Kvalita života seniorů v pobytovém zařízení

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Kvalita života senior v pobytovém za ízení sociálních služeb

Diplomová práce

Bc. Stanislava Maloušková

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Kate ina Kubal íková, Ph.D.

Brno 2015

estné prohlášení Prohlašuji, že magisterskou diplomovou práci jsem vypracovala samostatn a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem uvedla v seznamu použitých zdroj .

V Brn 29. 05. 2015 ……………………………. Bc. Stanislava Maloušková 2

Pod kování: Tímto bych cht la pod kovat paní PhDr. Kate in

Kubal íkové, Ph.D., vedoucí mé

magisterské diplomové práce, za její as, za odborné vedení a inspirativní p ipomínky, za vst ícnost a trp livost p i zpracování této práce.

Za ochotu a vst ícnost p i výb ru respondent

a za umožn ní uskute nit rozhovory

se seniory, uživateli pobytových sociálních služeb d kuji vedení domova pro seniory, sociálnímu pracovníkovi, zdravotnickému a ošet ovatelskému personálu.

D kuji všem senior m, uživatel m pobytové sociální služby za jejich spolupráci, trp livost a snahu odpovídat na pokládané dotazy.

3

Obsah ÚVOD.................................................................................................................................... 7 I. TEORETICKÁ ÁST ................................................................................................ 10 1

2

3

4

5

Senio i.......................................................................................................................... 10 1.1

Stárnutí.................................................................................................................. 12

1.2

Stá í ....................................................................................................................... 14

1.3

P íprava na stá í .................................................................................................... 16

1.4

Adaptace na stá í................................................................................................... 19

Kvalita života............................................................................................................... 21 2.1

Definice kvality života.......................................................................................... 23

2.2

Objektivní pohled na kvalitu života...................................................................... 25

2.3

Kvalita života senior ........................................................................................... 25

2.4

Subjektivní pohled na kvalitu života .................................................................... 27

2.5

Maslowova motiva ní teorie pot eb ..................................................................... 28

2.6

Pot eby senior ..................................................................................................... 33

Sociální služby............................................................................................................. 36 3.1

Sociální služby pro seniory................................................................................... 37

3.2

Trendy v sociálních službách................................................................................ 39

Domovy pro seniory .................................................................................................... 42 4.1

Charakteristika domov pro seniory..................................................................... 43

4.2

Podmínky poskytování sociálních služeb v pobytových za ízeních …………….46

4.3

Podmínky p ijetí seniora do domova pro seniory................................................. 47

4.4

Rizika pobytových sociálních služeb pro seniory................................................. 48

Vymezení obecných pojm ......................................................................................... 51 5.1

Vymezení pojmu hodnoty a hodnocení ................................................................ 51

5.2

Vymezení pojmu p edstavy .................................................................................. 52 4

II. METODOLOGICKÁ ÁST .......................................................................................... 54 6

Metodika výzkumu...................................................................................................... 54 6.1

Cíl výzkumu.......................................................................................................... 54

6.2

Strategie výzkumu ................................................................................................ 54

6.3

Operacionalizace................................................................................................... 55

6.4

Techniky sb ru dat................................................................................................ 56

6.5

Jednotka zkoumání a zjiš ování............................................................................ 58

6.6

Organizace výzkumu ............................................................................................ 58

6.7

Realizace výzkumu ............................................................................................... 59

6.8

Omezení výzkumu ................................................................................................ 60

III. ANALYTICKÁ 7

ÁST................................................................................................. 61

Analýza a interpretace dat ........................................................................................... 61 7.1

Charakteristika vybraného za ízení....................................................................... 61

7.2

P edstavy senior o stá í a kvalit života ve stá í ................................................. 65

7.3

Poskytování pomoci senior m.............................................................................. 70

7.4

Život v domov pro seniory.................................................................................. 74

7.5

Další zjišt né poznatky ......................................................................................... 81

ZÁV R................................................................................................................................ 82 POUŽITÉ ZDROJE............................................................................................................. 87 MONOGRAFIE .................................................................................................................. 87 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................. 90 PRÁVNÍ P EDPISY .......................................................................................................... 90 ANOTACE .......................................................................................................................... 91 ANNOTATION................................................................................................................... 92 JMENNÝ REJST ÍK.......................................................................................................... 93 V CNÝ REJST ÍK ............................................................................................................ 95 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 97 5

SEZNAM P ÍLOH ............................................................................................................. 98 STA ................................................................................................................................. 117

6

ÚVOD „Stá í p ináší nadhled, moudrost, napln ní“1 V diplomové práci se zabývám kvalitou života senior v pobytovém za ízení sociálních služeb, domov pro seniory. Ve své práci se chci zam it na kvalitu života z pohledu senior , jak se naplnily jejich p edstavy v oblasti kvality života odvíjející se od jejich pot eb. P edstavy senior

se odvíjí od seniorova vnímání životní situace, zvládání

základních životních pot eb, soustavy hodnot, životních cíl a základních lidských pot eb. Veškeré oblasti základních lidských pot eb schematicky roz le uje Maslowova hierarchie pot eb, která se

lení do p ti úrovní. Pro napln ní kvality života senio i pot ebují

ucházejícím zp sobem uspokojovat své životní pot eby, které jsou nepostradatelné pro jejich kvalitní život. Všeobecn

jsou známé demografické p edpov di, které o ekávají nár st po tu osob

v seniorském v ku a jejich zvyšující se nároky na poskytování pobytových sociálních služeb. Proto pobytové sociální služby ur ené pro seniory nabývají na d ležitosti. Senio i v pobytových za ízeních typu domov pro seniory, jediné za ízení, které je zam eno výlu n na seniory, jsou výrazn ohroženi sociálním vylou ením. Senior m se životní prostor nevyhnuteln zužuje a více lpí na známém prost edí. Každá zm na životních podmínek seniora spíše ohrožuje, než napl uje. Aby tomu tak nebylo, je pot ebné zajistit podmínky, které budou spl ovat požadavky senior na kvalitní, rozmanitý a spokojený život a to jak po stránce psychické, fyzické, tak i sociální. Téma kvalita života senior

v pobytovém za ízení sociálních služeb jsem si zvolila

z d vodu mého zájmu o tuto problematiku. Stárnutí populace povede ke vzr stajícímu po tu senior , kte í budou na pobytovou sociální službu odkázáni. Tento fakt bude ovliv ovat tento druh sociální služby, která se stane celospole ensky pot ebn jší. Tato skute nost ve mn evokovala myšlenku, že by bylo zajímavé zjistit, jak senio i hodnotí napln ní svých p edstav o kvalit života v pobytovém za ízení sociálních služeb, domov pro seniory.

1

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II. Dosp lost a stá í, s. 299

7

Dvo á ková2 uvádí, že kvalita života není reprezentována jenom individuálním životním standardem, ale je spojena také s prost edím, ve kterém lidé žijí, s jejich pot ebami a požadavky. Kvalita života je chápána jako výsledek p sobení mnoha faktor , kterými jsou faktory sociální, zdravotní, ekonomické, enviromentální podmínky, které jsou ve vzájemné interakci. Je možné sem také zahrnout otázky vlastní smysluplnosti a užite nosti života, ale také i subjektivní hodnocení osobní svobody a spokojenosti. Vzhledem k tomu, že lidé jsou r zní, mají jiné p edstavy o svém život a jeho kvalitách, které se s p ibývajícím v kem m ní, je nutné u každého lov ka zvolit individuální p ístup. Odlišným zp sobem bude život a jeho kvalitu posuzovat mladý zdravý, aktivní lov k od lov ka, který je starý, nemocný a nesob sta ný. V mé diplomové práci se budu v novat kvalit

života z pohledu senior

žijících

v pobytovém za ízení, domov pro seniory, jejich p edstavám odvíjejících se od jejich pot eb. Cílem práce bude zodpov zení hlavní výzkumné otázky: „Jak senio i žijící v pobytovém za ízení sociálních služeb hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života?“ Stárnutí a stá í je fyziologicky p irozený proces, který u každého jedince probíhá individuáln , stejn tak probíhá i p izp sobování se stá í a adaptace na nové podmínky. Sou asn

se zvyšujícím se v kem se m ní pot eby, jejich priorita a hodnoty, které

ovliv ují spokojenost a kvalitu života. Vzhledem k tomu je dle mého názoru nutno na každého seniora pohlížet co nejindividuáln ji a tím p ispívat ke zvyšování jejich kvality života. Domnívám se, že záv ry mé práce budou prosp šné a využitelné p i zkvalit ování života senior v domov pro seniory. V teoretické ásti diplomové práce se zabývám vymezením pojm vztahujících se k tématu práce a jejich objasn ní. V první kapitole se v nuji pojm m senior, stárnutí a stá í. Dále popisuji adaptaci a p ípravu na stá í. Druhá kapitola je zam ena na pojem kvalita života. V nuji se v ní parametr m kvality života, objektivnímu a subjektivnímu pohledu na kvalitu života, Maslowov pyramid pot eb, pot ebám senior a kvalit života senior . T etí kapitola pojednává o sociálních službách pro seniory. 2

DVO Á KOVÁ, D. 2012. Kvalita života senior v domovech pro seniory

8

tvrtá kapitola vymezuje

domovy pro seniory, jejich charakteristiku, podmínky poskytování sociálních služeb, podmínky p ijetí seniora do domova pro seniory, rizika pobytových sociálních služeb. Pátá kapitola definuje obecné pojmy hodnoty, hodnocení a p edstavy. V metodologické ásti je popsán cíl výzkumu, strategie výzkumu, díl í výzkumné otázky, operacionalizace výzkumných otázek, techniky sb ru dat a vymezení jednotky zkoumání a zjiš ování. Dále je popsána organizace výzkumu a omezení výzkumu. V analytické

ásti jsou interpretovány informace, které byly zjišt ny v pr b hu

provád ného výzkumného šet ení, a jsou prezentovány a interpretovány výsledky vedoucí k zodpov zení hlavní výzkumné otázky.

9

I. TEORETICKÁ ÁST

1

Senio i

Vzhledem k tomu, že se ve své diplomové práci v nuji cílové skupin senior , bude první kapitola pojednávat o této cílové skupin . V úvodu kapitoly se zam ím na charakteristiku senior . Další ást vymezuje pojmy stárnutí a stá í. Záv r kapitoly pat í adaptaci a p íprav na stá í p ímo ovliv ující kvalitu života senior . P i zodpov zení otázky kdo je senior a co senior znamená, musíme vycházet z toho, že se bude jednat o kategorii, ve které se protínají biologicko-medicínská hlediska s hledisky sociologickými. „Senior je lov k v završující životní fázi se specifickým postavením ve spole nosti.”3 Sak a Kolesárová uvád jí, že seniorem se lov k stává plynulým p echodem ze st ední generace a statut seniora je nezm nitelný, konec seniora není p echodem do další životní fáze, konec seniora je završením fáze životního cyklu.4 Podle velkého psychologického slovníku se pojmem senior ozna ují lidé starší 60 až 65 let.5 „Obsahové vymezení pojmu „senior” je v zásad dvojího druhu. Užívá se v návaznosti na národní d chodové systémy k ozna ení osob, které jsou ve v ku stanovené v kové hranice odchodu do starobního d chodu a starší, nebo podle definice OSN, která uznává ve svých materiálech v kovou hranici 65 let jako hranici stá í. N kdy se senio i ješt podle životních sil a aktivit rozd lují na seniory t etího v ku (aktivní a nezávislí) a seniory tvrtého v ku (závislí). Jiným vymezením je d lení této životní etapy podle v ku, a to na mladší stá í vymezené roky 65-75 let a pokro ilé stá í zahrnující v k nad 75 let výše.”6

3

SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. Sociologie stá í a senior , s. 25 SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. Sociologie stá í a senior , s. 25 5 HARTL, P., HARTLOVÁ, H., Velký psychologický slovník, s. 520 6 MPSV. Usnesení vlády eské republiky, ást III. D vodová zpráva. Senio i v R [online] 4

10

eská populace nemá jednotný názor ohledn v ku seniora. Tzv. „v ky” ur ující podle velkých ástí populace hranici seniorského v ku jsou t i. První hranicí je 60 let (podle více než 54 % populace). Druhá mén

astá je hranice 65 let (podle 79 % populace).7

M žeme tedy konstatovat, že podle eské populace se lov k stává seniorem mezi 60. a 70. rokem v ku v závislosti na svých individuálních charakteristikách.8 Populace senior je zna n heterogenní, má však charakteristické rysy, které jsou dány p edevším obecn

platnou jedine ností vloh a osobnostních rys , které se s v kem

neztrácejí, r znou mírou rozvoje t chto vloh b hem mládí a st edního v ku, interindividuální variabilitou involu ních biologických d j , r znou mírou chorobných zm n, událostmi dlouhého života, zkušenostmi a návyky, vzd láním a profesní kariérou, životním zp sobem, hodnotovým systémem, životním názorem, snahou, o ekáváním, r zným sociáln ekonomickým zázemím, nap . osam lostí, ovdov ním, rodinou, vztahy v rodin v etn majetku, bytových podmínek a bydlení. T ebaže mají senio i velmi mnoho spole ného, p esto se navzájem liší jak ve své zdatnosti a životních podmínkách, tak ve svých pot ebách a nárocích.9 Seniorská populace je ohrožená. Za projevy a rizika ohrožení považujeme p edevším snižování ekonomické úrovn , které znemož uje uspokojování pot eb p im ené dané spole nosti, v kovou diskriminaci, ageismus (diskriminace z d vodu v ku), vylu ování, vyt s ování a nedobrovolný život mimo spole nost, genera ní intoleranci, omezování pracovních p íležitostí, p edsudky o poklesu funk ní zdatnosti ve stá í, podez ívání z možné p ítomnosti diskreditujících postižení nap . demence, osam lost, nep izp sobení se novým životním podmínkám (maladaptace), penzionování, ztrátu konkurenceschopnosti na trhu práce, riziko vyšší nemocnosti, zvýšené riziko ztráty sob sta nosti, zanedbávání a týrání.10 Jen ve velmi málo p ípadech se stává, že senior sám se rozhodne k d ležité zm n ve svém život jako nap íklad, že si najme n koho na pomoc v domácnosti nebo pro odchod

7

SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. Sociologie stá í a senior , s. 26 SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. Sociologie stá í a senior , s. 26 9 MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 37 10 MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 38 8

11

ze svého p irozeného prost edí do za ízení sociálních služeb, domova pro seniory. Podle výzkumu "Home Insteat Senior Care" vyplynulo, že pouhých 25 % senior pod 75 let se pro tuto zm nu rozhodnou sami. Zbylých 75 % a v tšina ostatních senior nad 75 let toto rozhodnutí sami neu iní. Rozhodnutí za n provede jiná osoba, p evážn rodina, soused, právní zástupce nebo léka . Tyto osoby si všimnou, že senior již není sám schopen se o sebe postarat a pot ebuje pomoc a podporu. Ve v tšin

p ípad

takto rozhodne potomek seniora.11

1.1

Stárnutí

Lidský v k je vyjad ován roky, které m žeme vystihnout po tem otá ek zem kolem slunce a to od doby narození jedince, takto je vyjad ován chronologický v k. Jestliže však budeme chtít o jednotlivci v d t více, a to jaký je, není možné brát v k za vhodné m ítko a to z d vodu, že lidé stejného chronologického v ku jsou rozdílní a liší se fyzickým a psychickým stavem.12 „Stárnutí je t lesný, psychologický, sociální a duševní jev.” Paul B. Baltes Stárnutí

lov ka je p irozeným jevem lidského života. Období geriatrického v ku

charakterizují specifické ne ekané zm ny, které nutí seniora, aby porovnával svoji kvalitu života se zm nami, které nastaly a už v rámci jeho zdravotního stavu nebo prost edí. P izp sobení se seniora t mto aktuálním zm nám vytvá í podstatné kritérium pro jeho kvalitu života.13 Existuje n kolik teorií, které se snaží vysv tlit zásadní p í iny zm n.

evela a kol.

rozd luje teorii stárnutí do dvou hlavních skupin. První teorie jsou teorie stochastické, jedná se o teorii opot ebování a náhodných zm n. P edpokládají, že d je spojené se stárnutím jsou p evážn náhodné, že spole n s v kem p ibývá opot ebování, poškození, poruch, chyb, selhání bun ného ízení a sou asn celovztažného uspo ádání organismu. Druhá teorie jsou teorie nestochastické, jedná se o teorie naprogramování. P edpokládají, že stárnutí je zejména geneticky p edur eno a programováno.14 11

HOGAN, P., HOGAN, L. Stages of senior care: your step-by-step quide to making the best decisions STUART-HAMILTON, I. The Psychology of Ageing 13 HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, . Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 7 14 EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie, s. 21 12

12

Podle Mühlpachra je stárnutí, neboli gerontogeneze zákonitý, druhov

specifický

celoživotní proces. Jedná se o proces individuální, kdy každý lov k stárne do ur ité míry svým tempem. Tato variabilita je dána r znou genetickou výbavou, r znými životními podmínkami, p sobením prost edí, rozdílným zdravotním stavem a životním stylem.15 Topinková, Neuwirth uvád jí, že stárnutí je specifický, nezvratný a neopakovatelný biologický proces, který je spole ný pro celou p írodu a tento proces se nazývá život. Délka života je zárove geneticky vymezena a pro každý druh je specifická.16 Biologické stárnutí je doprovázeno velice pomalými omezeními pracovních schopností zp sobenými anatomickými a funk ními zm nami, mezi které pat í zvyšující se k ehkost kostí, ochabování svalstva, postupná ztráta a posléze až zánik funkcí smyslových orgán zraku a sluchu.17 Období stárnutí a stá í je vesm s chápáno negativn a s obavami. V tomto období jsou o ekávány problémy a omezení ve ztrát sob sta nosti, ve snížení mentálních funkcí, v omezení sociálních kontakt a ve ztrát možnosti seberealizace. S tím souvisí také strach z ponížení, ze ztráty lidské d stojnosti a ztráty respektu obzvlášt p i ztrát sob sta nosti. Tyto obavy mohou být, ale neopodstatn né z d vodu rozdílnosti konkrétního pr b hu stárnutí a stá í u senior .18 Vzhledem k tomu, že každý jedinec stárne rozdíln , v návaznosti na jeho genetickou výbavu. Rozlišujeme dva typy stárnutí:19 • Fyziologické stárnutí, které probíhá p irozen

jako sou ást normálního života

jedince (od zrození po úmrtí jedince). • Patologické stárnutí, které je charakteristické p ed asným stárnutím, kdy kalendá ní v k jedince je nižší než jeho funk ní v k. Toto stárnutí se v tšinou projevuje sníženou sob sta ností.

15

MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 22 TOPINKOVÁ, E., NEUWIRTH, J. Geriatrie pro praktického léka e, s. 13 17 BEDNÁ OVÁ, D. 2003. Vybrané aspekty života senior 18 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 14 19 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 14-15 16

13

„Proces stárnutí je zákonitý a fyziologický a nikdo živý se mu nem že vyhnout. Je t eba zd raznit, že stárnutí a stá í není nemoc, nýbrž p irozený fyziologický proces. Je ovšem pochopitelné, že lidé cht jí žít dlouho a stejn tak dlouho cht jí být zdraví a sob sta ní.”20 „Stárnutí a stá í je specifický biologický proces, který je charakterizován tím, že je dlouhodob nakódován, je nevratný, neopakuje se, jeho povaha je r zná, zanechává trvalé stopy. Jeho rozvoj se ídí druhov specifickým zákonem. Podléhá formativním vliv m prost edí.”21 Stárnutí m žeme považovat za p echodné období mezi dosp lostí a stá ím. Jedná se o biologické „p edpolí” stá í. Stá í je p irozenou, ale poslední fází ontogenetického vývoje.22

1.2

Stá í

Pojem stá í je obecným ozna ením pozdních fází ontogeneze, p irozeného pr b hu života. D sledkem a projevem stá í jsou geneticky podmín né procesy, které jsou ovliv ovány dalšími initeli, kterými mohou být choroby, životní zp sob a životní podmínky. Stá í je spojeno s celou adou d ležitých spole enských zm n, mezi které pat í odchod a osamostatn ní d tí s tím spojená zm na sociální role a penzionování.23 Stá í je ozna ováno jako proces postihující živou hmotu, který probíhá již od po etí. Výsledkem stárnutí je stá í = senium.24 Haškovcová uvádí, že stá í je p irozené období lidského života, toto období se vztahuje k životnímu období d tství, mládí a k dob zralosti. Uvádí také, že stá í není nemoc, ale jde o p irozený pochod zm n po celý život a tyto zm ny jsou nejvíce patrné v pozd jším v ku.25

20

HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek sociální gerontologie, s. 10 PACOVSKÝ, V., HE MANOVÁ, H. Gerontologie, 22 PACOVSKÝ, V. O stárnutí a stá í, s. 29 23 MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 18 24 KALVACH, Z. a kol., Geriatrie a gerontologie, s. 200 25 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 59 21

14

Podle Sak a Kolesárové je stá í obdobím, kdy se jedinec ve vzpomínkách vrací do d tství, ke svým ko en m a srovnává sv j prožitý život s hodnotami p edanými mu v d tství a s p edstavami, které m l o život .26 Mühlpachr uvádí, že „stá í není choroba, je však spojeno se zvýšeným výskytem nemocí a zdravotních potíží. Krom

smrti je hlavní hrozbou chorob ztráta sob sta nosti.”

Sob sta nost se spolu s nar stajícím v kem zna n snižuje, starý lov k není schopen své základní pot eby pln uspokojovat sám, což je d sledek jeho závislosti na jiných lidech a nutné pot eby životní zm ny.27 Všechny zm ny ve stá í mají svou p í inu a následek, jsou vzájemn se prolínající, n kdy protich dné, proto se jednotné vymezení a periodizace stá í stávají velmi obtížnými.28 Tradi n

rozlišujeme stá í kalendá ní, biologické a sociální. Biologické stá í ur ují

involu ní zm ny, jedná se o nevratné biologické zm ny v souvislosti s prod lanými nemocemi. Jedná se o pokles výkonnosti, míru funk ního zdraví nebo fenotyp stá í "sta ecké" zm ny postavy, postoje, ch ze, vlas , pokožky, chrupu, obli eje, chování. Jde ale také o subjektivní vnímání v ku, který souvisí s vnímáním úbytku i dostatku sil. Kalendá ní stá í je vymezeno dosažením ur itého stanoveného v ku, od kterého se nejnápadn ji projevují involu ní zm ny. Sociální stá í je vymezeno v rámci kombinace sociálních zm n nebo spln ním ur itého kritéria jako nap . penzionování, dosažení d chodového v ku. 29 Vágnerová uvádí, že lov k si stá í za íná uv domovat kolem 60. roku v ku a záleží pouze na n m, jak se s tímto mezníkem vyrovná. N kdo vnímá stá í jako možnost rozhodovat svobodn sám o sob , o svém život , o zp sobu jak trávit volný as, který má díky odchodu do d chodu. V p ípad , kdy tento as nedokáže vyplnit, vnímá ho jako p ít ž. lov ka už netíží povinnosti ze spole enského postavení, a proto záleží pouze a jen na

26

SAK, P., KOLESÁSOVÁ, K. Sociologie stá í senior , s. 13 MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 39 28 MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 18-21 29 EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie, s. 25-27 27

15

n m jakým zp sobem bude realizovat svoje doposud nenapln né pot eby nebo zvolí samotu.30 Senior stá í prožívá v n kolika sociálních skupinách a to ve spole enství rodiny, která je pro seniora nejd ležit jší. Dále ve spole enství p átel a známých, toto spole enství hraje d ležitou roli p i kontaktu seniora s okolím a mnohdy mu nahrazuje rodinu. A dále ve spole enství instituce, jedná se o domy s pe ovatelskou službou, domovy pro seniory, nemocnice nebo lé ebny dlouhodob nemocných.31 Stá í je asem uzavírání života v jeden celek. Ve stá í jde o uv domování si smyslu života vlastního, života v bec a jeho napl ování. Pochopením vlastního života dosp je lov k k vyrovnání a uklidn ní.32

1.3

P íprava na stá í

Velmi d ležitá je p íprava na aktivní stá í, která by m la za ít již ve v ku, kdy kalendá ov je ke stá í ješt pom rn daleko.33 Základem p ípravy by m lo být v domí zodpov dnosti a možnosti ovlivnit kvalitu života ve vlastním stá í na stran jednotlivých lidí s podporou na stran spole nosti. Jedná se o podporu adaptace, seberealizace, autonomie, využívání zkušeností, sociální participace s individuálním postupem zam eným na konkrétního lov ka. Každý lov k stárne tak, jak žil. Co bylo založeno v mladém a st edním život , bude trvat i ve stá í.34 Podle Haškovcové je stá í neodvratnou perspektivou všech živých tvor , a proto bychom na n j m li být p ipraveni.35 „Stá í je devalvováno blízkostí smrti, je p edposlední etapou lidské pouti zdejším, reálným sv tem. Je to jist i tak, ale to ješt neznamená, že stá í je pouze zoufale zra ující a zra ujícn zoufalé. Stá í je vinobraním života, ale je také strašlivým protivníkem. A my se musíme s p edstihem let ptát, jak m žeme ovlivnit kvalitu vlastního stá í, aby, 30

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II. Dosp lost a stá í, s. 250 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II. Dosp lost a stá í, s. 255 32 VYM TAL, J. Léka ská psychologie, s. 46 33 GILLERNOVÁ, I. a kol. Slovník základních pojm z psychologie, s. 69 34 EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie, s. 127-128 35 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 1 31

16

až se p ihlásí, m la navrch ta p íjemn jší alternativa. O stá í, o jeho kvalit rozhodujeme mnohem d íve, než se p ihlásí ke své faktické vlád nad námi.”36 Každý z nás si d íve i pozd ji za ne uv domovat, že bude jednou starý, ale málokdo se na toto období p ipravuje p edem. Proto je d ležité si pro kvalitu života ve stá í zformovat program a aktivity pro volný as, který bude prevencí p ed nesob sta ností.37 P íprava na stá í by m la být pokládána za celoživotní úkol lov ka. Každý lov k zodpovídá za své stá í. Rozlišujeme t i formy p ípravy na stá í, a to:38 • Dlouhodobou p ípravu na stá í - tato p íprava vychází z faktu, že stá í je neodd litelnou sou ástí života a kvalitu stá í si do zna né míry ovliv uje každý sám. D raz je kladen na výchovu a vzd lání, spole enskou aktivitu, rozvoj osobních zájm a tvo ivé innosti. D ležité je také d ti vést a vychovávat k úct ke starším. • St edn dlouhá p íprava na stá í - tato p íprava by m la za ít n kdy kolem 45 roku v ku. St edn dlouhá p íprava má t i základní problémové okruhy. První okruh je v biologické rovin , kdy se jedná o osvojování zásad zdravého životního stylu. Druhý okruh se týká roviny psychické, kdy se má lov k nau it p ijímat roli, která jej eká a p ijímat stá í jako sou ást svého života. T etí okruh je v sociální rovin , soust edí se na rozvoj mimopracovních aktivit, navazování a udržování spole enských

vztah

mimo pracovišt ,

rozvíjení a udržování koní k .

Vše sm uje k p íprav náhradního programu pro období stá í. • Krátkodobá p íprava na stá í - jedná se o bezprost ední p ípravu p ed odchodem do d chodu. Je zahájena 3 až 5 let p ed p epokládaným odchodem do d chodu. lov k o ekává, že nastane dlouhé období mezi ukon ením ekonomické aktivity a po ínající závislostí ve stá í. Nez stane-li

lov k dále ekonomicky aktivní,

je nutné, aby si p ipravoval náhradní program, jak vyplní sv j volný

as.

Mezi krátkodobou p ípravu na stá í m žeme za adit nap . p ípravu psychickou, kdy se lov k smi uje s rolí d chodce, p ípravu organiza ní, kdy shromaž uje nezbytné dokumenty dle p íslušné legislativy. Nemén d ležitá je také úprava bydlení a obnova domácnosti. 36

HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 9 DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 26-27 38 PACOVSKÝ, V. O stárnutí a stá í, s. 55-57 37

17

Mühlpachr uvádí, že p íprava na stá í bývá rozlišována na dlouhodobou (celoživotní), st edn dobou (asi od 45 let) a krátkodobou (2 až 3 roky p ed penzionováním).39 Skute nost, že žijeme ve spole nosti, která stárne a demografický vývoj

eské republiky

není nikterak p íznivý, nutí spole nost, aby se touto skute ností zabývala. Podíl starých osob se bude nadále zvyšovat také díky zestárnutí silných ro ník z povále ného období. Podle údaj

eského statistického ú adu, které vyplynuly z výsledk s ítání v roce 2011,

žilo v eské republice více než 1,64 milionu osob starších 65 let a více než 697 tisíc osob starších 75 let a bezmála 155 tisíc osob starších 85 let. Ve všech v kových kategoriích p evažoval vyšší podíl žen. V roce 2060 by m l po et osob starších 65 let dosáhnout hodnoty 3,2 milionu a jejich podíl 34 % ze všech obyvatel

eské republiky. Po et osob

ve v ku 85 let a více let dosáhne nejvyšší hodnoty v roce 2066 a to více než 884 tisíc osob.40 V souladu s touto predikcí vytvo ilo Ministerstvo práce a sociálních v cí dokument, který nazvalo „Národní ak ní plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017”, tento národní ak ní plán navázal na „Národní program p ípravy na stárnutí na období 2008 až 2012 (Kvalita života ve stá í).” Tento plán respektuje mezinárodní priority a je v souladu s Regionální implementa ní strategií Madridského mezinárodního ak ního plánu pro problematiku stárnutí (OSN, 2002). Hlavní hypotézou programu je, že ke zvýšení kvality života ve stá í a k úsp šnému stárnutí je nutné se soust edit na strategické oblasti a priority, kterými jsou zajišt ní a ochrana lidských práv starších ob an , celoživotní u ení, zam stnávání starších pracovník

a senior , dobrovolnictví a mezigenera ní

spolupráce, kvalitní prost edí pro život senior , zdravé stárnutí a pé e o nejk eh í seniory s omezenou sob sta ností.41 S nástupem dlouhov ké spole nosti a s realitou dožívání se v ku kolem 100 let je pot ebné p ehodnotit vymezení a klasifikaci stá í a to p edevším v p ístupech k lidem vyššího v ku. P edevším je nutno respektovat dlouhé trvání života ve stá í, heterogenitu stá í, d sledný 39

MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 133 VÚPSV, WIJA, P., HOLMEROVÁ, I. asopis FÓRUM sociální politiky 6/2013, s. 26-29 [online] 41 MPSV. Národní ak ní plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 [online] 40

18

osobnostní, individuální, osobní p ístup k jednotlivým starším lidem a zna ný osobní a spole enský potenciál senior , ambice úsp šného stárnutí a zdravého aktivního stá í.42 Spokojenost ve stá í závisí nejenom na p edešlém život a genech, ale také na sou asném život .43 Obecn m žeme tedy íci, že p íprava na stá í je hlavn o aktivním p ístupu každého jedince. Zahrnuje zdravý životní styl, podporu zdraví ve st edním v ku, podporu duševních, t lesných a zájmových aktivit. Dále též vytvá ení vhodných bytových a materiálních p edpoklad

pro aktivní život ve stá í. Postupné zajišt ní pracovních

možností a pr b h penzionování. Udržování a posilování mezilidských vztah a vztahu k sob samému. Všechny tyto okolnosti ovlivní kvalitu života ve stá í.

1.4

Adaptace na stá í

lov k v pr b hu svého života absolvuje mnoho zm n. Každý z nás má, ale jinou schopnost tyto zm ny p ijímat a vyrovnávat se s nimi. Adaptaci považujeme za základní lidskou vlastnost, díky níž m že lov k p ežít velmi obtížné situace. Stá í je obdobím, kdy p ichází mnoho zm n sou asn . Senior, který tyto zm ny absolvuje, o ekává pomoc, toleranci a trp livost.44 Podle Pacovského adaptace na stá í za íná od chvíle, kdy si lov k uv domí, že stárne. Každý jedinec tyto zm ny související se stá ím zvládá rozdílným zp sobem, vždy záleží na osobnosti jedince, jestli zm ny p íjme i nikoli. Pokud byl lov k v pr b hu svého života zvyklý vyrovnávat se s obtížnými situacemi, potom p ijímá tyto zm ny lépe, než lov k, který se h e p izp soboval (nap . v pracovním, rodinném a spole enském život ).45 Pokud hovo íme o adapta ním procesu, musíme brát v potaz kdo, v em, kdy a jak se má p izp sobit. Starší lidé pot ebují na p izp sobení mnohem více

42

asu, aby zm ny

EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie, s. 26-27 ŽUMÁROVÁ, M., Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 17 44 VENGLÁ OVÁ, M. Problematické situace v pé i o seniory. P íru ka pro zdravotnické a sociální pracovníky, s. 96 45 PACOVSKÝ, V. Geriatrická diagnostika, s. 152 43

19

nepoci ovali jako nátlak. Adaptace potom probíhá ve dvou principech vzájemn se dopl ujících a prolínajících. Prvním principem je princip akomodace, kdy se zm nám p izp sobuje jedinec. Druhý princip je princip asimilace, kdy jedinec p izp sobuje v ci sob . Adaptace na stá í m že probíhat ve t ech teoriích. První teorie je teorie aktivního stá í (udržení kontakt s okolím). Druhá teorie je teorie postupného uvol ování aktivit (upoušt ní od kontakt a inností). T etí teorie je teorie substitu ní ( innosti a povinnosti, které jsou zat žující, jsou nahrazovány).46 Rozlišujeme p t strategií jak se vyrovnat se stá ím. Jako první je konstruktivní strategie jde o pozitivní postoj k životu, senio i jsou smí eni se svým stárnutím, zajímají se o okolí, jsou p izp sobiví a aktivní. Druhá obranná strategie - tuto strategii v tšinou zaujímají senio i, kte í byli v produktivním v ku velmi aktivní (p sobili na vedoucích pozicích), nemohou se smí it se stárnutím a odmítají pomoc. T etí strategie závislosti - senio i se spoléhají na druhé, o ekávají, že je n kdo povede, že vykoná

innosti za n ,

p enechávají odpov dnost na druhých, v tšinou své potíže zveli ují.

tvrtá strategie

nep átelství - senio i mají sklon ke svalování viny na druhé, bývají mrzutí, nep átelští a nespokojení. V tšinou žijí osam le, rodina i okolí se jim vyhýbá. A jako pátá strategie sebenenávisti - senio i jsou lítostiví, nespokojení se svým životem, cítí se osam le, ale spole enské kontakty nevyhledávají. Své vysvobození vidí ve smrti.47 V b žném život se zp soby zvládání zm n mohou kombinovat. Jakou strategii senior zvolí, se v tšinou odvíjí od jeho životních zkušeností a charakteristických povahových rys . Záleží také na vn jších okolnostech, ale zejména na lov ku samotném. Vždy, ale platí, že o stá í, jeho p ijetí a kvalit rozhoduje z velké míry p edevším lov k sám.48

46

KALVACH, Z. a kol. Geriatrie a gerontologie, s. 251 MLÝNKOVÁ, J. Pé e o staré ob any. U enice pro obor sociální innost, s. 17 48 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 116 47

20

2

Kvalita života

Ve své diplomové práci se v nuji cílové skupin senior , kte í jsou uživateli služeb pobytového za ízení, domova pro seniory a kvalit

jejich života v tomto za ízení.

