UČÍME SE PRO ŽIVOT Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0083
KURZ PRÁVA A OCHRANY SPOTŘEBITELE
Turnov 2015
Skripta vypracovala Mgr. Dana Votrubcová 1
1. ÚVOD Právo ochrany spotřebitele v dnešním smyslu slova je poměrně mladým průřezovým odvětvím práva, do popředí zájmu se dostává až 90. letech minulého století. Důvodem pro právní ochranu spotřebitele je nerovnovážný vztah mezi prodávajícím a spotřebitelem. Nicméně užívání některých jeho institutů lze vysledovat již v římském právu, které znalo např. odpovědnosti za skryté vady při prodeji zboží. Z období středověku lze zmínit Magnu Chartu Libertatum vydanou r. 1215, která stanovovala jednotné míry pro víno, pivo či obilí apod.
2. PRÁVNÍ PODPORA zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nový zejm. § 51a a následující (spotřebitelské smlouvy, smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku, zakázaná smluvní ujednání, informace poskytované spotřebiteli při uzavření smlouvy, právo na odstoupení spotřebitele od smlouvy atd.) zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele definice řady pojmů spotřebitelského práva, povinností podnikatelů při prodeji výrobků a poskytování služeb, popis klamavé a agresivní obchodní praktiky, definice úkolů orgánů veřejné moci atd. další zákony č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
3. JAKÉ ORGÁNY MOHOU SPOTŘEBITELI POMOCI? Česká obchodní inspekce www.coi.cz, www.coi.cz/cz/o-coi/kontakty-inspektoraty Liberec: Česká obchodní inspekce. Nám. Dr. E. Beneše 585/26 460 01 Liberec 1. Telefon: +420 485 244 326. řada specializovaných kontrolních orgánů inspekčního rázu - (hygiena,“veterina“, inspekce potravin…) Spotřebitelské občanské organizace a jejich aktivity www.asociace-sos.cz
2
4. ZÁKLADNÍ POJMY Spotřebitel Spotřebitelem je dle § 419 NOZ každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Na rozdíl od současné úpravy není definice pojmu spotřebitel obsažena v ustanoveních o spotřebitelských smlouvách, avšak koncepčněji v úvodních ustanoveních předpisu týkajících se osob. NOZ oproti OZ neobsahuje speciální definici spotřebitele pro účely smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku. Podnikatel Podnikatelem je dle § 420 NOZ každý, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Dodavatel je v podstatě vždy podnikatelem. Je však nutné připomenout, že pojem dodavatel i podnikatel je nutné vykládat v materiálním smyslu, tzn. rozhodující je povaha jednání. Neoprávněně podnikající subjekt proto bude vystupovat jako subjekt spotřebitelského vztahu bez možnosti hájit se tím, že z formálního hlediska podnikatelem není. Výrobek Výrobek je cokoli, co lze na trhu nabídnout, věc nebo jiné hodnoty určené k nabídce, co získá pozornost, co může sloužit spotřebiteli, co může uspokojit přání nebo potřeby, které mohou být předmětem právního vztahu. Nebezpečný výrobek Je takový výrobek, který z důvodu jakékoli vady nebo nesprávné či nedostatečné informace i přes náležitou opatrnost představuje nepředvídatelné nebo zvýšené nebezpečí ohrožení života, zdraví nebo majetku. Zvláštním případem nebezpečného výrobku je výrobek zaměnitelný s potravinami (ohled zejména na děti). Prodej takového výrobku je zakázán. Služba Službou se rozumí jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, s výjimkou činností upravených zvláštními zákony (např., činnost lékařů, provozování rozhlasového a televizního vysílání bankovnictví, apod.) Služby dělíme na: věcné – souvisí s konkrétními věcmi (např. čistírny) osobní – týkající bezprostředně člověka (např. kadeřnictví, fitcentra, zájezdy, apod.)
3
Hledisko tzv. aktivního a průměrného spotřebitele Evropské právo vychází z hlediska tzv. „ aktivního spotřebitele“. Předpokládá se tedy, že aktivní spotřebitel si před uskutečněním právního úkonu vyhledá dostatečné množství informací o zboží či službě, čte si všeobecné obchodní podmínky a podobné dokumenty a je do jisté míry racionální, není tedy nutné chránit jej vyloženě přehnaným způsobem. Pojem „průměrný spotřebitel“ není statistický pojem, avšak rozumí se jím takový spotřebitel, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory. Hledisko průměrného spotřebitele je využíváno zejména při posuzování klamavosti či nekalosti obchodních praktik. Pojem spotřebitelská smlouva Nový občanský zákoník pojednává o spotřebitelské smlouvě jako o smlouvě, kterou se spotřebitelem uzavírá podnikatel. NOZ na rozdíl od § 52 odst. původního zákona neobsahuje taxativní výčet smluvních typů, toto zjednodušení lze uvítat, neboť v důsledku toho dopadá ochrana dle NOZ na skutečně všechny spotřebitelské závazky. Spotřebitelské vztahy však nevznikají pouze na základě spotřebitelských smluv. Podnikatel je např. povinen plnit informační povinnost již před uzavřením smlouvy – dle NOZ dokonce ve větší míře, než dle současné úpravy.
