Kruháč Číslo 83-84, září-říjen 2012
Časopis skautského střediska Kruh Frýdek-Místek
Obsah
Tábor Indiánů
Z tábora Nýmandů................................................................... 3
Guli, Světlušky a Vlčata
Tábor Indiánů............................................................................ 3 září říjen
Střípky z tábora Čochtanů...................................................... 5 Tábor Starého Města................................................................ 6 Brigáda v CHKO Beskydy......................................................... 6 Křížem krážem........................................................................... 8 Plnou parou vpřed.................................................................... 9 1. oddílovka Čochtanů............................................................. 9 Přes Frýdek................................................................................ 11
Už Skauti jdou
Dvě okna do tvého já............................................................. 12 Senioři........................................................................................ 13 Krása........................................................................................... 14 Merja z Finska.......................................................................... 14 Vypráví o Roverway 2012
Rozhovor.................................................................................... 17 Se Zdendou Zvědavým
Rozhovor.................................................................................... 18 S DinoCopem
Rozdělávání ohně.................................................................... 20 Znáte dobře své město?........................................................ 21 Křížovka..................................................................................... 22 O Švýcarsku
Křížovka..................................................................................... 23 O Česku
Bludiště...................................................................................... 24 Logika......................................................................................... 25 Sudoku....................................................................................... 26 Akce............................................................................................. 27 Fotografie na obálce
Výhled na Zermatt ze Säumerweg, Švýcarsko
„Indi-indi-indiáni!“ tak v takovém duchu se nesl celý tábor světlušek a vlčat. Všechno to začalo tím, že jsme se dozvěděli záhadnou zprávu. Naši zem prý navštíví kolonisté- lidé, kteří žijí za velikou louží. Pěkně jsme se na jejich příchod připravili, dokonce jsme jim nachystali obložený stůl a mnoho pochoutek na něm (špagety ze suchých trav, mnoho druhů salátů z listů, kuřecí maso z klacků). Kolonisté jím byli jistě velice nadšení, ale přesto nás později zradiliunesli jednoho z nás! Trvalo celých 24 hodin, než se nám podařilo naši indiánku zachránit. A pak to začalo- bojování s kolonisty. Ale protože jsme mírumilovní tvorové a války nemáme rádi, sepsali
jsme dohodu. Zabydleli jsme se v rezervaci, kde je krásná příroda a spousta příležitostí k lovu zvířat, a co víc bychom si mohli přát? Vlčata se mezitím naučila spoustu indiánských dovedností. Dnes už doma mohou hrdě říct, že dokáží vyrobit dřevěný nůž nebo indiánskou čelenku, že se dokáží neslyšně plížit okolím a uvařit dobré jídlo jenom z mouky, mléka a oříšků. Ale hlavně, hlavně během tábora vyřezali krásný totem, na který se máme možnost dívat každý den v klubovně skautů a vlčat! ××××
Z tábora Nýmandů Pú, Nýmandi Takže píšu tady menší článek, který vznikl na našem roverském táboře, kdy jsme hráli hru od Nelky a Sarky. Už jsi nepamatuju, jak se to jmenovalo ale byla to hra, na které bylo 10 stanovišť: jesle, škola, vánoční betlém, nemocnice, svatba, rande, nemocnice, tábor, zaměstnání a pohřeb. Každý jsme začínali v jeslích. Na každém stanovišti byly 3 obálky: A,B,C . Ty sis mohl vybrat, jakou jsi chtěl a podle toho, co bylo v obálce
jsme pokračovali na další stanoviště. A takhle vznikl můj příběh: Slyšíš, jak někdo křičí: tlačte, tlačte, tlačte!! - hlavička už bude skoro venku. A jéje najednou nemůžeš dýchat. Máš něco omotané kolem krku, hlava se ti zvětšuje, ale ty nemůžeš nic dělat a pořád slyšíš jen to „tlačte“. Do očí ti střelí světlo, najednou se můžeš nadechnout >>>>
3
a spustíš hrozný řev. A tak to s tebou jde celé tvé dětství. Pořád jen brečíš. V jeslích se ti smějou, že máš moc velkou hlavu a tak se rodiče rozhodnou a udělají krok tvého života. Nástup do 1. třídy.
Byli jste v kině, všechno bylo dokonalé, ovšem do té doby než jsi potkal svou matku, která tě ihned nacpala do auta a po celou cestu domů ti říkala, jak nejsi mladý na vztahy a ať jdeš raději makat. Nezbylo ti nic jiného než poslechnout.
Celé rande a vlastně celý vztah byl dokonalý, byl jsi přesvědčen, že je to láska tvého života, tak ses rozhodl si ji vzít. A byla svatba a já na ní byla taky. Jídlo, víno prostě dokonalá svatba. Po pár dnech ses rozhodl, že začneš vydělávat. Šéf si tě hned oblíbil, a tak tě pozval na letní párty ve Chříbech. Nechtěl sis zničit vztahy hned na začátku, tak jedeš. Párty se vydařila a šéf se do tebe doslova zamiloval, ale bohužel všechno zábavné jednou končí, a tak je čas jít zase do práce. Po měsíci ti přichystali v práci překvapení. Byl jsi tak nadšený, že sis poposkočil ... píp píp píp.. halo pane jste už vzhůru? Otevřeš oči. Jsi v nemocnici a nad tebou stojí anděl. Krásná žena, tmavé vlasy, velké oči. Jelikož jsi měl vážný úraz hlavy a nepamatuješ si svou minulost, tak se rozhodneš ji pozvat na rande. Ovšem po odchodu z nemocnice se ukáže, že anděl je převlečený démon, všechny tvé sny padnou a ty se pokoušíš ukončit svůj chabý život. Po pár dnech tě dají do kupy a vzhledem k tvému rozhodnutí se zabít tě pošlou na uklidňující tábor.
