KRONIKA 1995 Městské části
BRNO-KRÁLOVO POLE
Zaznamenal kronikář Doc. Václav Peša
Tento svazek má celkem
-80-
1
listů, slovy
osmdesát
listů.
OBSAH
Úvod ............................................
3-4
Základní charakteristika území ..................
5-11
Samospráva Městské části ........................
12-17
Územní plánování, výstavba a byty ...............
18-24
Doprava .........................................
25-27
Služby ..........................................
28-32
Zdravotnictví a sociální péče ...................
33-39
Školství, věda a výzkum .........................
40-46
Sport a tělovýchova .............................
47-49
Aktivity pro děti a mládež ......................
50-52
Církve a zájmové organizace .....................
53-56
Kultura a umění .................................
57-60
Královopolský Besední dům .......................
61-65
Ples a Erbovní slavnosti ........................
66-69
Životní prostředí ...............................
70-73
Kriminalita .....................................
74-76
Časopis KRÁLOVO POLE ............................
77-79
Závěr ...........................................
2
80
ÚVOD Když jsem byl na přelomu let 1994/1995 požádán, jestli bych se neujal psaní Královopolské KRONIKY, odpověděl jsem po zvážení všech okolností kladně. Považoval jsem v prvé řadě za nezbytné, abych si zjistil v rámci daných možností všechny dosavadní kronikářské záznamy a abych se seznámil s výsledky práce všech svých předchůdců. Z Úřadu MČ Brno-Kr. Pole mně byly zapůjčeny ke studiu svazky Kroniky z let 1988, 1989, 1990, 1991, 1992 a později také z roku 1993. Bylo to dohromady těchto šest svazků: KRONIKA obvodu Brno V (1988) - 146 listů, kronikářka Vladimíra Bartášková; KRONIKA obvodu Brno V 1989 - 153 listů a KRONIKA obvodu Brno V 1990 - 137 listů, kronikářka obou svazků Ludmila Ulrichová; KRONIKA Králova Pole 1991 - 210 listů, KRONIKA Králova Pole 1992 – 190 listů a KRONIKA Králova Pole 1993 - 185 listů, kronikář všech tří svazků PhDr. Jiří Adámek. Toto však byl pouze začátek. Neméně důležité totiž bylo seznámit se s kronikářskými záznamy i z předchozí doby, o nichž jsem na Úřadu MČ v Králově Poli nezachytil žádnou stopu. Začal jsem tedy po nich pátrat v Archivu města Brna, jakož i v Muzeu města Brna, kde jsem posléze řadu těchto materiálů objevil. Je jich úctyhodný počet - 16 svazků záznamů kronikářů, dále 29 složek příslušných fotodokumentů a konečně 9 objemných fasciklů tiskové a další dokumentace. Rozsahem největší a obsahem nejpozoruhodnější je PAMĚTNÍ KNIHA města Brna Obvodní rady 7 - 574 stran, kronikáři: Josef Praus, Hynek Vérosta a MVDr.Ing. Jaroslav Nejezchleba. Podobné pamětní knihy velkého formátu byly na jaře 1951 slavnostně předány zástupcům všech 13 obvodních rad na tehdejším území města Brna. V Králově Poli byla KRONIKA založena v roce 1954 a do konce roku 1956 byly zásluhou prvních dvou uvedených kronikářů, hlavně však Hynka Vérosty, zpracovány tři díly a zapsány Marií Bělušovou do již zmíněné Pamětní knihy. Jejich názvy byly následující: KRONIKA KRÁL. POLE díl I. Z dob dávno minulých - až ke Květnu 1945 (str. 5-97); KRONIKA KRÁL. POLE díl II. Ve svobodné vlasti 1945-1955 (str. 99-151); KRONIKA KRÁL. POLE díl III. Vzdělanost obyvatelstva a hospodářské poměry v letech 1945-1955 (str. 153-305). Dále následovaly mnohem stručnější kronikářské zápisy zaznamenané jinou rukou (patrně však stejným kronikářem H. Vérostou) za jednotlivá následující léta a byly nadepsány: ROK 1956 (str. 307-314), ROK 1957 (str. 315-340), ROK 1958 (str. 341-351) a ROK 1959 (str. 353-357). Potom nastala přetržka a další kronikářské materiály se zde objevily až po jedenácti letech za ROK 1971 (str.377-459). Jejich autorem byl již kronikář MVDr.Ing. Jaroslav Nejezchleba, který byl pověřen vedením Královopolské Kroniky koncem roku 1970. Bylo mu rovněž uloženo, aby zpracoval stručné přehledy o událostech za celé vynechané období 1960-1970. Z toho důvodu PAMĚTNÍ KNIHA Města Brna Obvodní rady 7 dále obsahuje: ROK 1960 (str. 461-469), ROK 1961 (str. 471-479), ROK 1962
3
(str. 481-487), ROK 1963 (str. 489-493), ROK 1964 (str. 495-503), ROK 1965 (str. 505-511), ROK 1966 (str. 513-519), ROK 1967 (str. 521-527), ROK 1968 (str. 529), ROK 1969 (str.531-533) a Rok 1970 (str. 535-543). Na dalších stranách pak kronikář napsal ZHODNOCENÍ LET 1964-1971, která zahrnovala poslední funkční období Obvodního NV Brno V. Od téhož kronikáře MVDr.Ing. Jaroslava Nejezchleby byly ještě dva svazky záznamů, které obsahovaly následujících sedm roků, a sice: KRONIKA ObNV Brno V a Kr. Pole - Zápisy za léta 1972-1975 (140 listů) a KRONIKA Králova Pole 1976-1978 (93 listů). Další tři roky byla kronikářkou Zdenka Trnková a její zásluhou byly napsány: KRONIKA obvodu Brno V (1979) - I. svazek (180 listů), KRONIKA obvodu Brno V (1980) - II. svazek (162 listů) a KRONIKA obvodu Brno V (1981) - III. svazek (140 listů). Stejnou dobu pak byla kronikářkou Zuzana Křížová, od které jsou tyto záznamy: KRONIKA obvodu Brno V (1982) - IV. svazek (140 listů), KRONIKA obvodu Brno V 1983 - V. svazek (162 listů) a KRONIKA obvodu Brno V 1984 - VI. svazek (160 listů ve dvou dílech). Zbývá se ještě zmínit o třech letech, pro něž vypracovaly tyto materiály dvě kronikářky. Jednou byla již zmíněná Vladimíra Bartášková, od které je dvoudílná KRONIKA obvodu Brno V 1985 - VII. svazek (141 listů), a druhou byla Věra Skoupá. Od ní pak jsou: KRONIKA obvodu Brno V 1986 - (206 listů) a KRONIKA obvodu Brno V 1987 - (185 listů), v obou případech vyvázaných do dvou svazků. Všechny tyto kroniky a doprovodné fotografické i další materiály byly z Muzea města Brna přemístěny do Archivu města Brna, kde je všem vážným zájemcům a badatelům umožněno jejich studium. Nejmladší svazky těchto kronikářských záznamů (od roku 1988) se nacházejí dosud na Úřadu MČ Brno-Kr. Pole. Zatím zjištění královopolští kronikáři a kronikářky v této časové posloupnosti: Josef Praus - 1954-1955 (přípravné práce) Hynek Vérosta - 1955-1959 (?) MVDr.Ing. Jaroslav Nejezchleba - 1970-1979 Zdenka Trnková - 1979-1981 Zuzana Křížová - 1982-1984 Vladimíra Bartášková - 1985 a znovu 1988 Věra Skoupá - 1986-1987 Ludmila Ulrichová - 1989-1990 PhDr. Jiří Adámek - 1991-1994 (?) Doc.PhDr. Václav Peša, DrSc. - od 1995
působili
V Králově Poli však v minulosti zcela určitě existovali ještě jiní kronikáři či kronikářky, kteří zpracovali a napsali další pamětní knihy, kroniky apod., jež zatím stále ještě čekají na své objevení. Badatelská práce v tomto směru nemůže být krátkodobá a bude třeba v ní pokračovat i nadále. Například určitě velice cenná by pro nás byla Pamětní kniha města Králova Pole, o jejíž existenci víme ze soudobého tisku (Moravské Orlice i Lidových novin). Mimo jiné jsou v ní také podepsáni všichni hosté i královopolští činitelé, kteří se zúčastnili slavnosti konané v neděli 6. srpna 1905 v zasedací síni tehdejší Radnice na Horním (dnes Mojmírově) náměstí u příležitosti povýšení městyse Králova Pole na město.
4
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Městská část Brno-Královo Pole je jednou z 29 částí, na které je od roku 1990 rozděleno území města Brna. Královopolskou MČ tvoří tři katastrální území (KÚ), a to: Královo Pole, Ponava a Sadová. Těchto katastrálních území existuje v současné době (1995) 48. MČ Brno-Kr. Pole sousedí na jihu s MČ Brno-střed, na západě s MČ Brno-Žabovřesky a MČ Brno-Komín, na severu pak s MČ Brno-Medlánky, MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, jakož i s MČ Brno-sever a s touto MČ (Brno-sever) sousedí naše MČ rovněž na východě. Více než dvoutřetinová většina brněnských městských částí (2O z 29) je tvořena pouze jediným katastrem a v jednom případě je to dokonce jen část katastru (MČ Brno-Vinohrady je na části katastru Židenic). Zbývajících 9 městských částí zahrnuje několik katastrálních území (2 až 9), a to buď celých KÚ, nebo jen jejich částí. Podrobnější údaje o rozčlenění města na městské části a na katastrální území jsou uvedeny v následujícím přehledu. ----------------------------------------------------------------------Č. Název MČ Název KÚ a jejich počet celá+část ----------------------------------------------------------------------1 Brno-střed Brno-město, Černá Pole-část, 5 + 4 Pisárky-část, Staré Brno, Stránice, Štýřice, Trnitá-část, Veveří, Zábrdovice-část 2 Brno-Žabovřesky Žabovřesky 1 3 Brno-Královo Pole Královo Pole, Ponava, Sadová 3 4 Brno-sever Černá Pole-část, Husovice, 3 + 1 Lesná, Soběšice 5 Brno-Židenice Zábrdovice-část, Židenice-část 2 6 Brno-Černovice Černovice 1 7 Brno-jih Dolní Heršpice, Horní 4 + 1 Heršpice, Komárov, Přízřenice, Trnitá-část 8 Brno-Bohunice Bohunice 1 9 Brno-Starý Lískovec Starý Lískovec 1 10 Brno-Nový Lískovec Nový Lískovec 1 11 Brno-Kohoutovice Kohoutovice, Pisárky-část 1 + 1 12 Brno-Jundrov Jundrov 1 13 Brno-Bystrc Bystrc 1 14 Brno-Kníničky Kníničky 1 15 Brno-Komín Komín 1 16 Brno-Medlánky Medlánky 1 17 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Mokrá Hora, Řečkovice 2 18 Brno-Maloměřice a Obřany Maloměřice, Obřany 2 19 Brno-Vinohrady Židenice-část 1 20 Brno-Líšeň Líšeň 1 21 Brno-Slatina Slatina 1 22 Brno-Tuřany Brněnské Ivanovice, Dvorska, 4 Holásky, Tuřany 23 Brno-Chrlice Chrlice 1 24 Brno-Bosonohy Bosonohy 1 25 Brno-Žebětín Žebětín 1
5
26 Brno-Ivanovice Ivanovice 1 27 Brno-Jehnice Jehnice 1 28 Brno-Ořešín Ořešín 1 29 Brno-Útěchov Útěchov 1 ----------------------------------------------------------------------Celkem městských částí = 29, katastrálních území = 48 (43 + 10:2). ----------------------------------------------------------------------Podle tohoto číselného pořadí a označení jsou pro tyto městské části ještě uvedeny některé důležité údaje z roku 1995 (výměra v hektarech, počet obyvatel a rozsah podnikání právnických i fyzických osob), jakož i ze sčítání lidu, domů a bytů konaného v březnu 1991 (počty obyvatel, domů - z toho rodinných a bytů). ----------------------------------------------------------------------Údaje 1995 Údaje 1991 MČ výměra obyvatelé podnikání obyvatelé domy byty č. práv. fyzic. všechny rodin. ----------------------------------------------------------------------l 1.503 77.605 4.930 9.745 78.631 4.141 1.207 32.419 2 435 23.284 648 3.086 24.069 2.737 2.087 10.005 3 991 28.807 911 3.326 29.386 2.486 1.450 12.226 4 1.210 42.707 1.102 5.218 44.034 3.963 2.704 18.974 5 467 20.842 555 2.498 21.174 3.299 2.626 9.277 6 629 7.295 236 806 7.221 894 651 3.051 7 1.277 7.923 484 980 7.582 1.096 895 2.978 8 302 17.231 263 2.043 17.361 519 345 6.161 9 328 15.158 143 1.588 15.862 544 364 5.487 10 165 10.263 110 974 5.738 354 270 1.925 11 412 13.751 208 1.710 14.339 856 586 5.291 12 415 3.799 92 500 3.630 622 578 1.366 13 2.725 24.803 301 2.877 23.953 923 454 8.883 14 1.092 531 8 61 549 164 163 192 15 760 7.443 188 1.072 7.827 910 702 3.002 16 351 3.138 127 409 2.425 361 299 881 17 757 15.398 348 1.998 15.804 1.861 1.566 6.068 18 936 4.794 146 548 4.775 1.218 1.146 1.893 19 228 15.568 193 1.739 15.766 204 42 5.298 20 1.571 25.807 307 2.958 26.476 2.126 1.806 8.810 21 583 8.568 221 1.462 8.668 950 704 2.999 22 1.784 4.478 100 552 4.526 1.470 1.444 1.606 23 949 3.186 41 302 3.110 611 566 969 24 714 2.186 49 240 2.137 577 556 724 25 1.360 1.186 28 251 1.872 564 551 596 26 245 865 25 141 687 206 205 224 27 407 596 10 55 532 167 162 192 28 306 340 6 39 311 96 96 105 29 118 199 4 36 211 63 63 69 ----------------------------------------------------------------------Bm 23.020 388.441 11.784 47.214 389.965 33.946 24.288 151.671 ----------------------------------------------------------------------Posléze si ještě připomeňme všech 48 katastrálních území města Brna v pořadí podle abecedy s uvedením příslušné městské části, případně dvou MČ, mezi které je KÚ rozděleno, jakož i výměru KÚ v hektarech a čtverečních metrech v roce 1995. Pro srovnání by byly velmi zajímavé i údaje o počtu domů, bytů a obyvatel, ovšem zatím není tak jednoduché tato čísla v dostupných statistických materiálech získat. Pokud se tato data získat podaří, budou ještě dodatečně doplněna. Podle těchto číselných údajů tvoří výměra území MČ Brno-Královo Pole roku 1995 dohromady 991 ha 2361 m2 a tato plocha je rozdělena na tři katastry:
6
l. vlastní KÚ Královo Pole 2. KÚ Ponava na jihu MČ 3. KÚ Sadová na severovýchodě MČ
549,1135 ha 160,0062 ha 282,1264 ha
---------------------------------------------------------------------Č. Katastrální území Městská část (části) Výměra ---------------------------------------------------------------------l Bohunice Brno-Bohunice 301,7051 2 Bosonohy Brno-Bosonohy 714,7763 3 Brněnské Ivanovice Brno-Tuřany 418,2645 4 Brno město Brno-střed 119,4309 5 Bystrc Brno-Bystrc 2.725,3933 6 Černá Pole Brno-střed + Brno-sever 246,5397 7 Černovice Brno-Černovice 629,2553 8 Dolní Heršpice Brno-jih 312,5739 9 Dvorska Brno-Tuřany 223,4848 10 Holásky Brno-Tuřany 183,0345 11 Horní Heršpice Brno-jih 377,4906 12 Husovice Brno-sever 132,0415 13 Chrlice Brno-Chrlice 949,0176 14 Ivanovice Brno-Ivanovice 244,5945 15 Jehnice Brno-Jehnice 407,2850 16 Jundrov Brno-Jundrov 414,9676 17 Kníničky Brno-Kníničky 1.091,6535 18 Kohoutovice Brno-Kohoutovice 238,0355 19 Komárov Brno-jih 166,4332 20 Komín Brno-Komín 759,9445 21 Královo Pole Brno-Královo Pole 549,1135 22 Lesná Brno-sever 258,0716 23 Líšeň Brno-Líšeň 1.570,8254 24 Maloměřice Brno-Maloměřice a Obřany 407,9142 25 Medlánky Brno-Medlánky 351,3269 26 Mokrá Hora Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 88,4211 27 Nový Lískovec Brno-Nový Lískovec 165,4747 28 Obřany Brno-Maloměřice a Obřany 527,6108 29 Ořešín Brno-Ořešín 306,5201 30 Pisárky Brno-střed + Brno-Kohoutovice 466,8889 31 Ponava Brno-Královo Pole 160,0062 32 Přízřenice Brno-jih 381,6268 33 Řečkovice Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 668,5411 34 Sadová Brno-Královo Pole 282,1264 35 Slatina Brno-Slatina 582,8663 36 Soběšice Brno-sever 606,0629 37 Staré Brno Brno-střed 168,2055 38 Starý Lískovec Brno-Starý Lískovec 328,2483 39 Stránice Brno-střed 92,4963 40 Štýřice Brno-střed 332,7125 41 Trnitá Brno-střed + Brno-jih 189,7428 42 Tuřany Brno-Tuřany 959,9232 43 Útěchov Brno-Útěchov 117,8057 44 Veveří Brno-střed 197,6372 45 Zábrdovice Brno-střed + Brno-Židenice 163,4846 46 Žabovřesky Brno-Žabovřesky 434,8671 47 Žebětín Brno-Žebětín 1.359,9895 48 Židenice Brno-Židenice 645,1068 ---------------------------------------------------------------------Celé město Brno = 48 katastrálních území 23.020 ha ---------------------------------------------------------------------Zajímavý je i následující přehled všech 48 katastrálních území města Brna seřazených podle velikosti jejich výměry v hektarech:
7
-------------------------------------------------------------------Č. Katastr ha Č. Katastr ha -------------------------------------------------------------------1 Bystrc 2.725 25 Štýřice 333 2 Líšeň 1.571 26 Starý Lískovec 328 3 Žebětín 1.360 27 Dolní Heršpice 313 4 Kníničky 1.092 28 Ořešín 307 5 Tuřany 960 29 Bohunice 302 6 Chrlice 949 30 Sadová 282 7 Komín 760 31 Lesná 258 8 Bosonohy 715 32 Černá Pole 247 9 Řečkovice 669 33 Ivanovice 245 10 Židenice 645 34 Kohoutovice 238 11 Černovice 629 35 Dvorska 223 12 Soběšice 606 36 Veveří 198 13 Slatina 583 37 Trnitá 190 14 Královo Pole 549 38 Holásky 183 15 Obřany 528 39 Staré Brno 168 16 Pisárky 467 40 Komárov 166 17 Žabovřesky 435 41 Nový Lískovec 165 18 Brněnské Ivanovice 418 42 Zábrdovice 163 19 Jundrov 415 43 Ponava 160 20 Maloměřice 408 44 Husovice 132 21 Jehnice 407 45 Brno město 119 22 Přízřenice 382 46 Útěchov 118 23 Horní Heršpice 377 47 Stránice 92 24 Medlánky 351 48 Mokrá Hora 88 --------------------------------------------------------------------Tato katastrální území se začala vytvářet po roce 1964, po vydání Zákona č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí. Zákon stanovil, že správní území tehdejších národních výborů by se mělo shodovat s katastrálními hranicemi jednotlivých městských částí. Na území Městského NV v Brně existovalo v té době 35 katastrálních území, z nichž bylo 12 ve vnitřním městě a 23 na předměstích, která byla připojena k Brnu po první světové válce. Na jednom z těchto 23 předměstských katastrů bylo i město Královo Pole. Královopolské katastrální území bylo dost rozlehlé a v době sčítání lidu v roce 1921, tedy nedlouho po připojení k městu Brnu mělo 971 hektarů. Sahalo od nynější vozovny Dopravního podniku města Brna na severozápadě až k Merhautově ulici v Černých Polích na jihovýchod a od Zamilovaného hájku a Mysliveckého stadionu na severu až k ulici U Červeného mlýna (dříve Cimburkova) na jihu. Již před rokem 1960 se některé královopolské pozemky, vzhledem k tehdejšímu stavebnímu rozvoji, dopravní spádovosti i obchodně hospodářským vztahům, dostaly do správních území sousedních ObNV. Na druhé straně zase pozemky jiných předměstských katastrů, jako třeba Medlánek, se postupně dostávaly do zájmové sféry ObNV Brno V se sídlem v Králově Poli. Z těchto důvodů doznal královopolský katastr těchto změn: 1. Pozemky, na kterých stála vozovna Dopravního podniku města Brna, byly převedeny do katastrálního území Medlánky. 2. Pozemky mezi nynějším dálničním přivaděčem a Medláneckým potokem východně od hlavní komunikace do Řečkovic byly přičleněny do řečkovického katastru. 3. Katastrální území Králova Pole bylo naopak rozšířeno o pozemky v okolí takzvané Medlánecké střelnice. 4. Dost rozsáhlé královopolské pozemky, které ležely na území
8
nazývaném tehdy Černá Pole, se staly součástí nově vytvořeného stejnojmenného katastrálního území a dostaly se pod správu ObNV Brno III. 5. Pozemky Králova Pole v prostoru mezi údolím s kapličkou Svatého Antoníčka a takzvanou Čertovou roklí se staly základem nově vzniklého katastrálního území Lesná. 6. Pokud šlo o nejjižnější královopolské pozemky mezi ulicemi Domažlická - Kartouzská - Antonína Macka a oblastí Červeného mlýna, ty byly pojaty do dalšího nového katastrálního území Ponava. 7. Posléze se pak pozemky v severovýchodní části královopolského katastru, mezi silnicí vedoucí do Soběšic, údolím Sv. Antoníčka (na východě a novou dvoukolejnou železniční tratí (na jihu), staly základem nově vytvořeného katastrálního území Sadová. V těchto místech se už tehdy (1964) předpokládalo vybudování nového sídliště asi pro 12.000 obyvatel. Tato dvě naposledy zmíněná katastrální území Ponava a Sadová byla začleněna do území tehdejšího ObNV Brno V v Králově Poli. Od roku 1990 se stala spolu s královopolským katastrem Městskou částí Brno-Královo Pole a tento stav platí i v roce 1995. A právě životní osudy lidí, kteří žijí na tomto území o rozsahu 991 hektarů, jsou hlavním předmětem zájmu těchto kronikářských záznamů - této KRONIKY. Obyvatelé MČ Brno-Královo Pole bydlí ve 2.468 rodinných nebo nájemních domech a své víkendy tráví též v 1.152 chatách. Koncem září 1995 se jich 3.326 věnovalo soukromému podnikání - nejvíce ve vybraných tržních službách (1.159), či v obchodu a ubytování (1.135). Jako všude jinde i mezi občany MČ Brno-Kr. Pole mají početní převahu ženy nad muži, když při posledním sčítání konaném 3. března 1991 jich zde bylo 15.875, zatímco mužů jen 13.389, což dává dohromady 29.389 obyvatel. Roku 1995 měla naše MČ celkem 108 ulic a náměstí, z nichž se nacházelo 80 na katastru Královo Pole, 30 na katastru Ponava a 5 na katastru Sadová. Součet těchto čísel činí 115, tedy o 7 více, ale je to z toho důvodu, že 5 ulic (Antonína Macka, Chodská, Poděbradova, Sportovní a Tábor) je současně v Králově Poli a Ponavě a 2 ulice (Kociánka a Na kopcích) zasahují zároveň Královo Pole a Sadovou. Dále je uveden podle pořadových čísel a abecedy přehled všech 108 ulic a náměstí s vyznačením příslušných katastrů (K.P. - Královo Pole, Pon. - Ponava, Sad. - Sadová): ---------------------------------------------------------------------1. Antonína Macka K.P.+Pon. 55. Matulkova K.P. 2. Berkova K.P. 56. Mečířova K.P. 3. Blahoslavova K.P. 57. Metodějova K.P. 4. Botanická Pon. 58. Milíčova K.P. 5. Boženy Němcové K.P. 59. Mojmírovo náměstí K.P. 6. Božetěchova K.P. 60. Mojžíšova K.P. 7. Budovcova K.P. 61. Myslínova K.P. 8. Bulharská K.P. 62. Na kopcích K.P.+Sad. 9. Bystřinova K.P. 63. Palackého třída K.P. 10. Cimburkova Pon. 64. Pařezí Sad. 11. Červinkova K.P. 65. Pešinova K.P. 12. Dalimilova K.P. 66. Pionýrská Pon. 13. Dobrovského K.P. 67. Poděbradova K.P.+Pon. 14. Domažlická Pon. 68. Podešvova K.P. 15. Drobného Pon. 69. Ptašínského Pon. 16. Fibichova K.P. 70. Purkyňova K.P. 17. Florianova K.P. 71. Ramešova K.P. 18. Galandauerova K.P. 72. Reissigova Pon. 19. Havlišova K.P. 73. Riegrova K.P.
9
20. Herčíkova K.P. 74. Rostislavovo náměstí K.P. 21. Hlaváčkova K.P. 75. Ruská K.P. 22. Hostinského K.P. 76. Rybníček Pon. 23. Hradecká K.P. 77. Sadovského K.P. 24. Hrnčířská Pon. 78. Skácelova K.P. 25. Hrubého K.P. 79. Skřivanova Pon. 26. Husitská K.P. 80. Sladkovského K.P. 27. Hutařova K.P. 81. Slovanské náměstí K.P. 28. Chaloupeckého náměstí Pon. 82. Slovinská K.P. 29. Chaloupkova K.P. 83. Sportovní Pon.+K.P. 30. Charvatská K.P. 84. Srbská K.P. 31. Chelčického K.P. 85. Staňkova Pon. 32. Chlupova Pon. 86. Střední Pon. 33. Chodská K.P.+Pon. 87. Svatopluka Čecha K.P. 34. Jana Babáka K.P. 88. Šafaříkova K.P. 35. Jungmannova K.P. 89. Šelepova Pon. 36. Kabátníkova Pon. 90. Škárova K.P. 37. Kamanova K.P. 91. Štefánikova Pon. 38. Kartouzská Pon. 92. Šumavská Pon. 39. Klatovská Pon. 93. Tábor K.P.+Pon. 40. Klusáčkova Pon. 94. Technická K.P. 41. Kociánka K.P.+Sad. 95. Tererova K.P. 42. Kolejní K.P. 96. Těšínská K.P. 43. Kollárova K.P. 97. Trtílkova K.P. 44. Kosmova K.P. 98. třída Generála Píky Pon. 45. Kostelní zmola K.P. 99. Tylova K.P. 46. Košinona K.P. 100. Tyršova K.P. 47. Kounicova Pon. 101. U Antoníčka Sad. 48. Královopolská K.P. 102. U Červeného mlýna Pon. 49. Křivého K.P. 103. Vackova K.P. 50. Křižíkova K.P. 104. Veleslavínova K.P. 51. Kubešova K.P. 105. Vnitřní Pon. 52. Máchova K.P. 106. Vodova K.P. 53. Malátova K.P. 107. Volfova K.P. 54. Mánesova K.P. 108. Zaječí hora Sad. ---------------------------------------------------------------------Je pochopitelné, že některé z našich 108 ulic a náměstí zasahují též do sousedních katastrálních území, někdy do dvou a ojediněle i do tří. Takových případů existuje 15 - a to: -----------------------------------------------------------------1 (4) Botanická Pon. - Veveří 2 (15) Drobného Pon. - Černá Pole 3 (23) Hradecká K.P. - Žabovřesky+Řečkovice+Ivanovice 4 (24) Hrnčířská Pon. - Veveří 5 (34) Jana Babáka K.P. - Žabovřesky 6 (47) Kounicova Pon. - Veveří+Žabovřesky 7 (48) Královopolská K.P. - Žabovřesky 8 (63) Palackého třída K.P. - Medlánky+Řečkovice 9 (89) Šelepova Pon. - Žabovřesky 10 (91) Štefánikova Pon. - Veveří 11 (92) Šumavská Pon. - Veveří+Žabovřesky 12 (93) Tábor K.P.+Pon. - Žabovřesky 13 (94) Technická K.P. - Žabovřesky 14 (97) Trtílkova K.P. - Lesná 15 (98) třída Generála Píky Pon.- Černá Pole -----------------------------------------------------------------Ke konci této vstupní části kronikářských záznamů za rok 1995 bude snad vhodné uvést ještě jednou ta nejdůležitější čísla o naší MČ Brno-Královo Pole i o jejích třech katastrálních územích. Následující
10
tabulka obsahuje výměru v hektarech a počty obyvatel, domů, chat i ulic. ----------------------------------------------------------------------MČ Brno-Kr.Pole KÚ Kr.Pole Ponava Sadová ----------------------------------------------------------------------výměra 991 549 160 282 obyvatelé 29.386 21.030 8.009 347 domy 2.468 2.096 356 16 chaty 1.152 642 76 434 ulice 108 76,5 27,5 4 ----------------------------------------------------------------------V hlavičce měsíčníku KRÁLOVO POLE, časopisu Zastupitelstva MČ Brno-Královo Pole byla po celý rok 1995 otiskována rovněž tato věta: Městská část Královo Pole zahrnuje katastrální území Královo Pole, Ponava a Sadová. Jako kronikář MČ to považuji za užitečné, neboť je to vhodná forma, kterou lze přispívat k posilování širšího než jen královopolského povědomí občanů. Má to svůj význam ani ne tak ve vztahu ke KÚ Sadová, ale mnohem více, pokud jde o KÚ Ponava. Poprvé se zmíněná věta dostala do záhlaví časopisu v červencovém čísle jeho 4. ročníku, jež mělo uzávěrku 20. června 1994. Stalo se tak za této tříčlenné redakční rady: Ing. Jiří Václavek (šéfredaktor), Ing. František Navrátil, Jana Novotná. Pro kronikáře jsou články, zprávy a vůbec vše v jednotlivých číslech tohoto časopisu od první až do poslední strany zdrojem velmi cenných informací pro každoroční záznamy do Kroniky, a to ze všech oblastí života obyvatel naší městské části. Tak třeba šéfredaktor časopisu a současně 1. místostarosta Ing. Jiří Václavek připravil v prosinci 1995 ke zveřejnění následující údaje o věkovém rozvrstvení obyvatel v Brně a v MČ Královo Pole dle Registru ohlašovny trvalého pobytu, které vhodně doplňují číselné informace této základní charakteristiky. --------------------------------------------------------------------Věková Město Brno MČ Brno-Královo Pole kategorie počet % počet % --------------------------------------------------------------------do 2 let 6.056 1,5 454 1,6 3 - 6 let 16.630 4,3 1.082 3,7 7 - 15 let 42.301 10,8 2.366 8,2 16 - 25 let 59.491 15,2 4.254 14,7 26 - 30 let 24.785 6,3 1.833 6,3 31 - 40 let 53.046 13,6 3.153 10,9 41 - 50 let 62.842 16,1 4.349 15,0 51 - 60 let 47.426 12,1 3.837 13,3 61 - 70 let 38.710 9,9 3.489 12,1 71 - 80 let 26.443 6,8 2.617 9,0 81 - 90 let 11.908 3,0 1.326 4,6 91 a více let 1.319 0,3 169 0,6 --------------------------------------------------------------------Obyvatel celkem 390.957 100,28.929 100,Průměrný věk 40,1 let 43,6 let ---------------------------------------------------------------------
11
SAMOSPRÁVA MĚSTSKÉ ČÁSTI Ve svém novoročním prohlášení poděkoval královopolský starosta Ing. Ivan Kopečný všem občanům jménem zvolených členů nového Zastupitelstva MČ Brno-Kr. Pole za hojnou účast při obecních volbách. Konaly se ve dnech 18. a 19. listopadu 1994 a informace o jejich průběhu i výsledcích jsou v loňském svazku kronikářských záznamů. Pan starosta požádal občany o aktivní pomoc i spolupráci a vyslovil díky všem dosavadním členům Zastupitelstva i odborných komisí v uplynulém čtyřletém funkčním období. Končil těmito slovy: Myslím, že je nutno ocenit převažující konstruktivní přístup členů minulého Zastupitelstva a položení základů pro naši dnešní práci, základů, na kterých je možno stavět dál. Také 1. místostarosta Ing. Jiří Václavek popřál všem spoluobčanům do roku 1995 hodně zdraví i nutnou dávku štěstí k realizaci jejich záměrů, ať již v samostatném podnikání nebo zaměstnání, bydlení, hledání životního partnera, či v osobních zálibách. Nově zvoleným zastupitelům přál rozvahu, neúnavnost a dobré podmínky pro spolupráci ve prospěch Králova Pole. Všem dřívějším zastupitelům i členům komisí Rady MČ Brno-Kr. Pole pak poděkoval za to, že svou prací ve volném čase přispěli k rozvoji Králova Pole. Podobně i minulý starosta Ing.arch. Oldřich Prokeš, který byl v listopadových volbách zvolen jak do Zastupitelstva MČ Brno-Kr. Pole, tak i do Zastupitelstva města Brna, přál všem občanům "do nového roku a do roků následujících splnění všech Vašich přání" a "splnění těch společenských představ, pro které jste hlasovali ve volbách 1994". V polovině února 1995 měl Ing.arch. O. Prokeš v královopolském Besedním domě přednášku na téma Postavení MČ Královo Pole v koncepci rozvoje města Brna, v jejíž první části se zaměřil na historický vývoj Brna až po současnost. Druhou část přednášky pak věnoval stavebním dílům již dohotoveným, rozpracovaným nebo připraveným na území naší MČ. Hovořil o Boby-centru, o navazující výstavbě Ponava-City, Aquaparku, o znovuoživení Mojmírova náměstí, zabýval se řešením dopravy v Králově Poli, neopomněl ani význam zeleně apod. Rada MČ Brno-Kr. Pole měla 9 členů a zastupitelstvo čítalo 30 členů (jmenovité přehledy viz v KRONICE 1994). Právě Zastupitelstvo reprezentovalo nejvyšší samosprávný orgán v obci. Všechny otázky, které byly zařazovány na program schůzí Zastupitelstva, byly připravovány Radou a ta je předtím projednávala v rámci příslušné odborné komise. Jejich předsedové, tajemníci i členové byli jmenováni Radou MČ z řad členů Zastupitelstva a občanů (odborníků i laiků), kteří byli ochotni věnovat svůj čas této prospěšné činnosti. Příprava podkladů a jejich rozbor i hodnocení v těchto komisích tvořily významnou součást rozhodovacího procesu na půdě Rady i Zastupitelstva. Takových komisí bylo v naší MČ vytvořeno 12 a v každé z nich pracoval jako tajemník nebo tajemnice někdo ze zaměstnanců Úřadu MČ Brno-Kr. Pole na Palackého třídě č. 59. Bylo to hlavně proto, aby
12
občané mohli mít co nejtěsnější a nejlepší kontakty se samosprávou. Byli vyzýváni, aby své podněty a nápady na zlepšení situace ve všech oblastech přednesli nebo napsali tajemníkům těchto komisí, jejichž seznam byl uveřejněn též v časopise KRÁLOVO POLE. Šlo o následující odborné komise: 1. Komise finanční a majetková předseda: Ing. Karel Ziemba - člen Rady MČ tajemnice: Ing. Vlasta Veselá 2. Komise kontrolní předseda: Ing. Jiří Slavík, CSc. - člen Rady MČ tajemnice: Zdeňka Bučková 3. Komise bezpečnostní předseda: Ing. Stanislav Buchta - člen Rady MČ tajemnice: Dagmar Srněnská 4. Komise organizační předseda: Bohumír Netroufal - člen Zastupitelstva MČ tajemnice: Ivana Závodná 5. Komise stavební a dopravy předseda: Ing.arch. Tomáš Kopecký - člen Rady MČ tajemník: Ing.arch. Zdeněk Dvořák 6. Komise územního plánování předsedkyně: Ing. Marie Fialová - zástupkyně starosty MČ tajemnice: Ing. Eva Hromádková 7. Komise životního prostředí předseda: Igor Tesařík - člen Zastupitelstva MČ tajemnice: Ing. Jana Illeová 8. Komise školská a kulturní předsedkyně: RNDr. Danuše Provazníková, CSc. - členka Rady MČ tajemnice: PhDr. Libuše Sedláčková 9. Komise tělovýchovy předseda Ing. Stanislav Buchta - člen Rady MČ tajemnice: Marie Trávníčková 10. Komise sociální péče a zdravotnictví předseda: Ing. Ladislav Procházka - člen Zastupitelstva MČ tajemnice: Miluše Hardová 11. Komise bytová předsedkyně: RNDr. Věra Musilová tajemník: Miroslav Suchna 12. Komise podnikání a služeb předseda: Ing. Karel Ziemba - člen Rady MČ tajemnice: Marie Vrbková Nový starosta Ing. Ivan Kopečný se narodil roku 1948 v Opavě a když mu bylo 14 roků, odstěhoval se s rodiči do Brna. Zde studoval elektrotechnickou průmyslovou školu a potom byl posluchačem stejnojmenné fakulty Vysokého učení technického v Brně. Jako dvacetiletý se začal v roce 1968 projevovat politicky, když vstoupil do Klubu angažovaných nestraníků (KAN). V následujících letech se věnoval své odborné profesi jako projektant v oboru elektro a v roce 1971 se přestěhoval do Králova Pole. Po listopadových událostech roku 1989 navázal nejprve na svou někdejší činnost v KANu a po založení Občanské demokratické strany (ODS) byl aktivně činný v jejích řadách na městské a brzy i na krajské úrovni. Na Úřadu naší MČ začal působit od ledna 1993 jako 2. místostarosta. Ing. Ivan Kopečný je ženatý a má dvě dospělé děti - syna a dceru, dvojčata. Šéfredaktorka časopisu KRÁLOVO POLE paní Jana Novotná v čísle z listopadu 1995 charakterizovala našeho pana starostu těmito slovy:
13
Ve společnosti je vnímán jako člověk cílevědomý, spíše uzavřený a znající míru. Sází na dlouhodobou osvětu a trpělivou výchovu, s jejichž pomocí hodlá pozvedávat vzájemnou důvěru mezi občany a radnicí, zajišťovat všude pořádek a občanům Králova Pole zprostředkovat co nejvíce kulturních a sportovních možností. Královopolská "radnice", tj. budova Úřadu MČ Brno-Kr. Pole, byla i v roce 1995 na Palackého třídě č. 59, kde se nacházel hlavní vchod. V jednotlivých podlažích a místnostech byli pracovníci Úřadu MČ rozmístěni podle následujícího přehledu. Vlevo je vždy uvedeno číslo dveří.
