PlzeÀsko a Karlovarsko
Pfiírodní památka
âertova kazatelna
âást pfiíkrého levého svahu údolí fieky MÏe se skalními v˘chozy, asi 1 km jihov˘chodnû od Radãic. Katastrální území: Radãice, PlzeÀ
Nadmofiská v˘‰ka: 311– 340 m
V˘mûra: 2,40 ha
Vyhlá‰eno: 1974, novelizováno 1998
Skalní defilé s ãetn˘mi nápadn˘mi útvary selektivního zvûtrávání a odnosu sedimentÛ plzeÀského karbonu (skalní okna, kulisy, fiímsy aj.).
Ve skalním deGEOLOGIE filé na levém údolním svahu údolí MÏe jsou odkryty sedimenty kladenského a t˘neckého souvrství svrchního karbonu, vãetnû jejich styku. Kladenské souvrství je zastoupeno n˘fiansk˘mi vrstvami, tvofien˘mi arkózami a arkózov˘mi pískovci, ojedinûle vloÏkami prachovcÛ. Ve svrchní ãásti je vyvinut uheln˘ jílovec pfiecházející aÏ v uhelnou slojku. T˘necké souvrství je budováno arkózami a arkózov˘mi pískovci, s ãetn˘mi vloÏka-
316
PM 12
mi slepencÛ. Právû v tomto souvrství na v˘chodním okraji chránûného území jsou vyvinuty ãetné velmi nápadné a geomorfologicky zajímavé formy zvûtrávání a odnosu – zemní pyramidy, kulisy, skalní okna, fiímsy, vo‰tiny apod. Uvedené sedimenty v obou souvrstvích ukazují pestr˘ v˘voj fieãi‰tní a nivní facie. Chránûné území je souãástí georeliéfu vytvofieného dlouhodob˘m denudaãním procesem, v nûmÏ pÛsobí v˘luãnû eroznû denudaãní prvky. Dominují tu pfiíkré
aÏ velmi pfiíkré erozní svahy, vzniklé pfiímou vodní erozí MÏe pfii zahlubování údolní soustavy bûhem pleistocénu. Po stránce pedologické se zde vyvinuly pfiedev‰ím kyselé a skeletovité hnûdé pÛdy – kambizem typická (nenasycená) a kambizem rankerová. V men‰ím rozsahu leÏí pod borov˘mi porosty také kambizem dystrická. Roste tu fragKVùTENA ment reliktního boru (Hieracio pallidi-Pinetum). V kefiovém
patfie pfievaÏuje bez ãern˘ (Sambucus nigra), ostruÏiník (Rubus sp. div.) a lesní dfieviny, napfi. habr obecn˘ (Carpinus betulus). Ze zajímavûj‰ích druhÛ bylinného patra lze jmenovat chrpu por˘nskou (Acosta rhenana), fiefii‰niãník píseãn˘ (Cardaminopsis arenosa) a sleziník severní (Asplenium septentrionale). NeÏádoucí je znaãn˘ podíl invazních a expanzních druhÛ rostlin, k nimÏ patfií borovice ãerná (Pinus nigra), trnovník akát (Robinia pseudaca-
Okres PlzeÀ-mûsto
1 cia), dub ãerven˘ (Quercus rubra), kustovnice cizí (Lycium barbarum), posed bíl˘ (Bryonia alba), pámelník bíl˘ (Symphoricarpos albus), loubinec pûtilist˘ (Parthenocissus quinquefolia), tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos) a janovec metlat˘ (Sarothamnus scoparius). Entomofauna je ZVͤENA závislá na dominantní borovici lesní. Mezi vzácnûj‰í druhy patfií kozlíãek Pogonocherus decora-
tus a krasec Buprestis octoguttata. Îije tu bûÏná fauna svûtlého borového lesa. Roste zde reliktLESNICTVÍ ní bor kamenit˘ (vfiesov˘) a kysel˘ dubov˘ bor borÛvkov˘. Lesní porost spadá do kategorie lesa zvlá‰tního urãení. V ãásti skalního defilé (pfiedev‰ím na v˘chodním okraji) je nutné odstraÀovat porost tak, aby zÛstávala odkryta alespoÀ ãást v˘chozÛ karbonsk˘ch hornin se v‰emi geologick˘mi a geomorfologick˘-
mi zajímavostmi. Mimo vlastní skalní útvary je podporována smí‰ená skladba, pfiedev‰ím borovice lesní (Pinus sylvestris), dub zimní (Quercus petraea) a d. letní (Q. robur). Na vegetaci úzeVYUÎITÍ mí má znaãn˘ vliv blízkost krajského mûsta, frekventovaná komunikace a pobyt rekreantÛ v chatách vybudovan˘ch v tûsné blízkosti chránûného území. V pfiírodní památce je zakázán vstup na skalní útvary, neboÈ
