´ Kvarta – opakovac´ı DDU Za kaˇzd´ ych 5 spr´ avnˇe vyˇreˇsen´ ych pˇr´ıklad˚ u je menˇs´ı jedniˇcka, ale kaˇzd´ y pˇr´ıklad mus´ı b´ yt z jin´eho t´ematu.
1
Pohyb
4,0
4,0
3,5
3,5
3,0
3,0
2,5
2,5
v km/h
s/km
1. Chodec Popiˇste slovy pohyb chodce, kter´ y se pohybuje podle jednotliv´ ych graf˚ u – kaˇzd´ y graf odpov´ıd´a jin´e situaci.
2,0 1,5
2,0 1,5
1,0
1,0
0,5
0,5
0,0 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 t/h
0,0 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 t/s
a) Podle grafu urˇcete rychlost chodce bˇehem prvn´ı hodiny pohybu a jeho celkovou pr˚ umˇernou velikost rychlosti za celou dobu zn´ azornˇenou v grafu. Pozor, s znaˇc´ı polohu na cestˇe, nikoliv dr´ ahu.
b) Urˇcete zrychlen´ı chodce bˇehem prvn´ı sekundy pohybu, tedy o kolik ms zrychl´ı za sekundu. Nepovinn´e: urˇcete dr´ahu chodce. N´avod: dr´aha je d´ana obsahem lichobˇeˇzn´ıku na obr´azku, ale v´ yˇska se mus´ı dosadit v ms .
2. Cesta autem Auto jede 2 hodiny rychlost´ı 130 km ı a pokraˇcuje p˚ ul hodiny rychlost´ı 80 km ı na p˚ ul h , pak zpomal´ h . Potom zastav´ hodiny na odpoˇc´ıvadle. Zbyl´ yu ´sek 195 km ujede za hodinu a p˚ ul. Naˇcrtnˇete graf dr´ahy auta (z´avislost dr´ahy na ˇcase) a spoˇc´ıtejte jeho pr˚ umˇernou rychlost na cel´e trase. 3. Gepard na lovu Gepard ˇc´ıh´ a na gazelu ve vzd´ alenosti 20 m. Najednou vyraz´ı z u ´krytu rychlost´ı 100 km zitˇe d´ a na u ´tˇek h , gazela se okamˇ km rychlost´ı 80 h . Podaˇr´ı se gepardovi dohnat koˇrist, pokud vydrˇz´ı bˇeˇzet maxim´alnˇe 20 s? Pokud ano, za jak dlouho ji doˇzene a jakou vzd´ alenost pˇri tom ubˇehne? 4. 12minutovka Dva chlapci tr´enuj´ı bˇeh na 12 minut na atletick´em okruhu d´elky 400 m. Oba vyb´ıhaj´ı souˇcasnˇe: Roman Rychl´ y rychlost´ı km 18 km , Petr Pomal´ y rychlost´ ı 12 . Jakou vzd´ a lenost kaˇ z d´ y z nich ubˇ e hne za 12 minut? Kolikr´ a t stihne Roman Petra h h pˇredbˇehnout? 5. Dva vlaky I [inspirace viz Fyzika je vˇ sude kolem n´ as] Rychl´ık o d´elce 150 m jede rychlost´ı 126 km . h a) Za jak dlouho pˇrejede kolem aut stoj´ıc´ıch na pˇrejezdu? b) Za jak dlouho pˇrejede pˇres most o d´elce 165 m? c) Za jak dlouho se rychl´ık mine s n´ akladn´ım vlakem o d´elce 180 m, kter´ y jede na vedlejˇs´ı koleji opaˇcn´ ym smˇerem rychlost´ı 72 km h ? 6. Dva vlaky II Z Berouna vyj´ıˇzd´ı n´ akladn´ı vlak v 8:20, jede st´ alou rychlost´ı a v 9:00 doraz´ı do stanice Praha-Sm´ıchov, vzd´ alen´e z Berouna 39 km. V 8:30 odj´ıˇzd´ı z Prahy-Sm´ıchova rychl´ık, jede st´alou rychlost´ı a stav´ı v Berounˇe v 8:55. Jak´e jsou ˇ ste v´ rychlosti obou vlak˚ u? V kolik hodin a kolik kilometr˚ u od Prahy-Sm´ıchova se vlaky potkaj´ı? Reˇ ypoˇctem, nebo graficky.
