Kruháč Číslo 79, březen 2012
Časopis skautského střediska Kruh Frýdek-Místek
Obsah Střediskový ples.......................................................... 3 aneb když se chce, všechno jde
Bobovačka.................................................................... 4 Chata Veřovice............................................................ 5 Akce Světlušek a Vlčat.............................................. 5 Skřítci na Barnošce.................................................... 6 Pořádně vepřový Ondřejník.................................... 7 Pohádka........................................................................ 8 O osamocené náušnici
Pohádka........................................................................ 9 O Yetym
Zajímavosti................................................................10 ze světa Zvířat
Akce..............................................................................11
Střediskový ples
aneb když se chce, všechno jde Danča, Čochtani Jak asi většina z vás zaznamenala, 4. 2. se v Lidovém domě v Místku událo něco velkého. Kupa odhodlaných a nápaditých roverů a rangers našeho střediska se rozhodla chopit se nelehkého úkolu, a to uspořádat ples.
brilantní balet v podání sólistek Ruského národního baletu v Moskvě. To vše a ještě mnohem víc shlédli naši hosté při popíjení výborných míchaných nápojů z našeho koktejlbaru. A k tomu všemu výtečně hrála kapela Bublifunk .
Jako hlavní šéf musím s potěšením konstatovat, že všichni se svých úkolů ujali bravurně, proto celá akce proběhla bez jakýchkoliv problémů. Všichni šlapali jako hodinky, a tak jsem se v době plesu mohla dokonce bezstarostně usmívat, což jak jistě víte, není typické při shonu a zmatku u takovýchto akcí :).
No aby to nevypadalo, že se tady jenom chlubím, jak jsme ples výborně připravili, musím se vám k něčemu přiznat. Sama se divím tomu, že ples dopadl tak, jak dopadl, vzhledem k tomu, že na odpolední zkoušce programu jsme přes veškeré naše snažení nebyli schopni říct jedinou kloudnou větu :-D Ale díky úsilí všech z toho nakonec něco vylezlo. A doufám, že i ostatní organizátoři se u příprav plesu pobavili a zasmáli a hlavně něco nového naučili, tak jako já :)
Co ale stálo za celou tou show, které se mnozí z vás osobně zúčastnili? Hodiny, týdny a měsíce příprav. To se týkalo samozřejmě organizačních věcí, ale především programu, který byl letos (doufáme) dosti originální :). Kdo se plesu nezúčastnil, může ještě teď litovat, že neviděl vystoupení hvězdné dvojice – Radůze a Medůze, či
POZN redakce: Děkujeme Dančo!! =) Na fotkách: 1. Hvězdná moderátorská dvojice 2. Sólistky Ruského národního baletu 3. Radůz a Medůz v akci ×××× 3
Bobovačka Honza, Staré Město 11.2 se uskutečnila tradiční oddílová akce bobovačka na staroměstských hůrkách. Sraz jsme měli v 9:15, nakonec dorazili pouze vlčata a jeden skaut: Víťa, Lukáš a David + vedoucí: Bela, Já a Kobyla. V tomto uskupení jsme se vydali směrem na autobus, jelikož jsme kvůli velmi vysokým mrazům nechtěli jít pěšky a zmrznout ještě než dorazíme na kopec. Autobus nás dopravil nedaleko Belina domu na cestě směrem na Skalici. Bela z domu ještě vzala velmi staře vyhlížející sáně a po zajímavé instruktáži o stavu a historii sání od Belinina manžela jsme se vydali na nedaleké Hůrky. Po cestě jsme se sice strachovali, jestli bude na bobování a sáňkování dostatek sněhu, ale jakmile jsme dorazili na kopec, naše obavy se rozplynuly a my začali soutěžit o to, kdo nejdál dojede, kdo koho předjede a také kdo předvede nejlepší akrobatický kousek. V těchto disciplínách jsme závodili necelou hodinu, když naší pozornost upoutal Ko-
4
byla snažící se rozdělat oheň ve sněhu. Jelikož jsme byli velmi zmrzlí a Kobylův pokus o rozdělání ohně se kvůli nedostatku novin nevydařil, společně s Belou jsme vyšlapali v nedotčeném sněhu síť cestiček, které se navzájem proplétaly a které měly platit v nadcházející hře. Tato hra se nazývá Eskymácká honička (což je normální honička, avšak hrací prostor je omezen na síť cestiček, přičemž přeskakovat z jedné cestičky na jinou je povoleno, avšak nikdo nesmí šlápnout vedle). Tato hra nás velmi nadchla a dostatečně zahřála. Poté jsme se ještě pokusili překonat dosud vedoucího kobylu, který na saních dojel nejdál. To se podařilo až Beli a mě při posledním sjezdu. Než jsme se vydali na autobus, bela nás pohostila u ní doma teplým čajem a jablky. Rozchod byl u naší klubovny a musím dodat, že přes velké mrazy (-20°C) to byla bezvadná akce.
