Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Chebu
Úvod a metodika V červenci a srpnu 2006 byl mezi 46 významnými podnikatelskými subjekty a zaměstnavateli občanů Chebu proveden průzkum podnikatelského prostředí. Průzkum byl součástí analýzy prostředí pro sestavení strategického plánu rozvoje města, který je zpracováván městem Cheb a Komisí pro strategický rozvoj ve spolupráci s poradenskou firmou Berman Group. Cílem průzkumu bylo: 1.
získat jiným způsobem obtížně získatelná data o podnicích (vývoj zaměstnanosti, průměrné mzdy, exportní orientace);
2.
poznat názory, problémy a plány rozvoje těch, kteří investují a vytvářejí pracovní příležitosti pro místní obyvatele a
3.
zvýšit ve městě povědomí o probíhajících pracích na strategickém plánu. Otázky v dotazníku se týkaly historie firmy, pracovních sil, informací o nemovitostech a investicích, názorů na služby veřejné správy a vztahy k místní správě a celkového dojmu z Chebu jako místa pro podnikání.
Dotazník připravený firmou Berman Group vycházel ze stejného vzoru jako obdobné průzkumy pro několik stovek dalších podniků v České republice v uplynulých letech, takže výsledky z Chebu lze porovnávat se situací v cca 50 dalších českých městech. Pro účast v průzkumu bylo vybráno na 60 rozhodujících zaměstnavatelů ve všech důležitých odvětvích mimo veřejnou správu, z nichž 46 se průzkumu zúčastnilo formou řízeného interview. Zkoumaný vzorek je dostatečně reprezentativní, zahrnuje podniky zaměstnávající zhruba významnou část ekonomicky aktivních osob ve městě v řadě nejrůznějších odvětví výroby a služeb. Odpovědi podniků se v některých oblastech lišily podle typu podnikání (průmysl, služby, stavebnictví), typu vlastnictví (domácí fyzické a právnické osoby, zahraniční vlastníci). a proto byly posuzovány i podle těchto hledisek.
Shrnutí podstatných závěrů z průzkumu Za nejdůležitější pozitivní zjištění z průzkumu považujeme následující závěry: •
Perspektiva. Místní podniky hodnotí svou situaci velmi dobře (a to i do budoucna), jak subjektivně (kvalita zaměstnanců), tak objektivně (předpoklad vzniku nových pracovních míst, plánované investice, očekávaný růst prodeje).
•
Zaměstnanost. Celkový počet zaměstnanců všech 46 dotazovaných podniků (byť mírně) roste a další pracovní místa (až 350) mají v brzké době vzniknout. Místní podniky jsou exportně orientované a zabývají se inovacemi svých produktů.
•
Investice. 21 firem plánuje (a dalších 9 zvažuje možnost) investovat do rozšíření výroby a modernizace svých technologií v místě více než půl miliardy Kč, převážně v tomto a příštím roce.
•
Průmyslová zóna. Rozvoj průmyslové zóny a vstřícnost radnice vůči zájemcům o investování a podnikání v Chebu vedly v uplynulých dvou letech k tomu, že se ve městě etablovala řada nových výrobních investorů.
Negativní závěry vyplývající z průzkumu lze shrnout následovně: •
Kvalifikace. Město začíná pociťovat nedostatek pracovníků v některých profesích – zejména technicky orientovaných a v řemeslech.
•
Konkurenceschopnost. Podniky začínají ztrácet ty výhody na západních trzích, které jim zejména v minulosti plynuly z nižších nákladů na práci a výhodného kurzu koruny.
•
Inovace. Chebské firmy mají v současné době nízký nebo nerealizovaný potenciál výzkumu a vývoje.