kaÏdé naru‰ení v˘chozÛ vyvolává intenzívnûj‰í erozi. BIBLIOGRAFIE 428
187, 386,
1 Sedimenty svrchního karbonu s nápadn˘mi útvary selektivního zvûtrávání.
PM 13
317
PlzeÀsko a Karlovarsko
1 Území leÏí na GEOLOGIE tektonickém zlomu v karbonsk˘ch pískovcích a slepencích. Je pokryto oligotrofními kambizemûmi. Na dnû údolí b˘valo ra‰elini‰tû, ale dnes je vysu‰eno. Chránûné území zasahuje ãásteãnû na rovinu nad svahem, s ãetn˘mi skalními v˘chozy. Na jednom z nich je pozoruhodn˘ geomorfologick˘ útvar, tzv. pupek – pískovcová konkrece, která vystupuje ze skály. Území pokr˘vá oligotrofní subvarieta kyselé kambizemû typické, místy v celcích s nasycenou kambizemí. Vût‰inu lesních KVùTENA porostÛ v pfiírodní památce tvofií acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). Men‰í ãást zaujímají kulturní smrãiny a smí‰ené porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) s dubem zimním (Quercus petraea). V podrostu najdeme bûÏné lesní druhy bylin, napfi. konvalinku vonnou (Convallaria majalis), zemûÏluã hofikou (Centaurium erythraea), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum, hru‰tiãku zelenokvûtou (Pyrola chlorantha). Z obratlovcÛ byli ZVͤENA na území zji‰tûni ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), je‰tûrka obecná (Lacerta agilis), slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis) a datel ãern˘ (Dryocopus martius). Na pfiestárlé zbytky pÛvodních listnat˘ch porostÛ jsou vázány nûkteré vzácnûj‰í druhy hmyzu. Îil zde tesafiík Akimerus scha-
1
Tesafiík Akimerus schaefferi.
2 efferi – v souãasnosti sice jiÏ není potvrzen, ale ani vylouãen. Byl tu nalezen také tesafiík Pedostrangalia revestita, hnojník Aphodius zenkeri aj. Na celém úzeLESNICTVÍ mí, vãetnû prosvûtlen˘ch míst v jehliãnat˘ch monokulturách, dochází k silné pfiirozené obnovû dubu. V pfiístupn˘ch místech jsou provádûny bûÏné zásahy. Kultury borovice je tfieba postupnû v rámci obnov pfiemûnit na smí‰ené porosty s vy‰‰ím podílem dubu, smrkové porosty na dubové.
2
Staré listnáãe hostí mj. vzácné druhy tesafiíkÛ.
318
PM 14
MAPA ÚZEMÍ
strana 327
Pfiírodní památka
Doubí
Porost v lesní trati Borek asi 1 km severnû od zástavby mûsta Plznû, v˘chodnû od Ïelezniãní trati PlzeÀ – Îatec, na v˘chodním (pravém) bfiehu bezejmenného pfiítoku Boleveckého potoka. Katastrální území: Bolevec
Nadmofiská v˘‰ka: 333 – 390 m
V˘mûra: 28,13 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Zbytek borové doubravy se skupinou dvousetlet˘ch dubÛ a se vzácn˘mi druhy hmyzu vázan˘mi na staré listnaté porosty.
Okres PlzeÀ-mûsto
1
Pfiírodní rezervace
Kamenn˘ rybník
Ra‰elini‰tû pfii západním okraji Kamenného rybníka asi 1 km severnû od okraje zástavby mûsta Plznû, asi 150 m v˘chodnû od silnice PlzeÀ – Tfiemo‰ná. Katastrální území: Bolevec
Nadmofiská v˘‰ka: 337– 350 m
V˘mûra: 11,38 ha
Vyhlá‰eno: 1953, roz‰ífieno 1997
Ra‰elini‰tû se zachoval˘mi spoleãenstvy ra‰elinné flóry a fauny a zbytek pfiirozené slatinné louky se vzácn˘mi druhy rostlin. HorninotvorGEOLOGIE n˘m podloÏím jsou pískovce a slepence svrchnokarbonského stáfií. Ra‰elini‰tû se nachází v mûlké ploché sníÏeninû pfii západním a zãásti pfii severním okraji Kamenného rybníka. Chránûné území tvofií z pfieváÏné ãásti potoãní niva, lemovaná mírnû uklonûn˘mi okrajov˘mi svahy denudaãních plo‰in. Vlastní ra‰elini‰tû je tvofieno organozemí typickou a glejovou, pfiecházející po okrajích do gleje organozemního, v ol‰inách do místy zbahnûlé variety typického gleje. Ménû vlhké polohy zaujímají typické pseudogleje, v su‰‰ích místech pfievaÏují kyselé typické kambizemû a kambizem dystrická.