Měl jsi zlomené srdce a nedokázal myslet na nic jiného než na holku ze školy. tak tě z práce vykopli protože jsi zničil, co jsi mohl...
Na táboře tě bohužel dali do stanu s psychopatem, který si myslí, že jsi UFO a pokusí se tě zabít. Vidíš tmu a ve velké >>>>
Sice už si měl velkou hlavu a tudíž i předpoklad, že budeš chytré dítě, ale všichni se spletli. Uměl jsi tak maximálně nakreslit sluníčko. Tak tě vyhodili už v 1. třídě. Za rok se toho hodně změnilo, v jeslích jsi byl nejstarší a tedy i nejšikovnější, maloval jsi nádherné sluníčka tak to zkusili znova s první třídou. Ve škole jsi sekl se sluníčky a rozhodl ses stát se hvězdou Hollywoodu, tvojí jedinou šancí bylo školní vystoupení: Vánoční betlém, kde tě nominovali na roli vola. Byla to příležitost, tak si to vzal. Sice jsi byl jen vůl, ale tvá role byla k zulíbání a jedou po tobě všechny holky ze školy, tak se rozhodneš jednu pozvat na rande.
4
Takže opět do školy. Už tě to nebavilo a tak sis řekl, že budeš po tichu a konečně se třeba dostaneš dál. A opravdu. Byl jsi vzorný žák a největší idol třídy, tak jsi to zkusil s holkama znovu.
dáli světlo.. ale něčí hlas ti pořád dokola opakuje: ještě není čas.. tak se otočíš a vrátíš se do svého těla. Kdyby ses vrátil normálně asi by si toho nikdo nevšiml, ale jelikož ty už jsi prostě takový tak zakopneš a do svého těla doslova žuchneš.. proto si lidé v prvních řadách na pohřbu všimnou pohybu tvé ruky a jsi transportován do nemocnice. Sice jsi na tom opravdu špatně, ale v nemocnici potkáš svou bývalou přítelkyni ,,anděla“, která nestojí o to, aby pečovala o někoho, jako jsi ty, tak tě vyhodí z nemocnice se slovy: už nesimuluj a jdi makat! Řekl sis, že práce už bylo dost tak se rozhodneš jet na tábor si trošku
užít život. To ti ale taky nevyšlo, protože ses chtěl předvést a až pod vodou sis vzpomněl že neumíš plavat. Probudíš se v nemocnici, kde potkáš ženu svých snů.. bohužel za tvůj život ti opravdu žádné rande nevyšlo a tak to přeskočíš a rovnou ji požádáš o ruku. Asi tě to moc překvapí, ale dotyčná řekne ANO! Poprvé za svůj život jsi opravdu šťastný a jelikož vás dalo dohromady tvé machrování na táboře, tak se rozhodneš mít svatbu tam. Bohužel ani teď ti někdo nepřál, a když jsi přistupoval k oltáři, omylem ti to podjelo na schůdku, rozbil sis hlavu a konečně ses ocitl v nebi!!! ××××
Střípky z tábora Čochtanů Čochtani Při vrácení kostýmu z etapové scénky: Plavi: „ Emi, děkuji za půjčení plínky.“ Zuzka: „ Jo, díky za prsa.“ Míša při hře se zavázanýma očima: „ Joooo! Tady mi vyměnili oči.“ Ema: „ Jéé, máme na posteli berušky!“ Tkáňa: „ Co?! Ty mrchy jsou snad všude!“ Maruška pije napěněné frape: „ Já mám stejně nejlepší plenu.“ Při okupování rozhledny na Vikštejně za
námi nahoru přišla nějaká rodinka: Cizí paní: „Můžeme se podívat, když už tu jsme?“ Ema: „ Tovíšžejo.“ Anetka: „Jani, kolik je 1 hektar půdy?“ Janička nadšeně vykřikla: „ 100 litrů!“ Bětka: „ Já mám na květáku nejraději ten brambor s tatarkou.“ Maruška: „ No minulý rok ten závěr etapy byl hrozný, jak jsme musely lézt do toho kopce. Doufám, že teď v klidu někde umřeme.“ ××××
5
Tábor Starého Města Dodo, Staré Město Štěstí, Láska, Přátelství, Svoboda, Zdraví a Pravda. Šest pokladů srdce, které už našim světluškám, vlčatům, skautům i skautkám nejsou cizí. Přesně o nich, totiž byla letošní táborovka. Na krásném tábořišti ve Fryštáku, u Zína se od 3.8 do 17.8 usídlili, jako za starých časů Indiáni. Přesněji rod Irokézů, soustředěný do 4 menším kmenů a to Feketelábů, Čejenů, Lakotů a Variů. Společnými silami se den co den, snažili vypátrat Strážce hranic, který pilně strážil Strážce pokladu, který se staral o zachování tajem-
ství pokladu srdce. Musíme uznat, že mnohdy to nebylo lehké, ale všichni se tohoto úkolu zúčastnili se ctí a nakonec jej zdárně dokončili. Celý tábor proběhl v klidu a pohodě hodné starodávných Indiánů. A přestože se občas nějaká ta vráska na našich tvářích objevila, úplně přesně vím, co budeme dělat příští rok, o tom samém čase, na stejném místě! :)
je dále tahali na hromady, aby se zde časem rozpadly. Kdykoliv byla možnost, pásli jsme se na sladkých borůvkách, a kdo zrovna neměl chuť, máchal se v blátě ve vřesovišti a s nadšením tvořil jednu studánku za druhou. A to takovým způsobem, že byl špinavý až za ušima.