•
Závislost na veřejném sektoru. Zejména malé firmy českých majitelů očekávají větší podporu ze strany veřejné správy a Evropské unie. 1
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Chebu
Výsledky průzkumu Stav podnikání Ekonomika Chebu se jeví jako relativně dobře diverzifikovaná a zahrnuje firmy tradiční i nové, českých i zahraničních vlastníků, v průmyslu, dopravě, stavebnictví, i ve službách. Nejsilnější postavení ve skupině průmyslových podniků v našem vzorku má strojírenství a výroba komponent pro automobilový průmysl, ve městě je významně zastoupen i průmysl nábytkářský, textilní a potravinářský. Vzorek firem byl rozdělen do tří podskupin: průmyslové podniky (23), sítě, doprava, stavebnictví (13) a služby (8). Prakticky všechny podniky hledí do budoucnosti s optimismem a očekávají nárůst tržeb, plánují nové investice a stabilitu nebo mírný nárůst v počtu zaměstnanců. Přestože Cheb zahájil výstavbu průmyslové zóny později než jiná města, velmi rychle ji zaplnil novými investory, kteří městu pomohou vyřešit problémy spojené s restrukturalizací a zánikem výrob v některých bývalých velkých podnicích. Podíl nově vzniklých podniků po roce 1990 je v daném vzorku více než 80%, na druhou stranu historie potravinářství a strojírenství ve městě sahá až do počátku 20. století. Rovnoměrný je i podíl jednotlivých druhů vlastnictví, zhruba kolem 35 % firem vlastní jak české fyzické, tak české právnické osoby, 20 % pak zahraniční vlastníci 1 . 16 % podíl zaměstnanců ve firmách vlastněných zahraničními majiteli je dnes na české poměry spíše podprůměrný a svědčí o schopnostech českého kapitálu ve městě. 11 ze zkoumaných podniků nemá ve městě sídlo. Tyto firmy přitom zaměstnávají zhruba pětinu všech pracovníků ve vzorku (a tento podíl se bude nadále zvyšovat s nárůstem výroby v nových firmách v zóně). V budoucnu tedy může častěji docházet k tomu, že důležitá strategická rozhodnutí s dopady na zaměstnanost a podnikatelské aktivity v Chebu mohou být prováděna mimo Cheb, což lze považovat za rizikový faktor. Graf č. 1 – Bariéry rozvoje podnikání
61% 50% 39% 24%
25%
24%
20%
13%
13%
13%
Dostupnost finančních prostředků
39%
Nedostatečné prostory
50%
Zastaralá technická zařízení
75%
Zahraniční konkurence
Legislativní omezení
Domácí konkurence
Kurs koruny
Náklady na mzdy
Dostupnost kvalifikovaných pracovníků
Cena vstupů
0%
Faktory negativně působící na současný a další rozvoj firem odpovídají hypotéze, že podniky v Chebu se prosazují nižšími náklady než v sousedním Německu a snižování tohoto rozdílu považují za největší ohrožení (Graf č. 1): Na prvním místě je „cena vstupů“ (61% dotazovaných, stavebnictví a doprava 77%, zahraniční firmy pouze 11%) a na druhém „dostupnost kvalifikovaných pracovníků“ (50%, dokonce 70% u firem, které se hodlají rozšiřovat, zatímco podniky ve službách hlásí pouze 38 %). S určitým odstupem jsou na třetím místě společně „náklady na mzdy“ a „kurs koruny“ s 39 % odpovědí, ovšem opět různě zastoupeny v jednotlivých kategoriích podniků – pro stavební firmy a služby představuje kurs koruny problém v méně než čtvrtině případů, pro zahraniční podniky naopak ve více než třech čtvrtinách případů (78%). Náklady na mzdy nejčastěji (48%) zmiňují průmyslové podniky, které také platí nejvyšší mzdy, i když pod průměrem ČR. Domácí konkurence je uváděna nejčastěji jako bariéra rozvoje malými podniky domácích majitelů ve všech oborech podnikání a je na pátém místě společně s legislativními omezeními (šedá ekonomika, vymahatelnost práva, neplacení faktur). Ta označila za bariéru rozvoje zhruba čtvrtina dotazovaných (24 %), 1
Agregované vlastnické podíly nejsou vztaženy k základnímu jmění firem, ale k počtu zaměstnanců. Procentní podíly zde uváděné tedy vyjadřují počet zaměstnanců, které „zaměstnává“ investice českého nebo zahraničního kapitálu fyzických nebo právnických osob, případně veřejné správy.