Lesní porosty KVùTENA jsou tvofieny ra‰elinn˘m borem (Dicrano-Pinion) s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a zãásti také baÏinnou ol‰inou (Alnion glutinosae). Nejcennûj‰ími segmenty nelesní vegetace jsou doposud hojné porosty ostfiice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa) ve spoleãenstvu Phragmiti-Caricetum lasiocarpae, dominující podél západního okraje zbahnûlého litorálu. Ostfiice plstnatoplodá roste téÏ v ol‰inû podél západního bfiehu rybníka. Dále zde mÛÏeme nalézt fragment vrchovi‰tního spoleãenstva se suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angusti-
folium), ra‰eliníky (Sphagnum spp.) a klikvou bahenní (Oxycoccus palustris). Do tûchto spoleãenstev expandují porosty rákosu obecného (Phragmites australis) a bezkolence modrého (Molinia caerulea). V rezervaci rostou také prha arnika (Arnica montana), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), jalovec obecn˘ (Juniperus communis), suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum), bfiíza p˘fiitá (Betula pubescens), sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea) a z vodních makrofyt byly pozorovány rdest vzpl˘vav˘ (Potamogeton natans), hvûzdo‰ jarní (Callitriche palustris) a bublinatka jiÏní (Utricularia australis). Entomologick˘ ZVͤENA prÛzkum lokality zjistil fiadu vzácnûj‰ích druhÛ hmyzu. Z broukÛ jsou to stfievlíãek Leistus terminatus, charakteristick˘ pro kyselé mokfiady, mandelinka Cryptocephalus parvulus, bradaviãník Anthocomus coccineus, krasec Agrilus subauratus a slunéãka Sospita vigintiguttata a Hippodamia septemmaculata. Îijí zde plo‰tice Hydrometra gracilenta, Hebrus pusillus, Eremocoris plebejus a Rhacognathus punctatus. Z fiádu blech je typick˘ v˘skyt druhu Ctenophthalmus agyrtes a druhÛ Doratopsylla da-
sycnema a Palaeopsylla soricis, ktefií jsou vázáni na pfiítomnost rejskÛ v rezervaci. Mezi dvoukfiídl˘m hmyzem je nejzajímavûj‰í pfiítomnost pestfienek Pyrophaena rosarum a tyrfofilní Microdon mutabilis. Ostatní zdej‰í brouci patfií k druhÛm, které jsou bûÏné v su‰‰ích jehliãnat˘ch popfi. smí‰en˘ch lesích, na kfiovinách ve vegetaci lesních svûtlin nebo Ïijí pod kÛrou stromÛ a v trouchu pafiezÛ – napfi. druhy rodu Rhizophagus z ãeledi lesklecovit˘ch broukÛ Rhizophagidae, pestrokroveãníci (ãeleì Cleridae), tesafiíci rodu Rhagium, kÛrovci nadãeledi Scolytoidea a vût‰í poãet velk˘ch hrobafiíkÛ z rodu Necrophorus. Byl tu nalezen vzácn˘ Anthocomus rufus (ãeleì Malachiidae). V˘skyt vût‰iny druhÛ zji‰tûn˘ch v rezervaci souvisí se znaãnou vlhkostí lokality. V krtãích hnízdech byla nalézána atlantická, jen na západû âeské republiky se vyskytující blecha Palaeopsylla minor. Îijí tu bûÏné druhy obojÏivelníkÛ a plazÛ.
1 Chránûné území tvofií z pfieváÏné ãásti údolní potoãní niva, ra‰elini‰tû se nachází v mûlké ploché sníÏeninû pfii západním a zãásti pfii severním okraji Kamenného rybníka.
PM 15
319
PlzeÀsko a Karlovarsko
2 Bylo tu zji‰tûno 42 druhÛ ptákÛ, z nichÏ 28 v rezervaci pravdûpodobnû hnízdí. Na tahu se zastavuje kalous pustovka (Asio flammeus). Ze savcÛ pfievaÏují hlodavci. Lesní porosty LESNICTVÍ spadají do kategorie lesa zvlá‰tního urãení. Raritou rezervace je smrk ztepil˘ (Picea abies) rostoucí v severozápadním cípu území (v˘‰ka 34 m, prÛmûr ve v˘ãetní v˘‰ce 85 cm, obvod kmene 270 cm). Podmáãené poVYUÎITÍ rosty je tfieba nechat bez zásahu, kromû pozitivní (z hlediska ochrany pfiírody) úpravy vodního reÏimu. Pro mal˘ prostor (vliv sukcesí dfievin, zvlá‰tû borovice lesní) jsou nízké porosty ‰áchorovit˘ch, jeÏ tvofií ústfiední spoleãenstva ra‰elini‰tû, vyvinuty jen ve fragmentech. Porosty s hojnou ostfiicí plstnatoplodou jsou v poslední dobû potlaãovány rákosem. Ten se ‰ífií v dÛsledku vysou‰ení ra‰elini‰tû odvodÀovacími pfiíkopy a náletem dfievin, ale i z dal‰ích dÛvodÛ. PonûvadÏ kolísá v˘‰ka vodní
2 Na ol‰iny v PR Kamenn˘ rybník jsou vázány dva velmi vzácné druhy slunéãek – Sospita vigintiguttata (nahofie) a Hippodamia septemmaculata (dole). 3 Star‰í porost ra‰elinného boru s vtrou‰en˘m smrkem obecn˘m (Picea abies) a bfiízou bûlokorou (Betula pendula), ra‰eliník ãásteãnû pfierÛstá bezkolenec modr˘ (Molinia caerulea).
