Kreditní a platební karty jako nástroje platebního styku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Kreditní a platební karty jako nástroje platebního styku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Radim Gottwald

Autor práce: Martina Hotárková

Brno 2011

Tímto si dovoluji poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Mgr. Radimovi Gottwaldovi za odborné vedení, vstřícný přístup a cenné rady. Také mu děkuji za čas, který strávil nad touto prací. Dále děkuji svým rodičům za jejich podporu v průběhu celého mého studia. Děkuji i pracovníkům bank, kteří mi ochotně zodpověděli mé dotazy.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Kreditní a platební karty jako nástroje platebního styku“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 29. dubna 2011

_________________________

Abstract

HOTÁRKOVÁ, M. Cards as payment instruments. Bachelor’s Thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011 The bachelor’s thesis compares the current range of credit and debit cards of selected banks in the Czech Republic. The first part focuses on the theoretical distribution of these payment instruments and their history of development from the beginning; it also includes current development in the Czech Republic. The second part compares a specific range of selected banks. It shows various charges related to the cards. The following selection provides a comparison of credit and debit cards as well as the best advice. The last section evaluates the survey on Use of debit and credit cards.

Keywords

Credit card, debit card, bank, card association, overdraft, cashless transactions

Abstrakt HOTÁRKOVÁ, M. Kreditní a platební karty jako nástroje platebního styku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011

Tato bakalářská práce porovnává aktuální nabídku kreditních a debetních karet vybraných bank v ČR. První část je zaměřena na teoretické rozdělení těchto platebních nástrojů a na historii jejich vývoje od úplného počátku, zahrnuje také aktuální vývoj v ČR. Druhá část rozebírá konkrétní nabídky vybraných bank. Udává různé poplatky vztahující se ke kartám. Následující část obsahuje komparaci kreditních a debetních karet a zároveň doporučení nejlepší. Poslední část vyhodnocuje dotazníkové šetření na téma Využívání debetních a kreditních karet. Klíčová slova

Kreditní karta, debetní karta, banka, kartové asociace, kontokorent, bezhotovostní transakce

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Vymezení problematiky a definování cíle a metod zpracování

8

3

Teoretická východiska

4

10

3.1

Historie předcházející vzniku platebních a kreditních karet ..................................... 10

3.2

Vznik platebních karet .................................................................................................... 12

3.3

Vývoj platebních a kreditních karet v České republice .............................................. 15

3.4

Typy kreditních a platebních karet ................................................................................ 16

3.4.1

Dle zúčtování.......................................................................................................... 17

3.4.2

Dle asociace ............................................................................................................ 18

3.4.3

Dle druhu uživatele................................................................................................ 18

3.4.4

Dle způsobu použití .............................................................................................. 18

3.4.5

Dle teritoriálního určení ........................................................................................ 19

3.4.6

Dle způsobu provedení ......................................................................................... 19

3.4.7

Dle technologie platebních karet ......................................................................... 20

3.4.8

Dle marketingového hlediska ............................................................................... 21

3.5

Zabezpečení platebních karet a jejich pojištění ........................................................... 21

3.6

Legislativa ......................................................................................................................... 22

3.7

Vývoj na trhu platebních karet v ČR v letech 2006 – 2010....................................... 23

3.8

Výhody a nevýhody platebních karet............................................................................ 25

3.9

Plánované novinky na trhu platebních karet ............................................................... 27

Analýza současného stavu 4.1

29

Významní poskytovatelé platebních a kreditních karet ............................................. 29

4.1.1

mBank...................................................................................................................... 29

4.1.2

GE Money Bank .................................................................................................... 29

4.1.3

Raiffeisenbank ........................................................................................................ 30

4.1.4

Komerční banka ..................................................................................................... 30

4.1.5

ČSOB ....................................................................................................................... 30

4.2

Nabídka vybraných kreditních karet v ČR ................................................................... 30

Obsah

6

4.2.1

mBank ..................................................................................................................... 31

4.2.2

GE Money Bank .................................................................................................... 32

4.2.3

Raiffeisenbank ........................................................................................................ 33

4.2.4

Komerční banka .................................................................................................... 34

4.2.5

ČSOB ...................................................................................................................... 35

4.3

5

Nabídka vybraných platebních karet v ČR .................................................................. 36

4.3.1

mBank ..................................................................................................................... 36

4.3.2

GE Money bank .................................................................................................... 38

4.3.3

Raiffeisenbank ........................................................................................................ 40

4.3.4

KB ............................................................................................................................ 41

4.3.5

ČSOB ...................................................................................................................... 43

Empirická část

45

5.1

Komparace kreditních karet .......................................................................................... 45

5.2

Komparace debetních karet ........................................................................................... 47

5.3

Dotazníkové šetření ........................................................................................................ 49

5.4

Výsledné doporučení pro potenciální zájemce ........................................................... 56

6

Diskuze

57

7

Závěr

60

8

Přehled informačních zdrojů

62

9

A

8.1

Knižní zdroje ................................................................................................................... 62

8.2

Internetové zdroje ........................................................................................................... 62

Seznam tabulek, grafů a obrázků

67

9.1

Seznam tabulek ................................................................................................................ 67

9.2

Seznam grafů.................................................................................................................... 67

9.3

Seznam obrázků .............................................................................................................. 68

Dotazník

70

Úvod

7

1 Úvod V dnešní uspěchané a dalo by se říci nebezpečné době, kdy se stále častěji setkáváme s drobnými, ale i s většími krádežemi, jsme svědci toho, že většina z nás má vedený bankovní účet a k němu využívá jednu nebo i více debetních či kreditních karet. U nich je možné, se při případné krádeži bránit zablokováním karty a nikdo by tak neměl být schopný nás o peníze okrást. I přesto, že platební karty nemají příliš dlouhou historii, velice rychle se rozšířily do celého světa. Jejich využívání nám přináší spoustu výhod. Jejich prostřednictvím můžeme bezpečně a jednoduše přenášet velké obnosy peněz, nebo s nimi platit za většinu zboží a služeb jak v obchodech přímo u pokladny, tak i na internetu. Můžeme je využívat i za hranicemi země, ve které byly vydány. Pomocí kreditních karet můžeme do určitého limitu získat takřka ihned úvěr, respektive můžeme nákup zaplatit penězi, kterými v dané chvíli nedisponujeme a následně je vrátíme bance. Ovšem využití této možnosti je potřeba dobře zvážit, jelikož podmínky poskytnutí tohoto úvěru bývají oproti běžnému spotřebitelskému úvěru nevýhodné. Avšak na druhou stranu kreditní karty umožňují mít peníze kdykoliv k dispozici. Tímto ovšem nekončí výčet všech možností, které platební a kreditní karty nabízí. Je nutností, aby si každý, kdo platební karty využívá, uvědomoval i některá nebezpečí, která jsou s nimi spojená. Člověk by měl být opatrný, vždy když někomu poskytuje údaje o své platební kartě a zároveň by měl obchodníka dobře znát. Pokud je to jen trochu možné, měl by se vyvarovat platbám přes internet u obchodníků, kteří nejsou příliš důvěryhodní nebo je nezná. Někteří klienti si také neuvědomují, do jaké situace se mohou dostat, když budou neuváženě využívat kreditní karty. Obzvláště, když si jich pořídí několik najednou a následně hospodaří neustále jen s těmito penězi, takzvaně na dluh. Úroky, které jsou únosné, pokud člověk potřebuje překonat nedostatek financí krátkodobého charakteru, nikomu neuškodí. Ovšem mohou přerůst i do enormních částek a pak může být těžké se ze situace dostat. Proto je dobré a určitě rozumné, při výběru těchto služeb, pečlivě zvážit veškeré okolnosti. Tuto práci jsem se rozhodla napsat, jelikož mě samotnou zajímají počátky a vývoj tohoto platebního instrumentu a samozřejmě veškeré pro a proti debetních i kreditních karet. Zároveň bych tak chtěla všem zájemcům usnadnit výběr mezi těmito produkty, případně je alespoň nasměrovat, jak a podle čeho karty ideálně vybírat.

8


2 Vymezení problematiky a definování cíle a metod zpracování Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření konkrétního doporučení pro potenciální zájemce, kteří se rozhodují mezi různými typy kreditních a platebních karet. Prvním dílčím cílem práce je srovnání vybraných kreditních a platebních karet. Jedná se konkrétně o karty typu VISA, MasterCard a Diners Club od následujících subjektů: mBank, GE Money Bank, Raiffeisenbank, Komerční banka a ČSOB. Na výběr subjektů měla vliv šíře nabídky poskytovaných karet a významný podíl subjektů na současném českém bankovním trhu. Druhým dílčím cílem práce je příprava, realizace a vyhodnocení marketingového průzkumu formou dotazníkového šetření. Toto šetření je zaměřeno na zjišťování informovanosti respondentů o kreditních a platebních kartách týkající se typů karet, možnosti použití a podobně. Na základě tohoto šetření se pokusím zjistit zejména to, která část klientely využívá kreditní karty a zda má nějakou souvislost výše úvěru spojeného s kreditní kartou a zaměstnáním daného zákazníka. Dalším zajímavým poznatkem by mohlo být zjištění, co nejvíce ovlivňuje zákazníky při výběru těchto produktů. V první části se zaměřím na historický vývoj platebních a kreditních karet nejen v České republice. Rovněž se zaměřím na jejich dělení z hlediska možného čerpání prostředků a zúčtování plateb. Dále uvedu, jaké umožňují výhody. Zaměřím se i na jejich možné nevýhody. Při zpracovávání této části budu informace čerpat zejména z odborné literatury. Avšak ji je v tomto oboru jen malé množství, a proto využiji i internetové zdroje. V následující části práce stručně charakterizuji platební i kreditní karty zmíněných bank, uvedu jejich výhody, poplatky s nimi spojené, možné využití doplňkových služeb. Platební a kreditní karty budu následně srovnávat podle limitů výběru, poplatků za jejich vydání a vedení, výběry z bankomatů a přímo na pokladně banky, obecně možnost využití karty a hustota sítě bankomatů jednotlivých bank. K těmto kritériím budu přiřazovat procentní váhy na základě svého subjektivního pohledu a zároveň na základě informací získaných od pracovníků bank, kteří již mají přehled o preferencích žadatelů o karty. Výsledné pořadí výhodnosti karet bude stanoveno pomocí váženého aritmetického průměru. Tento průměr vypočtu prostřednictvím rovnice

. Kde proměnná udává procentní váhu, tedy důležitost, daného kritéria, zatímco proměnná vyjadřuje hodnotu výhodnosti jednotlivých kritérií. Nižší hodnota této proměnné udává vyšší výhodnost daného parametru. Provedu dotazníkové šetření, v rámci něhož chci oslovit přibližně 500 respondentů různé věkové kategorie. Samotný dotazník bude obsahovat 14 otázek včetně 4 otázek charakterizující osobu respondenta. Respondentů se budu dotazovat na to, zda využívají platební a kreditní kartu, případně co je vedlo k využívání kreditní karty a jaké mají nastavené limity pro případný úvěr či debet. Dále se pokusím zjistit, zda si žadatelé před podpisem smlouvy o poskytování platební či kreditní karty pečlivě studují veškeré smluvní podmínky.


9

Tento projekt vznikl za využití systému ReLa, který je dostupný na adrese http://rela.mendelu.cz. V rámci zpracování práce budu používat odborné knihy, informační letáky bank a internetové stránky bank poskytujících platební a kreditní karty. Svou práci budu průběžně konzultovat se svým vedoucím práce a odbornou veřejností.


10

3 Teoretická východiska V první části této kapitoly uvedu průběh události, které vedly ke vzniku platebních a kreditních karet. Také zde popíši skutečně krátkou historii platebních a kreditních karet v České republice. V další části uvedu teoretické dělení platebních a kreditních karet dle zúčtování, techniky záznamu dat na kartě, vydavatelských asociací, použitelnosti apod. Dále se zaměřím na výhody a nevýhody těchto platebních instrumentů.

3.1

Historie předcházející vzniku platebních a kreditních karet

První historicky doložené důkazy o využívání šeků existují již z počátku 15. století, v době rozvíjejícího se obchodu. V této době byl Amsterodam důležité obchodní centrum. Bankéři u sebe ukládali svým klientům peníze a dávali jim za to stvrzenky, které potvrzovaly výši vkladu. Těmito vklady bylo možné uhradit cenu nakupovaného zboží či služby, prostřednictvím písemného příkazu vkladatele, který předal prodejci. Tento způsob platby se mezi obchodníky velice rychle rozšířil. Následně jej začaly přijímat i banky od svých klientů, ale i mezi sebou (Juřík, 2003). Za první předchůdce kreditních karet považujeme kovové úvěrové známky, které začaly vznikat již od roku 1870, na základě rozvoje obchodu a cestování. Za zakladatele platebních karet se považují Spojené státy americké, které začaly řešit potřebu bezpečného placení a přenášení peněz i na větší vzdálenosti. V neposlední řadě s nimi podpořily zvýšení prodeje na úvěr. „Zanedlouho se staly nejdostupnější formou spotřebního úvěru a nejpohodlnějším způsobem placení“ (Juřík, 2006, s.11). Tyto úvěrové známky byly nazývané jako metal charge coins nebo také metal credit tokens. Používali je zejména obchodníci, kteří umožňovali svým klientům nakupovat na dluh. Aby si usnadnili evidenci těchto zákazníků, přidělili jim úvěrovou známku neboli minci s vyraženým evidenčním číslem. Pod tímto evidenčním číslem měli ve své účetní knize vedeného zákazníka a veškeré pohledávky s ním spojené. Tyto závazky zákazník většinou uhradil na konci daného měsíce nebo na začátku měsíce následujícího. Někteří obchodníci tyto služby praktikovali prostřednictvím šekových knížek. V Evropě se první úvěrové poukázky objevily v roce 1880, od společnosti Provident. Klient jejich prostřednictvím zaplatil svou útratu. Obchodník si nechal tuto poukázku proplatit u společnosti Provident a ta následně inkasovala splátky od svého klienta (Juřík, 2003). Přesuneme-li se do počátku 19. století, do doby kdy neustále rostly požadavky lidí na bezpečnou a pohodlnou přepravu, existovalo pro doručování zpráv a přepravu lidí, zboží a peněz několik přepravních služeb. A to služby federální pošty, přeprava loděmi, dostavníky společnosti Wells Fargo, rychlejší služba Pony Express, která doručovala pouze poštu. Později, po výstavbě železnic, vznikla přeprava vlakem. Doprava lodí, mezi západním a východním pobřežím, trvala až půl roku. Přeprava dostavníky mezi oběma pobřežími trvala přibližně 23 dní, zatímco službou Pony Express pouhých 10 dní (Juřík, 2006). Společnost Wells Fargo otevřela svou první pobočku v roce 1852 a již od samého počátku byla nejpoužívanější a nejbezpečnější bankovní a kurýrní společností. Velice rychle se rozrůstala a předstihla i přepravní služby federální pošty. Vyplácela šeky, prodávala bankovní směnky, které byly k proplacení i v jiných státech a v zámoří, také nakupovala a přepravovala zlato, přijímala vklady a uschovávala cenné věci. Dále se významně zapsala


