1
kronikář Ing. František Záhora
2
Úvod
do
roku
2 0 0 7.
Průběh událostí v obci v roce 2007. 18 – 19. 1 25. 1 1. 3 16. 3 17. 3 18. 3 24. 3 21. 4 30. 4 30. 4
-
Orkán Kyrill se přehnal rovněţ přes naší obec Zápis dětí do 1.třídy Základní školy „Škola hledá Superstar“ – soutěţ v ZŠ Country kapela Yes - v restauraci Bliţná Josefský turnaj v bulce – v restauraci Bliţná Maškarní bál pro děti – v hotelu Racek Vítání nových občánků jarní – v Obřadní síni OÚ Jarní mobilní sběrný dvůr v obci Stavění obecní májky - v prostoru hasičárny Slet čarodějnic – v prostoru hasičárny
3
5. 5 Zájezd do Prahy na muzikál Golem 11. 5 Oslavy Dne Matek – na Obecním úřadě 3. 6 Oslavy Dne dětí 10. 6 Poloţen nový asfaltový koberec na vozovku v obci 22 – 24.6 Druţstvo „barevných“ z naší obce soutěţilo v Bělotíně 25. 6 Zastupitelstvo rozhodlo o umístění radaru před vjezdem do obce 29. 6 Countrybeat Pipí problém – na Bliţné 4. 7 Oslavy 115. výročí trati Č.Budějovice – Nová Pec 14. 7 Countrybeat Mimofchodem – na Bliţné 4. 8 Mezinár. veř. plavecký závod v dálk.plavání - v Dolní Vltavici 10. 8 Začala fungovat Sběrna nepotř. elektrozařízení – v býv.Sod. Akce probíhající v rámci LÉTA V ČERNÉ V POŠUMAVÍ 30. 6 – 2. 7 Král Šumavy – pohárový závod v Jachetním klubu 1. 7 Ospalá Káča , divadlo Okýnko Č.B. – v Mateřské škole 5. 7 Country beat Pipí problém – v hasičárně Černá 5. 7 Princ Jaromil, divadlo Studna Hosín – v Letním kině
4 5 – 8. 7 8. 7 12. 7 12. 7 14. 7 15. 7 19. 7 19. 7
Mistrovství ČR , Fireball, Cadet, 420 – Jachetní klub O zlobivém andělíčkovi, divadlo Okýnko Č.B. – v MŠ Pyšná princezna, divadlo Sudna Hosín – v Letním kině Urquell Brothers, kapela Stan.Kantora – na pláţi OASA Duo Drobek- Schwarz, písně Mich.Tučného – hotel Racek O Bajajovi, divadlo Studna Hosín- v Mateř.škole Syndibád, divadlo Studna Hosín – v Letním kině Tomas and Machin a pub animals, kapela Míry Machače, Marka Císaře a Petra Badáně – v hotelu Racek 20. 7 Faraon, taneční večer s romskou kapelou v Letním kině 26. 7 Kocour v botách, divadlo Studna Hosín – v Letním kině 27. 7 Drobek-Schwarz duo& skupina LIVE – v Letním kině 3. 8 O Všudybylovi, divadlo Studna Hosín – v Let. Kině 3. 8 Parkán, taneční zábava – v hotelu Racek 4. 8 Lipno Fest 2007 – hudební program 11 různě zaměřených kapel v Letním kině 10. 8 Jazzikaspol, taneční večer – v letním kině 12. 8 Robinson, Teátr Víti Marčíka – v Mateřské škole 17. 8 Papouškovo sirotci, taneční zábava – v hotelu Racek 18 – 20. 8 Mistrovství ČR, kajutové lodě – Jachetní klub 25 – 26. 8 Avar cap, pohárové závody – Jachetní klub 28 – 29. 8 Match racing, třída Optimist – Jachetní klub 30.8 – 2. 9 Regata 2007, třída Optimist a Laser – Jachetní klub Následují další události probíhající v obci: 30.8 – 2. 8 Regata 2007, jachetní závody – Jachetní klub 3. 9 Slavnostní zahájení nového školního roku 15. 9 Zájezd do Zoologické zahrady Praha 22. 9 Paintballový turnaj – ve starém lomu 28. 9 Ukončení léta, pro děti a dospívající – v hotelu Racek a před ním 29. 9 Podzimní mobilní sběrný dvůr 27. 10 Zájezd do termálních lázní Bad Füssing 3. 11 Vítání občánků podzimní – v Obřadní síni 9. 11 Muckoff, bigbeat bend, taneční zábava – v Bliţné 10. 11 TJ Černá vers. Stará garda, přátelský fotbalový zápas v Černé 16. 11 Vepřové hody a taneční zábava – restaurace Na rozcestí 2. 12 Slavnostní rozsvícení vánočního stromu 5. 12 Mikuláš v hotelu REX 7. 12 Tradiční setkání se seniory v zased. síni OÚ 8. 12 Mikulášská nadílka pro děti + večer taneční zábava – v hotelu Racek 8. 12 Poutní mše svatá ke cti Neposkvrněné Panny Marie – v kostele 20.12 „Půjdem spolu do Betléma“, vánoční koncert v kostele 21. 12 Vstup do schengenského prostoru – setkání na hranici v Kyselově 23. 12 Roznášení Betlémského světla – skautská druţina Berušky 24. 12 Půlnoční mše – kostel 31. 12 Rozloučení se starým rokem – neorganizovaně za pouţití pyrotechniky -
Toto je výpis všech oficiálně známých akcí, které probíhaly během roku v naší obci. Určitě byly i další akce, víceméně interní / např. řada akcí se uskutečnila v základně Vodní záchranné sluţby v Dolní Vltavici/ a jinde, o kterých mi doposud není známo a nemohu je do tohoto soupisu zařadit.
5
OBECNÍ ZÁLEŢITOSTI. Znak a vlajka obce. Ještě během roku 2007 a předtím jiţ od roku 1990 uţívala naše obec jednu z historických verzí znaku městečka Dolní Vltavice, jehoţ historické území tvoří místní část obce. Protoţe tento znak zvykově a bez právní konstituce uţívá samosprávná obec Černá v Pošumaví, bylo nezbytné uţívání znaku potvrdit právním aktem schválení a udělení. Prostřednictvím podvýboru pro heraldiku a vexikologii bylo nutno poţádat předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu. Současně s tím je třeba poţádat i o vlajku, kterou dnes obec nemá, přičemţ námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou znaku. Současná podoba znaku neodpovídá heraldickým zásadám a proto bude nutno provést úpravy. Bylo tedy přistoupeno k jednání o úpravách znaku současného, či vytvoření znaku zcela nového, který by byl v určité souvislosti s historickým vývojem obce. O vypracování návrhů znaku obce byl poţádán odborník heraldik Mgr.Jan Tejkal z heraldické tvorby Ostrava, který předloţil celkem šest variant ve třech verzích, které všechny odpovídaly heraldickým zásadám. Ke všem variantám proběhla jednání zastupitelů obce, která byla dost bouřlivá, protoţe víceméně ţádná shoda nevznikla. Heraldik byl proto poţádán, aby připravil další varianty, v nich pak byly symbolem ve většině verzí jeden aţ několik smrků jako připomínka lesnaté Šumavy, jedna aţ několik roţmberských růţí a jejich různé kombinace. Některé varianty byly dány k posouzení v obecním Zpravodaji přímo občanům. Stále však nebylo jasno.Teprve, kdyţ heraldik navštívil přímo naší obec a setkal se s hlavními posuzovateli znaku, zdálo se, ţe vše skončí úspěšně. Zde byly dohodnuty a načrtnuty některé varianty, které pak heraldik zpracoval a zaslal k posouzení. A zase pak nastal menší útlum, protoţe některým zastupitelům se znak nezdál veselý a tak spojení s heraldikem pokračovalo. Jednalo se však o menší zásah do varianty D 10 a vznikla verze D 11, která jiţ byla zastupitelstvem schválena. 21.listopadu 2007 pak byl navrţený znak i vlajka schváleny v Podvýboru pro heraldiku a vexikologii Parlamentu ČR.
Varianty znaku obce:
6
Nový znak – oficiální popis: ve stříbrném štítě nad modro-černě stříbrným vlnitým břevnem dělenou zvýšenou vlnitou patou se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky podloţená kosmo mlátkem a šikmo ţelízkem, obojí modré s černými topůrky. Popis vlajky: list tvoří čtyři vodorovné pruhy, bílý, vlnitý modrý, vlnitý bílý a černý v poměru 10:2:1:3. Vlnité pruhy mají tři vrcholy a dvě prohlubně. V ţerďové polovině horního bílého pruhu červená růţe se ţlutým semeníkem a zelenými kališními lístky podloţená kosmo mlátkem a šikmo ţelízkem, obojí modré s černými topůrky. Poměř šířky k délce listu je 2:3. Barvami obce jsou: bílá a modrá Razítkem obce je: kulaté pole se znakem obce vyobrazeným uprostřed a celým názvem obce uvedeným po obvodu razítka. Stručně a neoficiálně o znaku: základ tvoří červená roţmberská růţe se ţlutým středem. Za nimi jsou dvě přeloţená hornická kladívka a ve spodní části zvlněné pruhy. Růţe ukazuje historickou vazbu obce k Českému Krumlovu, figura zkříţených hornických kladiv pak odkazuje na zdejší těţbu grafitu. Modrý a bílý, přesněji stříbřitý pruh, ukazují symbolicky jak Lipenské jezero, tak soutok Vltavy a Olšiny. Černý pruh pak připomíná jak českou, tak německou verzi názvu obce.
Nový oficiálně schválený a do budoucna pouţívaný znak a vlajka Obce Černá v Pošumaví.
7 Seznam platných vyhlášek obce Černá v Pošumaví. Číslo vyhlášky N á z e v v y h l á š k y Obecně závazná vyhláška – Poţární řád 2/98 Vyhláška o způsobu parkování na míst. komun. 1/99 Vyhláška, kterou se doplňuje vyhláška o schválení ÚP 2/99 Vyhláška o vytvoření a pouţití účelových prostředků na opravy a modernizaci bytového fondu 4/99 Vyhláška o zimní údrţbě místních komunikací Dodatek č.1 k vyhlášce 2/99 1/2003 Řád pohřebiště 2/2003 Vyhláška o místních poplatcích 3/2003 Vyhláška o stanovení poplatku za odvoz a likvidaci komunálního odpadu 1/2004 Vyhláška o stanovení systému nakládání s odpady 2/2004 Vyhláška o ochraně veřejného pořádku a ochraně ţivotního prostředí 1/2005 Vyhláška, kterou se mění a doplňuje vyhláška č.3/2003 o poplatku za provoz…….systému nakládání s odpady 1/2006 Oznámení místa a dne projednávání Změny č.2 ÚPNSÚ 3/2006 Oznámení o zpracování a projednání návrhu zadání ÚPO Černá v Pošumaví 4/2006 OZV o závazné části Změny č.2 ÚPSÚ Černá v Poš. 5/2006 OZV o místním poplatku za provoz … systému nakládání s odpady 1/2007 OZV o místní úpravě koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti 2/2007 OZV – Trţní řád
Účinnost od 1.5.1997 28.6.1998 17.2.1999 1.6.1999 29.10.1999 1.5.2003 1.1.2004 1.1.2004 1.1.2004 1.4.2004 1.11-2004 19.5.2005 29.5.2006 20.10.2006 26.10.2006 1.1.2007 1.1.2009 1.1.2008
Z nových vyhlášek platí od 1.1.2007 vyhláška č.5/2006 o místním poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. Poplatek platí kaţdá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt a kaţdá fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo slouţící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu ţádná fyzická osoba. Sazba poplatku činí 400,- Kč za kalendářní rok u fyzické osoby trvale hlášené a 500 ,-Kč vlastní-li stavbu určenou k rekreaci. Další vyhlášky / 1 a 2/2007/ mají platnost od r.2008, resp.2009. Výroční zpráva o poskytování informací za rok 2007. Podle ustanovení § 18, odst.1 zákona 106/ 1999 Sb. O svobodném přístupu k informaci, bylo v roce 2007: podáno 70 ústních ţádostí, písemná ţádná. Všem ţádostem bylo vyhověno, problémy ţádné nenastaly.
8 Rozvoj obecní počítačové sítě. Obec Černá v Pošumaví má rozvedenu svou počítačovou síť mezi všemi svými organizacemi. Především jsou počítače na Obecním úřadě, dále pro potřebu ţáků v Základní i Mateřské škole, v Obecní knihovně, kde je napojen i veřejný internet a počítač mají ve své klubovně i hasiči, kteří však v nejbliţší době dostanou nový, výkonnější. Pro spojení se vyuţívá operátorů Telecom, Telefonica 02 a Wiffi. V představách starosty je určitá vize spočívající v tom, ţe by si obec udělala vlastní síť a napojila na ní všechny své organizační sloţky. Na Obecní úřad by přišlo spojení od některého operátora a odtud pak po vlastních infopointech do příslušných institucí. Bankomat po roce působení. Při instalaci bankomatu , který patří Komerční bance, do naší obce, byly zpočátku obavy, zda bude bankomat vyuţit tak, aby ho po čase zase banka nezrušila. Tyto obavy se zatím nenaplnily, zřejmě je bankomat velmi často vyuţíván, protoţe ţádné zprávy , které by znamenaly jakýsi problém a vedly k odstranění, zatím neexistují.V původní smlouvě s obcí je stanoven limit 3000 měsíčních výběrů z bankomatu, zřejmě byl tento limit splněn. Bankomat je umístěn poměrně na dobře viditelném místě a tak kaţdý, kdo jede kolem, má moţnost, potřebuje-li, zde zastavit, neboť i místa na zaparkování je zde dost. Z vlastní zkušenosti vím, ţe spousta řidičů se rozhodne ve chvíli, kdy bankomat zdálky uvidí. Zatím tedy oboustranná spokojenost. Vstup obce do MAS. Zastupitelé odsouhlasili vstup naší obce do sdruţení MAS. Oficiálně se jedná o Místní akční skupinu /MAS/ Českokrumlovsko o.p.s. ( o.p.s. znamená obecně prospěšná činnost). Společnost byla zřízena za účelem vytvoření integrované územní strategie rozvoje venkova a má za úkol podporovat rozvojové projekty v mnoha oblastech. Jaké obecně prospěšné sluţby by skupina poskytovala uvádí následující naskenovaná tabulka, převzatá ze stránek společnosti.
9 Vstup do schengenského prostoru. Dnem 21.prosince 2007 vstoupila Česká republika do tzv. schengenského prostoru, coţ znamená, ţe skončilo uzavření hraničních přechodů na vnitřních hranicích v rámci Evropské unie. Pro naší obec to znamenalo, ţe byl po 17 létech otevřen hraniční přechod Kyselov – Schlägl. Tento den se v ranních hodinách setkali na Kyselově představitelé obcí z Černé v Pošumaví a Schläglu, aby slavnostně odstranili závory na silnici z Kyselova do rakouské obce Diendorf. Přesně v 9 hodin pak došlo k odstranění závory, kterou oba starostové symbolicky přeřezali. Závora na rakouské straně byla ovšem ţelezná a tak bylo nutno provést vše elektrickou rozbruskou. Symbolicky bylo naznačeno přeříznutí i na dřevěné české závoře, přepůlena však nebyla, neboť rakouská strana si jí chtěla ponechat a tak jí naše strana darovala.
Od 21.12.2007 je tedy moţno bez jakýchkoliv kontrol překračovat všechny přechody, tedy i kyselovský, ale ten pouze pěšky, na kole, či na lyţích. Zda dojde k moţnosti průjezdu i osobních automobilů, to ukáţe budoucnost.
10 Návrh vodného a stočného na rok 2008. Pro stanovení vodného a stočného na rok 2008 bylo jednáno s 1.JVS o dvou variantách tvorby ceny. Jednak bez obecní dotace na úhradu oprav a sluţeb – pak by cena vody vzrostla o 2,63 Kč / m³ bez DPH anebo se cena zachová a obec doplatí 1.JVS na opravy a sluţby 103 500 Kč. Zastupitelé se po delší diskusi shodli na zachování současné ceny. Cena pro obyvatelstvo i ostatní je pro rok 2008 navrţena ve výši: Vodné 19,96 Kč Stočné 19,56 Kč Celkem 39,52 Kč + 9% DPH
HOSPODAŘENÍ
OBCE.
Výměra pozemků obce k 1.1.2007. Celkem
-
Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy
-
5 038 ha – z toho Černá 4 467 ha a Kyselov 571 ha 217 ha 4 ha 1 ha 1 672 ha 1 894 ha 1 752 ha 981 ha 20 ha 392 ha
Tečkovaně je znázorněn obvod katastru obce Černá v Pošumaví.
11 P ř e h l e d 1/
o be c n í h o
Budovy a) obytné
b) ostatní
c) slouţící CR
2/
m a j e t k u / se zůstatkovou cenou v Kč.
-
bytový dům čp.36 bytový dům čp.9 bytový dům čp.19 bytový dům čp.25 bytový dům čp.17 bytový dům čp.21 bytový dům čp2 Bliţná bytový dům čp.5 Mokrá Základní škola Obecní úřad Mateřská škola obchod Bliţná čp.8 hasičská zbrojnice řad.domky v býv.Sodovk.
-
14 017 405 4 317 385 4 072 739 3 733 027 2 367 921 16 345 360 2 322 602 1 603 845 564 736 1 540 016 8 272 314 3 399 509 736 265 129 002
-
ubytovna Černá chata Baby Olšina správce chaty Camping Olš. 15x chaty velké Olšina 5x chaty oplášť.Olšina 4x buňky a chaty Olš.ost.11x chata Baby Jestřábí I. buňka soc.zař.Jestřábí I.
-
377 816 793 800 247 965 785 750 292 281 666 177 45 684 45 000
-
místní komun.Bliţná místní komun.Olšina MK Letní kino MK Černá MK veřej.prostranství MK Mokrá Baštýř MK Bliţná u rod.domků MK Radslav okál MK Černá řadovky MK Muckov – Hořice MK Radslav – Jestřábí MK Černá u ubytovny MK Černá od.7 k ub. MK Mokrá – Ţofka MK ATC V Olšinách MK Černá – Muckov MK Bliţná – Jestřábí MK výjezd MK štěrk Radslav MK Olšina můstek Mokrá – Olšov U Honzy u Obecního úřadu
-
372 827 175 582 232 762 494 608 247 354 350 988 52 794 88 700 1 159 670 400 724 432 762 80 239 244 981 202 000 1 078 083 1 869 853 790 680 80 000 184 074 145 418 17 800 74 576 139 420
Stavby a) komunikace
b) chodníky
12
c) kanalizace + ostatní zařízení
d)vodovody,vrty kašny,nádrţe
e)autobusové čekárny
-
u přečerpávačky u čp.39 u Mateřské školy u Základní školy u byt.domu čp. u Ruţbatských
-
6 550 43 637 41 306 78 717 47 840 202 158
-
kan.u čp.100,101 kan.u řadovek kan.Bliţná kan.Muckov kan.Radslav kan.Olšina kan.Jestřábí ČOV Černá ČOV Bliţná skládka tek.odp.Pernek suché WC kov.jímky pod WC veř.WC autobus.nádraţí soc.zař.Jestřábí I. sociál Olšina WC pláţ soc.zaříz.Olšina
-
308 618 908 412 262 110 287 132 519 491 838 890 956 472 43 627 030 1 273 000 6 303 000 15 910 38 566 97 000 592 716 3 667 271 644 000 5 539 600
-
kašna na vodu poţární nádrţ Mokrá rozvod pitné vody Jestřábí studna Jestřábí vodovody Černá studny Jestřábí, Muckov vodovod Bliţná vodovody Muckov vodovod Jestřábí studny Radslav jímací vrt HV-8 vodovod Dolní Vltavice jímací vrt HV-10 jímací vrt HV-4 jímací vrt HV-3 jímací vrt HV-1 jímací vrt HJ-5 vrt HV-1 Mokrá
-
55 872 40 750 140 993 17 071 7 496 677 10 576 2 133 092 460 457 235 687 7 751 290 328 6 546 070 290 328 385 353 401 743 72 548 765 815 13 685
-
aut.čekárna Bliţná aut.čekárna Mokrá aut.čekárna Plánička aut.čekárna Černá nástup.ostrůvek Černá
-
10 000 12 180 5 300 257 900 94 156
13 f)parkoviště a odstav.plochy
-
g)veř.osvětlení elektro,antény,ZTV h)ostatní důleţité stavby ch) sakrální stavby
-
park.u autob.nádraţí areál VPS-odst.plocha infopoint Muckov infopoint Radslav infopoint jachting park.u penz.U Honzy park.u prodejny Jednota sjezd k BD čp.19
-
239 595 81 237 89 678 89 680 89 680 64 610 297 880 76 286
veř.osvětlení Černá STA elektrorozv.zař.Jestřábí ZTV u pošty veř.osvětlení Plánička veř.osvětlení Mokrá veř.osvětlení D.Vltavice veř.osvětlení Bliţná ZTV ul.Malé Lipno nové veř.osvětl.Mokrá
-
791 388 108 124 106 596 1 671 145 52 440 9 693 5 922 253 071 4 819 484 332 381
Letní kino Fotbalové hřiště amfiteátr Olšina garáţe 4 ks u čp.19 včelín
-
434 024 877 887 30 800 21 151 23 347
kaplička Radslav Boţí muka pod lomem kaple Anderle směr Frymb. Boţí muka u Slavkovic mariánský sloup starý hřbit. socha sv.Jana Nepomuckého pomník padlým I.sv.válka kovový kříţ nad Štumpauer. kovový kříţ zač.obce kříţ Mugrauer-k Baštýři kov.kříţ v poli nad hot.Racekkov.kříţ proti jachtingu misijní kříţ u kaple Stiny kam.sloup černý – k Hlásce Floriánský sloup D.Vltav. Boţí muka Hubenov kov.kříţ před hřbitovem kamenný sloup Plánička kov.kříţ Kyselov dřevěný kříţ Kyselov monument tří svát.Kyselov pomníček Grill Kyselov -
501 468 30 000 40 000 30 000 30 000 133 035 40 000 10 000 20 000 20 000 10 000 10 000 20 000 15 000 30 000 38 000 30 000 20 000 5 000 2 000 5 000 5 000
14 3/
Dopravní prostředky
Návrh
rozpočtu
-
obce na
Avia poţární vozidlo hasič.vůz T 148 CA stříkačka 2x os.auto Felicia traktor SAME Solaris 55 rok
-
274 043 220 000 350 000 32 635 329 468 1 465 000
2 0 0 7.
Těsně před koncem roku 2006 schválilo zastupitelstvo obce návrh rozpočtu na rok 2007, kde jsou příjmy navrhovány ve výši 25 057 600 Kč a výdaje ve výši 30 058 000 Kč. Při tvorbě rozpočtu se vycházelo z finančních moţností a rezerv obce, např. výnos z daní a poplatků se zvýšil o 530 000 Kč oproti skutečnosti roku 2006, rovněţ se zvýšily příjmy v poloţce komunální sluţby a rozvoj a to o celý 1 mil.Kč. Významné jsou především příjmy z lesů – 3 260 tis. Kč a z bytového hospodářství 2 043 tis. Kč. Důleţitými výdaji kromě mandatorních výdajů jsou v lesním hospodářství 2 050 tis. Kč, v opravách a výstavbě místních komunikací, které byly vynuceny výstavbou silnice I/39 a činí 2 340 tis. Kč, dále na rozvoj bydlení připadá výdej 4 820 tis.Kč. Z mandatorních výdajů jsou největší na školství a to 2 664 tis. Kč a na místní správu 3 065 tis. Kč. Název poloţky Daně a poplatky Zeměděl.a potrav.činnost Lesní hospodářství Těţební prům.a energet. Vnitřní obchod, sluţby, CR Pitná voda Odvádění a čištění odp.vod Voda v zeměd.krajině Předškolní vých.a zákl.škol. Kultura Ostatní čin.v kult, církve Tělovýchova Ambulantní péče Rozvoj bydl.a byt.hospod. Komun.sluţby a územní rozvoj Nakládání s odpady Ochrana přírody a krajiny Regionální a místní správa Ostatní činnosti Dlouhodobé úvěry
CELKEM PŘÍJMY Financování / schodek/
P ř í j my v Kč 10 804 900 3 260 000 70 000 506 000 20 000
63 000 5 000 200 6 500 2 405 000 7 812 000 70 000 35 000
25 057 600 5 000 400
Název poloţky Zeměd. a potrav.činnost Lesní hospodářství Vnitřní obchod, sluţby,CR Pozemní komunikace Silniční doprava Pitná voda Odvod a čištění odp.vod Voda v zeměd.krajině Předškol.vých.a základ.školství Kultura Ochrana památek, péče o kult.děd. Sdělovací prostředky Ostatní v kultuře, církve, SPOZ Tělovýchova Zájmová činnost a rekreace Ambulantní péče Rozvoj bydlení a byt.hospodář. Komun.sluţby a územní rozvoj Nakládání s odpady Ochrana přírody a krajiny Ost.sociál.péče a pomoc Poţární ochrana Zastupitelské orgány Místní správa Obecné výdaje z fin.operací Pojištění funkčně nespecifikované Převody vlastním fondům Ostatní finanční operace Ostatní činnosti Splátky krátkodobých půjček Splátky dlouhodobých půjček CELKEM VÝDAJE Financování / přebytek/
V ý d a je v Kč 2 050 000 1 582 000 2 340 000 40 000 640 000 350 000 300 000 2 664 000 749 000 65 000 60 000 147 000 110 000 85 000 20 000 4 820 000 4 188 000 985 000 1 917 000 113 000 775 000 3 065 000 40 000 103 000 700 000 1 638 000
511 800 30 058 000
15 Plnění rozpočtu obce za období 2001 – 2006. Rozpočtové příjmy/ v tis. Kč/ Daně a dotace Zemědělská a potravinářská činnost Lesní hospodářství Záleţitosti těţeb.prům.a energ. Vniřní obchod, sluţby a cest.ruch Silniční doprava Pitná voda Odvádění a čištění odpad.vod Zaříz.předškol.výchovy a základní Ostatní zařízení souvis.s výchovou Zájmové studium Kultura Ostatní činnosti v záleţ.kultury;církve Tělovýchova Zájmová činnost a rekreace Ambulantní péče Rozvoj bydlení a byt.hospodářství Komunální sluţby a územní rozvoj Nakládání s odpady Ochrana přírody a krajiny Správa v ochraně ţivotního prostředí Sociální péče a pomoc starým lidem Ostatní sociální péče a pomoc Ostatní záleţ. Civilní připravenost Poţární ochrana Regionální a místní správa Obecné příjmy a vádaje z finanč.operací Pojištění funkčně nespecifikované Ostatní činnosti PŘÍJMY CELKEM Rozpočtové výdaje v tis. Kč Zemědělská a potravinářská činnost Lesní hospodářství Vnitřní obchod, sluţby a cestovní ruch Pozemní komunikace Silniční doprava Pitná voda Odvádění a čištění odpadních vod Vodní toky a vodohospodářská díla Voda v zemědělské krajině Zařízení předškolní výchovy Ostatní zařízení související s výchovou Zájmové studium Kultura Ochrana památek a péče o kulturní památky Činnost registrovaných církví Sdělovací prostředky Ostaní činnosti v záleţitosti kultury Tělovýchova Zájmová činnost a rekreace Ambulantní péče Rozvoj bydlení a bytová hospodářství Komunální sluţby a územní rozvoj
2001 7 929 2 146 684 54 1 367
2002 9 781 2 262 1 971 21 1 634
2003 14 929 4 189 2 169 28 4 114
2004 17 158 10 1 127 28 864
100
61
200 20 25
20 2
263 6 25
259 6 27 236
176 45
40 2 009 1 78
37 2 995 6 77
37 1 836 1 78
255 127
5 2 699 128
15 285
22 205
2005 13 959
2006 15 722
1 434 32 1 345
2 531 92 3 049 2
890 20
20
77 5
123 6
179 6
24 1 847 2 743 48 11
1 2 360 4 437 102 4
4 2 376 10 317 88 1
228 27
5 1 152 32
3 637 22
90 17
28 102
10 25 763
40 28 412
17 34 511
2003 366 1 168 3 274 1 283 83 5 810 280 6
2004 2 667 2 544 1 054 75 31 4 037 48
2005
2006
906 2 479 1 516 132 103 48 3
1 132 4 985 1 736 97 201 104 185
3 733
3 650
1 319
2 702
392 43
482 15
391 22
531 33
18 118 62 130 78 3 632 349
59 100 51 76 28 5 797 947
159 131 24
160 124 219 45 36 4 865 5 943
201
2001 311 341 683 1 295
2002 2 630 863 590 1 984
94 868
1 109 95
681 433 33 174 8 2 64 5
1 077 378 34 235 48 912 20 63 16
60 4 180 343
78 1 819 260
4 290 1 326
16 Nakládání s odpady Ochrana přírody a krajiny Ost.dávky povahy sociál.zabezpečení Aktivní politika zaměstnanosti Ostatní záleţit.civilní přípravy Poţární ochrana Zastupitelské orgány Regionální a místní správa Ostatní veřejné sluţby Obecné příjmy a výdaje z fin.operací Pojištění funkčně nespecifikované Převody vlast.fondům v rozpoč.území Ostatní finanční operace Ostatní činnost VÝDAJE CELKEM F i n an c o vá n í
181 883
115 476 2 531 2
533 1 314 2 15 612 -327
533 956
557 1 073 10
617 1 410
913 1 597 20
934 1 425 6
200 162 566 3 441
160 764 4 028
1 035 719 2 535
432 671 2 894
260 694 2 938
19
2 1 702 2 496 7 30 184 - 4 421
83 833 2 304 74 22 670 5 742
41 99 1 841 1 788 8 33 322 1 189
879 1 159 20 126 2 079
1 440 1 916 5 30 780 -2 678
Přehled všech dotací získaných v roce 2007. 1/
Ze státního rozpočtu :
-
na provedení Czech Pointu neinvestiční dotace na aktivní politiku zaměstnanosti na ATC Olšina – vstupní budova příspěvek na ZŠ, MŠ a státní správu C e l ke m
2/
Od Jihočeského kraje :
-
nákup nového vybavení do obecní posilovny nové chodníky a přístupové plochy v obci obnova Boţích muk na Hubenově restaurování sochy sv.Jana Nepomuckého zpracování projektu „Rekreační zóna s trţnicí“ na činnost Jednoty dobrovolných hasičů obce C e l ke m
3/
Ze státního fondu ţivotního prostředí :
-
tepelné čerpadlo do BD čp.9 C e l ke m
Celkem veškeré
dotace
-
50 000 Kč 277 560 Kč 2 831 000 Kč 96 808 Kč 3 255 368 Kč
-
50 000 Kč 70 000 Kč 20 000 Kč 70 000 Kč 30 000 Kč 116 775 Kč 356 775 Kč
-
451 584 Kč 451 584 Kč
-
4 063 727 Kč
17 Poskytnuté příspěvky. V roce 2007, tak jako v letech předešlých schválili zastupitelé poskytnutí finančního příspěvku některým firmám. 1/ Firmě FOP Černý bylo poskytnuto 40 tis. Kč + DPH na činnost organizačního centra. Současně byla uzavřena smlouva o zajištění propagace obce Černá v Pošumaví na dobu tří let. 2/ Firmě Miroslav Kutlák Mark Kupf z Hořic na Šumavě byl tak jako kaţdoročně poskytnut příspěvek na provoz Pojízdné prodejny. Protoţe však loňský příspěvek nebyl vyčerpán, je ten letošní ve dvojnásobné výši, tj. 10 tis. Kč. 3/ TJ Černá v Pošumaví byl navýšen příspěvek na její činnost o 5 tis.Kč na celkových 55 tis. Kč. Jde zejména o moţnost odměny za trenérskou činnost. Poskytnutí půjčky. Zastupitelstvo obce schválilo poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bytů ve výši 250 tis. Kč pro Sdruţení vlastníků bytové jednotky čp.40 v Černé v Pošumaví. Částka bude pouţita na opravu střechy, splatnost je pět let a úrok podle pravidel ve výši 3%. Čp.40 je dům oproti bývalé Sodovkárně a bydlí zde rodina Foltových, Vajlikových, Hlávkových, Friedl Ota, Nedvěd Jaroslav, Kozáková Hana, ovšem majitelem je Antonín Švec z Dolního Třebonína. Prodeje pozemků většího rozsahu. Zastupitelé obce se na svých pravidelných zasedáním ve velké většině zabývali různými prodeji, nákupy, pronájmy všech moţných nemovitostí v souvislosti s poţadavky různých firem, občanů , chatařů, chalupářů a dalších institucí. Jednání bylo často velmi zdlouhavé, bylo nutno posoudit všechny okolnosti kolem kaţdého jednotlivého případu, tak aby nedošlo k poškození ani ţadatele ani Obce Černá v Pošumaví. Některé prodeje většího rozsahu a problémy s tím spojené zde uvádím: 1/ Zastupitelé schválili prodej zemědělské půdy v katastru Obce Černá v Pošumaví na p.č. 627/4 o výměře 68 830 m² firmě Lipno Invest M s.r.o za cenu 9 mil.Kč a náklady s tím spojené.Jedná se o lesní a zemědělské pozemky, které většinou obec neprodává. V tomto případě byla však nabídnuta taková cena, ţe zastupitelstvo neodolalo.Konkrétně jde o louku u Lukavické zátoky, kde 2/3 plochy jsou jiţ stejně ve vlastnictví firmy. 2/ Firma IN a.s.Praha poţádala o odprodej pozemků 589 / 15 – 19 v katastrálním území Černá v Pošumaví v prostoru Dolní Vltavice v celkovém rozsahu 8 254 m². Firma ţádost zdůvodnila nutností vybudovat kvůli rozsáhlým investicím vlastní ČOV a nabízí cenu 350 Kč/ m². Zastupitelé po jednání, při kterém konstatovali, ţe dotace na vybudování ČOV se obci nepodaří získat, tento návrh schválili s tím, ţe ČOV bude vyuţitelná pro celou osadu. Celková cena za prodej činí 2 888 900 Kč. Později však došlo k problémům, jelikoţ smlouvy předloţené firmou IN a.s. nezakládaly jednoznačně povinnost pro firmu vybudovat v Dolní Vltavici ČOV, a tak nelze prodej realizovat. Firma připravuje projekt výstavby větších domů oproti kapličce Stiny na Dolní Vltavici. Zastupitelstvo se však údajně bude dále tímto prodejem zabývat. 3/ Zastupitelé schválili prodej pozemku p.č.546/1 o výměře 1826 m² v katastrálním území Černá v Pošumaví – Dolní Vltavice, firmě Wolfi Vok s.r.o za cenu 420 Kč /m² a náklady s prodejem spojené. Firma zde chce postavit stavby občanské vybavenosti, zejména sluţeb. Majitel firmy p.Vok pak přislíbil i zachování repliky kašny a Mariánského sloupu. Celková hodnota prodeje činí 766 920 Kč.
