Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku Laura A. Janda University of Tromsø
[email protected] http://hum.uit.no/lajanda/
Hlavní smysl • Metafora a metonymie jsou základní kognitivní mechanismy, motivující strukturu jazyků • Analýzy metafory a metonymie jsou dosud většinou introspektivní, ale to neznamená, že by se výsledky nedaly potvrdit kvantitativně • Díky dostupnosti elektronických korpusů a statistického softwaru lze při výzkumu metafory a metonymie využít kvantitativních metod
Struktura přednášky: • Část 1: – „smutek“ v ruštině • metafora a vzdálenost mezi synonymy
• Část 2: – „udělat něco jen jednou“ v ruštině • metonymie a souvislost s klasifikací sloves
• Část 3: – odvozování slov v ruštině, češtině a norštině • to, co jazyky mají společného a to, čím se liší
Část 1 –„smutek“ v ruštině •metafora a vzdálenost mezi synonymy
‘Smutek’ v ruštině • grust’, melancholija, pečal’, toska, unynie, chandra • Vyskytují se v těchto konstrukcích: – v + 4. Této konstrukce ukazují, – v + 6. které metafory motivují chápání smutku v ruštině – 7. – s + 7. Podle distribuce těchto konstrukcí – ot + 2. můžeme změřit vzdálenost mezi synonymy – (4.) – (Jiné konstrukce)
Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině – v + 4. a v + 6.: • metaforická jáma nebo bláto • inogda vpadaju v unynie ‘občas upadám do smutku’ • suprug iznyvaet v toske ‘manžel se trápí smutkem’
Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině • 7. – metaforický činitel – čelovek, tomimyj unyniem ‘člověk mučený smutkem’ • s 7. – metaforické gesto (úsměv) – -Kušaeš’ ty, kak svin’ja, - s grust’ju skazal kapitan ‘Jíš jako prase, řekl kapitán smutně’
Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině • ot + 2. – metaforický důvod • Podumajte, ètot čelovek umer ot melanxolii! ‘Jen si představte, tento člověk umřel smutkem!’
– metaforická nemoc • Samoe lučšee lekarstvo ot xandry -- èto čtenie. ‘Nejlepší lék na smutek je čtení.’
‘Smutek’ Vzdálenost mezi synonymy
pečal’
toska
chandra melancholija grust’
unynie
Část 2 –„udělat něco jen jednou“ v ruštině •metonymie a souvislost s klasifikací sloves
Metonymie u ruských sloves • V ruštině lze odvozovat slovesa s metonymickým významem ‘udělat něco jen jednou’ -- semelfaktivy
Čichnet ‘Kýchne’
• Pomocí přípony -nu (jako čichnut’ ‘kýchnout’ od čichat’ ‘kýchat’ ) • Pomocí předpony s- (jako sglupit’ ‘udělat jednu hloupou věc’ od glupit’ ‘chovat se hloupě’ )
Ale... • To je divný vztah mezi příponou -nu a předponou s-.
Řešení: alomorfismus • Hypotéza: – -nu a s- se chovají jako alomorfy při odvozování semelfaktivních sloves
Alomorfismus • Podle našich tradic, alomorfismus existuje, když dva morfémy (nebo více morfém) mají – stejnou funkci – komplementární distribuci • (Bloomfield 1935: Chapters 10 & 13; Matthews 1974: Chapter V) • Obyčejně jsou to morfémy, které jsou příbuzné, jako alomorfy kořene knig- v ruštině: kniga [kn’ig-] (1.jed), knige [kn’ig’-] (6.jed), knig [kn’ik-] (2.mn), knižka [kn’iš- ] (dim 1.jed), knižek [kn’iž-] (dim 2.mn)
-nu databáze • 296 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí -nu
Plesnut’/pleskanut’ ‘šplouchnout’
– databáze zahrnuje příklady i s -nu i s -anu, jako pleskat’ ‘šplouchat’ od kterého odvozujeme plesnut’ a pleskanut’ ‘šplouchnout’ – databáze zahrnuje refleksívy jako kačat’/kačnut’, kačat’sja/kačnut’sja ‘houpat (se)/zhoupnout (se) jednou’
Schitril? ‘Zachytračil si (jednou)?’
s- databáze • 105 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí s– databáze zahrnuje 11 sloves pohybu jako chodit’/schodit’ ‘jít/dojít někam a vrátit se jednou’ – databáze zahrnuje refleksívy jako lovčit’/slovčit’, lovčit’sja/slovčit’sja ‘chytračit/zachytračit si jednou’
Jsou -nu a s- v komplementární distribuci? • Viz handout • Chi-square dokazuje významnou souvislost mezi distribucí -nu a s- a klasifikací sloves nedokonavého vidu podle Jakobsona: – chi-square = 257.3, df = 5 – p < 2.2e-16 (= 0) – Cramer’s V (výše výsledku) = 0.8 (obrovská)
Třídy sloves, které dávají přednost -nu
Třídy sloves, které dávají přednost s-
• -aj • neproduktivní 1. časování • -*ě
• -ova • -i • -*ěj
Třídy sloves, které dávají přednost -nu
-aj
neprod. 1. časov.
