Kryrská rozhledna
1
kryrská rozhledna Měsíčník Číslo 3
Březen 2011
Cena 6 Kč
Váţení občané, po dlouhých zamračených dnech se na nás opět s větší intenzitou usmálo slunce a odtály silné vrstvy sněhu. Musíme konstatovat,ţe tímto momentem nastala nekonečná práce s úklidem prostranství v našem městě a přilehlých obcích. Musíme odklidit desítky tun posypového materiálu,který jsme byli nuceni pouţít na zajištění schůdnosti a průjezdnosti našich místních komunikací.Veřejná prostranství jsou poseta haldami exkrementů od našich domácích miláčků, které jsme si venčili před svými objekty a jejichţ úklid nyní zůstává na zaměstnancích našeho města. V Kryrech a přilehlých obcích je v současné době 178 občanů bez pracovního poměru a naše město mělo snahu s nástupem lepšího počasí alespoň části těchto lidí pomoci v jejich zoufalé finanční situaci a nejistotě. Nepodařilo se nám prostřednictvím úřadu práce zajistit více něţ deset pracovních míst, přestoţe náš poţadavek zněl na 25 lidí. Bohuţel nejsou finanční prostředky alespoň na částečné pokrytí jejich mzdových nákladů. Věříme,ţe se situace v nejbliţší době zlepší a městu Kryry bude jeho poţadavek naplněn, abychom mohli pokračovat v nekonečné práci při obnově našich lesů, údrţbě zeleně v obcích a úpravách chodníků a místních komunikací. Brda Miroslav Starosta města
Uvnitř čísla 2 Diskutované téma - ODPADY 5 Fotoklub AMFORA 11 Jonáš – mateřské centrum 16 Společenská kronika
2 Odpady z pohledu minulosti, současnosti i výhledu do budoucna Odpady jsou v poslední době velmi diskutovaným tématem, a to jak z pohledu jejich vzniku, původu, likvidace a vlivu na ţivotní prostředí, tak především z pohledu finanční náročnosti.
Něco na úvod o odpadech Co je to odpad? Je to kaţdá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Nás občany zajímá zejména odpad komunální. Je to veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob – občanů, a který je uveden v prováděcím předpisu k zákonu o odpadech, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Problematiku nakládání s odpady řeší zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Kaţdá obec je povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, a zajistí místa, kam mohou občané odkládat nebezpečné sloţky komunálního odpadu. Občan je pak povinen komunální odpad na takto určeném místě odkládat. Systém nakládání s komunálním odpadem můţe obec stanovit obecně závaznou vyhláškou. Zároveň můţe obec vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za likvidaci komunálního odpadu. S většinou odpadů uvedených v Katalogu odpadů se běţný občan setká jen málokdy. Nejvíce přicházíme do kontaktu s komunálními odpady, to jsou odpady z domácností, včetně sloţek z odděleného sběru (tříděný odpad). Tento komunální odpad dále rozdělujeme na : Objemný odpad – tj. takový odpad, co se z důvodu své hmotnosti nebo velikosti nevejde do běţné sběrné nádoby (popelnice, kontejner). V našem městě můţete odvézt tento odpad do dočasného úloţiště odpadu Nebezpečný odpad – odpad uvedený v zákonném Seznamu nebezpečných odpadů a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona (např. olej, barva, lepidlo, pesticidy, kyseliny,léky, fotochemikálie…aj.). Svoz se provádí 2x ročně a je zdarma. Směsný komunální odpad – sloţka vzniklá po vytřídění všech výše uvedených odpadů. Tento odpad patří do sběrných nádob (popelnice, kontejnery). Svoz směsného komunálního odpadu je zajištěn kaţdý týden. Výrobky podléhající zpětnému odběru – výrobci a dovozci stanovených výrobků jsou povinni zajistit jejich zpětný odběr (minerální oleje, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky,
Kryrská rozhledna pneumatiky, elektrická a elektronická zařízení, elektropřístroje určené pro pouţití v domácnostech). Biologický odpad – např. zbytky ovoce, zeleniny, skořápky, tráva, listí, plevel, jemné nebo nadrcené větve, kávová sedlina apod. Nejvhodnější je bioodpad kompostovat na své zahradě, ale téţ MěÚ Kryry umoţňuje tento odpad odvést na dočasné úloţiště. Separovaný (tříděný) odpad – sloţka vzniklá sběrem za účelem dalšího vyuţití (např. papír, sklo, plast, tetrapaky). Stanoviště sběrných nádob na tříděný odpad mají v kaţdé obci pevná místa (obecně závazná vyhláška o odpadech MěÚ Kryry), kde můţete svůj tříděný odpad odloţit. Občané bydlící v rodinných domech třídí plast a tetrapaky do speciálních pytlů.
Objemové nádoby na tříděný odpad Ţluté - plasty vhodit lze: PET láhve po sešlápnutí!!!, kelímky, sáčky, folie, polystyren, výrobky a obaly z plastu vhodit nelze: novodurové trubky, obaly od nebezpečných látek- olejů, chemikálií, barev ap.
Modré - papír vhodit lze: noviny, časopisy, letáky, knihy, sešity, krabice (rozloţené!!!), kancelářský papír vhodit nelze: mokrý mastný a jinak znečištěný papír, papír voskovaný a kopíráky, pouţité papírové pleny a hyg. potřeby
Zelené - skleněné láhve vhodit lze: láhve všech barev, skleněné střepy a tabulové sklo vhodit nelze: keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo, zrcadla, televizní obrazovky, nevhazovat láhve v igelitových taškách!
Vývoj nákladů na odpady MěÚ Kryry Náklady na odpady, které byly vynaloţeny v rámci MěÚ Kryry, obcí Kryry, Strojetice, Běsno a Stebno se výrazně zvyšovaly. Z grafu 1 je patrné, ţe v roce 2003 činily 1,44 mil. Kč a v roce 2007 byly náklady dokonce 2,24 mil. Kč. Právě výrazný nárůst nákladů v roce 2007 na odvoz kontejnerů donutilo starostu a zastupitelstvo MěÚ Kryry vzniklou situaci řešit. Přínosem bylo zahájení třídění odpadu v domácnostech. Toto rozhodnutí má především význam v rámci celé ekologie naší země, protoţe s plasty a sklem si příroda neporadí. Současně je zbytečné zatěţovat odpady papírem, který se dále vyuţívá ve výrobě. Samozřejmě do komunálního odpadu nepatří biologický odpad. Na počátku se tento systém řadě občanům nelíbil, ale dnes je tomu naopak. Většina domácností třídí odpady a pokud někdo neobdrţí pytle na tříděný odpad ihned urguje MěÚ. Třídění odpadu byla jedna část opatření a druhá část, která byla velmi náročná na realizaci, bylo vytvoření dočasného úloţiště odpadu
Kryrská rozhledna
3 (řada občanů ho nazývá jako sběrný dvůr). Tím se zrušily stanoviště dvou kontejnerů u školního hřiště a u pily. Graf 1: Náklady na odpady v letech 2003 aţ 2007 2,5
2,24
mil. kč
2 1,5
2,02
2,05
2005
2006
1,67 1,44
1 0,5
svoz barevných kontejnerů tříděného odpadu ve všech obcích a nákup pytlů pro tříděný odpad. Tady je nutné konstatovat, ţe to co děláme pro ekologii, tak navíc zaplatíme. Náklady v roce 2010 na tříděný odpad byly 184 tis. Kč a příjem ze tříděného odpadu je 90 tis. Kč, tím jsme na ekologii doplatili 94 tis. Kč. V tomto případě asi nelze přemýšlet ziskově, protoţe my jsme ti, kteří tu přírodu znečišťují, proto nelze ještě na tom vydělávat. Nejniţší roční náklad na odpady je tvořen nebezpečným odpadem, který je v rozmezí 14 tis. Kč (rok 2009) aţ 38 tis. Kč (rok 2008). Z celkového pohledu je patrné, ţe se MěÚ podařilo zastavit nárůst nákladů na odpady, protoţe v letech 2009 a 2010 se náklady sníţily oproti roku 2008.