18 4/ Firma EDIKT a.s. zaţádala o odprodej pozemků na Dolní Vltavici, kde by chtěla vystavět zázemí svého hotelu t.j. sportoviště a pod. Zastupitelé schválili prodej pozemků o celkové výměře 12 483 m² a náklady s prodejem spojené a s předkupním právem obce na dobu 10 let. Celková výše prodeje činí 5 742 180 Kč. 5/ Parcely místo rybníka. V souvislosti s dokončením silnice I/39 a vybudováním nového mostu ve středu obce, byla upravena i plocha na místě bývalého rybníka v prostoru pod domem Jana Bigase. Byly zde odměřeny tři parcely o které je několik ţádostí. Zastupitelé obce rozhodovali a většinou hlasů pak schválili: a) parcela 247/9 o výměře 409 m² manţelům Duškovým bez dalších podmínek za cenu 250 Kč / m² b) pozemek 247/8 o výměře 896 m² manţelů Valnohovým z Černé čp.22 za cenu 250 Kč/m² a za podmínek, které se uplatňují při prodeji v lokalitě „Malé Lipno“ c) pozemek 247/70 o výměře 732m² manţelům Bigasovým za cenu 250 Kč/m² a za podmínek jako u bodu b) Celková hodnota prodeje by činila 509 250 Kč. Zastupitelům pak došly připomínky od ţadatelů, kde – manţelé Duškovi oznámili, ţe za uvedených podmínek s odprodejem nesouhlasí - manţelé Bigasovi poţádali o převod kupní smlouvy na svého syna Jana Bigase, coţ bylo odsouhlaseno. 6/ Prodej většího rozsahu je i u pozemků v katastrálním území Černá v Pošumaví – Mokrá, Olšov, o které projevil zájem p.Anders Raucamp prostřednictvím p.Kulase z Mokré. Jedná se o pozemky o výměře 1382m². Zastupitelstvo schválilo odprodej za cenu 1000 Kč za m² a náklady s prodejem spojené za podmínek prodeje parcel v lokalitě“Malé Lipno“. Hodnota odprodaných pozemků by činila 1 382 tis.Kč. Nakonec se však tento prodej neuskutečnil.
Část parcely u mostu, které jsou předmětem prodeje.
19 7/ Zastupitelstvo schválilo odprodej pozemků Evě Stránské – Restaurace Bliţná a to 1087m² za 350 Kč za m², celkově za 380 450 Kč. Paní Stránská však s cenou nesouhlasila a tak se prodej neuskutečnil. Nákupy většího rozsahu. 1/ Zastupitelé schválili nákup pozemku p.č.364/7 v katastrálním území Černá v Pošumaví o výměře 1689 m² od firmy Le Cygne Sportif Group a.s. za cenu 500 600 Kč. Součástí smlouvy je předkupní právo a věcné břemeno přístupu pro jmenovanou společnost. V tomto případě se jedná o cestu, která byla při privatizaci Rekreačního zařízení Jestřábí spolu se zařízením zprivatizována, ale Obec Černá se o ní vlastně celá léta starala a nyní jí od hotelu Jestřábí odkoupila.Provést to bylo nutno, aby byly vlastnické vztahy narovnány a ujasněny. 2/ Zastupitelstvem pověřená komise posoudila nabídky na nákup komunální techniky pro obec. Jedná se o traktor SAME Solaris 55, který se jevil jako nejlepší z posuzovaných nabídek, kterou podala firma SAME Jindřichův Hradec a nabídla cenu 1 465 tis. Kč. Zastupitelé odsouhlasili a traktor byl pro potřeby obce zakoupen. Splátky úvěrů,půjček, návratných finačních výpomocí a dalších dlouhodobých závazků a leasingů – v Kč.
Účel úvěru, půjčky,….
Výše
Rok získání -splacení
Úrok v %
Hypoteční úvěr BD21 – 12 bytů Dlouhodobý úvěr od KB
7 700 000 1 000 000 333 300 1 000 000
1996-2016
4,00
2003-2009
4,20
2004-2010
0,00
2007-2010
4,20
Bezúročná půjčka SFŢP / TČ BD 19/ Úvěr od KB na pořízení komun.techniky Leasing komun.techniky(Husquarna) Leasing auta pro potřeby OÚ C e l ke m
10 033 300
Splátky včetně úroků v letech 2006 233 000 200 000 68 000
84 000 585 000
2007 244 000 200 000 68 000 1 030 000 14 000
2008 255 000 200 000 68 000
2009 265 000 200 000 68 000
2010 280 000
1 556 000
523 000
533 000
341 000
61 000
20 Stav Fondu rozvoje bydlení Obce Černá v Pošumaví za rok 2007. Poloţka Fondu Příjmy Výdaje Stav účtu k 1.1.2007 v Kč 1 027 352, 39 Poplatek bance za vedení účtu 2 241,80 Poskytnutá půjčka – SVBJD Černá 40 250 000 Úroky z účtu 8 959,55 Splátky půjčky – SVBJD Černá 27 62 508 Splátky půjčky – SVBJD Černá 40 12 501 Splátky půjčky Čerklovi 17 124 Splátky půjčky Záhorovi 20 004 Splátky půjčky Homolkovi 20 004 Splátky půjčky – Obec Černá v Poš. 162 820 Úroky SVBJD Černá 27 5 015 Úroky SVBJD Černá 40 2 338 Úroky Homolkovi 2 006 Úroky Záhorovi 1 396 Úroky Čerklovi 423 Úroky Obec Černá v Poš. 1 628 Celkem příjmy, výdaje 316 727,05 252 241,80 Stavy účtu k 31.12. 2007 1 091 837,64
Detailní rozbor nákladů při rekonstrukci obecních BD. V následující tabulce uvádím postupnou rekonstrukci a veškeré zásahy, které se prováděly na třech obecních obytných domech. V textu kroniky v předešlých létech jsem některé finančně vyjádřené náklady uvedl, ovšem nyní mi poskytl Obecní úřad kompletní tabulku prováděných prací a jejich finanční náklady. Datum provedení
Druh prováděné práce
10.2.2004 31.3.2004 13.4.2004 21.4.2004 10.5.2004 19.5.2004 4.6.2004 19.7.2004 6.8.2004 23.8.2004 3.9.2004 7.9.2004 12.10.2004 26.10.2004 1.11.2004
Výměna oken Výměna oken Výměna střešní krytiny Inţenýrská činnost Projekt na tep.čerpadlo (TČ) Výměna střešní krytiny Výměna střešní krytiny Zateplení Zateplení+montáţ tep.systému Montáţ tepelného systému Kompletizace top.systému Střecha Zateplení + fasáda Topení - elektroinstalace Dodání a montáţ TČ
Celkové náklady v Kč BD čp.9 BD čp.19 BD čp.25 116 000 111 219 180 000 180 000 17 360 28 000 90 927 91 130 113 389 549 300 90 000 34 342 209 408 196 349 37 800 497 182
21 4.11.2004 15.11.2004 29.11.2004 30.11.2004 6.12.2004
Montáţ TČ Dodání a montáţ TČ Inţenýrská činnost Dodání a montáţ TČ Dodání a montáţ TČ
14.3-20.12.2005 13.6.2005 22.8.2005
Zateplení Výměna oken Změna vytápění otop.systému
13.3.2006 26.3.2006 31.3.2006 28.4.2006 5.6.2006 7.6.2006 31.7.2006 31.7.2006 1.8.2006 22.8.2006 6.9.2006 16.10.2006 3.11.2006 3.11.2006 3.11.2006 15.11.2006 5.12.2006 8.3.2005 – 31.5.2006 31.12.2006 31.12.2006
TČ – vrty, audit Montáţ TČ Zateplení Zateplení Výměna oken TČ – projekt strojovny Výměna oken Dodávka a montáţ TČ Příkon 3x 40 A Ústřední topení Zateplení TČ – vrtné práce Montáţ TČ TČ – propoj.vrtů se strojovnou TČ – stavební přípomoce Montáţ TČ Zateplení TČ Výměna oken ŘSD /silnice/ Výměna oken ŘSD
27 420 17 955 36 000 380 453 53 954 34 125 137 492 216 720 20 000 373 572 233 270 370 209 163 590 39 603 30 966 195 443 10 343
16.4.2007
Terenní úpravy-parkoviště
244 655
C E L KE M
318 150 155 122 32 240 192 676 46 988 844 986 349 231 373 572
1 188 230 257 453 439 000
3 114 150 3 184 525 3 027 149 Střecha celkově Zateplení celkem Okna celkem Tepelné čerpadla Topení přestavba Ostatní- parkov.+ ter.úpravy
270 927 209 408 271 130 660 066 706 838 844 986 448 899 666 219 349 231 1 116 031 1 287 718 1 188 230 373 572 314 342 373 572 244 655
K předešlé tabulce je nutno dodat, ţe jednotlivé datumy znamenají, kdy obec obdrţela a proplatila faktury za jednotlivé provedené práce. Náročnost celé přestavby je vysoká co se týče finančního zatíţení, i kdyţ vše bylo rozloţeno do let 2004 – 2006, resp. 2007. Celkové náklady tedy činily 9 325 824 Kč, náklady na 3 ks
22 tepelných čerpadel byly ve výši 3 591 979 Kč, z čehoţ Obec obdrţela dotaci z Fondu ţivotního prostředí na kaţdé jednotlivé TČ vţdy ve výši 50%. Investiční program obce na léta 2008 – 2010/ v tis. Kč/.
Název investice Bydlení pro seniory ( 16 BJ) ZŠ – nová okna, zahradní chata, vybavení zahrady ŠJ Zateplení BD 36 Nové chodníky – od kostela směr Horní Planá Mokrá – zásobování pitnou vodou ČOV Černá – přístavba a stavební úpravy Letní kino – sociální zařízení Rekonstrukce rybníka – u býv.Sodovkárny Kanalizace s přečerpáv.stan.v části Jestřábí III. Turist.infrastruktura – rekr.zóna s trţnicí a parkov. Kanalizace s přečerp.stanicí a voda v kemp. JestřábíI. Zákl.škola-víceúčelový prostor v podkroví Kanaliz. A přečerp.stanice k ČOV Dol.Vltavice Sport.areál-1.etapa tur.ubytovna,fitnes a infocentrum Sport.areál -2.etapa víceúčel.hřiště, zázemí Kemp Jestřábí I.- víceúčelový objekt Zateplení budovy Mateřské školy Zateplení BD 21 Parkoviště u BD 36 Nová komunikace a chodníky Mokrá-náves Vytápění budovy Ob.úřadu peletkami Sběrný dvůr a výkupna druhotných surovin Rekonstrukce rybníka Bliţná Infrastruktura ATC V Olšinách/chaty, oplocení, vod. Nové chodníky – různé části obce Stavební parcely Černá JIH Stavební parcely Malé Lipno 2.etapa Obč.vybavenost – výstavba náměstí v Černé v Poš. Cyklostezka Mokrá-Hubenov-Muckov Stavební parcely Mokrá Zpětné financ.rekonstr.kotelny BD 36 ČOV Dolní Vltavice Muckov – výměna vodovodu Polipenský vodovod Prodlouţení vodovodu a kanal. za býv.Sodovkárnou Celkem investice v letech
Celkem 21 000 1 200 1 800 1 000 2 000 2 500 400 1 000 4 800 9 000 1 900 2 500 4 000 12 000 5 000 10 000 2 000 2 500 500 1 500 500 4 000 500 5 000 2 000 5 000 10 000 5 000 3 000 10 000 1 000 14 000 1 200
2 0 0 8 2 0 0 9 2 0 10 21 000 1 200 1 800 1 000 200 1 800 2 500 400 1 000 4 800 9 000 1 900 2 500 4 000 12 000 5 000 10 000 2 000 2 500 500 1 500 500 4 000 500 5 000 2 000 5 000 10 000 5 000 3 000 10 000 1 000 14 000 1 200
2 000 149 800
2 000 29 100 34 700 86 000
Hydrogeologický průzkum – vrty. Obec Černá v Pošumaví si nechala vypracovat a ověřit vydatnost vrtu HV-1 v Mokré a kvalitu jeho vody. Tento vrt byl vyhlouben v r. 1990 Stavební geologií s.p.Praha, závod České Budějovice, jako zdroj vody pro uvaţovaný motorest.
23 Hydrogeologické zkoušky provedla v prosinci 2007 Stavební geologie – Geoprůzkum s.r.o, České Budějovice s výsledkem vyuţitelné vydatnosti zdroje ve výši 2,31 l/s, coţ představuje vyuţitelné mnoţství podzemní vody cca 200 m³ denně. Celkově se jedná o vodu měkkou se slabě kyselou reakcí a se všemi příznivými chemickými hodnotami kladenými na pitnou vodu. Směrnou hodnotu přesáhla pouze objemová aktivita radonu, poněkud více bylo ve vodě ţeleza a manganu. U radonu byla provedena zkouška obsahu radionuklidů v pitné vodě a bylo zjištěno vodohospodářskou laboratoří, ţe objemová aktivita radonu R-222 převyšuje mezní hodnotu aktivity v dodávané vodě a voda se nesmí dodávat pro veřejné zásobování pitnou vodou. Dále si obec nechala ověřit vydatnost a kvalitu dodávané vody vrtu HJ-5 Bliţná. Tento průzkumný vrt byl vyhlouben rovněţ v roce 1990 a to pro Jihočeské vodovody a kanalizace České Budějovice jako součást průzkumných prací v okolí Bliţné, pro ověření moţnosti jímání většího mnoţství vody pro vodovodní zásobování. V listopadu 2007 provedl Geoprůzkum s.r.o. přestrojení vrtu a hydrodynamické zkoušky. Vyuţitelná vydatnost zdroje činila 10,5 l/s, coţ představuje 907 m³ / den. V chemických, mikrobiologických i radiologických ukazatelích odebrané vzorky vyhověly. Obecní lesy – Černá v Pošumaví. Celý lesní majetek naší obce se nachází na území bývalého okresu Český Krumlov a to pouze v katastrálním území Černá v Pošumaví. Celková plocha lesů činila k 1.lednu 2006 396,08 ha a porostní plocha 390,98 ha. Rozdíl činí jednak jiné pozemky v rozsahu 3,29 ha a bezlesí ve výši 1,81 ha. Obec provádí pěstební a těţební činnost a prodej dřeva, coţ zajišťuje odborný lesní hospodář ing. Libor Ošťádal. Sazby za práce v obecních lesích: - těţba a přibliţování dřeva 175 Kč za Nh včetně DPH - prořezávky 150 Kč - práce s pilou/stavba oplocenek apod./ 140 Kč - pěstební a úklidové práce 130 Kč Ceník palivového dřeva pro občany Černé v Pošumaví: - samovýroba 40 Kč / prm - palivo na odvozní místo 250 Kč / prm Ceník výřezů III.tř / pilařská kulatina: Zde jsou ceny orientační a odvíjejí se od poptávky a nabídky v jednotlivých čtvrtletích roku, cena je stanovena na odvozní místo - III.třída A, B 1 800 Kč /m³ - III.třída C 1 400 Kč / m³ - III.třída D 900 Kč / m³ Sakrální stavby v majetku obce. Obec Černá v Pošumaví provedla soupis všech drobných sakrálních staveb nacházejících se v katastru obce. Seznam byl uveřejněn od 22.června do 22.prosince jednak na úřední desce Obecního úřadu, ale téţ na internetových stránkách obce. V tomto seznamu obec vyzývala neznámé majitele těchto staveb, aby se o ně v průběhu šesti měsíců přihlásili. Jestliţe tak neučiní, budou tyto nemovitosti převedeny do vlastnictví obce Černá v Pošumaví.
24 Jelikoţ se nikdo nepřihlásil do uvedeného data, stávají se tyto sakrální stavby majetkem obce k 31.prosinci 2007. Jedná se o tyto stavby: Boţí muka pod lomem oproti soukromé pile Boţí muka asi 50 m od cesty na Slavkovice Boţí muka u cesty na Hubenově Kaple „Anderle“ za obcí směrem na Frymburk Pomník padlým z I.sv.války na pozemku vedle fary Mariánský sloup na starém hřbitově u Ubytovny Kamenný kříţ nad obcí směr na Český krumlov Kříţ „Mugrauer“ na křiţovatce k Baštýři Kovový kříţ na poli za hotelem Racek Kovový kříţ na poli oproti jachetnímu klubu Misijní kříţ u kaple Stiny u Dolní Vltavice Kamenný sloup s kov.kříţem tzv.“Černý“ u odbočky k Hlásce Floriánský sloup pod Hláskou u silnice Kovový kříţ pod hřbitovem u silnice Kamenný sloup na rozcestí směr Muckov Dřevěný kříţ na Kyselově Kovový kříţ na Kyselově Monument třech svátostí na Kyselově Pomníček Grill na Kyselově Soupis těchto a dalších staveb je uveden v kapitole Soupis majetku obce.
ODPADY
A
VŠE
K O L E M.
Zvýšení poplatků. 1/ Obci od firmy A.S.A - zvýšení činí 9,7%, coţ firma zdůvodňuje zvýšením svého poplatku za uloţení na skládku o 100 Kč ta 1 tunu a rovněţ i vyšší inflací. Znamená to, ţe svoz nádob od občanů zvedne paušál o 37 535 Kč a bude činit celkem 422 535 Kč. Svoz separovaného odpadu se zvýší o 2 467 Kč na celkových 84 698 Kč. 2/ Občanům - obecně závaznou vyhláškou schválili zastupitelé pro rok 2007 zvýšení poplatku z odpadů o 50 Kč na osobu a rok. Kaţdý občan tedy zaplatí za sběr a svoz netříděného komunálního odpadu 400 Kč. I přesto, ţe došlo ke zvýšení poplatku, dotuje obec odpadové hospodářství téměř 400 tis. Kč ročně. Firmy zajišťující svoz a likvidaci odpadů. 1/ A.S.A České Budějovice, s.r.o – provoz Frymburk Zajišťuje jiţ více let pro obec svoz a likvidaci komunálního odpadu 2/ V P S - Veřejně prospěšné sluţby Vladimír Marek, Černá v Pošumaví Zajišťuje od samého počátku vývoz septiků a ţump.
25
Obrázek ukazuje, ţe svoz odpadů někdy nezajišťují jak by měly.
Třídění odpadů. Odpady by se měli třídit rovnou doma, pozdější roztřídění jiţ není moţné. Většinou doma připravujeme na třídění takový odpadový materiál, který můţeme odnést a uloţit do kontejnérů, které jsou v blízkosti našeho bydliště postaveny. Kontejnery na plasty – bývají většinou ţluté barvy a vkládají se zejména PET láhve a další obaly z plastů. Neměly by tam být odpady z PVC, novodur, obaly od chemikálií a barev apod. Kontejnery na sklo – jsou zelené barvy a neměla by se do nich vhazovat keramika, porcelán, drátoskla, zrcadla a další. Kontejnery na papír – nádoby jsou modré a vhazují se sem noviny, časopisy, různé letáky, knihy, sešity a podobně. Neměl by tam být mastný nebo znečištěný papír, úhlový, voskový papír ani hygienické pleny a jiné potřeby. Odpady objemové - to jsou takové, které se nevejdou do popelnice, např.starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety a podobně. Tyto odpady se mohou odvézt na sběrný dvůr anebo pak vyuţít přistavování kontejnérů, které se v naší obci koná vţdy na jaře a na podzim. Odpady nebezpečné - mezi ně se počítá např. léky, zářivky, výbojky, akumulátory, ale i ledničky, mrazničky, barvy, lepidla, oleje a veškeré nádoby tímto znečištěné. Zase je moţno odvést je na sběrný dvůr.
26
Ani takto si nepředstavujeme ukládání odpadů. Sběrný dvůr. Zastupitelé si nechali zpracovat od Architektonického ateliéru ARSPRO z Českého Krumlova, návrh na vybavení Sběrného dvora, který by se měl , pokud bude moţná dotace, v naší obci vystavět. Celkové vybavení Sběrného dvora spolu se stavebními a ostatními pracemi by vyšlo přibliţně na 4,6 mil. Kč. Zpracováním návrhu na výstavbu Sběrného dvora v Černé byl pověřen zastupitel Jaroslav Koudelka, který předloţil tento návrh: Sběrný dvůr je zařízením k přechodnému umístění odpadů.Má funkci sběrného a shromaţďovacího místa nebezpečných a ostatních odpadů. Jsou zde ukládány odpady sebrané v rámci vlastního mobilního sběru a odpady odevzdané přímo občany. Odpad, který je do Sběrného dvora přiváţen musí být předem roztříděný – tato povinnost vyplývá ze Zákona o odpadech. Fyzické osoby s trvalým pobytem v obci Černá v Pošumaví a chataři, kteří mají rekreační objekt na území obce a řádně platí místní poplatek za odpad, mohou ve Sběrném dvoře ukládat separovaný odpad bezúplatně. Ve sběrném dvoře je třeba se prokázat občanským průkazem. Podnikatelská sféra můţe ukládat ve sběrném dvoře za poplatek dle stanoveného ceníku. Na sběrný dvůr lze ukládat většinou tyto druhy odpad“: Kovy: ţelezný šrot, hliníkové předměty, barevné kovy, plechovky, hrnce apod. Kompostovaný odpad: větve, listí, tráva, zbytky jídel, čajové sáčky, zbytky ovoce a zeleniny, slupky. Nelze však maso, kosti, oleje z potravin, obaly od potravin, uhynulá domácí zvířata.
27 Objemné odpady: starý nábytek, podlahové krytiny, umyvadla, toalety, nefunkční sporáky, pračky. Elektrotechnika: televize, radia, počítače, mikrovlné trouby, ledničky apod. Nebezpečné odpady: jsou sbírány na dvorech vybavených speciálními ekosklady. Jedná se o léky, zářivky, výbojky, akumulátory, baterie, ledničky, mrazničky, barva, lepidla, oleje a další. Plast a papír: budou odebírány v igelitových pytlích. V pytlích téţ obaly od postřiků, jedlý olej v uzavřeném kanistru a pneumatiky od osobních aut v limitu 4 ks na osobu a rok. Stavební suť, zemina a kameny nejsou ve sběrném dvoře odebírány! Biomasa ve sběrném dvoře. V kaţdé domácnosti vzniká velké mnoţství odpadů, který je tzv. kompostovatelný a je někdy nevhodně vhazován do popelnic. Dále větve, tráva a listí se často na zahrádkách pálí anebo v horším případě se vyváţí někam ven na různé černé skládky na skrytých místech, ve strouhách a lesích. Kompostovaný odpad, který uvádí Jaroslav Koudelka v návrhu, by se však v případě vybudování sběrného dvora zde neukládal. Obec odkoupila v prostoru za Starým lomem kolem 6 000 m² pozemků, kde by se měla zřídit obecní kompostárna. Veškerý vhodně kompostovatelný odpad by se míchal s určitým mnoţstvím např.dřevní hmoty, přidávaly by se příměsi pro zkvalitnění kompostu a vyrobený kompost by se pak pouţil pro potřebu zeleně a veřejných ploch v obci. Sběrna nepotřebných elektrozařízení. V areálu bývalé Sodovkárny začala od 10.srpna 2007 fungovat sběrna nepotřebných elektrických zařízení. Jedná se o staré ledničky, mrazáky, sporáky, televizory a mnoho dalšího materiálu. Vyuţil se k tomu prostor jednoho z bývalých řadových domků před hasičskou zbrojnicí. Nepotřebné zařízení se odevzdává do sběrny kaţdou sobotu od 8 do 9 hodin anebo po dohodě s pracovníky Obecního úřadu. Elektrozařízení je nutné dodávat kompletní, aby se zajistilo jeho ekologické vyuţití a zabránilo úniku nebezpečných látek. Celkem bylo vytvořeno 10 skupin elektrozařízení: 1. velké domácí spotřebiče 2. malé domácí spotřebiče 3. zařízení informačních technologií a telekomunikačních zařízení 4. spotřebitelská zařízení 5. osvětlovací zařízení 6. elektrické a elektronické nástroje 7. hračky a vybavení pro volný čas 8. lékařské přístroje 9. přístroje pro monitorování a kontrolu 10. výdejní automaty. Veškerá tato zařízení se ve sběrně odevzdávají bezplatně.
28
VÝSTAVBA A REKONSTRUKCE. Rekonstrukce Základní školy. Jiţ v roce 2006 byl vypracován plán rekonstrukce podkroví školy, lépe řečeno vestavba v podkroví, čímţ by se zvýšila kapacita a mohla by se sem umístit školní druţina. V roce 2007 se provedly přípravy pro vestavbu podkroví tím, ţe se provedlo zesílení stávajících krovů a pak se provedla celá rekonstrukce střechy s výměnou střešní krytiny, kterou jsou hliníkové šablony zn. PREFA. Na dodávku kompletní rekonstrukce střechy ZŠ s výměnou střešní krytiny podaly ve výběrovém řízení nabídku firmy: 1/ Firma Kamlach spol.s.r.o, která nabídla cenu 1 197 710 Kč 2/ Firma Petrlík nabídla cenu 1 214 684 Kč. Po projednání v zastupitelstvu byla vybrána firma Kamlach spol.s r.o. Český Krumlov, která celou akci provedla.
V r. 2008 se pak počítá s výměnou oken v Základní škole, kde by se instalovala tepelně izolační a protihluková okna.
