Kryrská rozhledna
1 A
kryrská rozhledna Měsíčník
Číslo 2
Únor
2010
Cena 6 Kč
Třináct otázek pro… … MIROSLAVA BRDU (starostu města Kryry) Piju, co teče, kouřím, co hoří a jím, co dá dům. Nicméně být návštěvou u hlavy města, nerozpakoval jsem se na otázku v jeho sekretariátu, jestli si něco dám, odpovědět: „Piju francouzský koňak, kouřím kubánské doutníky a jím ruský kaviár.“ Starosta obce Kryry Miroslav Brda přijal mou „objednávku“ se shovívavým úsměvem a velice dobře naladěn odpověděl i na můj první dotaz, to kdyţ jsem se ho ptal, kolik milenek a levobočků má. Prý nás během tohoto rozhovoru čeká dost nuda, protoţe je jen obyčejně ţenatý a má dvě dospělé děti – dcera s manţelkou podnikají v květinách a syn pracuje jako konstruktér společnosti Mercedes v Praze.
Miroslav Brda Jak dlouho jste starostou Kryr?
Uvnitř čísla 1 Rozhovor se starostou Kryr 6 Hasičský ples 10 Informace ZŠ Kryry 13 Společenská kronika
2 To je trošičku komplikovanější, protoţe jsem působil jako místopředseda národního výboru v lidosprávě uţ od roku 1986, to zhruba do devadesátého roku a od té doby jsem do roku 1998 byl místním starostou. Tehdy jsem byl „odejit“, to v Kryrech nastoupilo jiné politické uskupení, abych se v roce 2002 do funkce starosty vrátil. Co vlastně znamená být starostou, co to reprezentuje? Být starostou znamená práci skutečně na plný, stoprocentní úvazek. Starostou jste prostě dvacet čtyři hodin denně. Jsou momenty, kdy za vámi přijdou lidé domů, přijede za vámi třeba policie, kdyţ je potřeba něco řešit, zkrátka to není jen o tom, ţe sedíte v kanceláři a za to pobíráte mzdu, jak si mnozí třeba myslí, ale jde o celodenní zapojení, kdy musíte mít neustále na zřeteli otázky obce, všechny její problémy, protoţe lidi se na vás obracejí především s tím, kdyţ se nějaký problém naskytne a vy se ho pak nějakým způsobem snaţíte řešit. Obracejí se na vás i s prosbou o radu, ptají se, „co ty na to říkáš, co si o tom myslíš…“ Nestěţuji si, v ţádném případě. Být starostou je práce zajímavá, různorodá a baví mě. Jsem rád, kdyţ dokáţu pomoci, coţ samozřejmě nejde vţdycky. Nejsem všemohoucí. Takţe jestli se ptáte na to, jestli jsem víc Brda – starosta nebo Brda - člověk, tak v současnosti určitě to první. Určitě máte nějaké své zájmy, koníčky – asi na ně příliš času nezbývá, přesto: jaké jsou? Tak je to sport a houbaření. Jsem aktivně zapojen v tělovýchovné jednotě SK Kryry. Tělovýchovu se snaţím podporovat i v rámci města; kaţdý rok dáváme do rozpočtu určitou finanční částku, abychom udrţeli v nějakém rozumném stavu náš sportovní areál, a snaţíme se, aby tady bylo co nejvíce sportovních, především mládeţnických druţstev, coţ se daří – máme v Kryrech ve fotbale přípravku, ţáky, dorost, muţe, dokonce i ţeny – ty hrají svou třetí fotbalovou ligu, v současnosti se nám tu rozvíjí i stolní tenis, kdy se zaloţilo druţstvo muţů a v souvislosti s tím i obětaví tatínkové trénují ţáčky. Letos prvním rokem – ta děcka jezdí po turnajích a přiváţejí uţ i první cenná vítězství… To souvisí s tou organizační stránkou věci. Mě ale zajímá, jestli se „hýbete“ vy sám? Občas taky (smích…). Já osobně dvakrát týdně chodím hrát nohejbal. Jsem aktivním členem sportklubu Kryry, coţ je sdruţení chlapů nad třicet let, kteří mají zájem nejen o sport, ale třeba i o kulturu. Pořádáme spoustu akcí, jak pro členy klubu, tak i pro veřejnost. Skončil rok 2009 a je pomalu čas bilancovat: co se tedy kryrské radnici povedlo, co se jí podařilo méně a kde se nevedlo vůbec? Asi se nedá hodnotit pouze jediný rok. Řekněme to ale tak, ţe kdyţ jsme nastoupili v roce 2002, tak jsme si pro volební období vytkli několik cílů. Jeden z nich, asi bych řekl, ţe patřil k těm největším, se nám podařilo v loňském roce uzavřít. Jde o projekt naší školy a my jsme si dali za úkol opravit areál naší základní i mateřské školy, aby
Kryrská rozhledna tamní prostředí bylo co nejlepší. To se nám průběţně dařilo, takţe jsme opravili fasády, natřeli okna, na budovách školy, kde byly rovné střechy a v souvislosti s tím tu byly stálé problémy se zatékáním vody, tak tam jsme zvládli udělat střechy sedlové, takţe těch problémů je teď o poznání méně, povedlo se nám zmodernizovat nebo respektive zrekonstruovat kuchyni a topný systém v základní škole, to vyšlo na dvacet miliónů korun, coţ je nezanedbatelná investiční akce, upravili jsme i objekty pro školníka a v areálu školy chodníky a cesty. Aby se něco nezdařilo vůbec, aby něco bylo úplně špatně, to se snad říci nedá. Problémy samozřejmě jsou, nakonec od toho, abychom je řešili, jsme tady. Kde nám to trochu vázne, to je v přípravě infrastruktury pro stavby nových rodinných domů. Je to záleţitost peněz, jejich získání, protoţe inţenýrské sítě dnes reprezentují mnohamiliónové poloţky. Tady bychom potřebovali, aby stát na tyto projekty přispíval v daleko větší míře, neţ přispívá dnes. Ono to sice něco je, něco je i od organizací, které následně tyto objekty převezmou do své správy, do svého vlastnictví, ale je to právě jen asi dvacet procent z částky, která je na vybudování této infrastruktury potřeba. Jestli se tedy obec chce nějakým způsobem rozšiřovat, musí do toho investovat sama. Takţe my v současnosti připravujeme parcely pro stavbu dvanácti rodinných domků, částečně uţ je máme i zasíťované, ale všechno závisí, jak uţ jsem uvedl, na financích, které sháníme jen velmi těţko. S jakými plány jdou Kryry do roku 2010?
