KTERÉ VZALY OSUD DO SVÝCH RUKOU

www.rhkbrno.cz

12

DVANÁCT PŘÍBĚHŮ ŽEN, KTERÉ VZALY OSUD DO SVÝCH RUKOU

Asistenční centrum Brno pro podporu podnikání žen Regionální hospodářská komora Brno Moravská asociace podnikatelek a manažerek 2011

www.mapm.cz

Cílové skupiny projektu Asistenční centrum Brno pro podporu podnikání žen

PETR BAJER

Ženy se záměrem podnikat Asistenční centrum Brno pro podporu podnikání žen je projekt, ve kterém Regionální hospodářská komora Brno společně s partnerem, Moravskou asociací podnikatelek a manažerek, navázala na úspěšný projekt předcházejícího programového období 2005 – 2008.

VÍTE JAK NA TO? více informací na www.rhkbrno.cz

Začínající podnikatelky

VÍTE JAK NA TO? více informací na www.rhkbrno.cz

VÍTE

Začínající podnikatelky v oblasti služeb péče o děti do 15 let

JAK NA TO? více informací na www.rhkbrno.cz

Pomáháme ženám podnikat!

Komora se zde ve svých komplexních službách pro podnikatele zaměřila na specifickou skupinu odvážných žen, které se rozhodly řešit svou životní situaci vstupem do podnikání a těch, které jsou v první fázi podnikání – první tři kritické roky. Naše snaha byla nejen ženy vzdělávat, poskytnout jim odborné poradenství, ale také vytvořit podmínky, aby se setkaly se skutečnými podnikateli a podnikatelkami, kteří již delší dobu úspěšně působí na tuzemském i zahraničním trhu. Prostředí podnikatelských setkání je ideálním místem k navazování nových kontaktů, výměně informací i zkušeností - tzv. networking. Z množství klientek, které Asistenční centrum Brno navštívily a prošly konzultacemi a semináři, je vidět, jak důležitá je pro ženy tato specifická podpora, která by měla být začleněna do státní podpory podnikání v ČR, tak jak tomu je například v sousedním Rakousku. Přejeme všem ženám, které se rozhodly vzít profesní život do svých rukou,

hodně úspěchů v pracovním i rodinném životě, vytrvalost překonávat překážky, štěstí k navazování dobrých kontaktů a povědomí, že brněnská Komora jim vždy podá pomocnou ruku.

Ředitel Regionální hospodářská komora Brno

PAVLÍNA LANGEROVÁ Projekt Asistenčních center mě od začátku velmi oslovil, a to dokonce ve třech rovinách – jako ženu, která také začala před osmi lety podnikat a měla dvě malé děti, jako předsedkyni Regionálního klubu Moravské asociace podnikatelek a manažerek a jako členku Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, která se problematikou slaďování dlouhodobě zabývá. Za dobu trvání projektu, ve kterém jsem mohla s ženami mluvit jako lektorka v seminářích a hlavně jako jejich osobní kouč, jsem obdivovala chuť českých žen pracovat, realizovat se, vést úspěšně firmy a současně mít děti a rodinu. Že to jde, ukazují příběhy žen popsané v příručce, ale také příběhy každoročně oceněných českých podnikatelek. Ano, praxe nám sice ukazuje, že to možné je, nicméně ne všem se daří skloubit pracovní a rodinný život. Na seminářích s ženami se toto téma promítlo do nutnosti naučit se pracovat s časem, prioritami a umět vše komunikovat i s rodinou. Je to velké téma - v Evropě i u nás, a různé země se k němu také různě staví. Charakteristiky vážící se k přerušení kariérových drah jsou jedním z nejdůležitějších znaků, odlišující české ženy od žen v ostatních zemích EU a výrazně určující charakter jejich působení na trhu práce.

Řada studií zdůrazňuje, že mladší ženy jsou mnohem více orientovány na kariéru a kladou vyšší důraz na seberealizaci na trhu práce, než ženy dříve narozené. Např. data z Evropského sociálního výzkumu tento fakt potvrzují. V podmínkách ČR ženy přerušují pracovní kariéru téměř výhradně z důvodů mateřské či rodičovské dovolené. Jiné důvody vystoupení z trhu práce v podobě formální neaktivity jsou jevem okrajovým a týkají se především péče o handicapované a potřebné. Česká republika patří k zemím, které poskytují jednu z nejdelších garantovaných rodičovských dovolených ve srovnání s jinými zeměmi EU. Jestliže srovnáme situaci českých žen s perspektivou žen v dalších postkomunistických zemích i EU, zjistíme, že pro ČR je charakteristický výrazný negativní vliv počtu dětí a věku nejmladšího dítěte na zaměstnanost matek, a to až do šesti let věku dítěte. Extrémně nízká zaměstnanost žen s malými dětmi je vystřídána vysokou zaměstnaností žen v období, kdy pečují o děti starší šesti let, ČR zde dosahuje hodnot skandinávských zemí. Takto negativní vliv přítomnosti malých dětí v rodině ve vztahu k působení žen na trhu práce se neobjevuje v žádné ze zemí EU. Návrat žen do zaměstnání má charakter zásadního přelomu v osobním i rodinném životě. Situace je ztížená skutečností, že významná část žen nastupuje k jinému zaměstnavateli,

než před odchodem na rodičovskou dovolenou, případně již o místo přišla. Žena, které končí rodičovská dovolená, musí řešit základní otázku – zda vstoupí na trh práce, či začne s podnikáním a v jakém rozsahu, zda setrvá v domácnosti, popř. zvládne obojí. Kariérní vzorce současné generace žen v reprodukčním věku jsou také ovlivněny následujícími faktory: prodlužováním fáze prvotního vzdělávání, tedy přípravy na profesní kariéru, nárůstem nezaměstnanosti a postupném zavádění flexibilních forem práce. Zdůrazňuji a upozorňuji na to, že udržet si pracovní pozici jako podnikatelka, pozici matky a zároveň zvyšovat svoji kvalifikaci, je nejen velmi náročné, ale také velmi zodpovědné. Nechci zjednodušovat postoj muže, profesi a postavení v rodině. Jen si dovoluji upozornit na to, že práce žen je velmi vysilující, pokud se dostane do stavu, že je nutné se věnovat nejen rodině, ale také své profesi a zvyšování kvalifikace.

ve svém oboru. Těm, které se umí rozhodnout a tím přijmout zodpovědnost!