29 Rekonstrukce vytápění v BD čp.36. U této obecní bytovky jednalo zastupitelstvo o moţnosti přejít na ekologičtější stupeň vytápění, tak jako v některých obecních bytech pomocí tepelného čerpadla. Nejdříve se však uvaţovalo o rekonstrukci celé kotelny a pořízení nového kotle místo starého a to rovněţ na uhlí, respektive na koks.. Byly hlasy, které navrhovaly pouze zmodernizování starého kotle, ale postupně bylo rozhodnuto přejít na jiný systém a to – vytápění peletkami. Obec si uvědomovala, ţe vše se musí uskutečnit bez dotací, které nebyly na obzoru.. Jakmile se zastupitelé na všem podstatném dohodli, bylo vyhlášeno výběrové řízení na výměnu kotlů a rekonstrukci rozvodů v kotelně. V termínu, kdy byl ukončen příjem nabídek se přihlásily tři firmy: 1/ Mynařík spol.s.r.o, Český Krumlov, který nabídl cenu 622 936 Kč 2/ Fach-Man, sdruţení zámečnictví-vodo, Český krumlov přišlo s nabídkou 649 935 Kč 3/ Jaroslav Plánský, Instpa Třebonín nabídl 670 830 Kč Zastupitelé po důkladném prověření nabídek nakonec vybrali a schválili na provedení této akce firmu Mynařík spol.s.r.o Český Krumlov. V rámci rekonstrukce pak byly ve druhé polovině roku 2007 vyměněny staré kotle za dva nové, kaţdý po 50 kW, které jsou přímo specializované na vytápění peletkami. Veškerá práce spojená s vytápěním je plně automatizovaná a kromě vynášení popela není nutno na nic sáhnout. Vedle rekonstrukce celé kotelny se ještě vyměnilo několik radiátorů a celá akce přišla na 1 100 tis. Kč, které obec hradila plně ze svého rozpočtu. Od listopadu 2007 se tedy topí nově a ekologicky, peletky do konce roku byly odebírány od firmy z Kájova, od počátku roku 2008 jsou odebírány od firmy Bioenergy CZ, která je vyrábí přímo v Černé v Pošumaví v prostoru bývalé sušící linky Statku. Tyto peletky jsou tedy přímo na dosah, ale jsou i údajně o 1 Kč za kg levnější. Podle slov starosty obce se za topnou sezonu spotřebuje asi 25 tun peletek a to ještě čeká tento dům zateplení, takţe by spotřeba měla klesnout. Náklady na dřívější topení koksem byly finančně ve výši 200 tis.Kč, při vytápění peletkami by měla být výše finančního zatíţení poloviční, maximálně dvoutřetinová. Výhřevnost kotlů při tomto způsobu spalování je 90%, nájemníci jsou spokojeni, protoţe v bytech je teplo, podstatně se sníţila prašnost, ale především budou za dodané teplo méně platit. Vytápění peletkami je tedy velmi vhodnou variantou na podstatné sníţení imisí v naší obci. Stále ještě je převaţujícím topením uhlí, případně dřevo a obec, která by měla především dbát na ekologii, jde v tomto směru příkladem. Se zateplením se jiţ koncem roku začalo a to v podkroví budovy, kde se zatím vyměnila ve střešních oknech skla za lepší s termoizolačními vlastnostmi. Akci provedla firma Otherm České Budějovice, která byla vybrána ve výběrovém řízení. V roce 2008 se potom provede celkové zateplení. Výstavba Pítka. V prostoru před Nočním barem Oty Frídla a naproto Obecnímu úřadu vyrostl pěkný kousek zkulturněného veřejného prostranství. Tím, ţe se prováděla rekonstrukce silnice, zůstal zde potřebný prostor, který bylo nutno vyuţít. Nejprve byl nápad vybudovat zde kašnu, ale to by bylo velmi náročné. S výstavbou tohoto pítka přišel starosta, projektant z 1.JVS pomohl s projektem a nápad se začal uskutečňovat. Byly přivezeny a postaveny kamenné lavice, zavedena voda s regulací a odtokem do kanalizace, vedle pak uspořádána pěkná skalka. Pro turisty i místní
30 občany je to pěkný atraktivní kousek, místo pro odpočinutí, osvěţení a pokochání příjemným prostředím. V horní části je umístěna informační tabule, kde z jedné strany bude snímek obce a z druhé plastický snímek Lipenska nebo Šumavy. Celkové náklady vyšly na přibliţně 100 tis. Kč.
Úprava prostoru u Jednoty. Současně s výstavbou nové silnice a úpravou všech prostranství byl úplně zrekonstruován prostor u samoobsluhy Jednota. Několik fotografií ukazuje stav:
31
Před rekonstrukcí
Průběh 1
Průběh 2
Průběh 3
Průběh 4
Konečná podoba
32 Výstavba RD v lokalitě „Malé Lipno“. Během roku 2007 se prodalo všech 13 nabídnutých parcel, i kdyţ vlastně k tomu došlo jiţ v roce předešlém, potíţe byly pouze s jednou parcelou. Původním zájemcem o parcelu č.8 na pozemku 211/253 byla paní Marie Kubecová. Plocha o výměře 886m² pro ní byla rezervována do určitého data, rezervace však vypršela a tak byla parcela nabídnuta dalším zájemcům. Ti byli dva: 1/ Aleš Polák, Černá v Pošumaví čp.102 2/ firma KD Haus Zastupitelé doporučili a schválili prodej parcely Aleši Polákovi z Černé v Pošumaví čp.102 za cenu 500 Kč za m² a náklady s prodejem spojené, při dodrţení obecně platných podmínek prodeje parcel na výstavbu RD. S výstavbou svého domu jiţ během roku začali čtyři majitelé, kteří do začátku zimy dostali svou stavbu pod střechu a někteří stihli i řadu úprav nejen zvenku, ale i uvnitř. Jedná se o: - parcelu č.2, kterou má ing.Miroslav Novotný z Písku a který dům dostal pomalu do stavu, ţe se zde dá bydlet - parcelu č. 4, kterou vlastní firma Univerzal Hombre s.r.o, Olšina 37 - parcelu č.6, kde dům postavili manţelé Nora a Michal Pajpachovi z Černé č.52 - parcelu č.7, kde jako první postavil dům ing. Jindřich Kunc z Českého Krumlova
Domy na parcele 2 a 4.
Domy na parcele 6 a 7.
33
OPRAVY
A ÚPRAVY.
Restaurování sochy sv.Jana Nepomuckého. V německých kronikách se dočteme, ţe kdysi stávala mezi kostelem a farou v Černé kaplička, kterou její stavitel také nechal vyzdobit sochou sv.Jana Nepomuckého. Kdyţ byla v roce 1903 postavena nová fara, byla kaplička s povolením úřadů zbourána. Socha byla nejdříve postavena mezi stromy na přední straně kostela, odkud však musela být odstraněna a byla umístěna na vnější zeď původního hřbitova. Kovářský mistr Johann Tschunko z čp.7 však často vytýkal nedůstojné umístění svého patrona, které tak prý ze svatého učinilo hlídače mrtvol a navrhl a posléze sám inicioval postavení sochy na mostě v obci, coţ se skutečně stalo v roce 1909. Sv.Jan Nepomucký drţí v rukou kříţ s Jeţíšem. Část kříţe a Jeţíšovu ruku údajně urazily příslušníci české vojenské posádky v r.1918. Tyto části se nikdy nenašly a aţ do roku 2007 na soše chyběly. Na mostě oproti domu čp.15 stála socha sv. Jana Nepomuckého aţ do roku 1980, kdy musela ustoupit výstavbě lávky pro pěší a byla proto přemístěna do výklenku u kostela. Jiţ delší dobu se socha nacházela v nedobrém, téměř havarijním stavu a protoţe se jedná o chráněnou kulturní nemovitou památku obce, zapsanou jako památka jiţ 3.5.1958, poţádala obec o grant na krytí restaurátorských prací. Tento grant byl posléze schválen a tak bylo Jihočeským krajem uhrazeno 70 tis. Kč a zbytek ve výši 63 035 Kč zaplatila obec. Restaurování sochy provedla restaurátorská dílna akademického sochaře a restaurátora Lukáše Hosnedla, kam byla socha předána k opravě. Památka vykazovala četná poškození vyplývající hlavně z působení povětrnostních podmínek v průběhu její existence. Důleţité bylo zejména doplnění ramena kříţe a chybějící paţe Krista přírodním materiálem – ţulou, podle zhotoveného modelu. Dílna vyrobila novou kovanou svatozář s technologií pozlacení plátkovým zlatem. Původní podstavec byl odstraněn a nahraţen sekaným soklem ze ţuly v takových rozměrech, aby zajistil stabilitu, pohledovost i estetické vnímání celého díla. Kamenné části soklu jsou pak zajištěny nerezovými čepy. Socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna znovu ve výklenku kostela Neposkvrněného početí Panny Marie na pozemku č. 204, který patří farnosti. Barokní socha je majetkem obce Černá v Pošumaví a patří k jejímu nedílnému památkovému bohatství. Proto má právo na důstojné zacházení a patřičnou reprezentaci.
Socha před opravou
Socha po opravě
34 Boţí muka na Hubenově. V celém katastru naší obce se od roku 1990 opravilo a zrekonstruovalo velké mnoţství církevních památek. Mnoho kříţů, podstavců a dalších částí bylo ztraceno a posléze nezměrným úsilím mnoha dobrovolníků nalezeno a instalováno na původní místa. Opravili se kapličky a Boţí muka v různých částech naší obce, pouze jakoby zapomenutá zůstala kaplička – Boţí muka na Hubenově. Cestou z Mokré směrem na Muckov se dostaneme na Hubenov, kde jiţ od války stojí tyto Boţí muka ve značně zchátralém stavu. Bylo by ostudou obce, kdyby nedokázala tento objekt zase zrenovovat. A tak se tohoto úkolu ujali místní hasiči. Boţí muka skutečně byly jiţ v takovém stavu, ţe oprava nebyla moţná a bylo nutno provést na původním místě úplně nové vyzdění. Za pomoci techniky a vlastního umu tak za několik volných hodin vystavěli kapličku novou, která nyní vévodí dané oblasti a nedělá ostudu.
Postupná rekonstrukce Boţích muk na Hubenově.
35
Úprava prostoru při vjezdu do obce. V souvislosti s výstavbou nové silnice byl prostor po pravé straně, kde dříve bývala skládka materiálu pro silnice, přiměřeně upraven.Byla zde vytvořena zpevněná asfaltová cesta, která slouţí pro chodce jako napojovací od chodníku nad Restaurací U Honzy k chodníku silnice u nově budovaných domů v lokalitě „Malé Lipno“. Bylo zde vysazeno pět nových stromků, Dálniční stavby zde umístili jakýsi zakončovací kámen s nápisem: Dálniční stavby Praha Silnice I/39 Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví Ukončení výstavby : 2006 Ćerpáno z Fondu dopravní infrastruktury Hodnota díla: 238 322 877 Kč
Na ploše v jejím počátku zůstal kamenný kříţ, který zde byl u vysokého smrku, jenţ padl za oběť v lednu 2007 orkánu Kyrill. V prostoru je i nový poţární hydrant a na sloupu elektrického osvětlení je umístěn radarový systém.
Úprava prostoru hasičské zbrojnice. V roce 2007 se prováděla úprava venkovní části, připravovala se plocha, která by v budoucnu měla být zastřešena. Dále se dělaly úpravy v domku přímo pod zbrojnicí, zde se rozvedla elektřina a místnost se upravila jednak na sklad Obecního úřadu a jednak jako Sběrna nepotřebného elektromateriálu. V prostoru se nacházející tzv.sododomky jsou zatím v nájmu pánů Koutného a Strnada, ovšem jiţ letos by je oba měli zaplatit, kaţdý po 50 tis.Kč a tím by se staly jejich majetkem.
36 Stabilizační nádrţ ČOV. Zastupitelé odsouhlasili nutnost provedení investice – odčerpání a likvidace kalů ze stabilizační nádrţe č.1 v areálu ČOV v obci. Firma 1.JVS předloţila podklady k jednání o provedení této akce, jejíţ náklady by činily 350 tis. Kč. Zastupitelé povaţují tuto investici za potřebnou a neodkladnou. Odbahnění pak bylo v roce 2007 provedeno, bylo skutečně velmi potřeba toto provést, i kdyţ to obec stálo uvedené náklady. V souvislosti s ČOV je nutné v nejbliţším období provést přístavbu tj. místo pro otáčení fekálních vozů. Je jiţ vypracován projekt, ovšem zde bude nutno získat potřebnou dotaci.
Stabilizační rybníky před akcí a čištění a odbahnění stabilizační nádrţe za ČOV.
37 Úprava v domě čp.21 V tomto domě se jiţ dříve , kdyţ se začala stavět silnice, vyměnila okna do ulice, coţ hradil investor – Dálniční stavby. Poté se provedla komplet výměna oken z toho důvodu, ţe původní okna měla špatné izolační vlastnosti a protoţe je to obecní dům, kde se topí elektrickým přímotopem, je to velká zátěţ pro nájemníky a tak zateplení je nanejvýš nutné. Na dokončení výměny oken v domě podaly nabídku firmy: OTHERM Prachatice s cenou 473 407 Kč a MONTERA Munice za cenu 521 326 Kč. Zastupitelé nakonec vybrali a schválili firmu MONTERA Munice, která jiţ dříve výměnu prováděla a měla by ji tedy stejným způsobem dokončit. Turistická cestička k pláţi a podél „Malého Lipna“. Obec poněkud zkulturnila porost vedle Černého potoka naproti čističce odpadních vod a začala zde s výstavbou stezky pro pěší. Ta začíná u mostu oproti čp.15 a pokračuje dále k pláţi a v pozdějším období údajně aţ do ATC Olšina. Zatím byl upraven terén, navezl se štěrk a pak drobnější šotolina, povrch se pak zpevnil.Základní úpravu prováděl Vladimír Kasal se strojem ÚDS. Zatím stezka nedosahuje ani k pláţi a není vlastně ani řádně udělaná, protoţe v mokrém období je poměrně bahnitá.
Obec jiţ dříve se snaţila upravit terén kolem pláţe, to znamená likvidaci zahoustlých křovin, pravidelně se vysekává travnatý porost. Pláţový prostor byl vymezen a opatřen cedulemi, ţe se jedná o pláţ a zákazem rybaření, ovšem rybáři hned v samém počátku cedule strhli a zahodili, čehoţ jsou někteří lidé svědky. Jednalo se o rybáře cizí, kteří přijíţdí auty i s přívěsy aţ těsně k vodě a zde často i celý víkend zůstanou. Obec chce tímto úsekem začít úpravu a zlepšení veřejného prostranství a vybudovat jakýsi chodník podél „Malého Lipna“ jako takovou vycházkovou zónu pro místní občany i turisty. Jak to však bude celé fungovat, kdyţ trasu budou přejíţdět automobily a proč k tomu nic neříká Povodí Lipna, to je zatím otázka. Zejména Povodí Lipna musí zaujmout stanovisko, neboť pozemky jsou většinou jejich.
38 Výsadba zeleně v obci. V souvislosti s výstavbou silnice, nových chodníků, osvětlení a další infrastruktury, musela být poraţena a vykácena řada stromů a keřů vhorní části obce.Vzhledem k tomu, ţe obec neměla zpracován plán znovuozelenění v rámci výstavby silnice, bylo poměrně obtíţné dohodnout se s investorem v této věci. Obec nakonec nějaké stromy dostala, ovšem musela si zajistit sama jejich výsadbu.Při výsadbě a projektování zeleně spolupracuje obec s p. Slovákem ze Zahradnictví Český Krumlov, ale v tomto případě výsadbu stromů a keřů řešila přes ing. Hanu Bušinovou z Okrasného zahradnictví Protivín.Během celé výstavby silnice byly stromy i s baly zahrnuty v hromadě zeminy na zahradě u paní Frischové a k výsadbě se přistoupilo v konečné fázi úprav veřejných prostranství. Hana Bušinová na základě schváleného rozpočtu provedla na různých místech obce , kde ona zeleň chyběla, její výsadbu.Stromy se vysazovaly s balem, provedlo se jejich ukotvení a přivázání ke kůlům a nakonec úprava mulčováním. Celkem 5 ks stromů se vysadilo nad obcí na upraveném prostranství, dále 2 ks podél silnice oproti domu čp.4 a 8 ks stromů u BD čp.17. Kromě toho se prováděla úprava a výsadba keřů a různých květin skalkového charakteru v prostoru kolem prodejny Jednota, před obecním domem čp.21, pře vybudovaným pítkem a na jiných menších místech. Celkem celá akce výsadby přišla na 11 tis. Kč.
Před domem čp.21 ještě před výsadbou.
Skalka u budoucího pítka.
Zeleň u Jednoty.
39
DOPRAVA
A KOMUNIKACE.
Stavba silnice přes Černou v Pošumaví. Dne 10.června 2007 v 6.00 hodin vypukl konečně onen očekávaný okamţik, kdy začala pokládka asfaltového povrchu na vozovku vedoucí přes obec. Do této doby a to jiţ od konce března byla doprava v obci velmi omezena, stále za pomoci semaforů se projíţdělo jen vţdy polovinou vozovky. Pracovníci celý úsek od mostu oproti čp.15 aţ na konec obce vţdy na jedné půlce vozovky zastavili a na druhé půlce pracovali. Vozovku vţdy vyhloubili přibliţně na jeden metr a postupně opravovali potřebnou kanalizaci a veškerá další vedení pod vozovkou, dá se říci, ţe téměř vše se dělalo nové. Kdyţ bylo toto hotovo, navozili potřebný materiál na dno, materiál se utuţil, pak se dala folie, další materiál a nakonec vrstva asfaltu. Tím byla provizorně připravena půlka silnice, na ní se pustil provoz a totéţ se pak opakovalo na druhé půlce silnice. Současně s vozovkou se prováděla výstavba chodníků po levé straně směrem nahoru. Chodníky jsou ze zámkové dlaţby, současně se provádělo i vydláţdění např. k domu čp.22, k restauraci U Honzy, k domu Jana Bigase a podobně. Vjezd do garáţe Obecního úřadu byl rovněţ vydláţděn, ale jinou, lepší dlaţbou. Ostatní vjezdy se asfaltují a upravují se i ostatní travnaté plochy prostranství. V uvedený den 10.června se začal pokládat asfalt směrem od mostku ven z obce. Veškerá doprava přes obec byla zastavena od 6 do 15 hodin. Asfaltovat začaly dvě rozhrnovací soupravy, vţdy jednu půlku jedna a za ní v odstupu druhá, takţe pokládaly celou šíři vozovky najednou. Hmotu přivezlo pět velkých trambusů, po pokládce se na vozovku vrhly tři válce, menší úpravy prováděl ještě jeden menší válec, dále byly kolem další auta pro potřebu a pracovalo zde kolem 30 pracovníků. Práce na pokládce asfaltu běţely poměrně rychle, byly ukončeny jiţ v 10.45 hodin a pracovníkům Dálničních staveb Praha se podařilo téměř na kila zpracovat přivezený materiál. Provoz na silnici byl obnoven aţ v odpoledních hodinách. Problémy vznikly pouze tím, ţe řidiči nerespektovali značení, které bylo umístěno jiţ v Hořicích, a to, ţe silnice v Černé je uzavřena, a v klidu tímto směrem přijíţděli. Museli pak buď čekat nebo se vrátit anebo mnozí pouţili cyklostezku přes Muckov. Policie byla ke konci pokládky rovněţ přítomna, ale proti řidičům nijak nezasáhla.
40
Ještě k průběhu výstavby silnice a mostu. V listopadu 2006 byl zprovozněn poslední úsek silnice Hořice – Černá v Pošumaví, který skončil na hranici obce. V prvním pololetí roku 2007 pak probíhaly práce na průtahu obcí, kdy bylo nutno zrekonstruovat celou kanalizační síť, vodovodní systém, vystavět nové veřejné osvětlení, chodníky a upravit veškeré veřejné prostranství navazující na hlavní silnici. Provoz byl velmi omezen, většinou se jezdilo po jedné půlce silnice, kde byl provoz řízen semafory. Jak práce postupně probíhaly, dokladujeme na následující obrazové galerii.
41
42
43 Výstavba chodníků v obci. V souvislosti s výstavbou nové silnice bylo nutno zlikvidovat stávající chodníky v horní části obce a vystavět nové. To vše se provádělo právě v rámci výstavby silnice – chodníky se zámkovou dlaţbou byly poloţeny po celé délce od prostoru nad Restaurací U Honzy aţ po nový most přes Černý potok oproti ČOV. Další chodníky pak v různých místech obce prováděla obec sama, celkové náklady činily 400 tis.Kč, obec na tuto akci zaţádala o dotaci ve výši 200 tis. Kč, obdrţela však nakonec 70 tis. Kč a zbytek hradila ze svého rozpočtu. Prováděla se tato výstavba: chodník u Obecního úřadu 120 tis.Kč prodlouţení dalších chodníků k „druţstevkám a od Linhy nahoru k nové silnici 150 tis. Kč chodník u Základní školy 90 tis. Kč chodník a přist.plocha u Mateřské školy 40 tis. Kč
Rekonstrukce chodníku u Základní školy.
Nový chodník nahoru k okruţní ulici
Chodník před restaurací U Honzy
44 Radar pro motoristy před obcí. Zastupitelé projednávali předloţenou nabídku na pronájem nebo odkoupení radarového informačního zařízení, které bude měřit rychlost vozidel před vjezdem do obce ve směru od Českého Krumlova. Nájem by byl 7 tisíc Kč měsíčně a to na dva měsíce, celková cena zařízení je 105 tis. Kč. Při pronájmu na dva měsíce a pak odkoupení, by byl radar draţší o 14 tis. Kč. Zastupitelé tedy odsouhlasili odkoupení radaru.Ten byl pak nainstalován na sloup před vjezdem do obce a ukazoval všem vozidlům jakou rychlostí přijíţdějí a vjíţdějí do obce.Přesto, ţe jde zatím pouze o informační systém, který má působit na řidiče i psychologicky, zdá se, ţe za dobu čtyř měsíců, co je nainstalován, se projevil pozitivně. Řidiči skutečně svou rychlost sníţí ve většině případů na poţadovanou rychlost v obci. Z toho důvodu bude obec instalovat obdobné zařízení i z druhé strany obce ve směru od Horní Plané.
PROJEKTY, PŘEDSTAVY, VIZE. Domov pro seniory. Výstavba tzv.Domu pro seniory zůstává zatím na mrtvém bodě. Kdyţ se před několika lety uvaţovalo o výstavbě, předpokládalo se, ţe náklady budou maximálně do 20 mil.Kč a ţe obec dostane na tuto akci 70% dotaci.Tehdy bylo ještě reálné o této výstavbě uvaţovat. Ovšem vyhlášené dotační programy pro rok 2007 obec poněkud zaskočily, neboť tato stavba, která patří do kategorie tzv.chráněného bydlení, má dotační limit 200 tis.eur, coţ je v současném přepočtu asi 5,5 mil.Kč a tak by obec musela investovat ze svého kolem 20 mil. Kč, neboť ceny ještě více narostly a hodnota dnešního díla jiţ překračuje 25 mil.Kč. Stavební povolení je v přípravě, nyní se připravují všechny potřebné propočty a zastupitelé pak na základě daných údajů rozhodnou.
45 Je však jiţ nyní s největší jistotou moţno říci, ţe dojde k odsunu této výstavby anebo je moţno se vrátit k výstavbě tzv.pečovatelského domu, který by snad svými parametry vyhovoval.
Takto by měl být Domov pro seniory zasazen v zástavbě.
Rekreační zóna s trţnicí. V rozvojovém plánu Obce Černá je zpracován i projekt většího rozsahu na výstavbu t.zv „Rekreační zóny s trţnicí“. V r. 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí pro tuto stavbu, která by měla zahrnovat přibliţně tři hlavní celky: 1/ centrální parkoviště pod Pipigrilem, kde by byl i jakýsi infopoint, čili víceúčelová budova prodejní a informační 2/ plocha chodníků, které by byly vybudovány aţ k VT Jestřábí I., souběţně rozšíření stávající komunikace a vybudování prostoru pro parkování, veřejné osvětlení a na pláţi další potřebné prvky / hřiště, různé sluţby apod./ 3/ v prostoru za Gregarovými pak vybudovat víceúčelové budovy a stánky jako trţnici Pro výstavbu jsou v tomto případě kaţdopádně nutné dotace, předpokládá se finanční náročnost kolem 30 mil.Kč, coţ si obec sama nemůţe dovolit.
46
Čelní pohled na „Rekreační zónu s trţnicí“ dle projektu. Víceúčelové hřiště. Jiţ v roce 2006 byl vypracován projekt na tzv. víceúčelové hřiště, které by zahrnovalo vedle stávajícího velkého fotbalového hřiště ještě hřiště pro malou kopanou, hřiště na tenis a 2x volejbalové hřiště.Současně by se jednalo i o výstavbu celkového zázemí nejen pro fotbalisty, ale i ostatní sportovce. Projekt byl vypracován, protoţe existovala určitá naděje získat dotaci z nadace „Oranţová hřiště“. Je dokonce vydáno stavební povolení, ovšem protoţe není moţnost získat potřebnou dotaci, tak se zatím výstavba odsunula i kdyţ se s ní i nadále počítá. Návrh na prodlouţení regionální dráhy Lipno – Černá v Pošumaví. Zastupitelstvo obce projednávalo záměr krajského úřadu prodlouţit regionální trať z Rybníka přes Lipno, Frymburk do Černé v Pošumaví. Jelikoţ v předloţené studii se předpokládá trasa, která prochází středem obce, zastupitelstvo s touto variantou nesouhlasí. Doporučuje pak varianty, které vedou mimo obec, např. ta, s kterou počítá i územní plán obce, tj.vést dráhu jiţním směrem okolo hotelu Racek. Jedná se o projekt Jihočeského kraje, studie byla v závěru roku představena starostům zainteresovaných obcí.Projekt předpokládá uskutečnění části z Lipna do Frymburku v roce 2010, dále do Černé v Pošumaví jde o komplikovanou a velmi nákladnou záleţitost, zatím se předpokládá uskutečnění studiové verze v roce 2015.
47 Zastupitelstvo naší obce však nesouhlasí s navrţenou trasou, která by měla kopírovat silnici z Frymburka a pak procházet přímo středem obce kolem kostela, přes ubytovnu, poštu a dále po hrázi do Hůrky. To je pro naší obec naprosto nepředstavitelné. Dalo by se ještě uvaţovat o variantě, kdy by trať z Hůrky po hrázi přecházela dále pod hotelem Racek na Jestřábí, Radslav a dále směrem na Pláničku a do Frymburku. České dráhy v projektu o prodlouţení regionální dráhy popisují v souvislosti s naší obcí dvě varianty – červenou a modrou. 1/ varianta červená Začátek je v ţelez. Stanici Lipno n/ Vltavou. Trasa pokračuje tunelem k obci Lipno a pak kolem silnice II/163 do Frymburku po pravé straně. Před Frymburkem trať překročí záliv Lipenské nádrţe a těsně před centrem přejde na levou stranu silnice, kde bude umístěna výhybna s ostrovním nástupištěm. Po opuštění Frymburku sleduje trasa silnici po levé straně. V kilometru 18,2 překříţí silnici a sleduje tok Černého potoka aţ k vodní nádrţi. Zde se v Černé v Pošumaví stočí za ČOV a pokračuje po břehu vodní nádrţe do zastávky Ţlábek. Zde je umístěna výhybna s ostrovním nástupištěm. V rámci umoţnění přímého propojení obou tratí se navrhuje vybudovat kolejový trojúhelník. Na trati by měly být zastávky: Lipno, Lipno – Kramolín, Kobylnice, U Lískovců, Frymburk,Vřesná, Milná, Plánička, Černá v Pošumaví, Ţlábek. Trať je dlouhá 24,026 km. 2/ varianta modrá Vychází z červené varianty od které se odklání za Frymburkem asi v km 10,5 a znovu se napojuju za Černou v Pošumaví.Za Frymburkem se odkloní směrem k západu a přechází přes záliv nádrţe Lipno a dále pokračuje tak, aby obslouţila osady Lojzovy Paseky, Hrdoňov a Kovářov. Za Kovářovem obchází Pláničský kopec po jeho jiţním úbočí, stáčí se k severovýchodu a v km 15,35 se přibliţuje k variantě 1. Od ní se znovu odklání západním směrem a pokračuje přes Blíţenský kopec na jehoţ okraji kříţí komunikaci do Dolní Vltavice. Vzdálenost od zastávky do Dolní Vltavice je 2 km. Dále dráha pokračuje podle konfigurace terénu podél břehu Lipna, tak , aby obslouţila osady Radslav a Jestřábí. V prostoru přístaviště lodní dopravy vstupuje trať do zástavby obce Černá v Pošumaví, kde jsou pak umístěny dvě zastávky – první u přístaviště Černá a druhá u autobusového nádraţí v Černé. Za obcí se pak trať napojuje na první variantu. Zastávky na trati: Lojzovy Paseky, Hrdoňov, Kovářov, Dolní Vltavice, Radslav, Jestřábí, Černá – přístaviště, Černá v Pošumaví, Ţlábek. Délka tratě je oproti červené variantě delší o 6,4 km. Silnice Muckov – Světlík. Během roku 2007 se v tisku objevily zprávy, ţe tato silnice, která by propojila obě obce se moţná dočká rekonstrukce a výstavby. Obce počítaly s tím, ţe by bylo vhodné, aby tato cesta slouţila jako cyklostezka, která by obě obce propojila. Proto uvaţovaly o převodu vlastnictví z Pozemkového fondu na jednotlivé obce. To se ovšem nerealizovalo, protoţe stále nejsou vyjasněny majetkové vztahy. Jak v případě Černé, tak i Světlíka vlastní 2/3 pozemků Pozemkový fond. V roce 2008 by snad měly být jednoduché pozemkové úpravy, které by mohly přinést určité vyjasnění. Zatím však si obce nemohou dovolit do takové akce vkládat finanční prostředky.
