Kulturní cestovní ruch Brno divadelní

Kulturní cestovní ruch – Brno divadelní

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí této bakalářské práce paní Ing. Martině Doleţalové za cenné rady, informace a trpělivost. Dále mé velké díky patří Mgr. Šárce Řezáčové, která mi byla velkou oporou. A v neposlední řadě bych ráda vyjádřila své díky také mému příteli a rodině za podporu a trpělivost.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Kulturní cestovní ruch – Brno divadelní Bakalářská práce

Autor: Tereza Malá Vedoucí práce: Ing. Martina Doleţalová Jihlava 2016

Copyright © 2016 Tereza Malá

Abstrakt MALÁ, Tereza: Kulturní cestovní ruch – Brno divadelní. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: Ing. Martina Doleţalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 56 stran. Cílem bakalářské práce je analýza ekonomických přínosů návštěvníků vybraných brněnských divadel v rámci kulturního cestovního ruchu města Brna. Teoretická část se věnuje objasnění pojmů: cestovní ruch, kultura, kulturní cestovní ruch. Dále se teoretická část věnuje pojmu divadlo se zaměřením na Národní divadlo Brno seznámení s městem Brnem. Praktická část je věnována dotazníkovému šetření a vyhodnocení výsledků tohoto šetření. Klíčová slova Brno. Divadlo. Ekonomika. Kultura. Kulturní cestovní ruch.

Abstract MALÁ, Tereza: Cultural Tourism Brno – theater. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Supervisor: Ing. Marina Doleţalová. Levels of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2016. 56 pages. The aim of the thesis is analysis of the economic benefits of visitors of selected theatres in Brno in the context of cultural tourism in the city of Brno. The theoretical part is devoted to clarification of terms: tourism, culture, cultural tourism. Furthermore the theoretical chapter focuses on the term theatre with focus on the Brno National Theatre and familiarization with the city Brno. The practical part is devoted to the questionnaire survey and evaluation of there results of this evaluation. Keywords Brno. Culture. Cultural tourism. Economy. Theater.

7

Předmluva Vybrat téma pro mou bakalářskou práci, kterým je Kulturní cestovní ruch – Brno divadelní, pro mě nebylo vůbec sloţité a to hned z několika důvodů. Město Brno je mi velmi blízké a to nejen proto, ţe jsem se zde narodila a bydlím tady, ale také proto, ţe byť je město Brno moderním centrem jiţní Moravy, přesto si zachovává svůj kulturní, historický a osobitý ráz. Z výše uvedených důvodů pro mě bylo zajímavé dozvědět se více informací o Brně a kulturním cestovním ruchu v tomto městě.

8

Obsah Obsah ................................................................................................................................9 Úvod................................................................................................................................11 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................12 1

Vymezení pojmu cestovní ruch ...............................................................................12

1.1 Definice cestovního ruchu ........................................................................................ 12 1.2 Význam cestovního ruchu ........................................................................................ 14 1.2.1 Přínosy cestovního ruchu .............................................................................. 15 1.2.2 Náklady související s rozvojem cestovního ruchu ........................................ 15 1.2.3 Rizika cestovního ruchu ................................................................................ 15 1.3 Typologie cestovního ruchu...................................................................................... 16 2

Cestovní ruch a ekonomie .......................................................................................18

2.1 Cestovní ruch a spotřeba ........................................................................................... 18 2.2 Příjmy z cestovního ruchu ........................................................................................ 19 2.3 Multiplikační efekt v cestovním ruchu ..................................................................... 19 2.4 Cestovní ruch jako součást světové ekonomiky ....................................................... 20 2.4.1 Cestovní ruch a zaměstnanost ....................................................................... 20 3

Kultura .....................................................................................................................21

3.1 Vývoj kultury ............................................................................................................ 22 3.2 Kultura, cestování a kulturní cestovní ruch .............................................................. 23 3.3 Brno a kultura ........................................................................................................... 25 3.3.1 Vývoj kultury na Brněnsku ........................................................................... 26 4

Národní divadlo Brno – NdB ..................................................................................28

4.1 Historie Národního divadla Brno .............................................................................. 29 4.2 Divadelní scény NdB ................................................................................................ 30

9

4.2.1 Divadlo Reduta .............................................................................................. 30 4.2.2 Mahenovo divadlo ......................................................................................... 31 4.2.3 Janáčkovo divadlo ......................................................................................... 31 PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................32 5

Interpretace výsledků...............................................................................................33

6

Závěr ........................................................................................................................46

7

Zdroje ......................................................................................................................48

7.1 Zdroje elektronické ................................................................................................... 48 7.2 Zdroje kniţní ............................................................................................................. 50 8

Seznam tabulek ........................................................................................................51

9

Seznam grafů ...........................................................................................................51

10

Seznam příloh ......................................................................................................52

11

Přílohy..................................................................................................................52

10

Úvod Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se budu zabývat pojmem cestovní ruch. Vysvětlím zde, co si pod tímto pojmem představit a také jaké jsou jeho klady a zápory z ekonomického hlediska. Dále seznámím čtenáře s pojmem kultura a také vysvětlím co je to kulturní cestovní ruch. V posledním úseku teoretické části práce se budu věnovat městu Brnu a také divadlům, které v tomto městě najdeme. Praktická část má za úkol zhodnotit dotazníkové šetření, na které odpovídali vybraní respondenti, tedy návštěvníci divadel. V této části práce je jednotlivě vyhodnoceno všech dvanáct otázek z dotazníku. Otázky jsou vyhodnoceny pomocí grafů, komentářů. Cílem bakalářské práce je analýza ekonomických přínosů návštěvníků vybraných brněnských divadel v rámci kulturního cestovního ruchu města Brna.

11

Teoretická část 1 Vymezení pojmu cestovní ruch Cestovní ruch je významným odvětvím národního hospodářství. Význam cestovního ruchu během 20. století významně vzrostl a stal se všední součástí ţivota občanů vyspělých států. Cestovní ruch povaţujeme za společensko-ekonomický fenomén současnosti. Velkou částí pomáhá ke tvorbě hrubého národního produktu a také přispívá k vyrovnávání regionálních disparit. Cestovní ruch povaţujeme za interdisciplinární jev, tento pojem můţeme vysvětlit následovně: Cestovní ruch je objektem bádání velké škály vědních oborů. Výsledky bádání z jednotlivých vědních oborů dávají vzniknout interdisciplinární vědě neboli teorii cestovního ruchu. Teorie cestovního ruchu ve vztahu k vědním oborům, které se zabývají cestovním ruchem má integrující a generalizující poslání. Cestovní ruch – turismus, dnes bývá mnohdy nazýván jako turistický průmysl, vytváří širokou škálu aktivit a participuje na něm velká škála subjektů. Toto odvětví má za cíl organizovat, ulehčit a vylepšit obyvatelstvu cestování, ať se jedná o poznávací nebo rekreační cestovní ruch. Nejdůleţitějším subjektem bývá v cestovním ruchu cestující občan. Abychom mohli těmto subjektům, tedy cestujícím občanům vyhovět, byla v cestovním ruchu vytvořena celá řada profesí a speciálních podnikatelských subjektů. Pokud tedy pohlédneme na tento obor z ekonomického hlediska, můţeme také v jistých souvislostech hovořit o takzvaném multiplikačním efektu, kterému bude věnována samostatná kapitola.