Rádijko, Píštalko, Kobylko, Belo, Honzíku, Ufíku, Cibule, Zipe, VerčaB a Plamene DĚKUJI. A za co ? Za VŠE! ××××
Brigáda v CHKO Beskydy Ema, Čochtani V sobotu 15. 9. 2012 se pár holek z oddílů Čochtanů, několik kluků ze Starého města a Marek Jonák vypravili na pomoc naší přírodě v Beskydech. Náš bojový úkol zněl jasně: Dostat se kolem 8 hodiny ráno na rozcestí pod Travným a tam pomoct obnovit rašeliniště, která se v této oblasti kdysi hojně vyskytovala. Jelikož zde v minulosti byly z hospodářských důvodů uměle vysazovány smrky, vzácná rašeliniště v této oblasti téměř zanikla a s nimi i živočichové, kteří se zde nacházeli. 6
Po krátkém zmatkování na zastávce a u klubovny jsme se rozhodli, že když je nás tak málo, pojedeme auty. A tak se nasedlo a jelo. Vystoupili jsme na Krásné u Rekreantu a vydali se vstříc vrcholu. Asi po hodině a půl jsme dorazili na rozcestí a dále pokračovali podle šipek a papírku směrem za Papírkem =) Na vrcholu bylo chladno a zamračeno a tak jsme se pořádně oblíkli, posilnili a práce začala. Papírek kácel padesátileté smrky okolo drobných rašelinišť a my >>>>
Když se nám podařilo odstranit asi 20 smrků, najednou vysvitlo sluníčko a připadali jsme si jak v pohádce o Lotrandu a Zubejdě =) A jelikož motorová pila byla už o půl druhé strašně moc unavená, rozhodli jsme se, že je čas jít domů. Sbalili jsme si věci a ještě jednou se ohlédli za tím dobrým, co se nám dnes podařilo vytvořit. A pro ty, kdo by stále pochybovali o tom, že kácení stromů bylo správné, pokračujte ve čtení dále.
„V lesích se nacházejí různé tůně a rybníčky, ať už funkční, zanikající nebo zaniklé zcela. Pokud jsou tyto vodní plochy alespoň část roku na vodě, jde většinou o významné biotopy pro rozmnožování obojživelníků a jiných ohrožených vodních živočichů. Vhodná opatření: - nerušit žádné vodní plochy v lesích - průběžně obnovovat vodní plochy v lesích, zejména ty menší (tůně, malé rybníčky) - opravovat protrhlé hráze lesních rybníčků - vytvářet nové tůňky a tůně na vhodných podmáčených místech v lesích - průběžně provádět probírky dřevin v těsném okolí vodních ploch (zanášení opadem) - na žádných uvedených malých vodní plochách v lesích rybářsky nehospodařit (často to ani nejde)“ Z textu: Ohrožené vodní biotopy v českých hospodářských lesích, Mgr. Jaromír Maštera, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
××××
7
Křížem krážem
Plnou parou vpřed
Kobyla, Staré Město
Marek Jonák, Bludičky a Hraničáři
Roveři a Rangers STM v sobotu 29. 9. Na den železnice se zúčastnili akce, pořádané Krnovským střediskem, zvané křížem krážem. Začátek byl od 00:00 do 24:00, jelikož v tuhle dobu rovněž platila jednodenní jízdenka SONE + pro 5 osob nehledě na věk právě jen tenhle den v roce, na den železnice. Cílem akce bylo najet co nejvíce kilometrů po České republice pouze vlakem a samozřejmě splnit nějaké úkoly. Hlavním úkolem bylo navštívení jednoho kulturního objektu, koupit si tam vstupenku a vyfotit se. Další úkoly už byly zcela dobrovolné, jmenovitě třeba projetí bonusové stanice či navštívení UNESCO památky mimo Prahu. Naše cesta započala už ve 22:10, kdy nám odjížděl vlak do Ostravy, kde jsme pak dále přestoupili na vlak do Prahy. Ve vlaku jsme potkali hned několik družstev, se kterými jsme se dali hned do řeči. Z Prahy jsme pak jeli do Ústí nad Labem, kde byla hrozná kosa. Dále jsme procestovali Mladou Boleslav, Nymburk a Hradec Králové, kde jsme navštívili muzeum východních Čech. A musím říct, že Hradec jako město je opravdu 8
pěkné. Dále nás naše trasa vedla přes bonusovou stanici Chrudim a pak rovnou do velkoměsta Brna, které jsme bohužel jen projížděli až do Břeclavi. Od tama jsme se vydali do Otrokovic a následně pak do Frýdku, kde jsme přijeli okolo 23:00. Celou cestu jsme museli podrobně dokumentovat, psát časy odjezdů a příjezdů, čísla vlaků včetně tras, které jsme projeli. Dalo by se říci, že nám vše vyšlo přesně podle našeho plánu, když bylo na mále, když se opozdil vlak, nicméně ten na který jsme měli přestoupit, měl taktéž opožděný odjezd. Náš team tvořila moje maličkost, Dodo, Ufo, Zip, Cibule. Dohromady jsme ujeli 1120km a nasbírali 1360 bodů, což není tak špatné. Doufáme, že se umístíme někde v první 20tce nebo snad i 10tce, tak nám držte palce. Výsledky i informace o soutěži najdete zde http://krizemkrazem.4fan. cz/. PS: Nutno podotknout ještě jednu důležitou informaci, snad nikde v Čechách nepovažují za nutné mít na nádraží elektrické zásuvky. ××××
Ano, ano! Tušíte správně! Stojíme na začátku nového skautského roku a bylo načase, aby se podnikla první oddílová akce Světlušek a Hraničářů. Svůj první zážitek jsme zasvětili, nám všem dobře známým, pěti barevným kruhům. Avšak naši malí medailisté se museli vypořádat s úplně novými disciplínami této soutěže. Na prvním místě, co se týče oblíbenosti, se myslím pevně umístila disciplína „Bobová dráha, aneb jak nejrychleji sjet tobogán“. Naopak koňské dostihy vzaly za své, vyhráli pouze ti nejlepší. Někteří koně díky vodě měli značné potíže, ale naštěstí nedošlo k jejich utopení a všichni projeli slavnostně
cílem. Také tradiční plavecké závody a běh na 60m se nemohly vynechat. Opět trochu netradiční klání dvou družstev se odehrával v kruhu, jak jinak… I když ne tak docela obyčejném, totiž v kruhu plném vody. Zde se projevila vytrvalost a odolnost vůči mořské nemoci. Taktéž oblíbenou, avšak nesoutěžní disciplínou byl odpočinek a relaxace ve vířivce, či skotačení na „opičí síti“. I přes tyto zajímavé názvy, jste zajisté poznali, že se vše odehrávalo na nedalekém aquaparku Olešná. Tak tedy… Sportu ZDAR ! ××××
1. oddílovka Čochtanů Tkanička, Čochtani V pátek 7. září jsme přivítaly 4 nové členy. Terku, Janču, Klárku a Kaču, které k nám přišly od světlušek. Schůzku jsme zahájily tradičními seznamovacími hry: plácaná, „emancipovaná Ema“:-D, a lidské bingo. Dále se holky dozvěděly množství informací pro tento rok a domluvili se v družinkách na den, kdy se budou scházet a na družinových pravidlech. Janička vysvětlila oddílovou
hru, která se skládá z okruhů stezek: Můj domov, Moje rodina...a na to následovala hra, v níž mohly družinky soupeřit mezi sebou. Dostaly úkolky, které musely splnit co nejrychleji. Jeden z úkolků byl složit báseň, v které zazní slova: skautka, záři, družinovka. Nakonec Emík rozdala cd s táborovými fotkami a všechny jsme se rozprchly domů. >>>>
9
Přes Frýdek
Máničky
Už Skauti jdou
Já jsem skautka hodná a vždy připravená.