5. POVINNOSTI PŘI PRODEJI VÝROBKŮ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb Prodávající je povinen: a) prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů, b) prodávat výrobky a poskytovat služby v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé, c) prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat; při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu. Informační povinnosti Prodávající je povinen: řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, a to v českém jazyce řádně informovat o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby (přiložený písemný, srozumitelný návod), jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou (konzultace může být provedena i ústně) aby prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatelem, údaji o materiálech 4
prodávající nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem. při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit jsou-li poskytnuty informace v podobě symbolů (piktogramů), musí být srozumitelné, čitelné a úplné fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zvláštním právním předpisem prodávající je povinen informovat spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou, a to i v základní měrové jednotce nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit. Informace o ceně nesmí zejména vzbuzovat zdání, že: cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, i když tomu tak není vztah ceny a užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není. prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb, včetně podmínek uplatnění rozporu s kupní smlouvou (dále jen "reklamace") spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit, a o provádění záručních oprav provozovatelé tržiště jsou povinni vést evidenci prodávajících další povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb: prodávající je povinen na žádost spotřebitele výrobek předvést prodávající je povinen řádně vyplnit záruční list na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji Nekalé obchodní praktiky Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Je-li obchodní praktika zaměřena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, hodnotí se její nekalost z hlediska průměrného člena této skupiny; tím není dotčeno obvyklé reklamní přehánění. Užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků, při nabízení nebo poskytování služeb či práv se zakazuje. Nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky.
5
Klamavé obchodní praktiky Obchodní praktiky klamavé: je-li při ní užit nepravdivý údaj je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem vede-li způsob prezentace výrobku či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na trh k záměně s jinými výrobky či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal, jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán kodexem. nabízení nebo prodej výrobků nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování takových výrobků za účelem jejich nabízení nebo prodeje a dále neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu klamavou obchodní praktikou je vždy praktika uvedená v příloze č. 1( tzv. černá listina) k tomuto zákonu. Např. lákavá reklama na zboží ve slevě, ale na skladě nemá dostatečné množství, apod. Agresivní obchodní praktiky. Obchodní praktika je agresivní: pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. Pokud je uvedena v příloze 2 k ZOS Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží zejména k těmto okolnostem: načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky, způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost, vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele, nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo hrozba protiprávním jednáním. Zákaz diskriminace spotřebitele. Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat. Zákaz výroby, dovozu, vývozu, nabízení, prodeje a darování výrobků nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami Zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely
6
6. ODPOVĚDNOST ZA VADY Reklamace Odpovědnost za vady věci je zákonem stanovené minimum práv, která přísluší automaticky každému kupujícímu. Právní úprava tohoto institutu je v novém občanském zákoníku (dále též jen NOZ) poměrně stručná: Je hlavně na prodávajícím, aby sám obsah jím dané záruky, vč. práv z jejího porušení, vymezil. Záruka za jakost je dobrovolným prohlášením prodávajícího ohledně jakosti jím prodávaného zboží. Pozor však na skutečnost, že obdobné účinky má i údaj uvedený na obalu jím prodávaného zboží, který mohl být na věc vyznačen i jiným subjektem (viz citace § 2113 níže). V neupravených otázkách, vznikne-li spor, lze očekávat, že soud rozhodne dle obecných pravidel pro užití předpisů občanského práva (viz např. § 10 NOZ). Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. Záruka za jakost Zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci. Určují-li smlouva a prohlášení o záruce různé záruční doby, platí doba z nich nejdelší. Ujednají-li však strany jinou záruční dobu, než jaká je vyznačena na obalu jako doba použitelnosti, má přednost ujednání stran. Záruční doba běží od odevzdání věci kupujícímu; byla-li věc podle smlouvy odeslána, běží od dojití věci do místa určení. Práva z vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání. Odpovědnost za jakost při převzetí NOZ ust. § 2165 a násl. Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal: má věc vlastnosti, které si strany ujednaly
7
se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost. Ustanovení § 2165 se nepoužije: u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím vyplývá-li to z povahy věci. Nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit. Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže. Práva z vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v potvrzení podle § 2166 uvedena jiná osoba určená k opravě, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci.
