Kronika 2011 Evropa na křižovatce (smrti) rokem Petry Veliké. Petry Kvitové Wimbledonu hráčkou roku 2011 havárií roku. Fukušima

Kronika 2011 Rok dvoutisící jedenáctý rozhodně nebyl rokem poklidným, doma i ve světě. Novináři ho ve svém hodnocení nazývají rokem strachu i naděje. A pro svá tvrzení vybrali tři zásadní událostí světových dějů. Pozitivní pro Českou republiku je, že jedna z nich se týká právě naší země, a dokonce ve vztahu k Novojičínsku. Ale postupně: Evropa na křižovatce (smrti) – proč? Inu proto, že kvůli vystupňované dluhové krizi v Evropě získala na podzim roku 2011 reálné kontury dlouho nemyslitelná varianta, že Řecko opustí Evropskou unii. Pod podmínkou masivních škrtů politici zemí eurozóny schválili pro Řecko mnohomiliardový záchranný plán podmíněný masivními škrty. Proti nezbytným reformním krokům Řekové opakovaně protestovali, demonstrace provázelo násilí. Ještě větší vrásky než Řecko však dělal evropským politikům a investorům potenciální krach Itálie, jejíž ekonomika tvoří 13 procent HDP Evropské unie. Ohroženy byly i další evropské státy. Starý kontinent se tak v roce 2011 ocitl v situaci, kdy kromě záchrany společné měny musí redefinovat příští směřování evropského společenství. Jak jsem naznačil, druhá významná událost se úzce dotýká naší země. Novináři totiž nazvali uplynulý rok dvoutisící jedenáctý mimo jiné rokem Petry Veliké. Neboť český sport dlouho neměl tak úspěšného zástupce v individuálních sportech, jako v případě tenistky Petry Kvitové (jednadvacetileté rodačky z nedalekého města Fulneku), mající za sebou životní sezónu. V roce 2011 vyhrála šest turnajů, včetně toho nejslavnějšího ve Wimbledonu. Po triumfu na londýnské trávě se sice její forma zadrhla na amerických turnajích, z čehož pramenila prohra v prvním kole US Open. Závěr roku však měla česká lvice přezdívaná Řezník z Fulneku opět famózní. Po vítězství v Linci zastínila Kvitová nejlepší tenistky uplynulého roku, když na začátku listopadu ovládla Turnaj mistryň v Istanbulu. Během šesti dnů porazila pět hráček z první světové desítky a na následné finále Fed Cupu do Moskvy odjížděla už jako světová dvojka. Proti Ruskám vyhrála obě své dvouhry a zásadní měrou se zasloužila o to, že se český tým radoval z trofeje po dlouhých třiadvaceti letech. Za její úspěchy jí ženská tenisová asociace WTA zvolila hráčkou roku 2011. Třetí událost roku 2011 byla tragická. Novináři ji promptně nazvali havárií roku. A právem. Nejsilnější tsunami, jaké Japonci pamatují, totiž připravilo 11. března 2011 o život dvacet tisíc lidí a zdevastovalo kraj na severovýchodě Honšú. Vodní živel zavalil i jednu ze dvou jaderných elektráren v prefektuře Fukušima. Po výpadku proudu nenaskočily záložní agregáty chladících systémů. Na sto tisíc Japonců bylo evakuováno a velká část z nich se do rodného kraje už nevrátí; na následky záření na rozdíl od ukrajinského Černobylu z roku 1986 nezemřel nikdo. Pokud se týká události v naší republice, pak novináři kriticky zhodnotili uplynulý rok 2011 a nazvali oněch tři sta šedesát pět dnů trápením vpřed. V časopise Týden mimo jiné napsali: „ Království za rok bez voleb! Sen každého soudného politika se v roce 2011 naplnil a národ oprávněně čekal, jak se o rok dříve zvolená zemská reprezentace bez volebního nože pod krkem předvede. Výsledek? Technická známka nic moc, umělecký dojem strašlivý. Měla to být doba post-topolánkovská a post-paroubkovská. Tedy doba bez výrazných vůdců a jejich permanentních testosteronových bitev, doba spíše nudná, kdy část energie zbývá také na úřednickou práci a politici i na celé týdny mizí z titulních stránek novin. Byl to rok vyplněný několika vládními krizemi, politickými a korupčními aférami, všudypřítomnými odposlechy a nahrávkami, nevídanými parlamentními obstrukcemi či odborářskými protesty. Suchá legislativní bilance v závěru roku 2011 vyznívala pro Nečasovu administrativu lichotivě: minimálně prvním čtením prošlo ve sněmovně 145 vládních návrhů, z toho 80 jich už vyšlo ve 1

Sbírce zákonů, dalších 34 již prošlo třetím čtením a ani jediný vládní návrh zákona nebyl zamítnut nebo vrácen k dopracování. Tedy v roce 2011. „Vláda má tah na branku. Základní reformní kameny jsou již položeny,“ pochvaloval si produkci svého vládního stroje premiér. Bohužel, vládnutí není to samé jako listování ve statistické ročence. Ani auto si naprostá většina lidí nekupuje jen podle toho, zda s ním projede močál. Odráží to řeč průzkumů. Důvěra v Nečasovu vládu se po jarní krizi kolem Věcí veřejných propadla zhruba na 20 procent a tuto hranici už od té doby víceméně kopíruje. Samotnému premiérovi v závěru roku 2011 věřilo jen něco přes 30 procent lidí. A tři vládní strany, které v roce 2010 ve volbách pobraly nevídaných 118 mandátů, by obsadily ve sněmovně pouhých 84 křesel. Respektive obsadily by je jen ODS a TOP 09, Věci veřejné měly hned od jarních skandálů k pětiprocentní hranici nekonečně daleko. Rok 2011 měl být rokem reforem, ale byl to spíše rok neustálých krizí. Vláda, která se už při svém nástupu označila za „vládu rozpočtové odpovědnosti“, paradoxně v roce 2011 nespotřebovávala nejvíc energie na vymýšlení, dohadování a vysvětlování reforem či odvrácení kritiky za rozpočtové škrty. Mnohem více sil ji stál právě nekonečný seriál afér, skandálů a vnitro-koaličních šarvátek. Jejich intenzita musela zarazit i nejednoho pamětníka koaličních válek z časů minulých. Pro Nečasovu vládu to už ale v tomto roce nebyla žádná novinka, protože od počátku roku dojížděla řada afér a kauz z roku předchozího. Pokračovala třeba kauza ABL, kde se nejdříve mecenáš Věcí veřejných Vít Bárta svým slovem premiérovi zaručil, že jeho detektivové nesledovali politiky – a pak se po prokázání opaku premiérovi zase omlouval. Táhl se (a dále táhne) případ údajně zkorumpovaných armádních zakázek: vysokým americkým diplomatem obviněný náměstek z obrany Martin Barták až letos v březnu přišel o politické krytí, které mu poskytl ministr financí Miroslav Kalousek, ovšem objevila se nová obvinění, týkající se role Marka Dalíka, pobočníka expremiéra Topolánka, při sjednávání kontraktu na armádní transportéry. A celý rok se šetřila i kauza údajného uplácení na Státním fondu životního prostředí, kvůli níž rezignoval ministr za ODS Pavel Drobil. Čtvrt roku se táhla krize, kterou rozpoutala novinová indiskrece místopředsedy VV Jaroslava Škárky. Po zjištění, že si „superguru“ Vít Bárta kupuje loajalitu poslanců, následovaly změny ve vládě v několika zmatečných sledech: rezignace Bárty, nepovedené odvolání Josefa Dobeše, přesun Radka Johna, příchod náhradníků Jana Kubice a Radka Šmerdy, rezignace Johna, nahrazení náhradníka Šmerdy náhradníkem náhradníka Pavlem Dobešem, nástup Karolíny Peake. Hlubokým problémům se nevyhnula ale ani ODS. Prakticky po celý rok se táhla kauza ProMoPro ministra obrany Alexandra Vondry, tedy předražené státní zakázky za časů českého předsednictví Evropské unie. Muže s neoddiskutovatelnou politickou odpovědností se premiér rozhodl podržet, naopak vcelku bezproblémového ministra zemědělství Ivana Fuksu odvolal, aby oslabil tábor svých odpůrců ve straně. V závěru roku pak tragikomicky vysvětloval přesuny milionů na účtu své matky ministr průmyslu Martin Kocourek – a premiér ho nahradil Martinem Kubou, prodlouženou rukou jihočeského kmotra Pavla Dlouhého. Jedinou stranou, která neměnila svou vládní sestavu, byla TOP 09, ta ale zase stála u zrodu jednoznačné nejbizarnější kauzy roku, případu Bátora. Navzdory vleklým sporům se nicméně kabinet premiéra Nečase zatím vždy dokázal udržet pohromadě. Přežil několik vlastních krizí, bez problémů překonal dvě hlasování o nedůvěře, vyvolaná ČSSD, a nepoložil se ani pod tlakem sílících odborových nepokojů, ať v podobě jarní lékařské akce „Děkujeme, odcházíme“ či nepříliš povedené červnové stávky dopraváků. Vláda ODS, TOP 09 a VV je určitě nejpravicovější za posledních dvacet let.“ Tolik velmi stručně doma i ve světě. V našem městě byl uplynulý rok dvoutisící jedenáctý z pohledu kronikáře rokem hledání nového vedení města dalších možností rozvoje 2

Nového Jičína, hledání a náprav chyb či nedostatků minulého vedení, nyní v opozici. Co se tedy všechno událo konkrétně? Podívejme se na výběr z události uplynulého roku 2011 v Novém Jičíně. Stručný výběr, obsažnější komentáře najdeme v části věnované kultuře: Leden Starosta Nového Jičína Ing. Břetislav Gelnar, CSc., spolu s místostarostou PhDr. Jaroslavem Dvořákem přivítali symbolicky první novojičínské miminko, Elišku Stoevovou, které se 1. ledna 2011 v 6,54 hodin v porodnici Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně narodilo. Na Novojičínsku vznikla od 1. ledna další samostatná obec. Po odtržení od Nového Jičína se od uvedeného data stala Libhošť samostatnou samosprávnou obcí. Rok dvoutisící jedenáctý byl zahájen již tradičním novoročním koncertem pěveckého fenoménu Nového Jičína, dětským pěveckým sborem Ondrášek a jeho přípravných sborů. A v tomtéž měsíci bylo předáno zakladateli sboru, panu Václavu Ptáčkovi, čestné občanství města. Z iniciativy Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína byla odhalena pamětní deska významnému světovému vynálezci, novojičínskému rodáku, Peteru von Rittinger. Únor Prvního února 2011 otevřela Slezská diakonie v Novém Jičíně chráněné bydlení Archa pro uživatele s mentálním a kombinovaným postižením. V budově bývalé základní školy na ulici Beskydská č.p. 142, která roce prošla celkovou rekonstrukcí a proměnila se tak na objekt s pěti bytovými jednotkami pro celkem 15 obyvatel, se zázemím pro společné vaření, setkávání a individuální práci. Rekonstrukce a zprovoznění budovy byla finančně podpořena v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Morava-Slezsko 2007-2013, prioritní osa:10.2, Podpora prosperity regionu. Oblast podpory: 10.2.1 Infrastruktura veřejných služeb. Dílčí oblast podpory: 10.2.1.2 Rozvoj infrastruktury sociálních služeb částkou více než 16 milionů korun. Chod by měl být financován prostřednictvím dotací Ministerstva práce a sociálních věcí, z rozpočtu zúčastněných měst, z příjmů od uživatelů a z darů. Únor ale začal smutně, neboť novojičínskou veřejnost a historickou obec navždy opustil historik, archeolog, muzejní pracovník pan PhDr. Eman Grepl, po roce 1989 mimo jiné léta znám jako představitel různých historických osobností: Františka Palackého, především pak generála Gideona Laudona. Přesně měsíc poté, co se Libhošť stala samostatnou obcí, zvolili tamní zastupitelé Helenu Šimíčkovou z SNK – Cesta z města za starostku obce. V pondělí 7. února se na novojičínské radnici uskutečnilo již tradiční setkání vedení města se zástupci církví. Společnost Oční centrum Vision s.r.o. ve čtvrtek dne 10. 2. 2011 ve 14,00 hodin slavnostně zahájila provoz v nových prostorách v budově společnosti 0ční centrum Vision s.r.o., Tyršova 2220/4, Nový Jičín. Březen Hned v úvodu měsíce, 4. března 2011, se konal tradiční Městský sportovní ples ve společenském sále Střediska volného času Fokus, kde vedení města ocenilo nejlepší sportovce a sportovní kolektivy. V měsíci březnu se rovněž konal charitativní koncert ve Fokusu, město navštívilo a koncertovalo zde zajímavé japonské trio Yukio Sawy. Ze soudního světa - k pěti měsícům odnětí svobody s podmíněným odkladem na čtrnáct měsíců odsoudil Okresní soud v Novém Jičíně manžele Radmilu a Miroslava Ľubovy za to, že se dopustili pomluvy. Podle obžaloby manželé rozšířili nepravdivé informace o Dětském domově 3

v Novém Jičíně. Poté, co pes tamního zástupce ředitelky paní Mgr. Blanky Flisníkové pana Michala Pokorného pokousal přímo v zařízení tehdy šestiletou dívku, tvrdili, že to nebyl první případ. Dále uváděli, že zástupce měl bít jednoho chlapce v domově. Krajský soud později případ vrátil k novému projednání.

Duben Teprve šestiletý předškolák Oldřich Poul uspěl v jedné z nejprestižnějších světových výtvarných soutěží, jejíž 32. ročník se uskutečnil v Japonsku. Porota složená z předních malířů a ředitelů akademií a galerií dostala na stůl 23 266 prací od dětí ze 77 zemí světa, a nakonec udělila cenu Grand Prix právě předškolákovi z novojičínské školky Sady. Rovněž udělila speciální cenu osmileté Tereze Cholevové z Nového Jičína. A opět další úspěch novojičínského Ondrášku, tentokráte na mezinárodní soutěži v Talinu. Sto let oslavil v novojičínském Domově Paprsek Vilém Kalíšek. Živil se jako soustružník, tesař a brusič. Po celý život žil střídmě a neflámoval. Dva synové mu zemřeli, po nich zůstali tři vnuci a jejich rodiny. Václav Kalíšek měl v srpnu slavit 75 let od svatby s manželkou Annou, která měla mít na podzim rovněž sté narozeniny. Těch se, bohužel, nedožila. Květen Pěvecký sbor Ondráš Nový Jičín začal slavit prvým koncertem, nazvaným jarní, své šedesáté narozeniny. A starosta města ocenil významné osobnosti Nového Jičína za uplynulý rok. O víkendu 14. a 15. května pak proběhl XII. veletrh Novojičínska, který navštívilo přes sedm tisíc lidí. V areálu zimního stadionu se letos sešlo na osm desítek vystavovatelů a prezentačních firem. Akci, která slouží k podpoře malého a středního podnikání, navštívilo okolo sedmi tisíc lidí. Její součástí byla Májová veletržní pouť, mediálním partnerem bylo Hitrádio Apollo. „Město musí takovéto aktivity podporovat. Tím podporuje i zaměstnanost,“ řekl při zahájení veletrhu starosta Nového Jičína Břetislav Gelnar. Pily, okna, elektrokola, ale i svatební šaty, kosmetika a potřeby pro dům a zahradu, ochutnávky vín či sjednání pojištění nebo možnosti studia – tak široká byla nabídka na veletrhu. Byly připraveny veletržní slevy, soutěže o ceny. „Pro návštěvníky byl vstup bezplatný. Plocha, na které podnikatelé prezentovali svoji činnost, byla městem rovněž poskytnuta zdarma,“ dodal vedoucí odboru obecního živnostenského úřadu Stanislav Bartoň. Červen V tragédii se změnil čtvrteční vodácký školní výlet Základní školy z Nového Jičína do Olomouce. U jezu nedaleko malé vodní elektrárny na Mlýnském potoce v olomoucké čtvrti Řepčín třináctiletý žák skočil do vody, aniž by to kdo čekal. Když se začal topit, na pomoc mu skočila šestačtyřicetiletá třídní učitelka a poté i čtyřiadvacetiletý instruktor. Chlapce a učitelku hasiči vytáhli bez známek života, instruktor později zemřel v nemocnici. V kulturním dění byla zajímavá svými představeními divadelní dílna na Skalkách. Žákovský orchestr Základní umělecké školy v Novém Jičíně, který založila a stále vede paní Božena Varajová, oslavil koncertem desáté výročí svého trvání. Na radnici byli oceněni nejlepší žáci novojičínských škol, v aule radnice byly předávány maturitní vysvědčení a výuční listy.

4

Černým písmem se zapíše do povědomí fanoušků basketbalu na Novojičínsku pondělí 13. června. Jeden z předních týmů na tuzemské scéně, Nový Jičín, zmizel z mapy Mattoni NBL z finančních důvodů. Klub byl v nejvyšší soutěži devatenáct sezon a odehrál 859 ligových zápasů. Jedenkrát slavil titul mistra České republiky, osmkrát skončil druhý a čtyřikrát brali jeho hráči bronzové medaile. Odehrál 57 zápasů českého poháru, který pětkrát vyhrál, 104 zápasy v různých evropských pohárech a 151 přípravných duelů. Červenec - srpen Tradičně na počátku měsíce jsme si připomenuli malým slavnostním ceremonielem výročí úmrtí – 221 let- generála Gideona Laudona, tentokráte bohužel bez zesnulého PhDr.Emana Grepla v titulní postavě. Na Skalkách se uskutečnil Jičínfest, neboli festival rockových kapel. V červenci se ve městech a obcích objevila petice za obnovení příprav Palačovské spojky. Ta by měla odvést dopravu z vytížené trasy na Slovensko vedoucí přes Nový Jičín, Valašské Meziříčí a Hranice. Zástupci obcí nesouhlasí s tím, že by se s výstavbou začalo až v roce 2018, nýbrž požadují vystavění komunikace do roku 2015. V srpnu pokračovalo Novojičínské kulturní léto zajímavými koncerty na novojičínském náměstí. Září Náměstí v Novém Jičíně patřilo ve středu 7. září 2011 poskytovatelům sociálních služeb a jejich klientům. Den sociálních služeb proběhl v tomto městě už druhým rokem za finančního přispění Moravskoslezského kraje. Letos prezentovalo svou práci 21 organizací poskytujících služby na území Nového Jičína. Veřejnost se kromě informací o provozu jednotlivých zařízení mohla podívat i na některé ukázky z jejich praktické činnosti. V září vyvrcholila největší událost léta – Slavnost města Nový Jičín. Tentokrát se nesla v duchu cestovatele, polárníka Eduarda Orla, novojičínského rodáka. Na návštěvníky čekaly stánky, soutěže, hry a také spousta dalších atraktivních lákadel, večer patřil Věře Špinarové a kapele Wohnout. Oficiální spuštění internetového portálu www.pracenadalku.cz a otevření poradenského centra Práce na dálku proběhlo 12. 9. 2011 v Novém Jičíně. Cílem projektu je podporovat slaďování profesního a rodinného života. Klub rodáků a přátel města Nového Jičína navštívil naše polské partnerské město Swietochlowice. Říjen V záležitosti okolo bývalé železniční trati z Nového Jičína do Hostašovic je konečně jasno. Pozemky pod bývalou železnicí získá za symbolickou cenu Svazek obcí Cyklostezka Nový Jičín – Hostašovice. Nic tak již nebrání realizaci projektu cyklostezky. V novojičínské nemocnici se stala tragédie. Přes veškeré úsilí zemřela na porodním sále osmatřicetiletá žena, když se při porodu vyskytly vážné komplikace. Dítě se podařilo zachránit. Posledního rozloučení s hrabětem Kinským (v Novém Jičíně se narodil a studoval na zdejším gymnáziu) se zúčastnili představitelé Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína v osobě bývalého starosty města a nyní předsedy Klubu pana Pavla Wesseleho, zástupci Muzea Novojičínska, p.o., a další představitelé kultury města. Pěvecký sbor Ondráš Nový Jičín pokračoval v oslavách svých šedesátin dvěma zajímavými koncerty. Výtvarnou kulturu města postihla smutná událost: zemřel Mgr. Břetislav Janovský, výtvarník, středoškolský 5

profesor. Ve fotografické soutěži pořádané Městským úřadem Nový Jičín – odborem životního prostředí a střediskem Europe Direct Nový Jičín u příležitosti Dne stromů byly dne 19. 10. 2011 z doručených dvanácti příspěvků vybrány sestavenou komisí vítězné práce. A ještě jedna zajímavost. Ve středu 12. října zaparkoval na Masarykově náměstí v Novém Jičíně originální londýnský doubledecker. Akce, která odstartovala v květnu v Brně, byla součástí kampaně Českého olympijského výboru „Žijeme Londýnem“. Dvoupatrový autobus posloužil k propagaci sportu a zároveň byl pozvánkou na olympijské hry 2012 v Londýně. Návštěvníci si v interiéru doubledeckeru prostřednictvím počítačového kvízu mohli prověřit znalosti z české sportovní historie, na velkoplošné obrazovce si připomněli nejslavnější okamžiky našich sportovců na olympijských hrách. Na náměstí byl k dispozici i veslařský trenažér a cyklistické trenažéry, na kterých si zájemci mohli změřit svoji sportovní kondici. Autobus do zahájení letní olympiády v Londýně absolvuje 126 zastávek po celé republice. Nový Jičín byl třetím městem na Moravě, do kterého zavítal.

Listopad Významný novojičínský básník pan Jaroslav Merenda oslavil devadesáté narozeniny. Literární klub městské knihovny Městského kulturního střediska v Novém Jičíně v té souvislosti uvedl literárně hudební pořad nazvaný příznačně Růže pro Jaroslava z veršů jubilanta, kterému k významnému jubileu blahopřáli i představitelé města Nového Jičína. A další smutná událost roku: středoškolský profesor Mgr. Václav Ptáček, čestný občan města Nového Jičína, pedagog, hudební skladatel, zakladatel Ondrášku, navždy opustil svět tento vezdejší. Dva muži uhořeli na konci listopadu při požáru bytu v osmém podlaží v Luční ulici v Novém Jičíně. Podle všeho se jednalo o požár v obýváku, který se ani nestačil rozšířit. Stal se však dvojici, která se pravděpodobně nadýchala kouře, osudným. Prosinec Město žilo adventním a vánočním obdobím, vánoční jarmark se konal letos bez sněhu, i v našem městě lidé podepisovali kondolenční listy k úmrtí prezidenta Václava Havla. Na Novojičínském náměstí 1. prosince 2011 vypuknul tradiční vánoční jarmark, který skončil až před Štědrým dnem. Ten letošní se měl co nejvíce přiblížit Vánocům, jak je známe z obrázků Josefa Lady. Nechyběl flašinetář, koledy, betlémy, perníky, marcipán, jmelí, kapři či stromečky. Město letos dokončilo výměnu světelných vánočních ozdob. Neúsporné a poruchové žárovky vystřídaly LED součástky a přibyly i nové motivy. Zcela jiné je i osvětlení vánočního stromu. „Vánoční výzdoba je bohatší, ale energeticky úspornější. Není jen v centru města, v městské památkové rezervaci, ale rozšířila se i do dalších ulic, na sídliště a do městských částí,“ uvedl ředitel Technických služeb Nový Jičín Oskar Šíma. Na ploše náměstí bylo instalováno 49 dřevěných stánků, které průběžně doplní prodejci se stolíky pod podloubími. Nabízený sortiment bude velmi široký. Vánoční ozdoby, cukroví, svíčky. K občerstvení místní speciality. Kdo chtěl na novojičínském trhu pořídit dárek, mohl vybírat z ručně tvořených výrobků z keramiky, dřeva či skla. Novinkou roku 2011 byl Dětský vánoční jarmark, na kterém 15. prosince děti ze škol a školek z Novojičínska prodávaly své výtvory.

6

Město z pohledu radních aneb městská rada zasedala a jednala …

… a řídila chod věcí veřejných našeho města. Zabývala se důležitými problémy rozvoje města Nového Jičína v jedenáctém roce jednadvacátého století a třetího tisíciletí pro spokojený život občanů. Svá rokování léta Páně dvou tisícího jedenáctého zahájila městská rada čtvrtou schůzi dne 17.ledna 2011, ukončila dvacátým čtvrtým jednáním 21. prosince 2012. Celkově se tedy páni radní sešli v tomto roce na dvaceti jedna zasedáních. Městské zastupitelstvo jednalo v roce 2011 na pěti řádných zasedáních. První v roce se uskutečnilo 3. února 2011 jako celkově třetí současného volebního období, poslední 19. prosince 2011 jako osmé v pořadí. V průběhu roku rezignoval na funkci tajemníka Městského úřadu Nový Jičín Mgr. Tomáš Vindiš a po výběrovém řízení byla jmenována nová tajemnice, paní Mgr. Jarmila Absolonová. Z jednání samosprávných orgánů – usnesení z jednání Rady města a Zastupitelstva města Nový Jičín najdeme na webových stránkách města, byly publikovány ve Zpravodaji, z něhož vybírám: 4. schůze Rady města Nový Jičín, dne 17. 1. 2011. V úvodu schůze rady města byl přijat pan Mgr. Václav Ptáček a byly mu starostou města panem Ing. Břetislavem Gelnarem, CSc. slavnostně předány doklady o jmenování čestným občanem města Nový Jičín. Následovala část věnovaná bezpečnostní situaci na území města za rok 2010. Tato se skládala z informace Policie České republiky, kterou přednesl vedoucí obvodního oddělení PČR Nový Jičín npor. Bc. Tomáš Dohnal a dále informace Městské policie Nový Jičín, za kterou vystoupil její ředitel Bc. René Škoda. V programu dále byly projednány potřebné finanční záležitosti a byl stanoven harmonogram projednávání výsledků hospodaření příspěvkových organizací města za rok 2010. Rada města také jmenovala novou povodňovou komisi města. Zajímavostí zasedání bylo rozhodnutí rady města o tom, komu bude svěřen nalezený papoušek šedý, který postupem času přešel do majetku města. Nakonec byl vrácen původnímu majiteli, který však musel kompletně uhradit náklady spojené s více než půlroční péčí o předmětného opeřence. Rada města schválila roční monitorovací zprávu integrovaného plánu rozvoje města, byla informována o záležitostech spojených s již dříve dokončenými stavbami Masarykova náměstí a tržnice, schválila úpravu cen tepla na rok 2011. Rada města se dále zabývala i programem prevence kriminality na rok 2011, tento doporučila zastupitelstvu města ke schválení. Následoval blok bytových a majetkoprávních záležitostí. Závěr jednání Rady města Nový Jičín byl věnován jmenování předsedů a členů odborných komisí rady města a schválení plánu práce rady města na rok 2011.

