PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA A NOVÉ ČASY Komentovaná prohlídka pro II. stupeň ZŠ a SŠ
STUDIJNÍ MATERIÁL PRO PEDAGOGY KE KOMENTOVANÝM PROHLÍDKÁM PRAŽSKÝCH VĚŽÍ
DŮLEŽITÁ DATA – PŘEHLED 1781 1. listopadu byl vydán patent o zrušení tuhého poddanství (čili nevolnictví), robota zůstala zachována 1790 20. února skonal císař Josef II., jeho nástupcem se stal Leopold II. - 26. srpna svolil Leopold II. dekretem, aby byly české korunovační klenoty trvale uloženy v Praze 1791 6. září byl v katedrále sv. Víta korunován Leopold II. českým králem - 21. srpna – 24. září se konala v Klementinu u příležitosti korunovace první průmyslová výstava na evropském kontinentě; výstavy se účastnilo 49 vystavovatelů 1792 1. března náhle umírá Leopold II. 9. srpna českým králem korunován František II. 1796 5. února založila skupina aristokratů v čele hrabětem Františkem Šternberkem Společnost
vlasteneckých přátel umění s cílem zřídit obrazárnu a uměleckou školu - Alois Senefelder, pražský rodák, vynalezl „tisk z plochy“ – litografii 1797 byl zahájen provoz první strojní přádelny bavlny ve Verneřicích u Děčína 1801 hrabě z Wrbna založil v Hořovicích první řepný cukrovar v českých zemích, (rod Wrbnů se rovněž zasloužil na počátku 19. století o rozvoj železářského průmyslu v Čechách stejně, jako Fürtstenberkové a na Moravě Salmové) - v Českém Krumlově založili Schwarzenbergové soukromou hospodářskou školu pro výchovu hospodářských úředníků (r. 1809 do této školy nastoupí Antonín Langweil, tvůrce slavného modelu Prahy) 1803 v kartounce ve Varnsdorfu byl zaveden první válcový tisk tkanin v Čechách 1804 ve Stráži nad Nisou byl instalován v soukenické barvírně první parní kotel u nás 1805 2. prosince se odehrála bitva u Slavkova, v níž bojovala francouzská, ruská a rakouská vojska - 26. prosince podepsán mír mezi Rakouskem a Francií 1806 6. srpna oznámil František II. zánik Svaté říše římské národa německého a vzdal se titulu římskoněmeckého císaře 1817 1. června předvedl v Praze na Vltavě Josef Božek parní loď 1824 vyzkoušeli bratranci František a Václav Veverkové ruchadlo - moderní pluh 1828 9. prosince založil arcivévoda Rudolf, arcibiskup olomoucký, Vítkovické železárny - 1. srpna zahájena druhá Česká výstava průmyslová ve Vusínovském domě na Starém Městě pražském 1829
1. června zahájena třetí Česká výstava průmyslová v Ledeburském paláci na Malé Straně, které se již účastnilo 257 vystavovatelů 1831 proběhla čtvrtá Česká výstava průmyslová, avšak zasáhla do ní nepříznivě epidemie cholery, která si vyžádala v českých zemích 50 tisíc obětí 1832 zahájen provoz na trati České Budějovice – Linec; jednalo se o koněspřežnou železnici, jejímž projektantem byl František Antonín Gerstner 1833 1. března založena Jednota k povzbuzení průmyslu v Čechách - v srpnu byla otevřena pátá Česká výstava průmyslová v souvislosti s pobytem krále Františka I. v Praze; výstavu obeslalo 247 vystavovatelů, konala se ve Španělském sále a Německém sále na Pražském Hradě - v Císařském mlýně v Bubenči byla zřízena bratry Antonínem a Wenzelem Schallowitzem první strojní papírna v českých zemích 1835 2. března zemřel František I. 1836 7. září byl korunován českým králem Ferdinand V. - proběhla v souvislosti s korunovací Ferdinanda V. šestá průmyslová výstava, která byla obeslána již 60 tisíci předměty (pod 4 046 výstavními čísly) 1837 19. září přednesl Jan Evangelista Purkyně na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v Praze svou buněčnou teorii stavby živočišných těl 1839 byla v kreslířských sálech Klementina, které sloužily Akademii výtvarných umění, uspořádána První řádná výstava umělecká 1841 1. května v Karlíně spuštěn na vodu podnikatelem Vojtěchem Lannou první kolesový parník v Čechách - Bohemia 1842
