Kulturní události m síce dubna

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006

DUBEN

Kulturní události møsíce dubna HankĎv dĎm - BLBOUN - hra v pĆedplatném v podání Divadla na fidlovaêce. - Politické harašení Zuzany Bubílkové. - Burza šatĎ do taneêních. - II. roêník taneêní soutøže „Dvorská Jedniêka.“ - Šípková RĎženka – loutková scéna Klíêek. - HELE, JARO – akademie ZUŠ našeho møsta. - Kocour v botách - pohádka pro MŠ a 1. až 3. tĆídy ZŠ. - Rozmarýnka – pĆedmájový koncert dechové hudby z Vlênova. - Královédvorský majáles – hudba – ohĀostroj. Møstské muzeum - Škola základ života ...aneb dødeêek ve škole. - Krása Moravy – manželé Mervartovi. - Velikonoce v muzeu. - Filmový veêer JiĆího Beneše. - Jarní koncert – královédvorský komorní sbor s dirigentem MVDr. Petrem RĎžiêkou. Møstská knihovna Slavoj - Dny Václava étvrtka – besedy, soutøže, kvízy a hry. - Velikonoêní ubrousková dílna. - Soutøž o NEJ – êarodøjnici - výtvarná soutøž. - Zlato, kadidlo, písek a slunce - Omán a Dubaj oêima manželĎ Tomáše a Martiny Laušmanových. DDM Jedniêka - Malování Windowcolor (slupovací barvy na sklo). - Plavecké závody v Trutnovø. - Karlštejn není jen hrad - zájezd z cyklu Rodinné výpravy. - Taneêní soutøž „Dvorská Jedniêka“. - Velikonoêní dekorace - výroba velikonoêních zajíêkĎ, slepiêek, vajíêek. - 5. Jarní vejšlápek – tradiêní turistický pochod. - Møsto plné záhad – soutøž k Mezinárodnímu dni památek a historických sídel ve spolupráci s Møstským muzeem. - Vosková batika. Velká voda, ale ne povodeĀ PĆehrada na Tešnovø byla pĆipravena na velkou vodu a byla z poloviny prázdná. Labe ve møstø dosáhlo maximálnø výše po regulaci, ale pĆesto byl vyhlášen tĆetí (nejvyšší) povodĀový stav. Tak to vypadalo ze dne 31. bĆezna na l. dubna o 22,oo hodinø. Zatopena bývá tradiênø ulice Luêní, spodní êást ulice Vojanovy a sklepy na Benešovø nábĆeží. Pro dopravu byl uzavĆen úsek mezi Žirêí a Zbožím.

Došlo k místnímu zatopení šachet s potrubím Teplárny.

Voda z teplárenských šachet byla odêerpávána a vracena do kanalizace. 91

DUBEN


Také êást Hrubých luk byla pod vodou, ale do areálu psího útulku nedosáhla. Prodejna PLUS byla uzavĆena. PĆehrada si udržuje svoji hladinu necelé dva metry pod pĆepadovými odtoky.

Toto je nejnižší místo ulice 17. listopadu, kde se pĆi velké vodø objeví voda.

Zdá se, že se potvrzuje letité pravidlo: „hodnø snøhu – málo vody.“ To však platí jen pro naše møsto. Na mnoha místech republiky k lokálním povodním opøt došlo a byl vyhlášen 2. a 3. stupeĀ povodĀové aktivity.

TĆetího dubna, v dopoledních hodinách, se i nadále drží regulovaný stav hladiny, ta dosahuje výšky regulace.

Koryto s ochranným valem nad lodønicí odolává vysoké vodø.

Ministerstvo práce a sociálních vøcí v této situaci informuje, že lidem ve svízelné situaci pomĎže stát. Bude to v tøchto oblastech: - když se obêan dostane do mimoĆádnø tøžkých pomørĎ zpĎsobených živlem - penøžité a vøcné dávky rodiêĎm nezaopatĆených døtí, tøhotným ženám a nezaopatĆeným døtem - dávkami zdravotnø postiženým a starým obêanĎm – sociálnø potĆebným - bezúroêné pĎjêky do 20.000 Kê - dále je zohlednøna oblast pracovnøprávní v nøkolika kapitolách 92


DUBEN

První výroêí papežovy smrti Druhého dubna to byl rok co skonal papež Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Wojtyla. Narozen 18. kvøtna 1920 ve Wadowicích. éeští vøĆící si to pĆipomenuli v nedølní bohoslužbø ve všech katolických kostelích. Podepsání kroniky møsta roku 2005 Podepisování starostou møsta byla pĆítomna ještø místostarostka Mgr. VaĀková, p. Jan éerník a informatik Martin Záruba.

Kroniku podepisuje starosta møsta Ing. JiĆí Rain.

Místostarostka Mgr. Edita VaĀková.

Kontaktní místo pro textiláky Na návrh zastupitele Petra Vojtøcha zĆídí „Møsto“ kontaktní místo pro textiláky v tíživé situaci, protože nøkteĆí zamøstnanci dostali poslední výplatu v prosinci. To je nouze a Ćada dølníkĎ ani neví, jaké sociální možnosti mají. Dále tu je další návrh zastupitele Vojtøcha, aby se zatím neprodávaly ve veĆejné dražbø byty, kde bydlí textiláci. Ti si byty v této situaci nemohou koupit v rámci privatizace. Otevírání hradĎ a zámkĎ - Kuks Tradiênø se otevĆou dne 1. dubna kulturní památky i v našem okolí. Návštøvní sezóna, která bude trvat do 31. Ćíjna, zaêne. Podle Národního památkového ústavu (NPÚ) budou objekty zpĆístupnøny v dubnu pĆevážnø o sobotách, nedølích a svátcích. PatĆí sem i hospitál v Kuksu a BraunĎv Betlém. V Kuksu dochází k obohacení novými expozicemi o církevních Ćádech, které významnø ovlivnily historii tohoto místa. Jsou to Ćády svatého Huberta a Milosrdných bratĆí. První z nich se vønuje propagaci êestných zásad myslivosti a založil ho hrabø František Antonín Sporck, v roce 1978 byl tajnø obnoven a legalizován v listopadu 1989. Cílem tohoto Ćádu je poĆádání Svatohubertských slavností, ale také obnova barokních památek. Druhým Ćádem jsou Milosrdní bratĆi. Ti od roku 1743 až do samého poêátku druhé svøtové války zajišČovali provoz hospitálu. Jednalo se o domov pro pĆestárlé muže a vysloužilé vojáky z panství a okolí, kteĆí se již sami nemohli uživit. Tito ąádoví bratĆi také zajišČovali êinnost barokní lékárny „U granátového jablka“, která patĆí ke skvostĎm hospitálu. Jak sdølil kastelán Kuksu pan Libor Švec: „PodaĆilo se nám získat film, který zachycuje bøžný život obyvatel hospitálu a vystaveny budou také dobové fotografie a historické pĆedmøty.“ Kapela Wostruha slaví Tato kapela je asi nejstarší country skupinou východních éech. Vznikla v roce 1969 a pĎvodní její jméno bylo Strawlings. Ke zmønø jména na Vostruha došlo v roce 1972, když se skupina chtøla zúêastnit „PORTY.“ Prvním moderátorem byl František Kalenský, pøtistrunné banjo - Petr Hofman, 93

DUBEN


êtyĆstrunné banjo – Milan Pavelka, basa – Ivo Stránský, kytara a kytara Milan Stránský, zpøv a harmonika Milan Stránský, mandolína Ervín Doubrava, zpøv a kytara Zdenøk Horáêek. TextaĆem do doby emigrace Mirek Jaroš. Tato kapela patĆila v sedmdesátých letech k nejlepším country kapelám u nás, møla úspøchy na PORT÷ i na dalších festivalech. Skupina møla dále zpøvaêku Hanu Husákovou, zpøváka a bicí Dimo Karadžose, bubeníka Edu Šejnohu, Jana Manna a basistu JiĆího Rejla. Z pĎvodní sestavy zbyl už jen Petr Hofman a Zdenøk Horáêek. DoplĀují je JiĆí Bouêek – foukací harmonika, Mirek Šenfelder – mandolína a zpøv, Vlastík Vlk – basa a VíČa Lorenc – bicí. Na vystoupeních má velkou zásluhu zvukaĆ Ludøk éerník. Nové vedení nemocnice V souvislosti se vstupem do Královéhradeckého zdravotního holdingu došlo ke zmønám v Ćídících orgánech nemocnice. Dosud vlastnilo akcie møsto, nyní má vøtšinový podíl kraj. V pĆedstavenstvu jsou zástupci, které navrhnul krajský holding. PĆedstavenstvo je ve složení Rostislav Všeteêka (radní Královéhradeckého kraje, který má na starosti zdravotnictví), Miroslav Švábl, starosta møsta Ing. Rain, Daniel Lukeš a Ćeditel nemocnice Miroslav Vávra. Ten byl jmenován pĆedsedou pĆedstavenstva. PĆedsedou dozorêí rady je Petr Vojtøch, Josef Weyman a Vladimír Hrádek. Restaurujeme a stavíme V Revoluêní ulici dochází k nároênému restaurování domu:

Na opaêné stranø, v uliêce Valové se rovnøž zaêalo s pĆestavbou.

Postupnø se klidová zóna Valové uliêky zmønila v parkovištø. 94


DUBEN

Tragedie v éernobylu Nejvøtší katastrofa v døjinách jaderné energetiky se stala pĆed dvacíti lety, dne 26. dubna 1986 v 01 hodin 23 minut . Tehdy došlo na êtvrtém reaktorovém bloku Jaderné elektrárny éernobyl v bývalém Sovøtském svazu k tøžké havárii reaktoru se závažnými radiaêními dĎsledky. Tøsnø po havárii zemĆelo 31 osob (zamøstnancĎ elektrárny a hasiêĎ), pĆes 140 lidí bylo zranøno a více než 100.000 evakuováno. Skuteêný rozsah havárie byl zveĆejnøn až po nøkolika dnech. V jejím dĎsledku byla zamoĆena velká êást Ukrajiny, Bøloruska a Ruska a také êást území severní Evropy. Podle loĀské zprávy OSN si havárie vyžádala asi 4000 mrtvých. PĆedchozí odhady hovoĆily až o desítkách tisíc obøtí ozáĆení. Riziko radiace nezáleželo ani tak na vzdálenosti od epicentra výbuchu, jako na smøru vøtru a dešti. Posledního dubna a l. kvøtna roku 1986 pršelo na Moravø, Vysoêinø, na východø éech a v Praze. Radioaktivita v tølech lidí klesala k bøžným hodnotám zhruba tĆi týdny. Zásady ochrany pĆed ptaêí chĆipkou Obecné zásady ochrany pĆed nákazou: - chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptaêích výkalĎ - pouêit døti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptákĎ, nehrály si s drĎbeží - nezpracovávat nemocnou drĎbež - dbát o osobní hygienu (umývání rukou, pĆezouvání, pĆevlékání po kontaktu s drĎbeží) - informovat o nálezu vøtšího poêtu uhynulých ptákĎ veterinární správu - ochrana domácích miláêkĎ – psĎ, koêek a pod. – zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky - pĆi zahraniêních cestách do rizikových oblastí postižených ptaêí chĆipkou se vyhýbat trhĎm s drĎbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici. Dbát dalších doporuêení vydaných Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví, která jsou zveĆejnøna na www.mzcr.cz Co bude registrované partnerství? Zákon, který zaêne platit asi za tĆi møsíce bude znamenat toto: - platí jen pro osoby stejného pohlaví - neplatí jen pro homosexuály, sexuální orientace nerozhoduje - do partnerství mohou vstoupit jen dvø osoby - zakazuje uzavĆít partnerství osobám, které již dĆíve do svazku vstoupily - partnerství je závaznøjší než druh a družka - nezaniká rozvodem, ale zrušit ho musí soud - osoby v partnerství nebudou považovány za osoby osamølé (pracovnø právní ochrany a sociální ochrany) - partneĆi mají vĎêi sobø vyživovací povinnost podobnø jako manželé - partneĆi nejsou v bezpodílovém spoluvlastnictví, nabývají majetek každý do výluêného (individuálního) vlastnictví. - partner je jako dødic postaven na roveĀ manželu, dødí tedy v první a nebo druhé zákonné dødické skupinø - z registrovaného partnerství neplynou žádné daĀové výhody „S U D O K U“ nová hra ovládla svøt Devøt políêek o devíti êtvereêcích a nøkolik êísel nyní hýbe svøtem. Za všechno mĎže geniální švýcarský matematik Leonhard Euler. Vynalezl v 18. století „Latinský êtverec.“ Stejná pravidla použil v roce 1979 ameriêan Howard Garns pro své „Number Place“, êíselnou hádanku 9 x 9 , která vyšla v hádankáĆském êasopise Dell Magazines. Po pøti letech, v roce 1984, zahájila hra úžasnou svøtovou kariéru: Nakladatelství Nikoli ji pĆeneslo do Japonska a pokĆtilo ji „SUDOKU“ – v pĆekladu „jednotné êíslo“ („su“ je japonské slovo pro êíslo“, „doku“ pro jednotlivé). PĎvodní verze zní: „Suuji wa dokushin ni kagiru“ = êísla se smøjí vyskytovat jen jednou. Pak se vøci chopil Wayne Gould a vytvoĆil poêítaêový program a pĆivezl ho do Londýna. Tam se zapojily listy Times a Daily Mail. Koneêný prĎlom se ale podaĆil až Michaelu Mephamoni. „Otci hádanek“ z Daily Telegraphu. V naší zemi již nøkteré noviny sudoku tisknou. Pokud by se nøkdo z luštitelĎ obával, že už brzo budou všechny možnosti vyluštøny, tak informatik Bartram Felgenhauer ujišČuje, že existuje 6,67 triliard êíselných kombinací - což je êíslo: „6 670 903 752 021 072 936 960“ 95

