NEPRAVIDELNÝ OBČASNÍK HANSPAULSKÉ HUDEBNÍ SCÉNY Bočník V.
Číslo 1/1981
15.května 1981
Tak tohle kafe jsme zase pili pěkně dlouho... Jtoi vlastně nejde dost dobře prohlásit, jestli bylo oprav du dobrý. Bylo trochu silný. Ale bylo to poslední před rokem lepší? Těžko říoi, máme tady před sebou už jenom pouhý LQGR. Opět prakticky po roce. Nějak se nám ta původní myšlénka nepravidelného občasníku zvrhla v jakousi "ročenku" vycházející naopak s cel- í kem železnou pravidelností jedenkráte za rok. Ono se f nám toho zvrhlo trochu více... j Poměrně výrazným způsobem došlo k proměně nejbližšího okolí našeho občasníku, konkrétně té užší spo- ! lečnosti, z níž se rekrutuje naše čtenářská obec. Původní, naprosto nevázaná avšak zájmově jednotná ! skupina přátel hansjoaulské hudby, fungující v napros-j té pohodě v levém sale Houtyše, který nabízel určitou přirozenou platformu bezprostřední výměny názorůJ nápadů a nové tvorby, byla postupem času metamorfo- j vána ve zcela nesourodý a naprosto amorfní útvar, o ! jehož zájmové jednotě existují nejvážnější pochybnos-j ti a jehož úroveň vykazuje propastné rozdíly. Původ- : ní společenský útvar jakési "bluesové generace" se pomalu nachází v troskách. < '^ato situace má několik příčin, avšak tou primární je zvýšená popularita. Jedná se především o zvýšení
popularity našich, hanspaulských souborů v důsledku jeji poctivého přístupu a práce. Jedná se však také o zvýšení popularity celé té původní společnosti, z jejíhož podnětu vznikla řada hodnotných, akcí přitažlivých i mimo její působiště. V neposlední řade jde také o zvýšení popularity prostředí, v němž se společnost vyvíjí a to z nepříliš hodnotných příčin. Následná řetězová invaze známých i méně známých, obdivovatelů a jejich známých je jen logickým důsledkem této popularity a spolu s určitými životními posuny některých protagonistu "bluesové generace" přispěla k nepříliš populárnímu přelidnění klubových místností a s nimi souvisejícími akcí. částečnou vinu má na tom i publicita, zejména ta nevhodně formulovaná v Mladém Světě. IJoslo dokonce k takovému extrému, že dnes je zřejmou modou chodit do Houtyše, znát zdejší "hvězdy" a tak vůbec... Jest dobré, ze poznáváme spousty lidí, takových i makových, jejich přínos pro tuto společnost je však mizivý a povětšinou pouze parazitují. Byli jsme účastníky rozhovo ru jedné takové skupinky s Ivanem Hlasem, který z něj byl viditelně nesvůj (každý hovořil o něčem jiném a tak toho nakonec nechali...)» Nakonec ani ten velice mírný nárůst příspěvků z řad místních dopisovatelů naprosto neodpovídá rapidně zvýšené hustotě obyvatel v Houtyši... Nejvážnějším důsledkem této situace je fakt, že zmizela resp. byla znemožněna ona spontánní platforma; není čas (a místo) na vzájemnou konfrontaci aktivních osobností, k bezprostředním výměnám nápadů dochází jen omezeně a po troskách a postupně dochází k částečnému odcizení, které může pokračovat dalšími následky. Není řídkým případem, že jedinci, kteří bývali ve velmi častém styku se nesetkají týdny. Odtud není daleko k diferenciaci do samostatných skupinek (kterou je již delší dobu možno pozorovat) a pozdějšímu úplnému rozp padu zevnitř. V takovém případe by ovšem naš časopis ztratil i ten nejmenší vyznám a vycházel by ze sWrvačnosti! Proto je na místě náš apel na nějaké positivní řešení i za cenu určitých ústupků (osobní vztahj aby se úniková decentralizace (Vilový separatisté) nestala nakonec najlepším východiskem. Na toto téma se chystáme detailně pohovořit v příštím čísle, které by mělo vyjít zhruba na sklonku létal?tTo ovšem záležJ na spoustě okolností a -lapidárně řečeno- na tom, jak silný kafe si tentokrát budeme muset vypít... /RTSD/
Desetileté výročí Jazzové sekoe,..
Dne 30. října 1971 proběhla ustavující konference Jazzové sekce Svazu hudebníků CSB a tak po dvouletém úsilí vznikl další pokus o zřízení jazzové autonomie v rámci české kultury. 0 půl roku později vychází I, první číslo členského bulletinu JAZZ, který je zák- L ladním písemným materiálem Jazzové sekce/dále JS). | /Jak klidně lze suchým konstatováním odbýt vznik or- I ganizace.../ ' Pro koho vlastně JS vznikla? JS sdružuje zájemce o jazzovou hudbu a souvisejících hudebních oblastí, kteří jsou ochotni být alespoň pasivními členy a pla-i tit nepatrný členský příspěvek, za který člen dostává různé písemnosti a některé výhody. JS je zde pro to, aby šířila vědomost o existenci současné hudby, jejíg nejvýraznšjší složkou je právě jazz. Snaží se . získávat publikum, bez něhož se hudba nemůže nejen vyvíjet, ale ani žít. Přestože JS stála před lety u zrodu tzv. Jazzové školy hrou na Strahově, nemůže se zatím podílet na výchove samotných hudebníků, nebot, jak graxe ukázala, nepatří k touhám dobrých muzikantů předávat své zkušenosti mladším. JS je organizací, jejíž činnosti vzniká dobrovolnou! prací aktivních člena, není dotována a nemá placené I zaměstnance. Zato se honosí celou řadou privilegií r - například Melodie se n e s m í z m i ň o v a t ! ani v recenzích, kdo je pořadatelem Pražskách jazzo- * vých dnů, Pragokoncert nedal akreditaci našemu foto- | gráfovi na Mezinárodní jazzový festival, přestože h JS dostala jednoho roku od kritiků nejvíc hlasů na [ cenu Melodie, neprojevilo se to při vyhlášení atd. | JS je také kolektivním členem Mezinárodní jazzové 1 federace I.J.P., která je členem hudební rady UNESCO.f JS založila tradici Pražských jazzových dnů v roce , 1974. Po pětiletém půstu přivedla na podium Lucerny | zbytky nasí rockové scény při Jazzrockové dílně 1975« | Přitom heslem PJD vždy bylo: hřej si co chceš, ale nesmí to být běžný repertoár. Toto se týkalo samozřejmě profíků, a tak vznikly Stivínový scénickohudeb» ní komposice a happeningy, Kocábovy úlety, dvě generace klávesových konkláv, provedení Enových skladeb experimenty Zabího hlenu,Extempore, Amalgamu, světo-
1
10 let Jazzové sekce S0H 10 let Jazzové sekoe S&H 10 1 známého Due Boemi di Praga, účast polských Ossian či britských Art Bears. Pod patronací JS vzniká Svobodův Pražský Big Band, 4 hodiny poslouoháme hudbu Petra Kotíka v provedení tvůrcova amerického souboru, 6 hodin sledujeme z videokazety Wilsonovu operu Einstein On Th Beach, jsme v transu pri Antigoně legendárního Living Theater. V bulletinu a jeho prílohách mají členové možnost poznat i pochopit duchoví komplex současníka a jeho umění. JS měla v době svého založení neoelé 2 stovky členů a 8stránkový bulletin. S prvými PJD na jaře 1974 nas% tal příliv zájemců, který trvá dodnes. Problémy techa nického rázu, způsobené amateurským rázem JS stanovily hranici členů ^000. Takže dnes nahrazujeme již jen vypadlé členy /zájemci musite^počkat až nikdo umře.../ Přestože z okruhu čtenářů Logru znám jen několik málo členů JS, její vliv zřejmě pocítil každý z nich... JS Je prakticky jedinou organizací, která programově a bez jakýchkoliv omezení představovala tvorbu amatérů v polovině 70.let. Věnujme jen vzpomínku na Svehlík, Mlhets, Psí vojáky, Energii G, Žlutého Psa, na legendární Rockandrollové velikonoce s Bluesberry a Classio Bockandroll Bandem, na parník s Bluesberry, na první vystoupení Durmana s Posejpalem a řady dalších kapel. Měl jsem napsat o Jazzové sekci. Nelze o těch 10 letech.psát stručně - proto tato mozaika. V době, kdy toto povídání píši, je Jazzová sekce opět vedením SH rušena. Není to poprvé a každý další konflikt je těžší. Věříme však v opomíjené: rvát se lze... (kouř)
HANSPAULSZá HUDEBNÍ "MEETINGY" V ROCE 1980 nitn 11 nn n 11 n Hn 1111 itk 1« 11 nnMn n hn 11 h tinnn •• 111111111111 nntinn - Úvodem snad jen pár sloov na vysvětlenou. Hanspaulské meetingy jsou významnější akce zásadně kulturního charakteru, kde se schází převážná část tváří z HPC za účelem provozování a poslouchání hanspaulské hudby. V roce 1980 se mezi tyto akce zařadily následující. První význačnou a v řadě aspěktů nepřekonanou akcí byl naprosto spontánní a hodnotný .bluesový večer na HP< kde se sešla vynikající společnost v čele se Stefanam Diestelmannem, Petrem Kalandrou, Pavlem Skálou, dále
lské hudební meetingy 1980 hanspaulské hudební meetingy : Jurou Gilíkem, Zbyňkem Malým a Bluesberry. Naplněným lokálem vládla naprostá pohoda a ještě dnes při pohledu na fotografie nás příjemně hřeje vědomí dobré práce. 0 této akci píšeme na jiném mžstě našeho listu. ŽELIV Populární "festival" v Želivu byl - jako už tradiční - bohatě zastoupen skupinami z HPC a okoli. Kromě Classio Rockandroll Bandu Pepy Pilaře zde vystupovali také Bluesberry a Hugo Band. Ze zpětného pohledu můžei me hanspaulskou účast na tomto happenniggu považovat za dost ostudnou a příliš se o ní nezminovat. Bluesberry předvedli chladný výkon a s výjimkou Spíčy působili matným dojmem, tak jak oni dovedou, když není Petar naladěn. Bago Band naopak v přemíře snahy vytvořil neposlouchatelný sound (hlavně Hugo), v němž se hudebníci po celý koncert topili (hlavně Ešpandr) a ani standardně dobrý výkon Hbrálka nebyl nic platný. Ještě že Classic Rockandroll Band podal klasický výkon a celou akci zachránil... Mezi světlejší body lze zařadit jam Huga, Ešpandra a O.Kondáda. Naopak k pasivům patřilo povětšinou tupé publikum, které mělo (naštěstí) o muziku minimální zájem. Hanspaulští fans Beliv tentokráte zcela vynechali, zčásti pod dojmem fantastického večera s Piestelmannem, zčásti groto, že nebyla doprava a zčásti také pod vlivem loňského incidentu Bluesberry kontra Zluty Pes. Někteří hudebníci byli naprostou neúčastí HPC zklamáni, ale je třeba poznamenat, že tentokráte měli fans dobrý čuch! JAM_3ESSI0N_I. Znamenitým podnikem bylo ovšem 1. Jam Sepsion 1980, citlivě uspořadáné v uzavřeném objektu pro podobný happenning jako stvořeném. Zvenčí velmi nenápadný plo ukrýval rozlehlý travnatý dvůr, stylovou stodolu s podiem s důvěrně známými hesly (HejHojI, Vyndej Ho, Vote Pig, aj.) a nápisem JAM SSSSION na štítu. Ve stínu hrušek a mezi angrešty v trávě volně rozložené publikum, složené ze samých našinců. Páteční úvod zde obstarali Bluesberry, tentokráte silně nad věcí. Sobotní program byl posunut k večeru nezvyklým vedrem a hlavně Spíčovým gulášem, který přinutil k návštěvě nedaleké asi míli vzdálené nádražní hospůdky, kde byl
lské hudební meetingy 1980 hanspaulské hudebnímee splněn roční plán tržby. Úvodem se představili BAČA BOYS, jejich, výkon však Soložil laiku hodně nízko. Snažil se ji pozvednout van Hlas s novou kapelou NAVI PAPAJA. Pres řadu nedotažených prvků se mu to celkem podařilo solidním výkonem s několika novinkami ze své dílny. Absolutní odvaž bylo vitální představení dívčího souboru OBLUDKY, který si získal okamžitě všechny přítomné diváky svým show složeným z vlastní originální tvorby. Skutečným vrcholem bylo večerní vystoupení HUGO BANDu, tentokrát v dobré pohodě a ve znamenité formě. Hutný zvuk,^šlapavá dunivá rytmika, technická solovka a strojový beglajt - to byly přednosti, které zastínily poněkud slabší vokály (výjimka Hugův I Shot The Sheriff). Ve standardním repertoáru (Hendrix, Beck) zůstala osamocena jediná vlastní skladba Černej pes, navíc zpívaná Introvičem j.h. a příliš podobná Gallagheroýým věcem... Sobotní pořad se poněkud protáhl v místní hospůdce, kde se hrály lidovky až do svítání. Nedělní úklid a pakování doprovázelo duo Petar+Mario ale to již bylo cítit, že je konec akce, která byla víi než podařená. Je třeba se ještě zmínit o improvizované divadelní hře Lumíra Tučka, v níž byl ovšem nejzajímavější moment okamžik, kdy se Karel Truhlář sekl sekyrou do hlavy, až mu tekla krev, tak jak to scénář předepisoval, a hra musela být přerušena... Velkým kladem byla perfektní organizace (az na program, příliš free) a lidi. Účast nebyla malá a přesto vse v pohodě, všichni naladěni na stejnou vlnu a tak to má byt, říká se tomu někdy goo4 vibrations, ale to už je něco jiného.., JAM_SE§SION_II. Na rozdíl od Jam Session I působil vybraný objekt otřesným dojmem. Do některých částí byl z bezpečnostních důvodů vstup zakázán, jinde haraburdí, sajrajt aji Nadšené ruce však daly vše jakžtakž dohromady vč. sálu a o půlnoci se mohlo začít. Akusticky, s ohledem na pojistfcy4 takže pianový jam křtěný výborným pivem Karla Truhlaře. V sobotu byla zapojena aparatura a celý den se volně jamovalo. Hlavní pořad zahájili 20minutovou vlastní skladbou PODPĚRA BROTHERS s nevyrovnaným výkonem, který stál na mladším Podpěrovi statečně bojujícím s chybující rytmikou. NAVI PAPAJA podali zlepšený výkon postavený na bohatém Ivanově repertoáru Tnejlep-
lské hudební meetingy 1980 hanspaulské hudebnímee ší však byla vykopávka Nádraží z repertoáru bývalé sk. Žízeň). BLUESBERRY se snažili, ale jejich repertoár si už šlapal na fousy a navíc Petar jako obvykle pletl sic va. Závěrem vystoupil HlígQ BAND, který celkem podařenému večeru nasadil bezvadným výkonem korunu. Naprostý odvaž vyvrcholil dokonce mírně exhibicionistickým show obvykle kamenného Bšpandra (poprvé na koncertě sundal sako, hrál za hlavou aj.). Hugo Band zahrál svůj repertoár s velkou chutí a ohromně dynamicky. Perfektní ryfiiísSi tmlka, bezvadná kytara, motorovej beglajt. Naprotso vyčerpaného Hánu vystřídal závěrem Tonda Smrčka a rozjel se velký jam, přidal se Petar aj. Tradiční divadelní představení L.Tučka na námět I.Hlase s názvem 2a oponou rozveselilo i ty nejsmutnější. Jeho překvapivě dobrou úroveň podtrhli "herci" Hromádko, Horálek a Rybin. Po dovadle běžel dokumentární film o Jam Session I v délce 50 min., což bylo bohatě aplaudováno. Nedělní dopoledně začal Intráda na piano s Mariem, Spíčou a Smrčkou (ds): Dobrejtro blues! Postugně se vystřídali další, až se zformoval Hugoband a stalo to za to!!! JAM_SESSION_IID
Třetí meeting byl celkově nejpodařeně jší po hudební stránce. Byla zde hodnotná aparatura, zvučil Pištora, představilo se hodně souborů a„podalý se dobré výkony. Mírně pozměněná sestava PODPĚRA BROTHERS přinesla i výraznější zvuk souboru, chyb ubylo a celkově to bylo poslouchatelnější, i když někdy velmi zdlouhavé. Velkým překvapením se stala ryze hanspaulská skupina AOAR uvádějící pouze tři skladby, ale kvalitní, s velmi příjemným zvukem. Tento Spičkuv soubor má budoucnost!!!!! NAVI PAPAJA měla situaci komplikovanou úmrtím babičky Tomáše Hlavičky, kterého nahradil "Pleš" NOvotný. Opět celkem dobrý výkon ovšem nezastřel rozpaky nad stále pravděpodobnějším rozpadem souboru, ke kterému pak později došlo. Nutno říci, že nejlepší bylo, když hrál Ivan Hlas sám (jako většinou). řLUESBERRY gI0g uvedli několik nových skladeb, ale v jejich vystoupení bylo dost chyb a vytratil se z něj takový ten správný typický feeling. Kvůli odchodu Huga Kh.ola do Trenčína se na této akci rozloučil populární HUGO BAND. Po delší době nezkoušení jejich výkon zůstal za obvyklým standardem, ale všichni si uvěddimili, jaká je skupiny velká škoda.
hanspaulské hudební happenningy hanspaulské hudební ha Zlatým hřebíčkem celého meetingu se stalo vystoupení skupiny ŽLUTÝ PES. Kluci přijeli po půlnoci ale jejich noční koncert byl po všech stránkach perfektní. Jako obvykle musíme konstatovat výbornou rytmiku, ekvilibristické kousky kytaristů a syrový perfektně frázující vokál. To vše postaveno na dosti pevném základě vlastní tvorby (převážně z dílny Ivana Hlase a O.Hejmy Ha závěr akce to bylo opravdu to nej lepší, co mohlo z hanspaulských sfér přijít. lížeme ještě připomenou účast asi 80 osob, spálenou zelňačku Petara Intro a Petra Mezery (ten usnul u mícháni) a důstojné množství vypitého piva... DALŠÍ Z dalších podobných akcí se jen stručně zmíníme o neorganizovaných zájezdech na dva "open-air? koncerty v Příchovicích u Přeštic, kde na letní scéně ostrova vystoupili Bluesberry a Classlc Bockandroll Band a kde se navzdory velké„vzdálenosti sešla prakticky celá Hanspaulka. uroven byla dobrá a lze jen litovat, že je to tak otřesně daleko... Bylo jistě ještě hodně menších akcí, víceméně soukromého charakteru, ale nebyli jsme na nich, nebo nám o nich nikdo nenapsal. Závěrem bychom chtěli poděkovat za řadu příspěvků o Jam Sessions, které jsme nacházeli v Houtyši nebo dokonce ve schránce, ale které pro jejich obsahlost jsme nemohli uveřejnit v plném znění. Přiznáme, že jsme z nich čerpali postřehy a kritiky do tohoto přehledu. Lze jen doufat, že ani v dalším průběhu let se podobné akce nepřestanou čas od času pořádat a že nevymizí to prvotní nadšení, se kterým všichni k těmto happenningůjp přistupovali. Možná, že se objeví nové hvězdičky, noví autori, nové skupiny. Každopádně to však bude unikátní možnost konfrontace mezi námi, čistě houtyšskohanspaulské, a jediná příležitost pro většinu souborů, o kterých ¡Jsme se zmínili v tomto článku. Je ostatně na každém z vás a na nějaké komisi pořadatelů (zní to blbě, co?), jestli to zkusíte příště s něčím, co jsme tady ještě neměli... 0 všech třech sessions byl natočen dokumentární film který byl s úspěchem promítnut nedávno i v Houtyši, kde se sešlo tolik lidí, že se tam ani naše redakce nedostala
JAKÝ B/L ROK 1930 ? ! ? JAKÝ 3YL ROK 1980 ? ! ? JAKÝ BYL ROK 1930 ? 1 ?
-t- + + + + + + + + + + + + + -r + + + + + + + + + ++••* + + + +• + + + + Rek 1980 se, co se týče » f i c i á l n i c h koncertu hanspaulských (dále jen HPC) skupín v Praze,inec nevyved].Nebylo to snaci tím,žt by byly kapely špatné,neb» že by nebyl zájem hrát-bylo te nemožností KDE hrát» Základ*« k táta špatné situaci (dúvaciú j c sanw zřejmě v(c,ale t y nebudeme rozebírat) j e zřejmě darmý al íb-Tsmein kulturních pracovníků,kteří razlisdují o povolování koncertú-než .nit náhodou nějaký problém,tak radši nic nepovolit- a jsme bez problémů.Takto asi "proběhly"akce jak» j a r n í PJD,konec klubu u Zábranských,Lét» s muzikou ve Veselí rv4i!»,festival pod Řípem,podzimní PJJ,podzimní f o l k rocková přehlídka ve Veselí n/V.«, zrušení PJS,zrušení jazzsvých pondělků v Malostranské besedě(tradiční j a z z ) , v jednání j e zrušení sobot m. v Malostranské besedé(inodernf jazz) aid atd»
Takže sa dá ř í c t -
situace j « zláoNikal iv však z&ufalá.P»dařile se nám uspořádat 3x Jam sessisn,tu a tam se některé kapele podařila někde o f i c i e l n ě vjrst s u p i t , b y l c t u pár jam session v Ha u ty S i . Tak f o aspoň něca«Z to!« "aspoň něčeho" můžeme udělat takovou malou b i l a n c i ka?el-c» předvedl y n»véh»,co dsbréhojco špatného. A 0 Ä R - -(Jan Špička~e1 »basa, Ja^KostreurfMtos-el »kytara, Vojta Rybírcbicí)»Velmi milé překvapení 3 Jam session.Kapel~ majstr Špíča s hanspaulskou amladinsu p ř i p r a v i l i t ř i dny před Jan session během dvou hodin t ř i skladby, ze kterých upoutala hlavně druhá,HX z které vanul dálný 0ríent(čt Indie)-hlavně dík Kostnoun»vé překvapivě dobré kvtaře»Aoár j e ryze hanspaulská z á l e ž i t o s t ! ! ! BLUESBERRY-
(Petar Introviě-zpěv, harmoniky, kytara,akordeen, Mário Císař-fcytara,zpěv, Jan Špička-«ontrabas, lvan"Šimpancfl Oveřák-bicí,Karel Ešpandr j . h . +
Pfctr"Myrfl ik"Roškaňuk j . h . - e l . k y t a r y ) . P ř í c h o d Petara po sedmimšsfčnf hospitalizaci v Suzyni wtfanaasnal obživnutí Bluesberry.Nejvíc práca by U s obnovením repertoíru-skupina napssl ed hrála p f r i Jkompl etní) před 13 měsícl(!!),<xž ovšem bylo znát.První vystoupení měli p® třech týdnech v Kroměříži a pak ve Veselí rví.laravcu.V červnu h r á l i v Žel lvu, pak* na. 1 Jam session. Toíe n vystoupení"(spfš te byl bezva mejdan)byl» památné tím,že poprvé zpíval Spíča a to známý hlť'Pekaždý když se du v o p í t " . Všechny tyt« koncerty nesly známky neschranesti,sle j í ž další Jam session ale hlavně koncert v F*í&*iTÍcfch u PÍ zně (společně s Class.Ic Rocknroll band)znamenal »brat k lepšímu.V Příchovicích hrál paprvé r»vý bubeník "ŠJmpanc"lvan Dvořák.Další
koncerty(Plzeň,Přích»více,Vrbevce,Mč.lnik,Po«-
to1oprty)už. byly zahrané v potocě.Na. posledním Jam session byly uvedeny konečně nové písmčky(Neznúm sv>je jméno,Pivoňka blues,?! vo t j e pes,Rak-, reace s M.Krausem)-byly ale spíchl é horkou j e h l o u , takže chyby byly, ale to by nemělo Bluesberry edradit sc dalších *xxxsk novinek.Nejvýznačnšjší změna byla na postě basy.Po listopadovém kencertu v Plzni opustil skupinu po 4 letech Jan Špičkaxkx&ii prý k v ů l i neshodám finančního rázu(s Petarem). Jeho místo zaujal star»nový člen J i r k a Krauba.Taprve čas nám ukáže,zda změna bude znamenat zlepšení čí zhoršení výkonů Bluesberry. G R A li - «skupina J i r k y Báči vystoupila na 1 Jam session a pak b y l « možnost j í shlédnout na Zavadilce.Celkem snaživá parta,ale dá se ř í c t , ž e jsem se pěkně nudil .Aranžmá jsou - v l a s t n ě spíš nejsou žádné,hudba (která se má snad podobat Pink Floyd ?l?) strašně plochá, bet nápadu.Chtělo by to asi začít pořádně pracovat,ale hlavně vědět co chci d ě l a t . HUGO
B A N D - - (Karel
Ešpandr-kytara,zpěv,Lá5a ,, Hugp M Kbal-kytara,zpěv J
Jirka"Háňa" Janáček-el.basa,Jirka K o r á l e k - b i c í ) . Skupina vznikla na p»dziir. 1973,kdy pří jam session u J i r k y Mareše sfc a? navzájem všichni padli do oka(když kolem sebe chodil i delší dobu jak kocour kolen horká kaše)»Je fakt,?.« se sešla parta výborných
[jAKÝ BYL ROK 1980 7 ! ? JAKÝ 3YL ROK 1380 ? I ?