××××
Chata Veřovice Péťa P., Skauti Sraz byl v pátek 10. února v 16:45 na vlakovém nádraží. Potom jsme jeli vlakem, ale ne do Veřovic, nýbrž o zastávku dál. Chata je sice ve Veřovicích, ale je to blíž z té druhé zastávky. Po hodině jsme dojeli na místo a vydali se k chatě. Po další hodině jsme došli do chaty, kde jsme se převlékli do suchého, zatopili a celý večer byl volnější program. Večeři jsme si přinesli vlastní, takže jsme i pojedli. Většinou jsme si povídali nebo jsme hráli detektivní hádanky. Až jsme se dost pobavili, šli jsme spát. Ráno jsem se probudil mezi prvními. Šli jsme dolů a až vstal jeden z vedoucích, tak nám povolil rozdělat oheň. Po čase se nám to podařilo, pak byla snídaně, na kterou byl chleba namazaný sýrem nebo paštikou. Po snídani bylo chvíli volno a pak jsme si šli zahrát Špageto-
vanou, ve které moje družstvo prohrálo o jednu špagetu. Pak šli 2 vedoucí připravovat oběd a druzí 2 s námi hráli „Bang“. Potom bylo do oběda volno, ve kterém jsme kecali a tak. Po obědě (rýže s masem) bylo zase volno, potom jsme si zahráli Klobouk, při kterém byla v prvním kole remíza. A v druhém naše družstvo prohrálo. A už tu byl večer. Na večeři byly palačinky s džemem. Po jídle jsme hráli hru „Kontakt“ a různě si povídali. Až pozdě v noci jsme šli spát. Když jsme se v neděli vzbudili, sbalili jsme si všechny věci. Potom byla snídaně, na kterou byla vánočka s máslem a džemem. Vedoucí trochu uklidili a vyrazili jsme na nádraží, kde jsme nastoupili do vlaku a dojeli do Frýdku okolo 12:30 a pak jsme se odebrali ke svým domovům. Bylo to dobré. ××××
Akce Světlušek a Vlčat Guli, Světlušky a Vlčata Dne 19.2 proběhla v našem skautském domě akce, která byla zaměřena hlavně na informace o táboře pro rodiče. Aby program nebyl moc nudný, secvičovali jsme se světluškami a vlčaty už měsíc předem různé scénky a tanečky. Celé
to mělo začít ve čtyři hodiny, ale rodiče s dětmi se začali scházet už půlhodinu před začátkem programu. Nově příchozím jsme vařili kávu, aby se jim čekání nezdálo tak dlouhé. V 16.00 se akce za>>>>
5
hájila. Úvodní slovo si vzala Peťanka a přivítala rodiče v našem středisku. Potom už přišla řada na děti. Přesunuli jsme se do zatemněné klubovny Bludiček, kde vlčata sehrála svou divadelní scénku, ze které jsme se dozvěděli, proč tak často vypadává proud a co má s tím vším společného vynálezce obloukové lampy, Křižík. Aby mohla družinka Fialek předvést svůj taneček, přemístili se rodiče i se svými ratolestmi do klubov-
ny vlčat, kde za znění písničky „Tancuj bala bala“ světlušky zatančily. Jako třetí vystoupili Tygříci se svojí originální Popelkou, aby předvedli legendární OKÁÁ. Celé to zakončila Dia básničkou a Peťanka se mohla pustit do prezentace o našem oddíle, povykládání rodičům o táboře a zodpovězení případných dotazů. Tímto se program ukončil a všichni se rozešli domů. ××××