Zevnul ‘Zívnul’
-*ě
Svistnula ‘(Za)hvízdnula’ Liznul ‘Líznul’
Třídy sloves, které dávají přednost s-
-ova
Smalodušestvoval ‘Projevil malomyslnost jednou’
-i
Sgrubil! ‘Zachoval se sprostě jednou!’
-*ěj
Srobela? ‘Ztratila odvahu jednou?’
Komplementární distribuce: souhrn • Distribuce není dokonalá, ale statisticky je skoro dokonalá • Co se týká dvou tříd, je distribuce dokonalá: slovesa ve třídě neproduktivní 1. časování používají jen -nu, slovesa ve třídě -*ěj používají jen s• U ostatních tříd jsou silné tendence, ale také se překrývají, zvláště u tříd -ova a -i • Výsledek: -nu a s- jsou dobrými kandidáty na alomorfy
Část 3 –odvozování slov v ruštině, češtině a norštině •to, co jazyky mají společného a čím se liší
Metonymie z širší perspektivy • Metonymie tvoří systém mentálních adres • Používáme jednu věc (nositel), abychom poukázali na druhou (cíl)
Metonymie v lexikonu: příklad 1 • Potřebujeme chytrou hlavu pro tento projekt
(chytrá) hlava nositel část
(chytrý) člověk cíl celek
Metonymie v lexikonu: příklad 2 • Mléko se převrátilo mléko nositel obsah
sklenice cíl nádoba
Metonymie ve slovotvorbě: ruština • brjuchan ‘břicháč’ brjucho nositel část
brjuchan cíl celek
Metonymie ve slovotvorbě: čeština • květináč květina nositel obsah
květináč cíl nádoba
Nositele a cíly • Co se týká dějů: DĚJ, STAV, MĚNA STAVU, UDÁLOST, ZPŮSOB, ČAS, CENA/LÍSTEK • Co se týká účastníků: ČINITEL, VÝROBEK, PŘEDMĚT, NÁSTROJ • Co se týká entit: ENTITA, ABSTRAKCE, VLASTNOST, SKUPINA, VŮDCE, HMOTA, MNOŽSTVÍ, ŽENSKÁ ENTITA, MUŽSKÁ ENTITA • Co se týká část-celek: ČÁST, CELEK, OBSAH, NÁDOBA, UMÍSTĚNÉ, MÍSTO, MAJETEK, MAJITEL • Klasifikace podle Peirsmana a Geeraertsa (2006) největší inventář metonymie v lexikonu
Databáze metonymie ve slovotvorbě v ruštině, češtině a norštině • Každý typ je jednoznačná soustava: metonymie, word class, přípona • Vyloučíme a) zdrobněliny, b) odvozování srovnávacích přídavných jmen, c) odvozování sloves nedokonavého vidu • Viz handout
počet typů
Metonymie s nejvyšším výskytem – ABSTRAKCE MÍSTO VLASTNOSTI – DĚJ MÍSTO ABSTRAKCE – DĚJ MÍSTO ČINITELE – DĚJ MÍSTO VLASTNOSTI – DĚJ MÍSTO NÁSTROJE – DĚJ MÍSTO VÝROBKU – VLASTNOST MÍSTO ABSTRAKCE – ENTITA MÍSTO VLASTNOSTI – VLASTNOST MÍSTO ENTITY – DĚJ MÍSTO UDÁLOSTI
Do jaké míry určují přípony metonymii? • Počet metonymií / přípona – Nejvyšší: 16 (čeština), 15 (ruština), 11 (norština) – Nejnižší: jen jedna metonymie u 128 přípon (ruština), ... 94 přípon (čeština), 21 přípon (norština) – Průměr je kolem 3 metonymií / přípona
• počet cílů / přípona – 60% mají jen jeden cíl, ale 15% mají více cílů než nositelů
Do jaké míry určují přípony metonymii? • Přípona obyčejně neupřesňuje metonymii • Přípona upřesňuje slovní druh cíle
• Co znamená přípona? • “Na základě nositele X, proved’te metonymii. Slovní druh cíle je Y.”
Distribuce metonymií v ruštině, češtině a norštině
Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině a češtině • • • • • •
MÍSTO MÍSTO VLASTNOSTI MAJITEL MÍSTO MAJETKU STAV MÍSTO VLASTNOSTI VLASTNOST MÍSTO MÍSTA ČÁST MÍSTO CELKU VLASTNOST MÍSTO HMOTY
Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině • ENTITA MÍSTO ŽENSKÉ ENTITY • NÁSTROJ MÍSTO VLASTNOSTI • VLASTNOST MÍSTO VLASTNOSTI
Metonymie, které jsou obzvláště časté v češtině • OBSAH MÍSTO NÁDOBY • VÝROBEK MÍSTO MÍSTA • MNOŽSTVÍ MÍSTO ENTITY
Metonymie, které jsou obzvláště časté v norštině • MÍSTO MÍSTO UMÍSTĚNÉHO • VÝROBEK MÍSTO ČINITELE
Závěr • Metafora a metonymie hrají důležitou roli v mluvnici • Potřebujeme introspekci, abychom poznali, kde jsou metafora a metonymie aktuální v mluvnici • Pomocí kvantitativních metod můžeme srovnávat metafory a metonymie v mluvnici