2
S´ıly, Newtonovy z´ akony, gravitace
1. Auto jede z kopce sechny d˚ uleˇzit´e s´ıly, kter´e na auto p˚ usob´ı. Jak´ a Nakreslete auto jedouc´ı z kopce bez zat´ aˇcek st´ alou rychlost´ı 50 km h a vˇ je v´ yslednice vˇsech p˚ usob´ıc´ıch sil? (Velikosti sil nemus´ıte poˇc´ıtat – staˇc´ı, kdyˇz vˇetˇs´ı s´ıla bude odpov´ıdat delˇs´ı ˇsipce.) 2. Basketbal Basketbalista h´ az´ı trestn´ y hod. Nakreslete vˇsechny s´ıly, kter´e p˚ usob´ı na m´ıˇc potom, co ho hr´aˇc pust´ı z ruky. Jak´ a je v´ yslednice tˇechto sil? Nakreslete ji. (Velikosti sil nemus´ıte poˇc´ıtat – staˇc´ı, kdyˇz vˇetˇs´ı s´ıla bude odpov´ıdat delˇs´ı ˇsipce.) 3. Dˇ revˇ en´ y kv´ adˇ r´ık Tlaˇc´ıme-li dˇrevˇen´ y kv´ adˇr´ık o hmotnosti 100 g po stole, brzd´ı ho tˇrec´ı s´ıla o velikosti 0,2 N. Jak velkou silou mus´ıme tlaˇcit kv´ adˇr´ık po stole, aby se pohyboval rovnomˇern´ ym pˇr´ımoˇcar´ ym pohybem? A jak velk´e zrychlen´ı kv´adˇr´ık z´ısk´ a, budeme-li ho tlaˇcit silou 0,7 N? 4. Kniha na stole Kniha m´ a hmotnost 400 g a souˇcinitel smykov´eho tˇren´ı mezi knihou a stolem (jak moc kniha drhne“ o st˚ ul) je 0,25. ” a) Na poˇc´ atku je kniha v klidu. Zatlaˇc´ım na ni rukou silou 1,4 N po dobu 1 sekundy. Nakreslete p˚ usob´ıc´ı s´ıly, urˇcete jejich velikosti, v´ yslednici sil a zrychen´ı. Jakou rychlost kniha z´ısk´a? b) Potom se pˇrestanu knihy dot´ ykat a ona vlivem tˇren´ı brzd´ı. Jak se liˇs´ı obr´azek p˚ usob´ıc´ıch sil od situace v´ yˇse? Urˇcete v´ yslednici sil a zrychen´ı (vlastnˇe je to zpomalen´ı). Nepovinn´e: Za jak dlouho kniha zabrzd´ı? N´ avod: Tˇrec´ı s´ıla se poˇc´ıt´ a podle vzorce Ft = f · Fn , kde f je souˇcinitel smykov´eho tˇren´ı (ˇc´ıslo bez jednotky) a Fn je s´ıla, kter´ a pˇritlaˇcuje tˇeleso kolmo k podloˇzce – vˇetˇsinou je to gravitace. Zrychlen´ı se ud´av´a v sm2 a ˇr´ık´a n´am, o kolik ms tˇeleso zrych´ı (nebo zpomal´ı) kaˇzdou sekundu. 5. Zrychlen´ı raketopl´ anu Hmotnost raketopl´ anu pˇri startu byla 2 000 t a celkov´ y tah motor˚ u ˇcinil neuvˇeˇriteln´ ych 30 000 kN. a) Nakreslete p˚ usob´ıc´ı s´ıly, urˇcete v´ yslednici sil a zrychlen´ı raketopl´anu. b) Jak funguje pohon raketopl´ anu? Staˇc´ı z´ akladn´ı princip. 6. Stanice ISS Kolem Zemˇe ob´ıh´ a ve v´ yˇsce kolem 350 km nad zemsk´ ym povrchem Mezin´arodn´ı vesm´ırn´a stanice ISS. a) Vysvˇetlete, proˇc stanice nespadne k Zemi, kdyˇz ji Zemˇe pˇritahuje gravitaˇcn´ı silou. b) Vysvˇetlete, proˇc je na stanici stav bezt´ıˇze. c) P˚ usob´ı ISS tak´e gravitaˇcn´ı silou na zemˇekouli? Pokud ano, porovnejte velikost t´eto s´ıly se silou, kterou Zemˇe k sobˇe pˇritahuje ISS. 7. Zapeklit´ e v´ aˇ zen´ı Jak byste urˇcili hmotnost tˇelesa a) na Mˇes´ıci; b) ve stavu bezt´ıˇze na obˇeˇzn´e dr´ aze? Staˇcilo by vz´ıt ze Zemˇe klasick´e v´ ahy se dvˇema miskami, nebo pruˇzinov´e v´ahy (pruˇzinu se stupnic´ı)?
