KRONIKA Městské části BRNO-KRÁLOVO POLE. Zaznamenal kronikář Doc. Václav Peša. Tento svazek má celkem -91- listů, slovy jednadevadesát listů

KRONIKA 1994 Městské části

BRNO-KRÁLOVO POLE

Zaznamenal kronikář Doc. Václav Peša

Tento svazek má celkem

-91- listů, slovy

1

jednadevadesát

listů.

OBSAH Úvod ...........................................

3

Samospráva a státní správa .....................

4-10

Komunální volby ................................

11-24

Výstavba a územní plán .........................

25-31

Občanské zahrady a Multicentrum ................

32-40

Bytová problematika ............................

41-49

Školství a kultura .............................

50-60

Činnost spolků a organizací ....................

61-67

Zdravotnictví a sociální péče ..................

68-75

Publikace o Králově Poli .......................

76-90

Závěr ..........................................

2

91

ÚVOD V úvodu chci poznamenat pouze toto: Podle získaných informací byla sice KRONIKA 1994 mým předchůdcem PhDr. Jiřím Adámkem napsána a odevzdána, ale zatím se mně ji nepodařilo objevit. Z toho důvodu jsem se rozhodl, že ji napíši sám, aby nevznikla v kronikářských záznamech nějaká mezera. Stalo se tak dodatečně, až když jsem zpracoval rukopis KRONIKY za rok 1995. Jako hlavní zdroj faktografických materiálů a údajů jsem mimo jiné zejména využil jednotlivých čísel časopisu Královo Pole, vydávaného každý měsíc pro všechny domácnosti, podniky a instituce naší městské části.

3

SAMOSPRÁVA A STÁTNÍ SPRÁVA Samospráva zabezpečuje potřeby územního obvodu, který spravuje a uvádí je do souladu se společenskými a místními zájmy. Tvoří ji zastupitelstvo, které je občany voleno na dobu čtyř roků. Členové zastupitelstva volí ze svého středu radu, starostu a dva jeho zástupce. Funkční období končí volbami nového zastupitelstva a volbou nové rady z řad jeho členů. Proti tomu státní správu je možno charakterizovat jako činnost jednak výkonnou, dále nařizovací a posléze organizátorskou. Vykonává ji Úřad městské části, který zabezpečuje úkony ve správním řízení, vydává rozhodnutí, povolení a příkazy. Úřad MČ tvoří starosta, který stojí v jeho čele, dále starostovi zástupci a pracovníci tohoto úřadu. Kontrolní činnost nad výkonem státní správy zabezpečuje místní zastupitelstvo, rada a komise, ve kterých pracují jednak členové zastupitelstva a dále odborníci i aktivisté. V komunálních volbách konaných 24. až 26. listopadu 1990 bylo v naší MČ Brno-Královo Pole zvoleno těchto 30 členů zastupitelstva: ----------------------------------------------------------------------Příjmení a jméno Bydliště Strana-hnutí ----------------------------------------------------------------------1. Prokeš Oldřich, Ing.arch. Staňkova 8a HSD-SMS 2. Klecanský Roman Dimitrovova 10 HSD-SMS 3. Dvořák Karel, Ing. Sportovní 3 HSD-SMS 4. Čmelík Vítězslav Ptašínského 3 HSD-SMS 5. Kubištová Jana Chaloupeckého náměstí 1 HSD-SMS 6. Elederová Jana, Mgr. Ramešova 8 HSD-SMS 7. Crhová Hana Vodova 82 OF 8. Mihalovič Ladislav, Ing. Svatopluka Čecha 22 OF 9. Tesařík Igor Tererova 8 OF 10. Zíma Jiří Palackého třída 85 OF 11. Musilová Věra, RNDr.CSc. Chlupova 6 OF 12. Plšek Jaroslav, RNDr.CSc. Herčíkova 2 OF 13. Slavotínková Antonie,MUDr. Tyršova 66 ČSL 14. Hanzl Robert, Ing. Kostelní zmola 1008 ČSL 15. Bárta Aleš Florianova 13 ČSL 16. Kratochvíl Karel Staňkova 43 ČSL 17. Nekvapil Josef, Ing. Kabátníkova 4 SZ 18. Nýdrle Miroslav, Ing.arch. Staňkova 8d SZ 19. Benkovič Pavel, Ing. Sadovského 10 SZ 20. Kumprecht Marek, Ing. Svatopluka Čecha 18 SZ 21. Müller Jaroslav Malátova 7 ČSS 22. Navrátil František, Ing. Tyršova 3a ČSS 23. Vinkler Oldřich, Ing. Domažlická 6 ČSS 24. Kopečný Ivan, Ing. Bystřinova 13 OF-KAN 25. Pexídr Bohumil, Ing. Poděbradova 103 OF-KAN 26. Vráblík Vladimír, Ing. Palackého třída 32 KSČM 27. Žák Petr Tábor 53 KSČM 28. Václavek Jiří, Ing. Bulharská 31 ČSSD

4

29. Harth Radim Jungmannova 5 ČSLDS 30. Buchta Stanislav, Ing. Boženy Němcové 43 nezařazený ----------------------------------------------------------------------Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva MČ byl zvolen starostou Ing.arch. Oldřich Prokeš, 1. náměstkem starosty Ing. Jiří Václavek a 2. náměstkem starosty Jaroslav Müller. Do devítičlenné Rady MČ byli dále zvoleni: Roman Klecanský, MUDr. Antonie Slavotínková, Ing. Karel Dvořák, Ing. Josef Nekvapil, Ing. Robert Hanzl a Ing. Ivan Kopečný. Během funkčního období došlo ve složení Zastupitelstva MČ ke třem změnám, když v únoru 1991 ukončil své členství Ing. Bohumil Pexídr a v lednu 1994 dva zastupitelé - Ing. Marek Kumprecht a Mgr. Jana Elederová. Novou členkou Zastupitelstva MČ se od března 1991 stala PhDr. Jarmila Večerková a od února 1994 rozšířili jeho řady Ing. Milan Hynšt a Ing. František Růžička. Už v prosinci 1993 přijalo Zastupitelstvo MČ rezignaci Jaroslava Müllera na funkci 2. zástupce starosty a tím i na člena Rady MČ. Novým 2. zástupcem starosty byl zvolen Ing. Ivan Kopečný a členkou rady zastupitelé zvolili Janu Kubištovou. Pro zkvalitnění činnosti si Rada MČ Brno-Královo Pole vytvořila 7 komisí a 13 podkomisí. Předsedou Finanční a majetkoprávní komise byl člen Rady Ing. Josef Nekvapil. Stál rovněž v čele Privatizační podkomise, jejímž úkolem bylo: a) navrhovat zásady a postup privatizace na území MČ, b) vyhledávat privatizovatelné jednotky a navrhovat je k privatizaci, c) spolupracovat s okresní privatizační komisí při realizaci privatizace. Finanční podkomisi předsedala Ing. Crhová a její členové se měli věnovat: a) organizaci příprav rozpočtu MČ, b) navrhovat způsob hospodaření s rozpočtovými prostředky, c) navrhovat způsob nakládání s majetkem obce a jeho zhodnocování. Člen Rady Ing. Robert Hanzl předsedal Komisi výstavby, životního prostředí, zemědělství a dopravy, v jejímž rámci působily dvě podkomise. Podkomisi životního prostředí, zemědělství a zeleně řídil zastupitel Ing.arch. Miroslav Nýdrle a její povinností bylo: a) navrhovat cíle a postup zlepšování životního prostředí v MČ, b) navrhovat a organizovat konkrétní opatření pro zlepšování životního prostředí, c) vyhodnocovat situaci v oblasti veřejné zeleně. Další zastupitel Ing. Oldřich Vinkler vedl Podkomisi výstavby a dopravy, která: a) organizovala zpracovávání podkladů pro rozvoj MČ (studie, regulační plán), b) navrhovala využití ploch v majetku obce pro různé účely, c) spolupracovala na tvorbě regulačního plánu výstavby a dopravy. Předsedou Komise bytové, dislokační, obchodu a služeb se stal člen Rady Ing. Karel Dvořák, který zároveň řídil Dislokační podkomisi. Její členové měli: a) navrhovat zásady přidělování nebytových prostor, b) přidělovat nebytové prostory dle schválených zásad. Bytové podkomisi předsedala RNDr. Věra Musilová a její členové zejména měli: a) navrhovat zásady hospodaření s byty, b) projednávat pořadníky na byty.

5

Zastupitel Vítězslav Čmelík se stal předsedou Podkomise obchodu, služeb a místního hospodářství s hlavními úkoly: a) vyhodnocovat rozprostření služeb a obchodů v MČ, b) navrhovat zásady pro povolování stánkového prodeje, c) vyhodnocovat činnost organizací zřízených Zastupitelstvem MČ. Komisi sociální, školské a občanských záležitostí předsedala členka Rady MČ MUDr. Antonie Slavotínková a v rámci této komise působily tři podkomise. Předsedou zdravotní podkomise byl MUDr. Filka a její povinností bylo: a) sledovat úroveň zdravotních služeb na teritoriu MČ, b) navrhovat opatření ke zkvalitnění zdravotních služeb. Školské a kulturní podkomisi předsedal Ing. Bozděch a její členové měli: a) sledovat úroveň školství v MČ a navrhovat opatření ke zkvalitnění výuky, b) sledovat úroveň kulturních zařízení v MČ a navrhovat opatření k jejímu zvýšení. Předsedkyní Sociální podkomise se stala RNDr. Dana Pohanková a hlavními úkoly jejích členů bylo: a) navrhovat zásady a kontrolovat realizaci přiznávání sociálních příspěvků v rámci rozpočtu pro tuto oblast, b) navrhovat rozpočet pro tuto oblast (takzvanou kapitolu 728), c) vyhodnocovat náklady na spotřební koš v jednotlivých oblastech MČ. Předsedou Pořádkové komise byl člen Rady MČ Roman Klecanský. Řídil současně činnost podkomise pro pořádek, jejíž členové měli hlavně: a) navrhovat způsob organizace zajištění čistoty, pořádku a bezpečnosti v MČ Brno-Královo Pole, b) vyhodnocovat činnost Úřadu MČ v přestupkové a "posudkové" oblasti. Podkomisi pro přestupky na úseku zdravotnictví předsedala JUDr. Waldhansová a v jejím rámci byly: a) řešeny přestupky na úseku zdravotnictví a ochrany před alkoholismem i jinými toxikomániemi. Podobně též Podkomise pro přestupky na úseku školství a mládeže za předsednictví paní Machálkové měla: a) řešit přestupky na úseku školství a výchovy mládeže. Předsedou Kontrolní komise se stal člen Rady MČ Ing. Ivan Kopečný a po jeho zvolení 2. náměstkem starosty byl od března 1994 do této funkce jmenován zastupitel RNDr. Jaroslav Plšek, CSc. Základní povinností této komise bylo: a) namátkově kontrolovat plnění usnesení Rady i Zastupitelstva Úřadem MČ a podniky řízenými Zastupitelstvem, b) projednávat stížnosti adresované Zastupitelstvu MČ, jakož i kontrolovat průběh vyřizování stížností Úřadem MČ. Předsedou poslední Informační komise se stal zastupitel Aleš Bárta. Její členové měli především: a) informovat občany celé MČ o záměrech Zastupitelstva a o problémech v naší MČ formou časopisu KRÁLOVO POLE, vývěsních tabulí a článků v novinách, b) organizovat styk členů Zastupitelstva s veřejností (schůze, návštěvy apod.). Uvedené charakteristiky činnosti komisí a podkomisí Rady MČ byly převzaty hned z prvního trojčísla (1-3) časopisu z roku 1991. Čtvrtý ročník časopisu v roce 1994 řídila redakční rada ve složení: Ing. Jiří

6

Václavek (šéfredaktor), Marie Indrová, Ing. František Navrátil a Jana Novotná. Hned v čísle z ledna 1994 se v rubrice "Radíme, informujeme" objevila i tato zpráva: Předběžně (nezávazně) hledáme ženu (maturita nebo vysoká škola) s odrostlými dětmi na sekretariát místostarostů Kr. Pole pro přípravu tohoto měsíčníku a počítačovou evidenční agendu. V únorovém čísle se v redakční radě objevila Marie Indrová naposledy. V čísle z června 1994 pak byla v redakční radě uvedena poprvé Jana Matoušková, podruhé v srpnovém čísle a potom již stále, takže od té doby až do konce roku 1994 redakční radu tvořili: Ing. Jiří Václavek (šéfredaktor), Ing. František Navrátil, Jana Novotná a Jana Matoušková. Ke dvěma změnám došlo též v hlavičce časopisu, když se od březnového čísla začala používat nová varianta znaku uděleného městu Královu Poli listinou císaře Františka Josefa I. datovanou 27. května roku 1908. Dřívější varianta královopolského městského znaku užívaná v záhlaví časopisu připomínala spíše jeho podobu, jak se zachovala na budově někdejší radnice na Palackého třídě č. 70, nebo na průčelí objektu obecných a měšťanských škol na Slovanském náměstí č. 2. Od červencového čísla pak byla hlavička doplněna o nový řádek, ve kterém se uvádělo: Městská část Královo Pole zahrnuje katastrální území Královo Pole, Ponava a Sadová. Na stránkách časopisu v roce 1994 docházelo k zajímavým výměnám názorů mezi autory z řad zastupitelů, případně členů redakce. Tak třeba v březnovém čísle šéfredaktor a 1. náměstek starosty Ing. Jiří Václavek uvedl ve stati "Poklesky poslanců parlamentu" těchto několik poklesků (nedomyšleností) z parlamentu České republiky: Zrušení poplatků z prodeje alkoholu a tabákových výrobků (v pohostinských zařízeních) na jedné straně snížilo nezanedbatelným způsobem příjmy obcí (u městských částí v Brně o 4 až 8 %, z toho jen u Králova Pole asi o 5 miliónů Kč) a na druhé straně vypovědělo něco o snaze "shora" o omezování samosprávy měst a obcí. Spádové město Brno dostalo z rozpočtu České republiky pro okresní úřady na rok 1994 druhou nejmenší dotaci na jednoho obyvatele z moravských okresů, a to 1.224 Kč na obyvatele (nejmenší dostal Zlín 1.031 Kč na obyvatele, největší dostal Bruntál - 2.450 Kč na obyvatele, sousední Brno-venkov dostal 2.179 Kč na obyvatele). Parlament neschválil požadavek, aby bylo vládě uloženo sdělit, které subjekty (podniky nebo města) dostaly kolik dotací z rozpočtů jednotlivých ministerstev. Hned v následujícím dubnovém čísle uveřejnil k této problematice zajímavý kritický článek nově zvolený 2. náměstek starosty Ing. Ivan Kopečný, který v něm napsal: ČASOPIS KRÁLOVO POLE je vydáván od roku 1991. Má nezastupitelnou informační cenu a je nutné ocenit obětavou práci pana Ing. Václavka, který je duší celého projektu vydávání časopisu v naší Městské části. Protože je však časopis financován z peněz poplatníků, neměl by "posloužit" k propagaci myšlenek jednoho směru politického spektra našeho demokratického státu. V prvních číslech časopisu byly uveřejňovány pouze informace a články, postupem času jsou tyto doplňovány úvahami a v poslední době s politickým podtextem. Dovoluji si reagovat na kapitolu z čísla 3/1994 nazvanou "Poklesky poslanců parlamentu":

7

ad 1) 10 % poplatek z prodeje alkoholu a tabákových výrobků představuje třetí zdanění téhož zboží a navíc mimo systém daní zavedený od roku 1992 v České republice. Většinou se projevil v ceně - letos od 1. 7. by se také měl projevit - snížením cen v souvislosti s jeho zrušením. MČ Královo Pole vykazuje v této položce příjem za rok 1993 ve výši 5,2 miliónů korun a letošní pokles za půl roku je tedy maximálně 2,6 miliónu (nikoli uváděných 5) a je již částečně uvažován v aktualizovaném rozpočtu MČ na rok 1994. Navíc tento "poklesek" provedli poslanci s vědomím, že příjmy obcí z některých daní podle stávajícího vývoje vykazují až dvojnásobnou výnosnost oproti odhadům. Problémy vztahu rozpočtu MČ a Magistrátu (obce dle textu zákona) v Brně je nutno vyřešit v rámci samosprávy zde v Brně a ne v Parlamentu České republiky. ad 2) Dotace státního rozpočtu pro jednotlivé okresy dle zákona č. 331/1993 sestává z účelových dotací (sociální dávky, školství apod.) a územní vyrovnávací dotace, která právě pro Brno a jmenovaný Zlín vytváří uvedený nepříznivý poměr na jednoho obyvatele. Územní vyrovnávací dotace kompenzuje výpadek vlastních příjmů (daní) těm okresům, u nichž daňový výnos v přepočtu na jednoho obyvatele je nižší než průměr za Českou republiku. To znamená, že matematické porovnání okresů lze udělat sečtením daňových výnosů a dotací, a ne porovnáním pouze dotací. Ve městech je samozřejmě daňový výnos větší z důvodu koncentrace podnikatelských činností (daň ze závislé činnosti, daň z příjmu z podnikání a daň z nemovitostí). ad 3) Parlament schvaluje rozpočet republiky a rámcové rozpočty jednotlivých ministerstev. Všichni poslanci ze všech politických stran se zúčastňují práce v jednotlivých výborech, kde se mimo jiné projednávají rozpočty ministerstev. Parlament má funkci zákonodárnou a kontrolní (každý poslanec může požádat o vysvětlení rozpočtu kteréhokoliv ministra), exekutivní funkci má ministerstvo. A tedy je nutno nechat ministerstvům k jejich odpovědnosti za příslušný rezort i rozhodovací pravomoc. Při čtení takových informací si vždy uvědomuji, kolik bylo zamlčeno a o kolik složitější je vysvětlit účelové formulace. Čtenář v letošním volebním roce musí dávat velký pozor, aby nebyl ovlivněn takovými informacemi. A rád bych zdůraznil osobní názor, že tato forma působení na občana by měla být vyškrtnuta z časopisu financovaného z jeho peněženky. Potud článek Ing. Ivana Kopečného, na který Václavek hned pod čarou následujícími slovy:

reagoval Ing. Jiří

Poznámka k výše uvedené kritice kritiky: K výše uvedené nespokojenosti s publikací faktů, ovlivňujících náš rozpočet, jen několik řádků (když jsou hrazeny z peněz občana, kterého mají informovat). 1 - není-li to poklesek, je to přinejmenším nesolidní, jestliže Parlament mění výši příjmových položek v době již sestavených a čerpaných rozpočtů měst a obcí (dle posledních informací snad ministr financí tuto chybu uznal a chce ji napravit); 2 - dalo by se očekávat, že právě Brno jako regionální centrum dostane územní vyrovnávací dotaci na jednoho obyvatele ve výši, zohledňující to, že desetitisíce obyvatel z okolí Brna využívá v Brně služeb (městská doprava, kultura, odpadové hospodářství, úklid komunikací, městská policie ap.), hrazených úplně či zčásti z rozpočtu města Brna; a jen z dojíždějících, kteří jsou v Brně zaměstnáni, má Brno daňový příjem; 3 - nic proti rozhodovací pravomoci ministerstev v oblasti dotací z rezortních rozpočtů, pokud existují všeobecně přijatelná pravidla rozdělování dotací městům a ztrátovým podnikům, respektive je možná

8

veřejná kontrola, kam tyto dotace jdou; bylo by zajímavé vědět, kolik rezortních dotací (nebo z VPS) například obdržela Praha. V časopise došlo dále k výměně názorů členů redakční rady na téma posttotality. V červnovém čísle ji zahájil Ing. František Navrátil, který pro číslo napsal tento úvodní článek: Co je posttotalitní stát? Nejprve bych se chtěl čtenářům, nebo chcete-li, poplatníkům omluvit, že je tato úvaha za jejich peníze tištěna. V každém případě je nutno respektovat názor, že tento zpravodaj má především informační úlohu. Na druhé straně i jiní vedou různé úvahy a polemiky například v televizi a i tam je to za peníze poplatníků. Nuže, dovolte nám psát o historii a vést úvahy při zachování základní úlohy - podávat informace ze Zastupitelstva, z Rady, o dění v Králově Poli. Chtěl bych rozvinout úvahu pana prezidenta Václava Havla o tom, zda jsme ještě postkomunistický stát, nebo již vyspělá demokracie, jak o tom nedávno hovořil. - Co je znakem demokratického státu? Především je to střídání demokratických vlád republikánů a demokratů, konzervativců s liberály, vlády křesťanských stran se sociálními demokraty atp. Volič se střídavě rozhoduje pro jednu nebo druhou alternativu podle toho, který program je v dané době přitažlivější, která strana má v té době schopnější představitele, a například podle serióznosti těchto představitelů volí různé alternativy, při zachování toho základního - tržního hospodářství a demokracie, tedy při zachování hodnot, pro které jsme se tak jednoznačně rozhodli v listopadu 1989. Voliči ve vyspělé demokracii nehrozí ať skutečné nebo domnělé, nebo dokonce záměrně vymyšlené nebezpečí, že tyto základní hodnoty ztratí v případě vítězství nevládní, respektive opoziční strany. Pokud takové nebezpečí hrozí, nebo z něho máme strach, nebo s tímto nebezpečím někdo straší - pak, podle mého názoru, stále žijeme v posttotalitním státě. Při otištění tohoto článku však došlo ke zkomolení smyslu poslední věty vynecháním této části textu („s tímto nebezpečím někdo straší – pak, podle mého názoru,“; text je označen podtržením), a proto byla v příštím červencovém čísle otištěna příslušná "Oprava". Své stanovisko zde též publikovala členka redakce paní Jana Novotná, která je nadepsala „Posttotalitní stopy v nás" a uváděla v něm doslova: S rozpaky jsem přečetla úvodník "Co je posttotalitní stát?" Ing. F. Navrátila v minulém čísle našeho zpravodaje, s nemenšími rozpaky pak vyslechla nabídku redakce, že mohu na úvahu svého redakčního kolegy dle vlastního uvážení odpovědět. I když dobře vím, že úroveň vysoké politiky, odehrávající se daleko za hranicemi Králova Pole, vytváří kvalitu našeho každodenního života, přesto se domnívám, že do časopisu, věnujícímu se životu našeho velkého, hezkého, kulturního brněnského předměstí, politická polemika celostátního rozsahu nepatří. Také je jednou jisté, že o tom, jak dlouhý bude tah politického kyvadla, zda bude po volbách řídit věci veřejné politické uskupení takové či makové, rozhodné svéprávný volič. Když se ale kolem mne minulého poklidného nedělního odpoledne přehnala po Husitské ulici agresivně rozburácená Kawasaki, řekla jsem si: Proč vlastně ne! Proč se nezamyslet nad stopami totality v našem domě, u sousedů, o dvě ulice dál za náměstím, ve svém srdci. Nezeptat se, proč ještě dnes, v době rozvíjející se konkurence, k nám není některá podavačka vlídnější, proč se zase s kýmsi baví a nás nechá přešlapovat u pultu. Proč nám v deset večer sdělí v soukromé restauraci, že už je kuchyně zavřená a pošlou nás o dům dál. Proč kolem sebe vidíme tolik chamtivosti, nepoctivosti, závisti, nepořádku. Proč se musíme třást o peněženku a někdy snad i o život. Proč na nás naše

9

biografy chrlí braky. Proč ... postoji a příkladu každého z posttotalitní scény vypořádáme.

Záleží, soudím, nás, jak brzy

především na osobním se s nedobrými jevy

Vše už směřovalo k volbám, jak toho byla svědectvím i tato poznámka Ing. F. Navrátila nazvaná "Zastupitelstvo pomalu končí", která se objevila v čísle ze září 1994: Blíží se nové komunální volby, mandát nynějších členů Zastupitelstva brzy vyprší. Zamysleme se poněkud nad tímto čtyřletým obdobím. Stále se hovoří o transformaci ekonomiky, ale v této zemi probíhá transformace celé společnosti - z totalitní na demokratickou. Legislativa v mnoha případech neodpovídá současným potřebám. Nejsou stále ujasněné kompetence a v uplynulém období docházelo k jejich změnám. Mnohdy to bylo dosti složité. Většina členů zastupitelstva se ucházela o svůj mandát, aby pomohla polistopadovému vývoji, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. Mnohdy (zastupitelé) vytrvali na radnici do pozdních večerních hodin, aby se "dohadovali" nad obecními problémy. Za svoji činnost v Zastupitelstvu si jako jedni z mála v Brně neodhlasovali žádné odměny. K posouzení jejich práce jste kompetentní vy, milí občané. Zmínku ještě zasluhuje pasáž, kterou zařadil Ing. J. Václavek jako poslední část rubriky "Paradoxy" a uveřejnil v tomtéž zářijovém čísle. Napsal v ní: Zařazeno po uzávěrce (tj. po 22. srpnu 1994): V pátek 26. srpna t.r. nevěřím při poslechu rozhlasu svým uším. Výkonná rada ODS (Občanské demokratické strany) prý uložila ministerstvu financí České republiky připravit návrh ústavního zákona o zákazu sestavovat jiný rozpočet ČR než vyrovnaný. Ne, že bych byl v zásadě proti vyrovnaným rozpočtům, ale tento způsob mně navozuje obavu, že některé z příštích usnesení Výkonné rady ODS bude ukládat příslušnému státnímu orgánu připravit zákon o vedoucí úloze ODS v České republice. Je přirozené, že ODS bude v Brně usilovat o ovládnutí radnice (podobně jako řada jiných stran). Není už tak obvyklé, aby veřejně známé rozpory mezi dvěma vnitrostranickými brněnskými frakcemi musela řešit Praha - prostřednictvím jí vyslaného zmocněnce. Pragocentrismu si zřejmě Brno užilo dosud málo! Tyto výpady proti jiné politické straně v časopise Královo Pole vyvolaly nespokojenost i protesty a staly se též předmětem jednání na zasedání Zastupitelstva MČ. Šéfredaktor časopisu Ing. Václavek byl proto nucen otisknout v říjnovém čísle ve stejné rubrice "Paradoxy" tuto omluvu: Na tomto místě jsem v minulém čísle zařadil dva odstavce o tom, co se mi v demokratickém politickém systému nelíbí. Vzhledem k reakci části poslanců Zastupitelstva MČ Kr. Pole, že tento měsíčník se nemá zabývat problémy, přesahujícími Královo Pole, se omlouvám, že jsem tyto odstavce zařadil po uzávěrce, aniž by prošly redakční radou. Tehdy už klepaly na dveře obecní volby, kterým je věnována v této KRONICE následující samostatná kapitola.

10

KOMUNÁLNÍ VOLBY Tyto volby se konaly ve dnech 18. a 19. listopadu 1994 a patřily k nejvýznamnějším událostem roku. Jejich příprava v naší MČ začala už před prázdninami, když v červnu 1994 členové Zastupitelstva schválili možnost prezentace jednotlivých volebních stran ve svém měsíčníku a když dále schválili rozmístění vývěsek těchto stran na budově Úřadu MČ na Palackého třídě č. 59. Na mimořádném zasedání konaném 27. června 1994 pak zastupitelé rozhodli, že v listopadových volbách bude do Zastupitelstva MČ Brno-Královo Pole zvoleno opět 30 poslanců. Červencové i srpnové číslo časopisu informační text:

KRÁLOVO POLE

přineslo tento

Možnost volebním stranám pro podzimní volby! Zastupitelstvo městské části Kr. Pole se rozhodlo věnovat v říjnu t.r. dvě stránky uvnitř tohoto časopisu pro předvolební kampaň. Volební strany, kandidující v Kr. Poli, mohou písemně požádat do 31. srpna 1994 (k rukám tajemníka ÚMČ Kr.Pole) o možnost vytisknutí svého textu (neodporujícímu tiskovému zákonu). Zastupitelstvo MČ bude žádosti schvalovat 12. září 1994 (odsouhlaseny budou jen volební strany). Text bude třeba dodat do 19. září 1994 přibližně v rozsahu, který se dá umístit do rámečku, ve kterém je tato výzva. Všechny rámečky budou stejně velké a budou úměrné počtu žadatelů (tento rámeček odpovídá osmi žadatelům). K redakci takovéto dvoustránky budou strany, uveřejňující text, přizvány. V zářijovém čísle časopisu pak byly v souvislosti s připravovanými komunálními volbami uveřejněny tyto dvě výzvy: 1) Výzva občanům Městské části Brno-Královo Pole! Dle ustanovení § 6 zákona o volbách do zastupitelstev v obcích má právo volit ve dnech 18. a 19. 11. 1994 občan České republiky, což musí každý občan prokázat ve volební místnosti zápisen v občanském průkazu. Vyzýváme proto občany, kteří si dosud nezajistili zápis občanství do občanského průkazu, aby tak učinili na matrice Úřadu městské části Brno-Královo Pole, Palackého třída č. 59, I. poschodí dveře č. 8 v pondělí v době od 7.30 h do 16.30 h nebo ve středu v době od 7.30 h do 17.00 h. Zápis o občanství České republiky v občanském průkazu lze vyřídit i na matrikách ostatních Úřadů městských částí v Brně. 2) Výzva politickým stranám a politickým hnutím Vyzýváme politické strany a politická hnutí, které budou předkládat kandidátní listiny pro volby do Zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole, aby ve smyslu ustanovení § 20, odstavce 2, zákona o volbách do zastupitelstev obcí ve lhůtě do 19. 9. 1994 (60 dnů přede dnem voleb) delegovaly dva členy a dva náhradníky do místní volební komise. Jmenování zapisovatele místní volební komise pro volby do Zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole bude zveřejněno na úřední tabuli Úřadu městské části Brno-Královo Pole do 6. 9. 1994.

11

Komunálních voleb v roce 1994 se mohlo zúčastnit svými kandidáty celkem 48 politických stran a 25 politických hnutí registrovaných na Ministerstvu vnitra České republiky. Tuto a mnoho dalších informací se čtenáři dozvěděli v zářijovém čísle ze stati 1. náměstka starosty Ing. Jiřího Václavka nadepsané "Ke komunálním volbám". Oznamoval v ní všem občanům naší MČ Brno-Královo Pole, že se bude volit jednak do Zastupitelstva města Brna (ZMB) a dále do Zastupitelstva městské části (ZMČ). Pro celé Brno bude tentokrát pouze jeden obvod, což prakticky znamenalo, že voliči v Králově Poli budou volit poslance ZMB tak, že u každé strany či hnutí si budou vybírat ze všech 55 kandidátů a při volbě do ZMČ si budou vybírat až ze 30 kandidátů. Každý volič dostane dva hlasovací lístky (pro ZMB a pro ZMČ) a na každém budou uvedeni kandidáti všech politických stran, jež kandidují do příslušného zastupitelstva. Voliči budou mít možnost volit (křížkovat): a) buď jednu volební stranu, b) nebo jednu volební stranu a jednotlivé kandidáty z kterékoli jiné strany, c) případně pouze jednotlivé kandidáty z kterékoli strany. Pokud půjde o možnosti b) či c), může volič zakřížkovat na kandidátce ZMB maximálně 55 a na kandidátce ZMČ Královo Pole maximálně 30 kandidátů. Volby se budou konat ve volebních okrscích, jejichž počet bude v naší MČ 29. To znamenalo, že v každém okrsku mohlo přijít k volbám v průměru 750 občanů. Volič musí být občanem České republiky, v den voleb musí mít nejméně 18 roků, nesmí být u něj zákonná překážka volebního práva a pro volby do Zastupitelstva MČ musí mít trvalé bydliště na jejím území. Odměna za členství v okrskové volební komisi bude činit 500,- Kč a přehled o tom, kdo bude dle adresy svého bytu kde volit, uveřejní říjnové číslo. (Tuto informaci však přineslo až číslo časopisu vydané v listopadu 1994 – poznámka kronikáře). V říjnovém čísle byly v souladu s usnesením Zastupitelstva MČ uveřejněny na dvou stranách texty, jimiž se představily občanům ty politické strany, které kandidovaly v Králově Poli, přihlásily do 31. srpna 1994 svůj zájem o zveřejnění textu a text dodaly v požadovaném termínu do 19. září 1994. Jednotlivé texty se nacházely v sedmi rámečcích, jejichž umístění bylo losováno na zasedání Zastupitelstva MČ 12. září 1994. Kromě toho bylo rozhodnuto, že listopadové číslo časopisu poskytne na dvou stránkách obdobnou možnost pro všech 12 volebních stran v Králově Poli a s touto další prezentací stran vyjádřila souhlas též Rada MČ. Pro předvolební kampaň bylo k dispozici ještě 10 informačních tabulí velkého formátu rozmístěných po Králově Poli a každá ze stran měla k použití ležatou tabuli formátu A3 za výlohami Úřadu MČ na Husitské ulici č. 1. Politické strany na dvou stranách napsaly:

říjnového čísla časopisu o sobě

Rámeček 1. STRANA ZELENÝCH Vážení občané, představujeme Vám naši stranu a občany navržené do Zastupitelstva naší MČ i města Brna a částečně náš záměr v příštím volebním období. Jelikož předpokládáme intenzivní stavební činnost v Králově Poli příští čtyři roky, budeme v tradici naší strany střežit nejen stávající kulturní zeleň, ale budeme dbát i o její rozšiřování pro období

12

předpokládané výstavby. Jistota občanů a jejich možná rekreace v přírodě nesmí být narušena. Dále se zaměříme na dokončení komunikačního systému, který podstatně odlehčí dopravě v obytných čtvrtích. Rovněž budeme usilovat o dokončení sportovišť a jejich uvedení do provozu (včetně koupaliště Dobrovského), abychom dosáhli lepšího využití volného času. V každém případě budeme podporovat soukromé iniciativy při doplňování infrastruktury našeho Králova Pole. Vážení občané, jistě jste již poznali, že jedině Strana zelených má ucelený ekologický program, který bude plnit tak, abychom se i v této oblasti přiblížili západní kultuře - je to náš volební cíl. Kandidátka členů Strany zelených (SZ) do MČ Královo Pole. - Ing. Josef Nekvapil - člen Rady MČ Královo Pole. Narozen 8. 3. 1946 v Brně, stavební inženýr pracující ve funkci stavebního technika, zakládající člen SZ na Moravě a ve Slezsku, předseda revizní komise celostátního výboru. - Ing. Büchner Leopold - narozen 25. 5. 1952 v Brně, zemědělský inženýr pracující ve funkci referenta BOZ a PO na Úřadu MČ Brno-střed, člen SZ od roku 1991. - Ing.arch. Nýdrle Miroslav - člen Zastupitelstva MČ Královo Pole. Narozen 14. září 1927 v Brně, stavební inženýr, důchodce, zakládající člen SZ, předseda komise pro životní prostředí. - Jana Bartáková - narozena 21. května 1956 v Brně, vedoucí provozu v obchodě, zakládající členka SZ. Nezávislí členové na kandidátce Strany zelených se plně ztotožňují s volebním programem SZ. Rámeček 2. (ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ) Vážení občané Králova Pole! Za několik týdnů budete volit své zástupce do Zastupitelstva Králova Pole a Brna. Svěříte jim k řešení záležitosti, které se bezprostředně týkají vašeho dnešního života, ale i blízké či vzdálené budoucnosti. Obecní politika bývala vždy doménou zástupců sociálně demokratických stran. Bylo tomu tak po celou dobu existence první republiky a je tomu tak i dnes ve vyspělých zemích západní Evropy. Životní úroveň širokých vrstev obyvatel těchto zemí dokládá, že politická koncepce sociální demokracie není pouhým teoretizováním. Čeho chtějí sociální demokraté dosáhnout na radnici v Králově Poli a v městě Brně: 1) Na Magistrátě skončit s praktikami vlády rozpolcené strany a účastníků tajné dohody. Dosavadní způsob hospodaření s penězi i s majetkem je třeba dostat pod veřejnou kontrolu. 2) Zamezit výprodeji majetku města, aby příjem z pronájmů zůstal příjmem i v budoucnosti. S odůvodněným prodejen nebo pronájmem nemovitostí ve veřejné soutěži musí být občané seznámeni předem. 3) Změnou organizace práce na úřadech zjednodušit a zrychlit vyřizování záležitostí občanů. 4) V Králově Poli vyřešit tyto problémy: přítomnost strážníků na ulicích, kteří zakročí vždy, kdy je toho zapotřebí; organizace silniční dopravy, parkování a zrychlení hromadné dopravy; koupaliště Dobrovského; poliklinika Dobrovského; tržnice; zvelebení parků; oblast sportovních stadionů; výstavba levnějších bytů; pronájem nebytových prostor pro zdravotní péči a chybějící služby a obchody; rekreační oblasti Sadové a rybníčků nad Sv. Antoníčkem; zpřístupnění hřišť. Sporné klíčové problémy řešit za spoluúčasti všech občanů, kterých se týkají, například formou hlasování všech občanů (plebiscitu). Sociální demokraté chtějí, aby Královo Pole bylo hrdou, moderní a vzkvétající částí a město Brno aby nabylo své dřívější velikosti, co nejméně svázáno centrální mocí v naší krásné spolkové zemi Moravě.