0 2003
2004
2007
Graf 2: Náklady na odpady podle jednotlivých poloţek
rok
3,0 2,5 2,0
mil. Kč
Z grafu 2 je patrná kalkulace ročních nákladů dle jednotlivých poloţek odpadů. Je zřejmé, ţe náklady na komunální odpad se do roku 2007 zvyšovaly, ale po zaloţení dočasného úloţiště došlo k jejich poklesu. Vysvětlení je jasné - průměrná cena odvozu jednoho kontejneru je cca 5 tis. Kč. Do roku 2007 se vyváţely 2 kontejnery týdně tj., 10 tis. Kč za týden, coţ za rok představuje náklad cca 500 tis. Kč. V roce 2010 se z dočasného úloţiště odvezly kontejnery za cenu 180 tis. Kč. Je patrné, ţe se podařilo „ušetřit“ více jak 300 tis. Kč. Náklady na provoz dočasného úloţiště jsou ve výši téměř 300 tis. Kč, proto je záměrně uvedeno v předchozí větě ušetřit v uvozovkách. Celkové náklady na dočasné úloţiště byly v roce 2010 ve výši 503 tis. Kč (v roce 2009 byly 469 tis. Kč), jak bylo uvedeno z toho je 180 tis. Kč za odvoz kontejnerů a zbylá část jsou provozní náklady (mzda a odvody, svoz tříděného odpadu, energie, opravy a udrţování úloţiště). Z toho vyplývá, ţe pouze rozdíl v ceně za odvoz kontejnerů z Kryr uhradí naše náklady na provoz dočasného úloţiště. Dočasné úloţiště slouţí občanům pro odvoz veškerého odpadu, tj. i odpadu mimo domácnost (biologický odpad ze zahrad, sutě, dřevo atd.). Je zde zaveden i minimální poplatek a to ze dvou důvodů. Za prvé je to prevence, aby se netvořily černé skládky, na jejichţ likvidaci jsou vynakládány vysoké náklady. Pokud se takové objeví, tak je likviduje pracovník dočasného uloţiště a nálady jsou zahrnuty do této poloţky. Za druhé řada odpadů je dále vyuţívána (recyklována) MěÚ Kryry. Jedná se především o tvorbu kompostu z biomasy, výroba štěpků z větví a sutě pro zpevňování cest. Pracovník dočasného úloţiště má na starosti i to, aby co nejméně odpadu bylo vyváţeno kontejnery a tím sniţuje náklady na MěÚ Kryry. Proto po příjezdu do úloţiště separujete svůj odpad a pouze za odpad vhozený do kontejneru se platí! Současně je nutné konstatovat, ţe do nákladů sběrného dvora je kalkulována celá roční mzda pracovníka, který zastává i další činnosti dle potřeb MěÚ Kryry. Další poloţkou je tříděný odpad, kde jsou uvedeny náklady na
1,5 1,0 0,5 0,0 2003 Komunální
2004
2005 Tříděný
2006 2007 rok
2008
Nebezpečný
2009
2010
Uložiště
V grafu 3 je uveden podíl nákladů na celkové odpady. Celkové poplatky občanů byly v roce 2003 0,74 mil. Kč. Tato niţší částka byla způsobena tím, ţe se popelnice vyváţely pouze 1x za 14 dní. Na základě stíţností v letním období na zapáchající odpadky byl v následném roce změněn systém svozu na 1x týdně v letním období a 1x za 14 dní v zimním období. Současně se zvýšil roční poplatek na jednoho občana ze 300 Kč na 400 Kč. Proto se podíl poplatků od občanů zvýšil na 1 mil. Kč a doplatek MěÚ Kryry zůstal na stejné úrovni (640 tis. Kč). Bohuţel, ani tento systém svozu popelnic nebyl pro řadu občanů vyhovující, dokonce byly nalezeny některé odpadky v okolí obcí, proto je od roku 2005 svoz popelnic týdenní. Tím se zvýšily náklady MěÚ Kryry o 320 tis. Kč. Postupný nárůst cen za odvoz odpadů způsobil navýšení ročního poplatku na odpady v roce 2007 na jednoho občana o 50 Kč. Z grafu je patrné, ţe podíl poplatků se v letech 2007 aţ 2010 zvýšil na 1,2 aţ 1,4 mil Kč. Podíl MěÚ Kryry se zvýšil aţ na 1,34 mil. Kč, ale postupnými opatřeními (třídění odpadu a dočasné úloţiště) se podařilo tento podíl sníţit na 1,17 mil. Kč. Z důvodů zvyšování nákladů na odpady se po 4 letech zvýšil roční poplatek na rok 2011 o 50 Kč na celkovou částku 500 Kč. Proto v grafu je uveden i odhad ® na rok 2011, kde by se poplatky občanů podílely ve výši 1,24 mil. Kč a MěÚ Kryry by hradil 1,05 mil. Kč. V roce 2011
Kryrská rozhledna
4 se MěÚ Kryry z důsledku ekonomického opatření sníţí příjem, proto se i na odpadech uspoří cca 120 tis. Celkové sníţení příjmů se samozřejmě dotkne i dalších poloţek (školství, kultura, sport atd.), protoţe lze hospodařit pouze s finančními prostředky, které MěÚ Kryry dostane. V grafu 3 je uvedena poloţka EKOKOM, coţ je příjem za tříděný odpad. Moţná, ţe zde v této poloţce v budoucnu je moţný zdroj příjmů z odpadů. V současné době se podílí na nákladech pouze z 3,6 % Řadě občanům se zdá navýšení zbytečné, ale není tomu tak. Náklady v roce 2011 na roční (1x týdně) odvoz jedné 120 l popelnice jsou 1897 Kč. Tento poplatek je na spodní hranici, protoţe při zjišťování cen za odvoz 120 l popelnice v ČR je v rozmezí 1800 aţ 2500 Kč, v závislosti na firmě a vzdálenosti svozového místa. Z důvodu cen za odvoz popelnic a příjmů z poplatků za odpady občanů bylo stanoveno, ţe pro rodinné domky, kde jsou pouze dva občané byla přidělena 60 l popelnice (roční odvoz činí 1325 Kč). Bohuţel nelze jednoznačně zpoplatnit skutečné výdaje za odvoz odpadu, protoţe zákonem je stanovená maximální hranice poplatků za odpady ve výši 500 Kč. V roce 2010 činily náklady pouze za svoz popelnic a kontejnerů u bytových domů 1,54 mil. Kč a občané zaplatili 1,12 mil. Kč. Rozdíl 420 tis. Kč a ostatní náklady na tříděný odpad a kontejnery hradí MěÚ Kryry. Graf 3: Podíl nákladů na odpady 3,0
mil. Kč
2,5 2,0 1,5 1,0 0,5
0,96
1,02
1,00
1,01
1,00
2004
2005
2006
0,64
1,34
1,22
1,17
1,05
1,13
1,14
1,12
1,12
1,24
2007
2008
2009
2010
2011 ®
1,06
0,66 0,74
0,0 2003
rok poplatky
EKOKOM
platí MěU
Je to odpad nás všech, proto se na jeho likvidaci všichni podílíme. Je těţké určit kdo má jak velký podíl, proto MěÚ Kryry přistoupil na to, ţe se velkou částí podílí na likvidaci vzniklého odpadu, a to z několika důvodů. Za prvé by výrazným zvýšením poplatků na sběrném úloţišti vznikaly černé skládky jejichţ likvidace (včetně pokut) je vysoce nákladná. Za druhé máme vztah k naší přírodě a zavedením tříděného odpadu myslíme na naše budoucí generace. Na druhé straně se nabízí i otázka, ţe bychom měli šetřit i na odpadech. To znamená více třídit odpad, snaţit se co nejméně zatěţovat kontejnery a jiţ při nákupech do domácnosti zvaţovat následně vzniklý odpad
(níţe uvedená doporučení). Moţná, ţe by i občané z obcí Strojetice, Běsno a Stebno mohli odpad, který je zbytečné dávat do kontejneru přivést na dočasné úloţiště, kde je separován (biomasa, větve, suť). Vím, ţe se to bude zdát jako zbytečné, ale díky dočasnému úloţišti je cena za svoz kontejnerů v Kryrech 180 tis. Kč a ve zbylých obcích je cena za svoz kontejnerů ve výši 184 tis. Kč, coţ je v přepočtu na občana výrazně vyšší cena. Bohuţel systém odvozu odpadu není dán hmotností odpadů z popelnic a kontejnerů u bytových domů, ale je propočítán na základě průměrně vyprodukovaného odpadu na občana. Proto se platí roční poplatek za popelnici na základě jejího objemu. Je tedy na kaţdém občanu, aby zváţil zda plně vyuţívá pouţívanou popelnici. Odvozci odpadu kalkulují cenu za čas vynaloţený na vyváţení odpadu, dopravu a náklady skládky (skládkovné a likvidace odpadu). Nárůst těchto poloţek od roku 2002 činí 60%.
