KRONIKA VELMI PÌKNÁ O JANOVI ŽIŽKOVI ÈELEDÍNU KRÁLE VÁCSLAVA

KRONIKA VELMI PÌKNÁ O JANOVI ŽIŽKOVI ÈELEDÍNU KRÁLE VÁCSLAVA

KRONIKA VELMI PÌKNÁ O JANOVI ŽlŽKOVl, ÈELEDÍNU KRÁLE VÁCSLAVA, POÈIENÁ SE. Když se jest psalo léta od narozenie syna božieho MCCCCX, povstal jest tehdy Mistr Jan Husa i jal se kázati a lid tuze z høiechuov trestati. Tehdy duchovní lid velice jeho jest chválil, økúce, že duch božie z nìho mluví. A když se pak jal kázati na knìžstvo, dotýkaje najvyšího papeže až do najmenšiho knìze, i na jich pýchu i na lakomstvie, na svatokupectvie i na kubìnáøstvie, a aby knìží svìtsky nepanovali a zbožie nedržali, a také jest kázal, že má tìlo božie a krev boží pod obojí zpuosobú rozdávána býti lidu obecnému: tehdy se jest knìžstvo proti nìmu zbúøilo, a økúce, že jest veò již d’ábel vstúpil a že jest kacieø. A to se dálo v královstvie Èeském za krále Vácslava, syna ciesaøe Karla, a za arcibiskupa knìze Zbyòka. A když se jest psalo léta MCCCCXV, tehdy jest sbor knìžstva najvyšího obeslal Mistra Jana Husi, aby k ním jel za glejtem do Konstancí; a on jel s Mistrem Jeronymem za glejtem krále Zigmundovým, krále Uherského. A když jest do Konstancie pøijel a nìkteøí páni s ním èeští, tu jsú jej

v Konstancí jali, a knìžstva zbavivše, najvyší knìzstvo na smrt jsú ho odsoudili. A pøi tom odsuzovánie král Zigmund sedìl na soudì, a jsa glajtovníkem. I kázali jsú jeho upáliti i Mistra Jeranyma také, ale po roce po nìm. A to se stalo za arcibiskupa knìze Konráda. A když se jest takový skutek stal, tehdy jsú se Èechové i Moravané proto velmi zbúøili a knìžie mnou v Praze i jinde v Èechách i v Moravì po mnohých mìstech jali se rozdávati tìla i krve božie pod obojí zpuosobú lidu obecnému. A vzeli jsú tìlo božie v monstrancí a za obyèeje chodili jsú zástupové za tìlem božiem, chváléce boha. A když jest lid obecný pøijímal pod obojí zpuosobú tìlo a krev božie, tehdy jsú jim pøezdìli jedni Husi, nìkteøí Wigleffi a jiní kacíøi. A tehdy se potom lid duchovní i svìtský na dvé dìlil, jedni s jednú stranú knìží a druzí s druhú. I jeli sú se hanìti, až jest tomu král nemohl nic uèiniti. A když jest král odjel z Prahy na Nový hrad tehdy knìží s božím tìlem s velikým zástupem šli od sv. Štìpána mimo rathúz Nového mìsta. Tehdy nìkto lúèil s rathúzu kamenem na knìze, a zástup lidu proto se jest zbúøil, a økúce: „Ted nám na božie tìlo i na knìze házejí.“ I oboøil se jest zástup k rathúzu a dobyli jsú ho šturmem a konšely jsú doluov smetali a zbili. Tehdy když jsú ty noviny krále došly, ve-