13

Až budete zvažovat svou volbu, uvědomte si, že České straně sociálně demokratické jde o dělnou a pro vás přívětivou královopolskou radnici a o poctivý odborně zdatný Magistrát pro celé Brno. Dobrou volbu komunálních politiků vám za sociální demokracii přeje Ing. Jiří Václavek, 1. místostarosta. Rámeček 3. KOALICE PRO KRÁLOVO POLE Koalice Liberální strany národně sociální, Svobodných demokratů a nestraníků Koalice staví do voleb osobnosti, které mají vlastní zkušenosti s komunální politikou a podrobně znají Vaše problémy a potřeby. Za Koalici kandiduje starosta Králova Pole Ing.arch. Oldřich Prokeš, starosta Sokola Královo Pole Ivan Kolejka, odborník v oblasti tepla, hluku a osvětlení profesor Ing. Jiří Vaverka, současní poslanci v Městské části Královo Pole, pracující v oblasti sociální, sportu, výstavby, zdravotnictví, kultury a informování veřejnosti Ing. František Navrátil, Jana Kubištová a Ing. Oldřich Vinkler, dále odborníci, mající stálý styk s Vámi občany v oblasti zaměstnanecké, služeb, zdravotní a sociální péče. 30 kandidátů = 30 schopných, pracovitých a obětavých lidí ochotných pokračovat v započatém díle ku prospěchu Vás občanů, ku prospěchu Králova Pole Volte koalici LSNS, SD a nestraníků Vaše volba našich kandidátů je zárukou zachování ducha spolupráce a demokratických ideálů na naší radnici Volte naši koalici - zvolíte !!! Královo Pole !!! Rámeček 4. (ČESKOSLOVENSKÁ STRANA LIDOVÁ) Volte jistotu KDU - ČSL Křesťanská a demokratická unie Československá strana lidová - Naše kořeny jsou v konzervativních křesťanských tradicích, které jsou základem evropské kultury. - Naši kandidáti jsou spolehliví lidé s čistou minulostí. - Nespoléháme na "osvícené vůdce", ale na soustavnou práci našich zvolených zástupců. S naším volebním programem se můžete podrobně seznámit 9. 11. 1994 v 18 hodin v zasedací místnosti ÚMČ Královo Pole Husitská č. 1. Rámeček 5. (OBČANSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA) ODS Zveme Vás k volbám Máte příležitost k odpovědnému rozhodnutí Rámeček 6. (KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVY)

14

Místní výbor KSČM Ve volebním programu klademe hlavní důraz na řešení: 1) bydlení, další výstavbu bytů, zejména pro mladé rodiny s dětmi, sociální byty a ochranu nájemníků 2) ekologii, ochranu životního prostředí, parků a zeleně 3) ochranu spotřebitele a zvyšování zaměstnanosti 4) zkvalitňování sociální a zdravotní péče 5) zvyšování bezpečnosti občanů 6) rozvoj vzdělávání, kultury a tělovýchovy 7) účast občanů na řízení a řešení veřejných záležitostí 8) právní subjektivity MČ ve statutu města Brna Tyto zásady chceme uskutečňovat ve spolupráci se všemi občany Králova Pole. Rámeček 7. (SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČESKOSLOVENSKA) Tento rámeček zůstal prázdný s oznámením: Text nedodalo SPR-RSČ Stanovisko k blížícím se komunálním volbám vyjádřil v úvodní stati říjnového čísla rovněž pan starosta Ing.arch Oldřich Prokeš těmito slovy: Vážení občané, je mnoho hodnot, které zásadně ovlivňují náš život. Rodina, zdraví, zaměstnání, bydlení. Zdánlivě nedůležité ve srovnání s tím se jeví téma místní (komunální) politiky. Soupeření stran o přízeň voličů, vzájemné hašteření, praní špinavého prádla, spíše odrazují, než vedou k občanskému životu - hodnotám, jako je spolupráce, fér hra, pomoc potřebným, vzájemná důvěra. Společenské klima, ve kterém jako občané žijeme, již pokládá za samozřejmost naše současné politické prostředí. Pracovní zaneprázdnění a povinnosti v rodině vedou k omezení zájmu o problematiku demokracie a politiky vůbec. Domnívám se, že tento pohled není správný a že je třeba neustále sledovat chování politiků politických stran, že úsilí o demokracii a svobodu nemá konce. Vyjádřením tohoto občanského zájmu o věci veřejné jsou volby. Rozhodujte se, vážení občané, dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nepodceňujte úlohu komunálních voleb. Hodně štěstí a rozvahy Vám přeje Váš starosta (vlastnoruční podpis) Listopadem 1994 končilo funkční období všech členů dosavadního Zastupitelstva MČ Brno-Královo Pole a jako jisté měřítko o jejich podílu na aktivní činnosti byly v listopadovém čísle uveřejněny u jednotlivých zastupitelů údaje o jejich účasti na zasedáních. Zajímavá byla též informace o jejich dřívější a pozdější stranické příslušnosti. Abecední seznam všech zastupitelů obsahuje celkem 33 jmen, neboť tři z nich byli v průběhu funkčního období vystřídáni. Přehled politické příslušnosti jednotlivých zastupitelů a jejich účasti na jednáních ZMČ Brno-Královo Pole --------------------------------------------------------------------Příjmení a jméno zvolen za nyní účast % --------------------------------------------------------------------1. Bárta Aleš KDU-ČSL nezávislý 63,6 2. Benkovič Pavel, Ing. MSDB(SZ) nezávislý 72,7 3. Buchta Stanislav, Ing. KDU-ČSL-nezávislý KDS 84,8 4. Crhová Hana, Ing. OF nezávislá 78,7 5. Čmelík Vítězslav MSDB(HSD-SMS) nezávislý 51,5

15

6. Dvořák Karel, Ing. MSDB(HSD-SMS) nezávislý 100,7. Elederová Jana, Mgr. MSDB(HSD-SMS) 66,6 poslankyní do ledna l994 8. Hanzl Robert, Ing. KDU-ČSL KDU-ČSL 96,9 9. Harth Radim MSDB(LDS) ODA 27,2 10. Hynšt Milan, Ing. ČSS LSNS 66,6 poslancem od února 1994 11. Klecanský Roman MSDB(HSD-SMS) nezjištěno 33,3 12. Kopečný Ivan, Ing. OF-KAN ODS 93,9 13. Kratochvíl Karel KDU-ČSL KDU-ČSL 96,9 14. Kubištová Jana MSDB(HSD-SMS) SD 96,9 15. Kumprecht Marek, Ing. MSDB(SZ) 77,7 poslancem do ledna 1994 16. Mihalovič Ladislav, Ing. OF ODS 66,6 17. Musilová Věra,RNDr.CSc. OF ODS 81,8 18. Müller Jaroslav MSDB(ČSS) ODS 100,19. Navrátil František,Ing. MSDB(ČSS) LSNS 81,8 20. Nekvapil Josef, Ing. SZ SZ 90,9 21. Nýdrle Miroslav,Ing.arch. MSDB(SZ) SZ 93,9 22. Pexídr Bohumil, Ing. OF(KAN) 100,poslancem do února 1991 23. Plšek Jaroslav,RNDr.CSc. OF KDU-ČSL 90,9 24. Prokeš Oldřich,Ing.arch. MSDB(HSD-SMS) SD 100,25. Růžička František, Ing. SZ nezávislý 100,26. Slavotínková Antonie,MUDr.KDU-ČSL KDU-ČSL 90,9 27. Tesařík Igor KAN ODS 84,5 28. Václavek Jiří, Ing. MSDB(ČSSD) ČSSD 100,29. Večerková Jarmila, PhDr. OF nezávislá 96,6 poslankyní od března 1991 30. Vinkler Oldřich, Ing. MSDB(ČSS) LSNS 63,6 31. Vráblík Vladimír, Ing. KSČM KSČM 78,7 32. Zíma Jiří OF nezjištěno 48,4 33. Žák Petr KSČM nezávislý 54,5 --------------------------------------------------------------------Poznámka: MSDB = Moravskoslezský demokratický blok. Byla to koalice pěti stran - viz závorku. Na dvou vnitřních stranách (4-5) listopadového čísla časopisu se ve dvanácti rámečcích prezentovaly strany a koalice, které se zúčastnily voleb Zastupitelstva MČ Brno-Královo Pole. Byly to: Rámeček 1. (OBČANSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA) Vážení občané, znovu uplatněte svoji rozvážnost a odpovědnost nyní poprvé i v komunálních volbách. Stejně tak budou k výkonu svých funkcí přistupovat naši kandidáti. Společně jsme schopni zajistit stabilitu, spokojenost, prosperitu a rozvoj naší obce. ODS Královo Pole Jsem přesvědčen, že zlepšením komunikace a spolupráce s občany a za jejich přispění lze účinně přehodnotit priority nově prováděných akcí organizovaných Zastupitelstvem městské části, ve prospěch občanů Králova Pole. Dále je nezbytné pokračovat v úsilí o zprůhlednění všech aktivit na Úřadu městské části a předložit je veřejné kontrole. Ing. Ivan Kopečný, 2. místostarosta Královo Pole je významné brněnské předměstí. Soudím, že jeho hospodářské i kulturní možnosti přesahují současný stav věcí. Ráda bych pomohla vydobýt naší městské části význam a místo, které jí v Brně historicky náleží. Jana Novotná, úřednice pošty Myslím, že je potřeba vytvářet podmínky pro trvalé oživení výstavby nových bytů a rodinných domků, rekonstrukce a modernizace

16

obecních nájemních domů a zřizování vhodných objektů pro sociální bydlení s pečovatelskou službou pro starší a invalidní spoluobčany. Je třeba též zasadit se všemi výchovnými a sankčními prostředky o zvýšení čistoty našich ulic. Ing. Marie Fialová, projekční kancelář Jsem přesvědčena, že je třeba přenést více pravomocí a větší část z rozpočtu města na městské části. Rozhodování z úrovně městské části například o výstavbě, prodeji, pronájmu místního významu - je osobnější a přehlednější jak pro občany, tak pro zastupitele. Určitě by se zrychlil postup vyřizování. Eva Justová, pracovnice MMB Rámeček 2. KOALICE OBČANSKÁ DEMOKRATICKÁ ALIANCE A KŘESŤANSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA pro komunální volby v městské části Brno-Královo Pole si Vás dovoluje pozvat na setkání s kandidáty ODA a KDS do místního zastupitelstva MČ Brno-Královo Pole. Toto setkání se uskuteční dne 15. 11. v sále Semilassa se začátkem v 18.00 h. ODA Vás rovněž srdečně zve na předvolební mítink dne 11. 11. v 15.00 h na náměstí Svobody za účasti kandidátů ODA do Zastupitelstva města Brna. Dne 15. 11. od 14.00 h proběhne na Zelném rynku neformální setkání s kandidáty a čelnými představiteli ODA. Jste srdečně zváni do informačního střediska ODA na náměstí Svobody, kde budete mít příležitost setkat se ve dnech 1. - 15. 11. s čelnými politiky ODA. KDS Vás zve na mítink dne 14. 11., jenž se bude konat na náměstí Svobody od 16.00 h za přítomnosti předních politiků KDS. Chcete-li nám být nápomocni při naplňování našeho hesla "Bezpečnost - rozvoj - prosperita", s nímž jdeme do voleb, vyjádřete nám svoji podporu. Rámeček 3. (ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ) Nejste dosud rozhodnuti, koho volit na radnice v Brně? Poradíme Vám. Odpovíte-li si kladně na některé z otázek: - Považujete ceny zboží (maso, zelenina) a služeb (doprava, energie) vzhledem k Vašemu platu za nepřiměřeně vysoké? - Myslíte si, že "zástupci" na brněnské radnici se starají víc o sebe než o město? - Máte obavu, že Vás při cestě městem okradou a doma najdete vyloupený byt? - Nemáte za co získat byt pro Vaše začínající manželství? - Jste si nejisti, zda nezůstanete v nemoci či ve stáří opuštěni a bez zdravotní pomoci? - Považujete dosavadní pražské tlumení přirozených a oprávněných brněnských a moravských nároků za nenormální? pak volte ty, kdo tento stav chtějí změnit a hlásí se k filozofii sociálně demokratických stran na Západě, volte Českou stranu sociálně demokratickou a ty jednotlivce z jiných stran, kterým důvěřujete! Na hlasovacích lístcích, které dostanete, je ČSSD uvedena pro Královo Pole (vpravo nahoře) a pro město Brno (vpravo dole). Rámeček 4. (ČESKOSLOVENSKÁ STRANA LIDOVÁ) Volte jistotu KDU - ČSL Křesťanská a demokratická unie Československá strana lidová

17

Co chceme především: - vytvořit v Králově Poli bezpečné, zdravé a pěkné životní prostředí - zajistit dostatečně širokou a fungující síť služeb - připravovat podmínky pro slušné bydlení všech generací - přispět k rozvoji kulturního života a příležitosti ke vzdělání Rozhodněte o svém domově! Rámeček 5. KOALICE Sdružení pro republiku-Republikánská strana Československa Sdružení důchodců České republiky Výběr z komunálního programu: Kandidáti koalice SPR-RSČ, SDČR při své práci v Zastupitelstvu města Brna budou prosazovat - zvýšení bezpečnosti občanů města vydáním jednoznačných obecně závazných vyhlášek, které umožní městské policii v součinnosti s Policií České republiky důrazně potírat narůstající kriminalitu především cikánského etnika, kdy stávající Zastupitelstvo nedokázalo mimo bezzubého hlášení městského rozhlasu cokoli podniknout. - v sociální oblasti se zaměříme mj. na vytvoření důstojných životních podmínek pro staré a postižené spoluobčany, neboť obec jako základní článek státu musí dbát o to, aby tito občané, které asociální politika ODS uvrhla do propasti bídy, nebyli odkázáni na vybírání zbytků z popelnic. - musí být provedena řádná inventarizace bytového fondu v majetku města a tento využívat tak, aby přednost při získání obecního bytu měly mladé rodiny s dětmi, sociálně slabší občané oproti různým jednotlivcům a mafiím hromadně skupujícím byty za účelem spekulace. Záleží však na Vás, jak se v nadcházejících volbách rozhodnete a kdo usedne na brněnské Radnici. Rámeček 6. (KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVY) Zůstal prázdný s oznámením: Vyhrazeno pro KSČM Rámeček 7. HNUTÍ DŮCHODCŮ ZA ŽIVOTNÍ JISTOTY Důchodci za životní jistoty (DŽJ) Hnutí důchodců za životní jistoty je organizací sdružující převážně důchodce a občany předdůchodového věku, ale i zdravotně postižené, sociálně ohrožené i ostatní občany, nezávisle na jejich politických názorech. Členové DŽJ neplatí žádné členské příspěvky. Pod heslem "Za životní jistoty - za důstojné stáří" je uplatňován všestranný zájem o životní úroveň občanů, jak požaduje Všeobecná deklarace lidských práv, vyhlášená OSN. DŽJ usiluje mimo jiné o zákony a právní předpisy, které vytvoří spravedlivý systém důchodového a sociálního zabezpečení, aby se nikdo nemusel obávat o svoji budoucnost. Nyní nás znepokojuje hlavně: všeobecný úpadek národní hrdosti, snižování životní úrovně a bytové těžkosti u velké skupiny lidí, neúnosné zvyšování kriminality a zhoršování zdravotní a lázeňské péče občanů. Dva a půl miliónu důchodců představuje silnou sociální skupinu, a proto máme právo a povinnost mít své zástupce všude tam, kde se nyní rozhoduje o nás, ale bez nás. Zástupci organizací Důchodci za životní jistoty (DŽJ) a Svaz důchodců České republiky (SDČR) se dohodli, že v Brně půjdou do

18

nastávajících komunálních voleb se společnou kandidátkou, protože v jednotě je síla. Zvolení poslanci budou řešit a hájit zájmy důchodců a sociálně slabých vrstev obyvatel. Rámeček 8. (STRANA ZELENÝCH) Zůstal prázdný s oznámením: Vyhrazeno pro Stranu zelených Rámeček 9. MORAVSKÁ NÁRODNÍ STRANA Vážení spoluobčané, zanedlouho dostanete příležitost v komunálních volbách rozhodnout o další budoucnosti města Brna jako celku, i městské části, ve které žijete. Jistě si všichni přejeme, aby nejen Brnu, ale i celé Moravě byla vrácena staletá důstojnost a vážnost založená na respektování jejich práv a na jejím rovnoprávném postavení v rodině historických evropských zemí. Moravská národní strana je vyhraněnou promoravskou politickou silou, jejímž základním programovým cílem je prospěch a rozvoj Moravy, blahobyt a spokojenost obyvatel moravských měst a obcí. Tento základní cíl prosazuje nekompromisně a zásadově. Jsme přesvědčeni, že Moravané jsou schopni řídit a spravovat své věci sami, bez poručníkování, poučování a rozhodování zvenčí. Chceme odbourat současný stav, kdy o všech zásadních moravských problémech se rozhoduje v Praze. Brno v tomto našem snažení hraje prvořadou úlohu a s Vaší podporou jsme odhodláni vrátit mu důležitost a postavení odpovídající významu moravské metropole. Ing. Ivan Dřímal, předseda Moravské národní strany STRANA MORAVSKÉ ZEMĚ Rámeček 10.

1.

2.

3. 4. 5.

6.

STRANA PODNIKATELŮ, ŽIVNOSTNÍKŮ A ROLNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY Hlavní směry komunální politiky Posílení obecní samosprávy a) Zajištění finančního hospodaření b) Omezení státního vlivu Zjednodušení samosprávy a odbourání nadměrné byrokracie a) Fungující samospráva b) Větší zjednodušení samosprávy c) Privatizace komunálních služeb Větší podíl občanů a) Větší vliv občanů na činnost obcí Obecní financování a) Finanční obecní reforma Rozvojové programy a) Humánní rozvoj měst a obcí b) Bezpečnost občanů c) Zdravotnické služby d) Bytová politika e) Modernizace udržování památek f) Více využití kulturních ploch g) Podpora podnikatelů Sociální politika a) Zásady komunální politiky v oblasti sociální b) Zařízení pro děti a mládež c) Sociálně slabší skupiny d) Prevence drogových závislostí

19

7. Komunální politika životního prostředí a) Cíle komunální politiky životního prostředí 8. Komunální politika vzdělání 9. Komunální kulturní politika a) Podpora kultury jako povinnost b) Kultura bez ideologie c) Kulturní vzdělání 10. Komunální politika využití volného času a) Sport a aktivní využití volného času b) Zařízení pro volný čas a sport Rámeček 11. DEMOKRATICKÁ UNIE DEU Nejen prosperita, ale i morálka a právo Oslovujeme občany Králova Pole! Oslovujeme také dosud mlčící většinu a ty, kteří nejsou spokojeni s vývojem naší společnosti! Žádný z našich členů nebyl členem ani kandidátem KSČ, StB a Lidových milicí. Základní cíle naší politiky: - Nejen ekonomický rozvoj společnosti, ale i návrat morálky a práva! - Zákon platí pro každého stejně za všech okolností! - Stát zajišťuje - bezpečnost slušným občanům doma i v ulicích - spravedlivé potrestání zločinců a podvodníků bez ohledu na jejich minulé i současné společenské postavení. Zákon o volbách dovoluje zahájit volební kampaň 8. 11. 1994. My to dodržíme ! ! ! Náš volební program dostanete do svých poštovních schránek. Rámeček 12. KOALICE PRO KRÁLOVO POLE Koalice Liberální strany národně sociální Svobodných demokratů a nestraníků Vážení občané, děkujeme Vám za ohlasy na hlavní programové cíle naší KOALICE. Jsme potěšeni, že vyjadřujete podporu koalici, která staví na zkušenostech svých kandidátů z komunální politiky a není poplatná úzkým stranickým zájmům. Těšíme se na Vaši volební účast Zvolíte-li naši Koalici, zvolíte Královo Pole Oldřich Prokeš, v.r. Kolejka, v.r. Ing.arch. Oldřich Prokeš Ivan Kolejka, starosta Sokola starosta MČ Brno-Královo Pole Brno-Královo Pole Při volbách do Zastupitelstva MČ měli královopolští občané možnost rozhodnout se pro kandidáty některé z těchto dvanácti uvedených stran, hnutí, sdružení či koalic. Pro volby do Zastupitelstva města Brna pak měli těchto možností dokonce osmnáct. Tolik kandidátních listin zaregistrovala brněnská volební komise a na společném hlasovacím lístku byli kandidáti uvedeni v tomto pořadí: 1) Jiná volba - Strana demokratické levice (SDL) 2) Svobodní demokraté - SD(OH) 3) Liberální strana národně sociální (LSNS) 4) Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) 5) Hnutí samosprávné Moravy a Slezska 6) Koalice politických stran - Sdružení pro republiku-Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), Sdružení důchodců České republiky (SDČR)

20

7) Sdružení politické strany Důchodci za životní jistoty (DŽJ) a nezávislých kandidátů Svaz důchodců České republiky 8) Demokratická unie - DEU 9) Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (KDU-ČSL) 10) Strana zelených (SZ) 11) Sdružení politické strany a nezávislých kandidátů - Moravský blok Českomoravská strana středu (ČMSS) a nezávislí kandidáti 12) Moravská národní strana (MNS) 13) Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků České republiky (SPŽRČR) 14) Občanská demokratická strana (ODS) 15) Republikánská strana (RS) 16) Koalice politických stran: Křesťanskodemokratická strana (KDS), Klub angažovaných nestraníků (KAN) 17) Občanská demokratická aliance (ODA) 18) Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) Listopadové číslo časopisu Královo Pole zahajovala tato předvolební vyjádření tří čelných reprezentantů naší MČ, tj. starosty Ing.arch. Oldřicha Prokeše, jakož i obou místostarostů Ing. Jiřího Václavka a Ing. Ivana Kopečného. Pan starosta napsal: Vážení občané, je těžké věnovat svoji úvahu něčemu jinému než volbám. Když slyším toto slovo a jsem přímo vtažen do atmosféry "volebního boje", v podvědomí se mi často vybaví satirická píseň pana Voskovce a Wericha. Je to přesně tak, přehání se, slibuje se, podbízí se. Jsme příliš na začátku demokratického vývoje společnosti (stejně jako po 1. světové válce) a z pozice voliče je příliš málo záchytných bodů, o které se lze bez obav opřít. Jedno hledisko je ale platné obecně, svojí případnou volební neúčastí dáváte šanci všem autoritativním stranám s pevnou stranickou kázní a "jasnými" cíli. Omezit jejich vliv můžete pouze Vy voliči. Přeji si, abyste se zúčastnili voleb a dali tak svůj hlas demokracii. Váš starosta Pan Ing. Jiří Václavek, 1. místostarosta své uvažování nazval "Příště ještě úspěšněji" a uvedl v něm tato fakta: Zastupitelstvo MČ Královo Pole patřilo v Brně k těm úspěšnějším především díky věcnému přístupu zvolených poslanců, kteří se dokázali v naprosté většině případů odpoutat od politikaření a přistupovat k řešení problémů tak, aby to bylo co nejlepší pro Královo Pole. Nelze než si přát, aby tomu tak bylo i v příštím období a nejen na radnici v Kr. Poli. Právě Zastupitelstvo města Brna bylo například ve srovnání se sněmem starostů MČ tím méně pokrokovým orgánem samosprávy. Přeji proto těm, kteří budou v příštím období jako poslanci na radnici v Kr. Poli, aby pracovali za podmínek, kdy je přijata a realizována koncepce: - bydlení v Brně, zaručující, že nikdo nepřijde o střechu nad hlavou a umožňující získání bytu lidem s normálními příjmy, - hromadné dopravy v Brně, upřednostněné před individuální automobilovou dopravou a respektující, že má sloužit občanům, - spravedlivé tvorby rozpočtů jak měst v České republice, tak městských částí Brna (Brno je ze 76 okresů na 7. místě od konce v dotaci na jednoho obyvatele z rozpočtu ČR, ale i v Brně samotném byla pro rok 1994 zvolena cesta udělování milodarů městským částem), - kdy městští strážníci budou "strážit" pořádek v městských částech dle priorit, které vidí zastupitelstva jednotlivých městských částí.

21

A pan Ing. Ivan Kopečný, 2. místostarosta zamyšlení název NA ZÁVĚR VOLEBNÍHO OBDOBÍ:

si zvolil pro své

Při pohledu zpět na uplynulé čtyři roky činnosti v Zastupitelstvu a Radě MČ musím konstatovat, že se podstatně změnil můj názor na možnost rychlého ovlivnění jakéhokoliv problému. Prosazení nové myšlenky do praxe je mnohem zdlouhavější, než byly mé představy. Ale ať jde o překážky legislativní, malých kompetencí na úrovni městské části nebo v nedostatku financí, je stále nutno setrvat v práci a zájmu o zlepšení stavu ve všech oblastech naší činnosti. Nesmíme zůstat spokojeni a smířeni s dosaženým, je to nikdy nekončící práce. Myslím, že jako občané Králova Pole můžeme být na svoji čtvrť hrdi. Je to určitě jedna z nejhezčích částí města. Také trochu zásluhou dnešních pracovníků Úřadu městské části a členů Zastupitelstva. A nesmíme zapomínat i na většinou neznámé členy jednotlivých odborných komisí, kteří mají nemalou zásluhu na všech činnostech v obci. A v souvislosti s nadcházejícími volbami bych rád přesvědčil co nejvíce občanů, hlavně odborníků v jednotlivých profesích, o vhodnosti aktivní účasti při práci na "radnici". I v nadcházejícím volebním období budou pracovat odborné poradní komise, které připravují stanoviska pro rozhodování samosprávy obce. A čím kvalitněji budou pracovat tyto komise, tím efektivnější bude rozhodování obce. Jinak byla v tomto čísle časopisu spousta dalších informací a pokynů ke komunálním volbám včetně detailního přehledu všech ulic a náměstí s jejich rozdělením podle volebních okrsků. Těchto okrsků bylo v naší MČ dohromady 29, v rámci města Brna byly označeny od čísla 106 až po číslo 134 a jejich volební místnosti se nacházely na devíti místech. S jedinou výjimkou to bylo ve školních objektech, a to: Dva okrsky (106 a 107) Základní škola Staňkova 14. Tři okrsky (108-110) Sportovní škola Botanická 70. Tři okrsky (111-113) Vysoká škola veterinární Palackého třída 1-3. Tři okrsky (114-116) Zvláštní škola Palackého třída 70. Tři okrsky (117-119) Gymnázium Slovanské náměstí 7. Pět okrsků (120-124) Základní škola Slovanské náměstí 2. Čtyři okrsky (125-128) Základní škola Košinova 22. Pět okrsků (129-133) Základní škola Herčíkova 19. Jeden okrsek (134) Domov důchodců Kociánka 8. Ve dnech voleb bylo v MČ Brno-Královo Pole zapsáno do voličských seznamů 23.286 občanů a do volebních uren bylo vhozeno 13.570 obálek, což znamenalo, že účast v komunálních volbách činila 58,3 procent. Podle počtu odevzdaných hlasů získala do třicetičlenného Zastupitelstva největší počet osm mandátů (26,7 %) Občanská demokratická strana (ODS). Po čtyřech mandátech (13,3 %) dostali sociální demokraté (ČSSD) a komunisté (KSČM), po třech mandátech (10,- %) lidovci (KDUČSL) a zástupci koalice ODA+KDS (Občanské demokratické aliance a Křesťansko demokratické strany), po dvou mandátech (6,7 %) koalice SD+LSNS (Svobodných demokratů a Liberální strany národně sociální), dále hnutí Důchodci za životní jistoty s nezávislými kandidáty (DŽJ+NK), jakož i Moravská národní strana (MNS) a poslední dva mandáty připadly po jednom (3,3 %) Straně zelených (SZ) a koalici SPR-RČS+SDČR (Sdružení pro republiku-Republikánská strana Československa a Sdružení důchodců České republiky). Bez mandátů pak zůstaly: Demokratická unie (DEU) a rovněž Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků České republiky (SPŽRČR). Členové Zastupitelstva MČ Brno-Královo Pole zvolení v komunálních volbách 1994 - podle úspěšnosti stran

22

----------------------------------------------------------------------Příjmení a jméno Věk roků Bydliště-ulice Volební strana ----------------------------------------------------------------------1. Kopečný Ivan, Ing. 46 Bystřinova ODS 2. Kopecký Tomáš, Ing.arch. 37 Bulharská ODS 3. Fialová Marie, Ing. 59 Svatopluka Čecha ODS 4. Tesařík Igor 35 Tererova ODS 5. Novotná Jana 51 Slovinská ODS 6. Vašíček Jánošík 46 Palackého třída ODS 7. Justová Eva 54 Tábor ODS 8. Netroufal Bohumír 66 Střední ODS 9. Václavek Jiří, Ing. 52 Bulharská ČSSD 10. Pohanková Dana, RNDr. 52 Tyršova ČSSD 11. Petr Jiří, Ing. 57 Božetěchova ČSSD 12. Dvořák Karel, Ing. 48 Sportovní ČSSD 13. Vráblík Vladimír, Ing. 50 Palackého třída KSČM 14. Franek Aleš, PhDr. 48 Charvatská KSČM 15. Krigl Oldřich 55 Malátova KSČM 16. Kučera Ivo 51 Vnitřní KSČM 17. Slavotínková Antonie, MUDr. 48 Tyršova KDU-ČSL 18. Hanzl Robert, Ing. 41 Kostelní zmola KDU-ČSL 19. Slavík Jiří, Ing.,CSc. 48 Hlaváčkova KDU-ČSL 20. Ziemba Karel, Ing. 29 Herčíkova ODA+KDS 21. Buchta Stanislav, Ing. 30 Boženy Němcové ODA+KDS 22. Klvač Zdeněk, Ing. 48 Těšínská ODA+KDS 23. Prokeš Oldřich, Ing.arch. 41 Staňkova SD+LSNS 24. Vaverka Jiří,Prof.Ing.,DrSc. 56 Slovinská SD+LSNS 25. Provazníková Danuše, RNDr. 61 Palackého třída DŽJ+NK 26. Procházka Ladislav, Ing. 61 Svatopluka Čecha DŽJ+NK 27. Krejčí Luboš, Ing. 30 Milíčova MNS 28. Tomšík František,MVDr.,CSc. 55 Poděbradova MNS 29. Válková Jana, MUDr. 54 Střední SPR-RSČ+SD 30. Binka Vojtěch, MUDr. 38 Vodova SZ ----------------------------------------------------------------------Na svém prvním zasedání konaném 5. prosince 1994 složili členové nově zvoleného Zastupitelstva naší MČ tento předepsaný slib: Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České republice. Budu dbát vůle lidu, řídit se ústavními a ostatními zákony České republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život. Potom noví zastupitelé zvolili vedoucí funkcionáře a členy Rady. Novým starostou byl zvolen kandidát vítězné Občanské demokratické strany pan Ing. Ivan Kopečný, který byl v minulém zastupitelstvu MČ 2. místostarostou. Pan Ing. Jiří Václavek, který kandidoval za Českou stranu sociálně demokratickou, byl zvolen l. zástupcem starosty, čímž byl vlastně potvrzen ve své dosavadní funkci, a 2. zástupkyní starosty byla zvolena paní Ing. Marie Fialová, rovněž za nejúspěšnější Občanskou demokratickou stranu. Kromě starosty a dvou jeho zástupců byli do devítičlenné rady MČ ještě zvoleni: Ing. Stanislav Buchta za ODA+KDS, Ing.arch. Tomáš Kopecký za ODS, RNDr. Danuše Provazníková za DŽJ+NK, Ing. Jiří Slavík, CSc. za KDU-ČSL, MUDr. Antonie Slavotínková za KDU-ČSL a Ing. Karel Ziemba za ODA+KDS. Dosavadní starosta naší MČ Ing.arch. Oldřich Prokeš byl kromě členství v novém královopolském zastupitelstvu zvolen za stranu Svobodných demokratů (Občanské fórum) jako jeden z představitelů naší Městské části do Zastupitelstva města Brna. Mezi jeho 55 členů byli zvoleni i dva další Královopoláci, a to Ing. Jiří Václavek za ČSSD

23

a Ing. Rostislav Slavotínek města Brna.

za KDU-ČSL, který se stal též členem Rady

Na svém zasedání 19. prosince 1994 rozhodli členové Rady naší MČ, že pro další zkvalitnění činnosti vytvoří 12 odborných komisí, a to: 1) finanční a majetkovou, 2) kontrolní, 3) bezpečnostní, 4) organizační a výpočetní techniky, 5) stavební, 6) územního plánování, 7) životního prostředí, 8) školskou a kulturní, 9) tělovýchovy, 10) sociální péče a zdravotnictví, 11) bytovou a 12) podnikání a služeb. Podle novoročního prohlášení pana starosty Ing. Ivana Kopečného se měli občané, kteří by měli zájem o činnost v některé z těchto komisí, přihlásit do konce ledna 1995 buď Radě MČ nebo redakci časopisu Královo Pole.