Proto obsahem druhé kapitoly bude vymezení pojmu kvalita života, definice tohoto pojmu, kvalita života senior , pot eby obecn a pot eby senior , se kterými je kvalita jejich života velmi úzce spojena. Termín kvalita života nem žeme jednozna n vyložit a konkretizovat. O definici tohoto pojmu se pokusilo již mnoho autor , nicmén všichni auto i dosp li k záv ru, že se jedná o kvalitativní a také do jisté míry o subjektivní pojem. Kvalita lidského života ve zna né mí e závisí na zdraví, na pocitu spokojenosti a taktéž na mezilidských vztazích. Termín kvalita života se za al objevovat již ve 30. letech 20. století.49 Jako první s tímto pojmem pracoval americký ekonom a sociolog Galbraith.50 Obecn m žeme také chápat kvalitu života jako d sledek p sobení mnoha rozli ných faktor . Za tyto faktory m žeme považovat faktory sociální, zdravotní, ekonomické a enviromentální podmínky, které se hromadí a jsou na sebe vzájemn p sobící. Z tohoto d vodu kvalita života nep edstavuje pouze individuální životní standard, ale je velice úzce spjata s prost edím, ve kterém lidé žijí, taktéž s jejich pot ebami a požadavky.51 V praxi se rozlišují r zné formy pojetí kvality života. Jednou z forem je kvalita života v pojetí psychologickém, toto se vztahuje k subjektivn

prožívané životní pohod

a spokojenosti s vlastním životem jako takovým.52 Druhou formou je kvalita života v pojetí sociologickém, kde se naopak zd raz ují znaky sociální úsp šnosti, mezi které m žeme za adit status, majetek, vybavení domácnosti, vzd lání, rodinný stav atd. V sociologickém pojetí chápeme kvalitu života jako „produkt souhry sociálních, zdravotních, ekonomických a enviromentálních podmínek, ovliv ujících rozvoj lidí.”53

49

HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, ., Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 36 HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, ., Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 32 51 DVO Á KOVÁ, D., Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 56 52 HNILICOVÁ, H., Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví, s. 205-216 53 HNILICOVÁ, H., Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví, s. 205-216 50

21

M žeme se také setkat s pojmy objektivní a subjektivní kvalita života. Objektivní kvalita života zna í spln ní požadavk , které se týkají materiálních a sociálních požadavk života, fyzického zdraví jednotlivce. Naproti tomu subjektivní kvalita života se vztahuje k subjektivní pohod jednotlivce a k jeho spokojenosti se životem, ve spojitosti k jeho osobním cíl m, p edstavám, o ekáváním, zájm m, hodnotám a celkovému životnímu stylu.54 Má se za to, že vztah objektivní stránky kvality života, který m žeme ztotožnit s životní úrovní a fyzickým zdravím a subjektivn vnímanou kvalitou života (subjektivním hodnocením), je zprost edkován o ekáváním.55 Kvalita života p edstavuje rozdíl mezi nad jí a o ekáváním jednotlivce na základ jeho zkušeností. Sleezer

et

al.

charakterizuje

multidimenzionáln

kvalitu

života

jako

podmín nou, dynamickou, hodnotov

subjektivní,

holistickou,

orientovanou, zahrnující

subjektivní a objektivní indikátory a související s uspokojováním pot eb.56 Kvalitu života ovliv ují vnit ní a vn jší initelé. Mezi vnit ní initele m žeme za adit somatický a psychický stav jedince, který je ovlivn ný nemocemi, poruchou nebo defektem. A dále také všechno co ovliv uje rozvoj a integritu osobnosti jedince. Mezi vn jší initele adíme faktory ekologické, spole ensko-kulturní, výchovné, vzd lávací, pracovní, ekonomické a materiáln -technické. Tyto faktory p ímo ovliv ují podmínky existence jedince. Senio i jsou t mito

initeli ovliv ováni citeln ji a to z d vodu,

že n které zm ny mohou být velice citelné a asto také pro seniora nevratné.57 Kvalita života teoreticky zahrnuje fyzické zdraví jedince, psychosociální pohodu a fungování, nezávislost, kontrolu nad životem a vliv vn jšího prost edí. Jedná se o koncept, který je závislý na vnímání jednotlivc

a je pravd podobné, že bude

zprost edkován kognitivními faktory.58 Za hlavní složky, které ovliv ují kvalitu života v seniorském v ku, považujeme:59 • p izp sobivost • autonomii 54

GURKOVÁ, E., Hodnocení kvality života pro klinickou praxi a ošet ovatelský výzkum, s. 57 HNILICOVÁ, H., Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví, s. 205-216 56 SLEEZER, C. M., CONTI, G. J., NOLAN, R. E., Advances in Developing Human Resources, s. 20 - 34 57 ŽUMÁROVÁ, M., Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 14-15 58 BOWLING, A., Ageing well. Quality of life in old age, s. 7 59 BOWLING, A., Ageing well. Quality of life in old age, s. 8-9 55

22

•

innosti

• kognitivní schopnosti • kontrolu nad životem a životní spokojenost • morálku • optimalizaci a kompenza ní strategii • osobní r st • zachování nezávislosti • fungování sociální role • well - being (spokojený život)

2.1

Definice kvality života

Smyslem existence lov ka je život sám, a proto se každý lov k snaží, aby pojmenoval nebo si vytvo il žeb í ek hodnot, tzv. kvality života. V literatu e m žeme nalézt mnoho definic kvality života, ale neexistuje ani jedna, která by byla v pr b hu posledních t iceti let všeobecn uznávaná. Situaci komplikuje fakt, že se nejednou setkáváme s pojmy jako „sociální pohoda”, „sociální blahobyt” a „lidský rozvoj”, které m žeme považovat za obdobné termíny. Obecn

tedy m žeme íci,

že kvalita života je chápána jako d sledek p sobení mnoha faktor . Jedná se o faktory sociální, zdravotní, ekonomické a enviromentální, hromadící se

asto neznámým

zp sobem a na sebe vzájemn p sobící, ímž ovliv ují lidský rozvoj na úrovni jednotlivc i celých spole ností.60 Ve velkém psychologickém slovníku je definována kvalita života jako vyjád ení pocitu životního „št stí”. Ke znak m kvality života pat í sob sta nost, pohyblivost, míra seberealizace a duševní harmonie.61 Kvalita života nezastává pouze individuální životní standard, ale je velice úzce spjata i s prost edím, ve kterém lidé žijí spolu s jejich pot ebami a požadavky.62

60

HNILICOVÁ, H., Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví, s. 205 - 216 HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Velký psychologický slovník, s. 277 62 DVO Á KOVÁ, D., Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 56 61

23

Sv tová zdravotnická organizace WHO (World Health Organization), definovala podstatu kvality života jedince jako vnímání jeho pozice v život

v souvislosti s kulturou

a hodnotovým systémem, v n mž žije, a ve vztahu k jeho cíl m, o ekáváním, zájm m, požadavk m a b žným zvyklostem.63 Definice kvality života vychází z Maslowovy teorie pot eb, kdy uspokojení základních fyziologických pot eb (hlad, žíze , spánek, ...) je p edpokladem k aktualizaci a vyvolání pot eb vyšších (pot eby bezpe í, sociální pot eby, pot eby autonomie, pot eby seberealizace).64 Moraga definuje kvalitu života jako rozsah prožívání, jehož nad je a ambice zápasily se zkušenostmi a dále jako individuální vnímání její pozice v život , vnímané v kontextu kulturního a hodnotového systému (vztah k jejich cíl m a o ekáváním), jako odhad týkající se sou asného stavu, postavený proti vlastním ideál m. Pokaždé jde o záležitosti (v ci, jevy), které lidé pokládají ve svém život za d ležité.65 Hudáková a Majerníková uvád jí, že kvalita života je definována subjektivn a individuáln , každý jednotlivec ji vnímá odlišn a to jak v r zném ase, tak její obsah, který nelze pevn vymezit. Kvalita života vyjad uje rozpor mezi o ekáváním a realitou, dále mezi možnostmi a skute ností, kdy tento stav je možné snižovat odpovídající sociální službou. Kvalita života má dynamický charakter tzn., že v rozdílných životních obdobích a životních situacích se m že obsah pojmu kvalita života velmi r znit. M žeme tedy hovo it o specifických aspektech kvality života lov ka z hlediska jeho životní etapy nebo situace. Kvalita života je hodnotov

orientovaná, je spojená se spokojeností

s hodnocením d ležitosti a významu individuálních hodnot a preferencí, souvisí tedy s uspokojováním pot eb. Kvalita života zrcadlí vliv všech oblastí života na všeobecnou pohodu a spokojenost jednotlivce a ne pouze oblastí, které se vztahují ke zdraví jednotlivce. Kvalita života je komplexní pojem širšího významu vyjad ující kombinaci prožívání osobní pohody, spokojenosti a taktéž sociálního postavení.66

63

DVO Á KOVÁ, D., Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 58 ZITTOUN, R., ACHARD, S., RUSZNIEWSKI, M., Assesment of guality of life during intensive chemotherapy or bone marrow transplantion, s. 64 - 73 65 HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, ., Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 36 66 HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, ., Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 39 64

24

Vzhledem k tomu, že pro pojem „kvalita života” neexistuje jednozna né vymezení, teoreticky propracovaný model nebo jeho univerzáln platná definice ani metodologie jeho zkoumání, m žeme na pojem „kvalita života” pohlížet z objektivního nebo subjektivního hlediska.

2.2

Objektivní pohled na kvalitu života

Co si m žeme p edstavit, nebo jak m žeme vnímat objektivní kvalitu života, se nám snažila objasnit svými dokumenty Sv tová zdravotnická organizace, podle níž kvalitu života lov ka ovliv uje šest r znorodých oblastí. Mezi první oblast adí t lesné zdraví. Jedná se nap íklad o takové faktory jako fyzická energie nebo únava, bolest a t lesný diskomfort, spánek a fyzický rozvoj

lov ka. Druhá oblast se týká stavu a úrovn

psychických funkcí. V rámci psychického zdraví se jedná o image, prožívané city, sebehodnocení, zp sob myšlení, zp sob u ení a schopnost soust edit se. Na t etí úrove adí nezávislost a autonomii lov ka. Jedná se nejen o schopnost pohybu, zvládání denních aktivit, ale také o jejich obsah a množství.

tvrtou oblastí jsou sociální vztahy a sociální

sí (sociální opora), dotýká se mezilidských vztah s ostatními lidmi, vztah a kontakt s t mi, kte í lov ku zajiš ují sociální oporu. Pátou oblastí je sociální prost edí, ve kterém žijeme, a které každého lov ka formuje. M že se jednat nap íklad o p ístup k finan ním zdroj m, lidskou svobodu, pocit bezpe í, životní prost edí, sociální pé i, p ístup k informacím, možnost cestování. Šestou oblastí objektivního posuzování kvality života je náboženství a vlastní p esv d ení. Dotýká se zejména víry lov ka, vyznávaného náboženství a uznávaných spole enských hodnot. Obecn se tedy objektivní pohled na kvalitu života v nuje materiálnímu zabezpe ení jedince, jeho fyzickému zdraví, jeho životním podmínkám a jeho sociálnímu stavu. Jedná se o ekonomické, sociální, zdravotní a enviromentální podmínky ovliv ující život jedince.

2.3

Kvalita života senior

Kvalita života senior je vymezována etnými zát žovými situacemi a faktory, které jsou spolu s vyšším v kem spojené. Vztahují se ke zm nám zdravotního stavu až po vyrovnání

25

se s novými omezeními v život , identifikací s novými rolemi, možnostmi a dostupnou sociální oporou.67 Kvalitu života senior také mnohdy vnímáme jako synonymum schopnosti vést nezávislý život. Na kvalitu života senior mají také významný vliv funk ní schopnosti, sou asn též mnoho dalších psychologických a sociálních faktor , které p ispívají ke kvalitnímu životu. V p ípad , že rozpoznáme tyto faktory, m žeme nejednou životní situaci senior pozitivn ovlivnit.68 Kvalit

života senior , zejména t ch se sníženou sob sta ností, kte í pot ebují

dlouhodobou pé i poskytovanou sociálními za ízeními, by m la být v nována rozsáhlejší pozornost. P edevším by se m lo dbát na zajišt ní spokojenosti klienta, reagování na jeho individuální pot eby, poskytování pé e na odborné úrovni, zajišt ní finan ní dostupnosti služeb, zajišt ní bezpe í, dostupnosti pé e a kontinuity pé e. Podle toho jaká je hodnotová orientace senior se odvíjí i jejich o ekávání a požadavky v oblasti kvality života. Je známo, že pro seniory není až tak d ležité, to kde žijí, ale to jak je toto prost edí napl uje a uspokojuje jejich fyzické, psychické, sociální a spirituální pot eby. Pokud budeme schopni využít všech schopností a dovedností senior a to tak, aby si zachovali nejvyšší míru samostatnosti a pocit vlastní hodnoty, velkou m rou p isp jeme k jejich vyšší kvalit života. Ke kvalit života senior p ispívá velkou m rou také to, co jim okolí poskytuje. Senio i od svého okolí p edevším pot ebují pochopení, toleranci, vst ícnost, trp livost, p im ené tempo, naslouchání jim, mluvení s nimi. Kvalita života senior

je spojena s historickými, geografickými, ekonomickými

i spole enskými kontexty. Ovliv ují ji životní zkušenosti, životní podmínky a jejich subjektivní vnímání. Pohled na kvalitu života se m ní p edevším s v kem, zdravotním stavem a sociálním postavením.69

67

GURKOVÁ, E., Hodnocení kvality života pro klinickou praxi a ošet ovatelský výzkum, s. 167 DRAGOMIRECKÁ, E., Kvalita života ve stá í. In Vzd lávání pro pracovníky sociální pé e, s. 48 - 49 69 DVO Á KOVÁ, D., Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 7 68

26

Pro seniora m že kvalita života p edstavovat cokoliv,

emu práv

on sám klade

d ležitost.70 Sou asní senio i mají v tší množství možností, které sou asn ovliv ují jejich životní styl, m ní se a zvyšují jejich o ekávání. Senio i p ehodnocují své cíle a hodnoty. Zvyšování kvality života senior v domovech pro seniory povede k jejich lepší spokojenosti, pohod a d stojnému životu.

2.4

Subjektivní pohled na kvalitu života

Subjektivní pohled na kvalitu života se p ímo dotýká vnit ního rozm ru jedince. Jedná se o všeobecnou spokojenost s vlastním životem související s kulturou, ve které žije a která vychází z individuálního hodnocení a emo ního prožívání života daným jedincem. Spokojenost jedince se odvíjí od jeho pocit , o ekávání, osobních cíl , zálib, koní k . Kvalita života z pohledu psychologie má dv

podoby. Jedna z nich je spokojenost

se životem a druhá podoba je pohoda. Pod životní spokojeností si m žeme p edstavit míru napln ní nad jí a o ekávání jedince, je spojena s minulostí jedince. Spokojenost je závislá na hodnocení, jak se jedinci v minulosti da ilo napl ovat jeho cíle, jak byl úsp šný a uznávaný. Pohoda jedince se pak odvíjí od rozpoložení jeho mysli, ducha a t la. Pohoda u senior m že být negativn ovlivn na zdravotním stavem. Pro jednotlivého lov ka m že kvalita života reprezentovat cokoliv, emu on sám zrovna p ikládá d ležitost, zde m žeme hovo it o subjektivn posuzované vlastní životní situaci.71 Sv tová zdravotnická organizace uvádí, že kvalita života je subjektivní pocit jedince nebo skupiny jedinc , že jsou jim uspokojovány jejich pot eby a nejsou jim znemož ovány p íležitosti dosahování osobního št stí a napln ní jejich pot eb.72 Subjektivní pohled na kvalitu života nabízí p esn jší zmapování úrovn kvality života daného lov ka.73 70

ŽUMÁROVÁ, M., Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 11 ŽUMÁROVÁ, M., Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 11 72 KEL ÍKOVÁ, S., Kvalita života In NEMCOVÁ, J., HLINKOVÁ, E. a kol., Moderná edukácia v ošetrovate sve, s. 42 71

27

Pocit subjektivní spokojenosti je zásadní pro kvalitu života. Podstatnou sou ástí kvality života je mimo zdraví také napln nost individuálních inspirací a lidských pot eb. Z pohledu sociální gerontologie je velmi významné to, že až do nejpokro ilejšího stá í z stává u p evážné v tšiny lidí zachován životní koncept a komplex pot eb, jež popsal v polovin 20. století A. Maslow.74

2.5

Maslowova motiva ní teorie pot eb

Slovník základních pojm z psychologie uvádí, že pot eba je základní druh motivu. Jedná se o subjektivn poci ovaný nedostatek n eho nezbytného pro život jedince. Každá pot eba má sv j p edm t, je pot ebou n eho a vyzna uje se více i mén pravidelným obnovováním. Pot eby se d lí na primární (biologické, základní) a sekundární (sociální, druhotné).75 Ve Velkém sociologickém slovníku nalezneme, že pot eby ozna ují stav, kdy se jedinci n eho nedostává a to objektivn

(strádání skute nými nedostatky) nebo subjektivn

(domnívá se, že se mu n eho nedostává).76 „Motivace je jednou ze složek psychické regulace innosti - zajiš uje fungování u ení, aktivizuje kognitivní a motorické systémy k dosahování ur itých cíl , tj. podn cuje chování, které udržuje dynamický r st osobnosti a její vnit ní rovnováhu.”77 „Motivace je hybnou silou lidského chování, která nás nutí uspokojovat své vlastní pot eby. Pot eby lov ka souvisí nejenom s biologií organismu, ale také s jeho sociální a pracovní existencí ve spole nosti, ve které žije. Podkladem motivace je úsilí organismu dosáhnout rovnováhy mezi sebou a prost edím takovými

innostmi, které vedou

k vlastnímu uspokojení a sob sta nosti. Proto je u senior

nutné povzbudit je

ke správnému postoji. Senio i pot ebují v d t, že to zvládnou a my jim svým chováním dodáváme odvahu a v íme v jejich schopnosti.”78

73

ŽUMÁROVÁ, M., Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 14 EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie,Úvod do problematiky s. 125 75 GILLERNOVÁ, I. a kol. Slovník základních pojm z psychologie, s. 43 76 MA ÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. a kol., Velký sociologický slovník, s. 568 77 NAKONE NÝ, M. Motivace lidského chování, s. 8 78 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motiva ní prvky p i práci se seniory, s. 36 74

28

Autorem motiva ní teorie pot eb (hierarchie pot eb) je americký psycholog Abraham Harold Maslow, který na základ svých poznatk v roce 1943 vytvo il stupnici ve tvaru p ti úrov ové pyramidy, ve které roz lenil všechny oblasti lidských pot eb. Tato hierarchie vychází z nezbytnosti a naléhavosti uspokojování lidských pot eb a jejich vzájemné provázanosti. Maslow tak vysv tluje logickou posloupnost uspo ádání pot eb a vznik další pot eby po uspokojení té p edchozí.79 Maslowova pyramida pot eb80

Pot eba seberealizace Pot eba uznání, úcty Pot eba lásky, p ijetí, spolupat i nosti Pot eba bezpe í a jistoty Základní t lesné, fyziologické pot eby Obrázek . 1 •

První stupe pyramidy tvo í fyziologické (základní) pot eby

• Druhý stupe pyramidy tvo í pot eba bezpe í • T etí stupe pyramidy tvo í sociální pot eby •

tvrtý stupe pyramidy tvo í pot eba autonomie

• Pátý stupe pyramidy tvo í pot eba seberealizace a sebenapln ní Základní pot eba (t lesná a fyziologická) Mezi základní pot eby lidského organismu pat í pot eba dýchání, regulace t lesné teploty, t lesné integrity, vody, spánku, p ijímání potravy, vylu ování a vym šování, pohlavního styku a fyzické aktivity. Tyto pot eby jsou nejvyšší prioritou organismu. V p ípad , že nedojde k uspokojení t chto základních pot eb nebo p inejmenším jejich ásti není možné uspokojovat pot eby vyšší.81 Neuspokojení základních fyziologických pot eb v tšinou vede ke zhoršení zdravotního stavu senior . Pot eba bezpe í a jistoty Tyto pot eby vznikají velice brzy po uspokojení základních lidských pot eb. Mezi pot eby bezpe í a jistoty m žeme za adit pot ebu zam stnání, p íjmu a p ístupu ke zdroj m

79

MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových za ízeních, s. 167 zdroj www.wikipedie.cz 81 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových za ízeních, s. 168 80

29

(tj. jistota finan ních prost edk na živobytí), pot ebu fyzického bezpe í (tj. ochrana p ed násilím a agresí), pot ebu psychického bezpe í (tj. morální jistotu, jistotu rodiny a zdraví, nebát se a necítit se ztracený).82 V tšina senior se cítí být ohrožena a je závislá na svém okolí. Pot eba sociální Sociální pot eby p edstavují citové vztahy. Tyto pot eby m žeme taktéž nazvat pot ebami lásky, p ijetí a spolupat i nosti. Každý lov k touží po p átelství, sociálním kontaktu, po pot eb

komunikovat a sdílet s druhými radosti i strasti. Mezi sociální pot eby

považujeme pot ebu informovanosti (nap . v d t co se d je), pot ebu náležet k n jaké skupin (nap . ke skupin p átel, k rodin ), pot ebu lásky, pot ebu vyjad ovat se a být vyslechnut.83 Napln ní této pot eby p ináší senior m pocit, že nejsou sami, že je o n zájem, že je má n kdo rád. Tato pot eba m že být napln na nejenom seniorovými rodinnými p íslušníky, ale také prost ednictvím pe ujících osob, sociálních pracovník nebo zdravotnického personálu domova pro seniory. Pot eba autonomie Napln ní této pot eby sm uje ke zlepšení sebed v ry a sebepojetí jedince. Jedinec se snaží o dosažení úsp chu, respektu, samostatnosti, pozornosti okolí, pochvaly, ve ejného uznání, pov ování odpov dností, atd.84 Pro kvalitu života senior je d ležité zachování svobody a možnosti rozhodování o svém život . Je jednou z d ležitých hodnot kvality života senior . Dvo á ková považuje autonomii za významnou životní hodnotu. Pod pojmem autonomie si m žeme p edstavit pojem sebeur ení, nezávislost, svobodu, kontrolu rozhodování. Ve stá í má však autonomie jiný rozm r z d vodu, že se senior stává svým zp sobem závislý na svém okolí, ale sou asn se autonomie a závislost na pomoci druhých nevylu ují.85

82

MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových za ízeních, s. 168 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových za ízeních, s. 168 84 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových za ízeních, s. 168 85 DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 47 83

30

Podle Sýkorové znamená pro seniory autonomie zejména fyzickou sob sta nost. D ležitý význam p ikládají senio i zdraví, možnosti být samostatný v názorech, rozhodování a jednání. Necht jí být „b emenem” pro druhé.86 Pichaud a Thareauová uvádí, že autonomie je schopnost vést život podle svých vlastních p edstav. Pro seniora to znamená svobodn se rozhodovat o sob a svém zp sobu života a jednat podle svých p edstav v závislosti na sob sta nosti a v závislosti senior na pé i druhých lidí. Sob sta ností rozumíme schopnost postarat se vhodným zp sobem sám o sebe a svoji domácnost. Závislostí se vyzna uje situace seniora, kdy není schopen výkonu b žných denních inností a je odkázán na pomoc druhých. Nicmén senio i, kte í jsou odkázáni na pomoc druhých, nemusí pozbýt svou osobní autonomii.87 Dle Musila pracovníci mnohdy nahlížejí na klienty jako na „d ti“ a tuto skute nost ospravedl ují jejich závislostí. Fyzická závislost by, ale nem la být d vodem psychické a fyzické ztráty autonomie starého lov ka.88 Autonomie, podle Žumárové, pro seniory znamená p edevším možnost ídit a organizovat vlastní aktivity, pokud možno bez cizí asistence, mít vlastní názory a prosazovat je. Senio i kladou d raz na sociální vztahy a to s užší rodinou a p áteli. Za osobní autonomii považují nezávislost na ostatních, mít k ostatním ohled (respekt k autonomii druhých). Autonomií ve stá í chápeme jako autonomii uvnit sociálních vztah .89 Pot eba seberealizace a sebenapln ní Pot eba seberealizace a sebenapln ní je o nalezení smyslu života. Tyto pot eby hodnotíme jako nejvyšší. P edstavují úsilí jedince o napln ní zám r a p edstav, kdy se jedinec snaží být co nejlepším. Podle Maslowa seberealizované osoby p ijímají vše v život a sebe sama, nic neodmítají a ni emu se nebrání, jsou spontánní, tvo iví, zajímají se o ešení problém , vnímají blízkost jiných lidí a váží si života, mají v sob vnit ní etiku nezávislou na vn jší autorit , neposuzují druhé lidi na základ p edsudku, ale hlavn objektivním zp sobem.90

86

SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stá í. Kapitoly z gerontosociologie, s. 95-96 PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. Soužití se staršími lidmi, s. 44-46 88 MUSIL, L. "...ráda bych Vám pomohla, ale ...", dilema práce s klienty v organizacích, s. 48 89 ŽUMÁROVÁ, M., TESKOVÁ, J. Pohled sociálního pedagoga na kvalitu života senior . Posuzování životní situace v sociální práci, s. 296 90 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových za ízeních, s. 168 87

31

Pro seniory je d ležité, aby z stali aktivní co nejdéle s ohledem na zdravotní stav a podmínky okolí. Pot eba seberealizace a sebenapln ní je velmi úzce spjata se spiritualitou jedince, tj. hledáním sebe sama a smyslu života. Tato pot eba také úzce souvisí s osobnostním r stem lov ka a jeho duchovním vývojem.91 Podle Kaufmanové jsou pro seniory d ležitými hodnotami zdraví, láska, rodina, p átelství, sob sta nost, sociální kontakt, vlastní domácnost, psychická a fyzická pohoda. V p ípad d ležitosti pot eb senior mezi nejd ležit jší pot eby pat í fyziologické pot eby, pot eby bezpe í a pot eby sociální. Dále uvádí, že senio i kladou d raz na hodnoty a pot eby, které poci ují jako ohrožené. Dá se tedy p edpokládat, že tyto hodnoty závisí na podmínkách bydlení, zdravotním stavu, na úrovni sociálních kontakt a na jiných dalších faktorech.92 Každá pot eba nutí jedince jít vp ed a nutí ho p emýšlet o svých cílech. Uspokojení základních lidských pot eb je jednou z podstatných složek spokojeného stá í. Pot eby senior nejsou až tak odlišné od pot eb ostatních jedinc . Struktura pot eb starých lidí se neliší od pot eb ostatních p íslušník spole nosti, jejich pot eby jsou neodd litelné a vzájemn

propojené do jednoho celku. Struktura zm n

se projeví až spolu s omezením jejich funk ního potenciálu a to v zam ení pot eb a jejich subjektivního významu.93 Cíle jednání a prost edky k uspokojování pot eb v Maslowov terminologii se mohou s vyšším v kem m nit. Formy uspokojování pot eb se m ní vlivem zm n funk ního a zdravotního stavu, vlivem zm n v rodinných a partnerských vztazích. Jsou závislé také na zm nách životního prost edí a dostupných službách.94

91

MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových za ízeních, s. 170 KAUFMANOVÁ, Pohled senior na pe ovatelskou službu. Sociální práce/Sociálna práca,2004, . 2 93 NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVI OVÁ, L. Zajišt ní pot eb senior s d razem na roli nestátního sektoru, s. 27 94 NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVI OVÁ, L. Zajišt ní pot eb senior s d razem na roli nestátního sektoru, s. 27 92

32

Pichaud a Thareauová uvádí t i p íklady zobecnitelných zm n pot eb ve stá í. Za prvé uvádí, že d íve dostate n napln né pot eby mohou být ve stá í poci ovány jako chyb jící (nap . bezpe í), kdežto jiné pot eby se mohou projevit jako nadbyte né (nap . volný as). Za druhé dochází k d ležitosti jiného rozm ru dané pot eby (nap . seberealizace je více spojena s koní ky). Za t etí se zesiluje propojení ur itých druh pot eb (nap . bezpe í se více spojuje s

fyzickou

pohodou),

zatímco

u

jiných

dochází

k

oslabování

(nap . ekonomické zajišt ní není spojeno se seberealizací v zam stnání). Zajišt ní jedné pot eby neguje jinou pot ebu (nap . p est hování do domova pro seniory m že zvýšit pocit bezpe í, ale m že narušit sociální vazby).95 Domnívám se tedy, že uspokojování pot eb senior

v domov

pro seniory zásadn

ovliv uje jejich kvalitu života.

2.6

Pot eby senior

Senio i pot ebují v život uspokojovat veškeré své pot eby stejn jako kdokoliv jiný, ale zárove bývají velmi asto odkázáni na pomoc svého okolí. Pot eba pé e však nebývá prvotn spojena s v kem (ten sám o sob není d vodem zvýšené pot eby pé e), ale je spojena s poklesem funk ních schopností a sob sta nosti, které omezují lov ka v jeho schopnosti uspokojovat své každodenní pot eby.96 Kvalita života senior je o jejich pot ebách a jejich uspokojování, o hodnotách a jejich individuálních preferencích. Žeb í ky hodnot se v pr b hu života m ní vlivem p irozeného vývoje lov ka. Kvalita života zahrnuje charakteristiku p írodního a sociálního prost edí lov ka, jeho fyzický a psychický stav, otázky smyslu a také užite nosti života, ale i subjektivní hodnocení života v pojmech osobní pohody a spokojenosti.97 Podle Nakone ného pojem „pot eba” ozna uje základní formu motivu, ve smyslu n jakého deficitu (nedostatku) v biologické nebo sociální dimenzi bytí. Pot eby

lov ka se

v pr b hu života m ní, a to z hlediska kvality i kvantity.98

95

PICHAUD, C., THAEREAU, I. Soužití se staršími lidmi: praktické informace pro ty, kdo doma pe ují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky, s. 55 96 JANE KOVÁ, H. Sociální práce se starými lidmi. Sociální práce v parxi. s. 163-193 97 EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie, s. 199 98 NAKONE NÝ, M. Psychologie osobnosti, s.125

33

Za pot ebu ozna ujeme n co, co

lov ka posouvá sm rem k n jaké

innosti.