11

do dějin, když jako první na celém světě provedla v roce 1864 telegrafický převod peněz, který se uskutečnil mezi dvěma pobočkami Wells Fargo (Juřík, 2003). Tento způsob převodu peněz byl zcela pochopitelně výrazně bezpečnější a rychlejší než převoz peněz. Další významnou společností v historii platebních karet je telegrafní společnost Western Union Telegraph Company, založená roku 1851. Budovala navzájem nepropojené telegrafní linky, které zpočátku sloužily pouze na doručování zpráv, avšak jejich sítě se velice rychle rozrůstaly. Za občanské války bylo rychlé telegrafní spojení velice důležité, zejména pro vládu. Následně Western Union vybudovala 2000 mil dlouhé vedení spojující oba břehy Spojených států, což vedlo ke zrušení služby Pony Express. V roce 1866 bylo vybudováno 3000 mil podmořského vedení mezi Spojenými státy a Evropou, které sloužilo k přenosu zpráv, později i k převodu peněz. Společnost se i nadále rozrůstala a v roce 1871, po vzoru Wells Fargo, zavedla novou službu Money Transfer neboli převody peněz po telegrafním vedení. V roce 1914, vydala Western Union první platební kartu Charge Card na světě (Juřík, 2003). Thomas Cook, vynálezce cestovního šeku, je zakladatelem stejnojmenné cestovní kanceláře v Londýně. Předchůdci cestovních šeků byly předplatní jízdenky, tzv. circular tickets, které zavedl také Thomas Cook. Následně začal pro klienty své cestovní kanceláře poskytovat dvě nové služby, které výrazně zvýšily bezpečnost a pohodlí cestování. Pojily se s konkrétními hotely a restauracemi, se kterými Thomas Cook vyjednal, pro své klienty, výhodné ceny. Jednalo se o Hotelové poukazy, tzv. the hotel coupons, které začal prodávat v roce 1868. Zákazníci s nimi platili ubytování a stravování. V roce 1874 začal poskytovat druhou službu, a to peněžní poukázky, tzv. the circular notes, které sloužily přímo k platbě za služby, nebo také pro výběr hotovosti v místní měně, ve smluvních směnárnách bank a hotelů. (Juřík, 2003; Juřík, 2006) V druhé polovině 60. let 19. století federální pošta U. S. Post zavedla první poštovní poukázky, tzv. Money Orders, které fungovaly na principu šeku. Šlo tedy o bezhotovostní převody peněz. Odesílatel určité finanční částky musel tento obnos složit na pobočce banky, odevzdat vyplněný formulář s údaji o výši posílané částky, jménem odesílatele a adresáta. Odesílatel dostal na zpět část poukázky s potvrzením o zaplacení. Poštovní úředník poukázku odeslal do nejbližší pošty adresáta. Tato služba se stala velice rychle oblíbenou a hojně užívanou. Avšak i přesto měla jednu velkou nevýhodu, poukázky se daly jednoduše padělat. Tato služba vzbudila zájem společnosti American Express. Ta nechala svým pracovníkem M. F. Berrym zhotovit vlastní poštovní poukázky, které by byly lépe zabezpečeny. To se mu podařilo a od roku 1882 začaly prodávat American Express Company Money Order. Tyto poukázky měly na levé straně 9 řádků s čísly. Podle toho, jakou částku chtěl klient odeslat, byla z levé strany odstřižena čísla, udávající tuto hodnotu. To znemožnilo dodatečně zvýšit její hodnotu. Další jejich výhodou byla použitelnost nejen ve Spojených státech, ale také v Evropě. O osm let později James Fargo, prezident American Express Company cestoval po Evropě a zjistil, že získat peníze za své bankovní akreditivy je příliš složité a proto opět vyzval M. F. Berryho, aby vymyslel nějaké přijatelné řešení. Následně v roce 1891 začala American Express prodávat nový produkt, tzv. cestovní šeky s názvem The travellers cheque. Zásadní změna se projevila tím, že každá poukázka musela obsahovat podpis jejího majitele. Ten se musel podepsat ještě jednou, při výběru peněz, před úředníkem. Podpisy se pochopitelně musely shodovat, klient se musel prokázat i platným průkazem totožnosti. Všechny tyto služby umožnily společnosti American Ex-


12

press velký rozmach a postupem času se začaly rozšiřovat do celé Evropy. Ve 20. letech začala American Express opět rozšiřovat své obchody a roku 1919 založila svou banku American Express Bank, v roce 1928 vytvořila jeden z prvních penzijních fondů v USA a již v roce 1958 zavedla první platební kartu. (Juřík, 2003; Juřík, 2006)

3.2

Vznik platebních karet

Z počátku se jednalo spíše o věrnostní karty vydávané stálým zákazníkům. Tyto karty byly vyráběny z tvrdého kartonového papíru. Vydávaly je zejména přepravní a kurýrní společnosti, které takto svým vybraným klientům poskytovaly různé slevy a tím si je udržovaly. Roku 1914 vydala společnost Western Union Telegraph Company první věrnostní platební kartu dostupnou širší veřejnosti. Ta již byla vyrobena z plechu a říkalo se ji metal money. Opět šlo o strategický tah, jak si udržet zákazníky v rostoucí konkurenci. Jednalo se o tzv. Frank Card. Od roku 1915 se rozšiřuje prodej na splátky, který jako první svým klientům nabídla zásilková společnost Sears Roebuck v roce 1910 (Juřík, 2006). „Za zakladatele splátkového prodeje a platebních karet s revolvingovým úvěrem je ve Spojených státech považována společnost Wanamaker z Filadelfie. Ta ve 30. letech nabídla svým klientům možnost splácet nákupy ve čtyřech měsíčních splátkách, a to bez úroku. Tyto nákupy klienti platili pomocí Metal Charge Plate“ (Juřík, 2006, s. 24). Metal Charge Plate byl typ platebních karet, který byl vyrobený z plechové destičky. Z jedné strany býval vyražený znak společnosti, která ji vydala. Na druhé straně byly vyryty identifikační údaje zákazníka, jeho jméno, adresa a číslo karty. Tato strana se při prodeji obtiskla imprinterem, neboli mechanickým snímačem a kopírovacím papírem na účetní doklad. Bylo to mnohem jednodušší, rychlejší a předcházelo se tak možným administrativním chybám. Obchodníci se stejně jako dnes, snažili prodat co nejvíce. Proto umožňovali zákazníkům minimální pevné splátky nebo nulové úroky, pro případ splacení celého úvěru ve stanovené lhůtě. Krize ve 30. letech a následně druhá světová válka zastavila vývoj a rozmach kreditních karet. Ty se ovšem ihned po druhé světové válce opět objevují na trhu a obchodníci si tak získávají novou stálou klientelu (Juřík, 2006). „Rok 1950 je rokem vzniku první univerzálně použitelné platební karty“ (Juřík, 2003, s. 40). K samotnému nápadu univerzální platební karty, se pojí zajímavá historka. V roce 1949 pan Frank McNamara, v té době ředitel úvěrové společnosti, byl na obchodní večeři. Těsně před ní si vyměnil své sako, ve kterém si zapomněl peněženku. Teprve až při placení zjistil, že ji nemá. Číšník restaurace mu nabídl, že nemusí platit ihned a že útratu zaplatí jindy. To však odmítl a jeho manželka mu daný obnos přinesla. Tato situace ho však přivedla na myšlenku, že není nutné vše platit v hotovosti a tak se při nakupování vázat na množství peněz v peněžence. Při řešení tohoto problému se rozhodl peníze nahradit určitou legitimací, která by jedince opravňovala zaplatit útratu bezhotovostně. Takto se rozhodl založit klub, který na základě své historky pojmenoval Diners Club. Jeho činností bylo vydávat pro své členy úvěrové platební karty, nazývané Charge Card, umožňující bezhotovostní platbu v restauracích, později i ve vybraných hotelích a obchodech, které měly s klubem uzavřenou smlouvu. Klub proplácel účty svých členů a samozřejmě za tyto závazky ručil. Z tohoto důvodu se rozhodl, že příjemci těchto karet, kteří měli jistotu, že účet bude vždy včas proplacen, se budou podílet na provozních nákladech. Museli platit poplatek ve výši 5 – 7 % z inkasované částky. Taktéž byl zaveden roční poplatek za vydání a vedení karty.


13

Klub začal fungovat 28. ledna 1950. V únoru téhož roku, šel McNamara opět na večeři do stejné restaurace a při placení již nedošlo k žádným nepříjemnostem, jelikož vytáhl platební kartu Diners Club Card a zaplatil s ní pomyslnou první večeři, First Supper. Obrázek 1: První papírová karta The Diners club

Zdroj: http://kelsiebennett.tumblr.com/

Činnost byla velice úspěšná a rychle našla své využití u zákazníků. Svou oblibu našla především u obchodníků, kteří velice často cestovali a nemuseli se tak bát, že je někdo oloupí o jejich peníze. Během pouhých dvou let se tato karta stala mezinárodní, jejž přijímali obchodníci v Kanadě, na Kubě i ve Francii. Posléze začala být přijímaná i leteckými společnostmi, netrvalo dlouho a dalo se s ní platit téměř vše (Juřík, 2003). Během prvního roku začaly banky vnímat výhodnost tohoto produktu a po vzoru Diners Club začaly vydávat vlastní kreditní karty. První takovou bankou byla The Franklin National Bank v New Yorku. Na kartě bylo napsané jméno majitele a výše jeho úvěrového limitu. Nejprve kartu nabízely jen vybraným důvěryhodným klientům, ale po velice krátké zkušební době mohl kartu získat každý bonitní klient. Pokaždé když obchodníci přijímali bezhotovostní platbu, volali do banky a ověřovali finanční možnosti zákazníka, aby nedocházelo k případným podvodům. Za nedlouho karty přijímali všichni obchodníci, jelikož majitelé karet utráceli mnohem více peněz, ať už za větší objem nakupovaného zboží či služeb, nebo nakupovali zboží dražší. Během dvou let se platební karty staly produktem přibližně sto bank. Nevýhodou těchto kreditních karet bylo to, že zákazníci museli s bankami velice často a pravidelně obnovovat smlouvy o úvěrových limitech nebo měnit jejich podmínky. To bylo nejen časově, ale i finančně velice náročné. Některé banky byly neúspěšné, jelikož měly nedostatek obchodníků. Také musely do vývoje nového produktu vložit velké množství financí a zároveň obchodníci i veřejnost byli nedostatečně informování o možnostech jejich využívání. Toto zjištění využila banka Bank of America a její prezident se rozhodl do kreditních karet investovat více než ostatní. Zavedl kreditní kartu za účelem čerpání úvěru. Zákazníci tedy nemuseli opakovaně chodit do banky na obnovení smlouvy či navýšení úvěrového limitu, ale mohli prvotně stanovený úvěr opakovaně čerpat. Splácet jej mohli buď jednorázově, nebo v několika po sobě jdoucích splátkách. Bank of America tak mohla získávat dodatečný zisk z úroků, které zavedla po vzoru obchodních domů Sears Roebuck. Měsíční úrokovou sazbu stanovila ve výši 1,5 %. Dále jako první na světě vyrobila karty z plastu, které byly mnohem odolnější a hůře se padělaly. Údaje na nich byly vyraženy reliéfním písmem, což zjednodušilo placení imprintery. V roce 1958 zahájila


14

Bank of America pilotní projekt nazvaný BankAmericard, v menším kalifornském městě Fresno, jehož cca 45 % obyvatel bylo klienty Bank of American. V nabídce měla dva druhy kreditních karet, které se lišily výší úvěrového limitu. Obchodníci, kteří tyto karty přijímali, platili bance provizi ve výši 6 % z obratu a roční pronájem za imprinter. Toto vše pro ně bylo mnohem výhodnější, než kdyby nabízeli vlastní věrnostní karty a různé slevy. Jen během prvních tří měsíců začalo s bankou spolupracovat 719 obchodníků a vydala okolo 65.000 kreditních karet. Projekt měl obrovský úspěch. I přesto existoval jeden nedostatek. Při zahájení projektu banka počítala s úvěrovými podvody a to přibližně ve výši čtyř procent, ve skutečnosti se jednalo o 22 %. Projekt se tedy během prvního roku a půl projevil jako ztrátový a to ve výši 20 miliónů dolarů. Prezident banky se ovšem ani tohoto čísla nezalekl a projektu i nadále důvěřoval. Vyměnil projektový tým a během následujícího roku se dostal ze ztráty do kladných čísel. Zisk už jen neustále rostl (Juřík, 2003). I přes tento úspěch Bank of Amarica, byla řada bank neúspěšná. Zejména z toho důvodu, že jim zákon zakazoval poskytovat služby kreditních karet za hranicemi státu, ve kterém měly sídlo. A také proto, že obchodníci nechtěli přijímat karty malých bank, které byly využívány jen malou klientelou. To je přivedlo k rozhodnutí, vytvořit společné asociace, které by spojovaly banky z různých států. Jejich výhodou byla možnost vydávat stejné karty, které tak akceptovala většina obchodníků v několika státech najednou. V roce 1965 vznikly tři skupiny bank, a to v Chicagu, na západním pobřeží a v Kalifornii. V roce 1966 vznikla asociace California Bank Card Association (CBCA), jejíž karta měla logo i název Master Charge. Asociaci při vzniku tvořilo 14 bank, zanedlouho se s nimi spojilo dalších 60 bank. V roce 1967 byla Asociace přejmenována na Western States Bankcard Association (WSBA), jelikož se k původní asociaci přidalo dalších 200 bank z nejrůznějších amerických států (Juřík, 2003). Obrázek 2: logo Master charge - dnešní MasterCard

Zdroj: http://www.juggle.com/mastercard Výsledkem dalších jednání byl vznik federace, 17 amerických bank, Interbank Card Association (ICA). Jejím úkolem se stalo zabezpečení mezibankovních autorizací, clearingu a zúčtování transakcí. Jedná se o první úspěšný systém bankovních kreditních karet. Karty těchto bank nesly název Intercard a symbolem se stalo malé „i“. I přesto, že se v počátku banky bránily jednotnému vzhledu karet, později jim to zajistilo ohromný úspěch. Spojila se i s WSBA a odkoupila název Master Charge. Master Charge dosahovala největších úspěchů i ročního obratu, předčila i BankAmericard, American Express i Diners Club. Bankovní kreditní karty se staly úspěšnější než původní karty nebankovních společností. Na konci šedesátých let se Master Charge spojila i se zahraniční mexickou bankou a japonskými bankami. Také se spojila se společností Eurocard, která rozšiřovala Master Charge, mimo Velkou Británii, po celé Evropě. V roce 1979 se Master Charge přejmenovalo na MaterCard.


15

Ve stejných letech kdy vznikala ICA, se i americké banky spadající pod Bank of America, vydávající karty s logem BankAmericard, rozhodly získat nezávislost. Po několika dlouhých jednáních se banky spojily do asociace National BankAmericard Inc. (NABANCO nebo NBI). Kanadské banky se spojily do asociace Canadian Bank Card Association, které vydávaly kreditní karty pojmenované Chargex. O rok později se staly členy systému BankAmericard. Nicméně BankAmericard potkal stejný osud jak ve Spojených státech i v Evropě a latinské Americe. Banky těchto států vyžadovaly nezávislost, a proto začaly budovat novou globální asociaci. Dohody provázela dlouhá a složitá jednání. Avšak v roce 1974 vznikla mezinárodní organizace International BankAmericard Incorporated – INBANCO. O tři roky později zanikl název platebních karet BankAmericard, které nahradil název VISA, neboli VISA International Service Association. Samotné NABANCO se přejmenovalo na VISA USA a INBANCO se přejmenovalo na VISA Interntational (Juřík, 2003). Když se podíváme samostatně na vývoj v Japonsku, tak zjistíme, že se nijak výrazně neliší od ostatních zemí. Po 2. světové válce bylo Japonsko hodně ovlivňováno Spojenými státy. Mimo jiné v Japonsku převážná většina Američanů platila kreditními kartami. Na základě toho japonská Sanwa Bank založila společnost Japan Credit Bureau (JCB). Nabízela v Japonsku vlastní kreditní kartu, která měla konkurovat kartám z Ameriky. Dále se stala partnerským produktem leteckým společnostem a velkým hotelovým sítím, jež klientům JCB umožňovalo získat spoustu výhod a slev. Tato karta si u japonských obyvatel získala velkou důvěru a během několika let ji využívala polovina domácího trhu. Až v osmdesátých letech se služby JCB rozšířily do Evropy a Ameriky. Tímto rozšířením mezi další zákazníky se staly skutečným konkurentem VISA a MasterCard. Teprve od roku 2001 vnikla dohoda mezi American Exppress a JCB o vzájemné akceptaci platebních karet (Juřík, 2003).

3.3

Vývoj platebních a kreditních karet v České republice

Do naší země, tehdy do Československé republiky, se první platební karta dostala až v roce 1969. Jednalo se o úspěšné karty Diners Club Card. V té době jsme byli jedinou zemí spadající do sovětského bloku, která přijímala platební karty. Tehdy karty akceptovala pouze cestovní kancelář Čedok, která jako jediná obsluhovala i zahraniční klientelu (Juřík, 2001). Do roku 1988 byly u nás karty pouze přijímány. Tedy až v tomto roce byla u nás vydaná první platební karta Živnostenskou bankou k tuzexovému účtu (Juřík 2001). Obrázek 3: První karta vydaná v ČR

Zdroj: http://finance.idnes.cz/bank.asp?c=A071115_125527_fi_osobni_fib

Česká spořitelna jako první vytvářela síť tzv. off-line bankomatů, ze kterých šlo pouze vy-


16

bírat hotovost. První bankomat nainstalovala v Praze na pobočce banky, určený pouze pro zaměstnance. Na počátku devadesátých let, začaly banky, na popud Komerční banky, vytvářet společný mezinárodní systém placení, a to systém on-line bankomatů (Juřík, 2001;Peníze.cz, 2003). Rozdíl mezi off-line a on-line bankomaty je podstatný pro bezpečnost výběru. Off-line bankomaty mají v sobě nahranou databázi karet, jejich PIN kódů, výši limitů na výběr a výši zůstatku na účtu držitele karty. Zatímco on-line bankomaty jsou spojeny přímo s centrálou banky a zúčtovacím centrem (Juřík, 2001; TotalMoney, 1999). Tudíž bankomat neobsahuje citlivá data o klientech banky a riziko zneužití je nižší. První on-line bankomaty začala instalovat Komerční banka v roce 1992. Na spolupráci se podílela i Česká spořitelna, ale nový systém začala využívat až v roce 1996, jelikož byl pro ni přechod z off-line systému na nový příliš nákladný (Peníze.cz, 2003). V roce 1991 bylo založeno Mezinárodní sdružení pro platební karty, u jehož zrodu stály ČSOB, Komerční banka, Investiční banka, Agrobanka, slovenská Tatrabanka a Všeobecná banka. V současné době je tato zájmová skupina pojmenovaná jako Sdružení pro bankovní karty v ČR, jejímž hlavním cílem je rozvoj platebních karet a služeb s nimi spojenými. Ve stejném roce byla u nás vydaná první VISA karta, kterou také vydala Živnostenská banka. Na těchto počátcích, kdy banky konečně mohly vydávat platební karty, potřebovaly ke svému rozvoji vlastní klientelu. Proto se obrátily na cestovní kancelář Čedok, která jim rozprodala svoji klientelu tvořenou zejména zahraničními obchodníky. Komerční banka odkoupila obchodníky MasterCard a Živnostenská banka obchodníky VISA a Diners Club. O čtyři roky později, v roce 1996, Česká spořitelna koupila zákazníky Živnostenské banky a společně s Komerční bankou, si tuto velice dobrou a bonitní klientelu udržují dodnes (Juřík, 2001;Peníze.cz, 2003). Kreditní a charge karty se u nás objevily až o deset let později. První kreditní kartu v České republice mohli získat pouze bonitní klienti České spořitelny v roce 1998. Ve stejném roce nabídlo i první charge kartu české zastoupení Diners Club. Posléze, v květnu 2000, dnešní HVB Bank (v té době Bank Austria Creditanstalt) vydala kreditní kartu MAXIM, která upoutala mnohem větší pozornost obyvatel. Roky 2001 a 2002 jsou považovány za skutečný začátek kreditních karet v ČR (Peníze.cz, 2007).