24

VÝSTAVBA A ÚZEMNÍ PLÁN Ve svém novoročním prohlášení se starosta Ing.arch. Oldřich Prokeš obrátil na občany MČ Brno Kr. Pole slovy: Vážení občané, začíná nový rok 1994. Přeji si, aby atmosféra pohody, optimismu a vzájemné tolerance, která je tak vlastní době Vánoc a Nového roku, nás provázela po celý rok. Letošní rok nebude zcela jistě jednoduchý. Bude ukončena privatizace našeho průmyslu, bude zahájena transformace zdravotnictví, na konci roku nás čekají volby. Doufám a přeji si, aby v tomto roce došlo ke stabilizaci naší ekonomiky a k růstu životní úrovně. Stejně jako vy, tak i já, Zastupitelstvo a Úřad naší Městské části uděláme vše, co bude v našich silách, abychom společného cíle dosáhli co nejdříve. Za Zastupitelstvo a Úřad MČ Váš starosta. První místostarosta Ing. Jiří Václavek pak pro své přání všem Královopolákům využil této části komentáře J. Martínka otištěného ve Svobodném slově: "Máme již vše, co jsme po listopadu 1989 chtěli. Ne vše, co máme, jsme chtěli." - a k tomu dodal: Takže do roku 1994 vám přeji hodně zdraví, spokojenosti v rodině i ve vaší činnosti a aby nám všem ubylo něco z toho, co jsme nechtěli. Snad největší pozornost orgánů správy i veřejnosti na sebe soustřeďovaly plány, přípravy a realizace výstavby na území naší MČ. Když časopis Královo Pole přinesl hodnotící zprávu o činnosti Odboru územního a stavebního řízení při Úřadu MČ Brno-Kr. Pole do konce roku 1994, vedoucí odboru Ing. Jiří Sedlák v ní mimo jiné uváděl: Charakteristickým rysem, který se v činnosti územního a stavebního řízení projevil jako zásadní předěl, byla legislativní změna Stavebního zákona s důrazem na povýšení instituce soukromého vlastnictví, což vedlo k podstatnému zvýšení náročnosti a zodpovědnosti při vedení těchto řízení a jejich celkové komplikovanosti. Druhým okruhem změn, které muselo územní a stavební řízení obsáhnout a řešit, byl průběh transformace hospodářství s převáděním nemovitého majetku na nové subjekty. Třetí skupinou, zasahující do prováděných řízení dle novely Stavebního zákona a která se ve svých konečných důsledcích stala nejproblematičtější, byla problematika navrácení majetku v rámci restitučních zákonů. Uvedené právní a majetkové změny se ve výstavbě a stavebních činnostech projevovaly enormním nárůstem aktivit, které vstupovaly do územních a stavebních řízení. Z velkých rozhodujících akcí řešených na území naší MČ to například byly: Areál Boby Centrum, Severojižní magistrála, Technologický park Bovis, Pavilon fakulty "Farmacie" Vysoké školy veterinární, Elektrofakulta Vysokého učení technického, Dům s pečovatelskou službou, Charita Staňkova, Integrovaný dům na Rostislavově náměstí atd. V oblasti řešeného územního řízení pak to mimo jiné byly: Velký městský okruh - Lesnická (správně třída Generála Píky),

25

Terminál Městské hromadné dopravy - ČSAD a ČSD Brno-Královo Pole, Velký městský okruh - tunel Dobrovského, občanské zahrady - Slovanské náměstí, Církevní nemocnice - Kociánka aj. Pokud pak šlo o pracovní zaměření Oddělení územního rozvoje a majetku Úřadu MČ v roce 1994, jeho vedoucí paní Ing. Eva Hromádková v souhrnné zprávě pro časopis napsala: Hlavní náplní práce na tomto oddělení je komplexní příprava výstavby v MČ Královo Pole (správně Brno-Královo Pole) a hospodaření se svěřeným nemovitým majetkem. Na úseku územního rozvoje připravujeme zástavbu pozemků v majetku města Brna cizími investory. Jedná se například o volné plochy na Mojmírově náměstí, kde je plánovaná výstavba polyfunkčních objektů - obchody, služby, kanceláře, byty a garáže. Na Mojmírově náměstí se také plánuje umístění pošty. Na Rostislavově náměstí se připravuje výstavba domu lékařské péče a bytů. Mezi další akce patří příprava družstevní bytové výstavby při ulici Kociánka, kde po realizaci bude postaveno asi 100 bytových jednotek. Půjde též o výstavbu zařízení souvisejících s automobilovou dopravou na pozemcích u Svitavské radiály (garáže, autoservisy, čerpací stanice). Začínají práce na přípravě Velkého městského okruhu Dobrovského, jakož i okolních staveb u plánovaného napojení na Svitavskou radiálu, integrovaného objektu na nároží Purkyňova Královopolská, příprava rekonstrukce areálu Božetěchova - Metodějova a další drobnější akce. Územní rozvoj naší MČ zajišťuje zpracování a evidenci mapových a plánovacích podkladů pro výstavbu v (Brně-)Králově Poli, koordinaci stavebních akcí, zadávání studií na plánovanou výstavbu a zároveň zajišťuje projednání majetkoprávních záležitostí v souvislosti s přípravou výstavby Na úseku investic jsou připravovány a zajišťovány akce hrazené z rozpočtu naší MČ a probíhá zde také spolupráce i příprava akcí zajišťovaných jinými organizacemi (Magistrátem města Brna, DIO apod.). Z těchto akcí jmenujme aspoň některé: Skála Myslínova, Kanalizace Myslínova a Sladkovského, cyklistické stezky, vstup do Semilassa, likvidace mostu na ulici Antonína Macka, bezbariéové přechody, demolice Mojmírovo náměstí, kanalizační sběrač Soběšice - Královo Pole, Domy sociální péče a Penzion Kabátníkova Ptašínského (příprava k zahájení), teplofikace ulice Střední, oprava portálů, oprava mateřských škol Purkyňova, Božetěchova 65, Vackova, posluchárna a vytápění na škole Staňkova aj. Referát majetku zajišťuje komplexní správu majetku svěřeného MČ (Brno)-Královo Pole - budovy škol, mateřských školek, některé pozemky, garáže a nebytové prostory. Soustřeďuje se zde evidence žádostí o využívání jednotlivých prostorů (kromě bytů), tyto žádosti se vyřizují až po úroveň vyhotovení nájemní smlouvy. Na správu a údržbu domů byly vybrány tři kanceláře, jejichž činnost je řízena a korigována referátem majetku. Celkem jsme od správy nemovitostí převzali asi 300 bytových domů. Kromě běžné údržby se provádějí plánované velké opravy a rekonstrukce (například kotelny Charvatská a Slovanské náměstí), v současné době je nutné zahájit postupnou instalaci měřidel tepla. Pro částečné vyřešení bytové situace budou realizovány půdní vestavby a pro prověření této možnosti ve svěřených domech je zadáno zpracování studie půdních vestaveb. Hned v lednovém čísle 1994 uveřejnila v časopise Ing. Hromádková tuto pozoruhodnou stať o přípravě bytové výstavby v Králově Poli: Podle územního

plánu je jako rezerva

26

pro bydlení vyčleněno území

podél ulice Kociánka směrem na Soběšice. V souladu s tímto plánem je připravována výstavba rodinných domků a nízkopodlažních bytových domů v lokalitě Na Kopcích, mezi ulicemi Kociánka, Křivého a Mojžíšova. Před vlastním zahájením přípravy výstavby bylo nutné vyřešit majetkové vztahy na tomto území a výsledným řešením je založení družstva všech vlastníků pozemků, na kterých se bude stavět. Hned po svém založení vypsalo družstvo výběrové řízení na investora domků a bytových domů - výběrové řízení bude ukončeno 15. ledna 1994. Po tomto datu bude upřesněn typ rodinných domků a bytů, jejich přesný počet a cena. Záměrem této výstavby je zajistit bydlení pro střední vrstvy obyvatel a zcela bude vyloučena individuální luxusní výstavba. Počítá se s umístěním asi 100 bytových jednotek v nízkopodlažních bytových domech a v rodinných domcích. Z tohoto množství bude část bytů v majetku obce a dalších současných vlastníků a zbytek domků bude pro ostatní zájemce o tento druh bydlení. Kromě vlastních bytů zde budou postavena společná zařízení pro všechny obyvatele - obchod, dětské hřiště, zelené plochy apod. Zahájení výstavby je plánováno již v tomto roce (1994) a s dokončením se počítá v roce 1995. Důležitou akcí výstavby bylo budování Přestupního terminálu před královopolským nádražím Českých drah, což se mohli čtenáři časopisu dovědět v březnu 1994 jak na otištěném schématu, tak i v doprovodném textu, jehož autorkou byla opět Ing. Hromádková: V současné době je u nádraží pouze konečná stanice tramvaje. K zastávkám autobusů Městské hromadné dopravy je to příliš daleko a možnost přestupu na mimobrněnskou autobusovou dopravu není žádná. Účelem výstavby terminálu je soustředit všechny druhy dopravy do jednoho prostoru tak, aby byla zajištěna jejich návaznost. Umístění přestupního terminálu je plánováno do prostoru přemostění pod Svitavskou radiálou před nádražím. Zde budou vybudovány sjezdy a nájezdy na radiálu a jedna z výrazných změn je ukončení mimobrněnské autobusové dopravy v prostoru před nádražím. Tyto autobusy zatím projíždí celé Brno až na Ústřední autobusové nádraží Zvonařka. Tímto opatřením se vyřadí průjezd mimobrněnských autobusů Palackého třídou. V prostoru terminálu je zajištěn přestup na městskou hromadnou dopravu, a to jak na tramvaj (zůstává zachována konečná stanice), tak na dva okruhy autobusové dopravy. Jeden okruh je veden po Svitavské radiále směrem z vnitřního Brna, Lesné atd., trasa těchto autobusů vede pod tělesem radiály zpátky. Po druhém okruhu budou jezdit autobusy směrem od Žabovřesk, Řečkovic apod. Pro průjezd těchto autobusů bude vybudováno propojení komunikací Božetěchova - Budovcova mezi objekty Podniku bytového hospodářství a METY tak, aby autobusy mohly plynule projíždět okruhem zpátky na svou trasu. Těmito plánovanými úpravami se docílí pohodlného přestupu mezi všemi druhy dopravy - vlak, tramvaj, autobusy MHD a mimobrněnské autobusy. Jednotlivé okruhy automobilové dopravy na sebe budou navazovat, ale nebudou se protínat, čímž se v prostoru před nádražím vytvoří pohodlná pěší zóna, kde nebude docházet ke kolizím mezi chodci a automobily. Osobní automobilová doprava se předpokládá pouze cílová, sjezdem z radiály do Králova Pole nebo sjezdem na parkoviště před nádražím. Investorem celé akce je DIOmB (?Dopravní investiční odbor města Brna) a v současné době se zpracovává zadání stavby. A hned pro následující 4. číslo (dubnové) časopisu tuto zajímavou informaci doprovázenou plánkem - pod názvem:

27

připravila

Předpokládaná výstavba Ponava-City V rámci záměru regenerace Ponavy zde bude vystavěno městské centrum, které bude navazovat na již dokončenou stavbu Boby-Centra. V první etapě Ponava-City bude zastavěno území mezi ulicemi Sportovní a Střední v úseku od areálu BVaK (?Brněnské vodovody a kanalizace), který bude přestěhován až po prodlouženou ulici Šumavskou. Celý tento prostor bude zastavěn podle regulačních zásad dvoupodlažními až sedmipodlažními budovami, kde budou umístěny převážně finanční instituce, administrativní prostory, komunikační a kulturní prostory jako konferenční sály, restaurace a kluby, místa pro obchodní schůzky apod. Počítá se také s využitím budov pro prodejní prostory, pasáže atd. V celém komplexu se také bude počítat se sportovními aktivitami menšího rozsahu, s bydlením ve vyšších patrech budov i s výstavbou hotelu. Nutné je také vybudovat potřebné technické zázemí, sklady a garáže. Kromě vlastních budov zde bude vytvořeno atraktivní prostředí s uplatněním zeleně a drobné architektury, které bude nabízet možnosti neformálních kontaktů a odpočinku. Dalším požadavkem je také vytvoření nových přístupů do komplexu Boby-Centra a budoucího Aquaparku. Zde se předpokládá netradiční pojetí pěších mostů. Podmínkou úspěšného fungování je mimo jiné také dopravní dostupnost Ponava-City, která je zajištěna v návaznosti na ulici Sportovní (Svitavská radiála) a dále na již vytvořenou komunikační síť, jež bude ještě doplněna o prodloužení ulice Šumavské. Taková jsou fakta zatím z dostupných studií plánované výstavby a v současné době (duben 1994) byly zahájeny přípravy staveb a projekční práce. Otázek výstavby se zčásti dotýká i článek člena redakční rady časopisu Ing. Františka Navrátila, otištěný v březnovém čísle a nadepsaný - PROBLÉMY KRÁLOVA POLE: Je jich opravdu hodně a celá řada je spojena s bývalým majetkem ČsTV. Došlo k privatizaci celé řady sportovišť, a to bez účasti Úřadu MČ, který neměl a nemá žádné možnosti do tohoto procesu zasahovat. Máme dnes privatizovaný a uzavřený Plavecký stadion a Zimní stadion. Spíše se však chci věnovat majetku bývalé TJ Spartak Královopolská strojírna. Poměrně bezproblémové je sportoviště na Srbské č. 4, vrácené v restituci Sokolu Královo Pole. Už kolik místností v bývalé sokolovně bylo pronajato pro provoz nočního klubu Pitkin, který je terčem kritiky okolních občanů. Z výtěžku za pronájem je částečně kryt dnešní rozpočet Sokola. V minulosti býval kryt z rozpočtu Besedního domu a dnešního kina Morava, kde býval Sokol spoluvlastníkem, ale podle zákona zde nemá nárok na restituci. Bývalý stadion TJ královopolská strojírna na Srbské ulici na kopanou je nyní majetkem firmy LeRK. Plánovaná výstavba firmy v tomto prostoru je její soukromou záležitostí. Podle regulačního plánu zde musí být zachována sportovní činnost, to však projekty splňují. Kritika Úřadu MČ, respektive Zastupitelstva MČ stran této výstavby není tudíž na místě. Regulační plán, který počítá s prodloužením silničního spojení z ulice Riegrovy na Vodovu a Purkyňovu, byl přijat dříve, než firma LeRK přišla s Plánem na výstavbu a od tohoto dopravního řešení bylo zatím upuštěno. Majitelem zbylé části areálu, přístupné z Vodovy ulice (Kluziště, sportovní hala atd.), je nyní TJ Královo Pole. I zde je nyní plánována výstavba, o tom je však podrobnější zpráva na jiném místě. Zbývá Koupaliště na Dobrovského ulici. Kdysi bylo v akci Z vy-

28

budováno někdejším Národním výborem a později předáno do majetku TJ Spartak Královopolská strojírna (dávno před rokem 1989). Spartak je prodal soukromé firmě a ta v nedávné době jiné soukromé firmě. Doufejme, že zde bude provoz zachován v dosavadní podobě. Na začátku byla představa, že privatizace vše vyřeší. Ukazuje se, že v mnoha případech problémy nastoluje. Některým z uváděných zařízení, jejichž provoz je určen širší veřejnosti (Plavecký stadion, Zimní stadion, Kluziště Vodova, Koupaliště Dobrovského), by zřejmě bylo lépe v rukou města. V případě zamýšlené výstavby firmy LeRK v prostoru stadionu na Srbské ulici šlo o takzvané Multicentrum, které vyvolalo podobně jako Občanské zahrady na Slovanském náměstí mezi obyvateli naší MČ v roce 1994 takový ohlas a přímo rozruch, že oběma těmto záměrům je věnována další samostatná kapitola. V říjnovém čísle časopisu se čtenáři od Ing. Hromádkové dověděli tyto další podrobnosti o postupu příprav výstavby ve dvou lokalitách na Mojmírově náměstí: Jedna z nich je nároží Mojmírova náměstí a Chaloupkovy ulice, kde se předpokládá výstavba polyfunkčních objektů několika investorů. V nových objektech budou navrženy obchodní prostory, služby, kanceláře a byty v horních patrech. Dvorní trakt bude využit pro hromadné garáže. V současné době (říjen 1994) probíhají jednání s dosavadními uživateli o uvolnění části pozemku a dále jsou připravovány ke schválení nájemní smlouvy pro novou výstavbu. Se zahájením prvních staveb se počítá v dubnu 1995. Druhá lokalita se nachází na opačném konci Mojmírova náměstí, kde je již v plném proudu uvolňování pozemku pro budoucí výstavbu. Část starých domů již byla asanována a asanace ostatních budou pokračovat. V tomto uvolněném prostoru se plánuje výstavba nové pošty ve spolupráci s dalším investorem, který bude znám během října 1994. Také u této výstavby předpokládáme zahájení na jaře 1995. Pro kratší a pohodlnější přístup na poštu na Mojmírově náměstí máme v úmyslu jednat s vlastníky domů na Palackého třídě o možnosti vybudování přímého průchodu. Kromě toho zde podala informaci o vyhlášce schválené Radou města Brna o přijetí dílčích změn a doplňků Územního plánu města Brna. Koncept tohoto plánu byl vypracován a zveřejněn Útvarem Hlavního architekta Magistrátu města Brna na úředních tabulích již v únoru 1994 s žádostí, aby písemné připomínky byly k plánu zaslány nejpozději do 11. dubna 1994. Plán projednala rovněž Rada naší MČ Brno-Kr. Pole a odeslala připomínky k následujícím oblastem: 1) U ploch vyznačených pro sport je nutné stanovit podmínky možné funkční náplně (doplňkové činnosti, komerce prostorového regulativu). 2) Navrhujeme rozšíření plochy pro zástavbu při západní straně ulice Kociánka souvisle s přihlédnutím ke stávající parcelaci. 3) Vyznačení rezervní plochy pro trasu komunikace Kostelní zmola Kociánka. 4) Využití plochy podél komunikace Hradecká zpracovat v návaznosti na variantu dopravy Metro (výhled a současnost); chybí zde zakreslení výrazného pruhu zeleně. 5) V návrhu Územního plánu chybí rampa Hradecká - Palackého třída (Mánesova). 6) Krajinnou zeleň doporučujeme změnit na zeleň s možností budování drobných objektů - dětská hřiště, minimální zázemí.

29

7) Doporučujeme upravit prostor u ulice Červinkova - omylem je plocha zeleně zakreslena do sportovního areálu Vodova. 8) Stanovisko k záměru prodloužení ulice Riegrova bude předloženo městu Brnu po projednání v Komisi výstavby, v Radě a v Zastupitelstvu MČ Brno-Královo Pole. 9) Těžební prostor Královopolské cihelny a zástavba není správně zakreslena - nemůže zde být ZPF (? Zemědělský půdní fond). 10) Žádáme o ujasnění, zda v ploše pro bydlení je možno počítat s výstavbou hromadných garáží - podzemních nebo nadzemních. 11) Upozorňujeme na areál Sportovního střeleckého stadionu, zda by nebylo vhodnější zdůraznit funkci zeleně - lesa. 12) Podél Velkého městského okruhu (VMO) u Královopolské doporučujeme vyznačit plochu dopravy pro parkování. 13) Mezi ulicemi Metodějovou a Kollárovou vyznačit plochu pro místní komunikaci podle RP (?Rozvojového plánu) Králova Pole. 14) U lávky - Koleje Purkyňova nahradit plochu smíšenou plochou zeleně. 15) Vyhledat místo pro poštu na Mojmírově náměstí - plocha TS. Vedle toho byly na Útvar Hlavního architekta odeslány i další připomínky, které došly na úřad naší MČ. Na základě projednání všech připomínek a doplňků bude upravený návrh Územního plánu předložen ke schválení Zastupitelstvu města Brna. Zmíněná vyhláška by měla sloužit jako podklad pro zahájení některých staveb v celém Brně a na území MČ Brno-Kr. Pole se týká, podle Ing.Hromádkové v říjnovém čísle časopisu, vymezení funkčních ploch v těchto oblastech: - Plochy městské zeleně v prostoru mezi ulicemi Kabátníkovou a Hrnčířskou. - Zvláštní plocha nemocnic severně od ulice Kociánka (církevní nemocnice). - Smíšená plocha při křižovatce Velkého městského okruhu a Svitavské radiály. - Plocha pro dopravu mezi ulicemi Hradeckou, Svitavskou radiálou, Dalimilovou a Božetěchovou. - Velký městský okruh, úsek Dobrovského I. - Plocha prodloužené ulice Šumavské (zařazena mezi veřejně prospěšné stavby). Na konci této kapitoly bude vhodné ještě zmínit tyto důležité pokyny a směrnice pro "přidělování nebytových prostor", jak byly uveřejněny v čísle časopisu z června 1994: Rada MČ (Brno-)Královo Pole schválila na jednání 2. května 1994 Metodický pokyn pro nakládání s nebytovými prostory a přidělování půdních vestaveb. Na vyřizování jednotlivých případů se podílejí jak příslušné odbory Úřadu MČ, tak Rada MČ a správce bytových domů (dříve takzvaná Domovní správa). Jednotlivé půdní vestavby budou realizovány na náklady žadatelů. Nově přidělované nebytové prostory 1. Správce hlášenkou nahlásí uvolnění nebytových prostor. 2. Odbor finanční a majetkový zajistí vyvěšení oznámení o uvolnění nebytových prostor na úřední desce nejméně 30 dnů a zveřejnění v časopise Královo Pole. 3. Na odboru finančním a majetkovém se evidují žádosti o přidělení nebytových prostor. 4. Komise podnikání a služeb provede výběr mezi žadateli a vydá doporučení i s výškou nájmu a dobou nájmu. Po projednání žádost

30

postoupí komisi majetkové. V případě, že je mezi uchazeči nabídka provozování lékařské péče, projedná i komise zdravotní. Všechna doporučení jdou do Rady MČ. 5. Po projednání v Radě MČ uvědomí odbor finanční a majetkový žadatele o výsledku. 6. Odbor finanční a majetkový postoupí správci fotokopii výpisu z usnesení Rady MČ o přidělení a správce firmy sepíše nájemní smlouvu. V případě, že se jedná o obchodní místnost, vyžádá si správce ještě souhlas,oddělení živnostenského Úřadu MČ dle zákona č. 116/90 sb. Po obdržení podepíše smlouvu se žadatelem. 7. Správce předá nebytové prostory žadateli a bude je spravovat. Prodlužování smluv na nebytové prostory 1. Správce předá 2 měsíce před ukončením nájemního poměru odboru finančnímu a majetkovému podklady k prodloužení smlouvy. 2. Komise podnikání a služeb a následně komise majetková doporučí Radě MČ k odsouhlasení prodloužení pronájmu nebytových prostor s výškou nájmu a s délkou pronájmu. 3. Odbor finanční a majetkový postoupí správci fotokopii výpisu z usnesení Rady MČ o přidělení a správce sepíše nájemní smlouvu. V případě, že se jedná o obchodní místnost, vyžádá si souhlas oddělení živnostenského Úřadu MČ dle zákona č. 116/90 Sb. Po obdržení podepíše smlouvu se žadatelem. 4. Správce předá nebytové prostory žadateli a bude je spravovat. Vyřizování půdních vestaveb 1. Žadatel se informuje u správce o technickém stavu objektu a o možnosti půdní vestavby. 2. Žadatel si zajistí vyjádření všech dostupných nájemníků, realizace půdní vestavby není však podmíněna jejich souhlasem. Úřad MČ vyvěsí po dobu 30 dnů informaci na úřední tabuli. 3. Žadatel si zajistí vyjádření na bytovém referátu (na sociálním odboru Úřadu MČ). 4. Komise výstavby posoudí žádost (žádosti) a vydá doporučení s výstavbou. Souhlas s výstavbou bude udělen Radou MČ. 5. Na základě souhlasu Rady MČ vydá správce žadateli souhlas s výstavbou. 6. Žadatel si na své náklady vypracuje Projektovou dokumentaci (PD) a správce v zastoupení vlastníka vede další postup (požádá o stavební povolení, vykonává technický dozor na stavbě, žádá o kolaudaci). 7. Po kolaudaci bytový referát vydá souhlas s uzavřením nájemní smlouvy a správce uzavře nájemní smlouvu o užívání bytu.

31

OBČANSKÉ ZAHRADY A MULTICENTRUM Hned na první straně lednového čísla časopisu byly otištěny dvě ilustrace modelu parku na Slovanském náměstí se znázorněním připravované rekonstrukce parku na Občanské zahrady, což vyvolávalo mimořádný zájem královopolských občanů. Jeden snímek ukazoval situaci zdola od Husitské ulice a druhý z opačné strany od ulice Skácelovy. Zamýšlené změny se setkávaly s rostoucím nesouhlasem veřejnosti, a proto v dubnu 1994 přinesl časopis na třech kresbách přehled osazení parku na náměstí stromy v roce 1992, dále záměr úprav roku 1994 a pro srovnání ještě původní stav z roku 1913. Už v únorovém čísle informoval starosta MČ Ing.arch. Oldřich Prokeš čtenáře o postupu podobných akcí a zdůrazňoval, že při realizaci jakéhokoliv záměru, ať by šlo o budovu, komunikaci, veřejnou plochu, park či o inženýrské sítě, dochází vždy ke střetu zájmů. Ve městě totiž, podle pana starosty, není plocha, stavba nebo místo, které by někomu nepatřilo, nemělo své sousedy a nebylo součástí buď krajiny, nebo osídlení v tom nejširším slova významu. Realizace každého záměru závisí nutně na dohodě mezi těmi, kteří vlastní, užívají nebo chrání předmětnou nemovitost, nebo s ní sousedí a mezi těmi, kteří prosazují nový záměr. Nejsnáze a bez větších problémů lze zbourat dům a na jeho místě postavit nový, skácet suchý strom a vysadit nový, opravit komunikaci, technické sítě apod. Větší problém je, když nový dům má být širší, delší, vyšší, prostě jiný, když nová výsadba je v jiné druhové skladbě dřevin, když vzrostlý strom je nahrazen mladým, nebo když komunikace má být širší, či s jiným povrchem. Největší problém s výrazným střetem zájmů a s nepochopením zainteresovaných stran zpravidla nastane, když budovy mají ustoupit komunikaci nebo zeleným plochám, popřípadě zelené plochy výstavbě budov či komunikací. Proto je důležité, aby fungovaly mechanismy přenosu informací o záměrech a aby byl dostatečný prostor k jejich projednávání, čemuž je podřízena celá procedura stavebního řízení. Vše začíná volebními programy, ve kterých strany nebo volební uskupení formulují své záměry. Pokud je Zastupitelstvo přesvědčeno o prospěšnosti některé uvažované akce a chce napomoci jejímu uskutečnění, přijme formou usnesení souhlas se záměrem, který pak je podkladem pro zpracování studie. Zpracování studie je zadáno ve variantách jednomu nebo několika autorům. Po jejich odborném posouzení je výsledná varianta navržena pro další rozpracování do formy urbanistické studie s regulačními prvky. Ta je vyvěšena na úřední tabuli minimálně 30 dní a v naší MČ je to za výlohou Úřadu MČ na Husitské ulici. Tam se s touto studií může seznámit široká veřejnost, která je kromě toho o rozsáhlejších záměrech informována v časopise Královo Pole. Připomínky jsou shromažďovány a projednávány v komisích Rady MČ, která doporučí s příslušným zdůvodněním záměr k projednání v Zastupitelstvu MČ. Na jeho zasedání je potom daný návrh buď schválen nebo pozastaven se zadáním dopracovat podklady k záměru. Nové materiály se projednají obdobným postupem a v konečné fázi je návrh buď potvrzen - bez či s úpravami, nebo zamítnut. Teprve po přijetí návrhu je zahájeno územní řízení a po projednání

32

ve všech zákonem stanovených organizacích a institucích je vydáno územní rozhodnutí. Až v tomto okamžiku lze požádat o stavební povolení, které je předpokladem pro zahájení stavby. Uvedený postup byl uplatněn i při zpracování záměru zrekonstruovat park na Slovanském náměstí a zpřístupnit ho jako kultivované společenské a relaxační prostředí ve formě takzvaných Občanských zahrad. Ty by měly sloužit jako velká obytná zahrada a měly by být využívány k posezení, k setkání s přáteli, k odpočinku, ke hrám dětí, k setkávání mládeže apod. Cílem bylo vytvořit v tomto prostoru příjemné venkovní prostředí, které by aktivně užívali obyvatelé všech generací. V plánu rekonstrukce se počítalo se současným rozčleněním parku na tři výškově rozdílné terasy. Horní terasa měla být určena pro dětské hry (pískoviště, prolézačky) pod dohledem dospělých, jakož i pro relaxaci důchodců. Mezi horní a střední terasou měl být postaven zahradní pavilon jako citlivá architektonická solitéra. Počítalo se v něm s umístěním cukrárny, čajovny a kavárny s kapacitou asi 100 míst a rovněž zde mělo být sociální zařízení, které by kapacitně stačilo pro všechny návštěvníky parku. Horní terasa by plynule přecházela na střechu pavilonu jako společensko-odpočivný prostor a hlavní funkcí pavilonu by bylo zabezpečit návštěvníkům zahrad možnost kultivovaného zázemí. Střední terasa by byla věnována možnosti pobytu v přírodě a na celé její ploše měl být obytný trávník. Na spodní terase by pak byla založena alegorická výsadba - zahrada času. Hlavním momentem tohoto prostoru by byly stromy různého stáří vysazované v pravidelných intervalech a dále kamenná kronika Králova Pole. Všechny prostory parku by byly propojeny vodním prvkem, když z horní terasy by byl veden podzemní i povrchový potok přes jezírka až do působivé fontány v zahradě času. Pro tyto účely tu byla navržena recirkulace vody. Při návrhu obnovy zeleně v parku se v maximální míře vycházelo Z jeho původní koncepce a předpokládalo se zachování lipové aleje po obvodu, dále vzrostlých kaštanů, Lípy svobody apod. Pro novou výsadbu se navrhovaly atraktivní ale přitom odolné dřeviny, které jsou vhodné pro naše podnebí, například javor, olše, osika, akát a jeřáb. Tento popis záměru vytvořit ze Slovanského náměstí Občanské zahrady uveřejnila v časopise paní Ing. Eva Hromádková, vedoucí Oddělení územního rozvoje a majetku Úřadu naší MČ. Podle údajů pana starosty MČ Ing.arch. Oldřicha Prokeše, které se objevily na stránkách časopisu v dubnu 1994, bylo vypracování studie na tuto rekonstrukci zadáno architektu Vladimíru Sittovi již v únoru 1992. Studii dokončil v červnu téhož roku a v době od 1. srpna do 19. září 1992 byla vyvěšena na úřední tabuli MČ na Husitské ulici č. 1. Zastupitelstvo MČ už v říjnu toho roku uložilo starostovi, aby zajistil realizaci podle návrhu arch. Sitty, s nímž byla v prosinci 1992 podepsána smlouva na zpracování projektové dokumentace až do úrovně zadání stavby s termínem do 31. července 1993. V červenci 1993 byla na základě výběrového řízení uzavřena smlouva s PaedDr. L. Hrstkou o poskytnutí finančních prostředků na zajištění realizace celého záměru v roce 1994 do šesti měsíců od vydání stavebního povolení. Koncem roku 1993 bylo na základě žádosti zahájeno územní řízení a 31. ledna 1994 bylo vydáno příslušné územní rozhodnutí. Mezitím byla královopolská i širší veřejnost vícekrát informována o záměru přeměnit park na Slovanském náměstí na Občanské zahrady. Nebylo to jen v časopise Královo Pole, ale také na stránkách denního tisku, dále v rozhlase i v televizi a projekt byl vyvěšen jak na úřední tabuli, tak v zasedací místnosti Úřadu MČ a konaly se i dvě besedy s občany na toto téma. Od září 1993 se začaly objevovat v Králově Poli petice proti

33

realizaci projektu a různým organizacím byly zasílány protestní dopisy. Přicházely však rovněž petice na podporu projektu, jakož i souhlasné individuální dopisy. V únoru 1994 se objevil anonymní leták "Zabraňte zničení parku", který byl roznášen do poštovních schránek. Posléze 14. února 1994 přišlo odvolání Regionálního sdružení, podepsané v z. J. Drápalovou, což ve svém důsledku znamenalo jednak ohrožení realizace projektu jediného ekologického parku v Brně a dále, že by naše MČ mohla nenávratně přijít až o 24 miliónů Kč, vázaných účelově na rekonstrukci parku a o další 2 milióny Kč, které byly vloženy do projekce a do nákupu vzrostlých stromů v Maďarsku. V anonymním letáku se mimo jiné uvádělo: Vážení spoluobčané, bojujeme slovem i perem již půl roku proti realizaci navrhovaného a na naše poměry gigantického projektu - přeměny starého parku se vzrostlými stromy v takzvané Občanské zahrady s pohostinským zařízením uprostřed s "krásným" názvem Skleník se zimní zahradou ... podporovaného starostou arch. Prokešem, pány radními a poslanci. Starosta ocitoval tuto pasáž z letáku ve své stati na titulní stránce březnového čísla časopisu, ve které napsal: Vážení spoluobčané, již tři roky se pokouším spolu s poslanci a pracovníky úřadu vytvářet podmínky důvěry vedoucí k občanské pospolitosti. Tři roky bojů s městem o každou pravomoc, abychom mohli řešit problémy MČ ve všech souvislostech. Tři roky pochybností nad smyslem své práce bez potřebných pravomocí v oblasti bydlení, bezpečnosti, sportu, majetku, rozpočtových pravidel... Přes to všechno tři roky nesmírně zajímavé práce, tři roky získávání určitého respektu na městě a vztahů s občany. Toto je v poslední době výrazně narušené rozesíláním protestních dopisů všude a všem. Nemusím líčit radost, se kterou mí a naši "přátelé" tuto situaci sledují. Principiálním těžištěm těchto střetů je chystaná rekonstrukce Slovanského náměstí. Zde totiž nejde o stavbu pavilonu ve svahu, nebo o jiné rozmístění stromů. Každý rozumný občan připustí, že člověk si po tisíciletí vytváří umělé prostředí, aby ho chránilo před nepohodou, dávalo mu pocit bezpečí, pohody a krásy. Že každý strom nebo keř má omezenou délku svého života, že hodnota zeleně ve městě je z velké míry otázkou estetickou. Že každý problém má mnoho řešení a každý má právo na jiný názor, ale že pouze někdo má ZODPOVĚDNOST za zvážení argumentů a konečné ROZHODNUTÍ. Jde o otázku DŮVĚRY. Důvěru nelze nařídit, lze si ji pouze získat. Důvěra je měřítkem úspěšnosti politika, pokud chce být nadále politikem a ne zlatokopem. Já počítám s možností kandidovat v podzimních volbách za stranu Svobodných demokratů. Stranu, která má morálku a je schopna čerpat poučení ze svých chyb. Není něco v pořádku, když jsou občané ochotni podpořit lži a polopravdy obsažené v anonymním letáku, bez toho, že by se zajímali o vlastní problematiku a chtěli znát fakta. Není něco v pořádku, když chtějí zůstat raději "za záclonami" svých bytů, odkud budou sledovat, posuzovat, pomlouvat a závidět svým spoluobčanům, místo aby podpořili vytvoření kultivovaného veřejného prostranství, kde se mohou vzájemně "vidět" a "slyšet". To je cílem mým a jsem přesvědčen, že také většiny občanů. Jsem přesvědčen, že svoboda nesmí znamenat samolibost, beztrestné lhaní a nezodpovědnost. Svoboda musí být provázena zodpovědností, znalostmi, slušností a trpělivou prací. Z výše uvedených důvodů požádám dne 28. března na 23. schůzi Zastupitelstva městské části (Brno-)Královo Pole poslance, aby se

34

vyjádřili k výsledkům starosty.

mé práce a případně i k

mému setrvání ve funkci S úctou Váš starosta.

Stanoviska příznivců a odpůrců rekonstrukce se značně vyhrotila, konflikt se prohluboval a bylo třeba hledat východisko. Z čelných funkcionářů MČ se k tomu snažil přispět též 2. zástupce starosty Ing. Ivan Kopečný na stránkách časopisu, kde otiskl v dubnu 1994 pod názvem "Park na Slovanském náměstí" následující stanovisko: Zastupitelstvo MČ (Brno-)Královo Pole schválilo v roce 1992 studii pana arch. Sitty. S blížícím se termínem realizace této akce vyvstaly otazníky kolem nového pavilonu navrženého v rámci této studie. Odpůrci hovoří o zastavění plochy parku a možných negativních dopadech na životní prostředí z hlediska hluku, dopravy materiálu a odpadů a vlivu velké koncentrace osob v případě restauračního zařízení a s tím souvisejícím dopadem na udržování klidu a pořádku v širokém okolí. Příznivci hovoří o ucelené koncepci návrhu, možnosti setkávání i za nepříznivého počasí v zimě a doplnění o celoroční zeleň v rámci krytého pavilonu. Základní idea znovuobnovení parku je všemi přijata. Otázka pavilonu souvisí s jeho využíváním, a proto byly v předstihu zahájeny práce na Provozním řádu parku a s tím souvisejícím provozem pavilonu. V připomínkovém řízení jednotlivými komisemi Rady MČ se projevila tendence udržet etickou úroveň podle ideového záměru celé akce vytvořit vhodné místo pro setkávání občanů a nutno připomenout, že se jedná hlavně o občany mající dostatek volného času, tedy děti, maminky a důchodce. Omezující připomínky typu bezalkoholického a nekuřáckého provozu jsou toho výrazem. Na jednání Rady MČ dne 21. února 1994 došlo k velmi zajímavému kompromisu. Vzhledem k tomu, že přísné omezující podmínky provozu jsou v protikladu s lukrativností, ziskem restauračního provozu a tedy nesplněním původního záměru touto komerční činností vyzískat prostředky na provoz celého parku (hlídání, náklady na údržbu a ošetřování), je nutno si při návrhu těchto podmínek uvědomit i nutnost případných finančních nároků na provozování ze strany MČ (Brno-)Kr. Pole. Proč tedy vůbec pavilon stavět? Pro nový přístup k celé problematice z hlediska, že MČ bude dotovat provoz parku a při obhájení stanoviska, že pavilon bude z architektonických důvodů realizován - objevila se myšlenka doplnit ideové řešení parku o novou dimenzi a místo restaurace s vinárnou vybudovat uvnitř pavilonu například veřejnou knihovnu a čítárnu časopisů a novin, s občerstvením typu mléčného baru. Proto se Rada MČ rozhodla vypsat výběrové řízení na provozovatele pavilonu a celého parku Slovanského náměstí s tím záměrem, že vhodné řešení bude ku prospěchu všech občanů Králova Pole. Koncem března 1994 byla na Slovanském náměstí provedena dosadba obvodové lipové aleje o celkem 19 již vzrostlých lip, které byly dovezeny z Maďarska. Dále bylo z aleje přesazeno 7 málo vzrostlých stromů do školky k dalšímu dopěstování a zároveň bylo odstraněno 17 konkurenčních a havarijních stromů jak v lipové aleji, tak i na jiných místech parku. Tyto práce nesouvisely s výstavbou už několikrát zmiňovaného pavilonu, který byl předmětem diskusí a námitek občanů. Zastupitelstvo naší MČ na svém jednání 28. března 1994 neodsouhlasilo návrh na odvolání starosty Králova Pole. Tato zpráva byla zařazena po uzávěrce 23. 3. ještě do dubnového čísla časopisu. O měsíc později se čtenáři z informací o jednání Zastupitelstva MČ také dozvěděli, že starostovi Ing.arch. Prokešovi bylo uloženo projednat s Petičním výborem režim, podmínky a funkci parku na Slovanském náměstí a že někteří zastupitelé diskutovali s občany hlavně o rekonstrukci

35

parku na domu.

zvláštním zasedání konaném

v sále královopolského

Besedního

Červnové číslo časopisu pak přineslo tuto pasáž z dopisu, který poslal JUDr. Svetozar Vítek, bytem Palackého třída č. 138, Ing. Jiřímu Václavkovi, 1. místostarostovi Úřadu MČ: DEJTE PARKU ZELENOU Vím, jak těžko se pracuje Zastupitelstvu MČ (Brno-)Kr. Pole a jeho vedení v podmínkách nepřesné legislativy, nedořešených vztahů s velkou radnicí, neujasněných poměrů dědictví z minula a neurčitostí v zajišťování financí. Proto oceňuji výsledky jeho práce a soudím, že spory kolem parku na Slovanském náměstí nemohou být důvodem k jednání o důvěře starostovi. Ochrana přírody nemůže být jen samoúčelnou péčí o zeleň, ale o přírodu pro lidi a lidmi oživenou. I v minulosti bývaly parky se svými hudebními pavilony a promenádami společenskými středisky, jak k tomu směřuje i projekt arch. Sitty. Snaha o nové řešení vždy naráží na hájení starého, ale negace nesmí být programem, i když je zvýhodněna tím, že nenese odpovědnost za to, co se neudělá. Známým příkladem podobných problémů je Paříž: jaké pobouření vyvolala kdysi stavba Eiffelovy věže, výstavba Palais Pompidou, vytvoření skleněné vstupní pyramidy v Louvru - dnes ozdob jedné z evropských metropolí. Věřím, že park na Slovanském náměstí se stane živým společenským centrem v Kr. Poli, se souhlasem většiny občanů. Ještě než se rozjela naplno kampaň ke komunálním volbám, objevilo se v srpnovém prázdninovém čísle časopisu znění referátu "Veřejný prostor - nositel obnovy společenského života v obci", který přednesl královopolský starosta Ing.arch. Oldřich Prokeš rok předtím (1993) na konferenci nazvané: Brno - město uprostřed Evropy. Protože se týká problematiky parku na Slovanském náměstí, nechť je zde text referátu uveden v plném znění: Veřejný prostor byl a stále ještě je odrazem politického a kulturního života minulého období. Období potlačování odlišností, individualismu, stírání rozdílů vedoucí k tvůrčí pasivitě a impotenci. Zvykli jsme si chodit po stejných ulicích, se stejnými povrchy, obdobnou zelení, stejnými odpadkovými koši, lampami a lavicemi. Typizace a uniformita vnějšího světa tak vstoupily, podporovány informačními médii, do našeho vědomí a u mnohých z nás v něm přetrvávají, ať si chceme či nechceme připustit, dodnes. Záměrně byl tlumen spolkový život a vytváření neformálních sociálních skupin občanů. Společenské prostředí, které nás provázelo, bylo na jedné straně reprezentováno pracovním kolektivizmem, na straně druhé uzavřeným rodinným kruhem, zabývajícím se pouze svými vlastními existenčními problémy, Obnova veřejného prostranství je jedinečným tématem, jehož řešení může výrazně urychlit obnovu společenského vnímání kreativnosti, vede k vytváření nových kulturních vzorců, tolerantnosti, sociální citlivosti a estetického cítění. Obnova veřejného prostranství, to je boj s vědomím a zažitými zkušenostmi občanů, za získání jejich důvěry při cestě do neznáma tvůrčí rozmanitosti, za získávání myšlenkové a hmotné podpory potřebné pro uskutečnění záměru. Poslanci, členové Zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole, při vědomí všech rizik a obtíží, přijali náročný program postupné obnovy veřejných prostranství, který je možno shrnout do těchto základních bodů: 1. Zastavit odumírání zeleně a rozpad povrchů ulic a náměstí v Králově Poli a zajistit jejich běžnou údržbu.