Skřítci na Barnošce Stui a Maruš, Čochtani Jedna rodinka skřítků žila už mnoho let na chatě Barnošce. Přes celý rok se tam o víkendech vystřídalo mnoho lidí, ale jeden jarní víkend se jím změnil celý život. Jak to tedy bylo.. První víkend v dubnu přijeli na chatu skauti, a jelikož bylo moc pozdě, hned usnuli. Tuto noc slavili skřítci dědovy devadesátiny. Pili, tancovali, a ani si nevšimli, jaký dělají rámus. Tu najednou z jedné z krosen vylezla trpasličí slečna Majoránka, kterou ten rámus probudil, a ona chtěla vědět, odkud to jde. Sešla po schodech a uviděla malé světýlko mezi špalky dřeva. Vešla mezi ně a ocitla se na velké rodinné slavnosti. Chvíli se jen tak rozhlížela, až do té doby, kdy si jí všiml jiný skřítek jménem Tymián a zeptal se jí, kdo je. Pustili se do řeči a celý zbytek večera zůstali spolu. Ráno 6
Tymián představil Majoránku rodině, která ji přijala za vlastní, protože byla sirotek. Celý víkend byli spolu, jenže v neděli ráno se připletli do jedné z krosen a byli spolu skauty odneseni. Až v autobuse se dostali ven a čekali, než pojede zpět na zastávku Krásná. Vydali se na nebezpečnou cestu k chatě, ale nešli moc dlouho, když potkali myš, která je vzala na záda a dovezla k chatě. Vrátili se zpět k rodině, které oznámili, že bude svatba. Svatba byla veliká, pozvali i strejdíka. Strejdík s tetou veselí, ustlali si na zelí. Ráno nikdo nechtěl dom. Svatba byla jako hrom. Majoránka a Tymián, s nimi na Barně nejsi sám. ××××
Pořádně vepřový Ondřejník Anetka, Čochtani Z původního plánu akce strávení víkendu na chatě pod Ondřejníkem se vyklubalo pokoření jen jeho vrcholu. Na chatě, bychom nejspíš umrzli. A to by byla velká pohroma pro Čochtany no ni? Sraz byl nečekaně na vlakovém nádraží. Ano na úžasném vlakovém nádraží ve Frýdku-Místku, kde začínají všem krásné a nezapomenutelné vzpomínky. Je to takový start všech výletů v pořádném vlaku se smradlavým záchodem. Říká se, že skauti jsou velcí „chlapi“, ale musím Vám říct, že až taková pravda to není. Měla nás jet celkem velká, pořádná „skautská banda“, ale nakonec jeli jen Ti nejodvážnější: 4 krásné vepřice, Kecanečka a úžasný Pepa! Pepo, jestli to teď čteš, tak tě zdraví koblížek! Promiňte za malé vniknutí do děje. Kde jsme to skončili? Ano, ano Ti nejodvážnější s cílem pokořit Ondřejník a pořádně se projet na igelitkách na zpáteční cestě.
Cestou nahoru jsme si všichni ukecaně popovídali, podrbali, posmáli a ještě navštívili chatu, abychom příště věděli, až se bude akce konat, do čeho vlastně jdeme. No Grandhotel Pupp to nebyl, bylo to ještě lepší! Krásná chaloupečka s barevnými okenicemi a suchým záchodem. Zamkli jsme a hurá na polévku. „Mlask, mlask“. Byla výborná a krásně zahřála přesně podle našich očekávání. „Číšníku platíme“. Možná se Vám zdá, že se blížíme ke konci vepřového výletu, ale ještě ne! Ještě si chvilinku počtete. Musím Vám popsat to nejlepší. Ptáte se co? No někteří z vás už asi tuší. Ano! Sjezd dolů hezky po dupce. Nepřekonatelná rychlost, účes jako z reklamy laku na vlasy od firmy Taft a krystalky ledu jako byste se topili v ledové tříšti. Takový je sjezd po vepřovsky z Ondřejníku. Další, krásný výlet za námi a ještě lepší před námi! Tak čaute a nezmrzněte!