3
P´ aky, kladky
1. Rovnov´ aha na p´ ace Vyvaˇzte p´ aku 1 z´ avaˇz´ıˇckem: m´ ate na v´ ybˇer 50 g, 100 g a 200 g. Na z´avaˇz´ıˇck´ach jsou uvedeny hmotnosti v gramech.
200
200
50
100
50
100
10 cm
2. Na houpaˇ cce Houpaˇcka je vyroben´ a z kl´ ady o d´elce 4 m. Usad’te na houpaˇcku celou rodinu tak, aby houpaˇcka byla v rovnov´ aze. Tat´ınek v´ aˇz´ı 80 kg, maminka m´ a hmotnost 60 kg, holˇciˇcka v´aˇz´ı 30 kg, kluk m´a hmotnost 20 kg. Uved’te, kde pˇresnˇe kdo sed´ı – jak daleko od osy ot´ aˇcen´ı. M˚ uˇze v´ am pomoci animace http://phet.colorado.edu/en/simulation/balancing-act Najdete tam i verzi v ˇceˇstinˇe. Nezapomeˇ nte zd˚ uvodnit v´ ypoˇctem, ˇze houpaˇcka je v rovnov´aze.
3. P´ aka v praxi b) Jakou silou mus´ıme p˚ usobit na drˇzadlo kliky rump´alu, abychom vyt´ahli kbel´ık s vodou rovnomˇern´ ym pohybem?
a) Jakou silou mus´ıme p˚ usobit kaˇzdou rukou na zvednut´ı koleˇcka za jeho drˇzadla? Nezapomeˇ nte na postup v´ ypoˇctu. Pozor, kde je osa ot´ aˇcen´ı a jak dlouh´ a jsou ramena sil.
20 cm
70 kg F =?
60 cm
12 kg 30 cm
120 cm
4. Kladkostroje U n´ asleduj´ıc´ıch kladek a kladkostroj˚ u urˇcete, jakou silou F mus´ıme t´ahnout, aby n´aklad stoupal rovnomˇern´ ym pohybem. Pod kaˇzd´ y kladkostroj napiˇste tak´e dr´ ahu s, o kterou je potˇreba st´ahnout provaz dol˚ u, aby n´aklad stoupl o 8 m. Doplˇ nte i pr´ aci, kterou mus´ıme pˇri vytahov´ an´ı vykonat. Hmotnosti kladek a tˇren´ı zanedbejte.
40 kg
40 kg
40 kg
40 kg
F = ......... N
F = ......... N
F = ......... N
F = ......... N
s = ......... m
s = ......... m
s = ......... m
s = ......... m
W = ......... J
W = ......... J
W = ......... J
W = ......... J
5. Tˇ eˇ zk´ e kladky Pˇredpokl´ adejte, ˇze hmotnost voln´ ych kladek na obr´azku v´ yˇse je 2 kg. Jakou silou mus´ıme t´ahnout u druh´eho a tˇret´ıho kladkostroje, aby n´ aklad stoupal rovnomˇern´ ym pohybem? 6. Sloˇ zitˇ ejˇ s´ı mechanizmus Jakou silou mus´ıme tahat za prov´ azek, aby byla soustava v klidu?
1 dm
F =?