36

2. Postupně rekonstruovat nejvíce poškozené části parků, vnitrobloků, ulic a náměstí. 3. Vytvořit ze Slovanského náměstí, urbanistického centra Králova Pole veřejný prostor, jehož kulturní hodnota bude inspirativní pro další vývoj našich společenských a lidských vztahů, bude podporovat jejich vznik a rozvoj. Stane se krystalizačním jádrem rozvoje kreativnosti a kulturnosti veřejných ploch ve svém okolí. Tento posledně jmenovaný záměr byl k ideovému a projekčnímu zpracování zadán rodákovi z Králova Pole, nyní žijícímu v australském Sydney, přednímu zahradnímu architektovi Vladimíru Sittovi. Architekt Sitta pojal tento náročný úkol jako pokus přesvědčit občany, že veřejný prostor je zde pro ně. Pokus vytvořit prostor duševní a fyzické obnovy sil, sociální komunikace, individuálního rozjímání a "zastavování se". Projekt dostal pracovní název "Občanské zahrady". Důvodem tohoto pojmenování byla, jak uvádí architekt Sitta, skutečnost, že - cituji: "Současná odborná terminologie si přivlastnila pojem park a zobecnila ho do takové míry, že původní význam slova se dnes téměř ztrácí. Park tradičně reprezentoval výsek krajiny, její idealizovanou zkratku, byl napodobením přírody. Pojem zahrada navozuje naopak pocit intimnější propojenosti se životem člověka. Je to místo intenzivního dialogu s přírodou, místo nezřídka hýčkané, plné "zásuvek" času, místo, jehož existence je podmíněna aktivitou člověka. Bez jeho spoluúčasti zodpoví příroda otázku zahrady po svém - vrátí místu zdánlivou anarchii a vitalitu sebeobnovy. Zahrada potřebuje ze všech výtvorů člověka nejvíce času ke svému dokončení a nejméně ke svému zániku. Pokračování zahrady potřebuje spoluúčast mnoha generací. Zahrada je místo, kde lze sousedsky posedět, tu a tam něco uštípnout, přesadit, ale současně i kontrolovat ničivé vlivy." Před námi poslanci stojí při prosazování tohoto náročného projektu nejedno úskalí. Jde zejména o tyto problémy: - jak získat podporu veřejného mínění a orgánů činných v územním řízení při projednávání realizace projektu, který je mimo zkušenost většiny z nás, - jak získat na jeho realizaci finanční prostředky mimo napjatý rozpočet městské části, - jak zajistit jeho provoz, údržbu a ochranu, aby nedošlo ke znehodnocení celého záměru a ke ztrátě důvěryhodnosti před veřejností. Dosavadní zkušenosti z prosazování záměru do realizace jsou rozporuplné, ale veskrze nadějné. Finanční náročnost celého projektu je značná. V současné době máme reálně přislíbeno formou sponzorství asi 80 % předpokládaných výdajů. K pokrytí zbývající částky se snažíme jednak snížit náklady v jednotlivých položkách rozpočtu (například prodejem prvků mobiliáře vyráběných v menších sériích, snižováním spotřeby materiálu apod.), jednak hledáme další finanční zdroje (například příspěvky od nadací podporujících projekty pro handicapované občany a od dalších subjektů). Provozní náklady budou zajišťovány jak z rozpočtových příjmů městské části, tak z příjmu Nadace pro rozvoj zdravých a moderních životních podmínek v Králově Poli. Závěrem bych se rád vrátil k hlavní myšlence svého příspěvku. Věnujme veřejnému prostoru pozornost, síly a prostředky, které si

37

zaslouží. Veřejný prostor je společenského života v obci.

jedním

z

hlavních

nositelů

obnovy

Mimořádný zájem královopolské veřejnosti na sebe soustředil rovněž záměr pronikavé přestavby areálu fotbalového stadionu na Srbské ulici firmou LeRK, spol. s r.o. Tato firma hodlala vybudovat na pozemku tohoto stadionu víceúčelovou sportovní a komerční stavbu - takzvané Multicentrum, které mělo mít deset podlaží a z toho dvě podzemní. Kryté tribuny kolem fotbalového hřiště by měly kapacitu pro 14.000 sedících diváků, což tvořilo necelou polovinu kapacity stávajícího stadionu až pro 30.000 lidí. Prostory pod konstrukcemi tribun by sloužily sportovní vybavenosti pro fotbalový klub i pro širokou veřejnost. Dále by tam byl bazén, rehabilitační a zdravotnické zařízení, televizní studio, místnosti pro školící a vzdělávací programy pro veřejnost, provozovny služeb a sběrny oprav, kancelářské plochy aj. Dále by se tu nacházela banka, prodejní plochy zboží každodenní potřeby, rychlé lidové občerstvení i restaurační provoz. Pod úrovní hrací plochy by bylo zřízeno parkování a trvalé garáže asi pro 1000 automobilů. Ve třech nejvyšších podlažích nad úrovní zakrytí tribun by mělo být umístěno hotelové zařízení, které by bylo jako tříhvězdičkové dostupné pro běžnou občanskou klientelu, jakož i 75 bytů. Hotelové pokoje a byty v těchto podlažích by měly mít před sebou směrem dovnitř objektu i do okolního prostoru představeny kaskádové terasy a střešní zahrady intenzivně osázené uměle zavlažovanou zelení. Už v lednovém čísle časopisu se čtenáři dozvěděli, že někteří občané využili možnosti na jednání Zastupitelstva naší MČ vznášet své připomínky a návrhy a že se týkaly hlavně navrhovaných regulačních podmínek v oblasti ulic Purkyňova - Vodova - Srbská v souvislosti s přestavbou fotbalového areálu ve vlastnictví firmy LeRK. Dále se zde uvádělo, že návrh regulačních zásad v uvedené oblasti stáhlo Zastupitelstvo z programu jednání až do doby zpracování tří variant dopravního napojení oblasti tak, aby byl co nejmenší dopad na životní prostředí. Zároveň byla firma LeRK požádána, aby rozsah přestavby stadionu znovu zvážila. Na jaře 1994 jednali členové Zastupitelstva MČ s občany o těchto problémech na zvláštním shromáždění v Besedním domě a tehdy byl také poslanec Zastupitelstva Ing.arch. Ladislav Mihalovič jmenován vedoucím expertní komise, od které se očekávalo, že zhodnotí únosnost i rozsah plánovaných aktivit, dopravního řešení a vliv na životní prostředí s ohledem na záměr výstavby firmy LeRK, spol. s r.o. na Srbské ulici. Na základě doporučení této komise by pak Zastupitelstvo MČ dále jednalo o zadání regulačních podmínek výstavby v této oblasti. Do podstaty sporu o stavbu Multicentra lze aspoň částečně proniknout seznámením se s argumenty uváděnými v informačním letáku, který vydala firma LeRK a jenž byl podepsán Bořivojem Krestou: Vážení spoluobčané, ... Opakovaně se objevují neúplné, zkreslené či přímo nepravdivé informace pocházející od skupiny lidí, kteří pod heslem veřejného prospěchu mají svoje ryze soukromé a úzké zájmy - například zachovat v přilehlém prostoru natrvalo řadové garáže, povolené dočasně. Dovolte nám proto zveřejnit touto cestou další důležitá doplňující fakta o okolnostech přípravy výstavby Multicentra. Informační záměr je s vedením Úřadu městské

ve stadiu studie, která byla konzultována části a záměr byl vcelku kladně přijat i

38

Zastupitelstvem Králova Pole. Ze strany vedení Králova Pole bylo investoru sděleno, že by bylo vhodné spojit přípravu záměru s vyřešením dalších dopravních problémů této městské části. Z toho důvodu je také na firmě LeRK požadována finanční spoluúčast na vybudování veřejných městských komunikací v blízkosti stavby Multicentra. Samotný objekt Multicentra nevyvolává asanace rodinných domů a regulaci dopravy. Dá se na pozemek dnešního stadionu umístit s určitými úpravami tak, aby k asanacím rodinných domů a ke změnám dopravy nedošlo ihned v prvním období výstavby a provozu. Je však nutno zdůraznit, že například propojení ulic Riegrovy a Červinkovy není vyvoláno projektem Multicentra, ale bylo odsouhlaseno už v koncepci návrhu regulace uliční sítě z období počátku tohoto století. Postup a požadavek Úřadu městské části je v zájmu většiny občanů a odpovídá běžné praxi v přípravě větších investic ve vyspělých zemích, kde je investorům ukládána povinnost souběžně s jejich investicí zainvestovat i veřejné komunikace a sítě. Z hlediska veřejného zájmu je požadavek Úřadu městské části na dořešení uliční a dopravní sítě a napojení na okruh v Králově Poli správný a rozumný, i když přináší komplikace soukromému investorovi a několika občanům. Úřad městské části zadal a má v současné době k dispozici čtyři varianty dopravního řešení celé oblasti. Varianty prověřují napojení Multicentra a možnost propojení ulic Riegrovy a Červinkovy. Dostatečně tak budou podloženy rozvahy o výhodách, nevýhodách a důsledcích, které by toto koncepční řešení dopravy přineslo. Úřad městské části svolá komisi, která varianty posoudí co nejdříve a co nejobjektivněji. Diskuse se také týká velikosti objektu Multicentra. Záměr vybudovat Multicentrum v té podobě, jak zde představujeme, je radikálním, ale jediným možným způsobem současného řešení ekonomických problémů, spojených s udržením sportovních aktivit ve městě. Náplň stavby je vyvážena tak, aby sporty, které si samy na svůj provoz nevydělají, mohly být podporovány z výtěžku ziskových činností a provozů v budově. Provoz fotbalového stadionu s krytými tribunami pro 14.000 sedících diváků (dnešní kapacita je 30.000) s dalšími přidruženými sportovními provozy (bazén apod.) vyžaduje dle ekonomických rozborů právě tolik přidružených aktivit, aby byl rozpočet na provoz Multicentra vyrovnaný při splnění nevyhnutelného požadavku na návratnost úroků z investičního úvěru. Většinou emotivně laděná kritika velikosti Multicentra vychází z představy, že město je navždy stálá, neměnná věc. Taková představa je správná například u historických památkově cenných jader měst. Je však zcela nevyhnutelné, že mimo překrvená centra se města rozvíjejí a transformují. Jednotlivé stavby, bloky a celé čtvrti v průběhu generací mění svoji velikost a měřítko. Jistě většina z nás nepochybuje, že Brno má trvalé ambice stát se plnokrevným evropským velkoměstem s patřičnou úrovní velkorysé vybavenosti. Je běžným jevem při rozvoji velkoměsta, že směrem k okraji města nacházíme větší stavby, s větším měřítkem, než mají starší čtvrti rodinných a bytových domů, které původně centrální část rozšiřovaly do volné krajiny a město ukončovaly. Požadavek přizpůsobit stavbu nového stadionu měřítku rodinných domů je nesmyslný o to více, že v těsném sousedství stojí věžové panelové domy, patrné ve všech dálkových pohledech - například od Slovanského náměstí. Měřítko těchto paneláků je v příkrém rozporu s měřítkem okolních rodinných domů. Paradoxem je, že nejhlasitějšími kritiky architektury Multicentra jsou lidé, kteří panelové bloky v minulém režimu projektovali ve velkém.

39

Architektonický návrh Multicentra ukazuje, jak je možno intenzivně osázenými kaskádovými terasami a zahradami přinést znovu zeleň do města i do těch míst, ze kterých již dávno vymizela. Tím, že tři nejvyšší obytná patra Multicentra ustupují, se opticky snižuje výška stavby a rozhodující pro vnímání je výška mohutné římsy 22 metrů nad úrovní ulice Srbské. Lanové konstrukce nad střechami nebudou díky své nehmotnosti a subtilnosti prakticky vůbec vidět. Ti, kdo kritizují navrhovanou kapacitu parkovišť pod stadionem, si pravděpodobně neuvědomují, že při očekávaném stupni motorizace všechny tyto automobily dříve či později potkají na ulici před svým domem. Je pak určitě lepší vykázat těmto vozům místo pod zemí, které je jinak pro veřejnost nevyužitelné. Sem mohou být přemístěna i auta z dnešních řadových garáží, které ke kvalitě životního prostředí rozhodně nepřispívají. Fotbalový stadion v Králově Poli jsme zdědili z minulosti zanedbaný, zdevastovaný a dnes již téměř v nefunkčním stavu.Cvičily zde generace občanů a sportovců. Tato tradice nás zavazuje. Buďme si však vědomi, že žádné významné městské sportovní zařízení pro veřejnost dnes není možno vybudovat a provozovat bez významného doprovodného programu komerčního. A je třeba zdůraznit, že tyto aktivity kladně ovlivní celkovou ekonomiku, prosperitu a význam městské části a přinesou velmi atraktivní nové pracovní příležitosti (odhadem v Multicentru asi 1000). Nakonec si položme otázky: Bude tato stavba pro občany Králova Pole nebo proti nim? Podaří se malé skupině lidí, vehementně hájící úzké soukromé zájmy, zablokovat užitek pro celou městskou část? Bylo by škoda, kdyby nesvornost a negativismus několika občanů přispěly k prodloužení neutěšeného stavu našeho zanedbaného města, jehož zvelebení je naším společným úkolem. Argumentace tohoto letáku byla sice velmi pádná a místy až sugestivní, ale přesto členy Zastupitelstva naší MČ nepřesvědčila. Když projednali stanovisko expertní komise pro posouzení dopravně urbanistických studií Králova Pole mezi ulicemi Dobrovského, Hradeckou a Palackého třídou (v souvislosti se záměrem výstavby na fotbalovém stadionu firmy LeRK), uložili Radě MČ, aby prodloužení Riegrovy ulice v návrhu nového Územního plánu města Brna zamítla. Kromě toho se zastupitelé shodli na tom, že bude nutno nově stanovit možnou výšku římsy eventuálního nového objektu na zmíněném stadionu na Srbské ulici. Zprávu o tom přineslo červencové číslo časopisu Královo Pole. V tomtéž čísle byla rovněž zmínka o setkání občanů s poslanci Zastupitelstva naší MČ 2. června 1994, kde se snad nejvíce hovořilo o uvažované přestavbě fotbalového stadionu FC LeRK. A ještě navíc byla hned na titulní stránce tohoto čísla otištěna velká ilustrace letecký pohled na část Králova Pole kolem stadionu na Srbské ulici s tímto textem: Snímek v poslední době velmi diskutované oblasti kolem stadionu SC KRÁLOVOPLSKÁ (přestavby fotbalového stadionu FC LeRK, dostavby sportovní haly a obchodního střediska UNISPORTEM, včetně SC KRÁLOVOPOLSKÁ). V horní části je bývalá TESLA a úplně vlevo je stavba 1A etapy TECHNOPARKU.

40

BYTOVÁ PROBLEMATIKA Časopis Královo Pole uveřejnil informaci o činnosti Úřadu naší MČ na poskytla patrně vedoucí sociálního Uvádělo se v ní:

v prosinci 1994 také zajímavou "Úseku bydlení", kterou redakci odboru paní Jaroslava Poláková.

Hospodaření s byty bylo zabezpečeno do února 1992 odborem bytového hospodářství, pod který byl též zařazen Podnik bytového hospodářství (PBH) V. Po organizačních změnách byl odbor bytového hospodářství sloučen s úsekem živnostenského podnikání pod názvem Odbor živnostenského podnikání k 1. březnu 1992. Z činnosti odboru byly vyjmuty výměny bytů a přidělování bytů, tyto úkony od tohoto data vykonával Magistrát města Brna (MMB). K 1. květnu 1993 byl bytový úsek připojen k sociálnímu odboru, oddělení sociálních služeb. Z úseku bytových záležitostí byly vyčleněny nebytové prostory, jejichž správa byla zařazena do oddělení majetku. Od března 1994 byl úsek bytových záležitostí rozšířen o slevy na nájemném, od května 1994 byly v souvislosti s pověřením správou domů MČ předány zpět výměny a pronajímání bytů. V průběhu hodnoceného období došlo ke snížení stavu pracovníků ve vztahu k rozsahu činnosti, ze šesti v roce 1991 na dva v roce 1994. V roce 1991 bylo pronajato 130 bytů, v roce 1992 - 34 bytů, v roce 1993 - 30 bytů a k 15. listopadu 1994 - 26 bytů. Kromě pronajímání bytů byly zabezpečovány přechody nájmů bytů, vedení kartotéky bytů a nájemníků, byly vyřizovány dotazy soudu a další administrativní činnosti spojené s prací úseku. Byla zpracována databáze žadatelů o byt a všechny evidované žádosti byly aktualizovány k 1. lednu 1994. Od května 1994 byly v úseku zabezpečovány výměny bytů a příspěvky na nájemné. Bytovou problematikou se v úzké spolupráci s úsekem bytových záležitostí zabývala bytová komise Rady MČ. Společně byl zpracován návrh vyhlášky o hospodaření s byty a tato vyhláška byla Zastupitelstvem MČ Brno-Královo Pole v červnu 1994 schválena s platností od l. července 1994. Od počátku roku 1994 přešly do správy naší MČ byty celkem ve 288 nájemních domech, které se nacházely ve 54 ulicích. Dalo se to vypočítat z následující stati Ing. Šárky Švancarové ze Správy nemovitostí města Brna, uvedené již v lednovém čísle časopisu: OBECNÍ BYTY V KRÁLOVĚ POLI Na základě Statutu města Brna a po dohodě se správou nemovitostí s účinností od 1. ledna 1994 přecházejí obytné domy dle přílohy č. 8 Statutu města Brna do správa Městské části Brno-Královo Pole. Městská část Brno-Královo Pole vypsala výběrové řízení na správce bytového fondu. Byly vybrány tři firmy pro tři oblasti, v nichž budou firmy zajišťovat správu, provoz a údržbu bytového fondu svěřeného městské části (viz níže). Do doby předání novému správci zajišťuje údržbu a provoz Správa nemovitostí města Brna prostřednictvím svých dosavadních Domovních a bytových správ, které se starají i o domy nám nepřevedené. Zároveň Vás upozorňujeme na zvýšení nájmu dle vyhlášky č. 176/93

41

Sb. s tím, že platba nájemného za měsíce leden a únor 1994 bude provedena současně v měsíci únoru 1994 inkasním střediskem (změna proti oznámení v listopadovém čísle). V případě, že máte stálou platbu na sporožiru, nezapomeňte provést změnu stálého příkazu. Písemnou informaci o úpravě nájemného obdržíte od Správy nemovitostí města Brna v průběhu měsíce ledna 1994. OBLAST 1 Promt, s.r.o. - kancelář Berkova 111, Brno - od 1. 1. 1994 vedoucí p. V. Horníček ----------------------------------------------------------------------Ulice Čísla domů ----------------------------------------------------------------------Boženy Němcové 10, 12 Bulharská 56, 57, 63, 76, 101, 102 Bystřinova 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20 Červinkova 1 Havlišova 2, 4, 6, 14, 16, 18 Herčíkova 1, 25, 27, 29, 31, 33, 35 Hradecká 2, 4, 6, 12, 16, 18 Kubešova 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14 Mánesova 5, 7, 9, 11, 17 Mečířova 49 Purkyňova 1, 5, 7, 9, 13, 15, 19, 48, 50, 72, 81, 85, 87, 88, 91, 94, 112 Ramešova 2, 3 Skácelova 2A, 34, 36, 39, 39A, 41, 41A, 53, 53A Svatopluka Čecha 12, 40, 99A, 99D, 101A, 101D Těšínská 1 Tyršova 5, 6, 48, 50 Vodova 41, 51, 53, 92, 99, 107, 111 ----------------------------------------------------------------------V Oblasti 1 je 98 domů v 17 ulicích. OBLAST 2 Inops, s.r.o. - pravděpodobně na Božetěchově 2 - od 1. 2. 1994 ----------------------------------------------------------------------Dobrovského 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15 Domažlická 4, 8, 10 Charvatská 17A, 44 Chlupova 1, 2, 3, 5, 7 Chodská 1, 7, 9 Husitská 8 Kabátníkova 3, 7 Kartouzská 2A, 4, 8, 10, 12 Klatovská 4, 10, 14 Klusáčkova 1A, 1B, 5A, 5B Kounicova 52, 54, 56, 58, 60, 62, 64, 66 Palackého třída 61 Pešinova 2, 4, 6, 8 Slovanské náměstí 1, 3, 5, 12 Slovinská 4, 47, 49 Srbská 19, 34A Šumavská 5, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20 Tábor 42A, 42B, 42C, 42D, 44A, 44B, 44C, 44D, 46A, 46B, 46C, 46D, 48A, 48B, 48C, 48D, 50A, 50B, 50C, 50D Tererova 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 Vackova 50 ----------------------------------------------------------------------V Oblasti 2 je 97 domů ve 20 ulicích.

42

OBLAST 3 Ing. Roman Šimek - Skácelova 41a, Brno - od 1. 4. 1994 ----------------------------------------------------------------------Antonína Macka 3, 4, 5, 7, 9 Florianova 1 Kosmova 9 Malátova 5, 7, 8, 14, 20 Metodějova 6 Palackého třída 2, 4, 5, 6, 7, 17, 20, 28, 41, 81, 84, 85, 109, 111, 112, 123, 125, 129, 136, 142, 144 Pionýrská 3, 9, 11, 19, 21 Poděbradova 56, 58, 131 Ptašínského 4, 6, 8, 17 Reissigova 3, 7 Rostislavovo náměstí 5, 6 Rybníček 3 Skřivanova 1, 3, 4, 6, 7, 12, 14, 16 Sportovní 9 Staňkova 4, 7, 8, 8d, 9, 10A, 10B, 12, 12D, 25, 27, 29, 30, 35, 45 Střední 1, 3, 5, 7, 9, 11, 57 Štefánikova 16, 22, 30, 31, 38, 43, 50, 62, 63, 65, 66, 68 Vnitřní 3, 13 ----------------------------------------------------------------------V Oblasti 3 je 93 domů v 18 ulicích. V únoru 1994 přinesl časopis zásadní stať pod názvem "K problematice bydlení", jejímž autorem byl 2. zástupce starosty Ing. Ivan Kopečný. Napsal ji s využitím článku paní Ing. Horové a uvedl v ní tato pozoruhodná fakta: Po odstranění negativního hospodaření s bytovým fondem se začala před dvěma lety koncipovat nová politika bydlení Brně. Z úrovně města byl předložen centralistický model řízení, který odňal pravomoci v oblasti bydlení městským částem a přiznal je velké radnici. Tento model byl zdůvodňován nutnou jednotnou transformací Podniku bytového hospodářství (PBH), nutnosti identifikace majetkoprávních vztahů bytových a nebytových domů a jejich transformace restitucí, převodem do majetku obce a jinými formami privatizace. Dalším důvodem byla existence pěti PBH, které se pochopitelně územně nekryly s územím 29 městských částí. Tento způsob řešení byl odsouhlasen Zastupitelstvem města s tím, že po vyřešení transformace (nejdéle 1 rok) budou kompetence městským částem vráceny. Městské části s centralistickým modelem nesouhlasily a poukazovaly na technickou neproveditelnost, neprůkaznost a časovou neschůdnost, včetně nedostatků organizačně řídících. Na podzim roku 1991 byly odňata zřizovatelská funkce k PBH příslušným městským částem a následovně v červenci 1992 byl zřízen státní podnik - Správa nemovitostí města Brna (SNmB) s působností pro celé město. (Zodpovědný Ing. Horák). Stalo se, co městské části předvídaly. Do dnešního dne neproběhla ani privatizace SNmB, státní majetek nebyl transformován, hospodaření s bytovým fondem se nezlepšilo a celá problematika se stává stále více nečitelnou. Nicméně městské části ztratily kompetence v hospodaření s bytovým fondem a jsou pouze v roli poradní a iniciativní. Dle nového Statutu města Brna, platného od 1. ledna 1993, se svěřují obytné domy do správy městských částí vyjma těch, které si město Brno taxativně určí (článek 96, odst. 2a Statutu). Pro složitost celé problematiky byl přijat termín určení svěřovaných domů do 30. června 1993. K dnešnímu dni odsouhlasený seznam předávaných domů

43

neodpovídá dikci Statutu. Nebyl odsouhlasen seznam domů, které si město ponechává, ale naopak, který se nám svěřuje. Tento seznam předávaných domů pro naši MČ reprezentuje pouze asi polovinu domů, a to ekonomicky méně výhodných. Přesto se však jedná asi o 352 domů asi se 3.352 byty. Současně s odsouhlaseným seznamem však nebyla vyřešena problematika způsobu předávání těchto domů včetně, a to považuji za nejdůležitější, taxativního určení kompetencí městských částí ke svěřovaným domům. Přes všechny tyto potíže a nejasnosti jsme přistoupili k seriózní přípravě předávání obecních domů. Byl zpracován způsob protokolárního a fyzického přebírání domů, model následné správy včetně ekonomické analýzy a vypsáno konkurzní řízení na správce domů. Celý postup byl konzultován se SNmB, kde bylo vstřícně dohodnuto kompromisní řešení. Zastupitelstvo MČ Brno-Královo Pole odsouhlasilo zásadní metodiku přebírání domů včetně harmonogramu: fyzické přejímáni na MČ 10/93 až 12/93, protokolární převzetí do 31. prosince 1993, výběr správců do 22. listopadu 1993, postupné fyzické předávání domů včetně správy od 15. prosince 1993 do 30. března 1994. Počátkem listopadu (1993) byl předložen městským částem návrh vyhlášky o podmínkách pronájmu bytů a návrh rozpočtových pravidel na rok 1994. Návrh vyhlášky o nájmu bytů ponechává městským částem pouze přijímání a vyhodnocování žádostí občanů na byty a bytové náhrady. Avšak rozhodování o přidělování bytů je navrženo v kompetenci Magistrátu. Za těchto podmínek by byly městské části situovány do role "velkých domovníků". Na straně druhé návrh rozpočtových pravidel přiznává městským částem asi 20 % jejich výdajů. Pokrytí dalších výdajů je navrhováno řešit dotační politikou města. Převzetím správy obecních domů jsme sledovali základní cíl - zefektivnění využívání bytového fondu, vytvoření konkurenčního prostředí při správě domu, prověření přidělování bytů a nebytových prostor včetně zjištění volných a neoprávněně obsazených bytů. Jsem si naprosto vědom složitosti těchto problémů a toho, že vše by nemohlo být řešeno okamžitě, ale postupně. Nicméně za navržených podmínek, tj. nemožnosti rozhodování o přidělování bytů a nebytových prostor, neznalost zpětné vazby v nájemních smlouvách a bez zdrojových finančních možností příjmů je nezodpovědné správu k bytovým domům převzít. Doufám, že navrhované vyhlášky v daném znění nebudou Zastupitelstvem města Brna přijaty. V dubnovém čísle časopisu se v rubrice jednak tato zpráva:

BYTOVÁ

POLITIKA

objevila

Bytová komise Rady MČ Brno-Královo Pole odsouhlasila na svém únorovém zasedání seznam pronajatých bytů v roce 1993. Ve své práci dbala o to, aby obecní byty byly pronajímány pouze v naléhavých případech a po důkladném prověření ve spolupráci se sociálním odborem Úřadu MČ v místě bydliště žadatele. Dále zde byl otištěn seznam třiceti bytů, které byly v naší MČ pronajaty. Z tohoto počtu jich bylo 10 poskytnuto na základě rozhodnutí stavebního úřadu k vyklizení z důvodu havárie a z téhož důvodu byly ještě 3 poskytnuty dočasně. Dalších 6 bytů bylo pronajato na základě žádosti a 4 dostali královopolští občané v domech s pečovatelskou službou v jiných brněnských městských částech. U 3 bytů byl hlavním důvodem rozsudek soudu a 2 byly poskytnuty jako náhradní Magistrátem města Brna. Posléze pak 1 byt byl pronajat z důvodu vyklizení v rodinném domku ve prospěch jeho vlastníka a poslední byt byl získán na základě výměny zprostředkované Úřadem MČ Brno-Královo Pole.

44

V květnovém čísle si mohli občané v časopise Královo Pole přečíst hned čtyři materiály, které se týkaly bytových domů nebo bytů. Tak třeba v informaci nadepsané "Opravy bytových domů" se uvádělo: Rada městské části (Brno-)Královo Pole na své 54. schůzi schválila pro letošní rok (1994) plán velkých oprav bytových domů, které má ve své správě Úřad MČ. Protože většina plánovaných oprav má charakter blízký havarijnímu stavu, je nezbytné zahájit opravy v co nejkratším čase. Dnem zveřejnění Rada vyhlašuje nabídkové řízení pro všechny zájemce o dodávku prací. Zájemci se mohou informovat o rozsahu u příslušného správce bytového fondu. Zájemci své nabídky písemně předloží nejpozději do 25. května 1994 na Úřad MČ (Brno-)Kr. Pole, na oddělení majetku, kancelář číslo 44 - Ing. Špinka. Plán velkých oprav, který bude realizován v letošním roce, zahrnuje v oblasti spravované firmou Inops s.r.o., Štefánikova 38 - odstranění havarijního stavu v domech Tábor 50C a 50D, tj. zejména opravu ležaté kanalizace pod oběma domy, zajištění statiky domů a opravy narušených příček, - opravu rozvodů teplé a studené vody v domech oblasti Tábor, v oblasti spravované firmou Prompt s.r.o., Srbská 53 - opravu rozvodů teplé a studené vody v domech na Hradecké, v oblasti spravované firmou Šimek, Božetěchova l - výměnu klempířských prvků na domech č. 2, 4, 8 na Palackého třídě, - rekonstrukci výtahu v domě Staňkova 8D, - rekonstrukci vodorovné izolace střech na domech č. 3, 5 ulice Střední, - zateplení bytů v domě č. 28 Palackého třída, - rekonstrukci elektro SP v domech č. 2, 6 Palackého třída, č. 9 ulice Antonína Macka a č. 1 ulice Skřivanova. Členka redakce časopisu Jana Matoušková nazvala svůj "Záměr zvýšení nájemného v Brně" a uvedla v něm tato fakta:

příspěvek

Vyhláška č. 176/1993 Sb. o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu v § 9 umožnila, aby nájemné v částech obce nebo v jednotlivých domech vybraných pro jejich výhodnou nebo nevýhodnou polohu bylo zvýšeno nebo sníženo. Ve městech nad 50.000 obyvatel lze zvýšit nájemné nejvíce o 20 % a snížit nejvíce o 15 %. Počet bytů, u kterých je možno zvýšit nájemné, nesmí činit celkem více než 30 % bytů na území obce, ve které se uplatňuje regulace nájemného podle vyhlášky (jedná se prakticky o obecní byty, byty v nájemních domech, byty v domech LBD a částečně o byty v rodinných domech). Tímto cenovým výměrem je také stanovena povinnost obce zveřejnit záměr upravit nájemné, přehled domů, u nichž se tak má stát a v jaké výši dojde ke změně nájemného, a to vše 90 dnů před nabytím účinnosti vyhlášky o úpravě nájemného z bytu pro výhodnou nebo nevýhodnou polohu. Navrhované řešení umožňuje 20 % zvýšení nájemného v centru města a v nejatraktivnější části pro bydlení - Masarykově čtvrti. 15 % zvýšení se dotýká starší zástavby v blízkosti centra města, 10 % pak starší zástavby ve větší vzdálenosti od centra. Rada města Brna podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 176/1993 Sb. o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu a v souladu s cenovým výměrem 01/94 vyhlašuje záměr upravit nájemné (vybíráme jen ulice MČ Kr. Pole) - správně má být MČ Brno-Kr. Pole: 1) zvýšit nájemné z bytu o 15 % na ulicích: Boženy Němcové, Bulharská, Červinkova, Dobrovského, Domažlická, Havlišova, Husitská, Charvatská, Chlupova, Chodská, Kabátníkova, Kartouzská, Klatovská, Klusáčkova, Kubešova, Mečířova, Pešinova, Ptašínského, Ramešova, Skácelova, Slovanské náměstí, Slovinská, Srbská,

45

Svatopluka Čecha (po Pukyňovu), Šumavská, Tábor, Tyršova, Vackova, Vodova. (Dohromady je to 29 ulic). 2) zvýšit nájemné z bytu o 10 % na ulicích: Antonína Macka, Florianova, Kounicova, Malátova, Metodějova, Palackého třída, Poděbradova, Purkyňova, Reissigova, Rostislavovo náměstí, Rybníček, Skřivanova, Sportovní, Staňkova, Střední, Svatopluka Čecha (od Purkyňovy ke Hradecké), Štefánikova, Tererova, Vnitřní. (Dohromady je to 19 ulic. Své připomínky a náměty k záměru mohou občané podat písemně do 2. června 1994 u bytového odboru Magistrátu města Brna, Malinovského náměstí č. 3. Zbývající dvě stati připravil šéfredaktor časopisu a 1. zástupce starosty Ing. Jiří Václavek a seznamoval v nich čtenáře se závažnými úředními dokumenty: ZE ZÁKONA K VLASTNICTVÍ BYTŮ Vybíráme ze zákona, schváleného parlamentem České republiky 24. března 1994 a uveřejněného v Hospodářských novinách 6. dubna 1994. Celý text je vyvěšen na informační tabuli na Husitské č. 1. Otiskovaný výběr je značně rozsáhlý a obsahuje znění následujících paragrafů: § 1 - Předmět a rozsah úpravy, § 2 - Vymezení pojmů, § 4 - Vznik spoluvlastnictví domu a vlastnictví jednotky, § 8 - Vlastnictví společných částí domu, § 10 - Zřízení právnické osoby, § 11 Společenství vlastníků jednotek, § 13 - Práva a povinnosti vlastníků jednotek, § 20 - Převod a přechod vlastnictví jednotky, § 21 – Práva k pozemku, § 22 - Zvláštní ustanovení o převodu vlastnictví jednotky, § 23 - Převody jednotek bytových družstev a § 29 - Vyčlenění části bytového družstva. PRONÁJEM BYTŮ V DOMECH MĚSTA BRNA V roce 1991 byly v rámci zákona o majetku obcí převedeny do majetku města Brna mimo jiné bytové domy. Jde o domy, ve kterých převažuje funkce bydlení, byly ve vlastnictví České republiky a spravovaly je PBH - Podniky bytového hospodářství (dříve takzvané státní byty). Od té doby se v Brně čekalo na vyhlášku, která by upravovala podmínky pronajímání bytů v domech v majetku města Brna jak z hlediska kompetencí Magistrátu, tak z hlediska kompetencí městských částí. Teprve nyní je snad již vyhláška připravena k projednání v Zastupitelstvu města Brna v podobě přijatelné pro obě úrovně samosprávy. Z připravované vyhlášky byly vybrány a citovány některé pasáže, a to: Článek 2 - Žádost o byt, Článek 3 - Výběr žadatelů a Příloha č. 1 - Bodový systém (jde o navržená kritéria pro hodnocení naléhavosti bytové potřeby žadatele). K zákonu se rovněž vyjádřil 2.zástupce starosty Ing. Ivan Kopečný, který v červnovém čísle ve stati nadepsané "Bytová problematika" uvedl: Zákon o vlastnictví bytů je jedním z prvních stavebních kamenů na obtížné cestě transformace bytové problematiky. Diskuse a informace k zákonu zvýšily zájem občanů. Je nutno říci, že tento zákon nejvíce přibližuje řešení problematiky družstevního bytového fondu, ale posunuje i situaci v bytovém fondu v majetku obcí. Zde však nejde o změnu, která by byla aktuální v nejbližších týdnech. Intenzivně se pracuje na návrzích změn zákonů nutných pro zavedení hypoték a poskytování dlouhodobých půjček vlastníkům bytového fondu. Ze zákona je obcí a majitelem město Brno. Městské části (Brno-) Královo Pole byly svěřeny některé bytové domy do správy - asi 30 %