320
PM 16
3 hladiny, kolísá také rozsah porostÛ obnaÏen˘ch den. V okolních porostech rezervace (v pásmu ‰irokém 100 m) je nutno provádût obnovu maloplo‰n˘m zpÛsobem a dodrÏovat dfievinnou skladbu odpovídající geobotanické rekonstrukci. Nutná je regulace sukcese a pfiedev‰ím zazemnûní, resp. pfiehrazení odvodÀovacích pfiíkopÛ tak, aby neustupovala ra‰elinná spoleãenstva. Pro udrÏení chránûn˘ch a vzácn˘ch druhÛ rostlin v jihozápadní ãásti území je potfieba pravidelnû, alespoÀ jednou roãnû, lokalitu kosit a likvidovat náletové dfieviny, jimiÏ louka po okrajích zarÛstá. Vypou‰tûní rybníka je nutno omezit na co nejkrat‰í dobu, nutné je zamezit roz‰ifiování rákosu na neÏádoucích místech. Rybí obsádku lze obtíÏnû usmûrÀovat, protoÏe ãást hranice rezervace vede pfies vodní hladinu rybníka. Rezervaci negativním zpÛsobem ovlivÀuje bezprostfiední blízkost Plznû i to, Ïe leÏí v pfiímûstské rekreaãní oblasti (eroze a se‰lap). BIBLIOGRAFIE 127, 132, 380
75, 104,
Okres PlzeÀ-mûsto
1
Pfiírodní památka
Kopeckého pramen
Minerální pramen v severozápadní ãásti mûsta Plznû, asi 2,5 km od centra vnitfiního mûsta, pfii západním okraji mûstské ãásti Lochotín. Katastrální území: PlzeÀ
Nadmofiská v˘‰ka: 346 – 354 m
V˘mûra: 0,42 ha
Vyhlá‰eno: 1984, novelizováno 1997
Minerální pramen, kter˘ byl dfiíve jímán a vyuÏíván jako léãiv˘.
2 Území budují GEOLOGIE sedimenty t˘neckého souvrství svrchního karbonu. V˘vûr má charakter plo‰ného prameni‰tû
(asi 10×15 m). Voda obsahuje znaãné mnoÏství Ïeleza (nad 15 mg.l – 1), manganu, síranÛ a oxidu uhliãitého. Vydatnost
pramene je pomûrnû znaãná (maximální ãerpané mnoÏství vody 0,4 l⋅s – 1). PÛdní skelet tvofií pískovce, drobnozrnné slepence a jílovce. V prameni‰ti se vyvinuly glejové pÛdy – glej typick˘ aÏ typick˘, varieta zbahnûl˘. Na tyto v okolí navazuje pseudoglej typick˘ s kambizemí pseudoglejovou a kambizemí typickou. Pfiírodní památKVùTENA ka se nachází v areálu Lochotínského parku. Listnaté porosty zde mají pfieváÏnû kulturní charakter, proto jsou fytocenologicky témûfi nezafiaditelné. Pfievládají javor mléã (Acer platanoides) a ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa), doprovází je bfiíza bûlokorá (Betula pendula), hloh obecn˘ (Crataegus laevigata), jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), lípa malolistá (Tilia cordata), líska obecná (Corylus avellana), topol osika (Populus tremula), trnovník akát (Robinia pseudacacia), vrba jíva (Salix caprea), v. kfiehká (S. fragilis) a dal‰í. Pfii prÛzkumu ZVͤENA zde bylo zji‰tûno 22 bûÏn˘ch druhÛ listnat˘ch hájÛ. Z bezobratl˘ch je nejzajímavûj‰í v˘skyt vzácného krasce Poecilonota dives a poãetná populace
stehenáãe Anogcodes ferruginea. KaÏd˘ rok je LESNICTVÍ zde podle plánu péãe provedena probírka porostu a likvidace náletov˘ch dfievin. Pramen, podle VYUÎITÍ místní tradice povaÏovan˘ za léãiv˘, zaãal b˘t vyuÏíván v roce 1833 z podnûtu plzeÀského purkmistra Martina Kopeckého, kter˘ zaloÏil akciovou spoleãnost pro zfiízení lázní. U pramene byla zfiízena kolonáda, z okolního prostoru vznikl park. Staré jímací objekty se nedochovaly, do pramene se navíc dostávají i povrchové vody z okolí. Tato voda je svedena korytem do jezírka, které se nachází pod chránûn˘m územím. V roce 1997 zde byl pro náv‰tûvníky zhotoven povalov˘ chodník a umístûny laviãky. Území ohroÏuje stavba mûstského komunikaãního okruhu, která pravdûpodobnû zasáhne do ochranného pásma památky. MAPA ÚZEMÍ
strana 327
1 Interiér prameni‰tû s odvodÀovací struÏkou. 2 Plo‰né prameni‰tû vydatného pramene, kter˘ obsahuje znaãné mnoÏství Ïeleza, manganu, síranÛ a oxidu uhliãitého.