V roce 2006 jsme schválili plán rozvoje města na roky 2006 aţ 2010. Já uţ jsem to naznačil před chvilkou, podařilo se nám ho de facto celý naplnit uţ za první tři roky. Zbývá nám jediná velká akce, kterou jsme zatím nedotáhli do konce, a to je vybudovat v obci informační systém, který by byl na úrovni větších měst. Aby, kdyţ sem přijede někdo cizí, se tu dokázal orientovat. Informační systém, který by dokázal nasměrovat k základním institucím, jako je škola, pošta, městský úřad, policie… ale také třeba restaurace. V souvislosti s tím chceme vybudovat v prostorách místní knihovny informační centrum, kde by byly soustředěny nejnovější informace z našeho města. Ale nejen ty. Příchozí by se tu měl dostat nejen k tomu, co kde v Kryrech dneska je, ale chtěli bychom se vrátit také do historie města a z ní vytáhnout ta nejdůleţitější data – co tady kdy bylo a co se tu významného událo. Do toho chceme samozřejmě zapojit také obce, které pod Kryry spadají, tedy Stebno, Strojetice a Běsno a informovat o těchto obcích také. Před chviličkou jste se zmínil o chybějících financích, nicméně pouze v souvislosti s budováním místní infrastruktury. Vloni však naši planetu zasáhla plnou
3 vahou globální ekonomická krize – jak ta se podepsala na Kryrech? Na konci roku 2008, kdy krize vypukla, jsme si uměli spočítat, co nás čeká. My prostě ţijeme z daní (nebo převáţně z daní…), které jsou vázány na infrastrukturu státu, takţe s nastupující krizí jsme si dokázali velice rychle situaci vyhodnotit. Bylo jasné, ţe pokud se nebudou odvádět daně tak, jak se původně předpokládalo, tak přínos pro obce a města téhle země bude podstatně menší. S tím jsme počítali, a proto jsme uţ na začátku minulého roku radikálně omezili výdajovou stránku městského rozpočtu s tím, ţe bude zle – a vyplatilo se to. Ţádnou z poloţek našeho rozpočtu jsme nepřekročili, hospodařili jsme dobře – měli jsme plánovanou ztrátu půl miliónu korun, přičemţ jsme jí nejen nevyčerpali, ale naopak se nám povedlo udrţet místní finance ve velice dobrém stavu a ještě jsme něco i ušetřili. To byly peníze, které se převedly do rezervního fondu, to je pro takového toho „strýčka příhodu“, aby se v případě potřeby mohly pouţít na neočekávané akce, třeba havárie – atd., atd. Kryry mají dnes, i kdyţ ještě není udělána kompletní uzávěrka za rok 2009, ale tohle víme, v rezervním fondu šest miliónů a jedno sto tisíc korun. Kryry plánují v letech 2011 a 2012 hospodařit také s vyrovnaným rozpočtem. Zajímalo by mě, jestli jste tuhle kalkulaci prováděli ještě před vypuknutím krize nebo až pak? Neboli jak dalece je tenhle výhled do budoucna reálný? Před schvalováním rozpočtu na kaţdý rok se musí dělat i výhled na další tři roky dopředu. Jde o hru s čísly, nicméně nejsme hazardéři – zhruba víme, co asi můţeme od státu na daních očekávat, z čehoţ plyne, co si asi můţeme dovolit. Je samozřejmě lepší drţet se při zemi - a vyjít, neţ machrovat a dělat ramena - a potom vysvětlovat, zastupitelstvu, občanům, proč jsme se do daných mantinelů nedokázali vejít. Samozřejmě pokud by se nám povedlo někde nějakou dotaci získat, není problém rozpočet o tuto částku navýšit. Takţe ano, s ekonomickou krizí bylo v tomto náhledu počítáno a jsme zkrátka skromnější. Projevila se krize konkrétně v Kryrech třeba tím, jak jste schopni zaplatit lidi, kteří pro obec pracují? Zaměstnanců obce se krize nedotkla a nedotkne vůbec. Jejich příjmy jsou dány tabulkovými sazbami. Do jejich příjmů, abychom ušetřili nějaká dvě, moţná tři procenta rozpočtu, zasahovat nebudeme. Nedostanou přidáno, coţ dostali například v loňském roce, kdy krize byla, a to zhruba pět procent, nicméně potřebu sniţovat jim platy nemáme. Jde to i díky tomu, ţe obecní úřad nezaměstnává horu lidí zbytečně. Například na sezonní činnosti – zhruba od března do listopadu, protoţe to máme hodně práce například s čištěním lesa, sázením stromků nebo vyţínáním trávy -najímáme lidi přes úřad práce, coţ znamená, ţe na ně dostaneme dotaci (asi dvě třetiny zaplatí stát, třetina jde z našeho rozpočtu…). Pomáhají
Kryrská rozhledna nám třeba opravovat chodníky – mohli bychom si najmout firmu, ta by to samozřejmě ráda udělala, jenomţe by to bylo draţší. My touto cestou dáme kaţdý rok práci zhruba pětadvaceti lidem, kteří ji nemohou sehnat; oni si toho váţí a pochopitelně odvedou i kus práce pro blaho obce. To mě zajímá – vy o mně víte, že jsem do Kryr přišel z Prahy a já odsud vím, že se v hlavním městě s lidmi takto najímanými z úřadu práce příliš spolupracovat nechce, městské části s nimi mají dost mizerné zkušenosti. Jak je to tady? Nevím, jaké zkušenosti s tím mají v Praze, já si za obec stěţovat nemohu. Máme v Kryrech lidi, kteří jsou dlouhodobě vedeni na úřadu práce, protoţe si práci sehnat nejsou schopni, ať uţ je to dáno třeba niţším vzděláním nebo věkem. Snaţíme se tak pomáhat touto cestou především lidem přes padesát let nebo těm, kdo mají například částečný invalidní důvod, protoţe především to jsou ti, kteří jsou na trhu práce určitým způsobem handicapováni. Další skupina lidí, které vyuţíváme, jsou ti méně přizpůsobiví, Romové a podobně, tak i těm se snaţíme šanci dát. Je pravda, ţe tohle je ta nejproblematičtější skupina – ale někteří se osvědčili, takţe je vezmeme příští rok zase, jiní ne, ti té šance zneuţijí („Hle, já mám zaměstnání, tak to promarodím…“), takţe takové podruhé vzít samozřejmě nemůţeme. Vzhledem k tomu, ţe je v Kryrech (a v obcích, které ke Kryrům patří) kolem sto dvaceti nezaměstnaných, máme