Prost ednictvím pot eby lov k sm uje k ur itému žádoucímu stavu a cíli. Slovník sociální práce nám pojem „pot eba” definuje jako motiv k jednání. Neuspokojování pot eb vede k deprivaci a ke strádání. Ve v tšin typologií lidských pot eb se d lí na okruh vztahující se k t lesné pohod , k psychické rovnováze a bezpe í, dále na okruh, který souvisí se vztahy k blízkým lidem, na okruh vztahující se ke spole enskému uplatn ní a okruh spirituálních pot eb. V souvislosti se sociální prací m že být pot eba konstrukt, který popisuje n co, co poci uje klient nebo definuje expert, agentura nebo stát.99 Podle Trachtové m žeme pojem „pot eba” ozna it jako projev n jakého nedostatku, chyb ní n eho, jehož odstran ní je žádoucí.100 Kvalita života senior je p ímo úm rná mí e uspokojování jejich základních životních pot eb. Kvalitu života senior je t eba také vnímat ve vztahu k prost edí, ve kterém žijí.101 Ve spojitosti s definicí pot eb u senior

se projevuje jako podstatné uvést koncept

sociálního fungování. Koncept sociálního fungování m žeme objasnit pomocí t chto princip . Sociální fungování je proces, který se uskute uje na základ interakcí mezi nároky jedince a nároky prost edí, ve kterém jedinec žije. Tam, kde je tato rovnováha mezi nároky prost edí a schopností jedince tyto nároky zvládat porušena, nastávají problémy sociálního fungování.102 Americká Národní asociace sociálních pracovník ve svém slovníku uvádí, že sociální fungování je „napln ní rolí lov ka ve spole nosti, v jeho vztahu k lidem v nejbližším sociálním okolí a ve vztahu k sob samému.”103 Senior zvládající dob e své sociální

99

MATOUŠEK, O., Slovník sociální práce, s. 147 - 148 TRACHTOVÁ, E. a kol., Pot eby nemocného v ošet ovatelském procesu, s. 10 101 HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, . Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 8 102 NAVRÁTIL, P., MUSIL, L., Sociální práce s p íslušníky menšinových skupin. In Sociální studia, s. 127163 103 BARKER, R. The social work dictionary, s. 403 100

34

fungování v etn spole enských rolí, které zastává, by m l docílit i napln ní svých pot eb nezbytných pro jeho další život.104 Kaufmanová uvádí, že senio i pokládají za své nejd ležit jší pot eby, pot eby fyziologické, pot eby bezpe í a sociální pot eby.105 Trachtová uvádí, že pot eby mohou být uspokojovány žádoucím nebo nežádoucím zp sobem. Za žádoucí zp sob uspokojení pot eby považuje uspokojení pot eby nemající škodlivý vliv na okolí nebo jiné osoby a tyto pot eby jsou v harmonii se zákonnými normami a sociáln kulturními hodnotami jedince. K nežádoucímu zp sobu uspokojení pot eby dochází v p ípad , kdy dojde k poškození jiných osob nebo jedince samotného. Dále v p ípad , že pot eby nejsou v souladu se sociáln kulturními hodnotami a jsou v rozporu se zákonem.106

104

HROZENSKÁ, M., DVO Á KOVÁ, D. Sociální pé e o seniory, s. 119 KAUFMANOVÁ, P. Pohled senior na pe ovatelskou službu. Sociální práce/sociálna práca, s. 95-105 106 TRACHTOVÁ, E. a kol. Pot eby nemocného v ošet ovatelském procesu, s. 186 105

35

3

Sociální služby

V této kapitole se v nuji sociálním službám. Významné zm ny v systému sociálních služeb jsme mohli zaznamenat po roce 1989 a následn potom p ijetím zákona . 108/2006 Sb., o sociálních službách. S ohledem na demografické stárnutí populace se budou senio i stávat r znorodou skupinou, obzvlášt ve funk ní zdatnosti a sob sta nosti. Je proto d ležité klást d raz na zabezpe ení d stojných a odpovídajících sociálních služeb pro pot ebné seniory. Odpovídající sociální služby a s tím spojená pé e o starého lov ka je projevem p íznivé spole enské atmosféry. Jedná se o konkrétní formu pozornosti, kterou spole nost starým lidem v nuje. M že mít r zné formy a už humanitární, spole enské nebo individuální, ale základem je vždy pomoc pot ebnému. Ne všichni sta í lidé pot ebují stejnou pomoc a stejný typ sociální služby, vždy se musí p ihlížet k individuálním pot ebám starého lov ka.107 Sociální služby formáln

upravuje zmi ovaný zákon

. 108/2006 Sb., o sociálních

službách, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon stanovuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nep íznivé sociální situaci prost ednictvím sociálních služeb a p ísp vku na pé i, podmínky pro vydání oprávn ní k poskytování sociálních služeb, výkon ve ejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a p edpoklady pro výkon innosti v sociálních službách a p edpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka.108 Prost ednictvím sociálních služeb se poskytuje podpora a pomoc v r zném rozsahu a form s d razem na zachování lidské d stojnosti osob. Jakákoliv pomoc musí vycházet z individuáln ur ených pot eb osob, musí na osoby p sobit aktivn , podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým innostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nep íznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální za le ování. Sociální služby musejí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalit

107 108

PACOVSKÝ, V. O stárnutí a stá í, s. 109 Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis

36

takovými zp soby, aby bylo vždy d sledn

zajišt no dodržování lidských práv

a základních svobod osob.109 Nesob sta ným osobám je prost ednictvím sociálních služeb poskytnuta pomoc p i zvládání jejich fyzické a psychické sob sta nosti, umožn ní jim v co nejvyšší možné mí e jejich zapojení do b žného života, a v p ípadech, kdy toto vylu uje jejich stav, zajistit jim d stojné prost edí a zacházení s právem na co nejmén omezující prost edí.110

3.1

Sociální služby pro seniory

V rámci cílové skupiny senior jsou sociální služby poskytovány v široké škále. Pomocí sociálních služeb pomáháme senior m zajistit jejich fyzickou a psychickou sob sta nost. Cílem t chto služeb je umožnit senior m zapojení se do b žného spole enského života a to i v p ípadech, kdy jim to nedovoluje jejich zdravotní stav. Taktéž jde o to zajistit senior m d stojné prost edí a zacházení s nimi. Tyto poskytované služby jsou zpoplatn ny a k jejich úhrad slouží p ísp vek na pé i. Základní formy poskytování sociálních služeb pro seniory jsou služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Podle druh d líme sociální služby na služby sociální pé e, poradenství a prevence. Pobytovou formou služby pro seniory, n kdy se uvádí reziden ní, rozumíme služby, které jsou spojené s ubytováním v za ízeních sociálních služeb. Ambulantní služby pro seniory jsou služby, za kterými osoba dochází nebo je dopravována nebo doprovázena do za ízení sociálních služeb, sou ástí není ubytování. Terénními službami pro seniory jsou služby poskytovány osob v jejím p irozeném prost edí.111 V sou asné dob model poskytování sociálních služeb a pé e nesob sta ným senior m vychází z tradi ního pojetí, kde je p edpokladem, že za zabezpe ení pot eb t chto senior je prvotn odpov dná rodina. Teprve až v p ípad , kdy neformální poskytovatelé chybí nebo pé i nezvládají, bývají využívány formální služby. Toto je jedním z d vod vytvá ení nabídek služeb, které budou dostate né a schopné nahradit pé i rodiny, a to pln nebo áste n , s d razem na individuální pot eby seniora.112 109

Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis 111 Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis 112 DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 80 110

37

Mezi sociální služby pro seniory, kte í se o sebe nem žou postarat, zejména z d vodu v ku a zdravotního stavu pat í:113 • osobní asistence - jedná se o terénní službu pro osoby se sníženou sob sta ností z d vodu v ku, chronického onemocn ní nebo zdravotního postižení. Služba se poskytuje bez asového omezení v p irozeném sociálním prost edí osob. • pe ovatelská služba - je terénní nebo ambulantní pro osoby se sníženou sob sta ností z d vodu v ku nebo zdravotního stavu. Je poskytována ve vymezeném ase v domácnostech nebo v za ízeních sociálních služeb. • tís ová pé e - je terénní služba, kterou se poskytuje nep etržitá distan ní hlasová a elektronická komunikace s osobami, které jsou vystavené vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v p ípad náhlého zhoršení zdravotního stavu. • odleh ovací služby - jedná se o služby terénní, ambulantní nebo pobytové pro osoby se sníženou sob sta ností z d vodu v ku nebo zdravotního stavu. Cílem této služby je poskytnout pe ující fyzické osob pot ebný odpo inek. • domovy pro seniory - poskytují pobytové služby osobám se sníženou sob sta ností z d vodu v ku, které vyžadují pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. • domovy se zvláštním režimem - poskytují pobytové služby osobám se sníženou sob sta ností z d vodu chronického duševního onemocn ní nebo závislosti na návykových látkách, osobám se sta eckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, kte í vyžadují pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. • sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e - poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní pé i, ale jejich zdravotní stav jim neumož uje obejít se bez pomoci jiné fyzické osoby. K úhradám sociálních služeb pro nesob sta né seniory z d vodu v ku a zdravotního stavu je stanoven p ísp vek na pé i. P ísp vek na pé i umož uje senior m zabezpe it pé i v p irozeném prost edí, tj. napomáhá senior m pokrývat náklady, které pe ující prost edí má. Optimálním modelem by bylo sdílení pé e mezi neformálním pe ujícím prost edím (rodina) a registrovanými poskytovateli sociálních služeb. P ísp vek na pé i náleží lidem, kte í jsou z d vodu nep íznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné fyzické osoby v oblasti b žné denní pé e o vlastní osobu a v sob sta nosti. Výše p ísp vku na pé i závisí na stupni závislosti. P i posuzováni stupn 113

závislosti se hodnotí schopnost zvládat

Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis

38

10 základních životních pot eb. T mito základními životními pot ebami jsou mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, t lesná hygiena, výkon fyziologické pot eby, pé e o zdraví, osobní aktivity a pé e o domácnost.114 Úsilím sociálních služeb a pé e o seniory je zlepšování jejich kvality života prost ednictvím zlidš ování p ístupu k nim. Hlavní d raz je kladen p edevším na individuální p ístup ke každému lov ku, poznání jeho pot eb a pomoc p i jejich uspokojení, zajišt ní jistoty a bezpe í, poznání celého lov ka, jeho osobní historie, zájm , schopností, podporování všech jeho lidských kvalit, ze kterých erpá svoji d stojnost, sebeur ení a sebejistotu, podporování nezávislosti a sob sta nosti, minimum pé e, pomoc pouze v tom, co lov k už sám nezvládne a kde žádá pomoc, úctu k soukromí a intimit , podporu individuálního rozhodování, zodpov dnosti a kontroly nad svým životem, prohlubování d v rných mezilidských vztah , spolupráci s rodinou.115 Výb r konkrétní sociální služby nebo formy sociální pé e musí odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu seniora, jeho pot ebám, jeho sob sta nosti a rozsahu jeho závislosti na pomoci jiné fyzické osoby.

3.2

Trendy v sociálních službách

Trendem v sociálních službách je minimalizování ústavní pé e, tj. poskytovat pobytové sociální služby pouze na co nejnutn jší a nejkratší dobu s ohledem na pot eby klienta. Matoušek uvádí, že s minimalizací souvisí i požadavek na minimální velikost za ízení, ve kterých by m l klient možnost bydlet sám p ípadn s jedním nebo dv ma jinými klienty. Na rozvoj tvo ivého potenciálu klienta a pocitu vlastní hodnoty. Na podporu klientových vztah

k nejbližším lidem, práci s rodinou klienta, udržování vazeb

ke známému prost edí. D raz je kladen na demokratizaci, zmenšování odstupu mezi personálem a klienty. Klienti mají být rovnocennými partnery personálu. Podpora vazeb mezi personálem a klienty, hlídání bezpe né hranice, pr b žná supervize personálu. Omezení st ídání pe ujícího personálu, p emís ování a p edávání klienta do jiných za ízení. Za le ování klienta co nejvíce do života okolní komunity, podporovat jeho

114 115

Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis JANE KOVÁ, H. Bydlení senior - kvalita domova jako podmínka kvality života, s. 17-19

39

zájmy. Provád t pr b žnou kontrolu pé e v zájmu klient . Budování otev ených za ízení s tím spojená pozitivní image ústavu a s tím související jejich pozitivní vnímání okolím. Pracovníci za ízení a klienti musejí neustále hledat rovnováhu mezi pot ebami celku a pot ebami individuálními.116 Vše v kone ném d sledku ovliv uje kvalitu života seniora v daném za ízení. Vzhledem k demografickému vývoji a prom nám rolí v sou asné rodin není možné úpln vylou it institucionální pé i o seniory. Je však d ležité uchovávat a podporovat rodinné a spole enské vazby senior , kte í v t chto za ízeních budou žít. Pobytová za ízení musejí reagovat na klientovi pot eby a p edstavy, tím p ispívat ke zkvalit ování jejich života, jejich spokojenosti a humanizaci institucionální pé e. Trendem a cílem v sociálních službách je zvyšování kvality života osob, které sociální služby využívají. Tento trend se nevyhnul ani sociálním službám zam eným na seniory, kte í se stávají stále po etn jší skupinou obyvatelstva. Hlavní d raz je kladen na podporu aktivního stárnutí a celoživotní vzd lávání. Postoj ke kvalit života ve stá í vyžaduje ucelený pohled a spolupráci nap í celým spektrem v dních i spole enských obor . Pokud by p íští vývoj nem l vést ke snížení kvality života senior , je nevyhnutelné, abychom se snažili o lepší pochopení jejich pot eb. Každý lov k je stvo ení bio-psycho-sociální a spirituální. Tím, že se prodlužuje délka života, nabýváme p esv d ení, že všechny tyto ty i roviny významn kvalitu života ovliv ují.117 Kvalita života a celkový pr b h stá í jsou ovlivn ny úsp chy v práci, v osobním život , životním stylem jedince a také zdravotními problémy, které senior prožíval v produktivním v ku.118 Kvalitu života ve stá í ovliv uje také p ipravenost senior na období, kdy již nebudou moci zvládat své b žné životní situace. Kvalita života ve stá í taktéž závisí na zdraví

116

MATOUŠEK, O., Ústavní pé e, s. 149-151 DVO Á KOVÁ, D., Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 7 118 DVO Á KOVÁ, D., Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 26 117

40

a zdravotnické pé i. Cílem spole nosti by m lo být zachovat senior m maximální sob sta nost.119 Z t chto d vod a z d vodu, že téma stárnutí populace a kvality života ve stá í se dotýká, nás všech vytvo ilo Ministerstvo práce a sociálních v cí dokument „Národní program p ípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stá í)”. Tento dokument stanovuje cíle a opat ení, která jsou nutná p ijmout v konkrétních oblastech v kontextu demografického stárnutí a sociálních zm n. Cílem je, aby tyto opat ení a zm ny reagovaly na pot eby a problémy senior . Program vychází z p edpokladu, že ke zvýšení kvality života ve stá í a k úsp šnému ešení výzev spojených s demografickým stárnutím je nutné se p ednostn v novat témat m a to p edevším aktivnímu stárnutí, prost edí a komunitám vst ícným ke stá í, zlepšení zdraví a zdravotní pé i ve stá í, podpo e rodiny a pe ovatel m, podpo e participace na život spole nosti a ochran lidských práv.120 S faktem týkajícím se prodlužování délky života vyvstává otázka, jaké faktory p ízniv ovliv ují stárnutí a kvalitu života. Mezi tyto faktory m žeme za adit dobrý zdravotní stav, stabilní manželství, samostatné bydlení, spole enskost, sociální zapojení, nep ítomnost deprese, schopnost vykonávat b žné innosti, hmotné zabezpe ení, životní spokojenost, životní podmínky a prost edí, ve kterém senior žije. Nemén

d ležitým faktorem

je adaptabilita seniora na zm ny, které stá í p ináší, v etn nového zp sobu života. Kvalita života ve stá í je tedy ovlivn na množstvím vn jších a vnit ních faktor .

119 120

HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, ., Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 47 MPSV.Národní program p ípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stá í) [online]

41

4

Domovy pro seniory

V této kapitole se zam ím na charakteristiku domov pro seniory, podmínky poskytování sociálních služeb v pobytových za ízeních, podmínky p ijetí seniora do domova pro seniory a na rizika pobytových služeb. Domovy pro seniory adíme mezi institucionální, pobytové sociální služby. V t chto za ízeních je zajiš ována komplexní pé e o staré lidi, kte í jsou nesob sta ní, které jejich zdravotní stav omezuje a brání jim v samostatném život ve své domácnosti, a kte í pot ebují nep etržitou pé i. V sou asné dob asi jen 3-5 % senior

starších 60 let pot ebuje z d vodu vážného

zdravotního stavu a nesob sta nosti anebo z d vodu nevst ícného domácího prost edí dlouhodobou nebo trvalou institucionální pé i, která tak vytvá í nezbytný dopln k samostatného bydlení. U senior starších 80 let tuto pé i pot ebuje asi 20 % z nich, nebo s nar stajícím v kem tato pot eba roste. Do budoucna se dá p edpokládat, že s nar stající délkou života a zlepšováním zdraví se nár st pot eby institucionální pé e p esune z 80 let do vyšší v kové hranice 85 až 90 let.121 Topinková uvádí, že sob sta ným lov kem je ten, který není omezen na t lesných a duševních schopnostech, a který dokáže samostatn

a bez pomoci jiných zvládat

každodenní nezbytné innosti ve svém prost edí. Závislým se lov k stává v p ípad , že vyžaduje podporu nebo pomoc druhých.122 Podle Zavázalové je sob sta nost schopnost lov ka postarat se o sebe a svoji domácnost. Pod sob sta ností se skrývá složka fyzická (mobilita), psychická (schopnost rozhodovat o sob ), sociální a hmotná (p íjem).123

121

EVELA, R., KALVACH Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie. Úvod do problematiky, s. 104 TOPINKOVÁ, E. Geriatrie v praxi, s. 7 123 ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie, s. 31 122

42

4.1

Charakteristika domov pro seniory

Domovy pro seniory, d íve domovy d chodc pat í mezi nejznám jší institucionální pé i o staré osoby. Domovy pro seniory poskytují nesob sta ným senior m trvalý domov a nep etržitou pomoc p i zvládání jednotlivých b žných denních

inností. Poskytují

pobytové služby, které jsou ur eny osobám se sníženou sob sta ností zvlášt z d vodu v ku a zdravotního stavu, kte í již nemohou žít ve vlastní domácnosti sami a jsou odkázáni na pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Pobytová sociální služba v domov pro seniory nem že být poskytnuta osob , jestliže zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní pé e ve zdravotnickém za ízení nebo není-li osoba schopna pobytu v za ízení sociálních služeb z d vodu infek ní nemoci.124 Tato služba, která je zam ena na seniory, je definována zákonem . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis a dále vyhláškou . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách. Tato služba je poskytována za úplatu. Základní

innosti p i poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory jsou

zajiš ovány v rozsahu t chto úkon : • poskytnutí ubytování - ubytování, úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení125 Pod poskytnutím ubytování rozumíme vytvo ení útulného, p íjemného a bezpe ného prost edí. Vybavení pokoje zahrnuje pojízdné polohovací l žko, no ní stolek, jídelní st l, židli, k eslo, šatní sk í a v neposlední ad i signaliza ní za ízení. Nutnou výbavou pokoje je i samostatné sociální za ízení. Jednotlivé pokoje a jejich vybavení se mohou od sebe lišit, záleží na žadateli, jaký typ pokoje si vybere. Poskytování ubytování senior m znamená také poskytnutí a umožn ní využívání ve ejných prostor, aby senior mohl využívat nap . chodby, spole enskou místnost, jídelnu, centrální koupelny, schodišt , výtahy a zahradu.126

124

Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách 126 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 116 125

43

• poskytnutí stravy - zajišt ní celodenní stravy odpovídající v ku, zásadám racionální výživy a pot ebám dietního stravování, minimáln v rozsahu 3 hlavních jídel127 Jedná se o jednu z d ležitých sou ástí sociálních služeb v pobytových za ízeních. Strava musí být kvalitní, p im ená v ku, zdravotnímu stavu a onemocn ní klienta. Klient m je strava podávána v tšinou p tkrát denn , diabetik m šestkrát denn . Vždy také záleží na platném dietním systému. Klienti se stravují ve spole né jídeln , p ípadn

pokud

se nemohou z n jakého d vodu ve spole né jídeln stravovat, je jim jídlo podáváno p ímo na pokoji. Skladbu jídelního lístku navrhuje nutri ní terapeut, schvaluje praktický léka a vrchní sestra. D raz je kladen na dodržování pitného režimu senior , z d vodu jejich sníženého pocitu žízn . Klient m jsou proto tekutiny nabízeny

asto a v malých

dávkách.128 • pomoc p i zvládání b žných úkon pé e o vlastní osobu - pomoc p i oblékání a svlékání v etn speciálních pom cek, pomoc p i p esunu na l žko nebo vozík, pomoc p i vstávání z l žka, ulehání, zm na poloh, pomoc p i podávání jídla a pití, pomoc p i prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnit ním i vn jším prostoru129 Všichni klienti domova pro seniory pot ebují ve v tší i menší mí e asistenci nebo pomoc p i b žných každodenních

innostech. Základním prvkem je mobilita nebo imobilita

klienta, z ní potom vyplývá pot eba dopomoci klientovi p i p esunech, vstávání z l žka, usedání na invalidní vozík, p i stravování, osobní hygien , oblékání, úklidu, vykonávání r zných volno asových aktivit atd.130 • pomoc p i osobní hygien nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu - pomoc p i úkonech osobní hygieny, pomoc p i základní pé i o vlasy a nehty, pomoc p i použití WC131 Vzhledem k velké nesob sta nosti klient je jim osobní hygiena provád na bez jejich aktivního zapojení za pomoci odborného personálu na l žku, v centrální koupeln nebo v sociálním za ízení na pokoji klienta. Klient m je služba osobní hygieny poskytována

127

Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 116-117 129 Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách 130 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 120 131 Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách 128

44

dvakrát denn

vždy ráno a ve er. Pozornost je v nována pé i o ústní dutinu, zuby

a snímatelnou zubní protézu. Minimáln jednou týdn je provád na celková koupel klienta s pé í o vlasy a nehty na rukou a nohou. Velmi d ležitou sou ástí hygienické pé e je i koordinace vyprazd ování seniora s pomocí personálu nebo samostatn podle imobility klienta. Protože se jedná o velký zásah do intimity a soukromí klienta, musí proto být dbáno na respektování a dodržování p ání klienta.132 • zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím - podpora a pomoc p i využívání b žn dostupných služeb a informa ních zdroj , pomoc p i obnovení nebo upevn ní kontaktu s rodinou a pomoc a podpora p i dalších aktivitách podporujících sociální za le ování osob133 Pracovníci domov pro seniory pe ují o klienty takovým zp sobem, aby je jejich imobilita neomezovala a nebyla p í inou jejich sociální izolace. Proto jsou senio i za pomoci personálu doprovázeni do spole ných prostor, na zahradu nebo za ostatními klienty. Pracovníci domov pro seniory plánují a p ipravují pro seniory volno asové aktivity a akce s r zným zam ením podle zájm všech klient . Pro mobilní klienty jsou zajiš ovány akce také mimo domovy nap . procházky, výlety, návšt vy divadel a kulturních p edstavení.134 • sociáln terapeutické innosti - jejich poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální za le ování osob135 Hlavním cílem socioterapeutických inností je podpora aktivity klient

a p edcházení

poklesu jejich fyzických, duševních a sociálních funkcí, které vedou k minimalizování závislosti. Jedná se o individuální nebo skupinové

innosti vedoucí k upev ování

psychických, sociálních a motorických schopností a na udržení sob sta nosti senior .136 • aktiviza ní innosti - volno asové a zájmové aktivity, pomoc p i obnovení nebo upevn ní kontaktu s p irozeným sociálním prost edím, nácvik a upev ování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností137 132

MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 118-120 Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách 134 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 120-121 135 Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách 136 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 121-122 137 Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách 133

45

Aktiviza ní

innosti úzce souvisí se socioterapeutickými

innostmi. Jejich pomocí

se pracovníci domova pro seniory snaží v klientovi vzbudit zájem o sebe, o své pot eby, o mobilizaci sil a iniciativu v zapojování se do sebepé e a tím tak zabránit vzniku a rozvoji závislosti.

innosti podporují zachování pocitu vlastní d stojnosti, radosti, uspokojení

a napln ní d stojného prožívání stá í.138 • pomoc p i uplat ování práv, oprávn ných zájm

a p i obstarávání osobních

záležitostí, pomoc p i komunikaci vedoucí k uplat ování práv a oprávn ných zájm

139

V této oblasti pomoci se domovy pro seniory zam ují hlavn na poskytování pomoci v oblasti komunikace, která vede k uplat ování práv a oprávn ných zájm

klienta.

Zejména u klienta s poruchou v domí a orientace, nekomunikujícího klienta nebo klienta nekomunikujícího bez poruchy v domí.140 Domovy pro seniory mohou poskytovat i další fakultativní služby. Jedná se o úkony nad rámec základních

inností stanovených zákonem o sociálních službách. Bohužel

z ekonomických d vod jsou tyto služby v domovech pro seniory nabízeny jen v omezené mí e.

4.2

Podmínky poskytování sociálních služeb v pobytových za ízeních

Povinnosti poskytovatel

sociálních služeb jsou stanoveny zákonem . 108/2006 Sb.,

o sociálních službách. Tyto zákonné povinnosti musí dodržovat všichni poskytovatelé sociálních služeb. Jednou z hlavních povinností poskytovatele pobytových sociálních služeb je zajiš ovat dostupnost informací o druhu služby, míst , cílech a okruhu osob, kterým je sociální služba poskytována. Dále o kapacit pobytových služeb a zp sobu jejich poskytování zp sobem všem srozumitelným. Provozovatel za ízení musí informovat zájemce o sociální službu o všech skute nostech vyplývajících ze smlouvy, jedná se zejména o informace o zp sobu 138

MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 122 Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách 140 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 122 139

46

poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby. P i poskytování sociálních služeb musí vytvá et takové podmínky pro klienta, které zamezí st et m zájm klient se zájmy poskytovatele sociální služby. Povinností poskytovatele služby je také zpracování vnit ních pravidel pro zajišt ní poskytované služby, stanovení pravidel pro uplatn ní oprávn ných zájm osob, zpracování vnit ních pravidel pro podávání a vy izování stížností osob, kterým je sociální služba poskytována. Poskytovatel je dále povinen vést záznamy a hodnotit pr b h poskytování služeb jednotlivým klient m, vést evidenci žadatel o sociální službu, dodržovat standardy kvality sociálních služeb a uzavírat smlouvu o poskytnutí sociální služby s osobou, která sociální službu využívá.141 Podmínkou poskytování sociální služby je oprávn ní k poskytování sociálních služeb, které poskytovatel získá rozhodnutím o registraci. Registrace je povinná pro všechny poskytovatele sociálních služeb. Podmínkou registrace je podání písemné žádosti, prokázání trestní bezúhonnosti, odborné zp sobilosti, zajišt ní hygienických podmínek pro nabízené sociální služby a prokázání vlastnického nebo jiného práva k objektu, kde budou sociální služby provozovány. A dále zajišt ní materiálních a technických podmínek, které odpovídají danému druhu poskytovaných sociálních služeb.142 Podle Rheinwaldové je poskytovatel sociální služby povinen s klientem sociální služby plánovat a to s ohledem na klientovy pot eby. P ijímání nových klient by m lo proto odpovídat cíl m organizace, jejímu poslání a cílové skupin , na kterou je sociální za ízení zam eno.143

4.3

Podmínky p ijetí seniora do domova pro seniory

Podmínky žadatele, který požaduje p ijetí do domova pro seniory, upravuje rovn ž zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis . Hlavní podmínkou pro seniora jako žadatele o pobytovou sociální službu je, že musí být osobou se sníženou sob sta ností, odpovídajícího d chodového v ku, vyžadující pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby nebo osobou se sníženou sob sta ností z d vodu

141

MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 61-62 MATOUŠEK, O. Sociální služby, legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení, s. 46 143 RHEINWALDOVÁ, E. Novodobá pé e o seniory, s. 10 142

47

závislosti na návykových látkách nebo z d vodu duševního onemocn ní nebo osobou trpící sta eckou nebo ostatními typy demencí vyžadující pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.144 Mezi faktory ovliv ující sob sta nost senior

adíme chronické choroby a vady; choroby,

které vyžadují náro n jší nároky na ošet ení; vysoký v k, více nemocí zárove , nízký p íjem,

osamocení;

nevyhovující

bytové

podmínky;

nevyhovující

dostupnost

zdravotnických a sociálních služeb; asté hospitalizace.145

4.4

Rizika pobytových sociálních služeb pro seniory

Zm ny životních podmínek seniora spíše ohrožují, než napl ují nad jemi. Senior se obává, že s p íchodem do domova senior bude omezován ve svých zvyklostech a k samotnému p est hování svolí, až už není schopen se sám o sebe postarat, v horším p ípad pod tlakem p íbuzných. P est hování se, ztráta vazeb na d ív jší prost edí, na známé lidi, oslabení kontaktu s rodinou, dezorientace v novém prost edí se pro seniora stává nejv tší obtíží.146 P est hování pro seniora zvlášt v pokro ilém v ku se stává závažným stresorem a to i v p ípad cht ného st hování do lepších podmínek, tím spíše jde-li o vynucené st hování rodinou nebo okolnostmi.147 Stejn neblaze p sobí na klienta i p emís ování v rámci za ízení domova pro seniory, kdy se dostává v tšinou do pokoje pro nesob sta né. Jednou z prvních p ekážek, se kterou se musí senior v novém prost edí vyrovnat, se týká adaptace seniora na nové prost edí. P est hování pro seniora znamená zna nou zát žovou životní situaci. Kritickým obdobím se pro seniora stává období prvních 5 až 6 týdn , p ípadn 6 m síc .148 Jak uvádí

evela a kol. adaptace po p est hování senior

trvá m síce až dva roky.

Pro citlivé seniory, kte í se p est hovali pod tlakem okolností, m že jít o nebezpe nou

144

MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 65 ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie, s. 31-32 146 MATOUŠEK, O. Ústavní pé e, s. 77 147 EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie. Úvod do problematiky, s. 101 148 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 195 145

48

situaci, která m že vyústit až výraznou maladaptací s psychosomatickými projevy. P i st hování senior se musí zvlášt dbát na následující okolnosti:149 • v asnost – p est hování senior by m lo být na asováno, nem lo by se realizovat pozd až pod tlakem nezvládnutelných situací, • dobrovolnost – p est hování by se nem lo provád t pod nátlakem, • cht nost – nebo alespo smí enost se zm nou bydlišt a s novým prost edím, • výhodnost – nap . nižší nájem, bezbariérové prost edí, menší nároky na údržbu, • seznámenost a p ipravenost – senior by se m l s novým prost edím p edem obeznámit, • zabydlování – jde p edevším o navázání sousedských vztah . Dalšími problémovými oblastmi, které ovliv ují kvalitu života senior

v pobytových

za ízeních, jsou:150 • ztráta vazeb s rodinou - vzdálenost pobytového za ízení od domova seniora, rodinní p íslušníci seniora navšt vují sporadicky nebo v bec • ztráta spole enských vazeb - za ízení žije svým životem, minimální kontakt seniora s okolním sv tem • omezené soukromí - vícel žkové pokoje • dezorientace v novém prost edí - klient není p ipraven na zm nu prost edí p edem • omezení komunikace - prohlubuje se sociální izolovanost seniora • ztráta plnoprávné ob anské pozice - senior je považován za subjekt pé e • ztráta motivace a v le k zachování nezávislosti - senior se stává pasivním. Haškovcová upozor uje na další problém a to na ztrátu intimity obyvatel

domov

v úrovni fyzické a psychické. Senior je výrazn postižen ve všech oblastech dosavadního života. Jedná se o narušení meziosobních vztah , zm ny teritoria,

asové struktury

a sebehodnocení. Senior se propadá do anonymity a zapomn ní, a to v období, kdy je nejen živ, ale kdy jeho osobnostní charakteristiky vyzrály v heterogenní a nezam nitelný individuální obsah.151

149

EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie. Úvod do problematiky, s. 102. MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 109-110 151 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 193-194 150

49

Pro seniory p echod z domácího prost edí do jiného prost edí a následná adaptace na domov pro seniory je velice složitou a t žkou situací, která p ináší nevratné zm ny v jejich život . V tšinou dochází k rozporu mezi o ekáváním senior

od pobytu

a skute nou realitou. Dochází ke ztrát osobního zázemí, známých a d v rných míst, s tím spojené identity a taktéž ke ztrát orientace a pocitu bezpe í známého prost edí. To, že je starý lov k umíst n do za ízení poskytující pé i starým lidem, potvrzuje ztrátu autonomie a taktéž sob sta nosti starého lov ka. Senior na tyto zm ny m že reagovat depresí anebo apatií.152 Podle Rheinwaldové je proto velmi d ležité, aby domovy pro seniory poskytovaly senior m radost a motivaci k životu, navracely životu smysl a hodnotu. Aby pomáhaly senior m žít, bavit se, mít se na co a z eho t šit.153

152 153

ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 59 RHEINWALDOVÁ, E. Novodobá pé e o seniory, s. 67

50

5

Vymezení obecných pojm

Tuto kapitolu v nuji obecnému vymezení pojm hodnoty, hodnocení a p edstavy. Nutnost jejich definování vyplývá z hlavní výzkumné otázky.

5.1

Vymezení pojmu hodnoty a hodnocení

K pojmu hodnocení se nejlépe dostaneme prost ednictvím hodnot. Hodnota je to, co daný jednotlivec považuje za žádoucí, vhodné a dobré - o co usiluje. Individuální hodnoty jsou siln ovliv ovány hodnotami spole nosti.154 Nakone ný obecn vymezuje hodnoty a rozumí jimi „…Pojetí žádoucího, které ovliv uje volbu zp sob chování, jeho prost edk a cíl .“ Podle n j zp sob chování a jeho volbu ovliv uje také pojetí nežádoucího, kde hodnotu potom p edstavuje to, emu se jedinec snaží vyhnout.155 Prost ednictvím této definice Nakone ný rozlišuje afektivní, kognitivní a konativní složky hodnot. Nakone ný vymezuje pojetí žádoucího a nežádoucího prost ednictvím afektivní (emocionální) složky. Z afektivní (emocionální) složky dochází prost ednictvím myšlenkových proces

(kognitivní složka) k volb

chování, jehož

uplatn ní tvo í složku konativní (volní).156 Každý jedinec má r zn uspo ádaný systém hodnot, tzv. hierarchii hodnot. Jedná se o uspo ádaný systém hodnot, který odráží jeho priority a význam t chto hodnot pro daného jedince. Hierarchie hodnot ur uje nejobecn jší postoje, životní styl a morálku každého lov ka.157 Hodnotou subjektivn rozumíme cenu, kterou jedinec p ikládá ur itému objektu, situaci, události nebo innosti v souvislosti s uspokojováním svých pot eb a zájm . Hodnoty se tvo í a rozr z ují postupn

v pr b hu celého procesu za le ování se

154

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, s. 70 NAKONE NÝ, M. Sociální psychologie, 131 156 NAKONE NÝ, M. Sociální psychologie, 132 157 HARTL, P. , HARTLOVÁ, H. Velký psychologický slovník, s. 179 155

51

lov ka do

spole nosti. M žeme je d lit na pozitivní (co je žádoucí) a negativní (nežádoucí), absolutní a relativní, p ímé a nep ímé.158 Podle Haškovcové se vztah jedince k hodnotám m ní. M ní a vyvíjejí se také hodnoty, a to jak v rovin individuální, tak v rovin celospole enské. Hodnoty závisí na vztahu subjektu a objektu v aktu hodnocení. Lidské hodnoty souvisí na jedné stran s lidskými postoji a na stran druhé s pot ebou, vedoucí k ú elnému a cílenému jednání.159 Haškovcová uvádí „P edpokladem pro to, aby lov k u inil ur itou hodnotu aktuální, je pocít ní n jaké pot eby. To je nemyslitelné bez aktu hodnocení, jež je ve vztahu a p ímé úm e k hodnotícímu subjektu. Hodnotit neznamená jen uznat to i ono za hodnotu a p i adit ji k uznávaným hodnotám - hodnoty nejsou jen souhrn, nýbrž dynamicky uspo ádaný systém, jenž je spjat s následným jednáním lov ka. Lidské hodnoty se vztahují k práv aktuáln prožívaným pot ebám.“160

5.2

Vymezení pojmu p edstavy

Gillernová vymezuje p edstavu jako „ve v domí vybavený názorný obraz n eho d íve vnímaného, je to více i mén p esná reprodukce obrazu uloženého v pam ti.“ P edstavy mohou být mén p esné a úplné mívají subjektivní povahu a taktéž mohou být ovládány v lí. P edstava se m že vztahovat k minulosti - vzpomínky, ale i k budoucnosti - sn ní.161 P edstavy podle Nakone ného jsou stru n vnímaných p edm t

definovány jako „…..Reprezentace d íve

nebo proces .“162 Pro p esn jší vymezení p edstav použijeme

rozlišení rovin týkajících se vztahu lov ka a prost edí tj. kognitivní, afektivní a konativní složky. P edstavy jsou po té vymezeny jako kognitivní (myšlenková) složka postoj . Nakone ný rozlišuje postoje na t i základní složky: kognitivní, konativní a emotivní. P evažuje-li kognitivní složka, hovo í autor o postojích jako o „smýšlení“, naopak

158

HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Velký psychologický slovník, s. 183 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 249 160 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 249 161 GILLERNOVÁ, I. a kol. Slovník základních pojm z psychologie, s. 46 162 NAKONE NÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie, s. 232 159

52

p evažuje-li afektivní složka, ozna uje postoje jako výraz „sentiment“.163 Afektivní neboli emocionální složku postoj

podle této teorie tvo í „reakce sympatického nervového

systému“, kterou je možno zjiš ovat pomocí „verbálního vyjád ení emocí“. Kognitivní neboli myšlenkovou složku tvo í p edstavy nebo vnímání jevu a p edstavuje ji „verbální vyjád ení mín ní“. Konativní neboli volní postoje p edstavuje pozorovatelné chování, které je také vyjád itelné verbáln „verbální vyjád ení vztahující se k jednání.“164 Nakone ný také definuje p edstavy jako mentální názorné obrazy v ci a d je. Dále p edstavy d lí na reproduktivní a konstruk ní. Za reproduktivní p edstavy považuje ty, které jsou pam tní reprodukcí d íve vnímaných událostí, objekt

nebo akcí.

Za konstruk ní p edstavy považuje ty, které jsou v mysli provád nou konstrukcí obrazu n jakého objektu, události nebo akce.165 V psychologickém slovníku je p edstava definována jako obsah v domí, jako vybavený nebo p epracovaný minulý za átek nebo vjem. P edstavu m žeme ozna ovat také jako schéma, které zastupuje nebo reprezentuje skupinu lidí, událostí objekt

a situací.

