Kruháč Číslo 93, září 2013
Časopis skautského střediska Kruh Frýdek-Místek
Obsah
Představuji vám........................................................................ 2 září
Žlutý roj
Velká středisková soutěž......................................................... 3 Vyber si své zvíře a pořádně ho vykrm
Tábor Světlušek a Vlčat........................................................... 4 Náš tábor
Střípky z tábora Čochtanů...................................................... 5 Kosárna 2013
Tábor Skauti............................................................................... 6 2013
Střípky z tábora......................................................................... 7 Starého Města
Orava 2013.................................................................................. 8 Den první - 97,75 km
První Čochtaní oddílovka..................................................... 10 Pustevny.................................................................................... 10 Akce............................................................................................. 11 Fotografie na obálce
Calanche, Korsika, Francie
Představuji vám Žlutý roj
Žlutý roj je družina světlušek, založená na začátku roku 2012. Družinu vede Píšťálka a Bela. A mezi její členy patří: Zuzka, Niki, Káťa, Áďa, Zuzanka, Janička, Eliška, Liduška, Kulíšek a Ananas. Pokřik družinky: Jsme Žlutý světlušek roj s radostí nosíme kroj, hrajeme si zpíváme něco se i učíme a potom všem světlo roznesem!
Barva družinky: Žlutá Nejoblíbenější hra: Mrkaná, Lovení ve slizu a Na myšky a farmáře. Družinový rituál: Vždycky se na konci schůzky chytneme za ruce a s pořekadlem „ Na konci i na začátku, po boku mám kamarádku, Dobré světlo.“ se rozcházíme domů. ××××
Velká středisková soutěž Vyber si své zvíře a pořádně ho vykrm Marek Jonák, rádce Vlčat Je to tak! Po dlouhé pauze se opět zahajuje velká středisková hra o opravdu hodnotné ceny, jak pro jednotlivce, tak pro oddíly. Jak získat obživu pro své zvířátko? Je toho spousta! : Příprava střediskových akcí (plesů, karnevalů, besídek…), úklid skautského domu, za článek do Kruháče (dostaneš dvojnásob!), za práci drobnou i těžkou, za brigádu, za opravu, za výzdobu, zkrátka za aktivity, kterými pomůžeš našemu středisku a jeho domu! Jak dlouho to bude trvat? Vyhlášení výsledků bude v červnu! Je tedy spoustu času své zvířátko přecpat :) a nenechat ho hladovět! Jak se to bude počítat? Nemusíš se bát, že bys nedostal šanci! Bude mnoho kategorií, ve kterých se můžeš umístit a dostat odměnu!
Za oddíl mohou soutěžit členové, kteří v roce 2014 oslaví 25. narozeniny a mladší. A co odměna? Vítěze čekají, skvostné ceny, adrenalinové zážitky, hmotné ceny a mnoho dalších! Myslím, že se máš na co těšit! POZOR! Garantem hry jsou Hana Závodná (Guli) a Marek Jonák. Veškeré dotazy směřujte k nim:
[email protected] [email protected] Jsou tedy hlavními rozhodčími a kontrolory naší ZOO. Každý kdo si přidá krmení, napíše do přiložené knihy za co si přidal, abychom věděli, co se udělalo, co ještě je třeba udělat a mohli o tom dávat informace ostatním. Vyhrazují si právo přidávat a ubírat krmení, dle zápisů v přiložené knize.
