Krize donutila dopravce šetřit. Odnesly to obce

ZAMĚŘENO NA LOGISTIKU

HLAVNÍ TÉMA ENERGETICKÁ BUDOUCNOST MĚSÍČNÍK PRO FIRMY A STÁTNÍ SPRÁVU Místo dolu vznikl dopravní terminál

ČERVEN 2010

Rozhovor s nejstarším podnikatelem

14

Nové!

www.moravskehospodarstvi.cz

12

Krize donutila dopravce šetřit. Odnesly to obce DOPRAVCI ŠETŘÍ, KDE SE DÁ. ABY NEMUSELI PLATIT MÝTNÉ, JEZDÍ SKRZ OBCE. VĚTŠINA STAROSTŮ TAK HLÁSÍ TŘICETIPROCENTNÍ NÁRŮST PRŮJEZDU KAMIONŮ OPROTI MINULÉMU ROKU. Veronika Hrdá Morava – Nepotřebujeme retardéry. Naše nově opravené silnice už stejně vypadají jako tankodrom. Tak reaguje většina starostů z obcí z okolí dálnic, když začnou popisovat stav místní silnice. Počet kamionů

a  dodávek se totiž po  letošním rozšíření mýtného zvýšil někde i o sedmdesát procent. Z  ankety Moravského hospodářství mezi stovkou obcí nedaleko dopravních tepen vyplývá, že se od nového roku zvýšil průjezd kamionů průměrně o třicet procent. „Počet aut nad 3,5 tuny se od Nového roku zvýšil o čtyřicet procent. Naše silnice je kvůli tomu v  havarijním stavu. Jen pro příklad: Když pustíme cédéčko v  přehrávači veřejného rozhlasu a  zrovna kolem projede nákladní auto, začne přeskakovat. Obvodové zdivo praská v  každém domě u silnice,“ popsala starostka Dyjákovic Jaroslava Němcová. Podobně reagují i další. „Přes naši vesnici jezdí o dvacet procent více kamionů než loni. Denně projede 2 500 aut, z nichž je sto kamionů a pět set dodávek,“ má jasno starosta Vrbátek na Prostějovsku Ivo Zatloukal.

)) mýtné 2010 Kolik vyneslo mýtné? Do mýtného systému je zaregistrováno 493 000 vozidel. Za letošní první čtyři měsíce mýtné vyneslo přes dvě miliardy korun. Do konce roku stát počítá s výběrem 6,2 miliardy korun. Peníze ale směřují do oprav státních silnic. Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR

V  podobné situaci jsou další stovky obcí. Některé se už proto začaly spojovat do  sdružení Dopravní federace. Chtějí podepsat memorandum o prosazování zavedení mýtného na  krajských silnicích II. a  III. třídy. Mnohým starostům už totiž dochází trpělivost.

„Součet této ekonomicky řízené vlastizrady je následující: Nižší výběr mýtného, méně peněz do infrastruktury, více zničených krajských silnic, zhoršené životní prostředí obcí a měst. To může schválit jen gauner,“ hodnotí starosta Velké Bíteše Miroslav Báňa. O  možnosti placení mýtného na  krajských silnicích jednají i  hejtmani. Jsou si ale vědomi toho, že dřív než v  roce 2012 žádného výsledku nedocílí. Už nyní totiž stát přestal instalovat mýtné brány na  silnicích první třídy kvůli nedostatku peněz. Ministerstvo dopravy proto uvažuje, že by vypsalo nový tendr, který bude počítat s vytvořením unikátního hybridního modelu, který zkombinuje jak stávající mikrovlnný, tak nový satelitní systém. „Už nějakou dobu na  tom s  hejtmany spolupracujeme a začínáme ten systém dotvářet. Jeho zavedení ale není aktuální zále-

žitost,“ potvrdil současný ministr dopravy Gustáv Slamečka. Hejtmani si chtějí také vydobýt nezávislost při posuzování toho, které úseky nakonec zpoplatní. Shodují se také, že mýtné musí krajům generovat zisk. Přestože dopravci oficiálně nepřiznávají, že by šetřili na  mýtném, mimo záznam to potvrzují. „Velké společnosti to nemají zapotřebí. Jízda po okresních silnicích by je přišla ve  výsledku dráž než zaplacení mýtného. Jenže takových je necelých dvacet procent. 83,5 procenta dopravců jsou živnostníci, kteří mají jedno až pět aut. U  těch nevylučuji, že mohou šetřit tímto způsobem,“ přiznal Petr Kašík ze Svazu dopravy. Podle něj dopravce k  šetření dotlačil pokles zakázek, zdražení ropy a  pátečního mýtného. „Podnikání tak musely ukončit stovky malých firem,“ uvedl Kašík.

Za dva a půl roku horníci zavřou poslední uranový důl Dolní Rožínka – Jediný uranový důl ve střední Evropě se za dva a půl roku zavře. Horníci v Dolní Rožínce už nebudou mít co těžit. Byli jsme se přesvědčit o tom, že dnešní zaměstnanci státního podniku Diamo už nepřipomínají zničené politické vězně z jáchymovských dolů. Fungují tady nejen hygienická pravidla, kvalitní odvětrávání, ale také kolegialita a hornická hrdost. Přesto se „běžný pozemšťan“ tisíc metrů pod zemí sám sebe ptá, zda by zvládl denně nakopat sedm tun horniny a opakovat to celých deset let. Pokud Česko nezprovozní další naleziště, stane se závislé na dovozu této energetické suroviny. V ložisku Rožná je ukryto podle odhadů ještě 376 tun uranu. Na dalších sto tun zřejmě narazí horníci při odstřelování nových chodeb. Ty vystačí tak maximálně na dva a půl roku. Až z podzemí zmizí horníci, bude v areálu dolu stále rušno. Dceřiný podnik České plynárenské GSCeP tady totiž vybuduje podzemní zásobník zemního plynu. Zaměstná v něm asi šest stovek lidí. (hrd)

Dole v uranovém dole Kdo pracuje v Dukovanech

Soutěž: Moderní firma 2010

Bude někdy vodní koridor?

Dukovany – Víte, kdo řídí atomovou elektrárnu Dukovany? Můžete věřit lidem, kteří sedí za  operačním stolem? Zjistěte, kdo má už pětadvacet let v rukou bezpečnost regionu. Více na straně 4

Soutěž – Moravské hospodářství pořádá soutěž pro firmy, které chtějí zjistit, jak působí jejich image a webová prezentace na  potenciální klienty. Přihlašte i  vaši společnost a  získejte nejen titul „Moderní firma 2010“. Zjistěte také, co si o vaší image myslí jak odborníci, tak lidé, které oslovujete. Uzávěrka přihlášek je 15. srpna. Rozhodnou čtenáři webu www.moravskehospodarstvi.cz. Více na straně 11

Vodní cesta – Dítě v komatu, které doktoři drží v umělém spánku. Takový je stav projektu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Přestože s  ním Česko nepočítá v celostátním územním plánu, Fischerova vláda mu ale stále dává naději. Pokud by novágarnitura na projekt nakonec kývla, musela by také zodpovědět otázku, kde by vzala odhadovaných dvě stě miliard korun. Více na straně 13

Pošlete noviny do dalšího kola!

01_mh10_06.indd 1

))

))

))

))

FOTO: Jiří Sláma

Nejkrásnější centra

97 květen 2010

Soutěž – Podívejte se, které obce chtějí získat titul „Nejkrásnější náves“ a  „Nejkrásnější náměstí“. O  dalším osudu přihlášených obcí teď rozhodne odborná porota. Více na straně 16

alokace otevřených výzev objem podaných žádostí objem schválených projektů počet otevřených výzev počet podaných žádostí počet schválených projektů konzultací KB EU Point

83,2 mld. Kč 19,5 mld. Kč 4,7 mld. Kč 99 491 430 172

Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc.

Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský | Olomoucký | Zlínský | Moravskoslezský

1.6.10 15:59

ČERVEN 2010

STRANA 2

ENERGETICKÁ BUDOUCNOST

Nezávislost brzy skončí

)) přehledy Kolik je dobývacích prostorů Černé uhlí

17

Hnědé uhlí a lignit

31

Ropa a zemní plyn

104

)) ve zkratce )) Druhá Pačesova komise spolupracuje i s oponenty

Kde se těží energetické suroviny?

Těžba nerostných surovin (v 103 t) Surovina

2007

2008

2009

Černé uhlí

12 895

12 662

11 001

Karviná – ČSA, Lazy Hnědé uhlí 45 664 a lignit

43 362

41 396

Darkov Stonava – ČSM Třanovice

Ropa

246

41*

36*

Zemní plyn

231

122*

122*

Štramberk

Dolní Rožínka Lobodice

Frenštát pod Radhoštěm

*skupina MND údaje nezveřejnila černé uhlí

Počty zaměstnanců pracujících v odvětví těžby

zemní plyn

Surovina

Pod zemí

Celkem

ropa

Černé uhlí

14 207

16 205

uran

Hnědé uhlí a lignit

468

8 279

podzemní zásobníky zemního plynu

182

oblasti výskytu zemního plynu a ropy

Ropa a zemní plyn

–

Staříč – důl Paskov

Dolní Dunajovice Charvátská Nová Ves

Vizovické vrchy Dolní Bojanovice

Hodonín Uhřice

Břeclav

Zdroj: Hornická ročenka

Vídeňská pánev

Tvrdonice

Zásoby černého uhlí vystačí do roku 2030 ENERGETICKÁ ZÁVISLOST ČESKÉ REPUBLIKY PATŘÍ K JEDNÉ Z NEJNIŽŠÍCH V EVROPĚ. TO SE ALE MŮŽE DO DVACETI LET ZMĚNIT. Linda Škrancová Nerostné bohatství – Vzhledem k tomu, že dokážeme efektivně využívat tuhá paliva z  vlastních zdrojů, dovážet musíme jen 42 procent surovin. Elektrizační soustava je závislá na dovážených zdrojích energie – především jaderném palivu – pouze z 38 procent. Naopak téměř stoprocentně jsme závislí na dovozu zemního plynu. Podle zprávy Nezávislé energetické komise (NEK) se Česká republika svými zásobami černého a  hnědého uhlí řadí na desáté až patnácté místo mezi zeměmi, které disponují jeho zásobami. Černého uhlí vyvážíme dlouhodobě kolem padesáti procent, u hnědého uhlí jsou to jen zhruba tři procenta.

„Česká republika bude za pětadvacet až pětatřicet let importérem elektřiny. Otázka však je, odkud ji budeme dovážet. Sousední země budou mít ještě větší problémy s  elektřinou než my,“ varuje před rizikem nedostatku energie fyzik František Janouch. Do jaké míry bude možné plně využít veškeré potenciální zásoby, ale záleží na několika faktorech. To je především vývoj poptávky a ceny a také ekologické a krajinotrovné faktory. Těžba černého uhlí se soustředí na Ostravsku.

)) zásoby ČR Kolik máme pod zemí nerostného bohatství? Černé uhlí Hnědé uhlí Lignit Ropa Zemní plyn Uran

V  pěti dolech tam těží společnost OKD. Černého uhlí bylo v roce 2009 vytěženo 11 milionů tun, objem vytěžitelných zásob vystačí maximálně do roku 2030. I  přes poměrně vysoké stavy geologických zásob hnědého uhlí jsou stavy vytěžitelných zásob v Česku nízké a životnost jednotlivých lomů se pohybuje od čtrnácti do padesáti let.

16 193 970 kt 9 090 892 kt 975 702 kt 31 144 kt 46 044 mil. m3 135 554 t Zdroj: Zpráva NEK

84 MILIONŮ KORUN NA ZAVŘENÍ STARÝCH DOLŮ

Při současném tempu těžení uhelných zásob, dojde brzy k vyčerpání limitů a uhelné společnosti zesílí tlak na jejich prolomení. NEK ale doporučuje: „Z  bezpečnostního hlediska je naopak žádoucí stabilní, menší těžba s dlouhodobou perspektivou domácího stabilního energetického zdroje.“ Vláda si už proto rezervovala místo pro stavbu další elektrárny na  Novoji-

Místo zchátralého dolu Ráj permoníků Oslavany – Bývalá těžní věž Dolu Kukla v  Oslavanech na  Brněnsku, jejíž činnost skončila v  sedmdesátých letech, by se měla už za dva roky proměnit v zajímavou turistickou atrakci. Z nevyužitého a zchátralého objektu se stane vyhlídková věž a hornicko-důlní muzeum. „Pozemky a  objekty jsou ve  vlastnictví Strojírny Oslavany, která se rozhodla takto bývalý důl využít. Tuto aktivitu samozřejmě vítáme s nadšením, myslím, že budeme mít český unikát,“ řekl oslavanský starosta Vít Aldorf. Pokud se podaří projekt dotáhnout do konce, což zahrnuje hlavně získání dotace z ROP Jihovýchod, bude věž a muzeum připomínat třísetletou tradici těžby uhlí v oblasti Rosicko-oslavanské pánve. „Kromě vyhlídkové věže bude velkým lákadlem Ráj permoníků. To bude obří venkovní bludiště připomínající důlní štoly, ve kterém si děti budou moci vyzkoušet třeba i záchranu horníků ze závalu,“ přiblížila manažerka projektu Alena Lubasová. Na věž se navíc pohodlně dostanou i  vozíčkáři nebo rodiče s  kočárky.

02_mh10_06.indd 1

NEK – První Nezávislá energetická komise (NEK), známá také jako Pačesova, vznikla na základě rozhodnutí vlády v  lednu 2008. Jejím hlavním úkolem bylo vypracovat dlouhodobou prognózu vývoje energetiky do roku 2030 a  2050. Ve  zveřejněné zprávě komise podpořila jadernou energetiku a neodmítla možné posunutí těžebních limitů hnědého uhlí. Propagovala taktéž obnovitelné zdroje. Tehdejší Topolánkova vláda ale nebyla s  výsledky komise spokojená. Proto vznikl oponentní tým v čele s Pavlem Stehlíkem. Ten kritizoval fakt, že Pačesova komise ve svých výhledech nepočítala se zásobami hnědého uhlí za  hranicemi současných limitů. Od dubna existuje Pačesova komise II. V  jejím čele je vedle Václava Pačese i  ekonom Jan Švejnar a  známý geolog Václav Cílek. Zastoupeni v  ní ale jsou i členové oponentní Stehlíkovy komise.

„Jedinou vyhlídkovou věží v  Česku, na kterou je bezbariérový přístup, je zatím jen Petřínská rozhledna v Praze. Na Moravě bychom měli být první,“ dodává Lubasová. Lidé se zdravotním postižením by zde měli najít i zaměstnání. „V  rámci projektu vzniknou nová pracovní místa vhodná pro osoby se změněnou pracovní schopností či osoby se základním vzděláním, případně seniory. Tyto osoby, často ohrožené nebo přímo postižené sociálním vyloučením tak dostanou příležitost začlenit se do  společnosti,“ vysvětlila Lubasová. Peníze na  projekt Ráj Permoníků chce Strojírna Oslavany z poloviny získat z Regionálního operačního programu Jihovýchod, od kterého žádá příspěvek ve výši čtrnáct a půl milionu korun. Druhou polovinu peněz bude hradit z  vlastních zdrojů. „Pokud by nám příspěvek nebyl přiznán, bohužel bychom projekt nemohli realizovat,“ uvedla Lubasová. Podmínkou pro čerpání peněz z ROP je dokončení úprav do dvou let. S prvními pracemi na obnově věže by se mělo začít již v červenci. (lis)

čínsku – v Blahutovicích. Zatím je tam les. Podle ČEZu tam ale zřejmě vyroste nová atomová elektrárna. Odhadovaný termín: 2035. Zdroje ropy a plynu na území České republiky jsou mizivé a jejich současná těžba tvoří necelá dvě procenta současné spotřeby. Například roční tuzemská spotřeba ropy činí osm milionů tun, většinu dovážíme z Ruska a Ázerbájdžánu pomocí ropovodů Družba a Ingolstadt. Naše vlastní těžba těchto dvou surovin se soustředí na  jižní Moravě. Z  českých společností se těžbou ropy a  zemního plynu zabývá Česká naftařská společnost a Moravské naftové doly (MND). Česká naftařská těží od  roku 2006 v dobývacím prostoru Charvátská Nová Ves, v loňském roce vytěžila přes sedm tisíc tun ropy a 5,7 milionu kubíků zemního plynu. MND uvádějí, že čerpají ropu a zemní plyn v oblasti Vídeňské pánve a Vizovických vrchů, údaje o těžbě v loňském roce odmítly uveřejnit i v Hornické ročence, ale jejich denní těžba se pohybuje kolem šesti tisíc ekvivalentu barelu ropy a zemního plynu denně.

)) V energetice pracují jen 2 % všech zaměstnanců Zaměstnání – Těžba energetických surovin a výroba paliv patří k relativně málo významným zaměstnavatelům. Podíl zaměstnanců v  tomto odvětví tvoří asi dvě procenta, což představuje zhruba sto tisíc pracovníků. Z  toho 60 procent je zaměstnáno ve  výrobě a rozvodu elektřiny, tepla a plynu, zbylých 40 procent v  těžbě energetických surovin a výrobě paliv. Podle hornické ročenky pracuje v podzemních dolech na  černé a  hnědé uhlí téměř patnáct tisíc horníků.

)) Cena uranu poroste kvůli ekologickým dopadům Jaderné palivo – Kromě toho, že Česká republika disponuje zásobami uhlí, jako jediný stát Evropské unie má také ložiska uranu. Geologické zásoby uranu na našem území dosahují kolem sto tisíc tun kovu, vytěžitelných zásob je asi padesát tisíc tun. V  letech 1945−2004 se vytěžilo asi 110 tisíc tun uranu, pro srovnání – v loňském roce vytěžili horníci v  Dolní Rožínce 242 tuny uranu. Největší ložisko leží ve strážeckém bloku v okolí Hamru na Jezeře v Libereckém kraji, ale podle Nezávislé energetické komise jsou zde ekologické dopady těžby mimořádně nepříznivé, takže sanace a  rekultivace území může cenu kovu do budoucna neúnosně prodražit.