P emýšlení prost ednictvím schémat potom umož uje rychleji a tudíž ekonomicky filtrovat a zpracovávat velké množství informací vzhledem k tomu, že jsou pominuty všechny detaily objektu, osoby nebo situace a pracuje se jen se zástupnými schématy.166 Z výše uvedených definic m žeme vyvodit, že p edstava je subjektivní povahy a je souhrnem vnímaných událostí, objekt

nebo akcí. Vzhledem k tomu, že p edstava

je ovliv ována událostmi z minulosti, bude mít každý lov k, který prožil odlišné zážitky v minulosti také r zné p edstavy o budoucnosti.

163

NAKONE NÝ, M. Sociální psychologie, 135 NAKONE NÝ, M. Sociální psychologie, s. 135-136 165 NAKONE NÝ, M. Úvod do psychologie 166 HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Velký psychologický slovník, s. 453 164

53

II. METODOLOGICKÁ ÁST 6

Metodika výzkumu

Druhou

ást diplomové práce v nuji výzkumné metodologii, kterou jsem v práci

aplikovala. Dále uvádím cíl výzkumu, pokra uji výzkumnou strategií a operacionalizací díl ích výzkumných otázek, prost ednictvím nichž rozvíjím základní výzkumnou otázku. Další bod kapitoly je v nován technickému sb ru dat, výb ru jednotky zkoumání a zjiš ování. Záv rem kapitoly popisuji organizaci výzkumu.

6.1

Cíl výzkumu

Cílem diplomové práce je zodpov zení hlavní výzkumné (HVO) otázky zn jící: „Jak senio i žijící v pobytovém za ízení sociálních služeb hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života?“ Pro zodpov zení hlavní výzkumné otázky byly použity díl í výzkumné otázky, které vycházely z teoretického konceptu této práce. Prost ednictvím otázek jsem usilovala o porozum ní senior m v jejich životní situaci, o pochopení jejich p edstav, hodnot a pot eb v oblasti kvality života ve vybraném pobytovém za ízení.

6.2 P i volb

Strategie výzkumu výzkumné strategie jsem vycházela z cíle diplomové práce, kterým je

zodpov zení hlavní výzkumné otázky. Podle Hendla obecný metodologický p ístup k ešení výzkumné otázky nazýváme výzkumnou strategií.167 Ve spole enských v dách kategorizujeme typy výzkumných strategií na kategorie, které p edstavují kvalitativní výzkumné strategie, kvantitativní výzkumné strategie a smíšené výzkumné strategie. Vzhledem k tomu, že budu provád t výzkum na malém vzorku senior , kte í žijí v pobytovém za ízení sociálních služeb, v domov pro seniory, zvolila jsem výzkumnou strategii kvalitativního výzkumu. Další d vod, který mne vedl ke zvolení strategie kvalitativního výzkumu je jeho poslání, kterým je, jak uvádí Disman „porozum ní lidem v sociálních situacích.“168 167 168

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost, s. 289

54

Za p ednosti kvalitativního výzkumu m žeme považovat to, že nám umož uje získávat podrobný popis a vhled p i zkoumání jedince, skupiny, události, fenoménu. Umož uje nám zkoumat fenomén v p irozeném prost edí, studovat procesy a navrhovat teorie. Kvalitativní výzkum dob e reaguje na místní podmínky a situace. Na druhou stranu existují také nevýhody kvalitativního výzkumu, za které m žeme považovat to, že získané výsledky nemusejí být zobecnitelné na širší populaci a do jiného prost edí. A za další výsledky výzkumu mohou být snadn ji ovlivn ny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.169 Žižlavský uvádí, že „Jako výzkumníci se nem žeme zastavit na povrchu fakt - jev - a dát jim náš vlastní význam. Musíme pod jejich povrch, k autentickým význam m jev a objekt , které jim dali ú astníci b žného života.“170 Podle

Lou kové

hlavní

východisko

kvalitativní

výzkumné

strategie

spo ívá

na p edpokladu subjektivního vnímání a konstruování sociální reality, jejíž poznání a porozum ní je možné prost ednictvím subjektivního vnímání ur ité situace samotnými aktéry.171 V této diplomové práci se snažím porozum t senior m žijícím v pobytovém za ízení sociálních služeb a zjistit jak hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života.

6.3

Operacionalizace

P i procesu operacionalizace jde p edevším o formulování otázek, které použijeme p i rozhovorech se seniory, prost ednictvím nichž získáme odpov di na díl í výzkumné otázky. Zodpov zení díl ích výzkumných otázek, p i správné operacionalizaci, nám umožní zodpov d t hlavní výzkumnou otázku. Musil uvádí, že operacionalizace je proces „p evedení“ otázek z teoretického do observa ního jazyka. V první fází toho procesu je nutné nalézt tzv. „indikátory“ (rozpoznávací znamení), které nám pomohou rozpoznat díl í charakteristiky zkoumaného

169

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace, s. 52 ŽIŽLAVSKÝ, M. Metodologie pro Sociální politiku a sociální práci, s. 106 171 LOU KOVÁ, I. Integrovaný p ístup v sociáln v dním výzkumu, s. 46 170

55

jevu a následn je nutné vyjasnit „operacionální podobu“ indikátoru, tzn. zp sob, kterým budeme o zkoumaném jevu komunikovat.172 Teoretickou ástí byly vymezeny teoretické koncepty objas ující podstatné pojmy hlavní výzkumné otázky. Tato teoretická východiska byla základem pro definování díl ích výzkumných otázek, které byly operacionalizovány a zformovaly výslednou podobu dotaz , které byly použity p i rozhovorech s respondenty. Pro zodpov zení hlavní výzkumné otázky „Jak senio i žijící v pobytovém za ízení sociálních služeb hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života?“ jsem si stanovila t i díl í výzkumné otázky (DVO). DVO 1: Jaké mají senio i p edstavy o život ve stá í a jeho kvalit ? DVO 2: Jaké mají senio i p edstavy o poskytování pomoci? DVO 3: Jaké mají senio i p edstavy o život v domov pro seniory? Operacionalizované díl í výzkumné otázky byly podkladem pro vytvo ení scéná e rozhovoru a analýzu dokument . V p íloze . 1 uvádím operacionalizaci DVO. V p íloze . 2 uvádím „Scéná rozhovoru s respondenty“. V p íloze . 3 uvádím „Scéná otázek k analýze dokument “.

6.4

Techniky sb ru dat

Za hlavní metody sb ru dat u kvalitativního výzkumu považujeme dotazování, pozorování a analýzu dokument . Jednotlivé metody m žeme používat samostatn nebo je vzájemn kombinovat. V diplomové práci využiji techniky dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru a jako dopl ující techniku analýzu dokument . Podle Hendla polostrukturovaný rozhovor je ur itou st ední cestou, která se vyzna uje definovaným ú elem, ur itou osnovou a velkou pružností celého procesu získávání informací. P i sb ru dat pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru vytvá í

172

MUSIL, L. P ednáška k p edm tu Metodologie záv re né práce

56

výzkumník s respondentem vztah, kdy se teoretický rámec výzkumníka p ekrývá s možnostmi respondenta. Výzkumník se tak p izp sobuje respondentovi.173 Disman uvádí, že p i polostrukturovaném rozhovoru se respondent stává spoluautorem výzkumu a spoluautorem otázek. Tím je výzkumníkovi umožn no lépe porozum t dané problematice a porozum t respondentovu myšlení.174 Techniku polostrukturovaného rozhovoru jsem si vybrala z d vodu, že p i svém výzkumu pot ebuji, aby respondenti pokládaným otázkám porozum li, aby mohli vyjád it své subjektivní názory, pocity, pohledy, mín ní a dojmy. U rozhovoru, který je provád ný tvá í v tvá je vyšší p edpoklad toho, že respondenti rozumí pokládaným otázkám, odpovídají pravdiv a úpln . Dokumenty nám tvo í p i výzkumu jediný datový podklad a dopl ují data získaná rozhovory a jejich analýza pat í k standardní aktivit

kvalitativního výzkumu.

V dokumentech se projevují osobní, skupinové v domé nebo nev domé postoje, hodnoty a ideje. P i analýze dokument

pracujeme s informacemi, které vznikly v minulosti.

Tyto informace po ídil n kdo jiný než výzkumník a pro jiný ú el, než jaký má výzkum. Výzkumník má údaje k dispozici, ale požadované informace si musí z dokument vyhledat.175 Pro ú ely výzkumu jsem využila interních dokument vybraného domova pro seniory. K analýze jsem vybrala dokumenty o evidenci uživatel

pobytové sociální služby -

domova pro seniory, individuální plány uživatel , dokumenty týkající se podn t od uživatel pobytové sociální služby a dokumenty týkající se stížností uživatel pobytové sociální služby.

173

HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace, s. 164-166 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost 175 HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace, s. 132, s. 204 174

57

6.5

Jednotka zkoumání a zjiš ování

Z hlavní výzkumné otázky byla vydefinována jednotka zkoumání, která p edstavuje subjekty, jejichž vlastnosti zjiš ujeme. Jednotku zkoumání v diplomové práci tvo í p edstavy a jejich hodnocení. Dále byla vydefinována jednotka zjiš ování. Jednotku zjiš ování reprezentují subjekty, na kterých se sb r informací provádí. V diplomové práci jednotku zjiš ování p edstavují vybraní senio i žijící ve vybraném domov pro seniory a také vybrané interní dokumenty domova pro seniory. Podstatu práce tvo í rozhovory se seniory - uživateli pobytových sociálních služeb vybraného domova pro seniory. Zkoumání interních dokument bylo zvoleno z d vodu podpory validity výzkumného šet ení s pomocí triangulace zdroj informací. Triangulace umož uje získaná data posuzovat z více hledisek. Hendl uvádí, že „pod pojmem triangulace se rozumí kombinace r zných metod, r zných výzkumník , r zných zkoumaných skupin nebo osob, r zných lokálních a asových okolností a teoretických perspektiv, jež se uplat ují p i zkoumání ur itého jevu.“176 Rozhovory byly provád ny se seniory, uživateli pobytových sociálních služeb vybraného domova pro seniory. Po et dotazovaných senior a jejich pohlaví bylo vybráno na základ zjišt ní, že v sou asné dob v domov pro seniory žije 35 uživatel z toho 7 muž a 28 žen. Výb r výzkumného vzorku respondent byl zám rný. Pro reprezentativní vzorek bylo vybráno z celkového po tu uživatel 8 respondent a to 5 žen a 3 muži. Významným kritériem p i výb ru respondent bylo zachování kognitivních a komunika ních schopností respondent . Z d vodu zachování anonymity budou v následujícím textu respondenti uvád ni jako RZ1 - RZ5 (respondent žena 1 - 5) a RM1 - RM3 (respondent muž 1 - 3).

6.6

Organizace výzkumu

P ed samotným za átkem psaní diplomové práce a za átkem výzkumu jsem oslovila vedení vybraného domova pro seniory, navázala kontakt se sociálním pracovníkem a vedoucí zdravotní pé e domova pro seniory. Prvotní sch zka se týkala objasn ní tématu diplomové práce, ud lení souhlasu k navázání spolupráce a podpory p i zpracovávání

176

HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace, s. 149

58

získaných informací prost ednictvím analýzy dokument a rozhovor s vybranými seniory. Následn jsem zapo ala s p ípravou sb ru dat. Výchozí informace o vybraných seniorech jsem vyzískala z interních dokument organizace, sociálních karet senior , individuálních plán senior . Z t chto dokument jsem zjistila základní údaje o seniorech a domov pro seniory: v k, rodinný stav, rodinné zázemí, stupe závislosti, délku pobytu v za ízení, popis za ízení. Na základ

zjišt ných informací jsem ve spolupráci se sociálním

pracovníkem vybrala vhodné seniory, uživatele pobytové sociální služby. Následovalo dohodnutí termín se samotnými seniory, respondenty, kterým jsem objasnila d vod a ú el rozhovor . Vzhledem k tomu, že p i výzkumu je nutné dbát na etiku výzkumu byli respondenti informováni a ujišt ni o anonymit ochran

rozhovor , ochran

jejich soukromí,

osobních údaj , možnosti odmítnutí odpov di a taktéž o možném ukon ení

rozhovoru. P ed za átkem rozhovoru byli respondenti taktéž informováni o nahrávání rozhovoru na záznamové za ízení. Vybraní respondenti vyslovili souhlas. Všechny rozhovory zaznamenané na diktafon jsem doslovn p epsala a pro p ípadné další použití uložila na CD.

6.7

Realizace výzkumu

Vlastní realizace výzkumu prob hla na konci m síce dubna a po átkem m síce kv tna ve vybraném pobytovém za ízení sociálních služeb. Všechny rozhovory byly p edem osobn domluveny s vybranými seniory, sociálním pracovníkem za ízení a ošet ujícím personálem. Oslovení senio i souhlasili s tím, že rozhovory budou probíhat na jejich pokojích. Podle p ání respondent

probíhaly rozhovory v dopoledních a odpoledních

hodinách. Celkem se uskute nilo osm rozhovor . Jednotlivé rozhovory netrvaly déle než 35-45 minut. Pokud byl dotazovaný respondent hovorn jší a v rámci jedné otázky odpov d l i na následující otázky, byly tyto otázky vynechány. Vesm s všechny rozhovory probíhaly v p íjemné, klidné a uvoln né atmosfé e. Pouze jeden respondent se p ed za átkem rozhovoru obával, byl ostýchavý a ned v ivý. Po n kolika minutách se jeho obavy rozplynuly a celý rozhovor probíhal v klidné a uvoln né atmosfé e.

59

Souhrnnou charakteristiku respondent uvádím v následující tabulce . 1. Respondent

V k

Pohlaví

Vzd lání

P ísp vek

Délka

Ubytování

na pé i

pobytu v

(pokoj)

za ízení RM1

79 let

muž

vyu en

III. stupe

7 m síc

2 l žkový

RM2

84 let

muž

vyu en

II. stupe

1 rok

2 l žkový

RM3

73 let

muž

základní

II. stupe

1 rok

2 l žkový

RZ1

79 let

žena

vyu ená

II. stupe

1 rok

2 l žkový

RZ2

88 let

žena

vyu ená

III. stupe

6 m síc

2 l žkový

RZ3

87 let

žena

základní

II. stupe

7 m síc

1 l žkový

RZ4

85 let

žena

základní

III. stupe

1 rok

2 l žkový

RZ5

82 let

žena

základní

I. stupe

2,5 m síce

2 l žkový

Tabulka . 1: Charakteristika respondent

6.8

Omezení výzkumu

Vzhledem k tomu, že jsem si ve své práci zvolila výzkumnou strategii kvalitativního výzkumu, jsem si v doma, že získané výsledky bude možné aplikovat pouze ve vybraném za ízení a nemusejí být zobecnitelné pro jiné prost edí. Avšak z d vodu charakteru hlavní výzkumné otázky, byla volba této výzkumné strategie na míst . Další omezení výzkumu spat uji v tom, že nemám dostatek zkušeností p i vedení rozhovor v rámci kvalitativního výzkumu, v n kterých p ípadech jsem, jako tazatel, nedokázala správn formulovat otázky, a proto bylo zapot ebí pokládat otázky dopl ující.

60

III. ANALYTICKÁ 7

ÁST

Analýza a interpretace dat

V analytické

ásti nejd íve charakterizuji vybrané za ízení a následn

p edkládám

a interpretuji zjišt ní, které jsem získala p i rozhovorech s osmi vybranými respondenty, uživateli pobytových sociálních služeb vybraného za ízení. Získaná data pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru a analýzy dokument jsem kategorizovala do jednotlivých skupin, podle typu zjišt ných informací. Následn jsem data analyzovala a interpretovala podle díl ích výzkumných otázek. Každá podkapitola obsahuje díl í záv r. Jednotlivé díl í záv ry poté p ispívají k zodpov zení hlavní výzkumné otázky, zn jící: „Jak senio i žijící v pobytovém za ízení sociálních služeb hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života?“

7.1

Charakteristika vybraného za ízení

Vybrané za ízení poskytuje dva druhy pobytových sociálních služeb ur ených senior m a to domov pro seniory (kapacita 36 l žek) a odleh ovací službu pro seniory (kapacita 4 l žka). Z izovatelem za ízení je m sto. Financování provozu domova pro seniory je více zdrojové a to prost ednictvím úhrad od uživatel sociálních služeb, dotací z Ministerstva práce a sociálních v cí pro registrované poskytovatele, dotací z Ú adu práce na vzd lávání zam stnanc

v projektech podporovaných Evropskou unií, prost ednictvím p ísp vk

na pé i, prost ednictvím úhrad z prost edk ve ejného zdravotního pojišt ní na výkony st edního zdravotnického personálu od zdravotních pojiš oven a dále z p ísp vku z izovatele. Domov pro seniory je vícepatrová bezbariérová budova, která je situována v klidné ásti m sta. Sou ástí za ízení je velmi p kn a ú eln za ízená zahrada sloužící senior m, jejich rodinným p íslušník m a p átel m k trávení volného asu a odpo inku. U za ízení se nachází zastávka autobusu, senio i mají možnost zdarma využívat dopravních služeb p epravce na linkách m stské dopravy. Cílovou skupinou za ízení jsou senio i, kte í dosáhli rozhodného v ku pro p iznání starobního d chodu p ípadn plného invalidního d chodu a nejsou schopni si sami zajistit životní pot eby. Dále senio i se zásadn

omezenou sob sta ností, kte í nemohou žít

bezpe n ve svém domácím prost edí a pot ebují trvalou p ítomnost odborného personálu. 61

V sou asné dob je kapacita domova pro seniory pln obsazena, tj. žije zde 36 senior z toho 8 muž a 28 žen. Pr m rný v k muž v domov je 81,7 let a pr m rný v k žen v domov je 86,1 let. Pr m rný v k senior žijících v domov pro seniory je 85,1 let. Všichni senio i žijící v domov pro seniory mají uznaný stupe závislosti z d vodu jejich dlouhodobého nep íznivého zdravotního stavu pro ú ely p ísp vku na pé i v souladu se zákonem . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis . V následující tabulce . 2 uvádím jednotlivé stupn závislosti uživatel podle pohlaví. Stupe závislosti

Uživatel (muž)

Uživatel (žena)

Celkem

I.

-

1

1

II.

2

11

13

III.

3

6

9

IV.

3

10

13

Tabulka . 2: Stupn závislosti uživatel podle pohlaví

Domov pro seniory poskytuje v souladu se zákonem o sociálních službách tyto základní služby: -

poskytování celoro ního ubytování v jednol žkových (6 pokoj ), dvoul žkových (12 pokoj ) a t íl žkových pokojích (2 pokoje), pokoje jsou vybaveny sociálním za ízením

-

poskytování celodenního stravování je zajiš ováno smluvn s dodavatelem a to v rozsahu t í hlavních jídel (snídan , ob d a ve e e) a dvou vedlejších jídel (sva iny). Strava je len na podle dietního režimu jednotlivých senior , ale není zde výb r z n kolika hlavních jídel.

-

poskytování pomoci p i zvládání b žných úkon pé e o vlastní osobu

-

poskytování pomoci p i osobní hygien p ípadn poskytování podmínek pro osobní hygienu

-

zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím

-

sociáln terapeutické innosti

-

aktiviza ní

innosti a to arteterapie, muzikoterapie, procvi ování kognitivních

funkcí, relaxa ní cvi ení, p ed ítání z knížky, canisterapie, spole enské programy 62

(oslavy narozenin, divadelní p edstavení, návšt vy kulturních památek a spole né výlety) -

poskytování pomoci p i uplat ování práv, oprávn ných zájm a p i obstarávání nutných osobních záležitostí

-

poskytování ošet ovatelské pé e odborným personálem (zdravotní sestry, pracovníci v sociálních službách - p ímá obslužná pé e) a to nep etržit 24 hodin

-

poskytování zdravotní pé e je zajiš ována smluvním léka em pravideln jednou týdn v ordinaci za ízení

-

poskytování základního sociálního poradenství

Ze služeb fakultativních domov pro seniory nabízí: -

mimo ádný úklid pokoj

-

kopírování a tisk

-

tisk barevné fotografie ze spole ných akcí

Senio i žijící v domov mají možnost uplat ovat svá práva a oprávn né zájmy nebo vyjád it své stížnosti ústn prost ednictvím svého klí ového pracovníka nebo písemnou formou. Pro písemnou formu mají možnost využít p íslušný formulá , který mají kdykoliv k dispozici na jednotlivých poschodích za ízení. P ípadné stížnosti eší editel za ízení ve spolupráci s klí ovým pracovníkem, sociálním pracovníkem a vedoucí ošet ovatelského personálu. Z analýzy dokument bylo zjišt no, že byla podána pouze jedna stížnost a to konkrétn na podávanou stravu. Stížností se zabývá editel za ízení a je v ešení. Svá p ání, podn ty a p edstavy mají senio i možnost vyjád it kdykoliv a to bu nebo prost ednictvím svého klí ového pracovníka. Pravideln

osobn ,

1x za tvrt roku bývá

v za ízení organizováno spole né posezení uživatel spole n s vedením za ízení. Zde mají senio i možnost vyjad ovat své podn ty, názory a p ání. Tyto podn ty slouží k tomu, aby poskytovaná služba napl ovala p edstavy, p ání a pot eby uživatel . Z analýzy dokument vyplynulo, že podn ty od uživatel jsou ojedin lé, uživatelé jsou spíše pasivní. Z analýzy dokument

bylo dále zjišt no, že zásadami poskytované pobytové sociální

služby jsou:

63

-

dodržování práv uživatel (právo na soukromí, d stojnost, st žovat si, na p im ené riziko, právo volby, svobodný pohyb, nezávislost, na poskytování bezpe né a odborné pé e)

-

p izp sobení služby pot ebám uživatel a individuální p ístup

-

schopnost personálu pružn reagovat na zm ny a poznatky

-

otev enost poskytované služby (uživatel má možnost kdykoliv nahlédnout do osobního spisu, hodnocení kvality poskytovaných služeb apod.)

-

zásada týmové práce

-

poskytování odborné podpory k udržení nebo zvýšení fyzických a psychických schopností uživatel

-

poskytnutí bezpe ného místa pobytu

-

zprost edkování kontaktu s lidmi stejného v ku a stejných zájm

-

odborné poradenství a zprost edkovávání odborných služeb (zdravotní a sociální)

-

podporování využívání ve ejných služeb

-

podporování v pokra ování a napl ování zájm uživatel

Díl í záv r Z analýzy dokument

vyplynulo, že pobytovou sociální službu domova pro seniory

využívají senio i, pokud použiji jejich rozd lení podle Mühlpachra177 „sta í senio i“ ve v ku 75 - 84 let a „velmi sta í senio i“ ve v ku 85 let a více. Dále bylo analýzou dokument zjišt no, že v domov pro seniory žije p evážná v tšina žen. Zde se potvrdilo tvrzení

Mühlpachra178, že seniorskou populaci tvo í p evážn ženy. P evážná v tšina

t chto žen je ovdov lých (ve v ku nad 80 let je pom r žen k muž m 4:1).179Analýza dokument potvrdila skute nost, že senio i, kte í v domov žijí, jsou opravdu odkázáni vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na trvalou pé i a pomoc a tuto sociální službu opravdu pot ebují. V neposlední ad z analýzy dokument vyplynulo, že senio i nejvíce využívají základní služby poskytované domovem pro seniory a nejmén , dá se íci, že skoro v bec využívají služby fakultativní. Senior m je umožn no uplat ovat práva a oprávn né zájmy, projevovat svá p ání a p edstavy a tím podporovat jejich kvalitu života.

177

MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 21 MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 10 179 EVELA, L., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie. Úvod do problematiky, s. 27 178

64

7.2

P edstavy senior o stá í a kvalit života ve stá í

V rámci mého výzkumu m zajímalo, jak senio i vnímají stárnutí a stá í, jejich p edstavy o stá í, co pro n stá í znamená, jak pohlížejí na stá í a kvalitu života, co pro seniory kvalita života znamená a co si pod ní p edstavují. Z rozhovor vyplynulo, že žádný z respondent více mén nem l o stárnutí a stá í žádné p edstavy. Bu to o stá í nep emýšlel „V íte, že to nevím, nep emýšlel jsem o tom nikdy.“ (RM2) nebo stá í berou jako p irozenou v c „Jednou to donde, je to p irozené.“ (RZ4), „No stá í, já to beru, že to tak musí být. Jinak to nejde.“ (RZ5). Své stá í si respondenti za ali uv domovat v r zných fázích svého života. N kte í p i odchodu do d chodu „... Jak sem dostal d chod první, tak sem si íkal, jé T... seš už starej... .“ (RM2) jiní s v domím toho, že ztrácí kamarády „P ed patnácti rokama. Že už nemám takových kamarád , jak sem m l, když sem d lal.“ (RM3). K uv dom ní si stá í p isp lo u respondent

i ztráta jejich životního partnera. „No

a potom, když moja um ela, tak sem si íkal, není konec, ale život de dál, musíš to zebrat, tak jak to je.“ (RM2) „... a jak muž um el, tak d ti sme nem li“ (RZ4). „Bylo to nejhorší, když manžel zem el, ...“ (RZ5). Ve v tšin p ípad

senio i asto tuto zm nu zaznamenali, až p išla n jaká závažn jší

nemoc a oni byli odkázáni na cizí pomoc. „Až když jsem m l ten úraz víte, takto bylo, už jaksi nezvládám co d ív.“ (RM1). „No už po té nemoci, jak sem m la tu mrtvicu. Padesátt i roky sem m la a uv domila sem si, ale snažila sem se, ješt že sem.“ (RZ5). „No až sem dostala tu nemoc. Z ni eho nic se m za ala ta ruka t epat... .“ (RZ4). „No jak sem si zlomila tu nohu, tak sem pocítila, že stárnu. Že rapidn ch adnu ...(RZ1). Pro v tšinu dotazovaných senior stá í znamená hlavn ztrátu sob sta nosti. „Že nemožu d lat, že su odepsaný, že su závislý na cizí ruku. A jedno s druhým.“ (RM3). „No su odkázaná na pomoc druhého.“ (RZ4). „Sem odkázaná na to co, kdo pro m ud lá. Už to není jak d ív, no není.“ (RZ1). „Nemožu se o sebe postarat, pot ebuju pomoc. Nemožu byt sama doma.“ (RZ3). „To, že nem žu nic d lat, to je to nejhorší, že si nem žu ani p išít knoflík.“ (RZ5). 65

Stá í pro seniory znamená také ztrátu nebo omezení sociálních kontakt . „Nemohu chodit a to je pro m velká neznámá, když nemohu sednout do auta a jet kamkoliv.“ (RZ2). „Ztratil jsem manželku, syn za mnou dojede ob as, akorát tady mám pár kamarád .“ (RM3). N kte í respondenti již považují stá í za poslední fázi svého života. „Stá í je ošklivá v c.“ (RZ2). „N kdy napadne radši um ít.“ (RZ3). „Stá í? Nic. Už aby byl konec.“ (RZ1). Dotazovaní respondenti pohlížejí na stá í jako na n co negativního. „... lov k už je nemocný, tak co. Že už nem žu co d ív, t eba na tu zahrádku“ (RZ5). „Negativního na stá í jsou nemoci.“ (RZ2). „... jenom samé bolesti a nemoci.“ (RZ3) „... už vás nic nebaví.“ (RZ1). „... že už

ekám na smrt.“ (RM3). Zde se potvrzuje konstatování

Malíkové, že stárnutí a stá í bývá chápáno negativn a s obavami. Senio i jsou omezeni ve ztrát sob sta nosti, ve ztrát seberealizace, v omezení sociálních kontakt . Ztráta sob sta nosti by mohla souviset také se strachem z ponížení, ze ztráty lidské d stojnosti a ztráty respektu. Tyto obavy mohou být, ale neopodstatn né z d vodu rozdílnosti konkrétního pr b hu stárnutí a stá í u senior .180 Pozitivn ji vnímají stá í senio i, kte í si zachovali koní ky a v nují se aktivitám, které provozovaly v produktivním v ku. „No rád jsem etl a te se m to jako, neomezuju se, protože beru to prost , že to musí bejt tak.“ (RM1). Ke kvalit života ve stá í p ispívá i p íprava na aktivní stá í. Jedná se hlavn o aktivní p ístup každého jedince a zahrnuje zdravý životní styl, podporu zdraví ve st edním v ku, podporu duševních, t lesných a zájmových aktivit. Ani jeden z dotazovaných respondent se nikdy nezajímal o možný aktivní p ístup ke stá í. Nem li pot ebu ani d vod se o to zajímat. P evážn žili prací a starostí o rodinu. „Žila jsem d inou, chodila do práce, no a ta domácnost.“ (RZ2). Na kvalitu života senio i pohlížejí a vnímají ji v závislosti od své hodnotové orientace, uspokojování svých pot eb, možnosti seberealizace a spokojenosti. Pro respondenty je nejd ležit jší hodnotou zdraví, následuje láska k rodin , mezilidské vztahy a spokojenost s pé í o jejich osobu. „Já mám na prvním míst zdraví, rodinu, lásku a porozum ní, aby na sebe byli všeci hodní.“ (RZ5). „Nejvíc si vážím zdraví.“ (RZ2). „Nejd ležit jší je pro m 180

MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 14

66

zdraví a porozum ní druhých lidí“ (RM1). „Nejd ležit jší je zdraví, aby se o m starali.“ (RM3).

„Zdraví, abych ješt se mohla pohybovat trošku a rodina. Spokojená su na

jedni ku.“ (RZ4). Pro n koho je d ležité už jenom to, že má zajišt né bydlení. „No, že mám kde spat a to no, že si mám kam schovat hlavu. Spokojená su dob e.“ (RZ1). Respondenti hovo ili také o uspokojování svých pot eb. Všichni respondenti shodn uvedli, že pot ebují pomoc s p evážnou v tšinou životních pot eb. „Tady m pomáhají se všeckým, tady mn nava iju, operu m , umyju a to bych doma nem l. Su spokojený“ (RM3). „Ve všeckém, ob dy va ija, peru, všecko, už sama nic nezvládám. Taky se zdravím, to je tady zajišt né. Su spokojená“ (RZ3). Kvalitu života senior

ovliv uje jejich spokojenost, a zda prost edí, ve kterém žijí,

uspokojuje jejich fyzické, psychické a spirituální pot eby. „Kvalita života je pro m d ležitá, jak je o m postaráno, kde žiju, bydlím. Jsem spokojená.“ (RZ2). „Jenom to, aby se lov k nemusel hádat s kde kým.“ (RZ5). Respondenti mají možnost uspokojovat své spirituální pot eby. „...chodí sem pan fará .“ (RZ2). „...jednou za m síc chodí pan fará , ale chodí nás málo, nechcu chodit. Chlapi vobec nechodí.“ (RZ4). Dalším významným faktorem, který ovliv uje kvalitu života senior

je zachování jejich nejvyšší možné

samostatnosti a pocitu vlastní hodnoty. „... že lov k je lov kem, tak.“ (RZ1). M. R. Leary in

evela, Kalvach a

eledová ozna uje za univerzální lidskou pot ebu „být n kým“,

tj. být považován za lov ka majícího svou d stojnost a hodnotu, kterému je v nována dostate ná pozornost, ohled a taktéž i úcta od druhých lidí.181 Ke spokojenosti a tím i ke kvalit života p ispívá i seberealizace senior , trávení jejich volného asu. V tšina dotazovaných senior

m la v produktivním v ku své koní ky

a záliby. Pro jednoho respondenta byl koní ek jeho práce a jeden respondent žádného koní ka nem l. P evážnou v tšinu svých koní k a zálib již nemohou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu provozovat. N kte í z nich dokázali nalézt vhodný zp sob, jak sv j volný as v domov pro seniory tráví. „... práci jsem m l jako koní ek. Te jenom jezdím na tom vozíku elektrickém na výlety, nebo ležím.“ (RM2). „Já sem m la tu zahradu, pletla sem, ušila sem si co sem mohla. Te nem žu nic. Zdraví mi to nedovolí. Tak jenom n co p e íst.“ (RZ5). „Já jsem rád hodn 181

etl a v tom jsem se neomezil, rád tu.“ (RM1).

EVELA R., KALVACH Z., ELEDOVÁ L., Sociální gerontologie. Úvod do problematiky, s. 125

67

„M la jsem koní ky, divadla, koncerty, te jenom televize, as trávím s p átelama tady v domov .“ (RZ3). „Nem la sem koní ky, chodila sem do práce, do lékárny. Te neprovozuju žádné aktivity, brání mn v nich m j zdravotní stav.“ (RZ2). Z výpov dí respondent vyplynulo také, že sv j volný as tráví p i spole enských akcích konaných v domov pro seniory nebo se svoji rodinou, která je p ijde navštívit. Díl í záv r Výzkumem jsem zjistila, že žádný z respondent nem l o stárnutí a stá í žádné p edstavy. Potvrdilo se, že o stá í se v tšinou zajímáme, až této životní etapy dosáhneme sami.182 Respondenti o stá í v bec nep emýšleli nebo stá í berou jako p irozenou v c. Potvrdilo se tvrzení Haškovcové in Malíková, že stá í je p irozeným obdobím lidského života a není nemocí, ale p irozeným lidským procesem.183 Své stá í si respondenti za ali uv domovat v r zných fázích svého života. N kte í p i odchodu do d chodu. Jiní s v domím toho, že ztrácí své kamarády, které m li, když pracovali. K uv dom ní si stá í p isp la i ztráta jejich životního partnera. Ve v tšin

p ípad

senio i

asto tuto zm nu zaznamenali,

až p išla n jaká závažn jší nemoc a oni byli odkázáni na cizí pomoc. Pro v tšinu respondent stá í znamená hlavn ztrátu sob sta nosti. Stá í pro respondenty znamená také ztrátu nebo omezení sociálních kontakt . N kte í respondenti již považují stá í za poslední fázi svého života. Dotazovaní respondenti pohlížejí na stá í jako na n co negativního. Zde se potvrzuje konstatování Malíkové, že stárnutí a stá í bývá chápáno negativn a s obavami. Senio i jsou omezeni ve ztrát

sob sta nosti, ve ztrát

seberealizace,

v omezení sociálních kontakt . Ztráta sob sta nosti by mohla souviset také se strachem z ponížení, ze ztráty lidské d stojnosti a ztráty respektu. Tyto obavy mohou být, ale neopodstatn né z d vodu rozdílnosti konkrétního pr b hu stárnutí a stá í u senior .184 Pozitivn ji vnímají stá í respondenti, kte í m li takové koní ky, které mohou provozovat i ve stá í. Ke kvalit života ve stá í p ispívá i p íprava na aktivní stá í. Jedná se hlavn o aktivní p ístup každého jedince a zahrnuje zdravý životní styl, podporu zdraví ve st edním v ku, podporu duševních, t lesných a zájmových aktivit. Ani jeden z dotazovaných respondent

182

ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 34 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 15 184 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 14 183

68

se nikdy nezajímal o možný aktivní p ístup ke stá í. Nem li pot ebu ani d vod se o to zajímat. P evážn žili prací a starostí o rodinu. Na kvalitu života respondenti pohlížejí a vnímají ji v závislosti od své hodnotové orientace, uspokojování svých pot eb, možnosti seberealizace a spokojenosti. Pro respondenty je nejd ležit jší hodnotou zdraví, následuje láska k rodin , mezilidské vztahy a spokojenost s pé í o jejich osobu. Jak uvádí Kaufmanová185, mezi hodnoty d ležité pro seniory pat í zdraví, láska, rodina, p átelství, sob sta nost, sociální kontakt, vlastní domácnost, psychická a fyzická pohoda. Respondenti hovo ili také o uspokojování svých pot eb. Všichni respondenti shodn uvedli, že pot ebují pomoc s p evážnou v tšinou životních pot eb (pot eby fyziologické, pot eby bezpe í, sociální pot eby). Kvalitu života respondent ovliv uje jejich spokojenost a prost edí, ve kterém žijí uspokojující jejich fyzické, psychické a spirituální pot eby. Respondenti mají možnost uspokojovat své spirituální pot eby jedenkrát za m síc. Dalším významným faktorem, který ovliv uje kvalitu života senior je zachování jejich nejvyšší možné samostatnosti a pocitu vlastní hodnoty. M. R. Leary in a

evela, Kalvach

eledová ozna uje za základní pot ebu „být n kým“, tj. být považován za lov ka

majícího svou d stojnost a hodnotu, kterému je v nována dostate ná pozornost, ohled a taktéž i úcta od druhých lidí.186 Ke spokojenosti a tím i ke kvalit života p ispívá i seberealizace senior , trávení jejich volného asu. V tšina dotazovaných senior

m la v produktivním v ku své koní ky

a záliby. Pro jednoho respondenta byl koní ek jeho práce a jeden respondent žádný koní ek nem l. P evážnou v tšinu svých koní k a zálib již nemohou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu provozovat. V tšina z nich dokázala nalézt vhodný zp sob, jak sv j volný as v domov pro seniory trávit. Z výpov dí respondent vyplynulo také, že sv j volný as tráví p i spole enských akcích konaných v domov pro seniory nebo se svoji rodinou, která je p ijde navštívit.

