Srovnávací imigrační studie 2013 – 2014
Květen 2014
Obsah
Úvod 3 Zvláštní imigrační programy pro vysoce kvalifikované pracovníky Česká republika
2
4 15
Úvod
Předmětem studie je srovnání imigračních programů pro vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky v jednotlivých státech Evropské unie. Přestože cílem Evropské rady je vytvořit z Evropské unie nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku na světě založenou na sdílení znalostí a zkušeností, zdá se, že Evropa neustále naráží na problémy související s absencí jednotné imigrační strategie. V roce 2007 přijala Evropská komise dva návrhy. První ustanovil rámcovou směrnici o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, která později vešla ve známost jako tzv. směrnice EU o modré kartě. Druhá směrnice měla zjednodušit imigrační proces zavedením směrnice o jednotném povolení k pobytu (Single Permit Directive), která slučuje veškeré kroky spojené s imigrací do jedné žádosti. Třetí směrnice týkající se převádění zaměstnanců v rámci společnosti ještě nebyla přijata, ale očekává se, že její zavedení společně s politikou modré karty a směrnicí o jednotném postupu v otázkách imigrace učiní z Evropy konkurenceschopnou ekonomiku, jež bude schopna vyrovnat se se současným trendem odlivu pracovníků do zemí, jako je USA, Kanada a Austrálie, které jsou tradičně považovány za země s nejvstřícnější imigrační politikou. Dosud legislativy členských států EU přijaly pouze tzv. modrou kartu a bude nejspíš trvat ještě hodně dlouho, než Evropská unie svoji imigrační politiku zcela sjednotí. V této souvislosti a s ohledem na nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků na evropském trhu práce lze pozorovat, že jednotlivé členské státy EU zahájily boj za přiliv mozků. Změnami v legislativě souvisejícími s imigrací vysoce kvalifikovaných pracovníků a jednotlivců disponujících velkým objemem finančních prostředků (high-net-worth individuals) se snaží přilákat co nejvíce profesionálů ze třetích zemí. I proto stojí za to se podrobněji zabývat imigrační politikou jednotlivých států, které se jednak snaží vyrovnat s ekonomickou situací v neklidné době a zároveň postupně přibližují svoji legislativu požadavkům EU.
Země sledované v roce 2010 Belgie
BE
Itálie
IT
Francie
FR
Německo
DE
Nizozemí
NL
Španělsko
SP
Velká Británie
GB
Země sledované nově v roce 2013 Rakousko
AT
Bulharsko
BG
Kypr
CY
Česká republika
CZ
Dánsko
DK
Estonsko
EE
Finsko
FI
Řecko
GR
Maďarsko
HU
Irsko
IE
Lotyšsko
LV
Litva
LT
Malta
MT
Polsko
PL
Portugalsko
PT
Rumunsko
RO
Slovensko
SK
Slovinsko
SL
Švédsko
SE
Tato srovnávací studie je výsledkem spolupráce mezi pobočkou společnosti Deloitte v Belgii a více než 20 dalšími pobočkami společnosti Deloitte v Evropě. Průzkum shrnuje hlavní a nejvýraznější trendy a rozdíly v oblasti zaměstnávání příslušníků třetích zemí ve 26 zemích Evropy. Poslední studie, provedená v roce 2010, zkoumala sedm zemí.
Srovnávací imigrační studie 2013-2014 3
Zvláštní imigrační programy pro vysoce kvalifikované pracovníky Vymezení vysoce kvalifikovaných pracovníků Většina členských států EU má imigrační legislativu, která rozlišuje množství imigračních procesů podle jednotlivých kategorií žadatelů, např. pro stážisty, vysoce kvalifikované profesionály, sezónní pracovníky, technické odborníky atd.
Výzkum ukázal, že pouze Švédsko a ještě několik nových členských států EU, jako např. Malta, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Slovensko, nemají speciální imigrační programy pro vysoce kvalifikované profesionály. Ostatní členské státy již takové programy zavedly.