3.4

Typy kreditních a platebních karet

Platební karta je dle zveřejněného slovníku na webových stránkách Sdružení pro bankovní karty (SBK, c2011a) „Nástroj sloužící k bezhotovostní úhradě zboží a služeb nebo výběru hotovosti. Ve smyslu zákona č. 124/2002 Sb. je považována za elektronický platební prostředek“. Platební karty jsou vyrobeny z plastu a obsahují identifikační údaje. Zejména tedy jméno držitele karty a jeho podpis, číslo karty, dobu platnosti, znak asociace, která kartu vydává a také banku, která ji vydala. Nedílnou součástí každé platební karty je buď čip, nebo magnetický pásek, případně obojí. Každá platební karta má stejný mezinárodní rozměr. Držitelem platební karty může být fyzická i právnická osoba. Slouží k platbě zboží i služeb u obchodníků, ale i na internetu. Umožňují snadnější dispozici s finančními prostředky. Také zajišťují větší bezpečnost při platbách, než platba samotnou hotovostí (Máče, 2006). Kreditní karta je dle zveřejněného slovníku na stránkách SBK „Platební karta sloužící k čerpání sjednaného úvěrového rámce, s individuálně stanovenými podmínkami splácení“. Oproti platební kartě debetní umožňuje držiteli čerpat peněžní prostředky, i v případě, že momentál-


17

ně nedisponuje vlastními financemi. To samozřejmě platí, pomineme-li skutečnost, že někteří zákazníci úvěr nesplácí. A následně tak dojde k blokaci kreditní karty. Základní funkcí platebních karet je zprostředkování bezhotovostního platebního styku. Především jde o možnost platby za zboží a služby bez použití hotovosti a výběru hotovosti z bankomatů, ale i na pobočce bank, směnáren či přímo u obchodníků (Máče, 2006). V dalších podkapitolách uvedu nejrůznější dělení platebních karet. 3.4.1

Dle zúčtování

Dle zúčtování karty členíme do čtyř až pěti skupin. A to na karty debetní, kreditní, charge card, předplacené karty a případně úvěrové karty. V případě debetních karet zákazník čerpá své disponibilní prostředky na běžném účtu, který má vedený u konkrétní banky. V případě nastavení kontokorentního úvěru může čerpat prostředky až do výše stanoveného debetu. Většinou bývá splatný do jednoho roku. Slouží zejména k platbě u obchodníků a k výběru hotovosti z bankomatů (Kalabis, 2005). Kreditní karty nejsou vázány k žádnému účtu, ale pouze k určitému úvěru. Jedná se tedy o úvěrové karty a klient jejich prostřednictvím čerpá peníze z poskytnutého úvěru. Peníze mohou být vybírány jak z bankomatu, tak čerpány přímo při platbě u obchodníka. Jedná se o krátkodobý úvěr, který je úročený měsíční úrokovou sazbou. Klient má ovšem, možnost splatit použité prostředky v rámci tzv. bezúročného období. Délku tohoto období si stanovují samy banky. Většinou je dlouhé 30 až 50 dní a začíná běžet od data výpisu. Jestliže v tomto období klient splatí veškeré použité prostředky za uplynulý měsíc, neplatí bance žádné úroky. Úvěr je však možné splatit i ve splátkách, v tomto případě jsou úročeny. Úvěr je čerpán prostřednictvím revolvingového úvěrového limitu, který se zpravidla po splacení dlužné částky opět obnovuje do původní výše. Dle mého názoru lidé vidí výhodu v tom, že nemusí mít k získání tohoto úvěru žádného ručitele a zároveň nikdo nezjišťuje, k čemu bude úvěr použit (Juřík, 2001). Charge card jsou karty založené na podobném principu jako kreditní karty, s tím rozdílem, že u těchto karet zákazník nečerpá žádný úvěr. Veškeré použité peněžní prostředky musí být splaceny ihned v rámci bankou stanoveného období. Zároveň klient neplatí žádné úroky (Juřík, 2001). Předplacené karty neboli takzvané elektronické peněženky si zákazník nabije určitou finanční částkou. Kartou lze platit nákupy u obchodníků i vybírat hotovost. Výhoda spočívá v tom, že je kartu možné i někomu věnovat. Existují ve dvou formách, jako jednorázové a opakovaně dobíjitelné. Navíc se nevážou k žádnému bankovnímu účtu (Juřík, 2001). Mezi toto členění můžeme zahrnout i úvěrové karty, které vydávají výhradně nebankovní společnosti. Jedná se víceméně o kreditní karty, u kterých však neexistuje bezúročné období (Juřík, 2001). Jak je z níže uvedeného grafu možné vyčíst, za loňský rok bylo v ČR vydáno nejvíce debetních karet, v počtu 7.400.919 kusů a nejméně charge karet, kterých bylo vydáno jen 303.565 ks.


18 graf 1: počet vydaných karet dle druhu zúčtování

Zdroj: vlastní zpracování, (SBK, c2011b)

3.4.2

Dle asociace

Na platební karty se dá nahlížet i z pohledu samotné asociace, která kartu vydává. Mezi nejznámější a nejrozšířenější společnosti patří, Eurocard/MasterCard, Maestro, Visa, American Express, Japan Credit Bureau a dobře známý Diners‘ Club International. Existují i další, méně známé nebankovní vydavatelé platebních karet. graf 2: počet vydaných karet dle asociace


Jak je vidět z grafu, nejvíce se vydávají karty Electron, následně MasterCard a Visa. V ČR se nevydávají karty AmericanExpress a JCB. 3.4.3

Dle druhu uživatele

Podle druhu uživatele můžeme karty členit na osobní, služební a bez identifikace. Osobní karty jsou nepřenosné znějící na konkrétní jméno, využívány pro soukromé účely. Jsou to veškeré bankovní karty. Služební karty jsou vydávány pro majitele a pracovníky společnosti a jsou určeny k placení výdajů spojených s danou firmou (Slawsky, J; Zafar, S., 2005). 3.4.4

Dle způsobu použití

Podle způsobu použití se karty dělí na platební, bankomatové a šekové záruční. Platební karty jsou určeny k placení bezhotovostních transakcí. Pro zjednodušení platby, se provádí prostřednictvím imprinteru. Koncem 60. let se na platebních kartách objevil magnetický


19

proužek, na který se zaznamenávají data pro ověření transakce. V této době byl vybudován i první bankomat, a tak karty s magnetickým proužkem umožnily i výběr hotovosti z bankomatu. Takovéto karty, které umožňují i výběr hotovosti se nazývají bankomatové. Následně byl vyvinut i platební terminál. Šekové záruční karty slouží pouze jako doklad zaručující předložený šek, což usnadňuje manipulaci s šeky (Slawsky, J; Zafar, S., 2005). 3.4.5

Dle teritoriálního určení

Dle rozsahu území, kde lze karty využívat jsou členěny na domácí neboli tuzemské a na zahraniční resp. s mezinárodní platností. Domácí karty lze využívat pouze na území země, ve které byly vydány, zatímco s mezinárodními kartami je možné platit i v zahraniční. Domácí platební karty jsou v současné době vydávány jen v minimální míře (MasterCard, c1994-2011a). Avšak v počátcích byla platnost karty omezena pouze na obchodní síť vydavatele, stejně jako bankomatové karty zpracovaly pouze bankomaty banky, která kartu vydala, jelikož nebyly vybudované propojené mezibankovní sítě, ani sítě mezi účastníky trhu. graf 3: počet vydaných karet dle použitelnosti

Zdroj: vlastní zpracování, (SBK, c2011b) V současné době banky, ale zcela jistě i klienti bank, upřednostňují karty s mezinárodní platností, což se projevuje i na jejich vydávaném množství. Výše udávaný graf udává množství vydaných karet dle tohoto rozdělení. Jak je vidět, karet s mezinárodní platností bylo vydáno téměř dvaatřicetkrát více, než karet tuzemských.

3.4.6

Dle způsobu provedení

Podle tohoto členění můžeme karty dělit na embosované a elektronické karty. Embosované karty jsou obvykle dražší než karty elektronické. Mají veškeré údaje vyraženy reliéfním písmem. Výhoda spočívá v tom, že zákazník s takovouto kartou může platit i na místech, kde jsou vybaveni pouze imprinterem, tzv. žehličkou. Stejně jak na začátcích tohoto vynálezu, se údaje vyražené na platební kartě otisknou na doklad a zákazník vše stvrdí svým podpisem. Využití těchto karet je tedy mnohem rozšířenější než u karet elektronických, které jsou odkázány na POS terminály neboli platební terminály. Jedná se o zařízení, které je umístěno přímo v daném prodejním místě a je on-line spojeno s bankou. Slouží k autorizaci platby a její realizaci. Embosované karty se mohou zdát nebezpečnější, jelikož v případě platby do určitého limitu, nemusí obchodník ověřovat, zda je požadovaná platba kryta dostatečnými prostředky na účtu klienta. To se samozřejmě týká pouze plateb prostřednictvím imprinteru nebo off-line terminály, které nejsou ihned spojeny s bankou. Toto riziko je spojeno


20

s možností, že případný zloděj bude s kartou platit dřív, než se informace o blokaci resp. stoplistaci dostane k obchodníkům (MasterCard, c1994-2011b, Juřík 2001). Elektronické karty jsou většinou k běžným účtům vydávány zdarma. Dají se samozřejmě použít k výběru peněz z bankomatu, i k placení u obchodníků, ale jsou limitovány pouze na použití v elektronických terminálech, které jsou on-line spojeny s bankou. Pokud ovšem dojde k výpadku tohoto spojení, nelze s kartou zaplatit (LBBW Bank CZ a.s, 2010). 3.4.7

Dle technologie platebních karet

S postupným vývojem platebních karet a technologie samotné můžeme rozlišovat tři typy platebních karet. Jde tedy o platební karty s magnetickým proužkem, s čipem, anebo karty hybridní, které obsahují jak magnetický proužek, tak i čip. Karty s čipem jsou všeobecně bezpečnější, ale ne všichni obchodníci mají k dispozici platební terminál, který umožňuje přijímat karty s čipem. Z tohoto důvodu jsou nejpraktičtější hybridní karty, u kterých se v takovémto případě můžete spolehnout na magnetický proužek (Finance, 2010b). Magnetický proužek obsahuje dvě až tři datové stopy. V nichž jsou zaznamenány informace o časové platnosti karty, číslo karty, PIN kód, určení, zda je karta použitelná pouze v tuzemsku nebo i v zahraničí, výše limitu, zůstatku, bezpečnostní kódy jako například CVV kód a další. Množství a druh informací se samozřejmě u každé karty liší (MasterCard, c1994-2011b). Každá tato stopa je určená k jinému druhu informací. První stopa magnetického pruhu slouží zejména k identifikaci klienta a obsahuje tedy jeho jméno a číslo karty. Tuto stopu formulovala již v roce 1969 Mezinárodní asociace leteckých dopravců, která si tak chtěla usnadnit odbavení cestujících. Americké banky ji začaly využívat o rok později. Druhá stopa byla vytvořena Americkou bankovní asociací, aby se prostřednictvím karet mohly uskutečňovat on-line finanční transakce. Tato stopa je samozřejmě v bankovnictví nejzásadnější. Třetí stopa byla vyvinuta pro on-line transakce. Tudíž není použitelná pouze pro čtení dat, ale dají se na ni data i přepisovat. Například bankomat s on-line technologii přepíše informaci o výši čerpaného limitu a následně po uplynutí smluveného času, limit opět přepíše na plnou výši. Tato stopa také umí rozpoznat správnost zadaného PIN kódu. Pokud člověk využívá kartu s magnetickým proužkem, je určitě důležité, aby si uvědomoval, že jakékoliv přiblížení magnetu, nebo zmagnetizované plochy může kartu poškodit. Data se tak velice rychle smažou, nebo poškodí (Pandatron.cz, 2008). Čipové karty jsou zcela jistě mnohem bezpečnější než karty elektronické. Ve většině případů se vyrábí dle mezinárodního standardu EMV, jako hybridní, tedy společně s magnetickým proužkem. „EMV standard je standard vytvořený trojicí společností Europay International, Mastercard International a VISA International pro mezinárodní platnost čipových karet“, jak uvádí slovník SBK. Zabudovaný čip je multifunkční. Obsahuje mikroprocesor, operační paměť a paměť, ve které jsou uloženy veškeré aplikace, aby byla karta schopna komunikovat s okolím. V čipu jsou mimo jiné zaznamenány údaje jako elektronický podpis držitele, identifikační údaje, aplikace případných věrnostních programů, které přičítají nebo odečítají různé body a jiné (Finance.cz, 2010b). Další výhodou je „aktivita“ („komunikativnost“) karty, která se on-line spojuje s bankou, na rozdíl od elektronické karty, ze které je bankomat či terminál schopen pouze přečíst dostupná data. Na základě této schopnosti si ověřuje disponibilní zůstatek na účtu držitele karty, možné limity a podobně. Samozřejmostí je, že tímto ověřováním nedojde k platbám, které by nebyly kryty dostatečnými finančními pro-


21

středky. Dále ověřuje platnost PIN kódu, a v případě že bude třikrát zadán chybný kód, sám kartu zablokuje. Vytvořit věrohodnou kopii samotného čipu je sice možné, ale finančně i časově na tolik nákladné, že by se to nevyplatilo žádnému podvodníkovi. Pokud by se někdo přeci jen pokusil padělat čipovou kartu, asi by se z ní pokusil udělat pouze kartu elektronickou. Avšak magnetický proužek u hybridních karet, mj. obsahuje i informaci, že je součástí karty s čipem. Tento údaj by se v případě kopírování magnetického proužku, pochopitelně, objevil i na padělku. Takováto karta by si prostřednictvím terminálu vyžádala použití čipu, který by na kartě chyběl a tak by transakci bez jeho použití nepovolila (FinExpert, 2006). Jak jsem již zmiňovala výše, na čipu může být nahraný i elektronický podpis držitele. Pokud by pak její vlastník měl k dispozici čtečku takového čipu, mohl by pro vstup do internetového bankovnictví využívat tohoto elektronického podpisu ve spojení s heslem. Tímto způsobem je opět ochrana klienta mnohonásobně zvýšena (FinExpert, 2006). Pro čipové karty se užívá anglický název „smart card“ nebo „chip card“ (Sbk bankovní karty, c2011). Karty hybridní tedy obsahují oba prvky – magnetický proužek i čip. graf 4: počet vydaných platebních karet dle technologie


3.4.8

Dle marketingového hlediska

Z tohoto pohledu lze karty členit na základní, prestižní a výběrové. Základní karty jsou dostupné pro většinu klientů. Jsou to zejména debetní karty určené k výběru hotovosti a bezhotovostním platbám. Nejobyčejnější jsou např. elektronické karty Maestro a VISA Electron, vyšším typem jsou embosované karty MasterCard a VISA Classic. Prestižní karty, zejména zlaté a stříbrné, o držiteli vypovídají, jako o bonitním a důvěryhodném klientovi. O tuto kartu si může klient zažádat sám, a pokud bude splňovat daná kritéria, získá ji. Zatímco karty výběrové nabízí sama banka pouze vybraným klientům. Jedná se o platinové karty, které držitelům přináší vysokou prestiž a spoustu doplňkových služeb, které jsou klientům většinou poskytovány zdarma.