Jak předcházet vzniku odpadů v domácnosti? Předejít vzniku odpadů v domácnosti znamená zvaţovat při nákupu uţitečnost nakupovaných výrobků a pouţívaných obalů. Doporučujeme: Na nákupy si vzít vlastní tašku, co nejméně pouţívat igelitové tašky a různé sáčky, které poskytují prodejci. Dávat při nákupu přednost nápojům v láhvích pro vícenásobné pouţití (ve vratných obalech), zvláště v případě nákupu minerálek, šťáv, vína, piva apod., popř. preferovat recyklované a recyklovatelné materiály a obaly. Upřednostňovat nákup zboţí ve velkém balení (je i cenově výhodnější), doplňovat z velkého balení do dlouhodobě pouţívaného obalu. Omezovat nákup věcí na jedno pouţití (nejen jednorázové zboţí je na jedno pouţití, mnohdy se to týká různých „cenově výhodných“ výrobků k tzv. dlouhodobému uţívání). Vyhýbat se kombinovaným obalům, které jsou sloţeny z více vrstev (např. nápojové kartony) nebo zboţí, které je zabaleno ve více obalech (není to vţdy známka kvality). Vyhýbat se obalům z hliníku, jejich výroba je energeticky mimořádně náročná. Pokud se na odpady podíváme z historického hlediska, tak došlo k výrazným změnám. Určitě řada z nás pamatuje, jak se odpady vyváţely na obecní netříděné skládky (pro děti zdroj zábavy a široký sortiment ještě vyuţitelných materiálů) nebo na hnojiště a někdy jen za plot. Kdo by si v této době pomyslel, ţe se budou doma třídit plasty (v té době si ani nikdo nepomyslel, ţe si budeme vodu na pití kupovat), sklo a další materiály, ţe budeme vyváţet posekanou trávu nebo dokonce větve.
Kryrská rozhledna
5 Myslím, ţe jsme na počátku řešení problematiky odpadů. Dnes začínáme třídit své odpady a současně se zvyšují i poplatky, coţ je samozřejmě pro kaţdého nepříjemné. Moţná, ţe další generace budou třídit odpad jako samozřejmost a moţná, ţe se bude třídit i více druhů odpadů. Je moţné, ţe si lidé budou sami platit do místních fondů na likvidaci odpadů, aby chránili ţivotní prostředí a budou na to hrdi. Asi pohledů a názorů na budoucnost řešení problematiky odpadů je mnoho, ale určitě nás nebo naše děti neminou. Do budoucna lze jen očekávat zvyšování poplatků za odpady. Všechna opatření, které vynakládá Česká republika na ekologickou likvidaci našich odpadů se v důsledku přísnějších norem stále zdraţují. Pokud se podíváme na prodej spotřebního zboţí, tak uţ u některých výrobků je v ceně zakalkulována likvidace výrobku. Uvidíme co nám přinese budoucnost, moţná, ţe vývojem nových technologií a vyčerpáním přírodních zdrojů budou některé tříděné odpady i finančně přínosné. Tak uvidíme a moţná, ţe se naše děti a vnoučata budou divit jak jsme byli tenkrát s odpady nerozumní a naivní, ţe to za nás někdo vyřeší. Ing. Vladimír Nesvadba, Ph.D. předseda finančního výboru
osmačtyřiceti fotografiích šestnáct autorů. Jmenovitě se jedná o Františka Beneše, Jiřího Formánka, Annu Fuchsovou, Václava Hvězdu, Karla Chalupu, Tomáše Kališe, Václava Laňku, Jiřího Měchuru, Pavla Morawszkeho, Petra a Pavla Nejmanovy, Bohumila Obsta, Jindřicha Richtera, Lukáše Somola, Petra Totha a Miroslava Uhera. Ti dokazují, ať jsou jakkoli amatéry, ţe fotografie nemusí být vůbec úkrytem nepovedených, málo nadaných nebo lenivých malířů, ale právě naopak. Je pohledem na svět lidí, kteří se umí dívat víc nebo spíš jinak, neţ kdokoli z nás – a kteří díky svým fotoaparátům nám tohle vizuální svědectví o věcech naší doby, ryzí a nahé současnosti – nakonec fotografie jsou uměním zachytit svět ve zlomku vteřiny - umí zprostředkovat. Stylizovaným, vypozorovaným nějak koncepčně a kompozičně pojatým způsobem. Takové fotografii – a my se s ní teď máme moţnost setkat v naší škole - se říká umělecká nebo výtvarná. O zahájení výstavy informovala Kryrská rozhledna jiţ ve svém únorovém čísle, v tom březnovém, aktuálním, si pojďme vyprávět o fotografii a o klubu Amfora trochu podrobněji.
VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ … … Fotoklub AMFORA Úvodem
„Jako jeden jediný Narcis vrhl se hnusný svět na pozorování svého triviálního obrazu, zachyceného na kov. Všechny nové obdivovatele slunce zachvátilo šílenství a zvláštní fanatismus... Poněvadž fotografický průmysl se stal úkrytem všech nepovedených malířů, příliš málo nadaných nebo příliš lenivých, aby dokončili svá studia, neslo toto všeobecné zaujetí nejenom rysy zaslepení, nýbrž také zabarvení pomsty... Jsem přesvědčen, že nesprávně použitý vývoj fotografie hodně přispěl, jako ostatně všechen hmotný vývoj vůbec, k ochuzení francouzského uměleckého génia, už tak dosti vzácného. Poesie a pokrok jsou davem ctižádostivců, kteří se nenávidí instinktivní nenávistí... Ať se fotografie stane služkou věd a umění, avšak služkou velmi pokornou, tak jako tisk nebo těsnopis, které ani netvoří ani nenahrazují literaturu. Bude-li jí dovoleno... zachvátit všechno, co má hodnotu tím, že tomu člověk vdechuje duši, pak běda nám!“ Charles Baudelaire
O tom, ţe je názor jednoho z „prokletých básníků“ Charlese Baudelaira (1821 – 1867) - autora Květů zla překonaný a přeţitý, svědčí výstava prací členů fotoklubu Amfora z Rakovníka. V areálu Základní školy v Kryrech je k zhlédnutí od 7. 2. do 11. 3. 2011 a představuje na
Ředitel školy Mgr. Kamil Kraus provází výstavou
Co o fotografii možná nevíte Projekce obrazů na plochu je známá jiţ po staletí. Takzvané camera obscura a camera lucida byly umělci vyuţívány jiţ v 16. století. Tyto jednoduché přístroje ovšem zachycený obraz neuměly nijak ustálit, pouze promítaly objekty před nimi. Za první „regulérní“ fotografii je povaţován snímek, který zhotovil roku 1826 francouzský vynálezce Nicéphore Niépce – na vyleštěnou cínovou desku pokrytou petrolejovým roztokem. Vznikl ve fotopřístroji, a čas expozice byl celých osm hodin za slunného dne. Tento zdlouhavý proces se ukázal být slepou uličkou a Niépce začal experimentovat se sloučeninami stříbra, přičemţ vycházel z poznatků Joanna Heinricha Schultze, který zjistil, ţe směs křídy a stříbra tmavnou, pokud jsou osvětleny.
Kryrská rozhledna
6 Niépce a umělec Jacques Daguerre zdokonalili existující proces na bázi stříbra společně. V roce 1833 Niépce umírá a nechává své poznámky Daguerrovi. Ten, přestoţe neměl příliš zkušeností s vědou, učinil dva klíčové objevy. Zjistil, ţe pokud stříbro nejprve vystaví jódovým parám, pak snímek exponuje a nakonec na něj nechá působit rtuťové výpary, získá viditelný a nestálý obraz. Ten pak lze ustálit ponořením desky do solné lázně. V roce 1839 Daguerre oznámil, ţe objevil proces vyuţívající postříbřenou měděnou desku, nazval jej daguerrotypie. Podobný proces dodnes vyuţívají fotoaparáty Polaroid. Francouzská vláda patent koupila a dala jej ihned k volnému uţití. Na druhé straně kanálu La Manche William Fox Talbot objevil jiţ dříve jiný způsob, jak ustálit obraz získaný pomocí stříbrné expozice, ale udrţoval jej v tajnosti. Poté, co četl o Daguerrově vynálezu, svůj proces zdokonalil tak, aby byl dostatečně rychlý a citlivý pro snímání lidí, a v roce 1840 oznámil vynález calotypie. Listy papíru potáhl vrstvou chloridu stříbrného pro vytvoření okamţitého negativního obrazu, který můţe být pouţit k vytvoření libovolného mnoţství kopií, coţ se podobá i dnešnímu běţnému negativnímu procesu. Talbot si proces patentoval, čímţ značně omezil jeho pouţívanost. Po zbytek ţivota pak soudní cestou obhajoval svůj patent a nakonec svojí práce na poli fotografie zanechal. Později ale Talbotův proces zdokonalil George Eastman - a ten je pouţíván dodnes.