Příprava střediskových akcí (plesů, karnevalů, besídek…) 1hodina = 1 krmení úklid skautského domu 1/2 hodiny = 1 krmení za článek do Kruháče 1 článek = 2 krmení za brigádu (práci) 1 hodina = 1 krmení za opravu podle toho, co opravíš = 1-2 krmení za výzdobu skautského domu po 1 krmení další aktivity po dohodě s garanty ××××
3
Tábor Světlušek a Vlčat
Střípky z tábora Čochtanů
Jesetera, Světlušky
Čochtani
Náš tábor
Kosárna 2013
Letošním táborem nás provázely pohádkové postavy z vodního království Skautlantisu. Potrhlému králi tohoto království se ztratila dcerka Evelínka, bez které král nemůže žít, natožpak panovat. Proto jsme se rozhodli králi pomoci a Evelínku najít. Každý den jsme se setkali vždy s nějakým občanem Skautlantisu, který ji viděl naposledy a po splnění jím vymyšleného úkolu jsme
získaly kus mapy, podle které bychom mohly ve finále nalézt princeznu. Setkali jsme se s kovářem, čarodějem, strážcem, zahradníkem či na puťáku s poustevníkem. Ti všichni nám moc pomohli a na konci táboru jsme zdárně nalezli Evelínku, živou a zdravou. Proto jsme složily takovou malou píseň o Skautlantisu na motivy prší prší
Světlušky Mrzne, mrzne v Skautlantisu, nechce se nám skládat hynmnu. Žije tu i zahradník, vědec, král a kouzelník.
Vlčata
Platit daně za kořeny, každý musí v této zemi. Lid se bouří pod okny a král brečí za okny. Ztratila se Evelínka, je to velmi hnusná dívka. Nejradši mám čaroděje, ten se furt něčemu směje.
Při cestě na tábořiště: Autobus projíždí velice roztahanou poutí ve Velkých Karlovicích, když tu stánky konečně začaly řídnout: Guli: „No konec, super, zase příroda!“ Při večerním zahájení etapy: Míša: „Ještě bude program? Ale já už jsem v pížu!“ Při nálívání polívky: Ema: „Počkej, ještě ti dám trochu té hustoty.“
My Elfové jsme ušatí, ale taky plešatí. Máme dobrý zrak a sluch a ze skřetů jde PUCH!
V noci při přepadu nám někdo šmátrá v hangáru v hangáru. Šašík na to: „Na to zapomeň!! Jdi na stany.“ Georgass: „Sorry.“ .. a odešel.
Gandalfové to jsme my, máme rádi tábory. Budeme tu 14 dní, máme dobrou snídani. Ničeho se nebojíme, Čtrnáct dní tu vydržíme.
Při vaření guláše: Ema: „Tam se dává živá paprika?“ Tkáňa: „Ne, normální.“
Při řezání špalků: Aleš: „Tak co, jak to jde holky?“ Klárka: „Pořád krájíme třetí špalek.“ Maruška v noci při mytí zubů: „Já si nevidím na zuby.“ Ráno při chystání snídaně. V noci byl přepad a holky ještě spaly pod širákem: Bětka: „Co, to uprostřed vypadá jako bob.“ Ema po chvilce zkoumání: „Ne to není Bob, to je Pavel.“ Po 10 minutách: „Ale to na kraji je Bob!!“ Anetka při čekání na jídlo: „Šašíku, a jakou máš ty přezdívku?“ U vaření pudinku: Tkáňa: „Ale vždyť se ti to už vaří.“ Bětka: „Ne nevaří, to já jen štěrkám.“
A tím končí pohádka, beran, ovce, kůzlátka. (nápěv: Prší, prší...)