Zavedení speciálního programu pro vysoce kvalifikované pracovníky
27% Ano FI
Ne SE
73%
EE LV
DK
IE
LT GB NL BE
PL
DE CZ
SK
FR
AT IT
PT
HU
SI
RO
ES
BG
GR
CY MT
4
Pokud se zaměříme na to, co odlišuje vysoce kvalifikované profesionály od ostatních kategorií pracovníků, pak jde zejména o výši nabízeného platu a dosaženou kvalifikaci.
Srovnání požadavků ohledně platu ukazuje, že země střední a východní Evropy obecně požadují nižší plat, zatímco ze zemí západní Evropy je nejnižší plat požadován v Belgii a ve Velké Británii.
CY
GB
RO
AT
52.010 60
DK
28.254
24.250
PT
23.500
17.610
CZ
9.163
10000
16.046
15.966
20000
23.232
30000
38.665
36.000
40000
50.000
46.400
50000
50.000
60000
.000
Minimální hrubý roční příjem v eurech
0 GR
EE
ES
FI
BE
DE
NL
IE
Srovnávací imigrační studie 2013-2014 5
Ostatní podmínky se vztahují zejména na pracovní zkušenosti, které zahraniční pracovníci musí mít, a také na dosaženou odbornou kvalifikaci. Většina zemí vyžaduje, aby pracovníci ze třetích zemí, kteří mají být klasifikováni jako vysoce kvalifikovaní profesionálové, měli alespoň bakalářský nebo magisterský titul. Ve většině případů se imigrační proces a vystavení pracovního povolení či víza znatelně prodlužuje nikoliv kvůli nedostatečné kvalifikaci žadatele, ale kvůli zdlouhavému procesu překladů a ověřování diplomů.
Pracovní povolení a víza pro vysoce kvalifikované pracovníky mají obvykle platnost 12 nebo 24 měsíců a ve většině případů mohou být prodloužena v průběhu pobytu daného pracovníka v hostitelské zemi.
Doba platnosti povolení
60
60
50
48
48
DK
HU
40
36
36
DE
PL
30
27 24
24
24
24
24
24
CZ
FI
IE
IT
SE
SI
20
10
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
AT
BE
BG
CY
ES
FR
GB
GR
MT
PT
RO
0
Doba v měsících
6
EE
NL
Podání žádosti o pracovní povolení či vízum Ve většině zemí mohou žádost o pracovní povolení či vízum podávat zaměstnavatelé či zprostředkovatelé, což jsou většinou poradci, právní firmy či společnosti zaměřující se na poskytování služeb spojených se stěhováním do zahraničí.
V několika zemích se na imigrační odborníky sice vztahují určitá pravidla, ale jen ve čtyřech zemích musí být imigrační proces řízen certifikovanými poskytovateli imigračních služeb.
Certifikovaní poskytovatelé služeb
81% Ano FI
Ne SE
19%
EE LV
DK
IE
LT GB NL BE
PL
DE CZ
SK
FR
AT IT
PT
HU
SI
RO
ES
BG
GR
CY MT Srovnávací imigrační studie 2013-2014 7
Mezi nejdůležitější aspekty imigračního procesu pro vysoce kvalifikované pracovníky patří lhůta pro zpracování žádosti. V dnešní době vyžadují nadnárodní společnosti maximální mobilitu zaměstnanců, při níž čas hraje významnou roli. To znamená, že společnosti potřebují rychle vyřídit celý imigrační proces od podání žádosti až po obdržení víza či povolení, ale i zkrátit celkovou dobu, která uplyne od rozhodnutí o přesunu zaměstnance ke dni jeho nástupu do práce v nové zemi.
Při pohledu na graf shrnující čekací lhůty na vízum či pracovní povolení lze konstatovat, že většině zemí se během několika posledních let podařilo značně zkrátit dobu potřebnou k vyřízení těchto dokladů.