JAKÝ BYL SOK 1980 ? ! ?
l- + ++++ + + + + +,K + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + ++ Kíffi£!(K}íX"muzikantů,ale taky pěkných neuratikůjtakže spolupráce všech byla; těžká-ale šlo to.Rok 1980 začali koncertne u Zábranských výborným vystoupením,kde drobná chybičky zanikly ve spa ntánost i , dynam! čno s t i celého koncertu.Pak následoval Žel i v - t o byl,ze strany Hugo bandu,trošičku uiet.Malý sál,aparatura maximálně vyhulená,takže sn vše z a h l t i l o , k t®mu se přidaly chyby-prestě nebylo to ono»Dále jsme mshll v i d ě t Hugo band na Jan sesslon l . , k d e zas pro zoěnu j i m to šle velmi dobřet(zřejmě u nich záleží na konstelaci hvězd ,nebo jak jsou na tom j e d n o t l i v í člerevé psychicky),» sik a j e j i c h výkon se dá označit za nejlepší na této akci» Dalšímu j e j i c h vystoupení (Jam session 2)předcházelo velká dusno(Ešpandr), nechtěli p ř i j e t , p a k se beriem soboty sjel i - a co předvedl i , b y l o nej nej asi z j e j i c h v š e c k y stoupení »Odvaž všech, (hlavně Ešpandra js.re neměl ¡ - a nebudeme,možnost t a k t o " ř á d i t " s kytarou.),šlapalo pecky.A že
to-prostě
fcigbít
na plný
byly nějaké ty chybičky? Při té pohodě,která p ř i koncertu vlád*
l a se z t r a t i l y » 1 ' * Tento koncert ale bohužel byl poslední-KujjD se štětoval do Trenčína,kde
i® čekal rodičovské pevinosti.Huyo band se sice ještě
sešel na posledním Jam sessÍon,ale to už nebylo oro-nesehranost,opilosti
chyby»
Co
říct
celkově k HB ? MáU českých v ě c í ( í když na vlastní věci
měl i ),Ďígffcříf c ípívanýc!i( špatně),To je snad jediná výtkar-většího rázu» Velká škoda j e , že zbytek HB nepokračoval dál-Katí m z k u aspoň ve t ř e c h na to mě1i»Místo toho se Ešpandr a poté Horalek nechali zlákat do nově se t v o ř í c í skupiny T«Smrčky»Takto rychle skončila, jedna z mála skutečně dobrých hanspaulských kapel»Škoda,vecná škod» l
NAVI
P A P U A - -(Ivan tflas-zpev, kytara, Karel Kal eta-kytara, Tomáš
rtlavička~el,basa,Vejta
Rybín-bicí}»
Na. j a ř e roku. 1980 z a l o ž i l Ivan(Navi) po dlouhé debě konečně svoji kapelu» Premiéru měli na UJS»I když zvuková j i m to moc nevyšlo,celkový dojem byl výt» rný.Jecno duché hlasuvské písničky s dobrou rytmikou a s nenapadnu u kytarou Karla Kalety měly velký ohlas mezi diváky.Nejvíc se l í b i l a sva~ h i l s k y zpívaná písnička " A l e n k o - s t ů j l " a "Dej mi prachy klotouk"»
Na 2.JS papajovci opět d o p l a t i l ! na špatnou aparaturu,ale i ve z t í žených podmínkách podali opět dobrý výkon,který sliboval,£e skupina by měl na to,získat sí běhefc krátké doby cs nějžírší publ ikum»3ohužot-nfc*Takevé bylo asi konstatování po závěrečném JS,na kterém vystoupil® Bapaja s« zaskakujícím JÍrkcu"Pl6Šesii"Novotným ze Žlutého psa(T.Hlavičkč,tomu umřela babička-takže se nectostavil )»Dž1e byla změna na postě bubenlka,Ne dost dobře se připravujícího Vojtu vystřídal bubeník-Vašek
, s kterým se.
ale špatně snášel Ivatva te byl konec ambiciózní Navi Papaji»Stejně jako u Huge bsndu i zde můžeme konstatovat-škoda,věčná škoda ! 0 B L U 0 K Y - -(Dana. Brožícková-zpěv,kytara,llargita Kazíková-piano,zpěv J i ř i n a Vincanenoová-kytara,zpěv,Marcela Papežová-el»basa ,E1 iška 5rajerová-bicí)i!arcela"Kašina. H Stárková-zpěv,hous1 Velkej nářez na I.JSllDívčí kapela,ktsrá hrála výhradně sveje písničky s vlastníky texty.Už první skladba dala lidem zabrat,hlavně výborným výkonem "ííašiny".Jejf skladba "City,prodávaný na trhu"byl a velmi aplaudovaná»! d i l š í si
8R0THERS--(Ivo
harmoniky,zpěv,Pavel
Podpěra-piane,Jan Kalousek-kytara,
Podpěra-el.basa,Sergej?vtko|o-kytsra,Jan
Landžtof-bicí,Jovana Šotolaváhousle).Sdružení bří Podpěrfi vystoupilo poprvé na 2.JS s. Ivečkovou skladbou»To s níma ještě. nehrál Sergej,Jo
, a místo Honzy hrál na b i c í Jan Fischer.Výkon
byl,decentně ŕečerw,slabsí»Skladba,která má být rytmická,vůbec rytmická nebyla dík bicím a hlavně base.Pavel sice hrál podle " n o t " , a l e jaksi mimo. Byl o jasně v i d ě t , ž s skladba není vůbec zmák-
JAKÝ 9YL ROK 1980 ? ! ? JAKÝ SYL ROK 1980 ? t ? JAKÍ BYL RCK 1980 ? ! ? +.+ + + + + + + + + + * + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + K3 lá.Na t ř e t í Jam session došle
k výše uvedeným změnám,Jeslí i te šlo
k duhu kapely,se nedá tak jednoznačně ř í c t , a l e . výkon byl rozhodně l e o š l než napos1ed.A to vedoucí kapely Ivo byl v c i z i n ě a v r á t i l se 3 dny před vystoupením I a byl postaven před hotovou věc, I tak to ale š l o . Doporučoval bych,aby s i Podpěři paslecíil I záznam a v y š k r t l i přebytečná věci (zdlouhavé solo na harmoniku, jedno t l i v é pásáže z k v a l i t n i t atd)-věci to jedině prospěje. SLEPÍ
U L I Č K A - - (Martin Schulz-zpěv, kytara, harmoniky,0ndřej Konrád-zpěVfharmoniky,Ivan Hlas~zpěv,Kytara, Karel Ešpandr-kytara,Tonda Srrčka-el .basa, Jirka Horálek-bicí). Z Huga bandu získaný Karel Ešpandr s J i r k a Horálek,Ondřej
Konrád a Tonda Smrčka měli t v o ř i t gapclu,která slibovala hodně.Zatím ale zůstal« pouze u slibů«Možr»st slyšet S.U. se naskytla v Malostranské besedě.v pořadu"Nejenom bl ues",Skutečně tam bylo vše, sna d kromě blues. Na to,že se s e š l i tací muzikanti (výše uvedení plus Dan Fikejz a místo Ešpandra j y j i n ý k y t a r i s t a ) , t o bylo dost slabé.Spíš «x to bylo vystoupení Konráda a. Schulze a-samé angl ičtlny.Dylana s i mohu p u s t i t dor,ta-a bude to l e p š í , J ů j i c h druhé vystoupení na Rychtě se l i š i l o od předchozího větším mrožstvíni skladeb,větším přídělem angl i č t i n y ^ a tím,že mezi Dylanem a RollingStones s i též mohl zahrát Ivan Blas.Dá se to shrnout t a k t o - j e d j né,co se zatím kapele p o d a ř i l o , j e j e j í název.Věřím ale,že na některém letošním Jam session uslyšíme dobré,hutné blues v podání Slepé u l i č k y l i . Y 0 « Y 0
BAfJD - - j Richard + Vláďa Tasařík,Jindra Malík,Ondřej Hejnazpěv). Yo-Yo band není třeba představovaW^iožnost slyšet j byla ně-
k o l i k r á t v Malostranské bcseciě»Nejvíc mé překvapilo vystoupení bez Coraba FH,kdy j e doprovázel decentně,ukázněně h r a j í c í Dan Fikejz na piano.
S* BjfiÄxtóxííOi.d
Pamatuji s i na Yo-Yo band tak před 10 lety.Ssmá aggl ičtina.3oul se prý nedá zpívat č esky .A hlo-ted mají v repertoáru minimálně 50 % věcí zpívaných česky«A jsou to dobré věci (Horkej vzduch a písek,l'io-tac Huge-vyšlo dokonce na desce ! 11,Nejsem t v ů j pejsek,Ué3a 8é3a,Oej mi prachy na klobouk aj)»Ale takové "Shaky f i a t blues"(Pointer Sisters) j a taky po hada,Yo-Yo band jsme měl i možnast s l y š e t v KoutySl-opšt s Danem. Byl o to výborné»Skvěl e se uvedl nový člen-Jindra l„«lfk z KUaiia» skladbou "Jezus,Josef & Peter'V!astoupil místo Kuzmy-a j e to skutečně změna k 1epšíiWé»Jinak můžeme popřát Yo-Yo bandu co nejvíc desek,koncerti a hlavně-al se ukáže zas někdy v Houtyšl. V E MT Y L
B R O T H E R S - - (Ivan Klas-kytara, zpěv, Ondřej Hejmakytara,zpěv,harmoniky,Dan F i k e j z kytara,zpSv,piar»),-
3ratry Ventyly jsme měli možnost slyšet j i ž v roce l979»*s j e j i c h výborným kompur>avaným paŕecem s k našlsstným v ý l e t ě Emana Ventyla k moři« Výborná huoba>bezva atmosféra,skvelé texty,sranda.HÍc víc netřeba dodáva ŽLUTÝ
P E S - -
(Ondřej Hejnai-zpěv,harmoniky,Petr R»škaňuk,Jan
Marti nek-kytary,J i rka"Pl eš" Novotný-cl.basa,Jirka Hrubešr-blcí) ŽI U týmu psovi to šlape.Pa zmenách v kapele,ktoré sice nadělaly trochu zlé krve(KhQn,Lázníček,Smrčka)je výkon c e l i s t v ě j š í , h u t n ě j š í » " P l e š " kromě basy obsluhuje ještě velmi dobře zpěv,-a skládá»Písrička"Ja čas l e t n í , perfektní",se zařadila mezi h i t y Ž.P.Sohužel,Ž.Fes měl "hodně" vystoupen V Praze 2x v Parnasu a-to j e snad vše. Vel mi nás hanspauláky potěšil na 3.Jam sessionjkam se dostavil ve 2 hodiny v r»ci,aby odehrál celý svůj repertoár a j e l hned domů.Byl a to skutečná"bodka" za k sezónou 1980 a dá se též ř í c t - t o nejlepší na konec.Ni jedn» by si snad měl dát ŽP pozor české věci převyšují zahraniční-al hudebně,tak samozřejmě textavě(neb i když j e toblbost,česky,upoutá to víc než angl ina-a te mám a n g l i č t i n u noc rád)»Přeji Žlutému psovi oo nejvíc koncertů-a taky desku. (1981-BK)
hanspaulská tvorba hanspaulská tvorba hanspaulská tvort
YO-YO BAND ŠOKUJE HUDEBNÍ VEŘEJNOST SVÝM PRVÍM SINGLEM I I I I I I It IIIMI it H II ti II U I I I I n ti IIII TI II n n ti II n n II H II N II n IT n I I I I I I ti I I I I ti N N N H N ti n N M tt N n
--Už nějaký bas probleskovaly zprávy, že-právě natočená první deska Yo-Yo Bandu a Comba FH je mimořádně dobrá, což se potvrdilo v okamžik uvedení na trh.. Nízký . náklad byl v krátké době vyprodán. Stálo to za to. O j pár měsíců později v lednové Melodii toto dílo strhal ' J.Cerha v rubrice Jak to slyším já, ale únorové číslo je plné nadšených recenzí, z nichž jen tak namátkou j vybíráme některé postřehy. "Skládám slova chvály na nahrávku Yo-Yo Bandu, kterál u nás zatím nejdůsledněji i nejchytřeji reaguje na podněty tzv. nové vlny. V textu pálí slunce jako wawky, z hudby čiší náramná pohoda a někde nablízku bafá z faječky i předobrý Švejk..." (Jar. Tůma) ...nebetyčně ční singl Comba FH...po všeoh stránkác lahůdka a těžko si vzpomenu na aranžérsky promyšlenější snímek poslední doby...zní naprosto přirozeně, až posluchač nabyde dojem, že písnička vznikla skutečně někde na pláži." (Jan Rejzek) "...společný počin Comba FH a Yo-Yo Bandu řádně zamo tal hlavu teoretikům. Horký vzduch a ôísek těžko přepustí titul písně roku..." (Fr.Horáček, který věnoval desce ve svém bloku celkem 74 řádek!) "To je zlej sen.Co se to tam děje?A co tam má dělat ta zpěvačka?Asi vygouší ty plávky.BohuSHudební humor, kterej je spíš k smíchu, než legrace. I nahráno hrozně! Třeba ta basa tam vůbec není! Ten střed, to je zběsilost. Tohle přeci není projev, který by se dal nějak hodnotit...fi (Jiří Cerha, C+K Vocal) Yo-Yo Band (na obalu ovšem zčeštěně kvartet!?!), Jana Koubková a Combo FH svým SP získali v hodnocení kritiků průměr 4,1 bodu za A stranu, což je v celkové» pořadí 5« místo za Zkus životu se dál smit (Bobek), Hudba z roku nahlas a Vzpomínka na jednu venkovskou tancovačku (obě Lub.Pospíšil) a Nádherná Krásko (Bobek které získaly 4,5 resp. 4,3 resp. 4,2 bodu v hodnocení kritiků Melodie v průběhu roku Í980. Písnička Horkej vzduch a písek vznikla a byla uvedena na posledních Jazzových dnech triem VENTYL BROTHERS jako součást znamenité hudební seance o cestě Emana Ventyla do BLR.Přes různé diference v údajích na obalu i např. v Melodii jsou jejími autory Ivan Hlas a
hanspaulská hudební tvorba hanspaulská hudební tvorba h£ a Oidřej Hejma po textové a Dan Pikej z po hudební strán> noe. Jako finále Ventyliády působila jemné 4 jako vtipná pointa, v podání Yo -Yo Bandu působí navíc útočně, provokativně, uder zachytil konzervativní a pedantické osoby (např. J.Cerha), zatímco ti tolerantnější a nápadům otevření mají o zážitek víc. ?9§5?_Y?5yCH_A_PͧEK
í.?la§_+_O.Hejma
horký vzduch a písek už jsi vedrem znavená říkalas mi ráno že necítíš ramena potichu si zpívám a přitom se dívám slunce jako wawky vysouší ti plavky slunečník se kývá kůže už je dohněda plavčík zase zívá snad se dočká oběda potichu si zpívám a přitom se dívám slunce jako wawky vysouší ti plavky slunce má už půlnoc zmizela i nivea brouzdáme se mořem jako děti z pirea potichu si zpíváš přitom na mne kýváš když se z písku zvedám džínsy marně hledám Druhá strana singlu je Fikejzova jednodušší^ živější skladba s Hejmovým textem "inspirovaným prý osudy žijící postavy z Hanspaulky" s názvem TIC-TAC HUGO, kde má Ondřej i vedoucí vokál, zatímco ostatní jej doplňují perfektním frázovaným hu-húgo. Celkový dojem je skutečně pohoda, škoda zbytečných slov Ca ta baaa tam skutečně není, pane Cerhal?!). (plž)
hanspaulská hudební tvorba hanspaulská hudební tvorba h£
2e má hanspaulská hudební tvorba v hudebním světě stále lepší zvuk, se můžeme přesvědčovat ze všech K stran. Důležitou, ne-li primární stránku úspěchů tvg- : ří texty, které mají na HPC všeobecně vysokou úroveň j a nechybí jim spontánní přístup, nadhled a vtip. To ocenila již spousta kompetentních osob, naposledy velice ceněný textař Ladislav Kantor, který o současné textařské produkci hovořil nepříliš příznivě s tím, že má nejraději raný Semafor, Mertu, Rytíře, Pavla Koptu, občas hledačství B.Janíčka a P.Yrby nebo vyslovení amatéři: Bluesberry, Ofsajdi a Žlutý Pes... Samosebou HPC jen nemá Bluesberry a Žlutého Psa, což naše rubrika náležitě potvrzuj e. V tomto čísle uvedeme několik populárních textů nově uváděných písní známějších hanspaulských autorů. Prvotiny zde má duo manželů Krauseových, mimochodem dosti úspěšné, dále poprvé Petar Intro a překvapivě i Mario, jehož čisté blues o cestě do Kolbehky má upřímný feeling. Osvědčení hitmakeři Ivan Hlas, Ondřej Hejma a Tlučhoř přidávajítaké po kousku. Věříme, že ostatní nenechají na sebe dlouho čekat (Aoár, Podpěra Brothers atpod.). | Petar Intro s BLUES M
ROZLOUČENOU
odejdu někam víš, mám tě plnou hlavu neodejít trápil bych se dál dělej co dělej nemám v sobě lásku něco je v tobě oo prostě nesnesu je spätnej čas a bouřlivý je moře já byl moc hodnej a tys mne prohrála je mi to líto malá, je mi to líto tak dlouho spolu a všechno je pryč
!
hanspaulská hudební tvorba hanspaulská hudební tvorba h£ J. TluShoř láiller ; HANS PAUL CITY Na zastávce v klusu dávala mi pusu když dobíhala Spejchar-Money-Bus šel kolem kluk a na kytaru hrál a zpíval k tomu procítěný blues Sešel krátký schody dolů do hospody zdálo se ml, že snad jenom sním I žluto-bílý auto zpomalilo jízdu Z otevřených dveří parkem zní Hans Paul City! Hans Paul City... Jo, dole v plným sále Bluesovýho krále ve fantastický formě slyšel jsem hrát když jsem videi toho, co hrál na tu basu zůstal jsem jak tužka v šóku stát S tím plešatým pánem támhle za piánem přichází k nám ASI OSM piv U stolu se smějou dlouhovlasý holky V pohodě zní refrén jako dřív Hans Paul Cityl Hans Paul City... Včera dole v městě diváků až dvě stě zaplnilo populární klub Siamskej princ, náš tajemník svazu, kritikové Rejžek Jan a Zub Pořadatel zoufá, venku řada doufá cena lístků stoupá výš a výš Co se vlastně děje na tutáč ti dojde z podia když refrén uslyšíš Hans Paul Cityl Hans Paul City...
hanspaulská hudební tvorba hanspaulská hudební tvorba 1
z vlastní tvarby
Ivan Hlas
z vlastní tvarby z vlastní tvarby z v l a s t n í tvarby z vlastn
JEDNOU ZA 7 DNÍ
můra už svůj raján ablétá pavauk svaje s í t ě Zaplétá a: každej dabře zná ten svůj spar a každej umí b e j t sladkej jak dar t myška hryže v kautě ementál šimpanz svými kausky razessál a j á se jenam ptám ca j e ta s ní jakaby, každej flám byl paslední jednau: se u ní zavřu na sedm dní v tam pakaji o» tócí hadiny tak krásně zní mažná že už a tam taky dávna sní jednau se u ní zavřu na sedům dní v í t r i s i l n ý smrčky ahýbá a halky s jemnými krčky razhýbá a j á se jenam ptám ca j e ta s ní jakaby každej flám byl paslední jednau se u ní zavřu na sedům dní tam bude smutná jen láhev dapitá a tráva, ca někde v dálce adkvítá tam nastane naší lásce sladkej čas žní t y dažínky,řeknu vám krátce,aslavím s ní jednau se u ní zavřu na. sedům dní v tam pakaji ca bicí hadiny tak krásně zní mažná že už a tam dávna sní jednau se u ní zavřu na sedum dní
vlastní tvarby z vlastní tvarby z v l a s t n i tvarby z vlastní tvarby z vlastní t Ondřej Hejna MÝDLO cítím že nadešel čas,kdy nik«» neví zda půl načni jas tě pavede tam kam měla bys j í t s duší č i s t a u hudba má vůni»ty nevnímáš svět,půl načni tůně teS zůstává zpět ta tvaje pravda kterau máš dávna j i s t a u . tak prac 1íbáš mě ty,když rád tě má an s i říkáš,když vzdycháš a pachyby t i l e t í hlavau dyí j e ta kalatač a nikda neví prač,na lásku čekáš a myslíš že hledáš tu pravau chtěla bys čekat a l e říkáš tai,chceš šeptat jednau a l e k ř i č í š teď v dálce tě někda vel á zas zpátky damů nedbale zíváš,ca j e t i pa tam a v duchu přemýšlíš ca bude patem práci tneš s hlavau jasnau jak nebe nad karunami straraů tak prač 1íbáš mě t y , « . .
. . . . . .
ten p ř i š e l zpívat a ten se chce p r á t , t e n p ř i š e l se dívat a patajmu smát ten | f chce hrát naprvní a paslední lásku když mraky jsau nízka,ty zůstáváš k l i d n & r á n e j e blízka a tahle hra; divná tě davede zmást a vadit tě jak na pravázku tak prač 1 íbáš mě t y
• » • • « • • • •
někdy s i myslíš že klame tě zrak,ale pak v i d f š že není ta tak as váháš,když c í t í š ten vzdálený akamžik š t ě s t í nečekej na ta ca tak dabře znáš,ca adpavím na ta když se ptáš že ž i v a t j e jenem sen - ž i v a t j e jenem sen
Mária Císař
JE_P£T_RÁN0
j e pět rána,hlava balí,budík peřád vyzvání ečl slepený mám ,musím zase na raní chladný r á n a , v í t r feuká,snad ta daspín v tramvaji svetr na ruby nám,jen sabata mi zachrání nedělní ráne,eběd dana,víkend už j e t a námi špatneu: náladu mám,vž
udební scéna hudební scéna hudební scéna hudební scéna hudební scéna hudební i Dvojice Martin i: Eva Krause nebyl a-co se. týče hudebních textů, na HPC de facto do podzimu z na/fa.Teprve na posledním Jam session přccta vedl Martin své dvě písničky» Máma mi dala kcrunu,abych koupil rybu, a Rekreace s ROH.PosIedně jmenovaná hned napoprvé uspěla a obsadila v Anketě LÓgru laž2 místo l MA R T ! M
KRAUSE
Rekreace s ROH a co tvoje žena,ta by nevěděla,kde se l i d i hlásí k rekreaci, kdyby ses mě zeptal,to bych t i byl vděčnej, j e s t l i m tu akci,ROH p ř i p l á c í , ' j e l by sem U>m s holkou,a JÍ svojí starou, poslouchat jak ráno zpívají t i ptáci s i i l e j z l e t e j Ládo, poukazů j e málo,
přines bezinfekčnost,Buc'eš v pořadníku, kdyby někdo odřek a poukazy v r á t i l , n-«písu tam tabe-ROH to p l a t í děkuju t i mockrát,ciškuju t i mockrát,děkuju t i mockrát, děkuju,děkuju,děkuju, děkuju t i mockrát Nejkrásnější blues koupil jsem si blůzu,nejkrásnější ze všech blůz za lacino v Tůzu,nejkrásnější ze všech blůz bon byl v dobrým kursu,blůza j e parádní kus v blůze budu chodit,až budu mít trodrý blues v ní budu vodu honit,až budu mít modrý blues pak se bude hod it,nejkrásnější ze všech blůz
hudební scéna hudební scéna hudební scéna hudební scénu hudební scéna huoebn MART I N & E V A
KRAUSE
RODINNÉ Pohoda eště š t y r i piva,na tom u | nezáleží už měl s včera osuia, nemohs t r e f i t do dveří zas propiješ prachy,více j i ž t i nevěřím když jsem s i tě bral a, to s i bejval j i n a č í potom jsem poznala,že t i láska nestačí ucfrlastáš se k smrti a mé srdce zmrzačíš otec od rodiny, do hospody nespěchá v zaměstnání chodí,povýšení ho čeká večeří vždy óomatvýdělek s i nenechá to už by stačilo,znám to celý zpaměti ce jsou š t y ř i p i v a , p r o t i sněti u dštf z e j t r a za to budu h l í d a t děti od pěti EVA
KRAUSE
Holky z v i l maj oči jak šmolky ty proklatý holky co z r a j jenom módu « honěj vodu - holky z v i l maj kočičí t ě l a 85h pro hřích j e dělá v kabelkách šisínky a Travolty snímky- holky z v i l na ústech lesky a v očích blesky z pozlátka džíny na víčkách stíny - holky z v i l daj s i koňak v baru pak na Svatou Kláru kde hrávají disko a bejvs tam místo - pro holky z v i l
I
ve vlasech maj vlny-v pasech jsou jak struny na podpatcích nocí - ž i j o u bez emocí - holky z v i l
ion beat generation beat generation "beat generation beat G B E GO R Y
C O R S O
V minulých číslech houtyšské "ročenky" Logru jsme čtenáře seznámili s životem a dílem Jacka Kerouaca a aliena Ginsberga, dvou nejvýznamnějších představitelů literární skupiny beat generation. Další významnou osobonstí této skupiny jest bezesporu básník Gregory Corso, kterému je věnován následující stručný přehled, převzatý z dnes velmi vzácné antologie MOKRÉ BOSE /SNKLU 1964/, kterou sestavil pan J. Zábrana. Gregory Corso se narodil roku 19JJO v newyorkské Greenwich Village sedmnáctiletým italským rodičům. Jeho dětství bylo opravdu pohnuté. Matka rodinu záhy opustila a Gregory žil u nevlastních rodičů. Po letecl se otec znovu oženil a vzal si je¿ k sobě, ale Gregory utekl z domova, prožil střídavé mládí ve vychovatelně a ve vězení. Tam se také dostal do kontaktu s literaturou, díky jednomu vzdělanému starci. Po 3 letech byl propuštěn jako 20tiletý sečtělý muž. Doma si vzal jen svoji sbírku známek, začal pracovat v krejčovských závodech a žil v Greenwich Village. Velký vliv na něj mělo setkání s Ginsbergem v r. 1950, od nějž se dozvěděl o současné poezii a o názorech na společnost. V 1952 odešel do L.A., kde získal místo jako novinář. Po půl roce dal výpovša a plavil se na norské lodi do Jižní Ameriky a Afriky. Po návratu do N.Y. žil zahálčivým životem až do r. 1954, kdy se dostal do Harvardu, kde psal a spolupracoval se studenty university. Tam také vydal za studenty sebrané Deníze PANENSKOU DÁMU /Vestal Lady/. V r. 1956 odešel do San Francisca, kde se přidal ke Ginsbergovi. Zde vydává sbírku BENZIN /Gasolina/, pořádá veřejná předčítání s Ginsbergem. O rok pozdeji„odejel do Paříže. V roce 1960 vydává třetí sbírku ŠŤASTNE NAROZENINY SMRTI /The Happy Birthday of Death/, r. 1962 AMERICAN EXPRESS a v Londýně výběr SELECTED POEMS a v r. 1963 v USA AŽ ŽIJE CLOVÉK /Long Livo Man/... Mezitím stačil sjezdit celou Evropu, kde příležitostně předčítal poezii, účastnil se natáčení několika filmů a v Německu spolupracoval na vydání antologie současné americké poezie.