3.5

Zabezpečení platebních karet a jejich pojištění

Banky se proti zneužití karty držitelem chrání finančními limity transakcí a autorizací transakce, díky které si ověří, zda je požadavek kryt dostatečnými financemi. Proti zneužití karty cizí osobou se při platbách či výběru hotovosti požaduje PIN kód případně podpis klienta, shodující se s podpisovým vzorem na kartě. Při výběru hotovosti na pobočce banky či ve


22

směnárně se od držitele karty vyžaduje i doklad totožnosti. Pro identifikaci u MO/TO se vyžaduje trojmístný kontrolní kód CVV2, umístěný na zadní straně karty. Na kartě samozřejmě nechybí ani jméno držitele, platnost karty a její číslo. Tyto údaje jsou navzájem propojeny a jsou vyžadovány při ověřování karty. Pro spolehlivé ověření totožnosti držitele karty se využívá biometrika. Jedná se o individuální prvky každého člověka. Nejjednodušší variantou je fotografie držitele umístěna na kartě. U čipových karet je možné použít i další metody. V bankovnictví méně uplatnitelný otisk prstu. Avšak vysoce bezpečné řešení, jelikož jde o unikátní informaci, která má také dlouhou životnost. Jednou z možností je, že by byl otisk prstu nahraný na speciálním proužku na kartě. Aby karta povolila platbu, musí její držitel přejet svým prstem přes nahraný otisk, což zkontroluje, zda je otisk shodný s otiskem uloženým (AmeInfo, 2005). Dále dynamický rozbor podpisu, kdy se klient podepisuje speciálním perem na elektronickou desku, která snímá rychlost, úhel a tlak při podpisu. Další metodou je rozbor hlasu, který se využívá například při výběru hotovosti z bankomatu. Klient nahlas řekne náhodně určené číslice a ty systém porovná s již získaným vzorkem. Známou metodou je i záznam sítnice oka, který se v bankovnictví příliš nevyužívá, tato metoda nachází své uplatnění zejména k přístupu do vysoce chráněných objektů. Proti padělání obsahují ochranné prvky. Mezi ně řadíme na denním světle viditelný hologram, který může být dvojrozměrný, nebo trojrozměrný. Dalším je speciální podpisový proužek, na který se držitel karty podepíše. Proužek je citlivý na gumování a chemikálie, ty způsobí vystoupení opakovaného textu „VOID“ upozorňující na neplatnost karty. Ochranu tvoří i speciální tisk a ultrafialové barvy a různé mikrotexty. K platebním kartám lze sjednat pojištění. Toto pojištění se vztahuje na zneužití odcizené či ztracené karty, zároveň však může klientovi, zcela nebo zčásti, krýt náklady na společně s kartou odcizené klíče, doklady a hotovost. Pojištění tyto transakce hradí i zpětně několik dní před nahlášením ztráty karty. V případě nepojištěných karet nese za zneužití zodpovědnost její držitel. V dnešní konkurenční době může být pojištění karet rozšířeno i na pojištění cestovní, úrazové, pojištění vztahující se na zboží zaplacené danou kartou apod.

3.6

Legislativa

S příchodem platebních karet do ČR vznikl i nový zákon o platebním styku. Tento zákon je provázaný s dalšími zákony, jako jsou např. zákony o bankách. Zásadním zákonem, zahrnující bezhotovostní transakce je Zákon o platebním styku č. 284/2009 Sb. Předcházejícím zákonem byl zákon č. 124/2002 Sb. Současný zákon se rozšířil z 36 paragrafů na 147 a byl harmonizován se zákony EU. Zákon např. zkracuje dobu, za kterou banka musí převést peníze ze tří dnů na dva, přikazuje bankám provádět blokaci karty zdarma, práva a povinnosti pro poskytovatele platebních služeb, dále klienti bank mohou stornovat již provedenou platbu či zaúčtované inkaso. Paragraf 116 tohoto zákona určuje zodpovědnost držitele karty za její zneužití do výše 150 EUR, „pokud byla transakce provedena ztracenou či odcizenou kartou anebo pokud byla karta zneužita z toho důvodu, že její držitel nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, anebo v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že porušil své povinnosti uvedené v §101“. Dále upravuje dohled nad nebankovními poskytovateli platebních služeb, přikazuje max. výpovědní lhůtu ze smlouvy


23

o poskytování běžného účtu na 1 měsíc a spoustu dalších důležitých věcí, týkající se platebního styku (Žák Č., 2009).

3.7

Vývoj na trhu platebních karet v ČR v letech 2006 – 2010

V této krátké kapitole chci ve stručnosti shrnout průběh posledních pěti let v České republice na trhu platebních karet. Tabulka 1: Vývoj počtu vydaných platebních karet dle zúčtování

Počet vydaných platebních karet dle zúčtování v ČR 2006 2007 2008 Debetní 6.603.621 6.974.147 7.220.667 Kreditní 885.266 1.212.401 1.276.714 Charge 376.340 436.576 434.491 Zdroj: vlastní zpracování, (SBK, c2011b)

2009 7.372.327 1.224.814 457.167

2010 7.400.919 1.564.430 303.565

graf 5: množství vydaných karet dle zúčtování


Jak je z předcházející tabulky i grafu čitelné, za posledních pět let roste množství vydaváných debetních i kreditních karet. Zatímco objem charge karet od roku 2006 do roku 2009 rost, v loňském roce počet vydaných charge karet klesl, a to i pod úroveň vydaných charge karet v roce 2006. Tabulka 2: Vývoj počtu platebních karet dle teritoria

Počet vydaných platebních karet v ČR dle teritoria 2006 2007 2008 Tuzemské 394.811 440.962 421.102 Mezinárodní 7.470.416 8.182.162 8.510.770 Celkem 7.865.227 8.623.124 8.931.872 Zdroj: vlastní zpracování, (SBK, c2011b)

2009 445.197 8.609.111 9.054.308

2010 283.339 8.985.575 9.268.914


24

graf 6: počet vydaných karet dle teritoria


Ve srovnání vydávaných karet podle teritoria, roste a růst bude množství platebních karet s mezinárodní platností. Tabulka 3: Vybavenost provozoven

Vybavenost provozoven 2006 Jen imprinter 12.678 POS terminály 41.875 Zdroj: vlastní zpracování, (SBK, c2011b)

2007 8.958 45.539

2008 7.677 49.928

2009 7.119 53.375

2010 7.145 57.637

V současné době existuje tendence rozšiřování počtu platebních terminálů u většiny obchodníků. Množství mechanických imprinterů neustále klesá. Na grafu č. 7 jsou vidět oba rozdílné trendy. Bezhotovostní transakce u obchodníků, stejně tak jako výběry hotovosti a jiné transakce prostřednictvím bankomatů neustále rostou. Množství těchto transakcí je přibližně stejné, přitom nárůst těchto transakcí u obchodníků v předcházejících pěti letech, byl dynamičtější než u bankomatů. Avšak objem těchto transakcí, udávaný v korunách, je z bankomatů trojnásobně vyšší, nežli přímo u obchodníků. Rozšiřování sítě bankomatů má stále rostoucí tendenci. To vše dokazují tabulky č. 4 a 5. graf 7: vybavení provozoven



25

Tabulka 4: počet a objem transakcí u obchodníků

Počet a objem v tis. Kč transakcí u obchodníků 2006 2007 2008 Počet 137.414.580 159.110.446 181.228.776 Objem (v tis. Kč) 165.619.320 190.019.145 210.374.705 Zdroj: vlastní zpracování, (SBK, c2011b)

2009 203.033.195 211.215.404

2010 240.253.313 227.775.384

Tabulka 5: Bankomaty

Bankomaty (ATM) 2006 3.096 145.681.337

2007 3.363 152.097.961

Instalované ATM Počet transakcí Objem transakcí 508.918.549 554.989.857 (v tis. Kč) Zdroj: vlastní zpracování, (SBK, c2011b)

3.8

2008 3.534 162.688.149

2009 3.679 166.703.439

2010 3.868 168.344.160

609.466.254

610.956.301

619.490.744

Výhody a nevýhody platebních karet

Výhody platebních karet: - Jednoduchá a rychlá platba ve většině obchodních míst - Ochrana PIN kódem a vlastnoručním podpisem držitele - Mezinárodní využití platebních karet - Odpadá nutnost směny domácí měny za zahraniční - Hustá síť bankomatů – možnost vybrat hotovost téměř kdekoliv - Pojištění - Služba cash back Nevýhody platebních karet: - Velké množství poplatků - Ztráta kontroly nad vlastními financemi - Není možné platit všude bezhotovostně - Omezená platnost karty - Možnost zneužití karty při jejím odcizení Samozřejmě každý z nás vidí výhody a nevýhody platebních karet jinak. Mně osobně nejvíce vyhovuje, že nemusím u sebe nosit velké obnosy peněz a téměř všude zaplatím jen pomocí karty. Tímto způsobem utratím méně peněz v místech, kde se kartou platit nedá. Všeobecně uznávaných výhod je určitě mnoho. Oblíbená je zejména možnost jednoduché a rychlé platby, téměř na všech obchodních místech. Což přináší další výhodu. Člověk u sebe nemusí nosit téměř žádnou finanční hotovost. To bych samozřejmě nedoporučovala, jelikož může nastat situace, kdy peníze nutně potřebujete, ale zároveň nemáte možnost zaplatit kartou. Výhoda spočívá i v tom, že v případě odcizení vaší peněženky nepřicházíte o žádnou hotovost. Kartu lze samozřejmě telefonicky zablokovat a tím se snižuje riziko jejího zneužití a zároveň tedy ztráty finančního obnosu. Karta je také chráněna podpisovým

26


vzorem držitele a PIN kódem, který zná jen její držitel a neměl by ho nikomu sdělovat. To opět vede k vyšší bezpečnosti. Avšak jsem se setkala s názorem, že PIN kód je pro některé držitele spíše nevýhodou, jelikož si jej musí pamatovat, aby mohli kartu použít. Možná to snižuje určitý komfort, ale jsem přesvědčena, že se jedná jen o malou daň za ochranu, kterou přináší. Dále se člověk při placení kartou vyhýbá riziku, že získá na zpět padělané peníze. Kartou lze také vybírat peníze z bankomatů, ať už vlastní banky, tak i cizí. Síť bankomatů je v dnešní době skutečně hustá a peníze se dají vybrat téměř kdekoliv. Bohužel s využitím bankomatů cizí banky jsou spojené, ve většině případů vysoké poplatky. Avšak pokud si je člověk dopředu vědom, že bude potřebovat hotovost, není problém peníze vybrat ve „správném“ bankomatu. Další zcela nespornou výhodou je i mezinárodní využití některých platebních karet. Při zahraničních cestách není nutné směnit domácí měnu za měnu zahraniční. Veškeré platby se dají uskutečnit kartou i v zahraničí. Tím odpadají poplatky za směnu. Nezbudou tak ani žádné peníze navíc, které by bylo po návratu ze zahraničí nutné opět směnit na měnu domácí. A také je s tím opět spojená výše zmiňovaná výhoda spočívající v tom, že se člověk nemusí bát, že přijde o svou hotovost v zahraničí. Další výhodou platebních karet, respektive bank, je možnost vlastnit více karet k jednomu účtu. V tomto případě je dobré nosit karty odděleně od sebe. Pokud by se stalo, že jedna karta bude odcizena a klientem zablokovaná, může se i přesto ihned dostat ke svým finančním prostředkům pomocí další karty. Určitá část zákazníků vlastnící kreditní nebo chargové karty využívá možnosti platit nebo vybírat hotovost na úvěr. Výhodou je skutečnost, že je možné zaplatit útratu i v případě, že člověk momentálně nedisponuje vlastními finančními prostředky. Další službou jsou pojištění, např. cestovní, úrazová, pro případ krádeže. Toto jsem už bohužel byla nucena využít, ale pokrylo jak nákladnou stoplistaci karty v hodnotě 2000 Kč, tak i odcizené klíčů od bytu, apod. Další zajímavou službou je tzv. cash back. V současné době tuto službu podporují jen někteří obchodníci. Jde o to, že při bezhotovostní platbě nákupu nad stanovenou částku lze kartou zaplatit větší obnos a hodnotu peněz nad danou cenou nákupu si nechat vyplatit v hotovosti. Obchodníci mají ovšem stanovený maximální limit, který jsou ochotni vyplatit z kasy v hotovosti. Jde o takový jednodušší, pohodlný a rychlý výběr hotovosti. Z mého pohledu a předpokládám, že i z pohledu většiny z nás, platební karty přináší více výhod než nevýhod. Mezi nevýhody bych zařadila obrovské množství poplatků. Ať už za výběr hotovosti z bankomatů, nebo bezhotovostní transakce přes internetové nebo telefonní bankovnictví. Některé banky si účtují poplatky i za zjištění výše disponibilního zůstatku či možných limitů. Nevýhodou se může jevit i fakt, že některé banky neumožňují zjištění disponibilního zůstatku, například prostřednictvím mobilního telefonu. Tak může dojít k situaci, kdy držitel karty nezná přesnou výši svých prostředků a neví tak, kolik si může v daný okamžik dovolit utratit. Nevýhodou je i riziko plynoucí z toho, že peníze uložené v bance nemáme neustále pod dohledem. Není to běžné, ale přeci jen se může stát, že bude banka napadena nějakým hackrem a o peníze uložené na účtu může člověk přijít. S tímto rizikem se pojí i fakt, že karta může být při jejím odcizení zneužita. Případný zloděj s ní může např. jednoduše zaplatit zboží přes internet, pokusit se vybrat peníze z bankomatu nebo zaplatit v obchodě. Určitou nevýhodou je i omezená platnost karty, která je většinou dvouletá. Klient banky si tak musí pravidelně žádat o novou kartu a osobně si ji vyzvednout na pobočce banky. Většina uživatelů si již zvykla, že v případě,


27

kdy v peněžence nemá hotovost, jednoduše zaplatí kartou. Avšak ne všichni obchodníci platební karty akceptují, poté je nutné vyhledat bankomat a hotovost vybrat.

3.9

Plánované novinky na trhu platebních karet

Na trhu platebních karet se neustále objevuje řada novinek a zajímavých myšlenek, které vedou k neustálému vývoji této oblasti. Společnost MasterCard v letošním roce klade důraz zejména na svoji novou bezkontaktní technologii PayPass. Jedná se o čip, se kterým se dá platit na speciálně vybavených terminálech. Stačí pouze kartu s tímto čipem přiložit k takovémuto terminálu a do 5 vteřin je platba hotová. Zásadní výhoda bezkontaktních karet spočívá v rychlosti a jednoduchosti platby. Zákazník kartu sám přiloží k terminálu, a tudíž kartu nemusí předávat žádné další osobě. Nemusí ani vkládat PIN kód. Proti tomuto faktu by mohlo být vzneseno spoustu výhrad, zejména proti nízkému zabezpečení. Je tedy třeba zmínit, že touto technologií je možné platit nákupy jen do určitého velice nízkého limitu. Přibližně do 500 Kč na jednu transakci. Pokud by byla hodnota platby vyšší, karta si vyžádá PIN kód. Držitel karty tak musí provést autorizaci platby zadáním PIN kódu, nebo svým podpisem. Zároveň pokud by bylo kartou provedeno, v krátkém časovém úseku, několik plateb hned za sebou, vyžádá si opět sama PIN kód a tím se ověří pravost držitele. Čipy jsou zabudované jak v platebních kartách, tak se dají vložit i do speciálních hodinek, do přívěšků nebo i do mobilních telefonů. Vlastníkem licence PayPass je společnost MasterCard, která tuto licenci pronajímá společnosti VISA a ta tuto službu nazývá PayWave. Tato technologie své praktické využití umožňuje zejména v automatech na placení parkovného, s drobným spotřebitelským zbožím. V ČR se zatím nevyužívají, ale na Slovensku jsou již běžně vydávány Volksbank. Zároveň chce tato banka pro letošní rok, na Slovensku, zavést novinku v podobě samolepících bezkontaktních stickerů. Tyto dárkové předplatné samolepky si může člověk nalepit na libovolné místo a platit jejich prostřednictvím. Výše zmiňované hodinky vyrábí vídeňská společnost LAKS a distribuuje je pod názvem Watch2Pay. K těmto hodinkám jsou dodávány dvě karty. Běžná platební karta a karta vypadající jako nová SIM karta mobilního operátora. Oddělený čip se vloží do hodinek (Měšec.cz, 2010). Další novinkou jsou platební karty s displejem. Existují stejně jako běžné karty v podobě elektronické a embosované. Podstatou této novinky je schopnost vygenerovat autorizační kód, který je potřeba zadat při platbách přes internet, vstupu do internetového bankovnictví nebo i při tzv. MO/TO objednávkách (mail order/telephone order). U embosovaných karet pro vygenerování daného kódu slouží jedno tlačítko, po jehož stisknutí se na displaji objeví kód. Nevýhodou této karty je, že pokud ji někdo odcizí, může si kód vygenerovat stejně jednoduše, jako její držitel. Elektronické karty s displajem mají i klávesnici. Jejich výhodou je mnohem vyšší bezpečnost, jelikož k vygenerování kódu je zapotřebí v první řadě zadat PIN kód. Teprve poté se na displaji objeví požadovaný kód. Pomocí klávesnice je možné zadat požadavek na zobrazení aktuálního použitelného zůstatku na účtu. Výhodou této karty je, že při výše zmiňovaných platbách je zapotřebí mít kartu fyzicky v ruce, což minimalizuje její případné zneužití. Její asi nejrozšířenější podoba obsahuje bezkontaktní čip, klávesnici a display. V tomto případě již chybí standardní čip. Zcela první testovací provoz těchto karet se objevil v polovině loňského roku v Turecku

28


a následně se k němu přidalo i Polsko. V současné době se nedá předpokládat, že by se tyto karty objevily i v ČR, jelikož jejich výroba je příliš nákladná (Měšec.cz, 2010). Obrázek 4: Embosovaná karta s displejem a elektronická karta s displejem a klávesnicí

Zdroj: http://www.palmserver.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5672 Další novinkou je spojení karty debetní a kreditní v jednu. Mělo by se jednat o hybridní kartu, kdy by čip sloužil pro platby z kreditní karty a magnetický proužek pro platby debetní kartou a výběry z bankomatu (Měšec.cz, 2010). V České republice by se v letošním roce mohly objevit první bezkontaktní karty, které by začali akceptovat první obchodníci. Dále nové virtuální karty pro placení na internetu, které by měly být bezpečnější než současné. Možnost změny PIN kódu pomocí bankomatů i zjišťování disponibilního zůstatku by se měla rozšířit na více bankomatů. Také se dá očekávat rozšíření mobilních platebních terminálů (Měšec.cz, 2010).