1.1 Definice cestovního ruchu V odborné literatuře najdeme mnoho vymezení cestovního ruchu. Ráda bych zde uvedla několik velmi významných definic. Například definice podle známých autorů:  W. Hunziker, K. Krapf;  C. Kaspar;  M. Gúčik;

12

 UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu). Jedna z nejstarších definic, která byla na dlouhou dobu základním kamenem vědeckého bádání cestovního ruchu a vytvořila základ pro objasnění faktů podstatných pro cestovní ruch, hovoříme o definici podle švýcarských autorů W. Hunzikera a K. Krapfa.  W.Hunzinger,K.Krapf (1942, In Kopšo,1979:Gučík,2010) Cestovní ruch považovali za soubor jevů a vztahů, vyplývajících z cestování a pobytu osob na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalé usazení nebo výkon výdělečné činnosti. Další významná definice je zaloţena na motivaci účastníků cestovního ruchu. Tato významná definice, která byla schválena na konferenci v St. Gallenu, bývá díky tomu také často označován jako St. Gallenská definice autora C. Kaspara.  C. Kaspar (1975, In Sölter; Berg, 2010; Gúčik, 2010) Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro jejichž místo pobytu není ani hlavním místem bydliště, ani místem výkonu výdělečné činnosti. Na území České republiky a Slovenské republiky se komplexním vymezením cestovního ruchu zabýval Marian Gúčik.  Gúčik, M. (2000, In Gúčik, 2004; Gúčik, 2010) Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku. Světová organizace cestovního ruchu si dala za cíl sjednotit definici turismu a k této příleţitosti uspořádala Světová organizace cestovního ruchu v roce 1991 mezinárodní konferenci v Ottawě zaměřenou na problematiku statistiky cestovního ruchu. Dala tak vzniknout následující definici.

13

 Světová organizace cestovního ruchu – z hlediska statistiky se cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě. [18]

1.2 Význam cestovního ruchu Cestovní ruch bývá také často směrodatným ukazatelem pro ţivotní úroveň obyvatel. Zde bych ráda uvedla společenské funkce turismu:  pomáhá všeobecnému rozvoji osobnosti,  umoţňuje obnovení fyzických a duševních sil – relaxace,  slouţí jako náplň volného času,  podílí se na vytváření nového ţivotního stylu – transformací zvyklostí a návyků z cizích zemí a oblastí,  podílí se také na vzdělávání a kulturní výchově osob,  napomáhá k vzájemnému poznávání či porozumění mezi národnostmi,  motivuje ke znalostem cizích jazyků,  vědecko-informační funkce – směna informací a vědeckých objevů (kongresová turistika).

14

1.2.1 Přínosy cestovního ruchu Přínosy turismu můţeme zhodnotit z několika hledisek:  ekonomického – přispívá k tvorbě nových pracovních příleţitostí, slouţí jako zdroj kapitálu, přispívá k rozvoji řemesel – obecně napomáhá zvýšit konkurenceschopnost určitého území, podporuje hospodářsky nevýkonné či postiţené oblasti,  sociálního – napomáhá k lepšímu rozvoji a úrovni veřejných sluţeb, propaguje místní folklór a tradice – přispívá k růstu kvality ţivota a také ţivotní úrovně určité oblasti,  environmentálního – zvyšuje odpovědnost návštěvníků k ţivotnímu prostředí.

1.2.2 Náklady související s rozvojem cestovního ruchu Náklady spojené s cestovním ruchem mohou být následující:  náklady na infrastrukturu– kanalizace, vodovody, telekomunikace, letiště a dopravní síť,  energetické náklady,  náklady spojené s likvidací odpadů.

1.2.3 Rizika cestovního ruchu Mezi rizika v turismu řadíme:  poškození životního prostředí – konkrétně při nadměrně velké návštěvnosti např. návštěvníci nerespektují určitá nařízení a příkazy, následně můţe docházet k devastaci památek či flóry a fauny.  socio-kulturní změny lokality – místní obyvatelé mění ţivotní styl, změna systému hodnot, dochází ke střetu kultur to znamená ohroţení jejich autentického způsobu ţivota.

15

1.3 Typologie cestovního ruchu Turismus se v kaţdodenním ţivotě projevuje v pestrých druzích a formách, které se pořád rozvíjejí a obohacují v návaznosti na poptávce účastníků turismu a moţnostech nabídky. Rozlišujeme druhy a formy cestovního ruchu. Druhy cestovního ruchu – druhy určujeme na základě způsobu realizace. Formy cestovního ruchu – určujeme podle stimulů k účasti na cestovním ruchu. Tabulka 1: Členění cestovního ruchu podle MMR ČR Druhy cestovního ruchu podle místa realizace podle původu návštěvníků podle vlivu na platební bilanci podle počtu návštěvníků podle délky trvání podle způsobu zabezpečení podle způsobu financování podle převaţujícího místa pobytu podle věku návštěvníků

Formy cestovního ruchu rekreační kulturní společensky orientovaný sportovní ekonomicky orientovaný specificky orientovaný

Typy cestovního ruchu aktivní incentivní poznávací venkovský veletrţní a kongresový lázeňský a rekreační

(Zdroj: Ivica Linderová. Cestovní ruch – teoretická a právní východiska)

16

Tabulka 2: Druhy cestovního ruchu Kriterium geografické hledisko

Charakteristika domácí vnitřní regionální národní zahraniční mezinárodní počet návštěvníků individuální kolektivní(skupinový–většinou přes CK nebo CA, klubový např. Club Mediterraneé) věk návštěvníků mládeţnický rodinný (rodiny s dětmi) seniorský (od 55 resp.60 let) délka účasti výletní (do 24 hodin) krátkodobý (stanovený počet dní, tj. v ČR 2 aţ 3 dny, ve Francii 7–8 dní) víkendový dlouhodobý (dovolená) převaţující místo pobytu městský příměstský venkovský (agroturistika, hipoturistika) horský,vysokohorský (hory, jeskyně, splav) přímořský roční období sezónní (letní,zimní) mimosezónní (jaro,podzim) předsezónní např. před letní sezónou pro Středomoří v květnu posezónní např. po letní sezóně pro Středomoří v září celoroční svátky (Silvestr, Velikonoce) individuální cesta (např. backpackers – baťůţkáři) způsob organizování organizovaný zájezd (pobyt, přes CK nebo CA) ţelezniční (záţitkové vlaky např. Orient Express, vyhlídkové vlaky např. pouţitý dopravní prostředek Bernina Express) lodní ( okruţní plavby, plavby na hausbótu např. na Baťově kanálu) letecký autoturistika, mototuristika, karavaning dynamika statický (pobytový) dynamický (putovní) sociologické hledisko návštěvy příbuzných a známých etnický/genealogický (např. hledání předků, cesty po starých ţidovských městech) způsob financování volný vázaný (část nákladů nese návštěvník a část nákladů hradí příslušná organizace) dopad na ţivotní prostředí masový (tvrdý) ekologický (měkký, šetrný k ţivotnímu prostředí)

(Zdroj: Ivica Linderová. Cestovní ruch – teoretická a právní východiska)

17

2 Cestovní ruch a ekonomie Turismus je jedním z nejrozsáhlejších hospodářských odvětví ve světě. Velmi často bývá označován jako odvětví, které má jedinečný ekonomický význam a multiplikační efekt, neboť působí na vývoj ostatních hospodářských sektorů.