¡o gregory oorso gregory oorso gregory corso gregory corj Protest beat génération proti všem formám strnulosti, apatie, odcizeni či přivlastnění v moderní společnosti Že v Corsově poezii přítomen v možnostech, jeho peetiky. aleko je intelektuální hravost a touha po estetickém ideálu, které známe od Ferlinghettiho nebo rozhořčená proroctví Ginsbergova. Corso zjevně nedbá, jaké vlivy z něj kdo vyčte, nebojí se lidovosti a nevkusu, nestará se o to, co je poetické a co ne, zda jeho básně obsahují verse seaaízeným napětím nebo očividná klišé. Od čtenáře žádá víru v autora, která je jeho krédem a z jejíž pozice sám určuje co je básnické a co nikoli. Tím se básník stává sám svou poetikou včetně svých lapsû a nedorozumění, které v tomto pojetí mají své místo... Pro Corsa je typické rozbíjení ustrnulých souvislostí a vyhledávání šokujících sousedství» Běžnou situaci rozvádí do aspektů, která nám při normálním pohledu na svět unikají, obklopí ji veškerou groteskností a případně doplní vlastní fantasií. To vyvolává dvojí sokí básník nás donutí přistoupit na nezvyklý pohled a pak když nám dojde, že to, co nám připadalo kuriózní, je pouhá realita viděná z nekonvenčního úhlu. Než vnikneme do podstaty jeho poesie, máme místy pocit, že se jedná o recesi, avšak jde o způsob pohledu. Básník se nesnaží o poznání světa v jeho úplnosti, zato nás učí vidět detaily jinýma očima. Velmi podstatným jevem je básníkův vztah k minulosti umění, který se pohybuje mezi polohou básně "Nenávidím staré básníky" a mezi vyznáním M š i jsem v ruce Shelleyho rukopis". Přitom nemá zmínfoi o domácích idelech s výjimkou svých současníků. Zatímco Ginsberg a Kerouac jsou ovlivnění orientálními náboženstvími, jest Corso posedlý antikou. Za připomenutí stojí i Corsův obdiv k mistrovským dílům světového malířství /Uccello Boticelli i náš Theodorik/. Nejde zapomenout ani jeho literární činnost obsahující drobné prózy a hru HUNG UP PEOPLE, tvořené v podobném duchu. ÍJZ/64) §
§
§
§
§
Do příštích čísel připravujeme profily Lawrence Ferlingettiho, -àdriana Henriho a Bogera McGoughe, Denise Levertovové aj. (red)
¡o
gregory
oorso gregory
oorso gregory corsogregorycor
M A N Ž E L S T V Í Mám se oženit? Mám začít sekat dobrotu? Obloudit holku ze sousedství sametovým kvádrem a faustovskou kapucou? Nechodit s ní do biografů ale na hřbitovy vykládat jí o koupelích vlkodlaků a štěbencích z démonologie pak po ní toužit a líbat ji a všecky ty předehry a ona mi dovolí jenom "vocua až pocua" a já vím pro<5 to dělá nenamíchnu se a neřeknu Musíš mít cit!Mít cit to je nádhera! Popadnu ji do náruče opru se o starý nahnutý náhrobní kágien a celou noc do ní budu hučet souhvězdí na nebi Až mě představí svým rodičům a budu tam stát jakobych spolknul lineál, konečně učesaný, přiškrcený kravatou mám si sednou s koleny u sebe na rozvrzané kanape a nezegtat se jich Sídy se tu jde na klozet? Jak múzu cítit něco jiného když takový jsem a často myslívám na mýdlo značky Flash Gordon Ta hrůza pro mladého muže sedět před celou rodinou a celá rodina si myslí Toho člověka jsme tu nikdá neviděli! Chce si vzít naši Mary Lou! Když vypijú ča# a sním domácí koláče zeptají se mě Čímpak se živíte? Mám jim to ríct? Nevyrazej se mnou dveře? Heknou No dobře tak se vemte, pravda ztrácíme dceru ale zato budeme mít nového syna A mám se jich pak zeptat Zudy se tu jde na klozet? Ach bože a potom ta svatba! Celá jejich rodina a všecky její kamarádky a mýah kámošů jen pár všichni zarostlí jak staří chmatáci a s jedinou starostí kdy už se budou moct vrhnout na j jídlo a pití A ten páter! vejrá na mě jako by mě načapal s rukama pod lavicí a vyptává se Berete si zde přítomnou
¡ogregoryoorso gregory
oorso gregory corso gregory corj
za svou pravou a jedinou manželku? A já oely zpitomělý z toho co mám říct řeknu Ježkovy voči! Dám nevěstě pusu a všichni ti fotři mě budou plácat po zádech Tedka je tvoje! Se vším všudyl Bozumíš mladej? HelHe! A je jim vidět na očích ak v nich ty nestoudné líbánky pokračují ak všecky ty nesmysly to házení rejže řinčení plechovek a střevíce Niagarské vodopády! Jsou nás fůry! Novomanželů! Novomanželek! Pugétů! Bonboniér! Všichni si to hrnou do útulných hotýlků Všichni mají na dnešní noc stejný program Lhostejný ouřada v recepci ví co se bude dít Páprdové v hotelové hale to vědí C&apek od vejtahu co si hvízdá to ví Umrkaný pikolík to ví Každý to ví! Mám tisíc chutí vůbec nic nedělat! Zůstat celou noc vzhůru! Kouknout se tomu z recepce do očí pěkně zblízka! Zařvatí Kašlu vám na vaše líbánky! Kašlu vám na vaše líbánky! lítat jak cvok po těch nejvyšších apartmá a křičet Houbeles! To zrovna! Až naprší a uschne! Chtěl bych žít navždycky v Niagaře! v temné jeskyni pod vodopády tam bych chtěl sedět já Sílený líbáhkář a kout tam plány na rozbití manželství, já metla bigamie, světec rozvodů Ale měl bych se oženit měl bych začít sekat dobrotu Ta lahoda přijít domů a najít ji tam sednout si ke kamnům zatímco ona šuká po kuchyňce v zástěrce mladá a rozkošná a chce mít moje dítě a je se mnou tak štastná že připálí roštěhku a přiběhne s brekem a já vstanu z fofcrovského ušáku a řeknu Krutaj brko! Hromedome! To je peklo! Můj bože já bych byl manžel! Fakt mil bych se oženit čeká mě tolik práce!jako vlézt pozdě vnoci do baráku k panu Jonesovi a zaházet mu golfové hole norskými knihami z r. 1920 Nebo pověsit Rimbaudův portrét na žací strojek
»ory corso gregory corso gregory corso gregory corso gre* líebo polepit celý tyčkový plot známkami z Tannn Tuva Nebo chytit paní Beránkovou až přijde vybírat na místní chudé a sdělit jí Na nebi se zjevují neblahá znameníl A až přijde starosta abych pro něho hlasoval říct mu Kdy uz jednou lidem zakážete zabíjet velryby? A až přijde ©lékař nechat mu v láhvi lígtek Prášek H tučňáka, přineste prášek z tučná&a, chci prášek z tučňáka Ale kdybych se přeci jen oženil a bylo to v Connecticutu a sněžilo a jí se narodilo dítě a já stal jak stín po probděné bezesné noci s hlavou opřenou o tiché okno v té nejbanálnější situaci třesoucího se muže obtěžkaného vědomím viny že nedal vyčistit šaty a vařil si polívku z římských mincí Ach jaké by to bylol Určitě bych mu místo dudlíka dal gumovéhoo Tacita Místo chřestíka pytlík rozbitých gramofonových desek s Bachem Della Francesca bych mu připíohal kolem dokola na postýlku Na slintáček bych mu vyšil řeckou abecedu a místo ohrádky bych mu postavil Parthenon bez střechj Moc tomu nevěřím že by ze mne byl takový otec kdepak já venkov kdepak já sníh kdepak já tiché okno takhle žhavý smradlavý precganý NEM York sedm pater nahoru ve zdech štěnice a krysy a tlustá Brunhilda ječící od brambor Koukej mazat hledat si práci! __ A pět spratků s nudlemi u nosů zamilovaných do baseballu A všichni ti bezzubí sousedé s přeschlými vlasy jak na sabatech čarodějnic z osmnáctého století co k nám mermomocí chtějí chodit koukat na televizi Domácí vymáhá činži Hokynářovi Na Modrý Kříž Za proud a plyn Na KolumJ&ni nápad že bych se mohl natáhnout a snít Jo kdepak sníh takhle telefon
iry
¡o
gregory
oorso gregory
oorso gregory corsogregoryc
a ta pekelná parkoviště Ne! Neměl bych se ženit nikdy bych se neměl ženit! Když si ale představím že bych si vzal krásnou intelektuálku vysokou a bledou v elegantních černých šatech s dlouhými černými rukavicemi v jedné ruce špičku na cigarety a v druhé sklenici s whisky a sodovkou a bydleli bychom spolu až nahoře v podkrovním bytě s atelierovým oknem odkud by byla vyhlídka na celý New York a za jasných dnu i dál Ne neumím si představit že bych se přiženil dg toho legračního vězeňského snu Ale jak je to s tou láskou? Na lásku zapomínám ne že bych nebyl schopen se zamilovat spíš proto že mi láska připadá stejně podivná jako to že nosíme boty Nikdy jsem si nechtěl vzít tu dívku která by byla jako moje matka A u Ingrid Beggmanové jsem jaktěiiv neměl šanci A možná vím o jedné dívce ale ta už je vdaná a já nemám rád muže a ale nějaká tu přece být musil Poněvadž co potom až mi bude 60 a pořád budu ještě svobodný totálně sám v podnájmu a s fleky od moce na spodním •rádle a všichni ostatní budou již dávno ženatíl Celý vesmíj bude ženatý jen já ne! Ach kdyby tak bylo možné si vzít nějakou ženu jako je možné vzít si mě pak by i manželství bylo možné Jako ONA která v osamělém třpytu laciných cizokrajných šperků očekává svého egyptského milence právě tak čekám i já - oloupen o dva tisíce let a živou vodu života.
¡o
gregory
oorso gregory
oorso gregory corsogregory
NA ZDI TUCTOVĚ ZAŘÍZENÉHO POKOJE připichuji staré fotografie dívek mého mládí sedím s trnoucím srdcem, lokty na stole, bradu v dlaních, a dlouho se dívám na Heleniny pyšné oči, Janina měkká ústa, Zuzaniny zlaté vlasy.
ITALSKÁ EXTRAVAGANCE Paní Lombardiové zemřel měsíční syn. Viděl jsem ho v Rizzově pohřební síni, vrásčitou nachovou hlavičku. Právě za něho dosloužili zádušní mši; pozůstalí vycházejí ven ... hele, taková malá rakvička! A deset černých cadillaců, aby ji odvleklo.
SÍLENÝ JAK
Dívám se, kterak ztloukají máslo z posledního mléki které jsem jim kdy dal. Cekají, až umřu; chtějí z mých kostí nadělat knoflíky. Kde jsou mé sestry a bratři? Tamten vysoký mnich, co přivazuje náklad na mého strýce, má novou čepici. A ten jeho přitroublý žák tu šálu jsem na něm ještě neviděl. Chudák strýc, nechá si od nich dát na hřbet náklad, Je tak smutný, tak unavený! Rád bych vědél, co udělají s jeho kostmi. A ten nádherný ocas! Z tofeo nadělají spoustu tkaniček do bot!
¡ogregoryoorso gregory
oorso gregory corso gregory corj
MĚL JSEM V RUCE SHELLEYHO RUKOPIS Ruce mi strnuly krásou, když dosáhly az na Smrt a sevřely sel d to bylo velké sáhnout si na tu křehkou stránku se zahnědlým inkoustem! Jako blesk, mé oči létaly sem tam jako blesk, pátraly po pachu, po prachu, po krajce, po uschlém vlasu! Byl bych se spokojil s tou stránkou a od£ukoval při tom zločinu! Nebot ze snů jsem nevyždímal žádný důkaz ale stejně jaký je triumf v soukromém svědectví Často když zjistím v nějaké vznešené staré knize, že jsem obklopen levhartími jablky a pochodněmi z hul mé cypřišovité předeno přesáhne vek psaných záznamů a já, jakobych nakláněl džbán mléka, liju tajemství na práchnivšjící stránku. BÁSEŇ 0 PANENCE Milovaná panenka zná bolest dětského sbohem. Umírá navždy zahrabaná v dětské postýlce na půdě. Barvy cukroví blednou dlouhé kalhoty nás odvádějí jinam a na dětských rukou začnou růst chlupy. Okousané tužky, sponky na kolo, šestáky v kapsách, kdepak teä jsou? Dětské tělo je delší, dlouhé jak země, každý po něm přejde, někdo přejede v kolečkovém křesle, dlouhá závistivá šílená cesta. Sodovku a fíkové cukroví při tom vykucká. +
+
+
+
(Tr.: JZ)
"Kácíme stromy a stavíme z nich blázince pro ty. kteří vůbec nevědí, že nějaké stromy rostou... CJohn Winston Lennon) jj
H ii n n n
?2§Í^5?Í_1!M?ASIB_ JOHNA_IEM$DNA
Mnnnnu
!
i
n n n n n 11 n n n n n n n n n n n n n n n ti n n n n ti n n n n n n n 11 n uMn n n
"Pótkál"jšém"hó vé Wôóltóňú. Býl'jáém tlustý'školák a jak mi položil ruku na rameno, uvědomil jsem si, že je opilý. Bylo nám 12... Teta Mimi, která o něj pečovala, mi říkala, že je chytřejší, než se zdá a tak. Co školního časopisu napsal báseň o poustevníkovi, který řekl: "Nebot dýchání je mým životem, odvážit se přestat dýchat neodvážím..." To mne přinutilo přemýšlet, zda je tak inteligentní. Nosil brýle, takže to bylo pravděpodobné (Paul McCartney,1964) New York, úterý 9. prosince'1980. K budově Dakota na křižovatce Park West Ave. a 72nd Street v západ. Mannhattanu přicházejí od včerejška stovky a stovky Udí, mladých i středního věku. Nškteří kladou květy na železnou bránu vchodu, jiní zapalují svíčky, jejichž cena stoupla rázem z 55 Jia 80 centů. Mnozí mají přenosné přijímače a tiše naslouchají reprodukované hudbě, jiní přinesli své kytary a spolu s okolními neznámými truchlícími hrají a zpívají nespočetné písně zemřelého - jednoho z monumentálních Beatles, nezapomenutelného Johna Lennona, který byl předchozího večera zastřelen rukou šílence ve veku 40 let na samém vrcholu své bohaté a geniální tvorby. (agenturní zpráva) Násilná smrt Johna Lennona 8. prosince minulého roku šokovala miliony kulturních lidí po celém světě a podle některých názorů se stala jakýmsi symbolickým mezníkem uzavírajícím klidnou a tvořivou éru naší generace ovlivněné literaturou, hudbou, filosofií aj. ve prospěch odstrašujícího období zvůle, násilí a primitivismu generace následující... Omrtí Johna Lennona věnovaly pozornost snad všechny noviny na světě
LOII
john lénnou, john lennon j ohn lennon john lennon johi
Cu nás během druhé poloviny prosince prakticky každý časogis a každá nedělní příloha uváděla nekrology, zaručeně poslední interview a klepy; dokonce i rozhlas, kde jsou známi velmi konzervativním přístupem, přehrál několikrát několik málo věcí s odusevnšlymi komentáři). Čtenářům našeho listu nehodláme presentovat tyto důvěrně známé a tolikrát oprášené informace, s nimiž se setkávali v průběhu poznávání hudby jako takové, spokojíme se poněkud opožděným tlumočenín vzkazu Yoko Ono: "Kdo jste ho měli rádi, vzpomeňte si na něj kdekoli na-pár minut." V našem příspěvku chceme stručně přiblížit posledná tvorbu Johna Lennona - nedávno vydané album DOUBLE PHANTASY, které Lennon natočil po dlouhé odmlce a které se pro svůj obsah právem stalo albem roku. Závěrem přidáváme dvě z oblíbených Lennnnových povídek z 60.let (některé jsme již uveřejnili v Logru 1978). John Lennon natočil a vydáL v létech 1908-75 celken 11 samostatných desek (LP; a pak se na dlouhou dobu odmlčel. Tato přestávka víceméně souvisí s datem 7/10/1975» kdy po soudním stání a přesvědčivé výpově« di spisovatele Normana Mailera obdržel konečně dlouhc očekávanou "green card" - oprávnění k pobytu v USA. Vízum mu propadlo v únoru 72 a oprávnění mu nebylo vydáno vzhledem k starému prohřešku s marihuanou.Po legalizaci lehkých dro§ byl jeho rejstřík čistý, ale i tak musela být dokázana jeho společenská prospěla nost pro USA. Klasický případ, že byrokracie existuje všude. O dva dny později lna Johnovy narozeniny) se narodil Sean Ono Lennon a po letech problémů s úřady a vlastních krizí začali John a Yoko žít klidně čistě rodinným životem. Z různých zdrojů jsme se mohli dočíst o Lennonovi rozporuplné zprávy, kterým většinou chyběla hodnotná fakta: Opravdu John těch 5 let neposlouchal vůbec žádnou hudbu, nebo šlo spíš o obvyklou/odpověd dotěrnému novináři? Hovoří se, že se John vrátil k hudbě až poté, co se jej již pětile' tý syn tázal, zda je pravda, že kdysi hrál s Beatles
LOII
john lénnou, john lennonjohn lennon john lennon johi
Skutečností zůstgvá, že po více než pětileté přestávce natočil John loňského roku mimořádně hodnotné album "Dvojitá fantasie" s řadou nových neotřelých hudebních nápadů, bezvadně udělaných a perfektně sejmutých. Novým rysem je neobvyklá melodionost - z náladových písní zní staronový Lennon, prostý a bezprostřední jak« málokdo, s jistou dávkou nostalgie, melancholie i něhy doprovázen někdy hutným, někdy až průzračným zvukem^ doprovodné kapely. Výsledný dojem je úžasně pravdivý a hodnověrný, jednoduchý a prostý, znásoben tjako u Lennona často) textovou stránkou skladeb. Své skladatelské a pěvecké schopnosti zde presentuje i Yoko a její projev patří k milým překvapením. Oprostila se od různých experimentů a její interpretace je jednoduchá, vyzývavá a s určitým napětím. Celkovou náladu lze popsat jakoby vyplývající z úvodní skladby. "Náš společný život je tak nedokonalý, oba jsme zestárli. I když naše láska je ještě neobyčejná, odletme někam velmi daleko, kde budeme sami spolu jako dřív... Cas letí tak rychle, ale když tě vidím, zdá se mi, že tě začínám znovu milovat, bude to jako začínat znovu" zpívá Lennon v písni, která záhy ovládla celou řadu žebříčků nejprodávanějších desek a která vyjadřuje intensivní touhu po novém krásnějším životě, lásce a porozumění. Starting Over - čtvrt roku mezi Top... Nejlépe asi Johna vyjadřuje dumavá Watching The Wheels: "lidé říkají, že jsem blázen, když vidí, co dělám, dávají mi různé rady a saaží se mne chránit. Když říkám, že jsem v pořádku, tak na mne koukají trochu divně, kroutí hlavou a myslí si, že jsem se pomátl Já tu jen sedím a pozoruju kola jak se točí dokola, a opravdu se na ně dívám rad - na kolotoč jsem starý..." Z celé řady zajímavých skladeb je třeba zmínit se o schizofrenický pojaté skladbě o domácím úklidu CleanUp Time, která snad odráží Johnovy zkušenosti hospodyní Posluchače zaujme i zlobná a sugestivní Losing You, na níž navazuje peréektně zazpívana píseň Yoko: Moving On. V březnu se na hitparádách objevila také něžná Woman... Jako nechtěný epitaf působí krásný refrén dojemné ukolé bavky pro vlastního syna, pohádkové Beautiful Boy :
JOHN lennon john lennon John lennon john lennon John LEN "než půjdeš spát, kratičce se pomodli - každým dnem, všude je všechno lepší, nádherný nádherný hochu..." Tato az neskutečně pojatá vize světa ostré vystupuje v souvislostech Johnova konce a spolu s citlivě vybranou hudbou dojímá citlivější posluchače k slzám... Z celého alba cítíme krásu, touhu po kráse a dobru. Podobně jako na LP Imagine, se i zde objevují velmi zidealizované představy o světě, dávající posluchači na posouzení zda byl Lennon takový idealista. Nicméně je nesporné, že cítil krásu a dokázal ji vyjádřit. Za to mu jsou vděčné prakticky tři generace... + + +
Jednou tlustého rána se Eric Hearble probudil s abnormativním tlustým nádorem ve tvaru boiiby na hlavě. 0, drobeček, odtušil Eric Hearble, jenž byl velmi, velmi překvapen. Nicméně chodil dal jako norma, proto' že proč by měl mít starosti? Z ničeho míč uslyšel cintat drobný hlásek volající jeho jméno: "Eriku, Eriku Hearble..." zdálo se říka, třebaže to mohu tvrdit naprosto jistě. Tu noc ten samý hlas promluvil, řka: "Eriku, jsem nádor na tvé vlastní hlavě, pomoz mi, Eriku!" Brzy si Erik svého tlustého přítele nádora oblíbil. "Říkej mi Strupe" rekl hlásek a také byl. '-'Říkej mi Erichu" řekl Erik tak přírodně jak jen mohl. Od té doby nikdo neviděl Erika bez velkého tlus tého strupovitého nádoru na hlavě. A to je také důvod proč Eric Hearble přišel o své zaměstnání učitele tance dementních dětí. "Přece nenecháme mrzáka učit naše děti" řekl ředite! +
+
Jak jistě většina našich čtenářů dobře ví, nebyl J. Lennon jen muzikant. Kromě několika filmových rolí (Jak jsem vyhrál válku) se věnoval i psaní svérázné poezie a prózy, jakýchsi ptákovin - knížky IN HIS O W WRITE a A SPÄNIAHD IN THE WORKS (19Ž4). Z nich jsou i naše dvě dnešní ukázky...
john lennon john lennon john lennon john lennon john lem John Lennon: SLEPHŮLKA A NĚKOLIK PÁR TRHAJZL0
Vylo nevylo jednou před mnoha disneyi široko daleko hluboko vysoko — řekneme vpřed 300 ledy, jestli vám to stačí - žilo bylo v tichém lese několik pér trkajzlů nebo skrčků, všichni měli jméno: Slízák, Mrzoud, Plazyl, Pes, Přitroublík, Alenka?, Jeřáb a Vilík. Nicméně všichni těšili v diamantovém dole, který byl dole bohatý nahoře najbohatší.„Každýden když přišli do mů z praxe, zpívali„si píseň praxe - tak jako prostí nátělníci. Píseň znela nějak jako HouhouJ Houhoul Irhajzlové do praxe jdoul - což je opravdu hloupé, uvážíme-li, že se zvraceli do mů (možná na ně čekala nějaká domácí praxe). Jednoho dne o všem se trhajzlové vrátili do mů, tak o kolo švestkové hodinky a koho? koho nenašli - ale enom Slephůlku špioí v Mrzoudově posteli. Nezdálo, e by mu tam překážela. Měkdo si spadl moji kaši! řičí Vilík, který nosil světlebodry §vetr. Kezičím ve velkém známku, ani ne mílu daleko, mňouká ženská do svého každodenního mrkadla břišíce: "Vrkadlo vrkadlo na stěně, kdo je v celém kroji nejhezčí?" což se ani nerýmuje. "Kasandra"odpovídá brkadlo. Žena zabrčí, ež se ukazuje býti-královnou nebo čarodějnicí nebo aludem. "Už zase dál mluví s tím prcadlem?" říká paní Cradocková"právě jsem ji viděla zase mluvit s tím prcadlem" Otec Cradock se z volna vytočí z knihy kterou baští a vysvětluje, že je to jen oblýčej, co sleduje a že jsou v tomhle věku všecky stejné. "Mně se neliběj ty kozy" pohrabáčuje paní Cradockový, Otec Cradock se z volna vytočí z knihy, kterou baští a vysvětluje jí, že se jí nemusejí líbit, a v následujícím okamžiku podpaluje svého slona. "K smrti znechucen z tohodle slona" bručí "k smrti znechucen tím slonem, co žere všude kolem jako slon!" Najednou štěk! v domečku několika pár trhajzlů se Slephůlka stala pevnou favoritkou, znojména díky své specielní protéze, kterou odmetala drobečky. "Stará dobrá Slephůlka!" čichni říhali. "Stará dobrá-Slephůlka je naše fetorybka!" "A já vás máme taky ráda" hoddopívá Slephůlka "máme vás ráda vy malí trhajzlíkové.
JOHN lennon john lennon John lennon john lennon John LEN Nahoře bez prohlášeni je slyšet oplzlý hlas neudostále křížící a hubákající pohledně jablok na predaj. "Nová jabloka zastarál" řičí výše slyšený hlas. "Zkus te tyhle krásný jabloky, dofrasa!" Hŕzoud se krychle otočili a vystřeholí předpověd "Proč?" a všichni sedo něj dívají... 0 několik málo dní později přichází stejný hlas bolaje o jablokách na predaj s poněkud tvrdším přístupem, řka: "Tyto jabloky jsou určeny na prodej!" Slephůlka, která je mezičím osedlaná zvědavostí, vykrčl svoje hlavy krz okno. Nicméně si koupila jedno, což nevyplnilo obchodní deficit ani zčásti. Nigdo nesvěděl,vže bylo jabolko připuštěno smrkalně jedovatýma arsenákama. Ženská (která byla bodlá klátovna v překrojenl) odkvančila do svého známku v horách prohýbajíce se smíchy. Nicméně krásny mladý Pinč, jenž byl vlastně paní Cradocková, našel a ihned sežral Bodlou Korálovnu a roztřískal drncadlo. Poté, co toto učinil, odcestoval do domku několika pár trhajzlíků a začal s nimi žid. Odmítl o všem oženiti se se Slephůlkou z důvodu zachování vlastního zdravíš co s ní, když byla otrávená a tak vůbec. Ale dospeli k dohodě - k velké nevůli Slízáka, Krzouda, Plazyla, Psa, Přitroublíka, Alenky?, Jeřába a Vilíka. Trhajzlovése zakoulili do sebe, nezakoupili sivnové drbadlo, alg vždycky si zpívali veselou píseň. Fšycnni šili štastne atd. atd. atd. až do smrti, což se některým z nich docela obličejně přihodilo... +
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
j oVin lermon john lennon John lennon John lennon john le
Allen Ginsberg: ŠÍLENÁ TOUHA PO SLÁVĚ Sběratelský zoufalec vyzbrojený zlatou deskou a bouchačkou poklekl před Johnem a zabil Beatles. Umaštěný umělec se proplížil Svatopetrskou a kladivem rozmlátil ušlechtilý loket z mramoru Michelangelova Krista bezbranně ležícího v kamenné náruči své matky. Rembrandtovi noční strážci v opeřených kloboucích slepě z plátna civící neviděli chlapa s břitvou, který jim rozpáral kabáty. Ukradl snad někdo navždy úsměv liony Lisy z Louvru ?
Touto krátkou a výstižnou básní vzdal jeden z největších umělců generace padesátých let Allen Ginsberg svůj hold jednomu z největších umělců generace let šedesátých a gočátku sedmdesátých Johnu Lennonovi, V básni přirovnává Lennonovu vraždu ke zničení Michelangelovy slavné sochy Pieta a k vandalskému poškození slavné Bembrandtovy Noční hlídky, tj. ke stálým uměleckým hodnotám našeho kulturního světa a závěrem se táže a nabízí myšlenku, zda je vůbec možné tuto hodnotu jako takovou zničit. Překlad Ivy Poledňák a Tlučhoř Muller.