Skauti
V záři jsem šla do školy, přinesla jsem úkoly. Družinovku máme ve čtvrtek, a chodíme tam v botech. Všichni se tu máme rádi, protože jsme kamarádi.
Odtud přejdou po mostě a už jsou hned na cestě. Do kopce na Prašivou ať se trochu protáhnou.
Šmoulinky Družinovka byla v záři, všechny skautky jenom září.
Cesta byla namáhavá, a taky dost zdlouhavá, nahoře jsme zuli fusky a naplánovali jsme schůzky.
Dneska začal nový den, skautky přejí dobrý den.
Potom jsme se dohodli a všichni jsme se zvedli, šlo se dál po značce až k prašivské vysílačce :).
Šmoulinky se jmenujem a lentilky milujem.
Vepřy
Bílé čepky máme a modré tělo máme.
Když pak někdo zařval nálet, museli jsme rychle zmizet, nebo dělat deset kliků, těhle těžkých cviků.
V záři jsme se sešly, na družinovku zašly.
Potom jsme šli pořád dál, nikdo to z nás nevzdal, až jsme došli do cíle do né moc dlouhé chvíle.
Vidíme se jednou týdně a na akcích párkrát měsíčně. Skautky to jsme my, máme super nápady. Máme se velmi rádi, protože jsme kamarádi. 10
Přes Frýdek už skauti jdou, spěchají na veselou. Ze zastávky jedou pryč, směrem do Raškovic.
××××
V autobuse bylo plno lidí, asi tak možná tisíc. potom když už vystoupili, vesele jsme domů dojeli.
××××
11
Dvě okna do tvého já
Senioři
Anetka
Malý lopuch, Skauti
Určitě někdo z Vás přemýšlel o lidech. I já o nich přemýšlím fascinující a přitom úžasné je, že je každý jiný. Nejdůležitější na člověku je však duše. Duše je něco, co člověk poznává každým dnem. Je tajemná jako ticho nočních ulic. Ukecaná jako ženy po 2 dcl vína. Protivná jako komáři, když zhasnete. Většina z nás, když jedou autobusem, tak se dívá z okna, že? Já se dívám do jiných oken, do očí lidí. V autobuse můžete náhlednout do člověka. Otevřete okna a čtete. Taková žena s dvěma taškami z Albertu, ustaraná a roztěkaná. Bude mít dvě děti, účty na stole, které řvou o zaplacení a ty děti, pro které by dýchala, tak ty se zrovna toulají v nástrahách ulic. A co manžel? Zrovna leží na gauči s věrným kamarádem lahváčem a na hlavním programu je fotbal, místo aby utáhnul kohoutky, které tečou. Takový autobus, po kterém stékají kapky deště prolitých úzkostí kolem deváté hodiny večer. Tam sedí mladí milenci, kterým se zastavil svět, protože jim patří. Lásku byste v tomto autobuse mohli krájet. Nemusíte platit 10 Kč za
12
autobus, stačí, když si jen sednete na lavičku na náměstí tam je teprve oken a mluvících duší. V této době nemáme čas poznávat tu svou a ani ostatních. Radši poznáváme, jaké jsou fígly počítače kdo má novou fotku na facebooku a kdo má značkovější tričko než já. Je to škoda. Ona by si zasloužila ji rozpoznat je přece úžasná a věci, které jsou úžasné, rádi objevujeme, ne? Tak si sedněte, lehněte, postavte se třeba na hlavu a poznávejte sami sebe i druhé. Je to ta největší maličkost, kterou pro sebe a ostatní můžete udělat. Tak vypněte ten facebook, nepředhánějte se a začněte u sebe. Slunce v duši lidi, čáo! „Jen jeden div je větší než moře, a tím je nebe. Jen jeden div je větší než nebe, a tím je nitro lidské duše.“ Victor Hugo
Je to skupina, kterou lidé buď milují, jako své příbuzné, nebo nenávidí, jako ty, co je na přechodech zdržují na cestě do práce. Přitom normální lidé jsou ti, kteří zdržují. Průměrný důchodce má velmi nabitý program. V pondělí obchází staré přátele a pořádají čajové dýchánky. V úterý si zajdou do kostela a pohoršují se nad dnešní mládeží. Středa je dnem hřbitovních návštěv, což je další setkání, tentokrát však s přáteli ze vzdálených měst. Ve čtvrtek žije důchodce jen pro kauflandské slevy, což znamená, že přechody praskají ve švech, nákupní vozíky jsou rozebrány do posledního kusu a fronty k pokladnám se táhnou až k eskalátoru. Kvůli tomu se normální smrtelník v tento den vyhýbá zmíněnému hypermarketu. Následující den se těžce nakoupené (ukořistěné či ukradené) produkty ukládají, kam sej jen vlezou. A to do spíže, pod postel, do almar, do sklepů a na balkony, kde se trumfují, kdo vystaví na odiv větší počet praktického, či naprosto nepoužitelného zboží. Naštěstí je tu víkend, který
nám dává odpočinout, neboť důchodci se ukryjí do tělocvičen a konferenčních sálů, kde se nechávají lákat na zboží předváděcích akcí. Nutno říci, že ne neprávem z toho mají radost. Vždyť zboží které si levně zakoupili je nejvýhodnější na celé východní polokouli, či že je dokonce výrobkem příštího století. Tím pádem a ještě vinou naší spořivé vlády jsou naši rodiče a prarodiče atd. odsouzeni k žití s pouhým málem finančních prostředků. Ovšem o budoucnost této generace se bát nemusíme, protože nejnovější studie prokázaly, že navzdory nedostatku peněz generace seniorů nevymírá hlady, ale že se kupodivu ještě množí, a tedy se budeme bát pouze sami o sebe, neboť politici vida, že chudoba prospívá společnosti, nadělají další dluhy a my se tedy povezeme pěkně všichni dohromady.