2.1 Cestovní ruch a spotřeba Spotřebu v cestovním ruchu můţeme označit za historicky nový druh spotřeby, významně se vyvíjející od 20. století. Růst spotřeby závisí na docílené úrovni společensko-ekonomického vývoje. Spotřeba je v turismu chápána jako soubor uspokojených potřeb návštěvníků. Definuje se objemem výdajů na turismus, respektive příjmů z turismu. Spotřeba v turismu začíná v místě trvalého bydliště dále během cestování a také v cílovém místě. Mezi charakteristické znaky spotřeby, které vychází z historických aspektů, patří:  masovým charakterem,  prostorovou koncentrací,  substitucí potřeb,  komplementaritou (podmíněnost),  sezónností.[1] Tabulka 3: Členění spotřeby Hledisko podle způsobu financování uspokojování potřeb podle způsobu zabezpečení předmětu spotřeby podle druhu cestovního ruchu

Charakteristika individuální spotřeba společenská spotřeba neorganizovaná spotřeba (jednotlivci) organizovaná spotřeba (CK, organizace) v domácím cestovním ruchu v příjezdovém cestovním ruchu ve výjezdovém cestovním ruchu ve vnitřním cestovním ruchu v národním cestovním ruchu v zahraničním cestovním ruchu

(Zdroj: Ivica Linderová. Cestovní ruch – teoretická a právní východiska)

18

2.2 Příjmy z cestovního ruchu Pod pojmem příjmy z cestovního ruchu si můţeme představit příjmy od návštěvníků cestovního ruchu. Návštěvníci v cestovním ruchu uspokojují své potřeby a to prostřednictvím spotřeby statků a sluţeb cestovního ruchu. Příjmy z cestovního ruchu představují příjmy od návštěvníků cestovního ruchu, kteří uspokojují své potřeby spotřebou statků a sluţeb cestovního ruchu a to během cestování a také při pobytu a rekreaci v cílovém místě. Pomocí příjmů změříme spotřebu, tzn. (rozsah uspokojení potřeb návštěvníků). Výdaje návštěvníků z účasti na cestovním ruchu dělíme na:  přímé výdaje – souvisí se spotřebou v cestovním ruchu – jedná se o přepravní sluţby ale také sluţby ubytovací a pohostinské,  nepřímé výdaje – do těchto výdajů zahrnujeme zboţí dlouhodobé spotřeby, jejich nákup je vyvolán účastí na cestovním ruchu – potápěčská a lyţařská výstroj, karavan,  indukované výdaje – výdaje zaměstnanců jednotlivých podniků na cestovní ruch hrazené z jejich pracovních příjmů.

2.3 Multiplikační efekt v cestovním ruchu Podniky cestovního ruchu získávají od návštěvníků příjmy za uskutečněné sluţby – podniky tyto příjmy spotřebovávají na nákup surovin či sluţeb od dodavatelů. Pokud podnik tyto příjmy spotřebuje, znamená to, ţe se dostanou do hospodářského (ekonomického) koloběhu – ve finále vstoupí do oběhu v podobě daní či úspor nebo dovozu. V transformačním procesu příjmy procházejí několika stádii a tím pádem vyvolávají násobící účinek – tedy multiplikační efekt. V důsledku vzájemné závislosti odvětví kaţdá změna agregátní nabídky způsobí také změnu reálného outputu, zaměstnanosti či příjmů. Koeficientem této změny je multiplikátor. Multiplikační efekt působí na produkci příbuzných odvětví (vyrovnává produkci a působí na tvorbu pracovních míst, ale také výdělků). V závislosti na velikosti multiplikačního efektu jsou ovlivňovány růsty investic do odvětví cestovního ruchu.

19

2.4 Cestovní ruch jako součást světové ekonomiky Cestovní ruch vytváří významnou část světové ekonomiky ale i hospodářství jednotlivých států. Pro některé oblasti je to hlavní zdroj příjmů místního obyvatelstva. Ve 20. století bylo pro odvětví cestovního ruchu zlomové, protoţe se cestovní ruch stal součástí ţivotního stylu mnohých lidí a to zejména ve vyspělých státech. Cestovní ruch má svá pozitiva ale i negativa, která se odvíjí od vloţených nákladů. Negativa jsou pak spojena zejména se škodami na ţivotním prostředí.  Cestovní ruch se podílí nepřímo 10 % a přímo 5 % na evropském HDP. [16] Hrubý domácí produkt – HDP HDP je mnoţství statků a sluţeb, které ekonomika vyprodukovala za určité období. Měříme celkový produkt výkonnosti hospodářství.[16]  Hrubý domácí produkt – můţeme vyjádřit jako soubor statků a sluţeb vyjádřený v peněţních jednotkách vytvořený za určitou časovou jednotku výrobními faktory (práce, přírodní zdroje, kapitál) na území daného země.  Hrubý národní produkt – můţeme vyjádřit jako soubor statků a sluţeb vyjádřený v peněţních jednotkách a vytvořený za určité časové období výrobními faktory, které obvykle jsou ve vlastnictví občanů daného státu. Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu státu byl v České republice v roce 2014 2,8 % a podíl cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě byl 2,7 %. Oproti předchozím rokům jsme zaznamenali určitý pokles, např. v roce 2003 byl podíl cestovního ruchu na HDP 3,5% a na hrubé přidané hodnotě 3,4%,přičemţ se jedná zejména o přímé efekty cestovního ruchu. [1]

2.4.1 Cestovní ruch a zaměstnanost Pracovní pozice jsou tvořené přímo v podnicích, které mají za úkol uspokojovat poptávku po cestovním ruchu. Tyto podniky představují přímou zaměstnanost odvětví cestovním ruchu. UNWTO zjistila, ţe podíl zaměstnanosti v turismu je v zemích, které mají rozvinutým cestovní ruch aţ 10 %. Přímo v cestovním ruchu pracuje 7–8 milionů Evropanů.

20

3 Kultura Vysvětlení slova kultura se během staletí značně měnilo. Nejprve se slovo týkalo pouze pěstování uţitkových plodin. Avšak ve starověkém Římě se objevilo jako metafora, kterou Marcus Tullius Cicero tlumočil Platónův pojem "péče o duši". Od 16. století se pojem kultura vyuţívá pouze pro označení vybraných lidských činností, převaţují činnosti umělecké. Do kultury můţeme zařadit hudbu, literaturu, umění a někdy se také k pojmu kultura také řadí věda jménem filosofie. Kulturologie je speciální věda zabývající se výzkumem kultury. Mezi definice, které nejlépe vystihují pojem kultura, patří definice podle Lawlesse, Murphyho. ,,Kultura je ta část skutečnosti, kterou společenské vědy znázorňují analytickými modely.“ /Lawless 1979:38/

,,Kultura je celistvý systém významů, hodnot a společenských norem, kterými se řídí členové dané společnosti a které prostřednictvím socializace předávají dalším generacím.“ /Murphy 1989:32/

21

3.1 Vývoj kultury Neţ se Evropa stala rozsáhlou kulturní oblastí, prošla několika vývojovými fázemi. S označením Evropa se setkáváme jiţ v 8. století před Kristem ve chvalozpěvu na řeckého boha Apollona připisovaném Homérovi. Základní etapou byl starověk, rozkvět kultury řecké, římské a ţidovsko-křesťanské. Po zániku římské říše se šíří křesťanství po celé Evropě, aby se od 9. století vytvářela hlavní centra pozdějších evropských zemí. S postupným narůstajícím sebevědomím v dalších stoletích se rozvíjí i vědomí, ţe jedinec je současně se svou národností i Evropanem a tudíţ členem evropského kulturního společenství. V porovnání s Asií je Evropa kulturní oblastí, kde se zrodila svobodná osobnost. V Evropě se rozvíjí věda, umění a budují se nové sociální vztahy. Asie je kolébkou všech velkých náboţenství. V Asii je svazek člověka s duchovním světem odedávna něčím samozřejmým. Na konci 15. století přistupuje ke kultuře Evropy a Asie Amerika a dává vzniknout kultuře, která staví do popředí materiální svět. Bavíme-li se o kultuře, máme na mysli náboţenství, umění, vědy a filosofii, které původně tvořily celek, a počínaje středověkem se stále více odlišovaly. Kaţdá kultura vytváří svůj ideál vymezený dobovými okolnostmi, impulsy, moţnostmi. Vědomí, ţe lidé měli dříve záţitek inspirace z duchovního světa, je důleţité k chápání vývoje kaţdé kultury. Nedílnou součást kultury tvoří také kultura tělesná. Lidské chování se ve zvláštní podobě projevuje v lidských hrách. Čas vymezený rituálním slavnostem a hrám tvořil vţdy součást kultury kaţdého lidského společenství. Často jsou to výtvarná díla, která nám umoţňují sledovat prostor, kde docházelo ke konání her, jejich účastníky, ať byli přímými aktéry či pouhými diváky. Kultura lidského těla, ideál fyzické krásy a jeho svázanosti s krásou ducha nás zajímá stejně, jako umělecká díla, která jsou odrazem i odkazem dalším generacím.