I
bill haley bill haley bill haley bill haley bill hale
|
KONEC DALŠÍ LEGENDY: OTEC ROCKANDROLLU B.HALEY ZEMŘEL
í ! !
I ! ! !
Dne 9.února 1981 zemřel v Texasu ve věku 54 let průkopník rockandrollu a živá legenda současné populární hudby BILL (Williaa John Clifton) HALEY, jehož písnička Rock Around The Clook (a celá řada dalších) se stala symbolem rockandrollu. Na desce se jí prodalo pře8 21 milionů kusů... Bili Haley se narodil v předměstí Detroitu, hudbě se začal věnovat ve svých 1} letech - hrál na kytaru v různých country skupinách a později se soutředil na černošskou hudbu, rhythm and blues. V padesátých létech založil nejprve soubor Saddlemen, což byla kombinace dixielandu, swingu, country a rhythm+blues. Postupem času z toho vznikl nový druh hudby, který se nejdříve nazýval "rock*a' billy", dokud jej deejay A. Freed nenazval ROCK AND ROLL. Haley pozměnil obsazení souboru postupně až na klasickou sestavu:B.Haley vokál a rg, Rudi Pompilli - tensax, Nick Nastos -ig, AI Rappa - kontrabas, John "Bam.Bam" Lane - ds. Výsledkem byl nový zvuk, dravá rytmická hudba, která za několik let změnila vývoj popmusic. První úspěch měl Haley roku 1951 se skladbou ROCK THE JOINT, o tři roky později pronikl do hitparád s CRAZY MAN CRAZY a potom již přišel ROCK AROUND THE CLOCK, který všaknapop$vé nezabral, až poté, co byl vybrán za titulní píseň filmu Džungle před tabulí (autor Evan Hunter = Ed McBain) se Sydney Poitierem. Následovaly další hity SHAKE RATTLE AND ROLL, SEE YOU LAI'ER ÁLIGATOR, LIVE IT UP a další, které důvěrně zná starší generace našich čtenářů (ti mladší si je mohou poslechnout ve svěžích verzích Pepy Pilaře a jeho Classic Rockandroll Bandu). S novou hudbou přišla i známá davová šílenství, natřískané sály a hysterie, od nichž byl Haley zcela vzdálen. Postupem času jej na žebříčkách vystřídali další esa jako Elvis Presley, Gene Vincent, J.L.Lewis, E. Cochran, B. Holly a další. Haley se vrátil ke countrj až do doby tzv. rockandroll revivalu koncem 60. let, kdy se jeho skladby vrátily na hitparády, jeho síně Be při koncertech zaplnily a scény se opakovaly. To opět pominulo a muž s typickým pramínkem do čela se novu vrátil k hudbě s níž začíhal a která jej těšia. Az do letošního února... ^ „, t C sp.bidlomot e11>
f
blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues biu«
BLUES
S
VELKÝM
B Ž
"The blues tells a real štory" BÍB.King První věcí, která zarazí u Johnnyho Wintera, je jeho zvláštni zevnějšek albína s dlouhými beabarvými vlasy a nepatrně šilhajícíma očima« Druhou je jeho neobyčejný agresivní hlas a cit pro blues, který je uznáván i slavnými černými hudebníky. B.B.King «x považuje J.Wintera za nejleplího světového kytaristu blues. Je až neuvěřitelné, že syn jižanského buržoy se stal bluesmanem. Winter oám to považuje za absolutně normální. " Blues je hudbou vydšdšnců. Tam, kde jsem žil, nikdo nikdy neviděl albína. Lidi mysleli, že si barvím vlasy a říkali mi homouši. Žil jsem stranou víc jak leckterý černocn a mýnu jedinými kámoši byli braši z ghetta. Nebyl jsem nikdy jedním z jižanské buržoazie. Jsem negr. Hudebně, i pokud jde o lidství." Johnny ¡finta.- se narodil v Beaumontu v Texasu 23. února 1944. Otec byl muzikantem, hrál na mxa. saxofón a banjo, matka hrála na klavír. Dětství prožil v Lelandu v Mississippi, kde rodiče vlastnili bavlníkové plantáže. V osmi letech začal trápit Kiarl^t, ale pro potíže ae zuby na doporučení lékaře toho brzy nechal. Až do jedenácti let to zkoušel na ukulele, ale to měl již ruce natolik velká, aby do nich mohl vzít kytaru. Zbláznil ee do blues díky relaci jedné místní rozhlasové stanice, která jednou týdně představovala velikány blues « Howlin*Wolfa, Muddy Wetterse, Bobby Blanda a další. Začal soustavně poslouchat jejich muziku, kapesné vrážel do jejich desek, jeho idolem se stal velký Muddy Watere. 0 rok později si již koupil svou první elektrickou kytaru a zkoušel zpívat a hrát nejen blues, ale i písnš Everly Brothers společně se svým bratrem Edgarem. " Edgar byl neuvěřitelný. Když jame potřebovali bubeníka, sedl si za bubny, a tak to bylo vlastně s každým nástrojem. Byl velmi nadaný." Z TEXASU DO CHICAGA V patnácti letech se poprvé Winterovi otevřely dveře nahrávacího studia. V té době totiž pro popularizaci filmu s Chuck Berrym "Go Johnny Go" byla pořádána v každém jižanském méstě soutěž zpěváků - kytaristů. Stačilo přinést kytaru, zahrát jednu písničku a čekat na výsledok. Winter soutěž vyhrál a v nahrávacím studiu se svými kamarády nahrál svou
blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues bi první malou dostal "Schoolday blues", která se dostala na 8.místo místního žebříčku a prodalo se jí celkem 285 exemplářů. Jak bylo příjemné zapnout rádio a slyšet svij hlas. Winter propadl blues úplně. V roce 1S62 se spolu s jedním kamarádem dal na pochod , cíl cesty - Chicago město blues. Chicago jej však neuvítalo tak, jak BÍ sám představoval. Mladí běloši neznali slavné černé bluesmeny, nechodili do černošských čtvrtí a městu vládl twist. Muzikanté si však nemohli nevšimnout mladého albína s kytarou postávajícího na ulici, který foukal na harmoniku a s kolemjdoucími zaváděl řeč na jediné téma t Muddy Waters. Seznámil se s jedním majitelem krámku s deskami a tam trávil veškerý svůj čas. A. když měl ták jednou večer volno, rozhodl se zajít do nejlepšího bluesového klubu Fiokle Pickle, jehož majitelem byl mladý bělooh. Tenhle mladík a Winter byli jedinými bělochy v klubu. Když Winter začal hrát, přišel k němu majitel a povídá t " Hej člověče, ty hraješ vopravdový blues." Pak hráli společně a Winter poznal Mike Bloomfielda, později legendární postavu Paul Butteríield Blues Bandu. Z TEXASU SO NEW YORKU. Po návratu do Texasu se J.Winter připojil k Edgarově malé jazzové skupině. V roce 1964 se se skupinou potuloval po jihozápadě a pokoušel se hrát rhythm blues, trochu rocku a přidal skladby Beatles a Rolling Stoneš. Blues nebylo v kursu, muselo se dělat všechno. Byla to skvělá škola. Winter poznával, co je to doopravdy americký Jih. iiasismus zdaleka nevymizel a nebylo nijak těžké Be dostat do nějaké lapálie. Winter byl často jediným bělochem, který se objevoval v černošských čtvrtích a kterého černoši mezi sebe přijali. Ale to se již chystaly velké věci. Noviny si všimly albína a jeho skupiny, která byla první mezi bělochy, co hrála blues přímo černošsky. V americkém hudebním časopise Rolling Stone se objevil článek pojednávající o muzikantech v Texasu a J.Winterovi jako albínovi, který " hraje na kytaru blues stylem, jenž ještě nikdo neslyšel" . Přes noc ae vyrojili lidé, kteří o Wintera nikdy předtím nezťuvadili a kteří přivezli peníze a smlouvy. Mašinérie se roztočila. Mezi nimi byl i Steve Paul. Ten nejvíce naléhal a zaplatil Winterovi cestu do New Yorku. Steve Paul byl totiž majitelem Scene, nejlepšího klubu, který kdy existoval na 46. a 8. ulici. Hráli tam nejlepši muzikanti a chodila tam nejhezčí děvčata. Winter tam jamoval s Jimi Hen-
blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues biu«
drilem, B.B.Kingem, Stephen Stillsem, Buddy iíilesem. První větší veřejné vystoupeni uspořádal ve Fillmore Eaat, na jehož konci jej posluchači nechtěli pustit z podia. Winter ukázal, co v něm je. PRVNÍ DESKY . Nabídky gramofoknových společnosti začaly být velmi lákavé. Columbia ho ulevila za 600.OCX) dolarů, podstatné však bylo, že Winter dostal úplnou tvůrčí svobodu. Přesto byl vystaven různým tlakům, jimž se jako rodicí hvězda a osoba ještě v showbusinessu nezaběhlá nemohl zcela ubránit, V této atmosféře vzniBo jeho první album pro Columbii " Johnny Winter ", které posluchače zmátlo. Po jeho uragánech na koncertech usoudili mnozi, že vydal desku countryblues. Kritici se téměř jednomyslně shodli, že album vydané malou lokální firmou Sonobeat "The Progressive Blues Experiment " ukazuje pravou tvář Wintera a toho současného začali odepisovat. A tady se musíme vrátit o něco zpátky. Při svých cestách po Jihu i v New Yorku nevynechal Winter jedinou příležitost zaskočit do studia. Vzniklo množství nahrávek, které samozřejmě se zvyšující se jeho popularitou pouštěly jednotlivé firmy do světa. Na obálkách desek nebyla sice často vyznačena doba jejich vzniku, ale mnohé nahrávky infikovaly bělošskému poslucháčstvu tuny černošských not. Jednou z podobných desek je i album firmy Sonobeat/liberty nahrané ještě v Justinu, Texas. V předvedeném blues doprovázeli Wintera bubeník Sed Turner a basista Tommy Shannon, kteří s ním v rooe 1968 zformovali Johnny Winter Oroup. Album "Pirát Winter" vydané společností Mueic Enterprises/ MCat známého producenta Huye iíeauie je zase z jiného těsta. Ha něm zahrál Winter úplně všeohno. Nechybělo zde samozřejmě blues, ale byl slyšet i pop počátku šedesátých let. A al si aiki to někdo připouští či ne, jede byla Winterova generace ovlivněna Dylaneml Deska je jedním z nejpodivnějších alb, která se jménem Johnny Winter kdy vyšla. Druhé album pro Columbii " Second Winter", dvojalbum a třemi stranami, bylo dovádivější než jednička, neboí Winter začal hrát hutnější rock. Vydání tohoto quasidvojalba bylo opět provázeno vykopávkami, tentokráte ohavhým "Johnny Winter Story" od QUí. Tenkrát se hrálo čím dál tím hlasitěji, zlepšovalo se tech-
blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues biu« nické yybavení skúpia. Byla to tenkrát doba I Byl to čas monatrfestivalíi. Od popfestivalu v lionterey v červnu 1967 se jich v U.S.A. konala plná třicítka, n« něž se sjelo dva a půl milionu mladýoh lidi. Winter byl v Atlantě i na Woodstocku. Byl to pro něho zážitek. Ha Wood stock se dostal helikoptérou. Protože byl unaven, lehl si vedle popelnic v ústrani a usnul. Když ho vzbudili, zjistil, že by měl vystupovat až za hodinu. Tak se Sol alespoň podivat za pódium. Vládl tom zmatek. Dobrák, který jednotlivé Bkupiny-uváděl, jej zahlédl a oznámil skupinu Johnnyho Wintera. " Stále jsem ještě nebyl při sobě,hrál jsem úplně v polospánku, na nic se nepamatuji. " V rozjetém kolotoči přišel i koncert v San Francisou.Winter hrál hlasitě, co to dalo. Pák přišel na pódium Lonnie Mack, zapojil kytaru do lOOwatového zesilovače a začal hrát. " Chtěl jsem se zahrabat pod zem, tak jsem se styděl. Byli jsme blbci. " AMD , Před odjezdem do Evropy se proto Winter rozhodl rozpustit svou dosavadní skupinu, aby s tou novou šokoval západoevropskou mládež, která se sjela na festival do francaeského města Aix-en-Provence. Kde se však vzali hráči do nového ansámblu Johnny Winter And ? The Uc Coys byli vzorem skupiny městského rocku,tzn. band střední školy, který zkouší v garáži. Začali hrát bubblegum rock. Po světovém hitu Haag On Sloopy a dvou nešťastných psychedelických albech skončili jako domácí skupina v Steve Paulově Scene. A Johnnymu Winterovi nabízí vedoucí skupiny, brilantní kytaristariickDerringer, zbytek rozpadávajících se Uc Coys. Jak se asi tvářili ti, kteří si zaúčali zvykat na Winterovo blues a on se t e 3. spojuje s pochybnými licCoys ?l? Jaké však bylo všeobecné překvapení, když po třínedělní spolupráci nahráli W desku a jakou t A to ještě nikdo nemohl tušit, že se Derringer stane nepostradatelnou oporou Wintera v několika dalších letech. Album "Johnny Winter And " vyšlo V roce 1 970. "Velký materiál, funky, taneční, hlasitý a drzý a zpropadeně neuhlazený - takové je předvedené rhytbmblues" , napsal iíelody Makor. Dodejme, že Derringeriiv Rock and Holi Hoochie Koo ee stal věčnou hymnou rockové tváře Johnnyho Wintera. Johhny Winter, iiick Derringer, Handy Jo Hobbs B basovkou a Bobby Caldwell / nahradil Handy Zehringera Hickova bratra /
blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues biu a bicími vyjeli na fenomenální několikaměsíční turné. Winterova show dostala nálepku "high energy" a hodně se hrál rock and roli. "Blues je na počátku všeho. Když hraji rock, hraji ještě blues. Pouze rytmus se změnil." Představení bylo neuvěřitelně kontrastní - rockový skřítek Derringer BS prooházel vedle vysokého čápa obutého až po stehna, mrzutou hrou provokoval tekutost Winterovýoh sól a jeho slaměnková tvář s mladickou nevinnosti se odrážela*od neduživé kůže a oči "poloslepého" albína. Explodující energie těchto koncertů byla nedokonale zachycena na albu "Johnny Winter And Live", které vyšlo v roce 1971. Obsahuje kaše zvuku, jako například Rock And Roli Medley. Ale v Jumpin Jack Flask doslova hoří. Je ironii, že tato deska zůstala doposavad největšim Winterovým obchodním úspěchem. DROGY . Kolotoč pokračoval. Energie bičovaná do krajnosti a stále dokola» Hotely, letadla, večírky. Wintar se stával vychrtlejší, jeho oční důlky hlubší a hlubší, stal se z něj noční pták. Had peněz, alkohol, dívky, drogy. " Drogy jsou všo, se kterou je třeba manipulovat opatrně. Zprvu jsem je bral, abych se bavil, pák proto, že jsem byl duševně i fyzicky sláb, abyoh jim odolal. Bral jsem je, abych vydržel a mohl pokračovat dál, ale heroin nikdy nikomu nedovolil lip žít nebo lip hrát na kytaru. Naopak.í. Ke konci turné se již Winter cítil jako jukebox, do něhož se hodí mince a spusti muzika. A také se kolem něho motala kupa lidi, která myslela jen na to, jak si z něho vzít kousek pro sebe. Kousek muziky, lásky, peněz, slávy. Nikdy nebyl tak neštastný. Pak se to v něm zlomilo, zavřel se do River Oaks Hospitalu blízko New Orleansu a snažil se léčit. Sedm měsíců se nedotkl kytary. OTĚŽE DRŽÍ DERRINGER . Mezitím se Rick Derringer stal hnací silou, organizátorem a stmelující hmotou skupin Edgara Wiňtera, který se přidržoval jazzovějších prvků. Edgarova White Trash/Bílá nuzota/ nebo Edgar Winter Group měnila pod Derringerovým vedením tvář. Skupina ve složení Honnie Montrose-kytara,Dan Har tman-basa,Chuck Ruff-bicí a Edgar-keyboards, získala fSx po vydáni "They Only Come Out At Night" pověst rooko-
blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues biu« vého souboru. Pak se rukou nerozdílnou podíleli na impozantním návratu Johnnyho Wintera. Seská "Still Alive And Iffell" se stala bombou a zahájila období Winterova výrazného zaměření na rook and roli. Poprvé se jeho energie a bohatý styl slily do formy opravdových rockových kompozic jako jsou Derringerovy Cheap Tequila či Still Alive And Well, nebo Eartmanovo Can t You Feel It, nebo vlastní, jednoznačný Rock And Roli. Winter skutečně žil a byl neobyčejně dobrý. Deska představovala jiávrat, jehož atmosféru se Winter pokusil udržet, a to i za cenu změny budoucího životního stylu. Winter má štěstí, protože získal vlastní publikum a potřebné prostředky. Jak však říká, H komerční úspěch ještě nikdy neprokázal, že se člověku podařilo dát svou duši na magnetofonový záznam." Veškerý svůj život rozděluje mezi nahráváni, zájezdy a odpočinek. Desky nahrává beze spěchu. Koncerty pořádá, jen když má opravdovou chuí. Je to opět starý dobrý Winter. Opět ho tři hodiny před vystoupením chytá tréma, opět je pro něho kytara vším. Zůstává věrný kytaře Gibson Pirebird-model 1962, jedné z prvních, která z továrny vyšla. Na ní napíná pružné struny Dean Markley 009,011,016,024,032,042. Snůru vede do zesilovače Fender, a k když Leo Fender zakládá firmu Music Man, tak zkouší i tuto značku. Protože hraje velmi vysoko, má dva zesilovače, jeden se sefctavou dvou boků 12 inches pro rock n roll, druhý se sestavou čtyř boxů 10 inches pro blues. Spolu s ním se odvazují bubeník Richard HuJjhes,basista Randy Hobbs a kytarista Floyd Radford. Po albu "Still Alive And Well" následovalo v roce 1974 album "Saints And Sinners" a v témže roce bezkonkurenční "John Dawsán Winter XII". Tato tři alba jsou úhelnými kameny rook and rollové architektury a posledně jmenované hymnou na elektrickou kytaru. Do drážek se podařilo zachytit dynamiku a pestrost Winterova kytarového rejstříku. Celé své období rock n rollu uzavřel linter vydáním jednoho, respektive dvou živýoh desek. Při jednom turné s Edgarem uspořádal pouhé tři koncerty, při nichž bylo natočeno album "Together", které obsahuje přesně to, co spolu oba hráli ve svých začátcích. Album "Captured Live" bylo natočeno s Johnnyho skupinou a je nejcharakterističtějši ukázkou jeho velkých improvizačních schopností. K němu se hodí to překrásné konstatováni z obalu jedná z jeho dřívějších
j LUO8 blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blued desek t na začátku byl Winter a kytara, na konci se stal ffinter kytarou. Ale to se již dopisovala jedna kapitola, ta další se začala na OSLAVĚ ŠEDESÁTIN MUDDYHO W4TERSE V CHICAGU. Bratr Edgar obnovoval svou White Traah, Derringer uvažoval o vlastni skupině, Hartman už viděl svá sólová alba a Jotony Winter ae rozhodl vrátit k blues. Vše se zrodilo v dubnu 1975 na oslavě šedesátin Muddyho Waterse. Do Chicaga se sjela plejáda kamarádů, žáků a obdivovatelů tohoto velikána blues. Dr.John, Mike Bloomfield, Buddy Ouy, Junior Wells, Willie Dixon, byl mezi nimi i Johnny Winter. A všichni hráli pro Waterse. " Je pro nás jako otec, když hrajeme pro něj, vystřiháme se přetvářky." Winter začal spřádat plány, jak se odvděčit učiteli, bez něhož by nikdy v životě nemohl hrát blues. Následující rok mu zabralo koncertování s Edgarem, produkováni skupiny Thunderoad, ohlížení se po klidném nahrávacím studiu. V něm se v roce 1977 objevil Muddy Waters se svou skupinou a Johnny Winterem. Tam vznikla hned dvě překrásná^alba blues. Watersovo " Hard Again " a Winterovo " Nothin*But The Blues ". Na obou hraje Wateraova skupina s fantastickým "Pine Top" Perkinsem na piano a James Cottonem na harmoniku. Jak tyto desky potvrzují Big tsiil Broou»yho slova o tom, že žádné blues nelze hrát stejně t 0 co je "Hard Again" černošsky éterické a jímavějši, o to je "NothinvBut The Blues" razantnější s dávkou příslušné nostalgie, když Winter zpívá Sweet Love And Evil Woman, či Drinkin Blues, nebo Xt Was Hainin* k potvrzení toho, že blues je a ještě dlouho bude jednou ze součástí amerického způsobu života, líuddy Watersovi zůstal Winter věrný dodnes. Produkoval % a hrál na jeho dvou následujících albech - studiovém "I m Ready" a živém " líuddy Mississippi Waters Live". Hrálo se, věřte nevěřte - BLUES 1 BÍLS, HORKÉ A UODRŽ . Jeden francouzský recenzent si položil několik otázek, týkajících ae hudebníků, kteří již prožili svou čtvrthodinku slávy. Proč dělají desky, které nikdo neposlouchá ? Proč dále hraji před čím dál tím méně zaplněnými hledišti ? Proč nejdou ¿aději dělat autobusáky do Chattaaooga nebo banpany do.Acapulca ? Na to, proS nebyly tyto otázky určeny Winterovi, ^ o d p o v ě J j e h o nepřiliě dlouhá re-
i j
blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues biu«
eenze LP desky " Shite, Hot& Biu e
Obsahovala 12 vykřič-
nildi I Wintera aa desce doprovázela zcela nová jména : basista I.P.Sweat, bubeník Bobby/3?/ Torello, na harmoniku Pat Ramsey / a jakl/, na kytaru Pat Rush a na piano - Edgar 1 Winter tím jen získal. Hraje uvolněně s vůlí ukázat, jaký je. Pro každou skladbu našel polohu, zvuk, fígl, v žádném případě neopustil červenou nit své viry v sílu blues. S ním se přehoupl přes všechny módní vlny. To " bílá, horké a modré " z této desky udělalo v záplavě punku radost všem, od bluesovýoh zatvrzeloů po rytmem posedlým rockerům. To, jaký vlastně je, dokazuje nejen deskami, ale svým životem, svým přístupem ke kytaře, svým zanícením pro blues. Má obrovský cit pro výběr svých spoluhráčů. Nebrání se přejímání skladeb jiných autorů. Ono je to pro blues vůbec typické, ale přejaté skladby nesou i kus jeho samého a někdy Btači i ty dvě minuty třicet, aby si člověk řekl, ten Winter válí a nemusí jit pouze o čistě bluesové kompozice - Let It Bleed, Lika A Rolling Stone, Highway 61 Revisited Deska. " Raisin Cain " je perfektní. Je to betálný, jak by řekli Brňáci. Musí to přiznat i ti, kterým Winter neříká vůbec nic. Bje Crawl má dvě minuty pět, je tam všechno. Piano, solíčk», saxíky, boogie jak má být. Vůbec tabla deska»má mnoho přednosti. Vynikajícího basistu Jon Parise, Dan Hartemne, na piano, opět Bobby /T/'Torello na bicl, Tom Strohman rozebírá saxiky. Winter Dez skrupuli přihlašuje ke generaci Dylana. Like A Rolling Stone v jeho podáni je bezkonkurenční, několik vrtů do srdcí milovníků vrstvenýoh kytarových her. Bon Ton Roulet v Mayallovském hávu, no tatole tyto šlo pořád dál, no ti, kteří by přfoirali skladby z tohoto alba , by si dali. Kytara má v každá skladbě jiný zvuk, posaz. Šiká se, že ten a ten kytarista je nejrychlejší, ten a ten nejtechničtějšá, ten a ten zkrátka nejlepší. Jak hodnotit hudební dráhu JOHNNYHO WINTEHA ? Zůstal všrD# blues, blueB je smyslem jeho života, je mu všim. Blues je on sám. "Blues je výjimečná hudba, protože není psaná. Každý ji může interpretovat po svém. To je důvodem, proč tahle hudba zůstala živá. Blues se nekopíruje. BLUES SE HRAJE ti "
- p.peje -
ponk punk punk punk punk punk punk punk punk punk punk punk purikpun
N Ž K O L I K
PQZNAÍÍEK
K
PUNKU
Po Londýne se počali v roce 1976 potulovat mladí lidé, pro něž byly typické krátké vlasy antihippiesovského střihu, spínací Špendlíky po obličeji a po šateoh, flekatá roztrhaná trička, černé bundy, jeansy UFO se záplat tami a dírami, rozvázané tenisky» Když se v roce 1977 setkali dva rockeři,muaeli hovořit jen o tříakordových skupinách, aniž by znali jejich hudbu a jejich tváře, stačilo znát jejich jména. Všichni se ptali - oo byl a c o j e P U H K . " PUHK je život, sex, srdce, které bije, j ».proti všemu a vším opovrhuje." Takové budou odpovědi je přívrženců punks. Punk je výrazem bezprizornosti mladé generace západní konzumní společnosti, je výrazem lidské degradace . Na podzim roku 1977 na festivalu v Londýně pořádaném skupinou "iíusic For Socialism", která hledá " pospolitost mezi socialistickou politikou a jejími vztahy k hudbě", byla diskutována jediná otázka : " Je punk nejreakčnějši a fašizujici trend dnešní kultury ?" Všeobecná odpověd zněla : ano . Sedmdesátá léta totiž nejsou pro mládež gymnazijním milkováním, ani květinami ve vlasech. To je ulice plná násilí, ohlupování hromadněsdělovacími prostředky , to je nezaměstnanost. Jestliže ještě za Beatles platilo s rock and roli nebo továrna, ted platí rock and roli nebo nezaměstnanost. Londýnští punks nosí trička s nápisem "Žádná budoucnost". Francouzští punks žijí v betonových satelitních čtvrtích velkoměst, kde na ulicích vládne násilí, nenávist, řetězy, nože a klacky, ale také policajti, vězeni a alkohol. Západoevropská mládež říká Západ je u konce, naše systémy se hroutí." To je velká příležitost pro extrémní alternativní nabídky, které se snar> ží podchytit zklamání a strach mladých a vyvolat pocity alternativního životního stylu. líladí nejsou dnes již potřební. Je jich příliš mnoho, Bvírá je neprůhledný a neproniknutelný systém - moderní společnost. Pro ně ztroskotal. Nic jim nenabízí. Projevuje se krize vlastních hodnot. Žádná budoucnost.