46

veškerého bytového fondu v MČ. V naší MČ se o tuto správu starají tři nově vzniklé firmy, které nabírají první zkušenosti s touto činností. V současnosti připravují pracovníci Správy nemovitostí města Brna pro Zastupitelstvo města Brna materiál, který v případě schválení bude znamenat změnu pro asi 20 objektů. Jedná se o napravení nelogického stavu, kdy do správy MČ byly svěřeny některé domy napojené na společnou kotelnu se sousedním, který jí svěřen nebyl. Popřípadě je i opačný stav, ale vždy těžko řešitelný při stanovení a vyrovnání vzájemných pohledávek vyplývajících ze společného užívání kotelny. To představuje změnu správce pro občany bydlící v těchto objektech. Nově přijatý zákon umožňuje prodej bytů, nebytových prostor a celých domů. Zatím však v městě Brně nebyly stanoveny zásady tohoto prodeje, ani není stanovena cena. Zastupitelstvo města Brna a Zastupitelstvo MČ (Brno-)Královo Pole nepřijalo dosud základní záměry řešení. Zatím probíhá příprava a diskuse jak o způsobu prodeje, tak i o ceně. Lze předpokládat, že tato problematika bude řešena až po komunálních volbách nově zvolenými poslanci a že se stane důležitým bodem volební kampaně. Občany Králova Pole budeme včas informovat. Stejně jako květnové tak i červencové číslo časopisu věnovalo pozornost bytům a bydlení čtyřikrát. Platilo to hned o úvodním článku, jehož autorem byl 1. místostarosta a šéfredaktor Ing. Jiří Václavek. Článek nazval "Ještě o problému bytů" a jeho znění bylo následující: To, že se v Brně (ale nejen v Brně) hodně zanedbalo v bytové oblasti, je notoricky známo. O určitá řešení se pokoušely jednotlivé městské části (o Kr. Poli se zmiňuje článek Ing. Navrátila - viz dále). - Nicméně se bytový problém v Kr. Poli ani v Brně nevyřeší jen prodejem bytů nebo pravidly o pronájmu. Je sice třeba dát možnost nájemníkům si městský byt, který obývají, koupit, a to za různých podmínek placení (hotově, na stavební spoření, na hypotéku od banky se zárukou města, na splátky...). Do koupě bytu by však neměl být nikdo jakkoliv nucen; když si byt nekoupí, bude dál v nájmu. Růst životních nákladů je zatím stále rychlejší než růst příjmů obyvatelstva, takže se nedá počítat s tím, že bude mnoho těch, kdo si budou chtít byt koupit a ještě následně do domu (většinou za uplynulá desetiletí značně zanedbaného), jehož se stanou spolumajiteli, ihned výrazně investovat (zejména do sítí, střechy, fasády, izolací). Názor, že bytový problém se vyřeší trhem, je rovněž jen částečně pravdivý. Neboť trh vzniká tehdy, je-li zhruba vyrovnaná poptávka s nabídkou a majitelé-dodavatelé soutěží o zákazníka-nájemníka nebo kupce bytu. Pokud je něčeho základní nedostatek, pak to není trh, ale diktát majitele-dodavatele. Není třeba dodávat, že trh znamená také konkurenci, to znamená více subjektů, které mohou byty nabízet k prodeji nebo nájmu. Například jde o soukromé majitele, družstva a města. Spoluodpovědnost měst(obcí) za bydlení jejich občanů považuji za samozřejmou. Proto si myslím, že je nejvyšší čas začít v Brně, v různých městských částech, s řešením bydlení, a to v několika souběžných oblastech: 1 - zastavit úbytek bytového fondu (změny bytů na komerční prostory bez náhradního postavení jiných bytů), 2 – začít s půdními nástavbami a vestavbami; do proluk stavět domy s převahou plochy pro bydlení a se dvěma podzemními podlažími garáží, 3 – zároveň začít připravovat pozemky - vybrat je a zavést tam inženýrské sítě jak pro soukromou výstavbu rodinných domků (může začít ihned), tak pro družstevní a městskou výstavbu; družstvům pozemky dlouhodobě výhodně pronajmout, aby cena bytů nebyla výrazně hned na začátku ovlivněna cenou pozemku, 4 - zahájit jednání s peněžními ústavy o úvěrech-hypotékách pro výstavbu asi 5.000 bytů v Brně během asi pěti let, stavebníky by byli

47

jak jednotlivci-družstevníci, tak město; město by dalo záruku na splátky, smluvně podloženou se stavebníky; potřebná částka ročně by byla asi 300 miliónů Kč (asi 1/4 dnešního rozpočtu investic); je záhodno na výstavbu bytů a zejména na její přípravu využít alespoň čtvrtinu ze 6 miliard úvěru, který si Brno bere od Kuvajtu, 5 - zahájit přípravu výstavby městských bytů - asi 1000 ročně, zpočátku menších "startovacích" pro mladá manželství a pro ty, kdo v důsledku výše nájmu budou hledat levnější menší byty - část těchto bytů stavět jako "holobyty" k individuálnímu dovybavení dle možností nájemníka; zde by se měla dát šance mladým nadějným architektům, aby to, co se postaví ve velkém množství, nemělo dřívější podobu betonových kasáren (či králíkáren?), 6 - stavět penziony pro starší občany s tím, že uvolní dosavadní byty, 7 - zřídit nouzové ubytování (v novinářském žargonu = "pastoušky") pro nepřizpůsobivé neplatiče a využít jejich dosavadních, byť zdevastovaných, bytů pro ty, kdo si jich budou vážit. Zmiňovaná stať člena redakce znění:

Ing. Františka Navrátila byla tohoto

K BYTOVÉ PROBLEMATICE Zastupitelstvo MČ přijalo na svém posledním jednání vyhlášku o pronájmu bytů v domech, svěřených městské části. Z vyhlášky uvádíme podmínky zapsání do seznamu žadatelů: žadatel je občanem České republiky, je zletilý, trvale bydlí v území obvodu MČ, nemá vlastní byt nebo je nájemcem obecního bytu, který je nevyhovující; průměrný měsíční příjem všech členů domácnosti podle zákona o životním minimu za předchozí kalendářní čtvrtletí není vyšší, než dvojnásobek životního minima. Se souhlasem Rady MČ může být do seznamu zapsán i občan žijící v jiné městské části. Zastupitelstvo MČ rovněž schválilo (na návrh Ing. J. Václavka) prověření možnosti půdních nástaveb a vestaveb na všech domech v majetku města v (Brně-)Kr. Poli. Je zřejmé, že vůle Zastupitelstva je řešit uvedeným způsobem bytové problémy sociálně nejslabších. Movitější občané budou moci získat byt z družstevní výstavby "Na Kopcích", situované do oblasti Kociánka - Mojžíšova. Myšlenka této výstavby vzešla z iniciativy pana starosty Ing.arch. O. Prokeše. Družstevně stavět však zřejmě nebudou moci ani mnozí, jejichž příjmy přesáhnou dvojnásobek životního minima. A tak bude získání bytu pro mnoho občanů nemožné, nebo velmi obtížné. V této oblasti zatím postrádáme rozumnou politiku na celostátní úrovni. Populačně silné ročníky, které budou potřebovat mnoho bytů, dosahují dospělosti. Za Komisi životního prostředí Rady MČ vyjádřil zastupitel Ing.arch. Miroslav Nýdrle ve stejném sloupci téhož čísla časopisu toto stanovisko "O samosprávě, bytové politice a pořádku": V poslední době jsme byli svědky televizní diskuse o občanské společnosti, jíž se dostalo stvrzení důležitosti i přítomností pana prezidenta a předsedy vlády. I když se asi většině řadových občanů v důsledku toho předmětný pojem zřejmě neupřesnil, mohli si tu alespoň znovu ověřit důležitou roli uplatňování samosprávných prvků, a to na všech úrovních společenského dění. Řadový občan nemá samozřejmě mnoho možností přímo zasahovat do věcí veřejných na nejvyšší úrovni - kromě uplatnění svého hlasovacího práva. Čím však je úroveň nižší, tím tato možnost roste. Jednou z otázek základního významu pro naši současnou společnost je transformace domovního fondu s návaznou problematikou bytů a

48

nebytových prostor. Dosavadní váhání vystřídal zákon, chystají se dolaďující konkrétní opatření šitá na místní míru. Lze si však předem říci, že ani dosti široký rámec zákona, ani sebelépe propracované prováděcí předpisy nepostihnou všechny situace a děje rozbíhajícího se procesu. I zcela standardní případy nebude lehké zvládnout z prostého důvodu jejich velkého počtu. Navíc je tu neblahé dědictví nedokonalé agendy a špatného hospodaření bývalého PBH (Podniku bytového hospodářství) násobené zbytečným a neúčelným stupněm SN (Správy nemovitostí), jakož i obtížemi záběhu nových správcovských firem. Všespásný návod k řešení situace není. Ale je tu možnost procesu alespoň napomoci, a to právě využitím osvědčených prvků samosprávy. Tam, kde dobře fungovala - byť třeba častována nelibostí oficiálních orgánů - přinášela alespoň dílčí výsledky a navíc upevňovala i pocit občanské sounáležitosti, kterou ostatně budeme potřebovat napříště čím dál tím více. Rozdíly oproti obydlím stiženým nezájmem nájemníků se projevují často na první pohled v lepší funkčnosti, vzhledu společných prostor, v péči o okolí atp. Ustaví-li si dnes dobrovolně obyvatelé domu svou samosprávu jako partnera pro aktivní spolupráci se správcem (určeným úřadem), zlepší se hospodaření s fondem, omezí provozní ztráty, zvýší pořádek i operativnost systému atp. Že takové prvky zlepšují celospolečenské klima, v němž se pak na bázi důvěry snadněji zrealizují i žádoucí strukturální změny - je nabíledni. Jako první krok lze v této chvíli doporučit, aby orgány naší MČ vydaly impulz k ustavení samospráv pro domy s vhodnými podmínkami a podporovaly je. Závěrem citace Konfucia: Lépe než proklínat tmu je rozsvítit alespoň malou svíci. Konečně tu uveřejnila Ing. Šárka Švancarová ze Správy nemovitostí města Brna tuto informaci nadepsanou "V září 2x úhrada nájemného": V těchto dnech správa bytového fondu rozesílá všem nájemníkům v bytových domech, které jsou ve správě Úřadu MČ (Brno-)Královo Pole, vyrozumění o tom, že v měsíci září (1994) budou povinni zaplatit dvojí nájem. Jistě jste byli začátkem letošního roku informováni, že nájemné včetně záloh je splatné vždy do posledního dne běžného měsíce. Nyní platba probíhá s měsíčním zpožděním. Je proto nezbytné ještě v letošním roce platbu nájemného termínově upravit podle vyhlášky č. 176/1993 Sb. Ti občané, kteří platí nájemné inkasem, zaplatí lístkem č. 9/94 nájem za srpen a složenkou, kterou každý nájemník obdrží, nájemné za září. Pokud platíte složenkou, zaplatíte i druhé nájemné v září složenkou. Všechny plátce však prosíme, aby druhé nájemné platili výhradně složenkou, na níž bude pro identifikaci platby vyznačen speciální variabilní symbol! V řadě městských částí Brna byla platba "druhého" nájemného již ukončena. Věříme, že i v (Brně-)Králově Poli postup při realizaci zákonné úpravy nájemného správně pochopíte a společně se vyhneme různým administrativním nepříjemnostem. Tatáž autorka pak byla podepsána v listopadovém čísle časopisu pod Následujícím textem - "Upozornění občanům": Město Brno vydalo Vyhlášku č. 14/94 o vytvoření a použití účelových prostředků "Fondu rozvoje bydlení města Brna". Tato vyhláška upravuje poskytování návratných půjček k úhradě nákladů na opravu a modernizaci bytového fondu a je vyvěšena na Úřední desce Úřadu MČ Brno-Královo Pole, Palackého třída 59, Brno - v přízemí do 18. listopadu 1994.

49

ŠKOLSTVÍ A KULTURA I tuto kapitolu bude vhodné zahájit zprávami o činnosti, jak byly uveřejněny v časopise Královo Pole v prosinci 1994. Byly dvě a k otištění je redakci předala vedoucí sociálního odboru Úřadu naší MČ paní Jaroslava Poláková. Jedna se týkala úseku školství a druhá úseku kultury a občanských záležitostí: ZPRÁVA O ČINNOSTI NA ÚSEKU ŠKOLSTVÍ Od roku 1991 do 31. března 1993 byla činnost na úseku školství spojena s agendou kulturní činnosti. Jednalo se především o každoroční zajištění přijímacího řízení dětí do mateřských škol v Brně-Králově Poli. K 1. dubnu 1994 předal Magistrát města Brna městským částem v Brně organizační agendu a majetek školských zařízení. V Brně-Králově Poli se jednalo o pět základních škol, kterým MČ Brno-Kr. Pole k tomuto datu udělila právní subjektivitu jako rozpočtovým organizacím, o 16 mateřských škol a o 12 školních jídelen. Na úseku školství Úřadu MČ Brno-Královo Pole byla tedy zavedena účetní agenda pro zálohové organizace, tj. pro MŠ (Mateřské školy) a ŠJ MŠ (Školní jídelny MŠ), fakturace, vystavování objednávek apod. Dále je nyní zajišťována veškerá organizační agenda související s činností školských zařízení, mimo agendu oprav a údržby a topných médií, které zabezpečuje oddělení majetku Úřadu MČ Brno-Kr. Pole. Od 1. ledna 1994 je zajišťováno vybírání měsíčního příspěvku na částečnou úhradu provozu v mateřských školách dle vyhlášky města Brna a jsou vyřizovány žádosti rodičů o prominutí této platby. Do počítačové evidence byly zavedeny údaje o majetku školských zařízení v celkové hodnotě 25 miliónů Kč a vyřazen zastaralý a nefunkční majetek v hodnotě asi 177.000 Kč. K 1. červenci 1994 získaly právní subjektivitu jako rozpočtové organizace MŠ Božetěchova 65 a MŠ Chodská 5. Problematikou školství a jeho rozpočtu, který byl v roce 1994 schválen v částce 22 miliónů Kč, se pravidelně zabývala Školská a kulturní komise Rady MČ Brno-Královo Pole. Spolupráce s řediteli základních a mateřských škol a vedoucími školních jídelen je na dobré úrovni. Tito oceňují především iniciativní přístup a zájem Úřadu MČ Brno-Královo Pole o problematiku jejich činnosti, což se od 1. dubna 1993, kdy správu těchto zařízení ÚMČ Brno-Kr. Pole převzal od Magistrátu města Brna, projevilo ve zlepšení úrovně těchto zařízení. ÚSEK KULTURY A OBČANSKÝCH ZAŘÍZENÍ Nově byla zpracována koncepce obřadů vítání dětí (důraz na individuální přístup). Písemně bylo gratulováno k narození dítěte asi 1090 rodinám. Kompletní zajištění obřadů vítání dětí - v obřadní síni bylo individuálně uvítáno 635 novorozenců. Gratulace jubilantům (původně zajišťována 36 občanskými výbory) byla převedena na písemnou formu (+ osobně s kyticí k vysokým jubileím a na požádání rodiny). Ročně bylo gratulováno asi 1200 jubilantům. Přetrvávající potíže – vysoké procento chybných údajů v registrech policie, nejsou aktualizovány, dále se projevuje absence akademických titulů aj. Průběžně bylo obstaráváno: oslava zlaté svatby, přijetí nejlepších končících žáků a studentů starostou, spolupráce se školami včetně mateřských a dalšími při akcích a závěrech, návštěvy ústavů

50

sociální péče na území naší městské části, jakož i pomoc při Erbovních slavnostech a další. Úsek kultury byl přibrán v roce 1993. Registrace kulturních, sportovních a prodejních akcí zajišťována průběžně, dále v návaznosti na finanční odbor poplatek ze vstupného a kapitola 716 včetně inventarizace, spolupráce s právním odborem při vymáhání nedoplatků, spolupráce s OSA při vyhledávání neplatičů, s kronikářem Králova Pole, s objekty pečujícími o památky a s kulturní komisí Rady naší MČ. Školství je na území MČ Brno-Královo Pole bohatě zastoupeno, když tu v roce 1994 působilo 18 mateřských škol, 5 základních škol, 15 středních škol a pokud šlo o 6 brněnských vysokých škol i tyto zde měly své výukové, ubytovací či jiné prostory. Mateřským školám věnovala pozornost členka redakce Jana Novotná, která pro červencové číslo časopisu připravila zajímavý článek pro "Kroniku" a v této souvislosti poděkovala paní Jarmile Rutarové za poskytnuté podkladové materiály. Nazvala ho "Mateřské školy v Králově Poli" a uvedla v něm tyto historické údaje: S velkou slávou byla ohlášena naše první česká mateřská škola, založená "Spolkem české mateřské školy v Kr. Poli"; měla být obranou proti dva roky fungující německé školce otevřené Schulvereinem. Na její podporu byla 8. srpna 1886 uspořádána u Sv. Antoníčka slavnost. Všechny české spolky sem dorazily s vlajícími prapory, se zdejší Fibingrovou kapelou v čele. Čistý výtěžek akce, 3000 K, byl prvním vkladem do vínku malým královopolským občánkům. Školka byla otevřena 19. září 1886 ve dvou přízemních místnostech v Křižíkově ulici č. 1. Tady začali nadučitel V. Breit, pěstounka A. Urbánková a opatrovnice M. Sládková pečovat o svých 117 svěřenců a přibližovat jim krásu mateřštiny. Hlavním zdrojem příjmů byly výlety a letní slavnosti s dobročinnými dary účastníků - když finance nestačily, vypomáhal si spolek úvěrem. V roce 1890 darovalo obecní zastupitelstvo škole stodolu na Mojmírově náměstí č. 9 s kusem přilehlé zahrady a bytem pro opatrovnici, o osm let později pak přijala obec školku do své správy. Spolek MŠ, přejmenovaný v roce 1901 na "Královopolskou Matici", začal také pečovat o chudé děti: ustavil "Dobročinný komitét dam", který se staral o vánoční nadílky a o pohoštění dětí při různých školních radovánkách. Do roku 1916 se zásluhou spolku školka rozrostla o dalších sedm oddělení v různých koncích Králova Pole. Pod tímto náporem byly dvě ze tří německých školek uzavřeny a jejich vliv tak potlačen. S vypuknutím 1. světové války uhodily zlé časy. V nejhezčí školce na Křižíkově ulici byla zřízena nouzová infekční nemocnice. Nedostávalo se šatstva a obuvi, ubylo dětí. Koncem roku 1916 byla proto zrušena tři oddělení vydržovaná Maticí, která sama potom v roce 1921 zanikla. V roce 1926 zůstaly u nás už jen čtyři přeplněné mateřské školky. Dětství... Nikdy pro ně nemůžeme dost udělat; vždyť není jen příslovečně krásné, ale také bytostně na nás závislé, k budoucnosti se vztahující, bezbranné. Koncem roku 1994 sestavila PhDr. Libuše Sedláčková pozoruhodný "Přehled MŠ (Mateřských škol) a jejich zaměření", který byl pak otištěn v časopise v lednu 1995. O následujících mateřských školách obsahoval tyto informace: 1) MŠ Božetěchova 15 - waldorfská pedagogika (jediná v Brně), zdůraznění významu prvních sedmi let pro další vývoj dítěte, rozvoj fantazie, smyslů a svobodné činnosti (například práce se dřevem a přírodními materiály, pečení chleba), pravidelný rytmus dne. V MŠ je

51

zavedena preventivní (ochranná) strava (bez masa nebo 2x týdně bílé maso). 2) MŠ Božetěchova 65 - zaměření na ekologickou výchovu. MŠ má právní subjektivitu. 3) MŠ Bulharská 62 - podpora kladného vztahu ke kultuře, umění, přírodě a životnímu prostředí. Výuka anglického a německého jazyka, taneční kroužek dětí. 4) MŠ Herčíkova 12 - děti jsou zařazeny do tříd s rozdílným věkovým složením, zdůraznění estetické, pracovní a tělesné výchovy. Dodržování lidových a křesťanských tradic. Rodiče mají možnost společné hry nebo jiné činnosti se svým dítětem ve třídě MŠ. Cvičení s akupresurními pomůckami, dechová cvičení na zobcovou flétnu. 5) MŠ Herčíkova 21 - specializace jedné třídy na nápravu vadné výslovnosti, odborná péče (cvičení) v předcházení vadného držení těla, pozornost citové výchově, podpora kladného vztahu dětí k přírodě, umění a životnímu prostředí. 6) MŠ Chodská 5 - seznamování s anglickým a německým jazykem, ekologická výchova, výtvarná, hudební a pohybová činnost. MŠ má právní subjektivitu. 7) MŠ Chodská 15 - zaměření na výtvarnou a pracovní výchovu. 8) MŠ Kabátníkova 16 - propojení pracovní výchovy s výtvarnou, výuka anglického jazyka, plavání, bruslení. 9) MŠ Klatovská 18a - zaměření na křesťanské prvky, francouzský jazyk, hudební a výtvarná výchova. 10) MŠ Palackého třída č. 68 - zaměření na estetickou výchovu (hudební a výtvarná výchova). 11) MŠ Purkyňova 21 - věkově smíšené třídy, diagnostika a cvičení v oblasti odstraňování ortopedických vad, dětská jóga, využívání relaxační hudby. 12) MŠ Staňkova 8a - důraz na citovou výchovu, orientace na tvořivé schopnosti dětí, ochotu si vzájemně pomáhat. Rodiče si mohou v MŠ zapůjčit literaturu o výchově dětí. 13) MŠ Staňkova 14 - zaměření na výchovu s křesťanskými prvky. 14) MŠ Štefánikova 33 - zaměření na tělesnou výchovu a sport (plavání, bruslení, základy atletiky, míčových her, jóga pro děti, účast na sportovních akcích, společné výlety rodičů a dětí atd.). Anglický a německý jazyk, návštěvy divadla, koncertů, muzeí, hvězdárny. Burzy pro rodiče. 15) MŠ Štefánikova č. 65 - využití pohádek ve výchově dětí, spolupráce s knihovnou Jiřího Mahena, setkávání s rodiči (například koledy u vánočního stromku), doporučování literatury. Předplavecký výcvik. 16) MŠ Vackova 70 - zaměření na hudební a pohybovou výchovu, věkově smíšené třídy, orientace na osobnost a morální vlastnosti dítěte. Výuka anglického jazyka. Závodní mateřské školy: 17) MŠ Dobrovského 66, která přijímá i děti, jejichž rodiče nepracují v Královopolské a.s. 18) MŠ Jana Babáka 11 - přijímá pouze děti pracovníků Telecomu a.s. Kromě toho ještě nedávno měla Královopolská strojírna na Vodově ulici č. 10 další podnikovou MŠ, jak se mohli občané dočíst v čísle časopisu z prosince 1994 zásluhou členky redakce Jany Matouškové v této informaci převzaté ze Zpravodaje vydávaného Královopolskou a.s.: VODOVA VILA - na ulici Vodova 10 Vilu, starou přibližně jako Československá republika, nechala postavit průmyslnická rodina Vodů. V padesátých letech objekt přešel do majetku města a poté Královopolské strojírny, která jej využívala jako mateřskou školu. Nedaleko je však stejné, ale modernější předškolní

52

zařízení a při snižujícím se počtu dětí není divu, že zájem o tuto školu pomalu opadal. Proto zde byl loni (1993) její provoz ukončen a vedení akciové společnosti rozhodlo o jiném využití vily. Poslouží Královopolské při obchodních jednáních, ale využívat ji bude také královopolská radnice, obchodní a průmyslová komora i další zájemci. Zatímco první patro je zařízeno pro různá uzavřená jednání, přízemí je otevřeno veřejnosti. Zatím každou středu od 15 do 18 hodin je zde přístupná výstava "Pět a něco z TT klubu". Přestože se zde budou výtvarníci střídat, důraz bude kladen především na tvorbu v oblasti textilního umění. V čísle časopisu z února 1994 uveřejnila Dr. L. Sedláčková tuto zprávu o přijímání dětí do mateřských škol naší MČ: Vydávání přihlášek k přijetí do mateřské školy se uskuteční od 20. ledna do 4. února 1994 v mateřských školách dle jejich provozní doby. Zápis dětí do mateřských škol bude probíhat ve dnech 14. - 15. února 1994 od 13 do 16.30 h ve všech mateřských školách v Králově Poli. A následoval seznam všech osmnácti MŠ včetně dvou závodních. Dále tu byla od téže autorky informace nadepsaná "Poplatky za školky a družiny", v níž bylo uvedeno: Na základě zákona č. 190/1993 Sb. schválilo Zastupitelstvo města Brna Vyhlášku č. 17/1993 o příspěvku na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol, školních družin a klubů ve městě Brně a příspěvku na činnost v zájmových kroužcích zřízených MŠ a ŠD(Mateřskými školami a Školními družinami) s účinností od 1. ledna 1994. Tato vyhláška stanoví příspěvek na jedno dítě v mateřské škole 240 Kč měsíčně a ve školní družině nebo klubu 60 Kč měsíčně. V případě nepřítomnosti dítěte ze zdravotních či jiných důvodů se příspěvek vrací pouze za dny, v nichž plátce prokáže čerpání pracovního volna na péči o člena rodiny. V tomto případě se o přeplatek snižuje platba v následujícím měsíci. Výše příspěvku je stanovena tak, aby nepřesáhla 30 % průměrných neinvestičních nákladů, vynakládaných provozovatelem ÚMČ (Úřadem městské části) a školským úřadem na jedno dítě umístěné ve školském zařízení příslušné kategorie. Příspěvek se neplatí, jestliže po jeho zaplacení klesne součet příjmů příslušníků domácnosti pod 1,25-násobku životního minima. Je však třeba, aby plátce tuto skutečnost doložil potvrzením o všech příjmech příslušníků domácnosti. Podrobnější informace poskytnou ředitelky MŠ, ředitelé ZŠ a oddělení sociálních služeb Úřadu MČ Brno-Kr. Pole. V rubrice časopisu čísle ještě uvedeno:

"Radíme, informujeme"

bylo k tomu v březnovém

Poplatek za školky (240 Kč měsíčně) odsouhlasilo Zastupitelstvo města Brna pro celé Brno, není to záležitost jenom Králova Pole, jak se někteří rodiče mylně domnívají. Celá vybraná částka zůstane příslušné školce na krytí provozních nákladů s tím, že Zastupitelstvo MČ (Brno-) Kr.Pole ze svého rozpočtu ještě k této částce další 3,9 miliony Kč přidá (v průměru 250.000 Kč na jednu školku). Vzhledem k tomu, že největší položkou provozních nákladů ve školkách je energie, je v nich v současné době postupně instalováno firmou Ponny zařízení pro regulaci tepla, které by mělo výrazně snížit tyto náklady. Královopolský časopis se k této otázce znovu vrátil a ve svém červencovém čísle přinesl tuto informační stať Dr. L. Sedláčkové, která ji nadepsala - "Nová výše školného v MČ v Králově Poli":

53

Zastupitelstvo města Brna schválilo na svém zasedání ve dnech 10. - 11. května 1994 novelu vyhlášky o příspěvku na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol, školních družin a školních klubů ve městě Brně, která nabývá účinnosti dne 1. září 1994. Zastupitelstvo městské části Brno-Královo Pole na svém zasedání dne 6. června 1994 schválilo v souladu s článkem 1, odstavec 2 uvedené vyhlášky prováděcí pokyn, který od 1. září 1944 v MČ Brno-Královo Pole stanoví: 1) příspěvek pro všechny mateřské školy ve stejné výši, tj. 190 Kč měsíčně 2) příspěvek za polodenní docházku do mateřské školy 120 Kč měsíčně 3) příspěvek na školní družinu ve všech základních školách 60 Kč měsíčně. MČ Brno-Královo Pole jako provozovatel stanovila dle vyhlášky výši příspěvků tak, aby nepřesáhly 30 % průměrných neinvestičních nákladů (tj. voda, plyn, elektřina, teplo, údržba a opravy apod.) vynakládaných na jedno dítě v mateřských a základních školách v Králově Poli, přičemž maximální výše příspěvku v MŠ může činit 240 Kč měsíčně a ve školní družině ZŠ 60 Kč měsíčně. Rozdíl oproti dosud platné vyhlášce č. 17/1993 města Brna je v tom, že od l. září 1994 povinnost platit příspěvek trvá po celou dobu, kdy je dítě přihlášeno k soustavné docházce do MŠ a ŠD (mateřské školy a školní družiny). V případě nepřítomnosti dítěte ve školním zařízení se příspěvek dítěte nevrací. Pouze pokud je nepřítomnost dítěte ze zdravotních důvodů delší než jeden kalendářní měsíc, provozovatel na základě žádosti plátce (doložené potvrzením lékaře) promine platbu příspěvku za příslušné období. Citovaná vyhláška města Brna a prováděcí pokyn MČ Brno-Královo Pole je k dispozici u ředitelů uvedených školních zařízení nebo na oddělení sociálních služeb Úřadu MČ Brno-Kr. Pole. Již v dubnu 1994 přinesl časopis stať Dr. Sedláčkové nazvanou "Přijímání žáků do škol na školní rok 1994/95", ve které bylo uvedeno: Mateřské školy - do 16 MŠ v Králově Poli se přihlásilo 253 dětí, přijato bylo 248 dětí. V MŠ Božetěchova 65 a MŠ Palackého (třída) 68, kde bylo více přihlášek, než je kapacita MŠ, se uskutečnilo výběrové řízení. Základní školy - do 5 ZŠ v Králově Poli se přihlásilo 274 dětí, přijato bylo 235 dětí. Střední školy - přijímací řízení probíhá dle vyhlášky MŠMT ČR (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky) č. 30/1991 Sb. a č. 65/1992 Sb. Přijímací zkoušky proběhnou u škol uvedených v přihlášce na 1. místě 19. dubna 1994 a u škol uvedených na 2. místě 12. května 1994. Žáci z 9. tříd a uchazeči ZPS (mají-li zdravotní způsobilost k výkonu příslušného povolání) se přijímají přednostně, pokud rovnocenně vyhověli přijímacím podmínkám. Proti rozhodnutí ředitele o nepřijetí ke studiu může žák nebo jeho zástupce podat do 8 dnů ode dne doručení odvolání ke Školskému úřadu v Brně prostřednictvím ředitele SŠ. Na soukromé školy se vyhláška o přijímání ke studiu nevztahuje. V naší MČ bylo 1994 pět základních škol, s to: ZŠ Botanická 70, ZŠ Herčíkova 19, ZŠ Košinova 22, ZŠ Slovanské náměstí 2 a ZŠ Staňkova 14. První a poslední ZŠ jsou na katastrálním území (KÚ) Ponava a tři zbývající se nacházejí na KÚ Královo Pole. Tři z těchto škol vzpomínaly na svá kulatá výročí.

54

Už v prosincovém čísle 1993 časopisu se objevila tato informace nazvaná "Sportovní škola Botanická slaví 10. výročí", jejímž autorem byl zástupce ředitele školy PaedDr. Vratislav Bartušek: Ve školním roce 1993/94 slaví sportovní škola na Botanické 70 v Brně 10. výročí své existence. Navštěvuje ji 270 žáků, kteří kromě základního a středoškolského vzdělání absolvují sportovní přípravu v odvětvích jako: lehká atletika, sportovní gymnastika, plavání, odbíjená a tenis, nebo rozšířenou výuku tělesné výchovy ve třídách gymnázia. Talentovaná mládež se tu připravuje pro výkonnostní a vrcholový sport i pro studium na vysokých školách se zaměřením na TV (tělesnou výchovu). Efektivnost práce školy se projevuje v úspěšném přechodu žáků na střední a vysoké školy, ale také ve vynikajících sportovních výsledcích. Lehcí atleti, kteří závodí v barvách SK Sportovní škola, TJ Univerzita a TJ Železárny Prostějov, patří k nejlepším v republice. Gymnasté školy, startující v soutěžích za Sokol Brno I, tvoří základ reprezentace ČR. Hráčky odbíjené, které startují za KP Brno, se staly přebornicemi ČR mladšího dorostu. Reprezentantkami ČR ve svých věkových kategoriích jsou: Božková, Drštková, Kloudová, Vrátníčková, Jedličková, Dosedlová a Jozlová. Skutečnou pýchou školy jsou plavci - tvoří základ juniorské i seniorské reprezentace ČR. V plaveckých soutěžích startují v barvách Komety Brno. Bývalá žákyně Hana Černá, finalistka Olympijských her (OH) v Barceloně, získala bronzovou medaili na Mistrovstvi Evropy (ME) ve Sheffieldu, Petr Kratochvíl vybojoval dva tituly mistra Evropy juniorů. Text ještě dále pokračuje výčtem a popisem sportovních a společenských akcí, které byly připravovány v rámci oslav. V tomtéž čísle časopisu (prosinec 1993) byl otištěn pod názvem "80 let Základní školy na Slovanském náměstí" rovněž následující článek, který napsal pan ředitel této ZŠ Dr. Jan Bartoš: Počátkem příštího roku (1994) to bude neuvěřitelných 80 roků od otevření prvního českého důstojného stánku vědění v Králově Poli, naší Základní školy Slovanské náměstí 2. Usnesením tehdejšího zastupitelstva města Králova Pole tím byl splacen značný dluh, kterým bylo zavázáno českému školství. Škola byla vybudována na obecním pozemku "Na Devadesátce" za pouhých 15 měsíců od položení základního kamene, podle návrhu architekta Antonína Blažka jako dívčí škola obecná a měšťanská a chlapecká škola obecná a měšťanská. V této podobě přetrvala až do roku 1953, kdy v rámci jednotné školy vznikla 25. osmiletá střední škola. Tato se v roce 1961 přeměnila v Základní devítiletou školu a v roce 1981 na Základní školu. V této podobě setrvává dodnes. V současné době naše škola profiluje děti na základě nejlepších tradic českého školství tak, aby byly všestranně připraveny pro studia na středních školách a pro učební obory. Vážení spoluobčané, zvláště Vy, kteří jste naši školu navštěvovali a kterým i po letech zůstala drahá, jste co nejsrdečněji zváni na oslavu tohoto významného jubilea, které proběhne v prostorách školy. Přesné datum Vám všem bude sděleno prostřednictvím místního časopisu, respektive úřední desky na Úřadu MČ. V rubrice "Výročí škol" pak otiskl Dr. Jan Bartoš v čísle časopisu z dubna 1994 tuto zprávu: Základní škola na Slovanském náměstí oslavila 3. února letošního roku 80. výročí od svého otevření. Při této příležitosti připravujeme na škole řadu akcí, aby rodiče s celou veřejností Králova Pole měli

55

možnost seznámit naší školy.

se s historií, současností,

ale hlavně s budoucností

Následovalo pozvání na některou z akcí, které byly připravovány v rámci oslav 26. a 27. května 1994. V programu se počítalo se Dny otevřených dveří i s možnosti rodičů zúčastnit se výuky. Dále mělo jít o Slavnostní akademii pro žáky školy, Setkání vedení školy s bývalými pracovníky, Slavnostní koncert a Přijetí čestných hostů. V tomtéž čísle časopisu se objevila i tato několikařádková zpráva: Základní škola Herčíkova 19, Brno slaví letos 20. výročí trvání školy. Dne 1. června 1994 v odpoledních hodinách zveme rodiče i bývalé žáky k návštěvě školy. Tento Den otevřených dveří bude ukončen školní akademií. Významné výročí měla též ZŠ Staňkova 14, a to 75 let od svého vzniku jako české školy v roce 1919. V časopise Královo Pole v roce 1994 sice o tom nebyla zmínka, ale dubnové číslo obsahovalo následující informaci: Ředitelství Základní školy s rozšířenou výukou jazyků v Brně, Staňkova ulice 14 oznamuje, že ve školním roce 1994/95 opět otevírá 3. třídy s rozšířeným vyučováním jazyka německého. Současně zahájí výuku ve 2. třídě s výukou jazyka německého. Přijímací pohovory se uskuteční 17. května 1994 od 8.30 hod. ve škole. Přihlášky je možné vyzvednout na ředitelství školy. Pro červnové číslo časopisu zpracovala tento pozoruhodný přehled o středním školství v naší MČ paní Marie Trávníčková, která sem zařadila celkem 16 státních (ST) a soukromých (SO) škol. Pouze jediná, uvedená jako poslední, není na území MČ Brno-Královo Pole, třebaže je na Štefánikově ulici č. 1. Tato ulice je celá "naše" pouze na sudé straně, zatímco lichá strana až do č. 23 (včetně) se nachází na KÚ Veveří a v MČ Brno-střed: VŠEOBECNÁ INFORMACE O STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Střední školy tvoří svým obsahem jednotný celek se základními školami. Člení se na tři proudy: gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Obsahem je všeobecné vzdělání, které je společné všem středním školám, a odborné vzdělání, které je diferencováno podle zvolených oborů. Přehled středních škol v obvodu městské části Brno-Královo Pole: (Údaje jsou uváděny v tomto pořadí - Název školy, Typ, Ulice, Zaměření) ----------------------------------------------------------------------1. Gymnázium, ST, Slovanské náměstí 7, jazykové - anglický, německý a francouzský jazyk. 2. Soukromé humanitní gymnázium, SO, Mojmírovo náměstí 10, humanitní - anglický, německý a francouzský jazyk. 3. Gymnázium - sportovní škola, ST, Botanická 70, zaměření na tělesnou výchovu. 4. Speciální soukromé osmileté gymnázium INTEGRA, SO, Staňkova 8a, integrace zdravých + nemocných studentů, anglický, německý, francouzský jazyk, latina. 5. První německé zemské gymnázium, SO, Staňkova 14, humanitní - německý jazyk, anglický jazyk. 6. Obchodní akademie, ST, Pionýrská 23, obchodní + výpočetní technika. 7. Soukromá obchodní akademie, SO, Střední 59, obchodní anglický, německý, francouzský jazyk. 8. Obchodní akademie a.s. Královopolská, SO, Křižíkova 15, obchodní akademie, jazyky.