likým hoøem šlak jej tìžký napadl, i umøel jest král Vácslav. A tehdy jsú se v Praze velmi na knìží a na mnichy i na Nìmce rozlítili a hnali jsú jì ven, a druzí jsú sami ven utekli. Neb jsú v ta doby „obecnì Nìmci na raddì byli i na úøadiech. A tak pro takovú velikú búøi páni nesmìli jsú krále Vácslava mrtvého zjevnì skrze Prahu vézti, než tajnì a skrytì vezli jsú jej na hrad k sv. Vácslavu. A tu jest ležel nìkoliko nedìl nepochován, neb se jest byl kázal na Zbraslavi pochovati v klášteøe. Tehdy jsú jej páni opìt tajnì v noci poslali na Zbraslav, aby jej mniší pochovali, a tu jest byl pochován. Potom jest král Zigmund Uherský, bratr krále Vácslava, pøijel do Brna i obeslal pány èeské i moravské, Pražany i jiné k zákonu božiemu pøichylné. A když jsú tam pøijeli, tehdy se jest jich pøi tom zeptal: „Oè stojíte, že se tak búøíte?“ Èechové a Moravané ze spolka jsú králi povìdìli: „Stojíme o ètyøi kusy. Najprve, aby tìlo božie a krev božie lidu obecnému rozdávána byla. Druhé, aby zjevní høíchové stavováni byli. Tøetie, aby slovo božie svobodnì kázáno bylo. Ètvrté, aby knìží svìtsky nepanovali a zbožie nedržali.“ Tehdy jest král øekl o tìlu božím a krvi: „Tot’ jest prvé bylo a ještìt’ má býti.“ I otázal se Pražan, øka: „Když já pøijedu do Èech, pustíte-li mne do Prahy?“ Tehdy jsú øekli Pražané králi: „Nebudeš-li chtieti branú

vjeti, ale chcemet’ zed’ za honu položiti, aby jel jako pán“ Tehdy øekl jim král: „Vybeøtež všecky øetìzy z ulic a neste Staromìští na hrad sv. Václava a Novomìští na Vyšehrad.“ To sú Pražané uèinili. Tehdy toho léta papež jest vydal na Èechy, že jsú kacieøi, kdež tìlo a krev božie pøijímají, a dal odpustky, ktož by takového Èecha zabil neb kterakkolivìk zahubil, že jest høiechóv i muk prázden. I poèalí lidi bíti i rozliènú smrtí hubiti. Tehdy povstal jeden Èech z øádu rytieøského velmi udatný, jednooký, jménem Žižka, z boží milosti, i povstal zhuoru i táhl vojensky polem na ty, ktož jest nepøijímal tìla božieho a krve boží pod obojí zpuosobú; tohot’ jest byl nepøítel a také jeho za kacieøe jmìl. I tak se jest strana proti stranì zazlila, kterហstrana pøemohla, ta jest ukrutnì bez milosti zamordovala neb zapálila, neb rozliènú smrtí zahubila, leè koho sám buoh ráèil zachovati, ten živ zuostal. A zvláštì Nìmci Èechy hubili a Èechové Nìmce: A ta jest válka stála ukrutnì XIIII leth. A Žižka i jiní Èechové vždy polem leželi v Èechách i v jiných zemiech, bojujíce o boží zákon. Tehdy jsú pak dobyli Sazemina Oustí a odtud jsú dobyli Hradištì i osadili jsú hrad i horu i pøezdìli jsú mìstu Tábor. A Žižka jest táhl vojensky po zemi, hraduov

a mìst dobývaje. A èasté bitvy s silnými nepøáteli mieval, a však jest nikdy pole neztratil. A potom jest král Zigmund Uherský táhl do Èech z Uher na Vratislav. Tu jest kázal jednoho mìštìnína Pražského koòmi smýkati, a že se má též jiným Èechuom kacieøuom díti. Tehdy zvìdìvše to Pražané, kdež byl jeden øetìz prve, tu udìlali dva a zavøeli se proti nìmu. A král osadil mnohým rytieøstvem Vyšehrad a hrad sv. Vácslava proti Pražanuom. A když to Žižka uslyšel, hned také osadil Vítkovu horu proti králi a pøezdìli hradu tomu Žižkov. Tehdy král Uherský pøitáhl jest vojensky a položil se na Zbraslavi, a Žižka s Pražany obehnal hrad sv. Vácslava. A tu se jest rytieøstvo stateènì bránilo, ale hlad sú veliký mìli, až jsú již žito vaøíce jedli. A král zvìdìv, že by již hrad hladem dáti musili, i táhl jest s velikým vojskem, aby je retoval aneb jim špíže dodal. A nìtco jest Žižkova lidu porazil, ješto jsú byli z vojska z vozuov utekli, a tak jest Pražany ot hradu odbil. A tehdy jest pøitáhl Rakúský vejvoda, Míšenský markrabie i jiná mnohá kniežata s množstvím rytieøstvem králi na pomoc. I táhl jest král i položil se pøed Prahú, a tu jsú krále korunovali na hradì sv. Vácslava. A tu také mnoho Nìmcuov na rytieøstvo