Analýza současného stavu

29

4 Analýza současného stavu V této kapitole se zaměřím na vybrané produkty pěti bank. Pro analýzu těchto produktů jsem si vybrala mBank, GE Money Bank, Raiffeisenbank, Komerční banku a ČSOB. Konkrétní produkty se pokusím rozebrat jak z pohledu pozitivních přínosů pro klienta, tak i podle jejich negativních stránek. Zejména tedy jaké možnosti přinášejí potenciálním zákazníkům, ale také jaké povinnosti, resp. poplatky jsou s danými produkty spojeny.

4.1

Významní poskytovatelé platebních a kreditních karet

Na českém trhu je celá řada významných bankovních i nebankovních poskytovatelů platebních karet. V této práci se konkrétně zaměřím na pět výše zmiňovaných bank. Tyto banky jsem vybrala, jelikož jsou na bankovním trhu, ať už jen v České republice nebo i v Evropě, hojně využívány. Jejich podíl na českém bankovním trhu stále roste, také neustále rozšiřují portfolio svých služeb a vzájemně si konkurují. Ačkoliv je v ČR 40 obchodních bank, zejména tyto patří k těm, které obsluhují podstatný podíl bankovních klientů. Anebo se jedná o banky, které nejsou příliš dlouho na našem bankovním trhu, ale i přesto počet jejich klientů velice rychle stoupá. V následujících podkapitolách uvedu jejich stručné charakteristiky a představím vybrané platební a kreditní karty. 4.1.1

mBank

Banka mBank patřící pod polskou BRE Bank v České republice zahájila svoji činnost 25. 11. 2007. Své klienty přilákala nulovými poplatky za většinu služeb. Jednou z hlavních myšlenek, jak přilákat co nejvíce klientů, bylo internetové bankovnictví, jehož prostřednictvím si klienti mohou spravovat veškeré své služby. Další výhodou je i možnost založit si nový účet z pohodlí domova. Poté už zákazník v bance pouze podepíše smlouvu. mBank během prvního roku získala 170.000 klientů. Zajímavostí je, že jejím plánem bylo získat 160.000 klientů do konce roku 2010, což se ji tedy povedlo jen za necelý první rok působení na trhu v ČR. Na konci loňského roku oslavila tři roky svého působení v ČR. Měla již přes 347.000 klientů, kterým spravovala necelých 700.000 účtů. Vklady za tuto dobu přesáhly přes 16 miliard korun. V současné době svým klientům nabízí běžné i spořicí účty, hypoteční úvěry, osobní úvěry na cokoliv i bez nutnosti ručitele (Kubenec, 2010; Kubenec 2007; Buriánková, 2007) 4.1.2

GE Money Bank

Společnost GE Money bank vstoupila na český trh v roce 1998. V té době nesla název GE Capital. Teprve v roce 2005 se banka přejmenovala na dnes dobře známou GE Money bank. Majoritním akcionářem je GE Capital International Holdings Corporation Trust z USA. GE Money Bank je běžnou neutrální bankou, která své produkty zaměřuje na občany i na malé a střední podniky. Svým zákazníkům nabízí tři typy kreditních karet a několik druhů karet debetních k běžnému účtu. GE Money bank proslula mimo jiné i tím, že jako první zavedla plnohodnotný elektronický výpis z účtu, konsolidaci půjček


30

nebo také refinancování hypoték. Dále jako první vybavila síť bankomatů bezpečnější čipovou technologií. (GE Money c2001-2010; GE Money, 2008) 4.1.3

Raiffeisenbank

Raiffeisenbank působí na českém trhu již od roku 1993. Hlavním akcionářem je rakouská společnost Raiffeisenbank International AG (RBI). Společnost Raiffeisenbank působí ve světě už přes 140 let. Kromě bankovních služeb, které se snaží specifikovat konkrétním potřebám klientů, pořádá i veřejně prospěšné akce a projekty. Zaměřuje se například na oblast kultury, charitativní a vzdělávací akce. V průběhu let 2006 až 2008 se v ČR spojila s eBankou. V České republice se řadí mezi největší a zároveň velice oblíbené banky. Také stále rozšiřuje portfolio svých služeb. Tak jako každá velká banka poskytuje svým klientům veškeré bankovní služby, jako jsou běžné a spořicí účty, pojistné produkty, svým klientům nabízí běžné i hypoteční úvěry, platební i kreditní karty. Dále nadstandardní služby, mezi které řadí prémiové a privátní bankovnictví, spočívající v individuálním přístupu k zákazníkům. Spravují jim tak veškeré jejich finance a také vytváří finanční plán, dle jejich potřeb a konkrétních možností. (Raiffeisenbank, c2008a) 4.1.4

Komerční banka

Na území České republiky vznikla Komerční banka v roce 1990 vyčleněním obchodní činnosti bývalé Státní banky československé. Na akciovou společnost se Komerční banka transformovala v roce 1992. Majoritním investorem v té době byly Fondy národního majetku ČR a SR. V současné době je největším akcionářem francouzská banka Société Générale S. A. Stejně jako ostatní banky poskytuje běžné bankovní služby, pojištění, stavební spoření a jiné spořící produkty, hypoteční úvěry, běžné úvěry, nechybí platební ani kreditní karty, dále poskytuje i služby investičního charakteru a spoustu dalších. Své produkty zaměřuje na občany, studenty, malé, střední a velké podniky. Svým klientům poskytuje internetové bankovnictví a tzv. Expresní linku (KB, 2009; KB, c2010). 4.1.5

ČSOB

ČSOB neboli Československá obchodní banka, a. s. působí na území České republiky a také zde byla založena již v roce 1964. Tehdy vznikla za účelem poskytování služeb z oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V roce 1999 byla většina akcií ČSOB odkoupena belgickou KBC Bank a od roku 2007 je jediným vlastníkem ČSOB právě KBC Bank. Do konce roku 2007 ČSOB působila na českém i slovenském trhu, ale od 1. ledna 2008 se slovenská pobočka odloučila. ČSOB tak jako ostatní banky poskytují své služby fyzickým i právnickým osobám. Pro retailovou klientelu poskytuje své služby pod dvěma obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna. (ČSOB, c2010a).

4.2

Nabídka vybraných kreditních karet v ČR

V této kapitole se zaměřím na konkrétní kreditní karty výše zmiňovaných bank. Uvedu podmínky, které musí žadatel splnit, aby mohl kartu získat. Zároveň uvedu zásadní poplatky a důležité informace, které by měl zákazník znát, ještě před tím, než se pro daný produkt


31

rozhodne. Informace jsem čerpala z internetových stránek a informačních letáků daných bank, některé jsem získala přímo na pobočkách bank a zákaznických linkách. Do srovnávacích tabulek uvádím i tzv. zlaté karty. Tyto karty využívají především výše postavení lidé, kterým záleží mj. na prestiži a jiných bonusových službách. V první řadě, obchodníci, kteří obsluhují majitele zlatých karet, se od počátku k dotyčnému chovají s větší úctou a chtějí si takového klienta získat a udržet. Banky ke zlatým kartám poskytují další výhody, obvykle se jedná o 24 hodinové asistenční služby, čerpání nejrůznějších slev u obchodníků, v mnoha případech využití zlaté kreditní karty umožňuje i výhodnější kurz při platbě kartou v zahraničí nebo směně prostředků z kreditní karty na jinou měnu apod. Tyto karty mají ovšem vyšší poplatky za jejich vedení, avšak ostatní poplatky, které ve srovnávacích tabulkách uvádím, jsou srovnatelné i s ostatními kartami. I z tohoto důvody si je dovolím srovnávat mezi sebou. Jediné omezující kritérium pro získání zlaté kreditní karty je bonita klienta. Tyto údaje následně poslouží k dosažení mého prvního dílčího cíle, ale i k hlavnímu cíli, tedy ke komparaci těchto karet. 4.2.1

mBank

mBank poskytuje svým klientům dvě varianty kreditních karet, tzv. mKreditky. Kreditní kartu od mBank je možné získat pouze v případě, že žadatel již vlastní osobní účet mKonto, který je ale bez poplatků. O kreditní kartu mohou požádat občané ČR starší 18 let, nebo občané EU s trvalým nebo přechodným bydlištěm v ČR. Obě dvě karty jsou mezinárodní, čipové a embosované, tudíž s nimi lze zaplatit skutečně všude, kde bezhotovostní platby přijímají. mBank má zavedené tzv. tarify mKreditek. Klient si může zvolit jeden ze tří tarifů, od něj se následně odvíjí výše úroku. První tarif je bezplatný a roční úroková sazba je 23,8 %. Druhý tarif je ročně zpoplatněn 290 Kč a úrok je 19,8 %, třetí tarif je ohodnocen částkou 590 Kč, ale úrok je pouhých 14,8 % (mBank2010; mBank, 2011a). Podle toho, jak bude klient svou kreditní kartu využívat, je vhodné zvolit nejvýhodnější tarif. Pro klienta, který bude vždy ihned splácet celou dlužnou částku najednou, je nejvhodnější zvolit první tarif. V tomto případě by se ho úroky neměly nijak dotknout, poněvadž mBank nabízí 54 denní bezúročné období. Avšak je důležité, aby zákazník věděl, že se bezúročné období vztahuje pouze na bezhotovostní transakce. V případě výběru hotovosti z bankomatu se úrok započítává ihned od okamžiku výběru. Při aktivaci mKreditky si její držitel volí výši splátek, které se mohou pohybovat v rozhraní 3 – 100 % z dlužné částky (u min. splátky je minimální částka 50 Kč). Výše úvěrového limitu se liší podle karty a pohybuje se od 25.000 – 500.000 Kč. Ke kreditním kartám lze aktivovat i pojištění, a to pojištění cestovní, schopnosti splácet a pro případ zneužití karty. mBank nabízí tedy mKreditky Visa Classic a Visa Gold, které se liší zejména ve výši úvěrového limitu. Při používání mKreditek není možné přečerpat stanovený úvěrový limit a z toho důvodu nejsou stanovené ani žádné další sankční úroky (mBank, 2011a). Tabulka 6: mKreditky

Typ karty dle způsobu provedení Typ karty dle teritoria Bezúročné období

Visa Classic Embosovaná Mezinárodní 54 dní

Visa Gold Embosovaná Mezinárodní 54 dní


32

Roční úroková sazba Úvěrový limit (v Kč) Poplatky za vedení (dle tarifu) Výběr ze všech ATM v ČR Výběr z ATM v zahraničí Výběr hotovosti na pobočce Cash back Úroky z prodlení Minimální splátka Opožděná splátka 1. upomínka 2. upomínka

Visa Classic 14,8 – 23,8 % 25.000 – 250.000 0 – 590 Kč 049 Kč 049 Kč 099 Kč 30 % p. a. 3% 050 Kč 150 Kč 500 Kč

Visa Gold 14,8 – 23,8 % 100.000 – 500.000 0 – 590 Kč 049 Kč 049 Kč 099 Kč 30 % p. a. 3% 050 Kč 150 Kč 500 Kč

Zdroj: vlastní práce, (mBank, 2010; mBank, 2011b) 4.2.2

GE Money Bank

GE Money Bank poskytuje tři kreditní karty a to MoneyCard Gratis, MoneyCard Plus a MoneyCard Gold. K získání kreditní karty není podmínkou využívat u GE Money Bank běžný účet. Všechny tři karty jsou embosované s mezinárodní platností. O kreditní kartu může zažádat každý starší 18 let, s trvalým pobytem na území ČR, dále s trvalým zdrojem příjmů a musí bance poskytnout kontaktní telefonní číslo na zaměstnavatele (GE Money, c2001-2011a). Stejně jako u mBank se bezúročné období vztahuje pouze na bezhotovostní transakce. Minimální výše splátky je 5 % nebo 10 % podle smluvních podmínek. V případě vyčerpání úvěrového limitu není možné čerpat další finanční prostředky (GE Money, c20012011b). Ke kreditní kartě lze využívat různá pojištění. Konkrétně pojištění cestovní, splátek a výdajů, zneužití kreditní karty a pojištění asistenčních služeb Complete Comfort. Toto pojištění je ke kreditní kartě MoneyCard Gold zdarma, k ostatním za poplatek. Lze jej uplatnit v případě nouzové situace v domácnosti týkající se např. potřeby instalatéra, topenáře, elektrikáře, zámečníka, dále je možné jeho prostřednictvím zarezervovat restauraci, objednat dárky, květiny, letenky a podobně. Podotýkám, že v tomto případě jde pouze o organizační službu, cenu zboží či služby hradí zákazník (GE Money, c2001-2011c). Dále GE Money Bank umožňuje svým klientům rozsáhlé možnosti z vlastních bankomatů. Je možné si zjistit aktuální zůstatek, zobrazit posledních 12 transakcí na účtu, případně si je i odeslat jako SMS zprávu nebo e-mailem. Dále je možné uložit si na účet hotovost prostřednictvím bankomatu, navýšit si úvěrový rámec ke kreditní kartě, nebo také zjistit výši půjčky, o kterou si můžete zažádat a přímo si o ni i z bankomatu požádat. Bankomaty GE Money Bank umožňují zjištění disponibilního zůstatku i pro klienty ostatních bank, v případě, že vlastní kartu MasterCard nebo Visa (GE Money, 2011c).


33

Tabulka 7: kreditní karty GE Money Bank

Typ karty dle způsobu provedení Typ karty dle teritoria Bezúročné období Roční úroková sazba Úvěrový limit (v Kč) Poplatky za vedení Výběr z ATM GE Money Bank/ostatních bank Výběr z ATM v zahraničí Výběr hotovosti na pobočce Cash back Úroky z prodlení Minimální splátka Opožděná splátka 1. upomínka 2. upomínka

MoneyCard Gratis Embosovaná Mezinárodní Až 50 dní 23,88 % Až 150.000 000 Kč

Embosovaná Mezinárodní Až 50 dní 22,68 % Až 150.000 049 Kč

MoneyCard Gold Embosovaná Mezinárodní Až 50 dní 21,48 % Až 300.000 119 Kč

19/89 Kč

29/89 Kč

59/89 Kč

100 Kč + 1% z částky 100 Kč + 1% z částky 15 Kč X 5 nebo 10 % 000 Kč 400 Kč 500 Kč



MoneyCard Plus

Zdroj: vlastní práce, GE money 2010a, 2010b, 2010c, 2010d 4.2.3

Raiffeisenbank

Raiffeisenbank má ve své základní nabídce 4 kreditní karty a řadu kreditních karet s věrnostním programem Exclusive, který je určen pouze pro vybranou část dlouholeté klientely. Z toho důvodu se své práci věnuji pouze základním kreditním kartám. Pro získání kreditní karty není nutné mít zřízený běžný účet u Raiffeisenbank. Podmínky pro získání některé z těchto karet je minimální věk 21 let, pravidelný čistý měsíční příjem ve výši alespoň 12.000 Kč, české občanství nebo trvalý pobyt na území ČR, kontaktní pevnou linku nebo mobilní tarif s minimálním paušálem 150 Kč. Dále jsou vyžadovány dva doklady, a to doklad totožnosti a doložení jednoho libovolného dokladu, který potvrzuje výši příjmů. Ke kartám lze využívat cestovní pojištění, pojištění schopnosti splácet a pojištění zneužití karty. Hotovostní transakce jsou úročeny ihned (Raiffeisenbank, c2008b). Na zákaznické lince mi bylo sděleno, že není možné čerpat peněžní prostředky nad úvěrový rámec, přečerpání může nastat pouze ze zaúčtování poplatku za vedení karty, nebo úroků. Z tohoto důvodu nejsou stanoveny žádné sankční úroky z přečerpání. Tabulka 8: kreditní karty Raiffeisenbank