Mohu konstatovat, že kariéry žen, se kterými jsem se díky projektu mohla setkat, jsou zcela specifické nejenom ve srovnání s jinými zeměmi Evropy, ale i v historickém srovnání několika generací české reality. Současné babičky, matky a dcery získávaly od společnosti zcela odlišnou odpověď na otázku, jakým způsobem sloučit roli mateřskou a pracovní. Zcela odlišná odpověď čeká i na generaci dnešních děvčátek, které se rodí nyní a které se s velkou pravděpodobností svými kariérovými dráhami budou již podobat svým vrstevnicím z vyspělých zemí Evropy. Ráda bych tyto řádky věnovala nejen ženám, které jsem osobně poznala a mnohé i jako kouč vedla v prvních krůčcích podnikání a jejich příběhy budou inspirací pro další, ale všem ženám, které se snaží racionálně hledat pracovní zařazení a to s výsadním právem a ctností – jste matka i profesionálka

Předsedkyně RK MAPM Brno Členka Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.

ZÁBĚRY Z NAŠICH AKCÍ

NĚKOLIK SLOV NA ÚVOD Tato publikace vznikla v rámci projektu „Asistenční centrum Brno na podporu podnikání žen“. Dvouletý projekt realizuje od roku 2009 Regionální hospodářská komora Brno ve spolupráci s Moravskou asociací podnikatelek a manažerek za finanční podpory Evropského sociálního fondu v České republice a státního rozpočtu České republiky. V srpnu 2011 projekt končí. Několik měsíců před jeho ukončením je však možné konstatovat, že to byl projekt životaschopný, velmi praktický a že se setkal s velkým zájmem žen především z Brna a blízkého okolí. Hlavním cílem Asistenčního centra bylo a je pomáhat ženám realizovat jejich podnikatelské sny, založit a provozovat úspěšnou firmu a přitom mít fungující rodinu. Začínající podnikatelky získaly bezplatnou pomoc a podporu zejména prostřednictvím odborných konzultací, seminářů a individuálního specializovaného poradenství v období přípravy na podnikání a v prvních třech letech jejich podnikatelské činnosti. Za dobu trvání projektu navštívilo Asistenční centrum 260 žen, které využily některou z poskytovaných služeb. Je to číslo velmi vysoké a jasně dokládá zájem žen, které v minulosti ocenily zejména profesionalitu přednášejících i konzultantů, možnost potkat mnoho zajímavých lidí a získat nové obchodní kontakty. Ženy velmi pozitivně hodnotily osobní, individuální přístup a možnost řešit velmi detailně otázky

spojené s jejich konkrétním podnikáním. Tato publikace představuje dvanáct různých podnikatelských příběhů z rozličných oborů, které se rodí, jsou uváděny do života nebo již byly za podpory Asistenčního centra realizovány. Věříme, že vás zaujmou a budou pro vás inspirací i dobrou zprávou o tom, že nikdy není pozdě na to vzít osud do vlastních rukou a pustit se do nových podnikatelských aktivit. Děkujeme tímto všem ženám, které se v této publikaci odvážně podělily o své zkušenosti, i těm, které přišly do Asistenčního centra v průběhu let 2009 až 2011 a využily jeho služby. Přejeme vám dobrá rozhodnutí a mnoho úspěchů ve vašem podnikání!

Váš tým AC Brno: Dagmar Matějková, Petra Šilhanová, Věra Staňková, Dagmar Sedláčková, Jaroslav Křápek.

www.rhkbrno.cz www.mapm.cz

1

JITKA ZODEROVÁ Snídaně do postele Máte rádi snídani do postele? Nebo ji dokonce chcete někomu dát jako dárek a po ránu někoho blízkého nebo své spolupracovníky překvapit? Žádný problém. Stačí si na webových stránkách snidanedopostele.cz a snidanedofirem.cz vybrat vhodný sortiment, napsat krátký osobní vzkaz (pro ni, pro něho, pro dva, pro obchodního partnera nebo dokonce i pro někoho, kdo předchozí večer hodně oslavoval), poté vyplnit a poslat e-mailem objednávku. V Brně to jde snadno, neboť to umožňuje podnikání, pro které se nedávno rozhodla Jitka Zoderová.

chovávala dítě. Ale nemyslím si, že by to české ženy měly těžší než v zahraničí. Osobně mi přijde, že mezi tím není rozdíl, a navíc - sympatickou ženu jen tak někde neodmítnou, vždy si vás zapamatují. Máme hodně výhod. Je to jen na nás :-).“

Do brněnského Asistenčního centra přišla v únoru roku 2010. „O existenci Asistenčního centra jsem se dozvěděla z letáčku v tramvaji. Byl to impuls, který pomohl zvednout můj podnikatelský záměr ze země,“ vzpomíná na tehdejší dobu s tím, že už od raného věku věděla, že chce jednou podnikat a mít něco vlastního. „Vždycky jsem se nerada podřizovala a dodržovala řád, daný někým jiným. I proto jsem si chtěla nastavit vlastní pravidla. Projekty snídaní do postele i do firem se podařilo uvést v život, v současné době chystá Jitka Zoderová spolu se svými spolupracovníky k prodeji frančízu do Prahy a má za sebou pár úspěšných marketingových projektů. „Do roka bychom chtěli být ve více městech a proniknout i za hranice České republiky,“ prozrazuje ambiciózní plány mladá podnikatelka. V době, kdy s podnikáním startovala, jí bylo dvaadvacet let a začínala se, lidově řečeno, stavět na vlastní nohy. „Moje rodina mě vždycky podporovala. I kamarádi a známí, kteří se stali mými prvními zákazníky,“ říká a dodává, že skloubení práce a rodiny je pro ženu, která začíná podnikat, z hlediska časového vytížení velmi těžké. „V současné době si neumím představit, že bych podnikala a současně vy-