DUBEN


ZOO a jedovaté rosniêky Vzácný pĆírĎstek pøtadvaceti tropických, jedovatých rosniêek pruhovaných, kterým se Ćíká „harlekýn“, zaznamenala ZOO. Trestní odpovødnost døtí NarĎstá rozpor, zda je vĎbec rozumné snížit trestní odpovødnost døtí z patnácti na êtrnáct let. Pokud by kriminalita mládeže rostla dál, tak by se mohlo stát, že za pár let by došlo k odsouzení dvanáctiletých. Na jednom se však shodnou všichni: „Neposílejme nezletilé do vøzení sedøt natvrdo.“ Také Ćeditel døtského domova ve DvoĆe Králové nad Labem, faráĆ Jan Votava, k tomu uvedl: „Jsem pro snížení trestní odpovødnosti na êtrnáct let, ale zavírat tak mladé lidi je nesmysl. Pro mladé delikventy by se møly hledat alternativní tresty, klidnø i veĆejnø prospøšné práce, ale ne zavírat do vøzení.“ Podle psychologĎ se z mladých delikventĎ stávají v kriminále recividisté, kteĆí už vøzení prakticky neopustí. To, co dosud špatného neumøli, to se tam ještø nauêí. VyVolení podruhé na obrazovkách Tento poĆad na televizi Prima se obráží v názorech našich obêanĎ asi takto: - „pĆipadá mi to, jako kdybychom nemøli nic jiného na starosti než sledování tøch jejich blbinek“ - „nøkdy mø to pĆipadá jako jankovité a puberČácké skotaêení, které má být zábavou.“ - „to, co se na obrazovce dává, je snad výplodem chorobného mozku (strašení pavoukem a jiné hlouposti) a nemá to s nøjakou zábavou nic spoleêného.“ - „pochybená je argumentace, že se na to pĆece nemusíme dívat a televizi buó vypnout a nebo zvolit jiný kanál. To pĆece by ale nemølo být zámørem ani té PRIMY, která ten „šunt“ pĆedkládá.“ - „nám starším to nic nedá, také nás to nepobaví, už nám to neublíží, ale vnukĎm bych to nedovolila sledovat, rozhodnø ne. Nøkdy se stydím i za ty televizní „celebrity“, co se na obrazovce mihnou, než to vypnu.“ Automobil peêovatelské služby Velmi vhodný a potĆebný dárek pro peêovatelskou službu našeho møsta.

Kdo daroval êástku na zakoupení, ten má na autíêku svoji reklamu.

Duben møsícem „Bezpeêných obcí“ Také naše møsto se pĆihlásilo k této akci, která by møla ovøĆit, jak se dodržují pĆedepsané rychlosti motorových vozidel. „Bezpeêná møsta“ jsou spoleêným projektem firem Czech Radar a ICZ na principu propojení møĆících zaĆízení s moderním informaêním systémem. 96


DUBEN

Letitá prodejna podniku TIBA zmønila tváĆ Tato prodejna byla ještø pĆed nøkolika týdny vizitkou špiêkové práce „tibákĎ“ a dnes zcela zmønila svoji tváĆ, když se zmønila na kavárnu, cukrárnu a pekárnu:

Obêané møsta Ćíkají nové prodejnø „MĀamka“.

První návštøvníci prodejny.

BedĆich Machek o kronice møsta V Krkonošských novinách došlo k otisknutí êlánku uvedeného pana redaktora v tomto znøní: „Kroniku najdou lidé na internetu. Zájemci o døní ve møstø už mají možnost si pĆeêíst kroniku za loĀský rok na internetu. V 371 êláncích mapuje Pavel Janoušek život veĆejný, kulturní i politický. Všechno je doplnøno barevnými fotografiemi. „Kronika je jakýmsi obrázkem toho, êím spoleênost žije, ráda zachytí døní pøkné, ale nesmí se vyhnout ani tomu co obêany tíží a s êím nesouhlasí“, vysvøtlil poslání své práce kronikáĆ Pavel Janoušek. Ten pĆipravuje souhrn událostí v tištøné podobø. Informaêní oddølení Møstského úĆadu potom umístí kroniku na stránky møsta v elektronické podobø. Pro zájemce jsou tu také kroniky z let minulých. Všechny se nepodaĆilo získat, ale i tak dávají pĆehled o životø Dvora Králové od roku 1938, pĆes okupaci, padesátá léta až po dnešek. Kopie nøkterých kronik jsou dostupné také v Mø-muzeu a knihovnø Slavoj. Mezi nejzajímavøjší patĆí díla, která vytvoĆili Jaroslav Jakoubek nebo BedĆich Söllner. Originály jsou uložené v Okresním státním archivu v Trutnovø. Zájem o historické døní ve møstø i okolí dokumentuje velký ohlas, který møla výzva kronikáĆe, aby mu obêané pĎjêili zajímavé historické fotografie nebo dokumenty. PodaĆilo se tak objasnit nøkteré místní názvy, najít podobu drobných památek nebo snímky z významných

97

DUBEN


událostí. Jednalo se napĆíklad o fotky ze zastávky americké vojenské mise v Lanžovø. Ta jela v kvøtnu 1945 do Velichovek jednat o kapitulaci s maršálem Schörnerem. Proto je pro všechny pĆíznivce smutnou zprávou, ze se kronikáĆ Pavel Janoušek rozhodl v letošním roce svou funkci opustit. Møsto proto bude muset najít stejnø zapáleného êlovøka, který by se tvorbø kroniky vønoval.“ Vážený pane Machku. KronikáĆ Vám, pokud budete chtít, poskytuje ještø nøkolik doplĀkĎ k pĆípadnému doplnøní a zveĆejnøní. Pro svoji potĆebu si to upravte, jak sám chcete. „Soudím, že na hodnocení kroniky je pĆíliš brzo, teprve s odstupem let to budou moci posoudit pĆípadní êtenáĆi a nebo badatelé. Ti budou moci srovnávat, hodnotit, hledat odpovødi a zpestĆit si êtení fotografickými snímky. Dnes už mají obêané možnost se s kronikou seznámit po jejím dokonêení na konci roku, tedy okamžikem, kdy ji podepíše a tím schválí starosta møsta, a informatici ji pĆenesou na stránky internetu. Jinak je kronika v jednom písemném vyhotovení pĆístupná v badatelnø Státního okresního archivu v Trutnovø, druhou pĆevzal do úschovy starosta møsta a tĆetí náleží kronikáĆi. Správnø bylo na stránkách Krkonošských novin uvedena dostupnost starých kronik. Ale tak tomu ještø pĆed nøkolika lety nebylo. Jsem velmi rád, že už je koneênø pryê ta doba, kdy byly kroniky minulých let jen v trutnovském archivu a souêasné, tvoĆené kronikáĆem, peêlivø schraĀované na národním výboru a nebo møstském úĆadø. Našli bychom pĆed lety i jedince, dokonce s akademickým titulem, kteĆí si pletli pojem „Kronika møsta“ s nøêím jako „Kronika møstského úĆadu.“ NeĆíkám to poprvé, a trvám na tom, že kronika je tvoĆena obêany møsta i okolí a jim také právem náleží. Vždy jsem zastával názor, že pokud pĆiblížíme kousek té historie lidem a vzbudíme v nich jenom trochu zájmu, potom budeme sklízet i nøjakou odezvu a odmønu. Myslím, že se to daĆí, a mám z toho opravdu radost. Kronice se dostává pomoci z mnoha stran, a nemusí za tím být nic jiného než dvø slovíêka: „Pøknø døkuji.“ Pokládám proto za úspøch, že se nám s panem Ćeditelem Bc. Romanem Reilem z trutnovského státního archivu podaĆilo, již pĆed pár lety a za jistého místního nepochopení, staré kroniky okopírovat a pĆedat knihovnø a muzeu našeho møsta. Jsou dostupné všem, a mohu obêany ujistit, že se v nich dozví ledacos zajímavého. Zvláštø od „Pana“ kronikáĆe Söllnera i Jakoubka, vedené již od konce 19. století. Není také bez zajímavosti, že se vbrzku dostanou další staré kroniky, díky informatikĎm MøÚ, z pĎvodního ruênø psaného a mnohdy dost neêitelného textu do elektronické podoby. Nemusí se tedy na nøkterých místech luštit, ale budou se pohodlnø êíst. Naše møsto mølo Ćadu obêanĎ, kteĆí se na stránky minulých kronik jaksi „nedostali.“ Nedivím se tomu, protože když je kronika poplatná tomu – kterému režimu, nemĎže to jinak dopadnout. A to nemusí postihnout jen kroniky pĆedešlé, i dnes by Ćada rádoby „politikĎ“ nøco nechala stranou. Prostø se to podle nich jaksi „nenosí.“ Také s tím se nemíním smíĆit a bohudík jsem k tomu nebyl za ty roky z vlivných míst „tlaêen.“ Muselo k tomu jistø docházet dĆíve, kdy se do kronik nedostal zesnulý pan Dr. Rudolf Šturma – syn deputátníka z Doubravice, pozdøjší senátor státu New York, pan oêní primáĆ Drahanský, profesor Zdenøk Köcher i dosud žijící paní prof. Helena Rašková (rozená Hellerová) a další. Jsem rád, že jsem tyto osobnosti mohl dohledat a do souêasných kronik zaĆadit. Skvølou a dosud plnø nedocenønou osobností je zemĆelý Vlastimil Geisler, který svým spoluobêanĎm zanechal bohatou sbírku starých fotografií. Jsem rád tomu, že mohu, spolu s Ćadou spoluobêanĎ, tuto jeho sbírku dále rozšiĆovat. Také této sbírce se dostalo digitální podoby, o kterou se zasloužili a i nadále zasluhují informatici møstského úĆadu. Do konce letošního roku by møla také vyjít kniha „Zmizelé éechy“, která êerpá z tradiêní Geislerovy sbírky a je doplnøna novými „pĆírĎstky“ z Ćad spoluobêanĎ. Seznámí êtenáĆe se „Dvoreêkem“, který mnohdy nepamatují ani pamøtníci, a jistø potøší každého, kdo má naše møsto rád. Jsem si vødom toho, že to už nespadá do práce kronikáĆe, ale chci od kroniky odejít s vødomím splnøné povinnosti. éeká nás však, pĆátelé, ještø více jak pĎlrok poctivé spolupráce. Døkuji Vám. Ještø zcela na okraj: „Vámi v êlánku zveĆejnøná „smutná zpráva“ o ukonêení kronikaĆení mnø pĆipadá jak nad rakví, každý je nahraditelný a také to slovíêko „funkce“ mnø nesedí. Když nøkteré ty dnešní, moc dobĆe hodnocené „funkcionáĆe“ kolem sebe nøkdy vidím, tak mnø je trapnø. NepatĆím k nim. Mám kroniku za jisté poslání a kus dĎvøry od lidí. Jistø jste mne pochopil. Døkuji – Janoušek. 98