48 Vodovod Černá v Pošumaví – Horní Planá. Zastupitelé se na svém zasedání v červnu zabývali otázkou napojení města Horní Planá na obecní vodovod v Černé v Pošumaví. K jednání byl přizván ing. Lipold, technický ředitel 1.JVS, který uvedl, ţe projekt Polipenského vodovodu se nepodařilo realizovat, ale ţe v současné době je stále naléhavá potřeba vody pro Horní Planou, která je v letní sezoně nesoběstačná. Protoţe Horní Planá jiţ dvakrát neuspěla se ţádostí o grant v ţádné formě, snaţí se v současné době získat grant z operačního programu EU z něhoţ by se měl projekt financovat nejméně ze 65%. Pro obec Černou by to znamenalo spoluúčast ve výši 2,8 mil.Kč a získala by jednak pouţitelné zásoby kvalitní pitné vody do budoucna a ročně 140 tis.Kč za prodej vody. Nejdříve je ale potřeba znát vydatnost zdroje – vrtu HJ-5 v osadě Bliţná, kde studie odborné firmy říká, ţe uváděná vydatnost vrtu 14 l/ s zde není / na jiném místě uvádím výsledek měření vydatnosti tohoto vrtu, která činí 10,5 l/s – pozn. kronikáře /. Proto se údajně jeví jako nejlepší řešení nový vrt, coţ jsou náklady kolem 140 tis.Kč. Zjistilo by se však, zda vrt je schopen zásobovat vodovod minimálně 6 l/s a pak by se rozhodlo, zda o dotaci vůbec ţádat. Starosta naší obce konstatoval, ţe obec má na vystrojení nového vrtu vyčleněno v rozpočtu 0,5 mil.Kč a ţe znalost o vydatnosti vrtu je i v zájmu obce. Zastupitelé se tedy dohodli, ţe bude neprodleně zadána rekonstrukce tohoto vrtu /vrt se podařilo do konce roku rekonstruovat s náklady přibliţně 120 tis. Kč – pozn. kronikáře/. Někteří zastupitelé pak dále oponovali, ţe návratnost investic je dlouhodobá, za 20 let bude potřeba znovu investovat a tak se vše jeví pro obec jako nezajímavé. Rovněţ i kalkulovaná cena za prodej vody v částce 1 Kč/l se zdá malá a dále jsou obavy, aby ta část vodovodu, kterou obec zaplatí, byla pak převedena do majetku obce. Pokud by se tato akce vůbec nerealizovala, pak se bude obec Černá v Pošumaví snaţit zařadit vyuţití tohoto zdroje / z Bliţné/ pro posílení vlastních vodních zdrojů. Voda by se přivedla potrubím z vrtu do vodojemu nad Letním kinem a pak jiţ dále stejným způsobem jako dosud. Lanové centrum. Provozovatel paintboollu v prostoru Starého lomu p. Urban, poţádal o pronájem asi 5 000 m² lesíka pod Letním kinem nad Pipi grilem. Ve své ţádosti uvedl, ţe by zde rád zřídil jakési lanové centrum. Jde o systém, který se zatím nikde v jihočeském regionu neuplatnil, jakýsi sportovní, adrenalinem nabitý program. Zastupitelům obce se jeho nápad poměrně zalíbil a rozhodli, ţe jej podpoří. Teď jiţ záleţí na samotném aktérovi, zda svůj návrh uskuteční.
Lanové centrum má různé podoby – třeba i takovéto.
49
Olympiáda v Černé? V roce 2007 byl do sídla Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne odeslán dopis deklarující zájem naší republiky o pořádání olympijských her v roce 2016. Právě v souvislosti s moţnou olympiádou se vyskytla i úvaha uspořádat např. jachetní závody v Černé v Pošumaví. Regata Lipno 2007, čili jachetní závod, který se v naší obci konal ke konci prázdnin, byl brán jako jakási generální zkouška na organizaci obdobného závodu v rámci budoucí moţné olympiády.
Mluvčí ČOV Jan Martinek konstatoval, ţe s Lipnem to myslí úplně váţně a ţe tato lokalita splňuje i parametry kladené MOV. Bylo by ovšem potřeba velkých investic, např. sociální zázemí loděnice je staré přes třicet let a neodpovídá současným poţadavkům na potřebný standart. Musel by se vyřešit přívod vody, lepší vybavení čluny a především celou obrovskou infrastrukturu. Zatím jsou nevyhovující komunikace, parkoviště téměř ţádná apod. Pro samotnou obec Černou, kterou by sice olympiáda ještě více proslavila, by to ale znamenalo obrovské finanční zatíţení, které není schopna sama zvládnout. Je zatím ve hvězdách, zda olympiáda v r. 2016 bude vůbec České republice schválena a pokud ano, zda by se část, týkající se závodění na vodě, mohla vůbec v naší obci konat.
50
PODNIKÁNÍ V OBCI. Podnikatelské subjekty v Černé v Pošumaví. K 31.prosinci 2006 uvádí Statistika následující počet podnikatelských subjektů v naší obci: 1/ podle činnosti Celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motor.vozidel a spotřeb.zboţí + pohostinství Ostatní obchodní sluţby Veřejná správa Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 2/ podle právní subjektivity
-
265 31 25 16 6
-
138 28 2 4 15
Státní organizace Obchodní společnosti Fyzické osoby – podnikatelé Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Ostatní právní normy
-
2 20 206 13 2 17
Obchod a byt Bliţná čp.8. Tato budova je majetkem obce a v roce 2007 se zde ţádné velké akce neprováděly. Z hlediska zateplení budovy se pouze provedlo zasklení balkonu / lodţie/ a některé běţné úpravy. V bytě bydlí rodina Bohuslava Štumpauera ml. Nájemkyně obchodu paní Benediktová, která zde prodávala téměř čtyři roky, ukončila nájemní smlouvu a našla si jiné zaměstnání. Obchod na Bliţné je tak od počátku roku 2008 bez prodávajícího. Převoz změnil majitele. Převozní prám v Dolní Vltavici zabezpečuje v současné době pouze rekreační jízdy ve směru na Kyselov, kde ţádné obyvatelstvo nebydlí. Turisté přijíţdějící převozním prámem na druhý břeh v Kyselově mohou pak strávit příjemné chvíle v krásném prostředí takřka panenské přírody, anebo pak pokračovat dále a vyuţít hraničního přechodu pro pěší a cyklisty v Jeţové asi 7 km vzdálené a od 21.prosince 2007 pak přímo v Kyselově. Od prosince r.2006 je majitelem firma Wolfi Vok s.r.o, která provozuje i restauraci U přívozu. V restauraci je příjemné posezení uvnitř i na terase a v nabídce je široký výběr jídel, nápojů,
51 salátů, zmrzlinových pohárů a podobně. Restaurace má kapacitu 35 míst a 32 míst je na terase. Provozovatelem převozního prámu je firma F2 trans s.r.o Český Krumlov a odpovědnou osobou p. Karel Vlášek. Převozní trasa měří asi 1,5 km a trvá od 10 do 20 minut, coţ záleţí na síle větru.Převoz jezdí od 1.července do 31.srpna kaţdou hodinu a to od 9 do 20 hodin. V jiném ročním období / mimo dobu, kdy je převoz odstaven/ jezdí vţdy ob hodinu. Cena za 1 převezenou osobu je 35 Kč, za dítě do 10 let pak 20 Kč, za osobní automobil 90 Kč a za kolo s cyklistou celkem 60 Kč. Pokud by byl zájem ze strany turistů je moţno uspořádat extra jízdu, která stojí celkem 250 Kč.
Firma Wolfi Vok s.r.o nejen ţe zrekonstruovala převozní prám, ale zkulturnila i okolní prostředí.Tabule s krátkou historií obce a s názornou mapou upoutá kaţdého návštěvníka, dokonalou vititku zde firma zanechala v podobě krásného dětského hřiště. Výroba dřevěných pelet. V areálu bývalého provozu Pomocná výroba Státního statku v prostoru umístění původní sušičky BS-6 provedla rekonstrukci firma BIOENERGY CZ s.r.o a začala zde vyrábět dřevěné ekologické pelety.
52 Firma, která byla zaloţena v r. 2006 zmodernizovala poloautomatickou výrobní linku, kde sušící část je české výroby a lisovací část je osazena lisem italského výrobce La Meccanica, který zaručuje vysokou stálost a kvalitu zhotovených výrobků. Firma vyrábí peletky tmavé i světlé o průměru 6 mm.Tmavé peletky mají větší podíl kůry a dosahují větší tvrdosti a vyšší výhřevnosti, mají však zase větší podíl popelu. Výhřevnost tmavých pelet se udává v hodnotě 19,85 MJ/kg a u světlých pelet 18,9 MJ/kg a v ţebříčku výhřevnosti paliv se řadí na místo mezi hnědým a černým uhlím. Na rozdíl od uhlí však mají vyšší účinnost spalování. Peletky se balí v 15 kg pro maloodběratele a velké balení je po 800 kg. Peletky se vyrábí z čistých dřevěných pilin bez jakýchkoliv přísad a pojiv. Nejprve jsou usušeny na poţadovanou vlhkost a pak rozdrceny. Teplo pro sušení je vyráběno ekokotlem výrobce Fiedler a topným médiem je biomasa. Pak se piliny lisují pod vysokým tlakem pomocí prstencového lisu.Hotové pelety jsou vynášeny do chladiče, kde jsou proudem vzduchu vytvrzeny. Volně loţené pelety prodávala firma v tomto období za 450 Kč/ 100 kg a patlované po 15 kg stály 500 Kč / 100 kg. / čerpáno z internetových stránek firmy/.
VEŘEJNÝ ŢIVOT V OBCI. Činnost našich hasičů. V letošním roce měli hasiči pouze jeden výjezd, jejich hlavní celoroční akcí jsou brigády na pomoc obci. Podle potřeby obce se jedná především o prořezávky stromů a keřů v takových místech, kde by ohroţovaly bezpečnost nejenom lidí, ale i některých nemovitostí. Tak např. na obecním hřbitově se stromy a keře tak rozrostly, ţe zeď kolem hřbitova hrozila zborcením. Hasiči dělali dále prořezávku na Radslavi, pod Baštýřem a na různých místech obce. Pomáhali dále i při opravě a obnově některých církevních památek, především Boţích muk na Hubenově. Celkově podle slov starosty hasičů Vladimíra Kasala odpracovali kolem 1 200 hodin. Samozřejmě, ţe pracovali i na vylepšení prostranství před hasičskou zbrojnicí, úpravě plochy i úpravě kolem bývalých rybníků Sodovkárny. Během roku pomáhali zajišťovat některé obecní akce, např. stavbu a poráţení obecní májky, Den dětí, rozsvícení vánočního stromu a jiné.
53
Pomáhali rovněţ při zajišťování letošní Ralley Český Krumlov,byly spolupořadatelem při koncertech country hudby, která bývá právě v prostoru „hasičárny“ a uspořádali i ukázkový den pro děti z letního tábora v Bliţné. Právě k této akci obdrţel Obecní úřad dopis:
1. 4. 2007 Věc: Poděkování dobrovolným hasičům obce Černá v Pošumaví. Rádi bychom tímto poděkovali sboru dobrovolných hasičů obce Černá v Pošumaví za umoţnění prohlídek hasičské zbrojnice, ukázky hasičské techniky a zajímavé přednášky. Dobrovolní hasiči tyto exkurze pro děti z našeho tábora v Bliţné připravují jiţ třetím rokem při letních i zimních táborech. Fotodokumentaci z těchto akcí přikládáme na CD. S pozdravem za DT Bliţná Ing. Vlasta Vávrovská a Jaroslav Kudláček Bliţná 3/517 382 26 Horní Planá Soutěţí hasičů, které probíhají v regionu se naši hasiči nezúčastnily, dětský oddíl rovněţ není moţno sestavit, vedoucí ze strany hasičů by byl, ale ze strany dětí není zájem.
54
Ještě k zásahu při poţáru Sodovkárny – pivovaru.
Spolupráce s Vodní záchranou sluţbou na Dolní Vltavici. Ze ţivota našich skautů. Skautská druţina Berušky se o jarních prázdninách vypravila na výstaviště v Českých Budějovicích, aby zhlédla výstavu „Návrat dinosaurů“.Jedná se o unikátní pohyblivé modely
55 pravěkých ještěrů v ţivotních velikostech. Před vstupem na výstavu ještě navštívili 3D kino o vzniku Země a ţivota na ní. Berušky se dále vypravily na zříceninu hradu Dívčí kámen, kam se dostaly z Třísova po naučné stezce aţ do Holubova. Kdyţ došly aţ pod hrad, byly osloveny, zda by se nechtěly podílet na úklidu pod hradem, kde se pálily větve. A protoţe skaut má udělat alespoň jeden dobrý skutek denně, pustily se do práce. Odměnou jim pak byl výklad o hradu. Po prohlídce hradu se vydaly opět po naučné stezce zpět do Holubova a odtud vlakem domů. V rámci mezinárodní oslavy 100 let skautingu se v Praze na Staroměstském náměstí skládal obří šátek. Ten musel být sloţen z 256 šátků států, kde působí skauti. Skládání byly přítomny i naše Berušky, které měly za úkol vyrobit šátek, kterým pak prezentovaly stát Omán. Šátek pak musely zavěsit na obří síť nad pódiem. Vedoucí druţiny Hana Koudelková sdělila, ţe k vidění zde byly různé kvízy, hry, tance a jiné aktivity a samozřejmě i jídlo a pití. Nejprve po zahájení zazpívala Eva Farná, následovaly irské tance, hra na bubny a další program, během něhoţ se připravené šátky věšely na síť. V Praze pak skautky navštívily např. praţské Benátky, kino Oko, Křiţíkovu fontánu a Petřínskou rozhlednu s bludištěm. Domů si pak dovezly výroční skautské šátky se stovkou a skautskou lilií. Skautky z naší obce navštívily i Chýnovské jeskyně. Do Chýnova dojely vlakem a pak se asi po třech kilometrech dostaly k jeskyni. V jeskyni bylo vidět zabarvení mramoru do různých odstínů, tvary stěn a jezírko, z kterého čerpá pitnou vodu město Chýnov. Trasa v jeskyni má 330 schodů, jeskyně je tvořena krystalickými dolomitickými vápenci, byla objevena při práci v lomu roku 1863 a od r. 1868 se stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území Čech. Celková délka jeskynního systému je více neţ 1200 m, z toho je 220 m zpřístupněno veřejnosti. Výprava do těchto jeskyní byla velice poučná a všem se moc líbila. V září se skauti vypravili na další cestu, tentokrát na Kvildu – k Pramenu Vltavy. Do Kvildy dojeli autobusem a po přestupu dalším autobusem na vyhlídku Bučina, kde při pěkném počasí se jim podařilo vidět Alpy. Pak se vydali pěšky k Pramenu Vltavy.
Odtud po krátké přestávce se vydali podél Teplé Vltavy zpět do Kvildy. Zde se zastavili v informačním centru NP Šumava a zhlédli krátký film o šumavské přírodě. Odpoledne se pak vydali na cestu zpět. Stejně jako v letech předešlých bylo důleţitou náplní našich Berušek přivezení Betlémského světla do obce. Berušky světlo pak roznášely 23 prosince na adresy, které občané připravili tím, ţe své přání dostat Betlémské světlo do své domácnosti, projevili vhozením kartičky s adresou do krabiček připravených v obchodech, na Obecním úřadě a na poště / vybráno z článků uveřejněných ve Zpravodaji Obce Černá v Pošumaví/. Výčet činnosti skautského oddílu v naší obci není jistě úplný, jejich činnost je bohatší, zúčastňují se i akcí pořádaných v obci a jako spolek jsou velmi agilní a činní.
56
Berušky připravují i adventní věnce.
Obecní knihovna. Knihovní řád.
S platností od 10.října 2007 byl zrušen dosavadní knihovní řád a začal platit nový. V něm se v jednotlivých článcích popisuje poslání a činnost knihovny, veřejné knihovnícké a informační sluţby, jak se registruje uţivatel a další. Jsou zde zakotveny základní povinnosti a práva uţivatele knihovny, způsob zpřístupnění a zapůjčování dokumentů, jaké jsou postihy za ztráty knih a poplatky a přestupky proti knihovnímu řádu. Ceník placených sluţeb a poplatků v knihovně: - za roční registraci zaplatí dospělí 30 Kč; děti do 15 let, studující a důchodci 15 Kč a důchodci nad 70 let ţádný poplatek neplatí - půjčování knih a časopisů je zdarma - tisk jedné stránky černobíle za 2 Kč a barevně za 5 Kč - internet pro registrované čtenáře je zdarma po dobu 1 hodiny a pro ostatní uţivatele za 5Kč/ 1 hod. - za poškození čárového kódu je sankce 10 Kč a ztrátu knihy se započítá cena díla + náhrada za knih.zpracování ve výši 10 Kč Knihy a časopisy se půjčují na dobu 2 měsíců, tato doba můţe být aţ 3x prodlouţena o 1 měsíc, pokud knihu neţádá další uţivatel. Za nedodrţení se dávají upomínky – první s náhradou 10 Kč; druhá za 15 Kč; třetí za 25 Kč a nakonec upomínací dopis za 50 Kč. Vyjímku z knihovního řádu povoluje knihovnice.
57 O knihovně celkově.
Obecní knihovna má v současné době k dispozici celkem 7 404 knih, z čehoţ tvoří 5 784 kusů krásná literatura a 1 620 knih je naučných. Za rok 2006 bylo vypůjčeno 2 694 knih, z toho bylo 1 761 krásné literatury pro dospělé a 156 pro mládeţ a dále 671 naučné literatury pro dospělé a 106 naučné pro děti. Obecní úřad doplnil knihovní fond o 167 knih, coţ je přibliţně číslo o které se fond kaţdoročně doplňuje. V knihovně je registrováno 79 čtenářů, z toho 21 dětí do 15 let.U dospělých obyvatel obce se jedná asi o 8% čtenářů. Umělecká agentura Rolčík.
Jiţ z názvu je patrno, ţe zakladateli této agentury jsou naši občané, známí učitelé hudby, manţelé Rolčíkovi. Agenturu pak zastupují Vladimír Rolčík a syn Michal Rolčík. Nově vzniklá instituce nabízí podle svých internetových stránek širokou škálu hudebních a kulturních programů pro seniory i pro školy, pro městské a obecní úřady i pro různé společenské i soukromé akce. Tak např. akce pro seniory jsou vhodné pro Domovy důchodců, kterým Agentura můţe předvést ze svého repertoáru dvojhlasně zpívané lidové písně, hudbu taneční i poslechovou hrou na klávesy, tenorsaxofon a zpěv.
Nabízí programy pro slavnostní příleţitosti např. kulatá výročí, zlaté svatby apod. stejně jako při různých oslavách (Den Matek, Silvestr, vítání dětí) a další. Programy pro děti z Mateřských škol a 1. a 2. třídy Základních škol by měly mít výchovný charakter, kde by se děti naučily poznávat hudební nástroje, vyjadřovat hranou hudbu pohybem.
58 Váţnou hudbu by Agentura mohla provozovat u příleţitosti vernisáţí a různých společenských akcí. Pod Uměleckou agenturu Rolčík spadá i Soukromá hudební škola, kterou v oblasti Lipenska provozují jiţ 10 let. Ve školách v Černé v Pošumaví, Horní Plané a Frymburku vyučují děti hře na klavír, klávesy, zobcové a příčné flétny, saxofon, kytaru a baskytaru i sólový zpěv. Děti se rovněţ učí základům rytmického a hudebního cítění a pravidelně vystupují na veřejných koncertech v obci při příleţitosti různých oslav a akcí. Od letošního roku funguje tato soukromá hudební škola pod oficiálním označením První soukromá základní umělecká škola České Budějovice, pobočka Černá v Pošumaví.
V Černé v Pošumaví pak bude Agentura zajišťovat kulturní program roku 2007. Vedle provozování Letního kina bude zajišťovat pro všechny věkové skupiny kulturní i sportovní program. Pro děti budou organizována divadelní představení a pro občany starší budou pozvány některé z jihočeských dechovek. Je připraven „Večer plný country a folku“, uskuteční se „Dětský sportovní den“ a „Den letních sportů na lipenské pláţi“. Vrcholnou akcí bude LIPNO FEST 2007 v prostorách LK. V programu budou v pátek uvedeny dva české a jeden zahraniční film a v sobotu vystoupí české kapely různých ţánrů. Loučení s létem. Tělovýchovná jednota Černá v Pošumaví uspořádala pro děti dne 28.září v hotelu Racek a v prostoru před ním program – Loučení s létem. Nejdříve byla uvnitř hotelu uvedena divadelní pohádka Zlatovláska a pak se program odehrával venku. Před hotelem byl postaven velký stan, kde se od 14,40 hodin uskutečnila diskotéka s různými soutěţemi, pěknými písničkami, tanečky i pohádkou. Bohuţel, právě tento den se vůbec nevyvedl, celý den a zejména odpoledne poměrně silně pršelo, byla zima a ani uvnitř stanu nebylo moţno vydrţet a to i přesto, ţe děcka byla dost oblečena. Navíc reproduktory, které byly ve stanu na hudbu napojeny, vydávaly velmi silný zvuk, takţe děti spíše odcházely domů. Je to stejné jako na všech ostatních diskotékách – co nejvíce decibelů. Od 18 do 22 hodin pak byla uspořádána videodiskotéka se současnými hity pro dospělejší mládeţ, Vzhledem k počasí nebyla účast nijak velká. Zájezd do Zoologické zahrady. Obec Černá v Pošumaví spolu s SPOZ zorganizovala a uspořádala dne 15.září zájezd do Prahy na návštěvu Zoologické zahrady. Celkem odjíţdělo ráno v 7.00 hodin 45 lidí od autobusového nádraţí. Do Prahy přijeli účastníci v 11 hod. na programu byla návštěva ZOO, i kdyţ se vlastně jednalo o individuální program. Všichni se pak sešli v 19.00 hodin, kdy se odjíţdělo domů. Obec zaplatila kaţdému dopravu, vstupenky do ZOO si hradil kaţdý sám. Podle slov těch, kteří v praţské ZOO byli, tak to byl zájezd vydařený. Zájezd na muzikál Golem. Obec Černá v Pošumaví uspořádala v sobotu 5.května spolu s SPOZ zájezd do Prahy na muzikál Golem. Odjezd byl v 7.30 hodin z Černé, do Prahy se přijelo v 11.30 a pak aţ do začátku představení byl individuální program. Muzikál začal v 15 hodin v divadle Hybernia a po skončení v 19 hodin se odjíţdělo domů. Cena zájezdu byla 1000 Kč, kaţdý účastník však zaplatil jen polovinu, zbytek hradila obec. V ceně byla doprava a vstupné na muzikál.Zájezdu se zúčastnilo 45 osob.
59 Muzikál Golem je historický příběh z dějin staré ţidovské Prahy z doby císaře Rudolfa II. Hudbu zkomponoval Karel Svoboda, libreto napsal Lou Fanánek Hagen. V pořadu vystoupili Petr Muk, Petr Kolář, Josef Vojtek, Kamil Střihavka, Jiří Korn, Lucie Šoralová, Martin Pošta, Ilona Czáková, Petra Janů, Vilém Čok, Bohouš Josef, Tomáš Savka a další.
Rozsvícení vánočního stromu. Druhého prosince jsme přivítali advent slavnostním rozsvícením vánočního stromu, který jiţ několik let zkrášluje v tomto období naší obec. Letos byl strom skutečně nádherný, nebyly na něm pověšeny, tak jako v předchozím období, jenom dárkové krabice, ale firma Elektromontáţe Daňo vyzdobila strom velkým mnoţstvím svíček, které rovnoměrně pokryly celý strom a příjemně vánočně ho rozzářily. Strom stojí vedle pomníku na místě starého hřbitova a vedle na parkovišti se pak vţdy shromaţďují občané. Letos přišlo opravdu velké mnoţství lidí, ti si nejprve vyslechli uvítací projev starosty obce a pak si společně zazpívali vánoční koledy a při občerstvení teplými i alkoholickými nápoji společně pohovořili a zavzpomínali. Tato tradice rozsvěcování vánočního stromu se dobře ujala a lidé se na ní vţdy těší.
60
Po rozsvícení vánočního stromu přijde k chuti teplý nápoj. Setkání se seniory. Rovněţ v letošním roce uskutečnil SPOZ ve spolupráci s Obecním úřadem tradiční setkání se seniory naší obce, které se konalo 7.prosince v zasedací místnosti / Obřadní síni/ Obecního úřadu.V 18 hodin byla jiţ místnost zcela zaplněna nejen pozvanými důchodci, ale i maminkami a tatínky jednotlivých dětí, které měly připraveny úvodní program. Lidí přišlo skutečně hodně, místnost byla doslova „našlapaná“ a mnoho rodičů, kteří si chtěli své děti nafotit, či natočit kamerou se k tomu bohuţel nedostalo. V úvodu vystoupili ti nejmenší se svým pásmem básniček a písniček a předvedli několik tanečků. Pak byli na programu ţáci Základní hudební školy pod vedením manţelů Rolčíkových, kteří zahráli na klávesy a flétny několik písní s vánoční tématikou. Pod vedením svých učitelek pak ţáci Základní školy předvedli nastudovanou divadelní scénku na námět pohádky „Jak pejsek s kočičkou pekli dort“. Na závěr pak všichni ţáci zazpívali několik koled.
61 Po skončení tohoto pásma bylo nutno připravit pro další program stoly a ţidle, čehoţ se ujali někteří přítomní muţi senioři spolu se starostou. Přibliţně v 19 hodin pak starosta obce přivítal všechny přítomné, kterých bylo celkem 26, z toho však pouze 6 muţů. Kaţdoročně je na těchto setkáních málo muţů, kteří jaksi nemají k takovýmto programům ten správný vztah. Starosta v úvodu seznámil seniory v hrubých obrysech s úkoly obce, ukázal všem nový schválený znak a vlajku obce a pak si přítomní prohlédli letecké fotografie všech částí naší obce. Mezitím členky SPOZ přinášely na stoly malé občerstvení, obloţený talíř, několik chlebíčků, zákusky a ovoce. K pití plzeňské pivo, bílé a červené víno, punč a něco málo destilátů. Po přípitku se pak rozhostila neformální zábava, k níţ velkou měrou přispěli manţelé Rolčíkovi, kteří připravili hudební pásmo. Ze dvou mikrofonů se pak ozýval krásný hlas a melodie obou aktérů, kteří si připravili několik různorodých bloků hudby a písniček. Naprostá většina účastníků si tak zazpívala nejen lidové písně Čech a Moravy, ale i některé další taneční písničky. Pásmo se nijak zvlášť neprotahovalo, hudba skončila ve 22 hodin a tak se postupně přítomní rozcházeli do svých domovů, i kdyţ by byli bývali ještě rádi zpívali dále. Zda v tom někteří nepokračovali i po odchodu z tohoto setkání a nenavštívili některou místní hospodu, to se jiţ dále nezjišťovalo. Kaţdopádně to byl , tak jako vţdy, pěkný a příjemně strávený večer.
Vánoční koncert ţáků. Pod názvem „Půjdem spolu do Betléma“ uspořádal První soukromá ZUŠ dne 20.prosince vánoční koncert v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Černé v Pošumaví. Pásmo se skládalo ze dvou částí, jednak jednotlivci, dua, či tria zahráli koledy a skladby starých mistrů a pak následovalo pásmo vyprávění o tom, co se stalo v Betlémě pod názvem „Poslouchejte křesťané“. Kdo na koncertě vystoupily: Samuel Suchánek hrál koledy na zobcovou flétnu Nicola Brennerová hrála koledy na klávesy Miloš Hammerlindl zahrál na klávesy Ukolébavku a Pasáčkovu píseň Karolína Růţičková na zobcovou flétnu Ruskou píseň P.I.Čajkovského Komorní trio ve sloţení Miloš Hammerlindl, Klára Šabatková a učitelka Naďa Rolčíková zahrály koledy Kateřina Böhmová hrála na zobcovou flétnu Largo A. Vivaldiho Kateřina Koudelková na klávesy Preludium J.S.Bacha
62 Alena Wittnerová Miroslava Homolková Vladimír Rolčík ml.
-
na zobcovou flétnu Bourreé a Menuet G.F.Händela hrála na klávesy Air G.F.Händela zahrál na saxofon Ave verum W.A.Mozarta
V pásmu „Poslouchejte křesťané“ pak účinkovali v sólovém zpěvu K. Koritarová a Fr. Frantál z Frymburku, na zobcové flétny zahráli Tomáš Melounek, Klára Šabatková a Miloš Hammerlindl, jako anděl vystupovala Nicola Brennerová a celým pásmem provázela jako vypravěčka Mirka Homolková. Podobný program s menšími obměnami se stal jiţ tradicí, učitelé, manţelé Rolčíkovi vţdy vše řádně připraví a se svými ţáky secvičí, ovšem záleţí pak na tom, kolik posluchačů se dostaví. Letos to bylo o něco slabší, v kostele je totiţ obrovská zima, samotné vystupující děti musí být řádně navlečeny, ale přece jen jsou mladí a pohybují se. Těm sedícím v lavicích je program trvající něco přes hodinu, někdy dost dlouhý, ale jen proto, ţe je taková zima, protoţe jinak jde vţdy o velmi hodnotný a dobře se poslouchající vánoční program.
ŠKOLSTVÍ. Zahájení nového školního roku. Slavnostní zahájení v Základní škole se uskutečnilo dne 3.září za účasti starosty obce. Škola se přes prázdniny opravovala, obec investovala 1 300 tis.Kč do opravy střechy, podlahy, chodníku před školou a nového zábradlí. Modernizuje se i uvnitř, ve dvou třídách jsou polohovací lavice. Do 1.třídy nastoupilo 5 ţáčků. První, čtvrtý a pátý ročník jsou spojeny v jednu třídu a vyučuje zde učitelka Michaela Rokosová a stejně tak jsou spojeny druhý a třetí ročník, kde vyučuje ředitelka Věra Daňová.
V Mateřské škole i nadále vyučují učitelky Dana Růţičková a Hana Kliková, které mají na sterosti celkem 28 dětí. I v Mateřské škole se provedly úpravy, vyměnila se okna v celé budově, tedy i ve školní jídelně.
63 Nový školní rok zahájila i První soukromá základní umělecká škola České Budějovice, pobočka Černá v Pošumaví, kde vyučují hudbu Vladimír Rolčík a Naďa Rolčíková.