1
6 3 4 7 8
PŘÍZEMÍ telefonní ústředna - č.tel. 4132 1266 podatelna - č.tel. 757 751
Lenka Jedličková Hana Svobodová
I. PATRO Oddělení školství, kultury a bytových záležitostí vedoucí oddělení PhDr. Libuše Sedláčková školství, organizační záležitosti Marie Trávníčková hospodářka školství Libuše Šmídová bytové záležitosti Miroslav Suchna přechod nájmu a výměna bytů Yveta Šenková kultura a občanské záležitosti Ing. Ludmila Nová matrika Hana Sadovská
II. PATRO ZÁSTUPKYNĚ STAROSTY Ing. Marie Fialová výstavba, sociální věci, bytové, školství, kultura, správa majetku TAJEMNÍK Ing. Jiří Gajdarus 26 sekretariát Zdeňka Bučková Ivana Závodná Oddělení organizační a správní 24 vedoucí oddělení Marie Maršálková 22 správa datové základny Ing. Jiří Kuchta Petr Jakeš 28 personální a mzdový úsek, volby Pavel Štěpán 30 referát provozu Ing. Milada Hošková rozmnožovací práce Eva Janáčková správce objektu Jan Fasura Odbor územního a stavebního řízení 18 vedoucí odboru Ing. Jiří Sedlák 19 zástupkyně vedoucího odboru stavební řád Ing.arch. Milena Šerá 13 územní plán Ing. Jana Pillerová územní a stavební řízení Ing. Jana Hospodářská 14 archiv stavebního úřadu Vlasta Štípková 15 písárna Věra Zemanová 34 stavební řád, vodoprávní řízení Ing. Jana Mutlová 34a stavební řád Stanislav Havlíček geodetické práce Ing. Kamil Stařík Odbor živnostenský a veřejných služeb 23 vedoucí odboru Ing. Dagmar Malá 29 volné živnosti Marie Vrbková stánkový prodej, reklama Elena Matušovichová 31 volné živnosti Jitka Adamcová 32 přestupky a delikty Irena Podešvová 19 životní prostředí, odpadky, ovzduší, Ing. Jana Illeová lovecké lístky, rybářské lístky 20 doprava Eva Kavková veřejné služby, čištění komunikací Vlastimila Veselá
14
49
53 52 46 47 54 41 40 42 43
36 35
37 70
56 38 39 55 57 45 44
16 21
60
III. PATRO STAROSTA Ing. Ivan Kopečný ZÁSTUPCE STAROSTY Ing. Jiří Václavek životní prostředí, služby, finance, informatika sekretariát Milada Štěpánová časopis, inzerce Jana Matoušková Odbor finanční vedoucí odboru Ing. Vlasta Veselá finanční účtárna Svatava Dyková Alena Krutílková účtárna Jitka Husárová daně, poplatky, účetní evidence Ing. Věra Konvalinová poplatky ze psů, účetní evidence Ludmila Gritzová pokladna Eva Škrabalová Právní oddělení vedoucí oddělení JUDr. Ivana Kyseláková právník Mgr. Simona Procházková JUDr. Jarmila Vozná přestupky Dagmar Srněnská Ludmila Dvořáčková přestupky Jitka Němečková civilní služba Mgr. Bohuslav Sobotka Odbor sociální vedoucí odboru Jaroslava Poláková vedoucí oddělení péče o staré, Miluše Hardová zdravotně postižené a nezaměstnané, doplňková péče písm. A-G doplňková péče písm. L-Me, Ř-Š, Naďa Svobodová zdravotnictví doplňková péče písm. Mi-R, příspěvek Věra Sládečková při péči o blízkou osobu doplňková péče písm. Ku-Kž, T-Ž, Věra Nevoránková nesvéprávní vedoucí oddělení péče o děti Marcela Zvonařová péče o děti písm. A-F péče o děti písm. Ku-Ř Radka Konvicová péče o děti písm. G-Kř Vladimíra Vedmochová péče o děti písm. S-Ž Zdeněk Brázda kurátorka mladistvých Mgr. Jiřina Pospíšilová Oddělení správy majetku vedoucí oddělení Eva Justová správa bytového fondu Ing. Jiří Špinka investice stavebního charakteru Ing. Zdeněk Tichý (II. poschodí) vedoucí referátu územního rozvoje Ing. Eva Hromádková půdní vestavby, stavební uzávěry Ing.arch. Zdeněk Dvořák (IV. poschodí) výdajová agenda, účetnictví, PO Jitka Výšková agenda příjmů, předpisy nebytových prostor Jarmila Kvasnicová SUTERÉN vchod Husitská ulice č. 1 Městská policie, revír Královo Pole
Vzhledem k tomu, že vstup do budovy MČ Brno-Královo Pole není bezbariérový, mají imobilní občané, kteří zde potřebují vyřídit své záležitosti, možnost zazvonit u vstupních dveří na pracovnice podatelny a ty jim zprostředkují vyřízení u pracovníka příslušného oddělení nebo odboru. Z iniciativy starosty absolvovali všichni zaměstnanci Úřadu MČ na jaře 1995 školení na téma "Komunikace mezi lidmi", čímž jim bylo
15
umožněno získat nové poznatky ke zkvalitnění své práce. Královopolská RADNICE byla v tomto směru první v celém Brně. Moderní psychologické metody přiměly každého účastníka, aby se zamýšlel i sám nad sebou a bral si z uváděných příkladů poučení. Absolventi kurzu se rovněž dověděli mnoho užitečného o formách komunikace mezi lidmi. Poznávali, že při vzájemném jednání není nejdůležitější komunikování slovy, nýbrž že mimořádný význam mají rovněž gesta, intonace, pohyby - zkrátka image (imič). Poučili se také, jak je důležité sladit různé zájmy a že se nejdále dospěje vždycky dohodou. Během roku bylo konáno několik besed vedoucích pracovníků Úřadu MČ i některých členů Zastupitelstva MČ s občany. Besedy byly svolávány do velké zasedací místnosti Úřadu MČ (vchod z Husitské ulice č. 1) vždy ve středu před zasedáním Zastupitelstva MČ. Občané sem bohužel nepřicházeli v příliš velkém počtu. Snad největší účast byla na besedě s občany 6. září 1995, kdy byly dotazy a diskusní vystoupení přítomných zaměřeny na problematiku oprav, úklidu a čistoty zvláště chodníků, dále na koordinaci výkopových prací, na řešení havárie kanalizace v Táboře, na otázky životního prostředí a nejvíce se občané zajímali o další postup při rekonstrukci parku na Slovanském náměstí. Jednotlivé odborné komise Rady MČ Brno-Královo Pole se podařilo ustanovit hned v prvních měsících činnosti po listopadových volbách a jejich členové se okamžitě pustili do projednávání různých problémů. Ve spolupráci s orgány brněnského Magistrátu i samosprávy města Brna se i v Králově Poli projednávaly návrhy pravidel hospodaření a rozpočtu pro celé Brno i pro městskou část. Oba rozpočty pak byly schváleny členy příslušných zastupitelstev začátkem dubna 1995 jako vyrovnané. Rozpočet města Brna byl schválen ve výši něco přes 5,3 miliard Kč a z této sumy se měly krýt: ----------------------------------------------------------------------a) provozní výdaje Magistrátu a městských zařízení 2.350,000.000 Kč b) investice v roce 1995 1.555,000.000 Kč c) provozní výdaje a drobné investice městských částí 865,000.000 Kč d) splacení dluhu z roku 1994 330,000.000 Kč e) rezerva, s níž disponuje Rada města Brna 212,000.000 Kč ----------------------------------------------------------------------Dohromady 5.312,000.000 Kč ----------------------------------------------------------------------Pro MČ Brno-Královo Pole se podle vyhlášky města Brna o příjmech městských částí předpokládaly v roce 1995 příjmy v částce necelých 80 miliónů Kč a v této výši byl schválen vyrovnaný rozpočet. Podrobnější údaje o tomto rozpočtu naší MČ obsahuje následující tabulkový přehled, ve kterém jsou pro srovnání uvedena rovněž čísla za předcházející dva roky 1994 a 1993. Jednotlivé číselné položky jsou v Kč. ----------------------------------------------------------------------Rok 1995 Položky rozpočtů Rok 1994 Rok 1993 ----------------------------------------------------------------------19,056.000 dotace 30,208.000 12,353.000 32,172.000 daně 580.000 30,946.000 6,930.000 správní poplatky 6,917.000 5,409.000 4,510.000 místní poplatky 10,901.000 14,828.000 7,050.000 převod z fondu rezerv 10,000.000 7,712.000 9,800.000 ostatní 19,996.000 8,314.000
16
----------------------------------------------------------------------79,518.000 příjmy celkem 78,602.000 79,562.000 79,518.000 výdaje celkem 71,545.000 67.640.000 ----------------------------------------------------------------------180.000 životní prostředí 62.000 150.000 2,650.000 doprava 2,520.000 1,312.000 18,979.000 školství 22,280.000 16,281.000 1,000.000 zdravotnictví 2,140.000 kultura 2,003.000 3,722.000 18,995.000 vnitřní správa 17,440.000 15,930.000 10,650.000 práce a sociální věci 10,522.000 9,111.000 10,550.000 místní správa 8,872.000 7,697.000 10,100.000 výstavba 6,920.000 6,142.000 4,304.000 všeobecná pokladní správa 926.000 7,255.000 -----------------------------------------------------------------------
17
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝSTAVBA A BYTY Snad největší rozsah činnosti územní plánování v čele se svou zástupkyní starosty a členkou Rady komise bez hlasovacího práva se stala Úřadu MČ Ing. Eva Hromádková. Rada komise ze Zastupitelstva pět členů přihlásili.
měli členové odborné Komise pro předsedkyní Ing. Marií Fialovou, MČ Brno-Kr. Pole. Tajemnicí této vedoucí oddělení územního rozvoje MČ jmenovala hlasováním do této z těch, kdo se k práci v komisi
Byli to: Ing. Robert Hanzl, Ing.arch. Tomáš Kopecký, Ing. Jiří Petr, Ing.arch. Oldřich Prokeš a Prof.Ing. Jiří Vaverka, CSc. Z řad občanů pak byli do této komise jmenováni: Ing.arch. Ivan Borek, Ing.arch. Jiří Velek a Ing.arch. František Zounek. Kromě toho uložila Rada MČ předsedkyni komise, aby na každé komisionelní jednání byli jako přísedící pozváni: starosta MČ Ing. Ivan Kopečný, zástupce starosty Ing. Jiří Václavek a z Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Brna Ing.arch. Jana Urbancová, která tam měla na starosti záležitosti MČ Brno-Královo Pole. Předsedkyně Komise pro územní plánování Ing. Marie Fialová byla v loňských obecních volbách zvolena do Zastupitelstva MČ a 5. prosince 1994 ji zastupitelé zvolili zástupkyní starosty. Jako stavební inženýrka s praxí v projektování a se zkušenostmi z vysokoškolské pedagogické činnosti dostala na starost oblast výstavby a územního plánování, dále pak školství a kulturu, jakož i sociální a zdravotní oblast. Již v únorovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE též jako členka nové redakční rady seznamovala čtenáře se všemi velkými stavbami zamýšlenými na teritoriu naší MČ. Zmínila zde například Rekonstrukci Mojmírova náměstí, a to jednak vybudování objektu na nároží tohoto náměstí a Chaloupkovy ulice a jednak stavbu komplexu budov na nároží náměstí a Kollárovy ulice. Dále uvedla dostavbu v prostoru mezi ulicemi Rybníček a prodlouženou Šumavskou, minulým Zastupitelstvem pracovně nazvanou Ponava-City. Z dopravních staveb měly pokračovat přípravy propojení Velkého městského okruhu vybudováním tunelu zhruba pod ulicemi Dobrovského a Veleslavínovou. Ze staveb pro sport, volný čas a nákupy se předpokládala velkorysá přestavba sportovního areálu na konci Vodovy ulice - nazvaná Multicentrum LERK, a to podle firmy, která byla majitelkou královopolského fotbalového stadionu. Zkratka vyjadřovala firemní motto: LEvně, Rychle, Kvalitně. Pro řešení otázky bydlení v naší MČ šlo v prvé řadě o výstavbu v oblasti Na kopcích, kde by mělo být postaveno asi 40 rodinných domků a 80 bytů v nájemních domech. Posléze v sociální sféře mělo jít přednostně o rekonstrukci Domu s pečovatelskou službou na Kabátníkově ulici v katastru Ponava. Už 30. ledna 1995 na první schůzi Komise pro územní plánování věnovali její členové pozornost jedné z výšezmíněných staveb. Byly zde
18
otevřeny obálky se soutěžními studiemi na zástavbu nároží Mojmírovo náměstí - Kollárova ulice. Šlo již o II. kolo výběrového řízení za účasti dvou firem. Po prohlédnutí projektů a modelů byli členové komise požádáni, aby do další schůze svolané za týden napsali k oběma studiím svá vyjádření se zaujetím stanoviska. Po celou tuto dobu jim byly k dispozici všechny materiály, aby se s nimi mohli co nejzevrubněji seznámit. V pondělí 6. února pak shromáždění členové komise vybrali hlasováním jako budoucího investora této stavby firmu IMOS-holding, s.r.o. Brno. Projekt pro tuto firmu zpracoval Ateliér AADD, Ing. O. a J. Drápalovi, Brno. Šlo o polyfunkční objekt, který zmíněné nároží uzavíral v návaznosti na původní uliční čáry. Měl být čtyřpodlažní se sedlovou střechou, římsa by navazovala na římsu stávající budovy zleva a první dvě podlaží, tj. přízemí a 1. patro, by zabírala celý půdorys stavební parcely. V těchto dvou podlažích by byly umístěny: královopolská pošta Brno 12, celnice, kanceláře Komerční banky a prodejny. V následujících dvou patrech byly navrhovány byty. Souběžně s uličním traktem byl nad společným 1. poschodím další bytový dům o třech podlažích. Střecha nad tímto poschodím by vytvářela nádvoří, do kterého by byla obrácena okna bytů, jichž se zde mělo vybudovat asi 30. V podzemí se pak počítalo s umístěním garáží a parkovacích míst pro provoz pošty, kanceláří apod., jakož i pro potřebu obyvatel tohoto objektu a z okolí. Firma IMOS-holding, s.r.o. garantovala dobu výstavby za 18 až 24 měsíců. Pro lepší přístup k poště by měli pracovníci odboru územního rozvoje Úřadu MČ Brno-Kr. Pole ještě posoudit možnost zřízení pasáže přímo z Palackého třídy. Pokud šlo o novou výstavbu rodinných a bytových domů v naší MČ, týkalo se to území známého jako Kociánka. Rozprostírá se podél stejnojmenné komunikace, která vede z Králova Pole do Soběšic a až k ulici Na kopcích tvoří hraniční čáru mezi královopolským katastrem a KÚ Sadová. Začíná zde rekreační oblast se zahrádkami, lesy a dokonce i s rybníčky. Územním plánem města Brna, který byl 3. listopadu 1994 schválen městským Zastupitelstvem, jakož i Vyhláškou Magistrátu města Brna č. 16/1994, bylo toto území vybráno jako vhodný prostor pro novou bytovou výstavbu. V pořadníku na pronájem bytu bylo na jaře 1995 na Úřadu MČ Brno-Kr. Pole vedeno 537 uchazečů, u nichž byly jejich bytové poměry zpravidla velmi neuspokojivé. Na druhé straně byly v této vybrané lokalitě stovky zahrádek, jejichž majitelé měli své zahrádky rádi, postavili si tam třeba i chatu a nyní by se měli všeho vzdát, či si budovat novou zahrádku poněkud dále od bytové zástavby. Za takové situace je těžké někoho nezarmoutit. Roste celé město Brno a v jeho rámci také naše MČ a nelze tedy zabránit tomu, aby si naši nebydlící spoluobčané nemohli získat pro své rodiny domek, případně byt, právě v těchto až dosud nezastavěných oblastech. Zástavba lokality Kociánka se připravovala postupně. Na pozemcích, které jsou většinou jako někdejší pole dlouhé úzké pruhy uspořádané v jednotlivých polních tratích, se totiž okamžitě stavět nedá. Také přístup k nim je zatím pouze polními cestami nebo úzkými pěšinami. Proto je nutno vytvořit nejprve reparcelací dosavadních pozemků větší plochy a na nich jednotlivá stavební místa pro rodinné domky, či pro nájemní domy s byty.
pokud
Na nové zástavbě se budou moci podílet všichni majitelé pozemků a by výměra jejich stavebního místa byla menší, než byla jejich
19
původní parcela, byl by zbytek pozemku odkoupen pro další zájemce. Nikomu tedy nebude pozemek vyvlastněn - podobné praktiky a metody jsou už snad za námi. Výstavby se rovněž zúčastní naše MČ, protože několik pozemků v tomto prostoru vlastní město Brno. Na plochy po levé straně komunikace Kociánka nad ulicí Křivého ve směru k Soběšicím již byla zpracována projektová dokumentace a byla vydána stavební povolení. Stavební práce zde už zahájila firma MITTAG, s.r.o., Královo Pole, Chaloupkova č. 3 a podle dosavadních úvah by měly být ukončeny v prosinci 1996. Naše MČ by zde měla získat 28 obecních bytů, tj. dva nájemní domy. Dalších 75 bytů a 28 rodinných domků si budou moci koupit do vlastnictví zájemci z řad občanů. Dohromady tak bude uspokojeno touto výstavbou asi 130 rodin. Členové Zastupitelstva MČ Brno-Královo Pole vyjádřili na svém 8. zasedání konaném 4. prosince 1995 souhlas s tím, aby tři nově vznikající ulice v sídlišti Na kopcích byly pojmenovány po Karlu Högrovi (Högerovi), Josefu Černíkovi a Vladimíru Kepákovi. Karel Höger (1909-1977) byl královopolský rodák, vynikající dramatický umělec, divadelní a filmový herec. Josef Černík (1880-1969) byl významný hudební skladatel,sběratel lidových písní a pedagog. Vladimír Kepák (1914-1944) pocházel též z Králova Pole a zahynul 13. října 1944 jako zahraniční voják-letec, rotmistr, při úspěšném sestřelu německého bombardéru, který nesl na Velkou Británii střelu V-1. Další podobná výstavba se připravuje v lokalitě "Na Křivé", kde by mohlo být podle soutěžní studie umístěno 34 rodinných domků a asi 40 bytů v bytových domech. V současné době, tj. v květnu 1995, projednává vybraný investor B-INVEST, s.r.o., majetkové záležitosti s vlastníky pozemků. Naše MČ má zde pozemek o výměře přes 13.000 m2, který jí byl svěřen Magistrátem města Brna a bude se na této výstavbě spolupodílet. Snad nejsložitějším problémem bude vybudování inženýrských sítí, tj. kanalizace, vodovodu, plynovodu a elektrického vedení. Město Brno ani MČ Brno-Kr. Pole totiž nemají možnost pořídit tyto sítě ze svých rozpočtů, a proto je budou muset financovat společně všichni příští majitelé bytových domů a rodinných domků. Inženýrské sítě budou tedy jejich. Pokud by se někteří majitelé stavebních míst nechtěli zúčastnit hned výstavby, bylo by pro ně výhodné spolupodílet se aspoň na pořízení těchto inženýrských sítí, a to podle rozlohy jejich pozemků. Kdyby totiž začal někdo stavět svůj domek později a měl by si k němu protáhnout inženýrské sítě od hlavních řadů na vlastní náklady, bylo by to pro takového stavebníka mnohem nákladnější. A navíc by musel často žádat i o vedení přes cizí soukromé pozemky, což bývá někdy dost obtížné. K reparcelaci, tj. k úpravě tvaru pozemků, však bude muset dojít patrně vždy, protože jinak by mohl jeden majitel svým úzkým pruhem blokovat vytváření budoucích ulic. V závěru tohoto obsáhlého úvodního článku, otištěného v červnovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE, vyslovila zástupkyně starosty Ing. Marie Fialová přesvědčení, že se jen těžko najde takový vlastník pozemku, s nímž by nebylo možno nalézt takové řešení, které by bylo přijatelné jak pro něj, tak i pro ostatní budoucí obyvatele těchto nových ulic v naší MČ. Paní místostarostka měla v této době rovněž mimořádnou zásluhu na tom, že se podařilo získat MČ Brno-Kr. Pole na výstavbu obecních bytů finanční dotaci převyšující sumu 16 miliónů Kč ze státního rozpočtu. Začalo to 15. června 1995, kdy se na stránkách Hospodářských novin objevila též informace, že Ministerstvo hospodářství ve spolupráci
20
s Ministerstvem financí státní podpory, a to:
navrhlo samosprávným institucím
dva programy
1. jednak výstavby nájemního obecního bydlení a 2. jednak stavby technické infrastruktury, tj. inženýrských sítí pro nově zahajovanou bytovou výstavbu. Právě od června 1995 byla zahájena výstavba v lokalitě Na kopcích, kde mělo být rovněž postaveno 28 obecních bytů a celé toto území bylo třeba proložit inženýrskými sítěmi. Oba navrhované programy státní podpory se mohly týkat i naší MČ, a tak nebylo divu, že v královopolské Komisi pro územní plánování čekali netrpělivě na podrobnější prováděcí pokyny. Jejich dodání zprostředkoval odbor hospodářského rozvoje Magistrátu města Brna a již 21. června 1995 se tyto materiály z obou ministerstev objevily na stole předsedkyně komise. Ukázalo se, že oba programy finanční podpory preferovaly sociální bytovou výstavbu, tj. menší byty, maximálně 2-pokojové do bytové plochy 50 m2, které by byly vhodné pro mladá manželství jako odrazový můstek k založení vlastní rodiny. V pozdější době by měla řada z nich mít možnost postarat se o komfortnější bydlení výstavbou rodinného domku nebo koupí většího bytu. Předpokládalo se, že by se tyto menší byty obci vracely a tak by jí pomáhaly řešit naléhavé případy těch občanů, kteří zatím neměli finanční možnosti postarat se o bydlení vlastními silami. Ve spolupráci s firmou MITTAG, s.r.o., jež byla investorem, se podařilo rychle a kvalitně vypracovat potřebnou dokumentaci, která byla dost rozsáhlá. Bylo zapotřebí doložit, že budované byty jsou opravdu obecní a že budou nejméně 20 let sloužit tomuto účelu, tj. bydlení, jakož i prokázat, že investor byl vybrán řádným výběrovým řízením. Další doklady se týkaly vydání stavebního povolení a také vyjádření k zaměstnanosti v uvedené lokalitě. Všechno bylo provedeno včas a ve stanoveném termínu do 30. června l995 byla žádost o dotaci se všemi potřebnými doklady předána na brněnský Magistrát, jehož prostřednictvím se dostala na obě ministerstva do Prahy. Maximální příspěvek ze státního rozpočtu na jeden obecní byt mohl činit až 320.000 Kč a 50.000 Kč na inženýrské sítě. Do 15. srpna 1995 mělo padnout na Ministerstvu hospodářství a Ministerstvu financí rozhodnutí, jakým způsobem bude oněch 800 miliónů Kč na obecní byty a oněch 600 miliónů Kč na inženýrské sítě rozděleno. Na Úřadu MČ Brno-Královo Pole s napětím čekali, zda požadovaná dotace ze státního rozpočtu bude a v jaké výši. Naděje byla značná, neboť mnohé obce se v tak krátkém termínu o tuto finanční podporu ani nestihly přihlásit. Konečně 16. října 1995 přišla z Magistrátu tolik očekávaná zpráva. Byla radostná, protože naše MČ dostala finanční dotaci v plné výši. Na podporu výstavby obecních bytů v lokalitě Na kopcích to bylo 8,960.000 Kč a na vybudování inženýrských sítí 7,700.000 Kč, což bylo dohromady 16,660.000 Kč. Touto dotací se zvýšil podíl naší MČ na této výstavbě, která již probíhala plným tempem. Mohli si toho všimnout nejen občané, kteří bydleli v okolí, nýbrž i všichni ti, kdo šli nebo jeli ulicí Kociánkou směrem k Soběšicím. Území na levé straně Kociánky mělo být zastavěno nad ulicemi Křivého a Mojžíšovou rodinnými domky i bytovými domy. Nad Fibichovou ulicí v dost příkrém svahu pak bude postavem terasový bytový dům. Ve
21
třech nových ulicích, jak už o nich byla zmínka, vznikne 154 nových bytů, z nichž bude 28 obecních. A v této souvislosti ještě jeden terminologický detail. Užívané pojmenování pro tuto lokalitu výstavby "Na kopcích" je třeba chápat jako pomístní název, neboť stejnojmenná ulice Na kopcích vychází z Kociánky o něco severněji a pokračuje po ní hranice mezi katastrálními územími Královo Pole a Sadová. Bytová problematika představovala snad nejobtížnější problém pro vedoucí činitele MČ Brno-Kr. Pole, a nebylo proto divu, že se jí často zabýval i sám starosta Ing. Ivan Kopečný, například v úvodním článku časopisu KRÁLOVO POLE v říjnu 1995. Zdůraznil v něm, že v naší MČ při počtu 30.000 obyvatel existuje přibližně 12.000 bytů. Z tohoto počtu je kolem 5.000 bytů obecních a z nich je asi 3.000 svěřeno do správy Úřadu MČ Brno-Královo Pole. Přitom na příslušném oddělení Úřadu MČ bylo registrováno celkem 1.140 žádostí o byt a z tohoto počtu jich naše Bytová komise za předsednictví RNDr. Věry Musilové prověřila přes 500 jako aktuálních. Žadatelé jsou mnohdy občané v těžkých životních situacích, nebo se závažnými zdravotními potížemi a z toho vyplývajícími malými možnostmi dosáhnout aspoň průměrných výdělků. Úřadu MČ bylo v posledních třech letech vráceno pouze 5 - 10 bytů, navíc z velké části nižší kategorie a v méně hodnotných starých domech. A těchto několik vrácených bytů nemůže stačit pro uspokojení tak velkého počtu žadatelů. Vybrané peníze za nájemné přitom ani zdaleka nedostačují na řádnou údržbu bytového fondu. V roce 1994 bylo v naší MČ na tuto údržbu vynaloženo kolem 11,500.000 Kč, což představovalo 85 % všech příjmů z nájemného. Havarijní opravy si vyžádaly asi 4 milióny Kč, běžná údržba bytového a domovního fondu asi 2 milióny Kč a zbývajících více než 5 miliónů Kč mohlo být vydáno na větší akce, tj. na generální opravy a rekonstrukce. Se stejnými zdroji a objemy finančních prostředků lze počítat i pro rok 1995. Nejaktuálnější byly nadále opravy protékajících střech, výměny zkorodovaných klempířských prvků na domech, jakož i obnova nedostatečně funkčních a zastaralých rozvodů všeho druhu. Jako určitá pomoc při řešení bytové situace se koncem roku 1995 objevila postupná realizace půdních vestaveb. Také naše MČ chtěla umožnit v obecních domech, které jí byly svěřeny do péče Správou nemovitostí Magistrátu města Brna, vybudovat místo nevyužitých půd podkrovní byty. Podle vypracované studie šlo na území MČ Brno-Kr. Pole asi o 220 vhodných domů pro takovou vestavbu. V každém takovém domě bylo možno z velké části umístit dva podkrovní byty, takže dohromady by to bylo více než 300 bytů. A to už by byla podstatná pomoc při řešení palčivého bytového problému. Třebaže náklady na postavení podkrovních bytů si budou muset uhradit samotní uchazeči, bylo na Úřadu MČ v září 1995 evidováno přes 300 žádostí o poskytnutí této možnosti. Byl již také vypracován způsob, jak tuto otázku vestaveb řešit právně, i když to nebude nijak jednoduché. Předpokládá se, že obecní domy i s novými podkrovními byty zůstanou nadále v majetku obce a nájemníci, kteří do jejich stavby investovali své peníze, si budou vloženou částku "odbydlovat", tj. že nebudou platit nájemné tak dlouho, dokud celou sumu nevyčerpají. Budou však platit za služby spojené s bydlením i za spotřebu energie apod. Půdní vestavby a celého Brna a čekalo
podkrovní byty byly tehdy aktuální v rámci se, že brněnský Magistrát připraví a nechá
22
schválit k tomu příslušné metodické pokyny ve vyhlášce, jež by měla celoměstskou platnost. Počítalo se s tím rovněž v naší MČ a byla již v tom smyslu připravována realizační zpráva, která byla zařazena k projednání a případnému schválení na 13. zasedání Rady MČ Brno-Kr. Pole. Když se však členové Rady MČ v pondělí 9. října 1995 sešli, nezbylo jim nic jiného, než aby zmíněnou zprávu stáhli z pořadu jednání až do vydání celoměstských pokynů. Na tomtéž jednání přijali členové Rady pro Zastupitelstvo MČ Brno-Kr. Pole doporučení, aby schválilo seznam domů v MČ, které nebudou doporučeny k prodeji. I tato záležitost prodeje obecních bytů, respektive bytových domů, náležela k velice aktuálním. Již v úvodním článku časopisu KRÁLOVO POLE ze září 1995 o ní psal místostarosta Ing. Jiří Václavek, který hlavně informoval o přípravách vyhlášky o tomto prodeji v rámci celého města. Brno mělo asi 150.000 bytů a z nich bylo 55.000 obecních, tj. 35 %. Brněnským zastupitelům doporučoval, aby si před schválením vyhlášky zjednali jasno aspoň v těchto dvou otázkách: 1. Bude město Brno prodávat byty podle zákona o vlastnictví bytu č. 72/1994 Sb., který sice nedokonale, ale přece jen chrání nájemníky, nebo bude prodávat pouze celé bytové domy za cenu stanovenou dle vyhlášky Ministerstva financí o oceňování staveb a pozemků č. 178/1994 Sb.? 2. Když už se chce Brno zbavit obecních domů z toho důvodu, že nemá finanční prostředky na jejich údržbu, jakým mechanismem chce zabezpečit, aby noví majitelé nenechali domy zchátrat ještě více, než to udělal předchozí režim? Pokud by si totiž bytový dům koupili nájemníci, budou se muset na jeho údržbu skládat v částkách zřejmě větších, než je nynější nájemné. Pokud by pak byla kupcem jiná právnická nebo fyzická osoba, i ta bude při opravách a údržbě finančně omezena výší vybraného nájemného stejně, jak je dnes omezeno město Brno. Zastupitelé Brna schválili zásady pro přípravu vyhlášky o prodeji bytových domů pro takzvanou I. etapu, kdy by mělo být nabídnuto k prodeji kolem 1.500 těchto domů z celkového počtu asi 3.800 domů, jež jsou v majetku města. Domy by se měly prodávat celé pouze právnickým osobám (například družstvům) složeným jen z nájemníků v příslušných domech a za odhadní cenu. Brněnští zastupitelé zatím neschválili, aby se takto prodávaly bytové domy i s nájemníky soukromým osobám, pokud by o koupi domu neměli zájem samotní nájemníci. Dále zde bylo uvedeno několik příkladů odhadních cen bytových domů v Kč za 1 m2 podlahové plochy - bez cen pozemků. -----------------------------------------------Bytový dům z roku s počtem bytů cena Kč/m2 -----------------------------------------------1908 25 2.600,1938 10 2.800,1955 14 4.000,1980(panelák) 24 5.700,-----------------------------------------------Navrhované způsoby placení umožňovaly kupujícím poskytování značných slev, a to: 1. Pokud bude odhadní cena uhrazena při podpisu kupní smlouvy, činila by sleva 34 %. 2. Při úhradě odhadní ceny ve dvou splátkách do jednoho roku od podpisu kupní smlouvy by sleva činila 29 %.