Inženýr z Dolu Paskov: Uzavření bylo ukvapené Paskov – Jako hlavní inženýr strávil Jindřich Lát v Dole Paskov na Ostravsku téměř deset let. Nyní už je důl jedenáct let zavřený. „Moje vzpomínky na  dobu od roku 1973 do roku 1982 představují významnou etapu v mém životě,“ říká. V jakých ohledech byl Důl Paskov jiný než ostatní doly? Důl měl v mnoha ohledech specifické podmínky. Hornické práce započaly prakticky v panenské oblasti, to znamená, že se zpřístupňovaly sloje v ještě doposud neporušeném souvrství. V lokalitě a v této situaci byla tedy soustředěna značná zásoba plynu, který představoval vysoké riziko. Produkce metanu dosahovala oproti jiným dolům nebývalé výše. A to až 200 kubických metrů metanu na  jednu tunu uhlí. V  roce 1971 způsobila tato složitá situace dokonce výbuch, který si vyžádal životy horníků. Jak vnímáte uzavření Dolu Paskov? Osobně jsem přesvědčen, že uzavření dolu po  roce 1989 bylo ukvapené. Ono je pochopitelně populární rozhod-

nout, že utlumíme provoz v  těžkém důlním prostředí a  přivezeme plyn ze Sibiře. Ale za  jakou cenu? Teď máme důsledky ve  schodku státního rozpočtu, protože za drahý plyn platíme v dolarech a cenné uhlí, které jsme poměrně levně těžili, zůstalo v  dole. Za  největší chybu politiků, kteří o  útlumu rozhodovali, považuji, jak nesmírně podcenili kvalitu našich horníků a nedovedli ocenit, že jejich přínos k tvorbě společenské produkce je nenahraditelný. Máte přehled o tom, kam odešli horníci, kteří v dole pracovali? Velká většina horníků po skončení těžby na  Paskově odešla mimo hornictví. Někteří přešli na tehdejší Důl Staříč, který se ale přejmenoval na  Důl Paskov, takže důl na který vzpomínám, je už jenom závodem v útlumu. Ale aby ještě pomohl národnímu hospodářství, bez ohledu na  nevděk, který vůči němu projevila politická a hospodářská reprezentace po roce 1989, dodává přes námi vybudovaný degazační systém nezanedbatelné množství důlního metanu do energetické sítě. (lis)

1.6.10 15:56

červen 2010

KB Municip 4 268x374 MorHosp.indd 1

03_mh10_06.indd 1

inzerce

STrAnA 3

19.2.2010 12:00:35

1.6.10 15:58

červen 2010

J A d e r n á e l e k T r á r n A d u k o vA n y

STrAnA 4

Řídí atomovou elektrárnu. Někteří už 25 let

Foto: Drahomír Stulír

))

Foto: Jiří Sláma

Z operátora se stal ředitelem.  Také díky lenosti

Kdyby v sobě neměl Tomáš Žák trochu líné povahy, zřejmě by se letos nestal novým ředitelem dukovanské elektrárny. „Jen přirozeně líný člověk má tendenci zlepšovat věci. Proto odmítám tupě dřít a vždy přemýšlím, jak udělat věci jednoduššími. Je ale důležité si to neplést se šlendriánem. Ten nesnáším,“ vysvětluje muž, který v sobě nezapře pragmatického technika. Přestože byl Žák letos v lednu představený jako nový ředitel, pro zaměstnance je „starým známým“. Do Dukovan nastoupil už v prvním roce fungování – 1985. Po vysoké škole dostal smlouvu jako operátor sekundárního okruhu provozu. Jako mladému otci se mu tehdy zamlouvalo, že dostane byt, dobrý plat a slušné podmínky. Od té doby šel stále nahoru: Od operátora reaktoru, přes vedoucího reaktorového bloku, bezpečnostního inženýra až po ředitele útvaru Asset managementu v pražské centrále. „Vrátil jsem se vlastně domů. Pocházím z Moravských Budějovic. Ještě na konci minulého roku se mi sem ale nechtělo, v Praze jsem měl

rozdělanou práci. Jenže bývalý ředitel Zdeněk Linhart se náhle rozhodl odejít, takže se rychle hledala náhrada,“ vypráví z ředitelské kožené pohovky, ze které se může dívat na stohektarový areál. Do něj se dostane jen minimum lidí. Pracovna ředitele je mimo chráněné území, tak aby jeho hosté nemuseli procházet dlouhou bezpečnostní prohlídkou, která někdy vyžaduje i absolvování psychotestů. „Znám tady úplně všechna zákoutí. Asi tady není místo, kde bych nebyl,“ zamyslí se. Když se začne bavit o budoucnosti elektrárny, v hlavě mu počítá kalkulačka. „Všechno je otázka toho, zda se nám vynaložené investice vyplatí,“ tvrdí. Proto si už bývalé vedení zadalo zpracování finanční analýzy na postavení horkovodu do Brna nebo analýzu možnosti stavby dalšího, pátého, reaktoru. „Pokud zjistíme, že se nám nový blok teď nevyplatí, pak se klidně může stát, že jej postavíme v době, kdy elektrárně dojde životnost. Nyní třeba řešíme problém případného nedostatku vody v Dalešické přehradě, která je pro stavbu nového reaktoru rozhodující,“ říká ředitel.

Foto: Jiří Sláma

))

Pokud má někdo přesné informace o míře zamoření dukovanské elektrárny, je to chemik Rostislav Zahrádka. Jako technik radiochemické laboratoře se každý den dostává do styku s látkami, které může elektrárna ovlivnit.

jakousi profesní hrdost. A to se mi líbí,“ říká. Čtyřiapadesátiletý chemik u sebe neustále nosí dozimetr. Tak jako všichni ostatní zaměstnanci musí vědět, zda se nepohybuje v prostředí, které je zdravotně závadné. Přístroj mu ale zapípá jen občas.

Občas tak musí vlézt do parogenerátoru, při odstávce se dostane až k reaktoru. Seškrabává vzorky ze stěn, aby zjistil jejich chemické složení. Analyzuje vodu v řekách, které jsou v okolí elektrárny. Zahrádku mrzí, že si někteří lidé myslí, že takové zaměstnání musí dělat pouze zvláštní lidé.

„Jsou měsíce, kdy je úplně v klidu. Pak ale musíme vlézt do parogenerátoru nebo se pohybujeme v okolí reaktoru, a to signalizuje častěji. Pracujeme pak hodně rychle, abychom mohli co nejdřív vypadnout. Dostaneme tak maximálně procento povolené dávky. Proto mě štve, když si někteří lidé myslí, že tady pracují ozáření, sotva se potácející lidé bez vlasů,“ směje se muž, který v elektrárně pracuje od jejího vzniku.

Jeho práce ho hodně baví. Na rozdíl od operátorů tady může být kreativní. „Mezi zaměstnanci cítím

04_mh10_06.indd 1

Homer Simpson?  Takového člověka by sem nepřijali

Už na první pohled je vidět, že Roman Oborný nemá s Homerem Simpsonem nic společného. Operátorem jaderného provozu se totiž nestal jen tak. K tomu, aby mohl spolu s dalšími kolegy řídit jadernou elektrárnu, potřebuje titul inženýra, několik let praxe, dvouleté školení ČEZu a desítky absolvovaných psychotestů. Ty musely prokázat, že Oborný je vyrovnaná a soustředěná osobnost, která dokáže s přehledem zvládat stresové situace. „Člověk jako je Homer Simpson by tak mohl být jen těžko můj kolega. Takové lidi tady nepřijímají,“ směje se Oborný. Stojí ve výcvikovém operačním středisku, které je věrnou kopií toho pravého. Ukazuje přitom na desítky monitorů, různých tlačítek a vypínačů v designu osmdesátých let. O každém musí všechno vědět. Jistí ho také několika set stránkový manuál. „Moje práce není kreativní, je přesná. A proto mě tak baví,“ vysvětluje. V elektrárně fungují čtyři skutečné velíny výrobních bloků. V nich pracuje na šesti směnách více než stovka operátorů. „Díky psychotestům, které musíme absolvovat, máme skoro všichni podobné

povahy,“ uvědomuje si Oborný. Jeho kolegové musí počítat s tím, že v případě havárie budou jediní, kteří se nebudou smět ukrýt. Jejich místo bude ve velínu, kde budou řešit situaci až do dobrého konce. Přestože v dukovanské elektrárně ještě nenastala žádná vážná porucha, ve výcvikovém středisku naopak operátoři fiktivní havárie řešit musí. „Poznáte to tak, že se žlutě rozsvítí některá z kontrolek na panelu. Pokud je problém větší, zobrazí se porucha na panelu o řadu výše. Ty nejvážnější jsou ve třetí řadě. Nikdy se nám ale na reálném bloku nic vážného nestalo,“ tvrdí Oborný. Pětatřicetiletý Oborný pracuje v Dukovanech od roku 1994. Tehdy nastoupil jako čerstvý absolvent střední strojírenské školy. V roce 2001 se stal operátorem sekundárního okruhu. Poté, co si dodělal vysokou školu, se mohl začít připravovat na postup na místo operátora „primáru“. „Každý rok elektrárna potřebuje kolem deseti nových operátorů. Kvůli náročným testům je ale velmi těžké se sem dostat,“ říká rodák z Třebíče.

Foto: Drahomír Stulír

Chemik: Zmutované mravence  tady nemáme

„V jaderné elektrárně nemůže pracovat žádný úchyl, který se nebojí radioaktivity. Takoví lidé by neprošli tvrdými psychotesty. Tady pracují úplně normální lidé se zdravým pudem sebezáchovy. Navíc se tady neděje o moc více nebezpečných situací než na jiných pracovištích. Není tady nic neobvyklého. Neuvidíte tady anomálie typu zmutovaných mravenců,“ vyvrací stereotypy Zahrádka.

))

))

Ze záření má respekt.  Rozum mu ale zakazuje mít strach

Když bylo Petru Spilkovi 32 let, držel v ruce první palivo, které se vkládalo do dukovanského reaktoru. Čerstvá várka totiž není tak nebezpečná. U všech dalších se tak blízko lidé pohybovat nesmí.

Spilka působí přesvědčivě, když tvrdí, že nemá strach z ozáření nebo z technické závady, která by mohla ohrozit region. Když si ale vzpomene na své první pocity, které zažil u reaktorů, zvážní.

V elektrárně pracuje od roku 1984. Nastupoval zde jako kontrolní fyzik, dnes je tiskovým mluvčím. „Nebylo to pro mě až tak fascinující. Už za studií jsem se pohyboval v okolí reaktorů. Školili jsme se v Jaslovských Bohunicích a v německé atomovce v Rheinsbergu,“ vypráví Spilka.

„Samozřejmě, že když člověk slyšel poprvé pípat dozimetr, tak ho napadaly nejrůznější myšlenky. Záření nevidíte. Může se projevit až za několik let. Jenže dodnes se mi nic vážného nestalo. Naopak, mám šest zdravých dětí, a to je doufám dostatečný důkaz toho, že jsem v pořádku,“ směje se osmapadesátiletý fyzik. Podle něj je velmi důležité přistupovat k hrozbě atomových elektráren racionálně. A to pro technika, který zná téměř každý šroub dukovanského gigantu, není obtížné.

A jaké jsou jeho pocity, když stojí u reaktoru? „Když tam člověk přijde poprvé, může mít pocit bázně. Skoro jako v katedrále. Já už to ale tak nevnímám.“

Protože byl přímo u toho, když se elektrárna stavěla, věří tomu, že pracuje v bezpečném prostředí. A přestože by měla být elektrárna podle původního plánu odstavená už za pět let, nepochybuje o tom, že bude vyrábět elektřinu ještě dalších minimálně deset, dvacet let.

Pak začne vzpomínat na nejpřekvapivější situaci. „Asi před dvaceti lety stály všechny bloky. Tenkrát totiž rozvodna Sklavětice zastavila celou elektrárnu. Bylo pak neuvěřitelně těžké všechny reaktory znovu rozjet,“ vzpomíná otec pěti dětí.

„Vždycky záleží na tom, v jakém stavu je reaktor. Pokud by vyčerpal svou bezpečnou životnost, můžete to tady úplně celé rozebrat a zbourat. Všechny zkoušky, které jsme dělali, ale dokazují, že reaktor je v pořádku,“ zhodnocuje technik.

Spilku ani nemrzí, že dílo, které pomáhal dávat dohromady, za několik desítek let jiní technici rozmontují. „Všechno bude tak, jak má být. Naopak materiál, který z elektrárny zbude, prodáme na další použití. Štěrk a betony třeba na stavbu dálnic,“ nastiňuje. VERONiKA HRDá

1.6.10 16:00

červen 2010

STrAnA 5

SAKO brnO, a.s.

k o m e r č n í p r e z e n ta c e

Ve spalovně už vzplál oheň OdpAd z jihOmOrAvSKých dOmácnOSTí Se už brzy přemění nA eleKTřinu A TeplO. v brněnSKé SpAlOvně TOTiž dOKOnčují SpušTění dvOu nOvých KOTlů. OprOTi minulOSTi energeTicKy využije dvojnásobek komunálního odpadu. veronika hrdá Brno – Už z dálky je jasné, že se v brněnské spalovně něco změnilo. Nový design v  zářivých barvách kolemjdoucí upozorňuje na to, že Brňané energeticky zhodnocují odpad mnohem efektivněji než dřív. Ještě před dvěma lety dodávala spalovna do teplárenské sítě pouze přehřátou páru. Od letošního roku se z komunálního odpadu začne vyrábět také elektřina. „Již brzy vyzkoušíme kompletní fungování provozu, tak abychom prokázali, že stavba je funkční a bezpečná,“ uvedl Pavel Depiak ze společnosti TENZA, a.s., která je správcem stavby.

Kolik kdo zaplatil Fond soudružnosti

47,3 mil. euro (cca 1,2 mld. Kč)

51 %

Město Brno

25 mil. euro (cca 650 mil. Kč)

27 %

SFŽP

2,8 mil. euro (cca 73 mil. Kč)

3%

17,9 mil. euro (cca 455 mil. Kč)

19 %

Bankovní úvěr

Projekt modernizace spalovny patří mezi jednu z nevýznamnějších energetických investic na Moravě. Instalace nových technologií stála téměř dvě a  půl miliardy korun. „Brno je jedním ze tří měst v  Česku, kde bude spalovna komunálního odpadu s  tak moderním vybavením,“ vysvětlila předsedkyně představenstva městské společnosti SAKO Brno, a.s. Jana Drápalová. Asi nejkomplikovanější z  celé stavby bylo naistalování kotlů, které dodalo Sdružení CNIM & SIEMENS. Každý z nich dokáže za plného provozu spálit čtrnáct tun odpadu za hodinu. Uvnitř spalovací komory bude obrovské horko – až 1 100 stupňů Celsia. Zlikvidovaný starý kotel, který spálil téměř stejné množství odpadu, dokázal

dodat páru o teplotě 220 stupňů Celsia. Nové však dokážou vyrobit páru, která bude mít teplotu 400 stupňů Celsia. Nová spalovna přitom nebude energeticky využívat pouze odpad Brňanů, ale i okolních regionů. „Brněnská spalovna je jedno z hlavních zařízení Integrovaného krajského systému nakládání s  odpady. Před rekonstrukcí spalovny bylo v  Jihomoravském kraji vyprodukováno 467,52 tisíc tun komunálních odpadů. Z  toho bylo energeticky využito 16,25 procent a na skládky bylo uloženo asi 227 tisíc tun,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Anna Hubáčková. Poté, co se spalovna spustí naplno, zpracuje o  polovinu odpadu více než před rekonstrukcí. Zatímco v předcho-

zích letech přetvořila spalovna 80 až 110 tisíc tun komunálního odpadu za  rok, od letošního léta to bude dvakrát tolik. „Předpokládáme, že nové zařízení zajistí energetické využití pro 224 tisíc tun směsného komunálního odpadu ročně,“ uvedla environmentální specialistka firmy SAKO Brno, a.s. Jana Suzová. Jistotu, že budou mít nové kotle stále co spalovat, mělo vedení městské společnosti už v době, kdy zveřejnilo zprávu o  zajištění naplnění kapacity, která je ovšem nižší než kapacita původní spalovny. Nový provoz totiž umožňuje snížit cenu spalného tak, že dokáže konkurovat cenám za  uložení odpadu na skládky, což je základní předpoklad, pro přesměrování odpadů do  nového zařízení. Za  dvě a  půl miliardy korun se ve  spalovně nepostavily pouze dva robustní parní kotle s  novým systémem čištění spalin a  turbínou. Součástí rekonstrukce je například také vybudování dotřiďovací linky. Na  ní bude probíhat dotřídění odpadu, který Brňané umístili do  speciálních barevných kontejnerů. SAKO Brno, a.s. může kvalitně roztříděný odpad prodat výhodněji zpracovatelským firmám. Nerecyklovatelný spalitelný materiál bude poté přemístěn do betonového zásobníku s odpadky.

)) nová spalovna Co všeChno bude umět? )) Vyrábí teplo Spalovna se stane významným dodavatelem tepla pro městskou společnost Teplárny Brno. Vyrobí zhruba čtvrtinu tepla pro brněnské domácnosti, které jsou na systém napojeny. Výrobou tepla z odpadu je zajištěna energetická bezpečnost v případě omezení dodávek plynu. )) Bude vyrábět elektrickou energii V nové spalovně je umístěna turbína o výkonu 22,7 MWe. Pro srovnání: Největší fotovoltaická elektrárna v Česku v Hrušovanech nad Jevišovkou má výkon 3,7 MWe. Zabírá přitom sedm hektarů půdy. )) Nový systém čištění spalin Zcela nový systém čištění spalin zajišťuje plnění přísných zákonných limitů a například příspěvek oxidů dusíku (NOx) ze spalovny tvoří 0,1 procenta na rozdíl od dopravy, která se podílí na jejich koncentraci v atmosféře asi z 80 procent. )) Zlevní se poplatek za spalování Spalování nyní bude ekonomicky výhodnější než skládkování. Pro odpadové firmy je teď často výhodnější vozit odpad do spalovny k energetickému využití. Jinak by skončil na skládce. )) Ze škváry se můžou stavět silnice Škvárové hospodářství umožňuje separaci železných i barevných kovů ze zbytků po spalování. Ty se poté dají materiálově využít. Dále dojde k roztřídění produkované škváry, která se pak může využít například jako materiál pro stavbu silnic. )) Odpad se může převážet po železnici Podařilo se dokončit nákup železniční vlečky, která nyní bez přerušení spojuje areál spalovny s hlavní železniční drahou. Zde však jde o projekt budoucnosti, pro který jsou nyní vytvořeny majetkové základy. )) Dotřiďovací linka:

Více separovaného odpadu Třídění bude v Brně ještě efektivnější. Díky nové dotřiďovací lince bude moci společnost SAKO lépe třídit plasty, papír, v budoucnu možná i tetrapaky.

)) Nová a hezčí



Díky lince začneme letos v Brně třídit plechovky a tetrapaky Modernizace spalovny znamená také změny v  třídění odpadu. Součástí projektu bylo totiž i vybudování dotřiďovací linky. Brno se tak může pustit do zásadních změn.

Jana Drápalová předsedkyně představenstva SAKO Brno a.s. „Brňané budou od  léta moci třídit i  tetrapaky a  hliníkové plechovky. Vyčleníme na ně místo ve žlutých kontejnerech určených dosud výhradně pro PET lahve,“ říká v  rozhovoru předsedkyně představenstva městské firmy SAKO Brno, a.s. Jana Drápalová.

05_mh10_06.indd 1

Součástí rekonstrukce spalovny je i dotřiďovací linka. Pocítí to nějak Brňané, kteří třídí odpad? Ano. Díky zprovoznění dotřiďovací linky můžeme s  odborem životního prostředí nyní dokončit změnu systému sběru v  ulicích. Od  1. července chceme spustit sběr hliníkových plechovek a tetrapaků. Obojí budou moci Brňané házet do  žlutých kontejnerů určených dosud výhradně pro sběr PET lahví. Pro hliníkové plechovky a  tetrapaky máme už nyní zajištěný odbyt. O tyto suroviny teď totiž začínají mít zájem stavební firmy, které dokážou tento typ odpadu přeměnit na stavební materiály. Dají se z  nich vyrobit desky pro stavbu pasivních a nízkoenergetických domů. Bude na tuto změnu stačit kapacita nádob?

Součástí této změny bude také zvýšení počtu kontejnerů a jejich častější svoz. Zatímco nyní se svážejí vytříděné složky jednou týdně, od spuštění linky to bude dvakrát. Navíc máme v plánu přidat až 250 nádob na papír a 250 na plast. Kde přibudou nové kontejnery? V Brně jsou lokality, kde už nyní není potřeba navyšovat počet nádob. Například v městské části Brno – Nový Lískovec chybí už „pouze“ 29 kontejnerů. Až začnou popeláři jezdit do Nového Lískovce dvakrát týdně, bude už počet nádob vyhovovat potřebě. Stále jsou ale městské části, kde je kontejnerů málo a  lidé to k nim mají daleko. Jsou to hlavně městské části Brno-střed, Bohunice nebo Královo Pole. Tady přesvědčujeme starosty, aby se o  věc začali více starat a  navrhli plochy k umístění nových kontejnerů.

Vyplatí se systém rozšiřovat i z ekonomického hlediska? Loni se ceny surovin prudce propadly kvůli krizi. Před tím tržby z prodeje surovin téměř pokryly všechny náklady, které město mělo s  tříděním i svozem, navíc tříděním město ušetřilo za spalné. Nyní se situace zase zlepšila, ceny za tříděné složky se vrátily téměř na stejnou úroveň jako před krizí. Takže třídění se městu jednoznačně finančně vyplatí. Město navíc může získat vyšší dotaci od společnosti EKO-KOM, která se stará o systém zpětného odběru obalů. Ta přispívá podle toho, kolik obec vytřídí v přepočtu na jednoho obyvatele. Naším cílem je postoupit o  jednu kategorii výše, a tím budeme mít i více peněz v  systému odpadového hospodářství. (hrd)

Spalovna bude zářit. V tomto roce totiž dostanou budovy nové opláštění, které nahradí současné nevyhovující a nevzhledné oprýskané pláty.