ponk punk punk punk punk punk punk punk punk punk punk punk purikpunk
Punk znamená odpadek, hnus, zoufalství* Skuteční punkové se rekrutují ze silných ročníků narozených na přelomu padesátých a šedesátých let v dnešních západních velkoměstech. Jejich frustrace má počátky v nesnesitelné ekonomické situaci. Ti falešniohytili příležitost za pačesy a udělali si z punku výnosný byznys. Punk je formálně vyhlížející rock n*roll. A rock n%roll byl jako hudební forma vždy výrazem frustrace teenagerů. Punk je technicky nekomplikovaný, postavený na jednoduchém tvrdém beatu s dávivškoktavým slabikovým zpěvem. Punk je vybíjení energie. Punks se ostře postavili proti hudebnímu businessu a proti TjtiMni systému vy tvář ski hvězd. Východiska maji v šedesátých letech a myšlenkových proudech hippies. Jmenujme třeba Caroline Coon, hippie-jako mluvčí punku v líelody Make ru, stráže starých rockerů a radikálů v zákulisí skupiny Sex Pistole nebo anarchistku Sophii Richmond, dřívější asistentku managera Sex Pistole, která jednoznačně říká i M Na Sex Pistols je dobré to, že vyrábějí určité klima, že umí nastrkat myšlenky do hlav druhých, aby byl lidem dán pocit udělat něco víc než si jen koupit nejnovšjší super podvodnou desku." JAK HEZKÍ TO ZNI 1 Avšak jedním z projevů konzumní kultury je rychlá proměna všeho, oo má vnějškově podobu třeba i vulgárního nekonformismu a protestu ve zboží, která poslouchá zákony dávno zajetého trhu. Nehorázný barnum hromadněsdělovaoích prostředků způsobil, že se punk stal#v roce 1978 součástí peněžního obratu každé větší gramofonové firmy. Jak se punkové smiřují s tím, že punk má své zkorumpované hvězdy, kariéry, úspěchy, xkx* skandály a tragédie ?? Prezentovaná " rocková revoluce " se zopakovala, tentokráte ale formou frašky t Ve většině punkových skupin jsou profesionální hudebnici a žádná nezaměstnaná mládeži, kteří často, jak je pro Anglii typické, vyšli z kruhů ambiciózních studentů umění. Pokud někteří byli nezaměstnanými nebo vykonávali dočasné podřadné práce, jejich nev^jádřovala problémy dělníků, z nichž se většina nezaměstnaných rekrutuje, ale spíše pocity radikalizovaných malomššíáčků . Např. pQStoj Johnny Rottena ze Sex Pistols k podpoře v nezaměstnanosti i " Hudba tě osvobozuje ode všeho. Tady se nejedná o to, zda se ti
L
ponk punk punk punk punk punk punk punk punk punk punk punk purikpu
vede Spatné, když máš žít jenom z podpory. Vím, je to tvrdé, ale ne zas tak zlé. Dostával jsem podporu a uhlí na topení, abyoh nemuáel nic dělat. Cítil jsem se zviřecky dobře. Je to nejlepši způsob jak zničit systém." Komentáře netřeba. Pro punk je vůbeo typické, jak ae k namu přimkly různé levičácké skupiny a skupinky m&oistů a anarchistů, ale i extrémně pravicové, často fašizujíoí grupjrovky. Cornelius Cardew z maoistické People*s Liberation líusio punk zcela zatratil. " Clash ? Nepotřebuješ slyšet ani jednu píseň, stačí vzít do ruky samotnou desku vyrobenou CBS, nadnárodním kapitalistickým koncernem, na přední straně je Union Jack / britská vlajka -pozn.a./ symbol imperialismu a na zadní straně jsou policisté v akci, zcela jasná propagace státní moci." Jiná politická uskupení punku chvalořeči pro jeho protest a vynášejí ho do nebe. Young Communist League dává hbitě dohromady punkové zpravodajství, do kterého vhodně zamíchalacitáty skupiny Sex Piotols t H čtení Morning Star je nejdůležitějši věoí v průběhu mého dne ", nebo Socialist Workers Party využívá Eock Against Racisme a jeho přední punkový magazín Temporary Hoarding a prezentuje zpěváka Sex Pistols Johnnyho Hottena jako průkopníka dělnické třídy. Noviny Evening News napsaly, že rasistická National Front manipuluje novou vlnou punkem. A postoje samotných punks ? C l a s h i" Jsme proti fašismu, proti rasismu, proti nevědomosti." S e x P i s t o,l s » " Nevím, co choi, ale vím jak to mít, ohci všechno zničit, rozbít. Chci být anarchistou." D e a d D o g s « " Život mě nebaví. Dej mi mix* smrt." CH e 1 s e a : " Tvůj otec dělal v dokách, i ty tam budeš dělat. Když se nedáš k těm podělaným odborům, nedostaneš práci." J a m « " kl žije královna. Najlepší diplomat jakého jsme kdy měli. Pracuje tvrději než vy a já pro blaho země. Příště volíme konzervativce." Snifin* Glue, punkový magazín pak hází do jednoho pytle "socialistické nohsledy", odboráře, "sračku" Národ-
ponk punk punk punk punk punk punk punk punk punk punk punk purikpunk
ní frontu apod. Komentáře netřeba« Politický význam punku však nespočívá j«n v úmyslech jeho iniciátorů, ale především v sociálním postavení jeho konzumentů. Za^prvé to potvrzuje jeho masová absence u nás, a zároveň poněkad odlišnější situace třeba v takovém Polsku. Je vSeobeaně známo, že v šedesátýoh letech dorůstaly silné poválečné ročníky a nebylo pro ně umístění. I když se v Polsku v sedmdesátých letech podařilo mládež zainteresovat na práci v socialistické společnosti , všechno není, jak sami v Polsku přiznávají, ideální. Punk v Polsku je. Existovaly nebo existují zde nejrůznějši punkové skupiny. WDZ DZ Punk Band, Warsaw Pact, Destroyers, Germán Bitches, Norvous Boys, Flegma, Speedboats, Deadlocks z Gdanska, Punker SS z Gdyně nebo Bensborn bubeníka Macieka Gona^Dota a Furiora Dogs zpěváka Tomasze Wisnieroskiho z Varšavy. Pořádají se setkání, dochátí k potyčkám s chuligány. Za druhé i na Západě se ozývají hlasy operující s takovými pojmy jako třídní uvědomění, vykořisťování, třídní nadvláda. I některé punková skupiny si uvědomily spojení mezi punkem a vysokou nezaměstnanosti. Hněvivá písně Clash - Career Oportunities, White Riot, London s Bum i ng - to dokazují. Energie sociálního realismu punku byla však obratně zmar nipulována do formy konzumního šlágru a vzedmutá vlna rebelantstvi mládeže se vybíjí v pai pouličních rvačkáoh, násilí a destrukci. Palčivé problémy přetechnizované západní společnosti konzumu se řeší nihilismem a náhražkami. Punk popřel sám sebe. p.pejs x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x AGENTURA BEAT NEBEAT přináší množství původních materiálů ze života Hanspaulky i okolí. Nepřehlédněte 1 Pohledy do zákulisí a Kž£ä předsíní . K dostání u obvyklých distributorů.
B L U E S O V É
M Ä J Ä L E S
T
H O U T Y Š I
Všecko začlo docela jednoduše, až to při pohledu zpět zaráží. Byl slunný dubnový den a ve výloze s gramofonovými deskami kulturního střediska NDB mezi radou kýčovitých Schobelů, Banzklubů, Discoklubů atp. jako magnet přitahovalo album s nekonvenčním g zajímavým obalem: mezi gigantickými harmonikami Hohner Blues Harp ve funkci antických sloupů jakéhosi paláce stojí sympatický třapatý fousáč v kostkované kosili a džínách - nějaký Stefan Diestelmann, leader jakéhosi Folk Blues Bandu, jak napovídá etiketa. Z obalu a úsměvu interpreta vyzařovala zvláštním způsobem bezvadná pohoda a bohorovný klid, což nebylo možno nechat bez povšimnutí» Již prvé takty ve sluchátkách to potvrdily docela jasně. Zemité blues, syrový vokál, šlapající rytmika, perfektní sound a dobrá atmosféra zkrátka nářez... Až sem jde o obyčejný příběh koupě desky. Ale poslední dubnový večer v Houtyši přinesl Vláda Vytiska zprávu, že protagonista naší desky vystupuje (podržte sel) na prvomájové veselici v PKQ s Countrybeatemt1! Po příjemné procházceflarníStromovkou jen zvolna se naplňující hlediště, ve kterém se ostře odlišovaly od ostatníoh balonáků, rádiovek a četných mávátek. Na podiu zbrusu nový Countrybeat se zbrusu novým repertoárem a přece nic nového. Najednou na znamení se však objevila známá postava z naší desky, zazněla kytara podbarvená harmonikou a sálem se roznesl syrový hlas: Got The Key To The Highway..." a další podobné... '•'Pohoda, co?lTl otočil se zářící Spíča a lopatovitými dlaněmivyráběl větší část celkového potlesku vycházejícího z houtyšského kouta. Ostatní diváci se zdáli být nejspíše pozůstalí nějakého středně velkého pohřbu A už tu byla ta správná nalada, kdy se daří, všecko je v čajku, v pohodě.Ti na podiu pookřáli, chytli se, a už se to rozjelo k velkýmu úžasu šokovaných baloňaků, šustáků a rádiovek. Ta pohoda s námi zůstala i venku, kde ve vzrušené debatě vykrystalizoval ten šílený nápad: pozvat náš objev na jam do Houtyše. Naši vyslanci Vytiska s Tlučhořem celou záležitost na večer vyladili takže se měl Houtyš na co těšit! A ted se to rozběhlo. Všecko muselo klapnout, žádnéj lapsus, žádná ostuda!
1
'
Každý dostal svoji úlohu a už se to rozprchlo. Zajistit sál v Houtyši, sehnat toho, tamtoho, fotografa, přinést magnetofon, zařídit odvoz hosta z odpoledního koncertu, atd. atdr a to vše do 5feodin,kdy byl dohodnut začátek. Třebaže průběh příprav nebyl tak docela hladký, kolen šestý se to přeci jen seslo íbohužel naši hosté byli na místě podstatně dříve než Bluesberry a další muzikanti!) a váhavě a zvolna se to všecko začalo roz jíždět.Kromě Diestelmanna přijeli Petr Kalandra a Pavel Skála z Marsyas. Bluesberry se sešli v plné sestavě, na basu alternoval Vytiska. Za piáno si sedl Jura Gilík, který si přinesl také akordeon a přivedl kolegu z Originálního synkopického orchestru Zbyňka Malého s houslemi. Ale to už se večer rozběhl na plný pecky. Oba stoly byly zcela míněny, pod vyzdobenou nástěnkou a u piána byli namačkáni hudebníci, mezi tím se proplétal vedoucí a pobíhali fotografující pánové Rolínek a Poledňák, a do toho šlapalo blues... Blues zvonilo a teklo místností, blues hraný živelně, s radostí, úplně bezprostředně a dobrými muzikanty. Místnost se zaplnila do posledního místečka a refreny se zpívaly sborově. Bluesberry"jeli", Špíča tahal za svý "dráty", Honzýk Fischer si polozil objedná' nou večeři před sebe na bicí a tvrdil rytmus příborem do činelu, konečně se rozezvučela tahací harmonika, k tomu překrásný housle, Kalandra foukal do harmonik co to dalo, ÍJkála s Jirkou Marešem se trumfovali v kytarových sólech a Diestelmann mimo jiné předváděl progresivní způsob zpěvu přes prázdný půllitr. Cvakání fotoaparátů, cinkot půllitrů, úsměvy na tvářích prostě pohoda. Mezitím seintensivně rozmlouvalo, Stefan na všechny strany ochotně odpovídal tu německy, tu anglicky o různých věcech, na všechno se ptal. Jeho bezprostřední prístup mu vynesl všeobecné sympatie a obdiv. Podle jeho slov se mu s námi líbilo, bylo vítané zpestřeni, což bylo vidět i z jeho veselé tváře. Vyprávěl o svých plánech, o novém albu, jak hrál s Alexis Kornerem, Ray Charlesem, Memphis Slimem a tak vůbec... Najednou bylo 10, ještě poslední blues - hodně dlouhý, nástroje putovaly do futrálů, hudebníci unaveně natáhli nohy, uhasili žhavé útroby posledním pivem a už zvonil vedoucí klíčemi... Ptfslední rozhovory a ven-
ku loučení, poslední pozdravy. Protože bylo opravdu teplo, část ještě pokračovala venku u Sv. Václava, ale to již byly jenom dozvuky bezvadného večera, který byl zábleskem nebývalé aktivity a organizačních, schopností houtyšáků a na který budeme hodně dlouho vzpomínat s určitou dávkou hrdosti... (spytihněv bidlomotejl) %
%
M I S S I S S I P P I h o r e č k a
jedné
% % NA
V L T A V Ě
n e v š e d n í
aneb noci
Už ani nevím, kdy to bylo, ale to vůbec není podstatný. Nejdůležitejší na tom byla skutečnost, že jsem si to nevymyslel, ani se mi to nezdálo, ale že se to opravdu stalo. Někdy loni v létě. Nebo na podzim? To je ovšem, jak jsem již předeslal, zcela fuk. Bylo teplo. Dusný horky odpoledne vyprahlého velkoměsta v samém srdci Evropy. Celou cestu jsem pospíchal. Pospíchal jsem už z práce, protože jsem se nedokázal sebrat a vypadnout dřív. Autobus nejel. To nebylo nic neobvyklyho. Nejel ale dost dlouho a dovedete si představit ^ak asi byl narvanej.Do města to bylo dočista stejný. Cas utíkal a já bezmocně trčel v nacpaný tramvaji u Národního divadla pár set metrů od cíle. Edyž jsem konečně vystoupil a chystal se závěrečný úsek sprintovat, zastavil mne felomysln strážník u semaforu s červeným světlem. Viděl jsem svůj parník mohytně dýmat a musel jsem trpně přihlížet nekonečné šňůře projíždějících aut a čuchat ty jejich jedy. To čas letí! Nakonec jsem přeci jen seběhl na molo (nikoliv namol) a na poslední chvíli nastoupil - měl jsem však úplně dost...
Je zajímavé, že město vyhlíží z lodi úplně jinak, mnohem příjemnější než třeba z trolejbusu při výluce elektrického proudu. K pochopení té příslovečné pražské krasy je zřejmě potřeby větší odstup.,. Někde za Vyšehradem se začälo hrat k tanci a paluba se rá-
zem přesunula na parket. Na improvizovaném podiu miniaturních rozměrů to rozjížděl sám veliký Pepa Pilař a jeho Classic Rockandroll^B^nd a zdálo se, že celá loa se houpe do rytmu rockandrollu. Parket byl naprosto přecpaný, 1ale všechno bylo dobře slyšet i na palubě. Prohlídky přírodních krás vltavských břehů za zvuku rock" n rollu v krásném počasí a s dobrým pivem by si jistě každý hudební nadšenec pochvaloval jako dobrý výlet. Postupně se setmělo a osvětlený parník plul zvolna a důstojně noční Vltavou, otevřenými okny zevnitř burácela muzika a páry se zmítaly v divokém rytmu. Lidé na březích se zastavovali, udivěně civěli na tu nehoráznost, někteří^kroutili hlavami, jiní hrozili, jiní naopak mávali, všichni naprosto šokováni tím plovoucím rock"n" rollovým lampionem. Opíral jsem se o žbrdlení, poslouchal dunění Pepy Pilaře a jeho hochů, $ wdechoval červstvý vzduch a hleděl do tmy. Takhle nějak dříve pluly slavné zábavní kolesové parníky po kalné Mississippi v proslulém dixielandu. To už se*v dálce objevila světla velkoměsta, pomalu^se přibližovala, zvětšovala a rostla do šířky, až nás úplně pohltila. Zase jsrna byli v Praze s po nábřeží se vraceli lidé z restaurací, biografů a ;jiných^akcí (někteří asi i z práce). Otráveni dlouhým cekáním na řídké dopravní spoje uvítali naši výletní paroloa jako význačnou kratochvíli, neboí po celém nábřeží bylo možno pozorovat intensivní oživení většiny nočních chodůů, kteří se shromažďovali u zábradlí, mávali, volali a někteří se pohybovali do rytmu. Nicméně všechno má svůj konec a ten náš měl své místo v osobním přístavu na Palackého nábřeží. Bylo teplo a nikomu se nechtělo domů, proto jsme uvítali důvěrnou infonmaci o plese, kde budou Pilařovci ještě v tuto hodinu hrát. To byla skutečnost ve čtvrt na dvanáct v noci nagrosto neuvěřitelnál A skutečně!_ Žofín byl slavnostně osvětlen, v representačních sálech byla zábava v plném proudu^a poloprázdná restaurace byla ještě otevřena. Uvnitř se navíc pohyboval náš kolega z prácí, který si "přivydělával" jako číšník, takže jsme isáhy měli pivo, které bohužel bylo úplně posledním. Mezitím se Classic Rockandroll Band nastěhoval do jednoho kouta, kde bleskově instalovaly aparaturu a v mžiku se odtamtud hrnul mocný rock n roll.
:avě mississippi na vltavě mississippi na vltavě mississi
Dodnes nevím, do jaicé míry bylo vše dohodnuto, ale domnívám se, že i kdyby nebylo, těžko by někdo něco zmohl. Volný prostor uprostred restaurace metamorfovaný„v taneční parket byl okamžitě naprosto přeplněn, nebot se sem přesunuj.avvětšina účastníků plesu, pro něž byl Classic Rock n roll Band vítanou změnou. V hlevním sále koncertoval Originální Pražský Synkoj pický orchestr v dobovém stylu a naprosto perfektním způsobem, takže v době Pilařovy pauzy byli všichni v hlavním sále a naopak při přěstávce OPSO se přesouvali za divokými rytmy Classiců. Á to včetně Ondřeje Havelky, famozního zpěváka OPSO, který svou bravurou obratně skrytou za image a la Harold Lloyd pobláznil pečlivě vybranými dobovými písněmi celé publikum. Pojetí některých skladeb je skutečně neopakovatelné, např. Vendelíne co děláš?, Námořník, Na západ ;}e cesta dlouhá atd., a Originální pražský synkopicky orch. přenese citlivě a nenásilně posluchače do starých časů prvních jazzových desek a šumících fonografů, do doby velkého jazzu, což ve stylovém prostředí Slovanského domu na Žofíně a uprostred klasicky oděných tanečních párů působilo o to výrazněji. Všude vládla usměvavá bezstarostná nálada, lidé přecházeli z jednoho parketu na druhý a vdechovali všudypřítomnou pohodu. Na nábřeží voněly akáty, od řeky vál vlhký větřík a světlem zalitý Žofín pripomínal gigantický parník, z jehož obrovských otevřených oken se linul starobylý jazz, odrážel se od světélkující hladiny staré řeky do opuštěných ulic. Teplou nocí stoupaly k hvězdnaté obloze nádherné tahavé tony dechů, podmalované piánem a znovu se objevila představa té staré Mississippi, vzdálený ohlas minulosti, volání pravlasti jazzové muziky... (dominik)
POZOR! POZOR! V sobotu 4. července 1981 od 14 hodin v přírodním amfiteátru v Plzni-Lochotíně se koná festival mladé hudby za účasti: Abraxas, L+A Bluesban« ETC, Marsyas, Pražský výběr, Žlutý Pes, Bluesberry Classic Rockandroll Band, a další... Předprodej Hvízdl
Podzimní varšavské Jazz Jamboree očima HPC... ZÁrlSKÍ PŘECHODNÍHO OBYVATELE VARŠAVY Chodit po Varšavě je totéž, jako se celé hodiny procházet po sídlišti Novodvorská. Úplným opakem této betonové a asfaltové bezútěšnosti je pestrost varšavského kulturního života... Pravidelná podzimní návštěva polského hlavního města je u mne motivována festivalem JAZZ JAMBOREE a požitky z ostatních kulturních poznatků jsou pouze přilepšením na nejvyšší úrovni. Po příjezdu vlaku Silesia do sotva probuzené Varšavy je nutno hned na nádraží zakoupit denní tisk. Ten totiž už o pár hodin později není prakticky k sehnání! Než se ubytujete, můžete zaskočit hned po ránu na některé z četných dopoledních promítání v kinech. Letos jsem si první den hrdě odpustil Wajdova Miže z mramoru, Felliniho Zkoušku orchestru, posledního Zanussiho, Válku světů, nové zpracování Uíra Nosferatu, ze starších pak Kmotra a Formanův et přes Kukaččí hnízdo a filmové zpracování muzikálu Hair od téhož režiséra. Zašel jsem na Chytilové Ovoce stromů rajských jíme, který za kvantitativně nepatrného zájmu promítalo ve svém šálku kulturní stredisko CSSR. Chytilové dílko mě ani s odstupem 10 let mezi jeho tretím a čtvrtým shlédnutím ani na dhvíli nenudilo a ještě více vyniklo nad současnou hitparádou pražských kin... Formanovy filmy jistě patří k tomu nejdokonalejšímu, co vzniklo ve světové kinematografii za posledních 20 let. Děj Kukaččího hnízda známe z českého i slovenského překladu, Hair z vyprávění. Komu bylo v době hippies a Woodstocku 15-20 let, tomu Forman svým filmem tuto část života provždy uzavřel. Forman dodatečně udělal tečku za poslední velkou revoltou neangažovanosti. Jahodová proklamace, Easy Rider a Hair jsou natočeny: a iluze mladých o heslu MLADÍ VPRED, počatá dobou Beatles a končící prvními střety s Černými, Ďábelskými či jinými Anděli, je definitivně uzavřena. A osmdesátá léta, o kterých se na západě hovoří jako o desetiletí násilí, pro nějaké pacifistické hnutí nebudou vhodnou půdou! Ale zpět k Varšavě. Z druhé strany kongresové hal? v komplexu thoto obrovského věžáku lze vejít do
£
jazz jamboree jazz jamboree jazz jamboree jazz jamboře«
Szajnowa Studio Teatru. Prostor divadla ve svých, třech podlažních úrovních je věnován trvalé exposici současného polského umění: výstavkám, akcím, happenningům; letos se zde představovala konceptualistická skupina ze Sttittgartu. Akce se samozřejmě dokumentovaly videozáznamem pro budoucí předvedení. Letos sice v posledním říjnovém týdnu žádný "szajna" neběžel, předloni však jsme viděli jeho Danta, loni Bepliku. Někteří Poláci sice o tomto divadle mluví jako o atrakci pro cizince, kteří touží po avantgardě, pro nás, co jsme doma bez praktického styku se současnou experimentální divadelní scénou, jsou obě představení těžkým zážitkem. Dante - to je představení stojící na klasičtějších základech, k takové formě se před deseti lety propracovávalo pražské Divadlo Za branou, když si vybavím Oidipa a Antigonu. Replika, provedena na půdě divadla, je surrealistickým hodinovým protiválečným obrazem, který mohl vzniknout jen v dusi Poláka a Varšavana. Tato tematika, tolik zprofanovaná, je polskými umělci zpracovávána wždy přesvědčivě, upřímně a s nadčasovou platností. Polským vrcholným protiválečným dílům musí člověk věřit a navíc je nucen k nim vyslovit i svůj vlastní názor. Viděli jsme i vystoupení Marka Grechuty. I když je£o hudba po deseti letech ztratila na originalitě íroc ková hgrtmika, smyčcové trio, folk, klasika, poezie), je jeho vystoupení stále strhující. Osobně jsem jej viděl v životě poprvé a mrzelo mne, že gestikulace a vnější vystupovaní ho při běžných znalostech psychologie zařazovalo mezi méně sympatické psychopatické typy lidí. Zajímavé je, že když seděl za klavírem, ihned tyto znaky vlivem soustředěnosti ztrácel a stával se normálnějším. Vrcholem recitálu byly drobné písničkové hříčky na témata obrazů světových mistrů. Celkový dojem z koncertu narušovala určitá akademičnost režisérova přístupu, který balancuje v oblasti častého komplexu tzv. "velkého umění". Avšak hlavně jsme byli na XXIII. ročníku mezinárodního jazzového festivalu JAZZ JALffiORBB. Podrobněji je možno se o koncertech dočíst v materiálech Jazzové sekce (kolik našich čtenářů má k nim přístup ???), proto v Logru pouze stručně...