PM 17
321
PlzeÀsko a Karlovarsko Pfiírodní rezervace
Petrovka
Údolí Boleveckého potoka a pfiilehlé jiÏní stránû s borov˘mi porosty asi 1 km severnû od severního okraje zástavby mûsta Plznû, západnû od silnice PlzeÀ – Ledce. Katastrální území: Bolevec (okres PlzeÀ-mûsto), Chotíkov (okres PlzeÀ-sever)
Nadmofiská v˘‰ka: 345 – 383 m
V˘mûra: 28,08 ha (z toho 9,55 ha v okrese PlzeÀ-sever)
Vyhlá‰eno: 1988
Ekosystém boru s genofondem místního ekotypu borovice lesní, jednoho z nejstar‰ích ra‰elini‰È na PlzeÀsku, mokfiadních luk a ãetn˘ch chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ. Území je ukázkou tektonick˘ch vlivÛ na v˘voj georeliéfu, vãetnû pseudokrasov˘ch jevÛ. Horninov˘m GEOLOGIE podkladem území jsou pískovce a slepence t˘neckého souvrství svrchního karbonu. Tyto sedimenty vystupují ve skalních v˘chozech na pfiíkr˘ch erozních svazích, pfiedev‰ím ve svahu pfied Petrovskou dírou (jeskyní ve v˘chozu pevn˘ch drobnozrnn˘ch arkóz) a ve svahu Petrovské jámy. Kvartérní eluvia a sedimenty – sutû, ra‰eliny a fluviální uloÏeniny – tvofií témûfi souvisl˘ pokryv chránûného území. âlenit˘ povrch vytvofiily erozní a eroznû-denudaãní pochody na tektonicky predisponované zónû. Osou chránûného území je hluboké údolí Boleveckého potoka, ‰iroké kolem 100 m a pfiehrazené ve stfiední ãásti hrází rybníka StrÏenka (Hádek). Chránûna je také ãást pfiíkrého levého svahu údolí. Dno údolí tvofií ‰iroká, silnû podmáãená niva. Na sutích a mûlk˘ch pfiekryvech pevn˘ch hornin vznikly kambizemní (typické) rankery, smûrem k úpatí svahÛ typické (kyselé i nasycené) kambizemû s kambizemí pseudoglejovou. V nivû Boleveckého potoka leÏí hydromorfní pÛdy –
1
Bor na písãité pÛdû s místním ekotypem borovice lesní (Pinus sylvestris).
322
PM 18
glej typick˘ (organozemní) s organozemí glejovou. KVùTENA Pfii floristickém a fytocenologickém prÛzkumu bylo v rezervaci zji‰tûno 207 druhÛ cévnat˘ch rostlin. Pfiirozené lesní porosty se nalézají pfiedev‰ím v nivû Boleveckého potoka, kde mají charakter baÏinn˘ch ol‰in svazu Alnion glutinosae, v nichÏ pfieÏívá populace kapradû hfiebenité (Dryopteris cristata). Na svazích údolí rostou kulturní bory (Dicrano-Pinetum) s bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago) a jalovcem obecn˘m (Juniperus communis). Ostatní území pfiírodní rezervace pokr˘vají kulturní smí‰ené porosty. Nelesní vegetaci tvofií vlhké louky svazu Calthion (Scirpetum sylvatici, Angelico-Cirsietum palustris a Lysimachio vulgaris-Filipenduletum). Podmáãená stanovi‰tû porÛstají rákosiny a vysoké ostfiice (Phragmitetum communis, Phalaridetum arundinaceae, svazy Caricion rostratae a Caricion gracilis. V tûchto spoleãenstvech rostou rákos obecn˘ (Phragmites australis), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. mûch˘fikatá (C. vesicaria), o. ‰tíhlá (C. gracilis), zfiejmû nepÛvodní bledule jarní (Leucojum vernum), ocún jesenní (Colchicum autumnale), kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) aj.
