Krištof Kintera: Memento mori „Z vlastního rozhodnutí“ 4ME400 – Multimediální komunikace
Anežka Petkevičová ZS 2012/2013
Fakulta podnikohospodářská Obor Arts management
Úvod Krištof Kintera je etablovaným českým umělcem mladé až střední generace. Zastupuje jej soukromá galerie Jiří Švestka a v nedávné době se mu dostalo dvou významných úspěchů. Prvním je jeho výstava v Galerii hlavního města Prahy s názvem „Výsledky analýzy“ a také ocenění Osobnost roku 2011. Tato cena je udělována za významný umělecký počin v daném roce a Krištof Kintera ji získal za sochu Memento mori s podtitulem „Z vlastního rozhodnutí“. Tato socha stojí v parku Folimanka pod Nuselským mostem a je věnována sebevrahům, kteří skokem z tohoto mostu ukončili svůj život. Od té doby, co byly na mostě namontovány bezpečnostní sítě, se již tři roky nikdo sebevraždu naštěstí spáchat nepokusil. Krištof Kintera se tedy pokusil temnou minulost Nuselského mostu zachytit prostřednictvím tohoto díla.1
Zdroj: http://kristofkintera.com/pages-work/volition/volition1.htm
1
ČTK. Výtvarnou osobností roku je 2011 je Krištof Kintera. Aktualne.cz [online]. 2012, [vid. 2012-10-13] Dostupný z: http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=729609
1
Použité výrazové prostředky Skulpturu Z Vlastního rozhodnutí výtvarníka Krištofa Kintery tvoří „pokroucená“, zdánlivě obyčejná dvacetimetrová pouliční lampa, která je obrácena ne směrem k zemi, ale k nebi. Svítí do míst, kde sebevrazi prožívali poslední chvíle svého života. Lampa byla slavnostně rozsvícena 23. června 2011. Touto lampou Kintera upozorňuje minimálním a symbolickým gestem na holý fakt, že si na tomto místě řada lidí vzala život. Vzhledem k choulostivosti tématu se umělec předem snažil vyvarovat jakékoliv pompéznosti a patosu. Kintera prý dlouho hledal formu, jak to vyjádřit, a nakonec se rozhodl řídit se zákonem „méně je více“. Domnívá se, že toto téma není nijak jednoduché, ale zároveň tvrdí, že v jednoduchosti je síla. Lampa má dokonce i registrační číslo, a je tedy oficiální součástí pouličního osvětlení. Samotný most může být považován za jeden z výrazových prostředků, který je součástí díla. Bez něj by toto memento mori nemohlo fungovat. Přes tento betonový kolos z roku 1970 jezdí každý den metro a tisíce aut. Podle Kintery má most jedinečné kouzlo, a přestože ho lidé nemají rádi, je bezesporu elegantním zázrakem techniky.2
Podstata předané informace a způsob komunikování Nuselský most je znám jakožto „most sebevrahů“. Za dobu své existence si skokem z něj vzalo život 250–350 lidí. Krištof Kintera sám blízko tohoto místa vyrůstal a často se u něj vyskytuje, a to i při cestě do svého ateliéru. Dílo vytvořil z toho důvodu, že kdykoliv se ocitne pod Nuselským mostem, je naplňovaný pocitem stísněnosti, a tak pro něj bylo důležité vypořádat se s tím, co se na tomto místě odehrávalo. Jeho záměrem tedy bylo upozornit na minulost tohoto místa a zejména vytvořit pietu. Kintera rovněž zdůrazňuje, že nejde o pomník či památník, nýbrž o tzv. memento mori. „Memento mori je v umění žánr, který trvá už hodně dlouhou dobu. Volně přeloženo to znamená 'pamatuj na smrt' nebo 'pomni na svou konečnost'. To jsou např. lebky, které se objevují v barokních obrazech a mají tuto symboliku. Čili, je to spíše vzpomínka, upomínka, ale
Zdroj: http://kristofkintera.com/img-work/volition/volition4.jpg
2
RÜHMKORF, Christian. Memento mori pražským sebevrahům. Já Du [online]. 2011, [vid. 2012-10-18, Dostupné z: http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/leb/cs9113092.htm
2
není to pomník ani památník sebevrahů.“3 Dílo má tedy podle Kintery tedy připomínat stovky lidí, kteří si na tomto místě v průběhu let dobrovolně vzali život, a vyzývat k zamyšlení nad peripetiemi života, které někdy vedou i k takovýmto koncům. 4 Téma sebevraždy je však poměrně kontroverzní. Sám Kintera se k otázce sebevražd vyjadřuje tak, že věří ve svobodu člověka jako takovou, tedy až do jejího konečného důsledku. Odmítá zároveň, že by dílo mělo být „oslavou sebevraždy“. „Ve skutečnosti si nedokáže nikdo z nás motivy sebevrahů představit: Tu beznaděj. A proto věřím, že k takovému činu – vedle pocitu naprosté beznaděje – patří též obrovská dávka odvahy.“ 5