Prakticky však byla tato technika kvůli své komplikovanosti nepouţitelná. Na výzkumy Jamese Maxwella tak navázal Louis Ducos du Hauron Od roku 1862 pracoval několik let na praktickém způsob záznamu barevných fotografií pomocí dvou barevných systémů: subtraktivního (ţlutá, azurová, purpurová) a aditivního (červená, zelená, modrá) barevného systému. Roku 1868 tyto metody patentoval. Osvítil bromostříbrnou kolodiovou desku výtaţkovými filtry a zhotovil tak diapozitivy zabarvené do červena, modra a ţluta. Tyto tři části pak musely být k získání konečné fotografie zcela přesně poloţeny přes sebe. Zároveň s Hauronem objevil podobný systém Charles Cros, který později s Hauronem spolupracoval. Dalšími, kdo se zabývali barevnou fotografií, byli roku 1904 v Lyonu bratři Auguste a Louis Lumièrové, kteří představili první autochromové desky, které se daly reprodukovat barevným tiskem, a umoţnili v praxi vyrobit fotografii jedním jediným snímkem.
Louis Ducos du Hauron
George Eastman
Černobílá fotografie však nedokázala postihnout realitu svých obrazů zcela věrně. Nic naplat, v sítnici lidského oka jsou vyjma tyčinek, jeţ sice reagují i na slabé světlo, ale neregistrují barvy a neposkytují dostatečně ostrý obraz, také čípky, díky kterým vnímáme barvy. Fyzikální princip barevné fotografie poprvé předvedl James Clerk Maxwell v Londýně 17. května 1861. Promítl na plátno současně tři černobílé snímky barevné řádové stuhy přes červený, zelený a modrý filtr, které byly předtím exponovány přes filtry stejných barev. Prokázal tak princip aditivního míchání barev (smícháním dvou základních barev – červená, modrá, zelená - vznikne třetí).
Digitální fotografie zcela samozřejmě, logicky spatřila světlo světa v souvislosti s „komputerizací“ naší planety. V roce 1969 vynalezli George Elwood Smith a Willard Sterling Boyle snímače typu CCD (elektronická součástka pouţívaná pro snímání obrazové informace; z anglického Charge-Coupled Device = zařízení s vázanými náboji) a v následujícím roce zabudovali CCD do fotoaparátu. Muselo však uběhnout dlouhých dvanáct let, neţ společnost Sony vyrobila první fotoaparát, který místo filmu na chemickém principu zaznamenával obraz na elektronické prvky CCD. Jeho analogové výstupy se zapisovaly na disketu. Hlavním tahounem vývoje pak byla v osmdesátých létech firma Kodak a prvním komerčně šířeným digitálním fotoaparátem byl Apple QuickTake 100 z roku 1994. V běţném prodeji byly digitální fotoaparáty od roku 1996 i u nás. V průběhu času dokázaly výrazně sníţit svou cenu, takţe po roce 2000 aparáty pouţívající digitální záznam začaly vytlačovat běţné, kinofilmové. Dnes se s takovými uţ setkáte jen vzácně.
7
Kryrská rozhledna
Karel Koubek
Krátce o fotoklubu Amfora Fotoklub Amfora Rakovník slaví v roce 2011 jiţ 46 let své klubové, fotografické a výstavní činnosti. Na prahu jeho existence stálo několik fotografických fandů – ti se sešli ve fotokurzu pod vedením nestora rakovnické fotografie Karla Koubka. To se psal rok 1964, kdy fotokurz navštěvovalo aţ pětatřicet zájemců – z nich však vydrţela pouhá pětina. Sedm fotoamatérů mělo i po skončení kurzu chuť a potřebu se dále scházet. Pod vedením Karla Koubka tak vzniklo studio amatérské fotografie při OOD v Rakovníku a v roce 1965 přijalo název Amfora.
Uţ rok na to se fotoklub představil prvně veřejnosti, přičemţ od té doby své práce prezentuje na klubových výstavách pravidelně. V Amfoře však nikdy nešlo jen o společné přehlídky vlastní tvorby. V průběhu let se jednotliví členové svými fotografiemi a diapozitivy zúčastnili mnoha přednášek a seminářů v okresním i krajském měřítku. Obeslali mnoţství mapových okruhů v celé republice, okresní, krajské a celostátní soutěţe i více jak dvě stovky zahraničních výstav a salonů. Se změnou politických poměrů v roce 1989 (a tím se změnou finančních poplatků za zasílání fotografií do ciziny) se Amfora více věnuje obesílání tuzemských mapových okruhů a místních tematických výstav. V současnosti jsou to především klubové a autorské výstavy, z mapových okruhů za zmínku stojí např. Turnovský, Blatenská růţe či Nekázanka. Dále je na místě zmínit Rakovnický fotosalon, Výstavu fotografií z archivu nebo Výstavu fotografií na provázku. Během let fotoklubem Amfora prošlo více neţ sedmdesát členů. Někteří z nich ani nebyli nebo nejsou z rakovnického okresu, tedy dojíţděli či dojíţdějí. Pro čtenáře Kryrské rozhledny v této souvislosti stojí za připomenutí jméno Pavla Morawszkeho, který je ze Strojetic a zahájení kryrské výstavy se osobně účastnil. Co k Amfoře dodat ještě závěrem? Dovolil bych si citovat z jednoho z posledních jejich katalogů: „Fotoklub Afora je otevřen kaţdému, kdo má o výtvarnou či uměleckou fotografii zájem. Kdo je ochoten pro ni a pro kolektiv něco obětovat. Za to slibujeme dobré kamarády, zajímavé informace z oboru fotografie a zároveň moţnost zhlédnout i zhodnotit mnoţství našich i cizích výtvarných
Kryrská rozhledna
8 snímků, které našima rukama v mapových okruzích prochází.“
Amfora
Rozhovor
Václav Hvězda Kdy jste začal fotografovat? A vzpomenete si ještě na první značku svého fotoaparátu?
VÁCLAV HVĚZDA patří k zakládajícím členům fotoklubu Amfora. Už v roce 1964 spolu s šesticí dalších nadšenců docházel v Rakovníku do fotokurzu vedeného Karlem Koubkem, aby spolu s nimi o rok později založil klub, který funguje dodnes a jehož práci máme možnost zhodnotit v prostorách kryrské školy ještě po několik příštích dní. Václav Hvězda se narodil v procesu. V barevné fotografii jsou však tyto moţnosti velice omezené. Něco jiného je to pak zase u digitálního focení. Já to při barevné analogové roce 1942 ve znamení kozoroha. S úsměvem dodává, že to poznamenalo celý jeho život. Je ženatý (jestli mu to vydrží, za dva roky se svou paní oslaví zlatou svatbu), má syna a čtyři vnoučata. Pracoval jako elektrikář a revizní technik, dnes je v důchodu.
Bylo mi asi osm let. Vlastně to začalo tím, ţe moji starší bratři dostali postupně od otce lepší fotoaparáty, přičemţ já jsem zdědil velice jednoduchý přístroj značky BOX-TENGOR (Zeiss Ikon) formátu 3 x 4. První snímky jsem vyfotil na osadě Višňová u Křivoklátu, kde měli moji rodiče chatu. Tam jsem měl i velice dobrou kamarádku – jen kamarádku (bylo mi osm!), která byla o hodně starší, neţ jsem byl já a pracovala v druţstvu Fotografia v Praze – a ta mi zpočátku zajišťovala pozitivní servis. Tedy snímky z negativu převáděla na fotografie. Jak je daleko od běžné fotografie k tzv. umělecké nebo výtvarné?
Určitě je to cesta – a doba, kterou potřebujete k tomu, abyste tuhle pouť urazili, je pro kaţdého z nás různě dlouhá. Hodně záleţí na vaší obrazotvornosti a na specifickém vidění vizuálního námětu. Někomu je to dáno shůry, od pánaboha, ale většinou musíte projít opravdu dlouhou cestu, neţ tyto zákonitosti pochopíte. Co to výtvarná fotografie podle Vašeho názoru vůbec je?
Výtvarná fotografie je podle mého názoru zvláštní, osobité vidění, které realizujete prostřednictvím
9 fotoaparátu na pozitiv – tak, aby výsledek zaujal jak porotu, tak i diváky. Zajímavé přitom je, ţe většinově je názor poroty diametrálně odlišný od názoru publika – chci tím říci nebo vyjádřit asi tolik, ţe v oboru, který se nedá hodnotit objektivními, danými kritérii, který se nedá měřit metry nebo třeba vteřinami, tak v něm se názory na dobrou výtvarnou fotografii budou velice lišit. Máte nějaké oblíbené téma, které se snažíte ve svých fotografiích zobrazit?