185 186

KAUFMANOVÁ, P. Pohled senior na pe ovatelskou službu. Sociální práce/Sociálna práca, s. 95-105 EVELA R., KALVACH Z., ELEDOVÁ L., Sociální gerontologie. Úvod do problematiky, s. 125

69

Mohu tedy zhodnotit, že p edstavy respondent o život ve stá í jsou spojeny p edevším se ztrátou sob sta nosti a zdraví, kdy pot ebují vhodným zp sobem pomoc s uspokojováním svých pot eb. Pod kvalitou života si respondenti p edstavují, že bude o n postaráno po stránce fyzické, po stránce psychické, sociální a spirituální. Bude zachována jejich nejvyšší možná samostatnost a d stojnost a tím i kvalita života.

7.3

Poskytování pomoci senior m

Otázkami ve výzkumu jsem se snažila zjistit pot eby senior

žijících v domov

pro seniory. Jak jsou jejich pot eby uspokojovány. Jak senio i poskytovanou pomoc p ijímají a jak ji vnímají. Také m zajímalo, zda m li n jaké p edstavy o poskytované pomoci v domov pro seniory. Podle Jane kové in evela, Kalvach, eledová senio i ztrácejí schopnost uspokojovat své každodenní pot eby, napl ovat své plány a udržovat kontrolu nad svým životem v takové mí e v jaké byli zvyklí. Významn se tak snižuje jejich kvalita života, proto je nutné pochopit a znát jejich pot eby. Tyto jsou z ásti individuální a z ásti obecn lidské.187 Senio i podle Jane kové pot ebují uspokojovat veškeré své každodenní životní pot eby stejn tak jako každý jiný. Nicmén bývají díky svému zdravotnímu stavu, který je spojen s poklesem jejich funk ních schopností a sob sta nosti, odkázáni na pomoc svého okolí.188 Podle Nakone ného je „pot eba“ základní formou motivu v podob n jakého nedostatku v biologické i sociální dimenzi bytí. V pr b hu života se pot eby lov ka m ní.189 Kaufmanová uvádí, že pro seniory jsou nejd ležit jší pot eby fyziologické, pot eby bezpe í a sociální pot eby.190 Z rozhovor

s respondenty vyplynulo, že všech osm respondent

pot ebuje pomoc

p i poskytování celodenní stravy a ubytování. „Sám bych nezvládl se starat o domácnost“ (RM2). „... stravování.“ (RM1). „... to je jídlo a spaní.“ (RZ1). Všichni respondenti shodn uvedli, že už by se nezvládli starat o domácnost. 187

EVELA R., KALVACH Z., ELEDOVÁ L., Sociální gerontologie. Úvod do problematiky, s. 33 JANE KOVÁ, H. Sociální práce se starými lidmi. Sociální práce v praxi, s. 163-193 189 NAKONE NÝ, M. Psychologie osobnosti, s. 125 190 KAUFMANOVÁ, P. Pohled senior na pe ovatelskou službu. Sociální práce/sociálna práca, s. 95-105 188

70

Dva respondenti pot ebují pomoci p i zvládání všech životních pot eb. „Se všemi životními pot ebami pot ebuji pomoci.“ (RZ2). „Se všeckémi životními pot ebami, ty už sama nezvládám.“ (RZ3). Dále z rozhovor vyplynulo, že ty i z osmi respondent pot ebují pomoc p i zvládání b žných úkon pé e o vlastní osobu. „...nem žu chodit, tak m oblékají“ (RM1), „... nemožu sa oblékat.“ (RZ4). Všichni respondenti pot ebují pomoc p i osobní hygien p ípadn poskytování podmínek pro osobní hygienu. „Koupání to oni d lají sest i ky, holím se zatím sám.“ (RM1), „...umyju m , to bych doma nem l.“ (RM3), „... pomáhají m

s hygienou, hlavn

koupání.“ (RZ1). Z rozhovor dále vyplynulo, že p ed p íchodem do domova pro seniory šesti respondent m poskytovala celodenn pomoc rodina. „M pomáhal syn a jeho paní, ale má sklepní byt ...už sem nemohl chodit.“ (RM2). „Syn ...“ (RM3). „Po úmrtí manžela m pomáhal syn,...“ (RZ2). „Byla to dcera, ta mi pomáhala.“ (RZ3). Jednoho respondenta p ivezli z nemocnice. „P ivezli m z nemocnice, byl jsem sám.“(RM1). Jeden respondent p išel z domova s pe ovatelskou službou. „Bydlela jsem v domov s pe ovatelskou službou a tam m pomáhali sest i ky.“ (RZ1). Všichni respondenti shodn uvedli, že v domov pro seniory jim pomoc poskytují sest i ky a personál. „Personál, sest i ky, oni d lají ty b žný v ci. Mám všechno. Každou chvíli jsou tady.“ (RM1). „sestry, podle pot eby.“ (RM2). „No dneska mi pomohl ten pan sociální, no jinak sest i ky,...když pot ebuji“ (RZ1). „V domov

mn

pomáhají sest i ky,

dle pot eby se vším...“ (RZ2). N kte í respondenti uvedli, že pomoc jim poskytuje i rodinný p íslušník „...syn, furt.“ (RM3). „... syn a vnuk za mnou chodí.“ (RZ2). Také m zajímalo, kdo rozhoduje o poskytované pomoci. Zda mají respondenti možnost rozhodovat se sami, p ípadn

mají možnost se poradit nebo o poskytované pomoci

rozhoduje n kdo jiný bez jejich v domí. Z rozhovoru vyplynulo, že respondenti mají možnost se rozhodovat sami. „Pokud n co pot ebuji, tak si eknu. Striktn nikdo nic nena izuje.“ (RZ3). „Rozhoduju se sama.“ (RZ2). „Sám se rozhoduji“ (RM1). Využívají 71

i možnosti poradit se s rodinnými p íslušníky nebo personálem za ízení. „Pot ebuju poradit, radím se s hlavní sestru.“ (RM 3). „Vždycky s dcerou.“ (RZ1). Z toho plyne, že respondenti mají napln nu pot ebu autonomie, tj. mají zachovanou svobodu a možnost rozhodovat se, autonomie je jednou z d ležitých hodnot kvality života. Jedni respondenti vnímají poskytovanou pomoc, jako pomoc, která je adekvátní jejich zdravotnímu stavu „Ta pomoc je taková, která odpovídá mému zdravotnímu stavu.“ (RM1). „Vnímám ji dob e, vedoucí, sestry, editel je výborný lov k, já to potvrzuju, jsem spokojený.“ (RM2), „...dob e a d kuji jim za to.“ (RZ4). Jiní respondenti vnímají poskytovanou pomoc ve vztahu k pe ujícímu personálu „No n kdy pozitivn , n kdy negativn . Není to vždycky stejný, záleží na osob sest i ky.“ (RZ2). „To máte, každej má ur itou náladu, n kdy je to lepší, n kdy Vám n kdo n co odsekne,..., to už je život... tak aj lov k je n kdy laskav jší a n kdy není.“ (RZ3). Respondenti vnímají poskytovanou pomoc v závislosti na svých p edstavách, které m li o poskytované pomoci. Respondenti, kte í žádné p edstavy o poskytované pomoci nem li, vnímají pomoc kladn „...ani m nenapadlo, že budu v domov , velice su spokojena.“ (RZ5) a jsou s poskytovanou pomocí spokojeni. Jiní respondenti, kte í m li p edstavu „...že budu m t po ádné jídlo, že m operu a vykoupou m a oholijou, to sem m l p edstavu, staraju sa o nás dob e.“ (RM3). „...no vid la sem, že su slušný k tým starším lidem, tak sem si myslela, že i ke mn budu takový, íkám spokojená su na jedni ku.“ (RZ4) jsou s poskytovanou pomocí také spokojeni. Jeden respondent m l p edstavu o pomoci ve vztahu k pe ujícímu personálu „... že p ijdou ast ji a že budou pozitivní.“ (RZ2). Domnívám se tedy, že to jak respondenti vnímají a jaké p edstavy m li o poskytované pomoci, se odvíjí od jejich zdravotního stavu a ubývání sob sta nosti. Sob sta nost se spolu s nar stajícím v kem zna n snižuje, starý lov k není schopen své základní pot eby pln uspokojovat sám, což je d sledek jeho závislosti na jiných lidech a nutné pot eby životní zm ny.191 Práv sta í lidé s oslabenou sob sta ností jsou asto ohroženi pocitem i poznáním, že nejsou schopni napl ovat sv j životní koncept a že se stali obtížným b emenem.192 191

MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 39

72

Díl í záv r Výzkumem jsem zjistila, že všichni respondenti pot ebují celodenní pomoc z d vodu ztráty nebo poklesu jejich sob sta nosti. Podle Trachtové sob sta nost znamená rozsah samostatnosti nebo závislosti lov ka p i vykonávání denních aktivit.193 Zavázalová uvádí, že sob sta nost je schopnost postarat se odpovídajícím zp sobem o svoji osobu a domácnost. Tvo í ji složky fyzické, psychické, sociální a hmotné. Taktéž vyjad uje schopnost samostatné existence jedince v daném prost edí.194 Respondenti mají výrazná omezení t lesných, ne však duševních schopností. Nejsou schopni samostatn bez pomoci zvládat p evážnou v tšinu inností svého denního života. Respondenti jsou výrazn omezeni na své mobilit . Pohybují se bu

na invalidním

vozíku, s pomocí francouzských holí nebo nízkého chodítka. Jeden respondent není schopen invalidní vozík sám ovládat. Respondenti nejsou schopni si p ipravit stravu. Pomoc pot ebují p i oblékání a manipulaci s oble ením. Pomoc pot ebují p i t lesné hygien a n kte í i p i výkonu fyziologických pot eb. Pomoc pot ebují p i osobních aktivitách. Respondenti by sami nezvládli pé i o domácnost. Nejsou schopni sami zvládat životní pot ebu pé e o zdraví. Z odpov dí respondent vyplynulo, že pomoc v domov poskytují sest i ky a personál, ale také rodinní p íslušníci. Potvrzuje se zde tvrzení Vohralíkové a Rabušice in Dvo á ková, že rodina znamená v p ípad nesob sta nosti seniora pomoc po stránce psychické, fyzické i hmotné.195 O zp sobu a form pomoci mají respondenti možnost se rozhodovat sami. Využívají i možnosti poradit se s rodinnými p íslušníky nebo personálem za ízení. Z toho plyne, že respondenti mají napln nu pot ebu autonomie, tj. mají zachovanou svobodu a možnost rozhodovat se, autonomie je jednou z d ležitých hodnot kvality života. Poskytovanou pomoc vnímají v závislosti na svých p edstavách, které m li o poskytované pomoci, ve vztahu ke svému zdravotnímu stavu nebo ve vztahu k pe ujícímu personálu. Jejich p edstavy se odvíjí od jejich zdravotního stavu a ubývání sob sta nosti. O tom zda se jejich p edstavy o poskytované pomoci naplnily, mohu usuzovat podle jejich spokojenosti s poskytovanou pomocí. Výzkumem se potvrdilo, že se respondent m jejich p edstavy o poskytované pomoci v domov naplnily. Spokojenost respondent dokládá kvalitu jejich života.

192

EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie. Úvod do problematiky., s. 125 TRACHTOVÁ, E. a kol. Pot eby nemocného v ošet ovatelském procesu, s. 20 194 ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie, s. 31 195 DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 55 193

73

7.4

Život v domov pro seniory

V rámci mého výzkumu jsem se snažila zjistit, co seniory p im lo p est hovat se do domova. Jaké byly jejich p edstavy o bydlení a život v domov . Jak senio i život v domov vnímají, jaké má pro n život v domov výhody nebo nevýhody. Jak vnímají sousedské vztahy, jaké mají v domov sociální vazby. Jak senio i vnímají prost edí domova, p ístup pe ujícího personálu. Jaká mají p ání a zda se n eho obávají. Podle Žumárové je nejvíce zát žovou situací v život seniora zm na nejbližšího prost edí, p echod z domácího prost edí do jiného prost edí a následná adaptace na domov pro seniory. Hlavní zát ž spo ívá zejména v ztrát osobního zázemí, známého a d v rného území a s tím spojené identity. Dochází též ke ztrát orientace a pocitu bezpe í. To, že je senior umíst n do za ízení, které poskytuje pé i starým lidem, potvrzuje ztrátu sob sta nosti seniora. 196 Kucha ová in

evela, Kalvach,

eledová uvádí, že nezanedbatelným faktorem kvality

života senior je práv subjektivní vnímání životních podmínek.197 Snažila jsem se zjistit co seniory p im lo k p est hování do domova pro seniory. P evážnou

ást respondent

p im l k p est hování se do domova pro seniory jejich

zdravotní stav. „...protože jsem po mrtvici a doma m

nemohli mít, jsou všichni

zam stnaní, p edn zdravotní stav.„ (RZ2). „Už jsem sama nemohla, už bezmocnost.“ (RZ3). „Nemoc.“ (RZ5). Pro n koho byl d vod pro p est hování se ztráta životního partnera.

„Moje manželka zem ela a já jsem z stal sám v dom .“ (RM2). Pro jiné

respondenty byl d vod k p est hování jejich zdravotní stav a skute nost, že nem li rodinu nebo d ti. „Zdravotní stav už se natolik zhoršil, že už jsem nemohl. Rodinu nemám.“ (RM1), „...nem l m kdo opatrovat, já sem sama, manžel um el a d ti jsme nem li.“ (RZ4). Z rozhovor také vyplynulo, že respondenti, a je k p est hování p im l jejich zdravotní stav, dalším d vodem bylo také to, že necht li být na obtíž rodin . „Já jsem cht la bydlet sama.“ (RZ1). „No rodina se o m mohla postarat, ale já nechcu, aby kolem m n kdo b hal. ...tady co si zaplatím to mám a nebudu ekat až n kdo n co.“ (RZ5).

196 197

ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 59 EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie. Úvod do problematiky., 200

74

Šest respondent

shodn

odpov d lo, že o p est hování se do domova pro seniory

se rozhodli sami. „Už jsem nemohl u syna po schodech, má sklepní byt, už jsem nemohl vylézt, sám se rozhodl.“ (RM2). „Sama sem se p im la.“ (RZ1). „O tom, že p jdu do domova, jsem se rozhodla sama.“ (RZ3). Dva respondenti se p est hovali do domova na popud rodiny. „Okolnosti, že m nemohli mít doma,...“ (RZ2). „Syn.“ (RM3). Respondenti shodn odpov d li, že na p est hování se do domova finan ní stránka nem la vliv. „Ne, nem la.“ (RM1). „Ne, ne, kdepak.“ (RM2). „Ne, tak d chod jsem dala.“ (RZ3). Naopak respondenti nep ímo odpov d li, že na st hování m la vliv rodinná situace a to p edevším v tom, že jejich d ti jsou zam stnaní a doma by se o n nem l kdo postarat nebo prost edí, ve kterém žili, bylo vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nevyhovující. O bydlení v domov respondenti p evážn p edstavu m li. „Ano, že budu sama, jako doma ...“ (RZ2). „Že budu sama ve svém byt .“ (RZ1). „Já mám bydlení p kné, p edstavy se naplnily.“ (RZ3). „Já sem myslela, že to bude mnohem horší, ale tady je to parádní.“ (RZ5). P evážná v tšina respondent se byla p ed svým p est hováním v domov podívat. Jeden respondent byl do domova p evezen p ímo z nemocnice „... z nemocnice p est hovali m sem, já jsem s tím souhlasil, takže jsem tady, celkem jsem spokojený.“ (RM1). Z výpov dí vyplynulo, že šesti respondent m se jejich p edstavy naplnily. Dv ma respondent m se p edstavy nenaplnily a to z d vodu, že cht li bydlet sami a mají spolubydlící, kte í je v noci ruší. „Naplnily v negativním slova smyslu, no že nejsem sama. Cht la jsem mít jednol žkový pokoj.“ (RZ2). Výhody v bydlení v domov respondenti spat ovali v tom, že jim p ináší pocit jistoty a bezpe í. „... je to výborný ubytování, veškerá pomoc tu je.“ (RM2). „Je o m postaráno, to bych doma nem la.“ (RZ5). „Co už starej lov k može cht t, to každý by radši byl doma. Výhody jsou pro m hlavn v té pravidelné pé i a pomoci.“ (RZ3). „Nejsem v ni em omezován, m žu si d lat co chcu, rád tu.“ (RM1). Nevýhody v bydlení v domov spat oval jeden respondent v tom, že nemá soukromí. „Život v domov m vzal soukromí.“ (RZ2). Druhý respondent nevýhodu vid l v tom, že se s rodinou nem že vid t ast ji „... s rodinou nemožu být tak asto.“ (RZ3). Jeden respondent spat oval nevýhodu bydlení v domov , že mu chybí volnost. „Volnost, 75

pot eboval bych v tší volnost.“ (RM3).

Jeden respondent vid l nevýhody v bydlení

v domov , z d vodu, že se nem že v noci vyspat kv li spolubydlící. „No co mám d lat, že nespím v noci a ve dne taky ne a ona se vyspí ve dne, tak co mám d lat.“ (RZ1). Z rozhovoru respondent vyplynulo, že dva respondenti m li pouze mlhavé p edstavy o život v domov a to zprost edkované prost ednictvím svých známých, „... p íbuzná tady pracovala, n co jsem v d l o tom život tady, takže nejsem zklamanej.“ (RM1), „...od druhých lidí co mi povykládali.“ (RZ1). Jeden respondent p edstavy m l, protože se byl s vnu kou podívat, jak to v domov vypadá. „Byl den otev ených dve í pro návšt vníky, a tak sem šel se podívat.“ (RM2). A jeden respondent uvedl své konkrétní p edstavy, které m l o život

v domov . „Abych m l pohodlí, klid a pé i. Nic jinšího.“ (RM3).

T i respondenti uvedli, že žádné p edstavy o život v domov nem ly. Jeden respondent uvedl, že by ho v život nenapadlo, že p jde do domova. „P edstavu sem nem la, ale jak sem tady se byla podívat, tak se mi to líbilo.“ (RZ3). V tšina respondent shodn uvedlo, že jejich život se po p íchodu do domova zm nil k lepšímu. „Ano, je tady o m moc dob e postaráno.“ (RZ5). „Po stránce pé e, jídla a všeckýho, to je n co nádherného.“ (RM3). „Lepší životní podmínky.“ (RM1). Jeden respondent uvedl, že si na život v domov musel zvykat, „...je to dané život doma a v domov , to musíte si zvyknut a ten režim p ijmut...ale su spokojená moc“ (RZ3). Jiný respondent uvedl „...já sem sem zapadla, až sem se divila.“ (RZ4). Jeden respondent uvedl, že mu život v domov vzal soukromí. „Nejvíce mi chybí soukromí.“ (RZ2). Z výpov dí respondent

mohu vyvodit, že sousedské vztahy mezi respondenty jsou

bezproblémové a vnímají je pozitivn . Setkávají se p i spole ných akcích v domov , denn p i terapeutických innostech nebo jezdí na spole né výlety, a když je hezky, chodí spole n na zahradu a povídají si. Respondenti vypov d li: „N které, hlavn ženy mají ústa trochu jinak než my, ale já jsem spokojenej.“ (RM2). „No n kdo má veselejší povahu, n kdo je zdrženlivý ...“ (RZ1). „Zatím co su tady sem nem la s nikým problém.“ (RZ4). „Já si nemožu v bec st žovat, všeci su ke mn fajn. T eba n které ty ženské se t eba pohašte ijou. Ale já se snažím vyjít s každým po dob e a nem žu si st žovat na nikoho, opravdu. Já su opravdu spokojená se vším všudy.“ (RZ5). Respondenti také vypov d li, že mají v domov p átele, se kterými se znají již z dob, kdy chodili do zam stnání. N kte í 76

jsou i bývalí kolegové. Dva respondenti uvedli, že v domov nemají žádné p átele. „V domov nemám žádné p átele.“ (RZ2). Z rozhovor s respondenty vyplynulo, že je pro n velice d ležitý kontakt a setkávání se s rodinnými p íslušníky. Nejd ležit jší je pro n rodina, která jim stále, i když žijí v domov , pomáhá. Za n kterými respondenty docházejí rodinní p íslušníci denn , za jinými minimáln jednou týdn . „Je to dcera, ona jezdí skoro každý den se na m podívat. ...políbí m a povykládáme si, no je to takové, je to nápl života. A už vím co se d je, co je nového, co jejich starosti a tak.“ (RZ3). „Dcera chodí skoro každý den. Všeci chodijou za mnou po ád, vnuk i s pravnu kou. V era došla dcera i s manželem, taky potom vnu ka došla. Já nem žu si st žovat na d cka. ...mám všeckých moc ráda a oni pro m d lají co m žou.“ (RZ5). „Každý týden dojede za mnou syn ...“ (RM3). Dva respondenti svoji rodinu nemají. Pro jednoho je nejd ležit jší osobou synovec, který za ním dochází každý týden. Pro druhého nete , která dochází n kolikrát v týdnu. Pro n které respondenty je také nejd ležit jší osobou editel a pro jiného vrchní sestra. Jeden respondent uvedl, že je pro n j nejd ležit jší i jeho spolubydlící na pokoji. Výpov di respondent potvrdily tvrzení Vohralíkové a Rabušice in Dvo á ková, že pro lov ka bez rozdílu v ku je rodina jistotou a zejména senio i dovedou ocenit dob e fungující rodinné vztahy a rodinné zázemí.198 Výpov di respondent

potvrdily také tvrzení Wolfa a kol., že rodina je pro seniora

nejv tším hlavním zdrojem životní spokojenosti.199 Všichni respondenti byli spokojeni s rodinnými vztahy, se vztahy k d tem, jejich rodinám, vnou at m a pravnou at m. Všichni respondenti byli spokojeni s prost edím domova. „Jsem spokojená, prost edí se m líbí.“ (RZ2). „Tady je to p kné velice.“ (RZ3). „ istota všecko, zahradu nám každý de seká lov k, všechno je zajišt né.“ (RZ4). „...tak Vám eknu, podivte se na tu krajinu, to Vám dává silu, to Vás napl uje.“ (RZ3). Z rozhovor vyplynulo, že s podávanou stravou n kdo spokojený je a n kdo mén . „Ano, velmi jsem spokojen.“ (RM1). „No, n kdy je to lepší, no n kdy je to horší, ale všecko se dá

198 199

DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 55 WOLF, J. a kol. Um ní žít a stárnout, s. 168

77

jest.“ (RM2). Jeden respondent s podávanou stravou nebyl spokojen.„Na strav m vadí její jednotvárnost.“ (RZ2). P ístup personálu hodnotili respondenti kladn , byli spokojení. Jeden respondent m l výhrady. „N kého nep ed láte, jakou má kdo povahu takový je. S n kým jsem nespokojená s n kým spokojená.“ (RZ1). P i rozhovoru s respondenty m také zajímalo, zda mají n jaká p ání. P ání respondent byla r zná od toho, že nic nepot ebují, že mají k životu všechno. P ání aby se uzdravili a vrátili se dom , aby byli zdraví a nem li bolesti. Dva respondenti si p áli více pen z. Jeden, aby mohl n co koupit svým pravnou at m „...abych t m d tom t m pravnukom mohla koupit vždycky n jaký bonbon nebo narozeniny. (RZ5). a druhý, aby si mohl n co dobrého koupit. „...n co dobrýho si koupit vždycky každý m síc.“ (RZ1). Jeden respondent m l p ání jít dom „Až p jde má snacha do d chodu, že si m vezme dom “ (RZ2). Zajímalo m také, zda se respondenti n eho obávají, zda mají z n eho strach. Jeden respondent odpov d l, že se bojí dlouhého života. P evážná v tšina respondent odpov d la, že se bojí smrti. Zde se potvrdilo tvrzení Žumárové, že senio i vnímají zm nu p echodu z domácího prost edí do za ízení sociálních služeb jako poslední fázi života, po níž následuje smrt.200 Díl í záv r Výzkumem bylo zjišt no, že p evážnou

ást respondent

p im l k p est hování

se do domova pro seniory jejich zdravotní stav. Dalším d vodem k p est hování se do domova byla pro n které ztráta životního partnera, pro n které, skute nost špatného zdravotního stavu a osam losti, z d vodu, že nemají vlastní rodinu nebo d ti. Dále bylo zjišt no, že a respondenty k p est hování p im l jejich zdravotní stav, bylo pro n také dalším d vodem, nebýt na obtíž rodin . Šest z osmi respondent

se do domova

p est hovalo na základ svého rozhodnutí, pouze dva respondenti se p est hovali na popud rodiny. Dále bylo výzkumem zjišt no, že na p est hování se do domova finan ní stránka nem la vliv, ale bylo to prost edí, ve kterém žili, které bylo vzhledem k jejich zdravotnímu

200

ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 59

78

stavu nevyhovující. Dalším d vodem byla rodinná situace a to p edevším v tom, že jejich d ti jsou zam stnaní a doma by se o n nem l kdo postarat. Podle Haškovcové bývá rozhodnutí odejít do domova vynuceno nep ízní osudu nebo p áním blízkých lidí. Nep ízní osudu rozumíme p edevším zhoršený zdravotní stav spojený se ztrátou i omezením sob sta nosti.201 Toto tvrzení se výzkumem potvrdilo. Musíme také brát v úvahu kdo a pro , do domova odchází. Zda do domova odchází senior o své vlastní v li nebo proti v li vlastní. Z výzkumu vyplynulo, že o bydlení v domov respondenti p evážn p edstavu m li. P ed svým st hováním se byli v domov podívat. Pouze jeden respondent byl do domova p evezen p ímo z nemocnice. Bylo zjišt no, že šesti respondent m se jejich p edstavy o bydlení v domov naplnily. Dv ma respondent m se p edstavy o bydlení nenaplnily a to z d vodu, že cht li bydlet sami na pokoji a to se jim nesplnilo. Výhody v bydlení v domov respondenti spat ovali v tom, že jim p ináší pocit jistoty a bezpe í. Nevýhody v bydlení v domov

spat oval jeden respondent v tom, že nemá soukromí. Jeden

respondent vid l nevýhody v bydlení v domov , z d vodu, že se nem že v noci vyspat kv li spolubydlící. Druhý respondent nevýhodu vid l v tom, že se s rodinou nem že vid t ast ji. Jeden respondent spat oval nevýhodu bydlení v domov , že mu chybí volnost. Ti, kte í m li n jaké p edstavy o bydlení, tak se jim vyplnily. Zjistila jsem, že p edstavy o život v domov m li respondenti bu ze zprost edkovaného vypráv ní prost ednictvím svých známých, nebo si p edstavy vytvo ili na základ návšt vy domova p ed samotným st hováním. T i respondenti žádné p edstavy o život v domov nem ly. Jeden z nich uvedl, že by ho nikdy v život nenapadlo, že p jde do domova. Zjistila jsem také, že život respondent se po p íchodu do domova zm nil k lepšímu, nebo je o jejich osobu kompletn postaráno v etn odborné zdravotní pé e. Jeden respondent uvedl, že si na život v domov musel zvykat. Zde se potvrdilo tvrzení Haškovcové, že s p íchodem do domova se musí pod ídit ádu a p ijmout organiza ní a faktickou závislost.202 Jiný respondent uvedl „...já sem sem zapadla až sem se divila.“ Jeden respondent uvedl, že mu život v domov vzal soukromí. S životem v domov nedíln

201 202

HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 192 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 195

79

souvisí sociální vztahy a vazby respondent jak v domov , tak s rodinou a také prost edí, ve kterém žijí. Z výzkumu vyplynulo, že sousedské vztahy mezi respondenty jsou bezproblémové a respondenti je vnímají pozitivn . Setkávají se p i spole ných akcích v domov , denn p i terapeutických innostech nebo jezdí na spole né výlety, a když je hezky chodí spole n na zahradu a povídají si. N kte í respondenti mají v domov p átele, se kterými se znají již z dob, kdy chodili do zam stnání, n kte í jsou i bývalí kolegové. Nebo se znají z místa svého d ív jšího bydlišt . Dva respondenti uvedli, že v domov nemají žádné p átele. Soužití respondent je poklidné a dá se íci p átelské, spory nejsou asté. Dále jsem zjistila, že pro respondenty je velice d ležitý kontakt a setkávání se s rodinnými p íslušníky. Pro všechny respondenty je nejd ležit jší jejich rodina, která jim stále pomáhá, i když žijí v domov . Respondenti, kte í svoji rodinu nemají, považují za své rodinné p íslušníky synovce a nete e. Rodina jim p ináší smysl života. Výzkum potvrdil tvrzení Vohralíkové a Rabušice in Dvo á ková, že pro lov ka bez rozdílu v ku je rodina jistotou a zejména senio i dovedou ocenit dob e fungující rodinné vztahy.203 Zjistila jsem také, že pro n které respondenty je nejd ležit jší osobou editel a pro jiného vrchní sestra, ale také spolubydlící na pokoji. Zjistila jsem, že s prost edím domova jsou spokojeni všichni respondenti. Výzkumem jsem zjistila, že s podávanou stravou jsou respondenti p evážn spokojeni. D vodem nespokojenosti je jednotvárnost podávané stravy. Dále jsem zjistila, že respondenti kladn

hodnotili p ístup personálu. Pouze jeden

respondent m l výhrady k chování personálu, p edstavoval by si, aby byl personál pozitivn jší a mén striktní. Prost ednictvím výzkumu jsem zjistila, že respondenti mají r zná p ání, nap . aby se uzdravili a vrátili se dom , aby byli zdraví a nem li bolesti. N kdo již nepot ebuje nic, protože má k životu všechno. Dva respondenti si p áli více pen z a d vodem bylo p ání koupit n co svým pravnou at m, jiný d vod byl koupit si každý týden n co dobrého. Jeden respondent si p ál, aby šla jeho snacha do d chodu, aby mohl jít dom . 203

DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 55

80

Výzkumem jsem zjistila, eho se respondenti obávají a z eho mají strach. Respondenti se obávají dlouhého života a p evážná v tšina respondent se obává smrti. Zde se potvrdilo tvrzení Žumárové, že senio i vnímají zm nu p echodu z domácího prost edí do za ízení sociálních služeb jako poslední fázi života, po níž následuje smrt.204 I když senio i žijí v domov pro seniory stále je pro n d ležitá fungující a milující rodina a p átelé. Pocit, že n kde existuje n kdo, kdo má o lov ka zájem je ochranou p ed rezignací na život a p ispívá ke zlepšení kvality života v jeho záv re né fázi.205

7.5

Další zjišt né poznatky

N kte í respondenti se nad rámec dotazování rozhovo ili o stravování v za ízení. Rádi by p ivítali v tší pestrost ve stravovacím režimu a možnost výb ru z jídelního lístku. Dle respondent je strava málo pestrá, stále se opakující bez nápadu, monotónní. Chybí více ovoce, zeleniny. „Na strav m vadí jednotvárnost, a že si nem žu sama vybrat jídlo na co mám chu .“ (RZ2). „No tož stravu nám dovážaju, brala bych ju pestru, a abych si mohla vybrat. No a t eba to ovoce nebo zeleninu.“ (RZ4). Dalším tématem, o kterém se respondenti z vlastní v le rozhovo ili, bylo ubytování respondent na dvoul žkových pokojích. Na pokojích jsou ubytování bez braní z etele na zachování kognitivních a komunika ních úrovní respondent . Respondenti uvád li, že tím mají narušený spánkový režim a možnost odpo inku v soukromí. „Tady m nabídli dvoul žkový pokoj se sta enkou, která je, ale já nevím, jestli to m žu íct, popletená. Je ta televize pušt ná od nevidim do nevidim a m to vadí. Spolubydlící m ruší, protože se po ád ptá jestli spím nebo ne a chrápe.“ (RZ2). „Že nespím v noci a ve dne taky, a ona že se vyspí ve dne, tak co mám d lat. No jak by se vám spalo, když celou noc budete poslouchat jak hledá boty. No jak budete spat.“ (RZ1).