Základní škola a Mateřská škola Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví, č.p. 71 Obec Černá v Pošumaví CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
Naše škola byla škola zřízena od 1.9.2002 jako dvojtřídní. Ředitelkou byla od 1. 10. 2002 jmenovaná Mgr.Věra Daňová. Pracujeme podle projektu Základní škola. MŠ ve vzdělávací práci vycházela ze Školního vzdělávacího programu, který byl zpracován dle Rámcového programu a je zaměřen na celkový rozvoj osobnosti dítěte. Ministerstvo školství mládeţe tělovýchovy zařadilo naši školu do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení s účinností od 1.12.2002 s názvem Základní škola Černá v Pošumaví, okres Český Krumlov s identifikátorem zařízení 650 036 298 Právní norma příspěvková organizace. Škola sdruţuje MŠ, ŠJ a ŠD. Dne 1.12.2005 došlo ke změně názvu právnické osoby a do školského rejstříku byla zapsána takto: Základní škola a Mateřská škola Černá v Pošumaví. Ve školním roce 2006/2007 navštěvovalo školu 30 ţáků a školku 28 ţáků. ORGANIZACE ŠKOLY
Spojené ročníky : 3.p.r. +4.p.r.+5.p.r.–15 ţáků 1.p.r. + 2.p.r – 15 ţáků Celkem 30 ţáků. Vyučující v jednotlivých ročnících: 1.p.r. + 2.p.r. - Mgr. Věra Daňová - 27 let praxe (vysokoškolské vzdělání) 3.p.r. + 4.p.r. +5.p.r. - Mgr. Michaela Rokosová – 12 let praxe ( VŠ) Šárka Pajpachová – vychovatelka školní druţiny (střední odborné) Irena Koritarová – školnice Mateřská škola Dana Růţičková Bc. - zástupce ředitelky pro MŠ – 27 let praxe (střední odborné + bakalářské) Hana Kliková - učitelka – 21 let praxe ( stř. odborné) Boţena Musilová - školnice +nekvalif. ped. pracovnice – 10 let praxe (vyučena) Školní jídelna
64 Libuše Olšáková - vedoucí kuchařka a vedoucí ŠJ Marie Hovorková - kuchařka Během školního roku 2006/2007 nenastaly v organizaci školy ţádné personální změny. Vychovatelka ŠD dobírala hodiny tělesná výchova, pracovní vyučování a výtvarnou výchovu na ZŠ – 9 hodin + úvazek v ŠD 22 hodin. Do školní druţiny bylo zapsáno 28 dětí. Provoz školní druţiny je od 7.00 hod. do 7.45 hod. v budově školy. Odpoledne byl provoz ŠD v budově MŠ do 15.15 hod. Provoz MŠ je od 6.30 hod. do 16.30 hod. Zařazování dětí do MŠ Do mateřské školy jsou přijímány děti od 3 let, a to na základě ţádosti rodičů a jejich závazné přihlášky. 2leté děti jsou zařazovány pouze na 5 dní v měsíci, pravidelně dochází do MŠ tyto děti jen tehdy, jsou -li oba rodiče zaměstnáni, či soukromě podnikají. KONTROLNÍ ČINNOST
Během školního roku byly prováděny průběţně v kaţdé třídě hospitace. Tyto byly s vyučujícími rozebírány. V dubnu 2007 přijela do školní jídelny paní Libuše Zemková pracovnice Krajské hygienické stanice. Na základě této kontroly byly ve skladu školní kuchyně přidělány k oknům háky, tak, aby se okna mohla otvírat z podlahy. Jinak v provozu nebyly shledány ţádné závady. Česká školní inspekce školu navštívila v květnu 2007 - zpráva je k nahlédnutí u ředitelky školy. Inspekce se zaměřila na hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v oblasti čtenářské gramotnosti. Výsledky: 1) Podmínky vzdělávání mají celkově standardní úroveň, příkladná je činnost ředitelky v pravidelném sledování rozvoje čtenářských dovedností ţáků. 2)Vzdělávání je funkční, v dílčích aktivitách vedoucích k osvojení a rozvoji čtenářských dovedností příkladné. Ve škole v červnu proběhl kontrola účetnictví a nakládání s majetkem - ověření roční závěrky k 31.12. 2006 Kontrolu provedla společně s obecním úřadem auditorská společnost PLAN CONTROL s.r.o. se sídlem Horská 73, Český Krumlov. Výsledek kontroly – byly zjištěny nevýznamné nedostatky, které nemají vliv na účetní uzávěrku. V květnu 2007 ve škole provedl kontrolu kpt. Jaromír Fučík z Hasičského záchranného sboru Domoradice – nebyly zjištěny ţádné závady. ZÁJMOVÉ KROUŢKY
Dyslektický krouţek - Mgr. Věra Daňová Počítačový krouţek - Šárka Pajpachová, 2 hodiny týdně Anglický krouţek - Mgr. Michaela Rokosová, 1 hodina týdně Aerobic - Hana Kliková, 1 hodina týdně Rybářský krouţek - Jiří Pešek, 2 hodiny týdně Nadaní ţáci navštěvují ZUŠ – Naděţda Rolčíková + Vladimír Rolčík (flétna, klavír, kytara ) Hudební škola provozuje výuku v budově ZŠ. Tělovýchovná jednota v Černé v Pošumaví vychovává oddíl fotbalistů. V obci pracuje skautský oddíl. Logopedii zajišťuje v místě ZŠ Pead.Dr. J. Bártová z logopedické ambulance v Českém Krumlově. S Pedagogicko-psychologickou poradnou v Českém Krumlově spolupracujeme. Ve 3.p.r., 4.p.r. + 5.p.r vyučujeme německý jazyk. Při výuce německého jazyka pouţíváme stejné učebnice jako u spádové školy v Horní Plané. Tímto umoţňujeme ţákům plynulé navázání výuky na 2. stupni.
65
STAV ŠKOLNÍCH BUDOV
Budova ZŠ - V době hlavních prázdnin byla poloţena nová střecha a byla vyměněna podlaha v dolejší třídě. Obě třídy jsou vybaveny polohovými lavicemi. Před školou je nový chodník a nové zábradlí. Budova MŠ - vybavení tříd je na velmi dobré úrovni a je postupně, dle finančních prostředků, obměňováno a doplňováno. Ve třídě byly nainstalovány nové skříňky na hračky a pomůcky. V min. škol. roce byly v MŠ a ŠD zakoupeny nové záclony. Školní zahrada u MŠ je průběţně udrţovaná. Ve ŠJ se dělají úpravy dle hygienických předpisů. Ve ŠJ je část nového nerez nádobí. Školní jídelna a chodba s šatnou u kuchařek byla během prázdnin vymalovaná. Na podzim byla ve školní kuchyni a jídelně vyměněna okna. Do ZŠ Černá v Pošumaví dojíţdějí děti z osady Bliţná. V ranních hodinách vyuţívají před začátkem vyučování školní druţinu. Začátek vyučování je denně v 8.00 hodin. Obě třídy ve škole jsou vybaveny polohovými lavicemi. Do obecního rozpočtu pro příští rok navrhneme zařadit nákup nových skříní. Jednu ze tříd pouţíváme jako tělocvičnu, vyuţíváme přírodních podmínek okolí obce. Za příznivého počasí pouţíváme k výuce TV hřiště TJ, doskočiště na zahradě školy a k výuce pracovního vyučování školní zahradu. V rámci výuky TV se zúčastňují ţáci 3. a 4. ročníku plaveckého výcviku ve Volarech. Z organizačních důvodů se zúčastňují výcviku i ţáci ostatních ročníků. Dopravu na výuku plavání hradí Obec Černé v Pošumaví. Samotný výcvik dotuje z části ZŠ a rodiče hradí výuku ţákům 1., 2. a 5. ročníku. Školní druţina je umístěna v budově Mateřské školy. Je vybavena vším, co děti potřebují k odpočinku po vyučování. Za příznivého počasí chodí do přírody, ve zbylém čase se zabývají různými výchovně-vzdělávacími činnostmi. Druţina navazuje na práci školy, spolupořádá velké dopravní soutěţe a provozují další aktivity. SPOLUPRÁCE S OBECNÍM ÚŘADEM
Spolupráce s OÚ je na velmi dobré úrovni. OÚ zaplatil ţákům jízdné na kurzy plavání do Volar. Má zájem, aby škola v obci fungovala. Kaţdému ţákovi, který zde dokončí ročník přispívá 1 000 Kč na učební pomůcky. Velmi dobře se stará o budovy MŠ a ZŠ, coţ se projevuje v jejich vzhledu. ČINNOST MIMO VÝUKU
Návštěva divadelních představení ve spolupráci s MŠ. Účast na tělovýchovných olympiádách. Lipenský plaváček. Dopravní soutěţ. Dětský karneval v MŠ. Super Star v ZŠ.
66
Přespání ţáků 4. a 5. ročníku ve škole. Sběr starého papíru. Sběr léčivých bylin a pomerančové kůry. Akce školní mléko. Plavecký výcvik Volary. 4 polodenní výlety do přírody. Výlet na Hlubokou - ZOO + hadi
67 Výlet MŠ do Hořic na Šumavě – divadlo Focení ţáků před koncem školního roku Soutěţ ţáků 2. a 3. roč. Ajax Vystoupení ţáků – senioři - Vánoční besídka, Den matek, Vítání občánků. Pořádání ve škole Mikulášské besídky Vánoční posezení u stromečku v MŠ i ŠD, v MŠ byla tato akce téţ pro rodiče. Ve škole - rej čarodějnic Opékání špekáčků – akce ZŠ i MŠ. Konec školního roku - tradiční pohár – hotel Racek MŠ a Disco bar ZŠ. ZŠ obsadila uţ po druhé 2. místo v soutěţi ve sběru papíru (Soutěţ s panem Popelou) - kaţdý ţák byl odměněn věcným darem. V soutěţi Lipenský plaváček obsadil Václav Baloun 3. místo. Zúčastnili jsme se také výtvarných soutěţí, kde jsme se umístili na předních místech: 1. Zvířátka a rostliny z Madagaskaru 2. Barevné jaro Iberia 3. Výtvarná soutěţ Hello- Školní mánie SPOLUPRÁCE S RODINOU
Třídní schůzky provádíme čtvrtletně. Rodiče mají přístup do školy kaţdý den. Umoţňujeme jim návštěvu školy i při vyučování. Průběţně informujeme rodiče o práci dětí a o jejich chování. Kaţdý týden dáváme k nahlédnutí školní sešity domů. S většinou rodičů je spolupráce dobrá. Za protidrogovou prevenci a sexuální výchovu zodpovídají třídní učitelky. Ve videotéce školy jsou kazety s touto tématikou. Za BESIP odpovídá vychovatelka ŠD. Dvě děti letošního pátého ročníku odchází do ZŠ Frymburk. ZÁPIS DO 1. TŘÍDY
V únoru 2007 bylo zapsáno 8 dětí. Odklad školní docházky zaţádali 3 ţáci. Pro školní rok 2007/2008 počítáme s těmito počty ţáků v ročnících: 1.p.r. – 5ţáků 2.p.r. – 7ţáků 3.p.r. – 7ţáků 4.p.r. – 7ţáků 5.p.r. – 6 ţáků Celkový počet ţáků pro příští školní rok je 32 ţáků. PRŮMĚRNÉ ZNÁMKY NA KONCI ŠKOLNÍHO ROKU V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCÍCH
Ţádnému ţákovi nebyla navrţena sníţená známka z chování a nikdo také neopakuje ročník. Průměrné známky Matematika Český jazyk Prvouka Něm.jazyk Vlastivěda Přírodověda 1.p.r. 1,00 1,28 1,00 2.p.r. 1,14 1,28 1,00 3.p.r. 1,70 1,70 1,20 1,20 4.p.r. 1,40 1,20 1,20 1,00 1,20 5.p.r. 2,00 1,50 1,50 1.00 1,00 3 ţáci prospěli a 25 ţáků prospělo s vyznamenáním. Ţáci 5.roč. se zúčastnili projektu Kalibro. Výsledky: úspěšnost našich ţáků celostátní úspěšnost Čj 72,4 % 47,4% M 65,2 % 47,4%
68 HZ PřZ
54,1 % 61,3 %
53,2% 59,8%
Ţáci 3. roč. se letos poprvé zúčastnili projektu Kalibro. Čj 91,7% M 67,2% Prv 59,4% Pedagogické rady se konaly čtvrtletně, zápisy jsou v knize. Třídní schůzky se konaly kaţdé dva měsíce, umoţnili jsme návštěvy školy rodičům i v době vyučování. Během celého školního roku nebyla vznesena vůči škole ţádná stíţnost ze strany rodičů. Spolupráce s MŠ byla dobrá. Vyučující 1.p.r. spolupracovala s učitelkami MŠ, provedly společnou hodinu MŠ + 1.p.r. ZŠ. Učitelka MŠ byla přítomna při zápisu ţáků do 1.p.r. ZŠ. Předškolní děti se zúčastňují návštěvy školy. ŠD vyrobila dárky na zápis do ZŠ. Spolupráce učitelského sboru je na dobré úrovni, kolektiv zaměstnanců je pracovitý, nemáme ţádné větší problémy. K 31.12.2006 byla provedena inventarizace majetku školy. Po kontrole inventarizační komise byly záznamy zaloţeny na Obecním úřadě a v materiálech školy. Stav majetku ZŠ činí 505 397,86 Kč. Ve školní jídelně majetek činí 292 595,86 Kč V mateřské škole 493 008,19 Kč Ve 2. třídě jsou 4 počítače, které jsou napojeny na internet a jsou vyuţívány vyššími ročníky k výuce a ke krouţku. V 1. třídě jsou 4 počítače, které se vyuţívají pro menší děti. Koordinátorem ICT je Šárka Pajpachová. Během školního roku škola vypověděla smlouvu firmě AutoCont OnLine a správce počítačové sítě je stal Petr Puţman. Učebnice pro školní rok 2007/2008 byly objednány a dodány firmou ABC Prachatice. V rámci dalšího vzdělávání učitelů navštěvujeme vzdělávací akce pořádané Národním institutem v Českých Budějovicích a Zvas. Učitelky se proškolují k tvorbě ŠVP. 2 učitelky celý školní rok navštěvovaly angličtinu. Šárka Pajpachová se zúčastnila kurzu Počítačová grafika. Všichni zaměstnanci i ţáci byli proškoleni v BOZP a PO, seznámeni se Zákoníkem práce a provozním řádem pro zaměstnance. VÝHLEDOVÉ CÍLE
Pokračovat v práci s dětmi na počítači. Budeme se zúčastňovat tělovýchovných soutěţí. Od měsíce října budeme odebírat pro ţáky ZŠ mléčné výrobky v akci „Školní mléko.“ Od září 2007 bude škola fungovat opět jako dvojtřídní s pěti ročníky. V 1. ročníku budeme učit podle ŠVP – Škola pro všechny. Ve škole je učitelka Mgr. Michaela Rokosová/ 2/, ředitelka Mgr. Věra Daňová/ 1/,
69
vychovatelka školní druţiny Šárka Pajpachová/ 3/ a školnice Irena Koritarová. Kolektiv pedagogů a personálu školy udělají všechno pro to, aby výchovně-vzdělávací proces ve škole v Černé v Pošumaví byl na stejně dobré úrovni jako v jiných, plně organizovaných školách. Musíme rodičovskou veřejnost přesvědčit o tom, ţe práce ve spojených ročnících je sice náročná na přípravu vyučujících, ale v ţádném případě se nesmí objevit nedostatky v celkové úrovni vzdělání ţáka. Naopak absolventi vesnických malotřídek jsou samostatnější. Provoz malé školy je sice nákladný, obec jej dotuje vysokými částkami, ale podobně jako na velké škole děláme vše proto, abychom udělali pro ţáka a jeho rozvoj co nejvíce. Rozpočet školy za rok 2006 přímých výdajů na platy, odvody, FKSP a ONIV 2 709 000Kč (dotace od státu) Dotace od OÚ 1 105 000 Kč. Výroční zpráva o činnosti školy bude schválena školskou radou a zaslána Obecnímu úřadu v Černé v Pošumaví a na zahajovací schůzce rodičů v roce 2007 s ní seznámíme rodiče našich ţáků. Zájmem učitelů, vychovatelky a personálu školy je připravit děti pro ţivot, co nejvíce je naučit, předat jim své zkušenosti, dělat jim školu radostnou a bez problémů, tak, aby děti chodily do školy rády. / s menšími obměnami převzatá Výroční zpráva o činnosti školy v Černé v Pošumaví/.
SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZÁLEŢITOSTI. Vítání malých občánků. Uţ se v naší obci stalo tradicí, ţe pravidelně dvakrát ročně probíhá v obřadní síni Obecního úřadu jarní a podzimní Vítání dětí. To se uskutečnilo i v roce 2007, dětí se vítá stále méně, protoţe se jich i méně rodí. Na slavnostní akt který připravuje SPOZ, jsou pozvány rodiče a další příbuzní dětí, které se budou vítat, ţáci většinou z Mateřské školy mají připraven program, slavnostní projev a přivítání dětí do ţivota provede starosta obce a nakonec se provádí fotografování. Děti dostávají v obálce 5 000 Kč, maminky obdrţí květiny a rodiče se podepíší do pamětní knihy. Vítání 24. března 2007 Na slavnostním aktu bylo přivítáno 6 dětí a to: Jan Císař - Jan Záškoda - Ondřej Pompe – Lubomír Škabroud - Matěj Hampl a Gita Marková.
70
Vítání 3.listopadu 2007 Zde byli uvítány 4 děti a to: Nella Marie Balounová / rodiče Markéta a Václav Balounovi/ - Adriána Králová / rodiče Eva Praţáková a Vladimír Král / - Dana Kaprálová / rodiče Dana Winzigová a Vladimír Kaprál / a Charilaos Ondráček / matka Ivana Ondráčková/.
Příspěvek při narození dítěte. Na návrh Sboru pro občanské záleţitosti schválili zastupitelé změnu pravidel v poskytování příspěvků při narození dítěte. Od roku 2007 získá nárok na příspěvek ve výši 5 000 Kč pouze to dítě, jehoţ matka bude mít v době porodu trvalé bydliště v Černé v Pošumaví.
71 Změna státní sociální podpory. K 1.lednu 2007 byl novelizován zákon č.117/1995 Sb., o státní podpoře a zákonů souvisejících, čímţ dochází k řadě změn. Změna konstrukce ţivotního minima / zákon č.110/2006 Sb./ Částky ţivotního minima Pro jednotlivce Pro první osobu v domácnosti Pro druhou a další osobu v domácnosti Pro nezaopatřené dítě ve věku – do 6 let - 6 – 15 let - 15 – 26 let
Kč 3 126,2 880,2 600,1 600,1 960,2 250,-
Dále se mění koeficienty pro nárok a výši výplaty dávek státní podpory, nově se rekonstruuje příspěvek na bydlení, jsou změny v ţádosti o rodičovský příspěvek, kde nová výše dávky činí 7 582 Kč. Podpora zaměstnanosti. Evropská unie a Evropský sociální fond podporují zaměstnanost, tím, ţe poskytují příspěvek obcím a organizacím neziskové sféry. V roce 2007 bylo v naší obci v rámci tohoto projektu podpořeno 5 pracovních míst na VPP za 103 950 Kč, z toho výše příspěvku z Evropského sociálního fondu činila 75%, tj. 77 963 Kč. Pracovní místa byla zaměřena na úklid veřejného prostranství, údrţbu zeleně, čištění místních komunikací a práce v obecních lesích. Přínosem pro obec je sníţení nezaměstnanosti a udrţení čistoty a pořádku. Cílová skupina uchazečů byla vytvořena z problémové skupiny, hlavně z uchazečů starších 50 let, uchazečů do 25 let věku a o osoby pečující o dítě do 15 let věku.
72
REKREACE A SPORT. Z fotbalového ţivota. Ţáci a okresní přebor. Od února trénují naši ţáci ve sportovní hale v Hořicích na Šumavě. Zúčastnili se turnaje v Horní Plané, kde bojovalo osm druţstev a naši ţáci tam skončili předposlední. Ovšem jiţ v druhém turnaji v Hořicích byli starší ţáci první a ti mladší ještě nezkušení, poslední. Dále se ţáci zúčastnili přípravného zápasu v Nové Vsi, kde podlehli těsně 2.1. Jarní část sezony zahájili v Křemţi a zvítězili 3:0. V 9.kole prohráli však vysoko 11:0 ve Větřní a byli v té době na 5.místě tabulky se 6 body. V 1.kole prohráli doma s Holubovem 3:4, v 11.kole byli rovněţ neúspěšní a prohráli s muţstvem Horní Plané vysoko 15:2. Stále zůstávají na předposledním místě se 6 body a skore 30:66. Ovšem ve 14.kole se zase vyznamenali a vysoko porazili Chvalšiny 18:1 a upevnili si tak pátou pozici. Podzimní soutěţ nového ročníku OPŢ však opět nezačala pro naše fotbalisty právě nejlépe. Všechny zápasy prohráli a jsou na posledním místě tabulky, bez bodu a se skóre 7:28.
Ţáci v roce 2007. Muţi a okresní soutěţ. Muţi si pro svou přípravu zvolili zimní turnaj v Českém Krumlově na umělém trávníku. Bylo to od nich poměrně odváţné, protoţe jako jediní byli z okresní soutěţe, jinak byla dvě muţstva z okresního přeboru a další z 1.B a 1.A třídy. Výsledky tomu pak samozřejmě odpovídaly, muţi prohráli s Novou Vsí 2:5, s Vyšším Brodem 1:12, s Českým Krumlovem B 0:12, s Horní Planou 1:9 a s Kaplicí B 0:12. Pouze s muţstvem Větřní hráli 2:2.Šlo však spíše o to, aby se muţstvo dalo dohromady a aby mělo pohyb před soutěţí. Muţi ještě pak sehráli zápas s fotbalisty Černého Dubu / 1:4/ a porazili muţstvo Hořic 3:1.
73 7.dubna začal první zápas, kdy muţstvo přivítalo doma fotbalisty Větřní B a remizovalo 2:2. Bylo to 12.kolo OSM a naši fotbalisté jsou na 5.místě tabulky s 19 body a skore 28:22. Ve druhém jarním kole jeli naši hráči do Pohorské Vsi, ovšem zápas nebyl dohrán, protoţe náš hráč, kapitán R.Prenner, inzultoval rozhodčího. Zápas tak skončil kontumačně 3:0 pro soupeře. Ve 14.kole porazila Černá doma Vyšší Brod B v poměru 3:2, v 15.kole porazili muţstvo Zdíků 4:2, dostali se na 4. místo v tabulce, mají 25 bodů, coţ je jen pět bodů od první příčky. V 16.kole ovšem prohráli ve Frymburku 0:11 a zase se posunuli na 5.příčku. Pak prohráli v Dolním Dvořišti 0:4 a teprve v 19.kole porazili doma Hořice 8:4. V tabulce jsou na 6.místě s 28 body. 20.kolo pak přineslo remizu s Velešínem, kde dvakrát skoroval náš Karel Vrba a je s 19 góly zatím nejlepším střelcem soutěţe. V 21.kole porazili naši fotbalisté Přídolí 3:2, ovšem v posledním kole podlehli Křemţi 1:5, skončili celkově na 6.místě tabulky s 32 body a skórem 52:60. Karel Vrba se stal s 22 góly nejlepším střelcem soutěţe muţů. Podzimní část nového ročníku OSM začala prohrou našich hráčů s Vyšším Brodem v poměru 2:5. V dalším zápase hráli v Benešově nad Černou a zvítězili 5:2. Další zápasy dopadly následovně: výhra nad Zdíky /Bujanov/ 4:0; prohra s Velešínem 1:8; výhra nad Pohorskou Vsí 4:3; prohra ve Větřní 3:4; prohra doma s Frymburkem 1:8; prohra v Přídolí 1:5 a prohra doma s Křemţí 1:5. Po 11.kole jsou naši hráči na 8.místě tabulky s 9 body. Posilovna – fittnes. V budově mateřské školy je jiţ delší dobu místnost, která slouţí jako posilovna – fittnes. Pro pouţití dosud slouţila řada různých strojů a nářadí jako např. rotopedy / 2 ks/, cvičné lavice, ţebřiny, sady činek, horní a spodní kladka se sedačkou, posilovací stroj a podobně. Posilovna je rozměrově velká 5,30 x 9,85 m a vstupní chodba 2,05 x 3,70 m. Slouţí nejen k posilování a utuţování svalstva místních muţů a ţen, ale probíhá zde pravidelně jednou týdně realaxační, uvolňovací a na břišní svalstvo působící cvičení, které vede Ivana Badáňová a jednou týdně se zde cvičí aerobik pod vedením Květy Bigasové. V letošním roce se zastupitelé rozhodli, ţe vzhledem k vyšším poţadavkům návštěvníků je potřeba posilovnu dovybavit. Obec na to získala dotaci od Jihočeského kraje ve výši 70 tis. Kč, zbytek hradila ze svého rozpočtu a celkově tedy za 130 tis. Kč byla provedena rekonstrukce a dovybavení posilovny. Potřebná technika byla zakoupena, např. posilovací činky, ţíněnky, posilovací gumy, běhací pás, zrcadla a další. Součástí dovybavení je i nová audiovizuální technika, především pro potřebu aerobiku a relaxačního cvičení. Nyní je tedy posilovna vybavena nadstandartně. Vše má v nájmu TJ Černá v Pošumaví a ta se stará prostřednictvím svých členů o zajištění úklidu , pořádku a bezpečnosti. Přece jenom je zde však málo místa a tak se počítá s tím, ţe po provedené rekonstrukci půdního prostoru na Základní škole, kam se přestěhuje školní druţina, se místo pro posilovnu potřebně rozšíří.
74
Autokemp V Olšinách. Jiţ od samého začátku, co nastoupil nový nájemce p.Vozka, byl zpracován kompletní projekt, který zahrnoval: dostavbu sociálního zařízení výstavbu nových sociálních zařízení výstavbu vstupní budovy a infocentra výměnu dřevěných chat za nové nový vodovod oplocení kempu Obci se podařilo získat dotaci na výstavbu vstupní budovy a infocentra spolu s dalším potřebným zázemím, jako je recepce, občerstvení apod. Dotace od Ministerstva pro místní rozvoj činila 2 831 tis. Kč a protoţe předpokládaná výše celého díla byla kolem 5 mil.Kč, musela rozdíl hradit obec. S nájemcem se jednalo o moţnosti předplacení nájemného na další rok, čímţ by se uhradilo 1,2 mil.Kč.
75
Před zahájením výstavby bylo osloveno pět firem, které se zúčastnily veřejného výběrového řízení a předloţilo své nabídky.Jedná se o firmy: VIDOX s.r.o, U Poráků 511, Český Krumlov Kohout Company s.r.o, Horní Planá 16 Povltavská stavební společnost s.r.o, Nádraţní 265, Český Krumlov Sixl s.r.o, Vyšný 8, Český Krumlov Bína s.r.o, Mojné 39 K hodnocení nabídek výběrového řízení byla jmenována komise ve sloţení: Věra Daňová, Karel Strnad, Jakub Suchánek, Jan Voldřich a Jindřich Kunc, která vybrala jako nejlépe vyhovující všem podmínkám firmu Kohout Company s.r.o. V roce 2007 tedy byla nová vstupní budova s infocentrem, parkovištěm a dalšími úpravami vystavěna. Celková cena činila 5,3 mil.Kč, přičemţ rozdíl mezi celkovou cenou a poskytnutou dotací byl zaplacen zčásti nájemcem předplaceným nájemným a zbytek hradila obec ze svého rozpočtu. Pro příští období jiţ obec nepočítá s dalšími investicemi, spíše se uvaţuje o tom, ţe více finančně zasáhne nájemce s tím, ţe se mu prodlouţí nájemné.
76
Z výstavby v autokempu V Olšinách. Pronájem kempu Jestřábí I. Obec vyhlásila výběrové řízení, protoţe pronájem kempu skončil 31.12.2006. Výše ročního nájemného byla stanovena na minimálně 350 tis.Kčs a zaplacení nájemného za první rok je nutné při podpisu nájemní smlouvy. Bude-li zaplaceno nájemné v rozsahu cca 80%, bude obec hradit rekonstrukci chaty správce a sociálních zařízení, nové oplocení kempu a rozšíření stání a přípojek pro karavany a rekonstrukce stávajících.Investice tedy bude provádět obec v závislosti na výši zaplaceného nájemného, běţnou údrţbu provádí nájemce. Kdo se můţe přihlásit do výběrového řízení stanovují Všeobecné podmínky pronájmů vybraného majetku Obce Černá v Pošumaví. Nabídky podali: Miroslav Baník – ve výši 535 tis. Kč Pavel Hajný - ve výši 500 tis. Kč s předplacením na 3 roky Jmenovaná komise sloţená ze zastupitelů obce ( kde jsou všichni mimo Suchánka) zkontrolovala nabídky a analyzovala je z hlediska splnění poţadavků stanovených ve Všeobecných podmínkách pronájmu.Na základě této analýzy pak vyhodnotila jako nejvhodnější nabídku Miroslava Baníka. Na VT Jestřábí I. obec v roce 2007 provedla rekultivaci baţin, aby se rozšířila plocha na kempování. Celá akce vyšla na 400 tis. Kč. V dalším období bude pozornost obce napřena právě na toto tábořiště, chystá se velký projekt, kde by měla být vystavěna vstupní budova s infocentrem, sociálním zařízením a další infrastrukturou, která k tomu patří.
Před recepcí VT Jestřábí I.
77 Kemp Jestřábí I. – vize výstavby. V následujících létech se počítá ve velkém rozsahu provést rekonstrukci a přestavbu, spojenou s výstavbou některých nových zařízení. V prostoru vjezdu do kempu se bude budovat novostavba, která bude obsahovat: recepci, pokoj správce s vlastním sociálním zázemím, prodejnu s kuchyňkou pro přípravu drobného občerstvení, dále skladové zázemí a kompletní hygienické zázemí. Vedle této výstavby bude nutné provést rozsáhlé terenní úpravy, vybudovat parkoviště a provést nové oplocení. Předpokládané stavební náklady jsou ve výši 9 mil. Kč a dále cena za zpracovaný projekt činí 270 tis. Kč.