16. května byl za účasti císaře slavnostně v Praze uveden do provozu řetězový most císaře Františka I. (na místě dnešního mostu Legií); po Karlově mostě získalo hlavní město druhý most přes řeku Vltavu 1843 v cukrovaru v Dačicích vyrobili první kostku cukru na světě 1844 17. – 24. června probíhaly bouře tiskařů kartounů v Praze, kteří požadovali úpravu mezd a odstranění tiskařských strojů, tzv. perotin; bouře byly potlačeny vojensky 1845 20. srpna vjel do Prahy první parní vlak; jednalo se o železniční spojení Praha – Olomouc Vídeň Severní státní dráhy 1848 11. března se konalo veřejné shromáždění ve Svatováclavských lázních na Novém Městě pražském, na kterém byla formulována petice císaři, jež mimo jiné žádala zrušení roboty a poddanství - 2. - 12. června probíhal na ostrově Žofín Slovanský sjezd, jehož myšlenkou bylo sjednocení slovanských národů v duchu austroslavizmu - 12. – 17. června propukly v Praze tzv. svatodušní bouře, došlo ke stavbě barikád a střetům s vojskem s obětmi na životech - 18. června bylo nad Prahou vypsáno stanné právo - 9. září podepsal císař zákon o zrušení poddanství a robotních břemen - 2. prosince abdikoval císař Ferdinand I (jako český král Ferdinand V.)., na trůn nastoupil jeho synovec František Josef I. 1850 byly vydány první poštovní známky v habsburské monarchii 1851 1. května byla v Londýně otevřena I. světová průmyslová výstava, exponáty nebyly vystaveny v samostatných sálech v pronajatých budovách, ale za tímto účelem byla vybudována samostatná budova, slavný Crystal Palace na předměstí Londýna 1854 inženýr Daněk založil v Karlíně strojírenskou továrnu 1855
15. května otevřela své brány II. světová výstava, tentokrát konaná v Paříži, pro její účely byl zbudován Průmyslový palác
1859 byl uzákoněn nový živnostenský řád (s platností od 1. ledna 1860), který odstranil poslední zbytky cechovního zřízení a zavedl důsledný liberalizmus 1862 v Londýně otevřena III. světová výstava 1863 Vojta Náprstek založil v Praze Průmyslové muzeum, jehož úkolem bylo "vzdělávati průmyslníky tím způsobem, aby názorně seznali, jak rozmanitě užívá se přírodních látek v průmyslu“ 1865 25. srpna byla zahájena pravidelná paroplavba po Vltavě z Prahy do Štěchovic 1866 17. června začala rakousko-pruská válka - 8. července – 18. září trvala pruská okupace Prahy - 23. srpna byla podepsána mírová smlouva mezi Rakouskem a Pruskem 1867 18. února byl veřejně vyhlášen královský reskript, který akceptoval uherské pojetí právní kontinuity - 1. dubna otevřela brány IV. světová výstava v Paříži - 14. listopadu se císařským rozhodnutím změnilo označení monarchie na Rakousko-Uherská monarchie 1868 16. května byly položeny základní kameny ke stavbě Národního divadla 1871 skupinou podnikatelů byla v Libni založena První českomoravská strojírna 1872 úsilím Jednoty průmyslové a pražské obchodní komory byla zahájena sedmá zemská průmyslová výstava; konala se na Střeleckém ostrově a byla obeslána 265 vystavovateli
1873 1. května se ve Vídni otevřela V. světová výstava, která potvrdila vystavenými produkty dovršení technické revoluce - 9. května poklesem cen akcií na vídeňské burze propukla světová hospodářská krize z nadvýroby - 1. října byl položen základní kámen k dostavbě svatovítské katedrály 1876 VI. světová výstava byla zahájena za mořem ve Filadelfii 1877 uspořádána první Obecná zemská výstava hospodářská 1878 1. května otevřena VII. světová výstava v Paříži 1879 18. května byla založena Poldina huť na Kladensku - František Křižík nechal patentovat významné zdokonalení obloukové lampy 1880 VIII. světová výstava je zahájena v Austrálii, v Melbourne 1881 12. srpna propukl požár budovy Národního divadla 1882 18. června proběhl v Praze první Všesokolský slet - 11. srpna bylo v Praze nainstalováno první veřejné telefonní vedení, účastnilo se ho 11 stanic - František Křižík získal na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži I. cenu za zdokonalenou obloukovou lampu 1883 8. listopadu bylo otevřeno po požáru zrekonstruované a dostavěné Národní divadlo; osvětleno bylo obloukovými lampami Františka Křižíka 1884 ing. František Křižík přenesl svůj závod na výrobu obloukových lamp z Plzně do Prahy 1888