××××
××××
13
Krása Anetka „Na světě je tak moc krásy, že cítím, že už to neunesu a moje srdce prostě pukne.“ Máte za sebou zhltnutí písmenek poskládaných v tuto úžasnou větu. Každému se nad tímto honí v hlavě úplně něco jiného. „Krása“ co to je? Číhá na nás v reklamách, módních časopisech, televizi. Lidé jsou tou „krásou“ posedlí. Vždy a všude vypadat dobře. Udržet si profesionální přístup, skvělé vyjadřování a mít na sobě stále masku, že je vše pozitivní, ale přesto za ní je toho tolik nepříjemného, pesimistického, až se každý zhnusí nad svou pravou tváří, kterou občas každý z nás schovává. Možná to je tím, že každý se dívá na krásu z jiného úhlu. Tohle byla vnější a ta, která se hlavně propaguje. Co takhle krása vnitřní, která je ukryta v každém z nás. V každé maličkosti kolem nás.
Za každým stromem. V nitru každého zvířete. V podzimním listí, které hraje všemi barvami dostupných na podzimní paletě. Krása, která je ukryta na tmavém plátně zdobeném hvězdami. A co teprve láska? To je jedna obrovská a snad ta nejkrásnější krása široko daleko. A vlastně pak se nemůžeme divit, že to třeba někdy neuneseme a naše srdce chce puknout. Třeba kdyby se to stalo, že budeme, tak zaskočení vším tím co vidíme v jeden okamžik a puklo by nám srdce. Co by bylo pak? Zůstala by nám jen duše? A dvě snivé tečky, kterýma vše pozorujeme? Třeba ano. Zamilovávaly by se duše a oči by třeba každému svítily a nikomu nevyhasly. Tak nám snad srdce nepukne nad závisti a zášti, která by se v této době dala krájet, ale nad tou krásou, která je všude kolem nás. (Ta věta, která mě inspirovala, je z filmu Americká krása) ××××
Merja z Finska
Vypráví o Roverway 2012 Danča Jak už asi většina z vás slyšela, letos v červenci jsem se vypravila do Finska na největší setkání roverů a rangers z celé Evropy, Roverway 2012. Jednalo se o opravdu unikátní zážitek! Před akcí jsme pár dní cestovali po Finsku na 14
vlastní pěst a akce samotná se potom skálada ze dvou částí (path a camp). Tzv. “path” zavedla každou z mezinárodních skupinek do některé ze zajímavých oblastí Finska a účastnili jsme se tam >>>>
různých zajímavých programů. Naše “path” obsahovala například sjíždění řeky, návštěvu druhé největší finské pláže nebo prezentaci pro finské důchodce. Následně jsme se vypravili na společné tábořiště, kde jsme se setkali s ostatními 3000 skauty z celé Evropy. Opět jsme se mohli účastnit nepřeberného množství různých zajímavých aktivit, o kterých už jsem většině členům střediska pověděla už tolik, že nemá cenu se opakovat. Na vše, co se týče programu Roverway a dalších dojmů, se mě můžete zeptat osobně ;) Protože jsme měli po celou dobu akce šanci poznat zahraniční skauty, a hlavně členy naší mezinárodní skupinky (v našem “tribu”, neboli kmeni, byli kromě naší Why did you decide to become one of the leaders of the path W10? My friend, Timo (the other tribe leader of W10) was asking if I would like to help him with this upcoming scout happening. I had not been on so international scout camp before so I was intrigued. Secondly the idea of making up something to show about Finland and our region to other scouts pretty much of my age sounded excellent. Co tě vedlo k tomu stát se jedním z vedoucích “tribu” W10? Můj kamarád Timo (druhý vedoucí W10) se mě zeptal, jestli bych mu nechtěla pomoct s touhle nadcházející skautskou akcí. Nikdy předtím jsem nebyla na takovém mezinárodním skautském tábo-
české skupinky skauti z Rakouska, Belgie, Španělska, Itálie a Francie), uvědomila jsem si, že poznávání nových lidí je jednou z největších příležitostí na akcí, jako je tato.... Abyste i vy mohli alespoň trochu poznat jiný úhel pohledu na na ROverway, než je ten můj, přínáším vám rozhovor s Merjou, která byla jednou ze dvou vedoucích našeho “tribu” W10. Merja v současnosti nepůsobí aktivně ve skautu, ale navrátila se zpět, aby se mohla podílet na takové skvělé akci, jakou byla Roverway ;) Mimo to studuje fyzioterapii v angličtině a v současnosti je na Erasmu v Holandsku, takže je opravdu vidět, že ráda poznává nové lidi z celého světa ;) (za Merjinými anglickými odpověďmi následuje můj překlad) ×××× ře, takže mě to hodně zaujalo. A taky nápad ukázat něco o Finsku a našem regionu dalším skautům zněl skvěle. What was the biggest challenge about it for you? Leader point of view, to pick up the best ideas, what can we show about Finland in four days. Personally to find enough time for the planning with working part-time and studying full time. Co na tom byla pro tebe největší výzva? Dívat se na celou věc jako vedoucí, vybírat nejlepší nápady, které můžeme ukázat o Finsku za čtyři dny. A z osobního hlediska také najít si čas na přípravu >>>>