Zadní pohled na objekty, které by se měly dočkat výrazné změny. Pronájem trţnice. Na pronájem trţnice v Černé přišly zpočátku dvě nabídky, které byly téměř totoţné. První od p. Trana z Vyššího Brodu a druhá od p. Hai Hoang Thank z Českého Krumlova. Výběr nájemce se tedy prováděl obálkovou metodou. Zde nakonec podal nabídku pouze Miroslav Tran z Vyššího Brodu, který nabídl cenu 231 tis. Kč za pronájem na období července a srpna 2007. Zastupitelé tento návrh schválili.
Na vietnamské trţnici před koncem sezony.
78 Pronájem Letního kina. Zastupitelé obce projednali a schválili záměr obce pronajmout areál Letního kina za daných podmínek, a to: nájemné bude minimálně 10 tis.Kč za rok - bude zachována základní funkce LK, tj.zajisti v červenci a srpnu promítání filmů nejméně 5 dní v týdnu - rozšířit vyuţití LK tím, ţe se budou organizovat další kulturní akce v rámci „Léta v Černé v Pošumaví“ - garantovat řádnou správu a údrţbu areálu Akce je organizována tzv.obálkovou metodou, z došlých nabídek pak zastupitelé vyberou nejvhodnější. Do výběrového řízení pak došly dvě nabídky a to od dosavadního nájemce Jakuba Švejdy ( firma Švejdafilm) a dále od Umělecké agentury Vladimíra Rolčíka. Zastupitelé pak schválili pěti hlasy proti čtyřem pronájem LK Umělecké agentuře. Bylo konstatováno, ţe minulý nájemce se příliš nevěnoval údrţbě a opravám v LK a tak zastupitelé, jeho v nabídce uvedenému zvýšenému úsilí při údrţbě a opravách, jiţ příliš nevěří. Vladimír Rolčík ve své nabídce uvedl, ţe LK nabídne minimálně 5 dní v týdnu po celou letní sezonu ty nejlepší české a zahraniční filmy. V prostorách LK se bude dále pořádat převáţná většina kulturních akcí v rámci „Léta v Černé v Pošumaví“. Před zahájením letní sezony bude provedena údrţba hlediště, promítacího plátna, přístupové cesty a promítací budovy.
V jarních měsících byla provedena celková očista letního kina od veškerého haraburdí, které tam za mnoho let nastřádali dřívější pronajímatelé, a to hlavně v prostorách kolem promítací budovy. Zvětšil a zkulturnil se tím prostor pro diváky, kteří sedávají v posledních řadách hlediště. Mnoho let neudrţované lavičky dostaly zaslouţený nátěr a v areálu kina byl proveden výkop, do kterého byl poloţen nový kabel pro ozvučení. Ten původní se podařilo překopnout firmě, která prováděla v jarních měsících výstavbu tanečního parketu. I v promítací budově byl proveden generální úklid. Veškeré úklidové práce v jarních měsících i následný provoz letního kina byl zajištěn rodinnými příslušníky.
79 Letní kino zahájilo provoz 3. července filmem Prázdniny pana Beana. Pravidelné promítání filmů se uskutečnilo 5-6x v týdnu. Bylo promítnuto celkem 44 filmů, sezónu ukončil 22. srpna film Účastníci zájezdu. Celková návštěvnost byla, oproti předchozí sezóně, zvýšena o tisíc diváků. Počet diváků přesáhl číslo dva tisíce pět set. Tímto se naše kino zařadilo ve statistice návštěvnosti letních kin jihočeského kraje na třetí místo, hned za Č. Budějovice a Sez. Ústí. Ve volných dnech bez filmového představení se v areálu kina uskutečnily taneční večery se zajímavými hudebními skupinami. Největší ohlas i návštěvnost měla country skupina Drobka – Schwarze z Českých Budějovic. Páteční odpoledne byla rezervována pro divadelní společnost z Hosína, která dětem přivezla pět velmi zajímavých pohádek. Na taneční a divadelní představení přišlo více neţ tisíc spokojených diváků. Bohuţel z místních obyvatel bylo mezi nimi jen mizivé procento. Ve dnech 3. a 4. srpna se v prostorách letního kina uskutečnil uţ druhý ročník hudebního festivalu Lipnofest, zaměřeného především na mladou generaci. Hlavním organizátorem byl Michal Rolčík. Na festivalu vystoupilo 11 kapel z celé republiky, z místních kapel se prezentovali Pub Animals. Hlavním lákadlem pro návštěvníky byla kapela 100º C. Festival navštívilo 450 platících diváků. Programy Letního kina. V Letním kině bylo tuto sezónu promítáno daleko více českých filmů neţ tomu bývalo dříve. To také přitáhlo mnoho diváků, protoţe se promítaly skutečně nejnovější filmy české produkce. Tak např. promítán byl Bestiář – Maharal – Grandhotel – Obsluhoval jsem anglického krále – Vratné láhve – Kráska v nesnázích – Pravidla lţi – Tajnosti a Účastníci zájezdu, to znamená 9 filmů z 21 celkových. Vstupné bylo většinou jednotné ve výši 70 Kč, začátky představení v 21.30 hodin. Od letošního roku se také aţ do 20 července nehrálo o nedělích a pondělcích, protoţe turisté prý přijíţdějí většinou spíše na víkendy a večer v neděli zase odjíţdějí. Účast v LK je pak mizivá.
Pohled do promítací kabiny
80
POHYB
OBYVATELSTVA.
Narození dětí : v roce 2007 se v naší obci narodilo osm dětí, z toho 5 chlapců a 3 holčičky. V lednu 2007 se narodily -
POMPE Ondřej ŠKABROUD Lubomír HAMPL Matěj
-
Muckov 18 Bliţná 1 Černá 36
V červenci se narodil
-
ONDRÁČEK Charilaos
-
Černá 100
V září se narodily
-
BALOUNOVÁ Nella Marie KRÁLOVÁ Adriana
-
Černá 79 Černá 36
V říjnu se narodila V listopadu se narodil
-
KAPRÁLOVÁ Dana SZTRAPEK Ladislav
-
Černá 36 Černá 36
Úmrtí občanů: v roce 2007 zemřelo v obci celkem 16 obyvatel. KOUTNÝ Zdeněk - 5.ledna ve věku 63 let, dlouholetý zaměstnanec Státních statků, po rozpadu pak krátce u Sodovkárny a poté aţ do důchodu ve Sběrných surovinách Český Krumlov. Neodolal zákeřné rakovině. ROSICKÁ Boţena - 21.února ve věku 86 let, patřila mezi první dosídlence do obce. GLOSER Zdeněk - 11.března ve věku 59 let, naposledy řidič u firmy A.S.A, podlehl srdečnímu infarktu. HADRABOVÁ Marie - 29.března ve věku 91 let, patřila k nejstarším občanům. ŠČASNÝ Michal - 29.dubna ve věku 30 let, zaměstnanec firmy A.S.A, údajně uzavřel sázku o vypití většího mnoţství alkoholu naráz, coţ jeho orgány nevydrţely. MUSILOVÁ Jana - 20.května ve věku 77 let, dlouholetá kuchařka Státního statku. HOREČNÝ Stanislav - 20. května ve věku 72 let, dlouholetý ošetřovatel dojnic v kravíně na Bliţné. FLÍČEK Vladimír - 2.června ve věku 68 let, z Mokré ČERTICKÝ Jan - 8.června ve věku 78 let, dlouholetý pracovník Státního statku, býval i poslancem MNV. MACHÁČOVÁ Marie - 9.června ve věku 74 let, dlouholetá poštovní doručovatelka. MACHÁČKOVÁ Marie - 3.července ve věku 82 let, dlouholetá pracovnice v Sodovkárně. KLOUDA Miloslav - 18.července ve věku 60 let, byl zde trvale hlášen, ale více jak 20 let zde neţil. ONDRÁČEK Alois - 23.července ve věku 91 let, jeden z nejstarších obyvatel obce, v letech 1954 aţ 1960 byl předsedou MNV Černá v Pošumaví. MATYSÍKOVÁ Eva - 7.srpna ve věku 55 let. SMOLEN Jan - 8.října ve věku 61 let, dlouholetý řidič v Sodovkárně, po r. 1990 nájemce pláţe OASA. ČERNÝ Josef - 1.listopadu ve věku 70 let, dlouholetý pracovník Státního statku.
81
V roce 2007 se tedy v naší obci narodilo 8 dětí, zemřelo 16 občanů, do obce se jich přistěhovalo 24 a odstěhovalo celkem 16. Stav obyvatel k 31.12. 2007 činí 810 občanů. Z tohoto počtu je 334 muţů a 324 ţen, dále 124 dětí do 15 let ( 64 chlapců a 60 dívek) a dále je 28 cizinců ( 20 muţů a 8 ţen). V jednotlivých osadách ţilo: v Černé 634 obyvatel vBliţné 86 v Mokré 34 v Muckově 28 v Pláničce 16 v Dolní Vltavici 12 Oproti roku 2006 se jedná o úbytek 17 občanů. Dodatek mimo obec: dne 2.září 2007 zemřel ve věku 84 let pan Anton KINDERMANN z Aigenu v Rakouské spolkové republice, který má velkou zásluhu na obnově většiny církevních památek v katastru naší obce.Byl iniciátorem nejen hledání ztracených sakrálních památek, ale zajistil i mnoho finančních prostředků od rakouských úřadů i sbrkami mezi bývalými rodáky z naší obce.O jeho činnosti jsou jiţ v kronice zmínky, zejména v období těsně po roce 1990.
Parte Antona Kindermanna
82
PRŮBĚH POČASÍ. Data obce Černá v Pošumaví. Zeměpisná délka Zeměpisná šířka
14.1167° 48.7333°
Meteorologické údaje z let 1994 – 2002 / Meteor.stanice v Černé /: Ø roční teplota Ø roční sráţky Ø relativní vlhkost Roční suma slunečního svitu
-
6, 2°C 758, 6 mm 84,3% 1 630 hodin
Vývoj počasí v roce 2007. Celý leden, únor a aţ do poloviny března bylo velmi příznivé počasí. Zima vlastně vůbec ţádná nebyla, teploty nadprůměrné, sníh ţádný. Občas se sice jemně ochladilo, ale nic to neznamenalo pro vývoj v přírodě. Veškeré jarní květiny na zahrádkách byly v první půli března rozkvetlé, všechno rašilo a připravovalo se k rozvíjení. Přiletěli ptáci a začali se připravovat na stavbu hnízdečka. V neděli 1.3 se však pomalu začalo ochlazovat a od pondělí, ale zejména v úterý, padal intezivně sníh. Sám jsem měl jiţ zasázené nejenom ředkvičky, ale i cibuli, mrkev a petrţel. Stromy jsme odkryli, prostě připravovali se na plný rozvoj jara. Nenadálá zima, na kterou jsme nebyli v letošním období zvyklí, nás zaskočila. Snad se to neprojeví na dalším růstu, protoţe současně i mrzne. Toto počasí s ranními mínusovými teplotami trvalo aţ do konce března, i kdyţ poslední dny se jiţ začalo oteplovat. Nejstudenějšími dny byly: v lednu 26.1, v únoru 5.2 a v březnu 22.3. Naopak nejteplejšími dny byly“ v lednu 10.1, v únoru 15.2 a v březnu 13.3. Měsíc leden byl od roku 1979 druhým nejteplejším po roce 1994. Nejcharakterističtějším dnem byl 18 leden, kdy se i nad naší obcí přehnal ničivý orkán / viz na jiném místě/. Celkem v prvním čtvrtletí sněţilo v 17 a pršelo ve 24 dnech. Duben začal nízkými teplotami, coţ však trvalo jen první dekádu, pak aţ do konce měsíce bylo pěkně a velmi teplo. Nejstudenější byl 4.duben a nejteplejší 13.duben, pršelo ve čtyřech dnech. Květen pokračoval ještě teplými dny, ale od 5.5 přišlo deštivé a studenější období, které trvalo do 17.května, pak bylo opět příjemně s vyjímkou posledních tří dnů měsíce. První bouřka přišla 12.5 a pak ještě 22 a 26.5.V měsíci celkem v deseti dnech pršelo. Červen je moţno povaţovat za teplý měsíc z hlediska vývoje počasí v tomto roce. Ve dnech 26 a 27 června bylo větrno, bouřky přišly 11.6, 21 a 22.6. Velmi teplý byl 20.červen, pršelo ve 12 dnech. Červenec začal deštivě a větrně, prakticky aţ do poloviny měsíce, pak přišly teplejší dny. Ve dnech 24 a 25.7 bylo velice větrno, bouřky byly nad naším územím ve dnech 19.7 a 29.7. Nejtepleji bylo 17 července a nejchladněji 4.7, pršelo v 15 dnech. Srpen začal teplou první dekádou, pak se mírně ochladilo, ale ke konci měsíce byly opět teplé dny. Bouřky nebyly zaznamenány, pršelo v 11 dnech.
83 Září je moţno povaţovat za deštivý a studený měsíc, celkem v 17 dnech pršelo, od 3.9 do 12.9 neustále a pak znovu ještě intenzivněji od 25.9 do 29.9, kdy byla rovněţ bouřka. Nejteplejší období bylo od 21 do 24.září, naopak 4.9 bylo nejchladněji. Celkově však bylo září vůbec nejchladnější od roku 1986. Říjen byl poměrně málo sráţkový, pouze v 5 dnech pršelo, ale i ve 4 dnech jiţ sněţilo. Ranní teploty v průměru 3°C nad nulou a přes den polojasné, slunečné počasí, to byl obrázek měsíce do 19.října. Tento den přišel první sníh, jemně sněţilo pak celé čtyři dny, ale mírné zvýšení teplot jak ráno, tak přes den znamenalo, ţe se sníh neudrţel. Nejtepleji bylo 5.10 a nejchladněji 20.10. V listopadu pak znovu sněţí, za měsíc celkem 11x, ale i v 5 dnech pršelo. Nejhorší počasí bylo od 6.11 do 15.11. Tento den jiţ leţelo 35 cm sněhu, postupně však, přestoţe byly ráno mrazy, sníh přes den postupně mizel a ke konci měsíce ho bylo jiţ jen 5 cm. Nejstudenějším dnem byl 17.listopad, kdy byly mrazy po celý den. Ke konci měsíce byly sice mrazy jiţ velké / přes -10°C ráno/, ale přes den bylo slunečno. Přesto byl listopad spolu s rokem 1986 nejstudenějším od roku 1979, od kdy provádím vlastní měření. V prosinci pak v první dekádě často pršelo, celkem 6x, v měsíci i v 5 dnech sněţilo, nejvíce mezi 12 a 15 prosincem.Od 17.12 aţ do konce měsíce byly ranní teploty poměrně nízké, nejstudeněji bylo 22.12 / ráno -13°C a přes den -5°C/, nejtepleji bylo 7.prosince, kdy rovněţ pršelo a foukal vítr. Na vánoce bylo mrazivo, na Silvestra rovněţ a navíc sněţilo. Sněhu leţelo ke konci roku 5 cm. Mrazy posledních dnů roku způsobily, ţe led na Lipenské nádrţi dosáhl slušných 20 cm tloušťky, hladina byla skoro beze sněhu, jen s popraškem a většinou jako zrcadlo. Tento stav nebyl jiţ několik let a tak je samozřejmostí, ţe spousta lidí a zejména dětí toho vyuţila nejen k hokeji, ale především k hromadnému bruslení. Po ledě se jezdilo, ale i chodilo prakticky všude i k dříve nepřístupným ostrovům a ostrůvkům.
Rok 2007 byl v posledních čtyřech létech nejteplejší a nebýt studeného září a listopadu, patřil by k velmi teplým rokům. Sráţkově byl téţ mírně nad průměrem dosavadních let.
84 Orkán nad naší obcí. V odpoledních hodinách dne 18.ledna 2007 začal postupně zesilovat vítr. Meteorologové varovali a vydali výstrahu, ţe od večerních hodin aţ do pátku 15 hodin se přeţene nad územím České republiky silný vítr velikosti orkánu, tj. aţ 140 km/hodinu. Postupně se vše vyplnilo a silný orkán během noci ze čtvrtka na pátek přešel i přes území naší obce. V krátké době došlo k výpadkům elektřiny několikrát za sebou a aţ přibliţně do 22 hodiny byl výpadek proudu trvalý a byl odstraněn teprve aţ druhý den v pátek 19.ledna kolem 17.hodiny. Tento orkán, který způsobil znatelné škody energetikům, ničivě řádil zejména v lesích.Mnohaleté stromy se lámaly jako „sirky“, vyvracely z kořenů a vše způsobilo velkou spoušt. Byly škody i na střešní krytině u několika domů v obci a řada menších škod na majetku. Vítr, i kdyţ jeho síla poněkud polevila, trval aţ do nedělního večera 21.ledna. Byl jsem se v neděli podívat jen několik metrů od svého domu, kolem „Malého jezera“ směrem k ATC V Olšinách. Při té příleţitosti jsem napočítal 28 stromů zpřeráţených nastojatě, mnoho stromů podél cesty vyvrácených, ale především 30 statných smrků poloţených na zemi přímo v areálu kempu. Podle vyjádření některých občanů jsou škody v lesích v okolí obce obrovské. Orkán, který dostal jméno Kyrill působil škody v celém jihočeském regionu, vše, co nebylo řádně připevněno bral orkán ssebou, lámal a vyvracel stromy. Téměř dvě třetiny regionu postihlo na dlouhé hodiny přerušení elektrické energie. Ve fotogalerii kroniky je velké mnoţství fotografií ukazujících ničivou sílu orkánu, na konci kapitoly Počasí uvádím pár ukázek. Opatření hejtmana. Hejtman Jihočeského kraje vydal v souladu s rozhodnutím vlády o bezpečnosti České republiky, opatření pro Jihočeský kraj. Jelikoţ v souvislosti s orkánem Kyrill vznikla krizová situace byla vydána některá opatření: - zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob v lesích na území, kde je vyhlášen nouzový stav, s vyjímkou osob provádějících likvidační práce, zastavení jiných těţeb a provádění terénních prací pouze nezbytných pro zmírnění a odvrácení veřejného ohroţení. V Českých Budějovicích 24.ledna 2007
85
Ukázky - nahoře z ATC V Olšinách, dole na Jestřábí
Ničivá síla orkánu – v Letním kině.
RŮZNÉ. Oslavy 115 let trati České Budějovice – Nová Pec. Dne 4.července 2007 proběhly pod záštitou Jihočeského kraje a generálního ředitele Českých drah oslavy 115 výročí této trati.V kaţdé stanici, která byla určena, vlak, který vezl prominentní hosty, zastavil a jednotlivé obce zajistili doprovodný program. Bylo přímo určeno, ţe doprovodný program zajistí obce Křemţe, Český Krumlov, Černá v Pošumaví a Nová Pec.Občerstvení do vlaku připravila firma Lucullus. Účast přislíbila i tehdejší ministryně školství Dana Kuchtová, která se však nakonec nedostavila. Vlak odjíţděl ze stanice České Budějovice v 9.50 hodin a do stanice Černá v Pošumaví přijel ve 13.53 dodin. Zde nejen, ţe načerpal zásoby vody a uhlí, ale probíhal zde aţ do jeho odjezdu ve 14.40 hodin doprovodný program.
86 Slavnostní uvítací projev přednesl starosta obce Jan Voldřich, který byl samozřejmě jako VIP pozván .
Pozvánka pro starostu obce Černá v Pošumaví.
jízdenka pro VIP. Projev starosty: Váţení hosté, váţení cestující, dámy a pánové Dovolte, abych Vás přivítal na vlakovém nádraţí Černá v Pošumaví při příleţitosti oslav 115.výročí trati České Budějovice – Ţelnava, dnes Nová Pec.Ač se nacházíme na území města Horní Planá v osadě Hůrka, toto nádraţí si zachovalo původní název Černá v Pošumaví. Na to, ţe má obec Černá v Pošumaví vlakové nádraţí, jsme náleţitě hrdi. Stavbou a zprovozněním trati České Budějovice – Ţelnava se lidem otevřela zapomenutá jihočeská a šumavská zákoutí, která jsou dnes zajímavá a poutavá pro všechny návštěvníky, z ciziny nevyjímaje. Jen obchodní a průmyslový ruch se jiţ bohuţel z této trati vytrácí. Při otevření trati 3.července 1892 se v tehdejší stanici Schwarzbach – Hůrky dostalo zvláště slavného přivítání od ředitele schwarzenberských grafitových dolů, které se rozprostíraly na levé straně dráhy a patřily ve své době k nejslavnějším na světě. Vytěţená tuha byla vyváţena zejména do Anglie a Porýní a pochopitelně po postavení ţeleznice přešla doprava tuhy na koleje. Rovněţ dnes se snaţíme o důstojné přivítání slavnostního vlaku k 115.letům naší trati. Přesně dnes 4.července před 115.lety byl zahájen pravidelný provoz v úseku Kájov – Ţelnava a začal čilý pohyb v pošumavské oblasti. I dnes do Černé v Pošumaví, na Lipensko, přijíţdí po této trati mnoho návštěvníků. Chtěl bych Vás z tohoto místa pozvat k návštěvě naší obce, kde si určitě kaţdý najde místo k svému odpočinku nebo sportovnímu a kulturnímu vyţití. Závěrem Vás chci pozvat k malému občerstvení a sledování plnění parní lokomotivy vodou a uhlím. Vítejte v Černé v Pošumaví.
87
1 – zastávka připravená na příjezd vlaku 2 – slavnostní projev starosty obce 3 – se starostou Českého Krumlova Lubošem Jedličkou 4 – hasiči doplňují vodu do lokomotivy Hry barevných v Bělotíně. Vybraní zástupci z naší obce se jiţ několik let scházejí se zástupci obcí, které nesou název některé barvy. Vedle naší černobílé obce jsou to zástupci dalších černobílých – Bělotína a Černotína, barevné jsou pouze Ţlutice. V roce 2007 byl sraz t. zv. barevných v Bělotíně, který se nachází u Hranic na Moravě. Reprezentanti obce manţelé Voldřichovi, Štěrbovi, Kantorovi a Koudelkovi se tedy vydali na toto tradiční setkání. Odjeli v pátek 22.června odpoledne a v podvečer je jiţ očekávali pořadatelé z Bělotína spolu s ostatními účastníky z Černotína a Ţlutavy. Ubytovali se v pěkných třídách zdejší školy a protoţe pršelo, byli zvědavi, jak proběhne příští den.Ráno však svítilo sluníčko a tak absolvovali rozcvičku,
88
dopoledne proběhlo soutěţení druţstev ve veselé olympiádě, kde druţstvo naší obce obsadilo třetí místo. Ještě před obědem si prohlédli celou základní školu a úplně nově zrekonstruovanou mateřskou školu. Odpoledne pak podnikli výlet po stopách větrné a vodní energie, navštívili větrný mlýn v Patrutovicích a vodní mlýn ve Stříteţi. Krátký, ale vydatný déšť však tento výlet nemohl pokazit. Zástupci se téţ zúčastnili otevírání víceúčelového výletiště v Patrutovicích, kde hasiči předvedli zásah v dobových uniformách. Nedělní dopoledne pak strávili ve výrobně kachlových kamen v Tošovicích, pak ještě navštívili zábavní park, svezli se na bobové dráze a nastoupili cestu k domovu. Kromě výše uvedených, většinou manţelských párů, se soutěţe občas zúčastňují i někteří jiní mladí lidé, např.z řad fotbalistů a někdy dokonce jen ten, kdo má zrovna v uvedený termín čas. Tato soutěţ je spíše jakási zábavná olympiáda, není zvlášť fyzicky namáhavé, ale menší zručnost a obratnost je nutná. Další, v pořadí 8.ročník Her barevných bude v roce 2008 uspořádán v naší obci – Černé v Pošumaví. Mezinárodní veřejný plavecký závod. V Dolní Vltavici se dne 4.srpna 2007 konal mezinárodní veřejný plavecký závod, který se skládal ze dvou disciplín: 1/ Český pohár - kde závodili mladší ţáci na 1000 m, starší ţáci na 3000 m a dorost a dospělí na vzdálenost 3 500 m 2/
Mezinárodní závod pro veřejnost – mladší ţáci plavali na vzdálenost 500 m, starší ţáci na 1000 m, dorost na 1500 m a dospělí na 3000 m.
89
3/
Hlavní závod – který probíhal po okruhu na vzdálenost 5000m. Součástí plaveckých závodů byl doprovodný program, kde se konal Akční den se záchranáři. Zde byly ukázky výcviku kynologů, jachtařů a Kiteboard škola.
Celníci na trţišti. V prostoru podél cesty vedle Autokempu Jihočeského automotoklubu nabízejí jiţ od roku 1990 své zboţí vietnamští obchodníci. V zásobách mají nepřeberné mnoţství především textilních výrobků, ale i dašího spotřebního zboţí. Ţe se nejedná vţdy o kvalitní výrobky, to se ví jiţ dlouhou dobu a také kontroly zatím velký rozruch nezpůsobovaly. Teprve letos v červenci / 28.7/ vtrhli na trţiště celníci a začali zabavovat padělané značkové zboţí. Výsledkem akce bylo zajištění celkem 889 ks padělků textilních výrobků, hodinek, výrobků koţené galanterie a elektronických her. Jednalo se o 646 ks textilních
90 výrobků renomovaných značek, 59 ks hodinek, 46 ks výrobků koţené galanterie a 138 ks elektronických her. Celková škoda způsobená majitelům ochranných známek by v případě prodeje činila 1 370 120 Kč. To vše bylo pouze u dvou stánků, majitele ani jednoho z nich se nepodařilo zjistit. Závod přátelství České Budějovice – Linz. Cyklistický závod, který se jiţ několik let opakuje, byl nazván závodem Přátelství. Tentokrát vedl přes tři státy, tedy přes ČR, Rakousko a Německo, byl třídenní a odstartoval 7.září ve 13 hodin z náměstí v Českých Budějovicích.Trasa vedla přes Křemţi, Volary, Horní Planou a pak přes naší obec, kde se prvních 13 závodníků objevilo kolem 15 hodiny. Za nimi asi po 10 minutách přijel hlavní peleton a pak ještě několik závodníků po pěti minutách. V té tobě byla doprava přes naší obec úplně zastavena, řízena příslušníky Policie a teprve za posledním závodníkem se vše vrátilo do normálních kolejí.Etapa, která vedla přes naší obec pak končila v Bad Leonfeldenu a měřila 163 km.Celkem byl závod tříetapový, dlouhý 447 km a končil na rakouském Hinterstaderu. Závodu se celkem zúčastnilo 23 týmů, nejvíce z Rakouska, Českou republiku reprezentovalo 22 závodníků. Porovnání spotřebních cen některých výrobků a sluţeb v Kč. Vý r o b e k Pšeničná mouka polohrubá Chléb konzumní Hovězí zadní bez kosti Šunkový salám Kuře kuchané Mléko polotuč. trvanlivé Vejce čerstvá Máslo čerstvé Pomeranče Cibule Brambory Cukr krystal Polévka gulášová Hovězí guláš Káva turecká Pivo 10º Hnědé uhlí Zákonné poj.mot.vozidel
Měr.jed. kg kg kg kg kg kg ks kg kg kg kg kg porce porce porce 0,5 l 0,1 t rok
XII/1997 10,29 16,20 134,36 135,94 65,27 15,15 2,86 107,27 27,15 15,18 7,05 16,38 12,13 33,50 9,78 9,55 120,28 1 212,00
XII/ 2007 11,90 23,25 140,00 120,00 69,90 18,90 2,80 138,00 34,50 14,21 11,25 21,90 22,00 65,00 18,00 18,00 260,00 4 000,00
Rozdíl v % 16 44 4 - 12 7 25 -2 29% 27 -6 60 34 81 94 84 88 116 230
Údaje v této tabulce jsou převzaty z internetu a značí jen přibliţnou orientaci, údaje z roku 1997 jsou průměrné a z roku 2007 jsou průměrem nejniţších cen, namátkově zjišťovaných. Pro porovnání - průměrná nominální mzda: -
za rok 1997 3.čtvrt.2007
= =
11 017 Kč 21 470 Kč
91
INFORMACE
O ČINNOSTI KRONIKÁŘE.
Informace o mé činnosti v roce 2007. Hlavní náplní kaţdého kronikáře je zdokumentování stavu událostí a průběhu veřejného ţivota v příslušném roce.Znamená to, ţe je nutno stále sledovat veškeré dění během roku a některých akcí se i zúčastňovat, sledovat a uchovávat výstřiţky z denního tisku, sledovat zasedání zastupitelů obce a v současné době i dění v obci za pomoci internetu. Práce na kronice mi zabere velké mnoţství volného času, mnoho hodin strávím na Obecním úřadu, kde se dozvím mnohé zajímavosti a zejména získám fotografie, které obec téměř ze všech akcí pořizuje. Při vlastní práci pak pracuji s fotografiemi, některé od občanů získané naskenuji a zařadím pak jednotlivé do textu kroniky a z ostatních vytvořím fotogalerii. Vedle toho, přepisuji do elektronické podoby jiţ dříve napsané kroniky, aby mohly být přístupné na internetových stránkách. Do pravidelného měsíčníku obecního Zpravodaje pak přispívám svými články a ke konci roku jsem začal psát i do celostátního tisku. Svou pomoc poskytuji i mnoha dalším osobám, zejména studentům pro vypracování jejich závěrečných prací, ale i řadě dalších, kteří se zajímají o různé podoby historie naší obce, anebo shánějí rodokmen, či chtějí vědět různá čísla z historie. 30 let kronikářské práce. Před 30 ti lety, dne 1.června 1977 byl ing.František Záhora ustanoven kronikářem obce Černá v Pošumaví.V té době nebyly k dispozici ţádné staré kroniky a tak začal úplně od začátku, hledal materiály o historii a o všem co se týkalo naší obce.Především však začal zapisovat události jednotlivých let a to počínaje rokem 1976.Činnost kronikáře vykonával aţ do poloviny roku 1990, kdy v souvislosti s pracovním vytíţením poţádal o uvolnění z této funkce.Za tuto dobu však sepsal ručně redisperem 726 stran formátu A3 a shromáţdil nespočetné mnoţství výstřiţků, týkajících se naší obce, fotografií a dalšího materiálu. Po volbách v roce 2002 byl poţádán vedením obce, aby opět pracoval jako kronikář, na coţ jiţ jako důchodce přistoupil.Zpětně pak sepsal všechny chybějící roky od r.1990 a pokračuje dosud.Za toto období sepsal, nyní jiţ na počítači, celkem 1 063 stran textu a vloţených fotografií.Veškerá tato práce je k dispozici na internetových stránkách Obce Černá v Pošumaví.Vedle své vlastní činnosti přepsal i přeloţené staré německé kroniky a v současné době pracuje na přepisu své první ručně psané kroniky.Fotografie, které byly k dispozici, kronikář skenuje a ukládá do paměti počítače, stejně jako ukládá i fotografie, které byly pořízeny obecním digitálním fotoaparátem.V současné době je k dispozici u kronikáře celkem 6 040 fotografií, které rozdělil tématicky a nahrál na CD nosiče. Vedle této práce pravidelně přispívá do Zpravodaje obce, od r.2002 to bylo jiţ 55 článků. Období 30 ti let je slušná doba a nebýt onoho přerušení, byl by to pořádný důvod k oslavě. I přesto však je nutno za tuto zásluţnou práci pro obec ing.Františku Záhorovi poděkovat a popřát mnoho úspěchů a zdraví pro vykonávání kronikářské práce i v dalším období. Jan Voldřich, starosta obce Černá v Pošumaví.