2
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Chebu nejčastěji v dopravě a ve stavebnictví a u firem nad 100 zaměstnanců. 31 % podniků v dopravě a stavebnictví uvádí jako bariéru rozvoje i zastaralé technické vybavení a dostupnost finančních prostředků. Na druhé straně spektra je „současná ekonomická situace v ČR“, která nebyla uvedena ani jednou, přičemž ještě v roce 2002 byla v obdobných průzkumech v českých městech na prvním místě. „Úrokové míry“, „vzdálenost na trh“ a „politická nestabilita v ČR“ pak byly zmíněny maximálně dvakrát. Již z tohoto výčtu je patrné, že k největším pozitivům Chebu, která byla zmiňována i následně, patří geografická poloha a blízkost trhu v Německu (EU).
Exportní orientace Velké a střední průmyslové podniky v oborech jako je strojírenství či automobilové komponenty jsou v Česku převážně exportně orientované, zatímco malé podniky, stavebnictví a služby obvykle slouží potřebám města a regionu. V Chebu díky poloze nacházejí zahraniční klienty i podniky ve službách a dopravě. Západní Evropa (Německo) je pro místní podniky rozhodujícím partnerem, významné odběratele ve východní Evropě má pouze 1 podnik, obdobně jako mimo Evropu. zbytek světa 0%
Graf č. 2 – Exportní orientace KV kraj 38%
záp. Evropa 33%
vých. Evropa 1%
ČR 28%
Výši prodeje za rok 2005 uvedly téměř všechny podniky, dostupná data hovoří o spíše průměrném 1,20 miliónu Kč na jednoho pracovníka, přičemž celá řada podniků (i exportně zaměřených) se pohybuje pod touto hranicí. Žádný z podniků neuvedl, že letos očekává pokles prodeje, celkově by mělo být dosaženo růstu téměř o 20 % také díky tomu, že začne výroba v několika nových firmách v zóně. 4 podniky navíc chystají expanzi (i mimo ČR) s cílem získat nové trhy.
Pracovní síla a zaměstnanost Celkový počet zaměstnanců ve sledovaných firmách je 3108 ve srovnání s loňskými 3024 a odhadem 3276 pro příští rok – vykazuje tedy stabilitu, což je velmi pozitivní zjištění s ohledem na to, jakým zeštíhlením prošly někdejší majoritní zaměstnavatelé ve městě. Současně je patrné, že ve městě nyní chybí velké podniky (nad 250 zaměstnanců) a že sektor malých a středních firem hraje pro Cheb zcela klíčovou roli. Trvalý (a výrazný) nárůst zaměstnanosti je možno pozorovat v nových podnicích v průmyslové zóně, zaměstnanost ve službách, stavebnictví a dopravě se udržuje zhruba na stejné úrovni. Podíl žen, který dosahuje 40 % (ve službách zhruba tři čtvrtiny, naopak ve stavebnictví ani ne pětina) je podprůměrný a odpovídá zaměření místní ekonomiky a také skladbě zkoumaného vzorku (nejsou zahrnuti zaměstnavatelé z veřejného sektoru). Cheb je významným centrem dojížďky do zaměstnání, zhruba třetina zaměstnanců místních firem nebydlí ve městě. Nepříliš pozitivní údaje zjišťujeme u potenciálu a praxe vědy a výzkumu ve zkoumaných firmách. Pouze 5 podniků má vlastní oddělení vývoje (projekci), kde je však zaměstnáno celkem méně než 20 osob. Žádný z podniků neuvedl, že by důvodem umístění v Chebu byla výzkumná a vývojová základna v regionu. Kvalifikační struktura v dotazovaných podnicích se vyznačuje podprůměrnou mírou zastoupení vysokoškoláků (méně než 5 %). Vzhledem k podílu absolventů VŠ na počtu obyvatel města (6,4 %) je však zřejmé, že většina jich pracuje ve veřejné správě a veřejnoprávních zařízeních a ve službách, případně mimo Cheb. Většina zaměstnavatelů očekává, že pro příští rok zaměstnanost udrží, případně podstatně zvýší (to platí pro nové podniky v zóně), pouze dvě firmy plánují nevýrazné propouštění méně než 5 zaměstnanců. Ve střednědobém výhledu plánují dotazované firmy vytvořit cca 350 nových pracovních míst (tedy nárůst zaměstnanosti v soukromém sektoru o více než 11%), což je z hlediska místního ekonomického rozvoje příznivý jev.