jazz jamboree jazz jamboree jazz jamboree jazz jamboře« Potěšil Bili Harjer se svojí skupinou, Sonny Bollin (přestože už 10 let hraje stale stejně), Don Cherry (i když skupina podnapilého Muniaka mu nebyl odpovídá jícími partnery), Zbygniew Namyslowski s novým, zatím nej expresivnějším a^rockujícím souborem. Zklamal náš zástupce - Slovenský jazzový kvintet s Peterem Lipou... v různém stupni nadšení jsme aplaudovali orchestru swingového pamětníka Louise Bellsona, švýcarskoameripkému Saxes Galore, devítičlennému bandu Tomasze Stanka a Edwarda Wesaly, Joachimu Kuhnovi a celé desítce souborů z celého světa, včetně australského dixielandového souboru a zajímavé kombinace výtečného jazzrocku a indické klasické vokalistiky sextetu Jazz Yatra, který jste ostatně mohli vidět a slyšet i v Lucerně a Bedutě. Bohužel nemohu vyprávět o výstavních síních, o muzeu plakátu ve ^ilanowě, to uz je při 2-3 hodinovém spánku denně nad síly člověka, had objem šesti dnů, z nichž každý má pouze 24 hodin... V sobotu také proběhla téměř dvanáctihodinová valná hromada regulérních členů International Jazz Federation, spojená s volbou nového výboru. Přestože nebylo jednoduché najít nového kandidáta, vzdal se svého členství za presidentským stolem dr. Lubomír Dorůžka. V novém výboru však zůstal i nadále. Presidentem se stal snad nejmladší člen celého výboru, třicetiletý (I) Angličan Charles Alexander. Do revizní komise tohoto nejvyššího jazzového mezinárodního orgánu při hudební radě UNESCO byl zvolen další Cech - místopředseda Jazzové sekce a šéfredaktor Bulletinu Jazz, jinak také hanspaulský občan - pan Karel Srp. (kouř) POSTŘIŽINY - PO LETECH OPĚT VYNIKAJÍÓÍ ČESKÝ FILM "Tento text je kronikou o mé matce, mém otci a mém strýci. Dokud byli ještě ve světě jevů, drželi mi klapky psacího stroje tak pevně, že jsem neměl důvod, abych zaznamenal grafikon jejich životů. Dnes
po letech opět český film postřižiny po letech opět ČÉ už mi nikdo ruku nedrží, a já v údivu jistím, že jsem spiše stár než mlád, že jsem tedy v nebezpečí z prodlení, a že to mohu být jediný jen a jen já, kdo může podat zprávu o pivovaru a městečku, ve kterém se zastavil čas. Inspiroval jsem se aviatickým stylem Chagallovy malby, poetiku zapisovatele a střihače fenomenálních vnějších událostí jsem doplnil vnitřním modelem touhy,i a ta mi dovoluje, abych se proměnil v mladou ženu a baterkou imaginace si posvítil do minula a zpřítomnil jistou výseč, ve které lze textem zachránit krasavici už pohlcenou nemilosrdným časem." (Bohumil Hrabal i Postřižiny, 1976) Když pan Hrabal psal tato slova určená na obálku útlé knížky s neobvyklým názvem Postřižiny, mohl snad tušit, že půjde o jednu z nejvydařenějších proz naší současné literatury, ale sotva očekával, že jeho vzpomínky poslouží jako námět filmu, po dlouhých letec prvního českého filmu, na který budou vstupenky skutečnou vzácností, vhodným a ceněným dárkem i prostředkem úplatku. Dvouhodinové fronty u pokladen a cedulky s nápisem VYPRODÁNO to potvrdily. Ostatně málokdo si dovedl představit, že by toto koi zelné vyprávění, které (jako obvykle) zmizelo z knihkupeckých pultů během pár hodin a o jehož reedici uvazovat je asi příliš odvážnou utopií, bylo možno úspěšně přenést do filmu. Podařilo se to režiséru Jiřímu Menzelovi, který přeci jen patří k několika málo světlým zjevům naší filmové režie a který má za sebou řadu filmů, za něž se nemusí stydět (naopak), a to se nedá o většině současných režisérů říci. Definitivní stvrzující razítko filmu vystavil J.KLiment ve své kladné recenzi v Rudém Právu. POSTŘIŽINY jsou vcelku velice zdařilým obrazem kniž ní předlohy, zachovávají tu nostalgickou náladu sta* rých klidných časů, plných pohody a chutě do života, plných krásy. Fantastickým způsobem pomohl filmu kameraman, jehož záběry jsou na naše poměry až neskutečné a do děje padnou naprosto samozřejmě. Rovněž jednotlivé postavy jsou opravdu pěkně zobrazeny naprosto jedničkovým způsobem zahrál předsedu správní rady doktora Gruntoráda Rudolf Hrušínský. SchmitzerŮTí
opět český film po letech opět český film opět po letec! Francin rovněž splňuje veškerá kriteria. Paní domu ve filmové podobě M.Vašaryové zaznamenala určitý posun ke křehkosti i při zachování spontánní radosti ze života. Těžko se však ubránit dojmu, jak by asi něžná herečka při takovém způsobu životosprávy vypadala po pár letech... Mírné rozpaky vzbuzuje jistě náramně obtížná role svérázného strýce Peginae kterého J.Hanzlík poněkud přehrává, což trochu rusí výsledný dojem naprosté bezprostřednosti. Z ostatních herců (valná část Cinohreního klubu) jmenujme P.Čepka v pěkné úloze velitele hasičů pana di Giorgiho. Divák je vtažen QO děje již na začátku naprosto nenásilně a prochází jím v naprosté pohodě, která zaplavuje z plátna celý biograf až do posledních metrů filmu. Jednotlivé střípky děje jsou skládány v pestrou mozaiku umocněnou na naše poměry nezvykle krásnými teplými barvami. Krása a pohoda čiší z každého záběru na pečlivě udržované idylické městečko, kvetoucí stromy, pěnící pivo, zpívající ptáky atd. Kromě řady vyloženě komických scén (mj. Pepinovy výstupy, trampoty s motocyklem, první rádio), kde se divák dosyta zasměje, má film i některé vyloženě lyrické momenty (koupel v pivovaře!). V převážné části dě^e se komika s lyrikou slučují neobvyklým stylem, který dominuje celým filmem (např. scéna zabijačky, na komíně a vlastních postřižin*. Nemůžeme se ubránit přirovnání k Felliniho Amarcordu, který byl ovšem naladěn více melancholicky. Po letech máme tedy opět český film, který splňuje naše představy o kvalitním filmu (jako v minulosti byly Lásky jedné plavovlásky, Rozmarné„léto aj.) a divácký zájem to jen potvrzuje. Zároveň však pomáhá vyrovnat deficit způsobený všemi těmi rádobyhodnotnými a rádobyzábavnými filmy, které Barrandov neustále vyrábí na běžícím páse jako Bata cvičky... (smlslplž)
Známý občasník vydal letos své prvé číslo a zdá se, že pod vedením Oldy Plonka Peyse bude pravidelně 2 x ročně přinášet skutečně zajímavé informace pro hudební znalce. Newyorks4 avantgarda, Nico, Jim Morrison, laserová generace, k tomu povídky K.Vágnera-zajímavé čtení. Po houtysské scéně koluje exemplář, čtěte!!l
almanach alamanaoh almanach almanaoh almanach almanach ALMANACH GYMNASIÁLNÍ POEZIE s "VÝKŘIK DO TICHA"
Různými záhadnými a složitými cestami se k nám do redakce dostala velice zajímavá věc - almanach literár nl tvorby jedné středoškolské třídy. Působivá, graficky citlivě řešená obálka zobrazuje mluvící ústa zářící z temného prostoru - v souladu s titulem. Tento nezávislý a neangažovaný almanachobsahuje svěží práce celkem 13 autorů a mnoha anonymů. Autoři si pro svůj almanach zvolili výstižný název, který lze vyložiti zřejmě jako hození rukavice nic nedělajícím a nepřemýšlejícím a nevyjadřujícím se kolegům, příp. tupému, konzumnímu okolí. Již úvodní příspěvek ve funkci jakési předmluvy s názvem KDO CHCE KRITIZOVAT AŤ SAM NÁPISE je tou nejlogičtější výzvou všem čtenářům a usměrněním jejich kritického hlediska. Uvnitř nalezneme mj. několik mikropovídek dobré úroyně PODZIM, HVĚZDY a JEZIS, dále celkem kvalitní báseň morbidního a mírně surrealistického charakteru HRA, surrealistickou avšak poněkud simplifikovanou transkripci opilcova rána MAM V HLAVĚ NÁDOR, lehounkou záležitost vejšplechtotvorného hloubala pod pseudonymem Ch.F.Rude, něco lyriky (MŽÍ, ŽLUTÁ LÁSKA POTULNÝ HRÁČ aj.), sociální tvorbu STÁIANAHÄ, určitý druh protestu \RELIEF, SAM SOBE NEBEZPEČNI), recese i naprosto seriozní tvrdě realistickou poezii TY CHCEŠ PSAT ? Přestože (jako u všech našich článků) j§ limitujícím činitelem rozsáhlost příspěvku^ uveřejňujeme několik nejzajímavějších artefaktu. Nasi čtenáři mohou posoudit jakou tvorbou se zabývá zmíněný vzorek stře-v doškolského studenstva a co se snaží vyjádřit. Zároveň budiž tato ukázka výzvou ke^konfrontaci s tvorbou našich čtenářů a k jejich zvýšené aktivitě v této oblasti. Je třeba ovšem předeslat, že někteří z autorů almanachu jsou čtenáři našeho listu. Samozřejmě se necítíme oprávněni k vynášení odborných soudu, avšak z našeho hlediska hodnoceno, almanach má celou řadu positivních jevů. Především skutečnost, že někdo něco vytvořil a dal dohromady - to se musí ocenit! Po formální stránce jde o víceméně jednoduché útvary ovšem se silnou snahou o hodnotný obsah. Nepřímo se nabízí srovnání s tvorbou podobné skupiny o 10 let starší generace, např. almanach Psáno do asfaltu (19ti). Výkřik do ticha obsahuje více realismu,
almanach almanach almanach almanaoh almanach almanach méně jako nebo zu i
milostné lyriky, žádnou komickou poezii a jeví se celkově vyšší a vyrovnanější průměrné úrovně.Dva tři autoři před 10 lety byli ovšem ve svém výramyšlenkově pokročilejší...
MŽÍ Mži lidé se plouži po ulicích šlapou do louží v čistých nohavicích možná, že touží být taky v mracích, kde ptáci krouží bez tíhy lidských lží. HVĚZDY Proč jsi se na mne zlobil, když jsem jsem viděla padat hvězdu? Híkal jsi, hvězda, ale meteor. Já ti ale nemůžu ty nevíš, že jsem si něco přála a to možná jednoho dne splní. Pak možná i hvězdu a budeme si spolu něco přát.
ti řekla, že že to nebyla věřit, protože přání se mi ty uvidíš padat
PODZIM Celý svět se pomalu se skřípěním zastavuje. Dává mi jasně najevo, že léto odchází. Mizí nenávratně do dál ky, neohlíží se& Asi mi ani nezamává na rozloučenou. Proč taky? Vždyt stačí letmý pohled na kalendář, na teploměr. Zase vyndáme ze skříně kabáty a přesvědčivou vůni naftalínu. Znova a znova pročítám pohádku o štaBtném princi a maličké vlaštovce. Ani láska nezastavila toho roku příchod zimy. Prostě žili štastně až do smrti a jestli neumřeli... Ale oni umřeli. Cyničtí a nevšímawí lidé všechno zničili. Zůstalo jen pár dětí, které už dávno nejsou dětmi. Kresbičky opadávají se zdi a sluníčko je odlupuje z
almanach almanach almanach almanaoh almanach almanach oblohy jako kůru pomeranče. Ještě poslední kousíček, poslední plátek, na dlani ti zůstane nahatý ošklivý plod, ze kterého vytéká lepkavá štáva kyselé slzy. Nic se nevráti. Oranžová koule už neleží v košíku, bosé nohy už neběží po louce plné kopretin. Za chvíli na všefihno zapomenšš. HRA Noc bylä nekonečná cítila jsem se sama tu noc se mi zdálo, že jsem byla zavrazděna cítila jsem se sama nebylo co dělat začía jsem si hrát s břitvou a tělem s labutími péry zdálo se mi jak jsem se podřezala pak se s tebou milovala noc byla černá a hříšná taky krev jsme pili labutí pera ušpinili noc byla tmavá už jsem se nebála špatnost mne uspala to všechno tu noc co jsem byla zavražděna
almanach výkřik do ticha almanach výkřik do ticha al výkřik do ticha almanach výkřik do ticha almanach vý almanach výkřik do ticha almanach výkřik do tich al
HPC BPC HPC HPC HP C HFC HFC HPC HFC HFC HFC HFC HFC HFC almanach, almanach almanach almanach almanach almanach al blues blues blues blues blues blues blues blues blues bl hanggaulská literární tvorba hanspaulská literární tvorb AIMANACH BLUES H.P.C. ((DOSUD NEVYŠEL A ASI NEVYJDE... Již dlouho ohlašovaný a toužebně očekávaný almanach blues Hans Paul City, sbíraný Honzýkem Fischerem se^ zatím nedočkal vydání, třebaže sliboval zajímavé práce předních hamgpaulských. osobností (Hlas, Hejma, Mareš, Veverka-Vídeň, atd. atd.). Zatím si nakladatel práce nechává pro sebe, takže jediným příspěvkem, který asi spatřil světlo světa je Ťlučhořovo Co je to blues (viz další stránky této rubriky). Snad se dočkáme dalších... H A N S P A U L S K Á
LITER.
TVORBA
V dnešním číšlě Čňěbó spíše lejóäňím číšlé) Logru naleznete poezii Tlučhoře, Poledňáka, Fischera a manželského dua Krause, dále 2 povídky populárního Lumíra Tučka, recesistické mikroartefakty M.Taranta aj. Tentokráte jde v drtivé většině o nová díla, vesmes dosud neuveřejněná, takže se máte na co těšit. MARTIN^ TARANT zvaný též Sakista alias Mríafa se představuje v našem občasníku poprvé. Jeho tvorba je vyloženě spontánní a recesivně reflexivní (nebo reflexivně recesivní?), jak je vidět z následujících ukázek, které sice mohou byt (a pravděpodobně jsou) stylovým obrazem jeho tvorby, ale dozajista mejsou jeho špičkovou tvorbou, kterou před naší redakcí z důvodů bordelu dosud nechtěně ukrývá (nemůže najít). Jeho minipovídky a epigramatická čtyřverší jsou plna svérázného a sarkastického humoru, který ovšem leckdy nedotažením formy plně nevyzní. Je třeba předeslat, ze následující ukázky vznikly přímo na restauračním stole, jak je možno doložiti originálními rukopisy ještě politými pivem. hanspaulská literární tvorba hanspaulská literární tvoi hanspaulská literární tvorba hanspaulská literární tvo
martin tarant martin tarant martin tarant martin tara NEMŮŽU kromě pohledu z okna, kterým padám vůbec nic jiného nevidím ale co uvidím, řeknu vám, madam až se vaší hlavě podivím vaší oranici nutno divit se která pluhem obdělávána na stole leží^noční čepice a bude tam ležet do rána pod gostelá nočník plný moči je která bolestně vypryštila Cingischán svou matku zabije aby jej již neporodila milá moje, co po mně chtěla byste toho já učinit nemůžu na ulicích stojí bystří sfckisté kteří planou jenom pro Hůžu
% Augiášův chléb v ošatce visí nebeský katalept s ním souvisí %
Vyletěl z fabriky prd na svoje dělnictví hrd pak přišel Joe Zawinul milý prd se rozplynul
% ttttímímíttimtttttwmíííímtmtííímítmíítt ODPOSLECHNUTO NA NIDRAŽÍÍ "...Já ti vole jí nedokážu říct nic vole fakt ty vole já jí nedokážu říct že je hezká vole já ji nedokážu říct že jí mám rád ty vole já jí vole řeknu akorát hovno..."
honzýk fischer honzýk fischer honzýk fischer honzýk fi; HONZÍK FISCHER není třeba představovat, ex-Bluesberry, známý poeta a škládátél'(Hóútyš Blues aj.), v minulém čísle Logru měl vysoce ceněné ukázky své poezie.
RŮ2OVÍ_PANTER Z rozmaru počasí vítr si naráží do lampy nad vchodem, která bliká stojím tu u kasy^ ve frontě v pasáži a chci jít do kina na komika Komik je po smrti a mně je do breku v pasáži pod lampou, která bliká stojím tu bez hnutí na mistra převleků na velkou legraci, na komika Růžový panter a postavička matná se na nás dívá z plátna má klobouk do očí knírek a^hubertus a tomu pánovi já zpívám dnešní blues Vítr je v ulicích biletař zamyká stojím zas pod lampou, která bliká probouzet v lidech smích je úděl komika dokud čas života nedotiká.....
Cjf 80)
ivy poledňák ivy poledňák ivy poledňák ivy poledňák ivy IVY POLEDMK.
je mezi čtenáři oblíbenka uznáván pro své kvalitní ukázky z každého čísla Logru. Ty následující jsou po delší pauze novinkami po všech stránkách.
% San FranciscOjU.S.A.
sedmdesát farnhajtů a asi deset piv na obzoru Marxův plnovous oblévaný teplým freudem Freuda pianino, má milá, hraje pořád stejnej kus pořádně opilý blábolí per aspera hluchá místa v mapě hlavy perverzní baroko vzdálený si tu hraje na kostelní myš
% Stejně se tady jednou zhroutím a nikdo mi neřekne proč budu studený a šedivý a fuč ptát se je úplně zbytečný nemyslím, že bych byl tak at mi Descartes neradí donekonečna chodit za želvou je úplně šílený % Svatý Tluče Svatý Zabít
Norbert do hlav Norbert je málo
bije jedenáct opilců z okolí ví co dělá a jedenáct je moc
ivy poledňák ivy poledňák ivy poledňák ivy poledňák iv % Ona je optimistická že v tom asi není Ona je optimistická že v tom asi není Všechny jsou optimistické i když ani neví že jsou všechny v tom Je to bída těchhle holek statečnejch je to bída prabídná Truchlivá predéhra milostná truchlohry z konečnej Nekonečný hry co hráli ante portas a pocit vítězství Na oslavu že to neví ba ani to netuší že bude ten pravý % snad už to ani nijak jinak nejde snad už je to zlozvyk takový vysnít si pánev pár prsů a kývavý pohyb setsakra lákava postava se hroutí až do úplného zhroucení snad potom to ani nijak jinak nejde než spěchat na poslední rum to už je zlozvyjc takový stejně^je tvůj vlastní spálený jazyk a požjtek surový svobodný a šíleny at třeba kulhá nebo snad ani nechodí jedinečný dojem na konečný šílený, šílený %
t lu Shoř millier tlučhoř múller tlučhoř múller tlučhoř TLUCHOS MtÎLLEB
u » n » m n li n n u n n u n
známý ze stránek Logru hlavně jako představitel textové poezie (písničky BluesberryJ, reportáži a vůbec větší části tohoto hanspaulskěho občasníku.
%
BOB
_T,T,T,
blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues blues
umí
EEE
SSS
je cesta starým vlakem opuštěnou krajinou je spaní pod širákem s myšlenkama na jinou je touha stát se ptákem nad rozbouřenou hladinou je smutek - čili hořet gigantický závaží je hra na školním dvore se spolužačkou pod paží je tichej šumot moře o půlnoci na pláži je ráno pod petřínem ve všední den za školou je džbán s červeným vínem před plakáty s kogolou je člověk lízlej splínem a policejní patçolou je tklivej akord touhy na rozladěnou kytaru je úsměv jenom pouhý krásné dámy u báru je žába na dně strouhy, co hledá druhou do páru jsou čtyři bílý stěny, opuštěný kanape je obraz nahý zeny, oprejskanej parapet \ je pivo plný pěny, kapka, která nekape je doušek alkoholu na dne flašky poslední je pád seshora dolů dříve než se rozední \ je polštář tvýho stolu o přestávce polední jsou dlouhý blond vlasy splývající na záda je pohled z okna basy na slunce, co zapadá 1 je možná všecko asi, když je smutná nálada \
% courám sem a tam chladnou rosou to znám nebe jsou džány co más na nohou slunce zář letní¿den tvoje vlasy denní sen louka je tělo co leží pode mnou
tlučhoř muller tlučhoř muller tlučhoř muller tlučhoř m (pokr.)
letní ráno padlej kmen seno voní pryč je sen láska je mlha co stoupá nad řekou %
MEAKY
náhle se setmělo a přichází první kapky deště zahouká siréna a dělník v továrně odkládá kleště v sousedním pokoji milenka zašeptá ještě ale všichni už víme, že přichází doopravdy konec ve frontě na maso pokorně Sekáme až otevřou vrata o patro výše se topí v hromadách zlata poslední slovo má ale sekyra kata tedka už zbývá jen zmáčknout ten z pohádky zvonec trmavaje divoký zvěře vezou nás na jatka v obrovském soukolí zapadla západka do tváře dejchá ti odporná mužatka skleněný klece hy-per-mo-der-nich časů peníze tečou bahništěm stoky hodiny dny měsíce roky jsou tvoje první a poslední kroky každou vteřinou však ztrácíš víc a víc vlasů mne se to netýká říkáš si klidně kdoví kdy přijede autobus z Vídně stejně je mi dnes lil nějak bídně ale i president Spojenejch národů ho musí čas od čavšichnl tu civíme až přechází zraky //su vyndat l nad námi stahujou se bouřkový mraky až ti to dojde stáhneš se taky jestli ti nebude takzvaně mlíko po bradě bryndat ředitel cirkusu na prahu neodvratného krachu společnost žije s ním uprostřed tajného strachu a přesto všichni mají balíky prachů jenom já a pár chudáků stojíme příšerně nízko zágtupce šéfa napsal už tisíce dopisů tedka však boji se vlastního podpisu nej&dši by se založil sám někam do spisů ale co se dá dělat když penze je už tak strašně blízk
tlučhoř muller tlučhoř muller tlučhoř muller tlučhoř m otráven chceš někam sednout si po práci u plných stolů, popíjí znuděně veksláci s přitroublým výrazem za děvky utrácí ta jejich tupost je součástí obrazu doby přichází inženýr kyselej z roboty dneska si vydělal na šest krémů na boty kompletní dobírku utratil za "pracovní kalhoty" práce je pro něj vlastně jen mifcerně placený hobby nechutné debaty s vedoucím vinárny chce sako a kravatu div ne průkazku z továrny zatímco za plentou dějou se prasárny nikdo dnes nechápe že si můžeme být prostě úplně cizj kamelot vrvolává v podchodus večerní praha opětné změny v dopravě dopadli dalšího vraha k čemu je všechna tahleta snaha když skutečná podstata věci postupně docela mizí po přechodu tápe slepec a marně hrozí holí na auta co svistí kolem a stříkají po něm solí zřejmě jsem úplně jinde - oči mne z toho bolí mezi slepými je jednooký králem úředník v saku mlátí starýho psa železnou tyčí paní v kostýmu na malý dítě surově křičí ne to nejsme my kdo na světě všechno ničí ale vzdor všem úmluvám lovíme velryby sfcále slunce už zapadlo za dvacetipětiposchoaový domy v sídlišti kde není tráva křoví ba ani stromy zato je vidět blesky a je slyšet hromy jak to tak vypadá dneska je už všecko v háji někdo se rozhlíží ale ^ema čas otevřít oči ulicí běží splašený kůn a za ním sprintuje kočí u sloupu za rohem opilý generák v pozoru močí v Řevnicích zavřeli narpu ale panapr nemají ani v okno se rozbilo v pronikavým tresku //Máji telefon zvoní ozářen sérií blesků gramofon hraje dokola pořád stejnou desku jako zlý znamení ndporná můra do světla vlítla pitvomé stíny mlhaj se rychle pod starou lucernou ve tvaru krychle z výkladů Knihy šklebí se podivné bichle Kerouac vyprodán ve čtvrtek vychází knižně patnáctý // seriál Dietla
tlučhoř muller tlučhoř muller tlučhoř muller tlučhoř m společně plujeme na lodi myšlenek zdáme se v pořádku ale jen navenek jenom až jednou přijde revize jízdenek to se pak ukáže kdo z nás kam opravdu jede autobus odjíždí zdá se že zmoknem do staré hospody nahlížím oknem radši na to všechno ještě jednou si loknem z tranzistoráku reportér hlásí že Sparta vede... %
%
vracel jsem se jednou kránu z flámu oklikou když jsem potkal bílou vránu obzvlášt velikou překvapen ¿sem zíral na ni divil jsem se dost proč si vyšla za svítáni na nuselskej most slunce vyšlo nad vltavou vlahej vítr vál já proti vráně s hlavou plavou rozpačitě stál to ráno se podařilo na mostě zpíval kos ranní slunce ozářilo její dlouhéj nos nešlo však o žádnou vránu která měla hroznou ránu a zdálo se že zrak mne šálí na nose tři slova stály :
ale o bytost obrovskej nos a ztrácel jsem klid nesmíš tolik pít
když jsem ta tři slova přečet lekl jsem se moc začal jsem jak děcko brečet volal o pomoc nakonec jsem žádal po nl at mne nechá být ona mne však stále honí - nesmíš tolik pít % %
%
% %
% %
%
SATISFACTION Možná,že znáte stejnojmennou skladbu od R o l l i n g Siones,a1e t o h l e bylo trochu j i nak.Mčl jsem namířeno do kempu u výstaviště.Bylo h r o z n ý * * vedre,sako i k o š i l e úplně propocený.Asl jsem s i to pivo neměl dávat* hodil jsem ho do sebe naráz,protože jsem oknem viděl j e t sutobus.Zabičoval jsem, byla to však t r o j k a a j á potřeboval desítku.Ma cedulce stálo,že pojede za t ř i minuty,proto jsem byl í tak spokojenej a n e l i t o v a l jsem,že jsem se proběh. tóme před kulturákem takový v e l i k ý krásný p r o s t r a n s t v í , j e vydlážděný mramorem,nebo j e to aspoň žula.Chodil jsem po něm sem a tam a dával jsem pozor,abych vždycky špičkou boty došlápnul ra konec dlaždice.t/usel jsem sice dělat delší kroky,ale žel jsem pomalu a tak to nijak divně nemohlo vypadat.Každej by p ř i s i p ř i pohledu na mě j i s t ě řekl»ten nikam nepospíchá, ten UMÍ vychutnat čas. Jak jsem tak chodil,všiml jsem s i , ž e na té v e l i k é hladké ploše nedaleko mé nohy leze pavouček.i^odíval jsem se l í p a oř. vypadal jako škorpioriek» Napadlo mě,že by woh b e j t jedovatej aže bych ho mši zašlápnout. Eh co,řekl jsem s i , l a k o v e j krásnej den,vždyl jemu se chce taky ž í t a nechal jsem ho bejt.A dostal jsem ještě lepší náladu,že jsem ho z a c h r á n i l . Knuk jsem se na hodinky a ejhl e,autobus tu měl už pět minut b e j t . Že by mi ujel?Ale ne,to iienl možný,to bych no byl musel vidět jet.Trochu mě to popudilo a začal jsem být nervóznější. Jak jsem přecházel sem a tam,povšiml jsem si znovu škorpionka.Mastil s i to zas na druhou strar.u.Protože jsem o jeho jedovatosti s t á l e pochyboval , rozhodl jsem se,aí to rozsoudí náhcdu.Pújdu směrem přes něj úplně p r a v i delným krokom a když na něj rwha šlápne,měl zemřit.Párkrát jsem přes něj tak přesela on vždycky napotvoru byl tam,kde jsem nešláp.A j á zas nechtěl podvádět, i když mi to pokaždý pěkně škublo nohou.A to t o l i k r á t scházely mil¡metry. Byl jsem zrovna zády ke stanici,když jsem uslyšel zaskřípění brzd. Otočil jsem se-« a ona dosítka.Měl jsem to jsřgrf k předním dveřím tak t ř i c e t metrů,ale byl jsem tak prekvapenej,že jsem se ani nepohnul.Dveře se zasyčení zaklaply a autobus o d j e l . Dostal jsem na škorpionka š í l e n e j vztck.Svinskej jedovátec.Namířil jsem s i to přímo k němu,už ne pravidelným krokem,pěkně jsem s i to propočítal a jenom jsem u c í t i l takové to slabé chřupnutí.Hned mí bylo líp.Nezbylo mi sice než v y r a z i t do kempu pěšky,měl jsem ale zas výbornou náladu a před sebou celá slunné odpoledne.A za mnou už jenon bota nechávala na dlažbě s t á l e se zmenšující mastný f l í č e k . Lumír Tuček 197S
NADPŘIROZENÉ ODPOLEDNE Je to nožný?Půl pátý a nikde nikdo.To se mi ještě nestalo,že bych ta někdy byla prvnf .Vždycky už tu ně jakej známej sedí ale dneska-pusto.Snad se něco nestalc-nebo není někde něco?No co,dám si zatím kávu.tóám j i ráda bez cukru a k tomu matonkL a když ta není,tak se sodou.To si tu dáváme každej.Teds že t u ještě není ani Levanský,vlastně F i l i p . Š í k a l , ž e se u r č i t í zastavuje to takovej hrozně správnej kluk.Teda né že by se mi l í b i l , t o v tom n e í , i když j e hezkej,a1e dělá spoustu zajímavejch věcí.Hraie na flétnu v jedny neznámý skupině a vedle toho ještě maluje.Jeä ho nevzali na Akademi¡.Jednou jsem se u něj byla podívat,měl tam všude obrazy,některý z a t i m jenom roznalovaný. Byly na nich samý oči,ze kterejch tekla krev.To j e jasný co tím chtěl ř í c t j ne? Než jsem potkala tyhlo l i d i , b y l a jsem úplně normální,teda vlastne obyčejná,spíš tuctová holka.Ale ted,oo mezi nč chdím,ai připadám o dost lepší taková zvláštní.Přihlásila jsem se třeba k jednomu profesorovi na malbu a jen co budu mít trochu čas,zatnu tam c hodit. Co j e na těch lidech nejskval ejší,že jsou přirozený.Každf;j j e svflj.VšIchni se chovají,jak c h t ě j í a c í t ě j . J á jsem teď tak^mnohem přirozenější.Když se řekne něco vcselýho,tak se směju nebo se aspoň usmívám.Při smutnejch řeěech se tvářím vážně a mlčím nebo jenom řeknujNo j o , t o j e ž i v o t . Taky se někdy stane,že má někdo nejakej průšvih,to pak pokyvuju hlavou. Ted nedávno jsem byla s Filipem na jednom mejdanu.3yla tam šílená pohoaa,něco přorozénějšího jsem ještě nezažila a asi už nezažiju.Syl i tam kluci z jedný skupiny,jménujou se AIternátor^/sjí svůj vlastní tvůrčí program,každej umí hrát na nějo« o) i í s t r o j , a l e skladby zásacH . ně nezkoušej.To by totiž bylo p r o t i přiroionosti.Sejdou se vždycky až na koncertě a hrajou přesně podle toho,co zrovna cejtčj,takže, to vůbsc neni chtěný.Ma tor.i mejdanu to bylo ale přesně naopak,každej musel hrát na nástroj, i na k t e r e j neumí.Byla z toho děsně zajímavá hudba,trochu Afrika a trochu Weather Report,jak říkal F i l i p . Ježíš,to už j e pět?To snad není možný, kde všichni vězsj?Jo,a ještě jsem nemluvila o Magdaléně.To j e senzační holka. Hraje divadlo a taky sem chodí.Studuje ted na DAMU a přitom j a taková nenžpac ná,nikdo by to do ní fakt neřek.Je herečka,ale vůbec není afektovaná,je taky úžasně p ř i r o z e n á , i když jinak než F l l i p. Kaž dýmu řekne,co s i myslí .Pro ní j e divadlo všechno a nedělá nic jinýho.Když jsme spolu jednou mluvily,řekl a ml, že pro ní j e hraní prokletí.To se mi hrozná l í b i l o . T o j e přece skvělý,když l i d i něco opravdu dělaj.Já to dici na jaře taky zkusit na DAMU, Tedy; ono už bude šest a nikdo známej nejde.A ke všemu j * to tu samej vekslák v těch vyplejtanejch džínách.To se přece dávno nenosí.No ale j á už budu muset domu. Jé,že j e to Flop.To j e totiž jeden kluk od Marka z kapely.No j o , j e to on. Taky mě poznal a dokonce mi mávnul .Mo to je skvělý,on sen- taky chodí,to ; jsem teda nevěděla.To musim hned z í t r a ř í c t F i l i p o v i . A l e ted už musim opravdu jít« , Ach jo,zas domu,to bude příšerná nuda.S našima j e každej večer předem žabitej.Ještě štěstí,že se tu stavil ten Flop,že ta aspoň to odpoledne nebylo ztracený. Lumír Tuček 1979
Eva & Martin KRAUSE.Tato manželská žižkovská dvojice j i není v naši tvorbě ,kromě pár textu Martina,vůbec známa.Proto s i dovolujeme vám p ř e d l o ž i t pár dílek z j e j i c h dílny» EVA
KRAUSE
Letní odpoledne Letní odpoledne načerpalo u benzínové stanice plnou nádrž vedra a teS nás nepřestává objímat svýma nestydatě, rozpal enýma rukama» Slunce se zvědavě dotýká, nesměle oíukává povadlé kabáty, které zůstaly po zimě a kouzlí svou bronzovou pečeí na mých pažích»
/
V potocích potu se t ř p y t í zlaté rybky slunečního poblouznění. Popruhy batohu plného t i s í c ů zbytečných maliěkostí se s rozkoší zařezávají do roztavených ramen. Ruce-kyvadla t ě l a už jen malátně odtikávají čas» Kolem se pomalu o d v í j í ten nejkrásnojší k ý č -1ouky,o hrady,1cuky,kopce,řeky,pol e, louky,zahrady,pol e . . . . . . . . . . 9 nad svatozáří lesů pluje na svých polámaných křídlech beaťlesovský Black B i r d . Zpívám GOd Day Sunshine asi se brzo sesypu a vypařím se k tomu krásnému blankytnému nebi letního odpoledne.