DUBEN

Voda pro obec Litíê TĆicet obyvatel této obce zĎstalo bez pitné vody. DĎvodem bylo zaplavení studen vodou z potoka, který nestaêil pobrat pĆíliv vody z prudce tajícícho snøhu. Jak sdølila starostka obce Antonie Rezková: „Kontaminováno bylo jedenáct studní v êásti, kde chybí vodovod a další tĆi studny jsou zneêištøny v êásti Nouzov.“ Vše by møla vyĆešit další êást stavby obecního vodovodu, která má zaêít v polovinø êervna. Profesor Köcher Zdenøk - vzpomínka Také tato osobnost z našeho møsta se nedostala do kronik a je proto souêasnou kronikou zachycena v tomto znøní: „Köcher Zdenøk, profesor farmakologie, nar. 23.2.1895 ve DvoĆe Králové nad Labem, + 4.3.1966 v Plzni. Ještø za studií pracoval v histologicko – embriologickém ústavu v Praze, po promoci v ústavech pro choromyslné v Kosmonosích a v Praze, od roku 1925 ve farmakologickém ústavu v Praze. V roce 1933 byl habilitován z farmakologie, v roce 1937 získal mimoĆádnou profesuru. V roce 1945 se stal pĆednostou farmakologického ústavu v Hradci Králové a o rok pozdøji Ćádným profesorem tamtéž. Když se fakulta zmønila na vojenskou akademii, odešel do Plznø, kde se v roce 1951 stal vedoucím katedry farmakologie a pĆednostou farmakologického ústavu, který podobnø jako ústav v Hradci Králové vybudoval. Zabýval se hlavnø studiem antihydrotického úêinku léêiv. Ptaêí chĆipka v éechách Dne 27. bĆezna byla nalezena uhynulá labuČ nedaleko Hluboké nad Vltavou. Testy potvrdily vir H5, že se jedná o vysoce patogenní virus H5N1, bylo známo za další dva dny. Tento virus je znám již déle a byl zaznamenán poprvé ve Skotsku v roce 1951, u êlovøka byl diagnostikován poprvé v Hongkongu v roce 1997, kdy na nøj zemĆelo šest lidí. V prosinci 2003 se poprvé objevil v Jižní Koreji, v êervenci 2005 byl již v Rusku. Vøzení za „srp a kladivo“? Symboly komunistického režimu – pøticípá hvøzda, srp a kladivo jsou pĆedmøtem návrhu senátora Martina MejstĆíka (Cesta zmøny). Také advokát Tomáš Sokol se vyjadĆuje takto: „Z pohledu praktikujícího právníka není mezi potlaêováním lidských práv nacismem a komunismem žádný rozdíl.“ Zákaz symbolĎ má ale i svá proti. Z pohledu universitních teoretikĎ je situace složitøjší. „Právní úpravu pro povšechný zákaz symbolĎ komunismu nepovažuji za potĆebnou. Bylo by lepší vložit do zákona nøco konkrétního. TĆeba proti urážce lidí, kteĆí zažili komunistický lágr“, myslí si Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. (Veronika Forková, K.N. 28.bĆezna 2006)

DDM Jedniêka - „Zlatá tužka“ V letošním roce je rekordní úêast této známé soutøže. Zúêastnilo se 266 autorĎ s 321 pracemi. Nejvzdálenøjší autoĆi jsou z Døêína, Plznø a Frenštátu, zastoupeno je celkem 89 míst republiky. Mezi soutøžícími je pĆevaha døvêat, kterých je z uvedeného poêtu rovných 193. Ze soutøže bylo vyĆazeno poĆadateli tĆicet pøt prací, které neodpovídaly zadanému tématu. Nejvíc literárních dílek pĆišlo v kategorii „Básniêka pro mladšího bratĆíêka.“ Vyhlášení výsledkĎ bude provedeno v møsíci kvøtnu. Turbína na pĆehradø – doplnøní Již probíhá veĆejná sbírka a obêané mohou peníze poslat na speciální úêet a nebo využít schránek. Ty jsou umístøny na møstském úĆadø, v Møstském informaêním centru a v Hankovø domø. Historické turbíny z hydrocentrály Les Království (našim obêanĎm známøjší jako pĆehrada Tešnov) byly demontovány. Jedna z nich je v Národním technickém muzeu v Praze, druhá by møla tedy být na pĆehradø v prosklené budovø. Cílem výmøny je zvýšení výkonu na dvojnásobek, Ćízení je dálkové, a tím došlo k úspoĆe poêtu obsluhujících pracovníkĎ.

99

DUBEN


Výukové programy v ZOO Jsou pĆipraveny oddølením propagace a vzdølávání. Jsou zamøĆeny buó na urêitý druh zvíĆete na nebo urêitý pĆírodní biotop. Døti jsou zabaveny i ukázkami a jednotlivé pĆednášky jsou ukonêeny testy z uchovaných vødomostí. Využívá se i prohlídka výbøhĎ. ProgramĎ je šestnáct a nøkteré jsou urêeny i pro mateĆské školy. Pamøtník p. Eduard Rykr a Nové Sedlice Kronika se již zmínila o Slezské vesnici Nové Sedlice na Opavsku. Naše møsto, jak bylo kronikou již popsáno, mølo s touto obcí družební styk, a to hned po skonêení druhé svøtové války. K tomuto již šedesátiletému výroêí „kmotrovství“ se ochotnø vyjádĆil hasiê pan Eduard Rykr: „Styky dvorských hasiêĎ na Moravø. Když skonêila druhá svøtová válka, byly nøkteré obce na Moravø velmi zniêené. éeské obce, které na tom byly relativnø lépe, byly vyzvány ústĆedními orgány, aby tøm postiženým pomáhaly. Møsto DvĎr Králové nad Labem pomáhalo v Nových Sedlicích u Opavy. K tomu se pĆipojili i dvorští hasiêi a darovali tamøjším hasiêĎm motorovou stĆíkaêku se základním vybavením. Tehdejší pĆedstavitelé výboru hasiêĎ tento dar osobnø pĆedali. Naše pomoc se setkala s velkým nadšením a od té doby se tradují mezi námi velmi vĆelé styky. Organizace se pravidelnø stýkají pĆi „kulatých“ výroêích. Nám Ćíkají a také nás berou jako své „kmotry“ se vším co k tomu patĆí a jak je zvláštø na Moravø zvykem. Písemné i osobní styky stále trvají i mezi našimi rodinami. Podobnou pomoc møsto a dvorští hasiêi poskytli v Dolním Kubínø na Slovensku. Tam ale naše styky nepokraêovaly a více o tom ani nevím. R y k r Eduard První kosmonaut na svøtø - výroêí Stal se jím Jurij Alexejeviê Gagarin, nar. 9. bĆezna 1934, vojenský pilot, manželka Valentina, dcery Jelena (1959) a Galja (1961). Let, který tehdy trval 108 minut a pĆi které obkroužil zemøkouli, se uskuteênil 12. dubna 1961 na palubø kosmické lodi Vostok. Sedm let poté zahynul pĆi letu ve stíhaêce ve vøku 34 let. Zastupitel: „Radní poškodil naše zájmy“ Tento êlánek se objevil v Krkonošských novinách dne 30. bĆezna 2006 v tomto znøní: Møsto mølo možnost požádat o bezúplatný pĆevod státního pozemku, nyní ho bude muset koupit Ve DvoĆe Králové nad Labem se objevilo podezĆení, že se jeden z radních pokusil využít informací o zamýšlené výstavbø supermarketu k vlastnímu prospøchu. Jeden z radních zneužil informace a chtøl získat osobní prospøch na úkor møsta. Takové obvinøní vznesl pĆi úterním zasedání zastupitelstva Petr Mrázek. Problém se týká prodeje pozemkĎ na výstavbu supermarketu. Vøtšina z nich patĆí møstu, menší êást je ÚĆadu pro zastupování státu ve vøcech majetkových. Supermarket požádal o parcely Koncem února projevila firma Agile zájem o pozemky møsta, 7. bĆezna radní prodej doporuêili. Ale 3. bĆezna požádal radní Zbynøk Reil za spoleênost RG reality o koupi státní parcely“, vysvøtlil zastupitel Petr Mrázek. „Møsto mølo možnost požádat o bezúplatný pĆevod pozemku, nyní bude muset plochu koupit“, doplnil Mrázek. Navrhl proto zastupitelĎm odvolání radního ZbyĀka Reila. Ten obvinøní odmítl: „Naše firma má mnoho žádostí o státní pozemky. Je naší vøcí, o které pozemky si požádáme.“ Na dotaz, k êemu chtøla jeho firma plochu využít, uvedl, že pro rychlé obêerstvení. Vysvøtlení ale Mrázkovi nestaêilo a trval na svém návrhu. Situaci zvrátil místostarosta Vasil Biben: „Møli bychom dát radnímu Reilovi êas, aby situaci zvážil a mohl pĆípadnø sám rezignovat.“ Starosta JiĆí Rain proto navrhl, aby zastupitelé hlasovali o tom, jestli se pĆípadem chtøjí zabývat. Kladných hlasĎ bylo osm z jednadvaceti. Reil slíbil, že se do pĆíštího zastupitelstva vyjádĆí písemnø. Nic nového pod sluncem Není to první pĆípad, kdy nøkdo ze zastupitelĎ êi obêanĎ veĆejnø poukázal na nestandardní postupy radního Reila, jednalo se tĆeba o koupi obecních nemovitostí a pozemkĎ v ulici Švehlova a u „malé“ pošty. Považuji rozhodnutí zastupitelĎ za šokující. Nechápu, proê tak jasný pĆípad odložili, dodal Mrázek.

100


DUBEN

Vyroste tu další velkoprodejna TESCO? Není zatím potvrzeno, že by mølo vyrĎst další stĆedisko nákupĎ v areálu bývalých garáží éSAD, nyní akc. spol. OSNADO. Kronika chce tento areál prohlédnout na nøkolika snímcích:

Pohled do areálu garáží OSNADO z Benešova nábĆeží. Vlevo je ještø patrná êást bývalé textilní továrny Kühnelovy.

Pohled na závod Zálabí z areálu OSNADA. První patro budovy pĆed komínem byla tzv. „filmová tiskárna“, v pĆízemí bylo zleva „bølidlo“ a smørem doprava „režný sklad.“ O stavu výroby svødêí nevábnø vypadající stavba souêasnosti.

Za druhé svøtové války byla Kühnelova továrna pĆemønøna na jídelnu zbrojní továrny Junkerswerke. Bunkr je toho nømým svødkem.

Zadní trakt OSNADA vlevo, vpravo za rodinnými domky Zálabí.

Zadní êást areálu OSNADA, zcela vpravo je za Alešovou ulicí pĆístavba závodu TIBA – Zálabí.

Pohled z OSNADA na rodinné domky kde se dĆíve Ćíkalo „V Bosnø“, za nimi spodní êást ulice Alešovy a závod TIBA Zálabí.

101

DUBEN


Toto byla dĆíve uliêka podél Kühnelovy továrny. Dnes jsou vlevo Vánoêní ozdoby, vpravo OSNADO, stromoĆadí zĎstalo.

Spodní êást Alešovy ulice ústící do Benešova nábĆeží, vlevo OSNADO, vpravo Zálabí.

Takto møní dĎm svoji tváĆ Stalo se tak v Presslovø ulici naproti „Staré poliklinice.“

Kanalizace v ulici Fibichovø

Kanalizace se dá do poĆádku a bude následovat celková rekonstrukce Fibichovy ulice. 102

I toto „zaústøní“ kanalizaêních pĆípojek se dølá za pomocí vyspølé techniky a poêítaêe.