1
Okres PlzeÀ-mûsto ZVͤENA Pfii inventarizaãním prÛzkumu bylo zji‰tûno 132 druhÛ ÏivoãichÛ, z toho 86 bezobratl˘ch. Vesmûs jde o bûÏnou faunu borov˘ch lesÛ. Îije tu napfi. je‰tûrka obecná (Lacerta agilis), kánû lesní (Buteo buteo), po‰tolka obecná (Falco tinnunculus), datel ãern˘ (Dryocopus martius), strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), konipas bíl˘ (Motacilla alba), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpûvn˘ (Turdus philomelos), s˘kora modfiinka (Parus caeruleus), s. koÀadra (P. major), s. parukáfika (P. cristatus), stehlík obecn˘ (Carduelis carduelis) a jeÏek západní (Erinaceus europaeus). Území je mimofiádnû bohaté na dvoukfiídl˘ hmyz. Z pestfienek zde Ïijí Spylomyia diophthalma, v‰echny na‰e druhy rodu Temnostoma, dále Chalcosyrphus eunotus, Sphiximorpha subsessilis a oba na‰e tyrfofilní druhy rodu Sericomyia. Z ostatních dvoukfiídl˘ch pak bránûnky Stratiomys potamida, Odontomyia argentata a Beris vallata a roupec Laphria gibbosa. Z fiádu plo‰tic se zde vyskytuje vzácná knûÏice Pinthaeus sanguinipes, na borovice jsou vázáni krasci Oxypteris acuminata a Chrysobothris igniventris. Poãetná je populace otakárka fenyklového (Papilio machaon). Základní cenoLESNICTVÍ biont území tvofií porosty borovice lesní (Pinus sylvestris). Její zdej‰í populace dnes pfiedstavuje jeden z nejcennûj‰ích ekotypÛ tohoto stromu v âechách, proto by se pfii pûstebních zásazích mûlo pouÏívat osivo místní provenience. BaÏinné ol‰iny je tfieba ponechat bez zásahu, kromû opatfiení proti jejich potenciálnímu odvodnûní. Men‰í plochu pokr˘vají kulturní smí‰ené lesy se smrkem, modfiínem, dubem, bfiízou, habrem a borovicí. Obecnû je zde moÏné lesnické hospodafiení s citliv˘m pfiístupem k Ïivotnímu prostfiedí (clonná seã, probírka atd.), s podporou podílu listnáãÛ (50 %), pfiedev‰ím dubÛ. Potfiebná je eliminace geograficky nepÛvodních druhÛ dfievin a ponechání doupn˘ch stromÛ.
2
3 VYUÎITÍ Vstavaãová louka je jednou aÏ dvakrát roãnû kosena. Pravidelnû jsou vyfiezávány ol‰iny s cílem poãetnû posílit populaci ohroÏeného druhu prstnatce májového. Chránûné území sv˘m rozmanit˘m a pfiitom vyváÏen˘m pfiírodním prostfiedím a ãlenitostí terénu pfiitahuje náv‰tûvníky k vycházkám a sportovním aktivitám, které v‰ak naru‰ují ochrann˘ reÏim. Mezi negativní vlivy dfiíve patfiila zejména v˘stavba chat pfii jihov˘chodním okraji pfiírodní rezervace, dnes je území ohroÏeno ãast˘mi náv‰tûvami obyvatel blízkého Severního pfied-
mûstí a samovolnou sukcesí nelesní vegetace (kromû ploch obhospodafiovan˘ch Magistrátem mûsta Plznû). BIBLIOGRAFIE
226
2 Pískovce a slepence t˘neckého souvrství vystupují ve skalních v˘chozech na pfiíkr˘ch erozních svazích. 3 Z fiady krascÛ, zji‰tûn˘ch v území PR Petrovka na borovicích, jsou nejvzácnûj‰í Chrysobothris igniventris (vlevo) a Oxypteris acuminata (vpravo).
PM 19
323
PlzeÀsko a Karlovarsko
1 Horninov˘m GEOLOGIE podkladem údolního svahu jsou bfiidlice, drobové bfiidlice a droby svrchního proterozoika. Kvartérní pokryv strmûj‰ích ãástí svahu je tvofien kamenit˘mi nebo hlinitokamenit˘mi sutûmi. Celé území rezervace leÏí na erozním pravém svahu údolí Berounky se skalními v˘chozy. Dolní ãást chránûného území za-
1
Pohled ze skalnatého vrcholu v PR Zábûlá smûrem k Bukovci.
324
PM 20
sahuje do údolní nivy Berounky. Pfiedev‰ím na sutích se vyvinuly mûlké pokryvy rankerÛ (ranker typick˘ a kambizemní) s kambizemí rankerovou, na které smûrem k Berounce navazuje kyselá kambizem typická, ojedinûle i kambizem pseudoglejová. Nivní ãást rezervace zaujímá asociace fluvizemû typické a glejové. Území pfiírodní KVùTENA rezervace tvofií kvûtnaté ãern˘‰ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), v jejímÏ bylinném patfie najdeme jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), ãern˘‰ hajní (Melam-
Pfiírodní rezervace
Zábûlá
Pfiíkrá skalnatá stráÀ na pravém svahu údolí Berounky pfiechází nad hranou údolí postupnû do plo‰iny v˘chodnû od pfiímûstské ãásti Bukovec. Chránûné území navazuje na severní stranû na stejnojmennou pfiírodní rezervaci v okrese PlzeÀ-sever. Katastrální území: Bukovec
Nadmofiská v˘‰ka: 300 – 338 m
V˘mûra: 4,84 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Pfiirozen˘ reliktní bor a smí‰en˘ lesní porost habrové doubravy s bohatou hájovou vegetací.