22

Základy evropské kultury se rodily po tisíciletí za hranicemi dnešní Evropy. Vznikaly postupně na úpatí středoasijských horských masivů, rodily se mezi řekami Eufrat a Tigrid. V kultuře starověkého Egypta a ve středomořské oblasti v popředí s Krétou. Antická kultura pak přetavila ve svém vývoji řadu těchto podnětů do specifické podoby a římské impérium vytvořilo spojnici mezi starověkým světem a novým vývojem v Evropě. Velké stěhování národů a s ním postupné formování evropských států pak vytváří na těchto základech kultury národní.

3.2 Kultura, cestování a kulturní cestovní ruch Tempo vývoje se zrychluje ve všech oblastech lidského konání. Díky toku informací se přibliţují vzdálenosti a tím se svět zmenšuje. Turisté poznávají kulturu ostatních národů a stávají se jejími konzumenty. Země s bohatou kulturní tradicí mají moţnost více nabídnout a přilákat turisty, a tak se kultura stává specifickým druhem zboţí. I turistika sama je projevem kultury naší doby. Záleţí na kaţdé zemi jak svou kulturu a její tradice chrání a do jaké míry je ochotna nabízet ji jako jeden z atributů svého vývoje v globálním kontextu. Kulturní cestovní ruch lze jednoduše definovat jako činnost, která jistými způsoby pomáhá uspokojovat duchovní potřeby lidí (ať uţ se jedná o vzdělávání, poznání, učení, ale i rozptýlení kulturními aktivitami či zábavu). Technickou základnou kulturního cestovního ruchu jsou kulturně-historické objekty nebo například kulturní zařízení, společenská či zábavní centra. V praxi se kulturní cestovní ruch většinou nevyskytuje jen v čisté podobě, ale v kombinaci s poutním, kongresovým nebo pobytovým či lázeňským cestovním ruchem. Několik zajímavých definic podle významných autorů jako jsou například M. Pásková a J. Zelenka nebo M. Hesková, nám pomůţe pochopit pojem kulturní cestovní ruch. Začněme tedy definicí podle M. Páskové a J. Zelenky, která nám říká, ţe: Kulturní cestovní ruch neboli turismus kulturní (dále jen t.k), který je spojen s poznáváním jiných kultur, tradic, náboženství. V rámci této formy rozlišujeme vzdělávací cestovní ruch usilující také o získání znalostí a dovedností v navštíveném místě, či náboženský (religiózní, poutní) cestovní ruch, spočívající v návštěvách religiózních památek, velmi často u příležitosti náboženských obřadů a poutí. [3]

23

Definice zaloţená na ochotě návštěvníků dozvědět se něco nového, je podle M. Heskové následující: "Turismus kulturní je jednou ze základních forem cestovního ruchu, která je spojena s poznáváním historie, kulturního dědictví, kultury, tradic, zvyků a způsobu života rezidentů navštívené destinace. Může mít podobu návštěv muzeí, galerií, výstav, kulturně historických památek, archeologických lokalit, hudebních či filmových festivalů, společenských, folklorních a náboženských akcí. T. K. vyžaduje ochotu návštěvníků dozvědět se něco nového, kombinuje tedy prvky vzdělávání se zábavou a trávením volného času. Podílí se na zvyšování společenské, kulturní a odborné úrovně lidí. Často dochází k jeho prolínání s jinými formami cestovního ruchu, zejm. lázeňským, rekreačním, zdravotním a kongresovým cestovním ruchem." [3] Světová organizace cestovního ruchu ( UNWTO) říká, ţe "turismus kulturní je pohyb osob především z kulturních důvodů, jako jsou studijní cesta, umělecké představení, kulturní zájezd, cestování na festival a další akce, návštěva památek a sídel, cesta za poznáváním přírody, folklórem, uměním či poutěmi."[3] Kulturní cestovní ruch se zaměřuje na seznámení turistů s kulturními cennostmi dané lokality. Je to právě cestování, které má za cíl návštěvu galerií, památek či festivalů, etnografických zvláštností a kongresů. Cestování je podmíněno rozvojem dopravních prostředků, které umoţňují zkracovat vzdálenosti mezi různými kouty světa. Nejvíce se tomuto druhu cestovního ruchu věnují cestovní kanceláře, pro které tento druh cestovního ruchu je dalším významným zdrojem zisku. Kulturní cestovní ruch také vyuţívají vlastníci kulturních objektů a regiony, kraje či obce, pro které přináší tento typ cestovního ruchu pozitivní multiplikační efekt.

24

3.3 Brno a kultura Základní informace o městě Brně Město Brno je kulturním centrem jiţní Moravy, ale také krajské město Jihomoravského kraje, který má téměř 1,1 milionu obyvatel. Město Brno má okolo 400 000 obyvatel a je tak druhým největším městem České republiky. Díky své lokaci ve střední Evropě má skvělou strategickou polohu a výbornou dopravní dostupnost. Mezi hlavní dominanty města patří katedrála sv. Petra a Pavla na Petrově a hrad Špilberk. Po celý rok je pak moţná návštěva historického podzemí a to konkrétně Labyrintu pod Zelným trhem, dále je moţná návštěva Kostnice nacházející se pod kostelem sv. Jakuba a také návštěva populárního Mincmistrovského sklepa. Další chloubou města je hvězdárna, která nedávno prošla rekonstrukcí a stala se tak velmi moderní, můţeme říci, ţe jednou z nejmodernějších v Evropě. Ve vzdálenějším okolí Brna (do 100 Km) můţeme také najít 6 památek Unesco. Přímo v Brně najdeme také jednu památku, která je na seznamu světového dědictví zapsána a to funkcionalistická vila Tugendhat, která byla na seznam památek Unesco zapsáno roku 2001. Brno je spojováno se slavnými osobnostmi, mezi které patří například Leoš Janáček nebo Johan Gregor Mendel. Město je také důleţitým společenským a kulturním centrem dění s nespočetnou škálou městských akcí (např. Brněnský půlmaratón, brněnský Food Festival), které vedou ke zviditelnění a propagaci města. Brno je také dopravním uzlem a to na spojnici těchto čtyř metropolí: Bratislavy, Prahy, Budapešti a Vídně. Najdeme zde mnoho hotelů, penzionů a dalších ubytovacích zařízení, která jsou hojně vyuţívána turisty z celého světa. Brno je vyhledávaným městem také díky svému výstavišti světových rozměrů, konají se zde pravidelně veletrhy a mezinárodní výstavy. Mezi nejvýznamnější veletrhy patří například veletrh Techagro (konaný jednou za dva roky) nebo Motosalon, na který se kaţdoročně sjíţdějí desetitisíce návštěvníků. Brno můţeme tedy označit za město vhodné pro veletrţní a kongresovou turistiku. Najdeme zde také 14 vysokých škol, mezi nejvýznamnější patří Masarykova univerzita a Mendelova univerzita . Brno je tedy město studentské, ţije zde více neţ 86 000 studentů. Město je sídlem důleţitých státních institucí a to Moravské galerie a Moravského zemského muzea.