moţnost vybírat si ty, kteří si alespoň takové šance váţit umí. A dát práci zhruba pětině z nich špatné myslím není. Rok 2010 je rokem supervolebním – budou se volit i zastupitelé Kryr. Osobní otázka: vy, Miroslav Brda, budete kandidovat? Budu. Mě tahle práce naplňuje a řekl jsem uţ, ţe i baví. Mám šest let do důchodu, chtěl bych je vyuţít a našemu městu ještě nějak přispět. Hypotetická otázka: kdybyste měl tu možnost a moc, v podstatě neomezený rozpočet - jak byste chtěl, aby Kryry vypadaly? Tu moţnost, tu moc asi nikdo nikdy mít nebude. Ale dobře: své plány samozřejmě máme. Máme obrovskou vizi – dokázali jsme dát dohromady areál školy a školky, je teď velice krásný, přičemţ mně vadí stav našeho sportovního areálu. Ten bychom v budoucnosti chtěli zmodernizovat s tím, ţe by mohl slouţit i široké občanské veřejnosti, nejen sportovcům nebo škole a školce. Teď v tomto směru bojujeme o dotační tituly: chtěli bychom mít sportovní areál s pěknou, moderní atletickou dráhou, aby tam bylo fotbalové hřiště s umělým povrchem, aby tam bylo osvětlení, aby tam byly kabiny s moţností osprchování. To si myslím, ţe není projekt hraničící se scifi. Ale padají tu i návrhy za těmito mantinely: třeba plavecký bazén. S nohama pevně na zemi říkám, ţe zatímco sportovní areál, o kterém jsem mluvil, bude potřebovat jednoho správce, tak na bazén by byly náklady
4 takové, ţe kdybychom to chtěli utáhnout, muselo by tam být vstupné tak vysoké, ţe by tam nikdo nechodil. Nakonec to vidíme v Lounech nebo v Ţatci, kde podobné areály vybudovali a teď se s tím perou a nejsou s to finančně to utáhnout. Takţe, i kdyţ jste mi tu moţnost nabídl, nejsem pro ţádné megalomanské akce, chci dělat věci, které jsou nezbytně nutné, které našim lidem ţivot v Kryrech zpříjemní. Chtěl byste dodat, říci něco závěrem? Chtěl bych poděkovat. Poděkovat všem lidem, kteří se na chodu obce podílejí. Městskému zastupitelstvu i vedoucím jednotlivých dobrovolných sloţek, které v Kryrech působí. Ať jsou to uţ sportovci, ať hasiči, ať Červený kříţ nebo Svaz ţen, včelaři, zahrádkáři, atd. atd. Chtěl bych jim ze srdce popřát, aby se jim práce dařila, protoţe tím, ţe tady fungují a prezentují se i v širokém okolí našeho města, „vyváţejí“, exportují ten fakt, ţe se v Kryrech něco děje. Já těmhle všem na oplátku mohu slíbit, ţe budou mít i nadále od města maximální podporu. Děkuji za rozhovor Pavel Ďuran, 18. ledna 2010
Oznámení pro občany Stebna: V poslední době se po obci začínají šířit tutové zprávy,ţe město Kryry chce ve Stebně vybudovat v bývalém pionýrském táboře ghetto pro méně přizpůsobivé občany. Nevíme v čí choré hlavě se mohou takovéto tutové informace rodit?
Kryrská rozhledna
Hana Baladová kontroluje vytištěnou úvodní a závěrečnou stránku Kryrské rozhledny
V první řadě je myslím na místě říci, ţe jde o počin na výsost kolektivní – ať jsou v tiráţi uvedena jakkoli jména pouze dvou ţen, paní Dagmar Kazákové a Hany Baladové, na vzniku městského zpravodaje se podílí lidí nepoměrně víc. Stačí jen zalistovat a přečíst si jména autorů jednotlivých příspěvků. Ty do „redakce“ (tou je počítač, skener a tiskárna v místní knihovně) přicházejí průběţně, přičemţ Dagmar Kazáková je řadí, upravuje a připravuje do dalšího čísla. To znamená i to, ţe jednotlivé články jsou podrobovány jak stylistické, tak mluvnické korektuře, nebo jsou v případě potřeby kráceny.
K tomuto uvádím: Město Kryry nikdy ani neuvaţovalo o něčem takovém.Navíc objekty a pozemky jsou v soukromém vlastnictví, jiţ delší dobu nevyuţívané a v současné době za stávajícího stavu budov a technického zázemí bez obrovských investic nepouţitelné. Tímto bych chtěl občany Stebna uklidnit, ţe město Kryry ţádný takový projekt nikdy ani nebude podporovat. Brda Miroslav Starosta města
Jak se rodí Kryrská rozhledna Drţíš, milý čtenáři, v rukou druhé letošní číslo Kryrské rozhledny. Zpravodaje nebo snad věstníku, nevím, jak přesně a správně to nazvat, obce, ve které ţiješ. Jejíţ ambicí a jejímţ cílem je zprostředkovat ti informace, které se města (a tím samozřejmě také tebe) týkají. Víš ale, jak těch skromných pár listů potištěného papíru vzniká, jak se Kryrská rozhledna rodí? O tom bych zkusil na tomto místě vyprávět…
Dagmar Kazáková při úpravě jednoho z příspěvků
Následně je vytištěn jakýsi náhled celého čísla, a to po jednotlivých stránkách ve formátu A4. Zmínil-li jsem tady jména dvou ţen, je třeba zmínit jméno i jednoho muţe, který se na vzniku Kryrské rozhledny podílí, a to zcela zásadním způsobem: jedná se o ředitele místní školy Mgr. Kamila Krause, který celé číslo časopisu projede a vychytá snad uţ poslední mluvnické a stylistické nedostatky, které opraví. Poté je vytvořen čistopis, ještě jednou a naposledy zkontrolován ostříţím zrakem paní Hany Baladové, která jej z knihovny přenáší ke kopírce kryrské radnice, kde