××××
7
Pohádka
O osamocené náušnici Míša, Guli a Vaness, Čochtani V malém Ušměstečku si všechny náušničky žily spokojený život. Společně si dokázaly vypomoci s každou těžkou práci a problémem. Pro malou náušnici Emilku byl život jednoduchý, dokud neztratila svou věrnou společnici Agátku. Najednou se ocitla ve světě náušnic úplně sama. Byla smutná, protože nikdo nechce nosit jenom jednu náušnici. Jedno deštivé ráno si Emilka četla noviny, když v tom jí do očí vpadla reklama: Jsi sám? Přijď k nám! Šťastný budeš, nikdy sám nebudeš. Společně si užijem, životem se probijem. Přijď k nám, nebudeš sám! Náušnice o tom dlouho uvažovala, co když tam přijde a nikdo se s ní nebude bavit? Bude mezi cizími náušnicemi ještě osamocenější, než je teď. Týden trvalo, než se odhodlala k tomu, aby se do spolku přišla alespoň podívat. Všichni jí tam srdečně přivítali a Emilka se brzy začala cítit jako doma. Docházela do spolku každý den, až jí vedoucí nabídl, jestli by u nich nechtěla bydlet napořád. Malá náušnička nadšeně souhlasila a tím začala nová éra jejího života. Už dlouho s ejí v hlavě rodil geniální nápad. Jediný problém byl, že nevěděla, jak plán uskutečnit. Pak jí to 8
napadlo: „Pane vedoucí, mohla bych se Vám s něčím svěřit? A tak mu všechno řekla. Tajně totiž doufala, že vedoucí její nápad otiskne v novinách, ve kterých je ředitelem jeho bratr. Netrvalo ani čtrnáct dní, když se tam objevila strhující zpráva! „Lidé milují nový trend: nosí každou náušnici jinou!.“ Emilka radostně poskakovala po pokoji. Po chvíli se uklidnila a dala se do čtení celého článku. Ale co to? On si přivlastnil její nápad! V duchu se proklínala za to, že mu o tom řekla. Ale odhodlaná náušnička se nechtěla vzdát. Usmyslela si, že najde v moudrých knihách jakýkoliv způsob, jak donutit vedoucího říct pravdu. Pátrala mnoho měsíců v různých učených spisech, až jednoho dne narazila na dávno zapomenutý lektvar pravdy. Do čarodějného obchodu šla nakoupit všechny ingredience včetně hadích ocásků, babského ucha a čerstvě nasbíraných žabích oček. Potajmu ho v pokoji namíchala a nalila vedoucímu do čaje. To jste měli vidět to tóčo. Vedoucí se přede všemi postavil, začal mluvit a přiznal se ke všem svým nepravostem. Hned další den vyšla v novinách nečekaná zpráva! >>>>
„Náušnice Emilka je pravou majitelkou nového trendu!“
hlídku, založila si módní firmu a byla konečně šťastná.
Od té doby zvali Emilku na každou pře-
××××
Pohádka O Yetym
Rebeka a Monča, Čochtani Je to takový veliký sněžný mužíček. Vypadá asi jako bílý chlupatý medvídek. Bydlí vysoko v horách v dřevěné chaloupce. Byl krásný zimní den a Yety se procházel jako každý normální den po horách. Jenomže to nebyl takový normální den jako obvykle. Ptáci nezpívali, zvířátka neběhala, bylo tam docela ticho. Šlo slyšet jenom Yetyho, který zpíval svoji oblíbenou písničku, která zněla takto: „Jsem Yety a hlad mám a na veverce si pochutnám, Ham ham ham, hlad mám, tak si veverku dám. Veverka byla chutná, na půl bílá, na půl černá, mňam mňam mňam, to jsem si pochutnal, veverku jsem si dal.“ Když ji dospíval, všiml si, že tu vlastně je jen on sám. Divil se, kde jsou všechna zvířátka. Uslyšel divné zvuky a hned šel po těch zvucích, které ho dovedly na mýtinku, kde ještě nikdy nebyl. A uprostřed té mýtinky stála chaloupka, ze