2 kg
1 kg
4
Hustota, tlak, Archim´ ed˚ uv z´ akon
1. Cihla g Cihla m´ a rozmˇery 2,9 dm × 14 cm × 65 mm a hustotu 1,9 cm 3 . Jak velkou silou a jak velk´ ym tlakem p˚ usob´ı cihla na podloˇzku, pokud leˇz´ı a pokud stoj´ı? Porovnejte v´ ysledky v tˇechto dvou situac´ıch. 2. Zubn´ı pasta Zubn´ı pasta m´ a hmotnost 75 g a objem 50 cm3 . Jak´a je hustota pasty? Porovnejte ji s hustotou vody. Plave (samotn´ a) pasta na vodˇe? 3. Pot´ apˇ eˇ csk´ e br´ yle Jak velk´ y hydrostatick´ y tlak je v hloubce 5 m pod vodou? Jak velk´a tlakov´a s´ıla tam p˚ usob´ı na pot´apˇeˇcsk´e br´ yle o ploˇse skla 50 cm2 ? 4. Hustota tˇ elesa Kovov´e tˇeleso vis´ı na silomˇeru, kter´ y ukazuje 1 N. Ponoˇr´ıme-li tˇeleso cel´e do vody, uk´aˇze silomˇer 0,65 N. Pomoc´ı vztlakov´e s´ıly urˇcete hustotu tˇelesa. 5. Tenis´ ak ve vodˇ e Tenisov´ y m´ıˇcek o hmotnosti 80 g a pr˚ umˇeru 6,5 cm plove ve vodˇe. a) Jak´ a je (pr˚ umˇern´ a) hustota m´ıˇcku? b) Jak´ a ˇc´ ast objemu m´ıˇcku je nad hladinou a jak´a ˇc´ast je pod hladinou? Uved’te v´ ysledky tak´e v procentech. c) Nyn´ı drˇz´ıme m´ıˇcek pod hladinou. Nakreslete vˇsechny p˚ usob´ıc´ı s´ıly a urˇcete jejich velikosti. 6. K´ amen na dnˇ e V hloubce 0,5 m pod vodou je k´ amen o hmotnosti 1,4 kg a hustotˇe 2,8 zvedli rovnomˇern´ ym pohybem? Odporovou s´ılu vody zanedbejte.
g . cm3
Jakou s´ılu potˇrebujete, abyste k´ amen
7. Plove ve rtuti? M˚ uˇze plovat ve rtuti tˇeleso ze ˇzeleza, olova nebo ze zlata? Zd˚ uvodnˇete v´ ypoˇctem. 8. Tlak vzduchu Atmosf´erick´ y tlak vzduchu je pˇribliˇznˇe 100 000 Pa. Jak velkou tlakovou silou p˚ usob´ı vzduch na desku stolu o rozmˇerech 80 cm × 150 cm? Jak tˇeˇzk´e z´ avaˇz´ı by zp˚ usobilo takovou t´ıhovou s´ılu? Jak to, ˇze st˚ ul tuto t´ıhu vydrˇz´ı? 9. Akv´ arium a l´ ahev Sv´e odpovˇedi nezapomeˇ nte zd˚ uvodnit. a) Voda sah´ a v obou n´ adob´ ach do stejn´e v´ yˇsky. Porovnejte hydrostatick´ y tlak ph u dna obou n´ adob. Porovnejte tak´e tlakovou s´ılu F , kterou voda p˚ usob´ı na dno.
ph u dna akv´ aria je vˇetˇs´ı neˇz / menˇs´ı neˇz / stejn´ y jako ph u dna l´ ahve. F p˚ usob´ıc´ı na dno akv´ aria je vˇetˇs´ı neˇz / menˇs´ı neˇz / stejn´ a jako F p˚ usob´ıc´ı na dno l´ ahve.
b) V obou n´adob´ach je stejn´e mnoˇzstv´ı vody. Porovnejte hydrostatick´ y tlak ph u dna obou n´adob. Porovnejte tak´e tlakovou s´ılu F , kterou voda p˚ usob´ı na dno.
ph u dna akv´aria je vˇetˇs´ı neˇz / menˇs´ı neˇz / stejn´ y jako ph u dna l´ahve. F p˚ usob´ıc´ı na dno akv´aria je vˇetˇs´ı neˇz / menˇs´ı neˇz / stejn´a jako F p˚ usob´ıc´ı na dno l´ahve.