15
při prezenčním studiu a práci na částečný úvazek. Did you see big cultural differences between different nations on Roverway? The concept of time was definitely the most significant difference on RW. In the end we learned to say to Spanish and Italian patrols to be 30min early, Belgium and France 15 min earlier than the Czech and the Austrian patrols – and finally the timing worked well. In addition the hierarchy in the patrols was another fact which made patrols different; meaning the leader – patrol member relationship: some patrols had a clear leader – others were just equal friends who had picked the patrol leader apparently with rock, paper, scissors. Viděla jsi velké kulturní rozdíly mezi různými národy na Roverway? Vnímání času bylo určitě nejvýznamnějším rozdílem na RW. Nakonec jsme se naučili říkat španělské a italské patrole čas srazu o půl hodiny dříve a belgické a francouzské o čtvrt hodiny dříve než české a rakouské patrole – a nakonec to fungovalo. Také hierarchie v patrolách byla faktem, který ukazoval rozdíly. Myslím tím vztah vedoucího patroly s ostatními členy: některé patroly měly jasného vedoucího, v jiných to byli sobě rovní kamarádi, kteří si zjěvně vybrali vedoucího, tak že si zahráli kámen, nůžky, papír. 16
What was the most surprising thing on Roverway for you? I was surprised and really happy for the fact how great tribe spirit we managed to create in just a few days. Also I was surprised that we managed to do almost all we had planned for the path part of Roverway – geocaching being the only one which had to be skipped because of the weather. Neither of us, Timo or I, had not been tribe leaders before so we didn’t have any idea how everything would work. Thirdly I was amazed how much I managed to sleep during the camp part Co tě na Roverway nejvíce překvapilo? Byla jsem překvapená a hodně mě potěšilo, jakého skvělého ducha jsme dokázali vytrořit v našem “tribu” za těch pár dní. Taky mě překvapilo, že jsme dokázali zrealizovat téměř vše, co jsme si napánovali na “path” – s jedinou výjimkou geocachingu, který jsme museli zrušit kvůli počasí. Ani Timo ani já jsme nikdy předtím nebyli vedoucími takové skupiny, takže jsme neměli představu o tom, jak vše bude fungovat. A do třetice mě také překvapilo, jak moc jsem se mohla vyspat v průběhu části v kempu. What can be the best motivation for scouts and guides to participate in a similar scout event? On this kind of an event you are going to meet people from different cultures and make so many new friends >>>>
that soon there will be someone who‘s couch you can crash when travelling around the world. As final words I may say: I highly recommend everyone to build up the friendships across the boarders!
Co může být motivací pro rovery k účasti na podobné skautské akci? Na akci jako je tato se seznámíte s lidmi z různých kultur, takže budete mít spustu přátel, kterým se můžete vyvalit na gauč, když cestujete po světě. Na závěr můžu říct: Všem moc doporučuji vytvářet si přátelství napříč hranicemi! ××××
Rozhovor
Se Zdendou Zvědavým Zdenda Zvědavý A je tady zpět vaše oblíbená rubrika Rozhovory s novým redaktorem Zdendou Zvědavým (29). Je to mladý, perspektivní novinář, který se laskavě uvolil pro náš jedinečný časopis Kruháč. Proto jako úvod připojíme rozhovor přímo s ním. Jak jste se dostal k vedení této rubriky? Náhodou jsem viděl inzerát a tak jsem to prostě zkusil a vybrali mě, protože jsem byl ze všech uchazečů ten nejzajímavější, ten nejlepší a ten nejkrásnější. Nebojím, se zeptat na cokoliv a každý mi rád svěří své tajemství. Jak dlouho už jste členem Junáka a jak jste se do skautu dostal? Jsem tady tak dlouho, že už se to těžko pamatuju. Proběhlo to strašně rychle a bez varování a já věděl hned, že tady patřím! To prostě musíte cítit uvnitř.