pasována. Potom jsú táhli k Žižkovu hradu, aby ho dobyli. A když jsú šturmovali, tehdy když Žižkovi velmi tìžko bylo, knìz s božím tìlem, pojide z Prahy, a Nìmci jsú strachem hlavy lámali i s koòmi utiekajíc skákali s huory doluov. Potom Nìmci kterého jsú Èecha se zmocnìli, aè byl i jich strany, na to se neptajíc, ihned jej uhlédajíc, vzeli a upálili, až se jest proto král poèal búøiti i Èechové. A jiných mnozstvie Èechuov tu chvíli ležalo jest u Králové Hradce. A pán z Rozmberka s jinými Nìmci ležal u Tháboru, a tu jest pøed Táborem poražen, velikou hanbu i škodu vzav. A když jest král cizozemce z zemì rozpustil, tehdy jest Žižka na pole vytrhlo i táhl po zemi, kláštery pále, mnichy z zemì hnal, faráøe, knìží, kostely páliti kázal, kteøíž jsú pod jednú zpuosobú lidu obecniemu podávali. A Pražané s jinými pány obehnali jsú Vyšehrad, a mnozstvie rytieøsiva bylo na nìm. A tu jsú se udatnì bránili, a hlad jsú veliký jmìli, neb nemajíce co jísti, konì jsú jedli. A když jest bylo ráno na Vše svaté, pøitáhl jest král k Vyšehradu s velkými vojsky. chtì Vyšehrad retovati. Tu jest mnozstvie pánuov èeských a moravských z strany královy zabito. A král, vzem velikú škodu na

dobrých lidech, poražen jsa, i táhl jest na mìsto. Tehdy jsú Pražanuom z Vyšehradu sstúpili a oni jej zboøili. A Žižka mìl dvì nedìle bitvu s silnými nepøáteli, s Èechy a s Nìmci. Žižka Boru dobyl a nepøáteluom velikú škodu uèiniv, na poli ostal. Potom jest Žižka vpadl do kláštera Zbraslavì, a jeho drábi, otevøevše hrob, i vzeli jsú tìlo krále Vácslava i posadili jsú jeho mezi sebú. A když Žižka kázal klášter zapáliti, drábi jsú pryè šli a krále tu nechali. Tehdy rybáø jeden, Múcha jménem, ješto král laskav byl na nìho, vzal tìlo krále i schoval jeho tajnì v své vinici a choval jeho málo na tøi létha. A Žižka s Pražany dobyl Øíèan. Potom táhl Žižka k Lomninám i dobyl jest Chotìšova a Kladrub a Krasikova, a tu jest pana Bohuslava Švamberka jal. Tehdy král Uherský táhl jest na Žižku s velikú mocí. A Žižka, nechav svého vojska na dvú klášterù, i odjel jest. A Pražané u Nového hradu ležali a. brzo dobyli. A potom válel u Votice s Tábory. A král Uherský obehnal Žižkóv lid na Kladrubích. A sám tu krále osobnì ležal a nákladnì dìly dobýval. A Žižka, sebravše se, i táhl jest do Plzenska, aby lid svój na Kladrubiech retoval. A když jest byl Žižka od Kladrub šest mil, tehdy jest král táhl

pryè od Kladrub i táhl jest z Èech do Uher. A Žižka jest Plzen obehnal, a tu jest škodu vzal na lidech a nedobyl. I táhl jest Žižka k Chomútovu na Kvìtnú nedìli šturmem, a tu jest na tøi tisíce na miestì lidu zbito a zapáleno. I táhl jest odtud k Berúnu šturmem, a tu jest také drahnì zbito a zapáleno. I táhl jest tudy do Prahy. A v tu dobu z hradu sv. Vácslava Pražanuóm zstúpili. Pak z Prahy jest s velikú mocí k Èeskému Brodu táhl. A tu Nìmci se zavøeli, i dobyl jest mìsta šturmem. A Nìmci na kostel utekli. A tu pod nimi kostel zapálili. Tu Nìmcuov nìtco pohoøalo a nìkteøí s vìže zskákali. A proto zbiti cepami, kteøíž jsú hlav nezlámali. Pak jsú se jiná mìsta poddávaly: Kouøim, Nymburk, Kolín, Hora, Èáslav, Chrudim, Lithomyšl, Polièka, Dvuor. Jaromiøe pak dobyli šturmem, neb sú sobì uffali obranì, že jest to mìsto velmi dobré. Tak jsú ta mìsta i jiná k zákonu božiemu pøistúpila. Potom sáhl jest Žižka a obehnal jest Rábí hrad, a tu mu jest druhé oko vystøeleno. I byl jest slep a ledva živ zuostal. A Pražané hradu Mostu dobývali. Mišenský pøitáhl i retoval jest Mostu a Pražany jest porazil. A pušky a praky jest pobral a mnozstvie lidu porazil. Ale málo zjímal.