4
××××
××××
5
Tábor Skauti 2013 Skauti Tábor skautů a vlčat se konal 20.7. 3.8.2013 na tábořišti Štecovka. Sešlo se nás 15 skautů, 6 vlčat a 10 vedoucích. Sraz jsme měli 8:00 před klubovnou. Na tábořiště jsme dorazili po obědě. Po celou dobu vládlo pěkné počasí s výjimkou pár přeháněk. Ze začátku tábora jsme se rozdělili do skupinek. Skauti tři skupinky po pěti a vlčata dvě skupinky po třech. Tématem celotáborové hry skautů byla vojenská nemocnice. Hry byly všelijaké od zneškodňování bomb přes zdravovědu, přepadení nemocnice až k vánocům. Každý den jsme měli rozvrh: 7:30 rozcvička, 8:00 snídaně, 8:30 do-
polední práce, 12:00 oběd a odpolední klid, 15:00 etapa, 17:00 megahra (šátky, huntovačka, hutututu…), 19:00 večeře, 20:00 večerní modlitba a 22:00 večerka. Kromě toho jsme měli puťák, kousek za Muřinkový vrch kde jsme přespali a nazpátek jsme jeli autobusem a vlakem, protože pršelo. Nejnáročnější skautská etapa byla přepadení nemocnice- probudili nás ve 3:00 ráno, šli jsme asi kilometr se spacákem, přepravkou s jídlem (cca 7 kg) pro skupinky a s barelem s vodou (cca 5 l). Došli jsme na louku a tam jsme přespali. Ráno byl budíček v >>>>
7:00. Najedli jsme se rohlíku s paštikou a běželi jsme s přepravkou a barelem asi 7 kilometrů na sever. Za to že jsme položili barel nebo přepravku na zem tak jsme museli udělat 50 kliků. Každý kdo už nemohl tak dal boty a ponožky do přepravky a šel do tábořiště. Když jsme se vrátili k tábořišti, zamaskovali jsme přepravky a šli jsme jenom s barelem asi 2 kilometry potokem. Na tohle nás zbylo 6 z 15. Potom jsme si udělali oběd (který se ´´trochu´´ nezdařil). Poté jsme šli do tábořiště a měli jsme odpolední klid cca 1 hodinu. Potom jsme šli s kládou ve dvojicích asi 2 kilometry (mezitím přišel jeden o život v kartách).
Poté jsme si udělali každý z té klády kůl a zatloukli si ho do dna potoka. Postavili jsme se na ten kůl a měli jsme tam vydržet co nejdéle stát, aby zůstal jen jeden výherce. Nakonec tam nejlepší stáli cca 3 h. a to jenom kvůli tomu, že to vedoucí nebavilo a tak jim řekli, aby si stoupli na jednu nohu. Byl to velmi náročný a vyčerpávající boj. Během tábora jsme měli dva táboráky: Veselý a Slibový. U slibového táboráku slibovala dvě vlčata a sedm skautů. Odjeli jsme před obědem a na oběd jsme byli už doma! ××××
Střípky z tábora
Starého Města Dodo, Staré Město
Tento rok jsme se vypravili do pradávných časů. Spolu s Velkým Otcem, jsme prozkoumávali taje Pravěku, jeho záludnosti i kouzla. Pomocí různých dovedností a znalostí, jenž nás Velký Otec učil, jsme se postupně naučili postarat se o sebe i své okolí. Letos nám tábor znepříjemňoval zákaz ohňů, ale i s ním jsme si s trochou vynalézavosti hravě poradili. Nejoblíbenějším jídlem se s přehledem stal smažák a nejoblíbenější hrou HU-TU-TU-TU. Naopak v ostrém závěsu za nejoblíbenější hrou byla ta neoblíbená – aneb „neusni na hlídce“… 6
:). Z patnácti dnů, jsme prožili třináct slunečných a dva deštivé, jak by Velký Otec řekl. „ Duchové nám byli nakloněni! “ :). Za nepříznivé jsme považovali jen bojovníky velkého ducha Slunce – pilné a všudypřítomné vosy. Nicméně i tohoto problému, jsme se díky zachráncům novodobé doby rychle zbavili. S úsměvem na rtech musím říct, že tábor se povedl a to včetně velkého návratu do současnosti, kdy se všechny tlupy úspěšně a v pořádku vrátily domů :). ××××
7
Orava 2013