92
Články ze Zpravodaje Obce Černá v Pošumaví. Pohled do historie – Škola v Bednářích./čerpáno z www.kohoutikriz.org./ Vzpomínka na školu v Bednářích je jednou z kapitol knihy Pfarrgemeinde Höritz im Böhmerwald und seinePassionspiele. Přeloţil ji Jan Mareš z Jihočeské vědecké knihovny. Z této vzpomínky jsem vybral některé statě a uspořádal tento článek. V roce 1896 byla v Bednářích, místu leţícím takřka uprostřed kruhu vsí a samot – Muckov, Kramolín, Cichalov, Rybáře, Hostínova Lhota a Kozí vrch – s milostivým „schválením nejvyššího panovnického domu“ zbudována škola a 26.listopadu t.r. slavnostně vysvěcena. Vzpomínku na školu v Bednářích napsal Mudr. Ernst Kurz, který byl synem ředitele školy Heinricha Kurze, který ji vedl v letech 1918 – 1938. Prvním ředitelem po zaloţení byl Franz Skopek, pak Adolf Blaha, následoval Heinrich Kurz a poslední za války a těsně po ní byl Karl Rheder. Aţ do doby zaloţení školy v Bednářích museli děti chodit do Hořic. Z Hořic musel i tak všechno, co takový vesnický učitel potřeboval, přinést v batozích a taškách. Hodinová chůze byla často namáhavá a lopotná, zejména při překonávání tzv.“lopotného vrchu“. V Bednářích tehdy nebyl ţádný krám, ţádný řezník ani pekař. Proto se vyplatila nedělní a sváteční cesta do kostela v Hořicích, ale často i do stejně vzdálené Černé či Světlíka. Cesta při níţ škola stojí spojuje právě obce Černou a Světlík. Jezdíval po ní tam i zpět povoz s pivem z Černé do Světlíku a nechával cestou několiklahví piva a pro nás kluky vytouţenou sladkou limonádu, zvanou u nás „praskačka“ podle bublinek šumivě praskajících po otevření uzávěru. Přitom jsme se mohli dosytosti napít zadarmo dobré čisté vody ze studny, kterou čerpala dřevěná pumpa hned vedle školní budovy. Cestou kolem školy hnávali pasáčci za horkých letních dnů dobytek na pastvu a obchodníci s dobytkem právě nakoupené kusy k řezníkovi na poráţku. Z podzimních mlh se vynořovaly povozy Hořických, kteří si na „obecním“ vyrýpanou a přes léto nasušenou rašelinu odváţeli v borkách domů na zimní otop. Jednou do roka nastávalo skutečné oţivení – to kdyţ nejdůstojnější pan prelát z kláštera ve Schläglu projíţděl kolem k vizitaci do Frymburka a do Světlíku, které podléhaly církevní správě v rakouském Mühlviertelu. Sbíhali se děti i dospělí, poklekali do prachu cesty a očekávali, ţe se jim od vzácného hosta dostane účinného poţehnání. Přece jenom ale hospodu jsme tady měli. Stála trochu stranou blízkého Muckova na okraji lesíka cestou do Pláničky.Po chalupě se tam říkalo „trakař“. Bývalo tu o sobotách a nedělích, jakoţ i o svátečních i jiných tancovačkách často opravdu náramně veselo.
Neznámí rodáci . / čerpáno z www.kohoutikriz.org/ V minulém Zpravodaji jsem popisoval vzpomínky MUDr. Kurze na svoje mládí a školu v Bednářích. Chtěl bych navázat na toto téma a naše čtenáře seznámit i se vzpomínkami dalších našich rodáků. Jedním z nich byl i Josef Reif, který se narodil v roce 1883 v obci Jámy. V dospělosti se jako novinář věnoval vlastní literární práci, psal vlastivědné články i „rodinné“ povídky a o svém rodišti vydal drobnou historickou monografii, viz dále. Vzpomíná na rodnou obec Jámy, která neměla český název a v první historické zmínce zněl název německy Cholgrueben a značí vlastně „Holzkohlgruben“, tj. dřevěnouhelné doly“. V
93 místním nářečí měla obec navíc podobu Kulgriam. /Jámy jsou poprvé uváděny v r. 1530, kdy spolu s Pláničkou a Novou Vsí patřily ke klášteru Vyšší Brod – F.Z. /. Josef byl jediným dítětem Franze Reifa a jeho ţeny Marie, po chalupě se u nich v čp.2 říkalo „Langpalli“. Ves tehdy příslušela k Pláničce a k faře v Černé v Pošumaví a koncem dvacátých let minulého století v ní ţilo 33 německých obyvatel, v celé obci tj. s Pláničkou a Novou Lhotou zde bylo dohromady 220 obyvatel. Josef Reif po vychození školy se jako selský synek zapojil aktivně do rolnického hnutí soustředěného kolem budějovického listu Dorfbote /tj.Posel venkova/. Neděli co neděli objíţděl německy mluvící vsi po celých Sudetech s heslem „Bauern, seid einig!“ /Sedláci, buďte jednotni /. V r. 1911 přednášel Josef Reif v Černé o melioracích a regulaci Olšovského potoka, jeho přednáška se pak stala podnětem k zahájení přípravných prací k zaloţení Vodního sdruţení v Černé. V r. 1913 převzal řízení listu Dorfbote a po válce se stal krajským důvěrníkem nově zaloţeného Svazu rolníků. Působil v zemědělsko-lesnickém sdruţení Böhmerwald – Süd. V r. 1925 mu v nakladatelství Moldavia vyšel i politický spis zastávající stanovisko tzv.“hospodářských stran“. V témţe roce mu v tomtéţ nakladatelství vychází výše uvedená historická monografie“ Ein Stück Heimatgeschichte“, ze které je následující výběr: „Šumavská rychta pláničská“ vznikla odloučením tzv.“devíti vsí“, kterými byly ( uváděno českým názvem): Šebanov, Kondratice, Cichalov, Hostinova Lhota, Mýtina, Vojslavy, Drahoslavice, Tatry, Skláře, které vznikly na území vyšebrodského kláštera, patřící někdy obci Hořice na Šumavě a dále osad Muckov, Rybáře, Jámy, Plánička a Nová Lhota od rychty hořické ke dni 10.ledna 1633. Pláničská lesní rychta zahrnovala území, které aţ na několik vyjímek bylo osídleno zásluhou vyšebrodského kláštera poté, co je získal ve sporu s klášterem Zlatá Koruna. Vyššímu Brodu připadla třetina území a v letech 1500 – 1530 zde začaly vznikat vsi „lesní rychty“. V čele rychty stála dlouhá řada rychtářů, prvním byl v r.1633 Georg Pröll z Pláničky, dále např.Oswald Wenzl z Pláničky byl rychtářem 33 let /1729 – 1762/. V bouřlivém roce 1848 nebyl rychtářem nikdo jiný neţ dědeček autora, Josef Reif st. z Jam. (uváděný název Šumavská rychta pláničská byl zaveden teprve v r.1918, do té doby byla Plánička jen Klein-Planles – pozn.) Tento skutečně vitální člověk zemřel však nečekaně brzy, v r.1929 ve svých 36 letech v Českých Budějovicích. Čtyři dny nato však jeho tělo v rakvi donesli sousedé na hřbitov do Černé v Pošumaví /dnes pietní místo před Ubytovnou TJ/, aby spočinulo v rodné zemi. Velikonoce přicházejí ! Z křesťanského hlediska jsou velikonoce většími svátky neţ vánoce a jiţ od dávných dob byly také s patřičnou úctou takto slaveny. Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota, to byly dny, kdy se prováděly jen ty nejnutnější práce a pilně se navštěvovaly všechny církevní obřady.Mnoho starších lidí, i já sám, si pamatujeme jak jsme chodily od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty s řehtačkami po vesnici, pamatuji, jak jsem drţel jakousi „stráţ“ u hrobu Jeţiše Krista, který chodili navštěvovat snad všichni lidé ve vsi. Tyto velké svátky se postupem doby staly jen „svátky jara“ a tak jako svátky vánoční, jsou jiţ téměř od počátku roku připomínány ve všech supermarketech, především z hlediska obchodního byznysu. Pojďme tedy trochu zavzpomínat a připomenout si jak se velikonoční svátky slavili v naší vesnici dříve, tak jak je to zapsáno v obecní, německy psané kronice.
94 „Jiţ nějakou dobu před velikonocemi přebírá jeden starší školák cvičení dorostu.Hoši se odpoledne shromaţďují u tírny lnu a zde jsou svým učebním mistrem zaučováni do umění „řehtání“. Začátek, konec a pěkně řehtat do taktu, to musí klapat; potom se musí dobře naučit motlitby a říkánky. Na Zelený čtvrtek v poledne vykročí poprvé dobře seřazeni se svými klapačkami, řehtačkami a řehtavými trakářky přes vesnici ke kostelu, ohlašujíc čas k motlitbě. Před jednotlivými domy se na znamení svého vůdce zastaví a celý sbor hlásí:“My zvoníme, my zvoníme andělský pozdrav, ţe se musí kaţdý katolický křesťan modlit!“. U kostelních vrat se potom pomodlí andělský pozdrav. Odpoledne na Velký pátek kolem třetí hodiny „zvonili“ v jednotlivých domech a odnášeli si výsluţky, nejčastěji vajíčka a peníze. Jejich vůdce pak prováděl dělení, ale ne rovným dílem, ale podle „ranku a stáří“. Hoši na Bliţné dokonce obcházeli vesnici na Bílou sobotu znovu a vybírali si za svou práci další odměnu, zejména vejce. Na Bílou sobotu po setmění se sešlo veškeré obyvatelstvo, protoţe se konala slavnost Vzkříšení.Přicházeli i přespolní, vyrukovali hasiči z Černé a Pláničky, hrála hudba a všechna okna zářila jasným svitem svíček. Ve večerních hodinách na Bílou sobotu nebo také na velikonoční neděli, chodili chasníci jednotlivě i ve skupinách k oknům loţnic děvčat pro malovaná vejce, která byla dávána v párech a jenom, kdyţ dárkyně chtěla vyjádřit, ţe s uvedeným chasníkem nechce nic mít, dala mu vejce nepárová.Takový dar většinou chasník hned dárkyni vrátil. Vyvolený dívčina srdce se rovněţ stavěl u jejího okénka a to samozřejmě sám, aby si vzal velikonoční balíček. Ten obsahoval mimo různými průpovídkami popsaných vajíček, také několik koblih, kus bábovky, pytlík na tabák s malou hlavou k dýmce,dříve ještě i pěkně vyšívaný náprsní šátek, nyní je místo něho kravata. Po sesbírání vajec odchází chasníci do hospody a zde s vejci závodí a to většinou házením mincí na vejce anebo koulením vajec. Na velikonoční pondělí bývalo pak zvykem zastrčit do osení obilí po třech kříţcích z větviček vysvěcených na Květnou neděli, aby se obilí dobře dařilo. Přitom bylo obilí vykropeno svěcenou vodou.“ Z tohoto výňatku z kroniky je vidět, ţe slavení velikonoc v naší obci sídlícími německými občany, bylo téměř totoţné s tím, které známe i my z vnitrozemí jiţních Čech. Dnes nám tyto dřívější zvyky pouze připomínají , ţe doba značně pokročila, přesto bychom úplně zapomenout neměli a ve svých srdcích si něco ponechat. Na skok do našich osad. Kdyţ jsem rozmýšlel jaký článek napíši do dalšího čísla našeho Zpravodaje, vzpomněl jsem si na to, jak téměř všechny strany a sdruţení, které kandidovaly do zastupitelstva obce, prohlašovaly, ţe je třeba věnovat více pozornosti i osadám. Protoţe uţ tradičně patří mezi největší osady Bliţná,začnu tento jakýsi seriál právě u této osady. Uţ také vzhledem k tomu, ţe jsme na Bliţné strávili 11 let a stále ji povaţuji jaksi za svou. V té době měla Bliţná / 1974/ celkem 124 lidí, ţivot tam probíhal tak jako všude v té době, fungovalo zemědělství a tak byl kolem stále „frmol“.Mimochodem, Bliţná patřívala vţdy v 70 létech, na úseku ţivočišné výroby, k nejlepším nejen v okrese, ale i v krajském měřítku, v blíţenském kravíně byla většina dojnic zapsána v plemenné knize a výsledky v dojivosti často dosahovaly republikové špičky. Nutno přiznat, ţe i dobové oganizace, typu Občanský výbor, si na Bliţné vedly nejlépe ze všech osad a to ne proto, aby se snad někomu zalíbily, ale aby si zlepšily ţivotní prostředí ve svém okolí. A ţe se musely vykazovat závazky a dělat různé brigády, to uţ patřilo právě k oné době.Výsledkem bylo, ţe na Bliţné byl vţdy vcelku pořádek a lidé si prostranství udrţovali sami.
95 V té době byl na Bliţné pouze obchod ve starém, dnes neexistujícím domě a aţ v roce 1972 se mohla prodavačka paní Kiněvová přestěhovat do nového.Vedle obchodu stála i pěkná kaplička, která se bohuţel musela zbourat. Doba se změnila a tím pádem i ţivot na Bliţné, přesto je v osadě stále pořádek.Navíc zde mají pěknou restauraci, kde je příjemné posezení a kde pořádají i taneční zábavy.Lidé, které jsem znal zestárli anebo odešli a mladí ţijí dnes podle svých představ.Samozřejmě, ţe došlo i poklesu obyvatel, Bliţná měla ke konci roku 2006 celkem 92 lidí.Určitě má kaţdý nějaký problém, který ho trápí a který nevyřeší ani zastupitelstvo obce, kde ovšem Bliţná nemá ţádného zástupce.Jejich problémem jsou především pozemky za bytovou výstavbou směrem k Radslavi.Na nich mají lidé zahrádky a hospodářské příslušenství a nyní jim to chce prý Obecní úřad sebrat. Je však nutno přiznat, ţe pořádek vypadá jinak a to byl také důvod, proč se zastupitelstvo rozhodlo k tomuto kroku, t. j. prodat pozemky na bytovou výstavbu.V tomto směru se toho na Bliţné zase moc nezměnilo,nedobrý stav zahrádek a různých kůlen tam panuje jiţ mnoho let.Zastupitelstvo se přesto snaţí lidem vyjít vstříc, proto byl odsouhlasen prodej parcel na zahrádky některým občanům v domě č.1 a odsouhlaseno zveřejnění záměru na pronájem za domem č.2. Jinak ale jsou občané na Bliţné vesměs spokojeni, kaţdý kdo ţije v osadě se musí určitým způsobem přizpůsobit. Občas mohou nastat problémy i s poštou, protoţe v této oblasti nejsou součástí Černé, ale patří pod Horní Planou. Takţe Bliţňáci, hlavu vzhůru, problémy se vţdy nějak vyřeší a zůstaňte své osadě i nadále věrni. Na skok do osad. Z Černé do osady Muckov se lze dostat v podstatě pouze dvojím způsobem.Jednak normálně po silnici směrem na Frymburk,coţ by mělo být závazné pro všechny motoristy a jednak po silnici směrem na Slavkovice, kam by zase motoristé vjíţdět neměli.Je to totiţ vyznačená cykloturistická trasa, je zde označení o zákazu vjezdu a přesto to málokdo respektuje. Tak jako se mi nelíbí někteří cyklisté na silnici, kdyţ jedu autem, tak nemám rád, kdyţ jdu pěšky nebo na kole po cyklostezce a nestačím se uhýbat autům. Hlavní atrakcí, která víceméně proslavila Muckov v širším měřítku, jsou Muckovské vápencové lomy, které leţí právě při trase cyklostezky a byl zde postaven i odpočinkový a informační koutek, právě pro pěší a cyklisty, a nikde není vybudováno parkoviště pro auta. Tyto lomy jsou unikátní chráněnou přírodní technickou památkou a útvary, které zde vznikly představují podle památkářů a geologů jednu z nejlepších lokalit podzemního lomu v Čechách. Je zde zimoviště a shromaţdiště 9 druhů netopýrů a je to významná botanická lokalita s chráněnými druhy rostlin. Z bezpečnostních důvodů / dochází k řícení stropů v jámových lomech/ je toto chráněné území veřejnosti nepřístupné a nejrizikovější místa jsou oplocena / ovšem v současnosti je oplocení místy značně poškozeno/. Přicházíme tedy dále k osadě , která je poněkud mladšího data, neţ osady zaloţené panem Hirzem.Přesto má Muckov svou historii o které jsem se jiţ částečně zmínil v předešlých článcích a která má svou spojitost i s Pláničkou, o niţ bude později i řeč. V Muckově dnes ţijí většinou starousedlíci, kteří pamatují doby a začátky osidlování, vzniku JZD a posléze statků.Velmi obsáhlý a poutavý rozhovor o této minulosti mi poskytl v osmdesátých létech minulého století pan František Novotný, který zemřel v roce 1991 a o jehoţ vyprávění bych se někdy později se čtenáři našeho Zpravodaje podělil. O okolí Muckova a vápencových lomech zajímavě píše i paní Helena Braunová. Ale i já sám si dobře pamatuji dobu před více neţ 30 lety a vím, ţe na Muckově se skutečně „ţilo“. Bylo zde hospodářské středisko Státního statku a tím práce pro většinu
96 obyvatel, byl zde obchod a Muckováci pořádali i různé další akce.Dnes je zde z prostoru kanceláří vybudována poměrně slušná restaurace, která láká i kolem projíţdějící turisty. Řada objektů zmizela, ale i zde se renovuje a staví a to nejenom místní, ale i cizinci.Muckov je sice jakoby odstrčen, ale z přírodního hlediska je zde pěkně a ani oněch 34 zde ţijících obyvatel si nijak zvlášť nestěţuje. Na svou lokalitu si zvykli, domy postupně od státu nebo jiných vlastníků si koupili pro sebe a postupně zvelebují.Ještě prý, kdyby jim tak zastupitelstvo obce vycházelo vstříc, kdyţ chtějí nějaký ten obecní pozemek odkoupit. A ze strany obecního úřadu poněkud více reagovat na některé negativní činnosti jednoho místního zemědělce. Muckov má i poměrně slušné spojení do Hořic a dále na Český Krumlov a kdyby se v budoucnu podařilo i vylepšit silnici na Světlík, byl by Muckov i ve středu turistického dění a moţná i ten obchod by se časem mohl vybudovat i kdyţ s pojízdnou prodejnou jsou občané spokojeni.Takţe „muckováci“ hodně štěstí v dalším ţití. Na skok do našich osad. Další zastávkou našeho putování po osadách je – Mokrá.V současné době má osada Mokrá podle mnohých jisté privilegium.Po výstavbě nové silnice leţí nyní mimo trasu a jiţ jí nesuţuje nekonečná řada kamionů a dalších motorových vozidel.Co by za to dala řada občanů přímo v obci Černá, kdyby zde byl obchvat. Ale mokerským to nijak moc situaci neulehčuje. Ţije zde většina důchodců, kteří potřebují často k lékaři, do nemocnice, do lékárny a jinam, a nyní musí šlapat poněkud déle na zastávku autobusu. Mokrá je dnes malá osada s malým počtem obyvatel, ale nebylo tomu tak vţdy.Zaloţení celé naší obce v r.1268 má souvislost právě s tzv.“Mokerským újezdem“, který daroval král Václav I. svému věrnému sluţebníku Hirzovi z Klinkenberku.Mokrá tehdy patřila k boletickému statku a její jméno znělo Nemochrich. V husitských dobách stál na Mokré klášterský dvůr, který je dosvědčen 25.2.1375 a 19.7.1422 se připomíná jeho správce Dětřich. V r.1420 připadla celá naše oblast k českokrumlovskému panství a mezi rychtami se připomíná i Rychta Mokerská. K ní tehdy patřily obce Černá, Bliţná, Radslav, Hubenov, Slavkovice, Dolní Vltavice a samotná Mokrá. Mokerská rychta měla rozlohu orné půdy 58 lánů a 28 jiter. V lokalitě Mokrá bylo v r.1846 nalezeno několik loţisek tuhy, na kterých postupně vznikla řada šachet, které byly hluboké aţ 70 m a měly problémy s odváděním vody.Proto byla v r.1897 postavena odvodňovací štola Josef, jejíţ portál můţeme vidět dodnes. Další památkou v Mokré je kaple z r.1849, která byla zachráněna a obnovena na poslední chvíli před úplným rozpadem v r.1999, stejně jako kašna z r.1871. Další stará kašna s pěkně opracovanými a uloţenými kameny, která dříve slouţila jako protipoţární nádrţ, byla před nedávnem zlikvidována. Podle místních je to škoda. V Mokré vlastnil statek, kam pravidelně zajíţděl, regionální politik Josef Taschek, který zemřel v r.1939.Byl poslancem Zemského sněmu za obvod Krumlov – Chvalšiny – Horní Planá, on obnovil tradice pašijových her v Hořicích a byl politicky velmi činný. V novější době, kdy většina lidí pracovala u Státního statku, patřila Mokrá, především v ţivočišné výrobě, k jedněm z nejlepších. Pracovníci tzv.kontrolní stáje dojnic bývali na tehdejším statku Frymburk většinou na prvním místě v uţitkovosti dojnic. Dnes jsou to všichni lidé v důchodovém věku a přestoţe proţili mnohé špatné za svůj ţivot, nestěţují si. Základní potraviny a další potřeby přiveze pojízdná prodejna, stejně tak do osady zajíţdí i prodejna masa. Takţe snad jedině ta cesta k autobusové zastávce je namáhavější a především v zimě a noční době bez osvětlení je problematičtější. Snad se podaří obci Černá i to osvětlení podél cesty k zastávce postupně vybudovat, coţ by si
97 mokerští přáli. Stejně tak jako i my obyvatelům osady Mokrá přejeme, aby byli ve svém bydlišti i nadále spokojeni. Na skok do našich osad. V předposlední části putování po našich osadách se zastavíme v - Pláničce. V březnovém Zpravodaji v článku Neznámí rodáci jsem jiţ stručně nastínil dějiny „pláničské rychty“. Její vznik se datuje do roku 1530, kdy po rozdělení území mezi Zlatou Korunu a Vyšší Brod, připadla právě Vyššímu Brodu ves „lesní rychta“ Plánička / Planleser Waldgericht/. Aţ do roku 1918 byla Plánička jen Klein-Planles nebo jen Planles. I v Ottově slovníku naučném je dána dohromady s ostatními pod heslem „Pláně“. Plánička je jediná z našich osad, která se dělí na dvě části – Plánička a Pláničkahájenka. Dřívější obyvatelstvo se ţivilo především prací v lese, později muţi pracovali převáţně v tuhových dolech. Plánička nebyla ovšem vţdy jen nějakou malou osadou. Jeden statistický údaj uvádí, ţe Plánička měla v roce 1939 celkem 214 obyvatel. Dnes uţ se obyvatelé dají spočítat na prstech jedné ruky a všichni ţijí v části Plánička – hájenka. Druhá část osady je nyní stoprocentně osadou chatařskou. Ze stálých obyvatel si pamatuji pouze manţele Juročkovi (pan Juraj Juročko byl mimochodem přímým účastníkem Slovenského národního povstání). Plánička – hájenka, jak je moţno odvodit z názvu, byla po většinu času sídlem lesáků, hajných, revírníků a dalších představitelů a ochránců „lesního práva“.Byla sídlem polesí a lesních správ, které zde byly jeden čas i dvě vedle sebe. Lesáci jsou lidé navyklí i drsnějšímu způsobu ţivota, který přináší celoţivotní pohyb po lese a proto ani nejsou nespokojeni s tím, ţe v osadě není nejen ţádný obchod, ale dokonce sem nezajíţdí ani pojízdná prodejna. V posledním období zde však vybudoval krumlovský občan a podnikatel na místě zchátralé budovy, tzv.Kortišoviny, moderní restauraci a penzion, coţ je i propagace Pláničky. V nedalekém okolí v katastru Pláničky je ovšem zachovalá příroda, coţ v rámci ekologické aktivity přineslo vznik přírodní rezervace „Pláničský rybník“ i reservace „ Olšina v Novolhotském lese“. Občané na Pláničce, kteří jsou dnes stálými obyvateli pokračují v tradici hajných nebo jejich rodinných příslušníků, nejsou nikterak nároční a na svůj dosavadní ţivot, který proţili v této naší osadě, si nestěţují.Snad jedině ta silnice do osady by si i podle mého soudu, zaslouţila nový asfaltový povrch. Na skok do našich osad. Procházku po našich osadách zcela záměrně ukončíme v Dolní Vltavici.Ta totiţ byla několik staletí aţ do čtyřicátých let minulého století mnohem významnější neţ Černá v Pošumaví a tak zasluhuje i více prostoru v našem seriálu. Všichni jistě známe historii vzniku celé naší oblasti a víme také, ţe jiţ v roce 1530 obdrţela Dolní Vltavice právo městyse, coţ bylo tehdy spojeno s povinným opevněním města proti vnějšímu nepříteli. Tenkrát se to nepovedlo, ale obezdil se kostel po celém obvodě zdí 2 m vysokou a 1 m širokou, coţ neměl tehdy ţádný kostel v celém širém okolí. Stačilo to, protoţe do obezděného prostoru se mohlo ukrýt všechno tehdejší obyvatelstvo. 27.června 1669 byla pak Dolní Vltavice podruhé povýšena na městys, se svým vlastním erbem a dostala oprávnění pořádat nejprve dva a později pět veřejných výročních trhů. Tato její práva pak potvrdila v r. 1747 Marie Terezie a v r. 1782 i Josef II.