5 dostává svou finální podobu, kterou v tomto okamţiku drţíte v rukou. To znamená, ţe celé číslo je postupně kopírováno na papír formátu A3, který následně bude třeba zpřekládat a jednotlivé listy do sebe vloţit. Takových výtisků Kryrské rozhledny se dnes tvoří bezmála dvě stovky. „Některé zůstávají v Kryrech,“ vysvětluje Hana Baladová, „další rozváţíme po spádových obcích, tedy míří do Běsna, Strojetic a Stebna.“ Tady všude se prodávají v některých obchodech. Kromě toho si lze tento městský zpravodaj vypůjčit a pročíst i v kryrské knihovně. Dluţno poznamenat, ţe její cena – oněch na první stránce zmíněných šest korun - je skutečně pouze symbolická. V ţádném případě nepokryje veškeré náklady na výrobu a distribuci zpravodaje, a to ani přes to, ţe autoři jednotlivých příspěvků nejsou nikterak honorováni. Závěrem stojí za zmínku, ţe ačkoli Kryrská rozhledna nemá ambice konkurovat „regulérním“ periodikům, netlačí se do vrcholné ţurnalistiky a nemá za cíl zisk Pulitzerovy ceny, svůj lokální význam bezpochyby má. Patří uţ neodmyslitelně ke Kryrům a-ačkoli se v minulosti jmenovala třeba jinak, nebo vycházela v jiném formátuobčané města se s ní setkávají roky. Podle informací od roku 1976 – paní Baladová na její přípravě pracuje od začátku osmdesátých let minulého století, přičemţ mi potvrdila, ţe Kryry svůj časopis měly uţ i dřív. Měly, mají a budou mít. Snad stále lepší, informacemi i zajímavostmi naditější. Pavel Ďuran
Aktuální hádanka Na co jsme se velmi těšili a teď nám to „leze krkem“? Lehká odpověď: Sníh a pořádná zima. Kolotoč shrabování, zamrzlé ostrovy (kvůli nimţ nelze ani pořádně zaparkovat), klouzačky pro auta i chodce,proti nim sypačky, tenčící se zásoby uhlí a dřeva, točící se elektroměry a plynoměry,atd. Všechny tyto jevy nás v lednu 2010 jiţ unavují a trápí. Vědci konstatují malý počet slunečního svitu, coţ má zase vliv na deprese u lidí. Tahle pořádná zima prý ještě potrvá, přijdou i únorové mrazy. My Češi však něco vydrţíme, kdyţ jiţ přeţíváme krizi,rejdy našich „skvělých“ politiků i šikovných „tunelářů“! Dokonce jsme se uměli a dosud umíme i v nejtěţších chvílích zasmát. Proto zveřejňuji v Kryrské rozhledně následující celosvětový přehled účinku působení nízkých teplot:
Kryrská rozhledna +18°C Obyvatelé Havaje si berou na noc dvě přikrývky +10°C Obyvatelé helsinských paneláků vypínají topení a Rusové začínají pěstovat květiny + 2°C Italská auta nestartují 0°C Destilovaná voda zamrzá - 1°C Dech se stává viditelným, Rusové jedí zmrzlinu a popíjejí chlazené pivo - 4°C Pes se ti snaţí dostat do postele - 8°C Bezdomovci zalézají do kartónových krabic -10°C Francouzská auta nestartují -12°C Politici začínají hovořit o bezdomovcích -15°C Americká auta nestartují -18°C Obyvatelé Helsinek zapínají topení, obyvatelé Havaje zmrzli -20°C Dech se stává slyšitelným -21°C Pokud se ti podaří dostat psa na venčení ven, musíš to potom odkopnout -22°C Bezdomovci si berou na noc dvě kartónové krabice -24°C Německá auta nestartují -27°C Pes se ti pokouší vlézt pod pyţamo -29°C Švédská auta přestala startovat -32°C Bezdomovci pomrzli a jsou stahováni v krabicích za město -33°C Ţádné auto nejde nastartovat pouze ruské -38°C Rusové si zapínají horní knoflík u košile -43°C Ruská auta nestartují ani na vodku -50°C Obyvatelé Helsinek zmrzli -60°C Tuleni z Grónska se stěhují na jih -70°C Zamrzlo peklo, univerzita v Kuzněcku organizuje přespolní běh -75°C Santa Klaus opouští polární kruh -125°C Alkohol zmrznul a Rusové se naštvali -268°C Zkapalnělo helium -273°C Absolutní nula. Ustává pohyb elementárních částic.Rus, ţuţlaje zmrzlou vodku, připouští, ţe je trochu kosa Prosím, jen ať nám nezamrzne při teplotách pod nulu úsměv. Neberte „přehled“ za seriozní vědecký materiál, spíše masopustní taškařici ze sněhu a mrazu. Mgr.Kamil Kraus
HASIČSKÝ PLES V pátek 15. ledna 2010 se v prostorách kryrské sokolovny uskutečnil jiţ 49. ročník hasičského plesu. Ten tradičně uspořádal místní sbor dobrovolných hasičů, který v Kryrech pracuje od počátku 20. století. Je pravda, ţe jako muţ „velkého světa“ jsem z Prahy zvyklý na sály Lucerny, Obecního domu nebo Ţofína, kde se dámy v secesních prostorách pohybují v dlouhých róbách po parketu pod křišťálovými lustry, nicméně musím říci, ţe
Kryrská rozhledna
6 ačkoli byl hasičský bál pořádán v nepoměrně skromnějších podmínkách, atmosférou si s praţskými plesy nezadal ani v nejmenším. Naopak – kryrské kulturní středisko, jemuţ tady nikdo neřekne jinak neţ sokolovna, bylo nabité, doslova praskalo ve švech a pokud mohu soudit, jeho účastníci se bavili ne-li přímo královsky, pak určitě skvostně. Nikomu nescházel velký taneční orchestr, k tanci i poslechu vyhrávali osvědčení paní a pan Jiráskovi (Sprint). Nechyběly ani dlouhé róby, neboť zástupkyně něţného pohlaví se ohákly tak, jak se na jednu z událostí roku patří. Tu a tam sice padla poznámka, zmínka o tom, kde které vánoční svátky přidaly (mluvilo se o objemu pasu…), avšak k ţádné větší půtce, výměně názorů či dokonce rvačce nedošlo. Účesy, vyšperkované zručnýma rukama kadeřnických mistryň nebo jen svépomocně zušlechtěné doma, zůstaly na hlavách svých nositelek neporušeny a kdyţ uţ dotknuty, pak toliko tanečním rejem. Parket byl plný od samého začátku. Méně zdatní vyznavači tanečního umu se lidmi houstnoucím sálem prodírali s přibývajícími minutami čím dál obtíţněji, ti zkušenější si díky efektním figurám, jimiţ oslňovali své okolí, dostatek prostoru jaksi samozřejmě vydobyli. S volným prostorem pak neměla ţádných problémů tanečnice Aisha, která předvedením orientálních tanců dala křepčícím párům návštěvníků plesu chvilku na oddech. Je sice pravda, ţe jsem si vţdycky břišní tanečnici představoval jako ţenu méně Rubensovského typu, ale co já nakonec o orientu vím, znám ho moţná tak z kníţek Karla Maye a osobně jsem tam nikdy nebyl. Takţe je to moţná v pořádku.
vyklubal, po čtyřech noţkách na cestu se dal…“ zněla sokolovnou německá hitová písnička Chňapík malý krokodýl (Schnappi), přičemţ deset kryrských ţen – a je myslím fajn, ţe si samy ze sebe zvládnou udělat, to pro potěchu ostatních, tak trochu i legraci - dostalo sál doslova do varu.