25

3.3.1 Vývoj kultury na Brněnsku Lidová kultura Obecně pod tímto názvem můţeme chápat kulturu středních a spodních vrstev společnosti, tedy vrstev, kterým říkáme „lidové“ – jako jsou rolníci a řemeslníci, kupci a trhovci, dělníci a zaměstnanci, úředníci a učitelé. O lidové kultuře se říká, ţe je anonymní, bezejmenná, protoţe průvodce nebo autory jevů písní, pověstí, krojů, obyčejů nebo tanců neznáme. Pro jevy lidové kultury je běţné a příznačné rovněţ to, ţe se udrţovaly a udrţují pomocí paměti. Lidová kultura v Brně se rozvíjela jako kontrast i jako prolínání dvou kulturních okruhů, městského a vesnického. V osudech Brna se střídaly epochy rozkvětu a úspěchu s údobími bídy, kdy město ničily poţáry, kdy je pustošila cizí vojska, kdy ţilo v hospodářské nouzi a ve sporech. Stalo se sídlem politických, správních, soudních, hospodářských a obchodních, náboţenských, finančních vojenských i kulturních institucí. Významnou roli na kulturním rozvoji města Brna sehrálo měšťanstvo. Od poloviny 19. století a hlavně na přelomu 19. a 20. století zakládali měšťané své spolky a instituce, dělnické domy, tělocvičné jednoty a kluby, osvětové a divadelní a pěvecké spolky. V druhé polovině 19. století, v době, kdy Brno bylo převáţně německé, vzniklo Druţstvo českého Národního divadla v Brně. Toto druţstvo se podílelo na vzniku brněnských divadel a zaslouţilo se o to, ţe v Brně máme pestrou divadelní scénu. Tomuto tématu se ale podrobněji věnuji v kapitole Historie NdB. Co se pestré brněnské divadelní kultury týká, najdeme zde divadla, se kterými jsou v současnosti spjata jména známých českých herců, kteří ovšem v Brně začínali. Miroslav Donutil vystudoval brněnskou JAMU (Janáčkova akademie múzických umění) a jiţ za studií působil v divadle Husa na provázku. Dalším známým českým hercem, kterého „odchovala“ brněnská JAMU a také začínal v Huse na provázku je Pavel Zedníček. Musím také zmínit Bolka Polívku, který má v Brně na Jakubském náměstí své vlastní divadlo tzv. Divadlo Bolka Polívky. Mezi další známé české herce, kteří studovali na JAMU a jejichţ začátky jsou spjaty s Brnem, patří například Jiří Bartoška nebo Karel Heřmánek.

26

Divadlo Husa na provázku najdeme v Brně na Zelném trhu. Mezi známá brněnská divadla patří například Divadlo na Orlí, divadlo Radost, Buranteatr a spousta dalších. Přehled brněnských divadel můţeme najít v tabulce, která je uvedena v přílohách.

27

4 Národní divadlo Brno – NdB Národní divadlo Brno, příspěvková organizace je hlavní divadelní scénou ve městě Brně. K dispozici má tři divadelní budovy: Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo a Divadlo Reduta. V Národním divadle Brno se můţeme setkat se ţánry jako činohra, opera a balet. Činohra Pod tímto pojmem si můţeme představit divadelní hru vyprávějící o činech, ţivotech a názorech lidí. Spojuje literaturu s prvky dramatického příběhu. Vypráví například o mezilidských vztazích a problémech. Do činohry nezařadíme pouze dramata s tragickým koncem ale také další ţánry jako například komedie. Opera Umělecká forma, která v sobě spojuje divadlo a hudbu. Celý text je převáţně zpíván. Jednotlivé písně v opeře jsou nazývány árie. Orchestr slouţí k zajištění hudebního doprovodu. Děj opery je popsán v takzvaném libretu. Jsou zde vyuţívány prvky tance ale i baletu. Opera byla značně populární především v dřívějších dobách, ale i v současnosti má řadu příznivců. Balet Forma scénického tance, která vyuţívá choreografii. Balet můţe být samostatné dílo, nebo můţe být součástí opery. [14]

28

4.1 Historie Národního divadla Brno Na začátku 80. let 19. století bylo v tehdy ještě z velké části německém Brně zbudováno „Družstvo českého Národního divadla v Brně“. Druţstvo bylo oprávněno k hraní divadelních her ve dvoraně Besedního domu. S postupem času byly však zpřísněny bezpečnostní předpisy. Toto působiště novým bezpečnostním předpisům nevyhovovalo, a tak bylo uvádění her zastaveno. V roce 1883 byla proto druţstvem zakoupena restaurace U Marovských s tančírnou Orfeum, která se nacházela na ulici Veveří. Tato restaurace byla přizpůsobena divadelním potřebám a v prosinci 1844 se zde začalo pravidelně hrát. Ke slavnostní příleţitosti otevření divadla byla vybrána hra autora Josefa Kolára Magelona. Prvním ředitelem se stal Jan Pištěk. Druţstvo mělo za úkol údrţbu budovy a k divadelní činnosti byla budova v sezoně pronajímána různým společnostem. V roce 1891 pak druţstvo převzalo i program do vlastní reţie a vznikla tedy Společnost Národního divadla v Brně. Vznik samostatného Československa znamenal pro město Brno další divadelní budovu k dispozici. Tato budova byla dosavadního německého divadla Na Hradbách a ostatní představení byla zajišťována i v divadle Reduta. Roku 1922 bylo divadlo převedeno pod správu nově ustanoveného kuratoria NdB. Byli zde zastoupeni představitele státu, města Brna a Druţstva. Roku 1931 bylo divadlo převedeno pod správu Moravskoslezské země pod názvem Zemské divadlo v Brně. Rok 1939 znamenal pro české divadlo v okupovaném městě Brně vyhoštění z budovy Na Hradbách a přesun zpět do budovy na Veveří. K dalším působištím divadla patřil Sokolský stadion a Besední dům, ale také sál Typosu. S postupem času byla obnovena česká představení Na Hradbách a také v divadle Reduta, přinejmenším na několik dnů v měsíci. Roku 1941 bylo Zemské divadlo zavřeno a Druţstvo bylo v roce 1942 zemským úřadem zrušeno. V letech 1945-1946 byla obnovena činnost divadla a divadlo bylo provozováno praţským Druţstvem divadel Práce. Roku 1946, po dohodě města Brna, Druţstva ale také Moravskoslezské země, bylo přiděleno pod správu sboru Národního divadla v Brně. Dne 16. srpna 1948 bylo zřízeno Státní divadlo v Brně.[5]

29

4.2 Divadelní scény NdB 4.2.1 Divadlo Reduta Divadlo Reduta se řadí k nejstarším divadelním budovám ve střední Evropě. Na počátku 17. století byl dům přestavěn na tavernu, kde působily potulné divadelní společnosti. Pro tyto potulné společnosti byl v letech 1731–1732 vystavěn nový dům hned vedle taverny. Reduta byla městem Brnem vyuţívána k pořádání společenských akcí a také divadelních představení. Velkou zajímavostí je, ţe zde v Redutě se v r. 1767 poprvé v Čechách hrálo česky a vystoupil zde jedenáctiletý W. A. Mozart. Během 18. st. budovu několikrát zachvátil poţár, naposledy roku 1870. Poté byla budova přestavěna na trţnici. Návrat k divadelním představením nastal aţ v roce 1919. V současné době je objekt vyuţíván Národním divadlem v Brně. V budově divadla Reduta můţete navštívit inscenace Janáčkovy opery NdB, činoherního souboru Mahenova divadla NdB a baletu NdB. [11] Informace Kapacita:  Divadelní sál 259 míst,  Mozartův sál 350 míst,  Slavnostní salonek 70 míst,  v divadle Reduta se konají kromě divadelních inscenací také různé koncerty, konference ale i módní přehlídky.Budova divadla je určena pro 350 návštěvníků,  Reduta se nachází na Zelném trhu, asi 5 minut chůze od hlavního nádraţí.[11]