EVA
KRAUSE
Nejistota Zvoní
vyskočím a zvedám sluchátko tvá l i n k a j e zoufale prázdná^ jen kdosi se prosekává ke š t ě s t f s p l e t í telefonních 1 inek hledá náruč otevřenou číslem se stejnou kombinací myšlenejj
Tady 35»«••
volám a slyším hluchý ton nemám chul se vybavovat s prázdnotou naproi končím mlčaním a znovu ukládám s w u černou nadějí.
Přemýšlím
o tom,co jsem měla ř í c t (mohli jsme být dávno spolu) tahle vleklá n e j i s t o t a j e a l e nepříjemná skutečnost
Sedím
mám první ciparetu kouř nechutná s přesto se s ním maz!ím a pouštím; cb sebe to zapomnění příjemně oblbuje tenhle výmysl.
Myslím na tebe
Je už pozdě na to Bojím se
j e s t l i už j s i našel tu dívku krásnou těletr nekomplikovaným sny t o l i k odlišnými od mých. aby se vyzvánělo na poplach že daruješ co jsem t o u ž i l a získat
protože j e t o l ik čísel v telefonním seznamu.
1979
vlastních kapes z vlastních kapes z vlastních kapes EVA KRAUSE MOTHER Ticho Zvon,který nekonečně p o m a l ý m i údery odpočítává poslední minuty na touto světě, tonumentil ně znějící tony, b i j í c í jako lidské srdce umírajícího. B í l ý den a na kopci obrys černého kostela. do očí se hrnou slzy a s každým úderem zvonu jich přitívá. - Mother Chlapec hlazený rukama dotěrných pozůstalých. Žaludek,kterému j e ženich na n i c . Nedospělá mužská dlan, která poznala krásu laskání dívok, ale pět prstů pár p ř í l i š krátkých teplých l e t a konec j e v nich jen mokrá,černá hl ína. Outý zvuk a slzy potlačované l í t o s t i . Noc zkřivený bolestí dušenou v p o l š t á ř í c h . - Mother Nenávist ke světu,zuřivost,bezcitnost A slané potůčky utajované kdesi v koutku krátkozrakých o č í . Rty,kterými procházejí surovosti, nadávky a stažené hrdlo k zalknutí - Kto ther
?
vlastních kapes z vlastních kapes z vlastních kapes z vlastních kapes z Postava zahalená do hávu rebela. Protest proti všemu vzdor p ř í b o j i událostí, se zatnutými zuby, s jiskřením v ořích, dravá a živelná, terorizující, m i l i j í c í a zraňující se svaly napjatými do konečků prstů, vyrážející hrdlem výkřiky zmučeného srdce, vztek!e a něžně zároveň. - Mother Mledání a objevování podstaty sama sebe. tápání, nevyčisl itelmost otázek života. Láska k tcbš i k tvému d í t ě t i a pak k ženě s tmavýma očima. Hloubání v závitech mozkových cest, klidná maska s duší dítěte s s vědomím blázna. Nářek vyřvávaný do Rtéru světů. Bledá tvář a křečovitý úsměv. - Mother Muž.Otec. Srdce ziizvené transplantací lásek. Vrásky šklebů hořkosti. Vlasy muchlané stovkami mílehek a tebou. Ruc3 a š t í h l é prsty mil i j í c í se s kovem strun. Oči pálící a zvlhlé nářkem s l z . - Mother Hlas ohraný i neznány, uklidňující a bouřící a Jpod bye mother.
Ii-'ysl í si že slyší zpově3 syna ? Slova rozluky padající s přívalem času? Slyší,tam nahoře někde v nepředstavitelné prázdrotě? k'other Mother Leoirmv? Kb t her
1078
ples hpc ples hfs hples hpc ples hfs ples phc ples hpc PLES HAESPAULSKÍCH FOTBALISTŮ S HANSPAULSKOU MUZIKOU
Koncem ledna 1981 došlo k uspořádání na naše poměry význačné události - plesu fotbalistů Hanspaulského fotbalového svazu malé kopané za hudebního doporvodu skupin Žlutý Pse, Bluesberry a Classic Rockandroll Band na Žofíne. Jiz toto složení účinkujících je samo o sobě zárukou výborné muziky a zábavy, stejně jako zaplněného sálu, jak se již prokázalo na nezapomenutelných tanečních show v Lucerně (pořádala Jazzoví sekce). Také sál na Žofíně byl zaplněn a přítomné publikum, zpočátku velmi studené, mohlo být spokojeno, stejně jako hlavní pořadatel - H.B.Sedláček, nebot do pokladny HFS přibyly fondy potřebné pro výstavbu nového hřiště na Zavadilce atd. Mezi našimi čtenáři a přáteli hanspaulské hudby je řada účastníků soutěží malé kopané, dokon. ce někteří známí protagonisté HPC jsou známymi sportsmany (mj. Bluesberry patři ke špičce cyklistické HPC, viz výsledky minulých Tour de Agentuře). Úvod obstaral na vlastní žádost proti programu Žlutý Pse. Tím si vytáhl černého petra, protože jednak místní technika nebyla připravena na tradiční nápor decibelů a hlavně publikum, které se teprve scházelo, bylo zcela frigidní a mimo. Přesto zanechala skupina dobrý dojem. Z řady známých dobře podaných věcí namátkou vzpomeňme skladby Žlutý Pes, HlavarMapa, Miláčku vrat se..., Známej Filla, Ruzyňský boogle. K tomu skupina, kde nahradil bubeníka Hrubeše Pavel Trnavský, zařadila několik převzatých věcí, z nichž působilo nejlépe razantní Sti11 Alive And Well od E.Wintera. Dobry výkon byl snížen špatným ozvučením a malým zájmem publika. Skoda! Po delší době opět na pražské scéně - Bluesberry. V nepříliš dlouhé serti starších a nových (!) věcí sokova la skupina svým standardním výkonem nezasvěcené publikum vč. vedení HFS. Bluesberry s Kredbou u kontrabasu a Dvořákem (ds) přilákali diváky před podium, kde se vytvořil stojící a naslouchající dav, tleskající přede, vsím solidnímu výkonu Introviče. Kredba za basou byl přínosem, Šimpanz jako.vždy výborný a Mario opět o krok lepši. Z "klasických" věcí vyzněl nejlépe Bluesový král Starý Město a Ve stínu lípy;? nových potom šikovná verze stařičkých Rolling Stones Walkinv The Dog z reper-
ples hfs ples hpo ples hfs pies hpc J>les tipe ples hfs p\ toiru nehynoucí skupiny Vehykl. Na scéně se objevil i Martin Krause,aby přednesl jeho houtyšský hit No.l j Rekreace ROH. Toto skvělé dílo bohužel poněkud zanikle díky nesrozumitelnému zpěvu. Přes velký ohlas publika tentokráte Bluesberry v nejlepším skončili s odvoláníi na výroční koncert v Malostranské Besedě. Jejich show mělo spád, gradaci a zanechalo dobrý dojem. Přítomní experti soudili, že následky nucené pauzy jsou již prakticky zažehnány. Hlavní úlohu sehráli - jako obvykle - populární Pepa Pilař a jeho Classic Rockandroll Band, který táhl prakticky celou druhou polovinu a svým klasickým plesovým výkonem, svižně a v nenapodobitelné náladě hranými rockandrolly strhl i ty nejstudenější posluchače. Ti, kteří soubor slýchávají často, snad ani v širokém repertoiru starých i novějších skladeb nezaznamenali žádnou novinku, ale na kvalitě koncertu to nebylo vůbec znát. Byl to tedy Pepa Pilař a jeho band, kdo roztancoval sál a kdo měl program zahájit... Solidní standard členů souboru udivil přítomné rádobyznalce (zakládající svoji experturu na rozhlase a televizi), což bylo vůbec pro tuto akci příznačné... Nicméně na mainstream orientované publikum nevycházelo z překvapení a je dost možné, že úvodní nezájem o Žlutého Psa byl způsoben nečekaným šokem konsumnější většiny návštěvníků této znamenité akce, která byla a zůstává svým způsobem naprosto ojedinělá v pražskýc koncertních síních - zejména pro kombinaci interpretů (nyní se proslýchá, že tytéž soubory budou hrát k tan ci 22.6. v Lucerně!). Přes velký úspěch i ekonomický výnos této akce nelze bohužel očekávat, že by se v brzku mohla opakovat. Vedení HFS sice uvažuje o dalších akcích tohoto typu, ale s Olympie, Petrou Cernoc kou a podobnými "televizními hvězdami". A to je už případ pro recenzi do Mladého Světa nebo do Květů o aktivních svazácích, ale určitě ne pro náš časopis a naše čtenáře. (tluč)
—i—t—i—i—i—i—i—i—i Začátkem léta se připravuje další vydání občasníku OVNYVÁL s kvalitním literárním obsahem. Žádejte v H.1
5 let bluesberry 5 let bluesberry 5 let bluesberry 5 lei Výroční koncert v Malostranské Besedě HANSPAULSKŕ MEJDAN-SHOW PBO PRAŽSKÉ PUBLIKUM ! Když před 5 lety soubor Bluesberry znovu začínal v novém složení novou oestu, málokdo mohl očekávat, jaké ovace si skupina vyslouží na svém výročním koncertě po 5 letech či^jiosti. Zejména po zkušenostehc s předchozími vývojovými stupni Bluesberry vlastně nikdo snaživému Petarovi nevěnoval Valnou pozornost. Noví spoluh hráči však vytvořili skutečnou partu, která prošla mnoha ohni a řadou proměn, ale zachovala si svou tvář. Skutečnost, ¿e ze 4 zakládajících členů Bluesberry 76 (Intro, Císař, Kredba a Lodyha-Dvořák) tvoří dnešní kvarteto hovoří za vše. Za tuto dobu se v souboru vystřídala řada muzikantů: především Honza Špička typická opora zlaté éry, dále Honzýk Fischer (ds), jako hosté František Ouředník (housle), Miloš Valenta (housle,flétna) při pokusu o serioznější muziku, Karel Ešpandr (kytara) a zejména pravidelný Jura Gilík z Originálního synkopiokého orchestru (piano, akordeon). Na tomto místě je patrně vhodné jmenovat i externího člena skupiny J.Tlučhoře Miillera, který se částečně tak trochu o vznik Bluesberry zasloužil a svými texty pomohl asi třem čtvrtinám bohatého repertoáru skupiny. Po víceméně problematických začátcích se dokázala skugina prosadit (nejprve na country scéně!) a dnes už patrí k nej známějším a nejpopulárnšjším skupinám naší amateurské scény. Má za sebou úspěšná vystoupení mj. na Jazzových dneBh v Praze a ve Slaném, přeplnění parník Jazzové sekce, nadšený kotel Lucerny při památných RockandroÍlových velikonocích a celou řadu koncertů mimo Prahu, kde Bluesberry působí mnohem častěji a kde jsou snad ještě populárnější (Brno,Plzeň aj.). Má za sebou i kladné recenze v novinách Jazzové sekce i v Melodii. Tím spíše je paradoxní skutečnost, že skupina ravděpodobně ztratí zřizovatele v OKD P6 z typioky eského důvodu: odmítla změnit svůj zavedený název... Ke svému 5« výročí věnovali Bluesberry svým příznivcům hezký dárek v podobě samostatného celovečerního koncertu v Mai&stranské Besedě. Dnešní čtveřice: Petar Intro, Mario Císař, Jirka Kredba a "Šimpanz" Dvořák
5 let bluesberry 5 let bluesberry 5 let bluesberry 5 le odala slušný výkon a svým repertoárem dokázala večer odnotně vyplnit. V první části zazněla drtivá většin« starých hitu, ve druhé odehráli svoje dueta Petar s Mariem a na závěr přišly na pořad novinky, které se nesly ve stylu celého repertoáru, avšak s výraznější přímesívk bigbeatu (?). Kromě již uvedené Ceká mě pes (Walkin^The Dog) je třeba připomenout bezvadně zm£k~ lou Někdo si chtěl asi hrát a "aktuální" Blues o přednostním prodeji cigaret zn. Sparta. Ve výborném prostředí pridali Bluesberry i svého hosta Martina Krauseho, jehož hit o přihlášce k rekreaci měl zasloužený úspěch. Jeho závěrečné show v dívčím převleku s písní "Petar Introvič je tlustéj jako biS (když ho vidím, tak jde na mne chtíč...)" a domácím duetem zavedlo diváky do atmosféry houtyšských mejdanů, což stvrdili Bluesberry závěrečnou odrhovačkou naprostého odvazu a hudební destrukce. Výborným dojmem působil Šimpanz, rovněž Kredbova hra je na výši. Hlasová indispozice Petara (nemoc) zanikla v bezprostřední náladě sálu. Velký pokrok potvrdil Mario, Petar vedle něj na kytaru nepůsobil nejjistějším dojmem. Přestávky vyplnil Lumír Tuček se svojí skupinou. Jeho povídky mely tradiční úspěch odměněný bouřlivým potleskem, scénická vystoupení však byla přijata mlsT ty poněkud rozpačitě... Cdominik baudiš) IVM_H^_POT|glL_^LOSl^SKOy_BBSEDU Na únorovém kůcertu Yo-Yo Bandu, který vystoupil bez odcestovavšího Hejmy se standardně výborným výkonem stavěným na vlastním repertoáru bratší Tesaříků (hlavně Vladimíra) a Dana Fikejze a na perfektním výkonu doprovodné kapely (Combo FH) umocněném tradičně perfektním show (bří Tesaříci v bílých tričkách, montérkách s láclem a v pozlacených zednických botácl byl protagonistou Ivan Hlas. Jednak napsal víc než polovinu textů, které tříčlenné kvarteto předneslo, jednak ve svém vlastním bloku pohostinného vystoupení strhl přítomné publikum citlivou interpretací několika vlastních skladeb za doprovodu své kytary. Šlo většinou o (zatím) méně populární skladby, které však patří k tomu nejlepšímu, co Ivan napsal. To
ivan hlas v besedě ivan hlas v besedě ivan hlas v bese platí především o písničce ZAVŘU SE S NÍ NA 7 DNÍ, která má bezvadnou stavbu a atmosféru po hudební i textové stránce, což víceméně platí o většině Ivanových písniček. Ivan Hlas zde predstavil i svoji novou kapelu, se kterou odehrál pár klasických šlágů (Dávám ti 1000 jmen, Dej mi prachy na klobouk aj.). Bylo na první pohled zřetelné, že skupina je ve stadiu zrodu, ke*kladům však patřila velmi dobrá rytmika a také kytarista Kalousek. Přesto se nemůžeme ubránit dojmu, že při samostatném vystoupeni s kytarou to bylo něco úplně jiného, prostého, ale nezvykle krásného a přirozenějšího. Vystoupení kapely vsak i přes několik zřetelných^chybiček mělo spad a vneslo do publika pohodu. Ivan má tedy opět nadějnou kapelu. Pokolikáté už? Věřme, že definitivně... (radho vyndal) +
+
+
CO JE NOVÉHO U STEFANA DIESTELMANNA ?
Poslední písemnou zprávu od německého bluesmana, s nímž jsme strávili před rokem překrásný májový večer při bluesové hudbě v Houtyši, máme z Bulharska, kde byl na sklonku minulého^roku. Tam také vystupoval s Bay Charlesem. Napsal nám, že píše hudbu pro nějaký film a připravuje druhou LP desku, závěrem nechal pozdravovat své spoluhráče z tehdejšího jamování. Diestelmaimovu druhou desku jiz máme, jmenujes^se HOFLíUSIC (Dvorní hudba) a signalizuje určitý posun ke komornějšímu jazzovejšímu blues, založeném na vlastní tvorbě. Na německy zpívané desce, z níž nás nejvíce zaujaly skladby Bernie*s Blues, Blues Geschichte a Hof Vom Bsnzlauer Berg hrají i dva známí dejvičtí muzikanti, vokovický Petr Kalandra a hanspaulský basista ETC Jiří Veselý. Oba jsou velkým přínosem - soudě dle poslechu; Veselý má dokonce na albu jednu skladbu. Při setkání s Petrem Kalandrou jsme se dozvěděli o bezvadném přístupu při nahrávání, které probíhalo v naprosté pohodě zcela dle přání hudebníků, takže se i v méně kvalitním studiu dokázalo mnohem více n ež se obvykle podaří u nás. Doporučujeme k poslechu... /red;
drobné zprávy drobné zprávy drobné zprávy drobné zprávy
} j i j ;
!
1
Poslední dobou je stále častějším ¡jevem, že přední hanspaulští občané mění svá psůobište, většinou v důsledku svých životních osudů. Zatímco Ivanu Hlasovi se stále darí bydlet v solidní blízkosti HPC, Petar Intro se přemístil do Karlina (odtud má blízko k Záranským), Mario již delší dobu upravuje srój byt na ižkove, Hejma je čím dál častěji v Řevnicích a Tlučhoř se dokonce odstěhoval po Polabí k Nymburku. Korunu všemu - jak se zdálo - nasadil Hugo, jehož cesta směřovala az do dalekého Trenčína1 Nyní je však opět častým hostem na zdejších seancích a na pivu... Tomuto stěhování osobností vděčí také za své zpoždění i tento Logr. Věřme, že po definitivním zabydlení redakce se situace opět v dobré obrátí... Nedávno se na HPC objevil i známý basista V.V., toho času v zeleném. Již se těží, až v civilu bude hrát své "jazzůvky" C údajně s Mariem a Spimpanzem). Nyní totiž produkuje s vojenskou kapelou"polozapomenuté lidovky z JC kraje._Přiznal však, že se mu to docela líbí a že je to pěkná muzika: Ode zdi ke zdi, to nám to jezdí, od rohu k rohu - pozor na nohu... Při nedávném promítáni dokumentárních záznamů z Jam Sessions bylo tak narváno, že naše redakce se ani do sálu neprotlačila. A to jsme o tom věděli již předem, protože cestou v metru se o tom bavili zcela neznámí a nezainteresovaní občané... Jazzová sekce připravuje vydání tradičního petitu, tentokráte o Johnu*Lennonovi. Publikace bude obsahovat i překlad Ginsbergova básnického nekrologu, tak jak jej přeložili Poledňák s MÍillerem a jak jej uvedl i nás časopis. Zajímavé je4 že na Kappe má John pomyslný náhrobek se spoustou květin a H z t a a h k ů n a p i s ů , což samozřejmě se stalo středem pozornosti... Vladimír Mišík dostal po zásluze Cenu Melodie 30 a při^otázce, komu by sám tuto cenu věnoval, prohlá- sil, že Pepovi Pilařovi za neúnavnou propagaci rockandrollových šlágrů... V rubrice amateurských hudebních těles uvedl Mladý Svět také profil skupin Bluesberry a Žlutý Pes, což výrazně přispělo k popularitě obou kapel...
news news news nevra news nevra nevra nevra newa news nevra
Toto číslo našeho občasného pravidelníku má jednak mohutný počet stránek blížící se téměř magickému číslu jedné stovky /?!/ a jednak je zaobaleno v perfektní fotoobálce FuPeho, na které je Hugo Band a Bluesberry. V době tisku této zprrávy však ještě nebylo dost .jasné, jak se tam tolik papíru do toho vejde... Dlouho se zdálo, že nevyhlášené pravidlo o přejímáni cizích hitů do nasí produkce tentokráte utrpí čestnou výjimku v případě známá a populární písně A TOMAN IN LOVE která slavila obrovské úspěchy na světových hitparádách v podání Barbary Streisanď. Po 3 měsících bez české verze jsme byli ochotni přiznat náš redakční omyl, avšak mlýny naší pop-music melou sice hrozně, ale jistě. Koncem ledna se objevila na vlnách Ós.rozhlasu česká verse v podání Heleny Vondráčkové /přesně dle našeho odhadu/, která výrazně fflmámiíáf překonala i ty "nejoptimÍ3tičtější"předpoklady naší redakce. Český text /autor ?/ dává originálu i posluchačům co proto. Zatímco originál si i při určité dávce sentimentality projevu solidní úroveň, naše textová verse je plná banalit a nic neříkajících frází připomínajících dětské rýmovačky predpubertálnich milostných psaníček pod lavicí ZDS: "...chce se ti plakat či smát, nesmíš štát, dál musíš jít, žárem i sněhem jít. Je jedno kolik máš let, musíš jit, když láska ti křídla dá, je štěstí tvý..." Je tedy na světě další z celé řady typických kýčů. Práádnota a frázovitost textu je přímo výstavní a mohla by se předvádět jako odstrašující příklad pro mladé textaře. Přitom již předtím měla Vondrážková podobný kýč ve verzi Sun of Jamaica. Předchozí zpráva vyniká ve spojitosti s tím, že Hejmovci nabízeli do rozhlasu prakticky nejpodařenější písničku Ivana Hlase RANO /všichni dobře známe jeho textové i hudební kvality/.Odpovědný redaktor básník Václav*. Hone /aeusasi velkovýrobny "hitů" P.Hanniga/ vlak píseň odsoudil s tím, že jde o "poněkud hranatý až vulgární humor"... Václav Hone je také postavou naší popmusic a literatury, jehož tvorbu se vyplatí sledovat /viz asi osm stejných písní typu Dívka s citronovou šálou a četné básnické sbírky/... Opravdu ví, jak na to. Takže kromě zmíněné desky Yo Yo Bandu zatím musí Hanspaulka na nějaký ten rozhlas aj. počkat. I když nás to ani nemůže mrzet, vždyt by to nebylo ono a my víme svoje...