DUBEN

Odpad je terêem stížnosti Zastupitelé møsta obdrželi od obce Choustníkovo Hradištø otevĆený dopis, ve kterém je stížnost na množství odpadkĎ u silnic a na pozemcích jejich obcí. V dopise se uvádí: „Odpadky z vašeho møsta se rozlézají do našich obcí a pĆitom máte možnost s tím nøco udølat.“ Doporuêují, aby došlo ke zmønø platby za odvoz komunálního odpadu. Dosud se platí za popelnici a navrhovaným Ćešením je platit za každého obêana. Choustníkovo Hradištø se obrátilo s touto žádostí na ostatní obce v regionu. Dvojí výklad cen hovorĎ v Telecomu éeský Telecom pĆišel s halasnou zprávou, jak sníží cenu hovorného. Ta by møla klesnout až na polovinu a to zní velice hezky. Jenže ménø vábné je to, o êem se mluví jaksi opatrnø, tedy zdražení paušálu. Ten bude êinit u zaĆazení Standard místo 329 korun novø 403 korun a nejlevnøjší Mini bude stát 237 Kê místo 199. Kdo si poĆídí nový tarif Nonstop, tak zaplatí 760 Kê a odpadne mu hovorné. Zdražení to tedy bude pro ty, kteĆí nejsou zrovna „hovorní“ a to je jistø vøtšina. Lednová stávka lékárníkĎ „napracována“? Na konci ledna lékárníci stávkovali. Jejich stávky se zúêastnilo na 90 % lékáren, aby tím protestovali proti krokĎm ministra Ratha. K tomu se vyjádĆil pĆedseda okresní lékárnické komory Vít Hojný takto: „Chceme dokázat, že to nebyla akce namíĆená proti pacientĎm, a proto jim ty tĆi hodiny vrátíme.“ Lékárníci se zamøĆili na služby, které lidé pĆi návštøvø zpravidla mnoho nevyužívají. Mohli pĆinést ke kontrole medikamenty ze své lékárniêky a lékárnou se jim dostalo porady, jestli k jejich drahému léku existuje levnøjší náhrada. Dále mohli být obêané seznámeni s novými zákony Ministerstva zdravotnictví, které omezují lékárny, ale také pacienty. Reakce obêanĎ je však ponøkud jiná. Ve své vøtšinø se na otázku, co si o tomto „napracování“ obêané myslí, kronice dostalo odpovødi: - Sousedka sem jela autobusem a oni stávkovali. Kdo tedy byl poškozen? Byla to ona. Od nás z vesnice se jezdí pro léky tak, že to vezme jeden pro pár lidí s sebou. Cesta je drahá a moc tøch autobusĎ dnes nejezdí. - Stávkou jim šlo o jejich peníze a nic jiného, dølají jako by se jim kdovíjak ublížilo. Prachy a jenom prachy byly za tou jejich stávkou. - Tak oni chtøli tu dobu nahradit? Kdyby radøji nechali lékárnu v lednu otevĆenou. Mohla jich polovina stávkovat a druhá polovina sloužit lidem. - Lékárníci? Já si myslím, že už hodnø dlouho nevidí, jak je na tom obyêejný êlovøk. Blahobyt jim zalepil oêi, a tak si s námi moc hlavu nelámou. - Každý se bere za své, tak aČ se oni za své berou také. Dnes je všechno jen o penøzích. Mají „recht“, to jenom my jsme takoví bl....... a necháme si všechno líbit. - Vy se ptáte na lékárníky, ale já to vidím všude kolem sebe. Závidí jeden druhému, hlídá jeden druhého, kousek citu se vytratil nadobro. Za to tedy mladí cinkali svými klíêi pĆed patnácti lety? Vycinkali jednøm blahobyt a druhým nouzi. A rok od roku se to obyêejným lidem utahuje, nebo to sám nevidíte? - Dvakrát za život jsem byl tady v nemocnici. Dnes je ponøkud hezêí, ale poĆád dochází k tomu, že pokoj vzbudí sestĆiêky pĆed pátou ráno kvĎli teplomøru. PĆipadá mnø to trochu staromódní. Teó je tu navíc bída ve stravování. Když porovnám jídlo u nás v JUT÷, tak to je doslova král proti tomu, co se dostane tam. Porce jsou malé a jak je to chutné, se pĆesvødêíte, až tam budete. V Královédvorských listech, ze dne 30.3.2006, byl zveĆejnøn êlánek redaktora Miroslava Puše v tomto znøní:

„Zdravotnictví oêima laika“ „Vlna hnøvu a až hysterické nenávisti smøĆuje v tøchto dnech proti ministrovi zdravotnictví MUDr. Davidu Rathovi. Jsem si vødom, že se následujícími Ćádky vĆadím mezi nepĆátele lékaĆĎ, lékárníkĎ a pacientĎ, ale pĆece jen od nich (od tøch ĆádkĎ) neupustím. Dr. Rath prošel v našem zdravotnictví témøĆ všemi posty, jimiž se projít dá, tudíž má o nøm dokonalý pĆehled. Má urêité praktické zkušenosti s politikou. Jeho pĆedchĎdci, a to nejen z Ćad 103

DUBEN


sociální demokracie, ale i ODS a KDU-éSL, našemu zdravotnictví, které nutnø potĆebuje (a v tom se shodují všichni) podstatnou systémovou zmønu, nic takového neposkytli. Proê? Možná jim chybøly znalosti, zkušenosti, odvaha, podpora dĎležitých míst a osob. Dr. Rathovi, jak se zdá, nic z toho nechybí. Nechybøjí mu ale ani silní odpĎrci. Všimnøme si tøch nejvýznamnøjších. Jsou to nøkteĆí lékaĆi, Ćeditelé nøkterých nemocnic, vøtšina krajských hejtmanĎ, mnozí lékárníci, politická opozice vêetnø pana prezidenta. A ti všichni se vrhají na dr. Ratha, vøtšinou naprosto nevybíravým zpĎsobem. A když on odpovídá podobnø, obviĀují ho z vulgárního jednání. A o co jde odpĎrcĎm? Podle mne o dvø vøci – peníze a moc. Mnozí lékaĆi a lékárníci si zvykli na to, že jim jejich jistø záslužná êinnost pĆináší velice znaêné výdølky, a tak se zuby nehty brání jejich snížení. I když tĆíprocentní snížení marží by lékárníky velmi pravdøpodobnø nezlikvidovalo, ale pĆece jen by tøch penøz bylo ménø. Neziskové nemocnice by pochopitelnø znamenaly rovnøž snížení toku penøz do kapes jednotlivcĎ. Provázanost mezi zdravotnickými špiêkami a opoziêními politiky je rovnøž snadno prokazatelná. Politická opozice (hlavnø ODS a v její volební vítøzství vøĆící a v povolební spojenectví doufající KDU-éSL) pak svými útoky na dr. Ratha jednak podporuje své stoupence v onøch zdravotnických špiêkách, jednak znevažuje úspøchy vládnoucí éSSD a pĆipravuje si pĎdu pro oêekávané volební vítøzství. Pokud by ke svým cílĎm používala slušné metody a pravdivé argumenty, nic proti tomu. Ale je v nich mnoho polopravd, lží, pomluv, demagogie, ohlupování obyêejných lidí – pacientĎ a to by si møli uvødomit ti slušní mezi zdravotníky, politiky i pacienty. ODS nejde o obecný prospøch, to jen demagogicky a populisticky tvrdí, ale o prospøch svĎj vlastní. Zkrátka o peníze a moc až na prvním místø. Ptal jsem se známého lékaĆe na jeho názor na opatĆení zavádøná ministrem Rathem. ąekl, že møla pĆijít mnohem dĆív. Teó o jejich vhodnosti pochybuje. Každý má jistø právo vyslovit svĎj názor, i na osobnosti ve významných státních funkcích, byČ by to byl názor velice kritický, ale møl by být vyjádĆen slušnou formou, nikoliv urážlivými êi lživými nápisy na transparentech a billboardech, nechutnými karikaturami, napĆ. v lékárnách a jejich výkladních skĆíních. Nedokážu posoudit jako laik v oblasti zdravotnictví, zdali opatĆení zavádøná dr. Ratem pĆinesou zlepšení a zdali on odolá hysterické kampani, která tu vznikla, ale pĆiznám se, že vĎbec nevøĆím v poctivost úmyslĎ jeho politických odpĎrcĎ, maje s jejich vørohodností nedobré zkušenosti již mnoho let, a tak v té bitvø Rath kontra antirathovci vyjadĆuji své sympatie jemu. ( élánek ponechán bez komentáĆe) Zábojova sekera je již celá Dva dny pĆed slavnostním odhalením byla sekera poškozena. K uvedenému se vyjádĆila vedoucí odboru kultury Ing. Ivana Holubcová: „I když byla socha sledována kamerovým systémem, hned nøkolik osob, zĆejmø pod vlivem alkoholu, se v kašnø koupalo. PĆi snaze jednoho z nich vylézt z kašny na sochu došlo k uvedenému poškození.“ Odlomený kus násady se našel, a tak byl dán zpøt na pĎvodní místo. Konkrétní pachatel se nezjistil, mezi lidmi se Ćíká, že se tu koupal i êlen møstské policie. Docházelo i k rĎzným „vylomeninám“, když se z kašny lovily drobné mince, bylo tu vypuštøno asi deset rybiêek a bezdomovci si zde provádøli osobní hygienu. Sbírka „Pomozte døtem“ Na poêátku dubna probøhla v našem møstø celostátní sbírka s názvem Pomozte døtem. PoĆádaly ji dva dívêí skautské oddíly ze dvorského stĆediska. Svøtlušky a skautky vytvoĆily na oddílových schĎzkách velikonoêní kuĆátka, která byla vønována lidem jako symbolické podøkování za to, že na tuto sbírku pĆispøli. Obêané a endoprotézy Je až zarážející, kolik obêanĎ nejen našeho møsta chodí o holích. Sami postižení obêané se pozastavují nad tímto množstvím a hradecká ortopedická klinika, která se už pøtadvacet let vønuje operacím – endoprotézám – k tomu ústy svého pĆednosty docenta Karla Karpaše uvádí toto:

104


DUBEN

„Na naše výkony êekají pacienti jeden až dva roky. éekají také z ekonomických dĎvodĎ. Samotný implantát pĆijde pĆibližnø na 15.000 – 60.000 korun, hrazených zdravotními pojišČovnami. éekatelĎ je mnoho. Jezdí k nám lidé témøĆ z celé republiky, uskuteêní se zde 2.000 rĎzných operací, z toho 440 endoprotéz. Každá endoprotéza má svoji životnost a jejich reoperace je složitøjší než pĎvodní, prvotní operace. Každý implantát pĆi pĆi reoperaci pĆijde na 100 – 150.000 korun.“ Karneval „Žirafy“ Drak, éervená Karkulka, Kašpárek, Rákosníêek, zvíĆátka, dokonce i Superman, Zorro a indiáni to byl povedený karneval døtí. MateĆské centrum již navštívilo od zahájení provozu 204 maminek a jejich 207 døtí. Za rok 2005 to bylo tedy 2241 døtských návštøvníkĎ. To je opravdu skvølá bilance. Rozlouêení s tajemnicí a její sekretáĆkou Paní tajemnice MøÚ JUDr Simona Motlová odešla ze služeb Mø – úĆadu na vlastní žádost. Co tomu pĆedcházelo je zĆejmé z dopisu jmenované, který je adresován panu starostovi Ing. JiĆímu Rainovi a stal se pĆílohou kroniky. Spolu s ní odchází i její sekretáĆka Iva Dostálová. Obø opouští naše møsto. Písemná pozvánka byla v tomto znøní: „Dovolte nám, abychom vás co nejsrdeênøji pozvaly na malou rozluêku u pĆíležitosti skonêení našeho pĎsobení ve DvoĆe Králové nad Labem, poĆádanou dne 30.3.2006 od 15,00 hodin v salonku Hankova domu.“(Došlo ke zmønø, konalo se „U Slunce“). Pozvání na rozlouêení v restauraci „U slunce“ obdržel redaktor Vlastivødného êtení pan Jan Schwarz, Prof. Dr. Karel Martinek a kronikáĆ Janoušek spolu s mnoha dalšími. PĆítomen byl i zastupitel Mrázek, krátkou dobu i zastupitelé Kratøna a Vojtøch. PĆítomných dvacet až tĆicet zamøstnancĎ MøÚ bylo pohoštøno a setrvalo do veêerních hodin v družné debatø. Kronika pĆeje obøma hodnø životních úspøchĎ v nových pĎsobištích. Obøma odcházejícím se dostalo Ćady podøkování a kvøtin. Takto opustily naše møsto. Falešné recepty na léky Lékárníci odhadují, že každý stý recept na léky je falešný. Pomocí zfalšovaných pĆedpisĎ a ukradených razítek se tím domáhají lékĎ hlavnø narkomani a dokonce pĆekupníci, kteĆí léky prodávají prostĆednictvím internetu. Podvodníci uvedou na padølaný recept správné jméno i rodné êíslo pacienta, opatĆí ho razítkem lékaĆe, ale lék pacient nikdy nevidí. Nejžádanøjší jsou proto hormonální pĆípravky, léky na potenci a nebo pro psychicky nemocné. Uvažuje se o ochranných prvcích na blanketu receptu. élovøk êlovøku vlkem? Tiskem probøhla (KN -6.4.2006) tato otĆesná zpráva: „Loni pĆistálo na RuzyĀském letišti v Praze dvacet letadel, které CIA využívala k pĆevozu vøzĀĎ do tajných vøzení po celém svøtø. Tvrdí to Amnesty International. Ministr Bublan nebyl schopen tuto informaci ani potvrdit, ani vyvrátit. „Mohu pĆedem Ćíci, že asi nic zásadního k tomu nesdølíme, protože to není v kompetencích ministerstva vnitra“, uvedl. éeské úĆady pĆitom mohly svou neêinností napomáhat v porušování mezinárodních úmluv. Nøkterá americká vøzeĀská zaĆízení jsou totiž umístøna v zemích s nízkou právní úrovní, jako tĆeba v Afghánistánu nebo Uzbekistánu. Mezi praktiky tam patĆí napĆíklad i vystavování vøzĀĎ extrémním teplotám a hluku. Spojené státy ale odpírají pĆístup k tømto objektĎm i Mezinárodnímu êervenému kĆíži. ąeditel CIA Porter J. Goss odmítl oznaêit zmínøné praktiky za muêení. „Shromažóujeme životnø dĎležité informace a døláme to celou Ćadou jedineêných a inovativních zpĎsobĎ“,prohlásil v rozhovoru pro USA Today. 105

DUBEN


PĆipravuje se Den spolkĎ V zasedací místnosti u starosty møsta se uskuteênila schĎzka k programu letošního Dne spolkĎ. Tato již tradiêní akce ukazuje bohatou êinnost i s ukázkami, které jsou pĆedvádøny na námøstí i v møstském parku. Spolky zde budou pĆedvádøt êinnost v souêasnosti i minulostí. Kronika møsta døkuje Také v uplynulém møsíci se pĆihlásila Ćada dalších spolupracovníkĎ „Kroniky.“ Stala se jí paní Alena Slezáková z éelakovského ulice svojí fotografií bouraného domu Foffových ve Sladkovského ulici. Dále pan Rudolf Vít, z ulice R. A. Dvorského, který zapĎjêil fotografii se vztahem k zaniklé Friedovø kavárnø na podloubí. Velkou Ćadu fotografií starého Dvora, spolu s písemným dokumentaêním materiálem filatelistĎ, zapĎjêil pan František Vyhnálek z ulice Milady Horákové. Fotografie budou zaĆazeny do alb doplĀující se Geislerovy sbírky. Dokumenty se vztahují do doby konání „Tekstilní a krajinské výstavy“ 5. êervence – 16 srpna 1936, na pamøČ 100. výroêí zĆízení poštovního úĆadu DvĎr Králové nad Labem. (Spoleêný veêer vystavovatelĎ). Obrovské množství fotografií zapĎjêil kronice pan Alois Fleêek z Nerudovy ulice. Vztahují se rovnøž k starým zákoutím a mnohdy i zaniklým domĎm našeho møsta. Došlo k jejich vytĆídøní a êást rovnøž okopírována do Geislerovy sbírky. Manželé Fleêkovi jsou ještø majiteli písemných materiálĎ, které stále êekají na své vyhodnocení. KronikáĆ se k tomu zatím nedostal, ale díky ochotø obou manželĎ bude dál v jejich „vytøžení“ pokraêováno. Na návrh kronikáĆe došlo Radou møsta k ocenøní spolupracovníkĎ „Kroniky“ a skuteênø významných osobností møsta. Stali se jimi pan Zdenøk Franc, Prof. Karel Martinek a Prof. Helena Rašková, která, i když postižená slepotou, dále poskytuje ve svém vysokém vøku „Kronice“ cenné podklady. Do „Kroniky“ møsta byl zaĆazen êlánek pana Antonína Friedy z Revoluêní ulice, zveĆejnøný v Královédvorských listech redaktora Miroslava Puše jako: „Minulost Palackého ulice.“ DĎvodem zaĆazení je pevné uchování tøchto materiálĎ ve Státním archivu. Panem Friedou byly pĆedány další dva jeho êlánky, obohacující nejen „Kroniku“, ale pĆedevším regionální historii møsta. Toto je zkrácenø popsaná ochota obêanĎ a „mimopracovní“ êinnost kronikáĆe za uplynulý møsíc. Všichni, kdo také chcete „Kronice“ pomoci – uêiĀte tak. Dostane se Vám nejen podøkování, ale jistø i dobrého pocitu, že jste pro ni nøco udølali.

Vpravo s kyticí je ministr školství a kultury Prof. Dr. Zdenøk Nejedlý a vlevo od nøho tehdejší pĆedseda Møstského národního výboru bratr (národní socialista) JindĆich Bém pĆi uvítání na zdejším námøstí dne 27. dubna 1946. Po ministrovi byly pojmenovány Láznø pod Zviêinou v majetku ROH.

UprostĆed ministr a pĆímo nad ním je tedhejší pĆedseda Okresního národního výboru Dvora Králové nad Labem – soudruh (komunista) Josef Prokop u tehdejšího muzea v Neumannovø vile (nyní ZOO). 106


DUBEN

Domov sv. Josefa – chránøné dílny Jak již bylo kronikou zaznamenáno, patĆí sem bufet urêený pro obyvatele Domova, dále práce na poêítaêi a výroba ozdobných pĆedmøtĎ. Do této poslední êinnosti patĆí výroba pohankových polštáĆkĎ, hedvábných kravat i malování sklenøných obrázkĎ. Dílna zamøstnává osm lidí a jejich výrobky je možné zakoupit pĆi akcích Domova. „Firmám nabízíme možnost náhradního plnøní za povinný podíl zamøstnávání osob se zdravotním postižením formou nákupĎ našich výrobkĎ a služeb“, vysvøtlil Ćeditel Domova Lukáš Holub. Chránøné dílny jsou spolufinancovány z fondĎ Evropské unie a státního rozpoêtu. Domov pĆipravuje další dílny. Byla by to kuchyĀ a prodejna pro klienty i zamøstnance a zahradnictví. Mervartovi pĆednášejí Tentokrát to byly kulturní a pĆírodní krásy Moravy, které zhlédla hrstka vørných pĆíznivcĎ.

Manželé se vzájemnø dopĀují. PĆíznivci jsou všechny generace.

Paneláky møsta a možná regenerace Møsto se chce zapojit do státního programu regenerace panelových domĎ a schválili už území o které se bude jednat. PĆipravují se pĆípravné práce, bez kterých není možné dosáhnout státní dotaci. K tomu je potĆeba vytvoĆit pracovní skupiny, které vyžaduje státní správa. V nich budou zástupci Technických služeb, vedení møsta, jednotlivých odborĎ a správci domĎ. Ti by møli vytvoĆit plán, podle kterého se bude postupovat. V tomto pĆípadø se jedná o panelovou výstavbu v lokalitø Strž, která byla stavøna v sedmdesátých letech, kdy zde vyrostlo tĆináct panelových domĎ, školka a jesle. Nad sídlištøm vyrostla základní škola a sportovní hala. Po roce 1989 se zpĎsob výstavby zmønil a dalších tĆináct domĎ bylo postaveno bez použití panelĎ. Doplnøno bylo døtské hĆištø, v pĆízemí domĎ jsou malé obchĎdky. Poêet bytĎ je však v novém pojetí daleko menší. Ministerstvo pro místní rozvoj mĎže poskytnout na jednu žádost maximálnø šest milionĎ korun, rozhodovat bude kvalita projektu. Nauêná stezka bojišČ z války roku 1866 Radní møsta podpoĆili Komitét pro udržování památek prusko – rakouské války z roku 1866 a schválili vybudování nauêné stezky s názvem: „Po bojištích u Dvora Králové.“ Kromø památníkĎ v samotném DvoĆe Králové jsou ještø pomníky v KocbeĆi a Choustníkovø Hradišti. Møsto na to poskytne tĆicet tisíc korun, s financemi se pĆipojí Komitét. Zastaví møsto vodu TIB÷? Krajský soud zrušil únorové rozhodnutí Okresního soudu v Trutnovø, podle kterého møsto nesmølo zastavit dodávku vody akciové spoleênosti TIBA. Radní møsta usnesením v úvodu roku rozhodli, že vyĆeší pohledávky vĎêi Tibø zastavením dodávek vody. 107


DUBEN

„Usnesení zĎstává v platnosti. Pokud firma v nejbližší dobø dluh neuhradí, vodu jim vypneme“, Ćekl starosta møsta Ing. JiĆí Rain. Dluh podle radnice dosahuje nøkolika desítek milionu korun. Kdy møsto uzavĆe vodu, není jasné, a jak sdølil Ćeditel VodovodĎ a kanalizací Ing. Zdenøk Kouba: „Dojde k tomu v nøkolika nejbližších dnech.“ Generální Ćeditel TIBY Pavel Nedvídek k tomu sdølil: „Proti rozhodnutí krajského soudu se odvoláme.“ Møsto a VaK jsou ochotné jednat. „Staêil by nám i vørohodný pĆíslib, že Tiba pohledávky zaplatí“, dodal Ćeditel VaK Kouba. K vyrovnání by mohlo dojít i nepenøžní formou, napĆíklad pĆevedením budov nebo jiného majetku. Dne 13. dubna došlo k odstavení vody pro generální Ćeditelství Tiby, závodĎm zavĆena nebyla. Velikonoce a co k nim dĆíve a nyní patĆí Velikonoce jak známo nejsou pevným svátkem. Slaví se po prvním úplĀku po jarní rovnodennosti, tedy kdykoliv mezi 22. bĆeznem až 25. dubnem. Tento nejvýznamnøjší kĆesČanský svítek møl a má mnoho lidových obyêejĎ. Už jenom slova Velikonoce, Jidáš, beránek, kraslice a Ćehtaêky jsou symbolikou. Velikonoênímu týdnu se dodnes Ćíká velký, svatý a nebo pašijový. Každý den nese své jméno: „Modré pondølí, Šedivé úterý, Škaredá stĆeda, Zelený êtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a nedøle se oznaêuje jak Hod Boží velikonoêní. Za symboliku je tĆeba považovat: Jidáše - peêivo z kynutého tøsta v podobø provazu (na kterém se Jidáš obøsil). Beránek - symbolika Krista, který byl jako nevinný beránek ukĆižován. Kraslice – z ruského êerveného, darovány byly dívkami za blahodárné vyšlehání. ąehtaêky - møly svolávat k bohoslužbø, když ve êtvrtek „ulétly zvony.“ Velikonoce – byly a jsou obdobím obdarování a radosti nad vzkĆíšením Ježíše. Výstava v Møstském muzeu Jedná se o výstavu pod názvem Škola základ života aneb Dødeêek ve škole. Návštøvníci si Ćadu vystavovaných vøcí mohou sami vyzkoušet. Pochází z doby trvání prvé republiky a padesátých let. PatĆí sem však také psaní „brkem“ namáêeným v kalamáĆi a nebo psaní olĎvkem na tabulku z bĆidlice. éást výstavy je vønována vývoji školství našeho regionu.