)) FAKTA O prOjeKTu Brno – Modernizace spalovny odstartovala na  konci roku 2007. V  přepočtu stála téměř 2,5 miliardy korun. Společnost SAKO Brno, a.s. však nemusela celý balík peněz vytáhnout z vlastní kapsy. Už v  roce 2001 začala s  přípravou projektu „Odpadové hospodářství Brno“. Dva roky poté se mohla SAKO Brno, a.s. pochlubit českým unikátem: Z evropského programu ISPA, určeného tehdejším kandidátským zemím, získala spalovna třetí největší částku ze všech předložených a  schválených projektů. Evropská unie poskytla osmašedesát procent z  takzvaných uznatelných nákladů projektu. Do  Brna tak poputuje téměř osmačtyřicet milionů eur, což představuje skoro jeden a půl miliardy korun. Zbytek zaplatí Statutární město Brno, Státní fond životního prostředí a společnost SAKO Brno, a.s. (hrd)

1.6.10 15:57

červen 2010

STrAnA 6

energeTická budoucnoST

Česko bude bez uranového dolu rožná i. – Jediný uranový důl ve střední evropě dokáže záSobovAT Téměř celý provoz jAderné elekTrárny dukovAny. vzácná rudA Ale poSTupně mizí. pokud vládA nenechá oTevříT dAlší nAlezišTě, bude čeSko záviSlé i nA dovozu TéTo STrATegické Suroviny.

veronika Hrdá Dolní Rožínka – O  půl šesté ráno stát u výtahu, pak zajet kilometr pod zem, pak šest hodin odstřelovat, zpevňovat, špinit se od uranové rudy, vystavovat se škodlivému záření. V půl druhé zase zpátky na povrch. A  tak každý den, někdy až jedenáct let

v jednom tahu. Koloběh horníků v Dolní Rožínce se ale zřejmě za  dva a  půl roku zastaví. Už totiž nebudou mít co těžit. Na ložisku Rožná je podle posledního výpočtu zásob v současné době pod povrchem ještě 376 tun uranu. „Dalších sto tun ročně většinou nalezneme ještě při samotné těžbě. Můžeme tak uspokojit poptávku ČEZu, se kterým máme smlouvu na  500 tun koncentrátu,“ uvedl vedoucí závodu Rožná I. Pavel Vinkler. Vytěžit takové množství uranu přitom není jen tak. Ruda v  Dolní Rožínce totiž ve  srovnání se světovými ložisky nepatří mezi nejkvalitnější. Když loni horníci vytěžili 242 tun uranu, museli vyvézt z více než kilometrové hloubky 142 tisíc tun horniny. Jeden horník na dobývce musí každou směnu vyrobit 7 tun horniny. Když mají horníci štěstí, vydolují i horninu, která obsahuje až 0,7 procent obsahu čistého uranu. V  australských a  kanadských dolech je přitom běžný i tříprocentní obsah. Pro představu: V  jedné tuně rudy se ukrývá v  průměru jeden a  půl kilogramu uranu, který pak mohou nechat zpracovat na palivo do atomových elektráren.

Získat takové množství suroviny je přitom hodně drahé. Navíc nad odštěpným závodem státního podniku Diamo, firmou Geam, neustále visí Damoklův meč. Česká vláda totiž souhlasila s jeho dalším fungováním jen pod podmínkou, že si na  sebe vydělá. To ale není snadné, zvlášť v době, kdy cena uranu klesla v  roce 2009 na  čtyřicetiprocentní úroveň roku 2007. Dnes stojí na  trhu jeden kilogram surového uranu kolem 2 100 korun.

)) uran v Česku 88 % světových zásob uranu se nachází v deseti zemích. Největšími producenty jsou Austrálie, Kazachstán a Rusko. V Česku se nachází ještě 50 tisíc tun vytěžitelných zásob. V letech 1945–2004 se vytěžilo cca. 110 tisíc tun Největší neotevřené ložisko v Česku se nachází v takzvaném Strážeckém bloku v okolí Hamru na Jezeře u České Lípy.

Celý důl zaměstnává zhruba pět set zaměstnanců, z  nichž 380 pracuje ve  třech směnách pod povrchem. Průměrný hrubý plat jednoho zaměstnance je 26 tisíc korun. Horníci, kteří rudu dolují, dostávají v průměru 35 tisíc korun. „Náklady na mzdy tak představují více než čtyřicet procent z celkových nákladů,“ uvedl Vinkler. Aby se mohl důl pochlubit jedním z nejbezpečnějších provozů v Česku, musí vedení závodu zajistit, aby fungovalo kvalitní větrání. Těžba je tak energeticky velmi náročná. „Pro energetické společnosti jsme VIP zákazník. Jen za elektřinu vynaložíme ročně padesát milionů korun,“ uvedl Vinkler. Přitom pouze náklady na  otvírku nového dolu se odhadují až na miliardu korun ročně. Přesto loni státní podnik Diamo vydělal 280 milionů korun. Zatím se tedy horníci musí připravovat na to, že pro ně práce v Dolní Rožínce brzy nebude. Už teď má ale část zaměstnanců naději, že dostanou nové pracovní smlouvy od  firmy GSCeP. Dceřiný podnik České plynárenské chce totiž nedaleko dolu vybudovat podzemní zásobník zemního plynu.

)) historie Uran byl často vykoUpen krví politických odpůrců Uranové doly jsou pro většinu lidí synonymem politických lágrů a krvavé práce. Od roku 1948 do roku 1961 se vystřídalo v táborech vězeňského zařízení okolo 65 tisíc lidí. Přesto se pod zemí pohybovali i dobrovolní horníci. Většinou ale šlo o politické vězně. V roce 1952 bylo z téměř 13 500 vězňů Vězeňského ústavu v Ostrově osm tisíc vězňů politických. V jáchymovském revíru bylo zřízeno jedenáct táborů, mezi nimi proslul tábor Vykmanov II, kde vězňové pracovali bez jakýchkoliv ochranných pomůcek v drtírně uranové rudy. Až do poloviny padesátých let se všeobecně nebraly velké ohledy na zdraví pracovníků v podzemí. Negativním účinkům ionizačního záření byli vystaveni všichni, nejen vězňové. „Akademií věd byl již zjištěn a potvrzen případ úmrtí v důsledku radiového záření. K rychlému opotřebení pracovníků dochází proto, že se nedbá o nutná a předepsaná preventivní opatření. Například je stanoveno, že každý pracující na šachtě dostane denně 1 litr mléka. Ovšem většinou nedostávají nic,“ psal v roce 1955 tajemník ÚV KSČ Bruno Köhler. (Zdroj: www.hornictvi.info)

FOTO: Jiří Sláma

Kilometr pod zemí uran krásně smrdí Důl Rožná – „A  jde se fárat,“ zavelí šéf závodu Rožná I. Pavel Vinkler a já vůbec netuším, co zažiju. Ihned se mě ujme asi třicetiletý chlapík a otevře mi dveře do ženské šatny. Převlečení mi trvá půl hodiny. „Naši hoši to musí ráno stihnout za pět minut,“ směje se Vinkler. Potom, co mi na  pásek připne asi dvoukilovou přenosnou baterku a  dýchací přístroj, jdeme k  výtahu. Vejde se nás do něj šest. Jsme ale tak natěsno, že to skoro beru jako zkoušku našeho chvilkového přátelství. Takhle hluboko musí každý spoléhat jeden na druhého. Já jedu jednou za život. Chlapi vedle mě minimálně 1 500 krát. A jedeme. Nebo spíš padáme do šesti set metrové propasti. Z výtahu jsme ale vylezli úplně v pořádku. Brzdíme už od poloviny šachty. Ocitáme se ve dvanáctém patře dolu. Vypadá to tady skoro jak v Templářských sklepech. U výtahu se pohybuje pět lidí, svítí světlo a vane příjemný vzduch. Jen chodbou se rozléhá nějaké děsivé dunění. „Počkáme si tady na vláček,“ vysvětluje Vinkler. Za chvíli na improvizované zastávce opravdu zastaví mašinka zvaná Pullman, která za  sebou táhne vagonky, které vypadají skoro jako ve  vyškovském Dinoparku. Asi po půl hodině se ocitáme na další „zastávce“. „Zdař Bůh,“ zdraví každého Vinkler. Přestože se ho neptám na to, zda je věřící, je mi jasné, že tady dole musí člověk důvěřovat nejen svým parťákům. „Svatá Barbora nám to tady dobře hlídá. Důl funguje od roku 1957 a nestalo se tady žádné velké neštěstí. Bohužel několik jednotlivých kolegů zde zahynulo, ale oproti ostatním dolům jsme na tom velmi dobře,“ říká za chůze Vinkler. Poslední lidský život tady zhasl loni před Vánoci. Padesátiletého Slováka zavalily tři metráky kamení. Chtěl zkontrolovat obtrháním strop a  boky ražené chodby, zatímco jeho kolegové dovezou prázdné vozíky. Podobná tragédie se v  Dolní Rožínce stala naposledy před patnácti lety. A  jedeme ještě dál do  nitra Země. Jednadvacáté patro je tisíc padesát metrů pod zemí. Ocitáme se před žebříkem. Vinkler se pouští nahoru a  já doufám, že nebudu lézt více než

06_mh10_06.indd 1

inzerce

několik příček. Jenže než se vyšplháme nahoru, zpotím se a pořádně se zadýchám. To bylo alespoň sto metrů. Vylezli jsme do  nově proraženého komína, kde potkáváme dva horníky. Vyztužují tady smrkovými kládami další chodbu pro těžbu uranu. „Chlapi, kolikrát denně to lezete nahoru?“ ptám se. „Asi pětkrát,“ odpovídají. Na takovou odpověď si musím sednout na vlhký rozdrcený kámen. Chlapi se zatím pustí do řezání. Nejsou zvyklí na to, že je někdo ruší od práce. Musí přece splnit normu a za šichtu odtěžit víc jak sedm tun horniny. Vinklerovi zapípá dozimetr. Oznámení, že radiace je vyšší, než je průměr. „Tady to ale krásně smrdí,“ komentuje Vinkler. V  hornické hantýrce to znamená, že horníci narazili na  kvalitní uran. Jeho hodnoty dosahují až 0,7  procenta čistého uranu. Ve  špičkových světových dolech jsou normální i  tři procenta, ale v Rožné většinou narazí na 0,17  rocenta. Leknu se. Co když jsem teď taky ozářená. Vinkler mě ale ujišťuje, že je vše v pořádku. Dostala jsem teď takové množství záření, kterého bych za  rok snesla ještě stokrát tolik. (hrd)

1.6.10 15:58

červen 2010

STrAnA 7

Teplárny brno, a.s.

k o m e r č n í p r e z e n ta c e

Páru nahradí bezpečnější horká voda S cílem SnížiT zTráTy v SySTému cenTrálního záSobování Teplem, SnížiT imiSní zATížení měSTA brnA A zvýšiT uživATelSký komforT odběrATelů přiSToupily Teplárny brno nA zAčáTku leTošního roku k výměně čáSTi pArních rozvodů zA horkovodní. výměnou budou doTčeny oblASTi záSobovAné z „pArovodu Tábor“ A hiSTorické jádro měSTA brnA. Liliana Geisselreiterová Projekt na  změnu zásobování teplem byl vypracován v  letech 1993-1995 a částečně zrealizován v letech 1998-2002 v  lokalitě „parovodu Tábor“, která leží severně od  Moravského náměstí mezi ulicemi Šumavská, Štefánikova, Lidická a  Kounicova. Dobudovaný systém sekundárních kolektorů a  rozvoj Jižního centra nyní Teplárnám Brno umožňuje zrealizovat další etapy tohoto projektu

Podzemní koLektor výměna teplonosného média by se měla uskutečnit v průběhu sedmiletého období. brno bude rozkopané minimálně. většina prací se uskuteční v podzemních kolektorech. foTo: Teplárny brno

)) rozhovor

Teplárny vyrábí teplo a elektřinu už osmdesát let Historie – Myšlenka zavést kombinovanou výrobu tepla a  elektřiny se původně nezrodila v Brně, ale mnohem dál, až v Americe. Jeden z nejvýznamnějších představitelů české elektrotechniky a profesor na brněnském Vysokém učení technickém, Vladimír List, zde byl v roce 1923 na  studijní cestě a  při prohlídce New Yorku si všiml, že na jednom místě z chodníku vystupuje pára. Po zjištění, že se jedná o tzv. okrskové topení z elektrárny Helgate, neváhal elektrárnu navštívit. Nesetkal se však s žádným technickým zázrakem, pouze s několika nízkotlakými kotli, které dodávaly páru do  podzemního potrubí ve  městě. Navštívil proto místní Edison Company, elektrárenskou společnost, která zásobovala párou a  elektřinou New York, kde se dozvěděl více o kombinované výrobě tepla a  elektřiny a  efektech, které tato výroba přináší. Jedním z  vysoce prosperujících odvětví v Brně byl v tomto období textilní průmysl, který se soustředil v oblasti ulic Cejl, Radlasu a Dornychu při svitavském a ponáveckém náhonu. Působila zde celá řada textilních podniků, proto tato oblast získala příznačný název „Moravský Manchester“. Tyto podniky pro svou výrobu potřebovaly tolik páry, že bylo ekonomicky mnohem přínosnější zbudovat v jejich blízkosti teplárnu, která by lokální výrobu páry a elektřiny bezpečně a mnohem efektivněji nahradila. Dne 1.  dubna 1929 byly zahájeny první stavební práce spojené s  výstavbou historicky první teplárny na území tehdejšího Československa. Stavba byla realizována v  blízkosti textilních podniků na  ulici Špitálka. Vysoce moderní zařízení, kterým byla teplárna vybavena, zahájilo výrobu tepla v páře a elektřiny o 20 měsíců později dne 4. prosince 1930. Výstavba teplárny splnila všechna očekávání. Zajistila dostatečnou dodávku tepelné a elektrické energie, podnikům se snížily provozní náklady a odstavením 68 kouřících továrních komínů z provozu se ozdravilo brněnské ovzduší. Teplárna na  Špitálce se svým základním vybavením zvládala pokrýt narůstající poptávku po teple prakticky až do roku 1938. Okupace a poválečná léta znamenaly nucenou přestávku v dalším rozvoji teplárenství v  Brně, a  to nejen

07_mh10_06.indd 1

Zeptali jsme se generálního ředitele Tepláren Brno, a. s., Alexeje Nováčka na to, jak se dotkne výměna parovodu za horkovod majitelů dotčených domů.

Ulice Cejl – vypouštění páry po zkoušce (6. 6. 1930)

Wilsonovo nám. – vypouštění páry po zkoušce (7. 12. 1929)

FOTO: archiv Teplárny Brno, a. s.

v rozšiřování tepelné sítě, ale i v připojování dalších odběratelů. Přesto bylo již v této době zřejmé, že bude nezbytné kapacitu teplárny přinejmenším zdvojnásobit, protože se v  průběhu války ukázalo, že jsou dodávky tepla z  teplárny velmi spolehlivé. Malé kotelny trpěly často nedostatkem paliva. Pozitivně byly také vnímány další výhody jako pohotovost, pohodlí a čistota. V roce 1956 bylo jisté, že teplárenská soustava potřebuje další zdroje tepla. Byla proto vypracována studie pro město Brno, která již zahrnovala zásobování teplem prvních plánovaných sídlišť. V letech 1963–1965 byla zahájena výstavba sídliště na Starém Brně. Za  účelem pokrytí dodávek zde byl vybudován druhý teplárenský zdroj „Staré Brno“. Ve stejném období byla na severu města spuštěna výstavba sídliště Lesná a připravovala se výstavba sídlišť Žavobřesky a Královo Pole. Pro zabezpečení dodávek do  těchto lokalit bylo rozhodnuto o výstavbě dalšího teplárenského zdroje „Červený mlýn“. Tlak dalších odběratelů tepla na připojení k teplárenské soustavě si vynutil úvahy o  výstavbě čtvrtého teplárenského zdroje, tentokrát v  Brně-Maloměřicích. Výstavba byla zahájena v roce 1971, aby následně zabezpečila dodávky tepla pro nově zbudovaná sídliště Lesná a Vinohrady. V  roce 1996 ukončil svou činnost zastaralý a neefektivní provoz Červený mlýn, který byl posledním teplárenským zdrojem spalujícím uhlí. Na  jeho místě byla vystavěna jedna z  nejmodernějších paroplynových tepláren v Evropě, která byla uvedena do provozu v roce 1999.

Od výstavby prvního teplárenského zdroje v Brně uplynulo již mnoho let. Teplárny od té doby prošly řadou vlastníků a několikrát změnily nejen svou právní formu, ale i obchodní jméno. Od roku 1996 až do roku 2004 měli na činnost společnosti významný vliv zahraniční investoři, kteří ji prostřednictvím majoritního podílu akcií ovládali. Prvním zahraničním akcionářem se stala společnost Eastern Generation Ltd. z Velké Británie. V roce 1998 se Teplárny Brno začlenily do energetické skupiny Texas Utilities se sídlem v  Dallasu v  USA a  v  roce 2001 pak do energetické skupiny MVV Energie se sídlem v Mannheimu v Německu.

a dále rozvíjet systém centrálního zásobování teplem v Brně. Teplárny Brno v minulosti dodávaly teplo pouze prostřednictvím primárních sítí. Na  předávacích místech bylo teplo z  velké části předáváno distributorům, kteří se starali o  jeho další přepravu. Nejvýznamnějším distributorem dálkového tepla byla společnost Tepelné zásobování Brno, a.s., známá pod označením TEZA, která také byla 100% vlastněná statutárním městem Brnem. Společnost TEZA odebírala 38 % z celkového množství tepla vyrobeného v Teplárnách Brno. Bylo tedy jen otázkou času, kdy vlastník obou společností představí záměr sloučit obě společnosti. Dne 1. června 2008 byla společnost TEZA plně integrována do  společnosti Teplárny Brno a  tímto dnem zanikla. Sloučení s sebou přineslo rozšíření činností v oblasti výroby tepla. K velkým teplárenským zdrojům Špitálka, Staré Brno, Červený mlýn a Brno-sever se přiřadily dva menší zdroje v  lokalitě sídlišť Kamenný Vrch a  Bystrc a  250 plynových kotelen, kterých společnost vlastní 119 a další provozuje pro své zákazníky. Sloučením se také rozšířila původní síť parovodů a horkovodů. Dnes je dálkové teplo distribuováno prostřednictvím primární sítě o délce 185 km a sekundární sítě o délce 111 km. Teplárny Brno zásobují teplem přibližně devadesát dva tisíc brněnských domácností a  řadu jiných podnikatelských subjektů. Obsadily tak pomyslnou čtvrtou příčku největších teplárenských společností v České republice. (lig)

špiTálkA STAčilA do roku 1938 I přes poměrně časté střídání vlastníků společnosti si svůj minoritní podíl ve společnosti po celou dobu uchovávalo statutární město Brno. To se však mohlo ze své pozice pouze minimálně podílet na  strategickém rozhodování. Proto se v roce 2004 rozhodlo odkoupit kontrolní balík akcií od  společnosti MVV Energie s.r.o., která své podnikatelské aktivity přesunula do  jiné části republiky. Rozhodnutí statutárního města Brna plně ovládnout společnost Teplárny Brno se brzo ukázalo jako velmi prozíravé. Město získalo plnou kontrolu nad výrobou dálkového tepla a elektřiny a nad významnou částí distribuce tepla. Může tak z dlouhodobého hlediska prosazovat své cíle: zajistit přijatelnou cenu tepla pro konečné spotřebitele

a rozšířit práce i do oblasti historického jádra města Brna, která je vymezena ulicemi Údolní, Žerotínovo náměstí, Joštova, Rooseveltova, Divadelní, Benešova, Nádražní a Husova. Výměna teplonosného média by se měla v obou lokalitách uskutečnit v průběhu sedmiletého období. Postup prací však bude záviset na  dostupnosti finančních prostředků, a  to nejen na  straně Tepláren Brno, ale i na straně majitelů – odběratelů. Úspěch půlmiliardového projektu si vyžádá jejich úzkou spolupráci s Teplárnami Brno. „Majitelé výměníkových stanic jsou povinni se ze zákona na  rekonstrukci podílet. Jsme však připraveni jim poskytnout kompletní technickou, projekční i realizační podporu, včetně finanční pomoci pro realizaci přechodu na nové médium,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Alexej Nováček. Obyvatelé města Brna se přitom nemusí obávat toho, že budou ulice v centru sedm let rozkopané. „Velká část prací se uskuteční v podzemních kolektorech, které usnadňují řadě společností provádět údržbu a opravy inženýrských sítí, aniž by omezovaly či jinak narušovaly provoz na  komunikacích a  obtěžovaly chod života města výkopy, hlukem, prašností a staveništní dopravou. V místech, kde nejsou vybudované, budeme spolupracovat s  městem tak, aby se naše sítě, pokud to bude možné, rekonstruovaly v  průběhu plánovaných rekonstrukcí samotných ulic,“ popsal technický ředitel Tepláren Brno Vladimír Jandásek.