6. schůze Rady města Nový Jičín dne 21. 2. 2011. Bodem programu bylo projednávání obecně závazné vyhlášky o zákazu konzumace alkoholických nápojů na veřejném prostranství. Stávající znění dokumentu bylo doplněno o

7

další lokality, zejména dětská hřiště. Zákaz požívání alkoholu byl rozšířen i o zákaz zdržování se na vybraných veřejných prostranstvích s otevřenou lahví alkoholu. Rada vzala na vědomí dohodu s obcí Libhošť. Město bude nově vzniklé obci zasílat na účet jí náležící podíl z přijatých záloh na daňové příjmy. Sportovní tématiku zastoupila nominace nejlepších sportovců, kolektivů, trenérů a Rytíře sportu za rok 2010. Pak zazněly návrhy na koncepci kulturních zařízení. K této problematice se rada města vrátí při některé z dalších schůzí. Radní podpořili záměr EDUCY, střední odborné školy s.r.o., zřídit ve městě nový učební obor prodavač-prodavačka. Následovala část věnovaná pravidlům k zadávání veřejných zakázek, když stávající pravidla se upravují z důvodu blížícího se zahájení využívání nového nástroje – tzv. elektronických aukcí. Následovala problematika rozvoje sociálních služeb a komunitního plánování. To by mělo zajistit, aby bylo ve městě pokryto co nejširší spektrum sociálních služeb. Návrh obecně závazné vyhlášky o ochraně a udržování zeleně, doplňuje tu stávající o možnost zohlednění nepříznivých klimatických podmínek při údržbě zeleně. Také posouvá termín první seče trávy z 15. na 30. května. Další informace se týkaly zapůjčení E-domku pro separační dvůr na ulici Palackého. Přístřešek bude sloužit ke zpětnému odběru elektrozařízení. Zpráva o činnosti komise obchodu, služeb a cestovního ruchu za rok 2010 a vyhodnocení Vánočního jarmarku 2010 se mimo jiné zabývala i využíváním dřevěných stánků. Ty by mohly kromě Vánoc a Velikonoc, kdy jsou umístěny na náměstí, posloužit i k prezentaci farmářských výrobků na jejich trzích. Také byl přednesen plán zahraničních vztahů s partnerskými městy Kremnica, Swietochlovice, Ludwigsburg, Epinal a Görlitz na rok 2011. V závěru jednání rada odsouhlasila vyvěšení tibetské vlajky na budově radnice, jak žádalo občanské sdružení LUNGTA. 10. března 2011 akce Vlajka pro Tibet připomene 52. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu. Posledním řádným bodem schůze rady byla informace o aktuální situaci v Nemocnici s poliklinikou Nový Jičín. Sedmá schůze Rady města Nový Jičín dne 9. 3. 2011. Rada města byla seznámena se zadávacími podmínkami veřejné zakázky malého rozsahu „Technicko-ekonomický a právní audit s návrhem konsolidace procesu řízení“, která má analyzovat způsob hospodaření města. Úkony spojenými s vyhodnocením této zakázky byl pověřen místostarosta PhDr. Jaroslav Dvořák. Na programu jednání bylo i projednávání žádosti pořadatelů automobilové soutěže Valašská Rallye, aby závod směl jet po místní komunikaci ve Straníku. Radní před hlasováním vyslechli názor organizátorů i zástupce osadního výboru ve Straníku, který s navrženou trasou nesouhlasil. Radní se nakonec přiklonili ke stanovisku osadního výboru a užití místní komunikace neodsouhlasili. Vzali na vědomí informaci, že organizátoři trasu změní a požádají Správu a údržbu silnic, aby směli jet závod po hlavní komunikaci. Obec tak bude automobilovou rallye zasažena méně. Osmá schůze Rady města Nový Jičín dne 21. 3. 2011. Jednání radních začalo sociální tématikou. Ve zprávě o zaměstnanosti na území města zaznělo, že dnešní míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem deseti procent. Optimistický výhled do budoucnosti uvádí, že by se počet lidí bez práce měl snižovat. Úřad práce neeviduje žádné informace od zaměstnavatelů o případném propouštění.

8

Zpráva o sociální situaci na území města hovořila o změnách ve vyplácení sociálních dávek a z toho vyplývajícím nárůstu žadatelů o dávku v hmotné nouzi. Také se věnovala činům páchaných dětmi. Radní vzali na vědomí rozšíření poskytovaných služeb Pečovatelské služby Nový Jičín o tzv. odlehčovací službu. Ta se postará o ošetřovaného v době, kdy jeho rodinný příslušník a pečovatel v jedné osobě nemá dočasně možnost se o nemocného starat. Radní doporučili zastupitelům města, aby schválili smlouvu se Šenovem u Nového Jičína o odchytu toulavých psů na území obce novojičínskou městskou policií. Také byla schválena směrnice pro zveřejňování smluv uzavřených městem na webových stránkách města. Od 1. 4. 2011 budou zveřejňovány všechny nově uzavřené smlouvy a postupně i smlouvy starší. Rada vzala na vědomí výsledky hospodaření města i jeho příspěvkových organizací, zprávu o výsledku inventarizace majetku a závazků města k 31. 12. 2010. Kapitola finanční problematiky se zabývala dotacemi od státu na provoz škol i úhradu výdajů spojených se sčítáním lidí, domů a bytů. Radní v rámci podpory učňovského školství odsouhlasili příspěvek ve výši 10 000 korun na dopravu žáků novojičínských škol na přehlídku řemesel „Řemeslo má zlaté dno“, která se bude letos konat v Kopřivnici. Zpráva o výsledku veřejnoprávní kontroly v Mateřské škole Sady konstatovala, že kontrola nenarazila na žádné závažné nedostatky. Pozitivní byla také informace o stanovení výše neinvestičních výdajů na žáka v novojičínských základních školách. Tuto částku, která byla pro letošní rok snížena, za děti dojíždějící do Nového Jičína z okolí, platí obce. Rada vzala na vědomí informaci o vznikajícím Svazku obcí cyklostezka Nový Jičín – Hostašovice. Toto sdružení usiluje o převod majetku bývalé železnice a vybudování cyklotrasy. Dalším bodem programu byl koncesní projekt Svazku obcí regionu Novojičínsko, které usilují o odkanalizování. Radní schválili návrh plánu oprav místních komunikací na rok 2011, podpořili změnu v komisi státní památkové péče a v komisi životního prostředí. Také odsouhlasili návrh na úpravu zásad pro poskytování příspěvku vlastníkům domů na estetizaci objektů. V letošním roce byl na tyto účely vyčleněn v rozpočtu milion korun. Ve druhé polovině jednání zazněla zpráva o vyhodnocení městské hromadné dopravy za rok 2010. Ta uváděla, že linky Bludovice – Žilina a Kunín – Šenov jsou velmi ztrátové. Radní se zabývali i možností obnovy poruchových a zastaralých autobusů. Byla schválena smlouva mezi Libhoští a Novým Jičínem o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti. Dalším diskutovaným bodem byla podpora mladých stomatologů. V současnosti na území města působí pět zubních lékařů v důchodovém věku a ve výhledu čtyř let by Novému Jičínu mohlo chybět až šest stomatologů. Po nejrozsáhlejším bodu majetkoprávní problematiky se projednávalo organizační zajištění Velikonočního jarmarku. Rada města schválila v rámci úspor snížení počtu zaměstnanců městského úřadu pro rok 2011 o tři lidi. Radní rovněž podpořili tzv. Osoblažskou výzvu, která žádá spravedlivější rozdělení rozpočtem určených daní. V oddíle „různé“ zazněla informace o nutnosti zachování lékařské péče v okrese Nový Jičín a o potřebných jednáních kraje a České lékařské komory. Devátá schůze Rady města Nový Jičín dne 7. 4. 2011. V úvodu zasedání podal starosta Nového Jičína informaci o rezignaci MUDr. Ivo Vaněčka na členství v Radě města. Pro rezignaci se rozhodl z pracovních důvodů. Radní začali schůzi majetkoprávní problematikou. Doporučili zastupitelstvu města schválit zveřejnění záměru prodeje pozemků společnosti CTP pro výstavbu distribučního centra.

9

Pak radní vzali na vědomí rozšíření reklamačního řízení na projektanta tržnice. Doporučili starostovi města, aby požádal Úřad pro hospodářskou soutěž v Brně o posouzení regulérnosti výběrového řízení na rekonstrukci tržnice. Další bod se týkal přípravy výstavby cyklostezky Nový Jičín - Hostašovice. Radní odsouhlasili vypracování zaměření polohopisu a výškopisu, finanční výbor dostal za úkol připravit rozpočtová opatření. Vedení města s odborem obecního podnikání budou jednat s krajem o dotaci na tuto akci. Desátá schůze Rady města Nový Jičín dne 2. 5. 2011. Na začátku schůze všech devět přítomných radních odsouhlasilo úpravu jednacího řádu, který byl doplněn o jmenovitý seznam s informací, jak který člen Rady hlasoval. Poté ředitel městské policie René Škoda přednesl zprávu o činnosti tohoto orgánu města za I. čtvrtletí roku 2011. Letos už strážníci řešili 1 820 přestupků a 833 oznámení. Odchytili a dopravili do útulku v Kopřivnici devět psů a projednávali osm podnětů týkajících se vraků aut na území města. V části, která se věnovala finanční problematice, byla např. schválena dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s Libhoští, která se osamostatnila. V této souvislosti byla zrušena i jednotka sboru dobrovolných hasičů Libhošť. Nebyl schválen příspěvek občanskému sdružení z Brna, které provozuje zařízení pro drogově závislé. Radní byli seznámeni s průběhem příprav a programem Novojičínského kulturního léta 2011 a městské slavnosti. Radní vzali na vědomí, že v období letních prázdnin budou po tři týdny uzavřeny všechny mateřské školy na území města. Zároveň odsouhlasili povolení výjimky v počtu dětí ve třídách, který se tak zvýší z 24 na 28 dětí. Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy i na základě výsledku letošního zápisu do školek, vyhodnotí situaci a možnosti eventuálního rozšíření počtu tříd v mateřských školách. Oddíl volejbalu TJ získal příspěvek na činnost družstva žen a oddíl házené TJ na cestu do partnerského města Epinal na turnaj v plážové házené. Radní uložili školským a kulturním příspěvkovým organizacím, technickým službám a bytovému podniku povinnost zavedení elektronických aukcí při zadávání zakázek. Ve zprávě o stavu podnikání za území Nového Jičína zaznělo, že jde o vzestupný stav, a že zejména mladých podnikatelů stále přibývá. Radní odsouhlasili uzavření veřejnoprávní smlouvy s Libhoští, na základě které bude pro ni přenesenou působnost na úseku přestupků vykonávat Nový Jičín. Smlouva s Hladkými Životicemi zase zajistí výkon přenesené působnosti na úseku ochrany přírody a krajiny. Na jednání byl také přednesen návrh memoranda k výstavbě silnice R35 – Palačovská spojka a zazněla informace o průběhu stavební akce „Návštěvnické centrum“. Kontrola v bytovém podniku města poukázala na nedostatky ve vyúčtování financí za pronájmy nebytových prostor. Několik bodů bylo věnováno bytovým záležitostem, ve kterých zazněly např. žádosti nájemníků o povolení rekonstrukcí bytových či nebytových prostor, stížnost na problémového nájemníka apod. Velmi rozsáhlá byla také část věnující se majetkoprávní problematice. Radní odsouhlasili pozastavení realizace akcí „Parkoviště Dvořákova a parkoviště Generála Hlaďo“, neboť se letos musí vyřešit rekonstrukce mostů, které v roce 2009 poničila povodeň.

10

Jedenáctá schůze Rady města Nový Jičín dne 6. 6. 2011. V úvodu zasedání vystoupil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. Karel Konečný a zástupce společnosti AGEL Roman Gavenda a společně informovali radní o možném budoucím vývoji novojičínské nemocnice. Ta v současnosti hospodaří s dluhem 215 milionů korun. Po finanční problematice rada města vzala na vědomí podněty občanů, které se týkaly bytových záležitostí. Další bod programu se věnoval řešení postavení příspěvkové organizace města Kina Květen. Rada města navrhla jeho sloučení s městským kulturním střediskem. Součástí procedury bylo i odvolání stávajícího ředitele. Radní neodsouhlasili partnerskou smlouvu se sdružením Proficio. Bylo přijato souhlasné usnesení k návrhu hodnotící komise na zadání zakázky malého rozsahu, a to na opravu odpadového hospodářství, včetně elektroinstalace, vodoinstalace a podlahy ve školní jídelně Základní školy Tyršova 1. Společnost ASEKOL s.r.o. věnovala městu finanční dar ve výši 50 tisíc korun, který je určen na zabezpečení separačního dvora na Palackého ulici. Byl projednán návrh na změnu územního plánu Nového Jičína, zazněla informace, že jednou z navržených změn je také úprava regulativů zastavěnosti na území města. Touto problematikou se bude zabývat Zastupitelstvo. Radní schválili směrnici o poskytování informací a nový sazebník úhrad za tyto služby. Zazněl návrh na řešení bezbariérové městské hromadné dopravy, které k 1. 9. 2011 končí doba udržitelnosti původního projektu. Cílem je racionální snížení nákladů na její provozování. Byly vyhodnoceny tyto akce: velikonoční jarmark, pálení čarodějnic a veletrh Novojičínska. O změnách ve vysílání televize Polar, v souvislosti s probíhající digitalizací přenosu, informoval ředitel společnosti Petr Panáč. Sídliště Bezručova-Riegorva bylo doporučeno do programu regenerace sídlišť. Radní doporučili Zastupitelstvu, které se tímto tématem bude zabývat, aby schválilo zpracování projektu na tuto akci. Výbor Regionální rady Moravskoslezsko schválil poskytnutí dotace na výstavbu nového mostu U Jezu v Novém Jičíně, na výstavbu mostu Na Poříčí v Žilině a na rekonstrukci lávky U Kaple v Bludovicích. Moravskoslezský kraj poskytl ze svého rozpočtu dotaci ve výši jednoho milionu korun na zpracování projektové dokumentace cyklostezky Nový Jičín - Hostašovice. Radní vzali na vědomí informaci o projektu „Odkanalizování vybraných obcí a měst regionu Novojičínska a doporučili Zastupitelstvu schválení dodatku ke smlouvě o financování projektu. Rada schválila dohodu o ukončení platnosti smlouvy o provozování kanalizace a čističky odpadních vod v Libhošti, neboť vlastnická práva přešla na obec, která se osamostatnila. Také byla odsouhlasena dohoda o výpovědi smluv s SmVaK Ostrava v souvislosti s budováním nové kanalizace v Žilině a Loučce. Radní doporučili Zastupitelstvu vydat novou obecně závaznou vyhlášku o stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti. Novelizovat by se měla i vyhláška o místním poplatku za služby spojené s odstraňováním komunálního odpadu. Ve vybraných místech ve městě by se měla změnit vyhláška o místním poplatku za povolení k vjezdu motorovým vozidlem. Novelizovat by se měla i vyhláška o místním poplatku za užívání veřejného prostranství.

11

Dvanáctá schůze Rady města Nový Jičín dne 23. 6. 2011. Jednání radních bylo zahájeno finanční problematikou. Vyhověli žádosti Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína o prominutí povinnosti odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně a Zastupitelstvu doporučili sankci prominout. Poté byl projednáván dodatek ke smlouvě o dílo, která ošetřuje stavební úpravy domu č. 45 na Masarykově náměstí, který je přestavován na návštěvnické centrum. Poslední bod byl věnován majetkoprávní problematice. Rada města například doporučila zastupitelům, aby schválili odkoupení pozemku na tržnici od podnikatele, který tam měl v minulosti prodejní stánek. Třináctá schůze Rady města Nový Jičín dne 11. 7. 2011. Radní se v úvodu zabývali finanční problematikou. V ní se mimo jiné řešila dohoda s Libhoští o vypořádání spoluvlastnictví a převodu finančních prostředků z města na obec, která se osamostatnila. Radní schválili úpravu pravidel k zadávání veřejných zakázek. Nově se budou zveřejňovat i drobnější zakázky, a to už od 50 tisíc korun bez DPH. Také byl schválen novelizovaný sazebník úhrad za poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Beskydské divadlo získalo souhlas k přijetí finančního daru od soukromé firmy. Rada města schválila povolení výjimky ze školského zákona pro navýšení maximálního počtu žáků, a to o čtyři děti, ve třídách na Základní škole Tyršova 1, Jubilejní 3 a Komenského 66 pro školní rok 2011/2012. Radní stanovili maximální cenu jízdného za dopravu osob v MHD v Novém Jičíně. Zvýšila se cena časových jízdenek a platba z elektronické peněženky. Cena jízdenky zakoupená u řidiče se nemění. Také bylo schváleno finanční vyrovnání s majiteli čipových karet MHD formou vrácení zůstatku kreditu na kartě v případě, že o to majitel karty požádá. Byl schválen dodatek ke smlouvě na stavební úpravy věžového domu Dlouhá 19, neboť se při sanačních pracích zjistilo, že přístřešek u vstupu do domu se propadá. Rovněž byly schváleny delegace do partnerských měst Ludwigsburg, Kremnica a Görlitz, úprava ceníku služeb poskytovaných Pečovatelskou službou Nový Jičín a ceníku paušálu za telefonní poplatky v DPS, komise pro výběr nového provozovatele azylového domu, neboť původní provozovatel Adra odchází a chce se věnovat jiným projektům. O vedení azylového domu má zájem Armáda spásy, Salus, Slezská diakonie a Charita. Velmi rozsáhlým bodem bylo projednávání bytových záležitostí. Byl vysloven souhlas s drobnými stavebními úpravami v domě na Husově ulici, který užívá Mateřská škola Beruška. Obsáhlá byla i majetkoprávní problematika zabývající se zejména prodeji, pronájmy či výkupy pozemků. V souladu se zákonem o obcích bylo schváleno navýšení počtu zaměstnanců o jedno pracovní místo v nově budovaném informačním centru. Byla jmenována nová vedoucí odboru územního plánování, stavebního řádu a památkové péče, ing. Kateřina Riedlová, která vzešla z výběrového řízení. Čtrnáctá schůze Rady města Nový Jičín dne 29. 8. 2011. V úvodu jednání přednesl ředitel městské policie René Škoda zprávu o činnosti městské policie za II. čtvrtletí 2011. Strážníci v tomto období přijali 1 083 oznámení. Nejčastěji šlo o porušení dopravních předpisů a rušení nočního klidu. Policii České republiky dvanáctkrát předali osobu podezřelou ze spáchání trestného činu a dvě osoby v pátrání. Strážníci

12

pravidelně hlídkují v blízkosti diskotéky v Loučce, v den městské slavnosti zvýší kontroly, zda nedochází k podávání alkoholu mladistvým. Radní přijali doporučující usnesení, aby obecně závazná vyhláška o zákazu konzumace alkoholu byla rozšířena o dalších šest lokalit: prostranství u restaurace Máj a Medúza, u Horního nádraží, u nového hřiště na ulici K. Čapka a mezi ulicemi K. Čapka, Mendelova a Jubilejní, hřiště na ulici Poděbradova. Finanční problematika se věnovala hospodaření města i dělení majetku s Libhoští. Byly stanoveny obřadní dny a hodiny na rok 2012 ve správním obvodu MěÚ Nový Jičín jako matričního úřadu. Rada města vzala na vědomí, že útvar interního auditora bude od 30. září 2011 opět dvoučlenný. Jedno pracovní místo se ušetří jinde. Rada města schválila pravidla pro vydávání Novojičínského zpravodaje. Byl schválen bezúplatný převod 117 kusů sběrných nádob na biologický odpad do vlastnictví technických služeb města. Tyto nádoby koupilo město od společnosti Asompo, a. s. za 1 Kč, a to po uplynutí 36 měsíců nepřetržitého nájmu sběrné nádoby. Rada města schválila uzavření smlouvy se společnostmi Tesco Stores ČR a Ahold ČR na úhradu nákladů za zajištění spojů linek MHD na autobusové zastávky Tesco a Albert. Bodu, kdy se projednával návrh na zřízení nízkoprahového centra pro děti a mládež, byl přítomen i provozovatel klubu Bunkr v Jablunkově, Bohumíně a Třinci. Radním přiblížil náplň klubu, kde mohou děti a mládež od 13 do 20 let trávit volný čas. V Novém Jičíně by měl vzniknout v přízemí budovy na Tyršově ulici 8. Rada města byla seznámena s průběhem přípravy stanoviska k nabídce zřizovatele, tedy kraje, aby převzala domy pro seniory Paprsek a Duha. Pracovní skupina předložila radním koncepci bytové politiky. Radní také vzali na vědomí průběžnou zprávu o technicko-ekonomickém auditu, podpořili záměr nevybírat v den městské slavnosti 10. září 2011 poplatky za parkování a přepravu MHD. Na závěr schůze zazněla informace o ukládání materiálu na stavbu rekultivované skládky v Kojetíně.

Patnáctá schůze Rady města Nový Jičín dne 2. 9. 2011. Na začátku mimořádného zasedání radních zazněla informace o průběhu zavážení staveniště v městské části Kojetín. Radní schválili navržená režimová opatření a uložili doplnit stávající organizační řád. Dalším bodem programu byla průběžná zpráva k technicko-ekonomickému auditu. Z ní například vyplývá, že do obchodního rejstříku by měly být zapsány, jak ukládá zákon, příspěvkové organizace technické služby a bytový podnik. Zároveň byla nařízena kontrola všech zřizovacích listin příspěvkových organizací. Pro Radu a Zastupitelstvo města by měly být připraveny projekty restrukturalizace technických služeb a bytového podniku, od technických služeb by např. měla být oddělena městská hromadná doprava. V majetkoprávní problematice se hovořilo o záměru pronajmout objekt občanské vybavenosti (restauraci a bývalou prodejnu potravin) v Kojetíně za účelem provozování restaurace s venkovním posezením a společenskou místností. Šestnáctá schůze Rady města Nový Jičín dne 19. 9. 2011. Radní na svém mimořádném zasedání projednávali v bodě finanční záležitosti přidělení mimořádného grantu ve výši 40 tisíc korun dobrovolnickému sdružení ADRA na otevření detašovaného pracoviště v domově seniorů Duha v Novém Jičíně. Byl schválen dodatek ke smlouvě o užití silnice při stavbě kanalizace v Žilině a v Loučce. Radní odsouhlasili přeložení 13

vodovodního řadu v Žilině, v souvislosti s budováním kanalizace, blíž ke krajnici vozovky. Na jednání byla také předložena informace o rezignaci ředitele Bytového podniku Nový Jičín. Sedmnáctá schůze Rady města Nový Jičín dne 29. 9. 2011. Radní města na mimořádném zasedání projednávali dodatek ke smlouvě o dílo, která se týká stavebních úprav v domě č. 45 na náměstí, kde vzniká návštěvnické centrum. Termín dokončení stavby se kvůli změnám v projektu a vlhkosti zdiva prodloužil do 21. 10. 2011. Osmnáctá schůze Rady města Nový Jičín dne 3. 10. 2011. Na začátku osmnácté schůze se řešila stížnost občanů města a osadního výboru Loučka, na problémové chování některých občanů v okolí diskotéky Koruna. V lokalitě bude zvýšena hlídková činnost strážníků, o spolupráci bude požádána i Policie ČR, zvažuje se instalace kamerového systému. Pak následovala finanční problematika, opět zazněla informace o průběhu vypořádání závazků města s Libhoští. Radní vzali na vědomí vyhodnocení novojičínského léta 2011 a městské slavnosti. Novojičínské léto obsahovalo 20 nejrůznějších akcí. Všechny byly organizačně velmi dobře zvládnuté. Díky hokejovému klubu se podařilo kvůli nepřízni počasí přesunout a uspořádat na zimním stadionu Vítání prázdnin. Výbornou úroveň měla městská slavnost, jejímž hlavním organizátorem bylo městské kulturní středisko. Radní odsouhlasili navýšení počtu žáků v družině Základní školy Komenského 68 ze 120 na 150 žáků. Radním byla přestavena nová vedoucí informačního centra, která byla vybrána ve výběrovém řízení, Mgr. Radka Bobková. Probírala se organizace vánočního jarmarku, který bude probíhat od 1. 12. do 23. 12. 2011 na náměstí. Přechod z analogového televizního vysílání na digitální si vyžádal komisi, která by měla připravit varianty řešení, jak dále postupovat v šíření novojičínské městské televize. Byla schválena a doporučena k souhlasnému stanovisku zastupitelů obecně závazná vyhláška o sběru a odstraňování komunálního odpadu. Radní navrhují, aby cena za svoz odpadů zůstala stejná jako vloni, tedy 456,- Kč na osobu za rok. Radní schválili návrh Základní školy a Mateřské školy speciální na Komenského 64 doplnit na pozemku města zeleň, aby došlo od odclonění školní zahrady. Práce budou provedeny na náklady města, následná péče o stromy a keře bude zajišťována školou. Rada města vzala na vědomí průběžnou zprávu o přípravě stanoviska k nabídce kraje na převzetí zřizovatelské funkce domů pro seniory. K tomuto tématu bude svolán kulatý stůl, ke kterému zasednou zástupci všech politických stran. Projekt Slavnosti města 2012 z programu Evropa pro občany doporučili radní zastupitelstvu ke schválení. V rámci tohoto projektu by měl v Novém Jičíně proběhnout workshop za účasti zahraničních umělců z partnerských měst. Nový Jičín by jako hostitel mohl získat dotaci z EU. Zazněly informace k novele občanského zákoníku, která začne platit od 1. 11. 2011 a mění zejména ustanovení týkající se nájmů bytů. Projednávala se problematika osadních výborů Kojetín, Straník a Bludovice. Byli schváleni členové redakční rady Novojičínského zpravodaje, komise k veřejné zakázce „dodavatel elektrické energie“. Dodavatel bude vybrán e-aukcí, která bude veřejně přístupná.