30

4.2.2 Mahenovo divadlo Budova Mahenova divadla má velmi pestrou historii. Jak jsem se jiţ zmiňovala v předchozí kapitole, bývalé Německé městské divadlo, poté divadlo Na hradbách, později Janáčkovo divadlo. Budova tohoto divadla nyní náleţí k prvořadým architektonickým památkám v Brně, ale jeho umělecký, technický a kulturní význam je navíc zapojen do evropského kontextu. Mahenovo divadlo bylo jako první ze všech evropských divadel plně elektrifikováno. V budově Mahenova divadla můţete navštívit inscenace činohry a baletu. Kapacita sálu pro návštěvníky je 547 míst. [7]  Mahenovo divadlo můţeme najít na adrese: Rooseveltova 17, Brno 602 00

4.2.3 Janáčkovo divadlo Výstavba Janáčkova divadla probíhala v letech 1961–65. Slavnostní otevření divadla se uskutečnilo roku 1965 po mnohaletém úsilí o vybudování reprezentativní stavby českého divadla. Velkolepá stavba, obklopená parkem je určena především pro velká baletní a operní vystoupení. Hlediště bylo vystaveno v podobě stupňovitého amfiteátru. Kapacita divadelního sálu je 1055 míst.  Janáčkovo divadlo se nachází na adrese: Rooseveltova 1, Brno 602 00 [8]

31

Praktická část Praktická část této práce se zaměřuje na dotazníkové šetření. Respondenti, tedy návštěvníci Národního divadla Brno, během jednoho týdne odpovídali na dotazníky jak v tištěné podobě, tak i v internetové podobě. Celkem se výzkumu účastnilo na 400 respondentů, z toho 100 respondentů odpovídalo na dotazník v internetové podobě, 300 respondentů odpovídalo na dotazníky v podobě tištěné. Praktická část je zaměřena na vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření. Kaţdá otázka z dotazníku je v praktické části popsána a vyhodnocena grafem.

32

5 Interpretace výsledků Otázka č. 1 První otázka dotazníkového šetření si klade za cíl zjištění, kolikrát do roka respondenti zavítají do NdB.  Kolikrát do roka navštívíte NdB (Národní divadlo Brno): Reduta

……………….

Janáčkovo divadlo

……………….

Mahenovo divadlo

……………….

Graf 1: Návštěvnost NdB během jednoho roku

(zdroj: vlastní zpracování)

Z grafu můţeme vyčíst, ţe nejpopulárnější mezi návštěvníky je Janáčkovo divadlo. Na druhém místě se umístilo Mahenovo divadlo a na místě třetím najdeme divadlo Reduta. Na ose x vidíme počet návštěv za rok, na ose y jsou počty návštěvníků.

33

Otázka číslo č. 2 Cílem druhé otázky bylo zjistit, zda respondenti navštěvují divadlo individuálně nebo organizovaně (přes CK nebo jiné zájmové organizace).  Navštěvujete divadlo: a) individuálně b) organizovaně např. přes CK nebo jiné zájmové organizace Graf 2: Typy návštěvnosti

(zdroj: vlastní zpracování)

Z grafu vyčteme, ţe 15,5 % respondentů navštívilo divadlo prostřednictvím organizačních sluţeb CK nebo jiné zájmové organizace. Dále můţeme vidět, ţe 84,5 % osob navštíví divadlo individuálně.

34

Otázka č. 3 Třetí otázka si klade za cíl zjistit, kým jsou návštěvníci do divadel doprovázeni.  Navštěvujete divadlo v doprovodu: a) přátel b) rodiny c) jiné Graf 3: Doprovod návštěvníků

(zdroj: vlastní zpracování)

V grafu vidíme, ţe 49,5 % respondentů navštěvuje divadlo v doprovodu svých přátel, 37,8 % oslovených navštěvuje divadlo v doprovodu rodiny. Návštěvníků v doprovodu partnerky zavítá do divadel 3,3 % a 1 % dotázaných v doprovodu partnera. Ve společnosti školního kolektivu do divadla zavítá 10,5 % osob. A pouze 1 % návštěvníků navštíví divadlo v doprovodu svých kolegů.

35

Otázka č. 4 Cílem této otázky je zjistit, jakým druhem dopravy se návštěvníci do divadla dostávají.  Do divadla se dopravujete (můžete uvést více možností): a) pěšky b) MHD c) IDS (vlak + MHD) d) vlastní automobil e) organizovanou dopravou např. přes CK nebo jiné zájmové organizace f) jiné Graf 4: Druhy dopravy

(zdroj: vlastní zpracování)

Nejvíce dotazovaných vyuţívá k transportu do divadla městskou hromadnou dopravu a to 32,8 %. V grafu dále vidíme, ţe 22,2 % návštěvníků uvedlo v dotazníku vyuţití Integrovaného dopravního systému a 18,6 % respondentů odpovědělo, ţe do divadla chodí pěšky. Vlastní automobil vyuţívá 14,4 % dotazovaných. Organizovanou dopravu např. přes CK nebo jiné zájmové organizace vyuţívá 11 % návštěvníků. Pouze 1 % uvedlo, ţe se do divadla dopravují na kole.

36

Otázka č. 5 Pátá otázka řeší peněţní částky, které jsou návštěvníci divadel ochotni utratit za vstupenky a dopravu do divadla. Jakou finanční částku jste ochotni zaplatit za jednu návštěvu divadla – vstupenku a dopravu na osobu: Částka … Graf 5: Částka za vstupenky a dopravu

(zdroj: vlastní zpracování)

Nejčastější odpovědí na otázku, kolik jsou návštěvníci divadel ochotni zaplatit za dopravu a vstupenku do divadla byla částka 500 Kč. Další výše, která byla nejčastěji uváděna, je 300 Kč. Průměrnou částkou, kterou jsou návštěvníci divadla ochotni zaplatit, je 515,30 Kč.

37

Otázka č. 6 Šestá otázka řeší problematiku návštěvnosti ostatních kulturních zařízení či restauračních zařízení, barů, vináren a kaváren.  Spojujete návštěvu divadla s návštěvou např. (můžete uvést více možností): a) jiné kulturní instituce b) kulturní památky c) restauračního zařízení d) baru e) vinárny f) kavárny g) nákupního centra Graf 6: Návštěva divadla a ostatních institucí

(zdroj: vlastní zpracování)

Z grafu můţeme vyčíst, ţe nejvíce lidí spojuje návštěvu divadla s návštěvou restauračního zařízení. Dále potom s návštěvou baru, kavárny, nákupního centra a také s návštěvou kulturní památky.

38

Otázka č. 7 Cílem sedmé otázky je zjistit, kolik peněz jsou dotazovaní ochotni zaplatit za doplňkové aktivity. Jakou finanční částku jste ochotni na osobu zaplatit za případné doplňkové aktivity Částka:…… Graf 7: Finanční částky za doplňkové aktivity

(zdroj: vlastní zpracování)

V grafu vidíme, ţe za doplňkové aktivity jsou návštěvníci divadel nejčastěji ochotni zaplatit 500 Kč. Další částkou je 200 Kč a třetí částkou, kterou jsou návštěvníci divadel ochotni zaplatit za doplňkové aktivity je 300 Kč. Průměrnou částkou, kterou jsou návštěvníci divadel ochotni zaplatit za doplňkové aktivity, je 426,20 Kč.

39

Otázka č. 8 Tato otázka si klade za cíl zjistit, jak často návštěvníci divadel navštěvují jiné instituce ve spojitosti s návštěvou divadla. Lze konstatovat, že při každé návštěvě divadla realizujete i návštěvy dalších zařízení: ano, vţdy

ano, občas

výjimečně

spíše ne

ne, nikdy

Graf 8: Návštěvnost ostatních zařízení

(zdroj: vlastní zpracování)

V grafu vidíme, ţe 19,5 % respondentů vţdy navštěvuje i další kulturní a jiná zařízení ve spojitosti s návštěvou divadla. Dále 57,5 % občas navštíví i jiné instituce. Výjimečně navštíví jiné instituce ve spojitosti s návštěvou divadla 9,8 % respondentů. Spíše ne odpovědělo na tuto otázku 10,3 % respondentů a 3 % dotazovaných nenavštěvují ţádné další instituce.