56

9. Obchodní akademie pro tělesně postiženou mládež, ST, Kociánka ST, speciálně rodinná, obchodní škola, obchodní akademie. 10. Rodinná škola, ST, Purkyňova 97, rodinná, anglický jazyk, německý jazyk. 11. Střední průmyslová škola strojní a.s. Královopolská, SO, Křižíkova 15, management, strojírenství, technická administrativa. 12. Integrovaná střední škola, ST, Purkyňova 97, strojní mechanik, elektromechanik, obráběč kovů atd. 13. Střední odborné učiliště pro postiženou mládež, ST, Kociánka 2, krejčí, brašnář atd. 14. Střední odborné učiliště tradičních řemesel, SO, Střední 59, učební obory, anglický jazyk, německý jazyk. 15. Střední odborné učiliště a.s. Královopolská, SO, Křižíkova 15, učební obory, německý jazyk, anglický jazyk, ruský jazyk. 16. Soukromá střední zdravotnická škola ČČK (Českého červeného kříže), pomaturitní kvalifikační studium, SO, Štefánikova 1, všeobecná sestra, zdravotnický záchranář. ----------------------------------------------------------------------2,

Pokud šlo o vysoké školy, přinesl časopis v "Radíme, informujeme" také tuto zprávu:

dubnu 1994 v rubrice

Na Vysoké škole veterinární a farmaceutické (na Palackého třídě 1/3) proběhla 11. března 1994 slavnostní inaugurace nově zvoleného rektora této školy pana Prof.RNDr. Stanislava Zimy, DrSc. S badatelskou činností na vysokých školách souvisí tři zajímavé články Prof.Ing. Karla Stránského, DrSc. "Ponávka a její přítoky", "Mlýny na Ponávce" a "Ponávka v minulosti", které byly otištěny v červencovém, zářijovém a listopadovém čísle časopisu. Do školství a současně i do úseku občanských záležitostí náleží velmi obsáhlé referování Ing. Ludmily Nové v čísle časopisu z července 1994 - nadepsané: Přijetí nejlepších studentů a žáků panem starostou Dne 27. dubna (1994) přijal pan starosta v naší obřadní síni nejlepší studentky a studenty maturitních ročníků královopolských středních škol: Sportovní škola Botanická vyslala maturanty s výborným prospěchem, nebo s vynikajícími sportovními výsledky (uvedeno 5 jmen). U Gymnázia Slovanské náměstí, kde mají letos osm končících tříd, byli takto vyznamenáni (uvedeno 32 jmen). Integrovaná střední škola Purkyňova k vyznamenání navrhla (uvedeno 17 jmen). Pět královopolských základních škol vyslalo své nejlepší končící žáky k přijetí na radnici ve středu 4. května 1994: Ze Základní školy Staňkova byli delegováni (uvedeno 15 jmen). Učitelský sbor Základní školy Herčíkova doporučil k přijetí (uvedeno 22 jmen). Ze Základní školy Slovanské náměstí byli vybráni (uvedeno 14 jmen). Na Sportovní škole Botanická dali pedagogové důvěru žákům osmých tříd (uvedeno 5 jmen). Na základní škole Košinova doporučili k přijetí (uvedeno 10 jmen). Někdy v létě 1994 došlo v naší MČ též k přijetí maturantů po půlstoletí v Gymnáziu na Slovanském náměstí 7, jak o tom napsal v zářijovém čísle časopisu jeden z účastníků Doc.MUDr. František Melichar, CSc. tuto krátkou informaci "Nezralé maliny": Jménem účastníků jubilejní schůzky "50 let od maturity na I. RRG (reformovaném reálném gymnáziu) v Králově Poli" děkuji tímto řediteli gymnázia prof.Dr. Filoušovi a jeho spolupracovníkům za milé přijetí,

57

spojené s informativním posezením a prohlídkou mateřského ústavu. Jsme ochotni podle svých sil a možností přispět při přípravě oslav 75. výročí trvání gymnázia v Kr. Poli. Po celý rok 1994 přinášel časopis pravidelně zprávy o vítání dětí, jakož i gratulace k životním jubileím občanů naší MČ. Přitom byli uváděni jmény všichni, kdo se právě dožili 80, 85, 90 a více let. Připomenut byl též 2. reprezentační ples Králova Pole, uskutečněný v pátek 4. března 1994 a v několika číslech věnoval časopis pozornost v pořadí už IV. ERBOVNÍM SLAVNOSTEM. Konaly se v sobotu 10. září 1994 již tradičně zejména v prostoru Slovanského náměstí s tímto programem: 10.00 - 12.00 vystoupí big band Josefa Audese, žákyně tanečního oboru školy a folklórní skupina PORTAŠ 12.00 - 13.00 přestávka 13.00 - 13.45 Mandolínový soubor 13.50 - 14.30 hudební skupina "Les Mouches" hraje písničky skupiny THE BEATLES 14.35 - 15.15 módní přehlídka 15.20 - 15.45 folkový zpěvák Slávek Janoušek 15.50 - 17.00 dechová hudba Semilassanka s lidovým vypravěčem (Pantůček) 17.05 - 18.00 vyhodnocení soutěží - závěr 21.00 ohňostroj akce pro děti: 13.00 - 13.00 dětská módní přehlídka firmy HABERLI 13.30 - 14.20 program Kovej, kovej kováříčku 14.25 - 15.00 historický šerm v programu „Boj o růži“ 15.05 - 15.45 Pohádky z hrnků 15.50 - 16.00 ukázky historických soubojů 16.05 - 17.30 hrátky s dětmi - soutěže, písničky, pohádky... Důležitou součástí sportovních akcí Erbovních slavností byl 4. ročník Běhu královým Polem, jehož vítězkami a vítězi v jednotlivých kategoriích se stali: ---------------------------------------------------------Mladší žákyně: Straková Renata Mladší žáci: Smutný Radim Starší žákyně: Novotná Petra Starší žáci: Přikryl Ivo Dorostenky: Coufalová Pavla Dorostenci: Obr Martin Ženy: Musilová Andrea Muži - kategorie příchozích: Bodiš Ivo Muži - elitní běh: Dudr Pavel ---------------------------------------------------------Večer byly Erbovní slavnosti ukončeny Ohňostrojem a své dojmy z této velkolepé podívané vyjádřila v říjnovém čísle časopisu členka redakční rady paní Jana Novotná těmito slovy: Světlonoš zahalený do černého pláště za sugestivních tónů Vangelisova Openingu z filmu "Dobytí ráje", pochodeň v pravici, kráčí kolem dalších vztyčených ohňostrojových pochodní a odpaluje moždíře. Vyšlehávají pumy a vbíjejí se do nebe. Tam se rozvinují do pestrobarevných palem, rozkvétají do bohatých kytic. Další a další zášlehy, výbuchy, kaskády světel, obloha roztrhaná na kusy se každým okamžikem, jak se zdá, zřítí na mnohohlavý dav. Satanský plášť je již téměř ponořen do rudého dýmu, valícího se z pochodní. Skoro se bojím, ale můj syn, i všichni okolo, směle hledí vzhůru, v očích plno světel. Ohlušující rachot doznívá, nebe zčerná. Atrakce je odměněna spontánním potleskem. Ve vzduchu ještě cítím síru, z Pekla už jsme ale zpátky doma, na poklidném Slovanském náměstí, u konce Erbovních slavností.

58

Časopis rovněž přinášel informace vcelku průběžně a pravidelně o kulturních, vzdělávacích, zábavných a jiných akcích, jejichž hlavním organizátorem bylo KP (KrálovoPolské) CENTRUM se sídlem na Palackého třídě 70. Do jeho bohaté vzdělávací činnosti dává nahlédnout informace otištěná na stránkách časopisu v květnu 1994: KP CENTRUM kultury a vzdělávání pořádá ve školním roce 1994/95 intenzivní jazykové kurzy angličtiny a němčiny v rozsahu 20 hodin týdně v dopoledních hodinách. Učebny KP CENTRA jsou v Brně-Králově Poli na ulicích Palackého třídě a Škárově. V kurzu je maximálně 15 účastníků. Jeden typ kurzu je určen začátečníkům, nepředpokládá tedy žádné jazykové znalosti. Druhý typ kurzu je určen pokročilým. Výuku v kurzech zajišťují kvalifikovaní učitelé. Cílem kurzu je umožnit posluchačům složení základní nebo všeobecné státní zkoušky na státní jazykové škole. Cena kurzu je 10,- Kč za vyučovací hodinu, to je 8.100,- Kč za celoroční kurz. Částku je možné uhradit ve dvou splátkách. POZOR! - Studenti, kteří maturovali v roce 1994, mají nárok na veškeré sociální výhody, které vyplývají z rozhodnutí ministerstva školství o zřízení pomaturitního studia. Po předložení dokladu o úhradě I. splátky a kopie maturitního vysvědčení vydá KP CENTRUM potvrzení o návštěvě školy, které opravňuje jejich rodiče k pobírání přídavků na dítě. Pojištění těchto studentů hradí stát. Pro úplnost uvádíme i další typy kurzů, pořádaných od září 1994: Jazykové angličtina, němčina, francouzština pro děti předškolního věku a pro dospělé. Pohybové - veškeré typy moderního cvičení (aerobik, kalanetika...) pro dospělé, všestranné cvičení pro děti předškolního věku, balet, jóga pro dospělé a pro astmatické děti. Psaní na stroji - pětiměsíční kurzy pro začátečníky i pokročilé. Kurzy šití a střihů - pětiměsíční kurzy šití, desetitýdenní kurzy střihů, pro začátečníky i pokročilé. Ceny výše uvedených kurzů se pohybují od 8,50 Kč do 11,50 Kč za vyučovací hodinu. Hudební kurzy - obory klavír, kytara, flétna. Individuální výuka, cena 40,- Kč za vyučovací hodinu. Rekvalifikační kurzy – v oborech řezník-uzenář, kuchař, číšník, barman, švadlena. Zaměření na praktickou výuku. Akreditace MŠMT ČR (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky). Bohatou činnost v tomto směru rozvíjela rovněž škola (ZUŠ), která měla své hlavní sídlo na Palackého roku 1993 oslavila 35.výročí své existence. O průběhu napsal tehdejší kronikář Králova Pole pan PhDr. Jiří časopisu z ledna 1994 tento obsáhlý referát:

Základní umělecká třídě 70 a koncem zmíněné slavnosti Adámek pro číslo

35 LET ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY V BRNĚ-KRÁLOVĚ POLI Základní umělecká škola (ZUŠ) v Brně-Králově Poli uspořádala na počátku prosince (1993) zahajovací koncert v nově přidělené budově na Palackého (třídě) 70. V podtextu této zdařilé akce stálo 35-leté výročí školy a získání nové budovy pro ZUŠ. V úvodu vzpomenula ředitelka ZUŠ Mgr. Jarmila Mráčková historie školy, která v roce 1993 oslavila 35 let svého trvání. V roce 1958 byla zřízena z pobočky Městské hudební školy Jaroslava Kvapila v Brně (jako) samostatná škola. Vyvíjela bohatou kulturní činnost mimo jiné i organizováním abonentních koncertů významných umělců. Dobrý zvuk školy zajišťoval i kvalitní pedagogický sbor reprezentovaný Jiřím Matysem, Věrou Zouharovou, Janem Vratislavským a Marií Marešovou, pozdějšími profesory konzervatoří v Brně a v Praze. Není divu, že ze školy

59

vycházeli vynikající absolventi, z nichž mnozí pak vystudovali konzervatoř a uplatnili se pedagogicky a umělecky. Negativním rysem dlouho provázejícím existenci školy byl nedostatek místností. Ten se podařilo odstranit s definitivní platností až nyní především díky pochopení představitelů Úřadu městské části Brno-Královo Pole na základě doporučení školské a kulturní komise. Po historickém expozé se ředitelka zmínila o současném stavu školy a (o) plánech do budoucna. Budova školy byla postavena před 90 lety a tehdy sloužila jako dívčí měšťanská škola až do roku 1913, kdy byla přeměněna na radnici a nyní se znovu vrací pro školské účely. Vedení školy vyvine snahu, aby škola patřila jak ve výuce, tak úpravou k reprezentativním školám svého typu. Po tomto zasvěceném úvodu rozebírajícím minulost, přítomnost a budoucnost ZUŠ následoval koncert. Účinkující ve věkovém rozmezí od základní školy až po 6. ročník konzervatoře (bývalí absolventi LŠU - Lidové školy umění Královo Pole) přednesli s velkým zaujetím jednotlivé skladby. Význam této zdařilé akce, po níž následovalo společenské setkání, jen podtrhla účast zástupců brněnských hudebních institucí a představitelů Úřadu městské části Brna-Králova Pole v čele se starostou Ing.arch. Oldřichem Prokešem. Bohatá kulturní, umělecká, spolková i další činnost byla rozvíjena také v prostorách Besedního domu na Palackého třídě č. 78, kde působilo více než 20 různých zájmových kroužků, klubů, sborů apod., kde byly též v malém sále pořádány přednášky a pravidelné výstavy výtvarníků a kde také hrálo svá představení Kino Jadran. KP CENTRUM pořádalo většinu svých kulturních akcí v sále i dalších místnostech Semilassa, jak o tom přinášel pravidelně informace časopis. V několika číslech z roku 1994 uveřejnil též pozvání konaná na scéně Komorní opery JAMU na ulici Svatopluka Čecha 35a, dále na akce pořádané v klubu VA (Vojenské akademie) na Šumavské ulici 4 a ojediněle též na programy v BOBY Centru nebo ve STUDIU Brno na Šelepově ulici 1. Za zmínku ještě stojí tato nevelká stať "Jak Semilasso ke svému názvu přišlo", kterou z podnětu Dr. Bedřicha Steinera připravila pro červnové číslo časopisu členka redakční rady paní Jana Movotná: Na začátku prý bylo francouzské přísloví: Tout crasse, tout passe, tout lasse. - Vše se rozbíjí, vše přejde, vše unaví. Když v první polovině 19. století vybudoval pruský kníže Pueckler v německém městečku Muskau, kde měl sídlo, přírodní park, zadlužil se půl miliónem tolarů. Finančně vyčerpán, skryl se před věřiteli v levném zájezdním hostinci v Králově Poli a pod pseudonymem Tutolasso, který ve zkratce vyjadřoval teskné francouzské přísloví i náladu knížete, jenž se zde oddával psaní nenáročných romantických příběhů. Právě zde prý dokončil v roce 1836 cestopis "Semilasso in Afrika", uložený i v brněnské Univerzitní knihovně. Možná vylepšení finanční situace, poklidný tvůrčí život v naší obci, olámaly mu hroty smutku natolik, že první část složeniny nahradil latinským semi-, což znamená zpola. Když se pak od nás už jen zpola unavený a sklíčený kníže pán odstěhoval, zanechal vlídné hospodě jméno, které přijal. To pak přešlo i na Dělnický dům, který byl na jejím místě postaven.

60

ČINNOST SPOLKŮ A ORGANIZACÍ Pokud šlo o aktivity královopolských spolků a dalších organizací, snad nejčastěji se na stránkách časopisu Královo Pole objevovaly různé informace a materiály o Sokolu. I o jeho počátcích byla zmínka ve stati členky redakční rady Jany Novotné. Text byl zařazen do rubriky "Kronika" a uveřejněn v čísle časopisu z listopadu 1994 pod názvem: Počátky politického života v Králově Poli Politika není příliš vděčným tématem. Jednou vážená, jindy odmítaná - vcelku spíš nudná, dobrá leda k mávnutí ruky. Ať už ale jakákoliv, přesto se jí nevyhnu; pro život společenství, obce je nezbytná. První obecní volby v Králově Poli se konaly 18. července 1950. Předtím spravovala obec vrchnost prostřednictvím rychtáře - tím posledním byl u nás rolník Mikuláš Bartoš. První zdejší zastupitelstvo tehdy tvořili: Starosta Antonín Persch, celoláník; dva radní, devět členů výboru a šest náhradníků. Volby ještě nebyly tajné. Volič musel sám, nebo prostřednictvím zmocněnce, veřejně oznámit volební komisi jména vybraných kandidátů. V té době národně i politicky lhostejní čeští rolníci, představující naprostou většinu obyvatelstva v Králově Poli, umožnili, aby radnici ovládli muži k české myšlence vlažní, nebo přímo Němci, i když jich tu žila jen nepatrná menšina. Kolem roku 1870 začíná naše politická scéna ožívat. Prozatím vedena jen národními zájmy, nechává k nám proniknout sokolskou myšlenku. Ta je však záhy vyčerpána starostmi o pohledný kroj a spolkovou zábavu, a tak z její šlépěje vystupuje Občanská beseda; tady se pak soustřeďuje český národní život. Vzniká první česká škola, knihovna, česká Občanská záložna, zakládají se české spolky, pěvecké soubory. V roce 1882 jde česká národní strana soustředěná kolem Občanské besedy poprvé, i když zatím neúspěšně, do voleb. To už se ale začínají hlásit o slovo i sociálně laděná politická uskupení, jako první Spolek dělníků rukodělných z roku 1887. Po několika neúspěšných pokusech dosáhly národní tendence výrazného úspěchu v roce 1902, kdy v Králově Poli v obecních volbách národní strana zvítězila. Starosta Josef Červinka, obchodník, za něhož byla obec s velkou slávou povýšena v roce 1905 na město, se stal dvanáctým starostou od roku 1850 a vládl naší radnici až do roku 1909. Do roku 1926 se tu pak vystřídali ještě další tři starostové. Založeno bylo celkem devět politických stran, Královo Pole vzrostlo od roku 1850 sedminásobně a počtem obyvatelstva celkem jedenáctinásobně. Co se rozvoje a pokroku týká, stalo se nejvýznamnějším brněnským předměstím. Důležitou součástí činnosti Sokola byla veřejná cvičení, která měla svá vyvrcholení ve všesokolských sletech. Slety byly pořádány v Praze a pouze jednou se měl tento slet konat a také se v roce 1914 konal v Brně - fakticky to však bylo na katastrálním území tehdejšího města Králova Pole. Velmi zajímavý článek o tom napsal Dr. Lubor Krejčí pro květnové číslo časopisu, kdy už vrcholily přípravy na župní slet Sokola v Brně 1994 i na XII. všesokolský slet v Praze. Nadepsal svůj Článek "Sokolský slet" a uvedl v něm následující fakta:

61

V roce 1914 se konal v Brně sokolský slet. Měl posílit český živel na Brněnsku - svým dosahem se stal nejvýznamnějším podnikem nejen Brněnska a Moravy, ale i celého českého národa. Radnice v Brně byla tehdy v německých rukou a to způsobilo, že byla proti konání sletu. Dokonce byla podána interpelace ve schůzi městské rady, žádající ochranu německého obyvatelstva před Sokoly. Sokolové však prohlásili, že klid bude zachován, o což se postarají. Když se německá městská policie odmítla zaručit za klidný průběh sletových slavností, bylo povoláno do Brna 1000 četníků, kteří se však chovali korektně. Sletiště bylo zřízeno v Králově Poli, tedy na území samostatné obce (města) asi v prostoru dnešní Chodské ulice. (Bylo to jižně od Chodské blíže k nynějším ulicím Dobrovského, Slovinské a Pešinově, z velké části nad tehdejší C.k. polepšovnou Císaře Františka Josefa I. – pozn. kronikáře). Sletové dny byly zahájeny 7. června rozřaďovacími závody, 14. června následovalo vystoupení středoškolské mládeže, 21. června pokračovaly slavnosti dnem sokolské mládeže a dorostu. Neděle 28. června (1914) byla hlavním sletovým dnem. Do Brna se sjížděli cvičící z celé Moravy, ale i z Čech a hosté, přijeli Češi z Vídně, deputace Slováků i amerických Sokolů. Město Praha bylo oficiálně zastoupeno deputací obecního zastupitelstva. Cestu hostí Brnem zabezpečovali četníci. Po dopoledních zkouškách vyšel průvod. Pochodovalo v něm na 8.200 Sokolů v kroji, přihlíželo mu na 100.000 diváků. Šel od Besedního domu (v Brně) kolem Zemského domu a Národního divadla přes Koliště, kolem Německého domu, dále ulicí Novou k vojenskému skladišti, odtud Poděbradovou ulicí přes Rostislavovo náměstí na Palackého ulici(třídu), kde před radnicí pozdravili účastníky průvodu tehdejší starosta města Králova Pole Havliš a poslanec Votruba. Za Sokoly poděkoval starosta České obce sokolské Dr. Scheiner. Odtud průvod pokračoval na sletiště. Veřejné vystoupení, jemuž přihlíželo na 60.000 diváků, zahájily ženy. Po jejich odchodu se roznesla zpráva o atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu a jeho choť v Sarajevě. Brněnské úřady zamýšlely slet ukončit, avšak náměstkovi zemského hejtmana Dr. Pluhařovi se podařilo je přesvědčit, že ještě vystoupí muži, aby nedošlo k panice. Po třetím oddíle prostných mužů byl však ranou z hmoždíře oznámen nucený konec sletu a Sokolové i hosté předčasně odjížděli z Brna s vědomím, že válce již nelze zabránit. Po dvaceti (omyl - správně deseti) letech roku 1924 byl uspořádán na Stadionu Sokola Brno I Vzpomínkový slet, jehož se zúčastnil i prezident republiky T.G. Masaryk. Letos (1994) - po osmdesáti letech - se bude konat jako jeden z největších sokolských podniků v Brně slet pěti sokolských žup: Pernštejnské (Tišnovsko), Krále Jiřího (Boskovicko), Vyškovské - Dr. Bukovského a obou brněnských žup Jana Máchala a Dr. Jindry Vaníčka, kde budou zacvičeny skladby XII. Všesokolského sletu v Praze 1994. Sletový průvod bude vycházet z historického prostoru na ulici Chodské na Stadion Sokola Brno I. O těchto památných událostech přinesl z března 1994 tuto stručnější informaci:

časopis už

ve svém čísle

Tisková konference a výstavka Sokolů V úterý 1. února (1994) se v královopolské sokolovně konala tisková konference o význačných sletových aktivitách v tomto roce. Slet v Brně se bude konat na Sokolském stadionu na Kounicově ulici dne 12. června 1994. Bude to 80 let od Sletu Sokolstva v Brně, který byl předčasně ukončen z důvodu sarajevského atentátu a byl uspořádán v prostoru dnešní ulice Dobrovského. Vyvrcholením bude XII. všesokolský slet, který bude probíhat ve dnech 5. a 6. července (1994) v Praze.

62

Na sokolovně jsme také mohli zhlédnout výstavku, dokumentující vznik a vývoj sokolského hnutí, jak v celé zemi, tak i v Králově Poli. Dýchlo to na nás minulým stoletím a ideály, ze kterých se rodila pozdější Československá republika. Mohli jsme vidět prapor královopolských Sokolů z roku 1912, na snímcích z pozdější doby prezidenta Osvoboditele ve společnosti Sokolů, hold Sokolů Mistru Janu Husovi na Staroměstském náměstí a další zajímavosti. A tak jsme si kladli otázku, zda tyto ideály znovu zapustí pevné kořeny v naší dnešní společnosti. Nebo budeme již jen společností konzumní? Pod tímto zajímavým textem byli podepsáni - starosta Sokola Královo Pole Ivan Kolejka a člen Zastupitelstva MČ Brno-Kr. Pole, jakož i člen redakční rady časopisu Ing. František Navrátil, který o něco později pro číslo časopisu Královo Pole z července 1994 napsal tuto cennou informaci: Župní slet Dvanáctého června (1994) se na stadionu Sokola Brno I konal Sokolský slet pěti žup za účasti 3.000 cvičenců. Byl zahájen průvodem, který se řadil a vyšel ze dvora kasáren na Chodské ulici. Na úvod promluvili dva starostové - starosta Sokola Královo Pole Ivan Kolejka a starosta MČ (Brno-)Královo Pole Ing.arch. Oldřich Prokeš. V čele průvodu šli Sokolové v historických krojích. Nejednomu z přihlížejících ukápla slza dojetí. Nevelký stadion byl zaplněn do posledního místečka. Na čestné tribuně byli mimo(?kromě) dalších hostí i předseda poslanecké sněmovny Dr. Milan Uhde a starosta s 1. místostarostou Kr. Pole. Slavnostní projev pronesl JUDr. Zdeněk Ostrý. Zhlédnout jsme mohli celkem dvanáct vystoupení. Odpoledne mělo několik vrcholů, jedním z nich bylo vystoupení Věrné gardy. Na hřišti se objevila nejedna stříbrná hlava, cvičení bylo často doprovázeno skandovaným potleskem. Velmi úspěšná byla i cvičení mužů s žen. Velká účast ve všech věkových kategoriích mládeže ukázala, že o zachování sokolských tradic bude i do budoucna postaráno. Tentýž autor, tj. Ing. Frant. Navrátil, pak uveřejnil na stránkách časopisu v říjnu 1994 v souvislosti s Erbovními slavnostmi na sokolské téma ještě následující stať nadepsanou "O Sokole Královo Pole": Když na začátku svého funkčního období Zastupitelstvo MČ velkou většinou hlasů rozhodlo o konání "Erbovních slavností", chtělo tím mimo jiné přispět ke zviditelnění obnovených nových organizací - Sokola, Junáka a dalších. Sokol Královo Pole od začátku pomáhal při organizování slavností. Když před lety Sokolové začínali s poloprázdnými tělocvičnami, kroutila většina veřejnosti nedůvěřivě hlavami. Nyní má Sokol Královo Pole více než 2000 členů a svojí členskou základnou patří mezi nejsilnější tělovýchovné organizace v Brně. Největší počet členů je organizován v takzvané sokolské všestrannosti, která má náplň obdobnou jako dřívější ZRTV. Kromě toho má Sokol Královo Pole čtyři oddíly - moderní gymnastiky, rock-and-rollu (rokenrolu), kulturistiky a žákovské házené. Svých úspěchů dosáhl pod vedením starosty Sokola Ivana Kolejky, který patří generačně k "Věrné gardě". Věrná garda přivedla v tomto roce tisíce mladých na Strahov a k dnešnímu dni ještě neřekla své poslední slovo. Bohatou historii má v Králově Poli též skautské hnutí, jak se mohli čtenáři dozvědět v čísle časopisu z května 1994, kde vyšel tento

63

pozoruhodný článek vůdce střediska skautů

Ing. Karla Pospíšila:

SKAUTING V KRÁLOVĚ POLI DŘÍVE A NYNÍ První skautské oddíly pro hochy vznikly v Králově Poli hned po první světové válce. Ve třicátých létech se k nim připojily i první oddíly děvčat. Přes všechny peripetie v činnosti v létech 1940, 1950 a 1970, dodnes existuje chlapecký oddíl s tradičním číslováním 4.Bo založený v roce 1921 a dívčí oddíl 3.dBo založený v roce 1934. Skauting není ani ekologická iniciativa, ani zálesáctví a táboření, i když tyto prostředky používá ke svým cílům. Tím méně pak organizace "pro volný čas mládeže", kam rodiče odkládají momentálně nepohodlné ratolesti. Skauting je systém mravní výchovy pro všechny generace. Jeho cílem je, jak to definoval zakladatel českého skautingu Antonín B.(Benjamin) Svojsík, "dobrý, dokonalý a tedy řádný občan, vědomý si svých práv i povinností k sobě, k národu, k vlasti, ke státu". To odpovídá i dnešním zásadám mezinárodní skautské ústavy. Mezi nezapomenutelnými postavami královopolského skautingu jsou manželé Foitovi, kteří vedli ve třicátých létech zmíněný 4. oddíl a založili 3. oddíl dívčí. Dr. Ferdinand Foit by se byl 1. března 1994 dožil 100 let. Dnes by byl jistě spokojen s hemžením skautské drobotiny se žlutými šátky i s prací starších a dospělých, kterých je v Králově Poli kolem 300 ve dvou střediscích a osmi oddílech. Máte-li zájem o skautskou činnost, přiveďte své děti (přijímají se však i dospělí do klubů oldskautů) do některé z našich kluboven Slovinská 41, nebo Božetěchova 2. Tam se dozvíte další podrobnosti. Velmi zajímavou stať nazvanou "Okrašlovací spolek v Králově Poli" napsal již pro březnové číslo časopisu pan Bohumír Netroufal, který vyzval všechny jeho někdejší členy ke spolupráci. Jeho znění bylo následující: Královo Pole utěšeně vzkvétá! Široké, pevné chodníky lemované svěžími korunami dlouhých alejí. Za parných dní městské kropicí vozy vzduch osvěžují, prach splachují. Květinová dekorace oken všech škol i dalších domů zkrásňuje naše ulice. Architekti, umělci, stavitelé budují čtvrtě moderních staveb. Královo Pole se stává lákavým domovem středních vrstev a inteligence. Na tomto zdárném vývoji má hlavní podíl čilý Okrašlovací spolek. Povýšení Králova Pole na město v roce 1908 (?1905) vedlo k jeho založení. (Povýšení na město bylo roku 1905, spolek byl založen 1908 – pozn. kronikáře). Spolek promyšleně dává městu ráz vzhledného místa s upraveným romantickým okolím. V roce 1908 (měl) 42 členů, v roce 1911 již jeho 170 členů velmi aktivně zalesňovalo, vysazovalo uliční stromořadí a vykonávalo činnosti dekorační a ochranné. První byla úprava údolí U Antoníčka, založení rybníčků Na rybníčkách, Zamilovaný hájek, a to vždy zalesnění pustého prostoru, vybudování cestiček sypaných červeným pískem, opatřených lavičkami, vysázení alejí lip a topolů. Dále cesta od hřbitova k Čertovu mlýnu a do Řečkovic a na Mokrou Horu lemovaná jasany. Na Zaječí hoře vysázeno 400 třešní a broskvoní, ta krása kvetoucích stromových kytic každé jaro. Dík čilému spolku a jeho činovníkům jsou nám umožněny několikahodinové procházky v čerstvém, vonném ovzduší. Další snahou spolku bylo přenesení této přírodní nádhery do ulic města. Každým jarem zní městem heslo: "Ozdobme okna našich příbytků květinami!" Spolek dekoruje každoročně všechna okna školních budov květinami, a tak již v naší mládeži probouzí nejčilejší propagátory této ušlechtilé snahy. V roce 1911 bylo vysazeno 750 stromů v uličních stromořadích, opatřeny kůly a ochrannými koši a půda kolem nich pravidelně obrývána.

64

Spolek vkusně upravil náměstí Mojmírovo, založil zde parčík a z toho (vznikla) výzva: Neodkládejte zakládat podobné zelené plochy, kde jen můžete! Okrašlovací spolek zveleboval, ochraňoval a působil i v těch sborech, kde se jednalo o okrášlení a ochranu domoviny, byl uznávanou korporací a stále rozšiřoval obor své působnosti. V čele městské správy máme osoby svého místa si vědomé, jež položily základy dvěma parkům, a to v Kotlůvku krajinářskému a na Všeslovanském náměstí novodobému. Ti ze čtenářů tohoto článku, kteří dosud nemohli přispět svojí hřivnou a radou, aby rozmnožili řadu nadšenců, jimž snahy zvelebit Královo Pole po stránce estetické staly se živým zájmem, jest naším nejvroucnějším přáním! Tak okrašlovací snahy v roce 1911 viděl Boh.(umír) Preininger. Jeho závěrečná výzva je platná snad více pro nás než pro jeho dobu, kdy bylo pro krásu Králova Pole tolik vykonáno, z čehož jsme si dokázali zachovat jenom trosky. Nanejvýš vybudovat několik megalomanských výtvorů, které půvab Králova Pole zohyzdily. Proto, prosím, Ty z Vás, kteří Okrašlovací spolek pamatují, komunisty zrušený v roce 1951, aby se přihlásili na Úřadu MČ na sekretariátu místostarostů a sdělili své poznatky o činnosti spolku. Přihlaste se i Vy, kteří máte zájem spolek obnovit a své město chcete zvelebovat po vzoru našich předků, prosím, přihlaste se, naše Královo Pole Vaši pomoc potřebuje. V dubnu 1994 připomněl v časopise pan Josef brněnského Spolku neslyšících" touto zprávou:

Žákovský

"75 let

V roce 1919 byl položen základní kámen ke stavbě Útulny hluchoněmých (někdejší Vrchlického ulice - současná Vodova 35) - dnešní Kulturní dům neslyšících a zároveň (byl dán) podnět k založení Zemské ústřední jednoty hluchoněmých pro Moravu v Brně (Králově Poli) - dnešní Brněnský spolek neslyšících (zkratka BSN). Neslyšící si tento dům postavili vlastníma rukama a je to jediný stánek tohoto druhu v celé ČR (České republice). Činnost: taneční kroužek Reduvák, pantomimické soubory Dikron a dětský Dikronek, fotoklub, klub důchodců, žen, zahrádkářů, cvičení žen ve FIT klubu, rekreační sporty, turistika, poznávací zájezdy a práce s neslyšícími dětmi a mládeží. Sponzorům, kteří přispěli na činnost neslyšících, děkujeme. Velice zajímavý článek o nejstarším českém Králikářském spolku na Brněnsku uveřejnil v zářijovém čísle časopisu Ing. Jiří Havlín, DrSc., který jej nadepsal "90 let organizovaného chovatelství" a podal v něm takto historii dosavadní činnosti spolku: Nejstarší česká organizace sdružující chovatele drobných zvířat na území dnešního Brna vznikla v roce 1904 v tehdejším ještě samostatném městě Králově Poli (?městem až 1905). Byl to Králikářský spolek, který založilo deset nadšenců, z nichž skoro všichni se stali nejen členy, ale i prvními jeho funkcionáři. Prvním předsedou byl Jan Procházka. Spolek se významně podílel i na pozdějším vzniku zemských a celostátních organizací. V tehdejší době nebyl u nás ještě chov králíků příliš známý. Spolek vykonal mnoho pro jeho propagaci a rozšíření. Pořádal takzvané králičí hody, na nichž předváděl lahůdky z králičího masa a bořil tak různé předsudky, organizoval výstavy a napomáhal v zavádění chovu čistokrevných plemen králíků. Postupně rozšiřoval svou činnost i na chovatele ostatních druhů drobných zvířat, hlavě koz, drůbeže a holubů. Od roku 1939 byl přejmenován na Spolek chovatelů drobného hospo-

65

dářského zvířectva v Brně-Králově Poli a okolí. Sídlem spolku se již tehdy staly Řečkovice, což souviselo s vytlačováním chovatelství více k okrajům města. Přesídlení do Řečkovic se v názvu spolku objevilo v roce 1940. Největšího rozvoje Organizace dosáhla ve válečných a poválečných letech. Souviselo to s potřebou samozásobení. Avšak i v mírových letech v činnosti nezaostávala. Uspořádala na 40 propagačních výstav a pro své členy jakož i nečleny hodně vykonala. Mezi členy byly četné známé osobnosti českého chovatelství. Po celých 90 let byla organizace aktivní a nikdy svou činnost nepřerušila. Nyní působí jako základní organizace Českého svazu chovatelů Brno 21 a sdružuje chovatele z Řečkovic, Králova Pole, Mokré Hory, Medlánek, Soběšic a přilehlých částí Brna. V současnosti je v přechodném útlumu, což je důsledkem příliš nepříznivých podmínek pro organizované chovatelství, ale i vysokého věkového průměru členů. Žádoucí by byl příliv mladších členů. Přesto k vzácnému výročí vzniku a trvalé činnosti uspořádá jubilejní výstavu, na níž veřejnosti představí vynikající plemena králíků, drůbeže, holubů i jiných zvířat, včetně hadů, exotů atd. Doplňkem bude expozice bonsají a okrasných dřevin. Výstava se uskuteční v areálu bývalého pivovaru na Palackého náměstí v Brně-Řečkovicích ve dnech 10. - 11. září 1994. Přijďte se podívat! Třičtvrtěstoletí královopolského "Ústavu mrzáčků" připomněla v čísle časopisu z července 1994 členka jeho redakční rady Jana Matoušková následující informací nadepsanou "75. výročí založení Ústavu Kociánka": Brněnský Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka byl založen učitelem Janem Chlupem v roce 1919 jako zařízení pro komplexní péči o tělesně postižené děti. V současnosti je Kociánka zařízením pro denní, týdenní a celoroční pobyt postižených jedinců od tří let do ukončení přípravy na povolání. Přijímá děti a mládež s neurologickým a ortopedickým onemocněním. Činnost Kociánky je zaměřena nejen na postižené děti, ale také na jejich rodinu. Zdravotní péče na Kociánce je poskytována všem svěřencům podle jejich potřeby a postižení ambulantní nebo lůžkovou formou. Z nejnovějších léčebných metod je to léčba laserem a z rehabilitační péče hipoterapie (jízda na koni). Vzdělávání svěřenců je zajišťováno speciální mateřskou školou, základními a středními školami a odbornými učilišti pro tělesně postiženou mládež. Volný čas mají možnost svěřenci trávit dle vlastních představ v zájmových kroužcích, (na) sportovních a kulturních akcích návštěvy divadel, kurzy tance apod. Využívání volného času doplňují pobyty u moře, prázdninové akce organizované Archou, Ligou vozíčkářů, Handicap juniorem, Skauty a dalšími. V prvním červnovém týdnu (1994) jsme si připomněli již 75. výročí založení Ústavu na Kociánce. Když bylo v červnovém čísle časopisu Královo Pole vyjmenováno devět organizací, které poskytovaly v Brně sociální služby, byla mezi nimi jedna také z naší MČ Brno-Kr. Pole, a to Armáda spásy na Staňkově ulici č. 4/6, kpt. Ann Allemang. Vydávali tam zlevněné obědy pro důchodce, věnovali se práci s dětmi z ulice a působil tu též klub pro starší studenty. V sobotu 3. září 1994 zorganizoval Klub českých turistů Královo Pole již 13. ročník dálkového a turistického pochodu "Z Králova Pole do Králova Pole" po trasách vedených oblastí Moravského krasu na vzdálenosti 50, 35, 25, 20 a 10 kilometrů. Start a cíl byl

66

v královopolské sokolovně na Srbské ulici č. 4 a pro děti byla v dopoledních hodinách otevřena střelnice u Soběšic s ukázkami střelby. V naší MČ rovněž působila Základní organizace č. 31 Českého svazu bojovníků za svobodu, která v prosincovém čísle časopisu uveřejnila tuto informaci: Nároky podle Zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky obětem nacistické perzekuce č. 217/1994 Sb. je nutno uplatnit v době od 1. prosince 1994 do 31. května 1995 u organizací, od kterých žadatel pobírá důchod. Ti, kdož pobírají důchod od České správy sociálního zabezpečení, podávají žádost osobně v úřední dny (pondělí, středa) na správě sociálního zabezpečení, Cejl č. 20, II. poschodí, dveře č. 323. Upozorňujeme, že celé znění zákona i okruh osob, jichž se týká, je otištěno ve čtrnáctideníku Národní osvobození č. 24. Bližší informace je možno také získat na MěV (Městském výboru) ČSBS, Chodská 17.