Co by se stalo, kdyby se jednotlivé domy rozhodly do projektu nezapojit? V  souladu s  Energetickým zákonem č. 458/2000, §77 odst. 3 jsou odběratelé povinni si sami upravit odběrné zařízení na parametry nového teplonosného média. V  souladu s  platnou Energetickou koncepcí města Brna může být alternativou centrálního zásobování teplem pouze tzv. čistá energie, tj. teplo vyrobené buď z elektrické energie (elektrokotle) nebo z  bezemisních obnovitelných zdrojů (tepelného čerpadla). U  obou alternativ však musí mít majitel objektu k dispozici také záložní nebo špičkový zdroj, který bude schopen zajistit dostatečnou výrobu tepla v zimních měsících. Energetická koncepce města Brna jinou změnu způsobu vytápění neumožňuje. S  čím se mohou obyvatelé domů, u  nichž dojde k  úpravě výměníkových stanic, na teplárny obrátit? Teplárny Brno jsou odběratelům připraveny poskytnout kompletní technickou, projekční i  realizační podporu, včetně finanční pomoci pro realizaci přechodu na nové médium Jaké výhody plynou z přechodu z páry na horkou vodu vlastníkům objektů? Výměna parních rozvodů za  horkovodní zajistí zejména snížení ztrát v rozvodech. Proces dodávky tepla od zdroje až k uživateli se tím zefektivní. Vznikne úspora na  straně vstupního paliva (zejména zemního plynu), která přispěje k dalšímu snižování emisního zatížení města Brna. V  neposlední řadě se zvýší bezpečnost v ulicích, protože páru o teplotě do 230 °C nahradí bezpečnější horká voda s teplotou do 130 °C. Tím se sníží nároky na udržování tak vysokých parametrů, jaké jsou v případě parních rozvodů, dojde k vyšší stabilitě dodávek a  tím i  zvýšení tepelné pohody v objektech. (lig)

Teplárny Brno, a. s. Okružní 25, 638 00 Brno Tel. 545 161 111, Fax: 545 169 999 E-mail: [email protected] www.tepl-brno.cz

1.6.10 16:29

červen 2010

STrAnA 8

energeTická budoucnoST

)) aktuálně )) STAvbu Teplovodu zbrzdily záplAvy Bohumín – Výstavba teplovodu v  Bohumíně, který přijde na  500 milionů korun, pokračuje naplno i  přes záplavy. Celé centrum města je rozkopané a  pracuje se na  několika místech najednou. Lidem tak komplikují život ve  městě dopravní uzavírky, objížďky, odstávky vody, i problémy s parkováním či hlukem. „Vytrvalé deště a  stoletá voda, která se v  polovině května přihnala do  Bohumína, stavbu teplovodu zbrzdí o zhruba jeden až jeden a půl měsíce“ řekla tisková mluvčí Bohumína Lucie Balcarová. Kvůli vodě popadaly některé výkopy, do  nichž ukládají stavebníci potrubí. „Musíme je opravit, potrubí připravené k  uložení do  země propláchnout a  vysušit, což nám u  vodou zasažených míst zpomalí práce na  spojování potrubí asi o  50 až 70 procent. Počasí nám celkově práce komplikuje, nejprve byla dlouhá a tuhá zima a teď práce brzdí voda. Ale to, co jsme slíbili, splníme,“ uvedl koordinátor a  manažer projektu Rostislav Horák ze společnosti Tenza, která výstavbu teplovodu v Bohumíně provádí. Za  pár týdnů bude už centrální síť teplovodu hotová. „Pak budeme řešit už jen přípojky k  jednotlivým domům“ dodal Horák. Na  teplo z  dětmarovické elektrárny bude síť napojena v srpnu. (lis)

Začala plynařská válka o podzemí „Toto středisko je výjimečné tím, že byla použita nejnovější dostupná technologie pro zpracování a úpravu těženého zemního plynu i  s  výhledem, že ložiska budou po odtěžení zemního plynu konvertovány na podzemní zásobník, do kterého se bude plyn zpětně čerpat,“ upozornil generální ředitel České naftařské společnosti Zdeněk Svoboda. Těžba v  Břeclavi je výhodná i  pro samotnou obec. „Těžařské společnosti musí odvádět za vytěžené nerostné suroviny poplatek, z něhož 75 procent putuje do obecní pokladny a 25 procent se ukládá na pozdější rekultivaci místa těžby,“ řekl místostarosta Břeclavi Pavel Dominik.

čerSTvý i uložený. v morAvSkém podzemí STále přibývá zemní plyn. STejně TAk ho i ubývá. plynAři ToTiž zAčAli nA morAvě masově investovat do zásobníků i do nových vrTů. veronika Hrdá Linda Škrancová Jižní Morava – Až za  pár let v  Rusku utáhnou plynový kohoutek, můžou ho mít zavřený skoro půl roku, aniž by to Češi poznali. Na  Moravě totiž začali plynaři rozšiřovat plynové zásobníky. Objevil se i  nový plynařský magnát, který drží krok i  s  Komárkovým impériem Moravských naftových dolů. Na Moravě je dnes většina podzemních zásobníků v  Česku. Jeden z  nich, v  Dolních Bojanovicích, využívají pouze Slováci. V hlubině může být uloženo až 3,2 miliardy kubíků zemního plynu. Až RWE Gas Storage dokončí své projekty v  Třanovicích na  Těšínsku a  Tvrdonicích na  Břeclavsku, rozšíří se kapacita na necelé čtyři miliardy. Na jejich rozšíření měla zájem dokonce i Evropská unie, která na investici přispěla více než 900 miliony korun. Dalších 350 milionů kubíků bude uloženo nedaleko uranového dolu Rožná. O  plánech využít moravské podzemí uvažuje i  ruský kolos Gazprom.

)) dodavatelé od května těží plyn v břeclavi lama investments. „Investice do  projektů rozšíření skladovací kapacity našich zásobníků by měla dosáhnout přibližně sedm miliard korun. Skladovací kapacita virtuálního zásobníku společnosti RWE Gas Storage se zvýší zhruba o  sedm set miliónů metrů kubických, tedy až na  tři miliardy kubíků. To představuje zhruba třetinu roční spotřeby zemního plynu v  České republice,“ uvedl Aleš Gregorovič z RWE Gas Storage. Dalších téměř osm set milionů kubíků skladují Moravské naftové doly. Kromě navýšení kapacity rezervoárů se na  Moravě začal těžit plyn o  třetinu více než doposud. Nový obchodník s  plynem, skupina Lama Investment vystupující pod značkou levnyplyn.cz, se dohodl s Českou naftařskou. Od  poloviny května tam totiž

Nové sluneční elektrárny mají smůlu, síť je přetížená Fotovoltaika – Tvrzení, že mít solární elektrárnu je skvělý byznys, už tak docela neplatí. Výkupní ceny za  elektřinu ze Slunce se budou snižovat meziročně o více než pět procent. Největší problém ale bude vůbec získat pro novou elektrárnu povolení o zapojení do sítě. S  fotovoltaickými elektrárnami se v  loňském roce doslova roztrhl pytel. Vysoké výkupní ceny, které zajišťovaly krátkou návratnost investice, zlákaly malé i velké investory – ať už k instalaci několika panelů na střechu domu nebo rozsáhlé sluneční elektrárny na  větším pozemku. Zatímco vloni v  lednu představoval instalovaný výkon 65,74 MWe, letos to už bylo 462,92 MWe. Tak velký počet nových elektráren ale začal ohrožovat stabilitu distribuční sítě. „Již v  únoru se na  nás obrátila společnost ČEPS, abychom pozastavili udělování kladných stanovisek k  žádostem o připojení nových větrných a fotovoltaických elektráren. Důvodem této žádosti je dle ČEPSu překročení bezpečného limitu

Jak rostly sluneční panely leden 2008 leden 2009 leden 2010 duben 2010

249 1 475 6 032 7 014

3,4 MWe

14,1 Kč/1 kWh

65,74 MWe

13,15 Kč/1 kWh

462,92 MWe

12,25 Kč/1 kWh

491,02 MWe Zdroj: ERÚ

výkonu,“ uvedl Vladimír Vácha ze společnosti E.ON. Stop stav vyhlásily také ČEZ a Pražská energetika. To potvrzují i  podnikatelé, kteří se specializují na  stavbu zelených elektráren. „Bohužel nově vydávaná stanoviska provozovatele distribuční soustavy mají v  současnosti zamítavý charakter. Ještě v  loňském roce nebyl s  vydáváním souhlasu o  připojení ve  většině případů

problém,“ uvedl Josef Příkaský z  firmy Ševela, která se stavbou fotovoltaických elektráren zabývá. Společnost E.ON i  nadále jednotlivé žádosti o připojení výroben elektřiny posuzuje. „Požadavky ale v  současnosti výrazně překračují přepravní schopnosti celé naší distribuční soustavy“ vysvětlila mluvčí společnosti E.ON Božena Herodesová. (lis)

FoTo: levnyplyn.cz

začal fungovat nový vrt. Do  potrubí tak denně odchází o  200 tisíc kubíků břeclavského plynu více než doposud. Česká naftařská tak může s přehledem konkurovat Moravským naftovým dolům (MND). V okolí Břeclavi se totiž denně vyčerpá téměř 400 tisíc kubíků plynu. MND těží 300 tisíc kubíků. I tak tato čísla představují procento roční spotřeby Čechů. Zimní spotřeba se totiž pohybuje kolem 50 milionů kubíků. Příprava nového střediska v  Břeclavi trvala čtyři roky a stála více než sto milionů korun. Ročně dokáže zásobovat kolem dvaceti tisíc domácností, které plynem topí a ohřívají vodu. Firma v něm bude dobývat plyn třemi vrty ze dvou ložisek zhruba z hloubky osmi set metrů.

Od koho si můžete koupit plyn RWE Energie, a.s. Jihomoravská plynárenská, a.s. Severomoravská plynárenská, a.s. Východočeská plynárenská, a.s. E.ON Energie, a.s. Pražská plynárenská, a.s. LAMA INVESTMENTS a.s. QUANTUM, a.s. Conte, spol. s r.o. Lumius, spol. s r.o. BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. Zdroj: ERÚ

V Kopřivnici zatím horkovod nebude Kopřivnice – V  nejbližších měsících se měla v Kopřivnici rozjet stavba nového teplovodního vedení. Místo toho musí město znovu začít hledat investora. Sdružení Dalkia-Tenza totiž na nový horkovod nesehnalo potřebné peníze. Soukromý partner města měl postavit celou soustavu včetně kotelny a  patnáct let pak sám systém provozovat. Zatím se ale stavět nebude, soukromník nemá peníze. „Projekt jsme prozatím ukončili, protože koncesionář – sdružení společností Dalkia a  Tenza – nenašel potřebné finance. Hledáme tedy jiné řešení a je možné, že výběrové řízení vypíšeme znovu,“ vysvětlil místostarosta Kopřivnice Zdeněk Krajčír. Do první soutěže se přihlásilo několik firem. „Podmínky byly ale poměrně přísné, takže nakonec v řízení

zůstalo pouze sdružení Dalkia-Tenza, které zvítězilo,“ doplnil Krajčír. Město samotné by na tak finančně náročný projekt peníze pravděpodobně nenašlo – investice se pohybuje okolo 250 milionů korun. Soukromý investor by ale také nepřišel zkrátka. „Smlouvu jsme postavili tak, že investor díky své specializaci uhradí veškeré náklady za  dobu trvání projektu a  ještě mu zůstane úměrný zisk,“ uvedl v  prosinci starosta Kopřivnice Josef Jalůvka. Kopřivnice je spoluprací se soukromým sektorem dlouhodobě známá. „V  zásadě máme s  takovými projekty jen dobré zkušenosti. Musíme ale klást důraz na  transparentní výběrová řízení, do příprav zapojujeme právníky, daňové poradce a další odborníky. I přesto se nám to vyplatí a  město v  konečné fázi vyjde levněji,“ dodal Jalůvka. (lis)

Janouch: Černobyl byl tragédie. Víc lidí ale zabil alkohol a cigarety Prof. František Janouch jaderný fyzik Jaderná expanze se už nedá zastavit. Světové mocnosti daly atomovým elektrárnám zelenou. Podle jaderného fyzika Františka Janoucha nebude mít ani Česko jinou možnost. „Půjde zajisté o mnohem modernější, účinnější a bezpečnější elektrárny, než jsou třeba Dukovany či Temelín. I  když výběr takových technologií, bohužel v  našem veskrze korupčním prostředí, nemusí být jednoduchý,“ upozorňuje Janouch. Proč máme věřit tomu, že dojde k vyčerpání zásob uhlí? Nejde pouze o  nátlakovou akci skupin, které potřebují zvyšovat cenu surovin? Zásoby energetických surovin na  celém světě jsou konečné. A  my se k  nim

08_mh10_06.indd 1

chováme, jako by byly nekonečné. To platí dvojnásobně i pro naši zemi. Čísla nelžou: Pokud budeme i nadále spalovat uhlí v takové míře jako nyní, vystačí nám na třicet, čtyřicet let. Spíš si však musíme položit otázku, zda zbytky našeho uhlí spálit, nebo jej raději zachovat pro budoucí generace. Vždyť uhlí a další fosilní paliva jsou nezaměnitelným zdrojem surovin pro výrobu mnoha syntetických produktů. Proto by bylo rozumnější zachovat alespoň část našeho uhlí i pro jiné účely než je výroba energie. Proto jsem zastáncem jaderné energie. Bude u  nových technologií také takový problém s jaderným odpadem jako v současných elektrárnách? To, co dnes nazýváme jaderným odpadem, nepředstavuje ve skutečnosti nějaký vážný technologický problém. My tomu říkáme odpad a  v  Japonsku to považují za energetickou surovinu. A mají pravdu: Dnešní jaderné elektrárny totiž využijí jen

tři až čtyři procenta energie, která je obsažena v  uranu. Odpad z  fúzních reaktorů bude prakticky nulový. Přesněji řečeno: Ve fúzním reaktoru bude mnoho „zbytečných“ neutronů, které by mohly být využity k proměně neštěpitelného uranu na uran, který je potom možno „spálit“ v dnešních jaderných elektrárnách. Pokud česká vláda uvažuje o  stavbě nových jaderných elektráren, má na mysli elektrárny využívající vodík, tedy vodu? Ne, půjde o  klasické jaderné reaktory spalující uran. Budou zajisté mnohem modernější, účinnější a bezpečnější, než jsou třeba Dukovany či Temelín. Navíc jaderné elektrárny s vyšší pasivní bezpečností. Na  trhu je dnes nabízeno několik modelů – nebude lehké udělat správné rozhodnutí. Co to je pasivní bezpečnost? Jaderná elektrárna nesmí být ohrožena chybnými rozhodnutími personálu. Povely,

které by mohly ohrozit bezpečný provoz jaderného bloku, nemohou operátoři provést, musí být vyloučeny. Očekávám, že nový tendr zváží pečlivě všechny nabídky a zvolí tu nejvýhodnější. I když to v našem, bohužel veskrze korupčním prostředí, nemusí být jednoduché. Nebezpečí výbuchu nebo zneužití jaderných elektráren je stále vysoké. Je jejich další výstavba opravdu tak nevyhnutelná? Kdo Vám řekl, že „nebezpečí výbuchu jaderné elektrárny je vysoké“? To je úplný nesmysl. Havárie v  Černobylu byla havárií ne technologickou, ale politickou. Sovětské vedení si bylo vědomo, že tenhle typ reaktoru je nestabilní a nebezpečný. Ale v té době sovětský průmysl nedokázal dokonalejší reaktory vyrobit a  Rusko muselo exportovat energii, aby mohlo nakupovat obilí a neumřelo hlady. Černobyl byl přirozeně strašnou havárií. Ale zkusme se

na  ní podívat chladně a  bez předsudků: V  průběhu výbuchu a  během jednoho roku po  havárii zemřelo několik desítek lidí; na následky ozáření v průběhu dalších čtyřiceti let zemře kolem čtyř tisíc dalších osob. Víte, kolik lidí zemře na  Ukrajině ročně v důsledku kouření, alkoholu a dopravních nehod? Na dvě stě tisíc! Rok co rok! Navíc, černobylské reaktory by nedostaly souhlas k provozu v žádné ze západních zemí. Svět bez jaderných elektráren nebude schopen fungovat. Boom výstavby nových reaktorů začal. Rusko dalo zelenou stavbě 27 reaktorů, ruský premiér Putin nedávno dohodl s  Indií, že jim Rusko dodá 16 reaktorů. Čína má ambiciózní jaderný program. Jedna z největších světových firem stavějících jaderné reaktory, francouzská Areva, má tolik objednávek, že každou hodinu přijímá nového zaměstnance. Ročně kolem osm tisíc nových zaměstnanců. (hrd)

1.6.10 15:56

ČERVEN 2010

INZERCE

STRANA 9

V roce 2009 zajistil systém EKO-KOM využití a recyklaci pro

71%

obalů prodaných v ČR.

www.ekokom.cz EKOKOM ruka inz A4.indd 1

09_mh10_06.indd 1

26.5.2010 14:56:26

1.6.10 16:00

ČERVEN 2010

STRANA 10

ÚSPORNÉ BYDLENÍ

Ukaž, v čem bydlíš, já ti řeknu, jaký jsi

Ukaž, v čem bydlíš, já ti řeknu, jaký jsi Tak, jak se mění technologie a trendy ve stavebnictví, mění se i náš pohled na architekturu. Pryč jsou doby, kdy jsme toužili po katalogových domech s balustrádou a vikýři. Dnes už chceme něco víc. Chceme, aby se nám v domě nejen dobře bydlelo, ale svou architekturou i funkčností byl nadčasový. Díky tomu mají zelenou zejména nízkoenergetické a pasivní domy. Jedná se nejen o účelové stavby snižující náklady, ale nezřídka jsou výjimečné také svou nevšední architekturou. Vedle originální architektury jejich tvůrci často dbají také na maximální úsporu energií, neboť, jak věří architekt Martin Krč, v pasivních domech je budoucnost. A to jak u staveb privátních, tak veřejných. Nové trendy postupně mění i vzhled domů. Kde to jen jde, jsou střechy s mírným sklonem a zeleň namísto sedlových střech. Výrazně ubylo zděných technologií a o slovo se hlásí dřevostavby. U izolací se prosazují recyklované a přírodní materiály, jako je třeba foukaná celulóza, dřevovláknité materiály, ale i slaměné balíky.

Na první pohled by těžko někdo hádal, že se jedná o pasivní dům. Jeho architektura je odvozena z neofunkcionalismu. Jeho čisté a pravidelné tvary dávají domu nevšední vzhled.

Při pohledu na tento dům je těžké uvěřit, že se jedná o dřevostavbu. Přesto tomu tak je. „Takový dům vám dává absolutní komfort a nezávislost“ prozrazuje architekt Martin Krč. Své zkušenosti se stavbou pasivních domů načerpal v sousedním Rakousku.

I v interiéru splňuje všechny požadavky běžného uživatele, včetně zajímavého designu.

Architekti se často a rádi vracejí ke dřevu jako osvědčenému materiálu, z něhož budovali svá obydlí naši předci tisíce let. V interiéru pak příjemně zútulňuje.

S

VIZUALIZACE: Vize Ateliér

tarostové na slovo „pasivní“ zatím neslyší

Architekti se svorně shodují, že navrhnout pasivní rodinný dům je mnohem těžší, VIZUALIZACE: AB Ateliér

Pasivní domov důchodců vznikne v Modřicích u Brna. I z obyčejného panelového domu by mohl být pasivní dům, shodují se architekti. Chce to jen počáteční investici, která se ale stonásobně vrátí.

než obecní stavbu. „Občanské stavby jsou mnohem snáze technicky realizovatelné v pasivním standardu než rodinný dům,“ potvrzuje akademický architekt Aleš Brotánek, který momentálně připravuje projekt pasivního domova důchodců v Modřicích u Brna. Mohlo by se tak jednat o jednu z prvních veřejných pasivních staveb na Moravě. „Osvícených radních, kteří jsou přesvědčeni, že jde o nejlépe investované společné peníze, zatím není mnoho. Přitom ceny

energií na provoz budou nekontrolovatelně stoupat, což je jedna z mála jistot. Pasivní domy přežijí i jejich desetinásobné zvýšení,“ doplňuje Brotánek.

P

asivní rodinné domy postupně přibývají

Vybrali jsme několik zajímavých rodinných domů, na které můžete na Moravě narazit. Všechny mají něco společné. Jsou originální

pasivní dům

„Dobrý dům znamená dobře sloužit a naplňovat potřeby uživatele. Kromě toho by vás neměl ohrožovat bankrotem, ať se jedná o rodinný nebo obecní rozpočet,“ shrnuje Aleš Brotánek. Zmizely zimní zahrady a teplovodní kolektory jsou standard.