14

Devatenáctá schůze Rady města Nový Jičín dne 20. 10. 2011. Na programu jednání byly hlavně body s finanční a majetkoprávní problematikou. Radní zvali na vědomí průběžnou informaci o nabytí pozemků pod bývalou železnicí pro výstavbu cyklostezky Nový Jičín-Hostašovice. Dvanáctá schůze Rady města Nový Jičín dne 7. 11. 2011. Radní jmenovali členy školských rad při základních školách, kteří na jednáních budou zastupovat město. Rada města byla seznámena s aktualizací plánu zimní údržby a se způsobem kontroly jeho provádění. Byla schválena v pořadí už pátá výzva v rámci integrovaného plánu rozvoje města – regenerace sídliště Dlouhá, na základě které mohou majitelé bytových domů žádat o dotaci. Vedoucí odboru obecní živnostenský úřad pan ing.Stanislav Bartoň tlumočil pozvání z partnerského francouzského města Epinal zástupcům Nového Jičína. Radní schválili členy pracovní skupiny, která se bude zabývat novojičínskou městskou televizí a jejím dalším vývojem. Zástupci osadních výborů přednesli radním své požadavky. V kategorii „různé“ zazněla informace, že v příštím roce by měl Nový Jičín organizačně zajišťovat vyhlášení nejlepších sportovců z celého Novojičínska. Dvacátá první schůze Rady města Nový Jičín dne 24. 11. 2011. Radní vzali na vědomí pracovní verzi návrhu rozpočtu města na rok 2012 a shodli se na tom, že chtějí, aby výdaje i příjmy byly vyrovnané. Byla schválena směrnice k provádění inventarizace majetku a závazků města Nový Jičín. Rada schválila ceník vstupného do nově otevřeného návštěvnického centra a zároveň i smlouvu s Muzeem Novojičínska p.o. o možnosti společného vstupného do návštěvnického centra i do muzea. Bylo schváleno rozhodnutí o poskytnutí dotace na revitalizaci veřejných prostranství v ulicích Vančurova a Budovatelů, která již probíhá. Dvacátá čtvrtá schůze Rady města Nový Jičín dne 19.12.2011. Kromě ekonomických záležitostí a majetkoprávních záměrů radní schválili jmenováni paní Mgr. Radky Bobkové do funkce vedoucí organizační složky města Návštěvnické centrum Nový Jičín – město klobouků. Z jednání Zastupitelstva města Nový Jičín: Třetí zasedání Zastupitelstva města Nový Jičín dne 3. 2. 2011. Zastupitelé schválili jednací řád Zastupitelstva města Nový Jičín, projednali zprávy o bezpečnostní situaci na území města, zabývali se majetkoprávní problematikou, vzali na vědomí provedení technicko-ekonomického a právního auditu, schválili rozpočtová opatření a program „Prevence kriminality na rok 2011“.

Čtvrté zasedání Zastupitelstva města Nový Jičín dne 7. 4. 2011. Po schválení programu a kontrole plnění usnesení z únorového jednání si zastupitelé vyslechli zprávu o zaměstnanosti. Bod koncesní projekt a koncesní řízení se zabýval 15

dostavbou kanalizace na území Svazku obcí regionu Novojičínska, jehož je naše město členem. Při probírání sociální situace na území města se připomnělo, že v Novém Jičíně schází tzv. nízkoprahové zařízení. Zastupitelé schválili smlouvy o dotacích sociálním organizacím. V programu majetkoprávní problematiky se řešil např. další osud budov hasičské zbrojnice, která by se měla časem stěhovat do nových prostor. Jedním z návrhů je odkup či převod nemovitostí na město a zřízení hasičského muzea. Zastupitelé odsouhlasili vstup Nového Jičína do svazku obcí, který chce povodní zrušenou železniční trať Nový Jičín – Hostašovice nahradit cyklostezkou. Také se diskutovalo o převodu mostu, který byl součástí vojenské vlečky v Bludovicích, do majetku města. Město si v tomto případě vyžádá od vojenské správy revizní posudky na stavbu a také ji nechá zkontrolovat statikem. Až poté, kdy se zjistí, že je most v pořádku, převezme ho město do svého majetku. Zastupitelé se také seznámili s rozhodnutím soudu, který uložil zahraničnímu podnikateli, aby odstranil provizorní a nevzhledné stavby u tržnice. O případné koupi podnikatelova pozemku u tržnice do vlastnictví města budou zastupitelé dále jednat. Na schůzi se dostavil i ředitel novojičínské nemocnice MUDr. Tomáš Nykel a informoval o záměru krajského úřadu sloučit všechny krajské nemocnice pod jednu řídící organizaci. Zastupitelé ve většině s tímto krokem nesouhlasili a pověřili vedení města, aby jednalo s krajem o zachování stávající lékařské péče v místní nemocnici. Zdravotní problematice se věnovala i informace o stomatologické péči na území města. Výsledky hospodaření příspěvkových organizací města mimo jiné. ukázaly, že ekonomická krize a ukončení regulovaného nájemného zvýšily dluhy nájemníků vůči bytovému podniku. Zastupitelé jednali o změně územního plánu a shodli se na potřebě bližšího seznámení s touto problematikou formou semináře. V části schůze, kdy se projednávala městská hromadná doprava, zaznělo, že se nyní zkoumají možné změny jízdních řádů. Zvažuje se redukce linek i úprava jízdného. Zastupitelé schválili rozšíření vyhlášky, která zakazuje konzumaci alkoholických nápojů ve vybraných lokalitách města. Na zasedání byla schválena smlouva se Šenovem, která se týká odchytu toulavých psů v obci novojičínskou městskou policií. V závěru schůze informoval MUDr. Ivo Vaněček zastupitele, že z pracovních důvodů rezignoval na členství v Radě města. Na schůzi byl zároveň zvolen nový radní, a to MUDr. Miroslav Kobsa. V bodě „různé“ zazněl např. požadavek, aby na příští zasedání byla zařazena k projednání i zpráva o programu a způsobu vysílání televize Polar na území města v souvislosti s přechodem analogového přenosu na digitální. Páté zasedání Zastupitelstva města Nového Jičína dne 23. 6. 2011. Po běžných procedurách si zastupitelé a přítomná veřejnost vyslechli informace k vývoji novojičínské nemocnice s poliklinikou. Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje ing. Karel Konečný oznámil, že krajští zastupitelé podpořili záměr zařízení dlouhodobě pronajmout společnosti Agel, a že kladou velký důraz na kvalitní přípravu smlouvy. Za Agel promluvil místopředseda představenstva Roman Gavenda, který uvedl, že se společnost zavazuje uhradit dluh nemocnice a zrekonstruovat operační sály oddělení ARO a JIP. V bloku majetkoprávních záležitostí zastupitelé schválili výkup pozemku na tržnici od soukromého trhovce. Podpořili memorandum k výstavbě silnice I/35 – tzv. Palačovská spojka. Ve finanční problematice vzbudil největší diskusi návrh na navýšení rozpočtových výdajů na vydávání Zpravodaje. Tady nebylo přijato žádné usnesení. Zastupitelé schválili příspěvek nemocnici ve výši 75 tisíc korun na nákup novorozeneckých postýlek. Byl odpuštěn odvod a penále Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína. 16

Byl schválen příspěvek na kanalizační přípojku pro obyvatele Loučky a Žiliny. Zastupitelé také dali zelenou zpracování projektu regenerace sídliště Riegrova-Bezručova. Byla schválena vyhláška o stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti. Rovněž byly odsouhlaseny novelizace tří vyhlášek, které ošetřují zpoplatnění využívání veřejného prostranství, povolení vjezdu do určitých lokalit ve městě a poplatky za odvoz a další služby spojené s likvidací odpadů. Zastupitelé neschválili sloučení kina Květen s Městským kulturním střediskem Nový Jičín, vzali na vědomí výsledky kontrol provedené kontrolním výborem, které se týkaly nájemních smluv za nebytové prostory nebo smluv uzavřených ve volebním mezidobí v roce 2006. Šesté zasedání Zastupitelstva města Nového Jičína dne 19. 9. 2011. Po běžných procedurách, jako je schválení programu a kontrola usnesení, byly schváleny čtyři grantové okruhy pro rok 2012, včetně termínu podání žádosti o grant, předloženy výsledky hospodaření města za první pololetí 2011. Poměrně obsáhlá byla finanční problematika, zazněla v ní například informace o přijetí investiční dotace ve výši jednoho milionu korun od Moravskoslezského kraje na vypracování projektu cyklostezka Nový Jičín – Hostašovice. Byla schválena dohoda s Libhoští o převodu obchodního podílu ve společnosti TV Beskyd na osamostatněnou obec. V majetkoprávní problematice nebyl přijat návrh na prodej objektu občanské vybavenosti na Slovanské ulici č. 880, nebyl schválen ani výkup budovy bývalého Drustolu, za kterou majitel požaduje 22,5 milionu Kč. Odsouhlasen byl návrh na převod dvou bytových jednotek v domě s pečovatelskou službou U Jičínky na obec Libhošť v rámci majetkového vyrovnání. Zastupitelé schválili doplnění obecně závazné vyhlášky o zákazu konzumace alkoholických nápojů na veřejném prostranství o dalších šest lokalit. Schválen byl i záměr dodávat Novojičínský zpravodaj zdarma do všech domácností. Aby byly poníženy náklady na jeho výrobu, bude v něm umožněna inzerce za poplatek. V závěrečném bodě „různé“ navrhla Kateřina Konečná, aby zasedli ke kulatému stolu zástupci všech politických stran a společně se vyjádřili k záměru kraje převést na města a obce domovy seniorů. Sedmé zasedání Zastupitelstva města Nový Jičín dne 20. 10. 2011. V úvodu jednání představil starosta města Ing. Břetislav Gelnar, CSc. všem přítomným Mgr. Jarmilu Absolonovou, kterou v pondělí 17. 10. 2011 jmenovali do funkce tajemnice městského úřadu. Po schválení programu byla přeložena průběžná zpráva o probíhajícím externím auditu na radnici. Přítomni byli i auditoři, kteří byli připraveni odpovídat na případné dotazy zastupitelů. Závěrečná zpráva by měla být hotova v listopadu. Zastupitelé schválili novou obecně závaznou vyhlášku o poplatku za svoz a odstraňování komunálního odpadu. I v příštím roce 2012 bude poplatek ve stejné výši, tedy 456,- Kč za osobu na rok. Ke změně dojde u lidí, kteří mají administrativní adresu na radnici, neboť už nebudou od poplatku osvobozeni automaticky. Naopak, budou muset doložit, že pobírají dávky v hmotné nouzi. Pokud někdo nezaplatí včas, bude suma, kterou dluží, navýšena o 50 procent. Zazněla i zpráva o komunitním plánu sociálních služeb. Ve finanční problematice například zazněla informace, že občané Nového Jičína nevyčerpali celý povodňový fond na škody po povodni v roce 2009 a státu se bude vracet více než 900 tisíc korun. V majetkoprávním bodě, 17

projednávajícím plánovaný převod majetku ze Správy železniční dopravní cesty na svazek Cyklostezka Nový Jičín-Hostašovice, zastupitelé vzali na vědomí návrh nájemní smlouvy k nemovitostem a stavbám na zrušené trati a schválili výkup nemovitostí za částku 1 313 980,- Kč. Projednávala se i zpráva o činnosti novojičínské televize. Ředitel ostravské televize Polar pan Petr Panáč hovořil o změnách technologií přenosu dat. V závěrečném bodě „různé“ padl dotaz, jak to vypadá s budováním obchodního centra v areálu bývalé Tabačky. Zástupci stavebního úřadu uvedli, že právě probíhá územní řízení, a že firma byla vyzvána, aby doplnila podklady k vydání územního rozhodnutí. Až po něm si může požádat o stavební povolení. Osmé zasedání Zastupitelstva města Nový Jičín dne 19. 12. 2011. Po projednání kontroly plnění usnesení Zastupitelstva města Nový Jičín byly projednány další zprávy, jako např. kontrola dodržování zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou zastupitelé vzali na vědomí. Hlavním bodem zasedání kromě schválení obecně závazných vyhlášek bylo schválení rozpočtu města Nový Jičín na rok 2012 a rozpočtového výhledu města Nový Jičín na léta 2013-2017. Tolik z jednání Rady i Zastupitelstva města. Nový Jičín a jeho nové vedení pokračovalo i v roce 2011 v prohlubování kontaktů s partnerskými městy: Zástupci vedení a zaměstnanců Městského úřadu v Novém Jičíně navštívili v červnu partnerská města Kremnici a Ludwigsburg. Na Slovensku se zúčastnili cechových hodů, v Německu ekologické konference. Představitelé partnerské Kremnice a Ludwigsburgu přijali pozvání na zářijovou slavnost města Nový Jičín. S Kremnicí spolupracuje Nový Jičín už od roku 1999. V roce 2004 byla mezi městy podepsána smlouva o partnerství. Pravidelně se navštěvují členové dětských parlamentů, organizují se výměnné pracovní pobyty úředníků. „Kremnica je historické město. Stejně jako Nový Jičín řeší péči o památky, získávání dotací na obnovu měšťanských domů. Také jsme se domlouvali na výměně ochotnických a hudebních souborů. V příštím roce přijedou školáci z Kremnice na sportovní olympiádu starosty,“ řekl místostarosta Nového Jičína PhDr. Jaroslav Dvořák pro tisk, který byl členem delegace Novojičínských na Slovensku. Obě města, Kremnice i Nový Jičín, by byla ráda, kdyby se stala cílem školních výletů dětí z partnerského města. S Ludwigsburgem navázal Nový Jičín přátelství v roce 1991. Partnerská smlouva by měla být podepsána příští rok. STATISTICKÉ INFORMACE o zásazích jednotek požární ochrany za období 1. 1. - 31. 12. 2011 V období od 1. 1. - 31. 12. 2011 bylo na území města Nový Jičín a v jednotlivých obcích náležejících do působnosti města zaznamenáno 443 událostí. Oproti roku 2010 se jedná se snížení o 129 událostí: - požáry

68

- dopravní nehody

92

- únik nebezpečných látek

17 18

- technické havárie - planý poplach, ostatní

244 22

Oproti roku 2010 došlo ke snížení počtu požárů o 7 událostí. Mezi nejčastější příčiny požárů patří technické závady, kouření, zakládání ohňů v přírodě a úmyslné zapálení bez zjištěného pachatele. Při požárech došlo k úmrtí 2 osob. Počet zásahů u dopravních nehod v roce 2011 zaznamenal pokles, jednotky požární ochrany zasahovaly u 92 dopravních nehod, což je o 19 dopravních nehod méně než v roce 2010. K největšímu počtu dopravních nehod došlo v Novém Jičíně – 23 a dále na katastru obce Starý Jičín – 13. Zásahy u událostí s únikem nebezpečných látek rovněž poklesly oproti r. 2010 jen mírně: ze 20 na 17 v roce 2011. Počet technických havárií v roce 2011 zaznamenal ve srovnání s počtem technických havárií v roce 2010 klesající tendenci. V uvedeném období jednotky požární ochrany zasahovaly 244 x, což je o 111 případů méně než v roce 2010. Tyto události představují zásahy při otevírání uzavřených prostor při nebezpečí z prodlení, odstraňování překážek z komunikace a jiných prostorů, odchyt obtížného hmyzu za účelem odstranění bezprostředního nebezpečí pro osoby, spolupráce se zdravotnickou záchrannou službou a rovněž další zásahy spojené s povětrnostní situací – sníh, déšť, vítr. Jednotky požární ochrany musely rovněž vyjet k 22 ostatním událostem, jako jsou např. plané poplachy, jejichž nejčastějšími příčinami byly poruchy elektrické požární signalizace, neohlášené pálení hořlavého odpadu na volném prostranství či zneužití jednotky požární ochrany. Autorkou této zprávy, tak jako každý rok, byla nprap. Dagmar Benešová, vrchní inspektora – výchova obyvatelstva, oddělení prevence HZS Moravskoslezského kraje, územní odbor Nový Jičín.

19

Nový Jičín kulturní … Bylo město Nový Jičín v uplynulém roce dvoutisícím jedenáctém městem kulturním? Troufám si říci, že beze sporu bylo. Občané si vybírali z široké nabídky programů Beskydského divadla, Kina Květen, byli účastni vernisáží Muzea Novojičínska, příspěvkové organizace, navštívili koncerty a vystoupení novojičínských pěveckých sborů, účastnili se nejrůznějších kurzů, besed, přednášek, rockových, jazzových a jiných koncertů připravovaných s láskou a nápaditostí Městského kulturního střediska…ano, to vše, jako každý jiný rok. Zatím byly sály plné, i když kulturní občan Nového Jičína již musel hlouběji sáhnout do peněženky. Zatím, v tomto roce, než se kultura díky vyšším daním stane výluční záležitosti. S kulturou úzce souvisí sféra sociální, kde se město snažilo plnit své povinnosti, zvláště v plnění sociálních dávek, pokoušelo se nacházet a zřizovat volná pracovní místa. Přesvědčí nás o tom zpráva o hospodaření města Nový Jičín v roce 2011, zveřejněná na webových stránkách. V jednání Rady města Nový Jičín dne 21. 3. 2011, kdy se projednávala sociální tématika, ve zprávě o zaměstnanosti na území města zaznělo, že dnešní míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem deseti procent. Optimistický výhled do budoucnosti uvádí, že by se počet lidí bez práce měl snižovat. Úřad práce neeviduje žádné informace od zaměstnavatelů o případném propouštění. Ke kultuře patří i péče o seniory, ano, i to je vizitka kultury mezilidských vztahů. V našem městě jsme zaznamenali, že denní stacionář Domovinka prošel rekonstrukcí. 12. října si mohla opravené prostory v Domě s pečovatelskou službou na ulici Pod Lipami v rámci dne otevřených dveří prohlédnout i veřejnost. Toto zařízení poskytuje péči lidem, kteří jsou částečně odkázáni na pomoc druhých. Když jsou jejich blízcí v práci, postará se o ně Domovinka, kterou už deset let na území města provozuje Pečovatelská služba Nový Jičín. Prostory, které byly zrekonstruovány, navozují atmosféru domácího prostředí. Kromě denní místnosti, kde se klienti i stravují, byla nově vybudována i odpočinková místnost. Vybavením i barvami se podařilo denní místnost nenásilně rozčlenit na pracovní a klidovou zónu a nechybí tu ani moderní kuchyňka. Z šatny vznikla malá cvičebna. Domovinka má kapacitu deset lidí a nabízí pomoc při péči o seniory od sedmi hodin ráno do odpoledne. Odpolední hodina se dá domluvit individuálně. Na požádání služba klienta do zařízení přiveze a také ho odveze domů. I péče o životní prostředí je obrazem kulturnosti. Tak např. Nový Jičín převzal ocenění za revitalizaci bývalých zahrad pod gymnáziem. V rámci soutěže park roku 2011 a Zahrada roku 2011 pořádané každoročně Svazem zakládání a údržby zeleně bylo město Nový Jičín v rámci České republiky spolu s autorem projektu a zhotovitelem stavby oceněno za realizovanou úpravu veřejného prostoru čestným uznáním. Cenu převzal zástupce odboru životního prostředí Městského úřadu Nový Jičín na mezinárodním veletrhu Zelený svět, který se konal ve dnech 2. – 3. září 2011 na brněnském výstavišti. Vybraná díla byla prezentována na odborném semináři a na závěr byly na základě výsledků hodnocení odborné poroty sestavené z předních specialistů v oboru zahradní a krajinářské tvorby vyhlášeny vítězné projekty. Mezi kritéria při výběru z ucelených sadovnicky upravených ploch patřily například estetická působivost, kompozice, celkový dojem, kvalita provedené práce, použití rostlin, péče o provedené dílo a průkopnické způsoby realizace záměru. 20

V té souvislosti rád zaznamenávám i následující událost. Území Nového Jičína a okolních obcí bylo součástí rozsáhlého projektu na likvidaci křídlatky v povodí Odry. Projekt začal v roce 2009 a realizovala jej nezisková organizace ČSOP Salamandr z Rožnova pod Radhoštěm, která také získala potřebnou dotaci z Operačního programu životní prostředí a dofinancování z dalších zdrojů. Bylo nutné vytlačit křídlatku z ucelené části povodí, protože z okolních povodí se pak šíří jen minimálně. Křídlatka byla likvidována opakovaným postřikem herbicidu, který je prakticky jednou účinnou metodou. v průběhu letošního podzimu byl proveden ještě jeden postřik k úplnému dočištění ploch a tím práce v Novém Jičíně skončí. Podél Odry, kde se začalo později, bude likvidace pokračovat ještě další dva roky. A ještě jedna drobnost, tentokráte v místní části města. Český svaz ochránců přírody Nový Jičín vysadil dne 28. října 2011 při vstupu do prostoru hřbitova ve Straníku dva jedince převislého, v jarním období nádherně kvetoucího kultivaru štědřence (Laburnum). Místo, kde byly před časem vykáceny již přestárlé a provozně nebezpečné vrby, vybrali ve spolupráci se správcem městské zeleně a orgánem ochrany přírody Městského úřadu Nový Jičín, výpěstky rostlin a materiál k výsadbě zabezpečily Technické služby města Nový Jičín. Kultura, to nejsou pouhá divadelní, filmová představení, koncerty, kultura, to je i svět duchovní, právo vyznání víry, svobodné vůle návštěvy chrámu. I o tom se hovořilo při již při tradičním setkání vedení města s představiteli církví, které se uskutečnilo v pondělí 7. února 2011 na novojičínské radnici. Město bylo na této schůzce poprvé reprezentováno novým vedením v čele se starostou Ing. Břetislavem Gelnarem, CSc. a ke kulatému stolu usedli představitelé čtyř církví – Římskokatolické církve, Českobratrské církve evangelické, Církve adventistů sedmého dne a Církve československé husitské, sboru Karla Farského. K velmi příjemné atmosféře přispěla i forma setkání, které se již po několikáté uskutečnilo jako pracovní snídaně. Po úvodním slovu pana starosty se zúčastněné církve ústy svých zástupců představily, seznámily nové vedení s rozsahem svého působení na území města a jeho okolí a také upozornily na některé své problémy. Příjemnou zpětnou vazbou byly informace o vzájemné spolupráci v minulém období. V následné diskusi k další možné budoucí spolupráci se nejčastěji opakovala témata nízkoprahového centra pro mládež, obnovy církevních památek, denní práce s bezdomovci a úprav prostor kaple v novojičínské nemocnici. Setkání bylo oběma zúčastněnými stranami hodnoceno velmi příznivě, jak bylo zaznamenáno v novojičínském tisku. Děkan Římskokatolické církve Mons. ThDr. Alois Peroutka mimo jiné řekl: „Jsem velmi rád, že tradice těchto setkání, která zdaleka nejsou pravidlem ve všech městech, bude i nadále v Novém Jičíně pokračovat.“ Starosta Ing. Gelnar, CSc. vyzdvihl především obsahovou část setkání: „Pro nás, jako nové vedení města, bylo velmi důležité zahájit s představiteli církví dialog. To se, věřím, povedlo. Například jsme se dohodli, že v jarních měsících s kolegou místostarostou PhDr. Jaroslavem Dvořákem navštívíme jednotlivé církve a budou nám představeny objekty, ve kterých církve vyvíjejí svou činnost. To bude správný odrazový můstek k diskusi o obnově a údržbě těchto především památkových objektů.“ Město Nový Jičín se snaží kultuře, sociální sféře, školství ba i sportu kromě obvyklých grantů pomoci i jinak. Již několik let oceňuje ony nenápadné, a přesto výrazné, významné kreativní individuality jednotlivých občanů, kterým se v uplynulém roce podařilo něco závažného, krásného, k obohacení společnosti. Bylo tomu i v roce 2011, kdy byla ocenění předána vedením města Nový Jičín v sále Beskydského divadla v pátek 13. května 2011. Také tradičně, neboť poté ocenění shlédli divadelní představení, tentokráte hru Richarda Alfieriho 21

nazvanou Šest tanečních hodin v šesti týdnech. Herecký koncert o lidské osamělosti a nikdy neumírající naději excelentních Chantal Poullain a Pavla Kříže. Jsou tři zajímavá přísloví: Biblické nám sděluje: Neskládejte svou naději v syny lidské. Latinské: Nádherná věc je člověk, je-li člověkem. A do třetice indické :Všichni lidé jsou navzájem spjati svými činy. Takový je zákon života. Všechna tří přísloví jakoby nám chtěla přiblížit nebo mentorovat onen večer, kdy již tradičně město Nový Jičín slavnostně poděkovalo občanům za jejich nenápadnou, leč mimořádnou činnost – v sociální sféře, v kultuře, a ve školství a udělilo jim ocenění za uplynulý rok. Neboť jakými bychom to byli lidmi, kdybychom neskládali svou naději v syny a dcery lidské v jejich laskavost a dobrotu srdce při péči o své bližní. Všichni jsme spjati svými činy, takový je zákon života, tak pomáháme druhým, zkrášlujeme svět, vychováváme. Oceněné osobnosti z oblasti sociální za uplynulý rok 2010 byly tyto tři dámy: Paní Jarmila Kudělková kterou navrhla na osobnost roku 2010 Pečovatelská služba Nový Jičín a vedoucí odboru sociálních věcí MěÚ. Paní Jarmila Kudělková pracovala od roku 1976 v Okresním ústavu sociálních služeb, v roce 1993 stála u zrodu Pečovatelské služby Nový Jičín, dala této organizaci základy, stala se její vedoucí a postupně rozšiřovala její služby – v roce 2002 o denní stacionář (tzv. domovinku) a v roce 2004 o službu akutního sociálního lůžka. V rámci svého působení v Pečovatelské službě Nový Jičín se starala o 3 domy s pečovatelskou službou, zajišťovala kulturní vyžití obyvatel DPS, včetně zájezdů. Její hlavní předností byla vstřícnost ke klientům a ochota jim naslouchat. Ne náhodou takto vznikly i kavárničky pro obyvatele DPS. V loňském roce utrpěla úraz, který jí znemožnil návrat do pracovní činnosti.