67

ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Pracovnice sociálního odboru Úřadu naší MČ paní Naděžda Svobodová vypracovala k 10. únoru 1994 seznam státních zdravotnických zařízení a lékařů na území MČ Brno-Královo Pole. Čerpala přitom z podkladů MUDr. Racka, ředitele SZZ V (Státních zdravotnických zařízení obvodu V), pokud šlo o státní a závodní lékaře, a dále z podkladů MUDr. Taufmana ze zdravot. odboru Magistrátu města Brna, pokud šlo o lékaře privátní. Tento obsáhlý materiál byl uveřejněn v březnovém čísle časopisu a obsahoval kromě toho ještě seznam lékáren, ošetřovatelské péče a zdravotních pojišťoven. Byli v něm uvedeni: STÁTNÍ LÉKAŘI Poliklinika Dobrovského 23: všeobecní lékaři: MUDr. Gruberová Alena MUDr. Hloušek Zdeněk MUDr. Hrubá Eva MUDr. Hrubá Marta MUDr. Smolíková Viera MUDr. Šimečková Irena

zubní lékaři: MUDr. Kusá Ivana MUDr. Olšovský František MUDr. Penková Lenka MUDr. Plasová Zuzana MUDr. Sovová Eva MUDr. Šabatová Lenka MUDr. Vondráková Alena

ostatní lékaři: MUDr. Crháková Eva rentgenologie MUDr. Jakubíková Zora kožní oddělení MUDr. Jindra Miroslav interní oddělení MUDr. Mužík Vladimír, CSc. chirurgie MUDr. Ryšánková Hana cévní oddělení MUDr. Švédová Vladimíra interní oddělení MUDr. Vlachová Ludmila nosní, krční, ušní MUDr. Vyskočilová Ludmila neurologie odběry, laboratoř Slovinská 40: MUDr. Kalinová Jelena psychiatrie OZS (Obvodní zdravotní středisko) Herčíkova 23a: MUDr. Haisová Karla praktická lékařka Hirtová Libuše rehabilitace MUDr. Homolková Alena praktická lékařka MUDr. Měcháček Jaroslav gynekologie MUDr. Němcová Daniela oční oddělení Ptáčníková Zdeňka rehabilitace MUDr. Trpělka Zdeněk praktický lékař PhDr. Turbová Jarmila psychologie Dětská stomatologie Palackého třída 73: MUDr. Bláhová Hana zubní dětská lékařka MUDr. Frýbortová Zora zubní dětská lékařka MUDr. Ševčík František zubní dětský lékař OZS Pionýrská 11: MUDr. Kosař Josef praktický lékař MUDr. Šteflová Zuzana praktická lékařka OZS Božetěchova 105: MUDr. Vildová Jana praktická lékařka ZÁVODNÍ LÉKAŘI - ordinují i pro veřejnost

68

KSB (Královopolská strojírna Brno) Křižíkova 68: MUDr. Karasová Bronislava praktická lékařka MUDr. Menšíková Zdeňka praktická lékařka MUDr. Štefanová Marie praktická lékařka MUDr. Zobalová Zdeňka praktická lékařka MUDr. Bártek Gustav zubní lékař MUDr. Slavotínková Antonie zubní lékařka MUDr. Sova Jan zubní lékař MUDr. Urbánková Vlastimila zubní lékařka MUDr. Melichar František,Doc.CSc.interní oddělení VUT (Technika) Kolejní 2: MUDr. Brimová Eva praktická lékařka MUDr. Zezulová Eva praktická lékařka VUT (Technika) Purkyňova 93: MUDr. Nehybová Olga praktická lékařka MUDr. Bartošová Danuše zubní lékařka MUDr. Konečný Vladimír zubní lékař MUDr. Kuxová Anna zubní lékařka MUDr. Vávrová Zdeňka zubní lékařka VŠ (Vysoká škola) veterinární Palackého třída 1/3: MUDr. Samotná Hana praktická lékařka PRIVÁTNÍ LÉKAŘI Ordinace praktického lékaře pro dospělé: MUDr. Cejnarová Eva Jana Babáka 11 MUDr. Kasan František Palackého třída 137 MUDr. Kašpar Jaroslav Palackého třída 137 MUDr. Kriftová Hana Staňkova 18 MUDr. Muchová Dagmar Palackého třída 137 MUDr. Novotná Renata Purkyňova 99 MUDr. Žáková Helena Jana Babáka 11 Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost: MUDr. Gruber Jiří, CSc. Mečířova 14 (nemoci přenosné) MUDr. Otáhalová Pavla Palackého třída 137 MUDr. Segeťová Jana Svatopluka Čecha 2 MUDr. Trnková Jitka Palackého třída 137 MUDr. Zmrzlá Věra Riegrova 12 Ordinace zubního lékaře: MUDr. Dolanská Renata Svatopluka Čecha 60 MUDr. Dvořáková Janka Staňkova 18 MUDr. Halámková Milada Božetěchova 105 MUDr. Huser Jiří Klatovská 14 MUDr. Jedličková Olga, Doc.CSc. Palackého tř.137 (ortodoncie) MUDr. Jílovec Pavel Sadovského 20 MUDr. Kouřilová Miluše Palackého třída 137 MUDr. Nehybová Marie Jana Babáka 11 MUDr. Nevrlá Jarmila Palackého třída 137 MUDr. Přívarová Olga Jana Babáka 11 MUDr. Semrádová Jaroslava Palackého třída 137 MUDr. Šebelová Jana Purkyňova 99 MUDr. Štefcová Ludmila Jana Babáka 11 MUDr. Urbančíková Zuzana Svat.Čecha 73a (parodontologie) Ordinace odborného lékaře pro choroby vnitřní: MUDr. Šandová Ludmila Palackého tř.137 (diabetologie) MUDr. Šimčíková Beata, Doc.CSc. Herčíkova 23 (homeopatie) Ordinace odborného lékaře chirurga: MUDr. Šamlot Ladislav Křižíkova 68 (a traumatolog) Ordinace odborného lékaře neurologa: MUDr. Flašar Roman Jana Babáka 11 Ordinace odborného lékaře gynekologa: MUDr. Kvardová Dana Jana Babáka 11 MUDr. Chrenková Eva Palackého třída 137

69

Ordinace odborného lékaře oftalmologa: MUDr. Kafková Zdeňka Palackého tř.106 (oční lékařka) Ordinace odborného lékaře dermatovenerologa: MUDr. Vykutilová Zuzana Křižíkova 68 Ordinace odborného lékaře ortopéda: MUDr. Ambroz Vladislav Dobrovského 23 Rehabilitační péče: Janská Zuzana Jana Babáka 11 Zubní laboratoř: Gogolínová Naděžda Jana Babáka 11 Julínková Alena Palackého třída 127 Prokopová Daniela Palackého třída 127 Řezáčová Jindřiška Palackého třída 127 Šebelová Vlasta Jana Babáka 11 Wicerzyková Irena Svatopluka Čecha 73a LÉKÁRNY státní (prodejna bylin) Palackého třída 114 státní Štefánikova 23 (KÚ Veveří) PharmDr. Fabiánek Zdeněk Palackého třída 1/3 Mgr.(?PhMr.) Pikna Petr Palackého třída 37 (státní) Palackého třída 137 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE v bytech pro občany celého města Brna CONCORDIA družstvo Táborská 94/96 (KÚ Židenice) Česká katolická charita Karlova 61 (KÚ Maloměřicce) Hradilíková Alena Klecandova 5 (KÚ Černá Pole) Popková Marie Kšírova 74 (KÚ Horní Heršpice) Sdružení SAMARITÁN Šilarova 2 (KÚ Líšeň) Středisko DIAKONIE ČCE Hrnčířská 27 (KÚ Veveří) Šoltýsová Marta Rybkova 9 KÚ Veveří) SEZNAN ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Všeobecná zdravotní pojišťovna, Dominikánské náměstí 3 (KÚ Brno město) Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, Banskobystrická 40 (KÚ Řečkovice) Železniční zdravotní pojišťovna, Heršpická l (KÚ Štýřice) Podniková zdravotní pojišťovna GARANT, Kounicova 13 (KÚ Veveří) Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, Brno (?) Regionální zdravotní pojišťovna, Božetěchova 102 Sdruž. dopr.a zemědel. zdrav. pojišť. SALVUS, Tilhonova 1d (KÚ Slatina) Úplný seznam zdravotních pojišťoven bude k dispozici v polovině měsíce března 1994. Rádi přivítáme Vaše doporučení pro aktualizaci tohoto seznamu, který byl z výše uvedených zdrojů pořízen k 10. únoru 1994. Ve stejném čísle časopisu (březen 1994) byla uveřejněna tato podrobnější informace "Diakonie na Hrnčířské", uvedená kresbou znaku: Možná jste tento znak už někde viděli, ale nevěděli jste, co znamená. Je mezinárodním označením Diakonie a používá jej také Diakonie Českobratrské církve evangelické. Středisko Diakonie ČCE vzniklo i v Brně. Od l. září 1993 působí na Hrnčířské ulici č. 27 v I. poschodí. Jako nestátní zdravotnické zařízení nabízí zdravotnickou pomoc v domácnostech tam, kde rodina nechce, aby někdo z jejích blízkých zbytečně dlouho pobýval v nemocnici. Tato pomoc může být mnohostranná a různorodá, skutkem i radou. Od pomoci při osobní hygieně nemocného, při jeho polohování, úpravě lůžka, podávání léků formou injekční i ústy, po převazy, odběry krve a další. Prostě ošetření v domácím prostředí a to takové, jaké uzná za vhodné ošetřující lékař a které je v rámci možností i podle představ klientů. Středisko Diakonie nabízí i službu pečovatelskou. Pečovatelky střediska rády pomohou s domácími pracemi, pochůzkami, nákupem - tedy

70

s pracemi nezbytnými k údržbě domácnosti všude, kde nabývající věk ubírá k těmto nezbytnostem sílu. K nabízeným službám zdravotnickým i ostatním mají všechny nejenom patřičnou kvalifikaci, ale i chuť. Nabízí je všem, bez ohledu na přesvědčení či víru zájemců. Nechtějí slibovat nemožné, ale mohou slíbit ochotu a lásku, vlídné slovo i pohlazení. Úřední hodiny střediska jsou v úterý od l3 do l5 hodin, telefon se záznamníkem má číslo 74 22 79. Poplatky převážně nepřevyšují poplatky služeb státních, zdravotnické úkony hradí Všeobecná zdravotní pojišťovna. Redakce časopisu Královo Pole k tomu napsala tuto poznámku: DIAKONII přejeme, aby se jí podařilo navázat na činnost DIAKONIE v Úpici v oblasti sběru darů obyvatel (šatstva, prádla, hraček...) a jejich šíření mezi potřebné. Budova, ve které je Diakonie umístěna, však není v naší MČ. Je v MČ Brno-střed na katastru Veveří. Z Hrnčířské ulice nám patří pouze její protilehlá sudá strana a to jen do čísla 20a (KÚ Ponava). V čísle časopisu z června 1994 bylo uveřejněno následující Doplnění PRIVÁTNÍCH LÉKAŘŮ Zubní lékaři: MUDr. Bártek Gustav MUDr. Sova Jan MUDr. Urbánková Vlastimila MUDr. Bartošová Danuše MUDr. Konečný Vladimír MUDr. Kuxová Anna MUDr. Vávrová Zdeňka MUDr. Chaloupka Jan Ordinace odborného lékaře neurologa: MUDr. Lorenc Vítězslav Ambulance klinického logopeda: Mgr. Lauermannová Zdeňka Zubní laboratoř: Zachovalová Vlasta Červencové číslo časopisu seznamu ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN":

pak

v (Brně-)Králově Poli: Křižíkova 68 Křižíkova 68 Křižíkova 68 Purkyňova 93 Purkyňova 93 Purkyňova 93 Purkyňova 93 Červinkova 1 Svatopluka Čecha 60 Štefánikova 40 Křižíkova 68 přineslo

toto

další

"Doplnění

Stavební zdravotní pojišťovna, Divadelní 3 (KÚ Brno město) Kooperativa - úrazová pojišťovna moravsko-slezská, Koliště (podle čísla domu je možné jedno ze čtyř KÚ: Černá Pole, Brno město, Trnitá nebo Zábrdovice) Hornická zaměstnanecká zdravotní pojišťovna, třída Kapitána Jaroše 35 (KÚ Černá Pole) Pracovnice sociálního odboru úřadu naší MČ Naďa Svobodová dále ještě uvedla osm pojišťoven se sídly v jiných místech ČR a nakonec adresu této firmy, jež se nacházela v naší MČ: REPRO PLUS – prodejna rehabilitačních pomůcek, Štefánikova 44, vedoucí paní Bezdíčková, tel. 75 42 44. Pokud jde o problematiku sociální péče, bude vhodné nejprve zmínit pasáž ze Sociálního programu MČ Brno-Kr. Pole, jak byla uveřejněna koncem roku 1993 v prosincovém čísle časopisu Ing. Evou Hromádkovou, která v ní mimo jiné napsala: Po třech letech usilovného jednání s MMB (Magistrátem města Brna) nám byly svěřeny domy na ulici Kabátníkova č. 8 a Ptašínského č. 9 a

71

č. 11, které budou rekonstruovány. Do těchto domů bude soustředěna pečovatelská služba Králova Pole a penzion pro důchodce. Pečovatelská služba bude oproti stávajícímu stavu rozšířena a doplněna. Uvažuje se s umístěním: - Domovinky pro docházející občany, - hygienického střediska (koupele, pedikúra, solárium), - kadeřnictví, kosmetiky a masáží, - rehabilitace, - ambulantní ošetřovny, - klubu důchodců, - jídelny. Kromě vybudování těchto zařízení se počítá s výstavbou penzionu pro důchodce. Uvažuje se s rekonstrukcí na byty pro jednotlivce i pro manželské dvojice. Také zde bude umístěno "zařízení přechodného pobytu", kde mohou dočasně bydlet občané, kteří vyžadují zvýšenou péči, nejsou soběstační, ale přitom jejich stav nevyžaduje hospitalizaci v nemocnici. Dále musíme počítat s umístěním administrativního a technického zázemí pečovatelské služby, což obnáší: Středisko pečovatelské služby kanceláře, místnosti pro pečovatelky v terénu a u rozvozu jídel, místnosti pro řidiče a podzemní garáže pro auta, prádelna, sklady kuchyně (uvažuje se s kapacitou kuchyně asi 800 jídel), bude zásobovat jídlem penzion, rozvozy a také jídelnu pro docházející důchodce. Uvažuje se také o možnosti podávání snídaní a večeří. Celková koncepce pečovatelské služby je zaměřena na ulehčení a zpestření života starších spoluobčanů, při úpravách jednotlivých zařízení je kladen důraz na hledisko účelnosti a umožnění pobytu občanů se sníženou pohyblivostí. Celková úprava objektů zahrnuje propojení jednotlivých zařízení s parkovou úpravou ve vnitrobloku, kde je počítáno s vytvořením klidové zóny pro pobyt důchodců. Rekonstrukce si vyžádá částku asi 30 miliónů Kč. MČ vyvíjí maximální snahu, aby se objekty mohly začít opravovat již v příštím roce (1994). V čísle časopisu z května 1994 věnoval 2. zástupce starosty Ing. Ivan Kopečný "Pečovatelské službě" stejnojmenný článek, ve kterém napsal: V naší městské části na Palackého ulici (?třídě) sídlí Středisko pečovatelské služby s působností pro celou oblast bývalého obvodu Brno V. Toto středisko se 27 pracovnicemi v trvalém pracovním poměru a (se) 26 dobrovolnými pracovnicemi se stará - pečuje celkem o 700 starších občanů v rozsahu podle jejich potřebnosti. Rozsah možností pečovatelské služby je odpovídající nárokům a požadavkům na ně kladeným. Prostory a technické vybavení místností pečovatelské služby však nejsou na potřené úrovni, odpovídající dnešním standardům. I proto získala MČ do své péče tři opuštěné objekty na ulicích Ptašínského a Kabátníkově za účelem vybudování nového střediska Pečovatelské služby. V současné době je zpracována studie řešení celého provozu a pokračuje se v projektové přípravě na prováděcím stavebním projektu celé akce. Přes velkou snahu nezískala MČ finanční prostředky na realizaci celé akce ve výši asi 35 miliónů korun, a proto je rozhodnuta pokračovat v přípravě a vlastní realizaci po etapách podle množství získaných prostředků se snahou co nejdříve vybudovat aspoň základní prostor potřebný pro provoz pečovatelské služby dosud umístěné na Palackého ulici(třídě) a následně podle získaných financí pokračovat v komplexním dobudování střediska i o další navazující, popřípadě nadstandardní provozy. Současně probíhá rozbor a prověření možností v řešení vyvařování pro starší občany. Zda vybudovat varnu s kapacitou 700 strávníků, nebo vybudovat varnu menší asi pro 100 strávníků a ostatní obědy zajišťovat ve velkokapacitních vývařovnách - vysokoškolských menzách, které

72

v poledne nabízejí volnou kapacitu. Jedná se o prověření hygienických požadavků, cenových relací a technického zajištění rozvozu jídel pro starší občany. Zároveň bylo realizováno výběrové řízení na provozovatele pečovatelské služby. Jednalo se o zmapování nabídky a možností jednotlivých organizací, které se touto činností zabývají. Vzhledem k tomu, že realizace celého střediska pečovatelské služby není dosud ujasněna, nebylo toto výběrové řízení zatím ukončeno stanovením provozovatele. Je však nutno poděkovat zúčastněným organizacím za zodpovědný přístup a pečlivé zpracování materiálu. Ve stejném čísle časopisu z května 1994 byla rovněž otištěna tato stručná informace, jejíž autorkou byla J. Kubištová: Domácí ošetřovatelská péče Zdravotní komise RMČ (Rady městské části) upozorňuje občany na možnost domácí ošetřovatelské péče. Ošetřovatelské výkony provádí ODP (?Oddělení doplňkové péče) Fakultní nemocnice Bohunice i na území Králova Pole. Výkony doporučí praktický, eventuálně ošetřující odborný lékař a jsou, až na malé výjimky, hrazeny zdravotní pojišťovnou. V případě potřeby je tedy třeba požádat o tuto službu svého lékaře. V červnovém čísle časopisu se objevilo "Poděkování" podepsané za vděčné důchodce z Králova Pole Dr. Zdeňkem Machálkem, který ocenil služby pečovatelek těmito slovy: Pečovatelská služba Brno-Královo Pole - vedoucí paní Hájková, se svým kolektivem, zabezpečuje vzorně a lidsky veškerou pečovatelskou službu, jako například úklid domácnosti, ošetření pacientů, dovoz a roznášku obědů, i pedikérskou službu s paní Černochovou. Důchodci a invalidé děkují tímto veřejně za tyto služby a doufají, že tak bude i v budoucnu. Když byla v červenci 1994 publikována v časopise pracovnicí sociálního odboru Úřadu naší MČ Miluší Hardovou tabulka s údaji o výši sociálních výdajů vyplacených potřebným osobám z MČ Brno-Kr. Pole v roce 1993, bylo z toho zřejmé, že jejich celková výše činila 5,415.000 Kč. Detailnější fakta a čísla jsou uvedena v následující tabulce: VÝŠE SOCIÁLNÍCH VÝDAJŮ ZA ROK 1993 V KRÁLOVĚ POLI ----------------------------------------------------------------------Druh dávky Počet občanů Výdaje Kč ----------------------------------------------------------------------Opakované měsíční příspěvky 370 2,891.000 Jednorázové peněžité příspěvky 1.181 1,795.000 Věcné jednorázové pomoci 880 487.000 Příspěvky na výživu dítěte - opakované dávky 38 234.000 - věcné dávky 20 8.000 Celkem 2.489 5,415.000 ----------------------------------------------------------------------Pokud šlo o Pečovatelskou službu, činily náklady na provoz a mzdy v roce 1993 celkem 3,600.000 Kč a bylo pečováno o 700 občanů. Už pro únorové číslo časopisu (1994) připravila vedoucí sociálního odboru paní Jaroslava Poláková základní číselné údaje o životním minimu, která platila od 1. února 1994. Znovu a ještě podrobněji je uveřejnila v čísle časopisu z června 1994 ve stati "Některé z možností poskytnutí příspěvků sociální péče", kde napsala:

73

Nařízením vlády č. 336/93 Sb. se změnila od 1. února 1994 částka životního minima, která se považuje za potřebnou k zajištění výživy, a ostatních základních osobních potřeb občana následovně: - 1.120,- Kč, jde-li o dítě do 6 let věku - 1.240,- Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku - 1.500,- Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku - 1.620,- Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku - 1.500,- Kč, u ostatních občanů Pokud má občan doporučeno odborným lékařem nákladné dietní stravování, zvyšuje se částka o 500,- Kč. Částka životního minima, která se považuje podle zákona za potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost, činí měsíčně: 600,- Kč, jde-li o jednotlivce 860,- Kč, žijí-li v domácnosti dvě osoby - 1.060,- Kč, žijí-li v domácnosti tři nebo čtyři osoby - 1.260,- Kč, žije-li v domácnosti pět nebo více osob. Pokud příjem jednotlivce nebo manželské dvojice (bez nezletilých dětí) nedosahuje částek životního minima, má občan možnost požádat Úřad příslušné městské části o dávku sociální péče. Občané Králova Pole mohou požádat na Úřadu MČ (Brno-)Královo Pole, Palackého třída 59 - III. poschodí - odbor sociální. K žádosti je nutno doložit potvrzení o příjmech všech členů domácnosti a čestné prohlášení o majetkových poměrech. Vzhledem k tomu, že minimální hrubý příjem při plném pracovním úvazku činí 2.200,- Kč, je čistý příjem nižší než stanovená částka životního minima. Pokud osamocený občan pracující na plný úvazek má příjem pod hranicí životního minima, má také možnost požádat o dávku sociální péče na Úřadu MČ. Jedná-li se o rodinu s nezletilými dětmi, jejíž příjem nedosahuje hranice životního minima, má možnost požádat o příspěvek z prostředků sociální péče Magistrátu města Brna, Malinovského náměstí 3, odbor sociální - péče o rodinu a děti. Hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání vyplácí Úřad práce podle zákona č. 1/91 Sb. o nezaměstnanosti. Výše hmotného zabezpečení činí: - první tři měsíce - 60 % - další tři měsíce - 50 % - při rekvalifikaci - 70 % Pokud hmotné zabezpečení nedosahuje částek životního minima, má občan možnost požádat o příspěvek sociální péče jako v ostatních případech. Od stejného data (1. února 1994) došlo ke "Zvýšení některých sociálních dávek", jak o tom napsala do březnového čísla časopisu pracovnice sociálního odboru Úřadu naší MČ Radka Konvicová následující informaci: Nařízením vlády se od 1. února 1994 zvyšuje rodičovský příspěvek na 1.500,- Kč za každý měsíc. Náleží-li příspěvek jen po část kalendářního měsíce, činí částka 50,- Kč za den. Přitom příjem z výdělečné činnosti bez odečtení daně nesmí být vyšší než 1.800,- Kč. Od 1. února 1994 se zvyšuje odměna pěstouna za každé svěřené dítě na částku 750,- Kč a příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči na dítě do 6 let: 1.120,- Kč; 6 až 10 let: 1.240,- Kč; 10 až 15 let: 1.500,- Kč; 15 až 26 let: 1.620,- Kč. Pokud matka pracovala, rodičovský příspěvek jí vyplácí její zaměstnavatel po dobu tří let, pokud byla matka vedena v evidenci Úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání, vyplácí tento příspěvek Městská správa sociálního zabezpečení, Brno, Malinovského náměstí 3. Tento příspěvek náleží i osobě, která má nezletilé dítě ve svém přímém

74

zaopatření. O tento příspěvek sociálního zabezpečení.

musí

občané

žádat na Městské správě

V čísle časopisu z července 1994 objasňovala vedoucí sociálního odboru Jaroslava Poláková podrobně "Komu náleží příspěvek na nájemné" a v posledním prosincovém čísle napsala dokonce celé dvě strany v časopise na téma "Možnosti poskytování dávek v oblasti sociální péče", kde velmi detailně a zasvěceně informovala čtenáře o možnostech a způsobech státní pomoci občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského pojištění, případně jinými příjmy, jakož i občanům, kteří tuto pomoc potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, případně kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry. A téměř na celé následující straně tohoto čísla časopisu bylo uvedeno mnoho údajů v několika tabulkách o formách a výši této pomoci občanům naší MČ v roce 1994 ve srovnání se třemi předchozími roky. Tabulky byly uvedeny touto informací nadepsanou "Činnost odboru sociálního v letech 1991-1994": Odbor sociální je složen ze dvou oddělení a jednoho referátu, které zajišťují činnost úseků z několika oblastí. - Oddělení sociálních služeb - zabezpečuje činnost úseku školství, kultury, sboru pro občanské záležitosti a bydlení. - Oddělení péče o staré, zdravotně postižené, nezaměstnané a jinak sociálně potřebné. - Referát péče o dítě včetně trestné činnosti mládeže. - Pečovatelskou službu. Do 31. března 1993 byla na odboru přestupková agenda. Od 1. dubna 1993 tato agenda pod odbor sociální nespadá, ale od 1. dubna 1993 převzal odbor sociální agendu úseku bydlení. Změny v oblasti ekonomické se odrážejí a mají nejcitlivější dopad v oblasti sociální. Sociální oddělení plní svoji nezastupitelnou roli v záchytné sociální síti. Od roku 1991 do roku 1994 došlo postupně v sociální oblasti k mnoha změnám nejen z důvodu velkého počtu novelizací zákonů v sociálním zabezpečení, ale i vzhledem k postupným reorganizacím struktury Úřadu MČ (Brno-)Královo Pole. V evidenci sociálního odboru jsou v péči: sociálně potřební důchodci, zdravotně postižení, nezaměstnaní a nesvéprávní občané. V současné době je nezbytně nutné provést rekonstrukci domů na ulicích Ptašínského a Kabátníkova, což vyřeší problémy s nevyhovujícími prostorami stávající pečovatelské služby na Palackého třídě č. 95. Vzhledem k tomu, že v naší MČ není vybudován žádný penzion ani dům s pečovatelskou službou, byl by vyřešen v uvedených prostorách i tento problém. Je zde předpoklad vyřešení mnoha problémů týkajících se rozšíření pečovatelské služby, klubu důchodců, přechodného ubytování pro děti, vývařovny a jídelny pro důchodce apod. V roce 1994 se pečovatelská služba starala o 728 občanů. Tvořilo ji 27 pracovníků z povolání (1 vrchní sestra, 4 okrskové sestry, 6 řidičů a 16 pečovatelek) a 14 dobrovolných pečovatelek. Náklady pak činily: mzdové - 2,700.000 Kč a provozní - 1,400.000 Kč. Byly dosaženy příjmy v roce 1994 ve výši 190.000 Kč. Jednorázové finanční dávky v roce 1994 dostalo 1.600 občanů a opakované měsíční dávky 386 občanů. V penězích to představovalo částky: 2,150.000 Kč a 3,335.000 Kč.

75

PUBLIKACE O KRÁLOVĚ POLI Začátkem roku 1993 se královopolští občané dozvěděli, že Zastupitelstvo MČ Brno-Královo Pole připravuje vydání souhrnného přehledu základních informací o historii, současnosti a rozvojových záměrech Králova Pole. Kromě toho tam bude i plánek s vazbami MČ na okolí a fotografie významných staveb, jakož i reklamy firem - sponzorů této publikace. Podnikatelé, kteří by se zajímali o uveřejnění textové či obrazové reklamy, měli možnost získat podrobnější informace na třech uvedených telefonech. A za rok v lednu 1994 přinesl časopis Zastupitelstva MČ mimo jiné tuto zprávu: Brožurka se základními informacemi o Králově Poli je v prodeji na podatelně Úřadu MČ Palackého třída č. 59 za 20,- Kč (včetně barevné mapky a leteckého snímku). Úřad MČ ji vydal v nákladu 10.000 exemplářů ve spolupráci s Kulturním a informačním centrem města Brna,Radnická č. 4 za odpovědné redakce Karla Vetchého. V závěrečném slovu redakce bylo řečeno, že publikace vznikla z vůle a rozhodnutí Zastupitelstva MČ (Brno-)Královo Pole, včetně financování, se záměrem vytvořit pomůcku denní potřeby pro všechny věkové kategorie našich občanů. Brožura měla nejen poskytnout údaje o minulosti a dalších perspektivách rozvoje Králova Pole, ale především sloužit jako všestranná pomůcka, kterou mohou její uživatelé potřebovat denně, když se budou třeba chtít objednat u kadeřníka, když budou potřebovat opravit auto, nebo rezervovat stůl pro nějakou slavnostní příležitost. Legislativa a poměrně krátký čas na přípravu (finanční možnosti nevyjímaje), však zatím neumožnily tyto informace nejen získat, ale i zveřejnit bez výslovného souhlasu každého soukromého podnikatele. Dále pak uváděla redakce doslova: Proto využíváme této příležitosti (rozumí se vydání brožury) pro přípravu publikace pro rok 1995, aby každý podnikatel, ať fyzická osoba nebo právnický subjekt, který má zájem v tomto regionálním katalogu být zdarma uveden, zaslal na níže uvedenou adresu naší redakce do konce března 1994 dopis, ve kterém uvede název své firmy, předmět své činnosti, adresu a telefonní číslo, případně zájem o zvláštní reklamní inzerát. Tato poslední služba bude samozřejmě za úhradu, kterou dohodne s naším reprezentantem, který jej navštíví. Závěrem Vás chceme ubezpečit, že i my si upřímně přejeme vytvořit publikaci, která bude dobře reprezentovat nejen odbornou úroveň naší redakce, ale především Vám ulehčí Vaše každodenní starosti. Brožura byla nazvána "KRÁLOVO POLE Průvodce ve třech jazycích 1994" a měla celkem 40 stran v barevné obálce. Jako příloha byl do ní vložen "Orientační plán Městské části Brno-Královo Pole". Uveřejňované texty - jednak "Pozdrav Královu Poli" (str. 1-6), dále "Z minulosti Králova Pole" (str. 6-16), jakož i "Rozvojové záměry v Králově Poli v oblasti společenského a územního rozvoje" (str. 31-38), byly kromě češtiny publikovány též v angličtině a v němčině. Na zbývajících stranách byly "Důležité informace" o různých institucích a zařízeních

76

(str. 17-23), načež pokračoval v abecedním živností" s několika barevnými inzeráty.

pořádku

"Výběr firem a

Autorem Pozdravu Královu Poli byl předseda Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky Milan Uhde, královopolský rodák, který zde napsal: Královo Pole před únorem 1948 mám v paměti jako obec tak trochu rodinnou. Pro mléko a sýry jsme chodili k Vocílkům, pro smíšené zboží ke Stejskalům a Svobodům, pro ovoce a zeleninu k Vonáškům a Jelínkům, do drogerie k Hamanům nebo Doležalům, do lékárny ke Kerwitzerům nebo k panu Králíkovi, který mluvil velmi zvolna, uklidňujícím hlubokým hlasem a důstojně se pohyboval za pultem. Stříhat jsem se chodil k panu Kratochvílovi a později k panu Volejníčkovi na Srbskou. Jednoho dne jsem našel oficínu zavřenou a pana Volejníčka, usedlého pětapadesátníka, uviděl v tramvaji jako průvodčího. Bylo mi dvanáct a netušil jsem, že to má být konec jedné epochy a začátek jiné, úplně nové. Setrvačnost působila ještě nějakou dobu, po celých čtyřicet let však jen výjimečně: hřebíky, nářadí a nádobí Brňané vždycky kupovali u Vichrů nebo u Žouželků, pro cihly se jezdilo ke Kohnovi. Nová epocha se ohlásila v Králově Poli prázdnými prostory po zrušených krámech, dílnách a oficínách. Trvale zamčené dveře a výkladní skříně natřené nabílo působily deprimujícím dojmem. Telefonní čísla spolehlivých a pohotových instalatérů, sklenářů, klempířů a elektrikářů se přestala ozývat. Pan Svoboda svůj obchůdek přestavěl a proměnil v součást bytu. Nastoupil sice jako dělník v Královopolské, ale jeho děti přesto nesměly studovat. Tatínek býval živnostník, to znamená maloburžoa - a maloburžoazie, jak napsal Lenin, denně plodí kapitalismus. Mezi námi dětmi se začalo mluvit o prvních zatčených. Byli mezi nimi členové královopolského Sokola, například házenkář Josef Musil, náš sportovní idol, a mnozí jiní. Mí spolužáci se mi pokoušeli po klukovsku tvrdě vysvětlit, že jde o politickou zášť, a ne o kriminální záležitost. Porozuměl jsem hodně později a dodatečně se styděl. Staré dobré Královo Pole mizelo před mýma očima, jako se někdy z věcí vytrácí jejich duch. V bývalé Baťově prodejně se stále prodávaly boty, pan Laub a pan Veselý dál i se svými manželkami obsluhovali ve svých někdejších řeznictvích a pan Klobouk a Skalník ve svých původních cukrárnách a Polákovi ve svém dřívějším papírnictví, ale něco podstatného skončilo: svoboda - a s ní osobní odpovědnost. Myslívám na to, kdykoli jdu po Králově Poli v těchto dnech. Oficíny, krámy, dílny a závody se obnovují, vracejí se konkrétním lidem nebo se jim dostávají do rukou v procesu privatizace, mohutné předměstí, které vydá za samotné velké město, začíná opět žít přirozeným životem. Změnil se jen vkus, reklama je okázalejší a důraz na vnějšek větší než za mého dětství. Obnova samozřejmě není lehká, navozujeme ji za jiných podmínek, než jaké panují v tradičních evropských zemích, probíhá překotně, protože jde o to co nejvíc zkrátit přechodné období, a dějí se přitom věci, které se poctivým lidem právem nelíbí. Nezaujatý pamětník však dosvědčí, že bezprostřední obraz je utěšený. Není tedy důvod končit nostalgicky. Přeju Královu Poli, aby opět získalo slavný zvuk svého jména. Vyráběly se tam užitečné a úspěšné výrobky, hrála se výborná házená, košíková, odbíjená, hokej, kopaná, hrálo se i divadlo, souborů bylo dokonce několik, v sokolovně působili loutkáři - a za vším se skrývala nenápadná práce mnoha skvělých lidí, často odváděná bezplatně a jen pro vlastní radost a obecný prospěch. Jsem si jist, že schopnost takových výkonů v Králově Poli trvá, věřím, že se prosadí a že Královo Pole má a bude mít vyznavače a vlastence, že se zase stane obcí v původním smyslu toho slova, že bude domovem, kde je dobře bydlet i pobýt. Kromě zmíněné Srbské ulice se uváděné obchody a živnosti nacházely

77

na ulicích: Smetanově (Berkově), U Hrubých dílů (Hutařově), Purkyňově, Wilsonově (Husitské), Metodějově nebo na Palackého třídě. Následující text historik Jiří Čejka:

další stati

"Z minulosti Králova Pole"

napsal

První písemné zmínky o existenci Králova Pole spadají do 40. let 13. století. Tehdy obdržel od krále Václava I. dvůr v Králově Poli brněnský měšťan Oldřich Černý. Rovněž v tom čase král daroval část svého zdejšího majetku komendě křížovníků sídlících na Starém Brně. V původně zeměpanské vsi postupem doby získávali majetek nejen brněnští měšťané, ale zejména duchovní řády, z nichž se v poslední čtvrtině 14. věku počali nejvíce prosazovat kartuziáni, těšící se vydatné podpoře markraběte Jana Jindřicha, bratra císaře a krále Karla IV. Krátce před svou smrtí, v roce 1375, daroval Jan Jindřich tehdy založenému klášteru kartuziánů, všechen svůj zdejší majetek. Tak byly položeny základy budoucího rozsáhlého panství tohoto řádu, sídlícího v Králově Poli. Dějiny obce pak byly po několik století úzce svázány s činností zdejších kartuziánů, jejichž klášter se stal správním střediskem velké pozemkové držby, tvořené převážnou částí Králova Pole i obcemi Černovice, Obřany, Manice a dalšími. Rostoucí vážnosti řádu dodala jistě i událost datovaná rokem 1405. Tehdy byl v klášterním kostele Nejsvětější Trojice pochován jeden z předních mužů oné doby, syn Jana Jindřicha, markrabí Prokop. Jeho tělesné ostatky jsou v kostele uloženy podnes. Velké škody utrpělo Královo Pole za husitských válek, zejména v roce 1428,při pokusu Sirotků o dobytí Brna i za válek česko-uherských v letech 1468-1478, nejničivěji však do života obce i kláštera vstoupila válka třicetiletá. V letech 1619 a 1620 byl klášter vypleněn stavovským vojskem a nemalé škody způsobili Královu Poli Švédové, obléhající pod Torstensonovým velením v letech 1643 a 1645 Brno a špilberskou pevnost. Citelně utrpělo Královo Pole též za pruského obléhání Brna přibližně o sto let později. V době josefínských reforem v roce 1782 byl kartuziánský klášter z rozhodnutí císaře Josefa II. zrušen a jeho budovy byly přeměněny v kasárna, ke kterým v roce 1877 přibyla kadetní škola. V době první republiky zde krátce našel sídlo pluk Svobody č. 3 a po něm pak elitní jednotka Čs. armády - telegrafní prapor č. 2. Po zrušení kláštera a po jistých peripetiích zakoupil velké Královopolské panství v roce 1860 za 180.000 zlatých kníže Jindřich Schönburg-Hartenstein. V držení jeho nástupců zůstal majetek až do konce II. světové války. V roce 1790 žilo v Králově Poli necelých 600 obyvatel. O čtyři desítky let později, v roce 1834, jejich počet vzrostl na 1279. V roce l869 čítala obec již tři tisíce obyvatel. Tehdy, od konce 60. let 19. století, počíná tato dosud málo významná obec prožívat nebývalý rozmach. Od roku 1869 bylo Královo Pole spojeno pouliční koňskou dráhou se Starým Brnem a s Pisárkami. Ona první pouliční dráha na území dnešního Brna měřila necelých 8 kilometrů. O třináct let později byla prodloužena již do délky 10,5 kilometrů a koňskou sílu tehdy nahradila tramvaj poháněná párou. Parní tramvaj zajišťovala osobní i nákladní dopravu. K elektrifikaci královopolské trati došlo poměrně brzy - 21. června roku 1900. Dodejme jen, že od poloviny 80. let minulého století spojovala Královo Pole s širším okolím tehdy vybudovaná železniční dráha Brno-Tišnov. Železnice vytvářela technické předpoklady pro rozsáhlý průmyslový rozvoj, který Králově Poli nejlépe charakterizuje vznik posléze světoznámého podniku - Královopolské strojírny. Závod byl založen Augustinem Ledererem, lihovarníkem z Mladé Boleslavi a inženýrem Philippem Porgesem v únoru roku 1899 v objektu bývalého cukrovaru v Králově Poli. Do obchodního rejstříku byl závod