Aisha
Tombola Á propos – kdyţ jsem u těch hasičů… odchytil jsem i jejich úhlavního velitele Karla Spurného a poloţil jsem mu hned dvě sugestivní otázky: V tomto okamžiku vzplála kryrská škola – co uděláte? Samozřejmě k poţáru vyjedeme. Jsme tu v podstatě všichni, takţe bychom zaběhli do hasičárny
O českých ţenách naproti tomu vím, ţe bývají „krev a mlíko“, coţ v dalším zpestření plesového reje předvedla skupina místních ţen Recesse. Ta přišla na parket s krátkými tanečními groteskami, přičemţ se asi největších ovací dostalo poslednímu výstupu, Krokodýlovi. „Já jsem Chňapík, maličký krokodýl. V Africe bydlím, kde teče řeka Nil. Z vajíčka jsem se
Recesse Hasiči nezapomněli na nic. Zajištěno bylo občerstvení, takţe tancem splavení účastníci akce měli moţnost občerstvit se ţejdlíkem piva, sklenkou vína či prolít hrdlo kalíškem veselého moku. Řičel-li hlady ţaludek, mohlo být jeho spravedlivé sténání utišeno horkým párkem. Toť krmě, jeţ v českých luzích a hájích nedokáţe urazit… nechyběla ani bohatá tombola. Po jejích lístcích se jen zaprášilo a v sále sokolovny zůstalo mnoho těch, na které se vůbec nedostalo.
Kryrská rozhledna
7 převléci se a pak k ohni… (je skoro půlnoc, a tak významně zdvíhám obočí v nevyslovené otázce…) … tak třeba já jsem doposud ještě nic nepil a máme samozřejmě řidiče v záloze, takţe není problém vyjet. Tady by zůstali lidé, kteří by zajistili bezproblémové pokračování plesu. To je špatná zpráva pro místní studenty – jejich škola by popelem prostě nelehla. Pořádáte devětačtyřicátý ročník hasičské taneční merendy – stalo se někdy v její historii, že byste museli skutečně u požáru v jejím průběhu zasahovat? Tak to ani jednou.
Karel Spurný Poděkoval jsem panu Spurnému za bleskový rozhovor a vrátil se do sálu, ve kterém uţ těţknul vzduch. Nálada však byla výborná, muţi v oblecích sice tiše záviděli svým lepším protějškům, které se na parketu natřásaly v odění nepoměrně pohodlnějším a vzdušnějším, neţ je pánský společenský oblek, ale to byla právě ta chvíle, kdy se povolovaly kravaty a někteří muţi dokonce odkládali i saka. Na parketu bylo stále plno.
A to ještě hodně dlouho. Aţ po třetí hodině sobotního rána v rámci 49. ročníku kryrského hasičského plesu zazněla poslední skladba a pak se i poslední plesající odebrali pomalu ke svým domovům. V městském kulturním středisku zemřela poslední světla a, jak uţ jsem v úvodu řekl, vůbec nevadilo, ţe nezářila z křišťálových lustrů.
Sboru dobrovolných hasičů v Kryrech za krásný večer dík. Pavel Ďuran
Sbor dobrovolných hasičů Kryry Členská základna má 60 dospělých členů a 15 dětí zapojených do celoroční soutěţe PLAMEN. Z toho máme ve výjezdové jednotce zastoupeno 24 hasičů. Celý rok jsme se aktivně podíleli na různých akcích. Například náš tradiční hasičský ples, kterým zahajujeme taneční sezonu. Kromě toho zabezpečujeme i ostatní kulturní akce v Kryrech jako například plesy, pálení čarodějnic, 1.máj, dětské dny jak v Kryrech, tak i ve Strojeticích, rozsvícení vánočního stromku i festival Rock for Churchill Vroutek. Včetně těchto akcí jsme se zaměřili i na soutěţe. Za uplynulý rok jsme jezdili nejen po soutěţích v okolí, ale i v jiném okrese. Zúčastnili jsme se soutěţe v Koţlanech, Lubenci, Krásném Dvoře, Vroutku, Petrohradě. Bohuţel jsme nikde nevyhráli, vţdy jsme se umístili uprostřed výsledkové listiny. V současné době je dost těchto soutěţí nadupaných a druţstva mají své stroje dost upravené. S tím jsme se setkali v Lubenci, kde jsme měli jako jediní z 11 druţstev klasickou PS12, většina nechala zvětšit výkon a obsah na 1500 cm3, ale uţ ani to nestačí, nyní jsou stroje i s obsahem 1800 aţ 2000 cm2. Bohuţel s tím se nám nedaří rovnat. Proto se nám líbí soutěţe, kde to není jen o klasickém poţárním útoku, ale hlavně doplňující úkoly zpestřují soutěţ. V tomto duchu také i my pořádáme jiţ tradiční soutěţ- Kryrský pyrocsoss, kde jsme ukázali, ţe se musí umět i jiné dovednosti : záchrana osob, překonávání překáţek, technické discipliny, vědomosti i orientace v terénu. Letos se nám podařilo poprvé vyhrát. Tímto děkuji celému druţstvu. Hasičský sport je jednou z moţnosti získávání technické dovednosti a soudrţnosti celé jednotky. Kromě těchto tradičních soutěţí jsme reprezentovali hasiče na Kryrském nohejbalovém turnaji a na ledním hokeji v Maštově. K naší výjezdové jednotce. Loni jsme si zopakovali školení strojníků, velitelů, spojařů, nositelů dýchací techniky, obsluhy motorové pily a řidičů vozidel. Také jsme se účastnili taktického cvičení v Petrohradě. Zde se vyzkoušelo rozsáhlé moţné hašení na okraji 3 krajů s nasazením veškeré techniky v dosahu, včetně helikoptéry. V loňském roce jsme vyjíţděli 13 x. Z hlediska statistiky je to nejméně za poslední roky. Mezi nejnáročnější bych vyzvednul dopravní nehodu autobusu u Drahonic, stodolu v Petrohradě a závěrem roku stodolu v Kryrech. Na těchto větších zásazích si uvědomuji, jak je důleţité mít pořádně vystrojené hasiče. Loni jsme vydali většinu financí od Městského úřadu Kryry na vybavení hasičů. Bohuţel
8 musím podotknout, ţe většina hasičů ve výjezdové jednotce není vybavena vůbec. Chtěl bych ve spolupráci s městským úřadem v tomto roce pokračovat ve vybavování hasičů, dle počtu jejich účasti na zásazích. Jen pro zajímavost : vybavení pro 1 hasiče se pohybuje okolo 30 000,- Kč a v současné době máme plně vybaveny jen 3 hasiče. Kromě tohoto hlavního nedostatku je nutné dokoupit i vysílačky pro spojení mezi hasiči. Vlastníme 3 roky jednu profesionální ruční vysílačku, druhou nám slavnostně předali koncem roku v Ústí nad Labem. Bohuţel i toto je drahá věc, kterou postupně musíme nakoupit. Z vlastních prostředků jsme si koupili výkonnou elektrocentrálu , trika pro mládeţ a hasiče, kteří nás vzorně reprezentují na soutěţích a při poţárech. Také jsme si dokoupili drobnosti k vybavení hasičárny – sklo, rychlovarnou konvici atd. Městský úřad téţ financoval nové uniformy pro děti, 1 ks vycházkové uniformy, sadu hadic s proudnicí, nové autobaterie a zajištění opravy trambusu a Avie. V současné době je technika připravena k okamţitému výjezdu. Trochu nás zlobí autobaterie v Avii a Tatře, ale i to plánujeme letošní rok vyměnit. Hlavní akcí pro tento rok je hasičská soutěţ pro mladé PLAMEN, která se bude konat na našem place, poslední víkend v květnu. Jelikoţ to bude dost organizačně náročné, počítám s pomocí kaţdého z Vás. Odhaduji, ţe zde bude přes víkend okolo 200 hasičů včetně mládeţe. Další náročnou organizační akcí je Pyrocross a příprava v pořadí jiţ 50. plesu Výňatek ze zprávy velitele SDH Kryry Karla Spurného přednesené na výroční schůzi ze dne 23.1.2010.