Paní Eliška Michalská kterou nominoval Český svaz bojovníků za svobodu, základní organizace Nový Jičín. Paní Eliška Michalská se v období konce 2. světové války - ještě jako nezletilá - aktivně zapojila do protifašistického odboje – vykonávala spojku otci, který později zemřel v koncentračním táboře, mezi jeho členy partyzánské skupiny z brigády Jana Žižky. Po válce se stala členkou Svazu protifašistických bojovníků, kde postupně působila v nejrůznějších funkcích. V současné době je předsedkyní okresního výboru nástupnické organizace Českého svazu bojovníků za svobodu. Je držitelkou „Osvědčení 255“ jako „Válečný veterán domácího odboje“. Přes svůj zhoršený zdravotní stav se sama obětavě a nezištně stará o zdravotně postižené členy organizace a pomáhá jim vyřizovat vše, co potřebují. Paní Bronislava Schaffeloferová Navrhovatelem na osobnost roku v sociální oblasti byl kolektiv pracovníků Domova Duha v Novém Jičíně. Paní Schaffelhoferová už od roku 1972 s výjimkou sedmileté přestávky pracuje v domově pro seniory na Hřbitovní ulici v Novém Jičíně. Začínala zde jako sestra ve směnném 22

provozu, později působila jako staniční sestra a v současné době zastává místo vedoucí přímé obslužné péče. Podílela se na celé řadě změn zařízení směřujících ke zlepšení péče o seniory žijící v Domově Duha, vždy hájila zájmy a potřeby klientů a zároveň byla nápomocna všem pracovníkům v sociálních službách, jimž předávala (a stále předává) své zkušenosti. Rabíndranáth Thákur řekl: Člověk se vždy bude dopouštět omylů, bude se dožívat zklamání, bude trpět, ale nevzdá se; obětuje se za to, co uzná za nutné; jen tak se říční proud svaté vody světa, vždy znovu očišťován, bude mocně valit vpřed. Každý tvůrce, ať již hudebník, spisovatel, výtvarník, badatel zná onu posvátnou, mocnou a mučivou touhu hledání, bojů, zklamání, poznávání pravdy při hledání čehos nového, neomšelého, krásného, pozoruhodného. To důvěrně znají a takové jsou a byly navržené osobnosti kultury: Paní Eva Jiříčková Eva Jiříčková je členkou smíšeného pěveckého sboru Ondráš od roku 1958. Od samých začátků se ve sboru angažovala nejen jako zpěvačka v sopránové sekci, ale také pracovala jako dlouholetá členka výboru. Zde přispívala nejen svými zkušenostmi k činnosti sboru, ale také kreativními nápady a návrhy. Celá léta byla svou svědomitostí a odpovědností pěveckou oporou sboru. Byla obětavou zpěvačkou, která kdykoliv ráda pomohla při akcích a koncertech sboru. Věnovala se pečlivě notovému archivu sboru, který systematicky vedla dlouhá léta svého působení ve sboru. Pro sbor byla nesporným přínosem i díky svým dlouholetým zkušenostem dirigentky dětského pěveckého sboru Sluníčko. Pan Mgr. Ladislav Linart Ladislav Linart je zakládajícím členem smíšeného pěveckého sboru Ondráš, protože zpívá v Ondráši od roku 1951. Je jedním z mála současných sboristů, kteří pamatují první kroky tohoto hudebního tělesa. Byl vždy významnou oporou basové sekce, příkladný pro ostatní svou stoprocentní docházkou a také úžasný svým basem v sólových partech, které často zpíval za doprovodu sboru. Zodpovědně a obětavě přistupoval k tomuto krásnému koníčku a zůstal sboru věrný do dnešních dnů. Naše duše má od přírody vrozenou touhu po vědění a pozorování. Plutarchos A my, ať již jako rodičové, či pedagogové, pomáháme právě našim dětem při jejich cestách toužících po vědomostech. A tady jsou ocenění pedagogických pracovníků za jejich dosavadní významnou činnost: 1. Základní škola Nový Jičín, Komenského 66, příspěvková organizace Mgr. Dana Valčíková 23

Paní učitelka se významně podílela a podílí na jazykové profilaci školy, ve své pedagogické praxi se vždy snažila získat nové poznatky a zkušenosti účastí na vzdělávacích akcích, nové poznatky aplikovala do výuky, v rámci školy aktivně působí jako metodik pro výuku německého a ruského jazyka, opakovaně získává a připravuje žáky všech věkových kategorií pro účast na nejrůznějších jazykových soutěžích nejen v rámci okresu a kraje, ale pravidelné úspěchy si soutěžící přivážejí i z celostátních klání, pod jejím vedením úspěšně pracuje kroužek španělského jazyka, je výraznou pedagogickou osobností školy. 2. Základní škola Nový Jičín, Komenského 68, příspěvková organizace Mgr. Vlasta Foltová za celkovou nadstandardní práci pro školu, mimořádnou pedagogickou tvořivost spojenou s koordinací školních projektů, za prezentaci školy v tisku, médiích a školních webových stránkách. Na Základní škole Nový Jičín, Komenského 68, p. o. působí od září 2004, po předchozí praxi s dětmi jak ve školních, tak mimoškolních zařízeních. Je třídní učitelkou čtvrtého ročníku prvního stupně a erudovanou vyučující informatiky. Její mimořádná pedagogická tvořivost a inovační přístupy je možno nalézt v běžných výukových hodinách a také na veřejných webových stránkách ve formě digitálních učebních materiálů. Pravidelně publikuje v regionálním i celostátním tisku. Výčet nadstandardní práce pro žáky je velmi pestrý. Ve svém volném čase pořádá poznávací výlety po významných městech a místech republiky. Využívá širokého spektra výukových metod s důrazem na aktivní účast žáků, což je možné shlédnout v různorodých projektových dnech třídy. Např. Tajemství z půdy, Vánoční pohádka, Svět knihy, besedy se zajímavými osobnostmi, výtvarné soutěže, atd..O její nesporném pedagogickém umu svědčí i účast ve finále soutěže Zlatý Amos 2009, do které ji navrhli její bývalí žáci.

3. Základní škola Nový Jičín, Tyršova 1 , příspěvková organizace Mgr. Miluše Bezunková Paní učitelka nastoupila na ZŠ Nový Jičín, Tyršova 1 v roce 1993. Předtím učila dva roky v Odrách a třináct let na Starém Jičíně. Přestože vystudovala obor český jazyk anglický jazyk, od roku 1990 učí pouze angličtinu. Od roku 1995 spolupracuje s Krajským zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informačním centrem v Novém Jičíně (KVIC) jako lektorka angličtiny. Její hlavní náplní je vedení jazykových a metodických kurzů pro pedagogické pracovníky. Dále působí také jako lektorka v projektech Ministerstva školství či Evropské unie „Dialog bez bariér“. Ve škole poctivě připravuje své žáky na různé jazykové soutěže a má vždy nemalý podíl na úspěších svých žáků na jazykových soutěžích a dalších akcích. Ve škole je velmi oblíbená nejen u svých žáků, ale také mezi kolegy, a to hlavně díky své skromnosti, bezkonfliktní povaze, upřímnosti a vlídnosti, kterou by mohla rozdávat na každém kroku.

24

4. Základní škola Nový Jičín, Jubilejní 3, příspěvková organizace Mgr. Jana Valigurová Po celou dobu své učitelské praxe pracuje velmi pečlivě a zodpovědně, systematicky se věnuje zejména dětem se zdravotními problémy ve zdravotní tělesné výchově. Nedílnou součástí její práce je estetizace školy. Je autorkou mnoha nezapomenutelných dekorací. Nehledí na čas ani náročnost výrobků, které překvapují svou nápaditostí a originalitou. Ve výtvarných soutěžích dosáhla se svými svěřenci mnoha výrazných úspěchů, i nad rámec kraje. Patří k nejspolehlivějším pedagogům školy. 5. Středisko volného času Fokus, Nový Jičín, příspěvková organizace Pí. Eva Mitášová Pracuje již 15 let ve SVČ Fokus jako externí pedagog volného času ve výtvarném oddělení, má dar zaujmout a předávat své znalosti i zkušenosti dětem i dospělým. V dopoledních hodinách spolupracuje při programech pro děti předškolního věku a v odpoledních vede samostatně kursy keramiky, pletení pedigu a výroby šperků. Díky paní Mitášové vznikl ve Fokusu „Klub přátel keramiky pro klid duše“ a tak ve čtvrtek a pátek odpoledne se jeden výtvarný ateliér stává prostorem smíchu i tvořivé práce. Kolektiv klubu je v podstatě jednou z jistot Fokusu při přípravě malých upomínkových předmětů. 6. Mendelova střední škola, Nový Jičín, příspěvková organizace Ing. Irena Bambuchová, Absolvovala VŠE - obor učitelství ekonomických předmětů, ve škole pracuje od roku 1987, nesmírně pracovitá, nikdy neodmítne jakoukoli práci, vše dělá nezištně, nebrání se novým věcem, věnuje se i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, využívá interaktivní tabuli pro výuku odborných předmětů. Učí ekonomiku, podnikové finance, informační technologie, podnikání v EU. Je velmi oblíbená mezi žáky školy pro svůj profesionální, ale na druhé straně zároveň kamarádský přístup. Sebevzdělává se v oblasti cizích jazyků, o čemž svědčí její mimořádné zapojení do projektové práce ve škole. Je velmi aktivní, pracuje léta jako předsedkyně předmětové komise ekonomických předmětů, zapojuje se do různých projektů, na kterých se podílí jednak ve fázi přípravy žádosti a jednak v samotné realizaci projektů. Do výuky vnáší inovativní prvky, pracuje s interaktivní tabuli, je autorkou celé řady projektů. Mgr. Petr Zapletal Nastoupil na Obchodní akademií v Šenově od 1. 9. 2003, je absolventem Masarykovy univerzity v Brně, filozofická fakulta – studijní program Humanitní studia - obory Český jazyk a literatura - Filozofie a absolvoval doplňující pedagogické studium k získání učitelské způsobilosti pro předměty český jazyk – základy společenských věd. Je pracovitý, zapojuje se do dění ve škole, sebevzdělává se především v oblasti cizích jazyků, ve společenskovědním semináři, který vede několik let, se věnuje problematice moderních českých i světových dějin, které jsou pro žáky velmi přitažlivé. Učí český jazyk, snaží se o moderní přístup k výuce literatury, otevírá prostor pro tvořivost žáků. Dokáže zaujmout své žáky. V posledních letech 25

velmi aktivně spolupracuje při tvorbě projektů Leonardo da Vinci a především se „chytil“ v projektu Světová škola, ve kterém se zabývá s dalšími kolegy a studenty problematikou vody, uspořádal dvoudenní projektovou akci Světové školy. 7. Základní umělecká škola, Nový Jičín, Derkova 1, příspěvková organizace Pí. Soňa Zemánková Učitelka výtvarného oboru paní Soňa Zemánková pracuje na škole od roku 1971. Výsledky její práce s dětmi daleko přesahují rámec školy, města i regionu. Za svou dráhu získala se svými žáky více než 70 ocenění na nejprestižnějších výtvarných soutěžích v Japonsku, Řecku, Indii, Polsku, Slovensku, Rusku a mnoha dalších zemích. V dubnu 2011 získal její žák Oldřich Poul Grand Prix na nejvýznamnější světové soutěži dětské kresby v japonské Kaganawě. Soňa Zemánková působí také jako nezávislá výtvarnice, pravidelně se účastní zahraničních i tuzemských výstav a workshopů, její práce jsou zastoupeny ve sbírkách Národní galerie v Praze. Se svými žáky pořádá zájezdy do vídeňské galerie Albertina. Organizuje žákovské výstavy mimo školu např. v Beskydském divadle či v Baště. Soňa Zemánková působí také metodicky, je členkou mnoha porot dětských soutěží a spolupořádá tvůrčí workshopy pro mládež na mezinárodní platformě. 8. EDUCA – Střední odborná škola s.r.o. Ing. Eliška Rozsypalová Se celý svůj profesní život věnuje textilnímu a oděvnímu průmyslu, ať již v praxi nebo vzděláváním žáků v této oblasti. Vystudovala obor oděvnictví na vysoké škole v Liberci a poté pracovala v podnikové praxi. Od roku 1988 se věnuje vzdělávání mladých lidí – nejdříve jako mistrová odborného výcviku a poté jako učitelka odborných předmětů, od roku 1996 na EDUCE – Střední odborné škole, s.r.o. v Novém Jičíně, kde od roku 2007 vykonává také funkci zástupkyně ředitelky školy. Po celou dobu působení na této škole se aktivně zapojuje do školní i mimoškolní činnosti. Spolu se žáky školy připravovala módní přehlídky z tvorby žáků studijního oboru Oděvnictví, které probíhaly i mimo rámec Nového Jičína, např. v Ostravě, Olomouci apod. Každoročně se zúčastňovala s modely svých žáků republikové soutěže „Mladý módní tvůrce“ v Jihlavě, odkud si odnesli nejedno vynikající ocenění. Nezůstává pozadu ani v oblasti dalšího vzdělávání, delší dobu se věnuje i autoevaulaci školy, kde získané teoretické znalosti ze seminářů aplikuje v praxi ve škole. Rovněž se zapojila do projektů v rámci evropských fondů nebo v rámci programu Leonardo da Vinci. Zúčastnila se stáží studentů oboru Oděvnictví v partnerské škole v Rakousku. V současné době je zapojena do projektu Erudovaný pedagog, v němž absolvuje jazykové vzdělání a vzdělání v oblasti kompetencí. Zajímá se také o turistiku a ekologii a snaží se působit v těchto oblastech na mladé lidi a předávat jim své dlouholeté zkušenosti a znalosti. Ocenění předali starosta města Nového Jičína pan Ing. Břetislav Gelnar, CSc., místostarosta pan PhDr. Jaroslav Dvořák a vedoucí příslušných odborů, tedy sociálního pan Mgr. Antonín Urban, a odboru školství, kultury, mládeže, tělovýchovy a sportu paní Ing. Oldřiška Navrátilová.

26

V podobném duchu, jen o nějaký měsíc dříve, bylo předáno ocenění sportovcům: Městský sportovní ples je tradičně spojený s vyhlašováním nejlepších sportovců. V pátek 2. března 2012 byli ve společenském sále střediska volného času Fokus oceněni nejúspěšnější trenéři, sportovní kolektivy, jednotlivci a byl udělen i titul rytíři sportu za rok 2011. Letos byla akce obohacena i o tipování veřejnosti. V anketě, kterou vyhlásil Fokus, dávala hlas nejoblíbenějšímu sportovci Nového Jičína. Ocenění jednotlivci: Ultramaratonec Karel Ligocki, nositel několika vytrvalostních rekordů zapsaných v Guinessově knize rekordů. David Zumer a Matěj Rubeš, juniorští reprezentanti ČR v basketbale. Plavkyně Petra Klosová, pětinásobná mistryně ČR. Reprezentant juniorů ČR v plavání Jakub Knesl. Juniorští representanti v plavání s ploutvemi Jakub Jarolím, Martin Mazáč, Petr Španihel. Atletka Kristýna Hermannová. Mistr republiky v ledním hokeji David Květoň. Oceněné kolektivy: Družstvo žen TJ Nový Jičín, oddíl volejbalu, které hraje 17 let nepřetržitě I. ligu. Tým juniorů klubu vodních sportů Laguna a cyklistický oddíl Team Forman Cinelli. Ocenění trenéři: Jaromír Toman, hlavní trenér cyklistického klubu Team Forman Cinelli. Držitel trenérské licence „B“ Jaromír Kvita, trenér fotbalového družstva starších žáků. Rytíř sportu: Dlouholetý hráč a posléze trenér oddílu házené TJ Nový Jičín Rudolf Jaroň. Nejoblíbenější sportovec a kolektiv: Vítězem ankety, ve které hlasovala veřejnost, se stal hokejista David Květoň a nejoblíbenějším kolektivem byl vyhlášen tým juniorů v plavání s ploutvemi klubu Laguna. Významná událost v oblasti sportu, vyhlašování ankety Nejúspěšnější sportovec roku 2011 na Novojičínsku, se odehrála v roce 2012 v Novém Jičíně. Ale týká se roku předešlého, proto ji zaznamenáváme. Sportovce z celého okresu v kategoriích kolektiv roku, jednotlivci, handicapovaný sportovec a trenér roku, nominovala porota složená z členů výkonného výboru okresního sdružení Českého svazu tělesné výchovy. Nový Jičín bodoval v kategorii jednotlivců, sportovních kolektivů a na domácí půdě zůstalo i ocenění pro celkového vítěze ankety. Juniorský tým plavců s ploutvemi klubu Laguna ve složení Martin Mazáč, Petr Španihel, Jan Bartek a Jakub Jarolím má na kontě z loňského roku např. šest medailí z mistrovství Evropy juniorů, titul mistra ČR ve štafetě i v družstvech. Junioři několikrát překonali český národní rekord ve štafetách. Mezi jednotlivci byla oceněna plavkyně Petra Klosová, pětinásobná mistryně České republiky, která se kvalifikovala i na mistrovství Evropy v Polsku, kde postoupila do semifinále. Cenu dostal i Jakub Knesl, další člen novojičínského plaveckého klubu. Jakub byl úspěšný na mistrovství ČR, juniorský reprezentant ČR se dokáže prosadit i mezi dospělými. Celkovým vítězem ankety a titul Nejúspěšnější sportovec Novojičínska roku 2011 si odnesl reprezentant v plavání s ploutvemi Matěj Obšivač. A další ocenění. Rada města Nového Jičína pravidelně od roku 2002 vyhodnocuje nejlepší strážníky. V roce 2011 byli oceněni Lukáš Demel, Martin David a Pavel Růža. Za dobrou práci po dobu deseti let, co slouží u městské policie, byly ohodnoceny Ilona Majorošová a Zdenka Malinová. Za skvělé plnění pracovních povinností byli odměněni i dva

27

strážníci, kteří pracují u novojičínské městské policie dvacet let, od doby jejího založení, a to Rostislav Čubok a Pavel Němec za rok 2011. A teď k některým významným kulturním událostem uplynulého roku dvoutisícího jedenáctého: Jak už jsme v přehledu zaznamenali, Oldřich Poul vyhrál výtvarnou soutěž v Japonsku. Událost prošla tiskem i televizí, neboť malý šestiletý rodák z Nového Jičína vyhrál jednu z nejprestižnějších výtvarných soutěží světa. V Japonsku mu odborná porota složená z předních malířů, ředitelů akademií a galerií udělila cenu Grand Prix. Do výtvarné přehlídky bylo přihlášeno 23 266 prací od dětí ze 77 zemí světa. Aby byl úspěch Nového Jičína kompletní, nutno dodat, že porota udělila i speciální cenu osmileté Tereze Cholevové. „Ta soutěž už běží dvaatřicátým rokem. Naše škola se jí účastní od roku 1983, ale takový úspěch jako letos jsme za celou tu dobu nezaznamenali,“ řekla učitelka Základní umělecké školy v Novém Jičíně paní Soňa Zemánková, která svého vnoučka Oldřicha učí výtvarnému oboru. Cenu Grand Prix uděluje japonská porota pouze dvěma dětem z celého světa. Jednomu Japonci a jednomu cizinci, malému předškolákovi z Nového Jičína. A další významná kulturní událost, týkající se jarního „ondráškovského“ vandrování v Estonsku. Sám umělecký nvedoucí Josef Zajíček reagoval takto: „Tomu se říká profesní sebevražda…“, cituji reakci svého kolegy a vynikajícího sbormistra, když jsem se mu před necelým rokem zmínil o svém záměru soutěžit na prestižním festivalu v Talinu. O čemže je řeč? O dalším splněném snu, který se Ondráškům před nedávnem vyplnil. Ve dnech 12. – 18. dubna 2011 podnikli členové Komorního sboru Ondrášek cestu do estonské metropole, aby se zúčastnili XII. mezinárodního festivalu sborové hudby TALIN 2011. Že se jednalo o náročnou misi po všech stránkách svědčí fakt, že sbor po únavné pětatřicetihodinové cestě musel zvládnout v následujících třech dnech čtyři vystoupení s odlišným repertoárem na nejvyšší umělecké úrovni, aby obstál v konkurenci 42 špičkových sborů převážně z Pobaltí, Finska, Norska, Ruska, USA a Slovinska. Už samotný zahajovací koncert dával tušit velkou uměleckou vyrovnanost soutěžících těles a nádherná a akusticky perfektní koncertní síň Estonia slibovala posluchačům mimořádný hudební zážitek. Dvacetičlenný dívčí sbor si doslova sáhl na dno svých sil a svým výkonem přesvědčil jak publikum, tak odbornou porotu, která Komornímu sboru Ondrášek přisoudila 3. cenu v kategorii ženské sbory. Při neformálním setkání s jednotlivými členy poroty byla vysoce ceněna hlasová kultura a pěvecká technika sboru, vyrovnanost všech hlasových sekcí a spontánní muzikálnost novojičínských děvčat. Vzhledem ke skutečnosti, že v celé dvanáctileté historii tohoto festivalu byl Ondrášek vůbec prvním českým sborem, který dosáhl na stupně vítězů, je možno považovat toto ocenění za obrovský úspěch. K dobrému pocitu z tohoto významného ocenění přispělo i krásné jarní počasí a poetická atmosféra pobaltských měst, kterou jsme mohli vnímat na každém kroku. Domů si proto odnášíme mnoho nových poznatků, postřehů, zážitků a vzpomínek, které nám už trvale zůstanou vyryty v naší paměti. V měsíci dubnu se o Novém Jičíně hovořilo i jinde ve světě, např. při Důstojné reprezentaci lidové hudby v Lucemburku. Ve dnech 31. 3. – 3. 4. 2011 byla pozvána 28

