vzniku tiskárny: 1991

29

Osobnost

RP 2/2003

Představujeme vám:

Milan Horák Motto: Tisk bez pardonu Věk: 49 let Stav: ženatý, dvě děti Auto: BMW 528 Oblíbené jídlo: dálněvýchodní kuchyně, momentálně vede japonské suši Oblíbený nápoj: šampaňské víno Koníčky: tenis, golf Nápad, na první pohled absurdní, se brzy může ukázat jako velice dobrý. Napadlo by vás například umístit reklamu své firmy na stříšku krmelce pro lesní zvěř? Milan Horák, majitel firmy Tisk Horák z Ústí nad Labem, takový nápad realizoval, a teď má reklamní nosič, jaký nepřehlédne ani jeden z tisíců řidičů, kteří po dálnici z Prahy směrem na Ústí nad Labem každý den projíždějí. Na jeho velice častých cestách do Prahy se mu totiž zalíbil jeden nevelký remízek těsně vedle dálnice přibližně na jejím třicátém kilometru, a tak se rozhodl jej koupit. A odtud byl už jen krůček k tomu, umístit do něj zmíněný krmelec s reklamou, na borovice v remízku navěsit několik červených berušek v odpovídající velikosti, jež jsou jakýmsi kultovním živočichem firmy Tisk Horák, a originální reklama byla na světě. Takovéto nekonvenční nápady jsou totiž jedním z předpokladů úspěšného podnikání. Milan Horák se po ukončení základní školy chtěl jít učit automechanikem, ale rodiče rozhodli, že bude mnohem lepší, když se vyučí tiskařem. O tomto řemesle ale nevěděl vůbec nic, takže si ještě před nástupem do učiliště podniku Severografia musel napřed sehnat informace, o co se vlastně jedná. Obor ho ale velice brzy zaujal, začal se mu líbit, a tak po čase bez problémů získal výuční list tiskaře na knihtiskových strojích. Kvalifikaci si ještě dále rozšířil v průběhu vojenské služby, kde se dostal do kontaktu se sítotiskem a ofsetovým tiskem, ale už brzy po návratu z vojny se v něm začaly probouzet podnikatelské sklony, což se projevovalo v hledání větší seberealizace v této oblasti. Nejprve začal podomácku vyrábět serigrafie, které jezdil prodávat i na pražský Karlův most, potom začal na základě povolení tehdejšího Národního výboru sítotiskem tisknout různé

30

pozvánky a další podobné merkantilní tiskoviny v rámci poskytování drobných služeb. V roce 1988 se mu podařilo získat povolení k poskytování polygrafických služeb, což realizoval nejprve sám, a počátkem roku 1990, kdy už to bylo možné, si koupil jednu starou řezačku, ofsetový stroj Zetaprint, získal první spolupracovníky a založil vlastní tiskárnu. Dostala název Tisk Horák a začala se velice čile mít k světu. Po tisku byl tehdy velký hlad. Byly sice problémy s nedostatkem papíru, tiskových barev a dalších materiálů, ale zákazníky si bylo možné vybírat, a tak byl tiskový stroj v provozu 24 hodin denně a Milan Horák s kytičkami a bonboniérami obcházel manželky svých spolupracovníků, aby jim dovolily pracovat i o sobotách a nedělích. Zkrátka, byly to pionýrské časy novodobého českého podnikání, na které se dnes s nostalgií vzpomíná. Ovšem jak vznikaly a postupně sílily konkurenční tiskárny, Milan Horák velice brzy pochopil, že největším úskalím tohoto podnikání brzy bude sehnat dostatek zakázkové náplně a udržet si klienty. Proto přestal sám tisknout a začal se věnovat řízení podniku a shánění nových zakázek, přičemž největší důraz kladl na dosahování co nejvyšší kvality tiskové produkce a navazování obchodních vztahů odpovídajících standardům běžným v západní Evropě. Což v praxi znamenalo vycházet přáním a požadavkům zákazníků co nejvíce vstříc. A skutečnost, že se mu toho podařilo dosáhnout, byla alfou a omegou velkého úspěchu, kterého firma Tisk Horák dosáhla. Dokumentovat to může například fakt, že obrat tiskárny vzrostl od jejího založení téměř šedesátinásobně. Původní zařízení velice brzy nestačilo, tak-