5
Pr´ ace, v´ ykon, u ´ˇ cinnost, energie, teplo, skupensk´ e teplo
1. Hr´ atky s m´ıˇ ckem a) Tenisov´ y m´ıˇcek o hmotnosti 60 g drˇz´ım ve v´ yˇsce 1 m nad zem´ı. Jak´a je jeho potenci´aln´ı energie? b) Nyn´ı m´ıˇcek zvednu rukou do v´ yˇsky 1,5 m. Jakou pr´aci vykon´a s´ıla m´e ruky? Jak se t´ım zmˇen´ı potenci´ aln´ı energie m´ıˇcku? c) M´ıˇcek pust´ım z v´ yˇsky 1,5 m do druh´e ruky ve v´ yˇsce 1 m. Jak se zmˇen´ı potenci´aln´ı energie m´ıˇcku pˇri p´ adu? Jak´ a bude kinetick´ a energie m´ıˇcku pˇri dopadu do ruky? Vyuˇzijte z´akona zachov´an´ı mechanick´e energie. Odpor vzduchu zanedbejte. 2. Rychlost dopadu m´ıˇ cku Tenisov´ y m´ıˇcek pust´ıme z v´ yˇsky 1,5 m na zem. Jakou rychlost´ı dopadne? Vyuˇzijte z´akona zachov´an´ı mechanick´e energie. 3. Crash test Jak velkou kinetickou (pohybovou) energii m´ a testovac´ı auto o hmotnosti 1,4 t rozjet´e na rychlost 160 km h ? Porovnejte energii uvolnˇenou pˇri n´ arazu s energi´ı exploze 1 kg TNT, kter´a ˇcin´ı 4,2 MJ. Jak´a hmotnost TNT by uvolnila stejn´e mnoˇzstv´ı energie jako n´ araz auta? 4. Letadlo Jakou mechanickou energii (kinetickou + potenci´aln´ı) m´a letadlo Boeing 777 o hmotnosti 200 t let´ıc´ı ve v´ yˇsce 10 km ? rychlost´ı 900 km h 5. Rozbˇ eh Jak velkou pr´ aci vykonal atlet o hmotnosti 85 kg pˇri rozbˇehu z 0 na rychlost 30 N´ avod: Pr´ ace atleta je rovn´ a rozd´ılu jeho kinetick´e energie na konci a na poˇc´atku.
km h ?
Odpor vzduchu zanedbejte.
6. Bˇ eh do schod˚ u V z´ avodˇe v bˇehu do 86. patra (320 m nad zem´ı) mrakodrapu Empire State Building vyhr´ala v kategorii ˇzen pop´ at´e Australanka Suzy Walsham s ˇcasem 11:57. Jakou mechanickou pr´aci sportovkynˇe vykonala, je-li jej´ı hmotnost 65 kg? Jak´ y byl jej´ı v´ ykon? Zanedbejte odpor vzduchu i zmˇenu v´ yˇsky tˇeˇziˇstˇe tˇela pˇri bˇehu. N´avod: Pr´ace je rovn´ a rozd´ılu potenci´ aln´ı energie nahoˇre a dole. 7. Vzpˇ eraˇ c Vzpˇeraˇc zvedne ˇcinku o hmotnosti 160 kg do v´ yˇsky 190 cm za 7 sekund. Jakou pr´aci vykon´a a jak´ y je jeho v´ ykon? 8. Jeˇ r´ ab zved´ a panel [obmˇena u ´lohy http://fyzikalniulohy.cz/uloha 82] Jeˇr´ ab zvedne panel o hmotnosti 1,3 t do v´ yˇsky 42 m za 3 minuty. Jakou pr´aci vykon´a jeˇr´ab pˇri zved´an´ı panelu? Jak´ y je jeho v´ ykon? Pˇr´ıkon pouˇzit´ ych motor˚ u je 4,3 kW. Jak´a je u ´ˇcinnost motor˚ u? 9. Hop´ık Pˇri sk´ ak´ an´ı hop´ıku se pˇremˇen ˇuje kinetick´ a energie v potenci´aln´ı a naopak. Pˇri jednom skoku z˚ ust´av´a mechanick´ a energie (souˇcet kinetick´e a potenci´ aln´ı energie) pˇribliˇznˇe stejn´a. Ale hop´ık se nakonec stejnˇe zastav´ı. Kam se ztratila“ ” mechanick´ a energie hop´ıku? Jak´e to m´ a d˚ usledky? 10. Ponorn´ y vaˇ riˇ c Ponorn´ y vaˇriˇc m´ a pˇr´ıkon 350 W a u ´ˇcinnost 80 %. Jak´ y je v´ ykon vaˇriˇce? Za jak dlouho se ohˇreje 3 dl vody na ˇcaj z teploty 18 ◦C na teplotu varu? Mˇern´ a tepeln´ a kapacita vody je 4 200 kg J· ◦C . 11. Kostka ledu g Kostka ledu o objemu 5 cm3 a hustotˇe 0,9 cm zen´a z mraz´aku m´a teplotu −18 ◦C. Jak´e teplo je potˇreba dodat 3 vytaˇ na ohˇr´ at´ı kostky na teplotu t´ an´ı, je-li mˇern´ a tepeln´a kapacita ledu 2 100 kg J· ◦C ? Jak´e teplo mus´ıme d´ale dodat na rozt´ an´ı J kostky ledu? Mˇern´e skupensk´e teplo t´ an´ı ledu je 330 000 kg . 12. Limon´ ada Do sklenice nalijeme 2 dl limon´ ady o teplotˇe 20 ◦C a pˇrid´ame pˇet kostek ledu z pˇr´ıkladu 11 Jak´a bude teplota limon´ ady po rozt´ an´ı ledu? Mˇern´ a tepeln´ a kapacita limon´ ady je pˇribliˇznˇe stejn´a jako pro vodu: 4 200 kg J· ◦C . N´ avod: Pomoc´ı v´ ysledk˚ u pˇr´ıkladu 11 spoˇc´ıtejte teplo potˇrebn´e na rozt´an´ı kostek ledu. Toto teplo odevzd´av´a kostk´ am ledu limon´ ada – urˇcete teplotu tlim , na kterou se t´ım limon´ada ochlad´ı. Pak doch´az´ı k tepeln´e v´ ymˇenˇe mezi limon´ adou ˇ ste kalorimetrickou rovnici o teplotˇe tlim a vodou o teplotˇe tvoda = 0 ◦C vzniklou z ledu. Reˇ Qodevzdan´e = Qpˇrijat´e s nezn´ amou t.