Kryrská rozhledna „trval na tom, ţe kdyţ parodie, tak se vším všudy: takţe ţádný LIMONÁDOVÝ DŢOU, ALE JOE!“
Taneční uskupení Recesse se narodilo zhruba před třemi lety. Za tu dobu zvládlo secvičit řadu krátkých tanečních skečí, s nimiţ dnes vystupují jiţ pravidelně nejen na akcích města, ale zajíţdějí s nimi i daleko za jeho hranice. Jsou k vidění na rozličných bálech, plesech, veselicích, představují se i v rámci Svátku dobré nálady, který je v Kryrech tradičně pořádán na začátku května a třebaţe se nesnaţí konkurovat tanečním skupinám, jako je třeba UNO, třebaţe se nesnaţí trumfnout Lúčnicu nebo SĽUK, předvést svoje dokáţí. Jejich soubor dnes čítá deset ţen, přičemţ se vbrzku pravděpodobně rozroste i o další členy. Členky a asi i o jednoho člena. To tu uţ kdysi bylo a mělo to své opodstatnění, bez zajímavosti to nemělo být ani trošinku. Recesse uţ také chystá svou webovou prezentaci, kdo bude chtít, najde ji na adrese http://recesse.webnode.cz.
RECESSE Crazy dancing group, asi tak bych pojmenoval seskupení z Kryr, které si říká Recesse. Pojmenoval… to bych mohl učinit v okamţiku, kdy bych uměl anglicky – leč má angličtina je bídná a lámu ji jen díky Beatles, takţe vím akorát tolik, co znamenají slůvka yesterday nebo help. Tím mé znalosti končí. Nicméně nechal jsem si poradit, a tak jsem v úvodu tohoto příspěvku mohl oslnit Kryry tím, jaký weltmann (s němčinou jsem na tom o něco lépe…) umím být. Crazy dancing group bych si dovolil přeloţit asi jako potřeštěné taneční seskupení - dívek a ţen z našeho města, které původně snad chtěly jen vypadnout ze stereotypů svých domácností a jít se pobavit, přičemţ následně dospěly tak daleko, ţe dnes zvládnou bavit i jiné. Recese, jsme u názvu skupiny, to je vtip, ţert, fór. Dokonce výstřední fór! Proč ale RECESSE se dvěma „S“? „I Jiří Brdečka, který napsal (mimo jiných, stejně skvostných) i scénář k filmu Limonádový Joe,“ říká šéfová a velitelka tohoto ţenského týmu Irena Jandová,
Já jsem se byl před časem podívat na jedné z jejich zkoušek. Většinou probíhají o nedělním odpoledni a já se bez mučení přiznávám, ţe jsem uţasl: jako člověku, který pohyb - boţe, navíc dobrovolný! - povaţuje za záleţitost škodlivou, lidské povaze bytostně cizí, neřku-li s ní přímo neslučitelný, mně tahle děvčata, ty mámy od dětí a dokonce i babičky, vehnaly ruměnec do tváří. Protoţe se
9
Kryrská rozhledna
hýbaly nejen s grácií, to bych od něţného pohlaví očekával, ale i s obrovským entuziasmem a neuvěřitelným elánem. Na svých nedělních setkáních pilují, cizelují to, co uţ secvičeno mají, přičemţ připravují i další čísla. Pro zvídavé uvádím, ţe novinky z dílny Recesse budou na lidové písně, přičemţ si děvčata troufají i na to, ţe je během tance sama také odzpívají.
Krom zkoušky jsem měl moţnost vidět i jejich „ostré“ vystoupení. Olepšeno o jednoduché kostýmy, které si děvčata z Recesse připravují většinou svépomocí, to bylo tak trochu o něčem jiném, neţ kdyţ se sešly v tělocvičně. A reakce plesového publika mne přesvědčila o tom, ţe umí a jsou schopny rozdávat. Nakazit radostí z pohybu, pobavit nejen sebe, ale i ty ostatní. „Děláme si ze sebe taky tak trochu i legraci,“ řekla mi jedna z členek souboru. To je umění, které je dnes vzácné. I to, ţe se tyhle ţeny nespokojily s tím, aby od svého okolí jen přijímaly, ale rozhodly se vydat tou cestou, ţe budou samy také dávat. A daří se jim to. Pavel Ďuran
Proč vlastně slavíme Valentýna ? Zvyk oslavovat den svatého Valentýna jako svátek zamilovaných vznikl ze svátku římské bohyně Juno. Byla povaţována za ochránkyni manţelství a rodiny. Staří Římané jí 14.února obětovali nádherné květiny. Při této příleţitosti začali květinami obdarovávat také ţeny. Anglický spisovatel Samuel Pepys se zaslouţil o znovuoţivení tohoto zvyku. Roku 1667 napsal své manţelce zlatým písmem na světle modrý papír milostný dopis. Ona mu na oplátku darovala skvostnou kytici. To se brzo rozkřiklo a tento zvyk se brzy stal v britské vyšší společnosti tradicí. Od té doby si 14.února zamilovaní na celém světe posílají romantické dopisy a květiny. Tak nezapomeňte ani Vy na svátek zamilovaných.