že první tiskový stroj nahradil nejprve čtyřbarvový Adast Dominant, později tiskové stroje MAN Roland, a v současnosti má firma Tisk Horák – jako jedna z několika málo u nás – k dispozici i osmibarvový Heidelberg Speedmaster 74. Mimo to samozřejmě i DTP studio, skládací stroje, řezačky, a hlavně tým zaměstnanců, který je schopen s tímto velice moderním vybavením kompletně realizovat i velice náročné zakázky. Ale ani v současné době nemůže Milan Horák složit ruce do klína. Tisk je totiž obor s ohromnou dynamikou v tahu na používání nových technologií, kde ve stále větším měřítku dochází k jejich vzájemnému prolínání; to bude na tiskárny v blízké budoucnosti klást velké nároky. Bude nutné hledat cesty k co nejvyšší efektivnosti. Takže hlavní snahou Milana Horáka jako majitele firmy je už v současné době zajistit dosažení co největšího snížení výrobních a režijních nákladů. Přesto si ale, po prvním hektickém období podnikání, už musel najít čas i na relaxaci, kterou mu poskytuje sport – tedy golf a zejména tenis. Zúčastňuje se i různých turnajů a se dvěma přáteli se zasloužil o vybudování sportovního halového centra pro tenis a squash v domovském městě. Ivan Doležal

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

RP 2/2003

Další

EmbaxPrint 2003 Stejně jako všechny ročníky předchozí, proběhne již dvaadvacátý ročník „mezinárodního veletrhu obalového, papírenského a tiskařského průmyslu – materiály, stroje a technologie“, jak zní jeho oficiální podtitul, v letošním roce od 20. do 23. května opět v areálu brněnského výstaviště. První ročník tohoto veletrhu, který je nejvýznamnější odbornou prezentační akcí těchto oborů ve středoevropském regionu, se uskutečnil už v roce 1969, takže EmbaxPrint se může chlubit téměř pětatřicetiletou tradicí. Od počátku nového tisíciletí potom veletrh přešel na dvouletý cyklus. Jak už sám podtitul veletrhu EmbaxPrint napovídá, je tato akce určena zejména pro uživatele všech druhů obalů, od potravin přes farmaceutické výrobky, kosmetiku a léčiva až po drobné průmyslové zboží, dále pro zpracovatele papíru a uživatele tiskařských strojů a zařízení, i vlastní uživatele papíru, ale také design centra, grafická studia, reklamní agentury, zakázkové balicí firmy a studenty odborných škol z těchto oborů. Mezi vystavovateli, kterých bude na letošním ročníku více než 600, samozřejmě nebudou chybět přední výrobci, zpracovatelé a dodavatelé papíru, výrobci papírových obalů a obalových materiálů. Prezentovat se zde budou i výrobci a prodejci tiskařských strojů a zařízení a polygrafických materiálů, strojů a zařízení pro výrobu obalů a balicích strojů, reprografických technik, předtiskových softwarů a zařízení i strojů a zařízení pro dokončující zpracování tiskovin. Ale odpovídající prostor zde najdou i instituce zabývající se designem obalů, ekologií v papírenském, obalovém a tiskařském průmyslu, sběrem, recyklací

a likvidací obalů, a samozřejmě i tiskárny. Zkrátka EmbaxPrint 2003 bude skutečně komplexní přehlídkou nejvýznamnějších modernizací a inovací, které se v rámci uvedených oborů uskutečnily, nových technologií, jež byly úspěšně zavedeny do praxe, tedy všeho zajímavého, co se událo od jeho posledního ročníku v roce 2001. Mezi vystavenými exponáty bude i poměrně dlouhá řada novinek, protože více než sedmdesátka přihlášených vystavovatelů ohlásila premiérové představení svých produktů, ať už celosvětové nebo v rámci České republiky. V základním oborovém členění je veletrh EmbaxPrint 2003 rozdělen do 15 kategorií. Z těch z hlediska návštěvníků nejzajímavějších a nejatraktivnějších uveďme alespoň například Zpracování textu a obrazu (pre-press), Tiskové stroje a stroje na zpracování tisku, Reprografická technika, Materiály pro tisk a reprografii, Etikety – materiály a technologie, Obalové materiály, obalové prostředky a obaly, Stroje a nástroje na zušlechťování a zpracování, na výrobu obalů a obalových

Stánky prakticky všech vystavovatelů budily na minulém ročníku mezinárodního veletrhu Embax – Print velký zájem návštěvníků