10_mh10_06.indd 1

a pasivní. To jednoduše řečeno znamená, že si na sebe „vydělají“. Na první pohled však vypadají jako úplně „normální“ rodinné domy. Přesněji: Do budoucna by pojem „pasivní dům“ měl znamenat „normální dům“. Dobrý architekt by si měl poradit se všemi vašimi individuálními požadavky. Ale jak takového architekta najít? Rozhodně dejte na reference. Na internetu je totiž spousta firem, které nabízejí pasivní domy, ale po dotazu na parametry většinou zjistíme,

nízkoenergetický dům

FOTO: AB Ateliér

VIZUALIZACE: Vize Ateliér

Dobře naprojektovaný pasivní dům vás v zimě hřeje a v létě chladí. „Alfou a omegou pasivních domů je izolace. Stejně důležité je i promyšlené stínění. Základem je proto vybrat si zkušeného architekta a nešetřit na projektu.“ Radí Martin Krč

že jim chybí i základní povědomost v pojmosloví. Chystáte-li si tedy postavit dům, popřemýšlejte, zda se vám nevyplatí navýšit náklady o deset až patnáct procent a postavit si originální a „chytrý“ dům. Věřte, že se vám investice vrátí v podobě ušetřených peněz za energie. Na internetových stránkách www.pasivnidomy.cz naleznete spoustu užitečných kontaktů i rad.

(par)

nízkoenergetický dům

FOTO: AB Ateliér

Tento dům vznikl v roce 1996 v HOŘOVICÍCH. Pochází z AB Ateliéru akademického architekta Aleše Brotánka. Výjimečný je svou aktivní zimní zahradou s akumulací (48- kWh/m2 za rok) a řízenou výměnou vzduchu.

FOTO: AB Ateliér

MILEVSKO – Dům v Milevsku je zajímavým nejen architektonicky, ale splňuje i veškeré požadavky nízkoenergetického domu a svými parametry se blíží pasivnímu domu.

1.6.10 15:56

červen 2010

STrAnA 11

úSporné bydlení

Jak se žije v láhvi?

soutěž

Jak se žije v láhvi? „Kvůli své marnivosti skončíš v láhvi od octa!“ říká se v jedné české pohádce. Svým tvarem si jeden neobvyklý dům v Lelekovicích vysloužil pojmenování „láhev“. Majitele Petra Oslzlého jsme se zeptali, jak se v takovém domě žije. Jeho „láhev“ však rozhodně není důsledkem marnivosti, ale fantazie a nabízených možností současné architektury.

ku jsme jeho návrh přijali za svůj a požadavky vznášeli jen při dílčím dotváření stavby.  Splnila „láhev“ vaše očekávání? Nebo naopak existuje něco, co byste do budoucna chtěl změnit, vylepšit? Splnila a předčila mé očekávání. Měnit nic nechci. Pouze opět v těsné spolupráci s architektem postupně dotváříme interiér a po konzultacích s ekology citlivě zasahujeme do okolního přírodního prostředí.

moravské hospodářství ve spolupráci se společností lifeWeb s. r. o. pořádá soutěž o nejlepší internetovou prezentaci a celkovou identitu společnosti.

 Co byste doporučil lidem, kteří přemýšlejí o postavení rodinného domu? Aby nestavěli obměny standardizovaných typů rodinných domů a nepodléhali padlému vkusu takzvaného podnikatelského baroka. Aby vyhledali dobrého architekta a nebáli se jeho osobitého řešení. (par)

Pro koho je soutěž určena? do soutěže se může přihlásit každá tuzemská společnost, která se snaží co nejvíce zefektivnit své působení na trhu pomocí marketingových nástrojů. a to v podobě webové prezentace a dalších tištěných i netištěných doplňujících materiálů napomáhajících k propagaci společnosti nebo produktu.

Cíl soutěže

FOTO: Jiří Sláma

soutěží bychom rádi upozornili na nové trendy, které se v oboru firemní identity a webových prezentací objevily v posledních letech. soutěžící mají možnost

 Co na svém domě nejvíce oceňujete? Oceňuji jeho vnější i  vnitřní zasazení do prostoru. Hmota stavby i její půdorys dokonale korespondují s členitým terénem pískového lomu a vnitřní prostor je permanentně opticky propojen skrze velká okna a  terasu s okolní přírodou. Dům funguje zevnitř jako obrazovka okolního prostoru. Říkám vždy, že bydlení v našem domě je vizuálním zážitkem.

 každý zájemce o zařazení do soutěže musí zaslat ukázku svých prezentačních materiálů (do maximální velikosti formátu a4).  na obálku uvést heslo „moderní firma 2010“ a příslušnou kategorii (1. = malý a střední podnik, 2. = velký podnik)  obálku zašlete na adresu: Magnus Regio s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, v případě dotazů se můžete obrátit na nelu Parmovou, [email protected], 774 112 139  Vedle materiálů je třeba viditelně doplnit kontaktní jméno s emailovou adresou zodpovědné osoby za danou společnost  na vámi zaslaný kontakt vám zašleme potvrzující email s interaktivním formulářem s doplňujícími otázkami pro co nejobjektivnější hodnocení  soutěž je dvoukolová, kdy v prvním kole odborný porotce vybere v každé kategorii tři nejlepší přihlášené společnosti. o konečném výsledku pak rozhodnou čtenáři serveru www.moravskehospodarstvi.cz

inzerce

Stonehange z akátů

Způsob hodnocení Hodnocení se zaměří na tři oblasti Vaší marketingoVé strategie. Vize společnosti existence a formulace vize  Vlastní identifikace společnosti  identifikace cílů podnikání 

FOTO: ROP Jihovýchod

„Pokud máte o víkendu čas a nevíte, kam zajet na prosluněný výlet, máme pro vás tip: Židlochovickou rozhlednu na mírném kopci Výhon. Vede k ní i krásně upravená naučná stezka. Bude-li na vás působit patnáctimetrová stavba až příliš stroze a  zapochybujete o  její stabilitě, tak věřte, že stojí velmi pevně. Její minimalistická architektura je záměr. Stavbaři na ni použili pětadvacet tisíc šroubů, tvoří ji třicet akátových sloupů. „Naším cílem bylo zakomponovat čistou přírodní stavbu do  rázu krajiny. Její půdorys má připomínat komplex menhyrů Stonehange,“ tvrdí architekt Pavel Jura. Také její téměř surově přírodní vhled má svůj význam. „Rozhledna stojí ve  své nahotě, tak aby mohla stárnout.

prověřit sílu své prezentace v porovnání s konkurencí, ale také odborně zanalyzovat efektivitu svých marketingových nástrojů.

Pravidla

 Nechal jste architektu Svatopluku Sládečkovi zcela volnou ruku nebo vycházel z vašich konkrétních požadavků? Při návrhu celkové koncepce měl architekt zcela volnou ruku. Omezoval a provokoval ho pouze zvláštní tvar stavební parcely. Od počát-

11_mh10_06.indd 1

soutěž je rozdělena na dvě kategorie: 1. malý a střední podnik (méně než 250 zaměstnanců a roční obrat nepřesahující 50 mil. euro) 2. Velký podnik (nad 250 zaměstnanců a obrat nad 50 mil. euro)

Natřeli jsme ji pouze nátěrem proti plísním,“ prozrazuje Jura. Při stavbě postupovali technici podobně jako naši předkové. Použili principy, které se uplatňovaly při stavbě sudů. Původně chtěli projektanti věž postavit přímo na místě, to bylo ale technicky nemožné. Proto rozhlednu nejdřív smontovali v dílnách, až poté ji převezli na samotný kopec. I tak trvalo vztyčení dva měsíce. Stavbaři chtěli použít akátové dřevo z  nedaleké pily, nakonec však museli nakoupit dřevo z obce Sázava. U Židlochovic ho bylo nedostatek. Ten, kdo se rozhodne vyšlápnout všech 76 schodů, které vedou na vyhlídkovou plošinu, se může těšit, že k nim dojde po upravené naučné stezce. „Získali jsme dva a  půl milionu korun z  Regionálního  operačního  programu Jihovýchod, za které jsme navíc opravili okolí zvonice a zřídili naučnou stezku o historii Židlochovic,“ doplnil starosta Vlastimil Helma.  Projekt byl také oceněný jako nejlepší investice roku 2009 v soutěži TOP INVEST 2009 vyhlašované ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem pro místní rozvoj, Svazem podnikatelů ve stavebnictví ČR a BVV. (hrd)

CID (corporate identity design) originalita – 15 %  grafický dojem (zapamatovatelnost, čitelnost a kvalita fontu, barevnost) – 15 %  jednotnost firemní identity a soulad s vizí (dodržování formálních náležitostí používání loga) – 10 % 

Webová prezentace  grafický dojem – 10 %  přehlednost a použitelnost – 10 %  soulad webu s cid a vizí – 10 %  seo (search engine optimization) – dohledatelnost na webových stránkách – 10 %

Harmonogram soUtěže uzávěrka zasílání pokladů do 15. srpna 2010 Hlasování o vítězi soutěže v každé kategorii proběhne od 4. 10. 2010 na www.moravskehospodarstvi.cz Vyhlášení výsledků: listopadové vydání moravského hospodářství a na slavnostním galavečeru magnus regio v národním divadle brno

Medailon společnosti LifeWeb lifeWeb je společnost zaměřující se na odhalování a naplňování potenciálu společností. Ve svém projektu moderní firma dlouhodobě sleduje zvyšování konkurenceschopnosti firem, nabízí konzultační a poradenské služby, na které navazuje technická realizace konkrétních projektů. konzultanti moderní firmy pomáhají svým klientům hledat nové možnosti a cíle v jejich podnikání a navrhují efektivní cesty k jejich dosažení. Jádrem jejich práce je hlavně inovační přístup k budování firemní identity, ale také využití nových technologií, například současného fenoménu sociálních sítí jako je například Facebook a další. mezi ostatní projekty společnosti lifeWeb patří mimo jiné booost.cz, který se věnuje rozvíjení osobnostního potenciálu. V neposlední řadě využívá lifeWeb také své zkušenosti v progresivních oborech, jako jsou mobilní technologie. „know-how jak docílit růstu konkurenceschopnosti jsme získali především na stážích a školeních ve velkých zahraničních společnostech, například v německu, belgii, dánsku či v Holandsku. důkazem, že to funguje, jsme my sami. Už čtyři roky dodržujeme to, co jsme se naučili. máme meziroční růst obratu o 400 procent i v době krize a to bez jediné půjčky či investice. Firmu jsme vybudovali de-facto od nuly, na zelené louce,“ uzavírá majitel a ředitel společnosti lifeWeb Petr ludwig.

1.6.10 16:10

ČERVEN 2010

STRANA 12

ROZHOVOR MĚSÍCE

Za Bati to nebyl takový chlív jako dnes nepřesvědčí, že ředitel nevidí, když špatně hospodaří,“ kritizuje. Když se pak začneme bavit o krachu Oděvního podniku, zajímám se, zda i on neměl problém vymýtit z  firmy socialistické manýry zaměstnanců. „Musíte po nich jít jako pes po kosti. Nejdřív jsem musel dát dohromady pár lidí, kteří byli ochotní se mnou odřít začátek. Teprve nyní jsem zjistil, že jsem se taky v některých lidech sekl ,“ naznačuje, že ani v jeho prosperující firmě není vše růžové. Jako člověk, který se vždycky chtěl spoléhat sám na sebe a vydělané peníze investovat pouze zpět do firmy, nechápe, proč musí bojovat s  konkurenty, kteří mají v  Česku dojednané daňové prázdniny. „Až jim to skončí, půjdou pryč. A to by se v podnikatelském světě nemělo dít,“ tvrdí a sundává si brýle. Prý na mě lépe uvidí. „Proč jste vlastně nešel do důchodu?“ ptám se. „Ale vždyť já jsem důchodce! Občas na  mě přijdou i  nějaké nemoci,“ směje se. Možná, že mě jako důchodkyni také čeká stejně pracovitý osud, ale nejsem si jistá, zda bych se do  něj hrnula dobrovolně. „Kolik hodin denně pracujete?“ zkusím to jinak. „Snažím se držet těch osm a  půl hodiny denně. Začínám o půl šesté ráno,“ přesvědčuje mě skoro omluvně. Ze záblesku v  očích je však jasné, že času v práci tráví mnohem více.

BYLO MU ŠESTAŠEDESÁT LET, KDYŽ SE ROZHODL VÉST PODNIK, KTERÝ PŘED VÁLKOU ZALOŽILI JEHO RODIČE. KDYBY SE ROZHODL SE SVÝMI SPOLEČNÍKY FIRMU SAPELI PRODAT, STAL BY SE JEDNÍM Z NEJBOHATŠÍCH DŮCHODCŮ V ČESKU. O TO ALE ČTYŘIAOSMDESÁTILETÝ JINDŘICH PROCHÁZKA Z POLNÉ NA JIHLAVSKU NESTOJÍ. Veronika Hrdá „Nejsem tady od toho, abych vydělal peníze pro sebe. Co bych s  nimi taky dělal. Vždyť všechno, co potřebuju, je mít se za co najíst a vyspat,“ říká majitel jedné z nejznámějších českých firem na výrobu dveří a zárubní. Kdo by čekal, že jej přivítá rozklepaný a  upovídaný důchodce, byl by překvapený. Přestože ani on už se nevyhne povídání o  tom, jaké léky musí užívat a že na ARO v Jihlavě jsou milé a schopné sestřičky, v úvahách o tom, jak by se měly vyrábět a prodávat moderní dveře, má jasno. „Vždycky musíte znát odpověď na dvě otázky: Co trh ještě snese a kdo vlastně ten trh je. Nejdůležitější je znát konečného spotřebitele. Naše výhoda je, že my se s ním denně setkáváme. V Česku máme 270 prodejen. Proto si můžeme dovolit vyrábět na  míru,“ popisuje muž, který studoval střední školu u Bati.

NÁVRAT PO 44 LETECH „Byla tam neuvěřitelná disciplína a  soudružnost s  firmou. To nebyl chlív, jak je nyní. Omlouvám se, že používám někdy takto tvrdá slova, ale já mám opravdu pocit, že dnes existují lidé, kteří se flákají, a  přitom to dokážou velmi dobře kamuflovat. To tam neexistovalo. Buď tam člověk dělal a táhl, nebo musel odejít,“ vzpomíná. Znalosti, které se ve  Zlíně naučil, ale mohl uplatit až po  44 letech. Výrobnu v Polné, kterou vlastnili jeho rodiče, totiž poslední den války vybombardovali. „Pamatuju si to jako dnes. Přilétlo deset, patnáct dvouplošníků a naházeli sem zápalné bomby. Nikdo dodnes neví proč. Uvnitř bylo plno dřeva a laťových dveří. Tři dny jsme ten požár nebyli schopní uhasit. Pak se to moji rodiče snažili dát znovu celé dohromady. Když se jim to podařilo, znárodnili jim to komunisté. Nechci na to víc vzpomínat,“ zkříží ruce Procházka.

VNUČKA SI UŽ VYBUDOVALA VZTAH K FIRMĚ

Sapeli v číslech Loni měla firma obrat ve výši 1,3 miliardy korun. Oproti roku 2008 klesly tržby o dvě stě milionů korun, tedy o 15 procent. Zisk firmy v roce 2009 byl 52 milionů korun. Loni Sapeli vyrobilo 220 tisíc dveří a 172 tisíc zárubní. Tedy podobně jako v roce 2007.

Jak na neštěstí reagovali jeho rodiče, se dozvím pouze z kusých odpovědí. „Odešli odtud v roce 1948 jenom s taštičkou, otec s  aktovkou. Pochopitelně jeho pocity si nikdo nedovede představit,“ shrnuje. Stejně stroze pak popisuje vlastní anabázi v komunistické éře. „Lidé, kteří u nás pracovali, šli nahoru a rozhodovali o našich osudech. Tehdejší starosta Polné napsal, že jsem kapitalistické dítě a takoví nemají nárok studovat,“ říká zdánlivě bez emocí. Musel se přestěhovat do  Jihlavy, pak do Šumperka. Tehdy ani nevěděl, kde to město leží. Pak tam žil 34 let. Zajímám se tedy, zda jej vůbec napadlo, že jednoho dne se do Polné vrátí jako majitel továrny jeho rodičů.

„To nikoho nikdy nenapadlo. Mysleli jsme si, že je to definitivní. Nikdo nemohl vědět, jak to všechno dopadne. Myslím, že otec by byl hrozně rád,“ usmívá se muž s titulem Podnikatel roku 2006. Jsem překvapená, že na  dobu před listopadem ´89 nevzpomíná negativně. „Vy jste nezahořknul?“ ptám se. „Ne. Bohudík to považuji za životní praxi. Z ní si beru pouze to dobré, které je v  každém režimu. A to je třeba dál rozvíjet. Bohužel ale dneska se to dobré kazí. Pak se podnikatelé nemůžou divit, že se na  ně pohlíží skrz prsty. A mnohdy oprávněně. Přece nemůžeme být jeden lump vedle druhého,“ hodnotí. Skoro mám dojem, že současnou dobu považuje za horší, než tu minulou.

Musím se tedy zeptat: „Splnilo těch dvacet let podnikání vaše představy?“ „Ano. Začínali jsme v roce 1992, dva roky jsme platili pronájem, protože se restituce vlekla. Ten byl hrozný, prakticky to, co jsme vydělali, to jsme na nájmu zaplatili.“ „Proč jste se tedy rozhodl ve  svém důchodovém věku fabriku převzít?“ zajímám se. „Všechno má své vazby. Polná je malé městečko, a  když jsem s  úřady jednal o  restituci, řekli mi, že výrobnu raději zlikvidují. Pro městečko je naše fabrika z hlediska zaměstnanosti rozhodující. Takže žádná legrace. Ta zpráva mě donutila přemýšlet o tom, že to tady znovu rozjedu,“ vypráví.

KDYŽ NĚKDO SELŽE, TĚŽKO TO NESU Baťovy zásady v sobě nezapře. Přestože první na co myslí jsou jeho čtyři stovky zaměstnanců, vyžaduje po nich také loajálnost a  disciplínu. Selhání jakéhokoli člověka nese těžce. „Jsou Baťovy zásady stále v  módě?“ ptám se. „Myslím, že ano. Ale postrádám je u  mladých podnikatelů. Bohužel pod názvem „podnikatel“ se živí kde kdo. Vždyť to je samý podraz. Nedovedu pochopit, jak takový podnik jako OP Prostějov může zkrachovat. Nikdo mě

„Představujete si, že firmu po vás převezme někdo z vaší rodiny?“ ptám se. „Původně jsem firmu převzal jenom proto, aby tady zůstala. Rodinu do ničeho nenutím. Ale samozřejmě bych byl rád, kdyby ji někdo z mých dětí nebo vnuků převzal. Jenže někdo prostě chce a někdo ne. Nicméně moje vnučka si už k firmě vztah vybudovala,“ prozrazuje. Nevyhneme se ani tématu ekonomické krize. Letos nejvíc dolehne na  stavbaře. Pro Sapeli to tedy může být také tvrdé… „Nerad vyslovuju slovo krize. Ten současný stav vyvolaly úmyslně banky. Naštěstí my ale úvěry nepotřebujeme. Už šest let pracujeme za  své. Krize je tady také od toho, aby se vykrystalizovaly podniky, které věci nejen umí udělat, ale také je chtějí stále posouvat dopředu,“ říká. Když se pak zeptám na Procházkovy politické názory, nedočkám se ani pravicové ani levicové odpovědi. „Především by se do  politiky měla vrátit charakternost. Vrátit jí smysl,“ shrnuje. Klasickou otázku, zda i on se setkává s korupcí, nepoložím. Skoro mi to u firmy, která vyrábí dveře, nejde dohromady. Procházka mě ale dostane, když naznačí, že on už musel vypoklonkovat lidi, kteří si o úplatky řekli. „Nedovedu pochopit, jak mohlo toto monstrum narůst do  takových rozměrů. Kategoricky musí zmizet,“ říká skoro rozčíleným hlasem.