Døti ve starých lavicích se uêí vázat pionýrské šátky.

Vzpomínka na rok 1948, plakáty a pionýrské prapory. 108


DUBEN

Školní pomĎcky minulých let.

Obrazy, které zdobily tĆídy pĆed padesáti lety.

Ocenøní Rady møsta DvĎr Králové nad Labem

Ocenøní byli mimo pĆítomných hostĎ zleva: místostarosta Mgr. Vasil Biben, ocenøná Prof. RNDr. Helena Rašková, místostarostka Mgr. Edita VaĀková, starosta Ing. JiĆí Rain, ocenøný Prof. RNDr. Karel Martinek, ocenøný páter František Beneš a ocenøný Zdenøk Franc. 109

DUBEN


KronikáĆ møsta pĆedal Radø møsta êtyĆi návrhy na Ocenøní. V odpovødi starosty møsta bylo kronikáĆi sdøleno: Vážený pane, dovolte mi pozvat Vás dne 26.4.2006 do Staré radnice, kde bude panu Karlu Martinkovi, Dr.Sc., panu ZdeĀku Francovi a paní Prof. Helenø Raškové pĆedáno Ocenøné Rady møsta DvĎr Králové nad Labem. Toto ocenøní je pravidelnø udølováno na setkání úspøšných obêanĎ našeho møsta, kteĆí svými dlouholetými aktivitami pĆispøli k propagaci, rozvoji a šíĆení dobrého jména møsta. Slavnostního pĆevzetí Ocenøní Rady møsta se uskuteêní v 15.00 hodin v konšelské síni. S úctou Ing. JiĆí Rain v.r. KronikáĆ pĆedal k ocenøní ještø êtvrtý návrh na pana ZdeĀka Richteru za jeho „betlémáĆskou“ êinnost, (viz kronika + pĆílohy), k ocenøní však již podruhé nedošlo. étvrtým ocenøným obêanem se stal páter František Beneš, který byl navržen Ćímsko-katolickou farností møsta. Na slavnostním ocenøní v konšelské síni Staré radnice byl pĆedstaven tømito slovy: „Po ukonêení základní školy vystudoval gymnázium, poté byl dva roky na fakultø éVUT Praha. PĆestoupil na teologii do LitomøĆic. Tu úspøšnø dokonêil a na knøze byl vysvøcen v roce 1974. Vpravo ocenøný p. Zdenøk Franc, vlevo p. František Beneš. V rámci praxe byl kaplanem na nøkolika místech a farnostech a v prosinci 1979 nastoupil jako administrátor døkanství do Dvora Králové nad Labem. V srpnu 1991 byl pĆeložen do Litomyšle, kde ve funkci vikáĆe pĎsobí do souêasné doby. Významným zpĎsobem a svými êiny pĆispøl ke kulturnímu døní v našem møstø, pĆedevším v dobø totality. OtevĆel opravený kostel Sv. Jana KĆtitele pro veĆejnost tím, že umožnil poĆádání koncertĎ. PodpoĆil revoluci v roce 1969 svými veĆejnými vystoupeními, kázáním v kostele a svou pĆirozenou autoritou. Na naše møsto nezapomíná ani v souêasné dobø, úêastní se rĎzných akcí, navštøvuje naše spoluobêany, kteĆí se na nøho obracejí ve svých životních situacích.

Ocenøní pátera Beneše byla pĆítomna velká êást z Ćad vøĆících našeho møsta, od kterých obdržel dar a kvøtiny. 110


Zprava ocenøný Prof. RNDr. Karel Martinek v rozhovoru s jeho navrhovatelem, kronikáĆem Pavlem Janouškem.

DUBEN

Ocenøná Prof. RNDr. Helena Rašková v rozhovoru s kronikáĆem a navrhovatelem Pavlem Janouškem

Slavnostní akt pĆedání Ocenøní møsta uvádøla paní Ing. Holubcová, vedoucí pĆíslušného odboru, a došlo k nøkolika nepĆesnostem v podání titulĎ jmenovaných, dokonce i jména jednoho z ocenøných. To pochopitelnø vážnø narušuje celý slavnostní akt a bylo to pĆítomnými právem kritizováno. (Martinka místo Martínek, biskup místo vikáĆ, oslovení oceĀované jako„zlatý hĆeb veêera“, nepĆesného titulování a další).

Starosta møsta Ing. JiĆího Rain pĆi svém projevu k ocenøným.

O hudební doprovod se vhodným zpĎsobem zasloužila Základní umølecká škola, klávesy p. zástupkynø Machková. 111

DUBEN


Zprava pan redaktor „Vlastivødného êtení“ Jan Schwarz, v rozhovoru s p. starostou Ing. Rainem.

Na závør došlo k pohoštøní pozvaných i nepozvaných hostĎ pĆítomných „Ocenøní.“

Prezident Klaus a Lída Rakušanová Podle tiskového êlánku v KV s názvem „Eintopf po orientálsku“ své hostitele v AnkaĆe Václav Klaus nepochybnø potøšil, když jako jeden z mála evropských politikĎ prakticky bez výhrad podpoĆil plné êlenství jejich zemø v Evropské unii. „Otázka je, jestli vødøli, co jim ve skuteênosti Ćíká. Ještø pĆed dvøma lety totiž Klaus Turecko za souêást Evropy „z kulturní perspektivy“ nepovažoval a dovedl si ho v ní pĆedstavit jen jako „souêást zóny volného obchodu.“ Prezident doslova Ćekl, že „pokud bychom chtøli uvaĆit evropský eintopf, pak by do nøj Turecko nepatĆilo.“ DĎchody dnes a zítra V souêasnosti je v naší republice 2,6 milionĎ penzistĎ, kterým se vyplácí dĎchody. Ty nejsou v žádné závratné výši, pĆedstavují asi 40 % hrubé mzdy a vyplácí se pravidelnø. Jaké jsou ale souvislosti: - nyní pĆipadá jeden dĎchodce na dva plátce, ale to nevydrží ani do konce tohoto desetiletí. - nastupuje však krize porodnosti odstartovaná v osmdesátých letech, kterou pozorujeme zatím ve školních tĆídách. - to zapĆíêiní, že již za 15 let budou místo dvou plátcĎ na jednoho dĎchodce pracovat tĆi. - poêet plátcĎ ještø asi deset let poroste, ale za stejnou dobu vzroste poêet dĎchodcĎ êtyĆikrát. - po roce 2015 budou nastupovat do práce „slabé roêníky“ a sníží se tedy poêet plátcĎ absolutnø. - v dobø, kdy dnešním prvĀáêkĎm „potáhne“ na padesátku, budou êtyĆi miliony dĎchodcĎ a stejný poêet plátcĎ. - nabízí se otázka, jak vysoký bude muset být odvod vymøĆovaný k platu, aby staêil staršího obêana uživit? 112


DUBEN

DĎchodci, ale i obêané v aktivním vøku se zajímají o rĎst cen a výdølkĎ, proto je na snímku pĆehledná tabulka. Sympozium sochaĆĎ? V létø by se mølo konat první sympozium na Starém hĆbitovø. Po tĆi týdny by zde mølo osm mladých umølcĎ vytváĆet plastiky z pískovce na zadané téma. Zastupitelé na uvedenou akci vyêlenili na 100 tisíc korun a sochy zĎstanou v majetku møsta. Úêastníky budou mladí sochaĆi z blízkých HoĆic. Dva z úêastníkĎ by møli být z ciziny, snad z družebních møst. Námøt bude urêen pĆed zaêátkem sympozia. ZŠ Strž a adopce na dálku VeĆejnost se tiskem dozvødøla o úmyslu ZŠ Strž podpoĆit život døtí v rozvojových zemích. Jak vysvøtlila Ćeditelka školy Šárka Šantrochová: „NemĎžeme pochopitelnø pomoci všem, ale rozhodli jsme se pomoci jednomu nebo dvøma døtem. PotĆebnou êástku chceme získat sbørem papíru a také sponzorskými dary. Je nám známo, že na jedno dítø je potĆeba od pøti do sedmi tisíc korun, podle toho, z které je zemø. Tato penøžní êástka by møla staêit na rok školní docházky, obleêení, potraviny a školní pomĎcky. Naše škola by zpøtnø dostala kopii vysvødêení adoptivního dítøte. Tamní døti mají stejné sny jako naše døti a chtøly by se stát uêiteli, policisty a nebo zdravotníky a zlepšit situaci ve své zemi.“ ZemĆel skaut a dobrý êlovøk - Miroslav Šturma Nad jeho rakví se s ním za skauty rozlouêil pan Karel Malý tømito slovy: „PĆišli jsme se dnes rozlouêit s dobrým êlovøkem, starostlivým tátou a dødeêkem a my, skauti, s milým kamarádem – bratrem Mirkem Šturmou. Bratr Mirek Šturma zasvøtil svĎj život skautingu – pĎsobil v našem skautském stĆedisku již od pĆedváleêných let a patĆil vždy k obøtavým êinovníkĎm. PĎsobil v mnoha skautských funkcích, které vždy vykonával se svou povøstnou peêlivostí. Za svou obøtavou êinnost pro skautskou organizaci byl nøkolikrát ocenøn nejvyššími orgány Junáka, a to, když mu byl udølen ąád junácké lilie a pozdøji ještø Junácká medaile díkĎ. 113

DUBEN


Za své dlouholeté zásluhy byl v roce 1998 pĆijat do êestného Svojsíkova oddílu, který sdružuje nejzasloužilejší skauty a skautky z celé naší vlasti. Mezi námi skauty byl bratr Mirek pro svoji vlídnou a kamarádskou povahu velmi oblíben, a i když jsme o jeho vážném onemocnøní vødøli, pĆesto nás velmi zarmoutila zpráva o jeho skonu. Chtøl bych se z tohoto místa za celou skautskou rodinu s milým bratrem Mirkem rozlouêit tím, co møl i on rád – textem krásné skautské písniêky a názvem: Vzpomínka Když soumrak padá do polí a v naše lesy známé, na tiché svoje údolí rádi si vzpomínáme. Na chvíle v lesích prožité si vzpomínáme rádi, neboČ nám mládí navrací a všední život sladí. Milý Mirku, døkuji Ti za všechny skauty Královédvorského stĆediska, kterému jsi vønoval tolik svých sil a êasu, za Tvoji obøtavou práci ve skautské êinnosti a slibuji Ti, že na Tebe budeme vždy vzpomínat jako na dobrého skauta a milého kamaráda. Buó êest Tvojí památce! Dotace møsta na fasády domĎ Majitelé domĎ v historickém centru møsta mají možnost, spolu s majiteli budov, které jsou kulturními památkami, získat dotaci. Møsto schválilo podmínky, za kterých bude na rekonstrukci pĆispívat. To by mølo významnø pĆispøt k tomu, aby došlo ke zlepšení vzhledu møsta. Trhy na námøstí Každý poslední êtvrtek se konají na námøstí trhy. Námøstí se zcela zaplní trhovci, kteĆí se snaží prodat zboží všeho druhu. Na rozdíl trhĎ, které se odbývaly v minulém století, jsou však zcela jiné. Tehdy to byly pĆedevším výpøstky sedlákĎ, kteĆí se snažili udat své produkty z rostlinné a nebo živoêišné produkce. Dnes je to pĆedevším otázka cukrovinek, nøco málo Ćemeslné práce a nejvíce je zastoupeno zboží prĎmyslové povahy. a textil všeho druhu.

Levný textil z dovozu v bývalém textiláckém møstø. 114


DUBEN

KošíkáĆská Ćemeslná výroba.

Stánky lákají vším možným. vkusným i nevkusným.