40

Otázka č. 9 Otázka číslo devět mapuje bydliště respondentů.  Kde je vaše místo bydliště? a) v Brně b) mimo Brno ve vzdálenosti ……. km od Brna Graf 9: Místo bydliště

(zdroj: vlastní zpracování)

 31 % respondentů má bydliště mimo Brno  69 % respondentů má bydliště přímo ve městě Brně

41

Otázka č. 9

Graf10: Vzdálenost v km od Brna

(zdroj: vlastní zpracování)

 Na ose x můţeme vidět počet kilometrů.  Na ose y vidíme počet osob.  Nejčastěji uváděná vzdálenost pro dojíţdění do divadla byla 30 km a 20 km. Můţeme tedy říci, ţe návštěvníci do divadel dojíţdějí z přilehlého okolí města Brna.

42

Otázka č. 10 Otázka desátá nám říká, kolik ţen a muţů se dotazníkového šetření zúčastnilo. Výsledky vidíme v grafu v procentech.  Jaké je vaše pohlaví? a) muţ b) ţena Graf 11: Pohlaví

(zdroj: vlastní zpracování)  Výzkumu se zúčastnilo 59,5 % ţen a 40,5 % muţů.

43

Otázka č. 11 Tato otázka se zabývá věkem dotazovaných.  Jaký je váš věk? a) 18–26 b) 27–35 c) 36–49 d) 50–65 e) 66 a více Graf 12: Věk

(zdroj: vlastní zpracování)

Z grafu lze vyčíst: 36 % respondentů je ve věku mezi 18–26 lety, dále 19,3 % dotazovaných je ve věku 27–35 let, 17,8 % tázaných odpovědělo, ţe jejich věk je 36– 49 let. Dalších 15 % návštěvníků divadla se zmínilo, ţe jsou ve věku 50–65 let a 12 % respondentů se vyjádřilo, ţe jejich věk přesahuje 66 let.

44

Otázka č. 12 Dvanáctá otázka má za cíl zjistit nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů.  Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Základní b) Vyučen/a c) Středoškolské s maturitou d) Vyšší odborné e) Vysokoškolské Graf 13: Vzdělání

(zdroj: vlastní zpracování)

Mezi návštěvníky divadel, převládají osoby s vysokoškolským vzděláním. Nejvíce jsou však mezi návštěvníky divadel, osoby se středoškolským vzděláním s maturitou.

45

6 Závěr Splnění cíle mé bakalářské práce pro mě nebylo snadné. Mým úkolem byla analýza ekonomických přínosů návštěvníků vybraných brněnských divadel v rámci kulturního cestovního ruchu města Brna a to pomocí dotazníkového šetření, které nebylo úplně jednoduché, protoţe ne kaţdý dotazovaný byl ochoten na dané otázky odpovídat. Avšak našli se i ti, kteří ochotní byli, a díky nim jsem získala dostatek odpovědí, které jsem následně mohla vyhodnotit a vyvodit z nich závěry. Obecně lze říci, ţe Národní divadlo Brno produkuje pro město Brno ekonomické přínosy, spadající do přínosů cestovního ruchu a jeho multiplikačního efektu. Z provedeného šetření vyplynulo, ţe ze 400 dotazovaných navštívilo Národní divadlo Brno, kaţdý minimálně jednou ročně. Je potřeba dodat, ţe 400 respondentů je pouze malý vzorek návštěvníků divadel. Pokud vezmeme v potaz kapacity divadel – celkem se jedná o více neţ 1800 míst a počet představení, které ročně divadla odehrají, jsou ekonomické přínosy pro město Brno opravdu nezanedbatelné. Pro můj výzkum je podstatný jiţ výše zmíněný „Multiplikační efekt“, coţ je násobící efekt, který byl a je podle výsledků analýzy dotazníkových odpovědí v případě návštěvnosti divadel ve velké míře uplatňován. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe většina z 400 dotazovaných měla vţdy návštěvu divadla spojenou s návštěvou jiného zařízení např. kaváren, restaurací, vináren či barů. Téměř polovina dotazovaných po návštěvě divadla zavítala do restaurací. Dále pak respondenti navštěvovali bary, kavárny a nákupní centra. Za tyto doplňkové aktivity, tedy útraty v restauraci, baru či za nákupy, jsou návštěvníci divadel ochotni nejčastěji zaplatit finanční částku 500 Kč. Většina respondentů uvedla jako místo trvalého bydliště město Brno, coţ odpovídalo výsledku, ţe k dopravě do divadla nejvíce vyuţívali městskou hromadnou dopravu a také dotazovaní často uváděli, ţe do divadla chodili pěšky. Ti respondenti, kteří uvedli, ţe jejich trvalé bydliště je mimo Brno, nejčastěji k dopravě do divadla vyuţívali Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje nebo vlastní automobil.

46

Z uvedených výsledků šetření je patrný multiplikační efekt a sice to, ţe jedna potřeba zde vyvolává druhou – lidé si zakoupí lístek do divadla, jízdenku na vlak či autobus, lístek na městskou hromadnou dopravu, případně musí nakoupit palivo do automobilů. Kdyţ uţ do divadla zavítají, chtějí si návštěvu uţít a spojují ji s návštěvou restauračního zařízení či návštěvou kavárny nebo vinárny. Výdaje spojené se spotřebou v rámci této činnosti jsou dvojího typu přímé, kterými rozumíme nákup lístku do divadla a nepřímé kam můţeme zařadit například nákup společenského oblečení.

Finanční výdaje návštěvníků Národního divadla Brno, tedy jejich spotřeba znamenají příjmy pro poskytovatele sluţeb a prodejce zboţí, které se pak následně promítají do příjmů samotného města Brna. Podobný výzkum, jaký jsem podnikla já, zadává kaţdoročně město Brno, aby získalo podklady pro přidělení výše finanční částky divadlům z městského rozpočtu. Závěrem lze tedy konstatovat, ţe produkce Národního divadla Brno má pro město velký ekonomický význam a město samo by se mělo snaţit tyto divadla podporovat v jejich činnosti, neboť tím podporují i následně vyvolanou spotřebu, která je realizována pomocí dalších podnikatelských subjektů ve velké míře sídlících v městě Brně.

47

7 Zdroje 7.1 Zdroje elektronické [1]CESTOVNÍ RUCH – Základy a právní úprava [online]. První. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013 [cit. 2016-02-21]. ISBN 978-80-87035-82-5. Dostupné z: https://elearning.vspj.cz/pluginfile.php/79057/mod_resource/content/1/Cestovni%20ruc h.Zaklady%20a%20pravni%20uprava.pdf [2]CZECHTOURISM:

Charakteristika

a

význam

cestovního

ruchu

v

Česku. CzechTourism: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online]. Praha:

CzechTourism,

2005

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovnihoruchu-v-cesku/ [3]TURISMUS KULTURNÍ. TURISMUS KULTURNÍ [online]. Praha: ArtsLexikon, 2015

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://artslexikon.cz/index.php/Turismus_kulturn%C3%AD [4] GOtoBRNO: Brno v kostce. GOtoBRNO: Brno v kostce [online]. Brno: Turistické informační

centrum

města

Brna,

2013

[cit.

2016-03-27].