INZERCE

Poslední volná místa

Pozvěte i Vy své přátelé a obchodní partnery na neformální setkání v příjemném prostředí golfového areálu Slavkov

• Profesionální příprava turnaje • Významní partneři a hosté • Bohatý doprovodný program

GOLF CUP 2010

MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

čtvrtek 17. června 2010 Slavkov u Brna

12_mh10_06.indd 1

Podrobné informace a podmínky účasti na komerčním turnaji získáte na emailové adrese: [email protected], nebo nás kontaktujte telefonicky 542 425 210

PROGRAM TURNAJE 8.30 Registrace hráčů, snídaně 10.00 Uzavření startovní listiny a slavnostní zahájení 10.30 Canon start 16.00 Návrat hráčů z hřiště, raut 17.30 Vyhlášení výsledků a předání cen 18.00 Oficiální zakončení turnaje a zahájení společenského večera Můžete se také těšit na Ukázku zacházení s lasem Hudbu v rytmu Mariachi Mexickou kuchyni Ochutnávku kávy a doutníků Ochutnávku moravských vín

• • • • •

vydavatel Moravského hospodářství www.magnusregio.cz

1.6.10 16:12

ČERVEN 2010

STRANA 13

V O D N Í D O P R AVA

Nejistý osud říčního průplavu

„Ministerstvo dopravy z hlediska strategie rozvoje dopravní infrastruktury kanál Dunaj-OdraLabe podporuje, nicméně v současné době na něj nejsou peníze a  nedá se ani předpokládat, že by v  nejbližších letech byly. Spíše se snažíme trasu kanálu  chránit územní rezervou z  toho důvodu, kdyby se budoucí generace rozhodly průplav vybudovat,“ vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. S financováním nákladné stavby průplavu je stále spojena řada otazníků. Rozpočet na stavbu koridoru se odhaduje na dvě stě miliard korun. Nepřímé náklady však budou zřejmě mnohem vyšší. „Často zmiňovaná představa o  zapojení fondů Evropské unie do  financování tohoto projektu je nereálná. Projekty podpořené za unijní peníze musí důsledně respektovat evropskou legislativu. V tomto případě je již na základě provedených analýz zřejmé porušení několika klíčových směrnic, například směrnice o ptácích,“ uvedl Zatloukal. Podle Podzimka bude ale možné financovat stavbu z  fondů soudržnosti EU, které budou po  roce 2013 přístupné hlavně pro nadnárodní projekty. „Neznám významnější nadnárodní projekt, než je vodní koridor Dunaj–Odra–Labe,“ dodal Podzimek, který počítá s evropskou podporou až 85 %.

Mobil 605 254 580, 605 530 319, tel./fax: 284 814 203 e-mail: [email protected] www.jih-sportovnistavby.cz

Vaše dotace je náš cíl! Využijte dotačních dotačníc ích výzev v oblasti ŽP ještě íc ješt v roce 2010! Obce + města

ODRA JAKO DÁLNICE

J.I.H. – Ing. Jiří Huptych Sídlo firmy: Na Vrších 1490/7, 100 00 Praha 10 Kanceláře: Úžická 33, 250 70 Odolená Voda

Potřebujete: P tř b j t • vybudovat kanalizaci odpadních vod a ČOV? • zajistit oddělený sběr biologických odpadů a zajistit jejich využití? • vybudovat kompostárnu, bioplynovou stanici či sběrný dvůr? • revitalizovat obecní zeleň nebo rybník? • zrekonstruovat či rozšířit centrální zdroj tepla? • • • •

N Nabízíme: • dlouholetou zkušenost a nejvyšší úspěšnost podaných žádostí! • posouzení Vašeho projektového záměru zdarma! • zpracování žádosti o dotaci! • realizaci výběrových řízení a dotačního managementu!

snížit produkci emisí z Vaší provozovny či instalovat nízkoemisní kotle? vybudovat bioplynovou stanici, kompostárnu či CZT? nakoupit technologii na recyklaci a zpracování odpadů? pořídit BAT technologii pro omezení průmyslového znečištění?

Využijte jednu z posledních příležitostí získat dotaci! Zařídíme Vám dotaci i v dalších oblastech! Pro více informací nás neváhejte kontaktovat! Odkažte se na tento inzerát a získáte 10% slevu na zpracování žádosti!

Vaše dotace je náš cíl!

Lodní doprava – Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe je projekt, který by stál dvě stě miliard korun se stále odkládá. První plány na jeho výstavbu se objevují už v 18. století a velkým propagátorem této myšlenky byl i Tomáš Baťa. O tom, že je plán na propojení tří moří – Baltského, Severního a Černého – na území České republiky stále aktuální, vypovídá i územní rezerva, která chrání před dalšími stavbami místa, kterými by měl v budoucnu koridor procházet. „Prosazení stavby je podle mě otázka času a zdravého rozumu, protože v České republice není projekt, který by byl tak víceúčelový a tolik potřebný,“ říká o  vodním koridoru Dunaj–Odra–Labe Josef Podzimek, vodohospodář a velký propagátor průplavu. Podzimek vyzdvihuje nejenom dopravní aspekty, ale také výhody ekologické – koridor by podle něj pomohl při záplavách i  při případném nedostatku vody, kterým je střední a jižní Morava v letních obdobích sužovaná. „Z hlediska dopravy se jedná o nejekologičtější a nejčistší způsob,“ stojí si na svém Podzimek. Odpůrcům stavby, většinou z řad ekologických organizací, se nelíbí hlavně blokace území plánované trasy kanálu, kvůli které v této oblasti není možné nic dalšího stavět. Podle bývalého europoslance Tomáše Zatloukala (SNK ED) blokuje neexistující stavba 400 tisíc hektarů pozemků. Ekologové zpochybňují i význam české lodní dopravy. „Zájem o vodní dopravu kvůli malé poptávce v  České republice rapidně klesá, takže potřebnost tohoto projektu je velmi sporná. Kanál by měl také závažné dopady na  říční nivy Moravy a  Dyje, které patří k  nejcennějším biotopům celé střední Evropy,“ odůvodnil již před pár lety své stanovisko proti stavbě koridoru Pavel Přibyl z Hnutí Duha. Podle Podzimka je ale nutné vedle silniční a železniční dopravy nabídnout i další alternativu.

J.I.H. nabízí sportovní povrchy • umělé trávníky II. generace • umělé trávníky III. generace pro fotbalová hřiště • umělé polyuretanové povrchy (lité, stříkané) • halové povrchy a podlahy

Podnikatelé

Linda Škrancová

J.I.H.

Sportovní stavby Výstavba a rekonstrukce sportovních areálů

Bonus pro Vás

VODNÍ CESTY VZNIKAJÍ V CELÉ EVROPĚ, ČESKO NA PRŮPLAV ČEKÁ STALETÍ

„Není pravda, že vodní doprava je překonaná a že se nikde jinde vodní cesty nestaví,“ říká Podzimek. Jako příklad uvádí průplav Rýn-Mohan-Dunaj v Německu, Seina-sever ve Francii nebo právě připravovaný Transkontinentální tranzitní terminál u slovenských Malacek. Proti stavbě koridoru se staví ministerstvo životního prostředí, na jehož návrh byl projekt v loňském roce odstraněn z Politiky územního rozvoje. Od té doby premiér Fischer ale vydává jednotlivá vládní rozhodnutí, aby trasu ochránil. To poslední vydala vláda na konci května. „Území bude nadále chráněno formou územní rezervy, a  to do  doby dalšího rozhodnutí vlády v této věci,“ uvedla Alice Dvořáková z ministerstva pro místní rozvoj. Naopak jasnou podporu má vodní koridor od ministerstva dopravy.

INZERCE

GRANTIKA České spořitelny, a.s. 602 00 Brno / Jakubské nám. 127/5 tel: 542 212 114 mobil: 733 628 389 e-mail: [email protected] www.grantikacs.cz

INZERCE

TQM – holding s.r.o. PARTNER SPOLEČNOSTI Teva Czech Industries s.r.o. Společnost TQM – holding s.r.o. patří nepochybně mezi nejvýznamnější ekonomické instituce na Opavsku. Jejími hlavními činnostmi jsou osobní a nákladní doprava, komplexní logistické služby a dále opravárenské, servisní, metrologické a kontrolní činnosti. Společnost je nositelem certifikátu dle EN ISO 9001:2008. TQM – holding s.r.o. se v současné době zaměřuje především na rozvoj logistických služeb, kam se mimo jiné programy partnerské logistiky řadí i úspěšné plnění náročných požadavků farmaceutické společnosti Teva Czech Industries s.r.o., a to v plně modernizovaných prostorách vlastního logistického centra s cílem maximálně uspokojit speciální potřeby tak významného, strategického zákazníka a bezvadně plnit funkci jeho předního dodavatele logistických služeb.

Logistické centrum, v němž se program partnerské logistiky realizuje, je vybaveno moderní technikou a technologií (kamerový systém, stabilní hasicí zařízení - sprinklery, elektrická protipožární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, elektrické lapače hmyzu, pojízdná čisticí stanice, průmyslový vysavač, záznamové zařízení na měření průběhu teploty, SW+HW...) a i díky příjmu a výdeji zboží přes bezdrátovou WiFi síť, se právem těší ze zájmu náročných zákazníků.

Nově rekonstruované skladové prostory jsou vybaveny regálovými zakladači a systémovými vozíky. Celý logistický proces se skládá z vlastních skladových úkonů a navazující přepravy v pevně stanovených časech. Součástí těchto procesů je i elektronická evidence celé skladové agendy a záznamové povinnosti dokumentující péči o odpovídající a požadované prostředí skladu. Pro všechny logistické postupy jsou stanovena formou pracovních instrukcí přesná pravidla, která postihují zásady správné výrobní praxe a „zákony o farmacii“.

Celý tento významný logistický program je označen pracovním názvem „JIT“ („Just in time“), jehož vysoká kvalita je pravidelně prověřována audity. Svým významem se JIT stal neoddělitelnou součástí výrobního procesu ve společnosti Teva Czech Industries s.r.o. a potažmo i jejich nového závodu na pevnou lékovou formu.

13_mh10_06.indd 1

LOGISTICKÉ SLUŽBY  Skladování na ploše 16 600 m²  Moderní manipulační technika a systémy; Regálové zakladače  Skladové plochy s řízeným teplot. režimem; EPS; Sprinklery  Celně-deklarační služby  Paletové hospodářství  Expresní přeprava kusových zásilek TQM – holding s.r.o., Těšínská 1028/37, 746 01 Opava, tel.: + 420 553 609 111, e-mail: [email protected] www.tqm.cz

Váš partner pro dopravu, logistiku a opravárenství

1.6.10 16:51

červen 2010

STrAnA 14

logiSTikA

FoTo: Drahomír Stulír

Místo dolu funguje v Paskově překladiště Dřív TěžbA černého uhlí, DneS kontejnerové překladiště. kDo by čekAl, že Se poD Těžební věží Dolu pASkov ješTě pohybují horníci, mýlil by Se. veronika Hrdá Ostrava-Paskov – Do  terminálu kombinované dopravy v  Ostravě-Paskově zajíždí řidiči ze všech částí Evropy,

)) aktuálně )) železničáři Se SjeDou už pojeDenácTé Ostrava – Už pojedenácté se na ostravském výstavišti sejdou od úterý 15. do čtvrtka 17. června železničáři na mezinárodním veletrhu Czech RailDays. Letos se také v rámci veletrhu uskuteční konference s názvem „BUDOUCNOST železniční osobní dopravy v ČR“. Ta je věnována například základní strategii rozvoje dálkové i  regionální dopravy a  také architektonickému začlenění do měst a krajiny. Konference se bude konat v hotelu Imperial. Více informací na www.railvolution.net

)) vzDělávání úřeDníků? DiSkuTujTe nA Semináři Praha – Zaměstnanci úřadů se budou vzdělávat podle nového zákona. Co všechno musí znát, aby postupovali správně, zazní na  semináři, který se uskuteční 10. června v Praze na Vysoké škole Cevro Institut v Jungmanově ulici. Na  semináři vystoupí mimo jiné také předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR Jaromír Zajíček nebo vrchní ředitel Sekce veřejné správy ministerstva vnitra Robert Ledvinka.

aby si nechali přeložit kontejnery s nákladem, přespali ve  svých kamionech a ráno zase odjeli do dalšího cíle. Do a z areálu bývalého dolu vyjíždí také týdně průměrně čtyři kontejnerové vlaky, které převáží těžký náklad po železnici. „Bývalý areál dolu zatím využíváme pouze z  části. Do  budoucna chceme zbourat nepotřebné budovy a  postavit haly pro logistické centrum. Zatím tady funguje pouze terminál kombinované dopravy. Věříme v jeho rozvoj, protože leží na strategickém místě u dálnice R56 spojující Ostravu s Frýdkem-Místkem. Nedaleko je například nošovická automobilka a významné průmyslové zóny,“

uvedl vedoucí terminálu AWT OstravaPaskov Michal Kubíček. Vedení firmy AWT, bývalé OKD Doprava, tak plánuje zbourat například nefunkční kulturní dům postavený v akci „Z“ nebo staré nevyužívané budovy, které sloužily jako umývárny a šatny pro zaměstnance dolu. Počítá ale se zachováním administrativní budovy. „Máme zpracovaný projekt na  její přestavbu,“ odhalil Kubíček. Přestože z dolu vyjel poslední vozík s uhlím v červnu 1999, stále se tady můžou návštěvníci ušpinit od  mouru. Na železniční vlečku totiž zajíždějí vagony plné uhlí. Ještě neočištěné od hlušiny ho sem sváží z dolu Staříč. V areálu funguje

i  takzvané „prádlo“, tedy místo, kde se uhlí zbavuje kamene. Dnes se v areálu pohybuje pár desítek lidí. Samotný terminál má deset zaměstnanců. Přitom ještě před jedenácti lety v  dole pracovalo téměř dva tisíce horníků. Ve správní budově terminálu působí také Celní úřad Ostrava a osm spedičních společností.

DeSeT zAměSTnAnců Důl je mezi odborníky známý dodnes v  celém světě. Pod povrchem se totiž nachází nadměrné množství metanu, který dokonce v roce 1970 způsobil důl-

Ve Velkých Pavlovicích mají prádelnu, ve Velké Bíteši čekají na nájemce Logistická centra – Zájem o logistická centra v  době hospodářské recese poklesl, v prvním čtvrtletí roku 2010 opět mírně stoupá. Ačkoli se firmy do stavby nových objektů příliš nehrnou, na Moravě několik nových center vzniklo nebo v nejbližší době vznikne. Jedním z  nich je nová průmyslová zóna ve  Velkých Pavlovicích, kde se usídlila dánská textilka Berendsen Textil Servis. Již v  roce 2008 pověřila firma Berendsen poradenskou společnost v oblasti realit, aby pro ni v Česku našla vhodné místo, kde by bylo možné průmyslový provoz zahájit. „Naším úkolem bylo identifikovat pro společnost nejvhodnější lokalitu, aktivně řídit vyhledávání vhodných pozemků, zajišťovat prohlídky a  jednání s  vlastníky a  úřady,“ uvedl konzultant oddělení průmyslových nemovitostí společnosti Jones Lang LaSalle Miroslav Kotek. Po  roce hledání padla volba na  pozemky u  Velkých Pavlovic, kde pak po osmi měsících vyrostla moderní průmyslová prádelna a logistické centrum. „Provoz jsme zahájili od března. Stamilionová investice společnosti Berendsen přináší do regionu a města Velkých Pavlovic důležitá nová pracovní místa,

což je v čase rekordní nezaměstnanosti jistě vítáno,“ doplnil Kotek. V celorepublikovém měřítku neobsazenost logistických center klesla na začátku letošního roku pod 18 procent. Nejvíc prázdných hal je na  Ostravsku a  Plzeňsku, problémy naopak nemají pražská centra. Podle poradenských firem stoupá poptávka hlavně z  oblastí automobilového průmyslu a  spotřební elektroniky. „Potvrzuje se trend, který jsme zaznamenali už v druhé polovině loňského roku. Poptávka přichází od firem, které

)) volné prostory AKTUÁLNÍ STAV NEOBSAZENÝCH PROSTOR ČR

17,8 %

631 000 m2

Praha

15,8 %

246 000 m2

Plzeň, D5

23,9 %

137 000 m2

Ostrava

25,7 %

56 700 m2

zdroj: Colliers International

k  nám přesouvají výrobu i  logistické kapacity z  jiných trhů, především ze západní Evropy,“ uvedl Karel Stránský z Colliers International. Z trhu také vymizela spekulativní výstavba. „Nové stavby vznikají na  základě budoucí nájemní smlouvy minimálně na pět let dopředu, ale spíše na sedm až deset,“ vysvětlil Stránský. Výjimku ve  spekulativní výstavbě tvoří developerská firma Outulný z Náměšti nad Oslavou, která plánuje stavbu haly o rozloze třicet tisíc metrů čtverečních ve Velké Bíteši. „Máme vyřízené stavební povolení a  se stavbou bychom chtěli začít na podzim letošního roku. Hrubá stavba by měla být do  zimy hotová, s  tím, že s  vnitřním vybavením prostor včetně podlah počkáme až do doby, než seženeme konkrétní nájemce, abychom halu mohli přizpůsobit jejich specifickým požadavkům. Areál bude moct sloužit jak logistickým, tak i  výrobním účelům,“ řekl Dušan Bohdálek, technicko-obchodní ředitel firmy Outulný. Investice se vyšplhá do několika desítek milionů korun. Termín dokončení bude záležet na tom, jak rychle developer seženeme nájemce. (lis)

ní neštěstí. Zahynulo při něm 26 havířů. „Produkce metanu dosahovala oproti jiným dolům nebývalé výše. A to až dvě stě kubických metrů metanu na  tunu uhlí. Ještě dnes dodává energetická společnost přes námi vybudovaný degazační systém nezanedbatelné množství důlního metanu do energetické sítě,“ říká bývalý hlavní inženýr dolu Jindřich Lát. Přestože má terminál v názvu „veřejné“ překladiště, neznamená to, že by jej podporoval stát. „Může sem zajet kdokoli, kdo potřebuje využít naše služby. Před dvěma lety jsme splnili podmínky pro získání více než čtyřmilionové dotace z  Operačního programu Doprava na pořízení překladače kontejnerů.

)) aktuálně )) mějTe konTAkT, poTom konTrAkT Brno – Chystáte se v  září navštívit Mezinárodní strojírenský veletrh? Pak si tam domluvte schůzku s  potenciálním partnerem už nyní. Pomůže vám v  tom Regionální hospodářská komora Brno, která na veletrhu pořádá akci „Od  kontaktu ke  kontraktu“. Nyní je aktivních patnáct partnerů ze dvanácti zemí. „Vedle členských států Evropské unie  zveme partnery a  firmy z  Ruska, Chorvatska a  Turecka či Iráku,“ dodal ředitel RHK Brno Petr Bajer. Více na www.rhkbrno.cz

)) obce ušeTří miliony korun nA e-Aukcích Moravskoslezský kraj – Stále více obcí začíná nakupovat služby elektronicky. Například v  Moravskoslezském kraji bude plyn a  elektřinu nakupovat on-line Frýdek-Místek a  svazek obcí Slezská brána. Šetřit tak bude Šenov, Paskov, Vratimov, Řepiště, Sedliště a Žabeň. Před podpisem se společností e-Center, která systém provozuje, je také deset obcí v povodí Ondřejnice. Nejvíc zkušeností má Ostrava. Ta by měla letos ušetřit sto milionů korun.

inzerce

14_mh10_06.indd 1

1.6.10 16:49

ČERVEN 2010

STRANA 15

INZERCE

TONI&GUY Brno: Luxus je nejlepší investice

P

okud se už cestou od kadeřnice děsíte, co s účesem udělá první umytí a jak dosáhnete alespoň podobného výsledku, je něco špatně. Stylisté v TONI&GUY vám nejen vykouzlí účes přizpůsobený vaší osobnosti, tvaru obličeje i typu vlasů, ale také garantují střih a tvar, který si vaše vlasy i po umytí znovu najdou. Každodenní péče tak nezabere zdaleka tolik času a výsledek je skvělý. A neexistuje ani možnost, aby vám koloristky doporučily barvu, která by vám vlasy totálně zdecimovala (ačkoli v módních časopisech právě letí platinová blond). Když totiž vybudujete světové impérium, nehodláte svou dobrou pověst zahodit jen proto, že vám za to někdo bude ochoten zaplatit. Klienti TONI&GUY si zaslouží to nejlepší – a stylisté salonu jsou tu od toho, aby jim vytvořili styling vyladěný pouze pro ně, ne kreaci, kterou má „tamta herečka“ (zvlášť když je naprosto odlišný typ).

POD SLAVNÝM LOGEM TONI&GUY SE KLIENTŮM NA CELÉM SVĚTĚ VYBAVÍ DOKONALÁ SOUHRA MAXIMÁLNĚ PROFESIONÁLNÍHO PŘÍSTUPU, KREATIVITY, SMYSLU PRO DETAIL A PUNCU JEDINEČNOSTI. TO VŠE SLIBUJE I BRNĚNSKÝ KADEŘNICKÝ SALON TONI&GUY, KTERÝ UŽ VÍCE NEŽ ROK DŮSTOJNĚ REPREZENTUJE ZNAČKU NA JEDNÉ Z NEJLEPŠÍCH ADRES V CENTRU MĚSTA, NA RADNICKÉ 9.