www.snidanedopostele.cz www.snidanedofirem.cz

2

SÁRA ČERMÁKOVÁ Svět dýní Původním povoláním je grafička, nyní podniká v zemědělství, kdy pěstuje a prodává dýně. Zdá se to být jako hodně velký „skok“do neznáma, nicméně podnikatelský příběh Sáry Čermákové má svoji jasnou vnitřní logiku. „K podnikání mne přivedly dlouhodobé špatné podmínky v zaměstnání a také potřeba být pánem svého času,“ vzpomíná mladá žena. Počátky jejího podnikání sahají do doby studia na vysoké škole, kdy v pátém ročníku již pracovala na plný úvazek. „Od té doby mě myšlenka na pořádné podnikání neopouštěla, ale měla jsem opravdu velký strach dát v zaměstnání, ač nevyhovujícím, výpověď. Klasické byly obavy o fungování bez pravidelného příjmu. Nápadů, které jsou zatím odloženy v šuplíku, jsem měla spoustu. Další roli také hrálo mé neúspěšné hledání spolupracovníků a velmi mě demotivovalo, že ač jsem přesvědčena, že by mé nápady fungovaly, oslovení potenciální spolupracovníci chtěli být od začátku u mě zaměstnáni na plný úvazek, což jsem si bez velkého vstupního kapitálu v žádném případě nemohla dovolit. O práci se mnou v jejich volném čase nechtěli ani slyšet. Bohužel ani tehdejší partner mne nepodpořil.“ Na myšlenku pěstování dýní přivedlo Sáru její těhotenství a s tím spojené, tehdy ještě velmi předčasné, studium nejvhodnějšího prvního příkrmu pro dítě. „Proč nezasadit dýní Hokkaido více, nejen pro miminko, stejně tak či tak na pole s motykou budu muset jít!“, řekla si tenkrát. Z Brna se přestěhovala na vesnici, u nového partnera našla pochopení. „Začátek byl opravdu divoký, vše se rozhodlo takřka ze dne na den,“ vzpomíná Sára. „Já jsem byla čerstvě těhotná, přítel dostal výpověď ze zaměstnání. Udělali jsme „válečnou poradu“ jak vzhledem k daným okolnostem udržet naši domácnost a pracovat pokud možno spolu, on lesní inženýr a já výtvar-

nička. Co vymyslet, abychom se uživili a zároveň se realizovali a práce nás uspokojovala? Partner si zřídil živnostenský list na podnikání v zemědělství, všechen volný čas věnoval dodělání doktorátu. Také péče o psa a domácnost padla na jeho hlavu. Abychom přečkali zimu, přibrala jsem si ke svému plnému úvazku ještě druhé zaměstnání. Po nocích jsem zpracovávala podklady a strukturu webových stránek. O víkendech jsem se učila na doktorandské státnice. Takovým způsobem jsme přečkali zimu. V polovině dubna jsem úspěšně porodila syna a sotva se čtrnáctidenním miminkem jsme na jaře sadili na poli dýně. Každou volnou chvíli jsem věnovala hledání kontaktů. Samozřejmě jsme byli s partnerem oba doma a ve všem jsme si vzájemně pomáhali.“ Aby sadba dýní proběhla v pořádku, pomáhali v prvním roce odborníci na pěstování zeleniny Pavel a Monika Viktorýnovi. Největší satisfakcí nebyl podle Sáry samotný výsledek úrody, ale to, že všem pochybovačům ve svém okolí počínaje babičkami, přes kamarády a vzdálenější známé dokázala, že dýně nejen dokáže vypěstovat, ale i prodat. „Teď už se vtipům na mojí osobu mohu i já od srdce zasmát. Nebylo noci, kdybych nemyslela na to, jak naše podnikání vylepšit a jak ho úspěšně vést,“ říká Sára Čermáková s tím, že dokonce se díky dýním seznámila s opravdu milými a zajímavými lidmi, kteří jsou jí inspirací a závdavkem, jak moc se musí snažit i v příštích letech. Patří mezi ně např. paní Ing. Eva Šmerdová (Kytky od zlaté rybky), Lenka Hamrlíková (Nejenbio), paní Uhlířová (Zelenina Plzeň), Petra Dousová, RNDr. Marie Prchalová (Programme Specialist for Science,UNESCO Moscow) a Ing. Dagmar Matějková (Regionální hospodářská komora Brno).

www.svetdyni.cz

3

HELENA HERMANOVÁ Výtvarné kurzy HHH Helena Hermanová se celý život věnuje „výtvarnu“. Když v květnu 2010 poprvé navštívila Asistenční centrum, hledala směr, jakým se do budoucna vydat. „Díky Komoře jsem začala zúročovat svoje zkušenosti nabyté během uplynulých dvaceti let. Začala jsem vést kurzy kreslení pro dospělé (například na Mendlově univerzitě vypisujeme další sérii), vedla jsem několik seminářů o písmu, kroužek krasopisu a práce s papírem,“ říká Helena Hermanová. „Začala jsem také pracovat jako externí redaktorka pro jedno vydavatelství, sama plánuji napsání knihy. A také vyrábím přáníčka, na která si shromažďuji sbírku úžasných citátů z per našich i světových velikánů. Vlastně jsem také pochopila, že moje dřívější činnost – grafika a typografie – mě velmi těší a uspokojuje. Mám radost, že je dobře přijímána okolím, takže se na mě zákazníci sami obracejí.“ O Asistenčním centru se Helena Hermanová dozvěděla téměř investigativním způsobem. „Z tisku jsem o Asistenčním centru už měla povědomost. Dokonce jsem se dívala na internet a hledala jsem, co je to za úžasnou organizaci, která radí a pomáhá ženám nad 50 let, podporuje jejich další rozvoj a to vše nezištně. Dostala jsem se ovšem na stránky RHK Brno a řekla jsem si, že je to zase „šméčko“, neboť Asistenční centrum bylo na stránkách tak „zanořeno“, že člověk, který úplně přesně neví, co hledá, tak nenajde. Až se mi pak dostal do rukou letáček s poměrně vyčerpávajícími informacemi. Napsala jsem email, obratem mně odpověděla paní Dagmar Matějková, během dvou dní jsme měly domluvenou schůzku a už to jelo“, usmívá se výtvarnice, matka dvou již dospělých dětí. Jak sama říká, rodina ji v jejích aktivitách vždy podporovala a podporuje. „Z každého mého úspěchu má radost hlavně manžel, je na mě pyšný. A velmi mi pomáhá i v zajištění cho-