204 205

ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 59 ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 59

81

ZÁV R Ve své diplomové práci jsem se v novala kvalit

života z pohledu senior

žijících

v pobytovém za ízení, domov pro seniory, jejich p edstavám odvíjejících se od jejich pot eb. Snažila jsem se nalézt odpov

na hlavní výzkumnou otázku: „Jak senio i žijící

v pobytovém za ízení sociálních služeb hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života?“ Pro zodpov zení hlavní výzkumné otázky jsem pomocí odborné literatury vymezila teoretické pojmy odpovídající mému cíli. První

ást práce jsem roz lenila

do jednotlivých kapitol, ve kterých vymezuji cílovou skupinu - seniory, pojmy kvalita života, sociální služby, domovy pro seniory, hodnoty a hodnocení, p edstavy. Ve druhé metodologické ásti uvádím cíl výzkumu, strategii výzkumu a z jakého d vodu byla kvalitativní strategie zvolena, operacionalizaci, techniky sb ru dat, jednotku zkoumání a zjiš ování, organizaci výzkumu, realizaci a omezení výzkumu. Pro zodpov zení hlavní výzkumné otázky jsem si stanovila t i díl í výzkumné otázky. Operacionalizované díl í výzkumné otázky byly podkladem pro vytvo ení scéná e rozhovoru a analýzy dokument . Data jsem shromaž ovala pomocí polostrukturovaných rozhovor v p irozeném prost edí respondent

a analýzy dokument . Shromážd né rozhovory jsem doslovn

a z analýzy dokument

p epsala

vyhotovila písemný záznam. Získaná data byla analyzována

pomocí kódování a kategorizace. Ve t etí analytické ásti své práce prezentuji a interpretuji výsledky výzkumu. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že žádný z respondent nem l o stárnutí a stá í žádné p edstavy. Své stá í si respondenti za ali uv domovat v r zných fázích svého života. N kte í p i odchodu do d chodu. Jiní s v domím toho, že ztrácí své kamarády, které m li, když pracovali. K uv dom ní si stá í p isp la i ztráta jejich životního partnera. Ve v tšin p ípad respondenti asto tuto zm nu zaznamenali, až p išla n jaká závažn jší nemoc a oni byli odkázáni na cizí pomoc. Pro v tšinu respondent stá í znamená hlavn ztrátu sob sta nosti a ztrátu nebo omezení sociálních kontakt . N kte í respondenti považují stá í za poslední fázi svého života. Na stá í pohlížejí jako na n co negativního. Z výzkumu vyplynulo, že pozitivn ji vnímají stá í respondenti, kte í m li v produktivním v ku takové koní ky, které mohou provozovat i ve stá í, nap .

tení. O aktivní p ístup ke stá í

se respondenti nezajímali, nem li d vod ani pot ebu. P evážn žili prací a starostí o rodinu. 82

Výzkumem jsem zjistila, že p edstavy respondent

o život

ve stá í jsou spojeny

p edevším se ztrátou sob sta nosti a zdraví, kdy pot ebují vhodným zp sobem pomoc s uspokojováním svých pot eb. Pod kvalitou života si respondenti p edstavují, že bude o n postaráno p edevším po stránce fyzické, že bude zachována jejich nejvyšší možná samostatnost a d stojnost, a tím i kvalita života. Z výzkumu vyplynulo, že respondenti na kvalitu života pohlížejí a vnímají ji v závislosti od své hodnotové orientace, uspokojování svých pot eb, možnosti seberealizace a spokojenosti. Nejd ležit jší hodnotou je pro respondenty zdraví, následuje láska k rodin , mezilidské vztahy a spokojenost s pé í o jejich osobu. Kvalitu života a její vnímání ovliv uje prost edí, ve kterém žijí, jak uspokojuje jejich fyzické, psychické, sociální a spirituální pot eby. Všichni respondenti shodn uvedli, že pot ebují pomoc s p evážnou v tšinou životních pot eb. Spirituální pot eby mají možnost respondenti uspokojovat jedenkrát za m síc. Z výzkumu vyplynulo, že ke spokojenosti a tím i ke kvalit života p ispívá i seberealizace respondent , trávení jejich volného asu. Respondenti v produktivním v ku m li n jaké koní ky a záliby, ale v sou asné dob je již nemohou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu provozovat. V domov pro seniory respondenti dokázali nalézt vhodný zp sob, jak sv j volný as trávit. Tento tráví zejména p i spole enských akcích konaných v domov pro seniory nebo se svojí rodinou, která je p ijde navštívit. Respondenti jsou s trávením volného asu všichni spokojeni. Výzkumem jsem zjistila, že všichni respondenti pot ebují celodenní pomoc z d vodu ztráty nebo poklesu jejich sob sta nosti díky výraznému omezení t lesných, ne však duševních schopností. Sami nejsou schopni samostatn

bez pomoci zvládat p evážnou v tšinu

inností svého denního života, jsou výrazn omezeni na své mobilit . Pohybují se bu na invalidním vozíku, s pomocí francouzských holí nebo nízkého chodítka. Respondenti nejsou schopni si p ipravit stravu, pomoc pot ebují p i oblékání a manipulaci s oble ením. Pomoc pot ebují p i t lesné hygien a n kte í i p i výkonu fyziologických pot eb a rovn ž p i osobních aktivitách. Respondenti by sami nezvládli pé i o domácnost. Nejsou schopni sami zvládat životní pot ebu pé e o zdraví. V domov respondent m poskytují pomoc sest i ky a personál, ale také rodinní p íslušníci. O zp sobu a form 83

pomoci mají

respondenti možnost se rozhodovat sami. Využívají i možnosti poradit se s rodinnými p íslušníky nebo personálem za ízení. Z toho plyne, že respondenti mají napln nu pot ebu autonomie, tj. mají zachovanou svobodu a možnost rozhodovat se. Tuto skute nost respondenti vnímají jako jednu z nejd ležit jších hodnot kvality života v domov pro seniory. Poskytovanou pomoc vnímají v závislosti na svých p edstavách, které m li o poskytované pomoci, ve vztahu ke svému zdravotnímu stavu nebo ve vztahu k pe ujícímu personálu. P edstavy senior se odvíjí od seniorova vnímání životní situace, zvládání základních životních pot eb, soustavy hodnot, životních cíl

a základních

lidských pot eb. Jejich p edstavy se odvíjí od jejich zdravotního stavu a ubývání sob sta nosti. P edstavy respondent o poskytované pomoci se naplnily, jsou spokojeni s poskytovanou pomocí. Spokojenost respondent dokládá kvalitu jejich života. Výzkumem bylo zjišt no, že p evážnou

ást respondent

p im l k p est hování se

do domova pro seniory jejich zdravotní stav. Dalším d vodem k p est hování se, byla pro n které ztráta životního partnera, pro n které, skute nost špatného zdravotního stavu a osam losti, z d vodu, že nemají vlastní rodinu nebo d ti. Dále bylo zjišt no, že a respondenty k p est hování p im l jejich zdravotní stav, bylo pro n také dalším d vodem, nebýt na obtíž rodin . Dále bylo výzkumem zjišt no, že na p est hování se do domova finan ní stránka nem la vliv, ale bylo to prost edí, ve kterém žili, které bylo vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nevyhovující. Dalším d vodem byla rodinná situace, a to p edevším v tom, že jejich d ti jsou zam stnaní a doma by se o n nem l kdo postarat. Zde musíme také brát v úvahu, kdo a pro do domova odchází, zda do domova odchází senior o své vlastní v li nebo proti v li vlastní. Výzkumem bylo zjišt no, že o bydlení v domov respondenti p evážn p edstavu m li. P ed svým st hováním se byli v domov podívat. Pouze jeden respondent byl do domova p evezen p ímo z nemocnice. Výhody v bydlení v domov respondenti spat ovali v tom, že jim p ináší pocit jistoty a bezpe í. Nevýhody v bydlení respondenti spat ovali v tom, že nemají soukromí nebo v tom, že se nemohou v noci vyspat kv li spolubydlící. Další nevýhodu respondenti spat ovali v tom, že se nemohou s rodinou vid t ast ji. P evážné v tšin respondent se p edstavy o bydlení v domov naplnily a jsou spokojeni.

84

Zjistila jsem, že p edstavy o život v domov m li respondenti bu ze zprost edkovaného vypráv ní prost ednictvím svých známých, nebo si p edstavy vytvo ili na základ návšt vy domova p ed samotným st hováním. T i respondenti žádné p edstavy o život v domov nem li. Jeden z nich uvedl, že by ho nikdy v život nenapadlo, že p jde do domova. Zjistila jsem také, že respondenti vnímají p íchod do domova jako zm nu k lepšímu, protože je o jejich osobu kompletn postaráno v etn odborné zdravotní pé e. Jeden respondent uvedl, že si na život v domov musel zvykat. Jeden respondent uvedl, že mu život v domov vzal soukromí. Jejich p edstavy o život v domov se respondent m naplnili, jsou spokojeni. Z výzkumu vyplynulo, že sousedské vztahy mezi respondenty jsou bezproblémové a respondenti je vnímají pozitivn . Setkávají se p i spole ných akcích v domov , denn p i terapeutických innostech nebo jezdí na spole né výlety, a když je hezky, chodí spole n na zahradu a povídají si. N kte í respondenti mají v domov p átele, se kterými se znají již z dob, kdy chodili do zam stnání, n kte í jsou i bývalí kolegové, nebo se znají z místa svého d ív jšího bydlišt . Soužití respondenti hodnotí jako poklidné a dá se íci p átelské, dle jejich slov spory nejsou asté. Dále jsem zjistila, že pro respondenty je velice d ležitý kontakt a setkávání se s rodinnými p íslušníky. Pro všechny respondenty je nejd ležit jší jejich rodina, která jim stále pomáhá, i když žijí v domov . Respondenti, kte í svoji rodinu nemají, považují za své rodinné p íslušníky synovce a nete e. Rodina jim stále p ináší smysl života. Zjistila jsem také, že pro n které respondenty je nejd ležit jší osobou editel a pro jiného vrchní sestra, ale také spolubydlící na pokoji. Z výzkumu vyplynulo, že sociální vazby a vztahy hodnotí respondenti kladn a vnímají je velmi pozitivn . Zjistila jsem, že s prost edím domova jsou spokojeni všichni respondenti, s podávanou stravou mén , d vodem je jednotvárnost podávané stravy. P ístup personálu hodnotili respondenti ve v tšin pozitivn . Výzkum mi poskytl zjišt ní, že respondenti mají r zná p ání, nap . aby se uzdravili a vrátili se dom , aby byli zdraví a nem li bolesti. N kdo již nepot ebuje nic, protože má k životu všechno. N kte í si p áli více pen z, d vodem bylo p ání koupit n co svým pravnou at m, jiný d vod byl koupit si každý týden n co dobrého. Jeden respondent si

85

p ál, aby šla jeho snacha do d chodu, aby mohl jít dom . Obavy respondent

byly

z dlouhého života a smrti. Z výzkumu vyplynulo, že respondenti hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života prost ednictvím subjektivního hodnocení uspokojování svých pot eb, poskytované pomoci, prost ednictvím vnímání a prožívání životních situací ve vztahu ke svým hodnotám a prost ednictvím pocitu subjektivní spokojenosti. Doru ení pro praxi Na základ zjišt ných výsledk výzkumu ve vybraném pobytovém za ízení doporu uji, co se týká oblasti ubytování senior ve vícel žkových pokojích, dbát na citliv jší p ístup p i výb ru spolubydlících. S maximální citlivostí se zejména zam it a brát z etel na kognitivní a komunika ní schopnosti spolubydlících. Pro v tší soukromí senior v t chto vícel žkových pokojích umístit mobilní zást ny (paravany). V oblasti stravování doporu uji umožnit senior m výb r alespo

ze dvou hlavních jídel. Zam it se na

podávání v tšího množství ovoce, zeleniny. Za tímto ú elem oslovit a dojednat podmínky s dodavatelem stravy. Zhodnocení výzkumu Respondenti byli velice trp livý a vst ícní, snažili se odpovídat na pokládané dotazy. Vzhledem k tomu, že nemám dostatek zkušeností p i vedení rozhovor

v rámci

kvalitativního výzkumu, v n kterých p ípadech, jsem jako tazatel nedokázala správn formulovat otázky, a proto bylo zapot ebí pokládat otázky dopl ující.

86

POUŽITÉ ZDROJE MONOGRAFIE BARKER, R. 2003. The social work dictionary. Washington: NASW Press BEDNÁ OVÁ, D. et all 2003. Vybrané aspekty života senior . Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích

eské Bud jovice:

BOWLING A., 2005. Ageing well. Quality of life in old age. New York: Open university worldwide BUREŠOVÁ, A., EZÁ OVÁ, L., STEHLÍKOVÁ, Z. 2009. Sociáln zdravotní pé e o seniory. Záv re ná zpráva ke kurzu Problémy eské spole nosti a ve ejná politika: Praha: Karlova univerzita EVELA, R., KALVACH, Z., problematiky. Praha: Grada

ELEDOVÁ, L. 2012. Sociální gerontologie. Úvod do

DISMAN, M. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum DRAGOMIRECKÁ, E. 2006. Kvalita života ve stá í. In Vzd lávání pro pracovníky sociální pé e. U ební texty. Praha: eská asociace pe ovatelské služby DVO Á KOVÁ, D. 2012. Kvalita života senior v domovech pro seniory. Praha: Grada. GILLERNOVÁ, I. a kol. 2000. Slovník základních pojm z psychologie. Praha: Fortuna GURKOVÁ, E. 2011. Hodnocení kvality života pro klinickou praxi a ošet ovatelský výzkum. Praha: Grada HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2010. Velký psychologický slovník: Praha: Portál HAŠKOVCOVÁ, H. 1990. Fenomén stá í: Praha: Panorama HAŠKOVCOVÁ, H. 2006. Manuálek sociální gerontologie: Brno: NCO NZO HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace:Praha: Portál HERMAN, J., HERMANOVÁ, M. a kol. 2008. Základy managementu sociálních služeb: Brno: T.I.G.E.R. HLINKOVÁ, E. a kol. 2010. Moderná edukácia v ošetrovate stve: Martin: Osveta HNILICOVÁ, H. 2005. Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví. In Kvalita života a zdraví. Payn, J. a kol. Praha: Triton

87

HOGAN, P., HOGAN, L. 2010. Stages of senior care: your step-by-step quide to making the best decisions. New York: McGraw-Hill HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, ošet ovatelství. Praha: Grada.

. 2013. Kvalita života senior

v kontextu

JANE KOVÁ, H. 2005. Sociální práce se starými lidmi. Sociální práce v praxi. Praha: Portál JANE KOVÁ, H. 2005. Bydlení senior - kvalita domova jako podmínka kvality života: Gerontologické aktuality KALVACH, Z. a kol. 2004. Geriatrie a gerontologie: Praha : Grada KAUFMANOVÁ, P. 2004. Pohled senior práce/sociálna práca. Brno: ASVSP

na pe ovatelskou službu. Sociální

KEL ÍKOVÁ, S. 2010. Kvalita života. In NEMCOVÁ, J., HLINKOVÁ, E. a kol. Moderná edukácia v ošetrovate stve. Martin: Osveta KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. 2008. Motiva ní prvky p i práci se seniory. Praha: Grada LOU KOVÁ, I. 2010. Integrovaný p ístup v sociáln Sociologické nakladatelství

v dním výzkumu. Praha:

MALÍKOVÁ, E. 2011. Pé e o seniory v pobytových za ízeních. Praha: Grada MA ÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. a kol. 1996. Velký sociologický slovník I, II. Praha: Karolinum MATOUŠEK, O. 1999. Ústavní pé e: Praha: Slon MATOUŠEK, O. a kol. 2007. Sociální služby. Legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení: Praha: Portál MATOUŠEK, O. 2008. Slovník sociální práce. Praha: Portál MLÝNKOVÁ, J. 2011. Pé e o staré ob any. U enice pro obor sociální innost. Praha: Grada MUSIL, L. 2004. "...ráda bych Vám pomohla, ale ...", dilema práce s klienty v organizacích: Brno: Marek Zeman MUSIL, L. 2011. P ednáška k p edm tu Metodologie záv re né práce. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií MÜHLPACHR, P. 2009. Gerontopedagogika: Brno: Muni Press NAKONE NÝ, M. 1995. Psychologie osobnosti. Praha: Academia 88

NAKONE NÝ, M. 1996. Motivace lidského chování. Praha: Academia NAKONE NÝ, M. 1998. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia NAKONE NÝ, M. 1999. Sociální psychologie. Praha: Academia NAKONE NÝ, M. 2003. Úvod do psychologie. Praha: Academia NAVRÁTIL, P., MUSIL, L. 2000. Sociální práce s p íslušníky menšinových skupin. In Sociální studia. Brno: Masarykova univerzita NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVI OVÁ, L. 2008. Zajišt ní pot eb senior s d razem na roli nestátního sektoru: Praha: VÚPSV. v.v.i. PACOVSKÝ, V. 1990. O stárnutí a stá í: Praha: Avicenum PACOVSKÝ, V. 1994. Geriatrická diagnostika: Praha: Scientia medica PACOVSKÝ, V., HE MANOVÁ, H. 1981. Gerontologie: Praha: Avicenum PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. 1998. Soužití se staršími lidmi: praktické informace pro ty, kdo doma pe ují o staré lidi, i rpo sociální a zdravotnické pracovníky. Praha: Portál RHEINWALDOVÁ, E. 1999. Novodobá pé e o seniory: Praha: Grada SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. 2012. Sociologie stá í a senior : Praha: Grada SLEEZER, C. M., CONTI, G. J., NOLAN, R. E. 2004. Advances in Developing Human Resources. Comparing CPE and HRD Programs: Definitions, Theoretical Foundations, Outcomes and Measures of Quality. STUART-HAMILTON, I. 2012. The Psychology of Ageing: An Introduction, Jessica Kingsley Publishers (United Kingdom) SÝKOROVÁ, D. 2007. Autonomie ve stá í. Kapitoly z gerontosociologie. Praha: Slon TOPINKOVÁ, E. 2005. Geriatrie v praxi: Praha: Galén TOPINKOVÁ, E., NEUWIRTH, J. 1995. Geriatrie pro praktického léka e: Praha: Grada TRACHTOVÁ, E. a kol. 2001. Pot eby nemocného v ošet ovatelském procesu. Brno: Institut pro další vzd lávání pracovník ve zdravotnictví (IDV PZ) VÁGNEROVÁ, M. 2007. Vývojová psychologie II. Dosp lost a stá í: Praha: Karolinum VENGLÁ OVÁ, M. 2007. Problematické situace v pé i o seniory. P íru ka pro zdravotnické a sociální pracovníky: Praha: Grada VYM TAL, J. 2003. Léka ská psychologie: Praha: Portál 89

WOLF, J. a kol. 1982. Um ní žít a stárnout: Praha: Svoboda ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. 2001. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie: Praha: Karolinum ZITTOUN, R., ACHARD, S., RUSZNIEWSKI, M. 1999. Assesment of guality of life during intensive chemotherapy or bone marrow transplantion. Psychooncology. ŽIŽLAVSKÝ, M. 2003. Metodologie pro Sociální politiku a sociální práci:Brno: Masarykova univerzita ŽUMÁROVÁ, M., TESKOVÁ, J. 2008. Pohled sociálního pedagoga na kvalitu života senior . Posuzování životní situace v sociální práci. Hradec Králové: Gaudeamus ŽUMÁROVÁ, M. 2012. Subjektivní pohoda a kvalita života senior . Prešov: Akcent print

INTERNETOVÉ ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Maslowova_pyramida [online]. [cit.2014-02-12]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální-služby [online]. [cit. 2015-02-18]. http://www.4oci.cz/kvalita-zivota-a-videni_4c127 [online]. [cit. 2015-02-16]. http://www.sensen.cz/aktuality/2013/kvalita-zivota-jako-smysl-existence/[online]. [cit.2015-02-16]. MPSV. Národní program p ípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stá í) [online]. [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5045 MPSV. Usnesení vlády eské republiky, ást III. D vodová zpráva. Senio i v R. [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://mpsv.cz/cs/1072 MPSV. Národní ak ní plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14540 VÚPSV. WILJA, P., HOLMEROVÁ, I. Demografické stárnutí a uplatn ní senior na trhu práce: perspektivy stárnutí v eské republice, FÓRUM sociální politiky [online]. [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltex/FSP_2013-06.pdf

PRÁVNÍ P EDPISY Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách

90

ANOTACE Název diplomové práce: Kvalita života senior v pobytovém za ízení sociálních služeb Po et slov: 22 143 (úvod - záv r) Diplomová práce se zabývá kvalitou života z pohledu senior

žijících v pobytovém

za ízení, domov pro seniory, napln ní jejich p edstav odvíjejících se od jejich pot eb. Cílem práce je zodpov d t hlavní výzkumnou otázku: „Jak senio i žijící v pobytovém za ízení sociálních služeb hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života?“ Diplomová práce je rozd lena do t í hlavních

ástí. Teoretická

ást práce definuje

teoretické koncepty, které jsou základem pro další výzkum. Metodologická ást popisuje strategii výzkumu, strategii kvalitativní. Dále popisuje cíl výzkumu, operacionalizaci díl ích výzkumných otázek, techniky sb ru dat, jednotku zkoumání a zjiš ování, organizaci výzkumu, realizaci výzkumu, omezení výzkumu. Analytická

ást práce

je v nována rozboru a interpretaci zjišt ných skute ností vedoucích k nalezení odpov di na hlavní výzkumnou otázku. Odpov

na hlavní výzkumnou otázku je uvedena v záv ru

práce. Klí ová slova: senio i, stárnutí, stá í, kvalita života, sociální služby, domovy pro seniory, hodnoty a hodnocení, p edstavy

91

ANNOTATION The title of diploma thesis: Quality of life of the elderly in residential social service facilities The number of words: 22 143 (introduction - conclusion) The thesis deals with quality of life from the perspective of seniors that live in residential facilities, homes for the elderly, and fulfilling of their expectations derived from their needs. The aim is to answer the main question: „How do seniors who live in residential social service, assess the fulfilment of their wishes in terms of quality of life?“ The thesis is divided into three main parts. The theoretical part defines theoretical concepts, which are the basis for further research. In methodological part qualitative research strategy is describes as well as the aim of the research, the operationalization of sub-research questions, data collection techniques, units of research and discovery, organizing of research, implementation of research, research limitations. The analytical part is devoted to the analysis and interpretation of the facts that lead to answer the main research question. Answer to the main question is listed in the conclusion. Keywords: elderly, aging, age, quality of life, social services, homes for the elderly, values and assessments, wishes

92

JMENNÝ REJST ÍK

ACHARD,S……………………………………………………………………………………………...24, 120 BARKER, R .............................................................................................................................................. 34, 87 BEDNÁ OVÁ, D. .................................................................................................................................... 13, 87 BOWLING A.. ...................................................................................................................................22, 87, 139 CONTI,G.J….……………………………………………………………………………………………..22, 89 ELEDOVÁ, L ………..12, 15, 16, 19, 28, 33, 42, 48, 49, 64, 67, 69, 70, 73, 74, 87, 121, 122, 128, 130, 139 EVELA, R…………….12, 15, 16, 19, 28, 33, 42, 48, 49, 64, 67, 69, 70, 73, 74, 87, 121, 122, 128, 130, 139 DISMAN, M ...……………………………………………………………………………..54, 57, 87, 127, 139 DLABALOVÁ, I …………………………………………………………………………………………28, 88 DRAGOMIRECKÁ, E. ..............................................................................................................26, 87, 121, 139 DVO Á KOVÁ, D............. 8, 17, 21, 23, 24, 26, 30, 34, 37, 40, 73, 77, 80, 87, 118, 119, 120, 131, 133, 139 GILLERNOVÁ, I. a kol. ................................................................................................16, 28, 52, 87, 126, 139 GURKOVÁ, E......................................................................................................................................22, 25, 87 HARTL, P .……………………………………………………………………..10, 23, 51, 52, 53, 87, 125, 139 HARTLOVÁ,H ……………………………….……………………………….10, 23, 51, 52, 53, 87, 125, 139 HAŠKOVCOVÁ, H. ........................................................................14, 16, 17, 20, 48, 49, 52, 79, 87, 132, 139 HE MANOVÁ,H…...………………...………………………………………………………………….14, 89 HENDL, J.................................................................................................................54, 55, 57, 58, 87, 127, 139 HLINKOVÁ, E. a kol……………………………………………………………………………………..27, 87 HNILICOVÁ, H.,.................................................................................................................................21, 22, 23 HOGAN, L…………………………………………………………….………………………………….12, 87 HOGAN, P.. .............................................................................................................................................. 12, 87 HOLMEROVÁ, I……………………………………………………………………………………………..18 HROZENSKÁ, M. .......................................................................................................................................... 34 HUDÁKOVÁ, A…………………………………………….………12, 21, 24, 34, 41, 88, 119, 120, 122, 139 JANE KOVÁ, H ...........................................................................................................33, 39, 70, 88, 122, 139 KALVACH, Z……….12, 14, 15, 16, 19, 20, 28, 33, 42, 48, 49, 64, 67, 69, 70, 74, 87, 88, 122, 128, 130, 139 KAUFMANOVÁ, P ...............................................................................................35, 69, 70, 88, 122, 129, 139 KEL ÍKOVÁ, S ....................................................................................................................................... 27, 88 KLEVETOVÁ, D...................................................................................................................................... 28, 88 KOLESÁROVÁ, K …………………………………………………………………..10, 11, 89, 117, 118, 139 LOU KOVÁ, I ......................................................................................................................................... 55, 88 MAJERNÍKOVÁ, ……………………………………..…………..12, 21, 24, 34, 41, 88, 119,120, 122, 139 MALÍKOVÁ, E.......................... 13, 29, 30, 31, 32, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 66, 68, 88, 118, 125, 128, 129, 139 MA ÍKOVÁ, H. a kol. ................................................................................................................................... 28 MATOUŠEK, O.............................................................................................................................47, 48, 51, 88

93

MATOUŠEK, O.,...................................................................................................................................... 34, 40 MLÝNKOVÁ, J ........................................................................................................................................ 20, 88 MÜHLPACHR, P..................................................................... 11, 13, 14, 15, 18, 49, 64, 72, 88, 118, 128, 139 MUSIL, L. ................................................................................................................................31, 34, 56, 88, 89 NAKONE NÝ, M ......................................................................... 28, 33, 51, 52, 53, 70, 88, 89, 125, 126, 139 NAVRÁTIL, P. ......................................................................................................................................... 34, 89 NEŠPOROVÁ, O. ..................................................................................................................................... 32, 89 NEUWIRTH, J…………………………………………………...……………………………………….13, 89 NOLAN, R. E………………………………………………………...…………………………………..22, 89 PACOVSKÝ, V…………………………………………………………….............................14, 17, 19, 36, 89 PETRUSEK, M a kol…………………………………………………………………………………………28 PICHAUD, C………………………………………………………………………………...………..33, 31, 89 RHEINWALDOVÁ, E.........................................................................................................47, 50, 89, 125, 139 RUSZNIEWSKI, M……………………………………………………………………..……………….24, 120 SAK, P..........................................................................................................................10, 11, 89, 117, 118, 139 SLEEZER, C. M........................................................................................................................................ 22, 89 STUART-HAMILTON, I.......................................................................................................................... 12, 89 SVOBODOVÁ, K………………………………………………………………...………………………32, 89 SÝKOROVÁ, D........................................................................................................................................ 30, 89 THAREAUOVÁ, I..…………………………………………………………………………………..33, 31, 89 TOPINKOVÁ, E……………………………………………………………………………………..13, 42, 89 TRACHTOVÁ, E. a kol………………………………………………………….…….34, 35, 73, 89, 130, 139 VÁGNEROVÁ, M. ............................................................................................................................... 7, 16, 89 VENGLÁ OVÁ, M.................................................................................................................................. 19, 89 VIDOVI OVÁ, L……………………………………………………………..………………………….32, 89 VODÁKOVÁ, A a kol ……………………………………………………………………………………….28 VYM TAL, J............................................................................................................................................ 16, 89 WIJA, P……………………………………………………………………………………………………….18 WOLF, J. a kol .......................................................................................................................................... 77, 89 ZAVÁZALOVÁ, H. a kol......................................................................................42, 48, 73, 90, 125, 130, 140 ZITTOUN, R. .......................................................................................................................................... 24, 120 ŽIŽLAVSKÝ, M ....................................................................................................................................... 55, 90 ŽUMÁROVÁ, M ................................. 19, 22, 26, 27, 31, 50, 68, 74, 78, 81, 90, 121, 125, 128, 133, 134, 140

94

V CNÝ REJST ÍK A

P

adaptace, 8, 16, 19, 48, 50, 74, 124

pe ovatelská služba, 8, 36, 65, 70, 82, 91, 117,

autonomie, 16, 24, 29, 30, 31, 50, 72, 73, 84, 105,

119, 133

112, 120, 121, 124, 130, 135

pobytové služby, 38, 43, 109 pobytové sociální služby, 3, 7, 38, 39, 42, 57, 59,

D

63, 114, 123 pomoc, 11, 19, 20, 31, 33, 36, 37, 38, 39, 42, 43,

domovy pro seniory, 9, 16, 38, 46, 50, 82, 91,

44, 45, 46, 47, 64, 65, 67, 68, 69, 70, 71, 72,

124, 133

73, 75, 82, 83, 101, 111, 121, 124, 127, 128, F

129, 130, 134, 135 pot eba, 28, 29, 30, 32, 33, 34, 42, 44, 70, 121,

faktory, 8, 21, 22, 23, 25, 26, 41, 48, 119, 120

123 H

pot eby, 8, 15, 16, 21, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 37, 39, 40, 41, 42, 46, 47, 52,

hodnocení, 8, 9, 27, 33, 47, 51, 52, 58, 64, 82, 86,

63, 67, 69, 70, 71, 72, 83, 105, 112, 115, 118,

88, 91, 121, 122, 127, 133, 137

120, 121, 122, 123, 124, 128, 134

hodnoty, 8, 9, 18, 26, 27, 32, 39, 51, 52, 57, 67,

prost edí, 7, 12, 13, 14, 18, 22, 25, 26, 32, 33, 34,

69, 82, 91, 99, 113, 124, 128, 129, 133

37, 38, 39, 41, 42, 43, 48, 49, 50, 52, 55, 60, I

61, 67, 69, 73, 74, 75, 77, 78, 80, 81, 82, 83, 84, 119, 121, 122, 123, 124, 125, 126, 128,

imobilita, 44, 45

129, 130, 131, 133, 134, 136 K

prožívání, 24, 27, 46, 86, 120, 121, 137

kvalita života, 7, 8, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 28,

p edstavy, 7, 8, 9, 40, 51, 52, 53, 56, 58, 63, 64,

50, 65, 68, 70, 74, 78, 81, 82, 83, 90, 91, 100,

65, 68, 70, 72, 73, 74, 75, 76, 79, 82, 83, 84,

113, 119, 121, 124, 127, 129, 133, 134, 139

85, 91, 99, 101, 105, 111, 112, 117, 125, 127, 129, 130, 131, 133, 134, 135, 136

M

p íprava, 16, 17, 18, 19, 66, 68, 118, 128

Maslowova hierarchie pot eb, 7, 117

S

N

seberealizace, 7, 8, 13, 16, 23, 24, 29, 31, 32, 33, 52, 53, 66, 67, 68, 69, 82, 83, 91, 117, 118,

napln ní, 7, 8, 27, 31, 34, 46, 54, 55, 56, 61, 82,

120, 121, 128, 129, 133, 134, 135

86, 91, 99, 117, 126, 133, 137

senior, 8, 10, 11, 12, 20, 30, 40, 41, 43, 48, 49, 74,

nesob sta ní, 42, 123

79, 84, 88, 117, 130, 136 O

senio i, 7, 8, 10, 11, 20, 21, 23, 27, 31, 32, 35, 36, 42, 45, 47, 48, 49, 51, 54, 56, 58, 59, 61, 62,

objektivní, 22, 25

63, 64, 65, 66, 68, 70, 74, 77, 78, 80, 81, 82,

95

91, 98, 99, 100, 101, 105, 109, 114, 117, 122,

U

126, 127, 128, 132, 133

uspokojování, 11, 29, 32, 33, 34, 66, 67, 69, 83,

sob sta nost, 23, 31, 32, 37, 41, 42, 48, 69, 73,

86, 100, 103, 105, 112, 121, 122, 128, 134,

128, 129

137

sociální služba, 43, 46, 114 sociální služby, 7, 36, 37, 38, 39, 40, 47, 57, 82,

V

91, 114, 122, 123, 133

vnímání, 7, 15, 22, 24, 26, 40, 53, 55, 74, 83, 84,

spokojenost, 8, 23, 24, 27, 41, 66, 67, 69, 83, 120,

86, 117, 119, 120, 121, 125, 134, 135, 137

121, 128, 134 stárnutí, 8, 10, 12, 13, 14, 17, 18, 19, 35, 36, 40,

Z

41, 65, 66, 68, 82, 89, 90, 91, 99, 112, 118,

za ízení sociálních služeb, 1, 7, 8, 12, 37, 43, 54,

127, 134

55, 56, 59, 61, 78, 81, 82, 91, 99, 117, 126,

stá í, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20,

133

26, 28, 30, 31, 32, 33, 36, 40, 41, 46, 48, 49, 52, 56, 65, 66, 68, 70, 79, 82, 83, 87, 89, 90,

Ž

91, 98, 99, 100, 112, 113, 117, 118, 120, 121,

životní pot eby, 7, 61, 70, 100, 101, 111, 112,

127, 128, 129, 131, 133, 134, 138, 139

113, 115, 117

subjektivní, 8, 15, 21, 22, 26, 27, 28, 33, 52, 53,

životní situace, 7, 31, 40, 84, 90, 117, 135

57, 74, 86, 119, 121, 122, 125, 137

96

SEZNAM TABULEK Tabulka . 1: Charakteristika respondent Tabulka . 2: Stupn závislosti uživatel podle pohlaví

97

SEZNAM P ÍLOH P íloha . 1: Operacionalizace díl ích výzkumných otázek P íloha . 2: Scéná rozhovoru s respondenty P íloha . 3: Scéná otázek pro analýzu dokument P íloha . 4: Podmínky nároku na p ísp vek na pé i osobám starším 18 let v ku

98

P íloha . 1: Operacionalizace díl ích výzkumných otázek Hlavní výzkumná otázka Jak senio i žijící v pobytovém za ízení sociálních služeb hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života? Díl í výzkumné

Indikátory

Operacionalizace

Otázky pro rozhovor

Zdroj

Jaké mají senio i

P íprava na stá í

Co pro seniory

Co Vás napadne,

rozhovor

p edstavy o

Vnímání stá í

znamená stá í?

když se ekne stá í?

život ve stá í a

Vnímání kvality

jeho kvalit ?

života ve stá í

Jak byste stá í

Prožívání stá í

(charakterizoval/a),

P ínosy a rizika

popsal/a?

otázky DVO: 1

rozhovor

stá í Názory na

Co se v souvislosti

stárnutí a stá í

se stárnutím a stá ím

Názory na

pro Vás zm nilo?

rozhovor

kvalitu života ve stá í

Jak senio i

Co je podle Vás na

pohlížejí na stá í

stá í pozitivního?

rozhovor

a kvalitu života? Co je podle Vás na

rozhovor

stá í negativního? Jak se v souvislosti

rozhovor

se stá ím zm nily Vaše priority? Jak se v souvislosti

rozhovor

se stá ím zm nily Vaše hodnoty? M žete mi íci co je pro Vás v život

99

rozhovor

nejd ležit jší? Jak senio i

Kdy jste pocítil/a, že

prožívají stá í?

stárnete?

rozhovor

Kolik je Vám let?

rozhovor

Jak se zm nil Váš

rozhovor

život ve stá í? Jak se stá ím

rozhovor

zm nily Vaše životní pot eby? Jaké životní pot eby

rozhovor

považujete v sou asné dob za nejd ležit jší? Jako hodnotíte jejich

rozhovor

uspokojování? Co pro seniory

Co si p edstavíte

znamená kvalita

pod pojmem kvalita

života?