Všechno se již pĆipravuje na tradiêní majáles. 115

DUBEN


ZOO opøt v novém Zahájení mezisezóny znamená navrácení kopytníkĎ do výbøhĎ. To je dle Ćeditelky RNDr. Dany Holeêkové možné „až zaêne rĎsti tráva, pĆestanou noêní mrazíky a bude tepleji.“ PĆesto zahrada nabízí pohled na více jak tisícovku zvíĆat, v pavilonu Vodní svøt se návštøvníci mohou potøšit i volnø vypuštønými opiêkami drápkatými. Stavební êinnost vrcholí na pavilonu šelem, kde jsou psi hyenoví, zvøtší se výbøh tygrĎ a vzniká expozice o historii ZOO. „Tu otevĆeme pĆi kvøtnové oslavø pøtapadesátého výroêí vzniku zahrady“, dopovødøla Ćeditelka Dana Holeêková. Mistrovství republiky hokejových tĆíd PĆíležitost bojovat na Mistrovství republiky hokejových tĆíd si zajistilo spoleêné družstvo Dvora Králové a Náchoda. Finálový turnaj se hrál ve Vítkovicích a úêast si vybojovali nadøjní hokejisté vítøzstvím v základní skupinø êtvrtých tĆíd. Naši žáci bojovali ve finalové skupinø „A“ s moravskými kluby HC Vítkovice Steel (2:4), HC Ytong Brno (2:2), Vsetínská hokejová (0:6). Naši zástupci tedy obsadili êtvrté místo ve skupinø a do dalších bojĎ nepostoupili. Skonêili tedy mezi osmi úêastníky jako sedmí, ale i to je obrovský úspøch.

Druhým nejlepším brankáĆem byl vyhlášen žák Denis Kozák z našeho møsta

Bývalé „Uhelné sklady“ Tyto pozemky získala stavební firma Protivítr, vlastní demoliêní výmør na stavby, které tu zĎstaly a tøžká technika už dokonce srovnala êást pozemku. Møly by tu vyrĎst bytové domy a v jejich pĆízemí obchody. Studie, jak budou stavby vypadat, však dosud nebyla zveĆejnøna.

Zamýšlená stavba zcela zastíní knihovnu. 116


DUBEN

Pohled z Tylovy ulice smørem na východ.

„Vavroušák“ a êást „Kohoutova dvora“.

Módní pĆehlídka „kyprých žen“ Konala se v salonku, a dokonce i na zahrádce restaurace „U Slunce.“ Úspøch pĆehlídky a zájem dívek a žen poĆadatele z obchodu „U veselé êarodøjnice“ jistø pĆekvapil. Organizátorka Marie Pourová k tomu uvedla: „Bereme to jako podporu êeským výrobcĎm obleêení.“ Volby do snømovny se blíží Krkonošské noviny 19. dubna 2006: „Už je to za pár. Ještø sedm týdnĎ na sebe strany budou kydat bláto a pomluvy v bojovné pĆedvolební kampani, a pak êást národa za plentou vybere, kdo na další roky obsadí teplá a výnosná místeêka v Poslanecké snømovnø.“ „...Velké strany už se za šestnáct let demokracie nauêily dølat volební kampaĀ profesionálnø. éSSD úzce spolupracuje s americkou spoleêností PSB, Obêanští demokraté uzavĆeli dohodu o spolupráci s polskou stranou Právo a spravedlnost (PiS), jejíž experti by møli stranø pĆedat zkušenosti z vedení vítøzné volební kampanø. To vše je pochopitelnø znaênø drahé: sociální demokraté do reklamy na sebe sama napumpují 100 milionĎ, ODS má pĆipraveno 80 milionĎ, lidovci 45 milionĎ a komunisté 30 milionĎ.“

117

DUBEN


Strany už mají êísla: 1. Strana zdravého rozumu 2. éeské hnutí za národní jednotu 3. Balbínova poetická strana 4. Liberální reformní strana 5. Právo a Spravedlnost 6. Nezávislí (Hnutí nezávislí) 7. éeská pravice 8. Koruna éeská (monarchistická strana éech,Moravy a Slezska) 9. Obêanská demokratická strana 10. éeská strana sociálnø demokratická 11. SNK Evropští demokraté 12. Unie svobody – Demokratická unie 13. Helax – Ostrava se baví 14. Pravý Blok 15. 4 Vize 16. éeská strana národnø socialistická 17. Moravané 18. Strana zelených 19. Humanistická strana 20. Komunistická strana éech a Moravy 21. Koalice pro éeskou republiku 22. Národní strana 23. Folklor i Spoleênost 24. KĆesČanská demokratická unie – éeskoslovenská strana lidová 25. Nezávislí demokraté (pĆedseda V. Železný) 26. Strana Rovnost šancí Putování za nosorožcem ZOO uskuteênila turistický pochod o délce sedmi kilometrĎ a vedoucí do éertových hradĎ. Stanovištø budou s nosorožêí tématikou a výtøžek startovného bude vønován na záchranu tøchto vzácných tlustokožcĎ. Filmový veêer JiĆího Beneše Ve špejcharu Mø- muzea se uskuteênil filmový veêer. Návštøvníci se mohli setkat s filmovou tvorbou amatérského filmaĆe, který se zúêastnil mnoha êeských a mezinárodních soutøží neprofesionálního filmu a videa. Autor JiĆí Beneš uvedl pásmo krátkých filmĎ: Chorus canentium Záboj, Už se berou, Jak se schovávalo slunce, Jana, Stále mlád a Dodnes se toêí..... Velká škoda, že tento zajímavý veêer navštívilo jen patnáct obêanĎ. Volby v cizinø „netáhnou“ Poprvé bylo možné volit mimo republiku v roce 2002. Tehdy ze zaregistrovaných 70.000 potenciálních voliêĎ hlasovalo o budoucím parlamentu jen 3.700 lidí. V letošním roce se zaregistrovalo v USA a na Slovensku necelé êtyĆi stovky éechĎ. PĆitom jen na Slovensku žije trvale asi 60.000 obêanĎ êeské národnosti. Také v Rakousku, kde žije pĆes deset tisíc êeských obêanĎ, jich je zaregistrováno jen sto. PĎl milionu pro spolky møsta Podpory se dostalo dvaceti sedmi projektĎm místních spolkĎ. Nejvíce penøz dostal hudební klub Barakuda na vybudování hudebního centra a Komitét pro obnovu památek z války 1866, který chce vybudovat nauênou stezku. Dále je to Obêanská poradna pĆi farní charitø - 45.000 Kê, døtský klub StĆelka, dále to byla dotace tvĎrcĎm serveru www.kralovedvorsko.cz, (40.000 Kê).

118


DUBEN

Mezi další zajímavé projekty je Expedice Skandinávia Klubu Natura a Sdružení Arnika na organizování êinnosti dobrovolníkĎ smøĆující k Domovu svatého Josefa a domovu dĎchodcĎ. Podpory se dostalo také Ponny centru, které organizuje výcvik a jízdy pro døti s celého Trutnovska. Podpory møsta se dostalo také letním akci v Kuksu pri rekonstrukci „PĆepadení Sporckova panství“ (15.000), a další projekty dostanou zhruba po desíti tisících korun, pĆevážnø na akce v soutøžích urêených døtem. Vítøzná a vøtrné elektrárny? Do rakouského Poysdorfu (asi tĆicet kilometrĎ od hraniêního Mikulova), se mohou vypravit pĆíznivci i odpĎrci vøtrných elektráren. O jejich umístøní se má jednat na nøkterém z pĆíštích veĆejných zasedáních obecního zastupitelstva. Spoleênost Eldaco má zájem vybudovat „vøtráky“ podél silnice na Pilníkov. Zapomenutá tváĆ møsta? élánek redaktora BedĆicha Machka v K.N.: „Do konce letošního roku vyjde kniha Zmizelé éechy. Jejím základem jsou historické snímky ze sbírky Vlastimila Geislera, které doplĀují fotografie získané kronikáĆem Pavlem Janouškem v poslední dobø. Knížka seznámí êtenáĆe s møstem, které mnohdy nepamatují už ani pamøtníci. Z rodinných archivĎ se podaĆilo získat do atraktivní publikace skuteêné zajímavosti, pĆedevším ojedinølé snímky již dávno zboĆených domĎ a památek.“ Den zemø v našem møstø ZOO spolu s DDM Jedniêka uspoĆádali ke Dni zemø turistický pochod. Jak vysvøtlila Jana Mysliveêková z oddølení propagace: „Úêastníci se tu z panelĎ dozvødøli o historii, vývoji, dĎvodech ohrožení i životø nosorožcĎ v ZOO.“ ZŠ Komenského uklízeli nepoĆádek v pĆíkopech a na veĆejných plochách v regionu møsta, na další døti êekaly pĆírodovødné soutøže. Další úspøch SokolĎ našeho møsta PĆeboru v pĆespolním bøhu poĆádaném v Kolínø se zúêastnila pøtice bøžcĎ. Bøhem byly slavnostnø zahájeny sletové sportovní soutøže, které budou doprovázet nadcházející XIV. všesokolský slet. Závodníci z našeho møsta møli konkurenci v atletických družstvech z Kolína, Hradce Králové, Opavy a Plznø a nejen, že se neztratili, ale vybojovali pro jednotu nøkolik cenných umístøní: V kategorii mladších žákyĀ si výbornø vedla Magdaléna Hanzlíêková, která mezi 38 závodnicemi získala na trati 1240 m šesté místo, dorostenka KateĆina Kuncová skonêila na trati 3320 m jako êtvrtá, dorostenec Martin Janíêek byl na trati 4360 bronzový a Lukáš Malý ve stejné kategorii pátý. Juniorka Anita Šturmová získala na trati 3320 m zlatou medaili a tím i titul pĆebornice éOS. Kronika blahopĆeje. Volby, volby, volby Volby do Poslanecké snømovny Parlamentu éeské republiky se uskuteêní ve dnech 25. a 3. êervna 2006. Místa konání voleb v našem møstø jsou v tøchto okrscích: Okrsek 1. ZŠ Komenského, 2. TIBA Ćeditelství, 3. JUTA 3., 4. JAAS JaromøĆská, 5. ZŠ 5. kvøtna, 6. DIAKONIE, 7. SPŠ Wolkerovo nábĆeží, 8. SOŠ a SOU Elišky Krásnohorské, 9. OBJEKT ê 212 Jiráskova, 10. ZŠ PodharČ, 11. Møstské muzeum, 12. ZŠ Schulzovy sady, 13. ZŠ Žíreê, 14. MateĆská škola Lipnice, 15. Restaurace Malibu Zboží, 16. MateĆská škola Verdek, 17. ZŠ Strž. Pokladna MøÚ V zájmu zkvalitnøní a zvýšení dostupnosti služeb obêanĎm byla zavedena od dubna t.r. možnost placení úhrad po provozní dobø centrální pokladny Technických služeb v pondølí až v pátek do 18,oo hodin v recepci u informátorek.