du naší rodiny. Když se nám narodilo druhé dítě, tak jsem s ním zavedla rozhovor o tom, že už nemůžu doma dělat všechno a ať si vybere oblast, kterou převezme. Vybral si vaření a zásobování. Obě děti také vaří i pečou (např. syn výtečné rakvičky). Já jím a chválím. A stěžuji si, když ve spíži něco chybí,“ říká s úsměvem. Ale zpátky k podnikání. Na otázku čeho chce dosáhnout, ještě hledá uspokojivou odpověď. „Vystudovala jsem architekturu, ale téměř celý profesionální život se zabývám (jako OSVČ) grafikou a typografií. A protože jsem tento obor nevystudovala a připadám si nedovzdělaně, tak pořád čtu, studuji a sháním informace, až jsem zjistila, že svoje zkušenosti mohu předávat dál. Hodně jsem toho pochytala tak říkajíc za letu, ale to nejdůležitější je, že jsem si vše prožila a procítila. Teď se zabývám několika druhy činností, všechny souvisí s výtvarnem, ale těžko se to bude dát v budoucnu stihnout. Takže nemám zatím jednu linii, kam bych napřela všechny své síly. Síly, které by se nedrobily a nerozmělňovaly v jiných činnostech. Ale zatím se situace pořád vyvíjí, tu nabírá na síle jedna činnost, tu jiná, tak si ještě chvilku nechám na rozmyšlenou. Ale výtvarné kurzy a semináře o písmu určitě budou mít v mém portfoliu činností svoje pevné místo.“

[email protected] www.hermanova.com

LUDMILA LEINWEBEROVÁ Neuroprogress – fitcentrum pro mozek „Od svého tatínka jsem dostala ústřižek z novin s reklamou projektu na podporu podnikání žen. Pak jsem si jí všimla i v tramvaji a na internetu,“ popisuje první setkání s Asistenčním centrem Ludmila Leinweberová. Do budovy RHK Brno, sídla poradenského centra, poprvé přišla na jaře 2010. Tehdy již měla jasný podnikatelský záměr vybudovat fungující neurotechnologické centrum. Rozhodující byla i potřeba sladit rodinu a práci, a proto se rozhodla jít cestou živnostenskou. Spolu s manželem totiž vychovávala tehdy sedmiletého syna a dvouletou dceru. Sen se postupně začal naplňovat. Bylo však nutné sehnat půjčku, odpovídající prostory, nakoupit přístroje a začít pracovat. „V současné době máme pěkné bezbariérové prostory v nemocnici na Obilním trhu. Klienti začínají chodit a spokojení posílají další – své známé. Hledáme možnosti reklamy a spolupráce s dalšími organizacemi,“ říká žena, která se rozhodla prostřednictvím „fitcentra pro mozek“ pomáhat dětem i dospělým. „Nový obor neurotechnologie nabízí ohromné možnosti jak pro děti, tak i pro dospělé a seniory, s handicapem i zdravé, děti nesoustředěné, s poruchami učení, nočním pomočováním, tak i pro děti talentované a nadané. Provádíme diagnostiku, regeneraci a optimalizaci práce mozku formou terapie EEG.“ EEG biofeedback je metoda umožňující harmonizaci mozkové činnosti formou biologické zpětné vazby. Tréninky EEG biofeedback se podílejí na aktivaci mozkové kůry a mají vliv i na optimalizaci práce mozku a kognitivních funkcí, soustředění a paměť, rychlost učení, kreativitu, rychlost správného rozhodování, lze trénovat i zmenšení stresu a práce s ním. Terapie jsou prováděné na lékařských přístrojích. Centrum nabízí také oxygenoterapii – léčbu koncentrovaným kyslíkem, speciálně pedagogické a psychologické poradenství, spolupracuje i s dalšími odborníky, aby péče o klienty byla komplexní. „Chodí k nám i dospělí vyřešit problémy s pamětí, stresem, nespavostí, depresí či úzkostí. Máme vybavený dětský koutek, takže přijít i s dítětem nebo sourozencem není problém a dospělí se mohou občerstvit kávou nebo čajem,“ říká podnikatelka.

4

Podle slov Ludmily Leinweberové je nových trendů ve speciální pedagogice, psychologii i v oboru neurotechnologií stále mnoho. V oblasti péče o děti a mládež je však málo institucí, kde je dítě nebo dospělý vnímán jako celek. „To je naším cílem. Záměrně píši naším, protože se mi podařilo vytvořit tým, abychom jako poradna mohli nabízet komplexní služby. Nové zkušenosti, sebevzdělávání je nezbytné pro můj osobnostní i kariérní růst. Jít dál a nezůstat stát na místě. Má práce je kreativní a obohacující, jsem potěšena každým úspěchem mých klientů,“ říká o své profesi Ludmila Leinweberová, která za novinkami jezdí na odborné semináře do Polska a dalších zemí, kde se těmito metodami zabývají. Do budoucna chce spolupracovat ještě s dalšími odborníky, aby práce byla co nejkomplexnější. Při začátcích podnikání našla Ludmila Leinweberová pochopení od všech „svých mužů“ i přátel. „Manžel se k mým plánům postavil skvěle a pomáhá doma se vším, co je potřeba, tatínek mi dělal sekretářku a sháněl informace a kontakty. Děti mi fandí. Syn vymýšlí různé dárečky a překvapení pro děti – lízátka, pěnová zvířátka a jiné maličkosti pro malé návštěvníky. No a malá se těší z toho, že má hračky doma i v dětském koutku na mém pracovišti. Neocenitelnou pomocnicí je moje nejlepší kamarádka, speciální pedagožka a kolegyně, která se mnou pracuje.Tak mohu svůj čas rozdělit mezi své centrum a rodinu, která mi opravdu hodně pomáhá. Pracujeme spolu.“ Děti a rodina jsou pro podnikatelku na prvním místě, a tak skloubení rodinných povinností s prací přináší každodenní logistické starosti. Práce a osobní rozvoj je pro podnikající ženu náročné. Ale stojí to za to!“