3
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Chebu Kvalita pracovní síly byla hodnocena spíše nadprůměrně, zejména podíl zaměstnanců označených za „dobrý“ je četnější než je v ČR zvykem (62 %) – viz Graf č. 3. Největší nespokojenost vykazují doprava a stavebnictví (23 % dostatečných), naopak spokojenost podniky ve službách. Graf č. 3 – Kvalita pracovní síly
dostatečn á 15%
špatná 4%
Závažným problémem pro budoucnost může být fakt, že 23 podnikům chybí pro rozvoj klíčové dovednosti a kvalifikace v různých oborech, nejčastěji jde o řemesla, jako jsou svářeči, nástrojaři, lakýrníci, řidiči nebo zedníci, poptávka je ovšem i po vysoce kvalifikovaných pracovnících především v technických profesích a manažerech s jazykovými znalostmi. Dalších 11 podniků očekává v tomto směru problémy do budoucna. Z jednotlivých oborů má největší problémy stavebnictví a doprava (77 % kladných vyjádření na tuto otázku).
výborná 19%
dobrá 62%
Výše průměrné mzdy 16493 Kč ve zkoumaném vzorku je pod statistickým průměrem ČR, navíc pouze 3 podniky uvedly, že vyplácejí více než 20000 Kč měsíčně. Nejvyšší průměrnou mzdu vykazuje průmysl, nejnižší služby.
Informace o nemovitostech a investičních záměrech Výsledky ve srovnání s jinými městy naznačují dobrou situaci v dostupnosti nemovitostí. Průzkum (graf č. 4) ukázal nadprůměrný podíl podniků, které vlastní své objekty (80 %), až dvoutřetinový podíl těch, které mají k dispozici dostatečný prostor pro rozšíření. Ve zkoumaném vzorku je navíc deset firem, které hodlají část svých nemovitostí prodat nebo pronajmout (dalších 11 o tom uvažuje) a pouze šest firem, pro které jsou nedostatečné prostory závažným problémem. Graf č. 4 – Informace o investicích a nemovitostech vlastníme
Vlastníte nebo jste v nájmu?
nájem
obojí
Máte prostor k rozšíření? Prodáte / pronajmete prostory? Máte oddělení vývoje? Plánujete investovat v Chebu?
`
Využíváte programy EU? Budete expandovat jinde?
Ano
Hodláte v Chebu skončit?
0%
20%
40%
60%
Zvažujeme 80%
Ne 100%
Velmi příznivé informace o nových investicích opět souvisí s rozvojem v nové průmyslové zóně. Investovat do rozšíření výroby a modernizace technologií se chystá 21 podniků většinou v tomto a příštím roce, dalších 9 firem tuto možnost zvažuje. Celková investiční aktivita přes pět set miliónů korun je ve srovnání s obratem zkoumaných firem relativně vysoká. Podniky dále uvedly, že tyto investice vytvoří přes 350 nových pracovních míst (cca polovina z nich v zóně), přestože jsou většinou zaměřené na zvýšení efektivity a kvality výroby. O odchodu z města uvažuje ve zkoumaném vzorku šest společností, zejména kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly v místě. Devět podniků připravuje projekty ke spolufinancování ze Strukturálních fondů EU, dalších 11 o této možnosti uvažuje, nejčastěji v oblasti nákupu nových technologií. Zde se otvírá další možnost spolupráce veřejného a soukromého sektoru a možné asistence ze strany města.