119

DUBEN


Jarní úklid møsta Noviny královédvorské radnice: „Po dlouhé a nároêné zimø Technické služby zahájily jarní úklid møsta. Bohužel v této práci jsou jim znaênou pĆekážkou zaparkované automobily na silnicích. Ve spolupráci s Møstskou policií budou od 18.04.2006 uzavírány jednotlivé ulice a bude zde provádøn celoplošný úklid zejména celoplošného materiálu. éištøní se týká i chodníkĎ. Uzavírky ulic budou vêas oznaêeny pĆenosnými dopravními znaêkami. Úklid bude probíhat smørem od centra møsta do okrajových êástí .......“ Domov sv. Josefa nás potĆebuje Je jediné zaĆízení v éeské republice, které poskytuje lidem nemocným roztroušenou sklerózou opravdové útoêištø. V domácí atmosféĆe s odbornou zdravotní péêí zde lidé nevyléêitelnø nemocní mohou žít aktivní, plnohodnotný a dĎstojný život. Provoz Domova sv. Josefa je financován z více zdrojĎ. Platby od zdravotních pojišČoven pokrývají necelých 40 % nákladĎ na provoz oddølení pro pĆechodné pobyty. Vøtšinu tolik potĆebných financí jsme nuceni získávat nejen ze státních dotací, které jsou nepostaêující, a plateb klientĎ, ale též z grantových programĎ nadací a Evropské unie. Nezbytnø dĎležité jsou pro Domov sv. Josefa dary od firem a jednotlivcĎ. Pomozte s námi lidem, kteĆí nemøli to štøstí, aby zĎstali zdraví. Uvítáme jakoukoliv pomoc, finanêní i materiální. Velkou pomocí je zprostĆedkování kontaktĎ na jiné možné sponzory a v neposlední Ćadø i šíĆení povødomí o Domovø sv. Josefa. Døkujeme za libovolný pĆíspøvek, každý je pro nás dĎležitý, zvláštø když je trvalý. DobĆe si uvødomujeme, že bez Vaší pomoci bychom nikdy našim klientĎm nemohli poskytnout „teplo domova.“ Rádi bychom pĆipomnøli podnikatelĎm i fyzickým osobám, že nám adresované dary si mohou odeêíst ze základu pro výpoêet danø. (V pĆíštím møsíci kroniky budou podchycena další dĎležitá fakta z Domova sv. Josefa) „Zimák“ - šatny a technické prostory Demolicí starých budov a vymýcením svahu Valové uliêky zaêala další etapa rekonstrukce zimního stadionu. Letošní náklady by møly êinit êtrnáct milionĎ korun. „Práce budou pokraêovat pilotáží pro založení budovy bloku I., vzhledem k nedostatku místa bude stavba zaĆíznuta do svahu a zajištøna pilotovou stønou“, informoval pan Miroslav Šnajdr z odboru rozvoje a investic. Blok I. znamená vybudování sedmi šaten, masážní místnost, prostor pro trenéry, úpravnu bruslí a hokejek, sklad výstroje a zázemí obsluhy technického personálu. Zaêala se bourat stará budova vedle „zimáku“, aby ustoupila projektované stavbø.

Stará zástavba je zbouraná, zaêne se stavøt. 120


DUBEN

Ženy v politice? Zástupkynø žen na kandidátkách jsou pĆevážnø na nevolitelných místech a v tomto procentuelním poêtu: ODS - 20,5 %, SNK – ED 24,-%, KDU – éSL 21,4 %, Zelení 33,6 %, éSSD 22,-%, KSéM 26,5 %. Hurvínkovy osmdesátiny Døtmi oblíbená loutka pĆežila již svého tvĎrce, ĆezbáĆe Gustava Noska, pĆežila i ty, kdo jí vdechli život. Byli to Josef Skupa a Miloš Kirschner. Hurvínek je jen o šest let mladší Spejbla. Nyní patĆí autorská práva Helenø Štáchové, manželce Miloše Kirschnera, ale opøt dochází k novému soudnímu jednání. Poslední z Ćad strojních tiskaĆĎ textilu KronikáĆi se podaĆilo vyfotografovat jedny z posledních tiskaĆĎ, kteĆí se ještø vyuêili v oboru strojní tiskaĆ v bývalém národním podniku TIBA, aby potom po dlouhá léta pracovali na závodø Zálabí.

Zleva mistr strojní tiskárny Luboš Fibiger, strojí tiskaĆ OldĆich VoboĆil a tiskaĆ Miroslav Forman jako dĎchodci na námøstí.

Královédvorský majáles Program na nedøli 30. dubna: - 14,00 Zahájení majálesu s velkým êarodøjnickým rejem na námøstí (TŠ Bonifác ze Rtynø v Podkrkonoší, hry soutøže, êarodøjnická módní pĆehlídka s pĆehlídkou). - ENTR mladá kapela z Hradce Králové - The Beatles Revival - Lampionový prĎvod se Ćazením pĆed gymnáziem - OhĀostroj na námøstí - éarodøjnická zábava se skupinou Start

Malé êarodøjniêky v pĆedveêer májálesu za nevlídného a chladného poêasí. 121

DUBEN


Moderátorky se zhostily svého úkolu dobĆe.

Celodenní pobyt v chladnu nesvødêil ani hlavním organizátorkám Zuzanø éermákové a Vandø Kotíkové z Hankova domu.

Taneêek na námøstí byl docela pĆíjemným zahĆátím.

Nedølní velmi studené a deštivé dopolední poêasí odradilo mnoho obêanĎ, ale vlastní odpolední program se vydaĆil. Díky moderátorkám se bavily døti i dospølí. Program na pondølí 1. kvøtna: - 10,00 Mládežnický dechový orchestr ZUŠ Hronov a mažoretky Bonifác ze Rtynø - 13,00 Big Band Dvorský - 14,30 Papa Steph dixielandová kapela z Luêence - 16,00 Fleret s Jarmilou Šulákovou Nedølní program byl již za pĆíznivøjšího poêasí kdy se usmálo i slunce. Vynikající byla slovenská kapela Papa Steph, Fleret i Big Band Dvorský. Také návštøvníkĎ bylo více než pĆedchozí den. Slovenská kapela z Luêence diváky nezklamala – byla výteêná. 122


Nedølní odpoledne se umoudĆilo a návštøvníci mohli sledovat pestrý program.

DUBEN

Každý by Jarmile Šulákové mohl závidøt její optimismus.

Skupina Fleret s Jarmilou Šulákovou

Na námøstí byl pĆítomen i Vladimír Železný, aby v pĆedvolebním klání rozdal pĆítomným svoji pohlednici s programem Nezávislých demokratĎ – k jeho projevu nedošlo. V programu této strany jsou tyto pĆedvolební sliby: -

Razantnø a nemilosrdnø zatoêíme s korupcí na všech úrovních Víme, co udølat se zbyteêným senátem Lepší podmínky pro éesko v Evropské unii Rovná a sociálnø vlídná daĀ Podpora êeským zemødølcĎm Byty našim obêanĎm, ne spekulantĎm z EU Máme rádi ženy. V managementu i v politice Obnovíme penzijní fond republiky PodpoĆíme obce, které se starají o seniory Europoslanec Vladimír Železný bojuje o své volební pĆíznivce svojí podobiznou, autogramem a programem: 123

DUBEN


Volnoêasové centrum „StĆelka“ Zahájilo svoji êinnost již v Ćíjnu loĀského roku a jak nyní vysvøtlil pan faráĆ Czekala: „Chtøli jsme nabídnout døtem jinou formu trávení volného êasu. Na rozdíl od kroužkĎ tady nic neplatí, nejsou ani vázané pravidelnou docházkou.“ StĆelka je otevĆena každý den odpoledne a navštøvuje ji pĆibližnø tĆicet døtí.. O víkendech se konají výlety, kromø her s nimi vedoucí chodí sportovat. Døtem se také nabízí zahrada. PĆesto, že je StĆelka na faĆe a mezi vedoucími jsou Ćádové sestry, není to náboženský kroužek a dostává se zde odpoêinku všem. Drobné zajímavosti møsíce dubna - PĆed 40 lety ( 31. bĆezna 1966) byla v Sovøtském Svazu vypuštøna automatická sonda Luna 10, která byla první umølou družicí Møsíce. - V Domovø dĎchodcĎ v Roháêovø ulici si senioĆi zdobí svøtnice vlastnoruênø vyrobenými velikonoêními kraslicemi. - PĆed 15 lety (31. bĆezna 1991) byla ukonêena platnost a êinnost Varšavské smlouvy, založené 14. 5.1955. Protokol o ukonêení byl podepsán 1. êervence 1991 v Praze. - Møstský úĆad, který zamýšlí postavit objekt dalšího obchodního Ćetøzce na místø dnešního VaKu, nemíní však pro obyvatele šestibytovky zajišČovat náhradní bydlení. - Dne 29.3. 2006 bylo êásteêné zatmøní Slunce od 11 do 14 hodin. - ŠesČáci hokejových tĆíd Dvora a Náchoda se umístili na êtyĆdenním turnaji v JaromøĆi na pøkném tĆetím místø. - Do konce bĆezna se nedalo pro nevhodný terén na travnatém fotbalovém hĆišti hrát, zápasy byly odloženy. Na umølém trávníku v Rychnovø nad Knøžnou remizoval DvĎr nad FC Hradec Králové B (éFL) 1:1. - Škola hrou – tak ZŠ v KocbeĆi obohatil vyuêování, když v jedné ze tĆíd probíhaly fyzikální pokusy, ve druhé lekce úêesĎ a malování a v tølocviênø se sportovalo. - Fotbalisté mají novou posilu svých Ćad. Stal se jí útoêník Petr Samek, který se významnø podílel na tĆech brankách v síti Svitav. - Také v letošním roce se podaĆilo zachovat døtskou pohotovost, soukromého lékaĆe a sestru. Víkendový provoz hradí kraj, zbytek møsto. Za møsíc využije tyto služby asi deset døtí. - Domov svatého Josefa opøt prodává benefiêní pohlednice, za které se utržilo pøtasedmdesát tisíc korun. - Pletení nosorožci k projektu StĆední floristické školy v Hradci Králové pĎjdou do dražby. - V obci Borovnice jedná sdružení o opøtovném postavení Haklova mlýna. Co chybí, jsou finance. - Jedniêka pĆijímá pĆihlášky na prázdninové tábory v Chorvatsku, na VĆešČovø a chatový v obci Kalná. - ZŠ Komenského uspoĆádala „Jarní dílnu“ se zdobením kraslic, pletení pomlázek a zhotovení pĆedmøtĎ na výzdobu bytĎ. Maminky a uêitelky napekly pro návštøvníky sladkosti. - 11. dubna 1945 byl osvobozen nacistický koncentraêní tábor Buchenwald Rudou armádou a tento den je také „Mezinárodním dnem solidarity politických vøzĀĎ.“ - 12. dubna „Svøtový den letectví a kosmonautiky k 45. výroêí prvního letu êlovøka do vesmíru – kosmonauta Jurije Gagarina na sovøtské kosmické lodi Vostok – l. - Je jistø zajímavé, že dnešní mladí školáci už nedovedou pojmenovat ve své vøtšinø svátky Velikonoc: „Zelený êtvrtek, Velký pátek – den pĆísného pĎstu a ukĆižování Krista, Bílou sobotu – zaêátek Velikonoc a Nedøli – Boží hod velikonoêní, slavnost zmrtvýchvstání Pánø. Jen den pomlázky „Pondølí velikonoêní“ je jim dosud tradicí. - Na Tešnovské pĆehradø byl ukraden motor z hliníkové pramice. - Jehnø paovce hĆivnaté se poprvé narodilo v ZOO. - Byl uskuteênøn svoz nebezpeêných odpadĎ po celém møstø, urêený fyzickým osobám. - ZOO se oblékla do velikonoêního hávu a došlo k výzdobø všemi symboly jara. - Královédvorský okruh se plánuje na polovinu êervna. - Nømecká vláda se koneênø po šedesáti letech rozhodla otevĆít nacistické záznamy o zavraždøných Židech a nucenø nasazených, které pokládala dosud za dĎvørné. - Snømovnou opøt neprošel zákon o kouĆení v restauracích, navrhovaný lidoveckým poslancem Josefem Janeêkem. - Uskuteênil se sbør zahradního odpadu (vøtve,listí, tráva) - Kynologický spolek a møstský psí útulek chystá letos poprvé celostátní seriál závodĎ v agilitø. 124


DUBEN

- Zájem o sbírku na zachování Francisovy turbíny (technická památka) se zatím nesetkává s velkým zájmem obêanĎ, møsto chce získat dotace. - 24. duben se slaví jako Mezinárodní den skautĎ a skautek. Patronem jim je sv. JiĆí pro jeho stateênost a ušlechtilost.. - Uplynul rok od demise vlády premiéra Stanislava Grosse, nastoupil nový premiér JiĆí Paroubek a nová vláda. - PĆed patnácti lety byl ve Cvikovø vyroben poslední Trabant. Vyrábøl se od 7. listopadu 1957 a mnoho tøchto „automobilĎ“ jezdilo i v naší republice. - Volby v Maóarsku vyhrála levice. - Po dlouhé dobø se v katarské televizi Al-Džazíra objevil na videozáznamu Usáma bin Ládin, zakladatel teroristické sítø Al-Káida, nejhledanøjší terorista. Vyzval k bojkotu Západu, vêetnø jeho zboží.

125

DUBEN

126


Kulturní události m síce dubna

Recommend Documents