www.neuroprogress.cz

MARCELA BLAHŮŠKOVÁ

5

Služby pro domácnost i seniory Příběh Marcely Blahůškové může mnohým ženám připomínat jejich vlastní cestu. Vdala se, vychovala dnes již dospělé děti, vystudovala vysokou školu, věnovala se aktivitám ve školství a poté pracovala v soukromé firmě, nejdříve na pozici asistentky majitele a postupně i výkonné ředitelky. Bavila ji práce s lidmi, vytváření a nastavování procesů a podobné činnosti, a po čase dospěla k závěru, že by bylo lepší vydat se dál vlastní cestou. „Chtěla jsem zkusit vytvořit si vlastní malou firmu. Už dříve mne zajímaly úklidové služby v domácnostech a pomoc seniorům. Chtěla jsem se tedy vydat touto cestou,“ vzpomíná. A jak řekla, tak také udělala. Opustila poměrně čerstvě vystudovaný obor a rozhodla se, že se bude věnovat novému podnikání naplno. Její firma má za sebou prvních šest měsíců. Do Asistenčního centra přišla Marcela Blahůšková na základě osobního doporučení jedné z lektorek v době, kdy se na zahájení vlastního podnikání teprve připravovala. „Měla jsem minimum informací, zkušeností a kontaktů a zajímalo mne vše, co by mi mohlo být ku prospěchu,“ říká. Možnost získat informace z různých oblastí souvisejících s podnikáním i odpovědi na specifické, konkrétní otázky, inspirace i jistá lidská podpora ve smyslu „nejsi blázen, když se do něčeho takového pouštíš“, byla hlavní motivací. „Práce mne velmi baví, dělá mi radost a těší mne, že jsou spokojení naši klienti i moji pracovníci, protože děláme dobrou a smysluplnou věc, poctivě a čestně. Poprala jsem se už s prvními mrzutostmi, jakými jsou vzniklá škoda, změna loajálního a spolehlivého pracovníka „ze dne na den“ na nevyzpytatelného podivína, problém s neplatičem, vymýšlejícím si stále nové pohádky, aby vytvořil dojem, že vše je v pořádku a zaplaceno. Nyní se zaměřujeme na získání většího počtu

zakázek.,“ říká Marcela Blahušková. „Za rok bych ráda byla v takovém bodu, kdy firma bude skutečně výdělečná. Představa, že máme pobočky ve větších městech a pomáháme klientům a lidem, kteří chtějí pracovat pro nás nejen v Brně, se mi velmi líbí, ale momentálně je tento cíl ještě snem. Stojíme teprve na začátku.“ Marcela Blahůšková hodnotí pomoc Asistenčního centra pozitivně. „Hodně mi pomohly právě akce na Komoře a kontakty s lidmi, s nimiž jsem se na akcích Asistenčního centra potkala. To bylo určitě velmi důležité,“ říká. A přiznává, že rodina ji skutečně podpořila až tehdy, když viděla, že to s podnikáním myslí opravdu vážně. Zpočátku ji spíše zrazovali. „Manžel mi pomohl poté, co jsem firmu nastartovala, opravdu významně. Patří mu určitě dík. Ale byli to i další lidé, přátelé i méně blízcí známí, kteří mi záměrně nebo mimoděk podporu dávali.“ Podnikatelka přiznává, že spojit práci, rodinu a vlastní rozvoj se jí zatím daří dokonce lépe než v předchozím zaměstnání. „Je to proto, že nyní mám jasněji dané priority, přestože můj přínos do rodinného rozpočtu se omezil. Rodina a manželství mají pro mne velkou hodnotu a nechci je ohrozit a zanedbat nad únosnou míru. Než jsem začala podnikat, dávala jsem více energie a času zaměstnání a navíc jsem se věnovala ještě i pedagogické činnosti. Tu jsem už se startem podnikání opustila. V naší domácnosti jsou do značné míry rozdělené úkoly, a to je dosti důležité pro zajištění chodu a jakési kvality. Čas od času je potřeba systém fungování rodiny a domácnosti optimalizovat. Blíží se jaro a s ním další úkoly - zahrada, tak se ukáže, zda můj momentální optimismus není pouze sezónní záležitostí.“

[email protected], [email protected] www.fyla.cz

6

LENKA SVOBODOVÁ Osobní trenérka O podnikání začala uvažovat před třemi lety. Tehdy Lenku Svobodovou zaujal inzerát v novinách, a tak napsala do Asistenčního centra, aby se dozvěděla více o tématech, která ji zajímala, zejména PR, marketing, daně a účetnictví. „Nebyla jsem spokojená ve svém zaměstnání, chtěla jsem se osamostatnit, být sama svým „šéfem“a řídit svůj čas,“ říká Lenka Svobodová o motivaci ke vstupu do podnikání. Tehdy jí bylo devětadvacet let, byla svobodná a žila se svým přítelem.

v porovnání s ženami z jiných zemí, Lenka Svobodová odpovídá, že je to velmi individuální. „Záleží na tom, z jakých poměrů žena i její partner pochází a jak umí skloubit práci s rodinou. Například oproti Skandinávii (Norsku) se s rovností žen v zaměstnání máme co učit, ale myslím, že se situace u nás v posledních letech zlepšila. Dnes je normální, aby žena byla úspěšnou podnikatelkou a zároveň matkou.“

„Napsala jsem do Asistenčního centra a požádala o nabídku seminářů. Rozhodla jsem se, že zůstanu věrná oboru, který jsem vystudovala, a ve kterém jsem na Univerzitě pracovala a rozšířila jsem jej v podnikání o další související aktivity. Nyní už přes půl roku poskytuji služby v oblasti sportu - trenérství, školení, pořádání workshopů, wellnes víkendů, maratónu“, vyjmenovává Lenka Svobodová současné aktivity. Uskutečnit její sen jí pomáhala rodina, kamarádi i partner. „Stáli při mně, dodávali mi odvahu a v začátcích i finanční podporu,“ říká. O budoucnosti má Lenka Svobodová jasnou představu. „Chtěla bych mít jednou vlastní studio zaměřené na prevenci inaktivity a na podporu zdravého životního stylu. Také bych chtěla získat další zkušenosti v zahraničí. Ráda bych, aby mě práce nejen naplňovala, ale i uživila, stejně jako moji rodinu, protože do budoucna bych chtěla mít i děti. Nyní s přítelem fungujeme, alespoň co se týče skloubení práce a osobního života, na bázi domluv a operativních akcí. Zatím mám dost času i na vlastní rozvoj. Považuji za důležité, nejen v podnikání, jak člověk dokáže plánovat a efektivně využívat svůj čas, organizovat, být flexibilní.“ Na otázku, zda to české ženy mají těžší, lehčí nebo stejné