Den první - 97,75 km Vojta Brychta - Smišek Zápisky z pěti denní cyklo výpravy na slovenskou Oravu. Celkově najeto 340 km. Účastníci: Marek Mikuš – Bob, Vojtěch Brychta – Smišek. Pokračování pravděpodobně naleznete v dalším čísle Kruháče Už dlouho mně a Markovi ležel v hlavách nápad zajet si na Oravu. Jak jinak než na kole. V jednom srpnovém týdnu jsme si vyhradili čas a chystali se na odjezd. Už několik dní před odjezdem jsem úpěnlivě sledoval předpověď počasí jak pro ČR, tak pro Slovensko a opravdu se zdálo, že jsem chvílemi hypnotizoval obrazovku. Už aby byla ta oblačnost pryč. Počasí nám však nepřálo, a tak jsme byli nuceni odložit odjezd o jeden den. První den nás čekala dobře známá trasa přes Nošovice, Krásnou, Visalaje až na Bílý Kříž, kterou absolvujeme velmi často, zvláště při jednodenních vyjížďkách do Beskyd. Celý den nás provázelo zatažené nebe, prvních třicet kilometrů mžilo. Chvílemi se z nebe spustilo větší množství srážek, než bychom chtěli, a tak jsme hned dvakrát museli naši jízdu přerušit a zajet se schovat do autobusové zastávky. Když přijel autobus plný lidí, kteří mířili z dalekých údolí do ruchu města, byli jsme vystaveni zvídavým pohledům přes zamlžená okna autobusu. Soudě podle jejich výrazů, kolo 8
s nosičem a brašnami bylo pro některé velká kuriozita. V horském hotelu Sulov na Bílém Kříži jsme si dopřáli teplou polévku. Česnekovou sice neměli, ale ani fazolová nebyla k zahození. Když jsme opustili teplo hotelu, přioblékli jsme se a vydali se dále po žluté turistické značce směr Slovensko. Jakmile byla překročena hraniční čára, čekalo nás nepříjemné překvapení. Během celého sjezdu byla lesní cesta zpevněna kameny, asi pozůstatek z dob dávno minulých. Toto „vylepšení“ bylo hodně poznat při nižších rychlostech, kdy se přední kolo smýkalo ze strany na stranu. Po chvíli si však člověk na tyto slovenské „vychytávky“ zvykl a my vjeli do slovenské vesničky Vrchpredmier, odtud dále přes Hrubý Buk do Olešné. Cestou jsme trochu potrápili místní slípku, které asi nevyhovovala naše přítomnost a dávala nám to hlasitě najevo. Zvláště pak když mi chtěl skočit přímo pod kolo. Vyvodili jsme z toho závěr, že slepice běhají rychle, ale vždy na >>>>
špatnou stranu – přímo pod kola. Po tomto vtipném rozptýlení naše cesta vedla dále z Olešné po frekventovanější silnici, přes Rakovou až do Čadce. Hned na začátku Čadce jsme navštívili místní Lidl, abychom nakoupili večeři a snídani. Po vymotání se z města jsme se napojili na „starou“ cestu, po které jsme jeli až do Krásna nad Kysucou. Po zabočení do údolí jsme začali stoupat proti proudu řeky Bystrice. Rychle jsme projeli Zborov nad Bystricou, nebylo zde co k vidění. Až v obci Klubina na nás čekalo příjemné překvapení. Cyklostezka táhnoucí se podél řeky. Zvolili jsme pomalejší tempo okolo 25 km/h. Další významná zastávka byla až v Nové
Bystrici, kde jsme nakoupili půl kila nití z ovčího sýra. Ten, kdo je alespoň neochutnal, jako by na Oravě vůbec nebyl. Ve vesničce Vychylovka jsme navštívili alespoň z venku místní muzeum – bylo už totiž zavřeno. Proběhl jen letmý pohled a prozkoumání místní úzkorozchodné železnice a začali jsme stoupat na sedlo Demänová – cíle dnešní cesty. Pět kilometrů dlouhý výjezd jsme zvládli bez obtíží, akorát Marka pořád trápil střed jeho kola. Marek mu dopřál olejovou lázeň a střed si na chvíli dal říct. Tento postup se během následujících 4 dní opakoval ještě několikrát. Nahoře nás čekala odměna v podobě osvěžení jak z místního pramene, tak i z výhledů na Oravské kopce. Ze zvědavosti jsem odzkoušel funkčnost všech výhybek v horní stanici lesní železnice. Byly funkční. Vytlačili jsme kola k nedaleké „vyhliadkové veži“, jak bylo napsáno na ukazateli. Zde jsme v horním patře postavili stan a uvařili večeři. Kdo může říct: „Spal jsem na rozhledně?