4
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Chebu
Služby místní správy Hodnocení služeb poskytovaných místní správou bylo v průměru (2,77) horší než v jiných městech ČR, nicméně existují rozdíly jak mezi např. službami (2,93) a stavebnictvím (2,69), tak pro jednotlivé služby – viz graf č. 5. Zajímavé je, že zahraniční majitelé jsou spokojenější než domácí. Podpora podnikání a investic je hodnocena nejhůře s 11 nedostatečnými známkami, a to zejména průmyslovými firmami, takže se ukazuje, že samotný fakt vybudování průmyslové zóny není tradičními místními podniky považován za dostatečnou podporu. Špatně je hodnocena i práce městské policie (nejhůře ji vidí podniky ve službách); nejmenší výhrady mají podniky k likvidaci TKO. Technická infrastruktura je v Chebu rovněž hodnocena velmi dobře. Překvapivě velký počet (sedm) firem považuje za nedostatečnou i nabídku pozemků a objektů pro podnikání, jde o podniky, které požadují spíše kancelářské objekty a provozovny namísto „zelené louky“. Jako služba, která potřebuje nejvýraznější zlepšení, byl uveden rozvoj bydlení, na druhém místě pak údržba silnic. Podniky rovněž po radnici požadují větší iniciativu v podpoře podnikání a častější kontakty. Graf č. 5 – Hodnocení služeb
4 3,5
3,5
3,37
3,21 2,88
3
2,75
2,72
2,53
2,5
2,44
2,33
2,21
2 1,5 likvidace TKO
technická infrastruktura ve městě
propagace města
veřejná doprava
nabídka pozemků
správní řízení
údržba silnic
bydlení ve městě
městská policie
podpora podnikání
1
Služby pro podnikatele V dalším oddíle dotazníku bylo zjišťováno, jaké služby by podle názoru podniků měla místní správa poskytovat. Z grafu č. 6, v němž jsou shrnuty počty odpovědí k jednotlivým nabízeným variantám, vyplývá, že podniky mají zájem o konkrétní formy pomoci ze strany místní správy. Součet odpovědí určitě ano a spíše ano je u všech služeb vyšší než součet spíše ne a určitě ne s výjimkou garance za úvěry, ke které respondenti nemají přílišnou důvěru. V této souvislosti však platí, že malé firmy mají jiné názory než manažeři středních podniků a měly by zájem i o přímou finanční podporu. Rovněž „organizace klastru ve vašem oboru podnikání“ je částečně podporována průmyslovými podniky (automobilní komponenty, textilní výroba), ale negativní vyjádření podniků ve službách a dopravě vede k převážně celkovému negativnímu hodnocení. Nejvýraznější podporu ze strany podnikatelů má angažovanost města ve finančně nepříliš náročných službách, jako jsou poskytování informací o rozvojových záměrech, společná propagace nebo účast podniků na tvorbě rozvojových plánů. Podpora při získávání veřejných zakázek je stoprocentně požadována stavebními a dopravními firmami, zatímco podpora exportu je doporučována průmyslovými podniky a inkubátor pro začínající podnikatele uvítají malé firmy převážně ve službách.
5
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Chebu
Graf č. 6 – Poptávka po službách pro podnikání
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
informace o rozvojových záměrech města společná propagace účast podniků na tvorbě rozvojových plánů podpora při získávání veřejných zakázek budování průmyslových zón zvýhodněný pronájem nemovitostí k podnikání podpora exportu inkubátor pro začínající podnikatele asistenční služba při jednání s úřady vzdělávací kurzy zvýhodněné půjčky organizace klastru ve vašem oboru podnikání garance za úvěry
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Prioritní oblasti Podniky byly rovněž požádány o názor, na které prioritní oblasti by se měl zaměřit připravovaný strategický plán. Výsledky jsou uvedeny v grafu č. 7 a ukazují, že ve městě je celé spektrum otázek, které zaslouží urychlené řešení. •
Na prvním místě se umístila doprava ve městě (63 % podniků, 85 % v kategorii stavebních a dopravních firem). Zde se myslí především průjezdnost města a možnost parkování.
•
Bezpečnost ve městě na druhém místě uvedlo 61 % firem, ve službách (které se zdají být více závislé na návštěvnících a cestovním ruchu, je to 75 %.
•
Podpora malého a středního podnikání se umísťuje vysoko ve všech městech, v Chebu ji doporučuje 57 % firem, ale jenom 33 % zahraničních, což opět podporuje názor, že tradiční místní podniky požadují obdobnou podporu, jakou podle jejich názoru dostávají vnější investoři od státu (investiční pobídky) a města (připravená průmyslová zóna).
•
Více než polovina podniků ještě uvedla „image města“ (52 %), opět ponejvíce ve službách (63 %). Zajímavostí ovšem je, že toto téma zmiňují i dvě třetiny podniků zahraničních majitelů.
•
Přesně polovinu hlasů získalo i téma „bydlení“, které nejčastěji podporují stavební firmy.