které se ozývaly ty divné zvuky. Yety se domníval, že to je vzlykání a nemýlil se. V chaloupce seděla taková pěkná maličkatá Yetynka a plakala. „Kdo jsi? A co chceš?“, vypískla. „Já se jmenuju Yety a copak se ti stalo?“ Yetynka chvilku váhala, jestli mu má říct, co se stalo, ale jelikož se jí Yety líbil, tak mu pověděla, že zlá čarodějnice ukryla všechny zvířátka i s její veverkou Věrkou. Yety si jí vyslechl a ptal se, jestli ví, kde se ta čarodějnice nachází. Ona mu řekla, že ho k ní dovede, ale že cesta bude trvat dva dny. Vzala ho za ruku a šli, až došli na horu, která se jmenovala Říp. Jak tam došli, tak zjistili, že to není zlá čarodějnice, ale jejich princezna Eminka. Všechny zvířátka tam byly s ní, protože jí chtěli pomoct najít cestu do zámku. Yety a Yetynka se pak styděli, že si mysleli, že je to zlá čarodějnice a na oplátku doprovodili princeznu Eminku domů. Zvířátka se vrátila zpátky a Yety a Yetynka spolu žili šťastně se dvěma dětmi a postavili si větší chaloupku, kde je často navštěvovala i princezna Eminka. ××××
9
Zajímavosti ze světa Zvířat Lucka •Lední medvěd drží rekord dosažením váhy 1002 kilogramy. Nejnižší váha- 27 kilogramů byla zaznamenána u medvěda malajského. •Novorozený medvěd hnědý váží jen 1/720 váhy své matky. •Je známo, že během pozdního léta medvědi spotřebují asi 20 000 kalorií denně, aby si vytvořili dostatečnou zásobu tuku pro zimní spánek. V době, kdy se chystají k odpočinku, vrstva tuku pod jejich kůží dosahuje tloušťky 15-25 centimetrů. •Na rozdíl od psů a vlků hyeny vyjí s hlavou skloněnou k zemi. •Čelisti hyen jsou natolik silné, že dokážou čelit tlaku 800 kilogramů na třenových zubech. •Hyena skvrnitá dokáže samostatně zabít dospělou šelmu vážící 3krát více, než váží samotná hyena. Šelmu pronásleduje i více než 5 kilometrů při rychlosti 60 km/h. •V České republice se občas vyskytují někteří jedinci vlků, kteří většinou přišli přes hranice. V Čechách byl poslední původní vlk zastřelen v roce 1891. 10
•Gibboni poletující stromovím jsou nejrychlejší ze všech primátů. •Zpěv běloruského gibbona je považován za nejlepší ze zvířecího světa a šíří se na vzdálenosti 2-3 km. •Orangutan v malajštině znamená lesní muž •Oči krakatice mohou být až 40 centimetrů velké - téměř tak velké jako kolo od auta. •Znakoplavka má oči rozdělené do dvou částí: jedna polovina je přizpůsobena k vidění nad vodní hladinou a druhá pod ní. •Jeden z prvních popisů divočáka pochází od římského básníka Juvenalise, jenž ho nazval zvířetem zrozeným k hodování. •Orangutan má tak velkou kapacitu žaludku, že je schopen celý den sedět na jednom ovocném stromě a celou dobu hltat. •Kolibřík zamává křídly 25krát za vteřinu. ××××
Akce Bylo
Bude
3.3.2012 Květákový mozeček-okresní akce pro Rovery a Rangers
21.4.2012 Ivančena
Vzdělávací akce FONS Beníšky roverský zážitkový lesní kurz přihlášky do 15.3.2012, více info na http://fons.skauting.cz/benisky/
ČLK CORDA 2012 Čekatelský lesní kurz přihlášky do 29.2.2012, více info na http://www.corda.cz/
ČLK Velká Morava 2012 Čekatelský lesní kurz Přihlášky do 15.2.2012, více info na http://velkamorava.skauting.cz/
VLK Castor - Gemini 2012 Vůdcovského lesní kurz přihlášky do 15.2.2012, více info na http://verejnost.gewiki.cz/
11
Konečník Novinky
Klíčící paprička, editor Určitě jste si všimli, že v rukou držíte novou verzi Kruháče. Snad se vám všem líbí. Mnoho z vás již jistě ví o tom, že středisko má svůj profil na facebooku. Nyní se k tomu přidává i google+. Webovou adresu profilu najdete níže.
Tímto výčet novinek nekončí. Již brzy se chystá další překvapení, o kterém se dozvíte právě na facebooku nebo na google+. Pokud někdo budete mít jakékoliv připomínky nebo náměty, neváhejte nám napsat na jednu z webových adres. ××××
Kruháč
Číslo 79, březen 2012 Vydává Středisko Kruh Frýdek pro vnitřní potřebu svých členů Web frydek.skauting.cz facebook.com/kruhfm google+ : goo.gl/iwhWO Na tomto čísle se podíleli: Ema, Tkanička, Péťa, Honza, Guli, Anet, Lucka, Danča, Míša, Vaness, Monča, Rebeka, Stui, Maruš, Klíčící paprička Fotografie na obálce Klíčící paprička
Ilustrace Ema Sazba Klíčící paprička Kontakty Tkanička—
[email protected] Všechny vaše příspěvky budou vítány! Příští uzávěrka 20. 3. 2012