Ţáci obdrţeli pololetní hodnocení Nikoliv ono klasické vysvědčení na kvalitním papíru s vodoznakem, ale tzv.výpis z vysvědčení, tak jak povolilo ministerstvo školství v souladu s vývojem moderní ICT techniky. Známky na „výpisu“ jsou platné, všechny další
10 údaje rovněţ, avšak tiskopis si tiskne ZŠ sama. To pravé vysvědčení odpočívá ještě polovinu školního roku uloţeno v paměti počítače a na konci červena jej ţáci dostanou nově celé vytištěné, nezmuchlané, nepošpiněné, krásně dvoustranné, jako svědectví o výsledcích práce během školního roku, tak jak je znají rodiče ještě z dob vlastní školní docházky. Musím však dodat, ţe ZŠ jiţ v osmdesáti procentech tříd učí podle vlastních osnov, tzv. Školního vzdělávacího programu. Ten kryrský má název ROZHLEDNA VĚDĚNÍ a jsou v něm zařazeny i nové tzv.volitelné předměty (ţák/rodiče si vyberou na II. stupni několik hodin z nabídky a ţák pak ale musí tuto výuku povinně navštěvovat). Pro zajímavost uvádím některé názvy: Naše zahrada, Praktická čeština, Náš region, Svět internetu, další cizí jazyk (německý či angličtina), atd. Školství se intenzivně snaţí zastavit nepříznivý vývoj výsledků vzdělání a výchovy v posledních letech, hledají se „léky“. Zlepšení však můţe přijít-dle mého názoru- jen kdyţ ţáci sami projeví snahu a rodina bude se ZŠ spolupracovat. To je ale téma na celé knihy ţivota! Tak snad zbývá jen dodat přání, aby se klasifikace z pololetí stala výzvou, motivací pro zlepšení při závěrečném hodnocení na konci školního roku. Mgr.Kamil Kraus – ředitel školy
Kryrská rozhledna
V jedné třídě je přivítaly ţákyně osmé třídy, kterým děti namalovaly obrázek, sloţily puzzle nebo ukázaly, která písmenka uţ znají. Nebo třeba zavázaly tkaničku. Tady si také děti čekající na opravdovský pohovor uţ přímo s učitelkami mohly chviličku hrát, aby jim při čekání, aţ na ně přijde řada, nebyla dlouhá chvíle. Tady budoucí prvňáčci také překonávali prvotní ostych, třebaţe je na místě říci, ţe někteří z nich byli poměrně suverénní. Tak například malá Barborka, kdyţ se jí ředitel Kraus zeptal na jméno, bez zaváhání odpověděla, ţe je Velichovská–Turková. „Ty máš dvě příjmení?“ podivil se ředitel školy. Jasně – Barborka se ve školce přece vdala!
ZÁPIS DO ŠKOLY V úterý a ve středu 2. a 3. února 2010 proběhl v areálu kryrské základní školy zápis dětí do první třídy. Ve školním roce 2010/2011 bude pravděpodobně jediná, neboť k letošní (nebojím se to říci) zlomové chvíli v ţivotě některých dětí z Kryr a spádových obcí se měla dostavit třicítka budoucích studentů základní školy, z nichţ některé pravděpodobně neujdou odkladu. To potvrdil i ředitel ZŠ Kryry Mgr. Kamil Kraus. „Je to smutné konstatování,“ řekl, „ale je to prostě tak. Z devětadvaceti dětí u zápisu počítáme se čtyřmi nebo pěti odklady, takţe budeme mít zhruba pětadvacet prvňáčků, pro které otevírat dvě třídy je z ekonomického hlediska nereálné.“Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, ţe právě děti v první třídě udělají za celou svou příští školní docházku ten nejrazantnější krok –naučí se číst, psát a počítat. A učit tohle menší skupinku dětí nebo poměrně velkou skupinu,to je skutečně o nebi a o dudech. Před Kamilem Krausem tak stojí rozhodnutí, které si příliš nezadá s rozpletením (či rozetnutím…) gordického uzlu. To je ale záleţitost budoucnosti. Na prahu února se ve zmíněné dva dny sešli adepti budoucího studia doprovázeni svými rodiči, aby ukázali, co umí a jestli jsou na vstup do školních škamen připraveni.
O nic méně suverénní nebyl například ani Marek Schwarz, který se k zápisu letos dostavil s babičkou jako první. Za to dostali od pana ředitele dárek v podobě CD, o kterém i na stránkách Kryrské rozhledny uţ v některém z minulých čísel byla řeč.
Kryrská rozhledna
11
nových kamarádů i nové paní učitelky nemůţe dočkat. A kdo ví, třeba to právě jí vydrţí celých příštích devět let. Pavel Ďuran
Všímavé děti ze ZŠ Kryry
Ve druhé třídě pak uţ šlo do tuhého. Tady si děti převzaly učitelky (shodou okolností obě Lenky) Čapková a Svídová, přičemţ jedna vedla debatu s maminkou (tatínkem, babičkou, prostě s tím, kdo budoucího prvňáčka doprovázel) a druhá se věnovala budoucímu studentovi. Ten spolu s ní prošel třídou, kde byl formou hry vyzpovídán a vyzkoušen z toho, jestli rozezná barvy, jestli zná základní geometrické tvary (kolečko, čtverec trojúhelník), ukázal paní učitelce, jak dalece je zručný, kdyţ dostal za úkol rovně ustříhnout kousek papíru, na připravených obrázcích odhaloval, co je na nich namalováno špatně - třeba u domečku byla střecha vzhůru nohama nebo auto mělo místo kulatých kol čtvercatá. První z učitelek mezitím s rodičem učinila zadost nutné administrativě, přičemţ byl čas i na to, aby se neptaly jen učitelky, ale otázky mohly padnout i v obráceném gardu.
Občané našeho města byli v dřívější době zvyklí zastavit se v parčíku před zdravotním střediskem. Dnes bych jim to rozhodně nedoporučovala. Zničený odpadkový koš, lahve od alkoholu se povalují jen asi metr od koše, který je kupodivu skoro prázdný. Počmárané a zničené lavičky. Podobně jsou na tom i zastávky, tady jsou však poházené nedopalky od cigaret, a to nejen okolo zastávky, ale také uvnitř. A o čem je řeč?! O kryrském parčíku a autobusových zastávkách. Tato místa dělají městu i občanům ostudu! Mládeţ (hlavně ti, co jiţ vyšli ze ZŠ) – zde totiţ tráví víkendové večery. Jak jinak neţ z alkoholem v pravé a cigaretou v levé ruce! Jak je vidět, vůbec nikomu nevadí, ţe většina z nich není plnoletá. Policie sice kolem těchto hloučků projede či projde, ale to je asi tak vše. A co si myslí občané? Jeden z dospělých nám sdělil, ţe mu připadá nechutné čekat v autobusové zastávce plné nedopalků a různých odpadků. Vyfotografovali jsme si tato „ odporná zátiší“, která pak musí zaměstnanci městského úřadu znovu a znovu uklízet, abychom vyzvali „pachatele“ k slušnému udrţování ţivotního prostředí všech našich občanů. Text: Ingrid Burdová 7.roč.ZŠ Kryry.