Jejda, takových bylo… v průběhu svého ţivota jsem jich vystřídal hned několik: zpočátku jsem fotografoval kamarády, přírodu – řeku Berounku. Později jsem přešel na branné sporty a záběry z různých koncertů. Přes náměty odcházející původní vesnice jsem se dostal k aranţovaným zákoutím a posléze k zachycování přeměn rodného města. V současné době preferuji sestavování náhodných i promyšlených záběrů do souvisejících dvojic. Kolik času fotografování věnujete?
„Papírovině“ okolo Amfory věnuji asi tak šestnáct hodin týdně. Samotnému focení – a v zimě je to trochu méně neţ v létě - včetně tréninku a údrţby fototechniky pak asi deset hodin za týden. Počkejte – údržbě fototechniky bych rozuměl, ale co ten trénink? Co trénujete?
Pokud chce fotograf pořídit dobrý záběr, nesmí přemýšlet nad technickou stránkou focení, ale musí vše podřídit dobré koncepci záběru nebo prostě stisknout spoušť ve správném okamţiku. Je to stejné, jako kdyţ vy píšete článek – nemůţete hledat na klávesnici jednotlivé klávesy, musíte vědět, kde je pod prsty máte. Profesionálové proto většinou v analogové době pouţívali dvě stejná těla fotoaparátu, aby v případě potřeby nepocítili přechod na jiný druh přístroje. Je pravda, ţe v digitální éře fotografie se toto pravidlo nebo tato zvyklost stává zbytečnou – pořádná paměťová karta svou kapacitou vystačí na jakoukoli akci. Vy sám preferujete digitál nebo negativ?
Vím, ţe se digitálu jednou nevyhnu, ale v současné době fotím ještě zásadně na negativ - je to pro mě pohodlnější. I jako důchodce jsem plně vytíţený – nemám čas na to, abych se učil všechny nové postupy a moţnosti, které digitální fotografie umoţňuje. Vyuţívám plně zkušeností, které jsem nabyl po tu dobu, co fotografuji – a já si tím vlastně focení a následně i vyvolávání uţívám – je to pro mě oddychový čas. K tomu mám rád staré mechanické fotoaparáty – a já se znovu vracím k tomu, o čem jsme se bavili před chviličkou, tedy k onomu tréninku: aby to nebylo znát na kvalitě výsledné fotografie, cvičím tím způsobem, ţe fotografuji tzv. „naprázdno“, to je bez zaloţeného filmu, abych v případě
Kryrská rozhledna potřeby mohl bez velkého přemýšlení ovládat právě uţívaný aparát. Fotografujete barevně – vyvolat ale barevný film a udělat barevnou fotografii je poměrně problém. Dokonce si nevzpomínám, že bych se v poslední době v nějaké drogérii potkal s vývojkami, ustalovači nebo klasickým fotopapírem citlivým na světlo. Jak to děláte?
Máte pravdu, v dnešní době dávám přednost barevné negativní fotografii, i kdyţ černobílou nezavrhuji. Je jí ale podstatně méně. Filmy si většinou nechám zpracovat ve velkolaboratoři a teprve po zhlédnutí výsledku si vybrané negativy nechám odborně zvětšit. To ale znamená dokonalou fotografii v okamžiku stisku spouště. Vylučuje to jakoukoli pozdější korekci snímku, případně výřez… navíc to nebude levný špás. Co Vy na to? A co na to Vaše paní?
Mít napoprvé hned dokonalou fotografii – právě v okamţiku stisku spouště – je snem kaţdého fotografa. To se však ve většině případů týká dobré kompozice snímku nebo zachycení toho správného okamţiku právě probíhajícího děje. V černobílé fotografii si autor další úpravy (tón, brilance, světlost a další parametry) upravoval při pozitivním fotografii řeším tak, ţe si nechám udělat poměrně laciné fotografie 9 x 13 cm z celého filmu a tyto fotky pouţívám, pokud splňují mé představy, k dalšímu zpracování. S fotkou a negativem zajdu do minilabu, kde obsluze vysvětlím svoji představu a poţadavky na finální fotografii velikosti 13 x 18 cm. Takový snímek (nebo snímky) vystavím doma na viditelné místo a pak ho měsíc nebo dva mám neustále před očima a přemýšlím o jeho dalším osudu. Pokud projde tímto „tendrem“, nechám jej zvětšit na výstavní formát. Tato výstavní fotografie pak musí být ve všech parametrech shodná s prověřeným snímkem 13 x 18. Jak analogová, tak digitální fotografie není po finanční stránce ţádná legrace. To, co já dám za filmy a zpracování, v digitální fotografii dají za inovaci vybavení – za různé programy k vylepšení svých pozitivů. Ve finále pak stejně jako já musí nechat udělat velké výstavní fotografie. Skutečná výstava velkých pozitivních snímků je přece něco jiného, neţ obrázky v malém rozlišení na internetu. Pokud se tedy týká financování tohoto poměrně nákladného koníčka konkrétně u mě, pak jsem si část odměn za různé fotoakce dával bokem uţ dlouho před tím, neţ jsem odešel do důchodu. Z této rezervy fotografování financuji doposud. A moje ţena? Vzhledem k tomu, ţe sama dříve fotila a díky tomu, ţe se moje fotografování rodinného rozpočtu zásadně nedotýká, bere mě takového, jaký jsem. Jaké vůbec máte vybavení a s kolika a s jakými fotoaparáty pracujete?
Kryrská rozhledna
10 Vlajkovou lodí mého vybavení jsou dva fotoaparáty značky Nikon F 65. Dále pak, jen pro potěšení, mám nějaký Canon, Pentax a Minoltu. S lítostí pak musím konstatovat, ţe toto mé fotovybavení po mně zdědí patrně nějaké muzeum, protoţe ani syn, ani vnoučata se takříkajíc „nepotatila“ a mou lásku nebo vášeň pro fotografii nikdo z nich nepodědil. Dokázal byste spočítat – nebo odhadnout – kolik fotografií jste v životě udělal?
na fotografiích, které měla jedna kolegyně na některém Rakovnickém fotosalonu a na kterých dominovala nádherná rozhledna nad vaším městem. Mám také chalupu poblíţ Plas – a tam se často mluvilo o tom, ţe sochy panny Marie a svatého Jana z Plas jsou nebo byly v kostele Narození panny Marie v Kryrech… (úsměv) teď ale Amfora u vás vystavuje, takţe se budu muset nejspíš polepšit… Děkuji za rozhovor.
Do dnešního dne mám zaevidováno asi čtyři tisíce dvě stě exponovaných filmů s různým počtem snímků – dvanáct, dvacet čtyři, třicet šest. Za šedesát let aktivního focení jsem tedy naexponoval přibliţně sto třicet tisíc negativů. Kdyby všechny byly o rozměrech 24 x 36 mm (kinofilm), byl by to celuloidový pás o délce bezmála pěti kilometrů. A kdybych si kaţdý z těch obrázků prohlíţel jen tři vteřiny, zabralo by to téměř pět dní. Z tohoto počtu jsem udělal nebo nechal udělat okolo čtyřiceti tisíc fotografií. Co Vám osobně fotoklub Amfora dal?
Fotoklub Amfora se pro mne za čtyřicet šest let jeho existence stal určitou, nikoli bezvýznamnou součástí ţivota. Dosti citelně proţívám všechny jeho úspěchy i prohry. A stejně jako já to cítí i většina jeho členů. A to je nás pětadvacítka – kaţdý svůj originál. Kaţdý fotíme svým osobitým stylem, kaţdý máme svůj názor na hodnocení fotografií a – já se k tomu za všechny bez mučení přiznávám – kaţdý jsme tak trochu blázen. Jak vypadá klubový život?
(Smích) To tak trochu souvisí s tím, ţe – jak uţ jsem zmínil – jsme všichni tak trochu (a řeknu to moderně) crazy… klubový ţivot není vţdycky procházka růţovým sadem, často to bývá demokratická výměna osobních názorů na daný problém, který je zapotřebí vyřešit tak, aby to vyhovovalo většině a bylo tak moţno klub prezentovat na veřejnosti. A já si myslím, a to i v tom dlouhodobém časovém horizontu, ţe se nám docela daří. Kaţdým rokem o rakovnickém posvícení pořádáme tzv. „Výstavu na provázku“ na Husově náměstí a v botanické zahradě. Sem mají lidi moţnost přijít a na místě pohovořit o vystavených snímcích s přítomnými autory. A to je zkušenost k nezaplacení – právě tady totiţ člověk pochopí a pozná, kolik má náš fotoklub v Rakovníku i jeho okolí příznivců a obdivovatelů. Ţe stojí za to Amforákem být. Společně se svými kolegy vystavujete teď v Kryrech – znáte tohle město? Jaký k němu máte vztah?