života? V em je pro Vás

rozhovor

rozhovor

kvalita života d ležitá? Zajímal/a jste se o

rozhovor

informace o možném aktivním zp sobu života ve stá í? Žil/a jste v

100

rozhovor

produktivním v ku zdravým a aktivním zp sobem života? Podle eho tak

rozhovor

soudíte a v em to spo ívalo? M l/a jste v

rozhovor

produktivním v ku n jaké koní ky a jaké? Jaké aktivity

rozhovor

provozujete nyní? V nujete se

rozhovor

aktivitám, které Vás baví, nebo nem žete, protože Vám v tom n co brání? Jak trávíte v domov

rozhovor

sv j volný as? DVO: 2 Jaké mají senio i

P í iny pomoci

S jakými

Jaké životní pot eby

p edstavy o

Pot eby pomoci

pot ebami

Vás omezují, které

poskytování

Poznání pot eb

pot ebují senio i

sám/sama

pomoci?

Uspokojení

pomoci?

nezvládáte?

rozhovor

pot eb P ijímání

S jakými životními

pomoci

pot ebami

Vnímání pomoci

pot ebujete pomoci?

Názory na

101

rozhovor

poskytování

V jakých životních

pomoci

situacích pot ebujete

Prožívání

pomoci?

rozhovor

pomoci Kdo a s ím Vám

rozhovor

poskytoval pomoc p ed nástupem do domova? Jak asto?

rozhovor

Kdo a s ím Vám

rozhovor

poskytuje pomoc nyní? Jak asto?

rozhovor

Jak hodnotíte

rozhovor

poskytovanou pomoc? Jak hodnotíte pomoc

rozhovor

pe ujícího personálu? Jaký je Váš názor na

rozhovor

p ístup pe ujícího personálu? Jak je z Vaší strany

rozhovor

pomoc vnímána? Jaké byly Vaše p edstavy o poskytování pomoci v domov ?

102

rozhovor

Myslíte si, že se

rozhovor

Vaše p edstavy naplnily? S ím jste

rozhovor

spokojen/a? S ím spokojen/a

rozhovor

nejste a z jakého d vodu? Co byste zm nil/a?

rozhovor

Kdo nebo co

Rozhodujete se

rozhovor

rozhoduje o

sám/a nebo

pomoci

pot ebujete poradit o

senior m?

zp sobu a form poskytování pomoci? M la vliv na

rozhovor

rozhodování finan ní stránka, a jaký? Kdo rozhodl, že

rozhovor

budete bydlet v domov pro seniory? Co rozhodlo o tom, že bude bydlet v domov pro seniory?

103

rozhovor

Bylo rozhodnutí

rozhovor

ovlivn no Vaším zdravotním stavem? Jaký stupe

analýza

závislosti u senior

dokument

v domov p evažuje? Jaký je Váš

rozhovor

zdravotní stav? Co Vás trápí po

rozhovor

zdravotní stránce? V em Vás Váš

rozhovor

zdravotní stav omezuje? Jak asto býváte

rozhovor

hospitalizován/a? eho se obáváte,

rozhovor

máte z n eho strach? Myslíte si, že máte

rozhovor

dostatek finan ních zdroj na uspokojování svých pot eb? Co byste ješt pot eboval/a a nem žete si to z finan ních d vod

104

rozhovor

dovolit? Jak senio i

Na koho se obracíte

uspokojují své

se svými pot ebami?

rozhovor

pot eby? Jak domov

analýza

zpracovává

dokument

individuální plány senior ? Kdo Vám pomáhá

rozhovor

uspokojovat Vaše pot eby? Jak Vám pomáhá

rozhovor

uspokojovat Vaše pot eby? M žete mi íci, zda

rozhovor

jsou Vaše pot eby uspokojovány d stojným zp sobem (soukromí, intimita)? M žete mi íci, zda

rozhovor

o zp sobu uspokojování pot eb m žete rozhodovat a jak (autonomie)?

DVO: 3 Jaké mají senio i

P edstavy o

Jaké m li senio i

Co (nebo kdo) Vás

p edstavy o

život v domov

p edstavy o

p im lo p est hovat

život v domov

pro seniory

bydlení a život v

se do domova pro

105

rozhovor

pro seniory?

Silné stránky

domov ?

seniory?

života v domov pro seniory

M l/a jste n jaké

Slabé stránky

p edstavy o život v

života v domov

domov ?

rozhovor

pro seniory Vztahy v

M l/a jste n jaké

domov pro

p edstavy o bydlení

seniory

v domov ?

rozhovor

Vnímání života v domov pro

M l/a jste n jaké

seniory

obavy a z eho? Seznámil/a jste se

rozhovor

rozhovor

p ed st hováním s prost edím domova? M žete mi íci, zda

rozhovor

se Vaše p edstavy naplnily? Jak dlouho bydlíte v

rozhovor

domov ? V kolika l žkovém

rozhovor

pokoji bydlíte? Jak jste spokojen/a?

rozhovor

Jaká máte p ání?

rozhovor

Má pro seniory

Jaké úkony a služby

analýza

život v domov

domov senior m

dokument

n jaké výhody?

poskytuje? Jaké úkony a služby

106

analýza

jsou seniory nejvíce

dokument

využívány? Jaké úkony a služby

analýza

jsou seniory

dokument

nejmén využívány? Jaké úkony a služby

rozhovor

poskytované domovem využíváte? Jak jste spokojen/a s

rozhovor

prost edím domova? Jak jste spokojen/a s

rozhovor

ubytováním? Jak jste spokojen/a s

rozhovor

poskytovanou stravou? M žete mi íci jaké

rozhovor

výhody má pro Vás bydlení v domov ? M žete mi íci, zda

rozhovor

se zm nil Váš život k lepšímu? Co Vás v poslední

rozhovor

dob nejvíce pot šilo?

Má pro seniory

107

Jak se zm nil Váš

rozhovor

život v domov

život po p íchodu do

n jaké nevýhody?

domova? Jak jste si život v

rozhovor

domov p edstavoval/a? M žete mi íci, jaké

rozhovor

nevýhody pro Vás má život v domov ? Co Vám život v

rozhovor

domov vzal? Co byste zm nil/a?

rozhovor

Co Vám chybí?

rozhovor

Ovliv ují sociální

Kolik senior žije ve

analýza

vztahy a vazby

vybraném domov

dokument

život senior v

pro seniory?

domov ? Kolik muž žije ve

analýza

vybraném domov

dokument

pro seniory? Kolik žen žije ve

analýza

vybraném domov

dokument

pro seniory? Jaký je pr m rný

analýza

v k senior žijících

dokument

ve vybraném domov ?

108

Jaký je pr m rný

analýza

v k muž v

dokument

domov ? Jaký je pr m rný

analýza

v k žen v domov ?

dokument

Jaký je Váš názor na

rozhovor

po ádání spole enských akcí v domov ? Jaký je Váš názor na

rozhovor

sousedské vztahy domov ? Máte v domov

rozhovor

p átele, stýkáte se a jak asto? Kdo je v sou asné

rozhovor

dob pro Vás nejd ležit jší osoba? Jak asto se stýkáte?

rozhovor

Jak d ležité je pro

rozhovor

Vás být s rodinou? V jakém kontaktu

rozhovor

jste s rodinou? Jak senio i

Jak vnímáte život v

vnímají život v

domov pro

domov ?

seniory? Máte možnost si plánovat sv j volný as a jak?

109

rozhovor

rozhovor

Jak vnímáte sv j

rozhovor

osobní život v domov ? Jaké možnosti Vám

rozhovor

domov nabízí v oblasti náboženství? Jak vnímáte

rozhovor

spole enský život v domov ? S kým ešíte své

rozhovor

problémy? Jaké jsou zásady

analýza

poskytované

dokument

pobytové služby v domov ? Jak mohou senio i

analýza

uplat ovat svá práva

dokument

a zájmy v domov ? Jakým zp sobem je Vám umožn no uplat ovat svá práva a zájmy?

110

rozhovor

P íloha . 2: Scéná rozhovoru s respondenty 1. Co Vás p ivedlo k myšlence odst hovat se do domova pro seniory a Vaše první pocity? -

Co (nebo kdo) Vás p im lo p est hovat se do domova pro seniory? M la vliv na rozhodování finan ní stránka, a jaký? M la vliv na rozhodování rodinná situace, a jaký? M l/a jste n jaké p edstavy o život v domov ? M l/a jste n jaké p edstavy o bydlení v domov ? M l/a jste n jaké obavy a z eho? Seznámil/a jste se p ed st hováním s prost edím domova? Jak dlouho bydlíte v domov ? V kolika l žkovém pokoji bydlíte? M žete mi íci, zda se Vaše p edstavy naplnily? Jak jste spokojen/a? Jaká máte p ání?

2. Byl d vodem pro odst hování se do domova pro seniory Váš zdravotní stav? -

Bylo rozhodnutí ovlivn no Vaším zdravotním stavem? Co Vás trápí po zdravotní stránce? V em Vás Váš zdravotní stav omezuje? Jak asto býváte hospitalizován/a? eho se obáváte, máte z n eho strach?

3. Zajímal/a jste se o to, s ím Vám m že domov pro seniory pomoci? -

Jaké životní pot eby Vás omezují, které sám/sama nezvládáte? S jakými životními pot ebami pot ebujete pomoci? V jakých životních situacích pot ebujete pomoci? Kdo a s ím Vám poskytoval pomoc p ed nástupem do domova? Jak asto? Kdo a s ím Vám poskytuje pomoc nyní? Jak asto? Rozhodujete se sám/a nebo pot ebujete poradit o zp sobu a form poskytování pomoci? Jak je z Vaší strany pomoc vnímána? M l/a jste n jaké p edstavy o poskytované pomoci v domov ? Jaké úkony a služby poskytované domovem využíváte? Jak jste spokojen/a s prost edím domova? Jak jste spokojen/a s ubytováním? Jak jste spokojen/a s poskytovanou stravou? Jak hodnotíte pomoc pe ujícího personálu? M žete mi íci jaké výhody má pro Vás bydlení v domov ? S kým ešíte své problémy? 111

-

M žete mi íci, zda se Vaše p edstavy naplnily? S ím jste spokojen/a? S ím spokojen/a nejste a z jakého d vodu? Co byste zm nil/a?

4. Jakým zp sobem Vám domov pomáhá uspokojovat životní pot eby? -

Na koho se obracíte se svými pot ebami? Kdo Vám pomáhá uspokojovat Vaše pot eby? Jak Vám pomáhá uspokojovat Vaše pot eby? M žete mi íci, zda jsou Vaše pot eby uspokojovány d stojným zp sobem (soukromí, intimita)? M žete mi íci, zda o zp sobu uspokojování pot eb m žete rozhodovat a jak (autonomie)? Myslíte si, že jsou pot eby uspokojovány podle Vašich p edstav? Myslíte si, že máte dostatek finan ních zdroj na uspokojování svých pot eb Co byste ješt pot eboval/a a nem žete si to z finan ních d vod dovolit?

5. Jak jste si život v domov p edstavoval/a? -

Jak se zm nil Váš život po p íchodu do domova? M žete mi íci, zda se zm nil Váš život k lepšímu? M žete mi íci, jaké nevýhody pro Vás má život v domov ? Co Vám život v domov p inesl? Co Vám život v domov vzal? Co Vám chybí? Co byste zm nil/a?

6. Jak, hodnotíte mezilidské vztahy a život v domov ? -

Jaký je Váš názor na sousedské vztahy v domov ? Jaký je Váš názor na po ádání spole enských akcí v domov ? Jak vnímáte spole enský život v domov ? Máte v domov p átele, stýkáte se a jak asto? Kdo je v sou asné dob pro Vás nejd ležit jší osoba? Jak asto se stýkáte? Jak d ležité je pro Vás být s rodinou? V jakém kontaktu jste s rodinou, a jak asto se stýkáte? Jaký je Váš názor na p ístup pe ujícího personálu? Jak vnímáte sv j osobní život v domov ? Máte možnost si plánovat sv j volný as a jak? Jaké možnosti Vám domov nabízí v oblasti náboženství? Jakým zp sobem je Vám umožn no uplat ovat svá práva a zájmy? Jak jste si p edstavoval/a život v domov ? Byly Vaše p edstavy napln ny?

112

7. Jak byste popsal/a stárnutí a stá í? -

Kdy jste pocítil/a, že stárnete? Co Vás napadne, když se ekne stá í? Kolik je Vám let? Co se v souvislosti se stárnutím a stá ím pro Vás zm nilo? Co je podle Vás na stá í pozitivního? Co je podle Vás na stá í negativního? Jak se zm nil Váš život ve stá í? Jak se v souvislosti se stá ím zm nily Vaše priority? Jak se v souvislosti se stá ím zm nily Vaše hodnoty? Jak se stá ím zm nily Vaše životní pot eby? M žete mi íci co je pro Vás v život nejd ležit jší?

8. Co si p edstavíte pod pojmem kvalita života? -

V em je pro Vás kvalita života d ležitá? Zajímal/a jste se o informace o možném aktivním zp sobu života ve stá í? Žil/a jste v produktivním v ku zdravým a aktivním zp sobem života? Podle eho tak soudíte a v em to spo ívalo? M l/a jste v produktivním v ku n jaké koní ky a jaké? Jaké aktivity provozujete nyní? V nujete se aktivitám, které Vás baví, nebo nem žete, protože Vám v tom n co brání? Jak trávíte v domov sv j volný as? Co Vás v poslední dob nejvíce pot šilo?

113

P íloha . 3: Scéná otázek pro analýzu dokument 1. 2. 3. 4.

Na základ jakých kritérií jsou senio i p ijímáni do domova pro seniory? Jakému okruhu osob, cílové skupin je sociální služba poskytována? Jaká je kapacita vybraného domova pro seniory? Jaký zp sob ubytování a formu poskytování sociální služby domov pro seniory nabízí? 5. Kolik senior žije ve vybraném domov pro seniory? 6. Kolik ve vybraném domov pro seniory žije muž ? 7. Kolik ve vybraném domov pro seniory žije žen? 8. Jaký je pr m rný v k senior ve vybraném domov pro seniory? 9. Jaký je pr m rný v k žen? 10. Jaký je pr m rný v k muž ? 11. Jaký stupe závislosti u uživatel p evažuje? 12. Jaké úkony a služby poskytuje domov pro seniory? 13. Jaké úkony a služby jsou seniory nejvíce využívány? 14. Jaké úkony a služby jsou seniory nejmén využívány? 15. Jak mohou senio i uplat ovat svá práva a zájmy v domov pro seniory? 16. Jaké jsou zásady poskytované pobytové sociální služby v domov pro seniory?

114

P íloha . 4: Podmínky nároku na p ísp vek na pé i osobám starším 18 let v ku P ísp vek na pé i se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. P ísp vkem na pé i se stát podílí na zajišt ní sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle zákona . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis p i zvládání základních životních pot eb osob. Náklady na p ísp vek se hradí ze státního rozpo tu. Za základní životní pot eby se podle tohoto zákona považují: • Mobilita • Orientace • Komunikace • Stravování • Oblékání a obouvání • T lesná hygiena • Výkon fyziologické pot eby • Pé e o zdraví • Osobní aktivity • Pé e o domácnost Podle zákona o sociálních službách se osoba starší 18 let považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve: a) I. stupni (lehká závislost) - osoba z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu není schopna zvládat t i nebo ty i základní životní pot eby b) II. stupni (st edn t žká závislost) - osoba z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu není schopna zvládat p t nebo šest základních životních pot eb c) III. stupni (t žká závislost) - osoba z d vodu dlouhodob

nep íznivého

zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních pot eb d) IV. stupni (úplná závislost) - osoba z d vodu dlouhodob

nep íznivého

zdravotního stavu není schopna zvládat dev t nebo deset základních životních pot eb 115

O p ísp vku na pé i rozhoduje p íslušná krajská pobo ka Ú adu práce podle místa trvalého pobytu žadatele na základ posudku o zdravotním stavu vyhotoveném p íslušnou okresní správou sociálního zabezpe ení - ur ení stupn p ísp vku na pé i.

116

závislosti fyzické osoby pro ú ely

STA ÚVOD V diplomové práci se zabývám kvalitou života senior v pobytovém za ízení sociálních služeb, domov pro seniory. Ve své práci se zam uji na kvalitu života z pohledu senior , jak se naplnily jejich p edstavy v oblasti kvality života odvíjející se od jejich pot eb. P edstavy senior se odvíjí od seniorova vnímání životní situace, zvládání základních životních pot eb, soustavy hodnot, životních cíl a základních lidských pot eb. Veškeré oblasti základních lidských pot eb schematicky roz le uje Maslowova hierarchie pot eb, která se lení do p ti úrovní. Pro napln ní kvality života senio i pot ebují ucházejícím zp sobem

uspokojovat

své

životní

pot eby,

které

jsou

nepostradatelné

pro kvalitu života v jeho záv re né fázi. Cílem práce je zodpov zení hlavní výzkumné otázky: „Jak senio i žijící v pobytovém za ízení sociálních služeb hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života?“ V teoretické ásti diplomové práce se zabývám vymezením pojm vztahujících se k tématu práce a jejich objasn ní. V metodologické ásti popisuji cíl výzkumu, strategii výzkumu, díl í výzkumné otázky, operacionalizaci výzkumných otázek, techniky sb ru dat a vymezení jednotky zkoumání a zjiš ování. Dále popisuji organizaci výzkumu a omezení výzkumu. Následuje výzkumná ást a v záv re né ásti práce prezentuji a interpretuji výsledky vedoucí k zodpov zení hlavní výzkumné otázky. Záv ry práce budou prosp šné a využitelné pro poskytovatele p i zkvalit ování života senior v domov pro seniory.

1. Senio i Pro zodpov zení otázky kdo je senior a co senior znamená, musíme vycházet z toho, že se bude jednat o kategorii, ve které se protínají biologicko-medicínská hlediska s hledisky sociologickými. „Senior je lov k v završující životní fázi se specifickým postavením ve spole nosti.”206

206

SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. Sociologie stá í a senior , s. 25

117

Sak a Kolesárová uvád jí, že seniorem se lov k stává plynulým p echodem ze st ední generace a statut seniora je nezm nitelný, konec seniora není p echodem do další životní fáze, konec seniora je završením fáze životního cyklu.207 eská populace nemá jednotný názor ohledn v ku seniora. Tzv. „v ky” ur ující podle velkých ástí populace hranici seniorského v ku jsou t i. První hranicí je 60 let (podle více než 54 % populace). Druhá mén

astá je hranice 65 let (podle 79 % populace). M žeme

tedy konstatovat, že podle eské populace se lov k stává seniorem mezi 60. a 70. rokem v ku v závislosti na svých individuálních charakteristikách.208 Období stárnutí a stá í je vesm s chápáno negativn a s obavami. V tomto období jsou o ekávány problémy a omezení ve ztrát sob sta nosti, ve snížení mentálních funkcí, v omezení sociálních kontakt a ve ztrát možnosti seberealizace. S tím souvisí také strach z ponížení, ze ztráty lidské d stojnosti a ztráty respektu obzvlášt p i ztrát sob sta nosti. Tyto obavy mohou být, ale neopodstatn né z d vodu rozdílnosti konkrétního pr b hu stárnutí a stá í u senior .209 Mühlpachr uvádí, že „stá í není choroba, je však spojeno se zvýšeným výskytem nemocí a zdravotních potíží. Krom

smrti je hlavní hrozbou chorob ztráta sob sta nosti.”

Sob sta nost se spolu s nar stajícím v kem zna n snižuje, starý lov k není schopen své základní pot eby pln uspokojovat sám, což je d sledek jeho závislosti na jiných lidech a nutné pot eby životní zm ny.210 Každý z nás si d íve i pozd ji za ne uv domovat, že bude jednou starý, ale málokdo se na toto období p ipravuje p edem. Proto je d ležité si pro kvalitu života ve stá í zformovat program a aktivity pro volný as, který bude prevencí p ed nesob sta ností.211 Mühlpachr uvádí, že p íprava na stá í bývá rozlišována na dlouhodobou (celoživotní), st edn dobou (asi od 45 let) a krátkodobou (2 až 3 roky p ed penzionováním).212

207

SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. Sociologie stá í a senior , s. 25 SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. Sociologie stá í a senior , s. 26 209 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 14 210 MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 39 211 DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 26-27 212 MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 133 208

118

Spokojenost ve stá í závisí nejenom na p edešlém život a genech, ale také na sou asném život .213

2. Kvalita života Termín kvalita života nem žeme jednozna n vyložit a konkretizovat. O definici tohoto pojmu se pokusilo již mnoho autor , nicmén všichni auto i dosp li k záv ru, že se jedná o kvalitativní a také do jisté míry o subjektivní pojem. Kvalita lidského života ve zna né mí e závisí na zdraví, na pocitu spokojenosti a taktéž na mezilidských vztazích. Termín kvalita života se za al objevovat již ve 30. letech 20. století. Jako první s tímto pojmem pracoval americký ekonom a sociolog Galbraith.214 Obecn m žeme také chápat kvalitu života jako d sledek p sobení mnoha rozli ných faktor . Za tyto faktory m žeme považovat faktory sociální, zdravotní, ekonomické a enviromentální podmínky, které se hromadí a jsou na sebe vzájemn p sobící.215 Kvalita života teoreticky zahrnuje fyzické zdraví jedince, psychosociální pohodu a fungování, nezávislost, kontrolu nad životem a vliv vn jšího prost edí. Jedná se o koncept, který je závislý na vnímání jednotlivc

a je pravd podobné, že bude

zprost edkován kognitivními faktory.216 Za hlavní složky, které ovliv ují kvalitu života v seniorském v ku, považujeme p izp sobivost, autonomii, innost, kognitivní schopnosti, kontrolu nad životem a životní spokojenost, morálku, optimalizaci a kompenzaci strategií, osobní r st, zachování nezávislosti, fungování sociální role, well-being (spokojený život).217 Kvalita života nezastává pouze individuální životní standard, ale je velice úzce spjata i s prost edím, ve kterém lidé žijí spolu s jejich pot ebami a požadavky.218

213

ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 17 HUDÁKOVÁ, A. MAJERNÍKOVÁ, ., Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 32 - 36 215 DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 56 216 BOWLING, A. Ageing well. Quality of life in old age, s. 7 217 BOWLING, A. Ageing well. Quality of life in old age, s. 8-9 218 DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 56 214

119

Definice kvality života vychází z Maslowovy teorie pot eb, kdy uspokojení základních fyziologických pot eb (hlad, žíze , spánek, ...) je p edpokladem k aktualizaci a vyvolání pot eb vyšších (pot eby bezpe í, sociální pot eby, pot eby autonomie, pot eby seberealizace).219 Moraga definuje kvalitu života jako rozsah prožívání, jehož nad je a ambice zápasily se zkušenostmi a dále jako individuální vnímání její pozice v život , vnímané v kontextu kulturního a hodnotového systému (vztah k jejich cíl m a o ekáváním), jako odhad týkající se sou asného stavu, postavený proti vlastním ideál m. Pokaždé jde o záležitosti (v ci, jevy), které lidé pokládají ve svém život za d ležité.220 Kvalita života je hodnotov

orientovaná, je spojená se spokojeností s hodnocením

d ležitosti a významu individuálních hodnot a preferencí, souvisí tedy s uspokojováním pot eb. Kvalita života zrcadlí vliv všech oblastí života na všeobecnou pohodu a spokojenost jednotlivce a ne pouze oblastí, které se vztahují ke zdraví jednotlivce.221 Na kvalitu života m žeme pohlížet z hlediska pohledu objektivního a subjektivního. Objektivní pohled na kvalitu života se v nuje materiálnímu zabezpe ení jedince, jeho fyzickému zdraví, jeho životním podmínkám a jeho sociálnímu stavu. Jedná se o ekonomické, sociální, zdravotní a enviromentální podmínky ovliv ující život jedince. Kvalita života senior

je vnímána jako synonymum schopnosti vést nezávislý život.

Na kvalitu života senior

mají také významný vliv funk ní schopnosti, sou asn též

mnoho dalších psychologických a sociálních faktor , které p ispívají ke kvalitnímu životu. V p ípad , že rozpoznáme tyto faktory, m žeme nejednou životní situaci senior pozitivn ovlivnit.222 Kvalit

života senior , zejména t ch se sníženou sob sta ností, kte í pot ebují

dlouhodobou pé i poskytovanou sociálními za ízeními, by m la být v nována rozsáhlejší pozornost. P edevším by se m lo dbát na zajišt ní spokojenosti klienta, reagování na jeho 219

ZITTOUN, R., ACHARD, S., RUSZNIEWSKI, M., Assesment of guality of life during intensive chemotherapy or bone marrow transplantion, s. 64 - 73 220 HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, ., Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 36 221 HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, ., Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 39 222 DRAGOMIRECKÁ, E., Kvalita života ve stá í. In Vzd lávání pro pracovníky sociální pé e, s. 48 - 49

120

individuální pot eby, poskytování pé e na odborné úrovni, zajišt ní finan ní dostupnosti služeb, zajišt ní bezpe í, dostupnosti pé e a kontinuity pé e. Ke kvalit života senior p ispívá velkou m rou také to, co jim okolí poskytuje. Senio i od svého okolí p edevším pot ebují pochopení, toleranci, vst ícnost, trp livost, p im ené tempo, naslouchání jim, mluvení s nimi. Pro seniora m že kvalita života p edstavovat cokoliv, emu práv on sám klade d ležitost.223 Subjektivní pohled na kvalitu života se p ímo dotýká vnit ního rozm ru jedince. Jedná se o všeobecnou spokojenost s vlastním životem související s kulturou, ve které žije a která vychází z individuálního hodnocení a emo ního prožívání života daným jedincem. Spokojenost jedince se odvíjí od jeho pocit , vnímání, osobních cíl , zálib, koní k . Pocit subjektivní spokojenosti je zásadní pro kvalitu života. Podstatnou sou ástí kvality života je mimo zdraví také napln nost individuálních inspirací a lidských pot eb. Z pohledu sociální gerontologie je velmi významné to, že až do nejpokro ilejšího stá í z stává u p evážné v tšiny lidí zachován životní koncept a komplex pot eb, jež popsal v polovin 20. století A. Maslow prost ednictvím pyramidy pot eb.224 -

První stupe pyramidy tvo í fyziologické (základní) pot eby

-

Druhý stupe pyramidy tvo í pot eba bezpe í

-

T etí stupe pyramidy tvo í sociální pot eby

-

tvrtý stupe pyramidy tvo í pot eba autonomie Pátý stupe pyramidy tvo í pot eba seberealizace a sebenapln ní

Senio i pot ebují v život uspokojovat veškeré své pot eby stejn jako kdokoliv jiný, ale zárove bývají velmi asto odkázáni na pomoc svého okolí. Pot eba pé e však nebývá prvotn spojena s v kem (ten sám o sob není d vodem zvýšené pot eby pé e), ale je spojena s poklesem funk ních schopností a sob sta nosti, které omezují lov ka v jeho schopnosti uspokojovat své každodenní pot eby.225

223

ŽUMÁROVÁ, M., Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 11 EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie,Úvod do problematiky, s. 125 225 JANE KOVÁ, H. Sociální práce se starými lidmi. Sociální práce v praxi. s. 163-193 224

121

Kvalita života senior je o jejich pot ebách a jejich uspokojování, o hodnotách a jejich individuálních preferencích. Žeb í ky hodnot se v pr b hu života m ní vlivem p irozeného vývoje lov ka. Kvalita života zahrnuje charakteristiku p írodního a sociálního prost edí lov ka, jeho fyzický a psychický stav, otázky smyslu a také užite nosti života, ale i subjektivní hodnocení života v pojmech osobní pohody a spokojenosti.226 Kvalita života senior je p ímo úm rná mí e uspokojování jejich základních životních pot eb. Kvalitu života senior je t eba také vnímat ve vztahu k prost edí, ve kterém žijí.227 Kaufmanová uvádí, že senio i pokládají za své nejd ležit jší pot eby, pot eby fyziologické, pot eby bezpe í a sociální pot eby.228

3. Sociální služby Sociální služby formáln upravuje zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon stanovuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nep íznivé sociální situaci prost ednictvím sociálních služeb a p ísp vku na pé i, podmínky pro vydání oprávn ní k poskytování sociálních služeb, výkon ve ejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a p edpoklady pro výkon

innosti v sociálních službách a p edpoklady pro výkon povolání sociálního

pracovníka.229 Mezi sociální služby pro seniory, kte í se o sebe nem žou postarat, zejména z d vodu v ku a zdravotního stavu pat í osobní asistence, pe ovatelská služba, tís ová pé e, odleh ovací služby, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e.230 K úhradám sociálních služeb pro nesob sta né seniory z d vodu v ku a zdravotního stavu je stanoven p ísp vek na pé i. P ísp vek na pé i umož uje senior m zabezpe it pé i v p irozeném prost edí, tj. napomáhá senior m pokrývat náklady, které pe ující prost edí

226

EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie, s. 199 HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, . Kvalita života senior v kontextu ošet ovatelství, s. 8 228 KAUFMANOVÁ, P. Pohled senior na pe ovatelskou službu. Sociální práce/sociálna práca, s. 95-105 229 Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis 230 Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis 227

122

má. Optimálním modelem by bylo sdílení pé e mezi neformálním pe ujícím prost edím (rodina) a registrovanými poskytovateli sociálních služeb. P ísp vek na pé i náleží lidem, kte í jsou z d vodu nep íznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné fyzické osoby v oblasti b žné denní pé e o vlastní osobu a v sob sta nosti. Výše p ísp vku na pé i závisí na stupni závislosti. P i posuzováni stupn

závislosti se hodnotí schopnost zvládat

10 základních životních pot eb. T mito základními životními pot ebami jsou mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, t lesná hygiena, výkon fyziologické pot eby, pé e o zdraví, osobní aktivity a pé e o domácnost.231 Pro zajišt ní kvalitního života seniora musí výb r konkrétní sociální služby nebo formy sociální pé e odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu seniora, jeho pot ebám, jeho sob sta nosti a rozsahu jeho závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Trendem v sociálních službách je minimalizování ústavní pé e, tj. poskytovat pobytové sociální služby pouze na co nejnutn jší a nejkratší dobu s ohledem na pot eby klienta.

4. Domovy pro seniory Domovy pro seniory adíme mezi institucionální, pobytové sociální služby. V t chto za ízeních je zajiš ována komplexní pé e o staré lidi, kte í jsou nesob sta ní, které jejich zdravotní stav omezuje a brání jim v samostatném život ve své domácnosti, a kte í pot ebují nep etržitou pé i. Tato služba, která je zam ena na seniory, je definována zákonem . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis a dále vyhláškou . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách. Je poskytována za úplatu. Domovy pro seniory mohou poskytovat i další fakultativní služby. Jedná se o úkony nad rámec základních

inností stanovených zákonem o sociálních službách. Bohužel

z ekonomických d vod jsou tyto služby v domovech pro seniory nabízeny jen v omezené mí e. V sou asné dob asi jen 3-5 % senior

starších 60 let pot ebuje z d vodu vážného

zdravotního stavu a nesob sta nosti anebo z d vodu nevst ícného domácího prost edí 231

Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis

123

dlouhodobou nebo trvalou institucionální pé i, která tak vytvá í nezbytný dopln k samostatného bydlení. U senior starších 80 let tuto pé i pot ebuje asi 20 % z nich, nebo s nar stajícím v kem tato pot eba roste. Do budoucna se dá p edpokládat, že s nar stající délkou života a zlepšováním zdraví se nár st pot eby institucionální pé e p esune z 80 let do vyšší v kové hranice 85 až 90 let.232 Hlavní podmínkou pro seniora jako žadatele o pobytovou sociální službu je, že musí být osobou se sníženou sob sta ností, odpovídajícího d chodového v ku, vyžadující pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.233 Pro seniory p echod z domácího prost edí do jiného prost edí a následná adaptace na domov pro seniory je velice složitou a t žkou situací, která p ináší nevratné zm ny v jejich život . V tšinou dochází k rozporu mezi o ekáváním senior

od pobytu

a skute nou realitou. Dochází ke ztrát osobního zázemí, známých a d v rných míst, s tím spojené identity a taktéž ke ztrát orientace a pocitu bezpe í známého prost edí. To, že je starý lov k umíst n do za ízení poskytující pé i, starým lidem potvrzuje ztrátu autonomie a taktéž sob sta nosti starého lov ka. Senior na tyto zm ny m že reagovat depresí anebo apatií.234 Podle Rheinwaldové je proto velmi d ležité, aby domovy pro seniory poskytovaly senior m radost a motivaci k životu, navracely životu smysl a hodnotu. Aby pomáhaly senior m žít, bavit se, mít se na co a z eho t šit.235

5. Vymezení obecných pojm Nakone ný obecn vymezuje hodnoty a rozumí jimi „…Pojetí žádoucího, které ovliv uje volbu zp sob chování, jeho prost edk a cíl .“ Podle n j zp sob chování a jeho volbu ovliv uje také pojetí nežádoucího, kde hodnotu potom p edstavuje to, emu se jedinec snaží vyhnout.236 Prost ednictvím této definice Nakone ný rozlišuje afektivní, kognitivní a konativní složky hodnot. Nakone ný vymezuje pojetí žádoucího a nežádoucího prost ednictvím afektivní (emocionální) složky. Z afektivní (emocionální) složky dochází

232

EVELA, R., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie. Úvod do problematiky, s. 104 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 65 234 ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 59 235 RHEINWALDOVÁ, E. Novodobá pé e o seniory, s. 67 236 NAKONE NÝ, M. Sociální psychologie, s. 131 233

124

prost ednictvím myšlenkových proces

(kognitivní složka) k volb

chování, jehož

uplatn ní tvo í složku konativní (volní).237 Každý jedinec má r zn uspo ádaný systém hodnot, tzv. hierarchii hodnot. Jedná se o uspo ádaný systém hodnot, který odráží jeho priority a význam t chto hodnot pro daného jedince. Hierarchie hodnot ur uje nejobecn jší postoje, životní styl a morálku každého lov ka.238 Gillernová vymezuje p edstavu jako „ve v domí vybavený názorný obraz n eho d íve vnímaného, je to více i mén p esná reprodukce obrazu uloženého v pam ti.“ P edstavy mohou být mén p esné a úplné mívají subjektivní povahu a taktéž mohou být ovládány v lí. P edstava se m že vztahovat k minulosti - vzpomínky, ale i k budoucnosti - sn ní.239 P edstavy podle Nakone ného jsou stru n vnímaných p edm t

definovány jako „…..Reprezentace d íve

nebo proces .“240 Pro p esn jší vymezení p edstav použijeme

rozlišení rovin týkajících se vztahu lov ka a prost edí tj. kognitivní, afektivní a konativní složky. P edstavy jsou po té vymezeny jako kognitivní (myšlenková) složka postoj . Nakone ný rozlišuje postoje na t i základní složky: kognitivní, konativní a emotivní. P evažuje-li kognitivní složka, hovo í autor o postojích jako o „smýšlení“, naopak p evažuje-li afektivní složka, ozna uje postoje jako výraz „sentiment“.241 Afektivní neboli emocionální složku postoj

podle této teorie tvo í „reakce sympatického nervového

systému“, kterou je možno zjiš ovat pomocí „verbálního vyjád ení emocí“. Kognitivní neboli myšlenkovou složku tvo í p edstavy nebo vnímání jevu a p edstavuje ji „verbální vyjád ení mín ní“. Konativní neboli volní postoje p edstavuje pozorovatelné chování, které je také vyjád itelné verbáln „verbální vyjád ení vztahující se k jednání.“242 Z výše uvedených definic m žeme vyvodit, že p edstava je subjektivní povahy a je souhrnem vnímaných událostí, objekt

nebo akcí. Vzhledem k tomu, že p edstava

237

NAKONE NÝ, M. Sociální psychologie, 132 HARTL, P. , HARTLOVÁ, H. Velký psychologický slovník, s. 179 239 GILLERNOVÁ, I. a kol. Slovník základních pojm z psychologie, s.46 240 NAKONE NÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie, s. 232 241 NAKONE NÝ, M. Sociální psychologie, 135 242 NAKONE NÝ, M. Sociální psychologie, s. 135-136 238

125

je ovliv ována událostmi z minulosti, bude mít každý lov k, který prožil odlišné zážitky v minulosti také r zné p edstavy o budoucnosti.