Okres PlzeÀ-mûsto
2
pyrum nemorosum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), podbílek ‰upinat˘ (Lathraea squamaria), sasanku hajní (Anemonoides nemorosa) a ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea). V jihozápadní ãásti území na skalních v˘chozech vzácnû roste reliktní bor (Hieracio pallidi-Pinetum) s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), kostfiavou ovãí (Festuca ovina), vfiesem obecn˘m (Calluna vulgaris), jestfiábníkem savojsk˘m (Hieracium sabaudum), jetelem alpínsk˘m (Trifolium alpestre) a sleziníkem severním (Asplenium septentrionale). Jen ve fragmentech nalezneme (Aceri-Car-
pinetum) s plicníkem tmav˘m (Pulmonaria obscura), kopytníkem evropsk˘m (Asarum europaeum), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum) a net˘kavkou nedÛtklivou (Impatiens noli-tangere) a dále kyselé doubravy (Luzulo albidae-Quercetum) s metliãkou kfiivolakou, lipnicí hajní (Poa nemoralis), jestfiábníkem obecn˘m (Hieracium vulgatum) a rozrazilem lékafisk˘m (Veronica officinalis). V severov˘chodní ãásti pfiírodní rezervace zasahují do pfiirozen˘ch lesÛ monokulturní porosty smrku ztepilého (Picea abies). V nivû Berounky a pfii dolních okrajích lesa rostou nûkteré vzácnûj‰í druhy, napfi. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helleborine) a snûdek chocholíkat˘ (Ornithogalum umbellatum). V rezervaci Ïije ZVͤENA spoleãenstvo listnat˘ch lesÛ. Pfii prÛzkumu bylo zji‰tûno 54 druhÛ obratlovcÛ, z toho 41 druhÛ
ptákÛ. Vût‰ina z nich v území pravidelnû hnízdí. Ze vzácnûj‰ích druhÛ lze uvést napfi. kalouse u‰atého (Asio otus), Ïlunu ‰edou (Picus canus), dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes) a Ïluvu hajní (Oriolus oriolus). Rezervace je pomûrnû dobfie prozkoumána také entomologicky. Cenná je pfiedev‰ím fauna xylofágních broukÛ vázan˘ch na staré duby – napfi. tesafiíci Pedostrangalia revestita a Clytus tropicus. Z dal‰ích tesafiíkÛ se tu vyskytují druhy Saphanus piceus, Chlorophorus herbsti a Prionus coriarius. V dutinách dubÛ Ïije páchník Osmoderma eremita, v exkrementech vysoké zvûfie byl nalezen vzácn˘ lesní hnojník Aphodius zenkeri. Lesy v chránûLESNICTVÍ ném území patfií do kategorie lesa ochranného. Vzhledem k pfiirozené obnovû a tím i moÏnosti udrÏení pfiirozeného druhového sloÏení lesních porostÛ je tfieba provádût jen minimální zásahy, napfi. odstraÀování stanovi‰tnû
nevhodn˘ch druhÛ dfievin, maximálnû podporovat pfiirozenou obnovu porostÛ a zabezpeãovat je proti pfiípadnému okusu zvûfií. V rámci opatfiení k ochranû lesa je nutno sledovat v˘skyt tracheomykózních onemocnûní. DÛleÏité je téÏ ponechání doupn˘ch stromÛ pro nûkteré druhy ptákÛ a vzácné druhy hmyzu. Lokalita je ohroVYUÎITÍ Ïena rozmáhající se nedisciplinovanou turistikou a cykloturistikou (se‰lap, ruderalizace atd.). Územím prochází nauãná stezka. Pfii v˘chodní hranici rezervace vede dvojkolejná mezinárodní Ïeleznice. BIBLIOGRAFIE 435, 448