23
3. Bez poskytnutí slevy z odhadní ceny by bylo třeba zaplatit při podpisu kupní smlouvy 30 % zbývajících 70 % v pěti ročních splátkách. Pokud by nabyvatel do tří let od podpisu kupní smlouvy provedl na domě opravy (třeba střechy, odstranil vlhkost apod.), dostal by slevu ve výši prokázaných nákladů, maximálně však do výše 40 % odhadní ceny. Zastupiteli města Brna nebyl schválen návrh, aby byl výnos z prodeje bytových domů v I. etapě cele věnován na výstavbu nových "startovacích" bytů. V říjnovém čísle KRÁLOVA POLE věnovala pozornost prodeji obecních bytových domů také paní zástupkyně starosty Ing. Marie Fialová. Připomínala, že se obecní domy v mnoha městech prodávají už delší dobu, a tak se lze poučit z dobrých i méně dobrých výsledků této akce. Některá města prodala celý obecní bytový fond a zrušila bytový odbor, ale teď zjišťují, že nejsou schopna pomoci ani těm nejnaléhavějším sociálním případům. Jiná města si naopak ponechala obecních domů příliš mnoho, takže nemají dost prostředků na jejich údržbu, protože dosavadní nájemné na to nestačí. Na výzvu Magistrátu města Brna byl v naší MČ vypracován seznam obecních bytových domů, které budou prodány. Naši zastupitelé to projednali na schůzi 11. září 1995 a rozhodli, že Magistrátu doporučí ponechat ve vlastnictví obce (rozuměj MČ Brno-Královo Pole) dvě třetiny z dosavadních obecních bytů, tj. asi 3.000 bytů. Seznamy domů nedoporučených k prodeji byly pořizovány podle několika hledisek a mají být předloženy ke schválení na zasedání Zastupitelstva MČ konaném 23. října 1995. Půjde například o to, aby byly zachovány ucelené domovní soubory. Dále se přihlíží k rovnoměrnému rozložení obecních bytových domů, jakož i domů s menšími (sociálními) byty po celém prostoru MČ, aby se tak starším a osamělým občanům umožnilo vyměnit jejich velké byty za menší, pokud možno v blízkosti dosavadního bydliště. Vypracované seznamy budou po schválení vyvěšeny na úřední desce a budou ještě podléhat schválení Zastupitelstvem města Brna. Obyvatelé těch obecních domů, jež nebudou v seznamech a tudíž by je bylo možno prodat nájemníkům, budou mít možnost se již připravovat na odkoupení svého bytu. Mohou k tomu účelu získat státem dotovanou hypotéku se sníženou úrokovou sazbou. Též mnohé rodiny, které přistupují zodpovědně k zajištění svého bydlení a mají stavební spoření, mají po dvou letech možnost získat úvěr na 6 % úrok. Všem nájemníkům obecních bytů bychom velmi přáli - psala paní místostarostka - aby se splnily jejich představy o vztahu k bytu, ve kterém bydlí. Tj. aby ti, kdo si přejí byt vlastnit, se třeba i formou směny bytu dostali do domu, který bude možno "družstvem nájemníků" odkoupit do vlastnictví, a naopak ti, kdo zatím o koupi nemohou z různých důvodů uvažovat, se dostali do domu, který si obec ponechá. Tito však musí samozřejmě počítat s tím, že nutné opravy domů, jež zůstanou obecní, budou nuceni hradit jejich nájemníci, takže se nájemné bude ještě nějaký čas zvyšovat. Pro sociální případy je však v zákoně č. 117/1995 Sb. pamatováno na státní příspěvek na bydlení. Celá akce převedení části obecního bytového fondu do vlastnictví nájemníků se na Úřadu MČ Brno-Královo Pole připravuje tak pečlivě, aby její průběh byl dobrý pro obě strany.
24
DOPRAVA K 1. září 1995 byla v Brně provedena v městské hromadné dopravě další reorganizace, jež se dotkla také MČ Brno-Kr. Pole. Například autobusy, které přijížděly ze severu do vnitřního města, budou jezdit jen k Semilassu, respektive k nádraží Českých drah v Brně-Králově Poli. Tramvajové linky na hlavním tahu k centru od Řečkovic - Palackého třídou a Štefánikovou ulicí budou posíleny na interval 2 minuty (v době největší frekvence). To znamená, že když cestujícím jedna tramvaj ujede, bude druhá už v dohledu přes jednu zastávku. Když autobusy nebudou jezdit do středu města, může to mít zejména ekologické výhody, ale vzniknou i nevýhody. K těm je nutno počítat větší počet přestupů a hlavně nebezpečí dopravní kalamity, pokud by tramvajová doprava z nějakého důvodu vysadila. Pro takové případy počítá Dopravní podnik města Brna se záložními autobusy, které by aspoň částečně mohly tramvajím pomoci. Koncem roku 1995 vedly naší MČ, či se jí aspoň dotýkaly, následující tramvajové, autobusové a trolejbusové linky: Tramvaj č. 1 - vedla z Řečkovic Palackého třídou a Štefánikovou, dále přes Hlavní nádraží ČD a Pisárky do Bystrce a zpět - měla nepřetržitý provoz. Tramvaj č. 6 - měla konečnou stanici před nádražím ČD Kr. Pole, zastávky byly na Kosmově, Palackého třídě a Štefánikově a jezdila Pekařskou k Ústřednímu hřbitovu (i do Modřic) a zpět v době 5.00 až 22.00 hod. Tramvaj č. 7 - měla konečnou jako tramvaj č. 6 i tytéž zastávky a jezdila po Cejlu do Židenic na Starou Osadu a zpět v době 5.00 až 22.30 hod. Tramvaj č. 12 - měla konečnou v Kr. Poli na Střelnici (event. na Červinkově) a v naší MČ projížděla ulicemi Purkyňova, Jana Babáka a Kounicova, pokračovala Veveří, Husovou a kolem Hlavního nádraží ČD do Komárova a zpět v době 5.00 až 22.30 hod. Tramvaj č. 13 - měla konečnou v Kr. Poli na Střelnici a její trasa byla stejná jako u tramvaje č. 12, od Hlavního nádraží ČD jezdila do Juliánova a zpět - měla nepřetržitý provoz. Autobus č. 41 - jezdil z Ivanovic přes Řečkovice a Medlánky do naší MČ k Semilassu, odkud pokračoval na Mokrou Horu, Jehnice a Ořešín a zpět v době 4.15 až 22.30 hod. Autobus č. 42 - měl konečnou v Řečkovicích u nádraží ČD, jezdil Žitnou k Semilassu a odtud kolem Královopolské na Lesnou, Haškovu a zpět v době 4.45 až 23.00 hod. Autobus č. 43 - měl konečnou v Kr. Poli u Semilassa, odkud jezdil přes Kociánku a Soběšice do Útěchova (resp. na Vranov) a zpět v době 4.15 až 23.00 hod. Autobus č. 44 - jezdil ze Zvonařky přes Židenice a Husovice kolem Královopolské k Semilassu, dále Husitskou a přes Žabovřesky, Pisárky, Mendlovo náměstí opět na Zvonařku v době 4.00 až 23.00. Autobus č. 53 - měl konečnou v Kr. Poli na Kolejní, odkud jezdil po Purkyňově na Skácelovu (resp. Nerudovu) a zpět v době 5.00 až 23.00 hod.
25
Autobus č. 67 - jezdil z Jundrova přes Žabovřesky a Kr. Pole, ulicemi Jana Babáka, Domažlická a Sportovní, dále přes náměstí 28. října a Koliště na Zvonařku a zpět v době 4.45 až 23.00 hod. Autobus č. 72 - měl konečnou v Řečkovicích u hřbitova. Jezdil Žitnou k Semilassu, dále kolem Královopolské a Jugoslávskou do Židenic na Starou Osadu, odkud pokračoval až k Zetoru v Líšni a zpět v době 4.45 až 8.00 hod. a 13.00 až 17.00 hod. Autobus č. 84 - měl konečnou na Staré Osadě v Židenicích. Jezdil stejnou trasou s nepatrnými odchylkami jako autobus č. 44, jenže opačným směrem v době 4.00 až 23.00 hod. Autobus č. 140 - měl konečnou v Bystrci na Černého, odkud jezdil přes Komín a Žabovřesky, Skácelovou k Semilassu a zpět v době 4.30 až 23.00 hod. Trolejbus č. 132 - měl konečnou v Brně na České (Brandlově) ulici a jezdil do Králova Pole na Srbskou ulicemi: Kounicova, Botanická, Chodská, Charvatská, přes Slovanské náměstí a zpět v době 5.00 až 23.00 hod. Trolejbus č. 134 - měl konečnou v Brně tamtéž jako trolejbus č. 132 a jezdil do Žabovřesk, Vychodilova též kolem naší MČ ulicemi Kounicova, Tábor, jakož i zpět v době 5.00 až 23.00 hod. Trolejbus č. 136 - měl konečnou v Brně rovněž tamtéž a jezdil na sídliště v Komíně a zpět. V naší MČ vedla jeho trasa ulicemi: Kounicova, Jana Babáka, Purkyňova a Královopolská - měl nepřetržitý provoz. Trolejbus č. 145 - měl konečnou v MČ Brno-Vinohrady, Pálavské náměstí, odkud jezdil přes Židenice a Husovice také Pionýrskou, jež se nalézá na hranicích naší MČ. Jeho trasa vedla dále přes Konečného náměstí, Mendlovo náměstí a Pisárky do Starého Lískovce, Osová a zpět v době 5.00 až 22.30 hod. Z uvedených osmnácti linek městské hromadné dopravy bylo 6 tramvajových, 9 autobusových a 4 trolejbusové. Až na dvě autobusové linky (č. 44 a č. 88), které byly jednosměrné, byly všechny ostatní obousměrné. V Brně však v té době (1995) ještě neexistovala jasná koncepce celostátní dopravní politiky s ingerencí ve prospěch hromadné veřejné dopravy, takže nezbývalo nic jiného, než se snažit čelit stále větším problémům ze spontánně rostoucí automobilové dopravy. Zajímavý článek na toto téma přinesl časopis KRÁLOVO POLE ve svém čísle z července 1995, jehož autorem byl Ing.arch. Miroslav Nýdrle, člen odborné Komise životního prostředí Rady MČ Brno-Kr. Pole. Ze 4,500.000 motorových vozidel v České republice připadaly celé 3 milióny na osobní auta, třebaže tak velké množství bylo prognózováno až pro rok 2000. Město Brno se s počtem 147.000 automobilů zatím nedostalo do extrémní situace, když bylo ve stupni motorizace ze 76 našich okresů na 36. místě. Ovšem i tak v něm byly už na první pohled patrné potíže způsobované velkým počtem vozů v pohybu, stále hustším zaplněním veřejných ploch odstavenými vozy, jakož i nadbytečnou dopravou, která vznikala pojížděním při hledání vhodného parkovacího místa. Odlehlé garáže mimo bydliště totiž většinou nesnižují potřeby prostorů pro operativní parkování. Nejprogresivnějším trendem při řešení dopravy v klidu je přechod od parkování ke garážování, a to nejlépe v místě bydliště. V naší MČ byla potřeba počtu ustájených vozů pro každou skupinu domů zpracována v Regulačním plánu blokové zástavby. Málokde se však nabízela možnost a příležitost řešit tento problém formou postavení vnitroblokových podzemních garáží.
26
Pro obzvláště příznivé podmínky pro takové řešení byla v MČ Brno-Kr. Pole vybrána loni (1994) lokalita mezi ulicemi Staňkova, Skřivanova, Střední a Pionýrská na katastru Ponava. Pečlivě připravená studie zůstala bohužel jen na papíře vzhledem k zatím nepřekonatelným majetkoprávním potížím. Na dalších místech, kde by bylo možno v naší MČ uplatnit tento nejprogresivnější trend, se navíc ukázaly i potíže fyzické. Přesto však nelze stále odkládat řešení tohoto problému, ať už by to bylo touto zmíněnou formou, nebo víceetážovými stavbami. Je si třeba uvědomit, že na přípravu podobných akcí existuje minimální časový předstih. K jeho úspěšnému řešení je zapotřebí nejen politické vůle a iniciativy samosprávných orgánů, nýbrž i operativního postupu institucí státní správy a také zvýšeného zájmu veřejnosti. Při vytvoření příznivých podmínek by se jistě našel i ekonomický klíč - ať už v individuální podnikatelské sféře, či v různých formách sdružování zájemců. Pokud pak by šlo o cenu, bude nutno opustit představu Wartburga v plechové kůlně na cizím pozemku. Kolik jen u nás v Králově Poli jezdí vozů v ceně kolem půl miliónu Kč? A přibližně polovina z této sumy by stačila na řádné podpovrchové garážování. V posledním odstavci své stati pak Ing.arch. M. Nýdrle mimo jiné napsal: Nevěřme, že trh sám o sobě pozvedne mravní úroveň společnosti, že konkurenční prostředí vyvolá občanskou solidaritu a že osobní profit povede ke smyslu pro ekologii. Od l. července 1995 nabyl účinnosti zákon o povinnosti podrobovat všechna silniční vozidla pravidelným technickým prohlídkám ve Stanicích technické kontroly (červená známka) a rovněž si nechat provést měření emisí (zelená známka). Bez těchto známek nebylo vozidlo provozuschopné a jeho řidič se vystavoval možnosti nemalého finančního postihu. V naší MČ nabízela motoristům provedení těchto i dalších služeb především firma AMK Královo Pole, s.r.o., Sladkovského ulice č. 7 - v sousedství Kociánky a Královopolské strojírny.
27
SLUŽBY Zimní údržbu komunikací v MČ Brno-Kr. Pole zajišťovaly v roce 1995 dva podniky - a to: 1) Firma Brněnské komunikace, a.s. na Renneské třídě č. 1a (MČ Brno-střed), která udržovala hlavní silnice a dále ty, po nichž byly vedeny linky Městské hromadné dopravy (tramvaje, trolejbusy, autobusy). 2) Firma JAVA, s.r.o. na Cacovické ulici č. 16 (MČ Brno-sever), jež měla na starosti všechny ostatní místní komunikace. V případě potřeby se občané mohli obracet telefonicky o další informace a pokyny na pracovnici Úřadu naší MČ Vlastimilu Veselou, která v čísle časopisu KRÁLOVO POLE z února 1995 uveřejnila podrobný seznam všech lokalit, kde se nacházely posypové hmoty. Jednalo se o posyp uložený ve velkých kovových bednách, jež zhotovila firma JAVA, s.r.o., a rozmístila je asi na 40-ti místech, která tu byla vyjmenována podle ulic. Úřad MČ prostřednictvím Odboru živnostenského a veřejných služeb zorganizoval ve spolupráci s firmou JAVA, s.r.o. v rámci prvních blokových čištění ulic a náměstí v roce 1995 jarní úklid ve smyslu sloganu: "Zameťme si napřed před vlastním prahem!" ÚMČ tak chtěl občanům usnadnit likvidaci smetků po zimě, odpadu ze zahrad, z trávníků kolem domů apod. Zajištěním odvozu tohoto odpadu se jim mělo zároveň umožnit, aby se spolupodíleli na čistotě a pořádku ve svém nejbližším okolí. Přesné informace byly sděleny v letácích, které byly vyvěšeny v jednotlivých domech. V čísle časopisu z dubna byl otištěn Harmonogram blokového čištění ulic pro rok 1995 (od 4. dubna do 28. listopadu). Řidiči motorových vozidel byli upozorňováni, aby ve stanovené dny v uváděných ulicích neparkovali.Za kontrolu provedení blokového čištění odpovídala paní Vlasta Veselá z ÚMČ Brno-Kr. Pole. Ulice se čistily jednou za měsíc do následujících sedmi bloků:
a za
tím účelem byly rozděleny
Blok č. 1 - ulice: Florianova, Hostinského, Hrubého, Chaloupkova, Chelčického, Kollárova, Košinova, Malátova, Metodějova, Milíčova, Sladkovského, Šafaříkova, Škárova, Veleslavínova, Antonína Macka, Mojmírovo náměstí - celkem 16. Blok č. 2 - ulice: Blahoslavova, Božetěchova, Dalimilova, Mánesova, Kamanova, Volfova, Bystřinova, Tylova, Mojžíšova, Budovcova, Fibichova, Galandauerova, Myslínova, prostory před nádražím ČSD - celkem 13. Blok č. 3 - ulice: Boženy Němcové, Ramešova, Havlišova, Bulharská, Hlaváčkova, Riegrova, Hutařova, Červinkova, Herčíkova, Slovanské náměstí, Kubešova, Berkova - celkem 12. Blok č. 4 - ulice: Ruská, Svatopluka Čecha, Mečířova, Sadovského, Těšínská, Tyršova, Vodova (část), Skácelova, Hradecká (souběžná komunikace), Husitská - celkem 10. Blok č. 5 - ulice: Jungmannova, Matulkova, Pešinova, Podešvova, Slovinská, Tererova, Vackova, Vodova (část), Charvatská - celkem 10.
28
Blok č. 6 ulice: Klatovská, Cimburkova, Domažlická, Chaloupeckého náměstí, Chlupova, Reissigova, Kartouzská, Šelepova, Šumavská (část), Tábor, Klusáčkova, Dobrovského - celkem 12. Blok č. 7 - ulice: Ptašínského, Hrnčířská, Rybníček, Skřivanova, Sportovní, Střední, Vnitřní, Kabátníkova, Šumavská (část) - celkem 9. Dohromady to bylo 82 ulic a náměstí, z nichž 2 byly uvedeny dvakrát. Opomenuty zůstaly na hlavních tazích s Městskou hromadnou dopravou, například: Palackého třída, Štefánikova, Staňkova, Poděbradova, Rostislavovo náměstí, Kounicova, Jana Babáka, Purkyňova, Královopolská, Botanická, Chodská, Srbská, Kosmova, Kociánka, Křižíkova, třída Generála Píky, Drobného a Pionýrská, což bylo 18 ulic a náměstí. Do celkového počtu 108-mi jich zbývalo ještě těchto 10: Kolejní, Kostelní zmola, Křivého, Na kopcích, Pařezí, Technická, Trtílkova, U Antoníčka, U Červeného mlýna a Zaječí hora. Ve stanovených dvou po sobě následujících dnech v měsících květnu, červnu, červenci a srpnu 1995 probíhal v naší MČ organizovaný sběr starého papíru a drobného chemického odpadu (baterie všeho druhu, oleje, plechovky od barev, zářivky a výbojky, kyseliny a zásady, barvy a ředidla, hadry na čištění, teploměry, kosmetika, pesticidy, fotochemikálie, léky, lepidla, kovové nádoby se zbytky škodlivin, monočlánky). První den (v úterý) se konal od 15.00 hod. sběr dům od domu na ulicích v pořadí: Tyršova, Těšínská, Berkova, Sadovského, Mečířova, Červinkova, Hutařova, Riegrova, Havlišova, Boženy Němcové, Volfova, Bulharská, Svatopluka Čecha, Vackova, Máchova, Matulkova, Ruská, Jungmannova a Podešvova. Druhý den (ve středu) pak byl v době od 15.30 hod. do 19.50 hod. postupně prováděn sběr na těchto stanovištích: Staňkova (u školy), Herčíkova (u taneční školy R+P), Herčíkova (u Mototechny), Mánesova (u obchodu), Vodova (u kluziště), Mojmírovo náměstí (u autoservisu), Dalimilova (u vrby), Tábor č. 44 (u stanoviště popelnic) a Šumavská-Klatovská (u restaurace). Úsek veřejných služeb Úřadu naší MČ se také staral o odvoz neskladného domovního odpadu velkoobjemovými kontejnery, které měli občané v roce 1995 k dispozici na těchto 11-ti místech: Myslínova (u tunýlku), Myslínova (u hřbitova), Kostelní zmola, Antonína Macka-Poděbradova, Milíčova, Mojmírovo náměstí, Tábor-Kounicova (v parku), Tererova, Vodova (u stadionu), Božetěchova (na parkovišti). Další místo: Vodova (pod koupalištěm Dobrovského) bylo rozhodnutím Úřadu MČ z důvodu nevhodnosti lokality zrušeno a nejbližší místo se nacházelo na ulici Tererova. Na stanovišti Vodova (u stadionu) pak měli občané k dispozici dva kontejnery (velký a malý). Ze zmíněných 12-ti kontejnerů jich bylo vyprazdňováno 5 jednou, 3 dvakrát a 4 třikrát týdně. Za jejich pravidelný odvoz odpovídala firma JAVA, s.r.o. a na ÚMČ měla řádný provoz na starosti již zmíněná Vlastimila Veselá. Na základě dotazů mnohých obyvatel MČ Brno-Královo Pole byla v listopadovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE uveřejněna tato informace o možnostech využívání velkoobjemových kontejnerů na neskladný domovní odpad, jež byly umístěny na území naší MČ:
k
Vzhledem k tomu, že občané a především podnikatelé dosud nevědí, čemu mají nebo nemají výšeuvedené kontejnery sloužit, uvádíme
29
v tomto článku některá ustanovení kládání s odpady.
Vyhlášky města Brna
č. 4/93 o na-
Článek 2 odst. 4 - Velkoobjemové kontejnery jsou určeny pouze pro objemný odpad z domácností. Čl. 2 odst. 8 - Fyzické osoby a původci provádějící stavební práce, případně demolice budov a rekonstrukce komunikací, jsou povinni tento stavební odpad ukládat separovaně do předem smluvně zajištěných nádob. (Poznámka: Tuto službu je možno si objednat u firmy JAVA, s.r.o., tel. 4521 1262). Čl. 11 odst. 8 - Je zakázáno ukládat odpadky právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání do velkoobjemových kontejnerů zajišťovaných Úřady městských částí pro potřeby obyvatel městských částí. Čl. 13 odst. 1 - Za porušení této vyhlášky je možno uložit pokutu dle zákona o přestupcích až do výše 5.000,- Kč, dále dle zákona o obcích je možno uložit pokutu osobě oprávněné k podnikání až do výše 100.000,- Kč. Čl. 13 odst. 2 - Kontrolu a dozor budou vykonávat pověření pracovníci Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna (OŽP MMB), Úřadů městských částí a Městská policie. Celé znění této vyhlášky bylo pro zájemce k nahlédnutí na Odboru živnostenském a veřejných služeb ÚMČ Brno-Kr. Pole, jehož vedoucí Ing. Dagmar Malá závěrem informovala občany, že dosavadní způsob provozu kontejnerů na neskladný odpad bude jen dočasný. V naší MČ budou zřízena asi 2 až 3 sběrná střediska s větším počtem kontejnerů, kde by se provádělo třídění odpadu na základní druhy a podle nich by byla prováděna jeho likvidace. Pokud šlo o odvoz a likvidaci tuhého komunálního odpadu, zajišťovaly tyto služby v naší MČ v roce 1995 dvě firmy. Byla to jednak firma SAKO, a.s., Brno, Jedovnická ulice č. 2 (MČ Židenice) a dále koncern ASA, s.r.o., Brno, Korejská ulice č. 4 (MČ Žabovřesky). Obě uvedené firmy informovaly na stránkách časopisu KRÁLOVO POLE v číslech ze září a prosince 1995 o rozsahu, kvalitě i ceně těchto služeb. Firma SAKO, a.s. nabízela nízké ceny (ve srovnání s Prahou zhruba poloviční) za odvoz, pronájem nádoby a uložení odpadu. Jestliže v Praze se platilo za jednu nádobu při odvozu jednou týdně 1.000,- Kč, požadovala firma SAKO v Brně 580,- Kč. Podle velikosti nádob a četnosti odvozu uváděla firma následující ceny včetně 5 %-ní daně z přidané hodnoty, přičemž nepočítala s jejich dalším zvyšováním v příštím (1996) roce. --------------------------------------------------Objem nádoby Četnost odvozu Cena --------------------------------------------------60 litrů 1x týdně 428.- Kč 110 litrů 1x za 14 dní 428,- Kč 1x týdně 580,- Kč 2x týdně 882,- Kč 240 litrů 1x týdně 1.120,- Kč 2x týdně 1.720,- Kč 1.100 litrů 1x týdně 5.500,- Kč 2x týdně 8.500,- Kč --------------------------------------------------Za předpokladu dostatečného počtu popelových nádob garantovala firma SAKO, a.s. též úklid smetníků i komunikace po provedeném odvozu tuhého komunálního odpadu. Výměnu zapůjčené vadné popelové nádoby prováděla firma do týdne od nahlášení závady. Na přání zákazníka
30
zabezpečila rovněž včetně svátků.
mimořádný
odvoz,
který
byl prováděn nepřetržitě
Firma ASA, s.r.o. začala zajišťovat svoz komunálních odpadků v MČ Brno-Kr. Pole od poloviny roku 1995. Používala k tomu moderní techniku, jež umožňovala výsyp všech druhů nabízených nádob (na 110, 240 a 1.100 litrů). Její pracovníci prováděli vyprazdňování nádob i úklid jejich stanovišť dle stanoveného harmonogramu a v nejvyšší kvalitě za stejnou cenu jako dosavadní odvozce odpadu. V rámci dalšího rozšíření svých aktivit nabízela firma ASA odvoz domovního odpadu všem majitelům rodinných domků i všem podnikatelským subjektům. Během roku 1995 byly v naší MČ rozšířeny také možnosti v oblasti finančních služeb zřízením dvou nových institucí. Bylo to nové jednatelství Banky Haná, a.s., se sídlem na Husitské ulici č. 11 a dále expozitura Investiční a Poštovní banky, a.s., která byla otevřena v červenci 1995 na Palackého třídě č. 56. Obě tato nová pracoviště zajišťovala všechny potřebné služby jak pro právnické osoby a pro soukromé podnikatele, tak i pro fyzické osoby, tj. pro všechny občany. V pondělí 25. září 1995 byla slavnostně zahájena činnost nového detašovaného pracoviště Královopolské pošty Brno 12 na Kolejní ulici č. 2 v areálu vysokoškolských kolejí VUT (Vysokého učení technického) v Brně. Byly tam zajišťovány veškeré služby v rozsahu podací pošty, tj. příjem poštovních poukázek, inkasa, doporučených zásilek, balíků, postfaxu, jakož i prodej doplňkového sortimentu a všechny služby Poštovní spořitelny. Během roku 1995 došlo také k postupnému rozvoji služeb v oblasti kabelové televize. Ve 2. čtvrtletí přistoupila k budování kabelových rozvodů firma KABEL PLUS, a.s., Brno, Královopolská ulice č. 139 (MČ Brno-Žabovřesky). Zákaznický servis pro MČ Brno-Královo Pole měla firma na Škárově ulici č. 16. Nejprve mělo jít o prostor ohraničený ulicemi: Boženy Němcové, Purkyňova, Hradecká a Palackého třída. V souvislosti s I. a II. etapou výstavby televizních kabelových rozvodů firmou Kabel Plus, a.s., se v dubnu 1995 pořádaly informační schůzky s královopolskými obyvateli, na kterých byli jejich účastníci seznamováni s podmínkami i průběhem výstavby, s možnostmi připojení atd., jakož i se všemi službami, jež mohla tato firma všem zájemcům o kabelovou televizi nabídnout. V té době se přihlásilo v Králově Poli již více než 600 domácností, které měly zájem o připojení svých bytů na budovanou kabelovou síť. Ve stejné době nabízela v naší MČ tyto služby i druhá firma KABEL NET, a.s., Brno Hybešova ulice č. 38 (MČ Brno-střed). Kromě nejsledovanějších satelitních kanálů včetně Premiéry šlo zvláště o tři nové televizní programy v češtině. Byly to: --------------------------------------------------------1) MAX 1 - zábava a poučení pro celou rodinu, 2) Super MAX - programová nabídka pro mladé a nejmladší a 3) NBO - kanál filmového diváka, zvaný též "Kino doma". --------------------------------------------------------Šlo přitom o moderní způsob přenosu - bezdrátově z vlastního vysílače, čímž se dosahovalo vysoké kvality jednotlivých programů. Odpadaly výkopy i velké stavební zásahy v domech. Stačila jen malá přijímací anténa, aby bylo možno pohotově uspokojit všechny zájemce o individuální i skupinový příjem prakticky v celé městské části. První královopolské domy byly na síť Kabelu Net připojovány v dubnu 1995.