Za dobu kratší než jeden měsíc lze vyřídit vízum či pracovní povolení v patnácti zemích, nejrychleji pak ve Finsku a Portugalsku. Pouze ve čtyřech zemích trvá proces déle než dva měsíce.
Lhůta na zpracování (bez přípravných prací)
15
13 12
9
10
10
IT
ES
9
6
8
8
8
AT
FR
SI
6
3
2
2
FI
PT
3
3
3
3
BE
DE
GR
SE
4
4
4
4
4
4
4
4
4
BG
CY
CZ
DK
HU
IE
NL
PL
RO
0
Doba v týdnech
8
GB
EE
MT
Pokud se podíváme na celkovou dobu potřebnou ke zpracování žádosti o vízum či pracovní povolení, která zahrnuje čas strávený sběrem informací, překlady a ověřováním požadovaných dokumentů, pak zjistíme, že se čekací lhůta dvakrát až třikrát prodlouží, avšak většinou jde i tak o akceptovatelnou dobu.
Pouze při přesunu do Švédska nebo Portugalska lze vyřídit vízum během jednoho měsíce. Ve více než polovině zemí lze zvládnout imigrační proces během dvou měsíců. Přesun do Rakouska a na Maltu však vyžaduje plánování s předstihem, protože zde je průměrná čekací doba na vízum 24 týdnů (Rakousko) a 16 týdnů (Malta).
Lhůta na zpracování pracovního povolení (včetně přípravy a shromáždění potřebných dokladů)
25
24
20
16
15
10
10 10 10 8
5
4
4
PT
SE
8
8
11
12 12
9
7
6
6
6
6
6
6
6
6
BE
DE
DK
FI
HU
IE
NL
RO GR CY
0 CZ GB
BG
FR
PL
SI
EE
ES
IT
MT AT
Doba v týdnech
Srovnávací imigrační studie 2013-2014 9
Lhůta na zpracování žádosti by se dala zkrátit zavedením elektronického podávání žádostí o pracovní povolení či víza, jako je tomu např. v Kanadě či Austrálii. I v některých evropských zemích lze pozorovat souvislost mezi dobou zpracování a elektronickými žádostmi.
Dobrým příkladem toho, jak lze zkrátit a zefektivnit vyřizování dokladů pomocí elektronického podávání žádostí, je Švédsko, Dánsko a Finsko.
Možnost podávat žádost elektronicky
78% Ano Ne
FI
SE
22%
EE DK
IE GB NL BE
PL
DE CZ
FR
AT
PT
HU
SI
IT
RO
ES
BG
GR
CY MT
10
Ve většině evropských zemí spočívá problém zejména v množství požadovaných dokumentů. Zatímco USA požadují od migrujícího pracovníka pouze jeden dokument (vízum v platném cestovním pase), mnoho evropských zemí požaduje po migrujících profesionálech pracovní povolení, vstupní vízum a místní doklad totožnosti.
Směrnice týkající se jednotného povolení, která má vejít v platnost v blízké době, má zjednodušit administrativní nároky kladené na pracovníky ze třetích zemí tím, že jim umožní získat jak pracovní povolení, tak povolení k pobytu v rámci jedné žádosti. Avšak 15 ze sledovaných zemí má stále ještě dva oddělené procesy na vyřízení těchto dokladů pro pracovníky ze zahraničí.
Jednotný / Oddělený postup pro získání pracovního povolení a víza
35% Slouřený Jednotný
65%
FI
SE EE DK
IE GB NL BE
PL
DE CZ
FR
AT
PT
HU
SI
IT
RO
ES
BG
GR
CY MT
Srovnávací imigrační studie 2013-2014 11
Možnost elektronického
5%
Yes No
Modrá karta EU Lze pozorovat, že většina zemí EU už přijala pravidla stanovená ve směrnici 2009/50/ES (tzv. směrnice o modré kartě) přijaté Radou Evropské unie v roce 2009.