lenka@fitnessnejenvbrne.com www.fitnessnejenvbrne.com

7

PAVLÍNA FUCHSOVÁ Nebeské dortíčky Podnikatelský projekt Pavlíny Fuchsové se jmenuje Nebeské dortíčky. „Chtěla jsem dokázat, že je možné vyrábět zdravější sladkosti, které jdou ruku v ruce s dnešním trendem zdravé a ekologické výživy. Viděla jsem, že v této oblasti je u nás díra na trhu. A tak jsem se v malém do této aktivity pustila asi před rokem a půl, i když to byl pro mě úplně nový obor, přijímala jsem soukromé objednávky, pekla jsem dortíčky a občas je prodávala na farmářských trzích. Pak jsem se přestěhovala a nyní hledám nové místo pro rozjezd podnikání ve větším měřítku v Brně,“ popisuje stručně svoji cestu Pavlína Fuchsová. Do Asistenčního centra přišla na doporučení na začátku roku 2011, pár měsíců před tím, než se podruhé stala maminkou a narodila se jí dvojčata. Dobře věděla, že s narozením dětí bude mít zpočátku hodně starostí, a tak se snažila získat v předstihu co nejvíce informací ohledně podnikání, PR, marketingu a daní a také o specifických potřebách souvisejících se zařízením větší potravinářské provozovny. “Moje motivace byla získat co nejvíce informací a zároveň podpořit tento projekt,“ říká Pavlína Fuchsová.

schopnosti. „Je důležité si čas pečlivě rozložit tak, aby nestrádalo podnikání, ale ani rodina, protože ta je vždy důležitější. Mám to štěstí, že přítel i rodina můj podnikatelský plán podporují a věří mi. Přítel je také podnikatel a od začátku mi dodával jak sebevědomí, tak i fyzickou pomoc při výrobě a rozvozu.” Zda to české ženy mají těžší nebo jednodušší oproti zahraničním kolegyním, nechce moc Pavlína Fuschová posuzovat. „Evropské ženy to mají určitě lehčí něž ženy ze zemí třetího světa,” říká nakonec. „Osobně mám zkušenost z Jihoafrické republiky, kde jsem již před pár lety podnikala, a tam mi přišla jednoduším legislativa. Počasí take hrálo obrovskou roli, jelikož jsem podnikala celý rok na trzích, což u nás není možné a projevuje se to i ve vyšších nákladech. Stát venku na Vánočních trzích v minus deseti není žádná zábava.”

Představu o tom, jak rozvíjet své podnikání a čeho dosáhnout, má mladá podnikatelka jasnou. „Byla bych ráda, aby se můj produkt dostal na trh a našel si své stálé zákazníky. Ráda bych dodávala Nebeské dortíčky do obchodů a kaváren. Přes léto bych chtěla prodávat na trzích, jelikož mám ráda interakci s klienty. Za rok bych chtěla být v pozici, kdy se mi podnikání daří a rozvíjí se.” Z hlediska logistiky ve smyslu zajištění chodu domácnosti Pavlína Fuchsová vidí dva důležité aspekty, a to že musíte mít především chápavého partnera a jako žena dobré organizační

[email protected]

8

SOŇA ŠEVČÍKOVÁ Příležitost ve stavebnictví „Věřila jsem, že ve stavebnictví je možné se uplatnit,“ říká Soňa Ševčíková o své motivaci pro podnikání. A tak přišla do Asistenčního centra ještě před tím, než vstoupila do této pro ni staronové řeky. „Rozhodla jsem se zůstat věrná svému oboru. V Asistenčním centru, o kterém mi první obecnou informaci dala kolegyně a následné informace a kontakty jsem se dozvěděla z internetu, kde jsem hledala radu a odpovědi na mnoho otázek a také podporu.“

Je to náročné, ale při troše dobré vůle se všechno skloubit dá,“ dodává, když se zamýšlí nad skloubením práce, rodinného a osobního života.

Soňa Ševčíková byla v podobné situaci jako mnoho žen ve středním věku, které jsou vdané, mají jisté zázemí a s životními zkušenostmi stojí před rozhodnutím, zda a jak začít novou kariéru. „Chtěla jsem si vyzkoušet něco nového, posunout se o krok dál a přitom dělat svoji práci dobře – ke spokojenosti objednatelů – dnes, zítra i za rok,“ říká Soňa Ševčíková o své podnikatelské představě. Měla již z minulosti zkušenosti i s velkými a středními investičními projekty, do budoucna se však rozhodla zaměřit se na malé investory a pomáhat jim s investičními projekty menšího rozsahu a dalšími navazujícími službami, jako jsou například schvalování a posouzení projektové dokumentace, samotné zajišťování příslušných dokladů v rámci povolování staveb, komunikace s úřady, projednání majetkových vztahů, vypořádání pozemků a majetkoprávních vztahů v rámci přípravy i po realizaci staveb a podobně. „S podnikáním jsem začala koncem roku 2009, na hodnocení je tedy zatím brzy,“ odpovídá na otázku, jak se situace zatím vyvíjí.

Říká také, že v podnikání ji podpořilo celé nejbližší okolí, nejbližší rodina, rodiče, přátelé a také lidé z Asistenčního centra, kteří ji dodali odvahu. „Jejich nadšení mi ukázalo cestu.

[email protected]

ZUZANA ŘEZÁČOVÁ LUKÁŠKOVÁ

9

Centrum Mandala „Přišla jsem do Asistenčního centra na jaře roku 2010 poté, co jsem si v tramvaji přečetla leták, který mě plně oslovil. Chtěla jsem realizovat svůj velký sen mít své vlastní terapeutické centrum. Přišla jsem tedy, abyste mi pomohli tento sen realizovat,“ odpovídá Zuzana Řezáčová Lukášková na úvodní otázky, jak se o Asistenčním centru dozvěděla a čím ji zaujalo. Ve svých sedmadvaceti letech se Zuzana Řezáčová Lukášková rozhodla zcela změnit svůj pracovní obor. Původně veterinární lékařka, která získala postgraduální vzdělání v oboru hygiena a technologie potravin, se nakonec rozhodla věnovat psychoterapii. „Zjistila jsem, že mi více vyhovuje práce na projektech, které si vymyslím sama, kdy mě neubíjejí z mého pohledu nesmyslné úkoly a kdy si mohu rozvrhnout čas, jak potřebuji. To v zaměstnání obvykle nejde. Proto jsem hledala alternativu, která by byla přijatelná. Zvolila jsem cestu OSVČ v oboru osobního poradenství,“ říká začínající podnikatelka.