Ekonomické aspekty realizace Realizace tohoto díla trvala dva roky. Vzhledem k tomu, že dílo se skládá pouze ze staré, použité vyřazené pouliční lampy, byla to záležitost finančně nenákladná. Toto dílo zároveň vzniklo již daleko dříve a bylo původně zamýšleno jako minimalistická socha, která neměla žádnou souvislost s Nuselským mostem. Celá realizace díla stála 28 tisíc korun. Z toho 8 tisíc korun stála vyřazená lampa, dalšími náklady byla doprava a náklady na technické ohýbání lampy. Krištof Kintera financoval celou sochu sám a dělalo se to účelně takto levně, aby autor dal najevo, že sochy na veřejném prostranství nemusejí být předražené a bronzové. Výkop kabelu a připojení k síti lamp sponzorovala firma Eltodo. Původním záměrem bylo, aby socha svítila neustále, avšak to by znamenalo výkop kabelu až k prvnímu pevnému bodu, a tudíž náklady cca 200 tisíc korun. Proto je socha připojena k nejbližší lampě vzdálené 200 m. V rámci plánované rekonstrukce se však počítá s napojením sochy na pevný bod, aby mohla svítit i ve dne.6
Publikování a prezentování díla Informace o Kinterově uměleckém počinu se objevily na stránkách většiny pražských deníků i týdeníků jak tištěných, tak i elektronických. Reportáže o tomto díle jsou k vidění na webu České televize. Dále jsou rozhovory s Krištofem Kinterou o této soše k poslechu na webu Českého rozhlasu, na Radiu Wave. Krištof Kintera uvedl informace o díle a slavnostním rozsvícení na svých webových stránkách a vzhledem ke kontroverznosti tématu a již známému umělcovu jménu se povědomí o tomto uměleckém počinu poměrně rychle rozšířilo ve veřejnosti. Tisková zpráva zasílaná do médií obsahovala základní informace o díle a také filozofický text o sebevraždě z pohledů různých osobností, mezi nimi i T. G. Masaryka. Tuto stať zpracoval Ivo Slavík z AVOI(D) Gallery. Zároveň v této tiskové zprávě umělec vyzval účastníky, aby na slavnostní zahájení
3
TŘEŠŇÁKOVÁ, Marie. Kintera vytvořil pod Nuselským mostem pietní místo. Ceskatelevize.cz [online]. 2011 [vid 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/127419-kintera-vytvorilpod-nuselskym-mostem-pietni-misto/ 4 CANDRA, Robert. Memento mori Krištofa Kintery. Rozhlas.cz [online]. 2011, [vid 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiowave/waveculture/_zprava/memento-mori-kristofa-kintery--912813 5 RÜHMKORF, Christian. Memento mori pražským sebevrahům. Já Du [online]. 2011, [vid. 2012-10-18, Dostupné z: http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/leb/cs9113092.htm 6 Osobní rozhovor s Krištofem Kinterou. Získáno 25. 10. 2012 v Praze. 3
přinesli květinu.7 K dílu bylo slibováno zřízení webové stránky spolu s diskusí o tématu sebevražd, avšak na internetu jsou v současné době k nalezení pouze články o díle, nikoliv specializovaný web. Dílo se prezentuje v řadě médií jako pomník sebevrahům, takto to však Kintera nezamýšlel. Měl na mysli právě ono „memento mori“, jak již bylo zmíněno výše.
Mediální a společenský dopad Krištof Kintera získal díky této soše ocenění Osobnost roku 2011. Tato cena je udělována lidem, kteří v daném roce vytvořili významné umělecké dílo. Jak uvedla kunsthistorička Hana Rousová: „Je pozitivní, že zvítězila realizace ve veřejném prostoru. Kinterova socha je velice zajímavým a důležitým příspěvkem k problému pražských pomníků, a to jak svým tématem, tak i řešením.“8 Zároveň dílo vzbudilo společenskou diskusi – jeho přijetí je kontroverzní a řada lidí má problém se s ním ztotožnit. Sám Kintera byl překvapen, že Praha 2 skulpturu podpořila a že bylo možné dílo realizovat. Původně si myslel, že oficiálně prosadit toto dílo bude nemožné, trvalo rok, než se to Kinterovi podařilo. I starosta Prahy 2 Jiří Paluska, který byl zprvu zděšen návrhem díla, nyní tvrdí, že nebylo jednoduché tuto provokativní sochu prosadit. Podle některých členů zastupitelstva jde socha proti civilizačnímu trendu odmítnutí sebevraždy, a proto s ní nesouhlasí. Veřejnost reagovala na téma sebevraždy jako takové, řada z nich v různých internetových diskusích odmítá, že sebevražda je odvážný čin, a tvrdí, že v určitých životních situacích je naopak odvahou sebevraždu nespáchat. Kintera se k těmto odmítavým názorům staví následovně: „Narážel jsem tam opakovaně na jakousi anachronicko-křesťanskou až opovržlivou odmítavost k činu sebevraždy, potažmo vůbec k té myšlence umístit tam to dílo, které na daný akt poukazuje.