31
Po celý rok 1995 byla na stránkách časopisu KRÁLOVO POLE věnována pozornost i problematice služeb v oblasti zásobování potravinami, pohostinství apod. Snad nejčastěji o tom psal místostarosta Ing. Jiří Václavek, do jehož rezortu tyto záležitosti patřily. V květnovém čísle časopisu ocenil, že v Králově Poli na Husitské ulici č. 12 zahájil provoz bufet typu levné lidové jídelny s pestrým výběrem jídel převážně domácího charakteru. Klady viděl též v tom, že nová provozovna byla nekuřácká i že v ní bylo možno nakupovat také na stravenky přes ulici. Hned začátkem roku 1995 členové Zastupitelstva naší MČ schválili, aby provoz tržnice v prostorách Husitské ulice dále pokračoval. Další perspektivy tržnice se staly předmětem jednání v příslušných komisích Rady MČ a pak i Zastupitelstva MČ. Potom následovalo vyhlášení výběrového řízení na nového správce tržnice. Stalo se tak na stránkách srpnového čísla časopisu. Zmíněné výběrové řízení bylo pro rok 1996 a zájemci o ně měli potřebné podklady k dispozici na Úřadu MČ do 25. srpna 1995. Z 10-ti přihlášených zájemců byli vybráni 4 do užšího kola podle předem daných kritérií. Šlo především o architektonický vzhled celého tržiště, dále se přihlíželo k navržené ceně za pronájem i k odborné způsobilosti a posléze se brala v úvahu reference firmy. Na základě toho se členové Rady naší MČ rozhodli v tajném hlasování nejnutnější potřebnou většinou pro nabídku paní Jarmily Šoustalové. Měla by spravovat celé tržiště včetně přilehlého parkoviště tak, aby za pořádek a provoz celého prostoru Husitské ulice odpovídala pouze jedna osoba. Veřejnost o tom informoval Ing. Jiří Václavek v listopadovém čísle časopisu. Koncem listopadu 1995 vznikly vážné problémy v samoobsluze potravinami ZAGREB na Palackého třídě č. 162, kde byla umístěna pod prostorami stejnojmenné restaurace. Samoobsluhu tehdy provozovala firma SPAR-Morava, která pro neplnění nájemní smlouvy však dostala výpověď, takže prodej potravin zde byl vůbec zastaven. Vyvolalo to značnou nespokojenost občanů, kteří se dovolávali nápravy na Úřadu naší MČ, kde bylo nutno celou záležitost řešit. Jednání o tom probíhala až v následujícím roce 1996.
32
ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Na sociálním odboru Úřadu MČ Brno-Královo Pole vypracovala paní Naďa Svobodová v roce 1995 následující podrobný přehled, který byl otištěn v prosincovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE: Zdravotní zařízení v Králově Poli Státní lékaři Poliklinika Sdružení zdravotnických zařízení(SZZ) Brno V, Královo Pole, Dobrovského ulice č. 23
MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.
všeobecní lékaři Hloušek Zdeněk Hrubá Marta Smolíková Viera Šimečková Irena
MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.
zubní lékaři Frýbortová Zora Kusá Ivana Penková Lenka Plasová Zuzana Sovová Eva
ostatní lékaři MUDr. Crháková Eva rentgenologie MUDr. Höklová Jiřina interní oddělení MUDr. Jakubíková Zora kožní oddělení MUDr. Mužík Vladimír, CSc. chirurgie MUDr. Ryšánková Hana cévní oddělení MUDr. Švédová Vladimíra interní oddělení MUDr. Vlachová Ludmila nosní, ušní a krční oddělení MUDr. Vyskočilová Ludmila neurologie Biochemická laboratoř - odběry Slovinská č. 40 MUDr. Kalinová Jelena psychiatrie Obvodní zdravotní středisko(OZS), Herčíkova č. 23a MUDr. Homolková Alena praktická lékařka MUDr. Měcháček Jaroslav gynekologie MUDr. Němcová Daniela oční oddělení MUDr. Štefanová Marie praktická lékařka MUDr. Trpělka Zdeněk praktický lékař PhDr. Turbová Jarmila psychologie Hirtová Libuše rehabilitace Krajčová Markéta rehabilitace Pokorná Martina rehabilitace Privátní lékaři
MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.
Ordinace praktického lékaře pro dospělé Cejnarová Eva Jana Babáka č. 11 Gruberová Alena Mečířova č. 14 Hrubá Eva Pionýrská č. 11 Karasová Bronislava Florianova č. 3 Kasan František Palackého třída č. 137 Kašpar Jaroslav Herčíkova č. 23 Koláčková Blanka Hudcova č. 74 (KÚ Medlánky)
33
MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.
Kriftová Hana Muchová Dagmar Nehybová Olga Novotná Renata Samotná Hana Vildová Jana Zezulová Eva Zobalová Zdeňka Žáková Helena
Staňkova č. 18 Herčíkova č. 23 Purkyňova č. 93 + Florianova č. 3 Purkyňova č. 99 Palackého třída č. 1/3 Božetěchova č. 105 Kolejní č. 2 Křižíkova č. 68 Jana Babáka č. 11
MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.
Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Gruber Jiří, CSc. Mečířova č. 14 (nemoci přenosné) Otáhalová Pavla Palackého třída č. 137 Segeťová Jana Svatopluka Čecha č. 2 Trnková Jitka Palackého třída č. 137 Zmrzlá Věra Riegrova č. 12
MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.
Ordinace zubního lékaře Bartošová Danuše Bílá Eva Dolanská Renata Dvořáková Janka Gebauerová Jana Halámková Milada Huser Jiří Chaloupka Jan Jedličková Olga, Doc.CSc. Jilovec Pavel Konečná Alena Konečný Vladimír Kouřilová Miluše Kuxová Anna Nehybová Marie Nevrlá Jarmila Přívarová Olga Semrádová Jaroslava Slavotínková Antonie Sova Jan Šebelová Jana Španihelová Jana Šteflová Ludmila Urbančíková Zuzana Urbánková Vlastimila Vávrová Zdenka
Purkyňova č. 93 Štefánikova č. 68 Svatopluka Čecha č. 60 Staňkova č. 18 Klatovská č. 14 Božetěchova č. 105 Klatovská č. 14 Červinkova č. 1 Palackého třída č. 127 (ortodoncie) Sadovského č. 20 Štefánikova č. 1 (KÚ Veveří) Purkyňova č. 93 Palackého třída č. 137 Purkyňova č. 93 Jana Babáka č. 11 Palackého třída č. 137 Jana Babáka č. 11 Palackého třída č. 137 Křižíkova č. 68 Křižíkova č. 68 Purkyňova č. 99 Hudcova č. 74 (KÚ Medlánky) Jana Babáka č. 11 Svatopluka Čecha 73a(parodontologie) Křižíkova č. 68 Purkyňova č. 93
Centrum LUX-DENT Štefánikova č. 52 dětská stomatologie nestandardní protetické řešení defektů chrupu dentální implantologie Ordinace zubního lékaře pro děti a dorost MUDr. Pelková Martina Pod kaštany č. 15 (KÚ Žabovřesky) MUDr. Prokorátová Ema Pod kaštany č. 15 (KÚ Žabovřesky) MUDr. Valášková Eva Pod kaštany č. 15 (KÚ Žabovřesky) Ordinace odborného lékaře pro choroby vnitřní MUDr. Mayer Karel Vnitřní č. 17 (alergologie) MUDr. Melichar František, Doc.Csc. Křižíkova č. 68 MUDr. Sýkorová Eva Božetěchova č. 105 (homeopatie) MUDr. Šandová Jarmila Palackého třída č.137 (diabetologie) MUDr. Šimčíková Beata, Doc.CSc. Herčíkova č. 23 (homeopatie)
34
Ordinace odborného lékaře chirurga MUDr. Salaš Jiří Hudcova č. 74 (KÚ Medlánky) MUDr. Šamlot Ladislav Křižíkova č. 68 (traumatologie) MUDr. Uher Tomáš Hudcova č. 74 (KÚ Medlánky) Ordinace odborného lékaře neurologa MUDr. Machová Lívia Veleslavínova č. 4 MUDr. Zbytovský Zdeněk Hudcova č. 74 (KÚ Medlánky) Ordinace odborného lékaře urologa MUDr. Skoumal René Jan Babáka č. 11 Ordinace odborného lékaře ortopeda MUDr. Ambroz Vladislav Pionýrská č. 11 (pro dospělé a děti) MUDr. Kaprál Vladimír Křížíkova č.68 + Palackého tř. č.137 Ordinace odborného lékaře oftalmologa MUDr. Kafková Zdeňka Veleslavínova č. 4 Oční optik, kontaktní čočky Mgr. Žďánský Zdeněk
Kounicova č. 54
Ordinace odborného lékaře dermatovenerologa MUDr. Vykutilová Zuzana Křižíkova č. 68 Ordinace odborného lékaře gynekologa MUDr. Chrenková Eva Palackého třída č. 137 MUDr. Kvardová Dana Jana Babáka č. 11 Sanatorium HELIOS Štefánikova č. 12 prevence ženské rakoviny a onemocnění prsu léčba sterility-neplodnosti manželského páru andrologické vyšetření (kryobanka spermatu) prenatální poradna operační terapie laparoskopie, hysteroskopie, ablace endometria (TUMA) ultrazvukové (UTZ) vyšetření primární gynekologie, cytologické vyšetření, interní ambulance Ordinace klinického logopeda Mgr. Lauermanová Zdeňka
Štefánikova č. 40
Klinika plastické chirurgie - sdružení, Berkova č. 34 LAUREA, s.r.o., první privátní klinika, Bulharská č. 29 plasticko-estetická chirurgie, gynekologická ambulance, léčba bolesti, gynekologická endoskopická operativa, asistovaná reprodukce, permanentní make-up, peeling biochemickými metodami Rehabilitační léčba Janská Zuzana Levíčková Marie
Jana Babáka č. 11 Metodějova č. 4
SLUŽBA, družstvo invalidů
Palackého třída č. 11
Zubní laboratoř Gogolínová Naděžda Chlumský Vladimír Julínková Alena Prokopová Daniela Řezáčová Jindřiška
Jana Babáka č. 11 Riegrova č. 5 Palackého třída č. 137 Palackého třída č. 137 Palackého třída č. 137
35
Šebelová Vlasta Wicerzyková Irena
Státní (prodejna bylin) Mgr. Číhalová Ivana PharmDr. Fabiánek Zdeněk Lékárna U Zlatého hada Mgr. Pikna Petr PharmDr. Vítkovič Boris
Jana Babáka č. 11 Svatopluka Čecha č. 73a Lékárny Palackého třída č. 114 Kounicova 67a (KÚ Veveří) Palackého třída č. 1/3 Tyršova č. 29 Palackého třída č. 37 Palackého třída č. 137 Štefánikova č. 23 (KÚ Veveří)
K těmto cenným údajům lze doplnit ještě některé další informace z telefonního seznamu pro Jižní Moravu 1995-1996, a to zvláště z jeho ZLATÝCH STRÁNEK, jako třeba: Sdružení zdravotnických zařízení (SZZ) Brno V administrativní a výpočetní středisko na Slovinské č. 40, rovněž Zdravotní středisko SZZ Brno V. Další tři Zdravotní SZZ Brno V byla na Pionýrské č. 11, na Herčíkově č. 23 a na třídě č. 137.
mělo své kde bylo střediska Palackého
První privátní klinika v Brně - LAUREA, s.r.o., Bulharská č. 29 zabezpečovala tyto služby: plastickou a estetickou chirurgii, gynekologickou ambulanci, gynekologickou endoskopii, léčbu neplodnosti (asistovanou reprodukci) permanentní make-up a peeling hyaluronovou kyselinou. Klinika plastické chirurgie, sdružení lékařů, Berkova č. 34 prováděla: estetické operace obličeje (víčka, tváře, krk), nosu, prsů, břicha, odsávání tuku, chemický peeling, sbrušování a korekce jizev, transplantace vlasů, injekce kolagenu do vrásek, implantáty aj. Sdružení tvořilo těchto deset lékařů: MUDr. Dražan Luboš MUDr. Mrázek Tomáš MUDr. Herzan Zdeněk Doc.MUDr. Samohýl Jiří MUDr. Holuša Pavel MUDr. Veselý Jiří MUDr. Hrbatý Josef MUDr. Vokurková Jitka MUDr. Kučera Jiří MUDr. Výška Tomáš Na Berkově ulici č. 34/38 působila v rámci Fakultní U Svaté Anny Brno - Klinika plastické a estetické chirurgie. Na Štefánikově č. 12 bylo gynekologické lůžkové zařízení.
Sanatorium HELIOS,
nemocnice
označené zde jako
Na Sportovní č. 2a byla Polilinika BOBY Centrum, na Kociánce č. 13 Laboratoř pro analýzu močových konkrementů CALCULI a na Rostislavově náměstí č. 24 - Stomatologická laboratoř. Posléze ještě zbývá uvést 4 lékaře (2 praktické a 2 zubní): MUDr. Flašar Roman Jana Babáka č. 11 MUDr. Pospíšíl Zdeněk Staňkova č. 12a, kde bydlel a privátní praxi měl v Lelekovicích MUDr. Balámková Milada Božetěchova č. 105 MUDr. Přívara Ladislav Štefánikova č. 52 Pokud jde o lékárny, není v jejich seznamu uvedena: Lékárna NOVA Botanická č. 6l A úplně nakonec - Zachovalová 68 zubní laboratoř.
36
Vlasta měla na
Křižíkově ulici č.
Z oblasti sociální péče přineslo v roce 1995 zajímavou stať již únorové číslo časopisu KRÁLOVO POLE. Byla nadepsaná "Nové částky životního minima", které byly zvýšeny vládním nařízením č. 245/94 Sb. vydaným 7. prosince 1994 s účinnosti od počátku roku 1995. Podle zákona o životním minimu činila částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana měsíčně: -----------------------------------------------------------------1.230,- Kč, šlo-li o dítě do 6-ti let věku, 1.360,- Kč, šlo-li o dítě od 6-ti do 10-ti let věku, l.620,- Kč, šlo-li o dítě od 10-ti do 15-ti let věku, 1.780,- Kč, šlo-li o nezaopatření dítě od 15-ti do 26-ti let věku, 1.680,- Kč u ostatních občanů. -----------------------------------------------------------------Podle téhož zákona činila částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost měsíčně: -------------------------------------------------760,- Kč, šlo-li o jednotlivce. l.000,- Kč, žily-li v domácnosti 2 osoby, 1.240,- Kč, žily-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby, 1.400,- Kč, žilo-li v domácnosti 5 nebo více osob. -------------------------------------------------V číslech časopisu z října, listopadu a prosince 1995 uveřejnila vedoucí sociálního odboru paní Jaroslava Poláková obsáhlé informační stati nadepsané "Zákon o státní sociální podpoře". Šlo o zákon č. 117/95 Sb., který byl schválen v květnu 1995 a umožňoval přechod od plošného vyplácení dávek bez ohledu na příjmovou situaci rodin k systému vyšší adresnosti a dílčího testování výše příjmů. Přitom se neměly zjišťovat majetkové poměry žadatelů o dávky sociální státní podpory. Touto podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní potřeby dětí a rodin, jakož i při některých sociálních situacích. Tento nový systém však nebudou jako dosud zajišťovat zaměstnavatelé, nýbrž jeho realizaci a garanci převezmou okresní úřady - v rámci města Brna to bude jeho Magistrát. Zákon č. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře nabývá účinnosti ve dvou termínech - jednak od 1. října 1995 a jednak od 1. ledna 1996. Od října 1995 se budou poskytovat netestované dávky, to znamená bez ověřování výše příjmu žadatele. Týká se to následujících dávek: - rodičovského příspěvku, - zaopatřovacího příspěvku, - dávek pěstounské péče, - porodného a - pohřebného. U rodičovského příspěvku nárok sice nezávisí na příjmu v rodině, ale je omezen rozsah výdělečné činnosti rodiče, který pobírá tuto dávku, s cílem snížit rozsah výdělečné činnosti vzhledem k potřebě osobní péče rodiče o dítě. Od
ledna 1996 se pak budou poskytovat tyto dávky: - přídavek na dítě, - sociální příplatek, - příspěvek na bydlení a - příspěvek na dopravu. U těchto dávek se posuzuje nárok, případně i výše v závislosti na výši příjmu rodiny, tj. oprávněného žadatele a osob s ním pro účely dávky společně posuzovaných. Za příjem se považuje měsíční průměr
37
součtu příjmů oprávněné osoby (žadatele) a s ní společně posuzovaných osob - členů rodiny v rozhodném období (podle typu dávky buď za rok, nebo za kalendářní čtvrtletí). Rodičovský příspěvek - pomáhá krýt náklady rodiče, který zůstane v domácnosti, aby mohl pečovat osobně o malé dítě. Bude poskytován v dosavadní výši, nyní však až do 4 let věku dítěte (dosud to bylo do 3 let). Mateřská dovolená se ale neprodlužuje a zůstává i nadále 3 roky. Zaopatřovací příspěvek - přispívá k zajištění nákladů na životní potřeby rodiny vojáka v době, kdy koná základní (náhradní) vojenskou službu nebo vojenské cvičení v Armádě České republiky, případně koná civilní službu, nebo vojenské cvičení. Nárok mají pouze ty osoby, k nimž má voják vyživovací povinnost (nezaopatřené děti, manželka). Dávky pěstounské péče - dostávají osoby, jimž svěřuje soud nezletilé děti, o které se vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Podle zákona to jsou 4 dávky, a to: 1) příspěvek na úhradu potřeb dítěte, 2) odměna pěstouna, 3) příspěvek při převzetí dítěte a 4) příspěvek na zakoupení motorového vozidla (zaváděný nově jako nároková jednorázová dávka). Porodné - má krýt zvýšené náklady v rodině vyvolané narozením dítěte, popřípadě převzetím dítěte do péče. Náleží ženě, která dítě porodila, otci, pokud matka dítěte při porodu zemřela, nebo osobě, jež převzala dítě do péče do jednoho roku věku dítěte. Pohřebné - se zavádí nově jako dávka státní sociální podpory a má přispět na krytí nákladů každé osobě, která pohřeb vypravila. Výše této dávky činí 3.000,- Kč a nárok na ni vzniká dnem vypravení pohřbu. Přídavek na dítě - náleží na každé nezaopatřené dítě, jestliže příjmy dítěte a osob s ním žijících ve společné domácnosti nepřesahují trojnásobek životního minima. Podle výše příjmů bude tento příspěvek vyplácen: a) ve zvýšené míře, b) v základní výměře a c) ve snížené výměře. Přídavek je nárokem dítěte, a proto bude v případě zletilého dítěte vyplácen přímo tomuto dítěti a u nezletilého dítěte osobě (instituci), která má dítě v přímém zaopatření. Sociální příplatek - je dávka náležející osobě, jež pečuje o nezaopatřené dítě, pokud příjmy rodiny za uplynulé čtvrtletí nepřesáhly 1,6 násobek výše životního minima. Dále se zde uplatňuje celá řada dalších koeficientů, jež umožňují odstupňování této dávky – její výše nejen podle příjmů v rodině, nýbrž i podle existence různých sociálních situací jak nezaopatřeného dítěte, tak i oprávněné osoby. Příspěvek na bydlení - může nárokovat vlastník nebo nájemce bytu, jestliže příjem v rodině nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,40. Příspěvek se vyplácí zálohově a po uplynutí období (od 1. dubna do 31. března následujícího roku) se provádí jeho zúčtování. Příspěvek na dopravu - lze poskytovat nezaopatřenému dítěti, které mimo obec svého trvalého pobytu: a) plní povinnou školní docházku, nebo b) se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole, pokud příjem rodiny nepřevyšuje dvojnásobek životního minima. Příspěvek se zavádí v souvislosti s rušením dotací na žákovské
38
jízdné a nárok na něj není v prázdninových měsících červenci a srpnu. Při dopravě v rámci obce, což se týká i města Brna, není splněna podmínka, že dítě dojíždí do školy mimo obec. Skutečný dopravní prostředek, který dítě používá, ani skutečná cena jízdného nejsou pro výši příspěvku rozhodné. Každý žadatel o jakoukoliv sociální dávku je povinen předložit doklad k ověření totožnosti a státního občanství. U společně posuzovaných osob je toto povinen prokázat každý. Pokud pak nastanou změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na výši nebo výplatu dávky, je její příjemce povinen ohlásit to příslušnému úřadu do 8-mi dnů. Pokud tuto povinnost nesplní, může mu být uloženo celou dávku nebo její část vrátit. V souvislosti se vstupem v platnost zákona o státní a sociální podpoře bylo pro občany MČ Brno-Kr. Pole od poloviny září 1995 otevřeno kontaktní místo na Šumavské ulici č. 15 (současný vchod za rohem z Chaloupeckého náměstí), kde měli všichni žadatelé možnost vyzvednout si příslušné formuláře a získat další informace o dávkách poskytovaných od 1. října 1995. Na vánoce 1995 připravoval sociální odbor Úřadu naší MČ asi pro 1.000 důchodců štědrovečerní večeři: 3 řízky po 150 g, bramborový salát 1/2 kg, šunka 30 dkg, vánoční cukroví 1/2 kg a ovocný balíček v ceně asi 130,- Kč. V tomto smyslu bylo v zářijovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE vypsáno výběrové řízení.
39
ŠKOLSTVÍ, VĚDA A VÝZKUM Na území MČ Brno-Královo Pole existovalo v roce 1995 celkem 18 mateřských škol (MŠ), z nichž bylo 10 na královopolském katastru a 8 na katastrálním území Ponava. Umístění a zaměření těchto MČ bylo ve stručném přehledu následující: 1. MŠ Božetěchova č. 15. Jako na jediné v celém Brně se v ní uplatňuje waldorfská pedagogika. Zdůrazňuje se význam prvních sedmi let pro další vývoj dítěte, dále rozvoj fantazie, smyslů a svobodné činnosti dětí, například v práci se dřevem a přírodními materiály, též pečení chleba. Dbá se na pravidelný rytmus dne a je zavedena preventivní (ochranná) strava - bezmasá nebo dvakrát týdně bílé maso. 2. MŠ Božetěchova č. 65. Je zaměřena na ekologickou výchovu dětí, které jezdí třikrát ročně do školy v přírodě. Působí zde pěvecký kroužek. 3. MŠ Bulharská č. 62. Podporuje kladný vztah dětí ke kultuře, umění, přírodě a k životnímu prostředí. Zavedena je také výuka anglického jazyka, logopedická péče a děti zde mají možnost působení v tanečním kroužku. 4. MŠ Dobrovského č. 66. Uplatňuje se ekologická výchova, odborná logopedická péče a děti jsou seznamovány se základy německého jazyka. Pod vedením trenéra se provádí pohybová výchova, jakož i plavání a bruslení. Jsou rovněž organizovány společné akce rodiny a školy, jako výlety, oslavy narozenin atd. 5. MŠ Herčíkova č. 12. Snaží se uplatňovat motto: Není důležité to, co dítě umí, ale jak se cítí a co prožívá. Na děti se působí v duchu zásad J.A. Komenského. Zaměření na estetickou výchovu je ve výtvarném kroužku, též na dechová cvičení dětí na zobcovou flétnu. 6. MŠ Herčíkova č. 21. Jedna třída je specializována na nápravu vadné výslovnosti. Odbornou péčí formou cvičení se u dětí předchází vadnému držení těla. Pozornost je věnována citové výchově a u dětí je podporován a rozvíjen kladný vztah k přírodě, umění a životnímu prostředí. 7. MČ Chodská č. 5. Provádí se ekologická výchova a rozvíjí se výtvarná, hudební i pohybová činnost dětí. Jsou rovněž seznamovány s anglickým a německým jazykem. MŠ má právní subjektivitu. 8. MŠ Chodská č. 15. Výchova dětí je zaměřena na zdravý životní styl a děti mají též možnost výuky anglického jazyka. 9. MŠ Kabátníkova č. 16. Je uplatňováno propojení pracovní výchovy dětí s jejich výtvarnou činností. Dále je poskytována možnost výuky anglického jazyka, jakož i plavání a bruslení. 10. MŠ Klatovská č. 18a. Dětem je věnována logopedická péče a provádí se dětská jóga, aerobic i psychotronika. Děti mají rovněž možnost činnosti ve výtvarném a hudebním kroužku. 11. MŠ Palackého třída č. 68. Zaměření je na estetickou výchovu, především na hudbu. Děti se také zúčastňují předplaveckého kurzu. 12. MŠ Purkyňova č. 21. Jsou zde věkově smíšené třídy a je věnována pozornost diagnostice i cvičení v oblasti odstraňování ortopedických vad. Provádí se též dětská jóga a používá se relaxační hudba. 13. MŠ Staňkova č. 8a. Velký důraz se klade na citovou výchovu dětí s orientací na jejich tvořivé schopnosti a ochotu vzájemně si
40
pomáhat. Rodiče mají možnost si v MŠ vypůjčit odbornou literaturu o výchově dětí. 14. MŠ Staňkova č. 14. Ve škole je uplatňována výchova s křesťanskými prvky. 15. MŠ Štefánikova č. 33. Škola se programově zaměřuje na tělesnou výchovu. Jedna třída je speciálně upravena pro pohybově-rekreační činnost dětí. Působí zde tělovýchovný kroužek Paprsek a estetický kroužek Colorka. 16. MŠ Štefánikova č. 65. Uplatňuje se výchovný program: Třída (Škola) plná pohody. Orientace na literární, dramatickou, hudební a výtvarnou výchovu dětí. Prováděn je též předplavecký výcvik a rozvíjena spolupráce s rodiči. 17. MŠ Vackova č. 70. Je zaměřena na hudební a výtvarnou výchovu dětí, jakož i na tělesnou výchovu a zdravý životní styl. Třídy jsou věkově smíšené a je v nich i výuka anglického jazyka. 18. MŠ Vodova č. 10. Tato poslední škola nebyla v normálním provozu. Vznikla zásluhou Královopolské strojírny přebudováním dvou rodinných vilek a je hodnocena jako jedna z nejpěknějších MŠ v naší MČ. V současné době (1995) je uplatňován na jednu vilku restituční nárok a pokud by byl finančně vyrovnán - jde o necelé 3 milióny Kč - mohla by i tato MŠ sloužit dále svému účelu. Přihlášky k přijetí dětí do mateřských škol v MČ Brno-Kr. Pole na školní rok 1995/96 byly předávány rodičům na všech MŠ od 23. ledna do 3. února 1995. Zápis dětí do MŠ, jejichž zřizovatelem je naše MČ, pak probíhal v uvedených MŠ ve dnech 14. - 15. února 1995 v době od 13.00 do 16.00 hod. Koncem srpna 1995 se konal Den otevřených dveří na MŠ Božetěchova ulice č. 65 u příležitosti 20. výročí jejího otevření. V polovině října 1995 vzpomínala MŠ na Chodské č. 5 již na 40. výročí od zahájení činnosti v nově postaveném areálu školy. Na MŠ Staňkova č. 8a se během září 1995 uskutečnily za pomoci několika rodičů a přátel školy rozsáhlé úpravy školní zahrady. Pro děti zde byl postaven domeček a byly obnoveny nátěry laviček, stolků, průlezek i houpaček. Informační stať z MŠ na Štefánikově č. 33, jež byla otištěna na stránkách časopisu KRÁLOVO POLE v březnu 1995, dává nahlédnout i do činnosti dalších MŠ. Mimo jiné se v ní píše: Naše MŠ je zaměřena na tělesnou výchovu a sport. Nevybíráme si jen talentované děti, kdo má zájem, přihlásí se a cvičí s námi. Vycházíme ze skutečnosti, že nejpotřebnější a nenahraditelnou činností pro dítě předškolního věku je hra a pohyb. K tomu jsme soustředěni, na tom spolupracuje celý náš kolektiv. Tak jako na ostatních MŠ i u nás děti cvičí na zahradě a hřišti, v létě se chodí koupat a v zimě zase hrát si na sněhu a bruslit. Neobejdeme se však bez pomoci rodičů a sponzorů, bez pochopení Úřadu MČ a jeho odboru školství... V tomto roce jsme zvládli cvičení "Rodičů a dětí" a experiment "Cvičíme napodobováním". Naše děti také poprvé vystoupily v projektu "Brněnské Vánoce" a zatančily v Domě důchodců. Každoročně vystupujeme s krátkou tělovýchovnou skladbou v projektu "Vážně-nevážně", připravovanou studenty Pedagogické fakulty pro tělesně postiženou mládež v Brně. Chystáme karneval, kuličkyádu, prohlídku Fitcentra, výlet rodičů s dětmi a koloběžkové závody. Jsme přihlášeni na závody v gymnastickém trojboji a hodláme do svého programu zařadit výuku základů lyžování. Připravujeme dvoudenní výlet a také "kouzelnou noc" v MŠ s táborákem... Pokud šlo o oblast základního školství I. a na území naší MČ těchto sedm škol:
41
II. stupně, působilo
------------------------------------------------------------1. ZŠ - Sportovní škola I. a II. st. Botanická č. 70 2. ZŠ - I. a II. st. Herčíkova č. 19 3. ZŠ - I. a II. st. Kociánka č. 6 4. ZŠ - I. a II. st. Košinova č. 22 5. ZŠ - Zvláštní škola I. st. Palackého třída č. 68 6. ZŠ - I. a II. st. Slovanské náměstí č. 2 7. ZŠ - I. a II. st. Staňkova č. 14 ------------------------------------------------------------Z těchto základních škol byly čtyři (2, 4, 5 a 6) na katastru Královo Pole, dvě (1 a 7) na katastru Ponava a poslední (3) na katastru Sadová. Přijímací řízení do prvních tříd ZŠ na školní rok 1995/96 probíhalo na jednotlivých ZŠ kolem 20. ledna 1995 a v té souvislosti byly v některých ZŠ v naší MČ uskutečněny Dny otevřených dveří pro rodiče. Bylo to například i v ZŠ na Herčíkově č. 19. Vedení této školy nabízelo zájemcům z jiných ZŠ možnost přihlásit se do kurzů základního a zdokonalovacího plavání ve školním bazénu. Ve školním roce 1995/96 otevírala tato škola 9. třídu a jejím žákům umožňovala: volitelné předměty, výuku informatiky na počítačích, hodinu plavání týdně v rámci tělesné výchovy a další sportovní aktivní vyžití. ZŠ Staňkova č. 14 informovala, že od 1. září 1995 otevírá již podruhé 6. třídu s rozšířenou výukou tělesné výchovy v rozsahu 5 hodin týdně, se zaměřením na judo, zápas a sebeobranu, ve vyšších ročnících pak na atletiku a basketbal. Všechny hodiny vedou odborní trenéři a výuka probíhá i na sportovních zařízeních v okolí školy (bazén, zimní a atletický stadion). Podle zájmu žáků jim ZŠ zajistí další zdokonalování ve sportovních oddílech. ZŠ na Slovanském náměstí č. 2 umožňovala svým, žákům ucelené základní vzdělání s návazností na jakýkoliv typ střední školy či učiliště. Od 3. ročníku ZŠ je pro děti možnost zařazení do třídy s rozšířenou výukou anglického jazyka. Navíc mají žáci možnost volit mezi výukou němčiny, francouzštiny a ruštiny. ZŠ vychází při tomto zařazování z ekonomických podmínek a respektuje nejen přání dětí ale i rodičů. Při projeveném zájmu o estetickou výchovu je možná už od 1. třídy hra na flétnu a od 3. třídy činnost ve školním pěveckém sboru, jakož i ve výtvarných kroužcích ve školní družině, která je v provozu od 6.30 do 17.00 hod. Pod vedením učitelky Evy Holé zazpívali žáci této ZŠ 7. prosince 1995 již podruhé v programu Brněnských Vánoc na náměstí Svobody. A v pondělí 18. prosince toho roku uspořádala škola svou již tradiční Vánoční besídku, na kterou pozvala všechny rodiče a přátele. Sportovně se mohou děti uplatnit v zájmovém kroužku juda a sebeobrany už od l. třídy. Pokud by byl dostatečný zájem rodičů, mohla by na ZŠ, vzniknout i sportovní třída. Od 5. ročníku rozvíjejí žáci své sportovní vlohy ve třídě se zaměřením na házenou a volejbal. Na ZŠ je samozřejmostí výuka plavání, bruslení a pořádání lyžařských kurzů. Škola rovněž poskytuje možnost výuky náboženství a žákům tříd I. stupně zabezpečuje výjezdy do škol v přírodě. Pro své žáky škola zajišťuje rovněž stravování formou svačin a obědů připravovaných ve vlastní školní kuchyni. Na jaře 1995 zorganizovalo Oddělení sociálních služeb Úřadu MČ Brno-Kr. Pole na některých královopolských ZŠ výtvarnou soutěž o nejlepší žákovský návrh na gratulačenku starším občanům pro vánoční akce sociálního odboru naší MČ. Své soutěžní kresby poslalo 19 dětí ze tří ZŠ (Botanická č. 70, Herčíkova č. 19 a Košinova č. 22) a dva
42
vítězné návrhy budou použity na tištěná blahopřání. soutěže byl odměněn pěknou knížkou.