Pak po nìkoliko nedìléch korfešti vtrhli do zemì valnì s velilcíi mocí kniežat, hrabí, biskupuov, i Mišenský, a to velmi ukrutní. Kteréhož jsú Èecha dosáhli, každého jsú zabili neb upálili. I pøitáhli jsú pøed Žateè se vší mocí i leželi dosti blízko mìsta; v tom leženie tøikrát jsú šturmovali, a však jsú nic nedobyli. A mnozstvie lidu v tìch šturmiech zbito. I vzeli korfešti velikú škodu a s hanbú velmi plaše pryè se hnuli ode vší špíže.. A mnozstvie jest stanuov shoøalo. I táhli s tìží ven z zemì. Potom Žižka, zhojiv se a slep jsa na obì oèi, táhl jest do Plzenska. A tu se naò velmi silnì Èechové a Nìmci sebrali.; A tu se jest Žižka u Plané bil. A když jest mu již velmi tìžko bylo, jel jest brannú rukú nìkoliko mil. A tu se nepøáteluov odbiv, na huoru velmí vysokú vojskem ujel. A tu jest suobú stranú mnoho zbito. Tu jest pak Žižka s vojskem do Žatèe utekl, a odtud jest táhl na Pikharty a dobyl jich na ostrovì u Valuov. I kázal jest jì zapáliti. Tehdy jest král Uherský s velikú mocí pøitáhl do Èech, maje s sebú Turky, Valachy i Ráce, Uhry, Kány, Yassy, Nìmce i jiné rozlièné cízozemce. A Žižka s vojskem pøitáhl do Hory. A král, zvìdìv, že jest Žižka u Hory, táhl jest

k Hoøe, chtì jej zastihnúti. Tehdy Žižka táhl ven proti králi z hory, i otoèil se jest vozy pøed Horú. A tu se bili celý den. A když bylo veèír, tehdy se jest král položil jedva na dostøelenie od Žižkova vojska. Pak když bylo pìt hodin na noc, tehdy Žižka táhl jest na královo vojsko. A tu se jest skrze vojsko probil, neb jest odtud jinudy s vojskem nemohl, a ménì než ètvrt mile jest odtáhl, až jest den byl, i kázal se jest vozy otoèiti. A když se jest král k bitvì nestrojil, neb ještì více svého vojska èekal, neb jsú již blízko táhl, i tehdy Žižka kázal se jest hnúti do Kolína. A odtud poslal po více lidu, aby se vždy s králem Uherským bil. A král, Horu maje, položil se jest blízko od Hory vojskem. A z nìho jsú pannám i paniem nasilé dìlali až do smrti. A tak jest všudy kázal páliti. A když jest lid Žižkuov pøitáhl, tehdy jest táhl, chtì se s králem Uherským bíti. A když jsú proti sobì ležali, tehdy král, zapáliv Horu tøetí hodinu na noc, táhl jest k Brodu Nìmeckému pøed Žižkou. A Žižka po nìm. A když bylo za Habrem, tehdy jsú vojska postíhali a bili jsú jì až do Nìmeckého Brodu. A mnozstvie jest ztonulo s konmi, ješto se s nimi led provaloval, a vozy všecky s velikým sbožím. A nazajtøie Žižka kázal k mìstu šturmovati celý den. A však nemohli dobyti, neb