95%
Pouze Velká Británie, Irsko a Dánsko se rozhodly, že se nepřipojí k politice modré karty EU. Předpisy této směrnice musí do své národní legislativy ještě zapracovat Kypr a Švédsko.
Návrh modré karty připravený Evropskou komisí umožňuje pracovníkům ze třetích zemí získat ve zjednodušeném procesu pracovní povolení s platností až na dva roky a s možností jeho pozdějšího prodloužení. Pracovníci, kteří obdrží modrou kartu, budou mít přístup na trh práce, nárok na veškerá sociální a ekonomická práva a na poskytnutí takových podmínek, které jim umožní pobývat v cizí zemi společně s rodinnými příslušníky, a bude jim umožněn svobodnější pohyb v rámci EU. Vypozorovali jsme, že všechny země, které přijaly politiku modré karty, si zároveň zachovaly svou dřívější legislativu týkající se imigrace vysoce kvalifikovaných profesionálů.
Možnost získání modré karty
19% Ano Ne
81%
Pro získání modré karty je třeba splnit několik kritérií.
FI
SE EE
Žadatel musí mít pracovní smlouvu (často místní) nebo závaznou nabídku práce s honorářem 1,5krát vyšším než je průměrný hrubý roční plat daného členského státu.
LV
DK
IE
LT GB NL BE
PL
DE CZ
SK
FR
AT
PT
Žadatel o modrou kartu musí vlastnit platný cestovní doklad, platné povolení k pobytu nebo dlouhodobé vízum a musí předložit doklady o požadovaném vzdělání.
HU
SI
IT
RO
ES
BG
GR
CY MT
Modrá karta umožňuje přístup na trh práce a zaručuje právo na veškeré sociální a ekonomické výhody a také nárok na takové podmínky, které umožňují i rodinným příslušníkům žadatele pobyt v cizí zemi a pohyb v rámci EU.
Přestože podle směrnice mají úřady členských států povinnost vystavit modrou kartu během tří měsíců od podání žádosti, ve skutečnosti se lhůta pro vystavení modré karty v jednotlivých zemích značně liší, její délka se pohybuje v rozmezí od dvou (Finsko) do 24 týdnů (Rakousko).
12
ho podání žádosti o modrou kartu
FI
SE
Pouze jedna jediná země (Itálie) umožňuje podávat žádost o modrou kartu elektronicky,
EE LV
DK
IE
LT GB NL BE
PL
DE
což je docela zvláštní, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že se většině mimoevropských zemí podařilo vytvořit dobře fungující elektronický imigrační systém.
CZ SK
FR
AT
HU
SI
IT
RO
ES
PT
BG
GR
CY MT
Lhůta na vystavení modré karty
25
24
20
16
15
10
12
12
12
ES
NL
PL
10
5
2
3
4
4
4
4
4
BE
DE
LV
MT
RO
5
5
5
BG
GR
SK
6
7
8
8
8
EE
PT
SI
0 FI
LT
HU
FR
IT
CZ
AT
Doba v týdnech
Srovnávací imigrační studie 2013-2014 13
Česká republika
Celkově lze konstatovat, že cizinci ze zemí mimo Evropskou unii mohou být zaměstnáni pouze na pozicích, které nelze obsadit státními příslušníky České republiky či ostatních členských států EU. Státní příslušníci třetích zemí musejí získat pracovní povolení pro výkon daného povolání a odpovídající krátkodobé nebo dlouhodobé vízum. Pokud chce tedy český zaměstnavatel obsadit pozici příslušníkem třetí země, musí ji napřed inzerovat na příslušném úřadu práce. Ten pak zhodnotí, zda na českém pracovním trhu nejsou kandidáti vhodní na tuto pozici (Češi či příslušníci ostatních členských států EU). Pokud není nalezen vhodný kandidát, lze zaměstnat cizince, který splňuje daná kritéria pro vypsanou pozici. Lhůta na zpracování žádosti o pracovní povolení se zpravidla pohybuje okolo 30 dní a úřad práce má právo ji prodloužit až na 60 dní. Pracovní povolení je platné pouze tehdy, pokud velvyslanectví České republiky na základě tohoto pracovního