Dostupné

z:

http://www.gotobrno.cz/brno-v-kostce/t502 [5] NDB. NDB [online]. Brno: Wikimedia, 2010 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo_Brno [6]DIVADLO REDUTA BRNO: Reduta. Divadlo Reduta Brno: Reduta [online]. Brno: World Media Partners, s.r.o., 2014 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.jiznimorava.info/brno/13_57778_divadlo-reduta/ [7]NÁRODNÍ DIVADLO BRNO: Historie budovy Mahenova divadla. NÁRODNÍ DIVADLO BRNO: Historie budovy Mahenova divadla [online]. Brno: QCM, s.r.o., 2005 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/o-divadle/budovy/historiemahenova-divadla [8] NÁRODNÍ DIVADLO BRNO: JANÁČKOVO DIVADLO. NÁRODNÍ DIVADLO BRNO: JANÁČKOVO DIVADLO [online]. BRNO: QCM, s.r.o., 2005 [cit. 2016-0327]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/o-divadle/budovy/janackovo-divadlo

48

[9] DIVADLA V BRNĚ. DIVADLA V BRNĚ [online]. BRNO: Informuji.cz, 2009 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.informuji.cz/divadla/jhm/ [10] CO JE TO. CO JE TO [online]. Praha: Superia.cz, 2010 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: https://www.citacepro.com/dok/TQqnglaRnL2A5MLa [11]REDUTA NDB. REDUTA NDB [online]. Brno: QCM, s.r.o, 2005 [cit. 2016-0408]. Dostupné z: ww.ndbrno.cz/o-divadle/budovy/divadlo-reduta [12] CO JE TO. CO JE TO [online]. Praha: Superia.cz, 2010 [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://cojeto.superia.cz/literatura/cinohra.php [13]

CO JE TO. CO JE TO [online]. Praha: Superia.cz, 2010 [cit. 2016-04-08].

Dostupné z: http://cojeto.superia.cz/ruzne/opera.php [14] Streetgirl. Streetgirl [online]. Česká Republika: Strretgirl, 2011 [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://streetgirl.pise.cz/5-co-je-to-balet.html [15] Cestovní ruch v ekonomice EU se zaměřením na období hospodářské krize [online].

Praha,

2012

[cit.

2016-04-19].

Dostupné

z:

www.vse.cz/polek/download.php?jnl=se&pdf. [16] CzechTourism. CzechTourism [online]. Praha: CzechTourism, 2005 [cit. 2016-0419]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-afakta-o-cestovnim-ruchu-v-cr/ [17] TSA. Český statistický úřad [online]. Praha: ČSÚ, 2003 [cit. 2016-04-19]. Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovn iho_ruchu_v_cr [18] UNWTO. UNWTO [online]. Madrid: UNWTO, 2008 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www2.unwto.org/en

49

7.2 Zdroje knižní  CESTOVNÍ RUCH. TEORETICKÁ A PRÁVNÍ VÝCHODISKA. PRVNÍ. PRAHA: IDEA SERVIS, 2015. ISBN 978-80-85970-86-9.  Geografie cestovního ruchu a dějiny kultury pro cestovní ruch. První. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997. ISBN 80-7041-254-2.  Město pod Špilberkem: O LIDOVÉ KULTUŘE,TRADICÍCH A ŢIVOTĚ LIDÍ V BRNĚ A OKOLÍ. První. Brno: Snip, 1993. ISBN 1081-021-1993.

50

8 Seznam tabulek  Tabulka 1: – Členění cestovního ruchu podle MMR ČR (Zdro: Ivica Linderová. Cestovní ruch – teoretická a právní východiska)  Tabulka 2: – Druhy cestovního ruchu (Zdro: Ivica Linderová. Cestovní ruch – teoretická a právní východiska)  Tabulka 3: Členění spotřeby (Zdroj: Ivica Linderová. Cestovní ruch – teoretická a právní východiska)  Tabulka 4: Přehled divadel v Brně (Zdroj zpracováno podle informuji.cz)

9 Seznam grafů  Graf 1: Návštěvnost NdB během jednoho roku (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 2: Typy návštěvnosti (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 3: Doprovod návštěvníků (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 4: Druh dopravy (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 5:Částka za vstupenky a dopravu (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 6: Návštěva divadla a ostatních institucí (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 7: Finanční částky za doplňkové aktivity (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 8: Návštěvnost ostatních zařízení (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 9:Místo bydliště (zdroj: vlastní zpracování)  Graf10: Vzdálenost v km od Brna (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 11:Pohlaví (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 12: Věk (zdroj: vlastní zpracování)  Graf 13:Vzdělání (zdroj: vlastní zpracování)

51

10 Seznam příloh  Příloha č. 1

Dotazníkové šetření

 Příloha č. 2

Seznam brněnských divadel

11 Přílohy Dotazník-Bakalářská práce Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a ráda bych vás touto cestou poţádala o pomoc s vyplněním dotazníku k mé bakalářské práci, která je zaměřena na kulturní cestovní ruch v Brně. Dotazník je zcela anonymní. 1. Kolikrát do roka navštívíte NDB (Národní divadlo Brno): Reduta

……………….

Janáčkovo divadlo

……………….

Mahenovo divadlo

……………….

2. Navštěvujete divadlo: a) individuálně b) organizovaně např. přes CK nebo jiné zájmové organizace 3. Navštěvujete divadlo v doprovodu: a) přátel b) rodiny c) jiné ………………..

52

4. Do divadla se dopravujete (můžete uvést více možností): a)pěšky b)MHD c)IDS (vlak + MHD) d)vlastní automobil e)organizovanou dopravou např. přes CK nebo jiné zájmové organizace f)jiné………… 5. Jakou finanční částku jste ochotni zaplatit za jednu návštěvu divadla – vstupenku a dopravu na osobu: Částka ………… 6. Spojujete návštěvu divadla s návštěvou např. (můžete uvést více možností): a)jiné kulturní instituce b)kulturní památky c)restauračního zařízení d)baru e)vinárny f)kavárny g)nákupního centra h)jiné…………… 7. Jakou finanční částku jste ochotni na osobu zaplatit za případné doplňkové aktivity (dle odpovědi č. 5) Částka:……………..

53

8. Lze konstatovat, že při každé návštěvě divadla realizujete i návštěvy dalších zařízení (dle odpovědi č. 5) ano, vţdy ano, občas

výjimečně

spíše ne

ne, nikdy

9. Kde je vaše místo bydliště? a)v Brně b)mimo Brno ve vzdálenosti ……. km od Brna 10. Jaké je vaše pohlaví? a)muţ b)ţena 11. Jaký je váš věk? a)18-26 b)27-35 c)36-49 d)50-65 e)66 a více 12. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a)Základní b)Vyučen/a c)Středoškolské s maturitou e)Vyšší odborné f)Vysokoškolské

Děkuji za váš čas.

54

Tabulka 1: Přehled divadel v Brně Buranteatr Brno, Kounicova 22 Centrum experimentálního divadla Brno, Zelný trh 9 Divadelní dvůr MdB Brno, Lidická 12 Divadelní studio 'V' (Véčko) Brno, Veveří 133 Divadelní studio Marta Brno, Bayerova 5 Divadelní studio V Brno, Veveří 313 Divadlo Aldente Brno, Špilberk - Hlídka 2 Divadlo Barka Brno, Svatopluka Čecha 35a Divadlo Bolka Polívky Brno, Jakubské náměstí 5. Divadlo Husa na provázku Brno, Zelný trh 9 Divadlo II.PÁD Brno, Jana Uhra 11 Divadlo Líšeň Brno, Obecká 13 Divadlo na Orlí / JAMU Brno, Orlí 19 Divadlo Neslyším Brno, Cejl 87 Divadlo Polárka Brno, Tučkova 34 Divadlo Radost Brno, Bratislavská 32 Divadlo Reduta Brno, Zelný trh 4 Divadlo U stolu Brno, Zelný trh 9 G-studio Brno, Kounicova 22 Galerie Třináctka Brno Brno, Panská 13 HaDivadlo Brno, Alfa Pasáţ, Poštovská 8D Janáčkovo divadlo Brno, Rooseveltova 1 Mahenovo divadlo Brno, Dvořákova 571/20

(Zdroj zpracováno podle informuji.cz)

55