Typ karty dle způsobu provedení Typ karty dle teritoria Bezúročné období

MC Animal Life Embosovaná Mezinárodní Až 45 dní

Visa Classic

Visa Extra

Visa Gold

Embosovaná Mezinárodní Až 45 dní




34

Roční úroková sazba Úvěrový limit (v Kč) Poplatky za vedení Výběr z ATM Raiffeisenbank = ostatních bank (v Kč) Výběr z ATM v zahraničí

Výběr hotovosti na pobočce Cash back Úroky z prodlení Minimální splátka Opožděná splátka 1. upomínka 2. upomínka 3. upomínka

MC Animal Life 22,68% Až 500.000 45 Kč

Visa Classic

Visa Extra

Visa Gold

22,68% Až 150.000 0/45 Kč*

25,08% Až 150.000 45 Kč

22,68% Až 500.000 120 Kč

70 Kč + 1 %

70 Kč + 1 %

70 Kč + 1 %

70 Kč + 1 %

100 Kč + 1% vybírané částky 80 Kč + 1% vybírané částky 30 % p.a. 3,5 % min. 300 Kč 0250 Kč 0300 Kč 0500 Kč 1000 Kč

100 Kč + 1% vybírané částky 80 Kč + 1% vybírané částky 10 Kč 30 % p.a. 3,5 % min. 300 Kč 0250 Kč 0300 Kč 0500 Kč 1000 Kč



Zdroj: vlastní zpracování, Raiffeisenbank, 2010; Raiffeisen Bank 2011a *v případě, že je bezhotovostní obrat minulého měsíce nižší než 3000 Kč, je poplatek roven 45 Kč, jinak je vedení zdarma. 4.2.4

Komerční banka

Komerční banka nabízí 3 běžné kreditní karty a jednu kreditní kartu s věrnostním programem pro zákazníky společnosti T-Mobile, kteří využívají paušální služby. I u této nabídky nebudu věnovat pozornost kartě s věrnostním programem pro zákazníky společnosti TMobile, jelikož ne každý využívá jejich služeb. Zaměřím se tedy na kreditní kartu MasterCard, Visa Electron a Modrou kreditní kartu. Kreditní kartu KB mohou získat občané ČR starší 18 let, cizinci s povolením k trvalému pobytu na území ČR, anebo občané Evropské unie, alespoň s povolením k přechodnému pobytu v ČR (KB, c2010b; KB, c2010c). Velkou výhodou kreditních karet KB je bezúročné období vztahující se i na hotovostní transakce, čili na výběry hotovosti z bankomatů, ale i na pobočkách KB. Ke kartám lze objednat cestovní pojištění a pojištění Merlin, které klienty chrání před odcizením a zneužitím karty. Zároveň klienta chrání i před ostatními ztrátami v případě, že mu budou společně s kartou odcizeny i jiné osobní věci, jako například klíče, doklady, mobilní telefon apod. Důležitou informací je i to, že u těchto kreditních karet nelze překročit úvěrový limit (KB Pojišťovna, c2011). Tabulka 9: kreditní karty KB

Typ karty dle způsobu provedení

MasterCard

Visa Electron

Embosovaná

Embosovaná

Modrá kreditní karta Embosovaná


Typ karty dle teritoria Bezúročné období Roční úroková sazba Úvěrový limit (v tis. Kč) Poplatky za vedení Výběr z ATM KB/ostatních bank Výběr z ATM v zahraničí Výběr hotovosti na pobočce Cash back Minimální splátka Úroky z prodlení 1. upomínka

35

MasterCard

Visa Electron

Mezinárodní Až 45 dní 19,90 % 30 – 250 Kč 20 Kč/měs. 1 %, min 30 Kč/ 1 %, min 50 Kč 1 %, min 100 Kč/ 1 výběr měsíčně zdarma 1 %, min 100 Kč 0 Kč 1/10 úvěru 25 % 500 Kč

Mezinárodní Až 45 dní 21,90 % 10 – 60 Kč 30 Kč/měs. 1 %, min 30 Kč/ 1 %, min 50 Kč

Modrá kreditní karta Mezinárodní Až 45 dní 20,90 % 10 – 250 Kč 0 Kč* 1 %, min 30 Kč/ 1 %, min 50 Kč

1 %, min 100 Kč

1 %, min 100 Kč

1 %, min 100 Kč 0 Kč 1/20 úvěru 25 % 500 Kč

1 %, min 100 Kč 0 Kč 1/20 úvěru 25 % 500 Kč

Zdroj: vlastní zpracování, KB, 2011a * „Zdarma v případě, že bezhotovostní platby uskutečněné prostřednictvím Modré kreditní karty VISA za předchozích 12 měsíců překročí 36 000 Kč, nebo je majitel účtu k Modré kreditní kartě zároveň majitelem Modrého konta Plus, jinak 700,- Kč ročně. (KB, 2011)“

4.2.5

ČSOB

ČSOB nabízí 3 kreditní karty, které se liší zejména ve výši úvěrového limitu. O kreditní kartu si může zažádat občan ČR republiky ve věku od 18 – 65 let, který doloží své příjmy a dva doklady totožnosti. Stejně tak jako u KB se i u ČSOB vztahuje bezúročné období i na hotovostní transakce. Klienti si mohou ke kreditní kartě sjednat cestovní pojištění nebo i pro případ ztráty či krádeže karty. Avšak klienti ČSOB využívající kreditní kartu k ní získávají zcela zdarma dvě služby navíc, a to pojištění poškození zboží a prodloužení zákonné záruky ke zboží, zaplacené kreditní kartou ČSOB, o 12 měsíců. V případě úplného poškození zboží, anebo jeho odcizení do 90 dnů od pořízení, ČSOB uhradí svým klientům vzniklou škodu, maximálně však do výše 50.000 Kč. U kreditních karet ČSOB je možné přečerpat stanovenou výši úvěru, v tomto případě se z přečerpané částky platí debetní úrok ve výši 30 % p. a (ČSOB, c2010c). Z porovnávaných bank, pouze ČSOB nabízí úvěrovou kartu Diners club. Jedná se o celosvětově uznávanou, vysoce prestižní kartu. Svým držitelům přináší nespočetné množství výhod. S touto kartou vzniká nárok na vstup do více než 80 letištních salonků po celém světě, v autopůjčovnách Avis a Hertz snížené sazby za služby a zároveň držitelům odpadá povinnost složit depozitum. Dále pokud dojde k odcizení nebo ztrátě karty a držitel tuto skutečnost nahlásí do 48 hodin, pak není zodpovědný za případné zneužití karty. Využité prostředky jsou splatné vždy na konci období čerpání, bezúročné období je jeden měsíc. Jedinou podmínkou pro získání této karty je souhlas s inkasem, které bance umožní čerpat měsíční splátky z účtu klienta automaticky. Zásadním rozdílem, oproti ostatním kartám je roční poplatek za vedení karty ve výši 4.000 Kč, ostatní karty jsou vedeny bankou bezplat-


36

ně. Veškeré poplatky za výběr kartou jsou ve výši 4 % vybírané částky. S touto kartou není možné využívat službu cash back (ČSOB, c2010b). V dalším porovnání úvěrovou kartu Diners club zahrnovat nebudu, jelikož by kvůli vysokým poplatkům za vedení, výběry, ale i ostatní poplatky, byla značně nevýhodná. Karta je vhodná pouze pro vysoce bonitní klienty, kteří si jejím prostřednictvím mohou zajistit určitou prestiž a lepší zacházení ze strany obchodníků. Tabulka 10: kreditní karty ČSOB

Typ karty dle způsobu provedení Typ karty dle teritoria Bezúročné období Roční úroková sazba Úvěrový limit (v tis. Kč) Poplatky za vedení Výběr z ATM KB/ostatních bank Výběr z ATM v zahraničí Výběr hotovosti na pobočce Cash back Minimální splátka Debetní úroková sazba – z čerpané částky nad úvěrový limit (p. a.)

MasterCard Unembossed Neembosovaná Mezinárodní Až 45 dní 19,20 % 5 – 250 Kč 20,83 Kč/měs. 00 6 Kč +1,5 %/ 030 Kč + 1,5 %

MasterCard Standard Embosovaná Mezinárodní Až 45 dní 19,20 % 15 – 250 Kč 41,66 Kč/měs. 00 6 Kč +1,5 %/ 030 Kč + 1,5 %

MasterCard Gold Embosovaná Mezinárodní Až 45 dní 19,20 % 100 – 500 Kč 250 Kč/měs. 00 6 Kč +1,5 %/ 030 Kč + 1,5 %

080 Kč +1,5 %

080 Kč +1,5 %

080 Kč +1,5 %

150 Kč +1,5 % 0 Kč 5 %, min. 500 Kč

150 Kč +1,5 % 0 Kč 5 %, min. 500 Kč

150 Kč +1,5 % 0 Kč 5 %, min. 500 Kč

30 %

30 %

30 %

Repo sazba ČNB + 7% 300 Kč

Repo sazba ČNB + 7% 300 Kč

Repo sazba ČNB + 7% 1. upomínka 300 Kč Zdroj: vlastní zpracování, (ČSOB, 2011a) Úroky z prodlení

4.3

Nabídka vybraných platebních karet v ČR

V této kapitole uvádím vybrané platební karty k běžným účtům výše uvedených pěti bank. Zaměřím se zejména na poplatky, které musí klient platit za služby s kartou spojené. Dále na množství bankomatů dané banky, na doplňkové služby a případně na další významné faktory, které by měl potenciální zájemce o kartu zvažovat. Informace jsem čerpala zejména z internetových stránek daných bank, e-mailovou komunikací, dále na jejich zákaznických linkách a přímo od pracovníků bank. 4.3.1

mBank

mBank poskytuje pouze jeden běžný účet – mKonto. K tomuto účtu nabízí embosovanou kartu Visa Classic. mBank nemá vlastní bankomaty, tudíž je možné vybírat hotovost z bankomatů ostatních bank na území ČR bez rozdílu v poplatcích. U všech druhů plateb, ať už přímo na obchodních místech, nebo platby přes internet či na dálku, ale


37

i u hotovostních výběrů nejsou žádné omezující limity. Samozřejmostí je, že si každý zákazník může zvolit různě vysoké denní i měsíční limity k jednotlivým transakcím podle svého uvážení. Jedinou omezující hranicí je výše disponibilního zůstatku na daném běžném účtu. Zmiňované limity lze libovolně měnit v internetovém bankovnictví nebo na zákaznické mLince. Tyto změny jsou bezplatné a projeví se ihned (mBank, 2011c). Prostřednictvím tohoto účtu lze platby provádět jak v české měně, tak i v eurech, případně i v jiných měnách. Platby v eurech se přepočítávají dle platného kurzovního lístku mBank. Platby v cizích měnách kromě EUR jsou přepočítávány dle standardního kurzovního lístku asociace VISA na eura a následně kurzem mBank na CZK (mBank,2010; mBank,2011b). Prostřednictvím e-mailové komunikace s pracovníkem mBank jsem zjistila, že v současné době svým klientům k běžným účtům nenabízí možnost čerpání kontokorentu. Tabulka 11: debetní karta mBank

mBank Typ karty dle způsobu provedení Typ karty dle teritoria Poplatek za vydání karty Poplatek za vedení karty Úroková sazba z kreditního zůstatku Výběr hotovosti Výběr z bankomatů v ČR při celkovém měsíčním obratu bezhotovostních transakcí platební kartou do 1.999,99 Kč Výběr z bankomatů v ČR při celkovém měsíčním obratu bezhotovostních transakcí platební kartou 2.000 – 2.999,99 Kč Výběr z bankomatů v ČR při celkovém měsíčním obratu bezhotovostních transakcí platební kartou 3.000 – 3.999,99 Kč Výběr z bankomatů v ČR při celkovém měsíčním obratu bezhotovostních transakcí platební kartou 4.000 Kč a více Výběr z bankomatů v zahraničí Vydání náhradní hotovosti v zahraničí – Emergency cash Cash back Výběr hotovosti na pobočce banky v ČR Výběr hotovosti na pobočce banky v zahraničí Platba kartou u obchodníka v ČR i zahraničí Vydání náhradní karty Změna limitů karty Příchozí platby

Visa Classic Embosovaná Mezinárodní 000 Kč 000 Kč 0,0 % p. a. První 3 výběry měsíčně za 9 Kč, 4. a každý další 35 Kč 1. výběr za 0 Kč, 2. a 3. za 9 Kč, 4. a každý další 35 Kč 2 výběry za 0 Kč, 3. za 9 Kč, 4. a každý další 35 Kč 3 výběry za 0 Kč, 4. a každý další 35 Kč Při výběru do 2.499,99 za 35 Kč; při výběru za 2.500 a více za 0 Kč 000 Kč 035 Kč 035 Kč 000 Kč 100 Kč 000 Kč 000 Kč


38

mBank Týdenní limit na výběr z ATM Týdenní limit na platby u obchodníků Bezhotovostní transakce (příchozí i odchozí do všech bank ČR) prostřednictvím internetového bankovnictví a automatu mLinky Bezhotovostní transakce prostřednictvím operátora zákaznické linky Papírový platební příkaz Inkaso Pojištění Pojištění zneužití karty Cestovní pojištění osobní Cestovní pojištění rodinné

Visa Classic 40.000 Kč 50.000 Kč 000 Kč 020 Kč 000 Kč 019 Kč/měsíc 035 Kč/měsíc 060 Kč/měsíc

Zdroj: vlastní zpracování, (mBank,2010; mBank,2011b). 4.3.2

GE Money bank

Banka GE Money Bank nabízí ke svým běžným účtům pět různých debetních karet. Jedná se o elektronickou kartu Maestro a karty MasterCard. Pro poplatky, které nejsou spojeny jen s konkrétní debetní kartou, ale vážou se i k běžnému účtu, budu zvažovat Konto Genius Active. Tento účet je pro klienty dostupný za pouhých 129 Kč měsíčně. Od ostatních běžných účtů se příliš neliší, lze k němu získat čtyři z pěti nabízených debetních karet, včetně zlaté. Pouze stříbrná karta je dostupná jen ke kontu Genius Optimal. Také proto v tabulce níže uvádím ceny spojené k tomuto kontu, avšak jak je vidět, podmínky jsou téměř totožné. Vedení tohoto běžného účtu, který je spojený se spořicím účtem, je zpoplatněn měsíční částkou 199 Kč (GE Money, 2011d). Karta MasterCard Internet je určena pouze na platby přes internet, z tohoto důvodu ji nebudu v tabulce níže zvažovat. Jako finanční rezervu lze k běžným účtům sjednat službu Flexikredit. Tato služba poskytuje možnost čerpat úvěrový limit v rozmezí od 50.000 – 100.000 Kč. Studenti 2.000 – 10.000 Kč. Neplatí se žádné měsíční splátky, vyčerpanou částku stačí pouze jednou za půl roku vložit na účet, minimálně na dobu 24 hodin a následně je možné ji opět čerpat. Finance je možné využít na cokoliv. Službu lze zřídit po uplynutí prvních čtyř měsíců využívání běžného účtu. Úroková sazby z čerpané částky je 19,90 % p.a., úroková sazba za částku po splatnosti je 24 % p.a., a v případě překročení smluvního limitu je úrok z překročené částky roven REPO sazbě ČNB + 24,90 % p. a. (GE Money, c2001-2011d). GE Money Bank má po celé ČR nainstalováno přes 649 vlastních bankomatů (GE Money, 2011c). Tabulka 12: debetní karty GE Money Bank

GE Money Typ karty dle způsobu provedení Typ karty dle teritoria

Maestro

MC Standard

MC Stříbrná

MC Gold

elektronická

embosovaná

embosovaná

embosovaná

mezinárodní

mezinárodní

mezinárodní

mezinárodní

Analýza současného stavu GE Money Poplatek za vydání karty Poplatek za vedení karty Úroková sazba z kreditního zůstatku Výběr hotovosti Výběry z ATM GE Výběr z ATM ostatních bank v ČR Výběr z ATM v zahraničí Emergency Cash Cash back Výběr hotovosti na pobočce GE v ČR – Cash Advance Výběr hotovosti na pobočce banky v zahraničí Platba kartou u obchodníka v ČR i zahraničí Vydání náhradní karty Změna limitů karty Týdenní limit na výběr z ATM Týdenní limit na platby u obchodníků Příchozí platba Z GE/ jiné banky v ČR Odchozí platba Net. do GE/jiné banky ČR Tel. do GE/ jiné banky ČR Papírový plat.příkaz do GE/jiné banky Papírový plat. příkaz se splatností týž den v rámci GE/jiné banky Inkaso Pojištění Pojištění zneužití karty Cestovní pojištění osobní i rodinné

39 Maestro 00 Kč 39 Kč/měs.

MC Standard 00 Kč 59 Kč/měs.

MC Stříbrná 00 Kč 0 Kč/měs.

MC Gold 00 Kč 399 Kč/měs.

0,01 % p.a.

0,01 % p.a.

0,01 % p.a.

0,01 % p.a.