Další prostředků, nebo Balicí stroje a zařízení. Ovšem mezi výstavními expozicemi prezentujícími nejrůznější materiály, stroje nebo zařízení budou návštěvníci veletrhu moci najít i stánky firem zabývajících se poskytováním služeb v oblasti poradenství nebo financování, nebo stánky vydavatelů oborového odborného tisku. Veletrh EmbaxPrint 2003 bude probíhat, stejně jako jeho předcházející ročník, v celkem sedmi pavilonech brněnského výstaviště. Pavilon B hned vedle hlavní vstupní brány bude věnován přehlídce novinek tiskařského průmyslu, které budou částečně přesahovat i do sousedního pavilonu D. V něm budou ovšem doplněny ještě velice úzce souvisejícími expozicemi zaměřenými na zpracování textu a obrazu, tedy na pre-press jako takový. Papírenskému a obalovému průmyslu bude patřit propojený komplex pavilonů A, A1 a A2 a navíc bude obalovému průmyslu věnován i celý nový pavilon V. A konečně sedmým a posledním prostorem průběhu EmbaxPrintu 2003 bude část pavilonu E hned vedle vstupní brány, ve které se nachází takzvané Business Centrum. V této budově bude nejenom tiskové středisko veletrhu, ale zájemci zde najdou i klidná místa pro uskutečňování svých obchodních jednání. Stejně jako v minulých ročnících, bude i letos součástí EmbaxPrintu 2003 prezentace a vyhlášení výsledků několika soutěží a celá řada akcí doprovodného programu. Nejdůležitější a nejvýznamnější bude samozřejmě tradiční soutěž

RP 2/2003

Rozloučení v roce 2001 bylo zároveň pozváním a přivítáním na letošní ročník veletrhu Embax – Print

o nejlepší výstavní exponáty Zlatý EmbaxPrint. Slavnostní vyhlášení jejích výsledků a předání ocenění vítězům se uskuteční v rámci společenského večera prvního dne veletrhu, v úterý 20. 5. 2003. V rámci EmbaxPrintu ale budou prezentovány i další soutěže, konkrétně mezinárodní soutěž mladých designérů Mladý obal, soutěž návrhů na originální novoročenky PF ‘04 nazvaná EmbaxPrint Vision, a konečně proběhne i finálová prezentace soutěže mladých debrujárů Rafan, spojená s výstavou Využití obalů a obalových odpadů ve výtvarném umění. První z doprovodných akcí konaných v rámci veletrhu bude mezinárodní konference Papír – Tisk – Obaly. Uskuteční se už v pondělí 19. května od 10 do 17 hodin, aby její účastníci nebyli rušeni jinými výstavními aktivitami, a mezi její

Stejně jako na minulém veletrhu Embax – Print v roce 2001 budou expozice v jednotlivých pavilonech oborově členěny

32

hlavní témata jsou zařazeny Makroekonomické pohledy na výrobu papírů a lepenek a na obaly z nich, Výroba lepenek a výroba obalů z plných i vlnitých lepenek, Výroba kulturních a balicích papírů a Novinky v oblasti tisku. Tiskové techniky a příprava tisku totiž v současnosti prožívají poměrně bouřlivý vývoj, a proto je velice důležité a hlavně zajímavé se seznámit s tím, k jakým dochází změnám v průběhu výroby zakázky za předpokladu využití moderní techniky v přípravě tiskové formy a v souvislosti s přípravou samotného tiskového stroje, jaké tento vývoj klade požadavky na kvalitativní parametry vyráběných papírů, a jak je možné a nutné se s uvedenými nároky vypořádat. V úterý 20. května potom pokračuje doprovodný program veletrhu seminářem Finpro, což je setkání s představiteli finských firem z oborů obalového, papírenského a tiskařského průmyslu. Ve středu proběhne marketingová konference Print & Packaging 2003 specializovaná na optimalizaci obalů a tisku a slavnostní vyhlášení výsledků soutěží EmbaxPrint Vision a Mladý obal, a ve čtvrtek se uskuteční mezinárodní setkání studentů vysokých papírenských škol a Mezinárodní konference o balení ve středo- a východoevropském regionu. V průběhu veletrhu bude také vycházet veletržní deník EmbaxPrint Daily, připravovaný redakcí časopisu Svět tisku, který každý návštěvník každodenně obdrží při příchodu do areálu výstaviště. Bude nejenom informovat o veletržním dění v předchozím dnu, ale i blíže představovat nejzajímavější vystavované novinky a přibližovat možnosti jejich využití. Ivan Doležal

Vytištěno na papíru LUXOSATIN 135 g/m2, kat. č.: 968 135, dodává

, vyrábí

www.microtek.cz

Rozdílem třídy Zážitek, který se vymyká běžným měřítkům.

Zážitek z velkého formátu. Představujeme Microtek ArtixScan 2020, profesionální skener formátu A3. S optickým rozlišením 2000 dpi, pravou 36-bitovou barevnou hloubkou, a revolučním systémem E.D.I.T. pro přímé skenování filmů beze skel. Navíc nyní včetně špičkového software SilverFast Ai 6, s řadou pokročilých funkcí. Informujte se na další detaily.

MacSource, spol. s r.o. Bělehradská 68 120 00 Praha 2 tel.: 222 515 455, fax: 222 515 456 [email protected] www.macsource.cz