news nevra news news news news news news nevra news news ne1 K neplánované a velmi nepříjemné koncertní přestávoe byl "odsouzen" podlým ničemou známý hanspaulský hudebník Ivan Hlas. V nočních hodinách na hlavní pražské ulici požádal o zapálení vlastní cigarety a byla mu zlomena čelist... Jak se zdá, již je opět Ivan v dobré formě, ale případ je to odstrašující! Náznak budoucí další spolupráce členů známé a nehynoi cí hanspaulské skupiny Vehykl /album Vehykl vyhekl.../ bylo možno onehdy spatřiti v Houtyši. Nezvyklý repertoir přilákal do pravé místnosti řadu ortodoxních "leváků"... Repertoir tohoto souboru byl velmi populární při zahradních slavnostech a sem tam po něm sáhnou i populární kapely dnešní HPC /např. Bluesberry nedávno/... Při ladění stanic na UKV nejmenovaný dopisovatel na Hvězdě naladil velice oduševnělou relaci, kde probíhala vážná beseda - debata o tom, jak udělat pořad, který by posluchače opravdu bavil /názory byly výtečné/. Když se ale stále k ničemu nedocházelo, přepl dotyčný ladění na populární Ó III, kde celkem jednoduše bavili: dobrou hudbou a zcela bez řečí... Pamětníky nedávno potěšil program filmového klubu, kde promítali několikráte známý hudební film Richarda Lestera /mj.Perný den a Help/ 8AZZ0VÁ REVUE, v němž^se na plátně objevili Ottilia Patterson + Chris Barber s Jazz Band, Chubby Checker, Del Shannon a další esa... Na koncertě Bluesberry v Plzni, kde vystupovali v Domě odborů spolu s Jiřím Cemým, Dášou Vonkovou a Mišíkem + ETC se objevila těšně před zahájením inspekce. Dáma se nejprve velmi divila, že Bluesberry nehrají spolu s Jiřím Cemým /jako nápad to snad není nejhorší? t?/ a potom při pohledu na reklamu pořadu Písničky s Beatles se rozhořčeně zajímala, kdo je jejich, zřizovatel a kolik berou procent... Jen tak na okraj, Bluesberry zde měli tradiční standard a celkem slušný ohlas..Největší ohlas vzbudili nedávno na Kladenském jazzovém večeru, kde museli 3 x přidávat... Podle dosud neoficiálních zpráv opouští Ondřej Hejma Yo-Yo Band aby se plně věnoval Žlutému Psu a zaměstnáníl Honza Špička onehdy bloudil 3 hodiny po Šáreckých lesích hledaje mejdan na Skalce. Ten však se konal jinde.
news news
news news news news news news. news news news news news news news
Jana Ma1átová,též řečená Myš č ! Matěj,měla úspěšnou zimní saisanu. Nasbírala prý něce z l a t ý c h medailí ve sjezdu« V současná době však p a s í l u j e ruční svalstvo,aby mohla lépe tahat z Houtyše s v o j í drahou, palavičku Ivana Simpance Dvořáka,jemuž prý údajně zachutnala vodkatakže t o nemá ani. jeden z nich jednoduché* Ten,kdo šel v paslední dabě u l i c í Na ostrohu,mohl u s l y š e t z p ř í b y t k u Paval Padpěry zvuky právě se r a d í c í nové kapely,kolem k t e r é v z n i k l a zatím hodně dohadů.Našamu r e p a r t é r o v i se p a d a ř i l a z í s k a t pár skvostných informací .Sestava budí^respekt - kytara,zpěv * M a r t i n K r a w , t é ž řečený K r á s n ý , k y t a r a , z p ě w Jeňýček Fischerů,basa a t u a t m zpěv»Jenda Špička (známý též paá přezdívkou Špíča),percussion a pad=Pavel Podpěra. Na repertoáru by měla m í t t a t o , z a t í m bezejmenná,kapel a písně Krauseho a Fischera. 24 hodin pa získání t é t o důvěrné zprávy nám bylo řečena,že všechno j e j i n a k . Takže se necháme p ř e k v a p i t . Pověstné hanspaulské skupině l l u e s b e r r y se p o d a ř i l f l e t o s , kromně mimořáé né hudební a k t i v i t y mimo území pražské,dvě akce»Jednak z í s k á i í z ř i z o vatel e(0K0 Prahy 6 ) , c a ž však p ř i n e s l a jeden háček-vše prošlo,smlouva byla podepsána,pak se však s » ř e d i t e l c e z n e l í b i l název skupiny(englické názvy nesmí být)a byla nařízena změna.Byl*y probrány názvg jako Bluesový nádor, Blues k v a r t e t Petara l n t r o v Í č e , B l u e s b e r i ( r a f i n o v a n é ) , Š t v a n c i , H a n s p a u l s k ý výběr,Hoši Houtyše-ale Petar rozhodl,že se název měnit nebude tak bude tento soubor opět bez zřizovatele.Druhá akce b y l a podařená-Bluesberry b y l y pozvánt na Ples Palety v l a s t i na 1edě(místa Classic r o c k n r o l l bandu) (Paleta v l a s t i ^ s p o l e k pražských umělců a t d j . B y l o krásné pozorovat na ledě p ř i písničkách typu Nemám žádnej bejvák,chatu ani f á r a Vondráčkovou,Si*» chýho,Smoljaka,Hanzlíka,lrejchovou atd.,.Moc j i m t o šlo.Každppádně na štváni ckéfc ledě t o l l u e s b e r r y í i * ; vyšle a Hanspaulku dobře reprezentovali Proslýchá se»že známý skladatel a t e x t a ř Ivan Hlas nastoupil novou cestu ve vydělávání na chléb.náš vezdejší.Nechal s i p ř e r a z i t s i n i c i a má vyděláno.Toto velmi nepříjemné zranění mu způsobil j i ž vypátraný pachatel»Našim čtenářům však t a t o řešení f i n a n č n í t í s n ě neradíraarmít osm týdnů zdrátovanou pusu a nemoct s i ani z a z p í v a t j e dost k r u t é . Přejeme t i brzké uzdravení,lvane«A hlavně nezapamen z p í v a t . Až z daleké Ameriky,konkrétně ze San Francisca,se nám doneslo,že tam vznikne Hanspaulská po bočka. 2 e známějšíbh l i d í by zde měl fungovat J i r k a Mareš s 01 inou,Jára Doksanský,Michal a Marcela z Veverkova, a též i Pavla (bývalá c h o j Petara) s kytXKaxýB bluesovým,rockovým, i jazzovým k y t a r i s t o u Zdenkem.Těšíme se na brzké z p r á v y .
£ OZ OR ! 1 P OZ OR J I
POZOR!
20 SSM ČSD - Mastní abwd Plzaň radiu.
IPOZOR!
I
POZOR!
ve spaluprácí s Městskau míravau
pařádají
e FESTIVAL
SOUBORU
Účinkují
. KLADE
HlUDlY
t
ARAXAS , BLUES BAND P.LIPY k L.ANDRŠTA , «.UESBERRY , CLASSIC ROCKVRCLL BAND , ELEGIE , ETC . . . . .
,
P.LUTKA , MARSYAS , PRAŽSKÍ VÝBĚR , ŽLUTÍ PES .
Akce j e pa velena (zatím), a bude se ker»t dne 4.července v příradním amflteatru (pre 20 000 l i d i ) v PLZNI - L0CH0TÍN Z výtěžku kancertu bude zakaupena 30 j í z d n í c h kal pra Kambadžu !
Lístky budau k máni v přadpradeji Melantrich-
naprati kinu Hvězda - v červnu . Cena ? Velmi p ř i j a t e l n á - 20 Kčs. Začátek kancertu j e zatím staneven na 14,a* had in • Takže teď můžeme jen daufat a t ě š i t se ! !
.
I
news news news nows news news news news news news navs news news news newa. ne DADIOMUS - Nový směr na obzoru
? ? ? D o s l e c h l i jsme se,že na HPC
vzniká nový umělecký(?) směr* H o i á i i l Redakce Logru se dotázala jednoho z nejpovolanějších.Nechí mluví J a r f š p í č a " Špička: No v z n i k l o t o naprosto spontáně v r e s t a u r a c i Ve v i l á c h , J a r d a DÍza Ivan Hlas a j á jsme měli takový t o modrý pondělní odpoledne, seděl i jsme a p l á c a l i nesmysly,je t o strašně s l o ž i t ý , d ů l e ž i t ý j e vůbec myšlenka,původní základní myšlenka,že j o , jako že nomád i , rozumíš, nomád i jdou na A l j a š k u , c e s t « u p i j o u f u r t kumys,to j e xxxakttaiuút k mlíko,a voni dou na AI jašku,na velbloudech, cel e j ž i v o t dou,cestou se r o d ě j , f u r t dou než tam dojdou,tak v š i c h n i zestárnou a zkazí se j i m z b o ž í , t o j e d ů l e ž i t ý , U j e taková základní myšlenka jako Že f U r t dou a pak zestárnou a zkazí se j i m zboží,že j o , t o podtrhni že f u r t dou až se j i m zkazí z b o ž í , v tom t o všechno je«Jarda DÍza povídal,no von se z a s n i l , 1 0 minut koukal zasněně do okna nekecám,prostě čuměl,a po těch 10 minutách ř e k l t z celý medicíny j e nejhorší k a s t r a c e .
Chápeš to? To j e vono.TO j e taková základní
formulace dadisimioAle kdo v tom nejede,ten to těžko pochopí.A j á jednou, po ránu»né,časně ráno t o b y l o , t a k kolem jedenáctý,sem se probudil,po strašným t a h u , t o byla s í l a , a tak jsem z p l o d i l p r v n í báseň dadismu. " zemřel nám pan poslanec d e j t e d m něco na věnec nedáte-1 i b í l ý , d e j t e aspoň červený slepička vám snese pukavec " A l e t o s t e j n ě nikdo nepochopí,ale j e t o s í l a , h l a v n ě ta m y š l e n k a , f u r t š l i , a ž se j i m z k a z i l e z b o ž í , t o j e vono,hm,že j o •»•+• + + + + + + + + +
+
Proslýchá s e , ž e báječný k y t a r i s t a Karel Ešpandr vyznal l á s k u jedné s l i č n é d í v c e . K t e r é , t o vám sdělíme v dalším č í s l e l ó g r u + + + +• • Logr - čtení na každou c h v i l i Logr - zaručeně pravdivé informace
CO DĚLÁTE ? CO POSLOUCHÁTE ?
CO DĚLÁTE ? CO POSLOUCHÁTE ?
Jar» sl a v Mul 1 er»"Zr«vna dopi suj u Logr. to, že j»,blues a myýh* Claptonaf. Jan Špička* "Hraju momentálně marláš(pondělMo hodin dopoledne) . * . Napiš tan ,UcCartney,na,raisi Bangladéš a. Dylana." Martin Kraus: "Hraju mariáš,se špíčou a Dvořákem,j inak vymejšlím písničky starám se • 4 f t ě , vyděl á vám peníze,poslouchám gramofon a černošku Armatrading". Pepa Pilař» "To j e tak,no v podstatě starost! všedních d n í . Poslouchám všechno hezký a hlavně tradici,před týdnem jsem slyšel a Elvisem Memphis Tennessee-to bylo výborný!", Jan Kloubí " N i c zajímavýhojjsem nasranej,pokouším se o Lucernu(Classic R o t f V r o l l Band,Žlutý Pes,Bluesberry-22.6«) a o dokončení školy". Tonda Smrčka» "Těším se na koncert se Žlutým psem* Jižanský kapely jako Molly Hatchet a podobně". Jura G i l í k t "Učím se. Jazz dvacátých 1et,zv1áší pak slaďáky". Jfrka. Novotný "Pleš"» "Maluju byt. Poslouchám ženu". Fupei "Ty v o l e , j e ž í š , » p i j u pivo,doma,ve džbánu,máme šikovnej džbán,kerej j e na č t y ř i piva a hostinskej si a y s l í . ž e j e na t ř i , a točí ho plnaj a má radost že mu dávám devadesáiník disko a přitem,že j o , j e to navopak. Poslouchám Voice,Jeff Beck,Paco de L u c i " . Vladimír K o u ř i l i "Dělám vše,co jsem dělal do teS,a vše co dělám,dělám rád. Poslouchám toho hodně,pořád a stále v í c mimoevropskou lidovou hudbu,protože v mimoevropské hudbě j e s t á l e víc jazzu než v evropské.Nejvíc mě l e t o s zapjala, skupina Tuxedomoon a j e j f deska Desire.Jde o avantgardní rockovou hudbu-výbornéS Sára Bajerováj "Nedělám n i c . Neposlouchán nic,máme r o z b i t e j magnetofon". Jan Kalousek» "Připravuju se na maturitu a hlavně hraju. Poslouchám Hlas«' Ivan "šimpanc"Dvořák» "Jak z a j i s t é v í š , f u r t někde h r a j u . Poslouchám jen a jen jazz,nic jinýho." Ivan Hlas» "Pokouším se o p á l i t . Nb,Dy.lana,ale to nepiš,to j e f á d n í , » Santar*,fakt,a Allman Brothers." Karel Ešpandrt "Všechno možný. Tuhl e jsem přerovná val na pudě sslol ¡tový desky a p ř i tom jsem objevil zaprášenou krabici s páskama, co j s M jsou na nich věci,který jsem točil,když mě bylo tak kalem šestnácti leUTe jsou nářezy". Eva Krausová» "Chodím ven,vyva1uju se na plovárně,prostě velice jednotvárný program. Hlavně Beat1es,pak různý blues,máme nahraný ty koncerty s iluesberry". Mário Císař» "Dělám záchod. Obligátní věci-6onny Terry&Brewnie McGhae » taky Yo-Yo band z Malostranský s Fikejzem". Marika Hlasová» "Hodně pracuju,vydělávám peníze na dluhy a chlastám. Chodím na Yo-KYo band a na Combo FH,furt dokola".
Karel Z ich, okupujíc í svého času kytarovou rubriČKu Pionýrské stezky,se postavil rezolutně p r o t i uveřejnění našehg konkurenčního rychlokursu na stránkách výše zmíněného časopisu z obnvy-ostatně zcel* oprávněná, že by pcpu1?rít?i 3 praktičnost našich metod zcela zatlačila j t t o pokusy.Ns jeho uzurpátorské praktiky vyzrajeme uveřejněním kursu v Lcgru.Původní texty,určené pro Pionýrskou stezku nebyly upravovány. P Ř Í R U Č K A _ P R Q _ ^Z^A^Č^ t
J _ T_C_ f
KYTARISTY.
M i l í Čtenáři,od tohoto čísla Pionýrské stezky můžete sledovat nový seriál,určený pro t y , k t e ř í chtějí hrát na kytaru snadro a rychleme určen pro úplné začátečníky. +t++-H~H-L E K C £ 1 .++++++-HB M i l í mladí kytaristé.Nejdřív si probereme nejzákladněiší jednoduchá fakta o našem nástroji» toto j e kytara (nejlépe Originál Gibscn Les Paul Custom) Co j e nejdu!ežitšjš??Co musíme míttabychom se naučil i hrát? Jsou tot 1) dl ouhé vl asy 2) kytara Kytaru na řemení si spustíme co nejnľže(RÍI*>vsky)-3 můžeme se p u s t i t do práce Pozn*tsprávná poloha = d) +++++++HĽ E K C £
2«-
V dnešní l e k c i se naučíme základní hmaty,
a) b)
Takte uchopíme pevně krk kytary Toto j e akord H/C maj dim7/9,velm?
Tento akord(F C diml2^}vyžadujl h j*7. trochu cviku f\ tento akord, jehož označení vám ani nebudeme psát,zvládnou jen ppravdu p i l n í žáci.(Všimněte si,Účastní se i pat ec), Doufám,že j s t e se p ř í l i š nezapotíli. Na závěr dnešní xkes lekce vás naučím přizpůsobovat si prsty jednoduchým přístrojkem,který si muže každýzhotevit doma sám! c)
d)
•H h- h h-+L E K C E 3«.++-h-h-++ V úvodu dnešní lekce malá poznámka:pokud j s t e se ohlédli v punku, nezapomeneš si rychle obstarat černé brýle a děravé sako t A nyní j i ž opět k prácí•Každý začínající k y t a r i s t a musí pochopitelně cvičit,Správně cvičícího čtenáře našeho kursu poznáte podle s i l n ě vytas.taného krku svéte nástroje.(Pro začátek stačí c v i č i t 23 hodin denně).
Pár pozi
„ , . . . . . . . . „J možno opracovat hmatník vhodným nástrojem(rašplí atd) +pckud v l a s t n í t e aparaturu s dostatečnou \vattáží F je nejlepší c v i č i t na plrjý výkon,aby j s t e se n a u č i l i správném reflexům p ř j tvorbě tomuStířností^sousedv a p o l i c e j n í inzultace bud Ignorujte,not» přestaňte č í s t náš kurs +zdi velkých dómů,zvlášl panelových, tvoří skielcu ozvučníci (x*lkáh]avně f když rsprobednu pevně, přišroubujete k podlaze), takže vašimi pokroky potušíte í š i r é o k o l í . Dnešní l e k c i jsmd věnovali různým r?dám.Makonec tedy strejek na posíl e n í svalstva prstů.
1 kg a více.Po stupně procvičujeme všechny pesty.
M i l í mladí p i o n ý ř i ! Zapomněl jsem ván ř í c i , z e každý správný rocker(jímž se chcete s t á t ) navštěvuje pravidelně restaurační ?ařízení ř kde se také řádně do nšmotyzrestsurujel myd. Další lekce v příštím č í s l e Lcgru SÍ Stote pravidelně Logr ! í P Ŕ í RU f KA
PRO
Z A Č Í N A J Í C Í
KYTARISTY
+ -f +•+ + +-++ + + + "f* + + +• +.+-++ + •++'+ + + + + -fř + + + + *
I 1 M
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
1 I ! M
J ! M
I í M
! I I ! ! !
1 M
í
A M K E T A 8 O ' A N K E T A 8 O ' + + + + + + + + + + + + + + + • » + + +•+ + + +•»-(>+• + + + + + + + + + + + + Výsledky Ankety LÓgru o nej . . . n e j . . . na HPC(Hanspaulce)a v o k o l í (okol í j e s t až po hranice naši v l a s t i ) j e konečně na světě.Co ř í c t k samotné ankete? Odpovědělo celkem 61{šedesátjedna) 1idf.Odpovědi b y l y někdy dost kuriózni,někdy n e s e r i ó z n í , n e ě b j e k t i v n í . T o j e ale nemoc a s i všech anket.Proto s i naše anketa nekladla za c í l z j i s t i t , k d o j e skutečna výborný.kdo j e horší,kdo j e špatnýrje t o spíš hra s č í s l y . Nechl tedy hovoří č í s l a i ? l ? J ? l ? i ? l ? t ? ! ? i ? ! ? ! ? l ? ! ? i ? ! ? l ? J ? l ? l ? ANKETA LÓGRU ANKETA LÓGRU ANKETA LÓGRU
Y S A R A
EL.
17 16 6 2
Karel Ešpandr Petr"Mydlik"Roškaňuk V.H.Kholl,J.Martínek K.Kal eta,P.Skál a/Mars;yas/ J.Mareš,J.Pokorný/ETC/ 1 l,1.Císař,J.Špička,J.Kaloásek M.MB11er
3 A S 0 VX 21 13 9 3 1
KYTARA
Jirka"Háňa"Janáček J i rka"Pl eš"Nsvro tný A.Smrčka J.Veselý,J.Špička P.Faukr,er,T,Hlavíčka,V.Padrůnek
K 0 N T R"A B A S - B A S A 25 JanMŠpíča?*Špička 15 V I a d i m í r " T r a v o l t a " V y t i s k a 3 .Pesejpal 1 J.P.Novotný, P. I n t r o , U h l í ř , Kreše A K U S T I C K Á 15 13 4 3 2 1
KYTARA
J a r o š i av"Már io"Císař Ivan Hlas P.Skál a P.Intro V.H.Khell,J.Kalousek,S.uiístelmai M.Krause, K.Ešpandr,V.!WIHí.!erta, J.Horál ek, J . Kos, Hrášek, cikán
PIANO
B i C t 23 15 14 1
J i r k a Hrubeš lv3n"Šimpanc"Dvořák J.Horálek J.Landštof,Hel e š i c , Horáček /Extempore'
K 0 K T R A' B A S-B A S A
11 7 6 1
Richard Dvořák Jura G i l f k , 0 a n F i k e j z I.Podpěra,P.Intro K.Ešpandr.O.tórázekjV.Tesařík, J.Svěrák-*1upka,Gr i g l á k ( ? )
+ + + + + + + + ANKETA * +
+ + +
30
+ + + + + + + + + NEJ
+ + + + + + + + + +• + + +
A N K E T A
8
O '
A N K E T A
8 O '
ZKLAMÁNÍ
ZÁŽITEK
2 zrušení Pražské jazzové sekce
* * 1 t r o j k a z chování,Rock-
vystoupení Podpěra Brethers 1 nedostal jsem výpis t u , G.Brom na Mezinárodním jazzovém f e s t i -
palace v TV,Řek Zorba-film, Jak se Fupe o p i l na 3»Jam session,Jam session v Redu-
vale, nezískání bytu,tento rok,
tč(WJF), "minulá":« bota v
počasí, In trov i čem rozbité dveře,
Hoútyši(Petar na piáno a
v 1 i dech, TV seriál Výhoda, mě
hlavně jak ta h e l k a , »
šerou 1idi,8luesberry v Příche-
zpívala*%lana Megová),jak
vicícrt č.2,nekonání akce ve Veselí,
jsme s i na l.Jam session
že j s en nezůstat venku,nevzal! mě
h r á l ! s h»lkama-já byla
na školu,že neměli s v a t b u ( I n t r t ó
jako paní továrníková,El ina
Šrajerová
paní o f i c i á l o v á a Kamila byla paní rad»vá-to byla
ZÁŽITEK
dobrá . . . .
,(cenz.),vstup
do nového zaměstnání,zájezd 15 Jam session č,3
de Jugoslávie,ten bezva
7 Jam session£»2
jam session tehdá v Houtyši
3 Jam session č . l . H a i r - f i l m ^ S e l i d a r i t a "
(v září),Ferina ta,Oíi v toskvě
2 S.Oiestelmann v Heu ty št,Vrbo*ce( zájezd Bluesberry),Jim Čert Horáček, 1 Písečná žena-film,zahrání s Bluesberry,
navštěva z USA-to byla s í l a , kcnee naší dlouhé skladby na 3»Jam session(Podpěra
Inženýrská odysea,jam session Huga a
brothers)-t« jsem vůbec už-
Morálka na přídě na l.Jam sessiorrtlslník,
nevěděl,jak to skončí-bylo to pro mě velké překvapení«
A 8 0 N K E T A 8 0 A N K E T + + + + + + + + + + + + + + + + + + •* + + + + + + + + + + + + -* + •*
A
R UZ NE
NÁSTROJE
32 Petar Intro(Harm.) 2 Mikoláš Chadima(sax),Stefan Diestelmann(harm),Ondřej Koi>; rád(harm),Petar Intro(akordeon) 1 V.Rybín(valcha),Volejník(flétna),
TEXTAŘ 24 Jaroši av"11 učh»ř"Mai 1 er 21 Ivan Hlas 6 J.Fischor
SKUPINA
Z.Malý(housle),O.Hejr.a(hanri), A.Vomáčka (klapačka), A. Vomáčka(ria rnoje nervy hraje výborně-Hejraa), J.Bartoš-Kozel (vše,na ca hraje)
ZPĚVÁK 12 5 4 3 2
Ondřej Hejma,Petar Intro Ivan Hlas «.Tesařík, W.Krause,S.Oiestelmann V.Tesařík,J.F.Novotný,J.Ka1ousek
ZPĚVAČKA S Marcela Březinová 2 Jana Megová,Dana Brožíčková "Mašina" 1 E.šrajerová,Z.MichnavájL.Kozderkavá,J.Koubkev¿,í.'..Rottrov¿ Soňa ? (Transit)
SKLADATEL 25 Ivan Hlas 3 Ondřej Hejma,Ive Podpěra,Tonda Smrčka,Oan Fikejz,Jirka"P1eš"Novotný 1
I.Polednák,J.Fischer,J.Landštof
T E KTA R
14 12 8 6 2
Bluesberry Hugo band" Ž l u t ý pes Navi Papaja,Yo Yo band ETC,Aoar,Ventyl brothers, Podpěra brothers 1 Obi udky,Originál ní pražský synk^pický orchestr,Fermata
OSOBNOST 16 Petar Intro 4 Jaroši av"3osá hlava"Šmídekvedoucí Houtyše 3 0.Hejma, 2 K.Ešpandr,J.Horálek, I.Hlas, bří Bačinové 1 Ki.Krause,J.P.Novotný,Lubo z Vesel í nA"oravou,P.Furrr,ánek"Fi. OE",J.5Pička,A.Vorička,J.Fischer, E.Sraj erová,J.Mareš, JI.Hrubeš,M.CÍ sař,Bohoušek(AÍ slouží),R.Dočekal
ZKLAMÁNÍ 9 8 6 2
odpadnutí 10 Pražských jazz.dní úpadek v Houtyšl neznámí v Houtyši odstěhování Huga Kholla na Slov Hugo ba no(scény kolem něj a roz padnutí),I.Mezera na vojně
A N K E T A
8 O'
A N K E T A
P í S N I
2
8 O'
A N K E T A
K A
10 Rekrei.ce s R0H(M.Krause k Bluesberry) Bluesový král (Bluesberry) 6 Jednou za sedm dní(I.Hlas) I shut sheriff(Hugp Band) 5 A l sleuží(I.Hlas) Lipa (Bluesberry) 3 Márna ml dala korunu,SI unca jaks wafky,Za starejch časů,Žlutej pes,Miláčku vrat se 2 Jenda Babka,Alenko stůj,Padevět,Ráno,Malagelo, Pivoňka blues, Internacionál,Ráno j e nejkrásněji! na HPÍ,Černý pes, jak zpíval "Pleš" na jam sessian Podejte mi tuhle láhev poslední, 1 Dobrejtre blues,Houtyš blues,Láska jako popelnice, Dávám t i t i s í c , J e r,a západ cesta dlouhá(0rig!ná1ní pražský synkop i cký orchestr),Je l é t 8 ( I . H l « s ) , B a s s í n street blues,Eman Venxyl,Popílku spad,Nádraží,Message e f l«ve(Huge Band),Rocknrell se v r a c í , J e jako p r o s t i t u t k a , Nemám žádnej bejvák,Kugovar-ale ven j i j e š t ě r.ikdy nehrál, ta,kterou zrovna chystám(I.Podpěra). I 1??! A +
"+
N v
l ? ? l K
+ *+
ANKETA
+
17 1 1 I ? ? ! E
T
J??J
A
+ % • " • ' +
+
!??
8 + "+
Ľ Ó G R U 8 O'
+
+
1 l ? ? l
0 +
+
! ? ? !
! ? ? !
1
' +
+
NEJ . . . .
+
+
+
+
NEJ . . . .
+
+
+
MEJ . .
I ! I ! 1 t 1 I ! i t I ! I 1 I 1 i l ! 1 1 I I I i i i i I ! I I 1 i I 1 1 A
N
K
E
T
A
8
0