organizátory 5. česko-lucemburského plesu cimbálová muzika Souboru lidových písní a tanců Javorník z Nového Jičína ke spolupráci. Bylo to poprvé v pětileté historii, kdy v průběhu velice bohatého programu zazněly také lidové tóny a písně v podání moravské muziky. V oficiální tiskové zprávě se dovídáme, že již pátý česko-lucemburský ples ve večerních hodinách 2. dubna 2011 v mamerském kulturním centru zahájil pan velvyslanec a že v bohatém programu – od swingové show mistrů světa, ukázky latinsko-amerických tanců přes jemnou standardní klasiku a mladistvé electric boogie, to vše doplněno cimbálovkou „Javorník“ - si snad opravdu každý vybral to své a pěkně se bavil. Cimbálová muzika Javorník Nový Jičín sice nezazněla přímo v hlavním sále, kde probíhala především taneční vystoupení společenských tanců, ale i jiných tanečních stylů, přesto si mnoho návštěvníků plesu našlo cestičku do komornějšího prostředí, kde si s chutí zazpívali písně a zatančili tance několika folklórních regionů. Mezi aktivními účastníky byl také velvyslanec České republiky jeho excelence Vít Korset a další pracovníci ambasády MZV ČR v Lucemburku. Byla to po několika letech opět vlaštovička, která má naději na tomto plese zahnízdit i s taneční skupinou, která by mohla již tak velice důstojný program obohatit. Záznam v kronice si určitě zasluhuje deset let umělecké činnosti žákovského orchestru Základní umělecké školy Nový Jičín. Událost si novojičínská veřejnost připomenula jubilejním koncertem, který pořádali Základní umělecká škola v Novém Jičíně a Klub přátel umění při ZUŠ v Nové galerii Muzea Novojičínska p.o. v úterý 21. června 2011 v 16,30 hod odpoledne. Pro vyšší umělecké vyznění obohatili koncert tancem žáci paní Ilony Rudelové z tanečního oboru Základní umělecké školy. V té souvislosti si připomeňme malinko historie. V roce 2001 vznikl na Základní umělecké škole v Novém Jičíně brilantní nápad vytvořit malý orchestr, tvořený žáky školy. V konečné podobě nově vzniklý orchestr čítal 28 členů a vynikal pestrostí nástrojů – zobcové a příčné flétny, klarinety, trubka, několikeré housle, klavír, dvojí klávesy, kytary, kontrabas a bicí. Dirigentkou se stala učitelka hudby této školy paní Božena Varajová. Z propagačních textů se pak dovídáme, že s repertoárem, tvořeným skladbami v úpravě nedávno zesnulého Mgr. Zdeňka Michalského, hlavně však Mgr.Václava Ptáčka, orchestr vystupoval a vystupuje pravidelně na koncertech školy, příležitostně i jinde, např. v amfiteátru ve Štramberku nebo lázních Teplicích nad Bečvou, poslední léta je ozdobou městské slavnosti v Novém Jičíně. Boženě Varajové se podařilo téměř nemožné – přesvědčit žáky o správnosti úsilí, které je korunováno úspěchem. Nejen potleskem posluchačů v sálech při koncertech, ale i účasti a vítězstvích v okresním a krajském kole soutěží pořádaných Misterstvím školství, mládeže a tělovýchovy pro základní umělecké školy. Repertoár orchestru tvoří lidové a jazzové skladby, hudba scénická a muzikálová, jak jsme se přesvědčili na slavnostním jubilejním koncertě. Jarní taneční večery Základní umělecké školy v Novém Jičíně se již staly tradičním obohacením a zároveň nezbytnou součásti uměleckého života našeho města. I letos ve dnech 28. a 29. dubna 2011 v 18 hodin večer patřilo jako každý rok beznadějně vyprodané Beskydské divadlo taneční poezií v provedení žáků školy, od těch nejmenších po absolventy posledního ročníku. Vítězilo nadšení, talent, erudice, vynikající scénické nápady a kouzelná choreografie zářících hvězd školy paní učitelek Anity Vahalové, Zuzany Hubíkové, Hany Zapletalové, Petry Musilové a především Ilony Rudelové. Jako každý rok i letos zaujal vynikající citlivý výběr hudby, ať již reprodukované, či přímo v provedení kolegyň a kolegů, kde u klavíru vévodila jako vždy charismatická Marie Válková, kterou letos podpořili mladí 29

kolegové – korepetitoři tanečního oboru František Panáček (který při báječné skladbě KUP TO! vyměnil klavír za akordeon a vstoupil mezi účinkující tanečníky) či Dušan Brus, jenž si pro změnu zavzpomínal na dětská léta ve skladbě Sněhurka a trpaslíci a vystoupil nejen jako klavírista, nýbrž i tanečník. Dále na klavír doprovázeli Veronika Škrabáková, Timea Sarina, Petr Václav Michna, na příčné flétně již tradičně Pavla Sungová. Je třeba zdůraznit i zapojení spolužáků, studujících na umělecké škole zpěv: Dominiky Holáňové, Johany Mynářové, Lujzy Persické, Evy Nejezchlebové, Terezy Ševečkové. I letos jsme mohli konstatovat, že kromě dívek se začínají objevovat mezi tančícími i chlapci, neboť tanec není jen doménou křehkých princezen a labutí, ale též princů či Spartaků. Pečlivá tvůrčí práce celého kolektivu byla jako každoročně oceněna na krajské přehlídce dětského scénického tance v Ostravě, kde skladba na hudbu J.B.Lullyho nazvaná „Je nám tu zima“ získala „ocenění za komplexní zpracování neobvyklého námětu“. Velmi zajímavým a nápaditým počinem bylo setkání deseti bývalých žákyň, které obohatily koncert choreografií „Androgyn“. Co se líbilo nejvíce? Těžko říci, vše bylo téměř dokonalé, nadšením nejmenších počínaje (kouzelná skladba „Co se děje v trávě“, nebo „Pampeliška“, či zmiňovaná již „Sněhurka a trpaslíci“, kde tančili žáci 2.ročníku s Lenkou Hollou, studentkou vyššího ročníku), po vytříbený um absolventů. Určitě všechny nadchla finská polka „Navlékám“ v podání 4.ročníku v choreografii Ilony Rudelové, která zároveň zaujala i svou další choreografií skladby nazvané „Se zemí“ na hudbu J.Kurkela, kde tančili žáci 1.ročníku II.stupně. Podobně se velmi líbila „Alenka v říši divů“ žákyň 5.ročníku v choreografií Anity Vahalové, „Na košatej jedli“, kde choreografii vytvořily zmiňovaná Anita Vahalová se Zuzanou Hubíkovou a pomohli i žáci 2.ročníku II. stupně, kteří skladbu bravurně zatančili . A tak bych mohl jmenovat všechny skladby programu, až po závěrečnou kompozici „Starci na chmelu“, neboť všechny byly nejen profesionálně zvládnuté, ale hlavně plné pohody, tanečního jasu a noblesy. Kultivovaně po oba večery slovem doprovázel Jan David. Tvůrčí nadšení, taneční um, v neposlední řadě nápadité kostýmy, citlivý výběr hudby, poetická choreografie, to vše slavilo po oba večery zasloužený úspěch a neutuchající aplaus byl zcela jistě odměnou jak účinkujícím, vyučujícím, tak zároveň i vedení školy a pochopitelně důstojným připomenutím pětašedesáti let existence dříve Městské hudební, dnes Základní umělecké školy v Novém Jičíně. Snad jen dodávám, že letos s úspěchem absolvovalo na I.stupni 22 žákyň ze třídy Anity Vahalové a na II.stupni 7 žákyň ze třídy Zuzany Hubíkové, což rozhodně není málo. Tanečnímu oboru se v Novém Jičíně daří, a to je dobré a chvályhodné, a kronikářského záznamu víc než vhodné. Z novojičínského kulturního léta, bohatého kulturním programem, připomínám tvůrčí divadlo. V sobotu 18. června 2011 proběhla totiž na Skalkách XV. divadelní dílna. Přírodní jeviště lemováno kulisou lesa patřilo souborům místním i přespolním, hudebním i dramatickým, a letos poprvé nechyběl prvek divadelní akrobacie. Večerem za svitu svící a loučí provázeli Jan Dudek a Pavel Rösner. Městské kulturní středisko Nový Jičín svou Divadelní dílnou navázalo na tradici německého divadla, které bylo v bývalém kamenolomu otevřeno v roce 1929. „I dnes je cítit, že tento prostor je výjimečný, že tady působí přírodní síly, které podporují tvůrčího ducha. Tady si člověk uvědomí pomíjivost řady věcí, různých činů, moci a nekonečnosti a sílu přírody,“ řekl ředitel Městského kulturního střediska v Novém Jičíně Petr Orság a tisk zaznamenal. Divadelní dílna, která přesahuje hranice regionu a nejednou hostila i zahraniční soubory, dává prostor neopakovatelným představením. „Nicméně od původního záměru, že 30

by vystoupení bylo sestaveno jen pro produkci na Skalkách, tedy aby onen kus byl premiérou a derniérou zároveň, jsme časem upustili,“ dodal Orság. Kromě akrobatických prvků, které předvedl soubor Cirkus trochu jinak z Ostravy, se letos poprvé také střídal prostor jeviště. Velmi působivé bylo stínové představení Divadla Líšeň. Domácí barvy reprezentoval dětský divadelní soubor Fantazie, který vede paní Věra Matýsková na ZŠ Tyršova. Hra nazvaná Kufry představila příběhy ztracených kufrů. Bubenické uskupení Napkelte, které vede při Čajovně MěKS pan Kubeša, zapojilo diváky v představení nazvaném Rytmy lesa do zvukového divadla. Důležitá informace hodná kronikářského záznamu je i ta následující. V městské příspěvkové organizaci, Středisku volného času Fokus, probíhá každou středu cvičení pro lidi nemocné Parkinsonovou chorobou. Nový Jičín s Ostravou jsou jedinými městy v Moravskoslezském kraji, kde se tento pohybový kurz pořádá. Přitom pohyb, navíc pod odborným dohledem, je jedním z důležitých faktorů, které pomáhají příznaky choroby dlouhodobě a účinně potlačit. Fokus v průběhu roku vyvíjel mnohé aktivity a stal se nepostradatelným společníkem mladých i odrostlejších, jak vidno z výše uvedeného. V sobotu 8. října 2011 byla v Nové galerii Žerotínského zámku zahájena výstava věnována 125. výročí narození Antona Koliga. Projekt připravilo sdružení výtvarných umělců Arkáda a ne náhodou mu dalo jméno Akce těla. Motiv těla, mužského aktu, je pro Koliga typický. Téma zaujalo 33 umělců z řad malířů, grafiků, fotografů, sochařů. Ti všichni v Novém Jičíně vystavují. Tvář výstavě dala místní výtvarnice Soňa Zemánková, která vytvořila dřevěné spodní prádlo. Mezi vystavenými díly jsou představeny výtvory nejen českých, ale i zahraničních autorů. Vernisáže se osobně zúčastnil korutanský sochař Hans Peter Profunser. Osobnost Antona Koliga i vývoj výtvarného umění v Novém Jičíně od doby jeho narození po současnost přiblížil sochař, řezbář a zástupce sdružení výtvarných umělců Arkáda Jan Zemánek. V proslovu také apeloval na úředníky a politiky, aby se zamysleli, jak se dnes žije umělcům v diktatuře ekonomie. „Jen z mého okolí dva talentovaní výtvarníci dnes pracují jeden v McDonald’s a druhý v hospodě roznáší pivo,“ řekl Zemánek, aby přiblížil postavení umělců a umění v současném světě. Skauti ze střediska Pagoda Nový Jičín v průběhu měsíce září a říjen oslavili čtyřmi akcemi, určenými hlavně pro veřejnost, výročí 100 let založení skautingu v českých zemích. Skauti byli součástí programu slavnosti města. na náměstí bylo postaveno indiánské tee-pee, vystaveny fotografie ze skautské činnosti. Pro děti byly připraveny soutěžní disciplíny. 24. září se v prostoru fitness stezky na Skalkách uskutečnilo soutěžní odpoledně. Pro účastníky, zejména z řad dětí, byla připravena trasa s disciplinami, za jejichž absolvování získaly razítka. Na konci trasy čekal účastníky oheň s možností opéct si špekáček. Akce se zúčastnilo 65 dětí a několik desítek rodičů. Ve středu 5. října byla zahájena výstava Skautská historie mapující jak sto let fungování skautingu v českých zemích, tak téměř devadesátiletou historii skautingu v Novém Jičíně. Vernisáže se zúčastnilo asi 40 osob, mimo jiné místonáčelník Kmene dospělých Junáka Marek Matýsek a člen Náčelnictva junáka Tomáš Bartoň. Hudební doprovod obstaral Petr Brandejs. Poslední akcí v rámci oslav 100 let skautingu byla Skautská akademie v malém sále Beskydského divadla. na 50 účinkujících, zejména dětí, si připravilo scénky, písničky nebo

31

taneční vystoupení. Téměř dvě hodiny trvající program diváky zaujal a vystupující si tak zasloužili dlouhotrvající potlesk. Bohatou činnost vyvíjel v roce 2011 Klub rodáků a přátel města Nového Jičína, jak vyplynulo z výroční zprávy, jejímž autorem byl předseda Klubu pan Pavel Wessely: - Hned naše první lednová akce vzbudila zájem médií. Instalací pamětní desky ke dvoustému výročí narození Petra von Rittingera jsme veřejnosti dali ve známost, že vynálezce tepelného čerpadla, fenoménu dnešní doby v oblasti ekologického vytápění, se narodil právě v našem městě - V lednu jsme si také vyslechli poutavé povídání Lenky Chobotové na téma Žena na počátku moderního věku aneb Angela Hückel, manželka novojičínského podnikatele. - V únoru jsme se už dva dny po naši výroční schůzi sešli v prostorách Státního okresního archivu, kde nám jeho ředitel PhDr. Karel Chobot velmi zasvěceně hovořil o archiváři, učiteli i hudebníkovi Josefu Lankočím u příležitosti stého výročí jeho narození. -V půli března jsme poprvé společně zavítali do našeho krajského města: v hornickém muzeu Landek většina z nás poprvé fárala do podzemí, abychom už za necelé dvě hodiny s obdivem prohlíželi jedinečné exponáty na výstavě Jan Lucemburský – král, který létal, v Ostravském muzeu. V následujícím týdnu jsme se sešli dvakrát v naší klubovně: nejdříve jsme si vyslechli poutavé povídání ing. Přemysla Kramoliše z cestování po Uzbekistánu a dva dny na to jsme besedovali se čtyřmi jubilujícími osobnostmi novojičínské kultury pod krycím názvem Výtvarné umění, hudba a sborový zpěv se jim stal osudem – takto se ukryly jubilantky Soňa Zemánková, Božena Varajová, Kristýna Dokládalová a Marie Bělíková. Zároveň jsme se zúčastnili v Muzeu Novojičínska p.o. vernisáže výstavy věnované stému výročí nestora severomoravských archivářů, historika, vědce a publicisty PhDr. Adolfa Turka - V dubnu jsme se setkali nejdříve v Baště na malé vernisáži výstavy žáků ZUŠ Příběh o Anežce (800 let od narození) a krátce na to v kunínském zámku na poučné přednášce prof. Jiřího Kroupy o barokním staviteli J. L. Hildebrandtovi. Připomenu ještě, že 8. dubna se mohla i díky naši participaci uskutečnit vernisáž výstavy o A. Neubauerovi (autor Radek Polách z MN) v německém Aldingenu. A díky R. Poláchovi jsme také měli možnost v dubnu vyslechnout pozoruhodnou přednášku na téma „Ztracený Nový Jičín na fotografiích v letech 1900-1918“. Nu a na závěr apríla patřila Bašta našim klubovým čarodějnicím. - Začátkem května jsme opět vyrazili otvírat studánky. Díky spolupráci se Střediskem volného času Fokus šli s námi i mladí milovníci přírody a pochutnali jsme si na báječné smaženici připravené na malém odpočinkovém místě u nově zbudovaného mostíku přes Pstruží potok, díla studánkářských nadšenců převážně z našich řad. 10. května jsme cestovali do nitra Kravařska. Vzpomeňme, že spolu s manželi Kraigherovými jsme shlédli zajímavosti v nedalekých Bartošovicích, Odrách a Suchdole nad Odrou. A s Eberhardem Kraigherem jsme si dva dny na to při milém setkání na Baště povídali o jeho otci malíři Otto Mlčochu Kraigherovi, od jehož narození uplynulo 125 a od úmrtí 60 let. - Májová Merenda se sice konala až 4. června na Baště, ale byla zato obohacena o premiéru skladby Václava Ptáčka a Ivana Janíka, jakéhosi hymnusu na Nový Jičín, věnované našemu klubu. O Kanadě a jejich Národních parcích nám 15. června, opět na Baště, vyprávěla i s líčením osobních prožitků naše Dáša Jahnová.

32

Další naši členové PhDr. Chobot a František Holub nám povídali o novojičínských podnikatelích, o firmách Preisenhammer a Spitzer a Klapholz s ukázkou zajímavých dokumentů. -V červenci jsme si pomocí obrázkové projekce zrekapitulovali zakončený seriál Novojičínského zpravodaje „Poznáváš své město“, který dokládal rozmanitost především dálkových pohledů na naše město. Myslím, že se můžeme tak trochu přihlásit k zajímavému počinu, kdy se, v nám dobře známém rakouském Feistritu nedaleko Klagenfurtu, uskutečnila výstava uměleckých děl naších členů manželů Zemánkových (putovala později dále do Itálie). Velmi milé bylo pak letní setkání na baště s aktuelními jubilanty, které Karel Chobot nazval trochu vznosně Lidé 21. století. -Teprve v srpnu se po několika odkladech uskutečnila v přeplněných prostorách Bašty pozoruhodná beseda s popředním českým dirigentem několika desetiletí, narozeném v Novém Jičíně, Vladimírem Válkem. Díky promítnutému televiznímu dokumentu a především díky líčení pozoruhodných zážitků z umělecké kariéry vzácného hosta jsme si mnozí uvědomili, že tento umělec patři k nejslavnějším ze žijících rodáků. (Předat čerstvý pozdrav) -Jiného slavného rodáka, už ovšem dlouho nežijícího Eduarda Orla, jsme si připomínali o loňských městských slavnostech. Naše veřejnost si už tak trochu zvykla, že se staráme o trvalé připomínky slavných rodáků. Dům č.5 na Křižíkově ulici se tak nejspíše pro nás stal další výzvou. V den městských slavností,ale i v následném čase, jsme široké veřejnosti nabídli možnost shlédnout v Baště poměrně obsáhlou výstavu fotografií dokumentující naši činnost za několik posledních let. - V hodnoceném roce byla asi opět největší akcí zářijová zahraniční cesta, tentokrát do sousedního Polska, kdy jsme především navštívili už páté partnerské město Nového Jičína, slezské Swientochlowice. Myslím, že pro účastníky byly objevné poznatky z dalších navštívených míst, převážně spojených s velkým básníkem, který tvořil i v našem okolí, J.von Eichendorfem. Bylo to básníkovo rodiště Lubowice, blízká Ratiboř a hlavně zajímavé město Nysa. Když připomenu rodiště papeže Jana Pavla II, město Wadowice, evropsky proslulý Krakov a pak ještě veledílo v Dlouhých Stráních, zámek Bruntál, kostelík v Rýmařově i pozoruhodné místo na Červené hoře se známou Cestou porozumění, lze říct, že jsme nepromarnili čtyři dny. - Náš trvalý zájem o významného rodáka, vynikajícího malíře Antona Koliga, byl snad i inspirací pro Unii výtvarných umělců ČR, která díky aktivitě našeho Jana Zemánka ve spolupráci s Muzeem Novojičínska a našim Klubem připravila obsáhlou výstavu ke 125. výročí Koliga s názvem Akce těla zahájenou 8. října. Po zásluze se setkala s velkým zájmem veřejnosti i médií. Společné ohlédnutí za naším zahraničním putováním na Baště se stalo už vžitou říjnovou tradicí. - 14. listopadu se mnozí z nás zúčastnili velmi srdečného setkání s našim někdejším předsedou, novojičínským básníkem Jaroslavem Merendou v čase jeho 90. narozenin, s přiléhavým poetickým názvem Růže pro Jaroslava. Jménem celého našeho klubu jsem mu děkoval za jeho činnost pro Klub a přál dobré zdraví. Žel loňský listopad nám přinesl i moc smutnou událost. Navždy nás opustil dlouholetý člen, velký patriot, skvělý muzikant, čestný občan Nového Jičína, Václav Ptáček. Ke konci listopadu nás opět navštívil nám už dobře známý univ.prof. PhDr.Ivo Barteček, CSc., aby se s námi 33

podělil o své bohaté vědomosti o Latinské Americe. Pro svou poslední přednášku zvolil téma Češi a Moravané v Chile. - Ještě jedny devadesátiny jsme si na konci roku připomněli. Náš místopředseda Jaroslav Bělík nám přinesl zajímavé povídáni o českém reálném gymnáziu v Novém Jičíně, které jak známo bylo založeno v roce 1921. Mnozí z nás si ve vánočním čase vychutnalo velmi zdařilý koncert našeho Ondráše, tentokrát za spoluúčinkování kopřivnické cimbálovky Plamínek. Ze sboru Ondráš se také rekrutovalo menší pěvecké uskupení, které svou pestrou nadílkou koled obohatilo naše poslední loňské setkání na Baště. Částečně jsme si také doplnili naše znalosti o městě díky malému (údajně tradičně docela těžkému) vědomostnímu kvízu. Ale hlavně jsme se v srdečné atmosféře rozloučili s činorodým klubovým rokem 2011. Klub rodáků a přátel města Nového Jičína na cestách Říká se, že přátelství je třeba oživovat novými návštěvami. Klub rodáků a přátel města Nového Jičína po loňské pauze při svém letošním studijním putováni, tentokráte Polskem, po stopách významných osobností Nového Jičína a blízkého okolí tak bohatě činil. A je třeba upřímně konstatovat, že všude, kde zavítal, se setkával s ryzím přátelstvím a srdcem na dlani. Cestou za přáteli partnerského města Swietochlovice jsme poznali bývalé hlavní město Polska až do roku 1596, totiž starobylý Krakov s majestátním královským hradem Wawel. Je ovšem pravda, že prvním hlavním městem polského knížectví od poloviny 10. do poloviny 11.století století bylo Hnězdno, sídlo arcibiskupů, nejstarší církevní metropole Polska, kde byl roku 999 původně pohřben po mučednické smrti v Prusku svatý Vojtěch (957997), druhý pražský biskup, pocházející ze starobylého českého rodu Slavníkovců. Jeho nevlastní bratr Radim se pak roku1000 stal prvním hnězdenským arcibiskupem. V souvislosti s Krakovem jsme si připomenuli, že právě v tomto městě na c.k. rakouské vojenské akademii přednášel novojičínský rodák a významný přírodovědec Dominik Bilímek. Se srdečným osobním přijetím prezidentem partnerského města Swietochlovic souvisela i jeho prohlídka, které bylo dlouhá léta součásti města Katovic. Hlavní klubové směřování vedlo k významnému romantickému básníkovi Josefu von Eichendorf, který mnohá léta sídlil na zámku v Sednici. Prohlédli jsme si Raciborz, navštívili rodný dům v Lubowicích, seznámili se s Nysou, kde Eichendorf zemřel a je pochován, navštívili hrob a poklonili se památce skvělého poety, jehož některé básně do češtiny přeložil ještě v osmdesátých létech 20.století František Schwarz. Cestou zpět jsme si připomenuli Hlubčice, úzce spojené s právním vývojem Nového Jičína a okolí, protože to bylo právě hlubčické právo, kterým jsme se řídili až do roku 1563, odkdy jsme se začali řídit a nalézat právo v Olomouci. Prohlédli jsme si zajímavé vodní dílo Dlouhé stráně, zámek v Bruntálu. Nakonec velmi zajímavá byla prohlídka malého, právě renovovaného barokního kostelíka u Rýmařova, kde jsme u varhan rozluštěním dat a údajů zjistili, že jsou postaveny v novojičínské továrně na varhany rodiny Neusserů a že je nechal vyrobit a daroval významný novojičínský podnikatel Josef Rotter, jehož otec se v Ondřejově u Rýmařova narodil. Návštěva cesty porozumění na Červené hoře byla víc než symbolickou tečkou letošního zářijového studijního putování Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína. Jak už to bývá u Klubu rodáků dobrým zvykem, bylo to studijní, přátelské putováni za přátelstvím, dychtivé poznávání a nalézání stop našich předchůdců, poznávání historie a současnosti obyčejného života partnerského města. Šířili jsme dobré jméno starobylého

34

Nového Jičína a právě tak srdečně a přátelsky byli vítáni a vnímáni. Evropa je opravdu otevřena všem lidem dobré vůle a těmi jsme se snažili být. Nu, a vyvrcholení kulturní činnosti, závěr kulturního léta, to je slavnost města Nového Jičína. V Novojičínském zpravodaji jsme se dočetli, že se na slavnosti se opět vrátil do rodného města polárník Eduard Orel. Slavnost města, která se v Novém Jičíně konala už osmnáctým rokem, v sobotu 10. září 2011 úspěšně dosáhla plnoletosti. V průběhu dne ji navštívilo více než 20 tisíc lidí! Počasí, kdy se rtuť teploměru pohybovala kolem 25 stupňů Celsia, dalo vyniknout netradičnímu polárnímu tématu. Nescházel ani námořní důstojník a objevitel Země Františka Josefa Eduard Orel, v podání Radima Šulce (39), kterému byla slavnost věnována. Desítkám organizátorů akce se podařilo o víkendu navodit v centru města atmosféru druhé poloviny 19. století. V kašně byl místo vody sníh a návštěvníci ochotně nosili z domovů nádoby s ledem. Vítězkou se stala Kristýna Podmolová, která přinesla na náměstí 30,5 kilogramu ledu a obdržela dárkový balíček a tisícikorunu. Nejoriginálnějším polárníkem se stal Pavel Tomšík (40) z Rybí. Přijel na lyžích z roku 1910 a děti táhl na sáňkách pětašedesát let starých. „Oděv a boty se blíží eskymáckému šatníku a jsou z dob našich babiček,“ dodal Tomšík. Díky své nápaditosti vyhrál pět tisíc korun. Na slavnosti také padl sportovní rekord. Karel Ligocki během dne zdolal tři maratonské disciplíny, na bruslích na ledě, na kolečkových bruslích a v běhu, každou o 42 kilogramech a 192 metrech. S celkovým časem 10 hodin, 25 minut a 49 vteřin. Jeho výkon byl zapsán do české knihy Guinessových rekordů. Když přebíral plaketu od místostarosty Jaroslava Dvořáka, byla na něm znát únava, přesto si plánoval, že si nenechá ujít večerní program slavnosti. „Osprchuji se, dám si pivo a vyrazím na koncert Věry Špinarové,“ řekl rekordman. Největšímu úspěchu se těšila multižánrová expozice ve velkém stanu na Masarykově náměstí. Kromě videoprojekce, která zobrazovala strasti světoznámé polární výpravy v letech 1872 až 1873, na jejímž konci bylo objevení souostroví Země Františka Josefa, sehráli herci etudy ze života významných novojičínských osobností druhé poloviny 19. století. „Letošní slavnost se od předchozích lišila nejen tematicky, členové našich klubů vojenské historie tentokrát nesedlali koně a netasili zbraně, ale proměnili se v amatérské herce,“ uvedl ředitel městského kulturního střediska Petr Orság v tisku pro novináře. A tak se před zraky nadšených diváků, i z řad zahraničních delegací partnerských měst Nového Jičína, odehrála například scéna, kdy se Eduard Orel setkává se svoji manželkou Klárou von Orel. „Na scéně došlo i k reálnému vyznání lásky. Muž, který hrál továrníka Augusta Ferdinanda Döppera, v momentě kdy si namlouvá budoucí ženu Theklu, svou hereckou kolegyni skutečně požádal o ruku a věnoval jí snubní prstýnek“, prozradil Orság Takto stručně referoval o události tisk. Byť skutečná realita slavnosti byla daleko barvitější. Oslavy začaly báječným divadelním představením v Beskydském divadle v pátek večer a kdo jiný mohl hrát na téma objevení pólu než Zimmermanovci. Do oslav se tradičně zapojily spolky, školy, ty v zajímavých soutěžích, a navíc byly ozdobou pestrého průvodu. Ale kdo byl vlastně Eduard Orel, jaká byla jeho doba, v níž žil, byla idylická? O tom