jsú se rytíøsky bránili. Ale nazajtøie bez brani dobyli, všecky zbili, jedné pana Záviši Poláka a pana Rarovského a pana Mrtvici, ty tøi rytieøe u vìzenie pøijeli. A vrátil se jest Žižka s vojskem zase. Potom jest táhl Žižka do Plzenska i dobyl jest Žlutic šturmem na Velikú noc. Odtud Kukštýna dobyl. A odtud jest táhl k Taynu k mìstu, šturmovali a dobyli jsú jeho. A mnoho stateèných lidí zbili u šturmu. A v tu dobu jedno knieže pøijelo jest rytieøsky, maje na ètyøi tisíce koní s sebú. I byla jemu Praha poddána. A Žižka jemu øíkal „synu“, a knieže Žižkovi „otèe“. A v té chvíli obehnali jsú Pražané Karlšteyn. A knieže obehnal Opoèuo, a, toho jsú nedobyli. A v ty èasy sú Táboøi s velikú mocí do Prahy pøitáhli a na Novém mìstì se položili. A odtud jsú outok nepøátelský do Starého mìsta uèinili, ani na nì péèe nemìli. A v tom Staromìští, opatøivše se, i smetali nìkteré z domù a jali jsú jich na nìkoliko seth a jiné jsú hanebnì z mìsta vyhnali. A když to knieže nechtìlo pod obojí zpuosobú pøijímati, tehdy jsú jej Pražané opustili i Žižka. I jel jest knieže zase do Litvy. Po tom jest zase pøijel, maje za to, že mu též pøijde jako prvé, ano nic. Potom se Pražané svadili s Žižkú. Když

pak Žižka pøitáhl do Kostelce nad Labí, tehdy Pražané s velikú mocí táhli jsú naò a on, vida velikú moc na se, i táhl jest pøed nimi a Pražané po nìm. A když bylo blízko k Malešovu, tehdy se jest Žižka zase na nì obrátil i bil se jest s nimi, i porazil jest jì. A pro to pobitie mnoho jest vdov a sirotkuov v Praze i jinde zdìláno. A když bylo plné ètyøi léta po krále Vácslavovì smrti, tehdy Pražané, vidúce, ano se jim zle dìje, i želeli sú tepruv krále Vácslavovy smrti a ptali se tepruov s velikú pilností, a chtíc dobrý koláè dáti tomu, kto by jej vìdìl, že bychom jemu chtìli dáti dobrý královský koláè, k tomu pohøeb uèiniti slavný. Tehdy jeden rybáø Múcha, slyše to, že chtíc královi poctivý pohøeb dáti, i povìdìl jest, že jej má u vinnici. I vzali jsú ho do Prahy i uèinili jeho velebnosti královské slavný pohøeb královský. A položili jsú jeho na hradì u sv. Vácslava v hrobì s otcem jeho, s ciesaøem Karlem, a tu ležie. Potom jest Žižka pøitáhl s vojskem na Špitálské pole. A tu jest s Pražany smieøen. Potom jest táhl do Moravy i dobýval Pøibyslavi. A již jsú Táboøi Žižku dobøe v nenávisti mìli, najviece proto, že Žižkovi knìží øádnì mše slúžili v ornátì a s pleší a v komži, božie tìlo nosili v monstrancí. Protož sú Žižkovým

knìžím øiekali plátenníci a Žižka Táborským ševci. Neb Táborští knìží jediné v sukni bez pleše a druzí s bradami mši slúžili. I v tom jsú sobì rozdílni byli. Tehdy se jest tu u Pøibyslavì Žižkovi vyvrhla hlíza, i umøel jest Žižka, i pochovali jsú jeho v Králové Hradci, a tu ležie. Tehdy jsú jeho vojskám pøezdìli Sirotci, a tak jsú vždy sluli. A Hradecští kázali jsú sobì Žižku namalovati na korúhvi na bílém koni v rytíøské zbroji s palcátem vuodìnie, tak jako živ jsa, jezdil. A když jsú se Hradecští pod tú korúhví bili, nikdy jsú boje neztratili. Tehdy jsú sobì Hradecští hauptmany zvolili, kohož se jim zdálo. Ale knìz Prokùpek najvícé jest vládl. Také s Táborské moci vyzdvihlo se jest vojsko veliké, a to jest vojsko slulo polnie. Tiem jest polniem vojskem vládl knìz Prokop Holý. Pak ten jest býval v bitvì na špici v tlustém kabátì. A ty dvì vojštì uzdy jsú polem táhli v Èechách i v Moravì i v Rakúsiech i v Uhøiech, v Durynciech, v Macích i v Lužnicské zemi. Také jest široce táhlo vojsko do Rous, do Prus, a leželo jest v Prusiech a v Dansku, a konì v moøi brodili. A však jsú s velikú ctí zase pøijeli. Ostatci pak mezi Brodem u Kouøíma od Èechuov sú zhynuli.