Kryry znám jen jako obec, kterou projíţdím, kdyţ si zkracuji cestu do Vroutku, kam občas jezdím za příbuznými. Jinak jsem se s nimi setkal hlavně
Václav Hvězda: Na pastvě 2
Závěr Fotografie, řečeno sportovní terminologií, patří k nejmladším uměleckým disciplínám. Za plnohodnotnou část umění byla přijata aţ někdy ve 20. letech minulého století, avšak mezi sběrateli se v podstatě ihned začala těšit veliké oblibě. V devadesátých letech 20. století fotografie plnily uţ i ty nejprestiţnější světové aukční síně a bylo jen otázkou času, kdy tady začnou „válcovat“ klasickou malbu a plastiky. Stalo se a pan Baudelaire by se nepochybně podivil… umělecká fotografie dnes totiţ svými cenami často předčí i tradiční výtvarné umění – vţdyť například 7. února 2007 byla v aukční síni Sotheby's v Londýně vydraţena fotografie s názvem „99 Cent II - Diptychon“, jíţ v roce 2001 vyfotografoval Andreas Gursky, za neuvěřitelných 3 346 456 $ (v přepočtu asi 60,2 miliónů korun)! S takovým fotografickým veledílem se na výstavě v Kryrech ovšem nesetkáte. Dovolím si vyřknout tu kacířskou myšlenku, ţe naštěstí – alespoň mne osobně snímek regálů v jakémsi americkém supermarketu nijak výrazně neoslovil, zatímco na mnohých z obrázků, které jsou vystaveny ve škole, jsem svým zrakem spočinul se zalíbením. Nebyl jsem sám. Ještě několik posledních dní mají v tuto chvíli obyvatelé Kryr moţnost seznámit se s prací rakovnické Amfory - s prací amatérských nadšenců, kteří za šestačtyřicet let svého fungování daleko překročili hranice Rakovnicka a jsou uznáváni laickou i
Kryrská rozhledna
11 odbornou veřejností po celé naší zemi, ať jakkoli výsledky své práce neumí prodat za milióny dolarů.
Pavel Ďuran
MĚSTO DĚTEM Kryrská radnice dostála svému slibu a během února přestěhovala tři ze čtyř zastřešených posezení připravených vedle městských garáţí na jejich nová stanoviště.
Jak bylo uţ v prosincové Kryrské rozhledně avizováno, tato oddechová zákoutí byla určena pro školská zařízení obce. Dvě z nich jsou tedy v tuto chvíli na půdě mateřské školy, třetí ve školní druţině. Poslední se teprve na stěhování chystá.
Město Kryry tak svým nejmenším obyvatelům věnovalo milý dárek – ať našim dětem slouţí ke spokojenosti a radosti.
Pavel Ďuran
JONÁŠ … … rodinné a mateřské centrum Hovoříme-li na stránkách Kryrské rozhledny o dějích či lidech s naším městem bytostně spjatých, musíme občas opustit hranice naší obce a podívat se i za ně. V této reportáţi tak zavedeme čtenáře do nedalekých Podbořan.
Na jejich Masarykovo náměstí, do kulturního domu. Tady má totiţ sídlo rodinné a mateřské centrum Jonáš. Jedním z důvodů vzniku této neziskové organizace bylo, aby rodiče na mateřské či rodičovské dovolené nemuseli jen sedět doma, ale mohli se setkávat s ostatními, dělit se o své radosti, starosti, získané zkušenosti a uplatnit své schopnosti a dovednosti při přípravě her, zábavy a vyuţití volného času vůbec.
U zrodu podbořanského Jonáše stály tři ţeny: Mgr. Kateřina Procházková, Bc. Kateřina Aushuberová a Drahuše Nevečeřalová. Poslední dvě jmenované jsou přitom obyvatelkami Kryr. „Začaly jsme 9. září 2009,“ vypráví o začátcích rodinného a mateřského centra Drahuše Nevečeřalová, „nicméně s některými maminkami na Podbořansku jsme se scházely uţ dříve. Dva, moţná tři roky. Původně jsme měly propůjčeny prostory od apoštolské církve v Podbořanech.“ Smyslem a cílem Jonáše je posílit hodnoty rodiny, úlohy rodičů a mateřské role ţeny ve společnosti v duchu kulturních a křesťanských hodnot. Pokud se jedná o ně, souvisí s nimi i název organizace. Obecně se má za to, ţe velryba ve znaku centra se jmenuje Jonáš. „Nejmenuje,“ vysvětluje Drahuše Nevečeřalová, „naše logo, název a nakonec i smysl a cíl má souvislost s jedním biblickým příběhem.“ Ten vypráví o Jonášovi, který neposlechl Boha a kterého za trest spolkla velryba. V jejích útrobách pak strávil tři dny a noci, aby z ní vyšel poučen. „Nám lidi kolem nás připadali stejně uzavření jako onen biblický Jonáš,“ pokračuje Drahuše Nevečeřalová, „třebaţe nikoli fyzicky, ale duševně.“ Jonáš vystoupivší z velryby byl naplněn láskou, pokojem a měl touhu slouţit a pomáhat lidem. Rodinné a mateřské centrum se tak v jeho stopách neoddiskutovatelně pohybuje: jde mu o podporu právní ochrany rodiny, mateřství a rovných příleţitostí muţů a ţen. Chce přispět k budování občanské společnosti a má snahu být protiváhou konzumnímu způsobu trávení volného času. V neposlední řadě usiluje o zlepšení ţivotních podmínek a prostředí v regionu Podbořan a jejich nejbliţšího okolí. Nabízí moţnost vyjít z izolace a
12 zapojit se do občanské společnosti, odreagovat se a najít nové přátele. Děti se tu mohou setkávat se svými vrstevníky jiţ od raného věku (aniţ by se odloučily od maminky), coţ napomáhá k všestrannému rozvoji osobnosti, sociálně komunikačních schopností a samostatného projevu a k získávání sociálních návyků s důrazem na individuální dovednosti. Neméně důleţitý je pak kontakt s cizími lidmi a autoritami a nový pohled na své rodiče, kteří se aktivně zapojují do programu. Dítě vidí své nejbliţší v jiné roli neţ v domácnosti – tedy jako osobnost a autoritu nejen pro ně samé, ale i pro okolní, sociální svět.
Kryrská rozhledna Dalším programem, který z tohoto výčtu nelze vynechat, je „Jonášek – batole“. Je nestorem jonáškovských aktivit, neboť právě jím mateřské a rodinné centrum svou činnost zahajovalo. Je určen pro děti přibliţně do čtyř let věku a je zaměřen na jejich rozvoj a na společné, příjemné chvilky s maminkami – to v kolektivu ostatních dětí a dospělých. Právě kolektivní práce je pro dítě ve velké většině případů přijatelnější, neţ obdobná, ale konaná o samotě s rodiči - rozšiřuje se nejen jeho soustředěnost a celkové vnímání, ale výrazně se také zkvalitňuje mluvený projev a vzájemná komunikace vůbec. V „Batoleti“ se tak naši nejmenší setkávají s dotykovými hrami, zpívánkami a říkánkami. Procvičují jemnou i hrubou motoriku, divadélko slouţí procvičování komunikace. Formou hry vyráţejí na své první krůčky do světa barev a tvarů. Pro úplně nejmenší je v Jonášovi připraveno „Kojenecké cvičeníčko“. To je jedna z novinek, s níţ se tu můţete setkat od podzimu loňského roku. Je určeno dětem od tří do třinácti měsíců a jde o cca třiceti, čtyřicetiminutové cvičení maminek s kojenci, které je celé podbarvené příjemnou hudbou a jednoduché cviky jsou doprovázeny písničkami, říkánkami nebo básničkami. Krátká obrazová reportáţ z tohoto programu je ke zhlédnutí na www.kkanal.webnode.cz v sekci Videozpravodajství.