Každý z účastníků
Na sklonku školního roku 1994/95 přijal pan starosta naší MČ ing. Ivan Kopečný nejlepší žáky a žákyně posledních ročníků královopolských základních škol, a to: ZŠ Herčíkova č. 19, ZŠ Košinova č. 22, ZŠ Slovanské náměstí č. 2, ZŠ Staňkova č. 14 a ZŠ pro tělesně postiženou mládež na Kociánce č. 6. Pan starosta ocenil jejich dosavadní úspěchy a popřál jim, aby i nadále výborně prospívali jak na profesionálním poli, tak i v soukromém životě. Z rozhodnutí Školské komise Zastupitelstva naší MČ bylo v červnu 1995 uspořádáno též setkání učitelů-důchodců se zástupci komise a Úřadu MČ, na němž bylo pozitivně zhodnoceno jejich obětavé působení na školách v Králově Poli po roce 1945. Časopis KRÁLOVO POLE tehdy přinesl článek nadepsaný "Rok 1995 - významný rok královopolského školství". Jeho autorem byl učitel František Ekl. V článku připomněl, že právě před 70-ti lety roku 1925 byla ve známém Památníku Králova Pole uveřejněna také obsáhlá stať někdejšího ředitele chlapecké měšťanské školy Jindřicha Noháčka "Rozvoj školství královopolského". Frant. Ekl zde shrnul nejzákladnější fakta od počátků školství až do roku 1925 a navíc se zmínil o historii speciálních škol v Králově Poli. Ta podle Ekla začínala v roce l890 otevřením Zemské vychovatelny císaře Františka Josefa I. v nové budově na Palackého třídě č. 3 (dnes - 1995 v areálu Vysoké školy veterinární). Roku 1919 byl založen Ústav pro zmrzačelé (ÚSP - Ústav sociální péče Kociánka) a v roce 1925 zahájila činnost Americká domovina (poblíž ÚSP). V roce 1945 vznikla samostatná Pomocná škola v Králově Poli, dnešní (1995) Zvláštní škola na Palackého třídě č. 68/70. Na Božetěchově ulici (č. 15) pak působila speciální Mateřská škola. Také střední školství mělo v naší MČ v roce 1995 dosti silné zastoupení, když tu působilo 12 středních škol a ještě jedna další zde měla aspoň své odloučené pracoviště. Byla to dvě gymnázia, tři obchodní akademie, tři jiné střední školy a pět středních odborných učilišť. Těsná většina, tj. 7 těchto škol, se nacházelo na KÚ Královo Pole, 4 byly na KÚ Ponava a 2 na KÚ Sadová. Šlo o následující střední školy: ------------------------------------------------------------------1. Akademické gymnázium, Mojmírovo náměstí č. 10. 2. Gymnázium, Slovanské náměstí č. 7. 3. Obchodní akademie, Pionýrská č. 23. 4. Obchodní akademie ELDO, Střední č. 59 (rovněž Palackého třída č. 73). 5. Obchodní akademie pro tělesně postiženou mládež, Kociánka č. 2. 6. Integrovaná střední škola, Purkyňova č. 97. 7. Rodinná škola, Purkyňova č. 97. 8. Sportovní škola, Botanická č. 70. 9. Střední odborné učiliště elektrotechnické, Purkyňova č. 97/99. 10. Střední odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež, Kociánka č. 2. 11. Střední odborné učiliště strojírenské KPS,a.s.,Křižíkova č. 15. 12. Střední odborné učiliště tradičních řemesel, Střední č. 59. 13. Střední odborné učiliště potravinářské a služeb, Charbulova č. 106 (MČ Brno-Černovice) - odloučené pracoviště potravinářských oborů - kuchař, číšník, Mojmírovo náměstí č. 21. ------------------------------------------------------------------
43
Královopolské gymnázium na Slovanském náměstí č. 7 oslavovalo právě letos (1995) 75. výročí svého založení. Začínalo v únoru 1920 jako pobočka reálky v Brně se 121 žáky ve třech třídách a bylo prozatímně umístěno v objektu někdejší chlapecké měšťanské školy na Mojmírově náměstí č. 10, kde se nyní (1995) nachází Akademické gymnázium. Výnosem Ministerstva školství ze 6. srpna 1920 byla zmíněná pobočka přeměněna v samostatné České státní reformní gymnázium v Brně-Králově Poli s účinností od 1. září téhož roku. Téměř po deseti letech se gymnázium na začátku školního roku 1929/30 stěhovalo do novostavby školy na Slovanském náměstí č. 7. Mimořádnou zásluhu na postavení této velkolepé budovy v poměrně krátké době měl tehdejší ředitel gymnázia profesor Rudolf Fridrich a slavnostní otevření nové školy se konalo 18. května 1930 za přítomnosti pozvaných hostů i královopolské veřejnosti v prostorách školní tělocvičny. Celkové náklady na stavbu činily bezmála 4 milióny (přesně 3,979.000,-) Kčs, což byl tehdy značný obnos. Na gymnáziu působila řada výtečných pedagogů, jako byli například profesoři Jan Calábek, Dominik Pecka (letos vzpomínáme 100. výročí jeho narození), Karel Štěpán, Rudolf Tomica a mnozí další. V lavicích gymnázia sedávali a učili se studenti, jejichž počet jde za uplynulé třičtvrtěstoletí do tisíců. Ve školním roce 1952/53 zde maturoval i jeden ze současných významných českých politiků Milan Uhde. Tato i další fakta připomněl na stránkách říjnového čísla časopisu KRÁLOVO POLE člen Zastupitelstva naší MČ Ing. Ladislav Procházka,který rovněž pozval všechny vyučující, absolventy, studenty i občany na oslavy tohoto důležitého výročí. Konaly se v sobotu 21. října 1995, kdy byl na Gymnáziu dopoledne od 9.00 do 12.00 hod. Den otevřených dveří. Po obědě ve 14.30 hod. začala slavnostní akademie v renovovaném sále brněnského Besedního domu na Komenského náměstí a potom od 17.00 hod se konala řada setkání absolventů královopolského gymnázia podle jednotlivých tříd a ročníků ve velkém sále i v přilehlých prostorách sokolského Stadionu na Kounicově ulici. Akademické gymnázium se před třemi roky přestěhovalo do historicky památné budovy na Mojmírově náměstí č. 10. Byla postavena v letech 1878-1879 na místě někdejší staré hospody U Chobolů a sloužila jako obecná škola. Měla osm tříd, byt pro nadučitele a v přízemí byla též umístěna se zvláštním vchodem radnice, tj. obecní a později městský úřad. Radnice se odtud začala stěhovat až v roce 1914 do další školní budovy na Palackého třídě č. 70. Představitelé nynějšího Akademického gymnázia mají v plánu zmapovat podrobně historii své budovy a vrátit jí dřívější krásu a vznešenost. Z toho důvodu se obracejí v časopise KRÁLOVO POLE na všechny občany, aby jim k tomu poskytli bližší informace. Dověděli se, že tam chodil do školy také Karel Höger, kterému by chtěli po dokončení rekonstrukce odhalit na budově pamětní desku. Dohromady 64 nejlepších studentek a studentů maturitních ročníků ze sedmi středních škol z MČ Brno-Královo Pole bylo doporučeno a 4. května 1995 vysláno ke slavnostnímu přijetí konanému v Obřadní síni Úřadu naší MČ. Pan starosta Ing. Ivan Kopečný zhodnotil velmi pozitivně jejich studijní úspěchy a přál jim neméně zdařilý závěr studia při maturitních zkouškách. Z Gymnázia na Slovanském náměstí č. 7 zde bylo 9 studentů a 9 studentek, z Akademického gymnázia na Mojmírově náměstí č. 10 - 1 student a 9 studentek, z Integrované střední školy na Purkyňově č.97
44
- 10 studentů, z Rodinné školy na Purkyňově č. 97 - 10 studentek, ze Sportovní školy na Botanické ulici č. 70 - 2 studenti a 2 studentky, ze Středního odborného učiliště strojírenského Královopolské, a.s. na Křižíkově č. 15 - 3 studenti a 4 studentky a konečně ze Středního odborného učiliště tradičních řemesel na Střední č. 59 - 5 studentů. Dost bohaté územní vazby má naše MČ Brno-Kr. Pole rovněž na vysoké školství, když ze všech šesti vysokých škol v Brně prakticky pouze jediná, a to Vojenská akademie, nemá k našim třem katastrálním územím bezprostřední vtah. Takový je zatím stav poznání v roce 1995, ale ani zde nelze vyloučit, že se ještě něco neobjeví vzhledem k tomu, že v naší MČ se nalézá celá řada vojenských objektů a prostorů. Zcela jinak je tomu s Veterinární a farmaceutickou univerzitou, dříve Vysokou školou veterinární, která má od svého vzniku po první světové válce celý svůj hlavní areál v katastru Králova Pole na Palackého třídě č. 1/3. Týká se to všech tří jejích fakult, a to: Fakulty veterinárního lékařství, Fakulty veterinární hygieny a ekologie, jakož i Farmaceutické fakulty. Podobně též Vysoké učení technické v Brně má několik svých fakult i dalších pracovišť, objektů vysokoškolských kolejí apod. v naší MČ. Je to například Fakulta strojní a Fakulta podnikatelská, jež se nalézají na Technické č. 2, dále pak jde o Fakultu elektrotechniky a informatiky, které slouží prostory bývalého kartuziánského kláštera na Božetěchově ulici č. 2. Z ubytoven to jsou třeba Mánesovy koleje na Mánesově č. 12, Purkyňovy koleje na Purkyňově č. 93, Listovy koleje na Kounicově č. 46/48 a Koleje Pod Palackého vrchem na Kolejní č. 2. Pokud pak jde o brněnskou Masarykovu univerzitu, má na území katastru Ponavy svou Fakultu informatiky, a sice na Botanické č. 68a, kde je umístěn i rektorátní Ústav výpočetní techniky a také Katedra ochrany životního prostředí Přírodovědecké fakulty. Kromě několika dalších objektů má MU v naší MČ koleje pro své posluchače na Kounicově č. 50 (KÚ Ponava) nebo na Mánesově č. 12 (KÚ Královo Pole). Pozadu není ani Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská č. 1 (MČ Brno-sever). V naší MČ na KÚ Ponava se nachází například její botanická zahrada a arboretum. Celouniverzitní Ústav tělesné výchovy a Koleje Jiřího Taufera pro posluchače této vysoké školy jsou na ulici Jana Babáka v katastru Královo Pole, hájenka Lesnické fakulty se nachází na Kociánce v katastru Sadová apod. A co se týče Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, Komenského náměstí č. 6 (MČ Brno-střed), snad tu stačí připomenout její královopolské Operní studio v prostorách objektu Husova sboru na nároží ulic Charvatská a Svatopluka Čecha. Hlavně zásluhou významného pedagoga JAMU, operního režisére Miloše Wasserbauera (1907-1970), tam studio zahájilo soustavnou činnost již od roku 1957. Vysokými školami se dostáváme od školství k vědecké a výzkumné činnosti, která má rovněž značné zastoupení v naší MČ. Tak třeba na Královopolské č. 147 (KÚ Královo Pole) působí dva ústavy Akademie České republiky, a to Archeologický ústav a Ústav přístrojové techniky, jejichž vědečtí a odborní pracovníci si získali za výsledky své práce světovou proslulost. V areálu Veterinární a farmaceutické univerzity na Palackého třídě č. 1/3 (KÚ Kr. Pole) působí také dva vědecko-výzkumné ústavy, jednak Výzkumný ústav masného průmyslu a jednak Centrum hygieny potravinových řetězců Státního zdravotního ústavu v Praze. S objekty Královopolské
45
pak sousedí na Křižíkově č. 70 zařízení.
(KÚ Kr. Pole) Výzkumný ústav chemických
Celkem pět podobných institucí mělo svá pracoviště na KÚ Ponava. Jedno z nich bylo na Cimburkově č. 4, a to pracoviště pálené hlíny Výzkumného ústavu stavebních hmot v Brně, Hněvkovského č. 65 (MČ Brno-jih). Další tři měla stejnou už několikrát zmíněnou adresu - Botanická 68a: Centrum dopravního výzkumu, Výzkumný ústav inženýrských staveb a Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky. Poslední Výzkumný a vývojový ústav průmyslového stavitelství pak působil na Kabátníkově č. 11. Ani toto však nelze považovat za poslední slovo a zcela určitě se ještě najdou v naší MČ analogické instituce. Z měsíčníku KRÁLOVO POLE se čtenáři počátkem roku 1996 dověděli, že v Králově Poli na ulici Svatopluka Čecha č. 39 rozvíjí vědecko-výzkumnou činnost Literární oddělení Moravského zemského muzea v Brně, které má na stejné adrese dislokován i svůj ediční sklad. Uvedené oddělení představuje literárně historické pracoviště srovnatelné s podobnými ústavy v Praze nebo v Opavě. Jeho 10 pracovníků se zaměřuje na dokumentaci a ochranu originálních písemných a jiných dokladů k vývoji literatury na Moravě a současně se věnuje různým literárněvědným bádáním. Rukopisné prameny a sbírky byly v Brně uchovávány již od roku 1818 tehdejším Františkovým a později Zemským muzeem. Literární oddělení je zaměřeno na sběr a studium literatury autorů spjatých svým, životem a dílem s Moravou v rámci vývoje celé české literární tvorby. Tu pomáhali formovat zejména od počátku 20. století moravští spisovatelé a básníci. Nejprve to byli třeba Jan Herben, Gabriela Preissová, bratři Vilém a Alois Mrštíkové, Petr Bezruč, Otokar Březina, dále autoři generace Jiřího Mahena, později Vítězslav Nezval a František Halas, po nich pak Jan Skácel, Oldřich Mikulášek, Jaromír Tomeček, jakož i královopolští rodáci Jan Trefulka a Milan Kundera. Pracovníci oddělení se také podílejí na přípravách krátkodobých i dlouhodobých výstav. Z poslední doby to byla výstava Knihy-neknihy, když šlo většinou o rukopisné soubory ze sedmdesátých let, které vznikaly jako samizdaty. Literární oddělení spravuje též Památník Kralické tiskárny v Kralicích nad Oslavou, kde je celá řada velmi vzácných tisků. Světovými unikáty jsou literky - odlitky písmen, které byly objeveny při výzkumu v Kralicích jako nejstarší v Evropě. Pracovníci oddělení přispěli rovněž k vydavatelské činnosti, například průzkumem pohádek, což vyústilo v opakované knižní vydání Moravských pohádek. Mnohé z nich jsou krajově podmíněny a vyšly též v překladech, dokonce i v Japonsku. V poslední době přispělo Literární oddělení k vydání samizdatových prací Jana Zahradníčka a spolupodílí se rovněž na projektu expozice literárního vývoje na Moravě, jež by měla být instalována v prostorách Benediktinského kláštera v Rajhradě. Tyto zajímavé informace zpracoval v prosinci 1995 na základě rozhovoru s vedoucím Literárního oddělení Moravského muzea PhDr. Jiřím Hájkem pro následující lednové číslo Ing. František Navrátil, člen redakční rady časopisu KRÁLOVO POLE.
46
SPORT A TĚLOVÝCHOVA Také sportovní a tělovýchovné aktivity bývaly pravidelně předmětem zájmu časopisu KRÁLOVO POLE v roce 1995. V březnovém čísle uveřejnil Klub českých turistů v Brně-Kr. Poli "Pozvánku na pochod", který byl zařazen do seriálu Velká cena klubu Dálkoplaz. Pochod byl uskutečněn v sobotu 4. dubna 1995 a jeho start i cíl byl u královopolské Sokolovny na Srbské ulici č. 4. Šlo již o 11. ročník dálkového pochodu na vzdálenosti 12, 16, 25, 35 a 50 km. Registrace na startu byla v době od 6.00 do 9.30 hod. a v cíli do 19.00 hod. Startovné: dospělí 15,- Kč a děti v doprovodu dospělých 6,- Kč. Ve startovném bylo zahrnuto menší občerstvení na trase. Pro děti byla připravena na letišti v Medlánkách prohlídka letecké techniky a drobné dárky. Tentýž klub ve spolupráci s Komisí tělovýchovy Zastupitelstva MČ Brno-Kr. Pole zorganizoval v sobotu 9. září 1995 podobný Dálkový a turistický pochod "Z Králova Pole do Králova Pole" 14. ročník na stejně dlouhé vzdálenosti. Tentokrát byly jednotlivé trasy vyznačeny v chráněné oblasti Moravského krasu. Hlavním organizátorem byl Ladislav Lax, Brožíkova č. 15. (KÚ Lesná). Start a cíl byl opět na Sokolovně, Srbská č. 4. Jednotné startovné pro všechny činilo 13,- Kč a pro děti do 10-ti let v doprovodu dospělých 5,- Kč. Každý, kdo pochod absolvoval, obdržel v cíli diplom a odznak. Děti dostaly malé dárky a kromě toho pro ně i pro další zájemce byla otevřena střelnice v Soběšicích, kde všichni malí i velcí zájemci mohli sledovat ukázky střelby. V neděli 14. května 1995 vyvrcholil na území MČ Brno-Královo Pole v prostoru u Boby Centra Závod míru JOKO ´95, který je jedním z nejslavnějších cyklistických mezinárodních etapových závodů amatérů a který byl již ve svém 48. ročníku. Znovu po 22-ti letech se Brno stalo nejen etapovým, nýbrž poprvé přímo cílovým městem. Závodníci zde ukončili poslední 10. etapu, která vedla z Prostějova a měřila 125 km. Vše podstatné se odehrávalo u Boby Centra, kde se konalo od 14.00 hod. velké sportovní odpoledne. Cyklisté tu byli očekáváni na první rychlostní prémii ve 14.15 hod. a potom je ještě čekal 6 km dlouhý okruh, který absolvovali osmkrát. Vedl ulicemi Sportovní, Drobného, Lesnickou (správně třídou Generála Píky), Křižíkovou a Uhlířskou (ulice zanikla roku 1994) znovu k Boby Centru. S ukončením závodu se počítalo v 15.37 hod. a věcnou cenu za vítězství v jedné z prémií předával i starosta naší MČ Ing. Ivan Kopečný. Záštitu nad touto významnou sportovní akcí převzala primátorka města Brna JUDr. Dagmar Lastovecká. Technické zajištění zabezpečovala brněnská TJ (Tělovýchovná jednota) Favorit, jež měla bohaté zkušenosti s organizací velkých cyklistických podniků. Klub plaveckých sportů Kometa Brno zval v únorovém čísle všechny příznivce plavání na Plavecký stadion za Lužánkami, Sportovní ulice č. 4. Nabízel zvláště kondiční plavání vždy v úterý nebo ve čtvrtek v době od 16.00 do 17.00 hod. Bazén byl v majetku firmy KOMETA PS, a.s. (Ing. Valc) a byl znovu zprovozněn i zpřístupněn veřejnosti počátkem prosince 1994.
47
Ztrátu z jeho provozování v prvních třech měsících měla uhradit Magistrátem města Brna povolená veřejná sbírka. Dohled nad solidností v použití sbírky převzal nezávislý čtyřčlenný výbor, ve kterém byl také zástupce MČ Brno-Královo Pole (místostarosta Ing. Jiří Václavek) a MČ Brno-střed (Ing. František Kania). Od března 1995 by se měl Magistrát dohodnout s firmou KOMETA PS, a.s. na spolupráci financování dalšího provozu Plaveckého stadionu, aby cena vstupného byla přijatelná pro normální zájemce. Značné problémy byly též s Koupalištěm na Dobrovského ulici č. 29. Když byl tento velký rekreačně-sportovní areál Koupaliště včetně restaurace převeden z ČSTV na soukromého majitele, ten neměl bohužel dostatek finančních prostředků na uvedení Koupaliště do provozu. Naopak se obíral myšlenkami, jak by mohl volné plochy areálu zastavět. Koupaliště bylo vybudováno v 60-tých letech královopolskými občany v takzvané akci "Z" a podle platné územně plánovací dokumentace byla celá plocha tohoto areálu určena pro účely rekreace. Plány na zástavbu volných ploch však v Zastupitelstvu naší MČ neprošly, naopak nezměrným úsilím a diplomatickým umem Ing. Ivana Kopečného, zpočátku 2. místostarosty a později starosty MČ Brno-Kr. Pole, byl celý areál Koupaliště získán zpět do správy obce. Firmě D + RH, jež má Koupaliště Dobrák od obce v pronájmu, se podařilo již začátkem května 1995 zahájit prozatímní provoz. Nabytí celé plochy do majetku města Brna schválili členové brněnského Zastupitelstva na svém VII. zasedání 28. června 1955, čímž se zde otevírala možnost trvalého provozování všech plánovaných aktivit sportovního a společenského charakteru. Nadále nevyjasněná zůstávala situace na druhém královopolském koupališti na Křižíkově ulici č. 15, které potřebovalo na roční provoz kolem 3 miliónů Kč. Královopolská strojírna, které toto koupaliště patřilo, však nebyla v takové ekonomické situaci, aby si mohla dovolit jeho další provoz finančně dotovat. Vedení závodu mělo proto v úmyslu se o potřebné náklady podělit s obcí, tj. s MČ Brno-Kr. Pole, avšak ta se soustřeďovala především na Koupaliště na Dobrovského č. 29, neboť to bylo přístupnější většímu počtu občanů a kromě toho MČ zatím neměla finanční prostředky na dotování obou těchto zařízení. Za finanční podpory Úřadu naší MČ byl rovněž udržován provoz kluziště s umělou ledovou plochou na Vodově ulici č. 108 v areálu Sportovního klubu Královo Pole. V dopoledních hodinách využívali kluziště žáci základních i mateřských škol a také gymnázií ze Slovanského náměstí č. 7 a z Botanické č. 70. Pro veřejnost pak bylo kluziště otevřeno v pracovních dnech v době od 15.00 do 19.30 hod. a ve víkendových, případně svátečních dnech od 9.00 do 12.00 hod., od 13.00 do 16.00 hod a od 17.00 do 20.00 hod. Kluziště bylo v provozu podle počasí zhruba od poloviny listopadu až do poloviny března příštího roku. Vstupné v sezóně 1994/95 bylo: děti do 10-ti let 4,- Kč, studenti a dospělí 6,- Kč, doprovod bez bruslí 1,50 Kč. V sezóně 1995/96, jež byla zahájena v pondělí 13. listopadu 1995, činilo vstupné: děti 5,- Kč. studenti a dospělí 10,Kč, doprovod bez bruslí 3,- Kč. Broušení bruslí stálo 10,- Kč. Vysoké učení technické v Brně nabízelo v červencovém čísle "Možnost využití sportovního areálu PPV" (Pod Palackého vrchem), Technická ulice č. 2 - pro atletiku, fotbal i pro netradiční sporty. Základní školy naší MČ měly možnost od pondělí do pátku v dopoledních hodinách využívat areál PPV pro výuku tělesné výchovy. Cena za hodinu činila 100,- Kč a zájemci si mohli dohodnout termín na Správě tělovýchovných zařízení VUT.
48
V sobotu 24. června 1995 se na Atletickém stadionu Pod Palackého vrchem konalo Mistrovství České republiky v atletice pro sportovce postižené centrálními poruchami hybnosti a pro tělesně postiženou mládež všech zdravotních kategorií. Pořadatelem mistrovství byla TJ ÚSP (Tělovýchovná jednota Ústavu sociální péče) ve spolupráci s vedením ÚSP na ulici Kociánka č. 2. Podle časového rozpisu se závodníci měli prezentovat v pátek do 17.00 hod. Slavnostní zahájení pak bylo příští den v 8.00 hod., atletické soutěže začaly od 8.15 hod. a od 17.30 hod. bylo vyhlášení výsledků. Turnaj v sálové kopané O pohár Králova Pole byl uspořádán v neděli 3. prosince 1995 v hale VŠV (Vysoké koly veterinární, správně Veterinární a farmaceutické univerzity). Přihlásilo se přes 50 mužstev, z nichž bylo vybráno 12. Nejvíce se dařilo hráčům Králova Pole, kteří ve finálovém utkání porazili hráče Komína 7:2. Podrobnější zprávu s uvedením výsledků ze čvrtfinále, semifinále a finále napsal pro časopis KRÁLOVO POLE Ing. Stanislav Buchta, předseda Komise tělovýchovy Rady naší MČ. O den dříve, v sobotu 2. prosince 1995, pořádal Oddíl moderní gymnastiky Sokola Královo Pole Vánoční pohár města Brna ve volných sestavách v moderní gymnastice s mezinárodní účastí. Závody se konaly v královopolské Sokolovně na Srbské č. 4 od 10.30 hod. po celý den. Pozvány byly přední gymnastky z Rakouska, Maďarska, Slovenska, Slovinska, Francie, Švédska, Ukrajiny, Itálie a České republiky. Ředitelkou závodů byla naše někdejší přebornice Doc.Mgr. Hana Bubníková -Machatová. Vysokoškolský klub Strojní fakulty VUT Brno spolu s firmou Adidas pořádaly v sobotu 17. června 1995 v prostorách Boby Centra sportovně společenskou akci STREETBALL CHALENCE ´95. Šlo o turnaj trojic v takzvaném uličním basketbalu, který je velmi populární v USA, odkud se dostal přes západní Evropu i k nám. Letos (1995) to byl již II. ročník a mohli se ho zúčastnit ve čtyřech věkových kategoriích všichni zájemci od 11 roků, pokud se včas přihlásili v prodejně Adidas v brněnské pasáži Alfa. Vítězové tohoto turnaje pak měli šanci bojovat v Praze v sobotu 2. září 1995 o postup do evropského finále, jež se mělo konat ve španělské Barceloně. V programu byla rovněž celá řada soutěží o ceny věnované firmou Adidas, dále exhibice vozíčkářů, vystoupení reprezentantů České republiky, závody na kolečkových bruslích apod. V kulturní části programu vystoupilo několik hudebních skupin a zpěváků, jako Rammasters, Technoboys, Shimi, taneční skupina Grazy dancers aj. Sportovní program byl zahájen od 10.00 hod. a společensko-zábavná vystoupení začala odpoledne ve 14.00 hod.
49
AKTIVITY PRO DĚTI A MLÁDEŽ Hned v lednovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE byla otištěna výzva, podepsaná členem skupiny pro přípravu tohoto čísla - Ing. Františkem Navrátilem, všem zájmovým organizacím v naší MČ, jež pečovaly o volný čas dětí, mládeže i dospělých, aby podaly o své činnosti zprávu na Úřad MČ Brno-Kr. Pole do sekretariátu místostarosty Ing. Jiřího Václavka. Výzva končila slovy: Zprávy o organizacích, které se přihlásí, hodláme uveřejnit. Podobnou akci jsme již prováděli se zaměřením na sportovní organizace, ale ani v této oblasti nebude na závadu aktualizace. Zveřejněním chceme přispět k informovanosti o dění v Králově Poli. V číslech časopisu z dubna a května 1995 pak byla publikována pestrá paleta 8-mi informací z různých oblastí sportovních i dalších aktivit. Dle příspěvku Milana Horáka, vedoucího trenéra Volejbalové základny mládeže SK Královo Pole, by měli zájem o děvčata, která končila 4. třídu základní školy. Základna umožňovala sportovní vyžití 150 dívkám ve věku 10 až 15 let. O jejich pravidelný trénink se staral kolektiv 10-ti trenérů, kteří zabezpečovali všem dětem kvalitní sportovní vedení. Úspěchy dosažené v minulém roce (1994) na přeborech jak v rámci Jižní Moravy, tak v České republice (vždy 1. místo), jakož i vítězství v turnaji v Paříži, byly dokladem toho, že královopolská základna patřila u nás k absolutní špičce. Za Lyžařský oddíl Sportovního klubu Královo Pole poslala zajímavou stať Dana Mihalovičová, která pozvala všechny zájemce z řad dětí i dospělých každou středu večer na kondiční cvičení do horní tělocvičny ZŠ na Slovanském náměstí č. 2. Oddíl je činný bezmála 50 roků, již 20 let má licenci na Lyžařskou školu a za tu dobu vycvičil mnoho dětí i dospělých ve zdatné lyžaře. Výcvik je téměř celoroční. Začíná na podzim kondiční přípravou v tělocvičně, v lednu přibudou víkendové zájezdy do lyžařských středisek a v době jarních prázdnin se uskutečňuje na horách týdenní soustředění. Děti se zúčastňují lyžařského výcviku v družstvech pod vedením zkušených instruktorů. V létě pak má každý možnost zúčastnit se s oddílem výcvikového tábora pod stany v Horních Borech na Českomoravské vysočině. Ludmila Jimramovská poslala referát za AAC (Akademický Atletický Club) Brno, který navazoval na tradice Atletického oddílu bývalé brněnské Zbrojovky. Členy oddílu se mohli stát zájemci o atletiku bez věkového omezení. Oddíl však má zájem hlavně o mládež ve věku 10 až 15 let. U talentovaných dětí je možnost jejich zařazení do sportovní třídy při ZŠ Herčíkova č. 19. Oddíl provozuje všechny atletické disciplíny a tréninky probíhají vždy každé úterý a pátek na horním hřišti v areálu Boby Brno na Sportovní ulici. Další podobnou organizací je Athletic Runners Club (ARC Atletický běžecký klub), za který podepsal pozoruhodnou zprávu Jiří Sequent. ARC svým zaměřením převážně na běhy může nabídnout účelné
50
využití volného času mládeže při aktivní činnosti, jakož i její přípravu ke zdravému způsobu života, pro výkonnostní a vrcholový sport a rovněž na získání fyzické zdatnosti pro ostatní sportovní odvětví. Kromě toho organizuje ARC dvakrát ročně, tj. v létě i v zimě, výcvikové tábory. Klub má 200 členů s nejnižší věkovou hranicí 10 let a talentovaným žákům může zajistit docházku na ZŠ Laštůvkova č. 57/59 (tj. v Bystrci) s rozšířenou tělesnou výchovou zaměřenou na atletiku. Ozvala se také Stanice mladých techniků - 3. Pionýrská skupina (SMT-3.PS), která má své sídlo v suterénu na Skřivanově č. 12, a to její hospodář a vedoucí Marek Toman. Skupina je složena ze dvou oddílů - Šikovných holek a Železničních modelářů. První oddíl tvoří asi 40 děvčat ve věku 9 až 15 let a hlavní náplní jejich činnosti je zvládnout základy vaření, pečení, šití i dalších prací potřebných v domácnosti. Ve druhém oddíle je asi 15 stejně starých chlapců, kteří se zabývají stavbou modelů lokomotiv, vagónů i tratí. Se železničními tratěmi se seznamují také na výletech, na které vyjíždějí i děvčata. Každoročně též pořádají letní tábory u Milíčova na Českomoravské vysočině (3 turnusy během prázdnin) a zvou do svých řad další zájemce. V areálu Římskokatolické církve na Božetěchově č. 2a sídlí a působí Archa Community (Společenství Archa), jež se podle informace Zdeňka Winklera snaží vytvářet na křesťanském základě možnosti pro společné prožívání volného času postižených dětí, mládeže a jejich průvodců, a to hlavně dětí v ústavu na Kociánce. Během školního roku mají s nimi každý týden 2 až 3 neformální setkání a dále řeší problémy jako doučování, provázení na vycházkách, při nákupech apod. Organizují rovněž víkendové zájezdy, několikrát cestovali s dětmi i do zahraničí a na jarní prázdniny 1995 připravují v pořadí již 15. tábor. Uvedených akcí se zúčastňuje asi 150 dětí i dospělých. Také pan farář Pavel Hověz z Královopolské farnosti Nejsvětější Trojice, Metodějova č. 2a na základě uveřejněné výzvy sdělil, že v klubovnách u kostela i na faře tráví svůj volný čas na pravidelných týdenních schůzkách děti a mládež. O víkendech jsou pro děti pořádány občasné výlety a o prázdninách letní tábory, na kterých bylo v loňském roce na 250 účastníků. Na výzvu reagovala též Marie Farářová, vůdkyně 18. Dívčího oddílu skautek, jehož klubovna se nacházela po pravé straně kostela v Králově Poli na Božetěchově ulici. Schůzky Světlušek, tj. děvčat ve věku 6 až 10 let, se konají každé pondělí odpoledne, kdežto starší skautky se scházejí odpoledne každou středu. Na tyto schůzky pak zvala vůdkyně všechny dívky se zájmem o přírodu, kamarádství, vedení mladších dívek, táboření a o vše, co k tomu patří. Tématicky sem lze ještě zařadit i tyto 4 další zprávy stránkách časopisu v roce 1995:
otištěné na
Poslední květnový den 1995 se konaly na tartanové dráze v areálu Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem a na dráze Sportovní školy na Botanické č. 70 závody v atletickém víceboji žáků a žákyň 1. až 4. tříd Základních škol z MČ Brno-Kr. Pole. S chutí si zazávodilo celkem 184 dětí ve věku od 7 do 10 roků. Soutěžila jak družstva ve 4 kategoriích podle stáří, tak i jednotlivci v 8-mi kategoriích, zvlášť hoši a dívky. Hodnotné ceny pro vítěze dotoval královopolský Úřad MČ. Vítězná družstva byla ze ZŠ Botanická č. 70, ZŠ Herčíkova č. 19, ZŠ Staňkova č. 14 a ZŠ Novoměstská č. 21 (KÚ Řečkovice). V sobotu 10. června 1995 se v Mariánském údolí v Líšni uskutečnily již po 18. Závody Martina Středy. Zúčastnilo se jich 11 skupin dětí ve
51
věku do 15-ti let z různých brněnských farností. Dvě skupiny reprezentovaly Královo Pole a v závodech se umístily na 3. a 8. místě. Pater Martin Středa byl významný kazatel a teolog v 17. století. Působil jako rektor brněnské jezuitské koleje a měl mimořádný podíl na úspěšné obraně Brna za švédského obležení v roce 1645. V neděli 18. června 1995 byla v Brně uzavřena posledními zápasy takzvaná ministrantská fotbalová liga ročník 1994/95. Ligy se zúčastnilo 10 družstev a královopolský ministrantský tým se umístil na 2. místě. V klubovně na Košinově ulici vedle tamní ZŠ sídlí skautský oddíl NIBOWAKA, který sdružuje děti ve věku od 6-ti do 15-ti let. Schůzky v klubovně jsou každý týden a dvakrát za měsíc organizuje oddíl výlety. Kromě získávání tábornických dovedností a poznávání přírody si děti mohou zasportovat při různých hrách a soutěžích. O prázdninách vyjíždějí členové oddílu na stanový skautský tábor do jižních Čech. V současnosti (1995) by chtěli rozšířit členskou základnu, a proto skauti mezi sebou přivítají každého nového zájemce. Nábor chlapců a dívek od 7-mi do 12-ti let prováděla v Králově Poli též Sportovní škola JUDO. Zájemci se mohli informovat a přihlásit průběžně každý týden v pondělí až ve čtvrtek odpoledne v tělocvičně Vysokého učení technického v Brně na Božetěchově č. 2 pod Semilassem vedle kostela, tj. v areálu bývalého Kartuziánského kláštera.