Její představa o dalším vývoji centra je taková, že by Centrum Mandala mělo být za rok plně samostatné, výdělečné a prostor plně využitý. „Chtěla bych, aby v něm fungovaly nejen odpolední aktivity, ale také dopolední mateřské centrum. Za další roky bych chtěla, aby centrum mělo vlastní objekt (teď jsme v podnájmu) s dalšími dílnami a pracovnami, aby mohlo nabízet ještě širší sortiment služeb,“ přeje si Zuzana Řezáčová Lukášková. „Můj manžel je mi velkou oporou, také mé kolegyně a kolega,“ dodává s tím, že v domácnosti pomáhá i slečna na úklid. „Čas se snažím rozvrhnout tak, abych měla vždy alespoň jednu aktivitu denně pro sebe. Večer pracuji maximálně do devíti a po této hodině jsem doma se svým manželem a kočkami,“ dodává podnikatelka s úsměvem. Na adresu českých žen dodává: „Myslím, že se české ženy pomalu osamostatňují a jsou čím dál sebevědomější a jistější, alespoň většinu mé klientely tvoří takovéto ženy.“

V současné době provozuje v centru Brna své vlastní terapeutické Centrum Mandala, které se od podzimu 2010 postupně rozjíždí. „Pomalu se zabíhají aktivity, které jsou mezi lidmi úspěšné, a ty neúspěšné jsou nahrazovány jinými aktivitami. Asistenční centrum mi v tom hodně pomohlo - jednak s účetnictvím, ale také s nastavením cen (naučila jsem se vypočítávat je dle nákladů za loňský rok), trochu jsem vylepšila marketing a hlavně jsem se potkala se spoustou lidí, kteří mi ve vlastní realizaci pomohli, případně nasměrovali na další lidi, s nimiž dnes spolupracujeme. V současné době je ve fázi příprav zakládání neziskovky a založení mateřského centra,“ shrnuje hlavní kroky na cestě za svým snem Zuzana Řezáčová Lukášková.

www.centrum-mandala.cz

10

LENKA BAKOVÁ Domácí skřítek Patří mezi ženy, které v roce 2009 začaly žít svůj nový podnikatelský příběh. Lenka Baková začala pomáhat s úklidem v domácnostech a ve firmách, ale také s drobnými domácími opravami, pečením cukroví a přípravou rodinných oslav, posečením trávníku nebo úpravou zahrady. „Vystudovala jsem stavební fakultu, takže by se mohlo zdát, že jsem přešla mimo svůj obor. Nicméně do doby samostatného podnikání jsem se věnovala „obchodu“ ve stavebním odvětví. A hledat domácnosti a nabízet služby, to vyžaduje notnou dávku obchodního ducha,“ říká s trochou nadsázky. Nicméně nové podnikání vzala zcela vážně. „Do Asistenčního centra jsem poprvé přišla na podzim před dvěma lety. Chtěla jsem získat především informace a poradenství z oblasti práva. Věděla jsem, co chci, a hledala jsem způsob, jak se pustit do podnikání a také trochu podporu od ostatních žen, které ve stejné době začínaly stejně jako já,“ vzpomíná Lenka Baková. Na existenci Asistenčního centra ji upozornila pracovnice z Úřadu práce Brno-venkov, následně získala další informace na webových stránkách. „Oslovila mne nabídka služeb, důležitá byla i „bezplatnost“, dodává o své hlavní motivaci. V Asistenčním centru Lenka Baková nejdříve konzultovala svůj podnikatelský záměr s odborníky. Udělala si také průzkum, který potvrdil, že poskytování služeb v domácnostech i firmách je životaschopným plánem. A tak se pustila do jeho realizace, připravila marketingové materiály a následně založila firmu Domácí skřítek, která působí v Brně a blízkém okolí. „Mám první zaměstnance a hospodyňky na „dohodu“. A i přes to, že obecně se říká, že „práce není“, mám problém najít zodpovědné hospodyňky na úklid. V současnosti totiž převyšuje poptávka mé aktuální kapacity,“ shrnuje zkušenosti

z prvního roku podnikání. V současné době zvažuje, nakolik firmu rozšířit. „Hledám klady a zápory podnikání v malém a velkém. Do roka bych však chtěla mít v této věci jasno a činit kroky odpovídající mému rozhodnutí,“ dodává. Lenka Baková je vdaná, má šestnáctiletého syna a v době, kdy se pustila do podnikání, jí do oslavy čtyřicetin chyběl nějaký ten rok. Podle jejích slov našla doma upřímnou podporu pro své rozhodnutí, byť nejdříve smíšenou s překvapením. „Od inženýrky a bývalé manažerky v mezinárodní firmě se asi čekalo víc, než uklízení po domech. A tak to na začátku skutečně bylo! Jak si však vybudovat klientelu, než skutečně začít vlastníma rukama? Hospodyňky přišly, až když jsem měla možnost nabídnout jim práci na dva až tři dny týdně,“ dívá se reálně na situaci před rokem Lenka Baková. Přiznává, že pro skloubení práce a rodiny bylo důležité plánování času a určení priorit, co musí udělat hned, co dělat opravdu může a co chce. Během roku rozšířila Lenka Baková své aktivity i na lektorování manažerských dovedností, a tak si splnila další ze svých podnikatelských snů. „Myslím si, že vždy záleží na chuti něco změnit, na energii, kterou vynakládáte, a na zázemí, které máte. To jsou věci, které ovlivňují výsledek práce. Věřím totiž v zákon zachování energie (jsem přece technik:-) a pokud energii vynakládám, tak se mi MUSÍ vrátit časem zpět,“ říká s úsměvem Lenka Baková.