78

zapsán o něco později pod názvem Brněnsko-královopolská strojírna Lederer a Porges. Zprvu se zde vyráběla zařízení pro naftový průmysl, na výrobu nákladních a osobních vagónů, kotlů a podobně. Ruku v ruce s hospodářským rozvojem šel i rozvoj kulturní a společenský. V roce 1872 vznikla v Králově Poli Jednota divadelních ochotníků Klicpera. O rok později počal působit při královopolské Občanské besedě pěvecký sbor a v roce 1891 zde byla založena Tělocvičná jednota Sokol. Ta se stala roku 1914 jedním z pořadatelů sokolského sletu svolaného na dny 28. a 29. června na cvičiště v Králově Poli. Sokolská vystoupení tohoto jediného mimo Prahu konaného sletu, však byla ještě v první den úředně přerušena. Příčinou policejního zásahu se stal atentát na následníka trůnu v Sarajevu. Sokolský slet, jehož přípravy i průběh až do rázného přerušení vyzněly jako mohutná celonárodní manifestace a jehož význam z pohledu národnostně emancipačního je nesporný, vstoupil do dějin jako slet brněnský. Ve skutečnosti se však jeho vrcholná část - vystoupení sokolských cvičenců - odehrála právě v Králově Poli, které bylo v oné době již samostatným městem. K povýšení a udělení městského znaku Královu Poli došlo v roce 1905. (? Povýšení na město ano, ale udělení znaku bylo až roku 1908 - pozn. kronikáře). I tento akt charakterizuje rostoucí význam obce, ve které žilo v roce 1910 již 13.078 obyvatel. Nedlouho po vzniku Československé republiky město ztratilo svou samostatnost. Zákonem ze dne 16. dubna roku 1919 se i Královo Pole spolu s dalšími dvaadvaceti obcemi stalo součástí Velkého Brna. Hospodářský a kulturní význam Králova Pole ovšem neutrpěl. Od přelomu století i po dobu I. republiky zde vznikala například výrazná architektonická a urbanistická díla zastoupená pracemi architektů Josefa Gočára, Leberechta Miggeho, Jindřicha Kumpošta, Jaroslava Syřiště, Josefa Poláška i zdejšího rodáka Antonína Blažka. (Architekt A. Blažek nebyl rodilý Královopolák - pozn. kronikáře). Z dalších významných osobností pocházejících z Králova Pole lze jmenovat alespoň herce Karla Högera či učitele Eduarda Berku, předního představitele druhého domácího odboje. Po roce 1948 prožívalo i Královo Pole jako součást Brna dlouhé a neradostné období všeobecného úpadku. Samostatnějšího správního postavení se bývalému městu dostalo po listopadových komunálních volbách 1990. Od té doby vystupuje (Brno-)Královo Pole jako jedna z brněnských městských částí, s vlastním Zastupitelstvem a Radou, v čele se starostou Ing.arch. Oldřichem Prokešem. Škoda, že se v Čejkově stati objevuje poměrně dost (více než 20) neopravených překlepů a dalších nepřesností, jež byly v tomto přepisu opraveny. Z větších prohřešků upozorňuji třeba na povýšení Králova Pole na město a udělení městského znaku, což se ze známých důvodů vleklo bezmála tři roky. U poslední části textu brožury nebyl autor uveden a jeho znění je následující: Rozvojové záměry v Králově Poli v oblasti společenského a územního rozvoje. TECHNOLOGICKÝ PARK BRNO Akciová společnost Technologický park Brno se základním jměním 36 miliónů Kč byla založena městem Brnem a anglickou firmou Bovis LTD. Technopark je komerčním projektem, neopírá se o žádné vládní či jiné dotace. Po stránce příprav je ve velmi pokročilém stavu. V mezinárodní soutěži, za účasti šesti předních architektonických

79

firem, zvítězil návrh firmy Peter Foggo Associates, podle něhož se na 9 ha bude realizovat výstavba komplexu budov etapy 1a, s jejímž zahájením se počítá později v tomto roce (1994). Následovat bude etapa 1b, v jejímž rámci bude postavena hlavní administrativní budova, a to podle návrhu dalšího účastníka soutěže, Richard Rogers Partnership. Projekt, jehož základní kámen byl slavnostně položen 14. května tohoto roku, je nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším projektem tohoto druhu v celé střední Evropě. Znamená vstup jižní Moravy do třetího tisíciletí, především v důsledku efektu "sněhové koule", který působí rozmach vědy, výzkumu, vzdělávání a high-tech produkce v celé oblasti. BOBY CENTRUM Cílem této v mnoha směrech jedinečné stavby bylo vytvořit společensko-kulturní centrum, které bude sloužit nejen okolním obyvatelům, ale i široké spádové oblasti. Stavba jako celek je polyfunkční. Skládá se ze dvou základních objektů. Hlavní objekt zahrnuje hotel, polikliniku, fitness a společensko-sportovní část. Objekt nákupního střediska obsahuje kromě supermarketu s prodejní galerií i atraktivní obchody a rychlé občerstvení. Hotel má v lůžkové části 282 lůžek a část společenskou, kterou tvoří hotelová hala s lobby barem, salonky (snídárnou), dále pak restaurace, noční klub a kasino. Společensko-sportovní část tvoří velmi členitý celek s komplexem sálů a restaurací, navazujícím na polyfunkční halu s největší evropskou diskotékou. Tenisová hala se šesti kurty a mycí linka s kapacitou 100 aut za hodinu jsou dalšími částmi tohoto nevšedního komplexu. PONAVA CITY V rozsáhlém celku území Ponavy, určeném k regeneraci, byla vybrána k předstihovému rozvoji oblast o rozsahu asi 100.000 m2 navazující na komplex objektů Boby Centra. Nový komplex bude mít charakter City, místa, kde se pracuje zejména s penězi a informacemi. V koncepčním záměru City se předpokládá umístění několika bankovních domů, vysoce kvalitních a dobře technicky vybavených pronajímatelných kancelářských prostor a s nimi prostorově souvisejících bytů, respektive apartementů vyšší kategorie na terasách vyšších pater. Hotel xxxx (čtyřhvězdičkový) asi o 300 pokojích napojený na konferenční prostory bude doplňovat kapacity jak City, tak i tvořit další zázemí pro využití nabídky BOBY Centra. AQUAPARK Aquapark je sportovně-rekreační zařízení, situované ve volném prostoru mezi stávajícím Plaveckým stadionem a novým Boby Centrem. Skleněnými pyramidami krytá plocha poskytuje iluzi tropického ostrova s atrakcemi gradujícími v prostoru podle věkových skupin a míry dobrodružnosti od gejzírů a vlnobití až po tobogány, peřeje a vodopády. Venkovní plochy budou provozovatelné v rozšířené letní sezóně díky ohřevu vody v laguně s přírodním charakterem typu koupání a pobytu u řeky či jezírka. Součástí atrakcí jsou zde opět vlnobití, tobogány a divoká řeka. Jako doplňkové atrakce bude po 9 měsíců v roce sloužit přírodně tvarované kluziště, které bude v nejteplejších měsících přeměněno v okrasné jezírko. Uvedené rozvojové záměry byly doplněny sedmi ilustracemi a k předchozím částem textu byly zařazeny ještě další tři, z toho dva pohledy na Královo Pole počátkem 20. století a barevná reprodukce plakátu ke Sletu Orelstva 1922 v Brně. Kromě uvedení pěti důležitých telefonních čísel - Policie 158, Záchranná služba 155, Hasiči 150, Informace o telefonních číslech 120 a Kulturní a informační centrum, Palackého třída č. 66 4l2l 245l jako

80

královopolská reprezentace tohoto centra v Brně na Radnické 4 - byly do brožury zařazeny informace o institucích a podnicích, rozčleněné do těchto dvaceti větších či menších skupin: 1) ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI - Palackého (třída) 59 Spojovatelka Fax Starosta 1. zástupce starosty 2. zástupce starosty Tajemník Podatelna Územní rozvoj Matrika Odbor sociální Oddělení péče o staré a tělesně postižené Oddělení sociálních služeb (byty, ZŠ, MŠ) Odbor finanční Oddělení právní Odbor územního a stavebního řízení Odbor živnostenský a veřejných služeb Oddělení životního prostředí a veřejných služeb Ostatní: Městská policie, Husitská 1 Privatizace Oblastní správa nemovitostí - 1, Tábor 43a Oblastní správa nemovitostí - 2, Galandauerova 17 KPC (=Královopolské Centrum) ředitelka Dr. Zahradníčková Semilasso Finanční úřad, Šumavská 31 (=KÚ Veveří) Pečovatelská služba, Palackého (třída) 95 Dům s pečovatelskou službou, Hapalova 4 (=Kú Řečkovice) 2) POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY - Obvodní oddělení, Malátova 3 3) POŠTA - Brno 12 (Královo Pole), Husitská 2 vedoucí vedoucí směny přepážky pokladna doručovatelé 4) ZDRAVOTNICTVÍ Polikliniky: Dobrovského 23 - spojovatelka - evidence - BOBY Centrum, Sportovní 2 Klinika plastické chirurgie, Berkova 34/38 - spojovatelka 5) VETERINÁRNÍ SLUŽBA Vysoká škola veterinární, Palackého (třída) 1/3 - spojovatelka 6) LÉKÁRNY Palackého (třída) 37 Štefánikova 23 (=KÚ Veveří) Palackého (třída) 114

81

Palackého (třída) 137 (výdejna léků) 7) KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ KP Centrum kultury a vzdělávání, Palackého (třída) 86 Kulturní dům Semilasso, Palackého (třída) 126 Klub KSB, Palackého (třída) 78 (Besední dům) - sekretariát - knihovna - klub HELIOS 8) ŽELEZNICE Nádraží ČSD (?ČD) - spojovatelka (konečná stanice tramvaje č. 6) místenková pokladna (Hlavní nádraží Brno-město) Informační kancelář 9) KINA JADRAN, Palackého (třída) 78 MORAVA, Palackého (třída) 29 10) VYSOKÉ ŠKOLY VUT (Vysoké učení technické) - fakulta strojní, Technická 2 VUT - fakulta elektrotechnická, Božetěchova 2 VŠ (Vysoká škola) veterinární, Palackého (třída) 1/3 11) HOTELY BOBY, Sportovní 2 MERKUR, Rostislavovo náměstí 7/9 TRIUMPH, Vodova 108 Hotel Královopolské a.s., Lesnická 48 (=KÚ Černá Pole) Hotelový dům Královopolská, Božetěchova 102 Hotelový dům Vojenských staveb, Střední 61 Hotelový dům, Střední 61 Penzion MICHAELA, Bystřinova 39 12) RESTAURACE, PIVNICE Al Petra, Dobrovského 31 Bavorská pivnice, Palackého (třída) 148 Besední dům, Palackého (třída) 78 Café Mark, Kollárova 6a Diana da Sandro, Štefánikova 30 Hemek, Staňkova 15 König, Mojmírovo náměstí 4 Na Devadesátce, Skácelova 28 Na Jungmance, Jungmannova 1 Nádraží Královo Pole, Budovcova (?) Orfeus-Likibis, Sportovní 2 Unia, Štefánikova 12 Semilasso, Palackého (třída) 126 Spartak, Srbská 47 Stará myslivna, Kociánka 201 Starobrněnská pivnice, Šumavská (?) Start, Srbská 51 Tatra, Štefánikova 56 U Bílého koníčka, Pionýrská 1 (?) U Češků, Srbská 51 U Hejmalů, Skácelova 5 U Hloušků, Milíčova 2 U Hřebíčků, Riegrova 18 U Kalvodů, Pionýrská 9 U Sládků, Štefánikova 25

82

VA Valenta, Semilasso 4 (?) Zagreb, Palackého (třída) 162 13) VINÁRNY Merkur, Rostislavovo náměstí 7/9 Gracie, Svatopluka Čecha 81 Helios, Palackého (třída) 78 U Václava, Husitská 8 U Zámečku, Křižíkova (?) 14) CLUBY (?) Admirál, Palackého (třída) 82 Barbara, Srbská 5 Club osamělých srdcí, Poděbradova 12 DrIng, Slovanské náměstí 1 Juventus Club, Pionýrská 7 Klub Joker, Palackého (třída) 25 Klub VA (Vojenské akademie), Šumavská 4 Klub VŠ kolej, Kounicova (?) Orient Klub, Božetěchova 1 Pitkin Club, Srbská 4 RT Club, Štefánikova 26 Rugby Club Dragon Brno, Drobného 45 Snack Bar UNO, Palackého (třída) 126 Z Club, Křižíkova 11 15) BISTRO, SNACK-BAR Arva u Střelnice, ÚMČ Medlánky (?) Barbara, Srbská 7 Color - experimentální studio, Palackého (třída) 47 Kantýna, Chodská 17 Karibik Solárium, Bystřinova 33 Plavecký stadion, Sportovní 4 Propen, Veleslavínova 11 Sorr, Palackého (třída) 10 Studio Brno, Šelepova 1 U sudu, Palackého (třída) (?) Video Sat-Svoboda, Staňkova 19 Western Bar, Vackova 81 16) SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ Koupaliště - Dobrovského 29 (Koupaliště) - Křižíkova (? 15) Plavecký stadion, Sportovní 4 Sportovní areál TJ Královopolská, Vodova 108 Stadion FC Boby, Drobného 45 Zimní stadion, Kometa a.s., Sportovní 2

Cukrárna Cukrárna Cukrárna Cukrárna Cukrárna

17) CUKRÁRNY Cyrilka, Palackého (třída) 97 Rudolf, Metodějova 9 Sladký, Skácelova 34 Tobro, Tererova 2 U Skalníků, Palackého (třída) 42

18) SERVISY, AUTOOPRAVNY Auto Balvin, Palackého (třída) 73 Auto Exclusive, spol. s r.o., Božetěchova 92 Autoall s.r.o., Bulharská 49 Autobazar M.S.A., Srbská 53 Autolak+, spol. s r.o., Štefánikova 40

83

Autoopravna, Poděbradova 12a Autoopravna Karel Kheler, Božetěchova 2 Autoopravna Vojtěch Dymáček, Mojmírovo náměstí 13 Mototechna, Božetěchova 97 Pneuservis - Václav Veselý, Kollárova 6a 19) KNIHKUPECTVÍ Bartákovo knihkupectví, Jungmannova 6 Knihkupectví Ježek, Staňkova 86 Ptáčková-Širůčková, Palackého (třída) 66 20) TISK, KOPÍROVÁNÍ Bekros, Palackého (třída) 66 Posléze pak do zde uveřejňovaného VÝBĚRU FIREM bylo zařazeno podle abecedy celkem 260, a to: AG Trading, spol. s r.o., Ondrouškova 3 (=KÚ Bystrc) Aga Service, Božetěchova 85 Agentura Vika, Střední 59 Aka-Xerox, Štefánikova 59 Alfa-Proj, spol. s r.o., Šumavská 15 Allcom, Palackého (třída) 8 Alma, spol. s r.o., Palackého (třída) 57 Aps Brno, s.r.o., Božetěchova 2 Armáda spásy, Staňkova 4/6 Aromatica, Štefánikova 1 (=KÚ Veveří) Artec, s.r.o., Poděbradova 102 A.T. Studio, Srbská 15a Auto Balvin, Palackého (třída) 73 Auto Exclusive, spol. s r.o., Božetěchova 92 Autoall, spol. s r.o., Bulharská 49 Autobazar M.S.A., Srbská 53 Autolak+, spol. s r.o., Štefánikova 40 Autoopravna, Poděbradova 12a Autoopravna Karel Kheler, Božetěchova 2 Autoopravna Vojtěch Dymáček, Mojmírovo náměstí 13 Avzo, Poděbradova 102 B a B Camion, spol. s r.o., Mácova 29 (=KÚ Ivanovice) Bartákovo knihkupectví, Jungmannova 6 Bednařík, Košinova 27 Beml, s.r.o., Volfova 17 Betafiniš Est, Štefánikova 72 Bílková Dana, Poděbradova 14 BM, s.r.o., Sadovského 24 B.M.K., spol. s r.o., Střední 7 Bonas, s.r.o., Tyršova 29 Bratrská jednota baptistů s.d., Střední 10 Brnosport a.s., divize 200, Srbská 4 Cano, s.r.o., Sadovského 24 Certa, Štefánikova 9 (=KÚ Veveří) Církev adventistů, Střední 10 CK Královopolská, Palackého (třída) 78 Clarima, s.r.o., Botanická 68a Cloirus-Therm, s.r.o., Střední 59 CLP-Consult, spol. s r.o., Berkova 63 Club-Kosmetika, Bulharská 51 Colibry, s.r.o., Boženy Němcové 42 Comerx, spol. s r.o., Matulkova 11 Creosys, s.r.o., Šumavská 15 Čermák a Plevač a.s., Střední 61

84

A ŽIVNOSTÍ jich

Česká státní spořitelna, Štefánikova 13 (=KÚ Veveří) Daja, Štefánikova 58 D.A.T., spol. s r.o., Poděbradova 101 Dansped, spol. s r.o., Purkyňova 99 Datatronic-AG., s.r.o., Hudcova 78 (=KÚ Medlánky) Delizie, spol. s r.o., Tyršova 70 Denny Car, spol. s r.o., Palackého (třída) 73 Destila Brno, v.d., Štefánikova 8 Deta, spol. s r.o., Myslínova 38a Diana da Sandro, Štefánikova 30 DPG Brno, a.s., Poděbradova 109 Dřevo et Service, Staňkova 7 Edox-Pekárna, Rostislavovo náměstí 25 Ekohelp, v.o.s., Botanická 69 Ekoizol, spol. s r.o., Botanická 49 Eldo, spol. s r.o., Střední 59 Elephant, spol. s r.o., Charvatská 28 Elp, Božetěchova 131 Eltos, a.s., Mojmírovo náměstí 2 Emanuel, spol.s r.o., Štefánikova 28 Epros, Poděbradova 102 Ertec, spol. s r.o., Kytnerova 30 (=KÚ Medlánky) FAnn 2, spol. s r.o., Palackého (třída) 88 FAnn 1, spol. s r.o., Palackého (třída) 88 FAnn 3, spol. s r.o., Palackého (třída) 88 Fd Agentur Reality, Staňkova 18 Firma Hubr, s.r.o., Štefánikova 6 For Tour, v.o.s., Bulharská 82 Forrotronics, Srbská 49 GeWItec, s.r.o., Purkyňova 45 Glass Design, spol. s r.o., Poděbradova 58 Gonera MHM, s.r.o., Palackého (třída) 8 Granit-Mramor Hudec, s.r.o., Božetěchova 28 Grasl, s.r.o., Mladá 3 (=KÚ Útěchov) Grisoft (c) Software, Košinova 110 Hemek a spol., Staňkova 15 Hevera, spol. s r.o., Hrubého 8 HIM, spol.s r.o., Jana Babáka 7 Hipp, s.r.o., Staňkova 8 Hnutí československého porozumění, Bulharská 130 Hortiservis, Rostislavovo náměstí 6 Hotelový dům Královopolská (B), Božetěchova 102 Hotelový dům Vojenských staveb, Střední 61 HV-Reality, Štefánikova 1 (=KÚ Veveří) Hydroservis, s.r.o., Ptašínského 3 Chicken Treat ČSFR, s.r.o., Jasmínová 22 (=KÚ Medlánky) Chitonax-Project, s.r.o., Staňkova 18 Chopi, s.r.o., Florianova 12 Chytilová Marta, Střední 1 Ichtya, spol. s r.o., Palackého třída 51 In Studio, Skácelova 26 Intermax, s.r.o., Palackého (třída) 98 International Manager Service, s.r.o., Purkyňova 45 Inter-Selectum, s.r.o., Volfova 2 Inženýrské stavby Brno, s.r.o., Hudcova 72 (=KÚ Medlánky) IPS Brno, s.r.o., Zatloukalova 57 (=KÚ Ivanovice) Iteco, spol. s r.o., Poděbradova 102 IZA izolace-akustika, s.r.o., Hudcova 72 (=KÚ Medlánky) Izolační závody Brno, s.p., Srbská 53 Jadran-kino, Palackého (třída) 78 Jája, Poděbradova 4

85

Janča, Skácelova 20 Jaroš, s.r.o., Palackého (třída) 51 Jazyková škola, Mojmírovo náměstí 10 Ježek-Knihkupectví, Staňkova 8b Jiva, v.o.s., Srbská 21 Johanka, Srbská 17a Josef Bellovič-Management, Poděbradova 6 Kadeřnictví Služba d.i., Mercova 40 (od 1992 Palackého třída 164) Kadeřnictví Služba d.i., Skácelova 23 Kateb, s.r.o., Skácelova 15 Kleis - Import a Export, s.r.o., Staňkova 27 Klim, Štefánikova 30 Klubal Jiří, Palackého (třída) 39 Knihkupectví Ježek, Staňkova 86 Knotek, spol. s r.o., Galandauerova 12 Kočer, spol. s r.o., Ruská 2 Kominík, Štefánikova 50 Kotinský J., Poděbradova 10 Kovo Elektro, Štefánikova 68 Královopolská, a.s., Křižíkova 68 Královopolská strojírna, Palackého (třída) 78 Lady Marion, Štefánikova 4 Lamplota J.H., Poděbradova 111 Lava, Staňkova 11 Lékárna, Štefánikova 23 (=KÚ Veveří) Lidové bytové družstvo v Brně, Palackého (třída) 8 Liga Lékaři proti pokusům na zvířatech, Střední 11 Lignospol Brno, a.s., Štefánikova 40 Lila Soft, Staňkova 9 Linea, Štefánikova 43 LSH-Pórobeton, a.s., Štefánikova 38 M.B.H., s.r.o. Brno, Červinkova 3 M et C Unimarket, s.r.o., Polívkova 5 (=KÚ Medlánky) Magna, spol. s r.o., Šumavská 15 Marty, s.r.o., Purkyňova 45 Merkur (B), Rostislavovo náměstí 7/9 Mestex, a.s., Kytnerova 16 (=KÚ Medlánky) Meta Brno, a.s., Božetěchova 36 Mikros, spol.s r.o., Štefánikova 26 MIOL, s.r.o., Poděbradova 109 Módní salon, Poděbradova 133 Monáda, spol.s r.o., Hudcova 72 (=KÚ Medlánky) Moras Tour, Bulharská 90 Moravia, Štefánikova 48 Moravská investiční společnost, s.r.o., Botanická 67a Mp Soft, Božetěchova 82 Muller Martini, s.r.o., Purkyňova 99 Nefi, spol.s r.o., Srbská 59 Nekup To, Štefánikova 19b (=KÚ Veveří) NIP, Mojmírovo náměstí 27 Novák Josef, Štefánikova 45 Noveco, spol.s r.o., Poděbradova 102 Novika Dr.Harabuz Products, Štefánikova 5 (=KÚ Veveří) O.O.T., s.r.o., Slovanské náměstí 9 Obzor VDI Zlín - závod Brno, Staňkova 8 Office, Palackého (třída) 80 Orient Klub, Božetěchova 1 Osvětový klub, Staňkova 15 Oxo, spol.s r.o.,, Štefánikova 46 P+F, spol.s.r.o., Náměstí míru 1 (=KÚ Stránice) Paars, s.r.o., Purkyňova 83

86

Patenidis Tours, Bulharská 90 Pila Šebetov, s.r.o., Havlišova 25 Pletiva, Košinova 47 Pliska Businnes Data Transfer, Štefánikova 7 (=KÚ Veveří) Pneuservis - Václav Veselý, Kollárova 6a Pragodata, a.s. pobočka Brno, Střední 61 Print Design, s.r.o., Zatloukalova (=KÚ Ivanovice) Pro Soft, Skácelova 28 Prodejna piva a limonád, Palackého (třída) 77 Propagace, Staňkova 18 Propon, s.r.o., Kabátníkova 11 Psychologické poradenství, Střední 12 Pussy a Cats, s.r.o., Vodova 96 R.S.C. M-system, s.r.o., Kabátníkova 5 Radikální republikánská strana, Střední 11 Rapo, Mercova 63a (od 1992 Palackého třída 163) (=KÚ Medlánky) RDSU, Štefánikova 28 Real Car Press, s.r.o., Matulkova 11 Reda Brno. s.r.o., Palírenská 23 (=KÚ Medlánky) Rek, Mojmírovo náměstí 14 Relaxtour, Poděbradova 564 (?) Republikánská strana venkova, Střední 11 Ristorane Diana da Sandro, Štefánikova 30 Riva, Božetěchova 1 Roze, s.r.o., Křivého 13 RSC soft, s.r.o., Kabátníkova 5 Rt Club, Štefánikova 26 RTB, s.r.o., Jana Babáka 9 SAM Co Brno, s.r.o., Purkyňova 99 Seta, spol.s r.o., Jabloňová 67 (=KÚ Medlánky) Schönweitz-Konšel, spol.s r.o., Božetěchova 91 SK 50, spol.s r.o., Sadovského 19 Služba d.i., Mercova 63 (od 1992 Palackého třída 161) (=KÚ Medlánky) Služba d.i., Štefánikova 51 Soel, Bulharská 68 Solar, Bulharská (?) Soukromá zdravotní škola ČČK, Štefánikova 1 (=KÚ Veveří) Soukromé humanitní gymnázium, Mojmírovo náměstí 10 Sport Centrum Bonsai, Božetěchova 19a Stavební firma Škrabal, s.r.o., Herčíkova 18 Stavitelství C et K, s.r.o., Štefánikova 9a (=KÚ Veveří) Stavomax, s.r.o. Košinova 30 Stolner-Cs, s.r.o., Vodova 68 Střední odborné učiliště stavební, Střední 59 Studio Schlank, s.r.o., Palírenská 24 (=KÚ Medlánky) Styl 2000, Štefánikova 28 Svaz odpůrců proti pokusům na zvířatech, Střední (?) Svaz účetních, Křižíkova 70 S.V.O.S., spol.s r.o., Staňkova 5 Šovo, s.r.o., Staňkova 21 Štaubert Karel, Božetěchova 13 Tanel, s.r.o., Berkova 77a TCS Telecommunication Computers, Košinova 78 Tecca, spol. s r.o., Srbská 53 Tech Rentals, Křižíkova 70 Tesec, s.r.o., Staňkova 10b Texcentrum, spol.s r.o., Skácelova 19 Thulia, s.r.o., Hudcova 72 (=KÚ Medlánky) Time Control, s.r.o., Slovinská 7 Tipa C, s.r.o., Palackého (třída) 57 TJ KSB, Srbská 4

87

Tobi-Pekařství, Křižíkova 7 Tocháček a Růžička, s.r.o., Tyršova 28 Trafomont, Poděbradova 77 Tranvin, Staňkova 8b Trend Present A. Torday, s.r.o., Kollárova 4 Tribut, spol.s r.o., Poděbradova 102 Tricolor Line, s.r.o., Herčíkova 5 Tr-Tranz, s.r.o., Myslínova 42 Try Me - doprava, Staňkova 9 Tulek a spol., Poděbradova 143 Tvrdík a spol., Štefánikova 19 (=KÚ Veveří) U Mašků, Božetěchova 10 ÚDA - spol.s r.o., Křižíkova 70 Unia, spol.s r.o., Štefánikova 12 UNO, v.o.s., Milíčova 28 Vehicle Car, v.o.s., Bulharská 114 Věra Křídlová, Božetěchova 99 VHZ-DIS, spol.s r.o., Charvatská 32 Video Sat, Staňkova 12c Videopůjčovna, Rostislavovo náměstí 8 Videopůjčovna, Staňkova 19 Vitex, spol.s r.o., Botanická 68 (=KÚ Veveří) V.p. Meta Brno, Božetěchova 36 VÚCHZ Brno, a.s., Křižíkova 70 Warme, spol.s r.o., Božetěchova 1/3 Westa, Skácelova 34 Xymox, s.r.o., Mojmírovo náměstí 14a Yoking, s.r.o., Charvatská 26 Zagreb, Mercova 38 (od 1992 Palackého třída 162) Zastavárna B+K+S, Štefánikova 10 Zeus, Křížíkova (?) Zetina, s.r.o., Šumavská 15/17 ŽUKK, s.r.o., Křižíkova 15 Z počtu těchto 260 firem a živností jich nejméně 32 nepatřilo územně do městské části Brno-Královo Pole, nýbrž do MČ Brno-Medlánky 14, do MČ Brno-střed - 13 (z toho 12 na KÚ Veveří a 1 na KÚ Stránice), do MČ Brno-Ivanovice - 3, do MČ Brno-Bystrc - 1 a do MČ Brno-Útěchov rovněž 1. Jako sídlo firmy-živnosti byla čtyřikrát uvedena někdejší Mercova ulice, která byla již roku 1992 zrušena začleněním do Palackého třídy. Zbývá se ještě zmínit o barevných inzerátech zařazených do brožury, jichž bylo 13, a to: Bartákovo knihkupectví, Nebenführ Miroslav, Jungmannova 6 MACRO interier, Martin Novák, Charvatská 25 Jiří Klubal, HODINY-KLENOTY, Palackého (třída) 39 Dana Bílková, šicí a pletací stroje, Poděbradova 14 AUTO BALVIN, spol. s r.o., Palackého (třída) 73 - Alfa Romeo Růžena Hamanová, OVOCE-ZELENINA, Palackého (třída) 79 FOTO-KINO, Luděk Kulka, Palackého (třída) 62 ZÁMEČNICTVÍ, Jan Novotný, Kollárova 8 LAHŮDKY, Bartošek Antonín, Staňkova 16a – Rybníček 4a AUTO BALVIN, spol.s r.o., Palackého (třída) 73 - LADA OPTIK Visuel, Eva Kolářová, Palackého (třída) 62 KP Centrum kultury a vzdělávání, Palackého (třída) 70 RAZANT STYLE, Velkoobchod-Autodoplňky, Palackého (třída) 60 Z firem uvedených v inzerátech jich byla menšina (pouze 4) zmíněna v PŘEHLEDU, i když na druhé straně tu jsou případy, kdy je některá firma uvedena dvakrát - třeba Ježek-Knihkupectví a podruhé Knihkupectví

88

Ježek. Za zmínku též stojí, že na vnitřních stranách obálky brožury je otištěn velmi hezký barevný pohled z letadla na Královo Pole, který je použit ještě pro rozsáhlejší území i na lícové straně vloženého Orientačního plánu naší městské části. Pozoruhodné jsou také vnější stránky obálky, kde kromě montáže z devíti dobových dokumentů vzniklých za starostování Jenka J. Havliše zaujme pozornost barevný znak města Králova Pole, který je zde dokonce ve dvou variantách. Třetí varianta znaku je použita na dvou stranách (4. a 33.) brožury a čtvrtá je ještě otištěna na Orientačním plánu. Bohužel však ani na jediné z těchto variant znaku není v dolním červeném poli věrně vyjádřena symbolika svornosti - třemi do sebe navzájem propojenými kruhy (prsteny). Lícová strana "Orientačního plánu Městské části Brno-Královo Pole" o rozměrech 385 mm krát 298 mm má na celé polovině už zmíněný letecký snímek, dále je tu schéma Městské hromadné dopravy pro královopolskou oblast a na malém plánku města Brna jsou červenou linkou vyznačeny hranice území celé naší MČ. Přímo se nabízelo znázornit nějakou slabší linkou hranice tří katastrálních území, která MČ tvoří, tj. KÚ Královo Pole, KÚ Ponava a KÚ Sadová. Nakonec se zde ještě našlo místo pro tyto tři barevné inzeráty: AQUADAT PROJEKCE-REKLAMA, Ing. Zdeňka Lhotáková, Sušilova 5.(=KÚ Veveří - MČ Brno-střed) KIC Kulturní a informační centrum města Brna, Brno, Radnická 8 (=KÚ Brno město - MČ Brno-střed). Nově otevřená naše reprezentace v Králově Poli, Palackého (třída) 66 BEKROS - Bedřich Kramář TISK KNIHAŘSTVÍ KOPÍROVÁNÍ,Palackého (třída) 66 Celá rubová strana vložené přílohy je vyplněna barevným Orientačním plánem MČ Brno-Kr. Pole s identifikační mřížkou, která je označena shora dolů písmeny A - H a zleva doprava číslicemi 2 - 10. Na spodní polovině plánu vlevo jsou kresby a přehled těchto POUŽITÝCH ZNAČEK: Úřad MČ (Brno-)Kr. Pole, Policie, První pomoc, Pošta, Vysoké školy, Nádraží Kr. Pole, Kino, Hotel, Stadion, Vysokoškolské koleje, Bankomat a Rozvojová plocha Technoparku (orientačně), zatímco vpravo je do tří sloupců sestavený REJSTŘÍK ULIC. Jednotlivé ulice a náměstí jsou uváděny podle abecedy rovněž s příslušnými písmeny a čísly, která jsou v následujícím přepisu vypuštěna, navíc však jsou ulice a náměstí průběžně číslovány: 1)Antonína Macka 2)Berkova 3)Blahoslavova 4)Botanická 5)Boženy Němcové 6)Božetěchova 7)Budovcova 8)Bulharská 9)Bystřinova 10)Cimburkova 11)Červinkova 12)Dalimilova 13)Dobrovského 14)Domažlická 15)Drobného 16)Dřevařská 17)Fibichova 18)Florianova

37)Kamanova 38)Kartouzská 39)Klatovská 40)Klusáčkova 41)Kociánka 42)Kolejní 43)Kollárova 44)Kosmova 45)Kostelní zmola 46)Košinova 47)Kounicvova 48)Královopolská 49)Křivá 50)Křivého 51)Křižíkova 52)Kyselá hora 53)Máchova 54)Malátova

89

73)Rostislavovo náměstí 74)Ruská 75)Rybníček 76)Sadovského 77)Skácelova 78)Skřivanova 79)Sladkovského 80)Slovanské náměstí 81)Slovinská 82)Sportovní 83)Srbská 84)Staňkova 85)Střední 86)Svatopluka Čecha 87)Šafaříkova 88)Šelepova 89)Škárova 90)Štefánikova

19)Galandauerova 20)Herčíkova 21)Hlaváčkova 22)Hostinského 23)Hradecká 24)Hrnčířská 25)Hrubého 26)Husitská 27)Hutařova 28)Chaloupeckého náměstí 29)Chaloupkova 30)Charvatská 31)Chelčického 32)Chlupova 33)Chodská 34)Jana Babáka 35)Jungmannova 36)Kabátníkova

55)Mánesova 56)Matulkova 57)Metodějova 58)Milíčova 59)Mojmírovo náměstí 60)Mojžíšova 61)Myslínova 62)Na kopcích 63)Palackého třída 64)Pařezí 65)Pešinova 66)Pionýrská 67)Poděbradova 68)Podešvova 69)Ptašínského 70)Purkyňova 71)Ramešova 72)Riegrova

91)Šumavská 92)Tábor 93)Technická 94)Tererova 95)Těšínská 96)Trtílkova 97)Tylova 98)Tyršova 99)U Antoníčka 100)Uhlířská 101)Vackova 102)Veleslavínova 103)Vnitřní 104)Vodova 105)Volfova 106)Zaječí hora

Počet všech těchto v rejstříku uvedených ulic a náměstí je 106, ovšem tři z nich jsou tu přebytečné, a sice: Dřevařská, která je na KÚ Veveří a patří do MČ Brno-střed, dále Křivá, jež byla v roce 1992 přejmenována na ulici Na kopcích (v rejstříku je též uvedena) a Kyselá hora, roku 1992 zrušená. Na druhé straně v rejstříku chybí pět existujících ulic. Jsou to: Reissigova, která je dokonce uvedena na Orientačním plánu, dále třída Generála Píky, jež je tu také uvedena, ale pod svým dřívějším názvem jako Lesnická. Konečně tři zbývající - Havlišova, Kubešova a Mečířova - jsou sice na plánu znázorněny, ale nepopsány. Uvedené minusy a plusy znamenají, že MČ Brno-Královo Pole měla v roce 1994, kdy byla vydána tato brožura, celkem 108 ulic a náměstí.

90

ZÁVĚR Rukopis tohoto ročníku KRONIKY vznikal až v průběhu roku 1998, kdy už byla napsána a odevzdána KRONIKA za rok 1995. Protože jsem neměl možnost se seznámit s údajně napsaným textem „KRONIKY 1994“, byl jsem nucen hlouběji prozkoumat nejzávažnější události z té doby, neboť se na ně v následujícím roce navazovalo. Stačí zde připomenout například komunální volby z listopadu 1994, ale důležité byly i problémy řešené orgány samosprávy a státní správy na úrovni naší Městské části atd.Pozoruhodné byly rovněž události kolem takzvaných Občanských zahrad na Slovanském náměstí, či Multicentra na Srbské ulici apod. Posléze jsem považoval za vhodné a potřebné zaznamenat v Kronice jako významný dokument doby - brožuru o Králově Poli vydanou v roce 1994.

V Brně-Králově Poli koncem roku 1998.

Doc. Václav Peša, kronikář.

(Nekorigované znění jsem napsal na počítači v květnu 2OO3 a definitivní verzi textu jsem dokončil 28. května 2004).

91