Vyplývá z toho, ţe mateřské a rodinné centrum Jonáš není o tom, ţe si maminka potřebuje v klidu nakoupit a „odloţí“ tu na těch pár chvil děcko, o které je postaráno a které si má kde (pod dohledem) po tuto dobu hrát. „Takovou sluţbu neposkytujeme a upřímně řečeno nic takového ani neplánujeme,“ prozrazuje druhá z podbořanských ţen Kateřina Aushuberová, „V Jonášovi je to o aktivní účasti a my pro rodiče s dětmi máme připravenu celou řadu programů.“ Od pondělí do pátku si děti mohou denně pohrát v tzv. Herničce. V prostorách Jonáše najdou plno zajímavých, pro ně často nových hraček. Za ně je na místě poděkovat sponzorům centra, díky jejichž pomoci – jak materiální, tak finanční – se v podbořanském kulturním domě podařilo vytvořit hezké a příjemné prostředí. O to se nejvíc zasadil Městský úřad Podbořany, T-MOBILE, tiskárna LEON, RAN s.r.o. Kryry, MUDr. Marta Worschová a Lenka & Marko Fraytag. Mezitím, co si děti hrají, se rodiče mohou posílit čajem nebo kávou, popovídat si. Jonáš pořádá také jazykové kurzy – jmenují se „Kroutí se nám jazýčky“ (4 – 8 let) a účastnit se jich se svými ratolestmi mohou zájemci ve středu odpoledne. Centrum také nabízí poměrně širokou škálu pohybových aktivit – v pondělí taneční krouţek (2 – 8 let), ve čtvrtek zábavné cvičení (3 – 7 let) a v pátek před obědem program „Cvičme v rytme, mrňouskové“ (1 – 3 roky).
O rok dříve přišlo podbořanské centrum s tzv. „Baby signs“ – znakovou řečí pro batolata. Znakování se ve světě s úspěchem pouţívá uţ dobře dvacet let, v rámci České republiky lze ale Jonáše označit za jednoho z průkopníků. Během měsíce října 2009 bylo centrum vyškoleno certifikovanou instruktorkou a bylo zařazeno mezi vyškolená centra znakování. Jde o snadný a přirozený způsob, jak se dorozumět s vaším dítětem ještě před tím, neţ je schopné mluvit. Znakující miminka tak získávají jedinečnou moţnost podělit se o svůj svět se svými nejbliţšími a rodiče si uţívají větší pohody, která
13 zavládne, kdyţ se dozví, co jejich ratolest chce - bez slziček a nářku. Znakování pomáhá poloţit pevné základy efektivní komunikaci, které s dětmi zůstanou dlouho poté, co se naučí mluvit a znakovou řeč opustí. Schopnost efektivně komunikovat vede k úspěchům ve škole, v práci i v osobním ţivotě. Zejména v době, kdy se dětská mysl rapidně vyvíjí, umění dorozumět se posílí dětskou sebedůvěru a usnadní navazování kontaktů s ostatními dětmi i dospělými. Výsledkem je posílená emoční inteligence a nadprůměrné komunikační dovednosti. Mateřské a rodinné centrum Jonáš, jak je patrné z výčtu jeho aktivit, nezahálí. A to jsme na těchto stránkách věnovali pozornost jen kaţdodenním programům. O „nárazových“ akcích, jako je pořádání Mikulášských besídek nebo drakiád, jsme se nezmínili. Mateřské a rodinné centrum Jonáš je tu pro rodiče (i ty budoucí) - a nejen na mateřské dovolené. Pro miminka, batolátka, předškoláky i školáky, pro babičky a dědečky, prostě pro všechny. Pro všechny ty, kteří si chtějí hrát, tvořit a radovat se.
Kryrská rozhledna nejlepší. Na konec se na prvním místě umístil arabský šejk s manţelkou, na druhém místě se umístily úţasné mouchy CC a třetí místo obsadil Křemílek a Vochmůrka. Masky byly odměněny věcnými cenami. V programu byla ukázka aerobiku,který předvedla Kristýna Zahradníčková. Pěkné bylo nečekané vystoupení jeptišek na skladbu z filmu Sestra v akci. K tanci a poslechu hrála skupina AMETIST z Chomutova aţ do pozdních ranních hodin. Byla připravena i bohatá tombola. Myslíme si, ţe ples se opravdu vydařil a všichni se dobře bavili. Tímto bychom chtěli poděkovat sponzorům za projevenou podporu, ale i všem účastníkům plesu.
Těšíme se na Vás zase za rok v sobotu 18.2.2012.
Pavel Ďuran
Tradiční Maškarní ples Českého červeného kříţe MS Kryry
Připravované akce na rok 2011: -8.5.2011 Posezení ke svátku Matek, v Sokolovně od 14.00hod, k tanci a poslechu hraje p. Barák, občerstvení zajištěno -21.5.2011 Tradiční turistický pochod Havraní stopou výšlap v 9.00 hod. od Obecního úřadu v Kryrech, zakončení v Letním kině – občerstvení, opékání vuřtů, soutěţe pro děti Všichni jste srdečně zváni
Wiedová Pavlína MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN /čerpáno z kryrského kanálu/
Pěkně vyzdobený sál přivítal návštěvníky dne 19.2.2011 na tradičním Maškarním plese MS ČČK Kryry. V letošním roce se plesu zúčastnilo pouze 150 lidí z toho bylo 60 masek, i kdyţ bylo lidí méně neţ v loňském roce, všichni se velmi dobře bavili. Na šedesát různých masek (zlá královna, Sněhurka a sedm trpaslíků, Rychlá úklidová rota i s popelnicí a kolečkem, Křemílek a Vochomůrka, mouchy CC aj.), z kterých byly o půlnoci vyhodnoceni ti nejlepší. Vybrat tři nejlepší masky nebylo vůbec lehké, protoţe všichni se snaţili, aby právě ta jejich maska byla
Kryry v neděli 6. března oslavily Mezinárodní den ţen. Akce zorganizovaná místní organizací Českého svazu ţen a Mykologického krouţku ve spolupráci s městským úřadem byla důstojnou a příjemnou oslavou tohoto svátku – v kryrském kulturáku se jí účastnilo bezmála sto padesát lidí, kterým nabídla bohatý kulturní program. V úvodu slavnostního odpoledne vystoupil starosta Kryr Miroslav Brda s krátkou zdravicí. Popřál v ní ţenám, nejen těm osobně přítomným, všechno nejlepší, hodně štěstí a zdraví. Číši k slavnostnímu přípitku pak pozvedla zástupkyně Českého svazu ţen Hana Baladová, aby ji před shromáţdivším se publikem vystřídaly děti z naší mateřské
Kryrská rozhledna
14 školy, které vystoupily s krátkým pásmem básniček
písniček a
Bylo to dojemné poděkování maminkám – naši nejmenší je připravili pod vedením paní učitelky Jitky Lucjukové a byli skvostní; měl jsem před pár dny moţnost shlédnout podobné vystoupení mateřinky z Podbořan, to u příleţitosti vítání nových občánků, přičemţ si dovolím tvrdit, ţe kryrská omladina podbořanskou naprosto zastínila.
Poté se v rámci slavnostního odpoledne představily Perličky – kryrské maţoretky, s avizovaným novým programem a v nových kostýmech. Písničku „Defilé u moře“ od skupiny Maxim Turbulenc odcvičila či odtančila s entusiasmem doslova nakaţlivým, a přestoţe vystoupení mělo ještě své chyby, děvčata za ně sklidila zaslouţený potlesk. Pro naše malé maţoretky tak bude první letošní představení na veřejnosti nepochybně pobídkou k ještě většímu úsilí při nácviku, přičemţ s výsledky jejich snaţení bychom se měli setkat 1. května na Svátcích dobré nálady. Tam by Perličky měly vystoupit dokonce se dvěma skladbami, které v současnosti připravují - tu druhou z nich budou cvičit pouze starší děvčata společně s vedoucí krouţku Irenou Uldrichovou a zatím o ní není známo víc, neţ ţe bude na skladbu hranou houslovou virtuoskou Vanesou Mae. Kryrské maţoretky se pak rozběhly sálem a rozdaly přítomným ţenám kytičky. Stoly v sále sokolovny tak rozkvetly desítkami pestrobarevných karafiátů – ty příjemně
doplnily uţ tak plné stoly, na nichţ nechybělo občerstvení, které organizátoři odpoledne pro jeho návštěvníky připravili ve formě talířů s chlebíčky a zákusky. Podávaly se i nápoje – pro všechny byly připraveny láhve se stolní vodou a rozlévalo se i víno. Mykologové se dokonce pochlapili a obešli přítomné ţeny s kalíšky sladkých moků.