N

avzdory ekonomické krizi prý poptávka po luxusním zboží a službách stoupá. Zákazníci investují své peníze do prověřených hodnot, které s časem neztrácí na své ceně. Exkluzivita je totiž daná nejen slavnou značkou, ale právě výjimečnou kvalitou a nadstandardním servisem. Ať už jde o drahé hodinky, šperky nebo umělecká díla, to vše se stává výhodnou investicí do budoucna. Jedním ze způsobů, jak investovat do své kariéry hned teď, je reprezentativní vzhled. Dobrá image totiž může pomoci k většímu úspěchu – jak? Když vypadáte perfektně, působíte tím nejen na své obchodní klienty, ale také sami na sebe. Jen v případě, že se cítíte skvěle, můžete působit jako skutečně sebevědomý manažer a partner. Vedle elegantního oblečení jsou to právě vlasy, které o vás prozradí nejvíce. Vhodný sestřih dokáže zázraky!

P

J

aký je rozdíl mezi kadeřnictvím na rohu a světovým kadeřnickým salonem? U TONI&GUY nejde jen o značku nebo drahé přípravky na vlasy. Ve speciálních akademiích tohoto kadeřnického impéria naučí každého stylistu či koloristku nejen vše o perfektních střizích a magii barev. Hlavní je totiž filosofie značky: nekompromisní kvalita v detailu i celku a vysoce individuální přístup. Slavné střihy lze s trochou šikovnosti okopírovat, kvalitu a esprit nikoli. Salony TONI&GUY se mezi světovou špičku nedostaly náhodou. Ať už navštívíte jejich zastoupení v Londýně, Moskvě, New Yorku nebo Brně či Tokiu, můžete se spolehnout na dokonalé kadeřníky, recepční i management.

říliš sebevědomé prohlášení? Ani náhodou! Tým stylistů a koloristek z TONI&GUY Brno má v malíčku nejžhavější trendy. Šest nových precizních střihů udává každou sezónu styl na módních molech a přitom je potkáte i v ulicích světových metropolí – a teď i v Brně. Ve zdejším salonu navíc najdete skutečně komplexní servis, zahrnující i manikúru a pedikúru prvotřídní americké kosmetiky O.P.I. A to je další z velkých trumfů salonu: v luxusním prostředí vás bude tým TONI&GUY Brno hýčkat jako kteroukoli celebritu.

Z

a pouhý rok získal brněnský salon své pevné místo – stal se hlavním partnerem přehlídek veletrhu STYL KABO 2009 a 2010, spolupracuje s golfovým resortem Kaskáda na seriálu prestižních golfových turnajů, česal finalistky Miss Moto GP i modelky na prestižní Elle Style Awards 2009. A míří stále výš – právě teď se uchází i o vaši přízeň. (boa) Salon: 602 101 949, www.toniandguy.cz

)) ve zkratce )) STAROSTOVÉ VYHRÁLI BITVU O HAZARD Loterijní zákon – Starostové se od poloviny května tetelí radostí. Vyhráli totiž bitvu o prosazení nového loterijního zákona. Ten teď umožní, aby se mohly obce a města zapojovat do řízení o povolování všech výherních automatů, včetně videoterminálů (VLT). Ty doposud povolovalo pouze ministerstvo financí. Dosavadní praxi to však zřejmě ovlivní minimálně. Ministerstvo financí nemůže zřízení videoterminálu zakázat a na tom nic nemění ani přijatá novela. Starostové tak budou moci spíše ovlivnit jen to, kde budou tato zařízení instalována. Novela, kterou musí ještě podepsat prezident republiky, dává obcím například právo rozhodovat pomocí vyhlášek o umístění loterií a heren na veřejně přístupných místech. Nová úprava zákona obsahuje i zákaz, aby loterijní firmy dávaly peníze neziskovým organizacím, které samy zřídily. Pokud obec povolí na svém území nějakou hernu, bude muset ve stanovené lhůtě informovat prostřednictvím úřední desky a internetu, na co použila peníze.

)) POVODŇOVÉ ŠKODY BUDOU STÁT ASI DESET MILIARD Povodně – Vláda očekává, že výše škod se vyšplhá až k deseti miliardám korun. Kvůli tomu schválili poslanci v této výši mimořádné vydání tátních dluhopisů. Zatím je jistá pouze výše škod, které nahlásili klienti pojišťoven. Zatím jich evidují 8  277 ve  výši 770 milionů korun. Pojišťovny odhadují, že nakonec budou řešit 18  600 škod za  celkem 1,54 miliardy korun. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnila Česká asociace pojišťoven. (hrd)

SPOLEČNĚ MÁME NEKONEČNÉ MOŽNOSTI AWT – Advanced World Transport je přední dopravní a  logistická skupina působící ve  střední a  východní Evropě. Vznikli jsme spojením několika významných společností a  dohromady máme více než 50 let zkušeností s  různými typy dopravy. Jsme expertem na  kombinovanou dopravu a  pro své klienty jsme schopni zajistit komplexní služby v  mezinárodním měřítku. Máme přímé zastoupení v  9 zemích a  širokou síť dal-

ších partnerů v  celé Evropě, na  Blízkém východě i  v  zámoří. Máme dlouholeté zkušenosti s  dopravou uhlí, chemických produktů, oceli či papíru a  posilujeme své postavení v  dopravě pro automobilový průmysl a  v  přepravě kontejnerů. Nabízíme rekultivační práce. Investujeme do  moderního vozového parku a  při řízení přepravy využíváme špičkové technologie. Nebojíme se žádné výzvy, protože společně máme nekonečné možnosti!

WWW.AWTGROUP.EU

Blogujte!

Inze_210x297_osmicka_cz_268x185.indd 1

Žijte na našem webu

15_mh10_06.indd 1

25.5.2010 15:00:45

www.moravskehospodarstvi.cz

1.6.10 16:50

ČERVEN 2010

STRANA 16

S O U T Ě Ž P R O M Ě S TA A O B C E

Nejkrásnější náměstí, nejkrásnější náves V tomto vydání Moravského hospodářství představíme soutěžící obce a města, které bojují o titul nejkrásnější náves, nejkrásnější náměstí. Sami si můžete tajně vytipovat, který kandidát by podle vás měl projít vyřazovacím kolem naší odborné poroty. Trojice vybraných z každé kategorie se pak bude ucházet o vaši přízeň. Na vás, čtenářích, ale hlavně záleží, kdo se nakonec stane vítězem.

Hlučín

Kunštát Jistebník Polná

Havířov

Vavřinec Nový Jičín

Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Chýstovice

Zlínský kraj

Přerov

Rouské

Napajedla Blízkov

Hodonín

Třešť

 Správní celky nad 5 250 obyvatel  Správní celky pod 5 250 obyvatel

Bzenec  Blízkov Svým oválným půdorysem i zástavbou se Blízkov liší od mnohých jiných obcí Vysočiny. Dominantou návsi je pak pěkně upravený rybník lemovaný vzrostlou zelení. V horní části obce stojí moderní kaple svatého Václava a kousek od ní najdeme prastarou zvoničku se zděnou válcovou lucernou završenou cibulí.  Bzenec Z původního parku v levé části náměstí se i po rekonstrukci zachovaly jeho vzácné dřeviny. Střední část náměstí se běžně využívá jako parkoviště, které je seskládáno z kontrastujících žulových kostek a desek. Dominantami náměstí jsou vedle Mariánského sloupu také kašna, fontánka s pitnou vodou a solitérní stromy. Pásy stromů oddělují frekventovanou silnici, a vytváří tak klidové prostory pro pěší, kde součástí je odpočinková zóna s lavičkami pod pergolou pokrytou Vistárií.  Havířov Až do roku 2001 městu Havířovu náměstí zcela chybělo. Na místě křižovatky tak vzniklo nové havířovské náměstí, kde se celý rok konají mnohé akce všech možných žánrů a zaměření. Dominantou je brána s kyvadlem a pramenem, kterou si obyvatelé města sami vybrali ve veřejné soutěži. Centrum města se od roku 1967 pyšní také alejí vzácných metasekvojí čínských, jež je nejstarší alejí svého druhu v republice.  Hlučín Architekti dali v dlažbě náměstí prostor i objektům již zaniklým, a umožnili tak připomenout stopy minulosti. Bývalou silnici i kapli Jana Nepomuckého, připomíná obrys z odlišného druhu kamene a bronzová pamětní deska v dlažbě náměstí. Odpočinkovou zónu tvoří čtyři vzrostlé kaštany s fontánou připomínající původní kašnu zvanou „kadža“. Rekonstrukce náměstí omezila počet parkovacích míst a naopak vytvořila bezbariérovou plochu určenou pro pěší pohyb a místo pro příležitostné akce, slavnosti či trhy.  Hodonín Dominanty náměstí tvoří secesní budova radnice, barokní kostel svatého Vavřince a mariánský sloup. Od května 2008 nově přibyla také „zpívající“ fontána. Zajímavostí radnice je zvonkohra, která se rozezní každý den ve 12:00, 15:00 a 18:00 hodin. V novém dláždění náměstí se objevují dlaždice s významnými daty z historie města a uprostřed náměstí je znak města.

Představujeme odbornou porotu doc. Ing. arch. Petr Hrůša autorizovaný architekt Absolvoval Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. Od roku 1990 do 1992 působí jako hlavní architekt města Telče a zároveň se stává členem Památkové rady Pražského hradu. Jako externí pedagog působí na fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně, od roku 2008 také na Vysoké škole báňské, kde vyučuje ateliérovou tvorbu a Teorii a psychologii architektury. Petr Hrůša je člen stavební komise dvou brněnských městských částí, člen památkové pracovní skupiny OPP Magistrátu města Brna a člen spolku S. V. Ú. Mánes.

16_mh10_06.indd 1

 Chýstovice Náves si zachovala svůj kruhový půdorys, kde se uprostřed nachází protipožární nádrž s chovnými rybami. Domy kolem návsi jsou bývalé dobře udržované statky tak zvané „selské chalupy“. Původní strážní domek, kolem něhož vesnice postupně vznikala, se po mnoha přestavbách na svém místě zachoval dodnes. V obci je k vidění i zrekonstruovaná kaplička.  Jistebník Jistebnická náves slouží jako místo k běžnému odpočinku, ale je i dějištěm různých akcí jako je například mezinárodní festival dechové hudby, festival Poodří Františka Lýska, Jistebnická pouť a další. Uprostřed návsi je kašna a kousek dál pak busta profesora Františka Lýska, jehož dětský sbor Jistebnických zpěváčků dal návsi název. Na návsi je obecní úřad, hasičská zbrojnice, kulturní dům, restaurace, obchod, zastávka autobusu a dominantou je kostel.  Kunštát Hlavní náměstí Krále Jiřího je jedním ze tří kunštátských náměstí. Ve středu náměstí si můžeme prohlédnout sochy Paní Marie a Krále Jiřího, posedět u kašny nebo se oddat pohledu na zámek. Na náměstí nelze přehlédnout upravené domy opatřené pamětními deskami připomínající úzké spojení některých významných osobností s Kunštátem. Náměstí se stává centrem veškerého dění hlavně při kunštátské pouti a v posledních letech hlavně při hrnčířském jarmarku.  Napajedla Během rekonstrukce se přistoupilo ke komplexní úpravě centrální části Masarykova náměstí, fary, kostela včetně přístupového schodiště a souboru soch. Na náměstí vznikla nová kašna symbolizující prameny pěti řek. Opracovaný kámen z mrákotínské žuly pak symbolizuje šest pohoří. Důležité bylo vymezení pěší zóny s frekventovanou cyklistickou stezkou a silnice. Po rekonstrukci se tak část památkové zóny stala nejen bezpečnou, ale i přístupnou pro lidi s omezenou možností pohybu.

doc. Ing. arch.Tomáš Rusín autorizovaný architekt Absolvoval fakultu architektury Vysokého učení Technického v Brně. Po ukončení studia nastoupil do podniku Stavoprojekt. Krátce působil v ateliéru architekta Šrubaře v podniku Drupos Brno. Po roce 1990 absolvoval stáž ve Vídni u profesora Holzbauera. Po návratu z Rakouska působil jako externí pedagog na katedře scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a později také na fakultě architektury VUT Brno, kde získal také docentský titul. Od roku 2004 je vedoucím diplomových ateliérů na fakultě architektury VUT Brno.

 Nový Jičín Chloubou náměstí je zachovalý soubor měšťanských domů s podloubím. Ve středu stojí barokní morový sloup, od něhož vybíhají paprsky v dláždění směrem do přilehlých ulic. Na stopy původní barokní kašny odkazuje nová fontána. Opodál pak stojí socha svatého Mikuláše a vzhlíží na farní kostel přes tři bronzová jablka obklopující vodní hladinu.  Polná Historické náměstí v Polné zaujme především souborem barokních staveb – chrámem Nanebevzetí Manny Marie, kašnou „Hastrmanka“ a sousoším Nejsvětější trojice. Program Regenerace památkové zóny přispěl k obnovení zeleně, veřejného osvětlení a mobiliáře. To vše tak dnes dokresluje poklidný a pohostinný ráz centra města.  Přerov Jádro Horního náměstí tvoří zámek s nejstarší zástavbou města. V centru náměstí je pomník přerovského rodáka Jana Blahoslava s Biblí Kralickou z dílny sochaře Františka Bílka z roku 1923. Komplex měšťanských domů s bohatou historií dotváří celkovou atmosféru městské památkové zóny. Historické náměstí tvoří příjemnou kulisu pro konání středověkých jarmarků, Svatovavřineckých hodů, folklórních festivalů a podobně.  Rouské V roce 2009 obec přistoupila k zásadní rekonstrukci obce, aby se stala místem pro setkávání a pořádání akcí jako je Kácení máje, Sraz rodáků nebo Pouťové slavnosti. Rekonstrukcí návsi se upravila zeleň, a vznikl tak prostor pro sochu svatého Jana Nepomuckého a pomník padlým z 1. světové války. Zajímavým prvkem jsou sluneční hodiny v čele návsi umístěné na budově víceúčelového centra obce.  Třešť Hlavním prvkem náměstí jsou plně funkční sluneční hodiny (oficiálně největší v České republice), umístěné v centru náměstí T. G. Masaryka. Fontána představuje čtyři roční doby, stromy pak zrození, mládí, stáří a smrt v životě člověka nebo čtyři základní živly vzduch, vodu, zemi a oheň. Každý prvek náměstí má svou vnitřní symboliku včetně paprsků v dlažbě náměstí. Vše dohromady má člověku připomínat plynutí času.  Vavřinec – Veselice O nové podobě návsi rozhodovali samotní Veseličtí a její přestavba zabrala pět let. V místě bývalé vodní nádrže tak vznikl malý parčík s novým osvětlením, zelení a moderní kapličkou svatého Antonína.

PhDr. Allan Gintel,CSc. sociální psycholog Je psycholog, nakladatel, manažer, spoluzakladatel a vůdčí osobnost Společnosti Petra Parléře o.p.s. Absolvoval Filozofickou fakultu UK, obor psychologie a prestižní manažerskou školu IMD (International Institute for Management Development) v Lausanne. Spolupracuje s architekty na nejrůznějších projektech, zastává funkci sekretáře soutěže o Cenu Petra Parléře. Má dlouholeté zkušenosti s přípravou a organizací architektonicko-urbanistických soutěží. Přednáší na několika vysokých školách, mimo jiné psychologii tvůrčí práce.

Ing. Václav Babka autorizovaný krajinářský architekt Václav Babka je absolventem Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Po absolvování nastoupil na Zahradnícky a sadovnícky podnik mesta Košíc jako samostatný projektant, hlavní mistr veřejné zeleně a správce městské zeleně. V letech 1989 až 1992 pracoval na Městském úřadě Nové zámky jako vedoucí úseku zeleně, správce veřejné zeleně a vedoucí referátu městské zeleně. Od roku 1993 spolupracuje s Ing. Zdenkem Sendlerem jako autorizovaný krajinářský architekt.

1.6.10 16:07

červen 2010

STrAnA 17

inzerce

Bilance ministerstva pro místní rozvoj pod vedením ministra Vondrušky

Vesnice roku

v Programu obnovy venkova

Od lOňSkéhO dubnA řídí pozemků určených k výstavbě bytových a rodinných domů. úřAd miniSTr prO míSTní Opravy domovních olověných rozvodů – v této rOzvOj rOSTiSlAv vOndruškA. oblasti letos MMR vyhovělo všem 63 žádostem, mezi je rozděleno 8,4 milionů korun. Výměna dominiSTerSTvO v TOmTO ObdObí něž movních olověných rozvodů má snížit do roku 2013 úSpěšně kOOrdinOvAlO čerpání obsah olova v pitné vodě na maximálních 10 μg/l. z evrOpSkých fOndů v nOvém regiOnální rOzvOj i STArém ObdObí. pOdAřilO Se )) Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška pOdpOřiT rOzvOj bydlení v čeSké schválil rovněž dotace pro 532 projektů malých obcí. republice, bylA ObnOvenA 148 milionů korun vyplatí MMR z programu Podpora obnovy venkova. Program má pět dotačních titulů pOdpOrA hOSpOdářSky SlAbých a  jeho cílem je podpořit obnovu a  rozvoj venkovregiOnů A prOjekT nA pOdpOru ských obcí. Zároveň se podařilo aktualizovat seznam hospodářsky slabých regionů, které mají závažné SOciálníhO ceSTOvníhO ruchu. ekonomické problémy. Během roku 2010 chce MMR )) kOOrdinAce evrOpSkých fOndů v čr

Česká republika se zhostila možnosti čerpat evropské dotace v  období 2004-2006 mimořádně úspěšně, obdržela z  EU více než 99 % z  nabízené částky. Daří se i  čerpání evropských dotací v  období 2007–2013. Jen za  duben tohoto roku bylo příjemcům rozděleno 7,7  miliardy korun. Celkový objem proplacených financí v  květnu stoupnul na  123,7 miliardy korun a celkový objem podaných žádostí už překročil částku 800 miliard korun.

)) byTOvá pOliTikA

Ministerstvo pro místní rozvoj v letošním roce podpořilo rozvoj bydlení částkou 433 milionů korun, která bude rozdělena mezi 254 projektů. Podpora bydlení směřuje do čtyř hlavních oblastí. Regenerace panelových sídlišť – celkem 155 milionů korun je určeno na renovaci veřejných prostranství, parkovišť, komunikací a veřejné zeleně. Dotace budou rozděleny mezi 42 obcí se sídlišti s nejméně 150 byty. Výstavba podporovaných bytů – dotace na  byty pro seniory a další sociálně slabé skupiny je pro letošní rok v objemu 151 milionů korun. Peníze budou rozděleny mezi 38 obcí. Výstavba technické infrastruktury – dotaci získalo 108 žádostí. Obce dostanou celkem 112,5 milionu korun na dopravní a technickou infrastrukturu

na podporu alespoň těch nejslabších regionů poskytnout 50 mil. korun. Pro období 2007-13 byla zvolena kritéria – míra nezaměstnanosti a  počet uchazečů na 1 volné pracovní místo, počet podnikatelů na 1000 obyvatel a daňové příjmy na 1 obyvatele a kupní síla obyvatel jako indikátor ekonomické síly regionu.

)) ceSTOvní ruch

Podprogram „Cestovní ruch pro všechny“ V únoru vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Národní program podpory cestovního ruchu, podprogram Cestovní ruch pro všechny. Cílem je podpořit aktivity podnikatelů, které umožní cestovat sociálně či zdravotně znevýhodněným skupinám obyvatel. O dotace z Podprogramu s celkovou alokací 100 mil. korun pro rok 2010 mohli žádat podnikatelé působící v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, cestovních agentur a kanceláří. „Dotace podporují vznik nových produktů určených mládeži, rodinám s  malými dětmi, seniorům a handicapovaným. Právě pro tyto skupiny obyvatel je potřeba přizpůsobit služby cestovního ruchu,“ uvedl ministr Vondruška. V rámci projektů financovaných z podprogramu „Cestovní ruch pro všechny“ mohou vznikat například bezbariérové přístupy, dětské herny, dětské koutky, mobilní bazény, vybavení třídy pro školy v přírodě nebo jiné.