Jedna otázka pro naše zvídavé skautky. Jak byste se popsal? Jsem chytrý (téměř geniální), milý a přátelský člověk se zelenýma očima a sportovní postavou. Kromě psaní rád plavu a fotografuju. V poslední době se věnuji lítání, přesněji řečeno zařizuji si leteckou licenci. A jste zadaný? Ne, jsem žádaný. Trochu delikátnější otázka. Jakou barvu má váš zubní kartáček? To je sice velice intimní otázka ale, co bych pro čtenáře neudělal. Můj zubní kartáček má zelenou barvu. :) Poslední otázka zní, na co se mohou čtenáři v rubrice těšit? Čtenáři by se měli těšit na mé úžasné hosty a exkluzivní otázky, kterými se dostanu pod pokličku všem tajemstvím. ××××
17
Rozhovor S DinoCopem Zdenda Zvědavý Zdarnazdar kruháci, přináším Vám první, velice zajímavý rozhovor, k němuž se nám upsal jeden zajímavý, umělecky založený hoch z Frýdku- Místku. Jmenuje se Ondra Lukovský, někdo ho může znát pod přezdívkou DinoCop. A pokud se ptáte, jestli je to ten člověk co má věčně v ruce foťák, několik velice svérázných videi na youtube. com a černé, často různě upravené, vlasy, ano je to on! Takže Ondro co bys nám o sobě prozradil? Co děláš, co máš vystudované, jaké máš koníčky, zájmy? Vystudoval jsem osmileté gymnázium na Cihelní, potom rok na jazykové škole, mám FSI, pak jsem byl na výtvarce pro střední a základní školy a 3 roky na animované tvorbě ale nakonec jsem nic z toho nedostudoval. Nyní pomáhám v Klíči, kde mám kresbu a asi budu mít i dramaťák. Dělám v HM studiu, kde jsem kameraman a stříhač. (poz. red. HM Studio je soubor umělců z okolí FM). Už deset let se věnuji dřevárnám. A také jsem toho hodně procestoval, bydlel jsem měsíc v Anglii, a navštívil jsem Francii, Moskvu, Dánsko, Tunisko, 7x Řecko, Španělsko a Itálii. 18
Jsi znám jako ten týpek co všude fotí, kdy jsi poprvé chytil foťák do ruky? To si pamatuju, to mi říkala mamka. Byli jsme v Anglii v muzeu s voskovými figurín a mamka se chtěla nechat fotit s Kojakem a já ji vyfotil bez hlavy. :-D Svůj nynější foťák mám asi rok a věnuju se tomu naplno. Nejdřív jen tak pro srandu a teď se to hromadí na stránkách. Tvé fotky často vypadají jinak než od ostatních, čím to je? Nerad fotím s bleskem, bez něj je to přirozenější. Je to složitější v tom že si často musím načasovat okamžik fotografie, zejména pokud fotím v klubech, na oslavách, prostě tam kde se lidé hýbou a tančí. Jakým různým druhům umění se věnuješ Sprejerství, natáčeni, focení, pomáhal jsem točit film o drogách v prostředí FM s Filipem Bařinou, kresba, animuju, vymýšlím scénáře, příběhy a povídky. Co máš rád? Hudbu, tanec, holky (nejsem děvkař), ale mám rád přirozenost, jsou mé múzy >>>>
a inspiruji mě. A mám rad Coca Colu a dlouhé vlasy. Knížky: Stopy hrůzy, Ch. Dickens Hudba: taneční (ale nemám vyhrazený žánr co poslouchám) Tanec: všechno od latiny po street dance, ale nesnáším polku. Co nemůžeš na lidech vystát? Tak to je jasné. Samotné lidi. Nemam rád lidi, protože jsou hloupí. Ta lidská natura, že jsou lidi sami proti sobě. Přijde mi to blbé a právě mě k tomu napadá historka z tanečního tábora. Byla snídaně a já jsem si nabral půlku jogurtu, že mi to stačí. A kamarád se mě zeptal, proč si nevezmu všechno, ostatní by mi taky nenechali? Ale to bych byl sám proti sobě, neudělal bych to, beru ohled na ostatní. Ale je to individuální, neházím všechny do jednoho pytle. Jo, a nemám rád, když někdo bije holky. Máš nějaké své životní motto? To jsem si připravil už doma. :-D Buď lepší než jsi ty sám. A buď silnější než tvá slabost. A také se nenechám ovlivňovat druhý-
mi. Vyšlapu si vlastní cestu, i když to je těžší, než být ve stádu. Všechno co je moje, je super, protože je to MOJE! Jsi znám pro svůj odpor vůči cigaretám. Nejeden člověk viděl tvá videa. Nechal by ses nafotit pro cigaretovou kampaň za solidní honorář? Ne to asi ne. Jedině něco aby to bylo vtipné proto, že mě všichni znají jako toho, který nekouří, tak by to bylo vtipné, ale pro peníze určitě ne-e. Nekouřím ale taky ani nepiju. Nikdy jsem nebyl opilý jedině připitý v 10 letech z Bayleys. :-D Dotaz jedné z fanynek. K jakému chodíš kadeřníkovi? Chodím k Ještěrovi. A znáš nějaké skauty ze svého okolí? Ano Jindru Kopidola, tančil jsem v tanečních s jeho sestrou a Bobeše. Ondra je velice milý a zajímavý kluk, takže pokud budete potřebovat natočit video, či nafotit pár krásných fotek, neváhejte s jeho oslovením. Přeji mnoho štěstí v další umělecké tvorbě a plno krásných Múz. ××××
19
Rozdělávání ohně Tom Kika Tuto rubriku bych chtěl odstartovat samozřejmě zajímavým tématem rozdělání ohně bez pomocí sirek nebo zapalovače, je to dovednost, které by se vám mohlo hodit. Většina si řekne „vždyť to je jednoduché vezmu suchou trávu dva
křemeny a za chvíli mám oheň“ bohužel to tak jednoduché není. Na to abychom udělali oheň, potřebujeme dvě základní věci, něco čím stvoříme jiskru a troud (ten je nejdůležitější). Troud je cokoli co má vysokou vznětlivost např. choroš (musí se ale upravit), práchno neboli zuhelnatělá textilní látka rostlinného původu, chmýří z pampelišek,… No troud máme a teď potřebujeme jiskru, máme plno možností ale nejjednodušší způsob je křesadlo. Nejběžnější jsou křesadla ocelová (hořčíková slitina) a magneziová, já jsem si pořídil křesadlo ocelové, takže jsem si udělal práchno a zkusil jsem to, sice mi práchno chytilo jiskru, ale oheň se mi z toho nepodařil udělat. Samozřejmě to budu zkoušet dál… 20