Hájový ples
Na závěr byly děti odměněny za svou snahu i mnoha dárky, jako byly například tuţky, guma, omalovánky, papírové zvířátko či malá taška na záda. A jestli se do školy těší? Petru Kudrnáčovou sice dost vyděsil zvonek oznamující konec jedné z hodin, přesto se uţ dnes září,
Všude kolem je v plném proudu plesová sezona. U nás byl Hasičský ples a teď po dlouhé době se konal Hájový ples. Ten pořádali tři myslivečtí nadšenci se svými kamarády, kteří jim pomáhali s přípravou a výzdobou sálu. Sál byl velmi pěkně vyzdoben větvemi z chvojí a loveckých trofejí. Pro občerstvení se nechodilo k baru ale do krmelce. K tanci vyhrávala skupina REENETIK a bylo na návštěvnících vidět, ţe se dobře baví. I kdyţ návštěva nebyla hojná, přesto pořadatelé přinesli do ZŠ a MŠ pro děti peněţitý dar. Dozvěděla jsem se to od ředitelky MŠ, a proto jsem napsala tento článek – jako poděkování od dětí. Hoši děkujeme. Hanka Baladová
12
Kryrská rozhledna SK Havran Kryry III.liga ţeny
Foto z Hájového plesu
Svaz tělesně postiţených v České republice,o.s. Okresní organizace Louny Rakovnická 2502,440 01 Louny
6.9.2009 začala děvčata SK Havranu Kryry fotbalovou sezónu 2009 - 2010. Do tohoto ročníku nevstoupila nijak zvlášť dobře, i kdyţ velký podíl na špatném začátku mělo i rozlosování, a v prvních zápasech narazila na silné soupeřky, které se pravidelně drţí na čele tabulky. Utkání s Drouţkovicemi, Ústím n. Labem, Postoloprty a Telnicí havranky prohrály a nezískaly ani jeden bod. V utkáních s relativně slabšími týmy sice dokázaly získat potřebné body, ale výhra byla těsná - rozdílem jednoho gólu.Nakonec se po podzimní části dostaly v tabulce se ziskem 9 bodů na 7.místo z 10. Po krátkém odpočinku začala v tělocvičně ZŠ zimní příprava a k prvnímu zápasu děvčata nastoupí 11.4.2010 v Drouţkovicích.Doufejme, ţe na jaře budou jejich výsledky i konečné umístění v tabulce lepší. V rámci zimní přípravy se ve sportovní hale v Kladně 10.ledna konal turnaj výběru III. lig.Za SK Havran Kryry byla nominována Helena Široká jako nejlepší brankářka III. ligy ţen skupiny "A". Po prvních dvou prohraných zápasech následovaly 4 výhry, s celkovým ziskem 12 bodů se výběr skupiny "A" umístil na 1. místě. Zdena Andrlová
AKCE ROKU 2010 Podbořany : zájemci obratem nahlásit Masáţe - cena dle permanentky p.Koukalová 250,-Kč na pět masáţí,, p.Lehká 300,-Kč na pět masáţí Solná jeskyně- cena orientační při obsazení 8 míst cca 40,-Kč za jeden vstup. Permanentka bude na pět vstupů. / Při niţším počtu bude cena upravena/ Plavání – AQUADROM Most - 25.2.2010 a 25.3.2010 odjezd autobusem od Národního domu v Podbořanech v 8.00 hod. Cena 150,- Kč – platí se v autobuse Na akce o které je velký zájem se prosím hlaste obratem i ze zálohou 50%! předejde se nepříjemnostem ! Další kontakt pro přihlášení : úterý 8-14hod.na MěÚ Podbořany č.kanceláře 206, tel.415 237 567 Tel.pí.Hachová 774 734 062,pí.Polcarová 606 337 336
SK Havran Kryry - fotbal ţeny
Kryrská rozhledna
13 Společenská kronika
Akce v KD Kryry
Ţivotní jubilea
únor
Archman Milouš Burdová Miloslava Fedelešová Anna Fričová Růţena Goldšmídová Jitka Janotová Marta Kyptová Vlasta Michálek Vojtěch Sýbková Miroslava Šilhánková Boţena Šteflová Helena Tarčincová Marie Tippelt Ervín Tomanová Zina Vrkočová Růţena Ţáček Miroslav
Kryry
Kulíšek Jan Zlomková Františka
Stebno
Lokajíček Stanislav Trynerová Marie
Strojetic
20.2. se koná tradiční „Maškarní ples“ od 20 hod. zve ČČK 20.2. od 13 – 15.00 výdej rybářských povolenek 21.2. od 13.00 hod schůze houbařů 22.2. schůzka ke konceptu publikace o Kryrech 23.2. prodej spotřebního zboţí 25.2. prodej březen zve Svaz ţen na MDŢ a výroční schůzi prodej prodej připravuje Svaz ţen „Pyţamovou zábavu“ - naţehlete noční košile a pyţama a hurá do víru tance.Hraje skupina FERNETIK. 21.2. zvou houbaři na besedu a oslavu MDŢ od 13 hod.
7.3. 12.3. 17.3. 20.3.
Robin již má domov
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme jim pevné zdraví.
Chvíle nejkrásnější – narození dětí
Rád bych osobně i za ţáky školy poděkoval za pomoc i podporu při snaze psímu bezdomovci Robinovi najít nového páníčka. Podařilo se,takţe po více neţ měsíci provizorního útulku v naší domácnosti jsem mohl pěkného psíka předat novému majiteli, který pro něho bude mít vše dobré: zahrádku u domku, teplý pelíšek i pravidelné krmení a navíc (protoţe je výborným sportovcem) zajistí Robinovi, aby se proběhl v terénu. Děkuji tedy i jemu, čtenáře informuji, ţe „akce Robin“ končí s tím, ţe jako v pohádce: všechno dobře dopadlo. Mgr.Kamil Kraus
Amálie Richterová
Kryry
Chvíle nejsmutnější –poslední rozloučení Růţena Hlaváčová Věra Paprancová-Levová
Kryry
Kryrský zpravodaj vydává MěÚ Kryry. www.kryry.cz Připravuje:Hana Baladová,Dagmar Kazáková
[email protected] Tisk: MěU Kryry
14
Kryrská rozhledna
15
Kryrská rozhledna