•
Naopak na rozdíl od jiných měst podniky tolik nevyžadují získání nových investorů (pouze 22 %) ani dopravu do města (28 %), což znamená doklad o spokojenosti v těchto oblastech.
6
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Chebu
Graf č. 7 – Prioritní oblasti rozvoje 75% 50%
přilákání vnějších investorů
životní prostředí
doprava do města
modernizace infrastruktury
správa města
vytváření pracovních míst
vztahy radnice a podniků
rozvoj cestovního ruchu
bydlení
image města
podpora MSP
bezpečnost ve městě
doprava ve městě
0%
příprava pracovní síly
25%
Celkový dojem Na závěr podniky hodnotily deset charakteristik podnikatelského prostředí města Chebu (graf č. 8). Otázka dostupnosti, kvalifikace a ceny pracovní síly se opět objevila jako problémová, i když celkově nejhorší známky obdržel „potenciál výzkumu a vývoje pro vaše podnikání“, což odpovídá již diskutované problematice VaV v předchozích kapitolách. Čtyři následující charakteristiky s průměrem horším než 3,0 se již týkají pracovní síly. Rozdíly mezi jednotlivými typy podniků existují, např. zahraniční firmy nejhůře hodnotí „spolupráci se školami“ známkou 4,00 (patrně ji ještě nestihly navázat), naopak „náklady na pracovní sílu“ považují známkou 2,75 za průměrné. Naopak podniky ve službách (i přes nejnižší průměrně vyplácené mzdy) hodnotí tuto charakteristiku velmi špatně (3,43). Graf č. 8 – Hodnocení města v následujících oblastech 4 3,5 3 2,5 2 1,5 kvalita života
dodavatelé v regionu
image města
doprava
dostupnost podnikatelských služeb
spolupráce se školami
dostupnost pracovní síly
náklady na pracovní sílu
kvalifikace prac. síly
potenciál výzkumu a vývoje
1
Na druhém konci spektra nalezneme „kvalitu života“ s průměrem 2,38 (stejně hodnocenou domácími i zahraničními firmami), což je každopádně pozitivní zjištění. „Kvalita dodavatelů v regionu“ je v průměru hodnocena jako druhá nejlepší, tento pozitivní výsledek je poněkud znehodnocen faktem, že např. 80 % zahraničních firem se k této otázce nevyjádřilo (podniky patrně ještě dodavatele nenalezly). 7
Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Chebu Celkové hodnocení místní správy a institucí se opět pohybuje na průměrné úrovni. Městský úřad obdržel na pětistupňové stupnici známku 2,67, nejlépe byl hodnocen zahraničními firmami (2,33) a nejhůře podniky nad 100 zaměstnanců (3,05). Z dalších institucí obdržela nejhorší známky Okresní hospodářská komora (2,95, ovšem průmyslové podniky 3,50 a stavební 2,32). Tyto však jsou velmi ovlivněny tím, zda je daná firma členem OHK či není. Naopak nejlépe v průměru byl ohodnocen CzechInvest (2,39, dokonce 1,50 u zahraničních), což opět souvisí s tím, kdo přišel s touto agenturou do styku a kdo nikoliv. Hodnocení města jako místa pro podnikání je relativně dobré (čtyři podniky považují Cheb za „vynikající“, devatenáct za „dobré“ místo k podnikání, jediná odpověď je „špatná“). Jako nejčastější pozitivní prvky v místním podnikatelském prostředí byly uváděny tyto: • • •
geografická poloha (blízkost Německa) a dopravní spojení; atraktivní a opravené historické centrum města; atraktivní okolí města, životní prostředí, lázeňství v okolí, kvalita života ve městě.
Za nejzávažnější negativní faktor je dle četnosti odpovědí považována jednoznačně bezpečnost a kriminalita ve městě a s tím související špatná image Chebu. Dalšími negativními rysy byly: • • •
nedostatek kvalifikované pracovní síly v určitých oborech; chybějící velký průmyslový podnik; maloměsto (závist, skupinové zájmy)
Průzkum podnikatelského prostředí je zdrojem informací o názorech podniků působících v Chebu. Strategický plán rozvoje města by měl ukázat i řešení největších problémů, které místní podniky pociťují.
8