6. Metodika výzkumu Cílem diplomové práce je zodpov zení hlavní výzkumné (HVO) otázky zn jící: „Jak senio i žijící v pobytovém za ízení sociálních služeb hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života?“ Pro zodpov zení hlavní výzkumné otázky byly použity díl í výzkumné otázky, které vycházely z teoretického konceptu této práce. Prost ednictvím otázek jsem usilovala o porozum ní senior m v jejich životní situaci, o pochopení jejich p edstav, hodnot a pot eb v oblasti kvality života ve vybraném pobytovém za ízení. Podle Hendla obecný metodologický p ístup k ešení výzkumné otázky nazýváme výzkumnou strategií.243 Vzhledem k tomu, že budu provád t výzkum na malém vzorku senior , kte í žijí v pobytovém za ízení sociálních služeb, v domov pro seniory, zvolila jsem výzkumnou strategii kvalitativního výzkumu. Další d vod, který m vedl ke zvolení strategie kvalitativního výzkumu je jeho poslání, kterým je, jak uvádí Disman „porozum ní lidem v sociálních situacích.“244 Za p ednosti kvalitativního výzkumu m žeme považovat to, že nám umož uje získávat podrobný popis a vhled p i zkoumání jedince. Kvalitativní výzkum dob e reaguje na místní podmínky a situace. Existují ale také nevýhody kvalitativního výzkumu a to, že získané výsledky nemusejí být zobecnitelné na širší populaci a do jiného prost edí. Za další nevýhodu m žeme považovat to, že výsledky výzkumu mohou být snadn ji ovlivn ny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.245 Teoretickou ástí byly vymezeny teoretické koncepty objas ující podstatné pojmy hlavní výzkumné otázky. Tato teoretická východiska byla základem pro definování díl ích výzkumných otázek, které byly operacionalizovány a zformovaly výslednou podobu dotaz , které byly použity p i rozhovorech s respondenty.

243

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost, s. 289 245 HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace, s. 52 244

126

V diplomové práci využiji techniky dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru a jako dopl ující techniku analýzu dokument . Z hlavní výzkumné otázky byla vydefinována jednotka zkoumání a jednotka zjiš ování. Jednotku zkoumání v diplomové práci tvo í p edstavy a jejich hodnocení. Jednotku zjiš ování p edstavují vybraní senio i žijící ve vybraném domov pro seniory a také vybrané interní dokumenty domova pro seniory. Jednotka zjiš ování byla vybrána zám rným výb rem. Podstatu práce tvo í rozhovory s respondenty - seniory. Zkoumání interních dokument

bylo zvoleno z d vodu podpory validity výzkumného šet ení

s pomocí triangulace zdroj informací.

7. Analýza a interpretace dat 7.1 Charakteristika vybraného za ízení Z analýzy dokument

vyplynulo, že pobytovou sociální službu domova pro seniory

využívají senio i, pokud použiji jejich rozd lení podle Mühlpachra246 „sta í senio i“ ve v ku 75 - 84 let a „velmi sta í senio i“ ve v ku 85 let a více. Dále bylo analýzou dokument zjišt no, že v domov pro seniory žije p evážná v tšina žen. Zde se potvrdilo tvrzení

Mühlpachra247, že seniorskou populaci tvo í p evážn ženy. P evážná v tšina

t chto žen je ovdov lých (ve v ku nad 80 let je pom r žen k muž m 4:1).248Analýza dokument potvrdila skute nost, že senio i, kte í v domov žijí jsou opravdu odkázáni vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na trvalou pé i a pomoc a tuto sociální službu opravdu pot ebují. V neposlední ad z analýzy dokument vyplynulo, že senio i nejvíce využívají základní služby poskytované domovem pro seniory a nejmén , dá se íci, že využívají služby fakultativní. Senior m je umožn no uplat ovat práva a oprávn né zájmy, projevovat svá p ání a p edstavy a tím podporovat jejich kvalitu života. 7.2 P edstavy senior o stá í a kvalit života ve stá í Žádný z respondent nem l o stárnutí a stá í žádné p edstavy. Potvrdilo se, že o stá í se v tšinou zajímáme, až této životní etapy dosáhneme sami.249 Respondenti o stá í v bec nep emýšleli nebo stá í berou jako p irozenou v c. Potvrdilo se tvrzení Haškovcové 246

MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 21 MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika, s. 10 248 EVELA, L., KALVACH, Z., ELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie. Úvod do problematiky, s. 27 249 ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 34 247

127

in Malíková, že stá í je p irozeným obdobím lidského života a není nemocí, ale p irozeným lidským procesem.250 Své stá í si respondenti za ali uv domovat v r zných fázích svého života. N kte í p i odchodu do d chodu. Jiní s v domím toho, že ztrácí své kamarády, které m li, když pracovali. K uv dom ní si stá í p isp la i ztráta jejich životního partnera. Ve v tšin p ípad

senio i asto tuto zm nu zaznamenali, až p išla n jaká závažn jší

nemoc a oni byli odkázáni na cizí pomoc. Pro v tšinu respondent stá í znamená hlavn ztrátu sob sta nosti. Stá í pro respondenty znamená také ztrátu nebo omezení sociálních kontakt . N kte í respondenti již považují stá í za poslední fázi svého života. Dotazovaní respondenti pohlížejí na stá í jako na n co negativního. Zde se potvrzuje konstatování Malíkové, že stárnutí a stá í bývá chápáno negativn a s obavami. Senio i jsou omezeni ve ztrát

sob sta nosti, ve ztrát

seberealizace, v omezení sociálních kontakt . Ztráta

sob sta nosti by mohla souviset také se strachem z ponížení, ze ztráty lidské d stojnosti a ztráty respektu. Tyto obavy mohou být, ale neopodstatn né z d vodu rozdílnosti konkrétního pr b hu stárnutí a stá í u senior .251 Pozitivn ji vnímají stá í respondenti, kte í m li takové koní ky, které mohou provozovat i ve stá í. Ke kvalit života ve stá í p ispívá i p íprava na aktivní stá í. Jedná se hlavn o aktivní p ístup každého jedince a zahrnuje zdravý životní styl, podporu zdraví ve st edním v ku, podporu duševních, t lesných a zájmových aktivit. Ani jeden z dotazovaných respondent se nikdy nezajímal o možný aktivní p ístup ke stá í. Nem li pot ebu ani d vod se o to zajímat. P evážn žili prací a starostí o rodinu. Na kvalitu života respondenti pohlížejí a vnímají ji v závislosti od své hodnotové orientace, uspokojování svých pot eb, možnosti seberealizace a spokojenosti. Pro respondenty je nejd ležit jší hodnotou zdraví, následuje láska k rodin , mezilidské vztahy a spokojenost s pé í o jejich osobu. Potvrdilo se tvrzení Kaufmanové252, že mezi hodnoty d ležité pro seniory pat í zdraví, láska, rodina, p átelství, sob sta nost, sociální kontakt, vlastní domácnost, psychická a fyzická pohoda. Respondenti hovo ili také o uspokojování svých pot eb. Všichni respondenti shodn uvedli, že pot ebují pomoc s p evážnou v tšinou životních pot eb (pot eby fyziologické, pot eby bezpe í, sociální pot eby, spirituální pot eby). Kvalitu života respondent ovliv uje jejich spokojenost a prost edí, ve kterém 250

MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 15 MALÍKOVÁ, E. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních, s. 14 252 KAUFMANOVÁ, P. Pohled senior na pe ovatelskou službu. Sociální práce/Sociálna práca, s. 95-105 251

128

žijí uspokojující jejich fyzické, psychické a spirituální pot eby. Výzkum potvrdil, že respondenti mají možnost uspokojovat své spirituální pot eby jedenkrát za m síc. Dalším významným faktorem, který ovliv uje kvalitu života senior je zachování jejich nejvyšší možné samostatnosti a pocitu vlastní hodnoty. Výzkum potvrdil myšlenku M. R. Learyho in evela, Kalvach a eledová, který ozna uje za základní pot ebu „být n kým“, tj. být považován za lov ka majícího svou d stojnost a hodnotu, kterému je v nována dostate ná pozornost, ohled a taktéž i úcta od druhých lidí.253 Ke spokojenosti a tím i ke kvalit života p ispívá i seberealizace senior , trávení jejich volného asu. V tšina dotazovaných senior m la v produktivním v ku n jaké koní ky a záliby. P evážnou v tšinu svých koní k

a zálib již nemohou vzhledem ke svému

zdravotnímu stavu provozovat. V tšina z nich dokázala nalézt vhodný zp sob, jak sv j volný as v domov pro seniory trávit. Z výpov dí respondent vyplynulo, že sv j volný as tráví p i spole enských akcích konaných v domov pro seniory nebo se svoji rodinou, která je p ijde navštívit. Mohu tedy zhodnotit, že p edstavy respondent o život ve stá í jsou spojeny p edevším se ztrátou sob sta nosti a zdraví, kdy pot ebují vhodným zp sobem pomoc s uspokojováním svých pot eb. Pod kvalitou života si respondenti p edstavují, že bude o n postaráno, po stránce fyzické, po stránce psychické, sociální a spirituální, že bude zachována jejich nejvyšší možná samostatnost a d stojnost a tím i kvalita života. 7.3 Poskytování pomoci senior m Všichni respondenti pot ebují celodenní pomoc z d vodu ztráty nebo poklesu jejich sob sta nosti. Podle Trachtové sob sta nost znamená rozsah samostatnosti nebo závislosti lov ka p i vykonávání denních aktivit.254 Zavázalová uvádí, že sob sta nost je schopnost postarat se odpovídajícím zp sobem o svoji osobu a domácnost. Tvo í ji složky fyzické, psychické, sociální a hmotné. Taktéž vyjad uje schopnost samostatné existence jedince v daném prost edí.255 Respondenti mají výrazná omezení t lesných, ne však duševních

253

EVELA R., KALVACH Z., ELEDOVÁ L., Sociální gerontologie. Úvod do problematiky, s. 125 TRACHTOVÁ, E. a kol. Pot eby nemocného v ošet ovatelském procesu, s. 20 255 ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie, s. 31 254

129

schopností. Nejsou schopni samostatn bez pomoci zvládat p evážnou v tšinu inností svého denního života. Respondenti jsou výrazn omezeni na své mobilit . Pohybují se bu

na invalidním

vozíku, s pomocí francouzských holí nebo nízkého chodítka. Respondenti nejsou schopni si p ipravit stravu. Pomoc pot ebují p i oblékání a manipulaci s oble ením. Pomoc pot ebují p i t lesné hygien a n kte í i p i výkonu fyziologických pot eb. Pomoc pot ebují p i osobních aktivitách. Respondenti by sami nezvládli pé i o domácnost. Nejsou schopni sami zvládat životní pot ebu pé e o zdraví. Z odpov dí respondent vyplynulo, že pomoc v domov poskytují sest i ky a personál, ale také rodinní p íslušníci. Potvrzuje se zde tvrzení Vohralíkové a Rabušice in Dvo á ková, že rodina znamená v p ípad nesob sta nosti seniora pomoc po stránce psychické, fyzické i hmotné.256 O zp sobu a form pomoci mají respondenti možnost se rozhodovat sami. Využívají i možnosti poradit se s rodinnými p íslušníky nebo personálem za ízení. Z toho plyne, že respondenti mají napln nu pot ebu autonomie, tj. mají zachovanou svobodu a možnost rozhodovat se, autonomie je jednou z d ležitých hodnot kvality života. Poskytovanou pomoc vnímají v závislosti na svých p edstavách, které m li o poskytované pomoci, ve vztahu ke svému zdravotnímu stavu nebo ve vztahu k pe ujícímu personálu. Jejich p edstavy se odvíjí od jejich zdravotního stavu a ubývání sob sta nosti. O tom zda se jejich p edstavy o poskytované pomoci naplnily mohu usuzovat podle jejich spokojenosti s poskytovanou pomocí. Výzkumem se potvrdilo, že se respondent m jejich p edstavy o poskytované pomoci v domov naplnily. Spokojenost respondent dokládá kvalitu jejich života. 7.4 Život v domov pro seniory Musíme brát v úvahu, kdo a pro do domova odchází. Zda do domova odchází senior o své vlastní v li nebo proti v li vlastní. Výzkumem bylo zjišt no, že p evážnou

ást

respondent p im l k p est hování se do domova pro seniory jejich zdravotní stav. Dalším d vodem k p est hování se do domova byla pro n které ztráta životního partnera, pro n které, skute nost špatného zdravotního stavu a osam losti, z d vodu, že nemají vlastní rodinu nebo d ti. Dále bylo zjišt no, že a respondenty k p est hování p im l jejich zdravotní stav, bylo pro n také dalším d vodem, nebýt na obtíž rodin . Šest z osmi respondent 256

se do domova p est hovali na základ

svého rozhodnutí, pouze dva

DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 55

130

respondenti se p est hovali na popud rodiny. Dále bylo výzkumem zjišt no, že na p est hování se do domova finan ní stránka nem la vliv, ale bylo to prost edí, ve kterém žili, které bylo vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nevyhovující. Dalším d vodem byla rodinná situace a to p edevším v tom, že jejich d ti jsou zam stnaní a doma by se o n nem l kdo postarat. Podle Haškovcové bývá rozhodnutí odejít do domova vynuceno nep ízní osudu nebo p áním blízkých lidí. Nep ízní osudu rozumíme p edevším zhoršený zdravotní stav spojený se ztrátou i omezením sob sta nosti.257 Toto tvrzení se výzkumem potvrdilo. O bydlení v domov respondenti p evážn p edstavu m li. P ed svým st hováním se byli v domov podívat. Pouze jeden respondent byl do domova p evezen p ímo z nemocnice. Bylo zjišt no, že šesti respondent m se jejich p edstavy o bydlení v domov naplnily. Dv ma respondent m se p edstavy o bydlení nenaplnily a to z d vodu, že cht li bydlet sami na pokoji a to se jim nesplnilo. Výhody bydlení v domov respondenti spat ovali v tom, že jim p ináší pocit jistoty a bezpe í. Nevýhody v bydlení v domov spat ovali respondenti ve ztrát

soukromí, mén

astý kontakt s rodinou nebo ztráta volnosti.

P evážná v tšina respondent je s bydlením v domov spokojena a ti, kte í m li n jaké p edstavy o bydlení, tak se jim vyplnily. Zjistila jsem, že p edstavy o život v domov m li respondenti bu ze zprost edkovaného vypráv ní prost ednictvím svých známých, nebo si p edstavy vytvo ili na základ návšt vy domova p ed samotným st hováním. Byli i tací, kte í p edstavu nem li. Z odpov dí vyplynulo, že p evážnou v tšinu respondent

nikdy v život

nenapadlo, že p jdou

do domova. Zjistila jsem také, že život respondent se po p íchodu do domova zm nil k lepšímu, nebo je o jejich osobu kompletn postaráno v etn odborné zdravotní pé e. Jeden respondent uvedl, že si na život v domov musel zvykat. Zde se potvrdilo tvrzení Haškovcové, že s p íchodem do domova se musí pod ídit ádu a p ijmout organiza ní a faktickou závislost.258 Jiný respondent uvedl „...já sem sem zapadla až sem se divila.“ Jeden respondent uvedl, že mu život v domov vzal soukromí. S životem v domov nedíln souvisí sociální vztahy a vazby respondent jak v domov , tak s rodinou a také prost edí, ve kterém žijí.

257 258

HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 192 HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í, s. 195

131

Výzkum p inesl zjišt ní, že sousedské vztahy mezi respondenty jsou bezproblémové a respondenti je vnímají pozitivn . Setkávají se p i spole ných akcích v domov , denn p i terapeutických innostech nebo jezdí na spole né výlety, a když je hezky chodí spole n na zahradu a povídají si. N kte í respondenti mají v domov p átele, se kterými se znají již z dob, kdy chodili do zam stnání, n kte í jsou i bývalí kolegové. Nebo se znají z místa svého d ív jšího bydlišt . Dva respondenti uvedli, že v domov nemají žádné p átele. Soužití respondent je poklidné a dá se íci p átelské, spory nejsou asté. Dále jsem zjistila, že pro respondenty je velice d ležitý kontakt a setkávání se s rodinnými p íslušníky. Pro všechny respondenty je nejd ležit jší jejich rodina, která jim stále pomáhá, i když žijí v domov . Respondenti, kte í svoji rodinu nemají považují za své rodinné p íslušníky synovce a nete e. Rodina jim p ináší smysl života. Výzkum potvrdil tvrzení Vohralíkové a Rabušice in Dvo á ková, že pro lov ka bez rozdílu v ku je rodina jistotou a zejména senio i dovedou ocenit dob e fungující rodinné vztahy.259 Zjistila jsem také, že pro n které respondenty je nejd ležit jší osobou editel a pro jiného vrchní sestra, ale také spolubydlící na pokoji. Zjistila jsem, že s prost edím domova jsou spokojeni všichni respondenti a vnímají ho pozitivn . Zjistila jsem, že s podávanou stravou n kdo spokojený je a n kdo mén . D vodem nespokojenosti je jednotvárnost podávané stravy. Dále jsem zjistila, že respondenti kladn

hodnotili p ístup personálu. Pouze jeden

respondent m l výhrady k chování personálu, p edstavoval by si, aby byl personál pozitivn jší a mén striktní. Prost ednictvím výzkumu jsem zjistila, že respondenti mají r zná p ání, nap . aby se uzdravili a vrátili se dom , aby byli zdraví a nem li bolesti. N kdo již nepot ebuje nic, protože má k životu všechno. Dva respondenti si p áli více pen z a d vodem bylo p ání koupit n co svým pravnou at m, jiný d vod byl koupit si každý týden n co dobrého. Jeden respondent si p ál, aby šla jeho snacha do d chodu, aby mohl jít dom .

259

DVO Á KOVÁ, D. Kvalita života senior v domovech pro seniory, s. 55

132

Výzkumem jsem zjistila eho se respondenti obávají a z eho mají strach. Respondenti se obávají dlouhého života a p evážná v tšina respondent se obává smrti. Zde se potvrdilo tvrzení Žumárové, že senio i vnímají zm nu p echodu z domácího prost edí do za ízení sociálních služeb jako poslední fázi života, po níž následuje smrt.260 I když senio i žijí v domov pro seniory stále je pro n d ležitá fungující a milující rodina a p átelé. Pocit, že n kde existuje n kdo, kdo má o lov ka zájem je ochranou p ed rezignací na život a p ispívá ke lepšení kvality života v jeho záv re né fázi.261 7.5 Další zjišt né poznatky N kte í respondenti se nad rámec dotazování rozhovo ili o stravování v za ízení. Rádi by p ivítali v tší pestrost ve stravovacím režimu a možnost výb ru z jídelního lístku. Dle respondent je strava málo pestrá, stále se opakující bez nápadu, monotónní. Chybí více ovoce, zeleniny. Dalším tématem, o kterém se respondenti z vlastní v le rozhovo ili, bylo ubytování respondent na dvoul žkových pokojích. Na pokojích jsou ubytovaní bez braní z etele na zachování kognitivních a komunika ních úrovní respondent . Respondenti uvád li, že tím mají narušený spánkový režim a možnost odpo inku v soukromí.

ZÁV R Ve své diplomové práci jsem se v novala kvalit

života z pohledu senior

žijících

v pobytovém za ízení, domov pro seniory, jejich p edstavám odvíjejících se od jejich pot eb a požadavk . Snažila jsem se nalézt odpov

na hlavní výzkumnou otázku: „Jak

senio i žijící v pobytovém za ízení sociálních služeb hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života?“ Pro zodpov zení hlavní výzkumné otázky jsem pomocí odborné literatury vymezila teoretické pojmy odpovídající mému cíli. První

ást práce jsem

roz lenila do jednotlivých kapitol, ve kterých vymezuji cílovou skupinu - seniory, pojmy kvalita života, sociální služby, domovy pro seniory, hodnoty a hodnocení, p edstavy. Ve druhé metodologické ásti uvádím cíl výzkumu, strategii výzkumu a z jakého d vodu byla kvalitativní strategie zvolena, operacionalizaci, techniky sb ru dat, jednotku zkoumání

260 261

ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 59 ŽUMÁROVÁ, M. Subjektivní pohoda a kvalita života senior , s. 59

133

a zjiš ování, organizaci výzkumu, realizaci a omezení výzkumu. Pro zodpov zení hlavní výzkumné otázky jsem si stanovila t i díl í výzkumné otázky. Operacionalizované díl í výzkumné otázky byly podkladem pro vytvo ení scéná e rozhovoru a analýzy dokument . Data jsem shromaž ovala pomocí polostrukturovaných rozhovor v p irozeném prost edí respondent

a analýzy dokument . Shromážd né rozhovory jsem doslovn

a z analýzy dokument

p epsala

vyhotovila písemný záznam. Získaná data byla analyzována

pomocí kódování a kategorizace. Ve t etí analytické ásti své práce prezentuji a interpretuji výsledky výzkumu. Výzkumem jsem zjistila, že žádný z respondent nem l o stárnutí a stá í žádné p edstavy. Své stá í si respondenti za ali uv domovat v r zných fázích svého života. N kte í p i odchodu do d chodu. Jiní s v domím toho, že ztrácí své kamarády, které m li, když pracovali. K uv dom ní si stá í p isp la i ztráta jejich životního partnera. Ve v tšin p ípad respondenti asto tuto zm nu zaznamenali, až p išla n jaká závažn jší nemoc a oni byli odkázáni na cizí pomoc. Pro v tšinu respondent

stá í znamená hlavn

ztrátu

sob sta nosti a ztrátu nebo omezení sociálních kontakt . N kte í respondenti považují stá í za poslední fázi svého života. Na stá í pohlížejí jako na n co negativního. Z výzkumu vyplynulo, že pozitivn ji vnímají stá í respondenti, kte í m li v produktivním v ku takové koní ky, které mohou provozovat i ve stá í. O aktivní p ístup ke stá í se respondenti nezajímali, nem li d vod ani pot ebu. P evážn žili prací a starostí o rodinu. Výzkumem jsem zjistila, že p edstavy respondent

o život

ve stá í jsou spojeny

p edevším se ztrátou sob sta nosti a zdraví, kdy pot ebují vhodným zp sobem pomoc s uspokojováním svých pot eb. Pod kvalitou života si respondenti p edstavují, že bude o n postaráno po stránce fyzické, po stránce psychické, sociální a spirituální. Že bude zachována jejich nejvyšší možná samostatnost a d stojnost a tím i kvalita života. Z výzkumu vyplynulo, že respondenti na kvalitu života pohlížejí a vnímají ji v závislosti od své hodnotové orientace, uspokojování svých pot eb, možnosti seberealizace a spokojenosti. Nejd ležit jší hodnotou je pro respondenty zdraví, následuje láska k rodin , mezilidské vztahy a spokojenost s pé i o jejich osobu. Kvalitu života a její vnímání ovliv uje jejich spokojenost a prost edí, ve kterém žijí, jak uspokojuje jejich fyzické, psychické a spirituální pot eby. Všichni respondenti shodn uvedli, že pot ebují 134

pomoc s p evážnou v tšinou životních pot eb. Spirituální pot eby mají možnost respondenti uspokojovat jedenkrát za m síc. Z výzkumu vyplynulo, že ke spokojenosti a tím i ke kvalit života p ispívá i seberealizace respondent , trávení jejich volného asu. Respondenti v produktivním v ku n jaké koní ky a záliby m li, ale v sou asné dob je již nemohou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu provozovat. V domov pro seniory respondenti dokázali nalézt vhodný zp sob, jak sv j volný as trávit. Volný as tráví p i spole enských akcích konaných v domov pro seniory nebo se svoji rodinou, která je p ijde navštívit. Respondenti jsou s trávením volného au spokojeni. Výzkumem jsem zjistila, že všichni respondenti pot ebují celodenní pomoc z d vodu ztráty nebo poklesu jejich sob sta nosti díky výraznému omezení t lesných, ne však duševních schopností. Sami nejsou schopni samostatn

bez pomoci zvládat p evážnou v tšinu

inností svého denního života, jsou výrazn omezeni na své mobilit . Pohybují se bu na invalidním vozíku, s pomocí francouzských holí nebo nízkého chodítka. Respondenti nejsou schopni si p ipravit stravu, pomoc pot ebují p i oblékání a manipulaci s oble ením. Pomoc pot ebují p i t lesné hygien a n kte í i p i výkonu fyziologických pot eb. Pomoc pot ebují p i osobních aktivitách. Respondenti by sami nezvládli pé i o domácnost. Nejsou schopni sami zvládat životní pot ebu pé e o zdraví. V domov respondent m poskytují pomoc sest i ky a personál, ale také rodinní p íslušníci. O zp sobu a form pomoci mají respondenti možnost se rozhodovat sami. Využívají i možnosti poradit se s rodinnými p íslušníky nebo personálem za ízení. Z toho plyne, že respondenti mají napln nu pot ebu autonomie, tj. mají zachovanou svobodu a možnost rozhodovat se. Autonomie je jednou z d ležitých hodnot kvality života. Poskytovanou pomoc vnímají v závislosti na svých p edstavách, které m li o poskytované pomoci, ve vztahu ke svému zdravotnímu stavu nebo ve vztahu k pe ujícímu personálu. P edstavy senior se odvíjí od seniorova vnímání životní situace, zvládání základních životních pot eb, soustavy hodnot, životních cíl a základních lidských pot eb. Jejich p edstavy se odvíjí od jejich zdravotního stavu a ubývání sob sta nosti. Jejich p edstavy o poskytované pomoci se naplnily, jsou spokojeni s poskytovanou pomocí, hodnotí ji pozitivn . Spokojenost respondent dokládá kvalitu jejich života.

135

Výzkumem bylo zjišt no, že p evážnou ást respondent p im l k p est hování se do domova pro seniory jejich zdravotní stav. Dalším d vodem k p est hování se do domova byla pro n které ztráta životního partnera. Pro n které, skute nost špatného zdravotního stavu a osam losti, z d vodu, že nemají vlastní rodinu nebo d ti. Dále bylo zjišt no, že a respondenty k p est hování p im l jejich zdravotní stav, bylo pro n také dalším d vodem, nebýt na obtíž rodin . Dále bylo výzkumem zjišt no, že na p est hování se do domova finan ní stránka nem la vliv, ale bylo to prost edí, ve kterém žili, které bylo vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nevyhovující. Dalším d vodem byla rodinná situace a to p edevším v tom, že jejich d ti jsou zam stnaní a doma by se o n nem l kdo postarat. Musíme také brát v úvahu, kdo a pro do domova odchází. Zda do domova odchází senior o své vlastní v li nebo proti v li vlastní. Výzkumem bylo zjišt no, že o bydlení v domov respondenti p evážn p edstavu m li. P ed svým st hováním se byli v domov podívat. Pouze jeden respondent byl do domova p evezen p ímo z nemocnice. Výhody v bydlení v domov respondenti spat ovali v tom, že jim p ináší pocit jistoty a bezpe í. Nevýhody v bydlení respondenti spat ovali v tom, že nemají soukromí nebo v tom, že se nemohou v noci vyspat kv li spolubydlící. Další nevýhodu respondenti spat ovali v tom, že se nemohou s rodinou vid t ast ji. P evážné v tšin respondent se p edstavy o bydlení v domov naplnily a jsou spokojeni a hodnotí je pozitivn . Zjistila jsem, že p edstavy o život v domov m li respondenti bu ze zprost edkovaného vypráv ní prost ednictvím svých známých, nebo si p edstavy vytvo ili na základ návšt vy domova p ed samotným st hováním. Respondenty v život

nenapadlo, že p jdou

do domova. Zjistila jsem také, že život respondent se po p íchodu do domova zm nil k lepšímu, nebo je o jejich osobu kompletn postaráno v etn odborné zdravotní pé e. Jeden respondent uvedl, že si na život v domov musel zvykat. Jeden respondent uvedl, že mu život v domov vzal soukromí. Jejich p edstavy o život v domov se respondent m naplnili, jsou spokojeni. Z výzkumu vyplynulo, že sousedské vztahy mezi respondenty jsou bezproblémové a respondenti je vnímají pozitivn . Setkávají se p i spole ných akcích v domov , denn p i terapeutických innostech nebo jezdí na spole né výlety, a když je hezky chodí 136

spole n na zahradu a povídají si. N kte í respondenti mají v domov p átele, se kterými se znají již z dob, kdy chodili do zam stnání, n kte í jsou i bývalí kolegové. Nebo se znají z místa svého d ív jšího bydlišt . Soužití respondent je poklidné a dá se íci p átelské, spory nejsou asté. Dále jsem zjistila, že pro respondenty je velice d ležitý kontakt a setkávání se s rodinnými p íslušníky. Pro všechny respondenty je nejd ležit jší jejich rodina, která jim stále pomáhá, i když žijí v domov . Respondenti, kte í svoji rodinu nemají, považují za své rodinné p íslušníky synovce a nete e. Rodina jim p ináší smysl života. Zjistila jsem také, že pro n které respondenty je nejd ležit jší osobou editel a pro jiného vrchní sestra, ale také spolubydlící na pokoji. Z výzkumu vyplynulo, že sociální vazby a vztahy hodnotí respondenti kladn a vnímají je pozitivn . Zjistila jsem, že s prost edím domova jsou spokojeni všichni respondenti, s podávanou stravou mén , d vodem je jednotvárnost podávané stravy. P ístup personálu hodnotili respondenti ve v tšin pozitivn . Prost ednictvím výzkumu jsem zjistila, že respondenti mají r zná p ání, nap . aby se uzdravili a vrátili se dom , aby byli zdraví a nem li bolesti. N kdo již nepot ebuje nic, protože má k životu všechno. N kte í si p áli více pen z, d vodem bylo p ání koupit n co svým pravnou at m, jiný d vod byl koupit si každý týden n co dobrého. Jeden respondent si p ál, aby šla jeho snacha do d chodu, aby mohl jít dom . Obavy respondent byly z dlouhého života a smrti. Z výzkumu vyplynulo, že respondenti hodnotí napln ní svých p edstav v oblasti kvality života prost ednictvím subjektivního hodnocení uspokojování svých pot eb, poskytované pomoci, prost ednictvím vnímání a prožívání životních situací ve vztahu ke svým hodnotám a prost ednictvím pocitu subjektivní spokojenosti. Doporu ení pro praxi Na základ zjišt ných výsledk výzkumu ve vybraném pobytovém za ízení doporu uji, co se týká oblasti ubytování senior ve vícel žkových pokojích, dbát na citliv jší p ístup p i výb ru spolubydlících. S maximální citlivostí se zejména zam it a brát z etel na kognitivní a komunika ní schopnosti spolubydlících. Pro v tší soukromí senior v t chto vícel žkových pokojích umístit mobilní zást ny (paravany). V oblasti stravování 137

doporu uji umožnit senior m výb r alespo

ze dvou hlavních jídel. Zam it se na

podávání v tšího množství ovoce, zeleniny. Za tímto ú elem oslovit a dojednat podmínky s dodavatelem stravy. Zhodnocení výzkumu Respondenti byli velice trp livý a vst ícní, snažili se odpovídat na pokládané dotazy. Vzhledem k tomu, že nemám dostatek zkušeností p i vedení rozhovor

v rámci

kvalitativního výzkumu, v n kterých p ípadech jsem jako tazatel nedokázala správn formulovat otázky, a proto bylo zapot ebí pokládat otázky dopl ující.

POUŽITÉ ZDROJE MONOGRAFIE BOWLING A., 2005. Ageing well. Quality of life in old age. New York: Open university worldwide EVELA, R., KALVACH, Z., problematiky. Praha: Grada

ELEDOVÁ, L. 2012. Sociální gerontologie. Úvod do

DISMAN, M. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum DRAGOMIRECKÁ, E. 2006. Kvalita života ve stá í. In Vzd lávání pro pracovníky sociální pé e. U ební texty. Praha: eská asociace pe ovatelské služby DVO Á KOVÁ, D. 2012. Kvalita života senior v domovech pro seniory. Praha: Grada GILLERNOVÁ, I. a kol. 2000. Slovník základních pojm z psychologie. Praha: Fortuna HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2010. Velký psychologický slovník: Praha: Portál HAŠKOVCOVÁ, H. 1990. Fenomén stá í: Praha: Panorama HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace:Praha: Portál HUDÁKOVÁ, A., MAJERNÍKOVÁ, ošet ovatelství. Praha: Grada

. 2013. Kvalita života senior

v kontextu

JANE KOVÁ, H. 2005. Sociální práce se starými lidmi. Sociální práce v praxi. Praha: Portál KAUFMANOVÁ, P. 2004. Pohled senior práce/sociálna práca. Brno: ASVSP

na pe ovatelskou službu. Sociální

MALÍKOVÁ, E. 2011. Pé e o seniory v pobytových za ízeních. Praha: Grada 138

MÜHLPACHR, P. 2009. Gerontopedagogika: Brno: Muni Press NAKONE NÝ, M. 1998. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia NAKONE NÝ, M. 1999. Sociální psychologie. Praha: Academia RHEINWALDOVÁ, E. 1999. Novodobá pé e o seniory: Praha: Grada SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. 2012. Sociologie stá í a senior : Praha: Grada TRACHTOVÁ, E. a kol. 2001. Pot eby nemocného v ošet ovatelském procesu. Brno: Institut pro další vzd lávání pracovník ve zdravotnictví (IDV PZ) ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. 2001. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie: Praha: Karolinum ZITTOUN, R., ACHARD, S., RUSZNIEWSKI, M. 1999. Assesment of guality of life during intensive chemotherapy or bone marrow transplantion. Psychooncology ŽUMÁROVÁ, M. 2012. Subjektivní pohoda a kvalita života senior . Prešov: Akcent print

PRÁVNÍ P EDPISY Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní pozd jších p edpis Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách

139