Ale pokud nemáme žádné křesadlo tak nám zbývá jeden z nejstarších způsobů třením dřev. Taky to zní jednoduše i po přečtení návodu jak na to, vám to bude připadat jednoduché ale to ani trochu není a to je přitom rekord rozdělání ohně pouhých 15 sekund. Zatím se mi to ještě nepodařilo, protože při každém pokusu jsem něco dělal špatně a až odstraním všechny chyby a trochu potrénuju tak se mi to musí povést. Pokud si to někdo chce vyzkoušet a pořádně se zapotit tak čtěte pozorně. Takže potřebujeme troud, vřeteno (a) musí to být co z nejtvrdšího dřeva např. buk průměr do 2cm 30-40cm dlouhé, ohnivé prkénko (b) tady je to naopak co z nejměkčího dřeva např. lípa rozměry:50x150-250x16mm, luk s provázkem (tkanička od bot) nebo kůží (c) stačí klacek a uzlovačka asi 60cm a hlavičku s důlkem (d) kámen, tvrdé dřevo, … Začneme tím, že uděláme klínový zářez do prkénka asi 12mm a asi 25mm od okraje uděláme menší důlek, jak vidíme na obrázku. Vezmeme vřeteno a omotáme ho kolem provázku o 180° aby se v něm mohlo točit, tím tupějším koncem zabodneme do jamky, na vrh dáme hlavičku, aby se to mohlo vřeteno >>>>
krásně protáčet. A rovnoměrným pohybem po celé délce luku pohybujeme tam a zpátky vřeteno se zavrtá a až to začne pořádně kouřit tak zvedněte prkénko a měl by tam být propadlý prášek (do téhle části jsem se dostal ale dál ne) ten máte ovívat, dokud nebude žhavý bod. Pak se přiloží troud a rozfouká se to a máte oheň. Vice je to popsané na téhle stránce http://www.divosi.xf.cz/ Rozdelavani_ohne_trenim_drev.html, byl bych rád kdyby jste mě kontaktovali, pokud to budete zkoušet nebo pokud máte už nějaké zkušenosti. Můj mail
[email protected]. V příštím Kruháči vás budu informovat o tom, jestli
se mi to povedlo. Přeju hodně zdaru v pokusech a pamatujte na to, že tohle vám může jednou zachránit život!!! ××××
Znáte dobře své město? Špagi, Guli Co se vám vybaví, když se řekne „Slezská“? Jistě si mnoho z nás představí džungli panelových domů, které i po značných rekonstrukcích připomínají komunistickou vládu. Možná nás překvapí, že i tady se najde místo, které historií přímo dýchá. Nachází se na okraji nejnovějšího frýdeckého sídliště-je sice schované mezi vrstvami paneláků, ale ten, kdo se chce setkat se svými dávnými předky, nebo jen tak zavzpomínat na staré časy, si sem cestu určitě najde. Jistě už Vám naše nápovědy stačily k tomu, abyste pochopili, co jsme tím myslely-řeč je samozřejmě o Židovském hřbitově ve Frýdku. Založen byl v roce
1882, v té době měl rozlohu 14 674m2. Předtím museli Židé pohřbívat své příbuzné v Těšíně. Později ale přišly horší časy. Židovský hřbitov byl zkonfiskován nacisty, a ani po skončení toho období se neměl o nic lépe. Komunistická vláda mu taky na zdraví také moc nepřidala-během ní zmizelo ze hřbitova značné množství náhrobků. Poslední pohřby se konaly počátkem 50. let. Dnes je hřbitovní budova využívána adventisty sedmého dne. zdroje: www.wikipedia.cz, Pamětihodnosti města Frýdku-Místku, Petr Juřák ××××
21
Křížovka
Křížovka
Aňa
Aňa
O Švýcarsku
22
O Česku
23
24
Bludiště
Logika
Ema
Guli
25
Sudoku
8
7
4
Akce
6 3
5
2
2
9
8 9
9
1
6 2 6
4 1 4
5 5
8
7
6
9
3
9 5
Bylo
Bude
29.srpen 2012-Prázdniny ve městě
14. říjen 2012 - Střediskovka, sněm a Promítání o Africe !!!!
2.září 2012-Střediskovka 7.září 2012-Ahoj Prázdniny
19. - 21. říjen 2012 - Kančí hody v Hodoňovicích
15. září 2012-Brigáda CHKO (Čochtani a Staré Město)
9. - 11. listopad 2012 - Hukvaldský seminář
6.října 2012-Brigáda na Barnošce
23. - 25. listopad 2012 - KUFR-víkendový kurz pro všechny rádce a podrádce střediska KRUH 30. 11. - 2. 12. 2012 - Mikulášský seminář v Praze 25. leden 2013 - Střediskový karneval
4
7
8
9. únor 2012 - Střediskový ples 20. duben 2012 - Ivančena 5. - 9. červen 2012 - ObRok
26
27
Konečník Zermatt
Zamračený Matterhorn Zermatt je jedním z nejmalebnějších měst Švýcarska. V létě slouží jako výchozí bod mnoha horských túr po okolních svazích a vrcholcích Alp. Zdatní jedinci se mohou vydat pěšky, ti méně zdatní mohou využít služeb lanovek a pozemních zubaček. Pokud budete mít štěstí, můžete v celé své kráse vidět snad nej-
známější horu Švýcarska Matterhorn či nejvyšší horu Švýcarska Dufourspitze. V zimním období se Zermatt a celé jeho okolí promění v ráj lyžařských sportů. Další foto na http://album.skarka.info ××××
Kruháč
Číslo 83+83, září+říjen 2012 Vydává Středisko Kruh Frýdek pro vnitřní potřebu svých členů Web frydek.skauting.cz facebook.com/kruhfm google+ : goo.gl/iwhWO Na tomto čísle se podíleli: Ema, Danča, Tkáňa, Anetka, Guli, Aňa, Malý Lopuch, Dodo, Pú, Tom, Kobyla, Marek Jonák, Kiki, Špagi, Skauti, Zamračený Matterhorn
Fotografie na obálce Zamračený Matterhorn Ilustrace Ema Sazba Zubatá kolej Kontakty Dodo—
[email protected] Všechny vaše příspěvky budou vítány! Příští uzávěrka 23. 10. 2012