⇒
mlim clim (tlim − t) = mvoda cvoda (t − tvoda )
6
Elektrick´ e obvody, elektrick´ y proud
1. N´ aboj, proud a ˇ cas a) Vodiˇcem proteˇce n´ aboj 100 mC za 2 sekundy. Jak´ y proud proch´az´ı vodiˇcem? b) Vodiˇcem proch´ az´ı proud 200 mA. Za jak dlouho proteˇce vodiˇcem n´aboj 1 C? c) Vodiˇcem prot´ek´ a proud 0,2 A. Jak´ y n´ aboj projde vodiˇcem za 1 minutu? 2. Elektrick´ y odpor a Ohm˚ uv z´ akon a) b) c) d)
Pˇri napˇet´ı 4,5 V prot´ek´ a rezistorem proud 100 mA. Jak´ y je odpor rezistoru? Rezistor o odporu 2,5 kΩ je pˇripojen k napˇet´ı 230 V. Jak´ y proud teˇce rezistorem? Rezistorem o odporu 200 Ω teˇce proud 25 mA. K jak´emu napˇet´ı je pˇripojen? Urˇcete a porovnejte odpory rezistor˚ u, pro nˇeˇz jsme namˇeˇrili voltamp´erovou charakteristiku – z´avislost proudu na napˇet´ı: 500
I / mA
400
300 R1 200 R2
100
0
0
1
2
3
4
5 6 U /V
7
8
9
10
3. Jednoduch´ e elektrick´ e obvody U kaˇzd´eho z n´ asleduj´ıc´ıch obvod˚ u spoˇc´ıtejte celkov´ y odpor spojen´ ych rezistor˚ u a proud tekouc´ı obvodem. a)
b)
c)
40 Ω 26 Ω
40 Ω
24 Ω
26 Ω 60 Ω
12 V
60 Ω
12 V
12 V
4. Amp´ ermetr a voltmetr Do kaˇzd´eho z obvod˚ u v pˇr´ıkladu 3 dokreslete amp´ermetr a voltmetr, abyste mohli zmˇeˇrit napˇet´ı na ˇsedˇe oznaˇcen´em rezistoru a proud j´ım proch´ azej´ıc´ı. 5. Sloˇ zitˇ ejˇ s´ı obvod U n´ asleduj´ıc´ıho obvodu spoˇc´ıtejte celkov´ y odpor vˇsech rezistor˚ u, celkov´ y proud a proudy tekouc´ı rezistory R2 a R3 . R2 = 8 Ω R1 = 1 Ω
R4 = 4 Ω
R3 = 8 Ω
U =9V
6. Sloˇ zit´ y obvod U n´ asleduj´ıc´ıho obvodu spoˇc´ıtejte celkov´ y odpor vˇsech rezistor˚ u.
10 Ω
20 Ω
30 Ω 60 Ω
30 Ω
30 Ω
7. Mˇ ern´ y elektrick´ y odpor mm2 Mˇern´ y elektrick´ y odpor mˇedi je ρ = 0,017 Ω · m . Jak´ y odpor m´a mˇedˇen´ y vodiˇc kruhov´eho pr˚ uˇrezu o pr˚ umˇeru 0,56 mm a d´elce 30 cm? N´ apovˇeda: Pozor na jednotky! Podle jednotky ρ vid´ıme, kter´e jednotky plochy a d´elky m´ ame pouˇz´ıt.