O dobrou zábavu se staral Iša Barák, který svými písničkami nemusel účastníky odpoledne dlouho přemlouvat a parket byl za chviličku plný tančících párů. S přítomnými ţenami si zatancoval také starosta Brda a zahanbit se nedal ani ředitel základní školy Kamil Kraus. Krátce po čtvrté odpolední se publiku představila se svým Kankánem také skupina Recesse. Za své vystoupení se jim dostalo květinového daru, který jim předal pan starosta, a pak si ţeny z této skupiny šířící dobré jméno Kryr i daleko za jeho hranicemi uţ po několik let rozebrali někteří z přítomných muţů, aby s nimi odtančili sólo.
Druhá polovina odpoledne pak uţ byla jen o dobrém posezení, potlachu se známými a přáteli, o hudbě a tanci. Ještě váhavé, časně jarní sluníčko se smálo nad Schillerovou rozhlednou a jen dotvářelo příjemnou a milou atmosféru tohoto vydařeného odpoledne. Text a foto : Pavel Ďuran
15 KOLEKTIVNÍ SYSTEMATICKÁ PÉČE O CHRUP DĚTÍ A DOROSTU Vzhledem k hromadícím se dotazům rodičů ohledně školních zubařských prohlídek zasílám následující shrnutí popisující současné legislativní řešení daného problému. V dané věci jsou důleţité dva body: · zrušení kódu 00904 - kolektivní systematická péče o chrup dětí a dorostu a · souhlas s lékařským zákrokem u nezletilých pacientů ve smyslu zákona č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, zveřejněné sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod číslem 96/2001 Sb. m. s., ve znění pozdějších. Povinnost organizovat školní prohlídky školy nemají a neměly ji ani v minulosti. Zodpovědnost za to, ţe děti ve věku od jednoho roku do 18 let, absolvují alespoň dvakrát za rok preventivní prohlídku u zubního lékaře, mají jejich rodiče. Dne 1.7.2005 byla z úhrad standardní stomatologické péče vypuštěna kolektivní systematická péče o chrup dětí a dorostu, tj. základní vyšetření bez přítomnosti rodičů u dětí, které nejsou v individuální péči. Školní prohlídky v rozsahu tohoto kódu lze tudíţ i nadále organizovat, není moţno je však vykázat zdravotní pojišťovně. Dnes jsou hrazeny pouze výkony v rámci individuální péče o chrup dětí a dorostu. Tyto prohlídky jsou klasickými prohlídkami registrovaného pacienta, na rozdíl od výše zmíněné kolektivní systematické péče, kde bylo moţno vyšetřit děti jiným neţ jejich registrujícím lékařem. Přesto se mnozí rodiče stále domnívají, ţe preventivní návštěva stomatologa je úkolem školy. Ošetřující zubní lékaři rodičům doporučují, aby preventivní prohlídky u stomatologa rozhodně nepodceňovali a se svými dětmi je skutečně absolvovali. Děti a dorost ve věku do 18 let by měly absolvovat preventivní prohlídku 2x ročně. Školní prohlídky měly kontextu s pojednáním o souhlasu pacienta se zákrokem v oblasti péče o zdraví specifické postavení. Jde o případy, kdy nezletilí pacienti přicházejí na preventivní prohlídku k zubnímu lékaři organizovaně v doprovodu učitele, případně o ty případy, kdy zubní lékař má ordinaci přímo v budově školy a ţáci k němu docházejí v průběhu vyučování. Je třeba zdůraznit, ţe učitel nemá právo udělit za svého ţáka souhlas se zákrokem, a to ani pokud jde o pouhé preventivní vyšetření. Škola ani nemá právo jakkoliv na své ţáky působit, aby za účelem zubních preventivních prohlídek navštěvovali konkrétního zubního lékaře. Pokud proto zubní lékař školní prohlídky provádí, je
Kryrská rozhledna třeba, aby od kaţdého pacienta získal písemný souhlas jeho zákonného zástupce. Půjde o souhlas k provádění preventivní prohlídky, přičemţ postačí, bude-li udělen jen jednou před první preventivní prohlídkou. Je však důleţité, aby souhlas zahrnoval nejen provedení preventivní prohlídky, ale i zdravotnické zařízení, které má tuto prohlídku provést. Takový souhlas však nelze povaţovat za souhlas s provedením jakýchkoliv dalších zákroků, a to ani těch, které jsou vymezeny kódy 00901, 00902, resp. 00926, 00927. Pokud v průběhu prohlídky vyjde najevo, ţe je potřeba provést nějaký další zákrok, zubní lékař jej na místě nesmí provést. Pacienta je třeba pozvat na ošetření ve vhodném termínu s tím, ţe tohoto ošetření se, jde-li o pacienta mladšího 15 let, musí zúčastnit jeho zákonný zástupce. Jde-li o mladistvého, nebude podle povahy věci přítomnost zákonného zástupce nutná, postačí pouze jeho písemný souhlas udělený ke konkrétnímu zákroku. V souhrnu lze říci, ţe prohlídky lze provádět (nebudou však lékaři proplaceny zdravotními pojišťovnami) a je nutno aby kontrolované děti byly vybaveny písemným souhlasem k provádění preventivní prohlídky, podepsaným zákonným zástupcem. Na jakýkoli další zákrok je třeba ošetřovaného objednat a ten - je-li mladší 15 let - toto ošetření absolvuje v přítomnosti svého zákonného zástupce. Po nastoupeni do zubní ordinace v Kryrech jsem po časové prodlevě způsobené rekonstrukcí ordinace a řešením personálních problémů v jiné ordinaci oslovil ředitele ZŠ. Při telefonickém rozhovoru mi bylo sděleno, ţe od poslední prohlídky jiţ uplynula dlouhá doba a systém prohlídek se tak rozpadl. Navíc by bylo nutno ţáky uvolnit z výuky, coţ je neţádoucí. Péči tedy sjednávají a zajišťují rodiče ţáků. Tolik souhrn stávající situace ohledně školních zubařských prohlídek v kontextu se současnou legislativou a konkrétní místní situací. Zasílám MÚ, neboť předpokládám, ţe by některé z dotazů na prohlídky mohly být směrovány přímo na něj. S pozdravem, MUDr. Radim Němec
Kryrská rozhledna
16 Společenská kronika
Akce v KD Kryry
Životní jubilea
Březen
Boţena Jiřinská Marianna Holubičková Libuše Machová Františka Vyoralová Aneţka Hlaváčová Marie Kyselová Věra Vítková Václav Kadleček Jiří Legner Bohuslav Legner Alexandr Kollárik Jozef Hvorečný Emilinina Pohlová Josef Nídr Libuše Milotová Jana Juhová Pavel Frantes Alena Voříšková Marie Malinská
Kryry
Věra Doušová
Stebno
11.3. 14.3. 15.3. 17.3. 19.3.
prodej spotřebního zboţí cvičení ZUMBA pro děti cvičení ZUMBA prodej Josefovská zábava pořádá sdruţ. RESTART, při zamluveném stole na čísle 723 510 340 malé překvapení od pořadatelů. K tanci hraje IGLOO NA FČELY Most od 20 hodin.
Duben 8.4. prodej Kaţdé pondělí a úterý se koná cvičení ZUMBA.
Vážení občané
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme jim pevné zdraví.
Chvíle nejkrásnější – narození dětí
Město Kryry v letošním roce opět otevře od 1.dubna do 31. října INFO centrum v ulici 5 května – u zdravotního střediska. Zde si budou moci občané zakoupit reklamní předměty, získat informace i o okolních obcích, případně získat i další informace o dění v našem městečku. INFO centrum povede paní Věra Synková. Provozní doba bude úterý – pátek od 12,00 hod do 16,00 hod Zároveň se od 1.dubna pro veřejnost otevře i Schillerova rozhledna o sobotách a nedělích od 12,00 do 16,00 hod. Na vědomí Brda Miroslav
Sběrová sobota v obci Kryry, Běsno, Stebno, Strojetice
Chvíle nejsmutnější –poslední rozloučení
Ve spolupráci s MÚ Kryry bude ve Vaší obci dne 2.4.2011 provedena sběrová sobota nebezpečného odpadu se zaměřením na tyto druhy odpadu : lednice, televizory, nádoby od barev a olejů, olejové filtry, oleje, barvy, olověné akumulátory.. Vyjmenovaný odpad je nutno připravit ke stanovišti odpadových nádob ve sběrný den do 8.00 hodin.
Aloisie Navrátilová Marie Cupalová
Změna zimního času na letní: 27.3. 2011, 2:00 na 3:00hod
Anna Hanzlíková
Běsno
Kryry Strojetice
Kryrský zpravodaj vydává MěÚ Kryry. www.kryry.cz Připravuje:Hana Baladová,Dagmar Kazáková
[email protected] Tisk: MěU Kryry