98 V roce 1850 měla Dolní Vltavice celkem 299 obyvatel a v roce 1910 jiţ 492 a vystavěno zde bylo 57 domů. Při příjezdu do Dolní Vltavice směrem od Černé se nacházel vlevo nahoře hřbitov a dále po levé straně jednotlivé domy. Po pravé straně byly zpočátku tři usedlosti a pak následovalo náměstí, které bylo 190 kroků dlouhé a 90 kroků široké, coţ představovalo plochu přes 1 ha. Na náměstí stával aţ do r. 1945 pranýř. Vpravo od náměstí byla další výstavba, pod obcí protékala řeka Vltava, na ní byl dřevěný most směrem na Kyselov a vpravo se jezdilo na Radslav. Původní kostel v Dolní Vltavici z období před rokem 1350 byl zničen, nový kostel byl v roce 1770 zasvěcen sv.Leonardovi / Linhart/. Kostel byla rotundovitá stavba s 34 m vysokou cibulovitou věţí a uvnitř s pěti oltáři. V kostele stávala plastika krásné neznámé světice, řezbářská práce skupiny umělců kolem mistra Parléře z konce 14.století, známá jako „Vltavická madona“ / dnes v Alšově jihočeské galerii/. V roce 1930 měla Dolní Vltavice celkem 414 obyvatel, kteří bydleli v 63 domech. Ke konci II.světové války je zde uváděno 64 domů, z toho je 14 větších a 10 menších sedláků, dále jsou zde 2 pekaři, 1 řezník, 3 hostince, 3 obchody se smíšeným zboţím, 1 sedlář, 2 kováři, 1 kolář, 2 krejčí, 2 obuvníci a 1 obchodník s prasaty. V březnu 1946 začíná odsun německého obyvatelstva a přichází noví osídlenci, počet obyvatel v r. 1948 je uváděn ve výši 120. Od r.1956 začíná postupná demolice obce v souvislosti s naplňováním budoucí přehrady Lipno. Zůstává jen několik objektů, cenné církevní památky jsou částečně přeneseny do muzea v Č.Krumlově. V r. 1970 vykazuje Dolní Vltavice jiţ jen 31 obyvatel a postupně se stává významným rekreačním centrem lipenské oblasti.Jakýmsi „inventářem“ Dolní Vltavice byly vţdy rodiny Valíčkova, Bigasova a další a především nezapomenutelný „kapitán“ Ota Friedl / Šoka/ se svou neodmyslitelnou lulkou, či doutníkem.Převoznictví postupně převzal syn a teprve od prosince r.2006 je majitelem firma Wolfi Vok s.r.o, která provozuje i restauraci U přívozu. V restauraci je příjemné posezení uvnitř i na terase a v nabídce je široký výběr jídel, nápojů, salátů, zmrzlinových pohárů a podobně. Restaurace má kapacitu 35 míst a 32 míst je na terase. Provozovatelem převozního prámu je firma F2 trans s.r.o Český Krumlov a odpovědnou osobou p. Karel Vlášek. Firma Wolfi Vok s.r.o nejen ţe zrekonstruovala převozní prám, ale zkulturnila i okolní prostředí.Tabule s krátkou historií obce a s názornou mapou upoutá kaţdého návštěvníka, dokonalou vititku zde firma zanechala v podobě krásného dětského hřiště. V osadě je stanoviště Vodní záchranné sluţby, jejíţ důleţitá a potřebná činnost je neoddiskutovatelná. Historie se nevrací, vývoj směřuje stále dopředu a tak ani rozmach Dolní Vltavice se uţ nevrátí. Být ale krásnou, příjemnou a upravenou osadou a poskytovat všem příchozím turistům veškeré pohodlí, to také není k zahození. Přejeme tedy všem dosud zde ţijícím starousedlíkům a všem novým zde pracujícím i se rekreujícím občanům, příjemné proţití v Dolní Vltavici. Popluţní dvůr Jestřábí. Tento název nacházíme v kronikách, které se zmiňují o tomto majetku kníţete Schwarzenberka z 19 století. Popluţní dvůr je název pro společně obhospodařovanou jednotku panské půdy, která zahrnovala budovy, vybavení a šafáře s minimálním personálem. V dřívějších dobách měly téměř všechny domy své tzv. domovní jméno. Jestřábský dvůr se prostě nazýval „Dvůr“, měl číslo popisné 15 a patřil k Bliţné.V letech 1925 – 27 byl
99 dvůr kníţeti vyvlastněn a stal se majetkem Státního pozemkového úřadu v Praze. Začátkem 30 let minulého století se uvádí jako vlastník, ale někdy i jako nájemce ( coţ není s určitostí zjištěno) jistý Georg Adamovitsch, který přišel z Tábora, kde byl správcem statku.Ke dvoru patřily pozemky o výměře 122 ha. Ke dvoru patřil dům čp.16, domovním jménem „ Domek mlatců“ nebo také „Kráječský dům“ a byl obýván Slováky, kteří tvořili čeládku statku. Vedle tohoto domku stál „Hornický dům“ s čp.17, jehoţ vlastníkem byla Obec Černá, která ho koupila od kníţecího schwarzenberského důlního ředitelství v letech 1931/32. Dům byl nejdříve nabídnut Obci Bliţná, ale ta ho odmítla s tím, ţe pro obecní účely je příliš odlehlý a pro státní účely není ţádný zájemce. Dům obývali horníci a pole, která k němu patřila, byla Pozemkovým úřadem předána do uţívání jednotlivým nájemným domácnostem. Celková výměra polí činila 70 arů a tak na jednu domácnost připadlo 8,75 arů. U rybníka u dvora stál dům čp.24 domovním jménem „Ovčák“, který si v r. 1927 postavil Johann Jusko, poslední ovčák ve sluţbách kníţete Schwarzenberka. Jusko přišel na Jestřábí kolem roku 1923 z Chrudimi, byl ještě nějakou dobu ve sluţbách Adamovitsche a pak přešel do pivovaru v Černé.Dalším majitelem byl Karl Christl s manţelkou Annou, rozenou Jusko. U vápencového lomu se uvádí dům čp.14 tzv.“Domek krejčího“, jehoţ majiteli byli Franz a Marie Feier. V Jestřábí byla i tírna lnu, kterou však Adamovitsch přestavěl na obytný dům. K zemědělským účelům slouţil dvůr nadále i po válce.Z doby Schwarzenberků však zůstaly pouze tři objekty. Kdyţ v r. 1951 vznikl Státní statek Černá, bylo Jestřábí jednou z osmi provozních jednotek. Postupně se pak Jestřábí stalo součástí provozní jednotky Bliţná, aţ kolem roku 1974 zemědělská činnost zanikla. V roce 1971, kdy jsem zde začínal jako vedoucí hospodářství Bliţná, bylo Jestřábí místem, kde byly ustájeny jalovice po obou stranách dvora , dále po určitý čas se zde chovala prasata a v půdním prostoru se vykrmovali drůbeţí brojleři. Tehdy bydlela na Jestřábí rodina Válova a vedle v domku, tehdy nazývaném „generálský“ bydlel František Malý s dětmi. Pan Vála i Malý pracovali u jalovic, dcera Ludmila Válová se starala o brojlery. Tehdy to byl skutečně zemědělský objekt i s hnojištěm uprostřed dvora a močůvkou vytékající ven směrem k Lipnu. Za objektem byla laguna poněkud zapáchající a často přetékající přes silnici, která tehdy tudy vedla. Postupný rozvoj rekreace znamenal ukončení zemědělské činnosti v roce 1974, objekt převzalo ředitelství Oborového podniku Šumava a začalo s rekonstrukcí a přestavbou na areál Školícího a rekreačního zařízení. Ten se vyuţíval nejen ke školením různého typu, ale byla zde i Škola v přírodě, kdy se ve 14 ti denních turnusech střídalo asi 100 ţáků z Prahy 10. V zimním období se zde prováděla léčebná rehabilitace pracovníků odštěpných závodů. To vše, ale v mnohem komfortnějším zařízení a vybavení probíhá dosud, ovšem v objektu hotelového typu, který během doby měnil své majitele. Velké vylepšení zaznamenal objekt nynější Vily Bohémia s č.p. 16, dříve známou jako rekreační zařízení Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích, rovněţ z doby kníţete Schwarzenberka, který prošel přes mnohé majitele aţ k dnešnímu modernímu typu hotelového zařízení. Mít vlastní znak ? ! Neptám se samozřejmě, zda mít vlastní znak a vlajku, či ne, jak by se zdálo z nadpisu. O tom, ţe ano, jsem plně přesvědčen. Ale určité rozpaky nastanou, kdyţ si vzpomenu na kolotoč kolem tohoto problému, který trval celý rok.
100 Celých patnáct let jsme uţívali znak, který jsme převzali z Dolní Vltavice, doplnili jej doprovodnými figurami a hotovo. A najednou je zde problém – obec Dolní Vltavice zanikla jako samosprávná obec a dosud uţívaný znak nebyl obci Černá řádně udělený ani tzv. vydrţený. Je nutno poţádat o udělení nových symbolů Poslaneckou sněmovnu prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku. Nejdříve je však třeba si ujasnit vše kolem znaku, stanovit hlavní zásady a tak byl poţádán odborník – heraldik. Ten zpracoval několik variant, které respektovaly zásadu, jednak správné kombinace barev a kovů, aby nedocházelo ke kolizi a jednak, aby znak vyjadřoval určitý vztah k obci, navazoval na historické a erbovní motivy apod. Další jednání na zastupitelstvu nebylo zřejmě jednoduché, nedošlo ke shodě a tak byl heraldik poţádán o vypracování nových variant. Mezitím byly některé varianty nabídnuty ve Zpravodaji k vyjádření občanům. Nevím jaký byl zájem, znám jen pár variant, které uvaţovaly ve znaku s českým lvem nebo královskou korunou, coţ se mě zdá poněkud odváţné pro naší obec. Heraldik navrhl další varianty ve kterých byly symbolem ve větším procentu převaţující černá barva, jeden aţ několik smrků jako připomínka lesnaté Šumavy, jedna aţ několik roţmberských růţí a jejich různé kombinace. Ale ani v těchto případech nebylo stále jasno. Většina se sice přiklonila k variantě D6 /viz obr./ přesto nebylo o ničem rozhodnuto. Pak se konala schůzka s heraldikem přímo u nás v obci, na ní jsem byl i přítomen a myslím, ţe jsme se posléze dohodli na zatím načrtnutých variantách. Chtěli jsme, aby ve znaku byla hornická kladívka i pětilistá růţe i motiv Lipenské přehrady, coţ byla vlastně vylepšená varianta D6. Heraldik zpracoval zde navrţené varianty a zaslal k posouzení. A znovu nastal útlum, v tento moment zase převaţovaly hlasy, ţe znak není příliš veselý a tak spojení s heraldikem pokračovalo. V poslední variantě D10 upravil, nebo lépe řečeno, doplnil kališní lístky na růţi a tuto variantu dal k posouzení. Konečně nastal ten okamţik ukončení, znak i ve stejné podobě provedená vlajka, byly zastupitelstvem schváleny. Nový znak /D11- viz obr./, pokud bude schválen a právně obci udělen, je jednoduchý, výrazný, má odkazy na erbovní motivy někdejších majitelů, připomíná bohatou i ve světě známou činnost Tuhových dolů, odkazuje i na Lipenské jezero i na přírodu vyjádřenou v kališních lístcích. Dosavadní znak zůstane Dolní Vltavici, která jej bude mít moţnost pouţívat při různých akcích, setkáních s rodáky apod. Doufám, ţe nový znak a vlajku přijmeme plně za svoje erbovní symboly a budeme na ně patřičně hrdi. Jiţ příští rok, kdy uplyne 740 let od zaloţení obce, najde znak i vlajka své potřebné uplatnění. Na procházku do obce. Také rádi chodíte na procházky? Určitě ano a je to dobře, procházky v přírodě jsou zdravé a především pro nás, lidi v důchodovém věku, velmi prospěšné. Při svých procházkách potkávám řadu svých sousedů a známých, kteří mají ten samý nápad. Nechodí však zřejmě tam, kam chodím já. Já totiţ rád dělám procházky v různých okruzích po celé naší obci. Z domova si to vyrazím do nově vystavěné silnice, kde vyrůstají domky nového „sídliště“,směrem k nové hlavní silnici. A pak jiţ se kochám vším tím, co se v tomto roce v naší obci udělalo a změnilo. Výraznou změnou je samozřejmě nová silnice, ale pozadu nezůstávají ani ostatní občané, či firmy. Majitel domku čp.33 k tomu přispívá výraznou změnou, kdyţ postupně zvelebuje dříve nevábný domek, který hned při vjezdu do obce nepůsobil příznivým dojmem.Nově vystavená silnice, chodníky a vše co k tomu patří, daly obci ten správný punc. Vyasfaltovaly se meziprostory před bytovkami, prostor před restaurací „U Honzy“ majitel pěkně upravil, velice pěkný je pohled na perfektní prostředí před
101 prodejnou Jednoty.Rovněţ plochy dříve travnaté s dnes uspořádanou skalkou a nově vysázená zeleň, obec příjemně zkulturnily. Nejvíce nadšen jsem však z nově vybudovaného „pitka“ oproti Obecnímu úřadu.Vzpomeňte si, jak to tam vypadalo dříve. To je teď nejen atraktivní kus prostranství, ale i uţitečný a potřebný, nejen pro turisty. Jak se změnila tvář celé budovy čp.15 to všichni sledujeme, nyní k tomu přistoupilo i perfektně upravené parkoviště a celý prostor kolem. Přecházím dále po vybudovaném pevném mostku, vlevo se dívám na proluku, kde snad časem dojde i k zvelebení, kaţdopádně je to lepší pohled neţ na dříve neposekané nekulturní stanoviště. Budovy, které mě stále děsí a které paradoxně stojí uprostřed obce a ničí tím zatím dobrý celkový dojem, raději rychle minu a přicházím ke kostelu, kde je postavena nově zrestaurovaná socha sv.Jana Nepomuckého.Uţ to bylo třeba, socha si opravu skutečně zaslouţila. Na své procházce se pak vydávám dále směrem k „panelce“, pak přes autokemp ulicí kolem Mateřské školy přímo aţ ke „svobodárně“ a pozoruji místo, kde by měl stát v budoucnu „Dům pro seniory“. Moţná, ţe pak budu podnikat procházky třeba z tohoto místa zase opačným směrem. Zatím jsem však rád, ţe mohu být přítomen všem pozitivním změnám a úpravám obce, které se v tomto roce opravdu podařily..Nic na tom nezmění ani fakt, ţe v zimním období, jsou některé cesty neprohrnuté se zledovatělým povrchem a řada chodníků je nepřístupných obyčejnému chodci. Ale to uţ je jiná kapitola. Střípky z historie./ čerpáno z www.kohoutikriz.org/ V tomto našem dalším seriálovém vyprávění, budu pro vás, váţení čtenáři, vybírat různé zajímavosti z historie dávné i poměrně nedávné. Dnes představuji Kláru Dierlovou, roz. Foschumovou, která vypráví o svém učitelském působení v Dolní Vltavici. Klára Foschumová ( Dierlová) se narodila 27.9.1904 v Českém Krumlově ,absolvovala německý učitelský ústav v Českých Budějovicích a jejím prvním působištěm byla Dolní Vltavice.V roce 1929 se provdala za učitele Fridricha Dierla a v r. 1935, kdy oba působili na škole ve Světlíku, se jim narodil syn. Ze Světlíku odešli pak na školu do Chvalšin, kde byli trvale hlášeni aţ do odsunu. Její manţel však za války zmizel neznámo kam a ona sama s matkou a dvěma dětmi prchla nejprve do Lince a odtud v r. 1948 se vystěhovala do Švédska. Po třech létech se však vrátila do Spolkové republiky.Přeţila své dva syny a zemřela ve svých 93 letech v r. 1997. Její vzpomínka pochází však z roku 1977 a vyšla v Glaube und Heimat v témţe roce. A nyní jiţ její vzpomínání: „1. října 1924 jsme s matkou a s nejnutnější domácí výbavou dorazili do Dolní Vltavice, kde jsem měla vykázán maličký učitelský byt. Zpočátku mi připadalo těţké navyknout si na odlehlost místa mého nového působení, poněvadţ jsem celé své dětství a mládí strávila ve městě. Nebylo tu prostě nic, co by mladému člověku z města nabízelo nějakou změnu. Poněvadţ jsem se však do učitelování vrhla s opravdovým nadšením, brzy jsem se tu zabydlela. Na čtyřtřídní obecné škole jsem dostala vyšší vyučovací stupeň dívek, tj. 6. aţ 8. školní rok. Těch 64 děvčat jsem si záhy zamilovala. Ještě dnes je vidím před sebou, všechny ty Rézinky, Márinky a Nanynky ! Měla jsem ráda své povolání a horlivě jsem se snaţila předat co nejvíce ze znalostí, jeţ jsem stačila načerpat za čtyři léta svých studií na učitelském ústavu, všem svým ţákům. Ukázalo se samozřejmě, ţe jsem si předsevzala aţ příliš. Teprve postupně se mi podařilo vysoká očekávání, kladená mnou na mé svěřenkyně, sníţit na rozumnou míru. Větší část svého volného času jsem i tak trávívala ve školní třídě. V té době dostal krumlovský školní okres nového šéfa. Profesor Emil Benatsky, jehoţ bratrem nebyl nikdo jiný neţ slavný hudební skladatel Ralph Benatzky, byl osobou velice přísnou a to
102 nadělalo i mnoho zlého. Jeho novoty u starších učitelů nenacházely vţdycky kladný ohlas. Byl obáván, poněvadţ se dokázal objevovat ve školách v nejneočekávanější čas. Jakmile se po třídách roznesla rychlostí blesku zvěst o jeho příchodu, měla jsem vţdycky obrovskou trému, neboť jeho ostrému zraku neušlo opravdu nic . Šumavské vsi většinou neoplývaly pozemskými statky, zato byly skutečné bohaté na děti. A býval uţ takový mrav, ţe těm větším ze sourozenců, zejména pak děvčatům, náleţela v čase ţní či dobývání rašeliny péče o mladší bratříčky či sestřičky a do školy je nikdo nedostal. Tato skutečnost byla panu inspektorovi zvláště trnem v oku a s rodiči takových školních "ulejváků" šel tvrdě do kříţku. Já ale zakrátko učinila zkušenost, ţe ta "moje" děvčata spíše nerady zůstávají doma a daleko raději chodily do školy, takţe jsem v tomto ohledu mívala jen málo nepříjemností. Všechny děti se těšily na "naučné vycházky" ,malovali a kutili jsme ledacos ,měli jsme uţ v té době tzv. výuku rukodělným pracem s hotovením výtvarných tisků z vlastnoručně vyrobených bramborových, korkových a papírových "razítek", coţ bylo pro děti něčím opravdu přitaţlivým. V čas kolem Vánoc jsem často chodívala domů aţ za tmy. Měšec školních peněz býval často prázdný, chyběly učební pomůcky. Musely jsme si vypomoci sami. Psala jsem prosebné dopisy na velké textilní firmy, na firmu Hardtmuth, různá nakladatelství apod.. Malovaly jsme kulisy, lepily andělská křídla a baletní sukýnky z papíru a já s děvčaty secvičovala lidové tance. Měla jsem při tom zpočátku určité potíţe s rodiči, kteří neradi viděli, ţe jejich dcerky navlékají chlapecké kalhoty, kdyţ jdou k tanci v roli tanečních partnerů. I to se ale časem srovnalo. Naše vánoční besídky mívaly velký finanční úspěch. Mohli jsme si teď dovolit k darům od firem i občas něco sami pro školu přikoupit. To štěstí, kdyţ některé z dětí dostalo při takové příleţitosti obyčejnou školní gumu, tuţku, sešit nebo dokonce barevné pastelky! Kdyţ se vedle toho objevil darem ještě malý zbytek látky na zástěrku či dívčí sukničku, neznala radost mezí. Poněvadţ mnoho dětí mělo do školy daleko - často víc neţ hodinu cesty - bylo u našich venkovských škol celodenní vyučování něčím obvyklým. Proto byl také čtvrtek dnem školního volna. Toho dne jsme přirozeně začasté vyuţívali k výjezdům do města. Často šlo o sluţební cesty na okresní školský úřad nebo se konala schůze učitelského spolku, na které jsme nemohli za ţádnou cenu chybět, někdy to ovšem byl jen obyčejný "flám" za městskými nákupy. Během hodinové pěší cesty k nejbliţšímu nádraţí člověk obvykle potkal spoustu známých a bývala to pokaţdé nelíčení radost ze shledání. Jako mţikem byl ten první rok pryč. I kdyţ bylo ubytování jen opravdu jednoduché a polední stůl často skromný, jeví se mi ten čas jako nejkrásnější za celých třicet let mé školské sluţby. Zvykla jsem si na zádumčivě tesknou krásu údolí mladé Vltavy, měla jsem kolem sebe a před sebou temné lesní obrysy Smrčiny a Plechého ,na čáře obzoru se dala spatřit i silueta zříceniny Vítkova Kamene - tolik známé ze Stifterova "Hvozdu" Putovala jsem často dalekými rašelinnými slatěmi v celé jejich kráse, tak proměnlivé podle ročních dob. Dnes je Dolní Vltavice s mnoha svými samotami a vesnicemi všude kolem zaplavena vysokou hladinou Lipenského jezera ,které vytvořili Češi a jeţ lze dobře spatřit ze sousedících výšin rakouského Mühlviertelu. Častěji tam teď přicházím a hledím dolů na tu širou vodu“.
103
Články z Českokrumlovského deníku. Advent v naší obci. V adventním období jako v čase příprav na vánoční svátky, v době určitého klidu a rozjímání, proběhla v obci Černá v Pošumaví , tak jako jiţ tradičně, řada akcí, kterými jsme si připomněli tyto nádherné svátky míru, radosti a pokoje. Advent jsme přivítali v neděli 2.12 slavnostním rozsvícením letos skutečně nádherného vánočního stromu v parčíku oproti autobusovému nádraţí. Po uvítacím starostově proslovu jsme si pak společně zazpívali koledy a při občerstvení teplými nápoji vzájemně pohovořili a zavzpomínali. V pátek 7.12 pak proběhlo tradiční setkání se seniory, které připravil SPOZ spolu s Obecním úřadem. Přítomné seniory velmi potěšil kulturní program ţáků z Mateřské, Základní a Umělecké školy, kteří vedle básniček, tance a hudebních vystoupení, zahráli divadélko na motivy pohádky „Jak pejsek s kočičkou vařili dort“. Po skončení programu pak bylo připraveno pro seniory občerstvení a hudba , kde zahráli a zazpívali krásné písničky manţelé Rolčíkovi. V sobotu 8.12 pak TJ Černá připravila v hotelu Racek rovněţ tradiční Mikulášskou nadílku pro děti, při které jim hraje jejich známý a oblíbený Pepa Maxa. Večer pak tamtéţ proběhla Mikulášská zábava pro dospělé s country hudbou skupiny MAHOMAME. Ve čtvrtek 20.prosince pak stejně jako kaţdým rokem vystoupí v místním kostele ţáci Základní školy a Základní umělecké školy pod vedením učitelů manţelů Rolčíkových s pásmem „Půjdem spolu do Betléma“. Zde se všichni přítomní mohou zaposlouchat do krásné hudby, koled a vánočního vyprávění. Toto pásmo bývá vţdy velmi pěkné, kostel je téměř plně obsazen, pouze je nutno se tepleji obléct, neboť zima je zde častokrát větší neţ venku. Kaţdoročně naši skauti přináší do obce symbol míru a přátelství – Betlémské světlo. Stará se o to druţina Berušky, která bude světlo roznášet 23.prosince na adresy, které občané připravili tím, ţe své přání dostat Betlémské světlo do své domácnosti, projevili vhozením kartičky s adresou do krabiček připravených v obchodech, na Obecním úřadě a na poště. Po celou adventní dobu probíhají v místním kostele bohosluţby, v sobotu 8.12 se konala poutní mše ke cti Neposkvrněné Panny Marie a tradičně proběhne 24.12 i půlnoční mše. V zajetí osmiček. Za pár dní vstoupíme do roku, který končí osmičkou, číslicí, která je pro naše národy jiţ téměř sto let osudová. Politické zvraty a dějinné osudy v naší republice se převáţně odehrávaly v létech touto číslicí zakončených a snad jedině s vyjímkou roku 1918, kdy vznikla samostatná Československá republika, nepřinesly pak dále vesměs nic dobrého. Všem těmto událostem se nevyhnula ani naše obec Černá v Pošumaví, přestovšak má k oné osmičce vztah přece jenom pozitivnější.Především v roce 1268 se datuje vznik naší obce, kdyţ Hirzo z Klinkerberku daroval vesnice v tzv. mokerském újezdu, které získal za věrné sluţby od krále Václava I., klášteru ve Zlaté Koruně. Král Přemysl Otakar II. to pak potvrdil darovací listinou dne 24.března 1268 v Písku.V „mokerském újezdu“ byly všechny obce dnes patřící k Černé v Pošumaví ,mimo Muckova, který se připomíná v roce 1518. I další vývoj obce v průběhu staletí dokazuje přítomnost osudové osmičky. V roce 1568 nechal Jakub Krčín z Jelčan přistavět pivovar k původnímu zámečku, čímţ vytvořil jednu z dominant obce. Postavil dále i mlýn, který slouţil nejen sladovně pivovaru. Na
104 pozemcích u Mokré a u Olšovského dvora byly dokonce chmelnice pro vlastní potřebu pivovaru, byly však opuštěny koncem roku 1788. V roce 1648 nechal tehdejší starosta Dolní Vltavice pan Stiny postavit nad městysem kapli jako pietní místo, kam byly pochovány oběti morové nákazy. Po obou stranách této ještě dřevěné kaple nechal pak vysázet dvě lípy, které tam stojí dodnes a jsou spolu s přestavěnou kaplí zapsány v seznamu památek chráněných státem. V roce 1848 pak vznikla samostatná obec Schwarzbach, o deset let později byla zdejší lokálie povýšena na samostatnou faru a v roce 1868 zde začala fungovat pošta. Ve významném roce 1918 byla obec dlouho odpůrcem samostatnosti a nadále udrţovala styk s úřady v Linci. Neblahý rok 1938 pak znamená vítězství Henleinovy strany „Sudetendeutsche Partei“ a přičlenění obce k Německu. Co znamenal pro republiku rok 1948 to všichni známe, pro Černou navíc skončilo i vaření piva. V dalších letech probíhaly demoliční a ostatní práce spojené s výstavbou Lipenské přehrady, která pak byla napuštěna v roce 1958. Pokus o zavedení demokracie a trţního hospodářství s následným vstupem spojeneckých vojsk v srpnu 1968 měl své odezvy i v naší obci. Našlo by se určitě ještě více osmiček v letopočtech, které měly cosi společného s historickým vývojem naší obce, ale myslím, ţe tento stručný výčet stačí. Navíc, kdyţ ještě nadmořská výška naší obce je 728 m. Jedině v posledním datu, které změnilo významným způsobem ţivot nás všech, se ona osudná osmička zatím na svou roli připravovala a zřejmě jiţ unavena, přenechala iniciativu devítce. Chtěl jsem tedy tímto článkem vlastně poukázat na to, ţe v roce 2008, si obec Černá v Pošumaví připomene 740 let od svého vzniku.Svou roli zde sehraje i nový znak obce a vlajka, kteréţto symboly byly po delším posuzování nakonec přijaty a potřebnými orgány schváleny. Oslavy zřejmě proběhnou dříve neţ v osmém měsíci, ale budou se týkat všech v té době moţná 838 obyvatel obce.
105
OBSAH ZÁPISU. 1 2 - 4 2 - 4 5 - 10 5 - 6 7 7 8 8 8 9 10 10 – 27 10 11 – 14 14 15 – 16 16 17 17 17 – 19 19 19 20 20 – 22 22 22 – 23 23 23 – 24 24 – 27 24 24 25 26 27 27 28 – 32 28 29 29 – 30 30 – 31 32 33 – 38 33 34 35 35 36
Titulní list kroniky Úvod do roku 2007 Průběh událostí v roce 2007 Obecní záleţitosti Znak a vlajka obce Černá v Pošumaví Seznam platných vyhlášek obce Výroční zpráva o poskytování informací v roce 2007 Rozvoj počítačové sítě Bankomat po roce působení Vstup obce do MAS Vstup obce do schengenského prostoru Návrh vodného a stočného na rok 2008 Hospodaření obce Výměra pozemků obce k 1.1.2007 Přehled obecního majetku Návrh rozpočtu obce na rok 2007 Plnění rozpočtu obce za období 2001 – 2006 Přehled všech dotací získaných v roce 2007 Poskytnuté příspěvky Poskytnuté půjčky Prodeje pozemků většího rozsahu Nákupy většího rozsahu Splátky úvěrů a půjček Stav Fondu rozvoje bydlení za rok 2007 Detailní rozbor nákladů při rekonstrukci obecních BD Investiční program obce na léta 2008 – 2010 Hydrogeologický průzkum – vrty Obecní lesy Sakrální stavby v majetku obce Odpady a vše kolem Zvýšení poplatků Firmy zajišťující svoz a likvidaci odpadů Třídění odpadů Sběrný dvůr Biomasa ve sběrném dvoře Sběrna nepotřebných elektrozařízení Výstavba a rekonstrukce Rekonstrukce Základní školy Rekonstrukce vytápění v BD čp.36 Výstavba Pítka Úprava prostoru u Jednoty Výstavba RD v lokalitě „Malé Lipno“ Opravy a úpravy Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého Boţí muka na Hubenově Úprava prostoru při vjezdu do obce Úprava prostoru hasičské zbrojnice Stabilizační nádrţ ČOV
106 37 37 38 39 – 44 39 – 40 40 – 42 43 44 44 – 49 44 – 45 45 – 46 46 46 – 47 47 48 48 49 50 – 52 50 50 50 – 51 51 – 52 52 – 62 52 – 54 54 – 55 56 - 57 57 – 58 58 58 58 - 59 59 – 60 60 – 61 61 - 62 62 – 69 62 – 63 63 – 69 69 – 71 69 – 70 71 71 71 72 – 79 72 – 73 73 – 74 74 – 76 76 77 78 78 – 79 79
Úprava v domě čp. 21 Turistická cestička k pláţi podél „Malého Lipna“ Výsadba zeleně v obci Doprava a komunikace Stavba silnice přes Černou Ještě k průběhu výstavby silnice Výstavba chodníků v obci Radar pro motoristy před obcí Projekty, představy, vize Domov pro seniory Rekreační zóna s trţnicí Víceúčelové hřiště Návrh na prodlouţení regionální trati Lipno-Černá v Pošumaví Silnice Muckov – Světlík Vodovod Černá – Horní Planá Lanové centrum Olympiáda v Černé ?! Podnikání v obci Podnikatelské subjekty v Černé v Pošumaví Obchod a byt Bliţná čp.8 Převoz změnil majitele Výroba dřevěných pelet Veřejný ţivot v obci Činnost našich hasičů Ze ţivota našich skautů Obecní knihovna Umělecká agentura Rolčík Rozloučení s létem Zájezd do ZOO Praha Zájezd na muzikál Golem Rozsvícení vánočního stromu Setkání se seniory Vánoční koncert ţáků Školství Zahájení nového školního roku Základní a Mateřská škola v obci Sociální a zdravotní záleţitosti Vítání malých občánků Příspěvek při narození dítěte Změna státní sociální podpory Podpora zaměstnanosti Rekreace a sport Z fotbalového ţivota Posilovna – fittnes Autokemp V Olšinách Pronájem kempu Jestřábí 1 Kemp Jestřábí 1 – vize výstavby Pronájem trţnice Pronájem Letního kina Programy Letního kina
107 80 – 81 80 80 - 81 81 82 – 85 82 82 – 83 84 84 – 85 85 – 90 85 – 87 87 – 88 88 – 89 89 – 90 90 90 91 – 104 91 91 92 – 102 92 92 – 93 93 – 94 94 – 95 95– 96 96 – 97 97 97 – 98 98 – 99 99 – 100 100 – 101 101 – 102 103 – 104 103 103 – 104 105 – 107
Pohyb obyvatelstva Narození dětí Úmrtí občanů Dodatek mimo obec – parte Kindermann Průběh počasí Data obce a meteorologické údaje Vývoj počasí v roce 2007 Orkán nad naší obcí Opatření hejtmana Různé Oslavy 115.let trati České Budějovice – Ţelnava / Nová Pec/ Hry barevných v Bělotíně Mezinárodní veřejný plavecký závod Celníci na trţišti Závod přátelství České Budějovice – Linz Porovnání spotřebních cen některých výrobků a sluţeb Informace o činnosti kronikáře Informace o mé činnosti v roce 2007 30.let kronikářské práce Články napsané do Zpravodaje obce Černá v Pošumaví Pohled do historie . Škola v Bednářích Neznámí rodáci Velikonoce přicházejí Na skok do osad – Bliţná Na skok do osad – Muckov Na skok do osad – Mokrá Na skok do osad – Plánička Na skok do osad – Dolní Vltavice Popluţní dvůr Jestřábí Mít vlastní znak ?! Na procházku do obce Střípky z historie – Klára Dierlová Články napsané do Českokrumlovského deníku Advent v naší obci V zajetí osmiček Obsah zápisu do kroniky
V zápise do kroniky za rok 2007 je v textu umístěno celkem 105 fotografií a 7 ks naskenovaného materiálu. V Černé v Pošumaví 30 . března 2008
ing. František Záhora kronikář obce