00 Kč

00 Kč

00 Kč

00 Kč

38 Kč

38 Kč

38 Kč

38 Kč

0,5 % + 100 Kč 00 Kč

0,5 % + 100 Kč 3.000 Kč 00 Kč 1 %, min. 30 Kč 1 %, min. 200 Kč



0 Kč

00 Kč

00 Kč

00 Kč

150 Kč 000 Kč Stanovuje zákazník Stanovuje zákazník




0/0 Kč

0/0 Kč

0/0 Kč

0/0 Kč

0/0 Kč 0/0 Kč

0/0 Kč 0/0 Kč

0/0 Kč 0/0 Kč

0/0 Kč 0/0 Kč

45/45 Kč

45/45 Kč

45/45 Kč

45/45 Kč

200/200 Kč

200/200 Kč

200/200 Kč

200/200 Kč

0/0 Kč

0/0 Kč

0/0 Kč

0/0 Kč

15 Kč

15 Kč

0 Kč

0 Kč

79 Kč

79 Kč

0 Kč

0 Kč

-

Zdroj: vlastní zpracování, (GE Money, 2011a; GE Money, 2011b)


40

4.3.3

Raiffeisenbank

Raiffeisenbank nabízí ke svým běžným účtům na výběr z šesti debetních karet asociací VISA a MasterCard. Karty se liší zejména výši limitů a poplatky za vedení. Veškeré debetní karty jsou spojeny s běžnými účty Raiffeisenbank. K běžným účtům je možné bezplatně připojit i druhý účet pro transakce v cizí měně. Limity ke kartám jsou standardně nastaveny jako týdenní, avšak klienti mají možnost si jejich výši i intervaly nastavit dle svých potřeb (Raiffeisenbank, 2010). K běžnému účtu je možné, zažádat o čerpání finančních zdrojů do výše povoleného debetu. O tuto službu může požádat osoba starší 18 let s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území ČR. Výše limitu je v rozmezí od 5.000 – 150.000 Kč. V případě žádosti o limit ve výši 10.000 Kč a více je potřeba doložit doklad o příjmech. Splatnost čerpaných prostředků je jeden rok, v tomto období musí účet alespoň jednou vykazovat nulový nebo kladný zůstatek (Raiffeisenbank, c2008c). Úroková sazba z čerpaných financí je 21,90 % p. a., úrok z prodlení je 29 % (Raiffeisenbank, 2011b). Raiffeisenbank má v ČR nainstalováno přes 120 bankomatů (Raiffeisenbank, 2011c). Tabulka 13: debetní karty Raiffeisenbank

RB Typ karty dle způsobu provedení Typ karty dle teritoria Poplatek za vydání karty Poplatek za vedení karty Úroková sazba z kreditního zůstatku Výběr hotovosti První dva výběry z bankomatů RB Třetí a další výběry z bankomatů RB Výběr z bankomatů ostatních bank ČR Výběr z bankomatů v zahraničí Vydání náhradní hotovosti v zahraničí – Emergency Cash Cash back Výběr hotovosti na pobočce banky v ČR – Cash Advance Výběr hotovosti na pobočce banky v zahraničí Platba kartou u obchodníka v ČR i zahraničí Vydání náhradní karty Změna limitů karty Týdenní limit na výběr z ATM Týdenní limit na platby u obchodníků Příchozí platba

Visa Electron/ Maestro elektronická mezinárodní 000 Kč 25 Kč/měs. 0,01 % p.a.

Visa Classic/ MC Standard embosovaná mezinárodní 000 Kč 45 Kč/měs. 0,01 % p.a.

Visa Gold/ MC Gold embosovaná mezinárodní 000 Kč 350 Kč/měs. 0,01 % p.a.

00000 Kč 19, 90 Kč 39, 90 Kč 100 Kč + 0,5 % vybírané částky



-

3.000 Kč

3.000 Kč

0000 Kč

0000 Kč 150 Kč + 0,5 % vybírané částky

00000 Kč 150 Kč + 0,5 % vybírané částky

-

-

-

00000 Kč

000000 Kč

000000 Kč

00250 Kč 00050 Kč 30.000 Kč 70.000 Kč

000250 Kč 000050 Kč 050.000 Kč 150.000 Kč

000250 Kč 000050 Kč 150.000 Kč 500.000 Kč

X


RB Z Raiffeisenbank Z jiné banky v ČR Odchozí platba Internet. do RB/jiné banky ČR Telefon. do RB/ jiné banky ČR Papírový plat.příkaz do RB/jiné banky Papírový plat. příkaz se splatností týž den v rámci RB/jiné banky Inkaso – odchozí platba Pojištění Pojištění zneužití karty Cestovní pojištění osobní Cestovní pojištění rodinné

41 Visa Electron/ Maestro 000005 Kč 000007 Kč

Visa Classic/ MC Standard 000005 Kč 000007 Kč

Visa Gold/ MC Gold 000005 Kč 000007 Kč

04/06 Kč 14/ 16 Kč 48/50 Kč

04/06 Kč 14/ 16 Kč 48/50 Kč

04/06 Kč 14/ 16 Kč 48/50 Kč

80/80 Kč

80/80 Kč

80/80 Kč

00007 Kč

0007 Kč

0007 Kč

000015 Kč 000050 Kč 000050 Kč

00015 Kč 00050 Kč 00050 Kč

000000 Kč 000000 Kč 000000 Kč

Zdroj: vlastní zpracování (Raiffeisenbank, 2011a; Raiffeisenbank, 2010) 4.3.4

KB

Komerční banka nabízí ke svým běžným účtům elektronické karty Visa Electron a Maestro, dále embosované karty Visa a MasterCard a prestižní Zlatou kartu Visa i MasterCard. Zlatá karta je vydávána pouze vysoce bonitní klientele. Poplatky spojené s běžnými účty, které uvažuji ve výčtu níže, jsou brány z ceníku pro Extra konto, které je jedno z nejpoužívanějších. Zároveň se cenově shoduje ve většině poplatků s ostatními účty. Komerční banka jako jediná poskytuje ve spolupráci s 6 vysokými školami v ČR platební kartu UNIkarta, která je určena výhradně pro studenty a zaměstnance vysokých škol. Jedná se o elektronickou kartu Maestro a může být hlavní nebo doplňkovou kartou ke studentskému účtu. Tato karta plní funkci jak identifikační, tak je i ISIC kartou a platební kartou ke studentskému účtu G2, najednou. Držitelům umožňuje vyšší bezpečnost při platbách u obchodníků, jelikož obsahuje jejich fotografii (KB, c2010d). Tuto kartu ovšem nebudu v rámci srovnání dále zvažovat, protože ji může využívat jen specifická část klientů. Komerční banka nabízí k platebním kartám pojištění Merlin. Toto pojištění kryje zneužití platební karty, náklady spojené s krádeží karty a jiných věcí, které byly odcizeny společně s kartou, jakou jsou klíče, mobilní telefon a doklady. Dále hradí i náklady spojené s náhradou nebo opravou zboží zakoupeného platební kartou KB (KB Pojišťovna, c2011). K běžným účtům KB je možné sjednat povolený debet. Ihned při založení účtu je možné zažádat o debet ve výši 2.000 – 10.000 Kč. Jeho splatnost je 30 dní. K jeho povolení je nutné doložit výši příjmů. Po půl roce využívání běžného účtu je možné zažádat o nezajištěný debet do výše 60.000 Kč, který je splatný do 180 dní. Výši povoleného debetu určuje banka dle příchozích plateb na zákazníkův účet, odpadá tedy nutnost dokládat výši příjmů. Tuto službu mohou využívat klienti KB starší 18 let. V případě debetu do výše 10.000 Kč je úroková sazba 16,50 % p. a., nezajištěný debet je úročen sazbou 19 % p. a. Úrok z prodlení je u obou druhů debetu stanovený na 25 % p. a. (KB, 2010).


42

KB má v ČR nainstalováno 678 bankomatů.(KB, 2011g) Tabulka 14: debetní karty KB

KB Typ karty dle způsobu provedení Typ karty dle teritoria Poplatek za vydání karty Poplatek za vedení karty Úroková sazba z kreditního zůstatku Výběr hotovosti Výběry z bankomatů KB Výběr z bankomatů ostatních bank v ČR Výběr z bankomatů v zahraničí Vydání náhradní hotovosti v zahraničí – Emergency Cash Cash back Výběr hotovosti na pobočce banky v ČR – Cash Advance Výběr hotovosti na pobočce banky v zahraničí Platba kartou u obchodníka v ČR i zahraničí Vydání náhradní karty Změna limitů karty Týdenní limit na výběr z ATM Týdenní limit na platby u obchodníků Příchozí platba z KB/ jiné banky Odchozí platba Net. bankovnictví do KB/jiné banky Expresní linka KB Papírový plat.příkaz do KB/jiné banky Papírový plat. příkaz se splatností týž den v rámci KB/jiné banky Inkaso Pojištění Merlin Cestovní pojištění osobní

Visa Electron/ Maestro elektronická mezinárodní 0 Kč 16,7 Kč/měs. 0,01 % p.a.

Embosovaná karta Visa a MasterCard embosovaná mezinárodní 0 Kč 40,83 Kč/měs. 0,01 % p.a.

Zlatá karta Visa a MasterCard

05 Kč/ 0 Kč*

05 Kč/ 0 Kč*

05 Kč/ 0 Kč*

35 Kč

35 Kč

35 Kč

1 %, min 100 Kč

1 %, min 100 Kč

1 %, min 100 Kč

3.500 Kč

3.500 Kč

3.500 Kč

00000 Kč

00000 Kč

0000 Kč

1 %, min 30 Kč

1 %, min 30 Kč

1 %, min 30 Kč

1,7%, min 200 Kč

1,7%, min 200 Kč

1,7%, min 200 Kč

0000 Kč

00000 Kč

000000 Kč

0200 Kč 0000 Kč 10.000 Kč 10.000 Kč

00200 Kč 00000 Kč 50.000 Kč 50.000 Kč

000200 Kč 000000 Kč 100.000 Kč 100.000 Kč

5/7 Kč

5/7 Kč

5/7 Kč

04/6 Kč 14/16 Kč 29/31 Kč

04/6 Kč 14/16 Kč 29/31 Kč

04/6 Kč 14/16 Kč 29/31 Kč

59/61 Kč

59/61 Kč

59/61 Kč

0006 Kč

00006 Kč

00006 Kč

00023 Kč -

00023 Kč Je již součástí

embosovaná mezinárodní 0 Kč 249,17 Kč/měs. 0,25-0,75 % p.a.

000023 Kč Je již součástí

Zdroj: vlastní zpracování, (KB, 2011b; KB, 2011c; KB, 2011d; KB, 2011e; KB, 2011f)


43

* Výběr hotovosti z bankomatu KB je zpoplatněn 5 Kč za výběr, avšak za každou platbu provedenou u obchodníka se na konci daného měsíce klientovi vrací částka odpovídající jednomu výběru. Tudíž pokud se bude počet transakcí provedených u obchodníků rovnat počtu výběrů z ATM, pak budou všechny výběry zdarma. 4.3.5

ČSOB

ČSOB vydává šest debetních karet, z toho čtyři k běžným účtům, jednu k ČSOB Studentskému kontu Plus a jednu debetní kartu pro děti ve věku od 8 – 15 let k ČSOB Dětskému kontu Slůně. Karty jsou vydávány asociacemi Visa a MasterCard. Zajímavostí je, že ČSOB nerozlišuje poplatky u vnitrobankovních a mezibankovních transakcí, vše je zpoplatněno stejně. Standardní limity ke kartám jsou stanoveny týdenní, zákazník si je ovšem může libovolně nastavovat. K běžným účtům je možné zažádat o povolený debet. Výše debetu je zcela individuální a to až do dvojnásobku čistého příjmu klienta. Čerpané finance jsou splatné do půl roku od jejich využití. Měsíční obrat na účtu musí být roven polovině povoleného debetu. O tuto službu si může zažádat fyzická osoba ve věku od 18 – 65 let, s trvalým pobytem na území EU nebo EHP a zároveň musí mít příjmy v ČR (ČSOB, 2010). Úrok z povoleného čerpání financí je 18,90 % p. a., a úroková sazba z prodlení splátky je rovna REPO sazbě ČNB + 7 % p. a (ČSOB, 2011b). V současné době má ČSOB nainstalováno 851 bankomatů (ČSOB, 2011c). Tabulka 15: debetní karty ČSOB

ČSOB Typ karty dle zp. provedení Typ karty dle teritoria Poplatek za vydání karty Poplatek za vedení karty Úroková sazba z kreditního zůstatku

Visa Electron

Visa Classic

elektronická mezinárodní 0 Kč 20 Kč/měs. 0,01 % p.a.

embosovaná mezinárodní 0 Kč 45 Kč/měs. 0,01 % p.a.

Visa Gold/ MC Gold embosovaná mezinárodní 0 Kč 350 Kč/měs. 0,01 % p.a.

06 Kč 30 Kč 80 Kč + 0,5 %

06 Kč 30 Kč 80 Kč + 0,5 %

006 Kč 30 Kč 80 Kč + 0,5 %

-

3.000 Kč

3.000 Kč

00 Kč

00 Kč 150 Kč + 0,5 % 200 Kč + 0,5 %

00 Kč

Výběr hotovosti Výběry z ATM ČSOB v ČR a SR Výběr z ATM jiných bank v ČR Výběr z bankomatů v zahraničí Vydání náhradní hotovosti v zahraničí – Emergency Cash Cash back Výběr hotovosti na pobočce banky v ČR – Cash Advance Výběr hotovosti na pobočce banky v zahraničí Platba kartou u obchodníka v ČR i zahraničí Vydání náhradní karty Změna limitů karty

-

150 Kč + 0,5 % 200 Kč + 0,5 %

000 Kč

00 Kč

00 Kč

250 Kč 20 Kč

250 Kč 20 Kč

250 Kč 20 Kč


44

Visa Electron

Visa Classic

Visa Gold/ MC Gold

Týdenní limit na výběr z ATM

15.000 Kč

10.000 Kč

150.000 Kč

Týdenní limit na platby u obchodníků

15.000 Kč

10.000 Kč

150.000Kč

6/6 Kč

6/6 Kč

6/6 Kč

03/03 Kč

03/03 Kč

03/03 Kč

15/15 Kč 40/40 Kč

15/15 Kč 40/40 Kč

15/15 Kč 40/40 Kč

50/50 Kč

50/50 Kč

50/50 Kč

6 Kč

6 Kč

6 Kč

150 – 1.300 Kč 300 – 1.400 Kč

150 – 1.300 Kč 300 – 1.400 Kč

150 – 1.300 Kč 1.400 Kč

ČSOB

Příchozí platba z ČSOB/jiné banky

Odchozí platba Internet bankovnictví do ČSOB/ jiné banky ČSOB linka 24 Papírový plat.příkaz do ČSOB/jiné banky Papírový plat. příkaz se splatností týž den v rámci KB/jiné banky Inkaso Pojištění Ztráty a krádeže Cestovní

Zdroj: vlastní zpracování

Empirická část

45

5 Empirická část Cílem této části je naplnění prvního dílčího cíle práce, a to komparace platebních a kreditních karet a následné zhodnocení výhodnosti jednotlivých produktů. V druhé části této kapitoly se zaměřím na vyhodnocení dotazníkového šetření, čili druhý dílčí cíl práce, které jsem prováděla na téma „Využívání debetních a kreditních karet.“

5.1

Komparace kreditních karet

Pro srovnání kreditních karet jsem zvolila následujících devět kritérií: • roční úroková sazba v % (30 %), • minimální měsíční splátka v Kč (20 %), • bezúročné období ve dnech (15 %), • poplatek za vedení v Kč (12,5 %), • úroky z prodlení v % (7,5 %), • maximální úvěrový limit v Kč (5 %), • poplatek za výběr hotovosti z ATM vlastní banky v Kč (5 %), • poplatek za výběr hotovosti z ATM jiné banky v Kč (2,5 %), • poplatek za výběr hotovosti z ATM v zahraničí v Kč (2,5 %). Těmto kriteriím jsem přiřadila procentuální váhu, uvedenou v závorce, dle významnosti daného faktoru. Pro daná kritéria i váhu xi jim přiřazenou, jsem se rozhodla na základě informací, které jsem zjistila na pobočkách bank a z telefonních hovorů s operátory na zákaznických linkách. Tyto váhy jsou samozřejmě pro každého individuální, jde o model založený na mém subjektivním názoru a postoje početné části klientů několika bank. Těmto kritériím jsem následně přiřadila bodovou hodnotu ni od 1 do 15 dle jejich výhodnosti pro klienty. Nižší hodnota značí vyšší výhodnost. Z těchto hodnot jsem následně vypočetla vážený aritmetický průměr, ze vzorce:

Karta s nejnižším průměrem bude vyhodnocena jako nejvýhodnější. Tento způsob komparace uvádí i student Martin Šalplachta ve své bakalářské práci.