52
CÍRKVE A ZÁJMOVÉ OPRGANIZACE Pokud šlo o církevní a náboženské instituce, měly některé z nich své objekty apod. také na území MČ Brno-Královo Pole. V roce 1995 to byly: Církev adventistů sedmého dne se nacházela na Střední ulici č. 10. Církev československá husitská měla Husův sbor i faru na ulici Svatopluka Čecha č. 35a a Církev římskokatolická měla farní úřad na Božetěchově ulici č. 2a, jakož i kostel Nejsvětější Trojice. Zbývá se ještě zmínit o Armádě spásy (The Salvation Army), jejíž sbor byl na Staňkově ulici č. 6. V královopolském Husově sboru své pobožnosti konala vždy v neděli v 10.30 hod. a své biblické hodiny každý čtvrtek v 17.00 hod. též bratrská církev. Její někdejší kazatelská stanice v Králově Poli byla v rámci bývalého takzvaného "dohledu" nad církvemi a náboženskými společnostmi zrušena. Církev bratrská navazuje vyznáním víry i přejným postojem ke kulturnímu dědictví našeho národa na starou Komenského Jednotu bratrskou, která měla ještě začátkem 17. století zvláště na Moravě velký počet sborů. V současné době (1995) je Církev bratrská v oblasti Brna známá svou humanitární činností, dále duchovenskou prací mezi mladou generací (hlavně mezi studenty), jakož i pastoračním působením mezi starými a nemocnými spoluobčany. V zářijovém čísle časopisu uvedl tato fakta ThDr. Jan Urban. Dvakrát uspořádala Církev bratrská v Husově sboru v rámci svých nedělních bohoslužeb koncertní vystoupení, a to 16. dubna "Velikonoční koncert" a 10. prosince "Vánoční koncert". Na Vánoce 1995 zpíval rovněž Chrámový sbor kostela Nejsvětější Trojice, a sice na Štědrý den 24. prosince ve 22.00 hod. a podruhé hned následující den dopoledne v 9.30 hod. Na programu byly pastorely Jana Kypty, Jana Augusta Vitáska, Adama Michny z Otradovic, Františka Xavera Brixiho a vybrané sbory z Vánočního oratoria Johanna Sebastiana Bacha. Některé další aktivity Církve římskokatolické, například mezi dětmi, byly uvedeny v předchozí kapitole KRONIKY 1995. Nelze opomenout důležitou událost, kterou byla rekonstrukce kapličky U Svatého Antoníčka na samém konci naší městské části v katastrálním území Sadová. Hlavní podíl na tom měla farnost Církve římskokatolické za finančního přispění Úřadu MČ Brno-Královo Pole. Rekonstrukce trvala necelé tři měsíce a provedla ji vybraná firma Mittag, s.r.o., Chaloupkova č. 3. Obnovená kaplička už nebude podemílána vodou, protože dešťová kanalizace po řadě jednání farního úřadu s vedením sodovkárny Merito na Lesné byla svedena až pod kapličku. V sobotu 11. listopadu 1995 se tu u příležitosti osmistého výročí narození Svatého Antonína z Padovy (Paduánského), kterému je kaple zasvěcena, konala pouť za účasti asi 400 poutníků. Sv. Antonín se narodil roku 1195 šlechtickým rodičům v portugalském Lisabonu. Jako 25-tiletý vstoupil do františkánského řádu a stal se proslulý svou
53
učeností i nevšední výmluvností. Byl ochráncem chudých, učitelem dětí a mládeže, ohnivým kazatelem, jakož i hlasatelem lidskosti, lásky, skromnosti a mravní čistoty. Zemřel v italské Padově 13. června 1231. U obětního stolu s křížem, svícnem, kalichem a květinami byla sloužena mše. Dva minorité přinesli relikviář s ostatky světce, které byly k této příležitosti přivezeny z Padovy. Při zpěvu opakovaného verše staré křesťanské písně "Dědictví otců zachovej nám, Pane" napadlo šéfredaktorku časopisu KRÁLOVO POLE paní Janu Novotnou, jež o této události psala v prosincovém čísle, že snad i toto drobné dědictví, které jsme možná též zásluhou Sv. Antonína, patrona ztracených věcí, znovu nalezli, by nám mělo zůstat zachováno. V naší MČ působila v roce 1995 organizace č. 31 Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), která konala svou výroční členskou schůzi hned v lednu, a to ve středu 18., v 17.00 hodin v Zasedací síni Zastupitelstva MČ Brno-Královo Pole, Husitská ulice č. 1. Kromě zprávy o činnosti za uplynulé období byly zařazeny také volby členů nového výboru, jakož i delegátů na městskou konferenci ČSBS. Už předtím organizace informovala na stránkách časopisu KRÁLOVO POLE všechny žadatele, kteří mohli podle Zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky obětem nacistické perzekuce č. 217/94 Sb. uplatnit své nároky, že je třeba o ně požádat od l. prosince 1994 do 31. května 1995 u té instituce, od níž pobírají důchod. Celé znění zákona bylo otištěno koncem roku 1994 na stránkách čtrnáctideníku Národní osvobození a bližší pokyny bylo možno získat i na Městském výboru ČSBS na Chodské ulici č. 17. Z podnětu člena královopolské organizace ČSBS pana Dušana Richtera přinesl časopis KRÁLOVO POLE dvě vzpomínkové stati na oběti nacistického teroru z let druhé světové války. V březnovém čísle to bylo 50. výročí od hromadné popravy 40-ti moravských odbojářů ze skupiny Obrana národa, kteří byli likvidováni 24. ledna 1945 v tehdy německé Vratislavi. Byl mezi nimi také odbojář z Králova Pole, učitel Eduard Berka, jehož jméno nese jedna z ulic naší MČ. Po válce to trvalo téměř dva roky, než byly pozůstatky zavražděných českých vlastenců za vydatného přispění vdovy, paní Ivany Berkové exhumovány, převezeny do Brna a důstojně pohřbeny na Ústředním hřbitově. Prosincové číslo časopisu pak přineslo obsáhlou vzpomínku na majora v záloze Silvestra Vodu, po němž byla také pojmenována ulice v Králově Poli. Narodil se 31. prosince 1879 a po první světové válce byl prvním českým posádkovým velitelem v Brně, Byl dlouholetým starostou královopolské jednoty Sokola i župním náčelníkem. Za německé okupace se zapojil do odbojového hnutí. Gestapu padl do rukou v září 1941 a vězněn byl v Kounicových kolejích. V lednu 1941 ho nacisté odsoudili na tři roky do káznice, odkud byl propuštěn s podlomeným zdravím. Skonal na útrapy věznění 11. ledna 1945 na úsvitu osvobození, ani ne dva týdny po svých 66-tých narozeninách. Tím jsme se dostali k Tělocvičné jednotě Sokol v Králově Poli, jejíž zástupci se zúčastnili 22. září 1995 na královopolském hřbitově smuteční slavnosti k uctění památky štábního kapitána in memoriam Otmara Chlupa, od jehož narození uplynulo 85 roků. Na tomto smutečním shromáždění byl také přítomen starosta naší MČ pan Ing. Ivan Kopečný. Otmar Chlup jako poručík 24. pěšího pluku ve Znojmě zahynul při přestřelce s nacistickými ordnery, kteří přepadli budovu celní a finanční stráže na hraničním přechodu u Hnanic. Dynamitem vyhodili do povětří silniční zátarasy s hraniční závorou. Na malou českou posádku zaútočili z prostoru Ober Retzbach kulometnou palbou a ručními granáty.
54
Celníci nebyli schopni čelit přepadu a odrazit přesilu ordnerů, a proto požádali o pomoz znojemský pěší pluk. Poručík Chlup zformoval tři vojenská družstva a vyrazil s vojáky okamžitě do Hnanic. Když potom odtud postupovali podél silnice na pomoc ohroženým celníkům, byl zasažen nepřátelskou střelou do krční tepny, a tak byl zmařen jeho mladý život. Odvážným útokem našich vojáků byli henleinovští ordneři odraženi. Tyto dramatické události se staly v noci ze středy 21. září na čtvrtek 22. září 1938 a tohoto dne časně ráno poručík Chlup obětoval svůj život jako jeden z prvních bojovníků proti německému nacismu. Otmar Chlup, přáteli nazývaný "Otýn", se narodil roku 1910 v Králově Poli, kde žil na Košinově ulici č. 45. V dětství byl členem skautského oddílu, později aktivně cvičil a sportoval v Sokole. Působil v jednotě od roku 1928 jako vedoucí oddílu české házené a mezi svými vrstevníky byl velmi populární. Po ukončení vojenské prezenční služby se rozhodl zůstat v Československé armádě, kde brzy dosáhl důstojnické hodnosti a u 24. pěšího pluku ve Znojmě působil jako zpravodajský důstojník. Také na Znojemsku byl v české veřejnosti známý jako aktivní skaut a sokol. "Otýnova" mimořádná popularita a oblíbenost, jakož i silný cit solidarity s jeho nešťastným osudem nejen mezi sokoly a skauty, nýbrž i v řadách všech občanů Králova Pole i dalších míst jižní Moravy se projevil ohromující účastí na jeho pohřbu, který byl vypraven z královopolské Sokolovny na Srbské ulici č. 4. Rakev s jeho tělem tam byla umístěna na hřišti na katafalku s čestnou stráží a za všechny občany se s ním přišel rozloučit smutečním projevem tehdejší starosta města Brna Ing.Dr. Rudolf Spazier, také královopolský rodák. Předlouhý, více než dvoutisícový průvod doprovázel "Otýnovu" rakev na poslední cestě ulicemi Srbskou, náměstím Svobody, Charvatskou, Svatopluka Čecha, Palackého třídou a Tylovou na místní hřbitov, kde byl poručík pěchoty Otmar Chlup uložen k věčnému odpočinku. Tato nesmírně zajímavá fakta se objevila na stránkách časopisu v článku, který napsal člen Zastupitelstva naší MČ a předseda Organizační komise Rady MČ pan Bohumír Netroufal v říjnu 1995 a v jeho závěru se autor obracel ke čtenářům tímto apelem: A proto nikdy nezapomeňte, neboť VĚČNĚ ŽIV, KDO ZA VLAST ŽIVOT DAL. Po Otmaru Chlupovi zatím nebyla v naší MČ pojmenována ulice, i když ve Znojmě nese jeho jméno náměstí. Je pravda, že Chlupovu ulici od roku 1948 máme (na KÚ Ponava) a že letos (1995) byla její dedikace rozšířena. Snad mohla být rozšířena i o Otmara Chlupa, ale možná ještě není všechno ztraceno, když nebudeme tak a tolik zapomínat. A je tu ještě jedna drobnost. Otmar Chlup byl in memoriam povýšen na štábního kapitána pěchoty. Toto tvrzení se opírá o fakta uvedená v Osobním věstníku MNO (Ministerstva národní obrany) č. 101 ze 26. října 1946. Je z nich zřejmé, že Otmar Chlup byl Dekretem prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše z 25. října 1946 povýšen: na nadporučíka pěchoty od 28. října 1941, na kapitána pěchoty od 28. října 1944 a na štábního kapitána pěchoty od 1. května 1945. O činnosti královopolského Sokola přinesl časopis ještě dvě zajímavé zprávy, které napsal vzdělavatel jednoty bratr Milan Novák. První byla o valné hromadě Tělocvičné jednoty Sokol Královo Pole, jež se konala ve středu 15. února 1995 v kulturním sále Husova sboru na ulici Svatopluka Čecha č. 35a. Byla spojena též s volbami nového výboru jednoty. Po zprávách, které přednesli starosta a vedoucí jednotlivých odborů, byli přítomní seznámeni s hospodařením. Díky sponzorům a vedlejší činnosti jednoty bylo hospodaření vcelku vyrovnané.
55
Na další období činnosti byli zvoleni členové nového výboru, v jehož čele stanul dosavadní starosta bratr Ivan Kolejka. Jako hlavní úkoly vytyčil rozšířit počet cvičenců, zejména z řad mládeže a získat další cvičitele. V kulturně vzdělávací oblasti bude třeba seznamovat mladé cvičence se sokolskými ideami. Členové jednoty počítali se svou účastí v květnu 1995 na sokolském vystoupení v Plzni a rovněž na setkání se zahraničními Sokoly u příležitosti zájezdu do tyrolského Ötzu - místa tragického skonu zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše v srpnu roku 1884. Druhá zpráva vzdělavatele Milana Nováka se týkala Sokolovny, která patřila v dějinách Králova Pole a patří dodnes (1995) k významným budovám naší MČ. V jejích prostorách si po desetiletí utužovaly své zdraví tisíce, občanů, kteří sem přicházeli nejen cvičit a připravovat se na všesokolské slety, nýbrž chodili sem i na kulturní a společenské akce, jako byly koncerty, akademie, sokolské šibřinky nebo na Kartouzské hody. Se stavbou Sokolovny se začalo těsně před první světovou válkou, která všechny práce přerušila až do státního převratu koncem října 1918. Potom se stavba znovu rozjela, takže již v neděli 30. května 1920 mohla být Sokolovna slavnostně otevřena. Při té příležitosti se konala akademie, na níž hudební a pěvecký spolek královopolského Sokola provedl skladby Bedřicha Smetany, Zdeňka Fibicha a Karla Bendla. Letos uplynulo již 75 let od této významné události. Sokolové by si přáli, aby i v budoucnu hrála Sokolovna v životě našich spoluobčanů stejně důležitou úlohu, jak tomu bylo v meziválečném období a po osvobození v letech 1945-1948. K organizacím, které mají mezi občany naší MČ dlouholetou tradici, patří rovněž Český Červený kříž (ČsČK). Zprávu o činnosti jeho Místní skupiny č. 59, jež zahrnuje zdravotní obvod MUDr. Marty Hrubé a čítá 202 členů, napsala pro časopis KRÁLOVO POLE paní Mgr. Eva Možíšová. Členové výboru se zaměřují na sociální zdravotnicko-osvětovou a kulturní oblast. V posledních letech pořádala skupina opět už tradičně členskou schůzi spojenou s předvánoční besedou. Výbor seznámil nejprve členy se zprávou o činnosti a pak sestra MUDr. Marta Hrubá přednášela na vhodné zdravotnické téma. Další část schůze již probíhala v duchu blížících se Vánoc. Krátký kulturní program obvykle končil společným zpěvem vánočních koled. Mnozí z přítomných si odnášeli pěkné dárky z tomboly, do které přispívaly členky skupiny svými výrobky. Každoročně skupina také pořádá jednodenní autobusový zájezd do míst významných jak po stránce kulturní a historické, tak i přírodní nebo zdravotnické, třeba do lázní. Zájezdy jsou mezi členy velmi oblíbené a pro mnohé znamenají prakticky jedinou možnost k výjezdu mimo město. V činnosti pokračovala rovněž Smíšená základní organizace zdravotně postižených v Králově Poli. Jedno ze svých center měla v Kulturním domě neslyšících na Vodově ulici č. 35, kde byly pro její členy konány poradní hodiny. V roce 1995 to byl každý druhý čtvrtek v měsíci, s výjimkou prázdnin, tj. července a srpna, v době od 17.30 do 18.30 hod.
56
KULTURA A UMĚNÍ KP (Královopolské) CENTRUM kultury a vzdělávání působí jako příspěvková organizace, jež byla zřízena Zastupitelstvem MČ Brno-Kr. Pole. KP Centrum má své kanceláře v přízemí budovy na Palackého třídě č. 70, která slouží především činnosti Základní umělecké školy. Kurzovní oddělení KP Centra pořádá nejrůznější kurzy pro děti, mládež i dospělé a v roce 1995 je navštěvovalo na 1.800 lidí. Podle informace otištěné v srpnovém čísle časopisu šlo mimo jiné o následující kurzy: Jazykové kurzy pro dospělé - angličtina, němčina, francouzština pro všechny stupně pokročilosti, dvě vyučovací hodiny týdně, Cena 1.050,- Kč za rok. Hudební kurzy - klavír, kytara, flétna - cena 160,- Kč za měsíc. Pohybové kurzy balet a cvičrní pro předškolní děti, nejmodernější a tradiční cvičení pro ženy (aerobik, kalanetika, superkalanetika, P-CLASS, RETRO, kondiční gymnastika, rekondiční a relaxační cvičení), cvičení pro maminky s hlídáním dětí, jóga pro dospělé a pro astmatické děti. Cena 530,- Kč až 650,- Kč za rok. Psaní na stroji - pětiměsíční kurzy pro začátečníky i pokročilé - cena 1.200,- Kč. Kurzy šití - pro začátečníky i pokročilé - doba trvání 1 měsíc za 150,- Kč nebo 5 měsíců za 790,- Kč. Kurzy střihů - 10 týdnů za 460,- Kč. Kromě toho byly organizovány také kurzy kvalifikační a rekvalifikační. KP Centrum rovněž pořádalo různá kulturní vystoupení, pro která byly vyhrazeny prostory Semilassa na Palackého třídě č. 126. Konaly se tam koncerty, taneční večírky i různá vystoupení známých osobností kulturního i uměleckého světa. Od roku 1993 bylo KP Centrum hlavním organizátorem reprezentačních plesů i Erbovních slavností v naší MČ. Podrobnější údaje k tomu jsou uvedeny v samostatné kapitole. Vedle KD (Kulturního domu) Semilasso bylo dalším kulturně zábavným centrem Studio Brno na Šelepově ulici č. 1 a samozřejmě také Boby Centrum na Sportovní ulici č. 2. Za zábavou bylo možno v naší MČ jít též do Klubu VA (Vojenské akademie) na Šumavské ulici č. 5, kde se od počátku roku 1955 konaly pravidelné úterní podvečery s dechovkou Dopravankou. V Králově Poli na Vodově ulici č. 35 máme rovněž Kulturní dům neslyšících (KDN), který byl postaven již před 70-ti lety v roce 1925 nejprve jako Útulna (později Domov) hluchoněmých. Po generální adaptaci a přístavbě terasy disponuje KDN společenským sálem s jevištěm, malým sálem, salonkem a klubovnami pro činnost kroužků. Mimoto je zde 19 lůžek pro příležitostné ubytování při pořádání různých akcí. KDN se stal také místem konání různých celostátních i mezinárodních setkání neslyšících. Brněnský spolek neslyšících se sídlem uveřejnil na rok 1995 tento plán činnosti:
57
v
královopolském
KDN
29. dubna (sobota): předmájová veselice 3. června (sobota): MDD (Mezinárodní den dětí) - svátek dětí 1. - 3. září (pátek - neděle): Mezinárodní den neslyšících a oslavy 70-ti let trvání KDN. 2. prosince (sobota): Mikuláš mezi námi (děti i dospělí) 26. prosince (úterý): Sváteční posezení 1. prosince (neděle): Sejdeme se na Silvestra v KDN Posezení Klubu důchodců: 22. dubna, 27. května, 24. června, 23. září. 21. října 25. listopadu (vždy sobota) Poradenské a tlumočnické služby: Každou středu od 8.00 hod. do 18.00 hod. Každou středu od 10.00 hod. je KDN otevřen pro přátelská posezení neslyšících Každé pondělí 18.00 - 19.00 hod.: FITKLUB - cvičení žen V pondělí od 17.00 hod.: Stolní tenis - malý sál (tenisky s sebou) Předseda Brněnského spolku neslyšících a ředitel KDN pan Josef Žákovský uveřejnil v říjnovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE následující zprávu: Začátkem září (roku 1995) slavili neslyšící Brněnského spolku neslyšících dvojí svátek: Mezinárodní den neslyšících a 70. výročí otevření "Útulny hluchoněmých", dnešní Kulturní dům neslyšících. Po celou dobu oslav zde probíhaly soutěže: stolní tenis, vrh koulí, ruské kuželky. Střílelo se z historických zbraní pod dohledem skupiny Rytíři a Lapkové z Vítku. K dobré zábavě přispěla i skupina pantomimy NEPANTO. I přes nepřízeň počasí se oslavy zdařily a všechny akce spojené s oslavami měly bohatou účast. Na území MČ Brno-Kr. Pole půjčuje Knihovna Jiřího Mahena v Brně knihy časopisy ve čtyřech pobočkách, z nichž největší se nalézá na Palackého třídě č. 164. Další pobočky jsou na Palackého třídě č. 78, v Táboře č. 44 a na Kolejní ulici č. 2. Největší pobočka má v současné době (1955) přes 33.000 svazků beletrie a populárně naučné literatury, dále pak téměř 1.300 stálých čtenářů. Z nich je asi 500 dětí, které kromě doporučené školní četby vyhledávají nejčastěji dobrodružné čtení, bohatě ilustrované knížky o historii, dětské encyklopedie a z časopisů Sluníčko, Filip a Čtyřlístky. Dospělí čtenáři mají zájem hlavně o oddechové žánry, detektivky a herecké memoáry. Podle zkušeností vedoucí pobočky Věry Jurákové lze pozorovat zvýšený zájem o výpůjčky časopisů a v souvislosti s růstem cen tisku stoupá i počet těch, kdo si do knihovny zajdou přečíst i noviny. Zastupitelstvo naší MČ přispělo v roce 1995 Knihovně Jiřího Mahena částkou 100.000,- Kč na nákup knižních a časopiseckých novinek pro královopolské pobočky. Velmi bohatou a rozmanitou činnost v oblasti kultury a umění rozvíjí královopolská Základní umělecká škola (ZUŠ), která působí jednak v budově na Palackého třídě 70, kde se nachází i ředitelství školy, a také na Palackého třídě č. 146. Posláním základních uměleckých škol je dávat talentovaným žákům základy uměleckého vzdělání, vést je ke kulturnímu projevu a ty nejnadanější připravovat k přijímacím zkouškám na střední nebo vysoké školy uměleckého směru a mnohdy i přímo k profesionální činnosti. V současnosti (1995) studuje na středních uměleckých školách více než 20 absolventů královopolské ZUŠ. Na ZUŠ jsou rozvíjeny mladé talenty ve čtyřech oborech: hudebním, tanečním, výtvarném a literárně dramatickém. V hudebním oboru na Palackého třídě č. 70 bylo letos (1995) 580 žáků, kteří navštěvovali výuku na některý z následujících nástrojů: klavír, housle, violoncello, kytara, flétna příčná i zobcová, klarinet,
58
saxofon, akordeon, nově i hra na bicí nástroje a keyboard, sólový a sborový zpěv. Nejúspěšnější žáci se představují veřejnosti v samostatných recitálech. K nejvýraznějším úspěchům hudebního oboru ZUŠ v tomto školním roce patřilo vystoupení 14-tiletého klavíristy Martina Fišla se Symfonickým orchestrem železničářů v Brně, jakož i ceny v klavírní soutěži Amadeus žáků J. Michelfeita a L. Kyseláka. Na ZUŠ působí Junior big band, který nese po svém prvním uměleckém vedoucím jméno Josefa Audese (svého času špičkového saxofonisty orchestru Gustava Broma) a renomovaná folklórní skupina Portaš. Oba zmíněné soubory vystupují pravidelně na královopolských Erbovních slavnostech a také v rámci Brněnského kulturního léta na nádvoří Nové radnice na Dominikánském náměstí č. 1. K pravidelným akcím ZUŠ patří též koncerty jejích pedagogů. V hudebním sále školy se také konají koncerty a besedy Společnosti Bohuslava Martinů a ředitelka ZUŠ Mrg. Jarmila Mráčková je předsedkyní brněnské pobočky této Společnosti. Výuku tanečního oboru v budově ZUŠ na Palackého třídě č. 146 navštěvovalo koncem roku 1995 skoro 190 žáků od prvňáčků až po maturanty. Většinou byli z Králova Pole, ale jezdili sem i z jiných částí Brna a z blízkých obcí. Do přípravného ročníku jsou přijímány 6-tileté děti, které zde získávají základy pohybové i hudební výchovy. Od 1. ročníku se základy taneční výchovy prohlubují a děti jsou seznamovány též s hudební teorií. V dalších letech se studium rozšiřuje o výuku klasického, lidového, novodobého a moderního tance. Žákyně tanečního oboru předvádějí každoročně výsledky svého snažení na školních představeních ZUŠ, o kterých byla veřejnost informována i v časopise KRÁLOVO POLE. V září 1995 žáci a žákyně královopolské ZUŠ úspěšně propagovali českou hudbu i tance dokonce v zahraničí při zájezdu do města Trelleborgu na jižním pobřeží Švédska. Žákyně učitelky Heleny Navrátilové tančily na skladby Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Oskara Nedbala a Leoše Janáčka. Obě jejich vystoupení - jak pro školní mládež, tak i pro švédskou veřejnost - se setkala s příznivým ohlasem i v tamním tisku. V prostorách suterénu budovy ZUŠ na Palackého třídě č. 146 má své učebny a další prostory výtvarný obor, kam ve školním roce 1995/96 přicházelo na tříhodinové lekce bezmála 120 školáků - kluků a děvčat z Králova Pole, Řečkovic, Medlánek, Jehnic i z dalších částí Brna. Děti se tu věnují všem základním oborům výtvarného umění a seznamují se se všemi výtvarnými prostředky, materiály a postupy. Při práci z představy nebo později při studijní kresbě či malbě podle modelu jsou vedeny k citu pro linii, tvar i barvu. Zkušenosti z kresby (malby) využívají žáci v dekorativních činnostech a také v grafice, při jejíž výuce se učí zvládat technologii dostupných grafických technik, jejich možnosti a výrazovou působivost. Také při modelování se u žáků podněcuje citlivost pro tvar a prostor. Kromě tvorby trojrozměrných modelů se děti zabývají též výrobou keramiky, kterou samy nejprve vymodelují, pak dotvoří barevně glazurami a nakonec vypálí v keramické peci. Nejmenšími "výtvarníky" v ZUŠ byly děti od 5-ti let věku, které se zde věnovaly přípravné výtvarné výchově. Starší děti navštěvovaly jednotlivé ročníky I. a II. cyklu a nejtalentovanější z nich se připravovaly ke studiu na středních i vysokých školách výtvarného zaměření. Žáci prezentovali výsledky své práce v soutěžích a také na výstavách.
59
Jedna z těchto výstav byla uskutečněna od 29. května do 11. června 1995 v Malém sále Besedního domu Královopolské, a.s. Další výstava prací žáků výtvarného oboru ZUŠ byla připravována v listopadu 1995 na téma "Vzducholodě", která měla navozovat dobovou atmosféru kolem roku 1900. Tyto a další zajímavé informace poskytla čtenářům prosincového čísla časopisu KRÁLOVO POLE učitelka ZUŠ Mgr. Miroslava Brázdová. V tomtéž čísle časopisu se rovněž objevila stručná zpráva, že výstava prací žáků výtvarného oboru ZUŠ "Vzducholodě" bude zahájena ve středu 6. prosince 1995, tj. na Mikuláše, v 17.00 hod. v prostorách někdejší podnikové mateřské školy Královopolské strojírny na Vodově ulici č. 10 a že bude pro všechny zájemce přístupná vždy ve středu v době od 15.00 hod. do 17.00 hod. až do 17. ledna 1996. Dne 11. února 1995 se konalo v Králově Poli slavnostní otevření Divadla BARKA a mezi 120 diváky nechyběl ani starosta naší MČ Ing. Ivan Kopečný. Šlo o bezbariérové divadlo, které bylo účelovým zařízením Ligy za práva vozíčkářů, sdružení humanitárního charakteru se sídlem v Brně s celorepublikovou působností. Divadlo Barka sídlí v prostorách královopolského Husova sboru na nároží ulic Svatopluka Čecha a Charvatské. Zaplnilo tak mezeru po Operním studiu (Komorní opeře) JAMU (Janáčkovy akademie múzických umění) v Brně, neboť MČ Brno-Kr. Pole zatím nemá stálou divadelní scénu. Jednání o zřízení tohoto divadla se vedla již od sklonku roku 1993. Od července 1994 se Liga za práva vozíčkářů stala nájemcem prostor Husova sboru a od října toho roku proběhly první kulturní akce v provizorních podmínkách. Hlediště bylo vybaveno nájezdy pro vozíčky a prováděly se i další stavební a technické úpravy. Spíše než vlastní umělecké tvorbě se Liga věnuje spoluvytváření různých akcí - od divadelních a operních představení, dramatických pásem, vystoupení žáků ZUŠ, až třeba po trampské koncerty. Od 7. října 1995 sídlí v bezbariérovém Divadle Barka nová brněnská scéna "Divadlo v 7 a půl", která zde zahájila svou první sezónu hrou Arnošta Goldflama: Oči bludných hvězd. Začátky představení bývají vždy večer v 19.30 hod. a tato skutečnost se objevila v názvu. Divadlo v 7 a půl bylo založeno několika absolventy brněnské JAMU z touhy po vlastní tvůrčí svobodě a v měsíci říjnu 1995 mělo v sále Husova sboru 11 představení čtyř her.