www.domaciskritek.cz www.stavbybaka.cz

ALENA JANÁKOVÁ

11

Personalistika a Barvy života Oborem Aleny Janákové je personalistika. Věnovala se jí v minulosti, kdy byla v zaměstnaneckém poměru a pracovala v soukromé firmě, a zůstala práci s lidmi věrná i nyní, kdy se rozhodla začít ve svém oboru podnikat. „Věnuji se náboru, výběru a vyhledávání zaměstnanců pro firmy a personálnímu poradenství v oblasti dalšího rozvoje zaměstnanců. Pracuji s personální diagnostikou Barvy života, se kterou mám bohaté zkušenosti,“ říká Alena Janáková, která tvrdí, že pro ženu v padesáti není jednoduché najít zaměstnání, a tak podnikání je jednou z dobrých alternativ, jak se uživit a dál se ve svém oboru rozvíjet. „Oslovuji firmy různorodého zaměření s nabídkou možné spolupráce, navazuji kontakty, snažím se dobře zorientovat v oborech, ve kterých firmy podnikají. Na druhé straně si vytvářím databázi zajímavých uchazečů o zaměstnání, které mohu svým klientům nabídnout,“ shrnuje svoje současné aktivity Alena Janáková. Její cíl je jasný: vytvořit síť firem - stálých klientů, se kterými bude dlouhodobě spolupracovat v oblasti náboru, výběru a vyhledávání zaměstnanců, podílet se na plánování dalšího rozvoje nových zaměstnanců a naučit klienty pracovat s personální diagnostikou Barvy života. „Tato diagnostická metoda pomůže odhalit více o chování nových zaměstnanců a umožní jim zacílit a plánovat jejich další rozvoj,“ říká personalistka o metodě, která pracuje se soubory slov a barev, využívá techniku barvově-slovních asociací a objektově komunikační analýzu vědomí. „Chci se do budoucna věnovat poradenství nejen pro firmy, ale i pro jednotlivce, kteří chtějí poznat sebe sama komplexněji a využít toto sebepoznání k vlastnímu rozvoji,“ říká o spektru nabídky svých služeb.

Úvahy o samostatném podnikání a informace o existenci brněnského Asistenčního centra se poprvé protnuly v listopadu 2010, tedy v době, kdy Alena Janáková byla v rozhodovací fázi, co dál. „Snažila jsem se pátrat po co největším množství informací, chodila jsem na akce Moravské asociace podnikatelek a manažerek, kde jsem získala doporučení od ředitelky Centrály Martiny Ježkové. Poprvé jsem přišla do Asistenčního centra v listopadu 2010 a tehdejší konzultace s Dagmar Matějkovou naprosto splnila mé očekávání,“ říká Alena Janáková. „Nikdo do mého rozhodnutí podnikat nezasahoval, syn, který je sám výdělečně činný, vzal tuto skutečnost na vědomí, psychickou podporu jsem našla i u kamarádek a známých. Jsem v situaci, kdy už jsem odpovědná pouze sama za sebe a mohu si dovolit i trošku riskovat a dělat to, co mě baví. Mám chuť učit se nové věci, bez čehož nové podnikání vlastně ani dělat nejde.“

[email protected], [email protected] www.personalservices.cz

12

MONIKA FIALOVÁ Mimibazar „Schovávám si zajímavé výstřižky z novin, a tak jsem se dozvěděla z brněnského Metropolitanu o Asistenčním centru,“ vzpomíná Monika Fialová na dobu před dvěma lety. „Byla jsem tehdy na rodičovské dovolené a chtěla jsem být připravena na dobu, kdy budu muset nastoupit do zaměstnání. Potřebovala jsem najít práci, kterou budu moci dělat doma. Při neustálém marodění mých dětí jsem si nedokázala představit, kdo by mě zaměstnal. Navíc bydlíme v oblasti s vysokou nezaměstnaností, takže jsem se chtěla vyhnout kontaktu s Úřadem práce,“ říká začínající podnikatelka. Byly to právě děti, které přivedly Moniku Fialovou k jejímu novému podnikatelskému záměru. „Na rodičovské dovolené jsem řešila, jak s minimálními prostředky obléci tři rošťáčky. Oblečení, ze kterého vyrostli, jsem opět nabízela k prodeji. Z toho se zrodil plán na internetový obchod s dětským oblečením.“ A plán se pomalu začal realizovat. V únoru roku 2010 si Monika Fialová vyřídila živnostenský list a po skončení rodičovské dovolené v červnu má podnikání jako hlavní činnost. „Letos jsem podávala první daňové přiznání,“ říká. „Za rok bych chtěla kromě Mimibazaru, na kterém momentálně inzeruji, rozjet i svoje vlastní webové stránky. Jsou sice hotové, ale bohužel na ně nemám čas. V mém oboru se nedají stanovovat vzdálenější cíle. Jsem momentálně z velké části závislá na cenách zboží v Londýně, kde nakupuji zboží, na měnovém kurzu atd. Na každou změnu musím reagovat. Podnikání musím přizpůsobovat situaci, případně měnit sortiment. A hlavní cíl? Určitě se z toho všeho nezbláznit!“, říká s úsměvem, přestože ne všichni nejbližší lidé z jejího okolí její podnikání podpořili. „Pochopení u partnera jsem bohužel nenalezla, od podzimu se odstěhoval. Děti jsou ještě malé, zbytek rodiny

mne podporuje,“ říká upřímně. „Ve smyslu zajištění chodu domácnosti jsou pro mne klíčové časté návštěvy mojí maminky. Díky tomu, že pracuji doma, jak jsem chtěla, se mohu věnovat dětem - jezdit s nimi na výlety, vodit je do kroužků atd. Na práci mi pak zbývají tři až čtyři hodiny dopoledne a pak večer, zhruba mezi devátou večer a druhou hodinou ranní. Na vlastní rozvoj již mnoho času není.“ Podle jejích slov je velmi důležité, zda partner situaci „ustojí“, zda ženu v jejím podnikání podporuje, pomáhá jí či nikoliv. Obecně však nechce posuzovat, zda to mají české ženy jednodušší oproti ženám v zahraničí. „Každopádně určitě jsme na tom lépe, než v zemích, kde musí ženy překonávat více předsudků,“ říká Monika Fialová. Na otázku, v čem byly kurzy v Asistenčním centru přínosné, má podnikatelka jasnou odpověď: „Kromě možnosti vzdělávání se tu odehrávala důležitá setkání. S ostatními podnikavými ženami jsme se vzájemně podporovaly a utvrzovaly v přesvědčení, že to zvládneme. Domů jsem jezdila nejen se spoustou nových informací, ale také nabitá energií. Chtěla bych za vše moc poděkovat, obzvláště paní Matějkové i celému týmu, díky kterému byla atmosféra setkání vždy příjemná a přátelská,“ hodnotí podnikatelskou podporu Monika Fialová.

www.mimibazar.cz/mfialka

Asistenční centrum Brno pro podporu podnikání žen CZ.1.04/3.4.04/26.00088 Tento projekt vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu v ČR a státního rozpočtu České republiky. Financováno z OP LZZ, projektu č. CZ.1.04/3.4.04/26.00088

www.rhkbrno.cz www.mapm.cz Brno 2011