1. června byl za spoluúčasti Vojty Náprstka založen Klub českých turistů
1889 6. května byla X. světová výstava otevřena v Paříži - 15. května 1889 byla jako přidružená atrakce světové výstavy otevřena pro veřejnost Eiffelova věž inženýra Gustava Eiffela 1890 1. květen byl poprvé slaven jako mezinárodní Svátek práce - 3. září vypukla povodeň, která protrhla dva pilíře Karlova mostu a také přinesla značné oběti na životech
1891 15. května zahájena výstava - 20. srpna byla úsilím Klubu českých turistů slavnostně otevřena Petřínská rozhledna - 22. srpna zemřel Jan Neruda - 18. října 1891 byla Jubilejní výstava ukončena
SLOVNÍČEK POJMŮ Jubilejní výstava - při příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem r. 1791 byla z podnětu nejvyššího purkrabího království českého hraběte Jindřicha Františka Rottenhanema uspořádána v sálech Klementina průmyslová výstava (viz níže) - na výstavě byly reprezentovány tkalcovství, sklářství, knoflíkářství, výrobky z papírmaše, české granáty a tištěné kartouny; výstavy se účastnilo 49 vystavovatelů - na tuto výstavu později navázaly hojné regionální a oborové průmyslové výstavy (první r. 1828 v Praze a následovaly další v Liberci, Plzni, Teplicích, Žatci, Táboře; jednalo se např. o výstavy frizérské, košíkářské, lakýrnické, chovatelské, fotografické, těsnopisné, školní atd.) - asi od r. 1884 se začíná chystat výstava jubilejní, která měla připomenout výstavu r. 1791 a zároveň ukázat obrovské pokroky ve výrobě, hospodářství a kultuře, které se za sto let v Českém království udály - původní myšlenka výstavy byla zemská, avšak především pro odpor německých průmyslníků se z ní stala výstava národní - členy výstavního výboru byli Karel kníže Schwarzenberg, Karel Max hrabě Zedtwitz, František Křižík, Bohumil Bondy, Josef Wohanka, Karel hrabě Kinský, Jan Otto a další - výstava byla slavnostně zahájena 15. května 1891, celková návštěvnost od května do října byla 2 433 080 návštěvníků
parní stroj - již v 1. st. n. l. vynalezl pro zábavu a rozptýlení Héron Alexandrijský parní stroj, ovšem prakticky tuto hříčku nikdy nevyužil - teprve r. 1679 sestrojil Denis Papin silnostěnný hrnec sloužící k vaření za vyššího tlaku, než je tlak atmosférický – známý a dodnes používaný Papinův hrnec - na tento vynález navázal Thomas Savery, který si r. 1698 nechal patentovat parní stroj sloužící k čerpání vody z dolů - tento vynález pak zdokonalil r. 1765 James Watt a vytvořil stroj na principu kondenzace syté páry ve válci - lidstvo přestalo být závislé na vodní a větrné energii či na tahu zvířat a vstoupilo do „století páry“ - parní energie poháněla lokomotivy, lodě, mlýny, sekačky, mlátičky a dokonce i první automobily nevolnictví - bylo v předmoderní Evropě vztahem mezi majitelem půdy a rolníkem, který byl nájemcem půdy a byl tak právně závislý na jejím majiteli - jaké povinnosti vyplývaly nevolníkovi ze vztahu k pánovi je zřejmé z šesti článků patentu o zrušení nevolnictví, které bylo v Habsburské monarchii zrušeno 16. listopadu 1781: 1) poddaný smí svobodně vstupovat do stavu manželského, 2) poddaní se smí stěhovat, 3) poddaní se smějí svobodně věnovat řemeslům a umění, 4+5) ruší se povinnost dětí