60
KRÁLOVOPOLSKÝ BESEDNÍ DŮM Besední dům patří Královopolské, a.s. a organizačně je do firmy začleněn jako jedna z divizí. V roce 1995 v něm probíhaly nejen organizační, ale i personální změny s cílem dosáhnout vyrovnaného rozpočtu při zachování této historicky významné lokality jako kulturního střediska. Ředitelkou se stala paní Nora Jadrná-Kartousová a někdy v září 1995 byl touto funkcí pověřen pan Láníček. Ještě v květnovém čísle přinesl časopis KRÁLOVO POLE dost obsáhlou informaci o akcích pořádaných v Besedním domě, který byl označen za Kulturně společenské centrum Královopolské, a.s. Občané naší MČ zde byli informováni o zábavných akcích, výstavách, pořadech pro děti, vycházkách a kromě toho i o programu panoramatického kina Jadran. V následujících číslech časopisu pak tato pravidelná rubrika BESEDNÍ DŮM zmizela, třebaže v dubnovém čísle časopisu se ředitelka ještě vyslovovala pro zachování Besedního domu jako střediska kulturní činnosti i pro další působení dosavadních kroužků. Od září 1995 převzalo provoz kina Jadran Kulturní a informační centrum (KIC) města Brna, jež se ucházelo o toto kino ve výběrovém řízení vyhlášeném Královopolskou, a.s. Z rozhodnutí Zastupitelstva města Brna bylo KIC sloučeno k l. lednu 1995 se Správou městských kin a stalo se jejím právním nástupcem. Zájem KIC o kino Jadran byl veden následujícími třemi cíli, jejichž realizace měla vést k tomu, aby toto královopolské kino získalo znovu významné postavení mezi biografy v Brně: 1. Královo Pole musí vědět, že má své premiérové kino a Brno musí vědět, že má v Králově Poli opět premiérové kino. Toto kino patřilo dlouhá léta mezi brněnská premiérová kina a třebaže byla tato tradice přerušena, není vyloučena její obnova. KIC Brno k tomu mělo určité předpoklady i vzhledem ke své úzké spolupráci s nejvýznamnějšími distribučními filmovými společnostmi. 2. Mladí musí znovu objevit kina. Mládež nemusí sedět doma u televize, videa či počítače, má svůj "svět" a hospoda není optimální řešení, mohla by jít do kina. Z toho vyplývá, že by kino mělo být pro mládež finančně přístupné a svými tituly by se mělo stát "módou". 3. Starší člověk chodí rád do "svého" kina. Program pro starší obyvatele Králova Pole, kterých žila většina v "tradičních ulicích", by měl být pro ně stimulován jednak ekonomicky a samozřejmě i programově. Pro KIC Brno bylo zajištění těchto požadavků daleko jednodušší než pro soukromého provozovatele. Prvním - úvodním krokem na cestě "obrození" kina Jadran bylo uvedení celostátní premiéry amerického filmu "Procházka v oblacích" 19. října 1995. Touto větou končila v listopadovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE obsáhlá stať Jana Nováčka, vedoucího Centra kulturních služeb KIC. V květnu 1995 přinesl časopis článek, že se Královopolská strojírna stala soukromou firmou, když po dvou letech byla ukončena její privatizace. Vítězem výběrového řízení se stala s.r.o. KENAP, kterou vytvořilo devět členů vrcholového managementu Královopolské v čele s generálním ředitelem Ing. Zdeňkem Pánkem. Stalo se tak
61
rozhodnutím české vlády. Dále se psalo, že firma Kenap, s.r.o., kromě vytvoření dobrého sociálního a pracovního zázemí zaměstnanců bude pokračovat různými formami ve svém angažování při řešení problémů svého nejbližšího okolí i přilehlého regionu. Jako příklad se připomínalo provozování Besedního domu v Králově Poli, služby Cestovní kanceláře Královopolské a sponzorské akce směrované do zdravotnictví, školství, kultury a sportu. Potom však jako když utne a od letních měsíců 1995 bylo nové vedení Besedního domu stále méně nakloněno dalšímu provozování činnosti kroužků. Po prázdninách jejich členové již neměli k dispozici Malý sál (Nejedlého), který byl dlouhodobě pronajat. Narůstání potíží vedlo k tomu, že koncem roku 1995 přecházely kroužky za přispění Úřadu naší MČ pod hospodářské vedení KP (Královopolského) CENTRA kultury a vzdělávání na Palackého třídě č. 70. Jedním z těchto kroužků byl VSPT (Vojenský soubor písní a tanců) Jánošík, který se po rozdělení československé federace roku 1993 přejmenoval na Vojenský umělecký soubor (VUS) Ondráš. V roce 1994 získal charakter poloprofesionálního souboru a v posledních 5-ti letech (do září 1995) uskutečnil 879 různých vystoupení u nás i v zahraničí. Spolu s Folklórní nadací vojenského souboru Jánošík a Folklórním sdružením České republiky připravoval pod záštitou Zastupitelstva MČ Brno-Kr. Pole na neděli 24. září 1995 v 18.00 hod. v brněnském Mahenově divadle na Malinovského náměstí koncert lidových písní, hudby a tanců. Koncert byl věnován životnímu jubileu - sedmdesátinám Jaroslava Juráška, který byl déle než 20 let uměleckým vedoucím VSPT Jánošík a jeho pokračovatele VSU Ondráš. Předprodej vstupenek byl v Jaselských kasárnách na Štefánikově ulici naproti budovy Městské policie, kde měl své sídlo nový VUS Ondráš, nebo v Klubu VA (Vojenské akademie) na Šumavské č. 4. Pro velký zájem se konala dvě vystoupení, odpoledne i večer, a byla mimořádně úspěšná, jak bylo zřejmé i z tohoto hodnocení šéfredaktorky časopisu paní Jany Novotné v říjnovém čísle: Radostné umění předváděné v plném nasazení temperamentního mládí s jeho nezkrotným elánem i zjevným potěšením z tancování, muzicírování a zpívání mnohokráte strhlo zcela zaplněné hlediště k potlesku a ovacím. V prostorách Klubu Vojenské akademie na Šumavské č. 4 se scházelo dvakrát týdně na zkouškách přes 60 dětí DFS (Dětského folklórního souboru) Jánošíček, který byl založen v roce 1988. Sdružovaly se v něm děti od 6-ti do 15-ti let ve třech skupinách. Takzvaná přípravka byla určena pro začínající tanečníky a tanečnice, druhá skupina byla taneční a třetí tvořila dětská muzička. Repertoár souboru vycházel z lidových tradic slovenských regionů, ale měl v něm také písně a tance z Valašska. Vystoupení dětí Jánošíčka se konala na mnoha místech doma i v zahraničí. Soubor tančil a zpíval na různých dětských folklórních přehlídkách a festivalech. Pravidelně se zúčastňoval mezinárodních festivalů v Brně a jeho vystoupení mohli zhlédnout i účastníci národopisných slavností ve Strážnici. Každoročně v září a říjnu (též 1995) rozšiřoval soubor své řady a zájemci z řad dětí se mohli dostavit na konkurzy. Helfertovo orchestrální sdružení (HOS) soustřeďovalo amatérské i profesionální hudebníky se zájmem o nácvik a veřejnou produkci hudebních děl českých i světových skladatelů vážné hudby od baroka až po současnou tvorbu. Sdružení mělo dlouholetou tradici, když v příštím roce (1996) vzpomene již 90. výročí své činnosti. Vystřídalo se v něm několik generací hudebníků, mnoho instrumentálních sólistů i řada
62
dirigentů. Nynější dirigent prof. Adolf Veselý sdružení od roku l957.
vede toto orchestrální
Členové HOS mívali zkoušky každé pondělí od 18.00 do 21.00 hod. ve zkušební místnosti královopolského Besedního domu. V současné době (1995) prodělávalo sdružení generační krizi, a proto zvalo do svých řad zájemce o orchestrální hru, zejména do všech skupin smyčcových nástrojů. Příští veřejné vystoupení HOS bylo stanoveno na úterý 4. dubna 1995 a měla být na něm uvedena díla skladatelů Josefa Myslivečka, Karla Stamice a Petra Iljiče Čajkovského. Konalo se zmíněného dne v sále královopolského Besedního domu pod názvem "Slavnostní jarní koncert". Tyto a další informace poskytl čtenářům časopisu KRÁLOVO POLE v březnovém čísle organizační vedoucí Helfertova orchestrálního sdružení Jiří Klicnar. V prosinci 1995 působil při KP CENTRU, Palackého třída č. 70 také Pěvecký sbor LUMÍR, jehož činnost byla v celém předchozím období přímo bytostně spjata s Besedním domem od samého jeho vzniku. Vždyť mezi prvními dřevěnými objekty postavenými před 99-ti lety v roce 1896 byla rovněž "Lumírovna". Členové Lumíra uskutečnili svůj koncert v úterý 19. prosince 1995 v 19.00 hod. v sále Husova sboru na Botanické ulici č. 1 v Brně (KÚ Veveří a MČ Brno-střed). V programu koncertu zazněly nejen české vánoční koledy a píseň známé dvojice V + W (Voskovce a Wericha), ale i polyfonní skladby starších autorů, písně a melodie z muzikálu My Fair Lady, Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka a jako nejvýznamnější číslo Mše Wolfganga Amadea Mozarta. Mozartovu Mši zazpíval Lumír na Vánoce dvakrát v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Jezuitské ulici v Brně. Bylo to jednak o Štědrém dnu na půlnoční a hned následujícího dne 25. prosince v 10.00 hod. dopoledne. KP CENTRUM se ujalo též 50 členů Hádankářsko-křížovkářského kroužku Kabrňáci, který byl založen již roku 1924 a rozvíjel svou bohatou činnost mnoho let v Besedním domě. Na schůzkách, které se konaly dvakrát měsíčně, členové kroužku luštili a sestavovali kvízy, hádanky a křížovky. Dosáhli mnoha úspěchů na různých soutěžích u nás i v zahraničí. Déle než 30 let jsou organizátory brněnských hádankářských slavností, uspořádali rovněž 2. mistrovství světa v hádankách v Brně atd. Loni (1994) reprezentoval kroužek Kabrňáků naši republiku na mistrovství světa v Kolíně nad Rýnem v Německu, kde naše družstvo obhájilo světové prvenství. Letos koncem října 1995 byli 4 Kabrňáci v 7-mičlenném družstvu České republiky na 4. hádankářském mistrovství světa v rumunském Brašově. Z 15-ti států se umístili na 2. místě a v jednotlivcích byl 18-tiletý Kabrňák P. Vejchoda na 6. místě. Ještě většího úspěchu dosáhli členové Hádankářsko-křížovkářského kroužku Kabrňáci už koncem září 1995 v Polsku, kde se v Toruni konal Mezinárodní křížovkářský maratón. Jednotlivá 4-členná družstva z různých států měla za úkol po celých 24 hodin vytvářet křížovku na tajenku, jejíž znění bylo zadáno těsně před zahájením maratónu. I tu Českou republiku reprezentovali 4 Kabrňáci, kteří obsadili 1. místo, když sestavili křížovku dlouhou 24,85 metrů. O tomto všem informoval čtenáře na stránkách časopisu KRÁLOVO POLE představitel Kabrňáků Dr. Vítězslav Koudelka. Zmínil se též o dalších aktivitách členů kroužku, například i o zajímavé soutěži pro žáky a žákyně základních škol z naší MČ v luštění křížovek, osmisměrek a hádanek. Soutěž byla uspořádána ve spolupráci s Úřadem MČ Brno-Kr. Pole v dubnu 1995 a zapojilo se do ní 302 dětí, které vypracovaly a odeslaly správně vyplněné soutěžní kupóny.
63
Účastníci soutěže byli rozděleni do dvou věkových kategorií. Žáci do 10-ti let měli vyřešit aspoň 4 úkoly a žáci do 15-ti let 6 úkolů z celkového počtu 9-ti. Ze správných odpovědí pak bylo vylosováno 20 žáků a žákyň (po 10-ti z každé skupiny), kteří byli odměněni hezkými knižními a věcnými dárky. Losování výherců se konalo 18. května 1995 u příležitosti slavnostního přijetí nejlepších žáků základních škol panem starostou naší MČ Ing. Ivanem Kopečným. Z několika stati Jiřího Látala se čtenáři časopisu dovídali zajímavé informace o královopolském Šachovém klubu DURAS Besedního domu Královopolské, a.s., kterého se koncem roku 1995 také ujalo KP CENTRUM. Šachový klub byl založen v roce 1923 a brzy si získal dominantní postavení v celém brněnském šachovém dění. Za dobu svého působení se v klubu vystřídaly generace šachistů a mezi jeho členy byli třeba i dědeček a otec světového tenisty Ivana Lendla. V současné době (koncem roku 1995) měl Šachový klub DURAS 80 členů. Základní poslání šachové hry sice bylo a je rekreační, ale sám princip střetávání "bílého" s "černým" vede k soutěžení od nejnižší úrovně až po celostátní a mezinárodní soutěže. Obstát při nich předpokládalo věnovat se soustavné přípravě a výměně zkušeností, jakož i ověřování a prohlubování znalostí v konkrétních šachových partiích. Právě toto tvořilo hlavní náplň pravidelných hracích večerů klubu, jež byly po několik desetiletí až dosud konány v Besedním domě. Ve spolupráci s Úřadem naší MČ zorganizoval Šachový klub ve čtvrtek 16. února 1995 šachový turnaj žáků šesti brno-královopolských základních škol. Zúčastnilo se ho 45 reprezentantů těchto škol. Před zahájením, jež bylo stanoveno na 9.00 hod., přišel žáky do Malého sálu (Nejedlého) Besedního domu pozdravit pan starosta Ing. Ivan Kopečný. Potom zasedli mladí šachisté ke stolkům a pod dohledem zástupců Brněnského šachového svazu se ujali vedení svých střídavě bílých a černých "vojsk". Asi po 4 hodinách nekrvavého zápolení byly vyhlášeny tyto výsledky: V kategorii "starších" se umístili: --------------------------------------------------------l. Ibrmajer Michal, ZŠ Slovanské náměstí č. 2, který byl zároveň vyhlášen absolutním vítězem turnaje. 2. Hejna Dalibor, ZŠ Slovanské náměstí č. 2 3. Klusák Richard, ZŠ Kociánka č. 6 4. Slezák Ondřej, ZŠ Košinova č. 22 --------------------------------------------------------V kategorii "mladších" se umístili: --------------------------------------1. Herman Vít, ZŠ Košinova č. 22 2. Král Petr, ZŠ Botanická č. 70 3. Homoláč Daniel, ZŠ Botanická č. 70 4. Pulec Václav, ZŠ Botanická č. 70 --------------------------------------Zástupkyně starosty MČ Brno-Kr. Pole paní Ing. Marie Fialová potom předala všem výše uvedeným žákům knižní a věcné ceny poskytnuté Zastupitelstvem MČ. Absolutní vítěz obdržel navíc pohár, který byl věnován pro tento turnaj Besedním domem Královopolské, a.s. Velmi pozitivní odezva turnaje jak mezi jeho mladými účastníky, tak i mezi organizátory a hosty snad bude povzbuzením do další činnosti a povede v blízké budoucnosti k jeho neméně úspěšné repríze. A skutečně, již koncem roku 1995 byli všichni milovníci šachu v Králově Poli pozváni na "Vánoční šachový turnaj", který byl uspořádán 12. prosince v Ústavu sociální péče pro postiženou mládež na Kociánce č. 2. Přihlášení šachisté byli rozděleni do čtyř kategorií, a to:
64
mladší žáci (7 až 12 let), starší žáci (13 až a dospělí. Začátek turnaje byl stanoven na 13.00 hod. se předpokládalo ve 20.00 hod.
15 let), dorost a jeho ukončení
Dalším kroužkem, který měl svou základnu v Besedním domě již od svého vzniku v roce 1950, byl Klub filatelistů. V současnosti (březen 1995) měl 130 členů a byl třetí největší filatelistický klub na území města Brna. V klubu sice početně převažovali starší členové, ale slibnou perspektivu v budoucnosti zajišťovalo 21 členů do 18-ti let. Výbor klubu měl zájem na dalším rozšíření členské základny a uvítal by v jeho řadách další zájemce o filatelii ze všech věkových kategorií, zejména však mládež. Hlavním cílem Klubu filatelistů byla podpora svých členů v jejich ušlechtilém sběratelském úsilí, a to přísunem nových informací a dále předáváním znalostí od zkušených filatelistů. Každý 1. a 3. čtvrtek v měsíci v době od 15.00 do 17.00 hod. organizoval klub v Besedním domě výměnné schůzky svých členů s volným přístupem všech občanů, kteří se zajímali o filatelii. Příležitostnými výstavkami známek, burzami a přednáškami přispíval klub k propagaci filatelie i Besedního domu. Také Vlastivěný klub Mrštíkovy Pohádky máje (VK MPM) se během roku 1995 dostával do stále větších problémů, takže koncem roku využil nabídky na své ekonomické zastřešení v KP CENTRU na Palackého třídě č. 70. Svou činností VK MPM navazoval na Komité pro povznesení kraje Mrštíkovy Pohádky máje, jež vzniklo roku 1924 ve Veverských Knínicích a Ostrovačicích. Hlavním iniciátorem byl tehdy kníničský učitel Josef Dlabal, který zahájil rozsáhlou propagaci a popularizaci ostrovačické Podkomorské myslivny i dalších míst spjatých s románem Viléma Mrštíka "Pohádka máje". Později v roce 1930 se centrum tohoto Komité přesunulo do Brna, nejprve do kavárny Praha na Pražské (dnes Štefánikově) ulici č. 2 a po druhé světové válce do královopolského Besedního domu na Palackého třídě č. 39 (nyní 78). Poválečná aktivita vyvrcholila na jaře 1949 postavením a odhalením mramorové sochy Helenky, hlavní hrdinky Mrštíkova románu u myslivny Pod Komorou. Jak tato socha, jejímž autorem byl brněnský akademický sochař Emil Hlavica, tak objekt myslivny jsou historicky natolik významné, že byly pojaty do soupisu Památek Brna, vydaného v roce l989. Roku 1956 převzal štafetu od svých předchůdců Vlastivědný klub Mrštíkovy Pohádky máje při Závodním klubu ROH (Revolučního odborového hnutí) Královopolské strojírny. Zásluhou jeho členů byla na jaře 1967 odhalena na myslivně Pod Komorou pamětní deska a byla otevřena Helenčina světnička. Byly v ní soustředěny zajímavé fotografie i další materiály, které si mohou v turistické sezóně návštěvníci o víkendech prohlédnout. V květnu 1983 pak byla asi 750 metrů od myslivny slavnostně otevřena obnovená Helenčina Studánka. Kromě péče o tento areál Pohádky máje organizoval VK MPM Královopolské, a.s. pro své členy i další zájemce přednášky s barevnými diapozitivy, dále vlastivědné vycházky a též zájezdy za poznáním krás naší vlasti i našich sousedů. Výbor klubu má v úmyslu v této činnosti pokračovat a dále ji rozvíjet. K tomu však je nutno rozšířit řady členů klubu o mladší a fyzicky zdatnější členy, a proto se v květnovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE obrátil na všechny, kdo by měli zájem a chtěli pomoci, s výzvou: Přátelé, přijďte mezi nás!
65
PLES A ERBOVNÍ SLAVNOSTI Reprezentační ples Králova Pole v pořadí už III. byl Úřadem MČ Brno-Kr. Pole a KP Centrem kultury a vzdělávání uspořádán v roce 1995 v KD Semilasso z pátku 9. na sobotu 10. března od 20.00 do 02.00 hod. Sál byl otevřen od 19.15 hod a shromažďujícím se účastníkům vyhrávala reprodukovaná hudba. V pozadí nad pódiem byla zavěšena velká skleněná kytice a v pravém rohu sálu byly vystaveny ceny do tomboly. K tanci hrál Senior swing band Brno. Po slavnostním zahájení plesu královopolským starostou Ing. Ivanem Kopečným přišly mladičké dlouhonohé mažoretky v červených holínkách, aby předvedly své půvabné umění. Podskaláci z Troubska zatančili Moravskou besedu a v taneční ukázce se mohli hosté plesu potěšit pohledem na kankán. Dobrou zábavu a tanec zpestřila rovněž vystoupení zpěváka Karla Černocha a zpěvačky Marie Rottrové. Před půlnocí byla vylosována bohatá tombola. Organizátoři plesu - Zastupitelstvo MČ Brno-Kr. Pole a KP Centrum, poděkovali všem dále uvedeným sponzorům, kteří přispěli finančními částkami nebo dary do tomboly k dobré zábavě a spokojenosti všech přítomných na tomto III. reprezentačním plesu: AGER, s.r.o., Antonínská 18 (KÚ Veveří) a Tábor 46d ARIES Brno, s.r.o., Královka 16 (KÚ Řečkovice) AUTO Balvin, s.r.o., Palackého třída 73 Bartákovo knihkupectví, Jungmannova 6 B.E.I.S.-Maršálek, elektroinstalační servis, Veveří 43 (KÚ Veveří) BRASED EUROTEXTIL, Marie Pujmanové 12 (KÚ Pisárky) Cukrárna CYRILKA, Palackého třída 97 DICO barvy laky, Palackého třída 16 EFFECT - bižuterie, Palackého třída 48 FOTO-KINO Kulka, Palackého třída 62 Galerie DARJA, Berkova 99 HODINY-KLENOTY Klubal, Palackého třída 39 INVESTPROJEKT, v.o.s., Špitálka 16 (KÚ Trnitá) Instalatérství Anýž, Uprkova 3 (KÚ Řečkovice) Janča Radomil, výroba krbů-zámečnictví, Skácelova 20 Mareček, stavebně inženýrská činnost, Rostislavovo náměstí 2 MAXI-ELEKTRONIK, v.o.s., Husitská 11 MITTAG, s.r.o., pozemní a průmyslové stavitelství, Chaloupkova 3 OPTIK VIZUEL, Palackého třída 62 Pivovary a sodovkárny Brno, a.s., Hlinky 12 (KÚ Staré Brno) PND, s.r.o., montáž sdělov. zařízení, Ukrajinská 21 (KÚ Bohunice) POŽÁREK-DISTILLERY COMPANY, Kollárova 5 PRAMEN Brněnka, Slovinská 1 ROC, s.r.o., Cukrárna-Bistro, Tererova 12 Řikovský Libor, Provazníkova 14 (KÚ Černá Pole) STAVOMAX, s.r.o., Košinova 30 Šimek-správa nemovitostí, Poděbradova 58 Šoustalová Jarmila, Královopolská tržnice, Josefy Faimonové 9 (KÚ Líšeň) TREND Present Torday, Metodějova 7
66
WESTA Vozáry a Dufek, Palackého třída 17 ZELLIMO, s.r.o., Metodějova 3 Již 5. ročník ERBOVNÍCH SLAVNOSTÍ města Králova Pole pořádalo Zastupitelstvo naší MČ v sobotu 9. září 1995 na Slovanském náměstí a v jeho okolí od 10.00 hod. dopoledne až do 21.00 hod. večer. Garantem příprav i průběhu slavností bylo KP Centrum kultury a vzdělávání na Palackého třídě 70, které připravilo bohatý a pestrý program. Původně to nevypadalo příliš nadějně, neboť skoro celý pátek pršelo, ale v sobotu ráno nebe zmodralo a dokonce vysvitlo i sluníčko. Na hlavním pódiu "Pod topoly" program moderovali František Mazal a Ivona Mácová. Po fanfárách a vystoupení mažoretek Erbovní slavnosti zahájil krátkým projevem starosta MČ pan Ing. Ivan Kopečný. Dopolední program zde vyplnila dětská vystoupení připravená Základní uměleckou školou. Odpolední program zahájily opět mažoretky, následovala různá dramatická, taneční i hudební vystoupení, dále módní přehlídka oděvů z kůže a posléze oblíbená dechovka MORAVĚNKA s lidovým vypravěčem a zpěváky. Bylo zde rovněž provedeno vyhodnocení sportovních soutěží a odměnění vítězů věcnými cenami. Na malém pódiu v Parku mohli diváci zhlédnout přehlídku oděvů pro volný čas, hrátky s dětmi, písničky, soutěže, vystoupení skupin historického šermu atd. Současně na jiných místech parku dováděly děti na nafukovacím hradu, účastnily se skautských her a využívaly možností koupit si hračky nebo různé sladkosti ve stáncích. Mnozí z nejmenších účastníků také soutěžili v různých hrách na blízkém sokolském hřišti na Srbské ulici č. 4. S mimořádným zájmem jak závodníků tak i přihlížejících se setkal už tradiční "Běh Královým Polem", který se stal neoddělitelnou součástí Erbovních slavností. Závod se běžel ve všech kategoriích od žactva, přes dorost a příchozí závodníky, až po hlavní závod elitních běžců na okruhu Slovanského náměstí, který měří 500 metrů. Délky tratí byly stanoveny podle věku a trénovanosti. Trať 1.500 m (3 okruhy) absolvovaly mladší žákyně (narozené do 1982), trať 2.000 m (4 okruhy) starší žákyně (1980-1981), jakož i mladší a také starší žáci. Trať 4.000 m (8 okruhů) byla jak pro dorostence, tak pro dorostenky (1978-1979) a trať 10.000 m (20 okruhů) byla jednak pro dospělé běžce (1977 a starší) a jednak pro vybrané zkušené domácí i zahraniční závodníky (1975 a starší). Běh byl organizován formou corridy, což znamenalo, že pokud vedoucí závodník předběhl některého ze soupeřů o jedno kolo, byl tento předběhnutý běžec povinen ze závodu odstoupit. Žactvo se mohlo zúčastnit závodu bez zaplacení startovného, které činilo u dorostu a dospělých příchozích 30,- Kč, u elitní kategorie 60,- Kč a u zahraničních účastníků 150,- Kč. Zájemci o účast v běhu elitní kategorie byli povinni poslat písemnou přihlášku řediteli závodu Jiřímu Sequentovi z klubu ARC Brno nejpozději do konce srpna 1995. Všichni ostatní závodníci se měli přihlásit nejpozději hodinu před startem. Závody se konaly za pěkného slunečného počasí a celkem se jich zúčastnilo 152 běžců a běžkyň. Starty jednotlivých kategorií byly naplánovány v době mezi 11.00 a 12.00 hod. Závodní kancelář byla otevřena od 9.00 hod. v nedaleké královopolské Sokolovně. První tři běžci z elitní kategorie byli odměněni finančními cenami a vítězové ostatních kategorií dostali hodnotné věcné ceny. Pro všechny závodníky byla kromě toho připravena bohatá tombola. Závodům přihlíželo několik set diváků - účastníků Erbovních slavností, kteří běžce hlasitě povzbuzovali k co nejlepším výkonům.