“ Místní klid vyrušil jen myslivec , který svým offroadem přijel na číhanou až přímo pod posed. Vyřídil nám, že pokud nebudeme dělat hluk, nic se neděje. Po deseti minutách ale stejně odjel
××××
9
První Čochtaní oddílovka
Akce
Anet, Čochtani „Prosím předložte své letenky a usaďte se na příslušné sedadlo, za chvíli vzlétáme.“ Takto zněly první věty naší oddílovky. Ocitli jsme se v letadle, které mířilo do dalekých slunných krajů. Ale bohužel naše skautky ztroskotaly na pustém ostrově, kde sice taky svítilo sluníčko, ale musely začít tvrdě makat, místo připraveného pokoje v hotelu si musely po-
stavit dokonce svůj dům, rezidenci no říkejme tomu, jak chceme, ale musím uznat, že se jim to rozhodně povedlo a šlo jim to od ruky. Ke konci jsme si řekli něco o historii našeho oddílu a pokřiku. No a pak jsme zavřískaly pokřik a hurááá si užívat krásně načatého víkendu. ××××
Pustevny
Bylo
Bude
27. srpna 2013-Prázdniny ve městě
18. – 20. říjen 2013-Freever-akce pro skauty a skautky nad 14 let
8. září 2013-Střediskovka 11. září 2013-Promítání o Japonsku 5. září 2013-Barnoška brigáda na dřevo
25. – 28. říjen 2013-Celorepubliková akce Poradní skála ve FM 8. – 10. listopad 2013-Hukvaldský seminář
6. říjen. 2013-Střediskovka 10. říjen 2013-Okresní porada
6. – 8. prosinec 2013-Mikulášský seminář v Praze
Jesetera, Světlušky Jednu deštivou sobotu jsme vyrazili na Pustevny. Kvůli dešti se naší výpravy účastnili jen ti nejodvážnější a to byla Míša, Sofii, Naty, Vašík a Honza. Po příjezdu pod Radhošť jsme se vydali vstříc pokladu Radegastovu. Akčně jsme cestou plnili úkoly a překonávali veškeré překážky. Cesta byla strmá a deštivá, ale my jsme i tak dosáhli vrcholu. Těsně před pokladem jsme se zastavili v útulné hospůdce a tam se posilnili. Poklad
10
jsme nakonec našli poblíž sochy Radegasta a společně si na něm pochutnali. Na pustevnách jsme si nakoupili suvenýry a vydali se dolů. Zvolená cesta byla kapku strmější a nebezpečnější, ale i tu jsme jako správní dobrodruhové zdolali a pak jsme pokračovali dolů až k zastávce, kde jsme si ještě zahráli pár her, než stihla dorazit autobus. Výlet jsme si užili :) ××××
11
Konečník
Calanches, Korsika Kaštanová zmrzlina Calanche je asi dvanáctikilometrový pobřežní pás rudých skal u městečka Porto, které patří pod ochranu UNESCO. Svým vzhledem velmi silně připomínají oblast amerického Utahu. Samozřejmostí je velké množství relativně dobře
značených turistických tras od méně náročných, po náročnější. Odměnou jsou nezapomenutelné výhledy do okolí umocněné mořskou hladinou. ××××
Kruháč
Číslo 93, září 2013 Vydává Středisko Kruh Frýdek pro vnitřní potřebu svých členů Web frydek.skauting.cz facebook.com/kruhfm google+ : goo.gl/iwhWO Na tomto čísle se podíleli: Ema, Anetka, Jesetera, Světlušky, Vlčata, Smišek, Čochtani, Skauti, Světlušky Žlutý roj, Dodo, Marek Fotografie na obálce Kaštanová zmrzlina
Ilustrace Ema Sazba Kaštanová zmrzlina Kontakty Anetka,
[email protected] Všechny vaše příspěvky budou vítány! Příští uzávěrka 25. 10. 2013