nevolníků sloužit ve vrchnostenských dvorech po několik roků 6) v platnosti zůstávají povinnosti jakými jsou robota (viz níže), naturální a peněžité platy průmyslová výstava - nesmělé krůčky průmyslové výroby 18. století byly již v 19. století minulostí – průmyslově vyspělé země začínají usilovat o světové trhy; nejpřínosnějším způsobem jak prezentovat výrobky, je produkty vystavit a zároveň využít příležitosti poučit se u svých konkurentů - první průmyslová výstava na evropském kontinentu se odehrála r. 1791 v Praze, první světová výstava, která rovněž založila tradici tzv. Expa, byla uspořádána z podnětu prince Alberta r. 1851 v Anglii - motivaci k uspořádání II. průmyslové výstavy v Čechách r. 1828 vystihuje následující text: úřady „chtěly shlédnouti výrobky průmyslu, aby poznaly úroveň domácí výroby a aby tak získaly pevný bod, z něhož by průmysl ve všech svých odvětvích na cestě k vyšší dokonalosti mohl býti pozorován, podporován a povzbuzován.“ (Sto let jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách) - roku 2012 bylo Expo uspořádáno v Jižní Koreji, r. 2015 se odehraje v Miláně v Itálii
robota - byla povinností poddaného vykonávat bez náhrady činnost pro svého pána, nejvýše však tři dny týdně (viz robotní patent r. 1680, r. 1771) a mohla zahrnovat různé rozličné činnosti, nejčastěji však tzv. robotu ruční či robotu s potahem (tedy práci osobní či zapřažení tažných zvířat) - 9. září 1848 pak bylo poddanství i robota v Českých zemích zrušeny a ve svém důsledku se tak uvolnilo veliké množství lidí pro nastupující industriální výrobu secese (lat.) - odštěpení, odloučení - vysoce dekorativní a ornamentální umělecký sloh přelomu 19. a 20. stol., který vznikl jako reakce na převládající historizmus a akademizmus v umění a architektuře - ústředním znakem secesního cítění je stylizace, charakteristickými znaky tohoto stylu jsou tvary převzaté z přírody (listy, květy), dekorativní křivky (zvláště tzv. křivka kouřová), tematika lidského i zvířecího těla - z materiálů jsou k výzdobě často používány mozaiky, kachle a kované zdobné prvky - v architektuře dělíme tento sloh na geometrický a dekorativní, který je se secesí spojován častěji - z nejvýraznějších architektů tohoto směru u nás jmenujme Josefa Fantu, Osvalda Polívku či Antonína Balšánka
INSPIRACE PRO VÝUKU: 1) Jubilejní výstava inspirovala nejen autory četných ilustrací zobrazujících výstavní ruch, ale také spisovatele Svatopluka Čecha, který potřetí oživil hrdinu Matěje Broučka, staropražského měšťana a pana domácího a vyslal ho ve svém novém díle na tuto výstavu. Vzniklo tak dílko, které na rozdíl od dvou předešlých prací (Pravý výlet pana Broučka do Měsíce a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století), upadlo téměř do zapomnění: Matěj Brouček na výstavě. Pro dnešního čtenáře nebude patrně příliš čtivé, ale žáci mohou alespoň jeho prolistováním získat dobrý přehled o tehdejších výstavních pavilonech či o vystavovaných předmětech a dalších atrakcích. 2) Na vybudování Petřínské rozhledny měl největší zásluhu Klub českých turistů, který vznikl 11. června r. 1888 a jehož spoluzakladatelem byl Vojta Náprstek. Tohoto muže také připomíná památník na Petříně u Hladové zdi. Zprvu velmi dobrodružný život tohoto muže, který si přál být cestovatelem a nakonec se jím tak trochu opravdu stal na útěku před důsledky revoluce r. 1848, by mohl zaujmout vaše žáky. Vyzvěte je, ať zpracují životní osudy muže, který se zúčastnil v Americe mírových jednání s Indiány, podpořil emancipaci českých žen, propagoval veřejné toalety, pračky i psací stroje, podporoval české cestovatele, založil Průmyslové muzeum a byl průkopníkem, v Čechách tehdy ještě nepovolených, pohřbů žehem.