Rekordní účast obcí v soutěži

Vesnice roku - do letošního ročníku soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova se přihlásilo rekordních 361 obcí České republiky - finanční dotace 1 milion korun pro krajské vítěze - další 1 milion korun navíc pro celostátního vítěze - již brzy se dozvíte vítěze krajských kol

Vyhlašovatelé soutěže:

Infolinka MMR +420 224 861 282 (Po, St, Pá) / www.vesniceroku.cz / www.mmr.cz

Malé obce se bez efektivního využití dotací neobejdou „Abyste vůbec mohli na tak malé obci něco opravit, bez dotací se neobejdete,“ říká hned v úvodu rozhovoru Miluše Stržínková, starostka obce Rouské a  předsedkyně Mikroregionu Záhoran. V obci Rouské, kde žije v současné době 253 obyvatel, dokončili před rokem rekonstrukci obecního domu a zcela přeměnili celou náves. „Na  žádosti o  dotace jsme byli proto dobře připravení. Jako první jsme se rozhodli rekonstruovat objekt víceúčelového domu, ve kterém sídlí i Obecní úřad. Připravili jsme si projektovou dokumentaci včetně stavebního povolení a čekali na vyhlášení výzvy v  rámci Programu rozvoje venkova pro obce do  pěti set obyvatel,“ doplňuje Miluše Stržínková. Se svou žádost o  dotaci v  Rouském uspěli. Stačilo jen zajistit financování projektu ve fázi před proplacením dotace, vybrat dodavatele stavebních prací a  oprava víceúčelového domu mohla začít.

„Měli jsme štěstí – vybrali jsme si firmu Starest ze Starého Jičína, která měla velmi dobré reference a navíc jsme si její práci mohli ověřit na  rekonstrukci obecního úřadu v  Příboře,“ uvádí Miluše Stržínková. Firma nastoupila v  srpnu 2008 a  již v  únoru 2009 byla budova úspěšně zkolaudována.

e

ee ee

e

dotační poradna V Rouském nedají dopustit ani na tým pracovníků Komerční banky v  Hranicích na Moravě. „Komerční banka a její zaměstnanci nám ve  všem vyšli vstříc. Vyřízení všech úvěrů – a to jak na předfinancování,

tak i na dofinancování projektu – proběhlo vždy hladce a  bez problémů,“ dodává starostka. Výběrová řízení na rekonstrukci obecního domu a následně i na na úpravu návsi zvládla obec realizovat sama. Výhodou obce je fakt, že má celý Mikroregion Záhoran vlastní manažerku projektů. Ta má na starosti kromě psaní projektů také jejich administraci a  zajišťuje také metodickou pomoc pro obce mikroregionu, a to včetně závěrečného vyúčtování. „Řízení projektu, spolehliví obchodní partneři a samozřejmě stavební dozor vám mohou zachránit spoustu peněz,“ varuje Miluše Stržínková. Díky pozitivní zkušenosti obce s  čerpáním první dotace se starostka pustila velmi rychle do  dalšího projektu – tentokrát v rámci Programu LEADER. I tentokrát obec uspěla a získala dotaci na úpravu návsi.

)) fakta  Rekonstrukce víceúčelového obecního domu  Úprava návsi 1. etapa  Úprava okolí sochy sv. Jana Nepomuckého Zahájení realizace projektů: Obecní dům – 8/2008; náves – 5/2009 Ukončení realizace projektu: Obecní dům – 2/2009; náves – 9/2009 Místo realizace a realizátor: obec RoUské Celkové investiční náklady: 7,3 mil. Kč Částka poskytnutá EU: 5,8 mil. Kč Částka poskytnutá ČR: 0,5 mil. Kč Částka s úvěrem od KB: 7,3 mil. Kč Zdroj: KB

„V  rámci první etapy jsme zkulturnili část návsi před obecním domem. Byly zpevněny plochy, rozšířena zeleň, nakoupili jsme techniku k údržbě,“ jmenuje starostka. Náklady první etapy projektu přesáhly hranici jednoho milionu korun. V  rámci druhé etapy bylo nákladem 800 tisíc korun upraveno okolí sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1791. V současnosti připravuje starostka projekt revitalizace výletiště v Rouském. Díky projektové dotaci chce vybudovat nové sociální zařízení a  dispozičně změnit místo tak, aby mohlo sloužit ke sportu i k pořádání kulturních akcí. „Až budou jednou všechny tyhle věci hotové, zkusíme opravit starou vodárnu. Rádi bychom zde vybudovali rozhlednu a postavili další zázemí včetně ubytovacích kapacit,“ uzavírá Miluše Stržínková. JAN ROSEN, KB

inzerce

Přijďte se za námi podívat na budoucnost energetiky a nechte se svést naším elektromobilem nebo vyhrajte designové městské elektrokolo! Mezinárodní veletrh AUTOTEC&AUTOSALON BRNO 5. 6.–10. 6. 2010 v areálu Výstaviště Brno (denně 9–18 h) Na Vaši návštěvu se těší Skupina ČEZ Expozice FUTUREMOTION je umístěna v pavilonu V

SKUPINA ČEZ

17_mh10_06.indd 1

www.futuremotion.cz

1.6.10 16:03

červen 2010

STrAnA 18

AkTuálně

Kdo je novým poslancem za váš kraj? VÝ NO VÝ NO VÝ NO VÝ NO VÝ NO VÝ NO VÝ NO VÝ NO VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO VÝ NO

VÝ NO VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

vysočina  Antonín Pavel (ČSSD)  František Bublan (ČSSD)  Karel Černý (ČSSD)  Jana Fischerová (ODS)  Miroslava Němcová (ODS)  Ladislav Jirků (TOP 09)  Aleš Roztočil (TOP 09)  Josef Novotný (Věci veřejné)  Marie Rusová (KSČM)

VÝ NO

VÝ NO

moravskoslezský kraJ  Petr Jalowiczor (ČSSD)  Václav Klučka (ČSSD)  Alfréd Michalík (ČSSD)  Adam Rykala (ČSSD)  Ladislav Šincl (ČSSD)  Dana Váhalová (ČSSD)  Ladislav Velebný (ČSSD)  Lubomír Zaorálek (ČSSD)  Pavel Drobil (ODS)  Jaroslav Krupka (ODS)  Zbyněk Stanjura (ODS)  Igor Svoják (ODS)  Jaroslava Wenigerová (ODS)  Ludmila Bubeníková (TOP 09)  Pavol Lukša (TOP 09)  Renáta Witoszová (TOP 09)  Jana Drastichová (Věci veřejné)  Kristýna Kočí (Věci veřejné)  Jiří Rusnok (Věci veřejné)  Milada Halíková (KSČM)  Kateřina Konečná (KSČM)  Miroslav Opálka (KSČM)

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

VÝ NO

zlínský kraJ  František Novosad (ČSSD)  Antonín Seďa (ČSSD)  Josef Smýkal (ČSSD)  Zdeněk Škromach (ČSSD)  Petr Nečas (ODS)  Jaroslav Plachý (ODS)  Pavel Svoboda (ODS)  Tomáš Úlehla (ODS)  Petr Gazdík (TOP 09)  Alena Hanáková (TOP 09)  Martin Vacek (Věci veřejné)  Vladimír Koníček (KSČM)

VÝ NO

VÝ NO

olomoucký kraJ  Pavel Holík (ČSSD)  Jiří Krátký (ČSSD)  Roman Váňa (ČSSD)  Jiří Zemánek (ČSSD)  Zdeněk Boháč (ODS)  Radim Fiala (ODS)  Bořivoj Šarapatka (TOP 09)  Jitka Chalánková (TOP 09)  Dagmar Navrátilová (Věci veřejné)  Lenka Andrýsová (Věci veřejné)  Alexander Černý (KSČM)  Josef Nekl (KSČM)

VÝ NO

Novou práci si musí hledat například Ivan Langer (ODS), poslanci za KDU – ČSL a Strany zelených. Přečtete si, kdo bude další čtyři roky zastupovat váš kraj. Poslanci jsou řazeni podle politických stran a  podle abecedy.

Jihomoravský kraJ  Michal Hašek (ČSSD)  Ivan Ohlídal (ČSSD)  Jiří Petrů (ČSSD)  Roman Sklenák (ČSSD)  Ladislav Skopal (ČSSD)  Bohuslav Sobotka (ČSSD)  Jeroným Tejc (ČSSD)  Walter Bartoš (ODS)  Dana Filipi (ODS)  František Sivera (ODS)  Pavel Suchánek (ODS)  David Šeich (ODS)  Václav Mencl (ODS)  Rom Kostřica (TOP 09)  Anna Putnová (TOP 09)  Jaroslava Schejbalová (TOP 09)  Jan Husák (TOP 09)  Josef Dobeš (Věci veřejné)  Otto Chaloupka (Věci veřejné)  Michal Babák (Věci veřejné)  Vojtěch Adam (KSČM)  Miroslav Grebeníček (KSČM)

VÝ NO

v poSlAnecké Sněmovně nASTAlo po leTošních parlamentních volbách zemětřesení. přeSTože STArouSedlické STrAny Své poSlAnce příliš nemění, do lAvic uSednou deSíTky novÝch Tváří.

inzerce

10_05_Cevro_132x185_MH_def_krivky.indd 1

)) Logica Novým ředitelem divize pro veřejný sektor společnosti Logica ve  střední a  východní Evropě se stal bývalý vedoucí veřejného sektoru firmy AutoCont Dalibor Škovronek. Ve funkci nahradil Pavla Sedláčka, který v rámci firmy přešel na jinou pozici. 

a  to vždy s  důrazem na  kvalitu a nejnižší cenu na trhu,“ řekl při svém nástupu Lauridsen.

)) Tesco stores Obchodním ředitelem Tesco Stores ČR se stal Jesper Lauridsen (43) z Dánska. „Mojí prioritou je zkvalitňovat služby. Zaměřím se na  vytváření pevnějších vztahů s  dodavateli, podporu českých výrobků a  rozšíření sortimentu potravin v  různých kategoriích včetně bio a  prémiových značek,

)) Pricewaterhouse Coopers Do  čela poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) v České republice se poprvé v její historii postavil Čech, Jiří Moser (43). Jiří Moser dosud zastával funkci řídícího partnera poradenských služeb. Tuto funkci si ponechává i nadále. 

!

)) MT Legal Aleš Chamrád posiluje tým advokátů společnosti MT Legal. Jeho specializací bude především obchodní arbitráž, právo v  oblasti energetiky a farmacie. )) Česká pojišťovna Generální ředitel České pojišťovny Ivan Vodička končí ve  své funkci. Manažerský tým ČP povede její dosavadní náměstek pro služby klientům Pavel Řehák. Do České pojišťovny přišel Pavel Řehák v roce 2006 ze společnosti McKinsey. Po získání nezbytných souhlasů bude Pavel Řehák řídit Českou pojišťovnu z  pozice výkonného místopředsedy představenstva.

28.5.2010 11:09:02

>5:FæJ>1=>Œ:ÏØ3869B5=

x5C;rB5@E2<9;IJ1B?;"

)

G a l ave č e r f i re m Č e s ké r e p u b l i k y

18. ČERVNA 2010, NÁRODNÍ DIVADLO V PRAZE

partneři

www.czechtop100.cz

ve spolupráci s

mediální partneři

inzerat.indd 1

25.5.2010 9:35:27

inzerce

Antiviry hlídají Váš počítač.

KDO OHLÍDÁ VAŠE PODNIKÁNÍ? Creditinfo – Preventor monitoruje insolvence, likvidace, dluhy i platební chování A Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 | T +420 271 960 166–9 E [email protected] | W www.creditinfo.cz

2010-05 Preventor Moravské hospodářství 268x90.indd 1

18_mh10_06.indd 1

25.5.2010 12:22:47

1.6.10 16:02

červen 2010

STrAnA 19

ServiS

Vyčištění pozďátecké skládky bude stát půl miliardy korun čeSKO v KvěTnu ZAčAlO liKviDOvAT JeDnu Ze SvýCh nejVětších ekologických hrozeb. SAnACe SKláDKy nebeZpečnýCh ODpADů v pOZďáTKáCh nA TřebíčSKu buDe STáT víCe než půl MiliArDy KOrun.

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 16. 7. 2010 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] • www.magnusregio.cz

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:

Veronika hrdá

Magda Slaninová e-mail: [email protected]

Pozďátky – Na  první pohled skládka v Pozďátkách vypadá jako obyčejný areál, který lemují nápisy „zákaz vstupu“. Pro obyvatele okolních obcí je ale už čtrnáct let hrozbou, která ohrožuje jejich životy. Na  skládku se totiž od  roku 1994 zavážely nebezpečné odpady. Neodborným ukládáním tak prosakovaly kyseliny do  spodních vod a  ty pak postupně ničily okolní přírodu a  ohrožovaly zdraví lidí. Od května se situace změnila. Státní podnik Diamo začal areál čistit. Do dvou let by se pak mohli místní lidé procházet v novém lesoparku. „Před rokem jsme areál koupili za 23 milionů od soukromé firmy, která chtěla na provozování skládky vydělávat,“ popisuje ředitel státního podniku Diamo

Za tři roky stihl bývalý majitel skládky uložit třicet tisíc tun jedů. Jiří Jež. Přestože skládka fungovala pouze tři roky, stihla zde italsko-lucemburská firma Logika uložit 30 tisíc tun odpadů.  Jen v roce 1996 se sem z přerovského podniku Precheza dovezlo 10 tisíc tun zelené skalice. Kvůli narušené fólii či netěsnosti hráze začala ze skládky unikat dešťová voda znečištěná kyselinou sírovou a těžkými kovy. „Pod skládkou pak začaly rychle hynout rostliny. Ještě před nedávnem tam byl palouk, který byl úplně mrtvý. Už před rokem ale Diamo postavilo na skládce provizorní čistírnu odpadních vod a tak se situace začala měnit k lepší-

Rejstřík AB Ateliér 10 Advanced Word transport (AWT) 14 AutoCont 18 Berendsen Textil Servis 14 Bohemia energy 8 Cevro Institut 14 Colliers International 14 Conte 8 CSCeP 6 ČEZ 2, 4, 6, 8 ČEPS 8 Česká asociace pojišťoven 15 Česká naftařská společnost 2, 8 Česká pojišťovna 18 Dalkia 8 Diamo 1, 6, 19 Drupost Brno 16 e-Center 14 E.ON Energie 8 GEAM 6 Geosan Group 19 Lama Investments 8 Jihomoravská plynárenská 8 Jones Lang LaSalle 14 Komerční banka 17 levnyplyn.cz 8 Life web 11 Logica 18

seznam InzeRentů Logika 19 Lumius 8 McKinsey 18 Moravské naftové doly 2, 8 MT Legal 18 OKD 2 Outulný 14 Pražská energetika 8 Pražská plynárenská 8 Precheza 19 Pricewaterhouse Coopers 18 Quantum 8 Regionální hospodářská komora Brno 14 RWE Gas Storage 8 RWE Energie 8 Sapeli 12 Severomoravská plynárenská 8 SMP CZ 19 Starest 17 Stavoprojekt 16 Strojírny Oslavany 2 Ševela 8 Tenza 8 Tesco Stores 18 Vize Ateliér 10 Východočeská plynárenská 8

Hyundai Motor Czech s.r.o. – 20 Teplárny Brno, a.s. – 7 SAKO Brno, a. s. – 5 TONI&GUY Brno – 15 Nadační fond Emil – 19 EKO-KOM, a. s. – 9 CEVRO Institut, o. p. s. – 18 Creditinfo Czech Republic, s.r.o. – 18 TQM - holding s.r.o. – 13 Advanced World Transport a.s. – 15 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – 17 Státní fond životního prostředí České republiky – 14 CZECH TOP 100, a.s. – 18 United Energy Trading, a.s. – 6 ČEZ, a.s – 17 J.I.H. – 13 GRANTICA České spořitelny, a. s. – 13 Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje – 19

mu,“ potvrdil starosta Slaviček – Pozďátek Jiří Válal. Přestože Diamo už podniklo první záchranné kroky, které oddálily ekologickou katastrofu, ještě není vyhráno. Pod povrch dělníci teprve kopnou. A stále není jasné, co tam objeví. Při prvních průzkumech totiž odborníci nedoporučovali navrtávat se do  podzemí. Mohlo by se hýbnout s nádrží plné kyseliny, která by se pak rozlila do okolí. „Odpad bude postupně roztříděn a  v  nepropustných obalech odvezen na  skládky, do  spaloven či k  přepracování. Na skládce nebude likvidováno nic,

FOTO: veronika hrdá protože těleso skládky je havarované,“ dodal Jež. Sanaci skládky provede do  poloviny dubna 2012 sdružení firem SMP CZ a  Geosan Group. čištění vyjde státní podnik na 529 milionů korun. Devadesát procent nákladů zaplatí Státní fond životního prostředí z evropských peněz. Zbývajících 53 milionů pak doplatí Diamo. V české republice dnes funguje šestadvacet skládek, které mají povoleno ukládat nebezpečné odpady. Podle Ministerstva životního prostředí ale ani jedna z  nich není pro okolí nebezpečná tolik, jako ta v Pozďátkách.

REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorky: Bc. Hana Nečasová, e-mail: [email protected] a Bc. Linda Škrancová, e-mail: [email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: 542 425 237, gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail: [email protected]

V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete:

Milan Slanina jun., tel: 542 425 239, gsm: 728 004 983 e-mail: [email protected] PRODUKCE: Nela Parmová,

)) Které dopravní stavby skutečně zastavila krize? Co ještě brání stavbě nových dálnic a silnic. )) Kde a jak se budou stavět parkovací domy. Jaká je budoucnost automatizovaných systémů.

tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us

)) Jak se rozvíjí městská hromadná doprava v jednotlivých krajích. )) Dozvíte se, kde můžete strávit příjemný prodloužený víkend na Moravě.

TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36,

)) Zjistíte, jaké jsou nejzajímavější modely aut na českém trhu.

614 00 Brno, www.helbich.cz

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected]

REGISTRACE: MK ČR E 18141

Červencové dvojčíslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 28. července 2010. inzerce

Kongres starostů a primátorů Moravskoslezského kraje Klimkovice – Letošní 16. ročník Kongresu starostů a  primátorů Moravskoslezského kraje se uskuteční 15. června v  Sanatoriích Klimkovice. Mezi hlavní body jednání, které začne v devět hodin, bude patřit problematika zadávání veřejných zakázek, možnosti a  nástroje řešení opakovaných přestupků na  úrovni obcí, vliv lokálních topenišť na  čistotu ovzduší v  Moravskoslezském kraji, relativně nový fenomén týkající se integrace cizinců v  našich obcích nebo otázky související s  placením autorsko-právních poplatků za obecní rozhlas a podobně. O  nejčastějších nedostatcích spojených se zadáváním veřejných zakázek a o tom, jak připravit výběrové řízení, aby vše proběhlo nezpochybnitelným způsobem, bude hovořit místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Kamil Rudolecký. Problematice obtížné postižitelnosti pachatelů, kteří se opakovaně dopouštějí přestupků nepřesahujících 5000 korun se bude z  hlediska policie věnovat její ředitel v MSK Tomáš Tuhý a z pohledu magistrátu paní L. Giercová. V souvislosti s dlouhodobě neuspokojivým stavem ovzduší v našem kraji se ukazuje, že nemalý vliv, a v některých lokalitách rozhodující, mají lokální topeniště. Zda to může obec nějak ovlivnit či regulovat sdělí K. Dědič z Ministerstva životního prostředí. Povinnosti platit autorské poplatky agenturám OSA a Intergram se bude věnovat ná-

19_mh10_06.indd 1

městkyně ministra kultury P. Smolíková a předseda představenstva společnosti OSA R. Strejček. V některých obcích se legálně usídlují cizí státní příslušníci, kteří na  místní úrovni nejsou vůbec evidováni, a tak o nich obec ani její rozpočet vlastně neví. Že z  toho pro samosprávy vznikají komplikace, je nepochybné, a  o  nich bude se starosty diskutovat ředitel odboru na   Ministerstvu vnitra T. Haišman. JIří TOMčíK

Pozvánka Kdy: 15. června 2009 od 9.00 Kde: Sanatoria Klimkovice Témata: zadávání veřejných zakázek, přestupky na úrovni obcí, vliv lokálních topenišť na  životní prostředí, integrace cizinců, autorské poplatky za obecní rozhlas. Více informací: www.msunion.cz nebo Ing. Jiří Tomčík email: [email protected]

1.6.10 16:59

červen 2010

inzerce

STrAnA 20

TM

20_mh10_06.indd 1

1.6.10 16:08