35

se veřejnost mohla přesvědčit či najít odpověď na výstavě Městského kulturního střediska v textu Lenky Chobotové: Nový Jičín lze považovat za téměř učebnicovou ukázku urbanistického vývoje středně velkého města co do důležitosti, rozlohy či počtu obyvatel. Jádro města a jeho současná podoba se sice utvářelo po desítky ba stovky let, největších stavebních změn se však město dočkalo v 19. století. Inspirováni Vídní, podpořeni hospodářským vzestupem svého rodného města, začali jeho představitelé ve velkém, důkladně a okázale dávat najevo svůj lokální patriotismus. I Nový Jičín se tedy po vzoru hlavního města dočkal své okružní třídy, a podél této třídy vznikala jedna reprezentativní budova za druhou. A na okraji celého tohoto prstence se objevily tovární budovy, vlastní příčina i následek celého rozmachu Nového Jičína. Tak se Nový Jičín stal po Jihlavě a Brnu, třetím největším moravským soukenickým městem, později i slavným „městem klobouků“ dodávajícím výrobky nejen v rámci Habsburské monarchie, ale také celé Evropy, Ameriky nebo Japonska. Většina těchto podniků patřila celým podnikatelským dynastiím, které vytvořily nové elity města i regionu. A jedna z nejúspěšnějších společností vyrábějících klobouky patřila rodině Hückelových. Kromě jiných početných změn v politice, ekonomii, demografii, kultuře a dalších oblastech přineslo „dlouhé 19. století“ i výše zmíněnou proměnu podoby města. Složitý proces urbanizace zasáhl do všech oblastí lidského života, coby spletitý soubor jevů. Zavedení obecní samosprávy v roce 1850 přineslo nové pojetí péče o obce a jejich modernizaci svěřením větších pravomocí v této oblasti obecním výborům. Základy spolčování, jednoho z nejdůležitějších projevů občanské společnosti, lze hledat už v osvícenství. Spolky se staly významným místem pro setkávání lidí různého společenského původu, povolání, náboženského vyznání, vzdělání i věku. Pro danou chvíli si členové spolku, spojeni kolektivním zájmem mohli být aspoň formálně rovni. Značnou roli jejich při vytváření jistě hrálo stále patrnější dělení dne na pracovní dobu a dobu odpočinku, a také rostoucí význam a vliv inteligence, tedy učitelů, úředníků, advokátů, notářů a lékařů. Ti kvůli svému povolání často měnili své pracoviště a přenášeli tak své zkušenosti se spolkovým životem do nových působišť. Konání některých pánů, podílejících se na samosprávě a veřejném životě Nového Jičína se vyznačovalo činorodostí. Jejich jména se neustále opakovala nejen coby členů zastupitelstva, potažmo výborů, ale také účastníku spolkového života, protože především spolky mají na veřejném životě města v 2. polovině 19. století podíl právem nezpochybnitelný. Téměř každá záležitost, kterou bylo třeba v rámci města vyřešit, ať už šlo o charitu, kulturu či zkrášlení města, byla postoupena zájmovému spolku, který se jí věnoval s plným nasazením. Nejviditelnější to je právě na budování německého spolkového domu, kdy spolek, mající za cíl právě jeho stavbu, vznikl už v roce 1875. Jeho hlavní činnost spočívala především v hromadění financí na uskutečnění celého podniku. Ovšem nejstarší spolky vznikly v roce 1853: Čtenářský I. a Mužský pěvecký. Byl to právě I.čtenářský spolek, který 7. listopadu 1874 v 18 hodin podvečer ve svém sále uspořádal besedu s Eduardem Orlem a ten zde pro více než sto dychtivých posluchačů přiblížil v poutavém vyprávění útrapy a dobrodružství polární výpravy. Mužský pěvecký spolek Orla vítal při jeho návratu do rodného města o měsíc dříve, 6. října 1874.

36

Stát sice dlouho na většinu spolků pohlížel spíše s nedůvěrou, a jejich vznik a činnost se snažil co možná nejvíce regulovat a hlídat ji, ale po vydání ústavy z 15. prosince 1867, zaručující občanům právě právo shromažďovací, petiční a spolčovací, se situace změnila. Na malém městě, jako byl Nový Jičín, se většinou členové spolků či účastnící kulturních podniků rekrutovali pouze z omezeného okruhu lidí, potažmo rodin, tvořících jeho elitu. Může se tedy stát, že ačkoliv v druhé půli 19. století existovalo v Novém Jičíně spolků více než tucet, neznamená to, že by všichni obyvatelé Nového Jičína „spolkařili“ jako o život. Tato činnost se týká jen několika málo z nich, zato o to horlivějších a aktivnějších. Šlo nejen částečně o módní záležitost, protože podílet se na spolkové činnosti patřilo ve společnosti k dobrému tónu (členství v některých spolcích se pak pro každého významnějšího občana stalo otázkou prestiže, jako tomu bylo právě u Střeleckého spolku, nebo Okrašlovacího spolku - Stadtverschönerungsverein), ale také, a to především, o úsilí o rozkvět města, vylepšení životních podmínek jeho občanů, jak se tomu dělo pomocí různých podpůrných a dobročinných spolků. Snahu pomoci a být užitečným lze, dle mého názoru, vycítit v mnohém konání pánů továrníků Hückelů a jejich rodin. I v popisu jejich sídel na dnešní Revoluční, tehdy Landstrasse, se místní tisk neopomenul zmínit, kolik regionálních podniků a řemeslníků má vůbec na té nádheře podíl, a jak je chvályhodné, že byli pánové majitelé ochotni vložit důvěru i své finance do umění domácích zedníků, stolařů, malířů, štukatérů, sochařů, řezbářů atp., teprve si zvykajících na zakázky podobné úrovně a ražení. Se vznikem Spolkového zákona se začíná utvářet občanská společnost nového typu, i se všemi negativy, která z toho vyplývají, především v souvislosti se spolky politickými. Projevy nacionalismu a politického radikalismu v Novém Jičíně jsou však dohledatelné spíše až ke konci 19. století, jak se dozvídáme také z článku Renaty Kafkové, který bude uveřejněný v 61. svazku Vlastivědného sborníku Novojičínska koncem letošního roku. A tak se dá říci, že Nový Jičín v dobách Eduarda Orla, zvláště při jeho návratu z polární expedice, byl v pravdě idylický. Ale teď něco málo k osobnosti samotného jubilanta. Sto sedmdesát let uplynulo od narození bezesporu významného občana našeho města, cestovatele a mořeplavce, Eduarda Orla. Archivní prameny promlouvají a vydávají svědectví o bohatém a dobrodružném životě. V Novém Jičíně se narodil 5. srpna 1841, jako syn Johana Orla, novojičínského magistrátního úředníka a později oficiála zdejšího krajského soudu, a matky Anny, rozené Löflerové, dcery olomouckého soukenického mistra a měšťana. Malý Eduard byl pokřtěn 8.srpna a mezi kmotry je jmenován např.novojičínský šenkovní měšťan Johann Hesse. Svá školní léta zahájil Eduard Orel v rodném městě, kde studoval i nižší reálku. Studia dokončil na vyšší reálce v Opavě a v sedmnácti letech vstoupil jako elév do rakouského námořnictva. Zúčastnil se s císařem Maxmiliánem expedice do Mexika a po jejím nezdaru se vrátil do vlasti. Pod velením admirála Tegetthofa bojoval v námořních bitvách u Helgolandu roku 1864 a u ostrova Visu v Jaderském moři roku 1866. V r. 1872 se zúčastnil jako nadporučík rakouské polární expedice, při níž řídil meteorologická pozorování. Loď „Tegetthoff“ v polovině července vyplula z Tromsö v severním Norsku a obrátila se k severu. Několikrát uvázla v ledové tříšti, avšak v létě příštího roku pokračovala v plavbě k severu, až 30. srpna 37

1873 se přiblížila k neznámému hornatému souostroví, nazvanému později „Země císaře Františka Josefa“. Eduard Orel to sděluje v telegramu z Bardö z 3. 9. 1874, adresovanému starostovi města Nového Jičína JUDr.Heinrichu Preisenhammerovi (starostou v letech 18731879 a 1899-1900) slovy: „Velké objevení země na 82 stupni severní šířky. Loď opuštěna v ledu. Šestnáctitýdenní pochod nazpět.“ Z polární výpravy se Orel vrátil 22.září 1874, rodné město navštívil 6.října 1874, a byl nadšeně uvítán. Město mu složilo obdivný hold, zvláště při oficiálním slavnostním banketu v Německém spolkovém domě, jehož se zúčastnilo přes 200 osob - významní představitelé Nového Jičína a blízkého okolí, přátelé, politická i hospodářská elita okresu, ale také hosté z Vídně, Moravské Ostravy, Těšína, Olomouce, Příbora, Hranic, Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm, Krásna, Fulneku, Suchdolu nad Odrou, Šenova, Kunwaldu (dnešní Kunín), Žiliny a dalších. Ve slavnostních přípitcích byl nazýván hrdinou a hrdým synem rodného města a celé země. Doma pobyl víc než celý měsíc a 7. listopadu onoho roku přednášel novojičínskému čtenářskému spolku o svých dojmech z dobrodružné cesty. Za své zásluhy obdržel několik vyznamenání a byl povýšen do šlechtického stavu. Pracoval ve Vídni jako vyšší účetní oficiál dvorského stavebního úřadu a zde se seznámil se svou první choti Marií Braunovou. V roce 1875 byl jmenován správcem rezidence rakouského korunního prince Rudolfa na ostrově Lakrom u Dubrovníku, odkud byl v roce 1877 odvolán, aby byl jmenován zámeckým hejtmanem císařského zámku Miramare u Terstu. Zde mu první žena, s kterou zplodil syna, zemřela,. Později se oženil podruhé: s Klarou Schau, dcerou ředitele továrny na lokomotivy ve Vídeňském Novém Městě. Z tohoto svazku vzešli další dva chlapci. Zbývající život plynul v poklidu na císařské rezidenci v Miramare. Zde také rytíř Eduard von Orel po krátké těžké chorobě v pátek 5.února 1892 v sedm hodin večer zemřel – jak se praví v telegrafické zprávě zaslané pozůstalými jeho bratrovi Johannovi, žijícímu v Novém Jičíně. Na domě Eduarda Orla na Hornobranské ulici, dnes K Nemocnici 22, byla umístěna pamětní deska. Narodil se ale v domě v Křižíkově ulici 3, (v matričním záznamu uvedeno č.93), kde pak téměř sto let sídlil cech novojičínských kominíků. Tolik tedy městská slavnost. Úspěšná, završená obvykle působivým ohňostrojem. Občané a přátelé z jiných koutů republiky se opět setkali a pobyli spolu v družné a přátelské atmosféře. Líbilo se i návštěvám z partnerských měst. I způsob, jakým se hravé město Nový Jičín při slavnosti prezentuje – tradičních soutěží se totiž rok od roku účastní vícero zájemců. Byť letos porota vybrala poměrně svižně muže nejvíce podobného historickému Orlovi, měla vybírat z čeho a byly to zajímavé souvislosti. Téma slavnosti nadchlo i místní školy, jak už jsem naznačil výše. Jejich program na náměstí či účast v průvodu byly ozdobou letošního novojičínského slavnostního rejdění v duchu historické reminiscence „idylické“ druhé poloviny 19. století doby cestovatele, objevitele Země císaře Franz Josefa, novojičínského rodáka Eduarda Orla. V té souvislosti je třeba poděkovat i oněm, kteří již léta slavnosti připravují: především zaměstnancům Městského kulturního střediska na čele se svým energickým a fantazijně neutuchajícím ředitelem či kouzelně poetickým mágem Petrem Orsagem, zaměstnancům odboru školství, kultury, tělovýchovy, sportu a mládeže s vedoucí paní ing. Oldřiškou Navrátilovu, Muzeu Novojičínska p.o. podobně jako Státnímu okresnímu archivu, kteří městskou slavnost již před léty přijali za akci jejich srdcím nejbližší. Letos se navíc kolegům z muzea podařilo zajistit křest v přítomnosti autora zajímavé publikace o Eduardu Orlovi, vydané v Itlálií, na kterémžto díle novojičínští spolupracovali – konkrétně Radek Polach a Jaroslav Zezulčík.

38

Ale bylo zde ještě jedno malé výročí. Mateřská škola Komenského 78 u příležitosti 80. výročí založení uspořádala ve čtvrtek 20. října den otevřených dveří. Návštěvníkům se tak zpřístupnily prostory, ve kterých si hraje, vzdělává se, stravuje se i odpočívá 75 dětí. Kromě rodičů a příbuzných žáčků, přišli i bývalí zaměstnanci školky, pedagogičtí pracovníci z novojičínských zařízení i zástupci městského úřadu. Tisk referoval: Již 80 let uplynulo od doby, kdy byla na území Nového Jičína postavena první mateřská škola na ulici Komenského, nákladem přes 1 000 000 Kč, jako celodenní mateřská škola pro děti německé národnosti. Škola byla postavena v roce 1931 podle vzoru vídeňských mateřských škol. Po roce 1945 začala sloužit českým dětem. „Všechno, co opravdu potřebuji znát k životu, jsem se naučil v mateřské škole“ aneb něco málo z historie novojičínského mateřského školství, jak by se rovněž daly nazvat následující řádky. Chtějí však hlavně připomenout osmdesát let zajímavé budovy na Komenského ulici č.78. Mnohokrát jsme ji možná míjeli, aniž jsme přemýšleli, k čemu slouží. Pokud ji ovšem nenavštěvovaly naše děti. A přitom objekt, tak jako snad každý dům či domek našeho starobylého města, může vyprávět svou historii. V tomto případě poměrně mladou, neboť byl zrozen a slavnostně otevřen 27.září 1931, tedy přesně před osmdesáti léty, jak již výše naznačeno. Od samého počátku sloužil svému účelu, kvůli kterému byl stavěn: dvěma oddělením mateřských škol a jeslím ( pro děti od jednoho do čtyř let. Ovšem jesle již dnes v budově nenajdeme). Nový Jičín tenkrát elegantně a velkoryse řešil tíživou situaci. Pravda, česká mateřská školka pro děti českých dělnic existovala ve městě již od roku 1901. Byla to však školka soukromá, vydržovaná Maticí Palackého, která se v Novém Jičíně ustavila v roce 1898, u příležitosti stých narozenin Františka Palackého. Městská školka s oddělením jeslí byla v Novém Jičíně otevřena v roce 1912 a sloužila především německým dětem . Sídlila na dnešní Divadelní ulici. Kromě této školky měl Nový Jičín pro Dolní předměstí ještě „lidovou školku“ na dnešní Hoblíkové ulici, která však na konci dvacátých let z hygienických důvodů ukončila provoz. A tak město řešilo problém novostavbou na tehdejší ulici Pöstalocziho, dnes Komenského. Stavbu včetně architektonického projektu provedla v letech 1930-1931 známá novojičínská stavební firma Ing.R.H.Blum. Nový objekt měl v pravé části dvojí oddělení pro 40 dětí. Každé oddělení mělo svou hernu, místnost pro zaměstnání, ložnici, šatnu a verandu. Obě verandy byly napojeny na centrální ústřední vytápění a sloužily i v zimních měsících. Oběma oddělením náleželo sociální zázemí s lázněmi s vanou, 5 sprchami, klozetem, ale také prostorem pro přijetí dětí, čekárnou pro matky a kanceláři vedoucí. Levá část objektu sloužila jeslím s kapacitou 30 dětí. I zde bylo přijímací místo pro děti, čekárna pro matky, herna, ložnice, šatna, sociální zázemí, mléčná kuchyň a kancelář vedoucí jeslí. Obě části objektu spojuje střední trakt, kde v suterénu byla umístěna centrální kuchyň s jídelním výtahem do patra. Zde se nacházela jídelna. V této části budovy byl rovněž byt domovníka, byt vedoucí jeslí a služební pokoje pro personál školky i jeslí. Objekt byl vytápěn ústředním topením. Po stavební i hygienické stránce byla budova ve své době na velmi vyspělé úrovni. Podlahy byly potaženy tehdy módním a drahým linoleem pro snadnou údržbu. Malba zdí se skvěla pastelovými odstíny. O veselou dětskou výzdobu se postarali akademický malíř Willi Bahner a Erna Pifflová. Dům byl a je dodnes obklopen zahradou, kterou v přední části

39

zdobily bohatě kvetoucí růže. Celkové náklady stavby včetně vybavení dosáhly částky 1 883 000,. Kč. Slavnostnímu otevření onoho zářijového dne byli přítomni jak představitele města, tak státních úřadů: mimo jiné hovořili okresní školní inspektor Julius Kolbe, vrchní soudní rada Theodor Schuster jako viceprezident zemské německé komise pro děti a mládež a starosta Nového Jičína, Dr.Schollich. Objekt byl právem nazván Domem dětí. Poválečná historie mateřské školy je jednoznačná, neboť bez přerušení až do současnosti zajišťuje péči o předškolní děti na území města Nového Jičína. Zařízení bylo vždy plně vytíženo, prošly jím stovky současných obyvatel Nového Jičína i blízkého okolí. Od šedesátých let až do druhé poloviny let devadesátých byla mateřská škola navíc cvičným zařízením pro několik generací studentek novojičínské Střední pedagogické školy, budoucích učitelek mateřských škol. Zřizovatel mateřské školy, město Nový Jičín, zajišťovalo a zajišťuje bezproblémový chod zařízení a objekt i s venkovním pozemkem udržuje v dobrém stavu. Školka vždy preferovala ve výchovně vzdělávací práci dobrou spolupráci s rodinou, podporovala přirozené aktivity dětí a prezentovala se množstvím akcí, které pro děti organizovala. Za dobu existence prošlo mateřskou školou mnoho dětí. Každým rokem se zde konaly vánoční besídky, v zimních měsících se tradičně pořádal maškarní ples. V roce 1948 byla v letních měsících uspořádána, dle zápisů v kronice, velmi zdařilá výstava dětských prací, kterou navštívily všechny zdejší národní i střední školy a zdejší i okolní mateřské školy. Škola byla považována za vzorovou mateřskou školu. Články o ní vycházely v časopise „Předškolní výchova“, byla místem mnohých pedagogických exkurzí z jiných okresů a krajů. V kronice se dále dovídáme, že o školu pečoval Městský národní výbor. Patronem mateřské školy byl Okresní myslivecký spolek. Po dobu existence mateřské školy se zde vystřídala řada ředitelek a učitelek, mnoho provozních zaměstnanců. Od 1. 1. 2003 je mateřská škola součástí právního subjektu Mateřská škola Trojlístek Nový Jičín, Máchova 62, p. o. Mateřská škola leží v blízkosti centra města, je obklopena rozlehlou zahradou. Zvláště v posledních pěti letech se mateřská škola proměnila. Byla vyměněna okna, rekonstruováno osvětlení, z části byl vyměněn nábytek, na zahradě jsou částečně zmodernizovány herní prvky. Letos bylo rekonstruováno i sociální zařízení. Mateřská škola je trojtřídní zařízení pro 75 dětí, její součástí je také ortoptická cvičebna MUDr. Ľubici Ludvové. Děti s vadami zraku tak mají denně možnost pod dohledem zdravotních sester svůj stav zraku zlepšovat. Po tři roční období roku 2011 probíhala také na Základní škole Komenského 68, Nový Jičín modernizace, a to i za běžného provozu, tedy účasti 436 žáků, pedagogů a dalších zaměstnanců a návštěvníků školy. Tímto chceme poděkovat za vstřícnost a pochopení nezbytných opatření. 19. říjen se zapíše do novodobých dějin školy jako den, kdy byla ukončena závěrečná etapa projektu „Komplexní modernizací podmínek vzdělávání k všestrannému rozvoji osobnosti žáka základní školy“, zkrácený název: STO – sport, technika, odbornost, financovaný z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko a z rozpočtu zřizovatele školy města Nový Jičín. Předmětem celého projektu byla modernizace výuky, učeben, vizualizace výuky a aktivního zapojení žáků do výuky, dále modernizace tělocvičny a revitalizace školního dvora na víceúčelové hřiště a zázemí pro výuku i relaxaci. V dubnu a v květnu 2011 již proběhla 40

kompletní přestavba odborné učebny fyziky a chemie, byla nově zřízena odborná PC učebna, včetně vybavení učitelského pracoviště multimediální interaktivní techniku a PC technikou a kompletních PC žákovských pracovišť. V průběhu letních prázdnin byla provedena rekonstrukce a modernizace tělocvičny. Podzim byl ve znamení prací v prostoru školního dvora, tedy vybudování víceúčelového hřiště s umělým povrchem, altánem pro možnost venkovní výuky a dětského hřiště s hracími prvky pro využití žáků 1. stupně a dětí ze školní družiny. V roce 2011 byla v Novém Jičíně – Kojetíně umístěna manuální měřící stanice Českého hydrometeorologického ústavu, na které byly měřeny koncentrace tzv. suspendovaných částic PM10 (poletavého prachu) a polyaromatických uhlovodíků v poletavém prachu. Průměrná denní koncentrace poletavého prachu byla měřena vždy po dobu pěti dnů šestidenního cyklu. Každý šestý den byla měřena koncentrace polyaromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren. Cílem měření bylo získat přesné informace o znečištění ovzduší v místní části Nového Jičína, která není plynofikována a převládají v ní tudíž lokální topeniště na tuhá paliva. Z vyhodnocení výsledků měření v roce 2011 vyplývá, že imisní limit 40 µg/m3, stanovený pro průměrnou roční koncentraci suspendovaných částic PM10, nebyl v Novém Jičíně-Kojetíně překročen. Stejně tak nebyl překročen přípustný počet dní v roce s překročením denního imisního limitu pro tyto částice. Cílový imisní limit benzo(a)pyrenu pro ochranu zdraví 1 µg/m3 překročen byl, přestože roční průměrná koncentrace této látky byla nejnižší ze všech lokalit Moravskoslezského a Olomouckého kraje posuzovaných v roce 2011. Vyšší koncentraci bezon(a)pyrenu v ovzduší způsobuje zejména používání nekvalitních tuhých paliv v lokálních topeništích (hnědé uhlí, kaly, nedostatečně proschlé dříví), zákonem zakázané spalování odpadu a vytápění zastaralými a špatně seřízenými kotli s nízkou účinností spalování. „Mladí rebelové totiž chtějí hlavně svobodně a bezstarostně žít.“ Myšlenka, která zazněla na úvod muzikálového představení studentů 2. A, B, a 4. G Gymnázia a SOŠ v Novém Jičíně, zcela vystihuje hlavní linii příběhu. Přidáme-li k ní do děje tichou a dobou nežádoucí lásku, vznikne nám romanticky laděný příběh Rebelové z gymplu. Vychází sice z některých stejných prvků, jako známý film Rebelové, nicméně autoři scénáře se ho snažili celkově trochu obměnit. Vzhledem k náročné technické výbavě a ke složitosti celé scény bylo vystoupení možno realizovat pouze ve třech dnech, 19. – 21. 12. 2011. Diváků bylo asi 1400, včetně dětí z novojičínských ZŠ, ale i z okolních měst a vesnic. Za úspěchem hudebního dílka stojí celý tým skvělých lidí, především zvukaři Martin Dorazil, Tomáš Kubizňak, David Rajnoch, který je zároveň i režisérem filmových vstupů, ale také Petra Tománková a Jičína Drábková, zajišťující výtvarnou stránku díla, včetně programů. Dne 27. 11. 2011 uspořádal Farní sbor Českobratrské evangelické v Novém Jičíně benefiční koncert Komorního orchestru Pavla Josefa Vejvanovského, na kterém jako hosté vystoupili Jitka Jakubíková – zpěv a Barokní trio (E. Oborná – flétna, A. Jeřábková – housle, M. Horáková – violoncello).