8
Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání. Srovnání obou typů odpovědnosti Jak je patrno z výše uvedených citací, pojmy „záruka“ a „záruční doba“ používá nový občanský zákoník pouze ve vztahu k dobrovolné záruce za jakost. Zárukou za jakost se ten, kdo ji dává, zavazuje, že věc si po určitou dobu uchová svoji použitelnost nebo obvyklé vlastnosti. Měla by tedy po celou záruční dobu odolat běžnému opotřebení, tak aby během platnosti záruky za jakost splňovala nároky uživatele odpovídající obsahu daného závazku prodávajícího. Ve vztahu k zákonné odpovědnosti za vady prodané věci pak hovoří NOZ o „právech z vadného plnění“ či o „právech z vady“. V pasáži NOZ ohledně koupě je vznik těchto práv při prodeji zboží v obchodě (tj. typicky v případě nákupu zboží spotřebitelem) upraven v návaznosti na termín „Jakost při převzetí“. Pojem „záruka“ či „záruční doba“ NOZ, na rozdíl od starého občanského zákoníku, již v případě zákonné odpovědnosti za vady nepoužívá. Existují však rozdílné názory na otázku, zda výše cit. § 2165 odst. 1 NOZ přeci jen po obsahové stránce i nadále dvouletou záruční odpovědnost nestanoví. Hlavní praktický rozdíl se zde týká otázky, jak je to s prokazováním existence vady v případě skrytých vad reklamovaných po uplynutí prvního půlroku od převzetí výrobku (tj. v době, kdy již nelze využít domněnky vadnosti zboží při převzetí upravené ve výše cit. § 2161 odst. 2). Definitivní odpověď zde podá až soudní praxe.
7. SPECIFICKÉ FORMY OCHRANY SPOTŘEBITELE Ochrana spotřebitele v cestovní kanceláři Ochrana spotřebitele v cestovní kanceláři může být rozdělena do několika fází: Ochrana spotřebitele v době před koupí zájezdu Ochrana spotřebitele v době koupi zájezdu Ochrana spotřebitele v době realizace zájezdu Ochrana spotřebitele po ukončení zájezdu Ochrana spotřebitele před samotným nákupem zájezdu se vztahuje zejména na informační povinnosti cestovní kanceláře a s tím spojené informační zdroje v cestovním ruchu. V době nákupu zájezdu by ochrana spotřebitele měla být zajištěna podpisem přesně formulované cestovní smlouvy s veškerými náležitostmi a předáním všech potřebných dokumentů a instrukcí. Před samotným zahájením zájezdu však může dojít k možným změnám cestovní smlouvy, případně k odstoupení od cestovní smlouvy (storno podmínky musí být písemně). Cestovní kanceláře jako poskytovatelé služeb odpovídají svým zákazníkům za to, že služby budou poskytnuty v rozsahu a kvalitě sjednané v cestovní smlouvě. V průběhu poskytování služby však může dojít k odchylkám proti sjednaným podmínkám v cestovní smlouvě ( pozor na drobné dodatky, pozor na „průvodce skupiny přepravované letecky“, pozor na služby delegáta v navštíveném místě). 9
Cestovní kancelář je po skončení zájezdu povinna vyřídit věcí týkající se vypořádání zájezdu. Cestovní kancelář odpovídá zákazníkovi za porušení závazků vyplývajících z uzavřené cestovní smlouvy bez ohledu na to, zda tyto závazky mají být splněny cestovní kanceláří nebo jinými dodavateli služeb.
Než si vezmete spotřebitelský úvěr Dne 1. ledna 2011 nabyl účinnosti zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, novela je účinná od 25. 2. 2013. Jednou z forem spotřebitelského úvěru je leasingová smlouva. Zájemcům o úvěr se doporučuje při sjednávání úvěru maximální obezřetnost, v žádném případě by zájemce o úvěr neměl jednat v časové tísni. Dlužník muže bez uvedení důvodu odstoupit ve lhůtě 14 dnů od jejího uzavření. Od 25. 2. 2013 ke splacení úvěru nelze použít směnku nebo šek. Zákon stanoví, že zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být ve zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. Kromě toho zákon zakazuje, aby byly při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru používány telefonní linky s vyšším než běžným hovorným (obvykle telefonní čísla začínající číslicí 9). Zákon klade požadavky: na některé reklamy spotřebitelského úvěru upravuje podmínky finančního vypořádání pro případ předčasného splacení smlouva musí být uzavřena písemně musí obsahovat dobu trvání spotřebitelského úvěru jeho celkovou výši, výpůjční úrokovou sazbu, hodnotu ukazatele RPSN údaje o výši a splatnosti každé jednotlivé splátky informace o právu na odstoupení od smlouvy informace o postupu v případě ukončení smluvního vztahu
10
Zdroje: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ http://www.dtest.cz www.potravinynapranyri.cz http://www.coi.cz/cz/pro-podnikatele/informace-pro-prodejce/zaruka-za-jakost-a-odpovednost-zajakost-pri-prevzeti/ http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/spotrebitelske-uvery
11