“ (…) „Vnímám sebevraždu jako legitimní právo každého člověka skoncovat s vlastním životem. Samozřejmě se všemi neblahými důsledky, které to přináší. Děje se to denně a nelze se k tomu stavět zády. Je to tak, i když je to bolestné a smutné. Měli bychom o takových věcech přemýšlet s respektem.“ 9 Pozitivní dopad uměleckého díla má spolupráce radnice Prahy 2 s psychiatrem Iljou Žukovem. Ten dohodl se starostou osvětové akce, aby veřejnosti zpřístupnil psychiatrii a zbavil ji strachu z ní. Domnívá se, že až ¾ sebevrahů by nemusely zahynout, pokud by vyhledali odbornou pomoc.10
7
SLAVÍK, Ivo. Artalk.cz [online]. TZ: Krištof Kintera. 2011, [2012-10-20]. Dostupné z: http://www.artalk.cz/2011/06/13/tz-kristof-kintera-2/ 8 ČTK. Kintera je výtvarnou osobností z2011 za pomník sebevrahům. Ceskatelevize.cz [online]. 2012, [vid 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/161105-kintera-je-vytvarnouosobnosti-2011-za-pomnik-sebevrahum 9 WOLFOVÁ, Pavlína. Světlo sebevrahů. Reflex [online]. 2012, [vid 2012-10-18] Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/kultura/38690/svetlo-sebevrahu.html 10 ČTK. Lampy Krištofa Kintery, zazrak i memento mori. Týden [online]. 2011, [vid 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/umeni/lampy-kristofa-kintery-zazrak-i-mementomori_205430.html
4
Závěr Dílo Z vlastního rozhodnutí Krištofa Kintery je určitě zajímavým uměleckým počinem, kterým se umělec minimalisticky vypořádal s tíživou historií tohoto místa. Je nutné podotknout, že jde zejména o historii – pokud by se sebevraždy na tomto místě opakovaly, neodvážil by se prý sochu instalovat.11 Dílo Memento mori není jedinou sochou tohoto druhu, kterou Kintera vytvořil. V nizozemském městě Tilburg vytvořil sochu Miracle 12, což je lampa, která se sklání nad sochou svatého Františka z Assisi. Dalším dílem tohoto typu je My Light is Your Light, což je obrovský lustr o výšce 4,2 m tvořený rovněž z pouličních lamp či dílo Lay Down and Shine, tvořené z pouliční lampy, která leží na zemi. Dá se tedy říci, že tak Kintera navázal na sérii světelných soch tvořených z pouličních lamp.
Zdroj: http://www.tyden.cz/obrazek/201106/4e0467d5bac8e/kintera-lampa-4e046892bba57_518x369.jpg
11
RÜHMKORF, Christian. Memento mori pražským sebevrahům. Já Du [online]. 2011, [vid. 2012-10-18, Dostupné z: http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/leb/cs9113092.htm 12 TŘEŠŇÁKOVÁ, Marie. Kintera vytvořil pod Nuselským mostem pietní místo. Ceskatelevize.cz [online]. 2011 [vid 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/127419-kintera-vytvorilpod-nuselskym-mostem-pietni-misto/
5
Zdroje Internetové články: CANDRA, Robert. Memento mori Krištofa Kintery. Rozhlas.cz [online]. 2011, [vid 201210-20]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiowave/waveculture/_zprava/memento-mori-kristofakintery--912813 ČTK. Výtvarnou osobností roku je 2011 je Krištof Kintera. Aktualne.cz [online]. 2012, [vid. 2012-10-13] Dostupný z: http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=729609 ČTK. Kintera je výtvarnou osobností z2011 za pomník sebevrahům. Ceskatelevize.cz [online]. 2012, [vid 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/161105-kintera-je-vytvarnou-osobnosti2011-za-pomnik-sebevrahum ČTK. Lampy Krištofa Kintery, zazrak i memento mori. Týden [online]. 2011, [vid 201210-23]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/umeni/lampy-kristofakintery-zazrak-i-memento-mori_205430.html RÜHMKORF, Christian. Já Du [online]. 2011, [vid. 2012-10-18, Dostupné z: http://www.goethe.de/ins/cz/prj/jug/leb/cs9113092.htm SLAVÍK, Ivo. Artalk.cz [online]. TZ: Krištof Kintera. 2011, [2012-10-20]. Dostupné z: http://www.artalk.cz/2011/06/13/tz-kristof-kintera-2/ TŘEŠŇÁKOVÁ, Marie. Kintera vytvořil pod Nuselským mostem pietní místo. Ceskatelevize.cz [online]. 2011 [vid 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/127419-kintera-vytvoril-pod-nuselskymmostem-pietni-misto/ WOLFOVÁ, Pavlína. Světlo sebevrahů. Reflex [online]. 2012, [vid 2012-10-18] Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/kultura/38690/svetlo-sebevrahu.html Další: Osobní rozhovor s Krištofem Kinterou. Získáno 25. 10. 2012 v Praze.
6