41

Kulturní výročí roku osobností aneb kdo se narodil…: Výtvarné umění, hudba a sborový zpěv jim byl souzen a stal se jim osudem. Komu? Čtyřem charismatickým dámám, které v rozmezí od loňského října 2010 do března stávajícího roku 2011 oslavily životní jubilea šedesátých, pětašedesátých a sedmdesátých narozenin, a které byly, jsou a bezesporu ještě dlouho budou pilíři novojičínské kultury. První z charismatického půvabného čtyřlístku je dáma zrozená na Slovenska v Martině, sochařka, věnující se ve své tvorbě převážně dřevěné skulptuře. Do Nového Jičína ji zavál stříbrný vítr lásky. Ano, paní Soňa Zemánková (1950), manželka sochaře a výtvarníka Jana Zemánka, v jehož slavném stínu skromně žije a tvoří. Mgr. Jiří Pometlo o ní napsal: „Sochařská tvorba Soni Zemánkové se odvíjí od snahy tvůrčím způsobem navázat na atmosféru a umělecké přístupy „belle epoque“, především secese. Dává přednost formátu reliéfu, ve kterých, přes značnou stylizaci, můžeme neustále rozeznat přítomnost figurativních prvků, nejčastěji lidských tváří, postav.“ Její dílo je zastoupeno ve sbírkách Ministerstva kultury České republiky, reliéf Modelky nás zaujme v budově Komerční banky v Kopřivnici, podobně jako reliéf Ptáci a koně v budově JV Design ve Valašském Meziřičí. Paní Soňa Zemánková je od roku 1990 členkou UVU ČR, spolku Arkáda v Novém Jičíně. Účastnila se mezinárodních sochařských sympozií v rakouském Berg-Drau v roce 2003, Sattendorfu o dva roky později, italském Balbido v letech 2005 a 2008, když v roce 2007 to bylo sympozium v Roncone rovněž v Itálií. Zatím poslední účast šarmantní novojičínské sochařky na mezinárodním sochařském sympoziu se váže k loňskému roku v rakouském Stubenbergu am See. Nutno ale zdůraznit, že Soňa Zemánková je především učitelkou výtvarných oborů Základní umělecké školy v Novém Jičíně. A nutno říci, že rovněž velmi úspěšnou, neboť díla jejich žáků sbírají ocenění po celém světě, jak se dočítáme i na stránkách Novojičínského Zpravodaje. Největšího pedagogického úspěchu se dožila letos, kdy její žák a rovněž vnuk, šestiletý Oldřich Poul vyhrál jednu z nejprestižnějších výtvarných soutěží světa. V Japonsku mu odborná porota udělila cenu - jednu ze dvou Grand Prix, přičemž je třeba zdůraznit, že porota vybírá pouze dva vítěze: jednoho z Japonska, druhého cizince. V letošním ročníku bylo do výtvarné soutěže přihlášeno 23 266 prací od dětí ze 77 zemí světa. „Soutěž už trvá dvaatřicet let a naše novojičínská základní umělecká škola se jí účastní od roku 1983, ale takový úspěch jako letos jsme za celou dobu nezaznamenali“ - komentovala nadšená učitelka Základní umělecké školy v Novém Jičíně a zároveň šťastná babička paní Soňa Zemánková, které se splnil sen. Také další jubilantka, paní Božena Varajová (1946), je učitelkou novojičínské Základní umělecké školy, kde vychovala mnoho nadějných talentů. V posledních deseti letech ji ale především vídáme jako dirigentku orchestru žáků této školy. V roce 2001 vznikl totiž v Základní umělecké škole v Novém Jičíně brilantní nápad vytvořit malý orchestr.. V konečné podobě nově vzniklý orchestr čítal 28 členů a vynikal pestrostí nástrojů – zobcové a příčné flétny, klarinety, trubka, několikeré housle, klavír, dvojí klávesy, kytary, kontrabas a bicí. A dirigentkou se stala právě paní Božena Varajová. Z propagačních textů se pak dovídáme, že s repertoárem, tvořeným skladbami v úpravě nedávno zesnulého Zdeňka Michalského, hlavně však v aranžmá Mgr.Václava Ptáčka, orchestr vystupoval a vystupuje pravidelně na koncertech školy, příležitostně i jinde, např. v amfiteátru ve Štramberku nebo lázních Teplicích nad Bečvou. Poslední roky je ozdobou městské slavnosti v Novém Jičíně. Boženě Varajové se podařilo téměř nemožné – přesvědčit žáky o správnosti úsilí, které je korunováno úspěchem. Nejen potleskem posluchačů v sálech při koncertech, ale i účasti a vítězstvích v soutěžích. Desetiletou existenci orchestru žáků Základní umělecké školy 42

v Novém Jičíně s dirigentkou paní Boženou Varajovou si novojičínská veřejnost připomenula na slavnostním koncertu 21. června 2011, který se konal v Nové galerii Muzea Novojičínska p.o.. Paní Krystyna Dokládalová (1941) svůj umělecký svět spojila se sborovým uměním. Životní přítelkyně paní Marie Bělíkové zakotvila v pěveckém sboru Ondráš, kde zpívala desítky let už v dobách heroických vítězství sboru vedeného jeho zakladatelem Ervínem Bártkem. Skromná, optimisticky naladěná i při všech životních peripetiích, zásadová. Celá léta chodila na zkoušky pečlivě připravená a stávala se tak vzorem ostatním. Konečně, přesně takovou i já už ji znám od mého prvého kroku do sboru a moderování na podzim roku 1976, tedy před pětatřiceti lety. Blahopřání letošní jubilantce je zároveň připomenutím úsilí všech na první pohled obyčejných členek Ondráše, které milovaly a milují sborový zpěv a svůj pěvecký sbor tolik spjatý s obdivuhodným Novým Jičínem. A to platí i přesto, že na jubilejním koncertu Ondráše k 60.výročí vzniku sboru v letošním roce už třeba mnohé zpívat nebudou, budou jen naslouchat, držet palce, vzpomínat na mnohé, které už nejsou s námi, na vítězství i prohry. Konečně, takový je život. Poslední z voňavého čtyřlístku je dáma, narozená ve stejný den jako výše uvedená přítelkyně, dáma, bez jejíž celoživotní činnosti si nelze představit dětský sborový zpěv na Novojičínsku. Mám na mysli paní Marií Bělíkovovou (1941), která se sice narodila v nedalekém Příboře, ale s Novým Jičínem je spjatá celým životem. Učitelka, zakladatelka mnohých dětských pěveckých sborů, vyrůstala v hudebně procítěném a hudbu milujícím rodinném prostředí. Od dětství hrála na klavír, a za tím účelem dojížděla k soukromé paní učitelce Procházkové do Štramberka. Později, v letech 1960-1965, vystudovala dálkově Lidovou konzervatoř v Ostravě, obor dirigování sboru a orchestru se závěrečnou státní zkouškou. Dodnes ráda vzpomíná na zážitek z dětství, na vystoupení Pěveckého sdružení moravských učitelů, které dirigoval legendární prof.Jan Šoupal. Vnímavé dívence se do paměti vryla krásná gesta pana dirigenta, nádherný zpěv sboru, okouzlení sólovým tenorovým zpěvem. Profesor Šoupal jakoby jí pak pronásledoval v proměnách po celý život: na Pedagogické škole v Novém Jičíně studovala hru na klavír u Antonína Tučapského, pozdějšího dirigenta Pěveckého sdružení moravských učitelů, Šoupalova nástupce. Začala chodit do Ondráše, který vedl Ervín Bártek, člen sdružení a Šoupalův žák. V Ostravě na konzervatoři působil prof.Vrtal, Šoupalův odborný hlasový poradce a Marie v něm viděla samotného charismatického dirigenta. V průběhu pedagogické kariéry založila školní dětský sbor v Odrách, pak v Novém Jičíně, kde od roku 1970 působí. Snad nejznámější je dětský pěvecký sbor Jitřenka základní školy Bohuslava Martinů, dnes základní školy Jubilejní. V Ondráši zpívala paní Marie Bělíková od roku 1965. Sólová vystoupení se sborem jí Ervín Bártek svěřil až v roce 1977, ovšem poprvé hned na mezinárodní soutěži v rakouském Spittalu. Od té doby dojímá veřejnost svým sopranovým hlasem. Po úmrtí Ervína Bártka vedla s Karlem Monsportem pěvecký sbor Ondráš. I když dnes už jen z povzdálí sleduje sborové umění, žádný z koncertů Ondráše nevynechá. Tolik ve stručnosti o čtyřlístku významných jubilantek, členek Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína. Jaroslav Merenda: neuvěřitelných devadesát Čas je náš každodenní, leč spravedlivý nepřítel. V případě dnešního oslavence, rodáka nedalekých Hodslavic, novojičínského básníka Jaroslava Merendy, můžeme bez nadsázky říci, 43

že čas je k jeho osobě milostivý, přeje mu mnohé slunné, smysluplné dny. Jeho verše totiž čas nepoznamenal, jsou pravdivé, vypovídající o básníkově životním údělu, jeho touhách, citech, zálibách. Jaroslav Merenda básni především opěvuje lásku ve všech podobách, lásku k ženě, matce, přírodě – v podobě oblíbených vycházek na Skalky a Svinec, rodným Hodslavicím, Novému Jičínu historickému i současnému, k dětem, hudbě a zpěvu – jeho verše jsou melodické, toužící po zhudebnění. Svobodně své verše mohl vydávat až po roce 1989, což zúročil sedmi sbírkami, z nichž kouzelná básnická publikace Cesta do Tramtárie s poetickými ilustracemi Dany Dokládalové je věnovaná dětem. Magnólie u zámecké zdi, Poslední růže, Je láska křehká věc, Tichá cesta mezi poli, Svinec, má láska, …A píseň byla dohrána – to jsou ony perly tvůrčího zápasu Jaroslava Merendy. Z jeho životopisu se dovíme, že se narodil 3. listopadu 1921 jako třetí ze čtyř sourozenců v rodině malého živnostníka, krejčovského mistra v památné obci Hodslavice. Po maturitě na Gymnáziu v Novém Jičíně absolvoval kurzy pedagogického minima na Pedagogické fakultě v Ostravě a získal aprobaci učitele odborných předmětů v oboru knihař. Učil 14 let na Učňovské škole v Novém Jičíně a 18 let na Středním odborném učilišti ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jaroslav Merenda měl mnoho zájmů, tak, jako každý mladý člověk v určitém období. Zpěv a poezie se nakonec staly doménou jeho života. Jak před pár léty napsal blízký přítel Jaroslava Merendy středoškolský profesor Mgr.Václav Ptáček, poezie se mu stala denní potřebou. A tak má neustále u sebe papír a kousek tužky a své podněty zaznamenává. Druhou láskou se stal již od mládí zpěv. Tato záliba ho přivedla do řad členů smíšeného pěveckého sboru Ondráš, v němž vedle dvacetiletého zpívání působil pět let i jako konferenciér. Jaroslav Merenda se rovněž účastnil řady literárních soutěží, přičemž nejvíce si váží prvního místa v celostátní soutěži, pořádané v roce 1999 Literárním klubem Petra Bezruče ve Frýdku-Místku. Merendovým veršům veřejnost ráda naslouchala v pořadech Literárního klubu Okresní a posléze Městské knihovny v Novém Jičíně, kde byl navíc dlouhá léta aktivním členem. Svým básnickým dílem přerostl Jaroslav Merenda hranice novojičínského regionu. Jeho rodná obec Hodslavice ho zařadila mezi významné osobnosti, město Nový Jičín ho poctilo obdobným názvem v roce 2004. V prosinci roku 2000 byl zvolen předsedou Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína, aby mohl pokračovat v záslužné práci po náhle zemřelém a nezapomenutelném zakladateli Klubu Ervínu Bártkovi, který zhudebnil pro svůj sbor jednu z nejkrásnějších Merendových básní Magnólie u zámecké zdi. Skladba se stala okamžitě oblíbenou součástí repertoáru Ondráše. Zvukomalebnost jubilantových veršů podnítila i další hudebníky. Hodslavský rodák Ervin Toman napsal hudbu k básni Padá listí, padá a Václav Ptáček vytvořil několik dětských písní (např. Čmelák, Liška) a pro Mrázkovu hudbu zkomponoval song Kouzelný čas. Říká se, že čas je prevít a mnohé odvane. Možná, ale dílo člověka zůstává. Verše Jaroslava Merendy jsou toho svým člověčenstvím důkazem. Novojičínský rodák Josef Válek, skromný, nenápadný výtvarník, člen Unie výtvarných umělců České republiky 24 – Arkáda Nový Jičín, uznávaný odborník v oboru užité grafiky, vynikající osobnost českého grafického designu, nositel mnoha domácích i mezinárodních uznání, oslavil v listopadových dnech malé životní jubileum. Narodil se 10. listopadu 1946, v rodném Novém Jičíně vychodil základní školu a vyučil se písmomalířem. Na počátky výtvarné kariéry on sám v publikaci Josefa Kramáře Valašskomeziříčské starožitnosti 2 vzpomíná takto: „ Po vyučení jsem pracoval v bývalém novojičínském výrobním družstvu Bytprům, kde jsem fládroval dřevo, tedy maloval jsem na 44

dřevo různé tvary letokruhů. Jako mladík jsem navštěvoval tehdy založený Klub 65 a pro stěžejní programy, např. večery poezie, vytvořil sérií plakátů. Těch si všiml tehdejší ředitel Domu kultury a vzdělávání, zalíbily se mu a nabídl mi místo v okresním kulturním středisku. Tady na oddělení propagace jsem strávil celých 17 let“. Plakáty, publikace a katalogy pro amatérské fotografy v celé republice, to jsou začátky Josefa Válka, jimiž se stával známým. Z tohoto období připomeňme výroční brožůrky pěveckých sborů Ondráš a Ondrášek, dodnes poetické svou jednoduchostí. V roce 1982 vzhledem k zhoršujícímu se zdraví – od mládí trpí oční vadou – odchází ke svobodnému povolání. Nadále se zabývá propagační užitou grafikou a také typografií. Je známý tím, že dovede do určité míry pouze za použití písma vytvořit kompozici nebo také obraz, jak ostatně sám vyznává. Svůj umělecký výraz charakterizuje jako vyhraněný názor na věc promítnutý do stylu a ovlivněný současnými dnes již světovými trendy. To už ale od roku 1966 žil ve Valašském Meziříčí, kde v domku v místní části Krhová bydlí dodnes. Ze své tvorby si Josef Válek nejvíce cení sérií plakátů pro fotografy zvučných jmen jako Vladimír Birgus, Miloslav Stibor, či grafické značky-loga pro řadu firem a institucí – např. pivovary Hanušovice, Starobrno, či Arboretum Nový Dvůr, Beskydské divadlo Nový Jičín, Třinecké železárny, Váhala Hustopeče nad Bečvou, stavební společnost Nosta Nový Jičín, rakouskou stavební společnost Velox, velkoobchod papírem Smoza Hranice na Moravě, Fleret likérku ve Frenštátě pod Radhoštěm, Country radio Melody Praha, soubor písní a tanců Malá Jasénka ze Vsetína, pro mezinárodní folklórní festival Vsetínský krpec, valašskomeziříčské firmy, zvláště Mlékárnu Valašské Meziříčí (se kterou mimochodem spolupracuje již přes dvacet let), Klub rodáků a přátel města Nový Jičín a mnohé další, neboť jich čítá do stovek. Vytvořil ale i řadu katalogů, prospektů, obalů na potravinářské zboží, na gramofonové desky i CD, vystavoval na Bienale v Brně, ve Varšavě, Lahti, Connecticutu v USA, v Mexico City, v Toyamě v Japonsku, v kanadské Ottawě, získal první místa na soutěžích World Design Contest v Ottawě. Celý život rád cestuje a navštívil řadu evropských zemí, Skandinávií, Severní a Jižní Ameriku, Kubu, Rusko, Japonsko. Za velký úspěch považuje, že několik jeho logotypů bylo zařazeno v prestižní publikaci Czech logo 1989-2008. Přehlídka dosavadní úspěšné životní tvorby Josefa Válka by nebyla úplná, kdybych nepřipomenuli jeho přátelskou povahu, lidské člověčenství, ale především houževnatost, pracovitost, píli, nápaditost, talent. Rád přijímá ve svém domku hosty, a oni se rádi vracejí. Přátelé dávní i novodobí, ale také evropští či světoví velikáni, neboť jeho ateliér navštívily desítky osobností uměleckého světa – např. uznávaný filmový režisér Vojtěch Jasný, držitelka Oscara Markéta Irglová, překladatelka české dětské literatury (mimo jiné i populárního Krtečka) do Japonštiny Yuko Kimura-Tanabe, americký architekt a designér Georg Spacek, syn majitele fulneckého zámku a dlouholetého poslance parlamentu Československé republiky v době mezi válkami. Josef Válek neustává a plný elánu tvoří dále. Jednou z posledních prací byla i velmi zajímavá pozvánka a plakát na výstavu Akce těla. V publikaci Nový Jičín historický a současný jsem napsal: „ Tak jako výtvarníci manželé Soňa a Jan Zemánkovi vychovávají v novojičínské Základní umělecké škole nadějné talenty, tak přirozeným inspirujícím způsobem působí významný grafik, nesoucí mnohá evropská ocenění, novojičínský rodák Josef Válek, jehož rukopis nacházíme u dalších grafiků, např. Josefa Šamaje nebo Milana Matouše. Takže můžeme hovořit o Válkově mistrovské škole“.

45

I naše město Nový Jičín v roce 2011 navždy opustily mnohé významné osobnosti: Ve čtvrtek 3. února 2011 nás zasáhla neuvěřitelná a bolestná zpráva, že v ranních hodinách zemřel ve Fakultní nemocnici v Olomouci archeolog Muzea Novojičínska PhDr. Emanuel Grepl. Je těžké přivyknout skutečnosti, že člověk, který byl ještě nedávno součástí běžného pracovního života v muzeu, už mezi nás nepřijde…napsala ředitelka Muzea Novojičínska p.o. paní PhDr. Sylva Dvořáčková. PhDr. Emanuel Grepl pracoval v novojičínském muzeu od roku 1964, kdy nastoupil do svého prvního zaměstnání po studiu archeologie na Universitě J. E. Purkyně v Brně. Brno bylo zároveň jeho rodným městem a také se tam od nás ze severní Moravy vždy rád vracel a udržoval osobní i pracovní kontakty. Zpočátku žil a pracoval v Novém Jičíně. Když se oženil, stala se jeho trvalým domovem Kopřivnice, kde se svou manželkou společně vychovávali dceru Elišku. V tehdejším Vlastivědném ústavu v Novém Jičíně (dnes Muzeum Novojičínska) byl nejen prvním archeologem, ale také jedním z prvních odborných pracovníků. Za 47 let své nepřetržité pracovní existence se stal živoucí kronikou této instituce. Dlouhá léta byl v muzeu vedoucím historického oddělení, byl členem redakční rady Vlastivědného sborníku Novojičínska, členem vědecké rady Muzea Novojičínska. Jeho hlavní odborný zájem směřoval k období paleolitu, což dokládají archeologické výzkumy v jeskyni Šipce ve Štramberku, které prováděl již v letech 1966 a 1967. Do muzejních sbírek získal cenné exponáty z hradu Starý Jičín, púchovského sídliště Požaha na Kojetíně, sídliště popelnicových polí v Hájově či zaniklé středověké osady Heltínov na Spálovsku. Na území městských památkových rezervací Nový Jičín, Příbor a Štramberk, památkových zón a významných archeologických nalezišť zastával archeologický dozor při výkopových pracích a vytvářel tak po desítky let obraz pravěké a středověké minulosti širšího regionu Novojičínska. Se městem Novým Jičínem byl PhDr. Emanuel Grepl spojen takřka pupeční šňůrou svého hereckého talentu: ať předváděl kteroukoli historickou postavu, vždy v historicky přesných reáliích. Jeho postavám, natolik věrně vytvořeným, uvěřil každý. Ať se převtělil ve Františka Palackého, olomouckého arcibiskupa, či generála Gideona Laudona, vždy to bylo sepětí pravdivé. Město Nový Jičín mu právem v roce 2010 udělilo cenu v kulturní sféře. A on, jako-by se chtěl odvděčit, v historickém obraze bitvy o Budapešť městské slavnosti roku 2010 se natolik ztotožnil s rolí Laudona, že přihlížející ani nedýchali napětím a dojetím. Škoda, odešel člověk velkého srdce, po roce 1989 možná i trochu jeden ze symbolů nové doby města Nového Jičína. Další úmrtí zasáhlo novojičínskou veřejnost v dubnu, kdy jsme se rozloučili s legendou taneční hudby Nového Jičína, vynikajícím klavíristou, pedagogem, nestorem novojičínských kapelníků, panem Zdeňkem Michalským. Jeho životní příběh se začal odvíjet v nedalekém Příboře, kde se 14. května 1929 narodil v rodině účetního pana Jana Michalského a Boženy, rozené Pukovcové, patřící k proslulé hudební rodině Pukovců. Spolu se dvěma sourozenci starším Janem a mladší Evou prožívali šťastné dětství. Mladý Zdeněk v osmi letech začal objevovat taje klavírní hudby u ředitele kůru příborského chrámu Narození Panny Marie pana Sklenovského. V dalším hudebním zdokonalování pak pokračoval v Prostějově, kam se rodina musela vystěhovat v roce 1938 po mnichovské dohodě v důsledku vytvoření Sudet. V novém bydlišti student gymnázia rozšiřuje své hudební dovednosti a vědomosti u místního varhaníka studiem základů harmonie a hrou na varhany, takže ve 14 letech může svému učiteli panu Bezdíčkovi vypomáhat i hrou na varhany. Tato plodná spolupráce učitele se žákem se pak ještě dále rozšiřuje o aranžování skladeb pro

46

taneční orchestr. Své instrumentální dovednosti uplatňuje mladý Zdeněk i jako korepetitor prostějovského sboru Orlice a klavírista tanečního orchestru swingového charakteru. Po skončení druhé světové války v roce 1945 si Zdeněk splňuje své další tajné přání absolvuje základy leteckého výcviku na bezmotorových letadlech, ukončené splněním podmínek pro plachtařské zkoušky. Ke svému koníčku se vrací až o mnoho let později. Sice ne jako pilot, ale tvůrce malých plastikových modelů, kterých postupně vyrobil nesčíslné množství. O rok později se rodina Michalských stěhuje do Nového Jičína, kde se usazuje trvale. Zdeněk pokračuje ve studiu na zdejším reálném gymnáziu, které absolvuje o dva roky později maturitní zkouškou. V této době již veškerý svůj volný čas věnuje hudbě. Aktivně se zapojuje do práce ve studentském orchestru, který vede profesor Bedřich Hýža a zúčastňuje se studentské klavírní soutěže, v níž postoupí do krajského kola (Uherské Hradiště – 2. místo), doprovází na klavír provedení školního představení Princezna Pampeliška a Medea. Jako výborný klarinetista se zapojuje i do práce v místním symfonickém orchestru a v taneční kapele Vladimíra Mrázka střídá klarinet se saxofonem a podle potřeby také aranžuje. V roce 1947 zakládá ve městě Novém Jičíně Fr. Šimíček (junior) velký swingový orchestr, který ve svém středu soustřeďuje nejlepší hudebníky z širokého okolí. Zdeněk Michalský se stává jeho sólistou a dovedně rozšiřuje jeho swingový repertoár. Po ukončení středoškolských studií vstupuje Zdeněk do řad profesionálních hudebníků a jako klavírista působí v orchestru pana Edwina Kulfirsta postupně ve Zlíně, v Ostravě a v Karlových Varech. Po ukončení vojenské prezenční služby ve Valašském Meziříčí (1950-1953) se vrací Zdeněk již natrvalo do Nového Jičína. Žení se se slečnou Eliškou Roskovou a ze šťastného svazku vzejdou dvě půvabné dcery Eliška a Zdenka, dědící hudební nadání po svém otci. Ten se v září roku 1953 stává učitelem zdejší hudební školy. Kvalifikaci pro toto zařazení získává formou státní zkoušky na brněnské konzervatoři. Jeho putování tanečními orchestry pokračuje až k vytvoření vlastního osmičlenného Dixilendu v roce 1956. Nová kapela se stává velmi oblíbenou, populární a v různých obměnách hraje až do osmdesátých let, kdy ji kapelník Zdeněk Michalský rozpouští. Sám pokračuje v koncertním vystupování v novojičínské kavárně Praha v podobě Hammond-tria. V mimoškolních aktivitách se setkáváme se Zdeňkem Michalským při učitelských koncertech, při příležitostných vystoupeních nebo při akcích novojičínského symfonického orchestru. A rozhodně nemůžeme opomenout, že příležitostně též doprovázel hrou na klavír pěvecké sbory Ondráš nebo Ondrášek. Skladatelsky se Zdeněk Michalský projevoval zejména při aranžování tanečních skladeb, při kompozici několika tanečních opusů a k výročí založení Nového Jičína napsal hudební znělku, která se pravidelně vysílala až do roku 1989. Ve své škole (ZUŠ NJ) během celého svého působení vyučoval převážně hře na klavír a příležitostně též hře na flétnu, klarinet, saxofon či hudební teorii. Založil a s úspěchem po celých devět let vedl žákovský dixieland, s nímž se umísťoval v soutěžích na předních místech. Zdeněk Michalský prožil bohatý, hudbou, uměním, láskou, tvůrčím vzepětím vrchovatě naplněný život. Zlá choroba ukončila v pátek 8. dubna 2011 vezdejší pobyt. Pan Zdeněk Michalský se odebral za vyšším údělem za svými dříve zesnulými hudebními přáteli. Když jsem se v dubnu letošního roku 2011 loučil se Zdeňkem Michalským, legendou taneční hudby Nového Jičína, netušil jsem, že o pár měsíců později postihne hudbymilovnou veřejnost novojičínského regionu další smutná zpráva: v sobotu 16. července 2011 na věčnost odešel pan Bedřich Pukovec, čestný občan města Příbora, hudebník, kapelník, představitel dnes již legendární hudební rodiny Pukovců. Čas, který neúprosně, leč 47