3) Výstavy, které propagovaly průmyslové úspěchy, by nebyly možné bez obrovského množství anonymních dělníků a dělnic, kteří v manufakturách a továrnách pracovali 12, 14 někdy i 16 hodin denně. Můžete nechat žáky prozkoumat, jak, kdy a proč vznikalo sociální zabezpečení dělníků, kdo byli „štrajchpudlíci“ či kdo jako první v našich zemích inicioval výstavbu sociálního bydlení pro dělnictvo. (Sociální péče o zaměstnané začíná nastupovat až v okamžiku, kdy se veliké množství převážně vesnických lidí stěhuje za prací v továrnách do měst (předměstí) – sociální vesnické vazby byly zpřetrhány, jako nekvalifikovaná pracovní síla se tito lidé nemohli opřít ani o podporu cechu či po jejich zrušení řemeslnického spolku, byli odkázáni sami na sebe. Např. r. 1848 proběhla na Smíchově schůze dělníků, kteří vytvořili podpůrný výbor na pomoc dělnickým rodinám v nouzi. „Štrajchpudlík“ bylo označení pro dětského (!) dělníka, který v kartounce namáčel látku, aby na ní za vlhka mohl být prováděn tisk. Vzpomeňme stejnojmenný román Jakuba Arbesa. Zřejmě první výstavba sociálního bydlení u nás je spojena se jménem průmyslníka barona Františka Ringhoffera, který pro své dělníky vystavěl v 70. letech 19. století tzv. „kolonii“ – jednopatrové zděné domky s kuchyní a toaletou společnou vždy pro 2 byty. Tato kolonie stála na kopci Mrázovka na Smíchově.)
4) V Muzeu hl. m. Prahy je nad centrálním schodištěm umístěn panoramatický obraz Prahy od jevištního výtvarníka Antonia Sacchetiho, který vytvořil r. 1822. Umístění v budově muzea však není původní, původně se jednalo o cykloráma vystavené v samostatné stavbě zřízené k tomu účelu. Panoráma, cykloráma, dioráma – předchůdci dnešních filmů, 3D kinosálů a Imaxů. Vybídněte své žáky, ať se vydají po stopách těchto, v 19. století tak populárních, atrakcí a projdou se v čase od cykloramatu až k Imaxu. Můžeme ještě v Praze najít nějaké diorámy? (Snad již od konce 18. století se začínají v Evropě objevovat panoramatická zobrazení evropských měst, námořních bitev a dalších motivů – v Praze byla např. vystavována v domě U železných dveří. Později bylo toto zobrazení zdokonaleno pod označením cykloráma, tedy obraz namalovaný na jakémsi plátěném bubnu, v jehož prostředku stál divák. K dokonalosti byly tyto scény dovedené Louisem Daguerrem, jedním z průkopníků fotografie a jsou známy jako diorámy. Dioráma zvyšuje dojem skutečnosti a plasticity umístěním rekvizit v popředí panoramatu (příp. cyklorámy). Kromě diorámy bratří Liebscherů v zrcadlovém bludišti na Petříně, je dalším známým panoramatem Bitva u Lipan Luďka Marolda na Výstavišti.)
DOPORUČENÁ LITERATURA: Americký klub dam, Secká Milena, Národní muzeum Praha, 2012 Architektura 19. století, Zatloukal Pavel, Správa Pražského hradu, 2001 Dějiny dopravy v českých zemích v období průmyslové revoluce , Hlavačka Milan, Academia, 1990 Etnografie pražského dělnictva, Akademie věd ČR, 1975
Jak se tvoří město: vývoj dopravního systému Prahy v období průmyslové revoluce, Říha Zdeněk, Fojtík Pavel, ČVUT 2012 Vojta Náprstek, Secká Milena, Národní muzeum 2011 Smíchov - město za Újezdskou branou, Jungmann Jan, Muzeum hlavního města Prahy 2007 Sto let jubilejní, Augusta Pavel, Nakladatelství technické literatury, 1991
INFORMACE: Program připravilo lektorské oddělení Muzea hlavního města Prahy ve spolupráci s oddělením historických sbírek Muzea hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, Praha 8, 180 00 Program vede: Markéta Gausová Zörnerová, 221 709 666, 725 847 752 Programy lektorského oddělení objednávejte na www.muzeumprahy.cz