67
V jednotlivých kategoriích zvítězili: ------------------------------------------------------Mladší žáci Oldřich Pátek ATC Žďár Mladší žákyně Vlasta Navrátilová ARC Brno Starší žáci Radim Smutný Gera Drnovice Starší žákyně Mirka Knapková ARC Brno Dorostenci Ivo Přikryl ARC Brno Dorostenky Petra Novotná ARC Brno Příchozí muži Petr Nožička AC Dukovany Příchozí ženy Petra Drajzajtlová AK Olomouc Elita 1. Thnotov Ivan Bulharsko 2. Veselý Petr AK Kroměříž 3. Soukup Radek AC Poldi Kladno -------------------------------------------------------Průběh běžeckých závodů kolem Slovanského náměstí zaznamenala firma KABEL PLUS Jižní Morava, a.s. na videozáběrech, z nichž jednak sestavila asi čtvrthodinový videopořad nazvaný "Erbovní slavnosti Královo Pole 1995" a na druhé kazetě zachytila ještě další videozáběry v rozsahu asi 50 minut, které mohou v budoucnu posloužit jako velmi dobrý studijní materiál. Komentovaný videopořad se snažil podat průřez celým průběhem 5. Erbovních slavností od jejich zahájení až po večerní setkání konané od 19.00 hod. v obřadní síni a přilehlých prostorách budovy Úřadu MČ Brno-Kr. Pole na rohu Husitské ulice č. 1 a Palackého třídy č. 59. O velmi zdařilý průběh slavností se zasloužili nejen všichni jejich organizátoři a účinkující, ale též bezmála šedesát sponzorů, jejichž seznam byl otištěn na titulní stránce říjnového čísla časopisu. Byli to: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
AGER, s.r.o., Tábor č. 46d, Brno ALTA, a.s., Palackého třída č. 87, Brno ARIES Brno, spol.s r.o., Královka č. 16, Brno (KÚ Řečkovice) AUTO Balvin, s.r.o., Palackého třída č. 73, Brno Autodoprava Kubica, Mojmírovo náměstí č. 18, Brno BARTOŇ-kožená galanterie, Palackého třída č. 52, Brno Buriánová Jana, Popovice č. 77 (o. Brno-venkov) COOP BANKA, a.s., Benešova č. 14, Brno (KÚ Brno město) Cukrárna CYRILKA, Palackého třída č. 97, Brno Čech a spol., Kovo-elektro, Mojmírovo náměstí č. 7, Brno DIPRO, obklady-dlažba, Chodská č. 15, Brno DrIng Snack Bar, Slovanské náměstí 1, Brno DURATHERM, Veveří č. 109, Brno (KÚ Veveří) ECOTECHNICK, s.r.o., Starobrněnská č. 12, Brno (KÚ Brno město) Foto-kino Kulka, Palackého třída č. 62, Brno GARDEN STUDIO, Palackého třída č. 13, Brno Hair club Š. Tesaříkové, Malátova č. 12 Kmart, Brno H-Studio, Bezručova č. 634, Šlapanice u Brna (o. Brno-venkov) Hodiny-Klenoty Klubal, Palackého třída č. 39, Brno Hotel Merkur, Rostislavovo náměstí č. 7/9, Brno Instalatérství Anýž, Uprkova č. 3, Brno (KÚ Řečkovice) IZOLSERVIS, s.r.o., Srbská č. 53, Brno JAVA, s.r.o., Cacovická č. 16, Brno (KÚ Husovice) Jungová Liana, Slovanské náměstí č. 1, Brno JUVENTUS CLUB, Pionýrská č. 7, Brno KARTT, spol. s r.o., Palackého třída č. 91, Brno KD data, s.r.o., Sportovní č. 3, Brno Kremerová Jarmila, Božetěchova č. 3, Brno Maršálek Richard, Veveří č. 43, Brno (KÚ Veveří) MEDIUS, r.a., Filkukova č. 10, Brno (KÚ Řečkovice)
68
31. MITTAG, spol. s r.o.,pozemní a průmyslové stavitelství, Chaloupkova č. 3, Brno 32. MOS, a.s., Herčíkova č. 1a, Brno 33. OPTIK Visuel, Palackého třída č. 62, Brno 34. ORIENT CLUB, Božetěchova č. 1, Brno 35. Pepsi-Cola, s.r.o., Brno-Chrlice, Obilní ulice (KÚ Chrlice) 36. Pivovary a sodovkárny Brno, a.s., MERI, Palackého třída č. 77 37. Pokorný František, s.r.o., Husitská č. 6, Brno 38. Požárek-Distillery Company inc., Kollárova č. 5, Brno 39. PRAMEN BRNĚNKA, Slovinská č. 1, Brno 40. RAPO Brno, s.r.o., Palackého třída č. 163, Brno 41. RENAULT Opportunity, Nováčkova č. 27, Brno (KÚ Husovice) 42. Restaurace "Na Devadesátce", Skácelova č. 28, Brno 43. Restaurace Zagreb, Palackého třída č. 162, Brno 44. RIVAL - Valent, Rígl - klempířské práce, izolace střech, telefon 74 95 8l, 77 57 87, Brno (?) 45. ROSTA, s.r.o., Staňkova č. 41, Brno 46. Říkovský Libor, Královopolská tržnice, Brno 47. Sadovnictví, s.r.o., Kociánka, Brno 48. SAKO, ekologicky tříděný odpad, Brno (?) 49. SNIP and CO, s.r.o., Špitálka č. 41, Brno (KÚ Trnitá) 50. STAROBRNĚNSKÁ PIVNICE, Šumavská 29a, Brno 51. STAVOMAX, spol.s r.o., Košinova č. 30, Brno 52. Šimek Roman, Božetěchova č. 1, Brno 53. Šoustalová Jarmila, Královopolská tržnice, Josefy Faimonové č. 9, Brno (KÚ Líšeň) 54. TREND PRESENT, s.r.o., - interiéry, Metodějova č. 7, Brno 55. TRIDIS, s.r.o., Palackého třída č. 5, Brno 56. VIDEOSAT, Staňkova č. 19, Brno 57. Vydra Jaroslav - elektroservis, Lýskova č. 5, Brno (KÚ Bystrc) 58. WESTA Brno, s.r.o., Křenová č. 56, Brno (KÚ Trnitá) 59. ZELEŇ MĚSTA BRNA, Údolní č. 5, Brno (KÚ Brno město)
69
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Naše životní prostředí bylo vytvářeno vývojem přírodních podmínek od dávných prvohor až po dnešek. Bylo tomu tak i na území naší MČ, kde je možno nalézt horniny různého stáří i složení. Lidská společnost však ve svém historickém vývoji postupně stále více zasahovala do přírody, kterou měnila někdy k lepšímu, ale jindy k horšímu. Zajímavý článek na toto téma nazvaný "Některé geologické a geografické zvláštnosti Králova Pole" napsal Doc. RNDr. Jan Šupka a časopis KRÁLOVO POLE ho uveřejnil ve svém říjnovém čísle. Dnes (1995) je možno pozorovat staré hlubinné vyvřelé horniny, jež byly vytvořeny už v prvohorách, například na skalách za ulicemi Myslínovou a Fibichovou naproti královopolskému nádraží, nad hřbitovem a v "Zamilovaném hájku". Jde o načervenalou horninu žulového typu zvanou granodiorit, který místy přechází v diorit. V několika lomech se tu těžila již koncem 19. století jako vhodný stavební materiál. V lomu za královopolským hřbitovem, kde je nyní kynologické cvičiště, byla rozsáhlá těžba za druhé světové války i v letech po válce, kdy se vytěžený kámen používal pro stavbu nové železnice Brno - Havlíčkův Brod. Kámen se přepravoval malou železnicí z lomu přímo na staveniště do prostoru nynějšího nádraží, kde býval dříve velký rybník. Na povrchu je tato hornina velmi navětralá, postupně se rozpadá a vzniká z ní štěrk i písek. Její další těžba však nebyla rentabilní, takže byla zcela zastavena. Padajícími kameny a sesuvy půdy ohrožovala tato hornina domy na Myslínově ulici a tento havarijní stav byl Úřad MČ Brno-Královo Pole nucen v roce 1992 řešit poměrně nákladným zpevněním uvedené lokality. Za hřbitovem a "Zamilovaným hájkem" bývaly dva velké písečníky, jež oddělovaly ostrovy hlubinné vyvřeliny od jejího jádra. Když nemělo město Brno v poválečných letech kam odvážet nadměrná množství odpadu, byly za vhodné místo řízené skládky vybrány i královopolské písečníky. Byly zavezeny a téměř už 20 let neexistují. Lidskou činností tak na jejich místě vznikl většinou zalesněný nový reliéf. Staré písečníky zůstávají dnes již pouze ve vzpomínkách starší generace, případně v dobové dokumentaci. Ovšem i tyto písečníky začaly vznikat jako důsledky zásahu lidí, kteří zde od 90-tých let 19. století až do 50-tých let 20. století intenzívně těžili kvalitní písky používané pro stavební účely, hlavně na výrobu betonu. V těchto sedimentech bylo možno nalézt i zuby žraloka a pozůstatky dalších živočichů, kteří žili v někdejších teplých mořích. Na píscích a štěrcích byly několikametrové vrstvy jílů a slínů a na nich až pětimetrové vrstvy větrem naváté spraše. V těchto vrstvách jílů a spraší bylo vyhloubeno několik "slůjí", které sloužily jako provizorní obydlí pro ty nejchudší. Někdy ve 40-tých letech 20. století po velkých deštích došlo k zavalení některých z nich a přitom dva z jejich obyvatel zahynuli. Také v minulosti malebný potok Ponávka dnes již neexistuje. Protékal krásnými loukami kolem známé Lázničkovy hospody, podél staré
70
trati "Tišnovky" a napájel několik rybníků. Největší z nich býval na místě současného (1995) nádraží (Brno-)Královo Pole. Kdysi v něm bývalo i velké koupaliště pro tehdejší "C. a k. kadetní školu", jež byla umístěna v někdejším kartuziánském klášteře, kde má nyní prostory elektrofakulta VUT (Vysokého učení technického) v Brně. Dnes už všechny rybníky zmizely a změnil se celý ráz krajiny. Silně znečištěná Ponávka teče umělým korytem, které se na konci Myslínovy ulice pod Kotlůvkem ztrácí v kanálu. Po několika kilometrech v podzemí ústí potok na povrchu, aby dodal své vody řece Svitavě. Tvářnost životního prostředí Králova Pole se mění den ze dne a lze pouze doufat, že všechny změny budou jen ku prospěchu jeho občanů. Na severovýchodě naší MČ v katastru Sadová obtéká Zaječí horu obloukovitě Zaječí potok. Teče mělkým údolím, jehož svahy i údolní niva jsou porostlé různými dřevinami (v nivě převážně olše) a na jaře tu rozkvétají rozmanité rostliny (sasanka hajní, orsej jarní aj.). Na potoce jsou tři rybníčky. Voda je zde čistá a teče přirozeným korytem. Končí však slepě, když se v něm posléze ztrácí. V Zaječím potoce žijí zajímaví živočichové a v rybníčcích najdeme nejen rostlinstvo, nýbrž i řadu druhů živočichů typických pro stojaté vody (červy, plže, korýše i vodní hmyz). Tato fakta uvedl ve své poznámce odevzdané do tisku koncem roku 1995 Evžen Wohlgemuth a v jejím závěru vyslovil názor, že by si údolí Zaječího potoka zasluhovalo vzhledem ke své přírodní zachovalosti náležitou ochranu. Jde o území o ploše něco přes 3 hektary, které bylo uvedeno již roku 1991 v seznamu chráněných lokalit s návrhem považovat údolí za chráněný přírodní výtvor (viz číslo časopisu KRÁLOVO POLE z listopadu 1991). Seznam byl vypracován na Odboru životního prostředí města Brna a z naší MČ v něm byly uvedeny ještě tyto tři další chráněné lokality označené za vybrané krajinné prvky: Arboretum Vysoké školy zemědělské (nyní Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity) na katastrálním území Ponava, dále Sady národního odboje – Šelepova (rovněž na KÚ Ponava) a konečně Park na Slovanském náměstí (KÚ Královo Pole). Zvláště poslední dva jmenované vybrané krajinné prvky byly sadovnicky upravovány, a tak se dostáváme k problematice údržby veřejné zeleně. V naší MČ Brno-Kr. Pole se o zeleň staraly tři firmy podle těchto okrsků: Okrsek č. 1 - oblast mezi ulicemi Husitskou, Slovanským náměstím, Skácelovou, Královopolskou, Hradeckou, (? Jana Babáka, Táborem, Kouniicovou), Hrnčířskou, Štefánkovou a Palackého třídou - firma: Zeleň města Brna, středisko Božetěchův sad, vedoucí paní Nedorostová. Okrsek č. 2 - oblast mezi ulicemi Palackého třídou a Hradeckou radiálou až k hranicím s okrskem č. l, včetně sídliště Herčíkova ulice apod. - firma: Sadovnictví, s.r.o., Kociánka, vedoucí pan Ing. Hojač. Okrsek č. 3 - oblast mezi ulicemi Palackého třídou, (? Hradeckou radiálou), Budovcovou (má být patrně prodlouženou Sportovní), Křižíkovou, Lesnickou (správně třídou Generála Píky), Drobného, (? Pionýrskou a Štefánikovou) - firma: PARK, v.o.s., Brno, vedoucí pan Mergenthal. Uvedené firmy byly řízeny a kontrolovány Odborem živnostenským a veřejných služeb Úřadu MČ Brno-Královo Pole. Občané pak měli možnost uplatnit své podněty, připomínky a požadavky u vedoucí odboru paní Ing. Dagmary Malé, která napsala a uveřejnila výšeuvedenou informaci v čísle Časopisu KRÁLOVO POLE ze září 1995. V
tomtéž čísle
byl otištěn
71
i další
její velmi zajímavý článek.
Reagovala v něm na dopis dvacetileté královopolské občanky, která oznámila, že svou nepozorností poškodila osobním autem strom na jedné z ulic Králova Pole. Současně prosila o posouzení a stanovení výše škody, kterou by chtěla uhradit. Přitom šlo o strom v jiné ulici, než sama bydlela. Vedoucí odboru nejen poděkovala nejmenované pisatelce za její přístup k ochraně životního prostředí, ale konfrontovala její počínání s četnými případy, kdy lidé přímo systematicky stromy ničili, protože jim třeba stínily, dělaly nepořádek spadaným listím apod. Cena vzrostlých vysazovaných stromů se přitom pohybovala od 5.000,- Kč do 10.000,- Kč (za jeden). V další zprávě pak kladně ocenila výsadbu vzrostlého stromu na Kosmově ulici v exponované lokalitě Semilasso - terminál nádraží (Brno-)Královo Pole firmou MEDIUS, jež měla své sídlo na Filkukově ulici v Řečkovicích. Došlo k tomu v listopadu 1995 na základě poskytnutého sponzorského daru naší městské části vázaného právě pro tento účel dalšího zlepšení životního prostředí v Králově Poli. Ing. D. Malá jako vedoucí odboru firmě MEDIUS poděkovala a vyjádřila přesvědčení, že to nebude ojedinělý případ. Pokud by byl zájem dalších podnikatelských firem o tento způsob angažovanosti, nabídla možnost poskytnutí potřebných informací. Do této kapitoly patří rovněž zajímavý materiál, který v březnovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE uveřejnila tajemnice Komise životního prostředí a pracovnice Úřadu naší MČ Ing. Jana Illeová. Byl věnován uskutečňování "Programu ozdravění ovzduší" na teritoriu MČ Brno-Kr. Pole. Program byl vyhlášen vládou České republiky v roce 1994 s cílem zlepšit kvalitu ovzduší měst a obcí, a to především náhradou pevných paliv (hnědého uhlí, briket, uhelných kalů apod.) plynem, elektřinou nebo jiným ekologickým zdrojem energie. Týkalo se to hlavně lokálního vytápění bytů a energetických zařízení do 50 MW (megawattů). Podmínky realizování tohoto programu upravovala novela zákona č. 500/94 Sb. a v jejich rámci bylo možno získat ze Státního fondu životního prostředí finanční podporu na zavedení nového ekologického vytápění. Podpora formou finanční dotace mohla být schválena až do výše 40 % celkových nákladů, maximálně však částka 25.000,- Kč. Další možností byla půjčka až do výše 70 % všech nákladů. Dotace mohly být poskytnuty právnickým i fyzickým osobám na vytápění bytů a ohřev vody až do výkonu 200 kw (kilowattů). V prvním kole bylo nutno se k tomuto programu přihlásit. Žádosti o poskytnutí podpory bylo možno zaslat nebo osobně předat na Úřadu naší MČ (odbor živnostenský a veřejných služeb, referát ovzduší) do 20. března 1995. Každý žadatel byl povinen uvést: 1) adresu, 2) druh a roční spotřebu původního paliva, 3) výkon a typ nově instalovaného spotřebiče, 4) počet vytápěných jednotek 5) výši nákladů na realizaci, 6) požadovanou výši finanční podpory formou dotace nebo půjčky a 7) datum zahájení a dokončení (i předpokládané) akce. Podpory ze Státního fondu životního prostředí měly být na jednotlivé akce poskytovány s kolaudačním rozhodnutím nebo s obdobným dokladem vydaným v době od 7. července 1994 do konce roku 1997. Jako vyhovující doklad bylo možno též předložit revizní zprávu, vyjádření elektrozávodu aj. Další informace a pokyny všem zájemcům mohla poskytnout autorka tohoto materiálu Ing. Jana Illeová, pracovnice ÚMČ Brno-Kr. Pole na telefonu č. 4132 1266, klapka 231.
72
S životním prostředím souvisel do značné míry i chov psů v bytech, který pro celou oblast Brna upravovala Vyhláška městského Magistrátu č. 12 z roku 1993. Všichni občané, kteří měli psa přihlášeného v evidenci na Úřadu naší MČ, obdrželi v roce 1995 podrobný písemný materiál o svých právech a povinnostech. Ze zprávy tiskového mluvčího brněnské Městské policie Mgr. Víta Cvrčka, jež byla otištěna v zářijovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE, však bylo zřejmé, že ne každý z královopolských "pejskařů" ustanovení této vyhlášky dodržoval. Mnoha z nich jakoby nic neříkal 3. bod IV. článku zmíněné vyhlášky č. 12/93, který ukládal chovatelům psů při vodění zvířete na veřejné prostranství nosit prostředky k odstranění případného znečištění. Přesto se však během roku 1995 ukazovalo pomalé zlepšení. Jestliže v dubnu zjistili městští strážníci při kontrolách prohřešky u celé třetiny pejskařů, při ranní kontrole 31. července na ulicích Šelepova, Kounicova, Tábor, Kartouzská, Chodská a Slovanské náměstí přišla policie u 28-ti kontrolovaných majitelů psů pouze na jediný přestupek (nepřihlášený pes).
73
KRIMINALITA Od počátku roku 1995 zaznamenávali policisté Obvodního oddělení policie ČR (České republiky) v Brně-Králově Poli na Malátově ulici č. 3 signály o stabilizaci kriminality a dokonce o jejím mírném snížení proti předchozí době. Avšak přesto už v 1. čtvrtletí 1995 zaevidovali celkem 502 trestných činů. Jako pozitivní bylo možno hodnotit zejména vyšší procento objasněných případů. Bližší rozbor umožnil konstatovat, že i nadále převažovaly majetkové delikty, zatímco v oblasti násilné či mravnostní kriminality byla situace v podstatě stabilizována. K uvedenému počtu trestných činů došlo v celém policejním obvodu, který kromě MČ Brno-Kr. Pole ještě zahrnoval Řečkovice, Medlánky, Mokrou Horu, Ořešín, Ivanovice, Útěchov, Jehnice a přilehlé chatové oblasti. V samotné naší MČ bylo spácháno 363 trestných činů, z nichž bylo nejvíce vloupání do motorových vozidel (92 případů) a krádeží motorových vozidel (53 případů). Naproti tomu zde bylo evidováno pouze 12 kapesních krádeží (hlavně v tramvajích), 10 vloupání do bytů a 7 vloupání do prodejen. Kromě boje s trestnou činností plnili policisté ČR i další úkoly, a to hlavně v oblasti dohledu nad veřejným pořádkem i dopravou. Dále pomáhali též soudům, finančním orgánům apod. při doručování písemností nebo při předvádění osob, které neplnily dostatečně své povinnosti. Značné nasazení policejních sil si v současnosti (1995) vyžadovalo konání sportovních akcí, například při zápasech v kopané na Stadionu FC Boby Brno i při hokejových utkáních. Vážnější byl incident při fotbalovém zápase se Slávií Praha, kdy došlo ke zranění osob i k poškození majetku. Případu byly věnovány podrobné komentáře ve sdělovacích prostředcích. Jinak se dařilo zajistit v naší MČ veřejný pořádek v úzké součinnosti se strážníky brněnské Městské policie. Její služebna byla v Králově Poli na Husitské ulici č. 1, kde v roce 1995 sloužilo 27 městských policistů (22 mužů a 5 žen). V naší MČ na Štefánikově ulici č. 43 měla Městská policie své středisko pro celé Brno, kam mohli občané v případě potřeby telefonovat na linku "tísňového volání". Městští strážníci řešili hlavně dopravní i jiné přestupky, dbali o čistotu a pořádek v ulicích, zadržovali pachatele různých trestných činů a zabraňovali jim v další nekalé činnosti. Zabývali se též veřejně prospěšnými akcemi pro občany a prevencí proti kriminalitě: evidovali jízdní kola a chystali akce ve školách i na letních táborech. Učili tam děti sebeobraně, chování na křižovatkách, právnímu povědomí a pro zpestření jim demonstrovali svou výzbroj, pustili třeba majáček na autě apod. Také činnost Policie ČR se v poslední době dále stabilizovala. Zlepšovalo se její materiální vybavení a využívání výpočetní techniky přímo na obvodním oddělení v Králově Poli, jakož i personální složení postupným doplňováním o mladé policisty z rezortních škol. Královopolský velitel policie ČR Mgr. Zdeněk Bartoš mohl v závěru své zprávy uveřejněné v červencovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE oprávněně
74
konstatovat, že toto všechno skýtalo předpoklady k dalšímu zkvalitnění práce a popřát svému nástupci majoru Janu Svobodovi ještě lepší výsledky. Ve stejném čísle časopisu oznamovala Policie ČR, že v týdnu od středy 31. května do středy 7. června 1995 došlo v Králově Poli k sedmi závažným trestným činům a neštěstím. Vinou špatného technologického postupu při výkopových pracích byli zasypáni tří pracovníci firmy Svítil Brno, dále byla spáchána vloupání, krádeže, dvě znásilnění a rovněž byl založen požár v prostorách KP Centra. Přitom se dvakrát střílelo, i když zatím jen varovně a v sebeobraně. Občané byli zároveň upozorňováni na nebezpečí časté trestné Činnosti v dopravních prostředcích, kdy šlo hlavně o krádeže z kapes i z dámských kabelek. Nejfrekventovanější však byly krádeže motorových vozidel a množily se krádeže jízdních kol. Proto Policie ČR žádala občany o spolupráci a o řádné zajištění jejich majetku, zvláště v průběhu blížící se rekreační a prázdninové sezóny. V pátek 30. června 1995 se v budově Úřadu naší MČ konalo setkání představitelů Policie ČR i Městské policie v Králově Poli se starostou Ing. Ivanem Kopečným. Přítomni byli také starostové dalších brněnských MČ (Řečkovice a Mokrá Hora, Medlánky, Útěchov a Ivanovice), jakož i zástupci přestupkových a bezpečnostních komisí. Předmětem jednání byla informace a rozprava o novele k Zákonu č. 200/90 Sb. o přestupcích, jež nabyla platnosti dnem l. června 1995. Jako první promluvil nový vedoucí(velitel) OOP (Obvodního oddělení policie) ČR v Králově Poli major Jan Svoboda o změnách, které tato novela přinášela a jak by se měly tyto změny promítnout nejen v práci policie, nýbrž i v činnosti úřadů jednotlivých MČ. Přestupky limitované způsobenou škodou nebo délkou pracovní neschopnosti (ublížení na zdraví, proti majetku, bezpečnosti silničního provozu či dobrému občanskému soužití apod.) by sice měla policie i nadále evidovat, provádět základní šetření a zajišťovat podezřelé osoby, ale pak už předávat jednotlivé případy správnímu orgánu formou oznámení. Všechno ostatní už by záleželo na přestupkové komisi příslušného úřadu MČ. Tam by se provádělo veškeré důkazní řízení, výslechy zúčastněných stran, stanovení odpovědnosti za přestupek a určení postihu. Novela také upravovala pokutový sazebník a podle ní by měli delikventi zaplatit na blokových i dalších pokutách v průměru dvojnásobně vysoké částky. V následující debatě bylo též konstatováno, že v posledních třech měsících (1995) stoupla objasněnost kriminálních případů na území OOP ČR Královo Pole z 18 % na téměř 25 %, když bylo každý měsíc předvedeno průměrně 92 delikventů. Středisko jízdní policie a psovodů se začalo zřizovat v Medlánkách, ale s pravidelnými hlídkami policistů na koních v Králově Poli zatím počítat nelze. Pracovnice úseku přestupků na právním oddělení Úřadu naší MČ paní Dagmar Srněnská vypracovala o této novele obsáhlou informační stať, kterou přinesl časopis KRÁLOVO POLE ve svém lednovém čísle, jehož uzávěrka byla 15. prosince 1995. Novela byla publikována jako Zákon č. 82/95 Sb. K odpovědnosti za přestupek stačilo i zavinění z nedbalosti, pokud zákon nestanovil úmyslné zavinění. Přestupková komise proto nemohla brát v úvahu časté argumenty občanů, že se přestupku dopustili z neznalosti, nevědomosti apod. Laicky řečeno: "Neznalost zákonů neomlouvá".
kdo
Dále byly podrobně objasňovány přestupky, jichž se dopouštěli ti, uváděli neúplná nebo nesprávná fakta, či je vůbec zamlčovali.
75
Pozornost byla věnována též přestupkům proti majetku, když si někdo přisvojil cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby. Při prokázaném přestupku občanovi, mu správní orgán mohl uložit "pouze sankci", a to buď nepeněžitou, tj. napomenutí, nebo peněžitou, tj. až do výše, kterou dovoloval zákon. Tato peněžitá pokuta byla příjmem obce a v žádném případě ji pachatel přestupku neplatil postiženému či poškozenému. Žádosti občanů po dosažení morální či peněžité satisfakce nemohly být přestupkovou a bezpečnostní komisí řešeny. Komise k tomu neměly pravomoc a nemohly působit na pachatele přestupku, aby se postiženému omluvil, nebo aby mu zaplatil požadovanou částku jako odškodnění. Na tyto skutečnosti bylo pamatováno v příslušných ustanoveních platného Občanského zákoníku. Několikrát se na stránkách časopisu KRÁLOVO POLE také upozorňovalo na různé jiné formy trestné činnosti. V zářijovém čísle to bylo opakované vykrádání zařízení veřejného osvětlení. Šlo o vybavení rozvodných skříní a patic u dvířek stožárů pouličního osvětlení. Kromě značné majetkové ztráty vznikalo těmito přečiny i nebezpečí ohrožení zdraví a životů občanů (hlavně dětí), neboť odstraněním krytů byly zpřístupněny živé elektrické části pod napětím. Protože zloději jezdili obvykle autem, byli občané vyzváni, aby si všímali stožárů v okolí svého bydliště a každou podezřelou činnost ohlásili policii nejlépe včetně čísla státní poznávací značky vozidla. Už v srpnovém čísle časopisu se čtenáři dozvěděli, že v obvodu královopolské pošty Brno 12 došlo nedávno (1995) ke dvěma případům loupežného přepadení listovní doručovatelky. Pracovníci pošty provedli určitá bezpečnostní opatření a chtěli by též podstatně snížit počet hotovostních operací. Proto upozorňovali občany a instituce, aby využili některé z četných možností bezhotovostního platebního styku. V prosincovém čísle pak byli starší královopolští občané upozorňováni na dvojici podvodnic, které se objevily na území naší MČ. Vydávaly se za sociální pracovnice vyslané Úřadem MČ Brno-Kr. Pole a okrádaly důchodce i za použití násilí. Všichni starší občané byli varováni, aby byli opatrní a nechali si nejprve předložit služební průkazy, které měli všichni pracovníci Úřadu MČ.
76
ČASOPIS KRÁLOVO POLE V roce 1995 vyšlo v 5. ročníku časopisu 12 čísel, jejichž vydávání v počtu 15.000 exemplářů zabezpečovali členové této redakční rady: Jana Novotná (šéfredaktorka), Ing. Marie Fialová, Ing. František Navrátil a Jana Matoušková. Pouze první lednové číslo, které mělo uzávěrku 20. prosince 1994 připravila skupina ve složení: Jana Matoušková, Ing. František Navrátil, Jana Novotná a Ing. Jiří Václavek. Celkový rozsah ročníku byl 88 stran, když jednotlivá čísla měla většinou 8 stran (9-krát), tři čísla (1, 7 a 8) byla poloviční a měla 4 strany, kdežto zbývající číslo (10) čítalo naopak 12 stran. Časopis věnoval soustavnou pozornost všem oblastem života obyvatel naší MČ, kterou tvořila katastrální území Královo Pole, Ponava a Sadová. Dost přesvědčivě je to ukázáno v jednotlivých kapitolách tohoto svazku královopolské KRONIKY. Šéfredaktorka přibližovala čtenářům rovněž pozoruhodné události a fakta z historické minulosti Králova Pole, ať už se týkaly náboženského života (leden), tělovýchovy a sportu (únor), národního probuzení (duben), divadla (červen), památných dnů (září), či podnikání a tradice (říjen). Zvláštní zmínku si zaslouží stať z říjnového čísla, jež byla věnována zajímavé rodinné podnikatelské tradici. Zahájil ji na počátku 20. století Josef Škůrek obchodováním se smíšeným zbožím v rohovém domě na Palackého třídě a Dobrovského ulici a po něm ji v roce 1938 převzal jeho zeť Bohumír Šperlík, který měl svůj obchod na ulici Vodově. Dnes (1995) tuto tradici obnovil vnuk Ing. Pavel Imriš, jenž se velmi zasloužil o to, že byla postavena a letos otevřena v parku na Kolišti v Brně věrná kopie někdejší proslulé Zemanovy kavárny z roku 1925. Tuto první opravdu moderní brněnskou stavbu projektoval architekt Bohuslav Fuchs a v souvislosti s budováním Janáčkovy opery byla v roce 1964 necitlivě zbourána. Člen redakční rady Ing. František Navrátil připravil a na stránkách KRÁLOVA POLE v roce 1995 uveřejnil seriál osmi článků na pokračování "Z historie královopolského hokeje". Materiály k tomu čerpal hlavně z kronikářských záznamů bývalého hráče a trenéra, dnes 79-letého Roberta Zodla. Hokejové začátky se odehrávaly na Máčelově rybníku, který býval v prostoru nynějšího nádraží Českých drah Brno-Královo Pole. Soutěžní zápasy v hokeji se hrály poprvé v roce 1928 na přírodním ledě na ploše hřiště v Kadetce. V poválečných letech bývala dvě kluziště upravena na hřištích u Sokolovny na Srbské ulici a od roku 1947 bylo možno konat hokejové zápasy i na novém Benešově zimním stadionu za Lužánkami. V letech 1949-1959 hráli královopolští hokejisté I. ligu, později nižší soutěže až do roku 1968, kdy přešli do oddílu TJ Ingstav. Nová redakční rada zavedla v časopise velmi zajímavou rubriku, jež byla nadepsána "Žijí mezi námi" a věnována osudům různých osobností, které žily a působily v naší MČ. O náplň této rubriky se starala sama
77
šéfredaktorka paní Jana Novotná. V únorovém čísle seznámila čtenáře s nejstarší obyvatelkou Králova Pole paní Marií Kochovou, která se narodila v Kamenici u Jihlavy a 10. ledna 1995 se dožila požehnaného věku 102 roků. Březnové číslo obsahovalo její článek o lékaři a botaniku MUDr. Františku Černochovi. Narodil se 25. února 1914 v Novém Jičíně a roku 1933 přišel studovat medicínu na Masarykovu univerzitu do Brna. V roce 1939 se stal královopolským občanem s přetržkou, když v 5O-tých a 6O-tých letech působil jako vedoucí lékař-internista nemocnice ve Vyškově. Jako svého koníčka si vybral botaniku a roku l967 se rozhodl, že se pokusí vytvořit co nejúplnější herbář evropské květeny. Jeho sbírka, kterou již více než ze dvou třetin věnoval Moravskému muzeu v Brně, obsahuje v současné době (1995) asi 56.000 herbářových položek. V dubnu seznámila Jana Novotná čtenáře s mistrem odborného výcviku, 62-tiletým Milanem Jandou, který je zaměstnán v Domově tělesně postižených dětí a mládeže na Kociánce č. 2. Předává tu různě tělesně hendikepovaným chovancům zkušenosti brašnářského řemesla. Za 25 let působení v Králově Poli vychoval na 200 brašnářů i brašnářek a dal tak smysl života řadě mladých lidí, kteří by jinak obtížně hledali uplatnění. Narodil se roku 1933 v Brně a své trvalé bydliště má v sousedních Žabovřeskách. V čísle z května byl publikován článek o hudebním skladateli Františku Maňasovi, který se narodil 4. října 1921 v Sehradicích u Luhačovic. Do Brna se dostal v roce 1961 a od roku 1979 žije v Králově Poli. Napsal asi 560 skladeb tanečního i zábavného rázu. Zúčastnil se s nimi úspěšně řady hudebních festivalů a soutěží, jichž několik vyhrál. Kus světa sjezdil s orchestrem Studio Brno a celý rok působil jako hudebník v dalekém Japonsku. Červnové číslo časopisu dalo nahlédnout do životních osudů výtvarníka, 30-tiletého malíře a grafika Ing. Karla Soukupa, královopolského rodáka i usedlíka. Vystudoval sice Stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně, ale už v dětství propadl kresbě a malbě. Ve svých 14-ti letech získal 1. cenu v celostátní výtvarné soutěži fantastiky a roku 1990 vybojoval neuvěřitelnou 2. cenu v celosvětové soutěži výtvarných děl z této oblasti v USA. Své kresby, grafiky a plátna vystavoval úspěšně nejen na domácí půdě, nýbrž i v zahraničí. Po prázdninách byl v zářijovém čísle článek o zpěvačce Haně Ulrychové, která se narodila v roce 1949 v Liberci, kde měl tehdy její otec, operní pěvec Jaroslav Ulrych, své první angažmá. Sama začala zpívat jako 15-tiletá spolu se svým o pět let starším bratrem Petrem. Začátky sourozenců Ulrychových vyústily roku 1974 v založení skupiny "Javory". Na koncertních i dalších vystoupeních postupně získali značnou popularitu uváděním vlastních folkových písní, v nichž se nejednou inspirovali moravskými, českými i slovenskými lidovými písněmi. V roce založení "Javorů" se stala Hana Ulrychová občankou Králova Pole, kde se jí stále (i 1995) líbí. V říjnu 1995 přinesl časopis zajímavou stať o nevidomém učiteli hudby Rudolfu Krchňákovi, který oslavil nedávno své 90-tiny. Narodil se v Brně 3. srpna 1905 jako nevidomý, ale přesto chodil do školy se zdravými dětmi. Potom se v Zemském ústavu pro slepé v Brně vyučil kartáčnictví a studoval zde i hru na klavír, z níž složil roku 1927 úspěšně státní zkoušku. Stal se hudebním pedagogem a byl rovněž publikačně činný, například v časopise "Nevidomý hudebník", který v roce 1930 založil a několik let redigoval. Do Králova Pole se
78
přistěhoval roku 1971 a před třemi lety (1992) mu vyšla kniha "Nevidomí známí a neznámí". Fakta z článku paní šéfredaktorky Jany Novotné otištěného v listopadovém čísle byla již využita v kapitole této KRONIKY nadepsané "Samospráva městské části". Tuto řadu cenných příspěvků uzavřela šéfredaktorka v prosinci článkem nazvaným "Martin". Seznamovala v něm čtenáře s mladým talentovaným klavíristou, 15-tiletým Martinem Fišlem, který se narodil roku 1980 a žije v Králově Poli. Od 6-ti let začal chodit do královopolské Lidové školy umění, kde patřil k nejnadanějším žákům. Už od 3. třídy pořádal každoročně několik vlastních koncertů, budil pozornost a získával ocenění v domácích i mezinárodních klavírních soutěžích. Letos (1995) v červenci si v mezinárodní výběrové klavírní soutěži konané v Táboře vybojoval účast ve světové klavírní soutěži pro rok 1996 ve státě Utahu v USA. Po prázdninách v září 1995 začal studovat na brněnské Konzervatoři, kde bude mít možnost svůj talent dále rozvíjet. Časopis KRÁLOVO POLE vycházel v roce 1995 v počtu 15.000 výtisků a byl rozšiřován zdarma do poštovních schránek všech institucí i domácností na teritoriu Městské části Brno-Královo Pole. Sazbu z rukopisů zajišťovala firma JIH, Brno, Křídlovická č. 18 a tisk jednotlivých čísel obstarávaly brněnské firmy Datis (leden a únor) a CCB, spol. s r.o. (od března do prosince). Časopis také uveřejňoval inzeráty, když do celého ročníku jich bylo zařazeno 123, čili průměrně 10 do každého čísla. Podle informace otištěné v říjnovém čísle byly za tuto inzerci stanoveny následující ceny: Občané zaplatili za 1 řádek (maximálně o 60-ti znacích), jestliže nesouvisel s podnikáním, 20,- Kč. Pokud inzerát sloužil podnikatelskému účelu, zaplatili občané, případně podniky, za 1 takový řádek 30,- Kč do 10-ti řádků včetně a za každý další řádek 60,- Kč. Kromě toho měli podnikatelé možnost i plošných graficky upravených inzerátů, kdy byla stanovena jejich cena 20,- Kč za jeden cm2.
79
ZÁVĚR Záznamy KRONIKY za rok 1995 uzavírám textem, který otiskli členové redakce časopisu KRÁLOVO POLE na 1. straně prosincového čísla:
ČAS RADOSTI A DIVŮ, ČAS NADĚJE Už zase přicházejí sváteční dny vánočních stromků, dny ztišení, radosti a naděje, smíření a pospolitosti dny obdarování. Venku už se tmí, přituhuje, ale chlad zahřívá div tlukoucího srdce nesoucí se k nám přes věky z jesliček. Za dveřmi, odkud zní smích a bouchání zátek, už přešlapuje nový rok. Jaký asi bude, co nám přinese? Prozatím jen víme, že se chystá k prvnímu z pětice kroků ke vzrušujícímu přelomu druhého a třetího tisíciletí. Šťastné Vánoce a nový rok 1996 Vám přeje Redakce
Vzhledem k tomu, že mně jako kronikáři trvalo dost dlouhou dobu, než jsem nejprve vyhledal a pak se seznámil pokud možno se vším, co napsali moji předchůdci, byla tato první varianta znění KRONIKY 1995 zpracována až koncem roku 1997. Chtěl jsem se rovněž seznámit s textem KRONIKY 1994, ale toho se zatím nedopátral. Definitivní zpracování počítači.
těchto záznamů
se budu snažit
provést na
V Brně-Králově Poli v prosinci roku 1997.
Doc. Václav Peša
(Zpracování na počítači jsem dokončil 27. dubna 2004).
80