spravedlivě vyměřuje všem stejně, vyměřil i jemu. Slovy Marca Tulia Cicera oheň dohořel a zhasl. Tak jako silný kůň, jenž v závodě olympijském se často vítězem stal, léty malátný si hověl, aby konečně došel vnitřního klidu a závěrečného rozuzlení. Použil jsem stejného citátu jako u Zdeňka Michalského, konečně, byli po Zdeňkově mamince příbuzní. Ač svým srdcem byl Bedřich Pukovec věren po celý život rodnému Příboru, nebyl mu cizí ani Nový Jičín. Konečně byl blízkým přítelem jak Jaroslava Štindla, tak Ervína Bártka, a pěveckého sboru Ondráš, s nímž úzce spolupracoval. Jako dirigent a umělecký vedoucí Velkého symfonického orchestru s Ondrášem a se smíšeným sborem z Kopřivnice už od poloviny šedesátých let uvedli taková závažná díla, jako kantátu Antonína Dvořáka Svatební košile v roce 1967, nebo později Stabat Mater ( v Novém Jičíně byla uvedena hned v roce 1954, tenkrát s novojičínským symfonickým orchestrem řízeným Jaroslavem Štindlem, pak v roce 1991 a 2004, jak svědčí zápis v kronice města Nového Jičína: 1.května léta Páně dvoutisícího čtvrtého si Nový Jičín připomenul sté výročí úmrtí jednoho ze zakladatelů novodobé české hudby, hudebního velikána světového významu, Antonína Dvořáka. Z popudu Pěveckého sboru Ondráš, ve spolupráci se symfonickým orchestrem Bedřicha Pukovce sdružení hudebníků Příbor, sólisty opery Slezského divadla v Opavě a opery Národního divadla v Praze, zazněla v chrámu Nanebevzetí Panny Marie slavná Dvořákova Stabat mater), Haydnových Sedm posledních slov Vykupitelových, či Slavnostní Muklovskou mši Františka Šimíčka. Já osobně jako moderátor Ondráše od roku 1976 znám Bedřicha Pukovce především při uváděni vynikajících koncertů ze světa opery a operety, kde kromě jím řízeného orchestru a pěveckého sboru Ondráš vystupovali sólisté Ostravské opery a operety. Bylo to obrovské zpestření hudební kultury nejen našeho města, nýbrž i celého regionu. A dodnes nezapomenutelné vánoční koncerty, které se teprve po roce 1990 mohly rozvinout do skutečné hudební duchovní krásy. Připomeňme, jak je konečně uvedeno i na webové stránce města Příbora, že jako dokonalý hudební profesionál kromě zmíněného symfonického orchestru založil a dirigoval dechový orchestr Tatrovák, stál u zrodu známého Festivalu dechových hudeb v Příboře, neopomíjel populární a taneční hudbu, když se svými bratry založil kapelu, se kterou dlouhá léta hrával na různých plesech. Jeho nadšení pro taneční hudbu vyústilo před patnácti léty ke vzniku vynikajícího swingového orchestru, jehož vystoupení v novojičínském Beskydském divadle jsou vždy vyprodána. Bedřich Pukovec již není mezi námi. Veřejnost se s ním rozloučila v sobotu 23. července 2011 v 15 hodin odpoledne v Příborské smuteční síni. Odešel člověk velkého srdce, laskavý, se smyslem pro humor, lidské člověčenství, osobnost hudbu milující, s hudbou žijící a umírající. Čest jeho nezapomenutelné památce! Kulturní svět novojičínské aglomerace opět osiřel a zchudl o jednu hudební legendu. Hrabě Christian Kinsky – novojičínský rodák zemřel Stalo se tak 23. září, v den, kdy podivuhodnou shodou byla oficiálně završena po léta trvající obnova zámku v nedaleké Lešné, v tomto posledním sídle známého rodu Kinskych z Vchynic a Tetova. Bylo velkým přáním pana hraběte dožít se celkové obnovy po válce značně zchátralého objektu. Takto už se žel nesetká v sobotu 5. listopadu 2011 s četnými přáteli a s veřejností, když bude zámek po mnoha letech poprvé veřejně přístupný. Mnozí jsme měli možnost poznat pana hraběte v posledních dvou desetiletích při jeho častých návštěvách Lešné, ale též Nového Jičína, kde se narodil. Také členové Klubu rodáků a přátel Nového Jičína, jehož byl velkým příznivcem, měli vícekrát možnost poznat tuto šlechetnou

48

osobnost. I proto byli zástupci klubu ve středu 5. října účastni na rozloučení se zesnulým rodákem v hornorakouském Heidenreichsteinu. 27. října 2011, tři dny před dovršením 86. narozenin , nás opustil Břetislav Janovský,malíř a pedagog, dlouholetý středoškolský profesor Střední pedagogické školy v Novém Jičíně, významná osobnost regionální kulturní scény., vzpomíná Jan Zemánek na svého kolegu: Břetislav Janovský se narodil 30.10.1925 v rodině řídícího učitele ve Slušovicích. Výtvarného vzdělání dosáhl na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde v letech 1945-50 studoval u známých profesorů/malířů Boudy, Salcmana a sochaře Lidického. Při studiích na Karlově univerzitě poznal Olgu, pozdější středoškolskou profesorkou hudební výchovy, se kterou se v roce 1950 oženil a která ho následovala do všech profesních působišť. Do Nového Jičína přichází jako zralý malíř s pedagogickou zkušeností ze vsetínského gymnázia, z působení na Pedagogickém institutu v tehdejším Gottwaldově (dnes opět Zlín) a Vysoké škole pedagogické v Olomouci. Podílí se na koncepci výuky na pedagogické škole, kde důraz na profesi budoucí učitelky mateřské školy je položen na tři výchovy: výtvarnou,hudební a tělesnou. Výukou výtvarné výchovy získávají budoucí absolventky vynikající základ a erudici spolu se schopnosti kreativně rozvíjet estetické vnímání u malého dítěte.V této veleúspěšné činnosti je mu partnerem na poli hudebním manželka, středoškolská profesorka Olga Janovská,vyučující hudební výchovu a se stejnou měrou aplikuje výchovu hudbou i z pozice dirigentky dívčího pěveckého sboru. (Cítím potřebu zmínit další osobnosti pedagogického sboru - prof.Pavlíka, prof.Václava Ptáčka, Dr.Ivana Janíka, prof.Alici Mohaplovou – to pro představu, jakému renomé se škola těšila.) A byl to Břetislav Janovský, který mi ve školním roce 1969/70 dává šanci, coby ještě studentu 5.ročníku Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, zapojit se do tohoto kvasu s možností vyučovat výtvarnou výchovu. Byl výborným rádcem a jak studentkám neodpustil a neslevil z kvality, vyžadované k úspěšnému a tvořivému dosažení výsledku, fundamentálně potřebného pro jejich budoucí praxi a povolání, podobně, ale z pozice přátelství a nadhledu, ovlivnil i moje pedagogické začátky. V tomto období Břetislav Janovský zorganizoval úspěšnou a velkou výstavu výtvarných prací studentek všech ročníků Střední pedagogické školy ve Vlastivědném ústavu okresu Nový Jičín ve zdejším Žerotínském zámku. Pochopitelně i v dalších letech rozvíjel kulturní školní aktivity, jeho jméno je trvale spojeno s vynikající pedagogickou činností na Střední pedagogické škole v Novém Jičíně. Učitelské poslání Břetislav Janovský naplňuje až do svých 61-ti let, kdy odchází do důchodu. Ovšem největší celoživotní zálibou mu byla aktivní malířská činnost.Z různých citací z katalogů jeho četných výstav, či z novinových článku napsaných o tvorbě Břetislava Janovského všeobecně zaznívá, že soubor jeho výtvarných prací je nasycen nejvýraznějšími součástmi moderního světa: dynamikou pohybu, rytmem i melodií života, hmotou, barvami i světlem. Mezi hlavní témata výtvarné práce patří úcta ke kráse ženy a hudba (dixiland, jazz). Na skupinových a samostatných výstavách předvedl své kompozice naplněné vnějším i vnitřním dynamizmem a svébytnou výtvarnou strukturou. Hlavním inspiračním pramenem mu byly pohyb, rytmus, děj prostřednictvím ženské figury a její spirituální dimenze. Ženské tělo bylo stálou inspirací, převažoval výrazný příklon k linii a dynamické expresi. Dosahuje silného dramatického účinku figurálních kompozic s důrazem na lineární melodii. Atmosféra hudby, především jazzu v dixilandovém podání je pak druhým inspiračním zdrojem.

49

Kompozice, barevnost a důraz na linii, která se splétá z výchozích obrysů figur muzikantů do křivek zhmotňujících melodii a žijících již svým životem, patří k stylizovaně abstraktním plátnům v hodnotovém žebříčku stojících hodně vysoko. Ve své tvorbě Břetislav Janovský používal jak klasické olejové a temperové barvy, uhel, pastel, tak i tiskařské barvy a experimentoval s různými materiály. Pozoruhodné jsou i další kompoziční a technické postupy, které autor ve své práci volí. Novátorsky rozhoduje o zvolených materiálech a nástrojích. Lehkost, neuhasitelná svítivost, hutná pasta hmoty olejové nebo grafické barvy, naválené a nastříkané v plochách a liniích, se stávají adekvátními nositeli autorových záměrů. Vystavoval své obrazy v mnoha českých i zahraničních muzeích a galeriích, jako člen Unie výtvarných umělců České republiky se zúčastnil všech společných výstav v Novém Jičíně, Frenštátě pod Radhoštěm, Vsetíně od r.1990, z poslední doby je vhodné zmínit samostatnou výstavu v evropském parlamentu. A pak přišel chmurný listopad a náhlé úmrtí Václava Ptáčka. Hovořil jsem na jeho pohřbu a loučil se jménem novojičínské kulturní obce takto – uvádím v kronice celý text, neboť navždy odešel čestný občan města Nového Jičína: Jak tvoří přítel písničkář (Václavu Ptáčkovi) To když ho nápad napadne, nahmátne kousek šminky, houslovým klíčem ozdobí začátek pětilinky, nohou pár taktů ťukne si, rukou pohladí klávesya jen co nová písnička (snad o tobě a o mně) si dosuší svá peříčka, na cestu dá se skromně. Jak jinak začít rozloučení s čestným občanem města Nového Jičína, vynikajícím sbormistrem, zakladatelem dětského pěveckého sboru Ondrášek, dlouholetým spolutvůrcem a dirigentem smíšeného pěveckého sboru Ondráš, skladatelem, upravovatelem lidových písní, pedagogem, bravurním muzikantem, klavíristou a varhaníkem, dlouholetým členem Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína, středoškolským profesorem panem Mgr.Václavem Ptáčkem, než verši jeho přítele, novojičínského básníka Jaroslava Merendy. Oba právem náleží mezi významné osobnosti kulturní historie Nového Jičína po roce 1945. Člověk druhé poloviny 20.století, se všemi vítězstvími, vzestupy, nespravedlnostmi, pády, slávou i snahou o zapomnění. To vše stačil i středoškolský profesor pan Mgr.Václav Ptáček ve svém životním příběhu prožít osobně. V Novém Jičíně se narodil 8.září 1930 v rodině státního zaměstnance. První problémy ho zastihují v osmi letech, v září roku 1938, neboť musí s rodinou Nový Jičín opustit. Další přichází v roce 1948, kdy z politických důvodů málem nesměl složit maturitu na novojičínském reálném gymnáziu. Nakonec se mu přece jen podařilo dosáhnout vysokoškolského vzdělání. Nejdříve v letech 1949-1952 absolvoval 50

Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor čeština – hudební výchova, poté v létech 1964-1969 Filosofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde si vzdělání rozšířil v hudební výchově, sólovém klavíru a zpěvu. Již v době brněnských studií jako žák legendárního Františka Lýska pomáhal v jeho proslulém Brněnském dětském sboru a úzký vztah k dětským pěveckým sborům ho neopustil po celý dosavadní život. V Novém Jičíně pak dlouhá léta působil jako vážený a věhlasný profesor na zdejší střední pedagogické škole, od roku 1963 až do jejího zrušení. Jak známo, Václav Ptáček v pěveckém sboru Ondráš jako zástupce uměleckého vedoucího pomáhal Ervínu Bártkovi v jeho úsilí vytvořit z amatérského pěveckého sdružení renomovaný sbor uznávaný vysokou profesionalitou doma i za hranicemi. Sám osobně pak v roce 1967 založil jiný fenomén novojičínského hudebního života, dnes ještě slavnější než Ondráš, totiž dětský pěvecký sbor Ondrášek. Nepominutelnou součásti životního díla Václava Ptáčka byla hudební tvorba, zasahující do mnoha žánrů. Od úprav lidových písní, přes sborové skladby, až po jeho závažnou a velmi významnou tvorbu pro děti. Nechci vyjmenovávat, ale snad mohu na tomto místě alespoň zmínit jeho cyklus Sluníčko zpívá, dle mnohých hudebních odborníků jedno z nejúspěšnějších děl pro děti, které kladou hned vedle písní Petra Ebena, Ilji Hurníka a Zdeňka Lukáše. Originální invence, hudební vtip a skvělá instrumentace, to jsou nejčastější slova hodnoceni. A pak jsou tu dětské písně z televizních pořadů, texty Ivana Janíka, nejčastějšího tak říkajíc dvorního textaře Václava Ptáčka. Zvláštní pozornost si zasluhuje Novojičínská suita pro sóla, dětský a smíšený sbor s doprovodem komorního orchestru, napsaná a provedená ve spolupráci s Ervínem Bártkem. Známé jsou rovněž Ptáčkovy kompozice v oblasti populární hudby. Vynikající klavírista inklinující k jazzu, skvělý korepetitor, člověk všestranného záběru kulturního dění. Především ale tvůrčí osobnost, milující život ve všech jeho podobách, muž, který nikdy nepřestal pracovat na svém díle. Poslední skladbu předal Ondrášku k nastudování před týdnem. Ano, byť léta vážně nemocen, neustával v činnosti – skládal pro Ondráš, Ondrášek, gymnaziální sbor, novojičínský Sextet, prováděl korepetici orchestru Základní umělecké školy, byl neúnavným návštěvníkem všech významných kulturních událostí města Nového Jičína, potažmo Klubu rodáků a přátel. Ve svém hlubokém člověčenství renesanční osobnost konce 20. a počátku 21. století. Z osobních zálib Václava Ptáčka, dokreslující šíři jeho osobnosti připomeňme, že byl leteckým modelářem a pilotem bezmotorových letadel, člen Aeroklubu, a po roce 1990 získal pilotní licenci UL letadel v rámci Letecké amatérské asociace. Sportovní rybaření a myslivost, jimž se velmi intenzivně věnoval řadu let, to byly další koníčky. V jeho bohulibé činnosti mu po boku stála a léta pomáhala manželka Ivana. Zvláště poslední tři roky rodina prožívala psychicky náročné tragické chvíle vzhledem k těžké chorobě syna. Pocty měl Václav Ptáček rád, tak jako mnozí z nás. Za své dílo a hudební činnost byl po zásluze vyznamenán řadou cen, především Unií českých pěveckých sborů. Jako výraz uznání za mimořádný přínos pro českou hudbu a sborové hnutí mu byla v roce 2000 udělena prestižní Cena Františka Lýska, poskytována významným českým sbormistrům. Mnohokrát ho ocenilo i rodné město, mimo jiné titulem Významná kulturní osobnost roku 2004 či udělením titulu čestný občan města v uplynulém roce dvoutisícím desátém. Pocty, medaile. Vážil si jich, jistě. Největší radost a pocit úspěchů ale zažíval na podiu, při potlesku publika, posluchačů. Ano, Mgr. Václav Ptáček žil a tvořil takříkajíc naplno. A dovedl se radovat z úspěchů druhých. Byl neobyčejně hrdý na úspěchy Ondrášku a úspěchy svého žáka a dirigentského

51

nástupce, pana Josefa Zajíčka, podobně jako úspěchy jiných sborových a hudebních těles našeho města, s nimž, jak už zaznělo, spolupracoval, pomáhal jim, tvořil pro ně. Václav Ptáček prožil bohatý, hudbou, uměním, láskou, tvůrčím vzepětím vrchovatě naplněný život. Stále měl nepřeberné množství plánů do budoucna, ale jeho čas, vyměřený na tomto světě vezdejším, skončil. V pátek 18. listopadu 2011 nás zastihla nenadálá zpráva, že odešel za vyšším údělem, za svými dříve zesnulými přáteli hudebního a kulturního světa. Novojičínskou veřejnost postihla další nenahraditelná ztráta.

Výročí roku: 1366 - před 645 léty se v písemnostech objevuje zmínka o faře v Novém Jičíně 1501 - před 510 léty dohodu se Žerotíny získalo město Nový Jičín právo zřídit v budově dědičné rychty radnici 1526 - před 485 léty nastoupili na český trůn Habsburkové, aby de vládli až do roku 1918. Nový Jičín v té době prožíval rozkvět pod vládou Žerotínů 1541 - před 470 léty ukončena přestavba kamenného domu či hradu v Novém Jičíně v renesanční zámek, jehož majiteli byli Bedřich z Žerotína a Libuše z Lomnice 1561 - před 450 léty byly potvrzeny cechovní artikule novojičínských krejčí 1586 - před 425 léty císař Rudolf II. svolil, aby radnice města Nového Jičína byla přenesena do zámku, z náměstí odstraněn pivovar a masné krámy 1621 - před 390 léty v důsledku třicetileté války dochází v červenci Nového Jičína španělsko-neapolským vojskem a posléze k bitvě

k

obsazení

1841 - před 170 léty na náklad měšťana Františka Mecha, restaurována Španělská kaple 1851 - před 160 léty začíná v Novém Jičíně vydávat Enders

ilustrovaný časopis Die Biene

1901 - před 110 léty byl zakoupen pozemek pro českou školu v Novém Jičíně 1906 - před 105 léty byl v Novém Jičíně otevřena první česká škola (dnes na tom místě rozestavěná budova Prioru) 1921 - před 90 léty zřízeno v Novém Jičíně české gymnázium 1926 - před 85 léty otevřeny budovy škol na Palackého ulici 1931 – před 80 lety odhaleno sousoší J.G.Mendela v parku, autor Josef Obeth 1946 – před 65 léty Nový Jičín navštívil prezident republiky Eduard Beneš s chotí 1951 - před 60 léty byl v Novém Jičíně založen smíšený pěvecký sbor, známý dnes pod jménem Ondráš

52

Ondráš – šedesátiny:

Šedesát let rozdává krásu sborového umu novojičínský pěvecký sbor Ondráš, šedesátou sezónu ho vážou neviditelné kořeny soudržnosti a vzpomínek k našemu starobylému Novému Jičínu. Tady se pěvecký sbor Ondráš v roce 1951 narodil, tady se formoval téměř padesát let pod tvůrčí taktovkou výrazné sbormistrovské osobnosti nezapomenutelného pana Ervína Bártka. Po jeho nenadálém úmrtí převzali umělecké vedení sboru Karel Monsport, Marie Bělíková a Zdeněk Stanislav. Dnes se Ondráš rozvíjí pod tvůrčím vedením Evy Poláškové a Petra Lichnovského. Z Nového Jičína sbor od šedesátých let dodnes vyjíždí na soutěžní pěvecká klání či jen tak na přátelská koncertní vystoupení do celé Evropy, ať již to byl první zahraniční zájezd v roce 1961 do Paříže a Lyonu, koncertováni v Grenoblu v průběhu zimních olympijských her 1968, legendární soutěž Inter-Tie v srpnu téhož roku v Middlesbrough v Anglií, nebo stříbrná ocenění na mezinárodní soutěži Cäcilia Chortage v Limburgu ve SRN v roce 2001, na IX.mezinárodním festivalu v Budapešti v roce 2003, na XV.mezinárodním festivalu duchovní hudby Námestovo na Slovensku v roce 2005. V letech 2002, 2004 a 2005 na Mezinárodním festivalu pěveckých sborů Svátky písní v Olomouci soutěžil vždy ve dvou kategoriích rovněž se ziskem stříbrných pásem. V posledním období se Ondráš specializuje na uvádění velkých stěžejních děl českých klasiků, ať již to byla spolupráce s Janáčkovou filharmonií v Ostravě nebo když k devadesátiletému výročí vzniku samostatné Československé republiky v roce 2008 na slavnostním koncertě zazněla světoznámá kantáta Antonína Dvořáka na text balady Karla Jaromíra Erbena Svatební košile, opus 69, komponovaná v roce 1884 pro Anglii. Při tomto svatováclavském koncertu sóla zazpívali sólisté ostravské opery Katarina Vovková – soprán, Alexandr Vovk – tenor, Martin Gurbal – bas, účinkovaly pěvecké sbory Ondráš Nový Jičín a Křížkovský Opava, symfonický orchestr Sdružení hudebníků Příbor, řídil Zdeněk Pukovec. Se známým příborským sdružením Ondráš uváděl a uvádí i mnohé tradiční vánoční koncerty. V ondrášovském repertoiru objevíme a na koncertech nás potěší a v srdci rozezní radostné tóny především duchovní skladby starých mistrů např. Johana Sebastiána Bacha, Bohuslava Matěje Černohorského, Wolfganga Amadea Mozarta, klasiků Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstra, Antona Brucknera, ale také skladatelů 20.století Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, nebo autorů konce 2.tisíciletí, kteří návratem k Bohu vyjadřují své humanitní poselství lidstvu: Zdeněk Lukáš, John Rutter, Petr Eben. Jedinečnou zpěvností nás nadchnou v podání Ondráše spirituály, ale i skladby světské. A to vše bývá doplněné a umocněné voňavou kytičkou lidových písní, mimo jiné v úpravě Václava Ptáčka, dlouholetého člena Ondráše a spolupracovníka Ervína Bártka, či Antonína Tučapského, jehož skladatelské umění se proměnilo v další tvůrčí rozměry evropské proslulosti teprve v nové vlasti, Anglií. Šedesátá sezóna smíšeného pěveckého sboru Ondráš byla zahájena v sobotu 7. května 2011 slavnostním jarním koncertem, druhý zazněl začátkem 2. října 2012 s účastí zahraničních hostů z Francie, Německa. Nu a v sobotu 22. října 2011 v 18 hod večer v sále Beskydského divadla v Novém Jičíně dovršil Smíšený pěvecký sbor Ondráš třetím závěrečným koncertem úspěšnou de facto celoroční oslavu svého šedesátiletého jubilea. Tentokráte si pozval ke spolupráci přátelé z malebného a historického města východních Čech Chrudimi: Pěvecký sbor Slavoj a Chrudimskou komorní filharmonii. Večer, věnovaný především posluchačům Klubu přátel hudby, to byl velmi zdařilý. Chrudimský Slavoj si letos připomíná rovněž výročí, jen poněkud větší: 155 let od svého založení v roce 1856. Nejmladší z účinkujících souborů byla filharmonie, vzniklá v říjnu 2006, 53

slavící tedy jen pětileté jubileum, i když se snahou navázat na tradici Chrudimské filharmonie z let 1909 až do osmdesátých let 20.století. První polovina koncertu byla věnována barokní hudbě, stěžejním vrcholným barokním hudebním autorům a souputníkům J.S.Bachovi (1685-1750) a G.F.Händlovi (16851759), a jejich předchůdci Alessandru Scarlatti (1660-1725), se kterým se Händel při putování Itálií v letech 1707-1710 osobně potkal. V té souvislosti je třeba zdůraznit, že právě Scarlatti je odborníky považován za nejlepšího skladatele italských oratorií před Händlem. Hlavním magnetem večera pak bylo provedení Händlova oratoria Messiah, komponovaného v roce 1742 již v Anglií. Toto Händlovo oratorium zaznělo zřejmě vůbec poprvé v Novém Jičíně, byť ne celé dílo, nýbrž jen výběr sedmi části. Oba pěvecké sbory byly výborně připravené, filharmonie, tvořená učiteli a žáky chrudimské Základní umělecké školy a duchem spřízněnými hudebníky z okolí půvabné Chrudimi zněla skvěle, na napůl amatéry v tom nejlepším slova smyslu ryze profesionálně, což se ještě důrazněji projevilo v druhé polovině koncertu jejím samostatným vystoupením s moderním muzikálovým repertoirem. Zaujala a posluchače nadchla např. ukázky z díla Leoparda Bernsteina - Svita z muzikálu West Side Story, skladatele Ennio Morricone- Gagriel´s Oboe, Henry Manciniho - The Pink Panter. Dlouhotrvající potlesk patřil závěrečné skladbě koncertu známé irské zpěvačky Enya – May it be z filmu Pán prstenů. Skvostný večer byl tak zcela v režií tří mladých absolventů brněnského vysokoškolského muzicirováni: Petra Lichnovského a Zdeňka Kudrnky, sbormistů novojičínského Ondráše a chrudimského Slavoje, kteří absolvovali Janáčkovu akademií múzických umění, obor dirigováni, zatímco Martin Profous, dirigent Chrudimské komorní filharmonie, pod jehož dirigentskou taktovkou Messiah zazněl, je absolventem oboru muzikologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Pohodový a vpravdě hudebně poetický večer plný hlubokých uměleckých zážitků byl vynikající symbolickou tečkou oslav šedesátileté jubilejní sezóny novojičínského pěveckého sboru Ondráš. Pěvecký sbor však žije dál již novými plány, které ostatně představil hned na vánočních koncertech spolupráci se známou kopřivnickou cimbálovou muzikou mladých tamější Základní umělecké školy a věru, byly to koncerty nádherné. Vlastně to byla i symbolická kulturní tečka za uplynulým rokem dvoutisícím jedenáctým.

54