23, 86, 375,
MAPA ÚZEMÍ
strana 327
2 Jarní interiér smí‰eného listnatého lesa.
PM 21
325
PlzeÀsko a Karlovarsko Pfiírodní park
Horní Berounka
Pfiírodní park byl vyhlá‰en nafiízením Magistrátu mûsta Plznû dne 21. 12. 1995. Rozprostírá se i v sousedních okresech PlzeÀ-sever a Rokycany, kde má nejvût‰í rozlohu. Vyhlá‰en na rozloze cca 5000 ha na obou bfiezích horního toku Berounky, v pásu asi 2 km od Plznû (kostela sv. Jifií na soutoku Úslavy s Berounkou) ke Zvíkovci, na severov˘chodním okraji Plznû a západním okraji okresu Rokycany, na v˘chodním okraji okresu PlzeÀ-sever. âást parku na okrese PlzeÀ-mûsto zahrnuje katastrální území obcí Bolevec, Bukovec, âerven˘ Hrádek, Doubravka a Újezd. Nadmofiská v˘‰ka kolísá v rozmezí 296,5 m (Berounka u sv. Jifií) aÏ 416,2 m (Chlum). PodloÏí je modelováno holocénní aluviální nivou Berounky. Na pleistocénních fiíãních terasách jsou drobné odkryvy pískÛ, ‰tûrkÛ a z velké ãásti téÏ metamorfovan˘ch bfiidlic svrchního proterozoika, které tvofií bezprostfiední podloÏí karbonsk˘ch sedimentÛ. KaÀonovit˘ ráz údolí Berounky zpÛsobuje odolnost spilitÛ, které zde tvofií geologick˘ podklad. Spility budují také v˘razn˘ kupovit˘ suk Chlum (416,2 m). Pfiirozenou vegetaci tvofiila pfiedev‰ím bohat‰í spoleãenstva smí‰en˘ch lesÛ, zvlá‰tû dubohabfiin (Carpinion), na Ïivinami chudém substrátu karbonsk˘ch hornin rostly reliktní bory (Dicrano-Pinion) a acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Dochované fragmenty tûchto spoleãen-
1 Pátefi pfiírodního parku tvofií údolí Berounky a její prav˘ bfieh.
326
PM 22
stev mÛÏeme je‰tû dnes nalézt v PR Zábûlá. V nivû Berounky jsou porosty jasanovo-ol‰ov˘ch luhÛ (Alnion incanae) a vrbov˘ch kfiovin hlinit˘ch a písãit˘ch náplavÛ (Salicion triandrae, Salicion albae). Kromû chránûn˘ch území patfií mezi botanické lokality spilitové skalky pod Bílou Horou na Berounce u kostela sv. Jifií, kde roste dnes jiÏ vzácná tafiice skalní (Aurinia saxatilis). V okolí Bukovce a Chlumu zimují kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo) a objevuje se slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos). Zdej‰í osídlení patfií k nejstar‰ím v PlzeÀské kotlinû. Dokládá to jak slovanské hradi‰tû v Bukovci z 8.– 9. stol. po Kr., tak Pulkavova kronika, která uvádí, Ïe v r. 992 po Kr. pfii‰el sv. Vojtûch do okolí Plznû (tj. do dne‰ního Starého Plzence), a ponechal zde benediktinské mnichy z ¤íma, v místû zvaném Kostelec (soutok MÏe a Úslavy, kde nyní stojí románsk˘ kostelík sv. Jifií). Právû od tohoto soutoku zaãíná vlastní tok Berounka, kdyÏ jiÏ pfiedtím se na území mûsta Plznû do MÏe vlila Radbuza a do Radbuzy Úhlava. Od jihozápadního úpatí Chlumu (416,2 m) mÛÏeme spatfiit nejvy‰‰í vrchol âeského lesa âerchov (1041,8 m), vzdu‰nou ãarou vzdálen˘ asi 64 km. V parku je fiada kulturnû historick˘ch památek, napfi. kostelík sv. Jifií nebo tvrzi‰tû Pecihrádek v Plzni. Po toku Berounky je vedena vodácká nauãná stezka, u Plznû je vedena nauãná stezka v PR Zábûlá.
1
Okres PlzeÀ-mûsto DOUBÍ
STR.
318
KOPECKÉHO PRAMEN
STR.
321
ZÁBùLÁ (2)
STR.
324
PM 23
327
PlzeÀsko a Karlovarsko Památné stromy 1. Skupina 3 dubÛ letních, k. ú. Bolevec, p. ã. 2373, na hrázi na jiÏním okraji Velkého rybníka, pfii odtoku. O: 460, 570 a 710 cm, Vs: 17 m, S: cca 400 let. 2. Smrk ztepil˘, k. ú. Bolevec, p. ã. 2995, v lesní trati „Branty a lány“ mezi silnicemi PlzeÀ – Ledce a PlzeÀ – ZáluÏí. Strom ve v˘‰ce 2,5 m rozdûlen na 3 pfiímé kmeny. O: 344 cm, Vs: 38 m, S: 130 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Koterov, p. ã. 56, na ostrovû u ml˘na ãp. 17. O: 546 cm, Vs: 24 m, S: cca 250 let. 4. Dub letní, „KörnerÛv dub“, k. ú. PlzeÀ, p. ã. 10947/2, v areálu zoologické a botanické zahrady. O: 710 cm, Vs: 30 m, S: pfies 400 let. 5. Stromofiadí, pÛvodnû 278 stromÛ, nûkolik druhÛ dfievin, k. ú. PlzeÀ, na mnoha parcelách pfii cestû od Kalikovského ml˘na k Lochotínskému parku. O: do 420 cm, Vs: 8 – 26 m, S: do 200 let. Alej v rekonstrukci. 6. Topol bíl˘, k. ú. PlzeÀ, p. ã. 12690/1, v ohybu Lochotínské ulice. O: 398 cm, Vs: 30,5 m, S: cca 200 let.
1
1
328
Duby u Velkého rybníka.
PM 24