povolení vydá žadateli krátkodobé či dlouhodobé vízum. Žádost o krátkodobé vízum může být podána teprve tehdy, když je vystaveno pracovní povolení. Doba potřebná na zpracování žádosti se pohybuje mezi sedmi až 14 dny. Žádost o dlouhodobé vízum může být podána už v době, kdy byla podána žádost o pracovní povolení příslušnému úřadu práce, ale ještě nebyla vyřízena. Lhůta na zpracování žádosti o dlouhodobé vízum se pohybuje v rozmezí od 90 do 120 dní. Cizinci se během prvních tří dnů po příjezdu do České republiky mají osobně dostavit na cizineckou policii, která musí zaregistrovat své krátkodobé nebo dlouhodobé vízum. Kromě tohoto běžného postupu mohou vysoce kvalifikovaní profesionálové využívat ještě tři další specifické postupy:
Zelená karta – typ A Jedná se o dvojí povolení týkající se klíčových zaměstnanců s univerzitním vzděláním, které jim povoluje pobývat a pracovat na území České republiky. Zelená karta se vydává pouze pro určité pozice a zaměstnance a je podmíněna minimální výší hrubé měsíční mzdy. Toto povolení platí pouze pro některé vybrané země mimo EU, a v roce 2014 však bude zcela zrušeno v souvislosti s nově platným zákonem o pobytu cizinců na území České republiky. Lhůta na zpracování žádosti o vystavení zelené karty může být až 120 dní. Modrá karta Modrá karta Evropské unie nabízí příslušníkům zemí mimo EU s vyšším vzděláním snadnější přístup na trh práce v České republice a v dalších zemích Evropské unie. Toto povolení se vztahuje na všechny země mimo EU. Kromě běžně požadovaných dokumentů je pro získání modré karty třeba doložit především pracovní smlouvu, která by měla být uzavřena ještě před podáním žádosti. Pracovní smlouva musí zaručovat, že daný pracovní poměr bude trvat nejméně jeden rok a že honorář bude minimálně ve výši 1,5 násobku průměrného hrubého ročního příjmu v České republice (momentálně je tato částka 17 235 eur). Lhůta na vydání modré karty může být až 120 dní. Zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné zaměstnance zahraničních investorů („fast track“) Toto povolení se týká vnitropodnikově převáděných zaměstnanců (kteří nejsou příslušníky členských států EU) vyslaných ze zahraničního subjektu do příslušné české pobočky. Celý proces spojený se získáním pracovního povolení a dlouhodobého víza by neměl trvat déle než 30 dní ode dne podání žádosti. Mezi hlavní kritéria, která určují, zda se daná společnost může ucházet o tento druh povolení, patří: • Daná společnost by měla zaměstnávat celosvětově alespoň 1 000 zaměstnanců, z toho nejméně 250 v České republice. • Daná společnost má vyrovnané veškeré závazky vůči České republice (nesmí být dlužná na daních, ani na sociálním a zdravotním pojištění apod.). • Roční obrat společnosti musí přesahovat 250 milionů Kč. Jednotlivých oblastí podnikání se týkají další specifické požadavky, které je třeba konzultovat individuálně.
Srovnávací imigrační studie 2013-2014 15
Kontakt Pro více informací prosím kontaktujte:
LaDana Edwards +420 246 042 848
[email protected]
Miroslav Mejtský +420 246 042 347
[email protected]
Tomáš Petyovský +420 246 043 156
[email protected]
Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich spřízněných podniků (souhrnně „síť společností Deloitte“) jejím prostřednictvím neposkytuje odborné rady a služby. Žádný subjekt v rámci sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. © 2014 Deloitte Česká republika