Empirická část

46

Tabulka 16: komparace kreditních karet Kritéria pro komparaci kreditních karet

Banka

mBank

GE Money Bank

RB

KB

ČSOB

Kreditní karta

Roční úroková sazba v %

Minimální měsíční splátka v %

Bezúročn é období ve dnech

Poplatek za vedení v Kč

Úroky z prodlení v %

Max. úvěrový limit

Výběr hotovosti z ATM vlastní banky

Výběr hotovosti z ATM jiné banky

Výběr hotovosti z ATM v zahraničí

Vážený aritmetický průměr

pořadí

X1

n1

X2

n2

X3

n3

X4

n4

X5

n5

X6

n6

X7

n7

X8

n8

X9

n9

Visa Classic

30

8

20

2

15

2

12,5

1

7,5

14

5

4

5

0

2,5

2

2,5

2

0,13071

13

Visa Gold MoneyCard Gratis MoneyCard Plus MoneyCard Gold MC Animal Life Visa Classic

30

8

20

2

15

2

12,5

1

7,5

14

5

1

5

0

2,5

2

2,5

2

0,13828

15

30

8,2

20

4,5

15

3

12,5

1

7,5

1

5

6

5

2

2,5

5

2,5

5,5

0,12907

12

30

7

20

4,5

15

3

12,5

5

7,5

1

5

6

5

3

2,5

5

2,5

5,5

0,12156

10

30

6

20

4,5

15

3

12,5

10

7,5

1

5

1

5

6

2,5

5

2,5

5,5

0,12113

9

30

7

20

3

15

5

12,5

4,5

7,5

14

5

1

5

10

2,5

5,2

2,5

5,5

0,10652

4

20

3

15

5

12,5

4,5

7,5

14

5

6

5

10

2,5

5,2

2,5

5,5

0,10183

3

30

7

Visa Extra

30

10

20

3

15

5

12,5

4,5

7,5

14

5

6

5

10

2,5

5,2

2,5

5,5

0,11123

7

Visa Gold

30

7

20

3

15

5

12,5

10,2

7,5

14

5

1

5

10

2,5

5,2

2,5

5,5

0,10825

6

MC

30

1,5

20

10

15

5

12,5

2

7,5

11

5

4

5

3,2

2,5

2,2

2,5

3,9

0,11186

8

Visa Electron Modrá kred. karta

30

6,5

20

14

15

5

12,5

3

7,5

11

5

9

5

3,2

2,5

2,2

2,5

4

0,12893

11

30

5

20

14

15

5

12,5

1

7,5

11

5

4

5

3,2

2,5

2,2

2,5

4

0,13188

14

MC Unembossed

30

1

20

5

15

5

12,5

2,2

7,5

3

5

4

5

4

2,5

3,5

2,5

5

0,09671

1

MC Standard

30

1

20

5

15

5

12,5

4

7,5

3

5

4

5

4

2,5

3,5

2,5

5

0,09819

2

MC Gold

30

1

20

5

15

5

12,5

14

7,5

3

5

1

5

4

2,5

3,5

2,5

5

0,10813

5


Empirická část

47

Na základě provedené komparace aplikované na výše uvedené kreditní karty, bych jako nejlepší, doporučila kreditní kartu MasterCard Unembossed od ČSOB, na druhém místě se umístila taktéž kreditní karta od ČSOB MasterCard Standard. Předností těchto karet je zejména nízká úroková sazba z čerpaných finančních prostředků, nízká minimální měsíční splátka, ale i přijatelné úroky z prodlení. Nejhorší hodnocení získala kreditní karta Visa Gold od mBank. Její nevýhodou je vysoký úrok a vysoké úroky z prodlení. Tyto dva zásadní faktory neovlivnilo ani bezplatné vedení karty a relativně nízké poplatky za výběry hotovosti z bankomatu. Při srovnání pouze zlatých kreditních karet mezi s sebou se nejlépe umístila zlatá karta od ČSOB.

5.2

Komparace debetních karet

Cílem této kapitoly je provést komparaci debetních karet. Pro srovnání jsem zvolila následující kritéria: • typ karty dle způsobu provedení (20%), • měsíční poplatek za vedení karty v Kč (25%), • poplatek za výběr hotovosti z bankomatu vlastní banky (18%), • poplatek za výběr hotovosti z bankomatu jiné banky (8,5%), • poplatek za výběr hotovosti v zahraničí (8,5%), • týdenní limit pro platby u obchodníka (5%), • týdenní limit pro výběr hotovosti z bankomatu (5%), • poplatek za vydání náhradní karty (10%). Obdobně jako u komparace kreditních karet, jsem jednotlivým kritériím přiřadila procentní váhu uvedenou v závorce. Hodnotu těchto vah jsem jednotlivým kritériím přiřadila po konzultaci s pracovníky bank. Tyto hodnoty rozdělují kritéria dle míry jejich důležitosti. Toto rozdělení neboli důležitost jednotlivých kritérií závisí na subjektivním pohledu každého žadatele o karty. Konkrétně toto rozdělení je ovlivněno mým osobním názorem a názorem několika pracovníků bank, se kterými jsem konzultovala nejčastější požadavky klientů. Jednotlivá kritéria jsem následně obodovala hodnotami od 1 – 14, kdy nižší bodová hodnota představuje výhodnější službu pro klienta. Poté jsem pro každou kartu vypočítala vážený aritmetický průměr dle vzorce:

Karta s nejnižším váženým aritmetickým průměrem bude vyhodnocena jako nejvýhodnější a naopak.

Empirická část

48

Tabulka 17: komparace debetních karet Kritéria pro komparaci debetních karet Typ karty dle způsobu provedení

Poplatek za vedení karty v Kč

Poplatek za výběr hotovosti z vlastních ATM

Poplatek za výběr hotovosti z ATM jiné banky

Poplatek za výběr hotovosti v zahraničí

Týdenní limit plateb u obchodníka

Týdenní limit pro výběr hotovosti z ATM

Poplatek za vydání náhradní karty

Vážený aritmetický průměr

pořadí

2

0,07523

1

10

3,5

0,12729

9

1

10

3,5

0,13459

11

5

1

10

3,5

0,10021

5

1

5

1

10

3,5

0,15613

14

5

6,8

5

8,5

10

5

0,10784

7

7

5

4,5

5

6,5

10

5

0,11717

8

8,5

7

5

2

5

3

10

5

0,14726

12

6

8,5

5

5

13

5

12,5

10

4

0,09091

2

8,5

6

8,5

5

5

7,5

5

6,5

10

4

0,10668

6

3

8,5

6

8,5

5

5

5,5

5

4

10

4

0,13418

10

18

3,5

8,5

4

8,5

5,2

5

10

5

10

10

5

0,09925

4

6,5

18

3,5

8,5

4

8,5

5,2

5

13

5

12,5

10

5

0,09886

3

14

18

3,5

8,5

4

8,5

5,2

5

3,5

5

3

10

5

0,15145

13

Banka

Debetní karta

X1

n1

X2

n2

X3

n3

X4

n4

X5

n5

X6

n6

X7

n7

X8

n8

mBank

Visa Classic

20

1

25

1

18

0

8,5

2

8,5

1

5

7,5

5

7,5

10

Maestro

20

3

25

5

18

1

8,5

8

8,5

7

5

1

5

1

MC Standard

20

1

25

8

18

1

8,5

8

8,5

7

5

1

5

MC stříbrná

20

1

25

1

18

1

8,5

8

8,5

7

5

1

MC Gold

20

1

25

15

18

1

8,5

8

8,5

7

5

20

3

25

4

18

6

8,5

8,5

8,5

7

20

1

25

6,5

18

6

8,5

8,5

8,5

20

1

25

14

18

6

8,5

8,5

20

3

25

3

18

3

8,5

20

1

25

5,2

18

3

Zlatá Visa/MC

20

1

25

11

18

Visa Electron Visa Classic

20

3

25

3,5

20

1

25

Visa Gold

20

1

25

GE Money Bank

RB

KB

ČSOB

Visa Electron/ Maestro Visa Classic/ MC Standard Visa Gold/ MC Gold Visa Electron/ Maestro Visa/MC


Empirická část

49

Nejlepší debetní kartou je dle provedené komparace karta Visa Classic od mBank. Veškeré poplatky jsou minimální, poplatek za vedení je dokonce nulový. Při využívání této karty tedy nejsou klienti mBank zatěžovány zbytečnými poplatky. Zároveň se jedná o kartu embosovanou. Nejhůře dopadla karta MasterCard Gold od GE Money Bank. Pokud bych ovšem uvažovala komparaci „obyčejných“ a zlatých debetních karet odděleně, na nejhorším místě by se umístila debetní karta MasterCard Standard od GE Money Bank. Tato karta má nejvyšší poplatek za vedení a zároveň vysoké poplatky za výběr hotovosti. V opačném případě, při srovnání pouze zlatých debetních karet, je nejvýhodnější Zlatá karta Visa a Zlatá karta MasterCard od Komerční banky. Tyto karty mají nejnižší poplatek za vedení i za výběr hotovosti.

5.3

Dotazníkové šetření

Při zpracovávání své bakalářské práce jsem provedla dotazníkové šetření na téma „Využívání debetních a kreditních karet“. Tento projekt vznikl za využití systému ReLa, který je dostupný na adrese http://rela.mendelu.cz. Touto kapitolou také naplňuji druhý dílčí cíl. V elektronické podobě přikládám, jako přílohu vyplněné dotazníky v souboru z Excelu. A celé znění dotazníku je uvedeno pod přílohou A. Cílem tohoto šetření bylo zejména zjistit informace o používání platebních a kreditních karet respondenty, dále jaká procentuální část respondentů používá debetní karty a jaká procentuální část využívá karty kreditní. Jak vysoké úvěrové limity tito klienti využívají a případné souvislosti mezi věkem, vzděláním a výši těchto limitů. Zaměřila jsem se jak na samotné kreditní karty, tak i možnost čerpání kontokorentního úvěru k běžnému účtu. Dále jsem tímto dotazníkem zjišťovala, co nejvíce klienty ovlivňuje při výběru dané karty a zda si před podpisem smlouvy čtou veškeré podmínky vztahující se k danému bankovnímu produktu. Dotazník obsahuje 14 otázek. Prvních deset otázek je zaměřeno na samotné debetní a kreditní karty. Zda je respondenti využívají, či mají povolený debet ke svým běžným účtům, či se zajímají o podmínky vztahující se ke kartám. Poslední čtyři otázky charakterizují konkrétního respondenta. Dotazník vyplnilo 616 respondentů, avšak 35 dotazníků bylo vyplněno chybně. Z tohoto důvodu jsem zpracovala pouze 581 zcela správně vyplněných dotazníků. Dotazník vyplnilo 418 žen a 163 mužů. Bohužel je to poměr nevyrovnaný, kdy dotazník zodpovědělo téměř třikrát více žen než mužů. Dále jsem respondenty rozdělila dle nejvyššího dosaženého vzdělání, sociálního statutu a věku. Nejvíce zastoupenou skupinu respondentů tvoří studenti ve věku 20 – 25 let, kteří tvoří 67 % všech tazatelů. Zbylých 33 % je rovnoměrně rozloženo do všech ostatních věkových kategorií. Tento fakt možná trochu ovlivní výsledky celého zkoumání. Konkrétní rozdělení respondentů uvádí následující tabulky.

Empirická část

50 Tabulka 18: nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Základní vzdělání Střední škola bez maturity

007; (1,2 %) 020; (3,44 %)

Střední škola s maturitou

365; (62,8 %)

Vyšší odborné/vysokoškolské do úrovně bakalář Vysokoškolské

115; (19,8 %) 074; (12,7 %)

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 19: věk respondentů

Věk respondentů 16 – 20 let 069 (11,9%) 21 – 25 let 391 (67,3 %) 26 – 30 let 044 (7,6%) 31 – 40 let 033 (5,7%) 41 – 50 let 028 (4,5%) 51 a více let 016 (2,8 %)

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 20: Rozdělení respondentů dle sociálního statutu

Rozdělení respondentů dle sociálního statutu Administrativní pracovník 038 (6,54%) Dělník 012 (2,1%) Nepracující důchodce 007 (1,2%) Nezaměstnaný 014 (2,4%) Odborný zaměstnanec 047 (8,1%) Podnikatel se 3+ zaměstnanci 002 (0,34%) Provozní pracovník ve službách a v obchodě 015 (2,6%) OSVČ bez zaměstnanců 026 (4,5%) OSVČ s 1–2 zaměstnanci 001 (0,2%) Student 395 (67,9%) V domácnosti, na rodičovské dovolené 006 (1,03%) Vedoucí, řídící pracovník 018 (3,1%)

Zdroj: vlastní zpracování Na následujícím grafu jsou vyobrazeny odpovědi na první dvě otázky: „Využíváte platební kartu?“ a „Využíváte kreditní kartu?“. Z grafu lze tedy vyčíst, jaké množství lidí, v počtu osob a procent, využívá různé platební karty. Pouze debetní kartu vlastní 53 % dotazovaných, zatímco pouze kreditní kartu využívají 3 %. 38 % dotazovaných vlastní jak debetní, tak i kreditní kartu současně. Někomu může připadat zvláštní, že 34 dotazovaných, resp. 6 %, nevyužívá žádnou platební kartu. Ovšem skutečností je, že v současné době existuje určité procento klientů, kteří skutečně tyto platební nástroje vůbec nepoužívají. Znám osoby, jejichž důvodem odmítání platebních karet je strach z jejich zneužití. Zároveň mají dostatečný přísun hotovosti a prostřednictvím peněz na bankovním účtu hradí své závazky bezhotovostně. Jelikož se

Empirická část

51

v dotazníku zabývám i možností budoucího pořízení platební karty, tak i tyto respondenty zvažuji v dalších statistikách. graf 8: Vlastníte platební a kreditní kartu?

Zdoj: vlastní zpracování

Další otázka zněla „Před jakou dobou jste začal/a kreditní kartu využívat“ Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří na předcházející otázku odpověděli, že vlastní kreditní kartu. Touto otázkou jsem chtěla zjistit, před jakou dobou se projevil největší zájem o kreditní karty. Kreditní karty se u nás ve větší míře začaly vydávat až v rozmezí let 2001 – 2002. Jedná se tedy o novodobější produkt, ke kterému ještě spousta lidí nezískala důvěru, možná ani dostatek informací. Z grafu lze vyčíst, že 35 % respondentů kreditní kartu využívá jen 3 – 4 roky a dalších 30 % jen 1 – 2 roky. Tudíž kreditní karty jsou ve větší míře využívány zatím jen pár let. Avšak je možné, že tento výsledek je ovlivněn složením respondentů, které z 67,9% tvoří studenti. graf 9: Doba užívání kreditní karty


Dalším cílem mého zkoumání, bylo zjistit, jakou výši úvěrového limitu mají respondenti nastavenou a zda mají lidé při lépe ohodnoceném zaměstnání tendenci i k vyššímu úvěrovému limitu. Z níže uvedeného grafu je zjevné, že 73 % dotazovaných má úvěrový limit do 15.000 Kč. Tuto skupinu tvoří zejména studenti, avšak jsou mezi nimi i jiní pracovníci, například administrativní a odborní pracovníci a zaměstnanci pracující ve službách a obchodě. V následujících tabulkách uvádím upřesňující rozdělení jednotlivých odpovědí, kde k výši úvěrového limitu přiřazuji věk a sociální statut respondenta.

Empirická část

52 Tabulka 21: porovnání věku a výše uvěrového limitu

Věk

16 – 20 21 – 25 26 – 30 31 – 40 41 – 50 51+

Úvěrový limit v Kč 5.001– Do 5.000 15.000 11 12 47 67 04 05 06 02 01 05 01 03

15.001 25.000 02 26 07 01 01 00

– 25.001 35.000 00 04 00 01 02 02

– 35.001 45.000 00 02 00 01 00 00

–

45.001 + 02 05 02 02 02 00

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 22: porovnání sociálního statu respondentů a výše úvěrového limitu

Sociální statut

Administrativní pracovník Dělník Nepracující důchodce Nezaměstnaný Odborný zaměstnanec Podnikatel se 3+ zam-ci Provozní pracovník ve službách a v obchodě OSVČ bez zaměstnanců OSVČ s 1–2 zaměstnanci Student V domácnosti, na rodičovské dovolené Vedoucí, řídící pracovník

Úvěrový limit v Kč Do 5.001– 5.000 15.000 03 04 03 02 01 01 02 01 03 05 00 00

15.001 – 25.001 25.000 35.000 00 01 00 00 00 00 00 01 06 01 00 00

01

04

03

01 01 53

04 00 70

01 01

– 35.001 45.000 00 00 00 00 01 00

– 45.001 + 02 01 01 01 02 01

00

00

01

04 00 22

01 00 04

00 00 02

01 00 03

00

01

00

00

00

03

01

01

00

00

Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky je patrné, že studenti mají ve většině případů povolený úvěr do pěti či patnácti tisíc korun. Avšak najdou se i tací, kteří již při studiu pracují, nebo provozují živnost a mohou tak získat i vyšší úvěrový limit. Vyšším věkem a s lepší pracovní pozicí roste i výše úvěrového limitu, ten se převážně pohybuje do výše 35.000 Kč.

Empirická část

53 graf 10: Úvěrový limit ke kreditní kartě

Zdroj: vlastní zpracování Pátá otázka zněla „Uvažujete o pořízení kreditní karty?“. Odpovědi byly v následujícím poměru, 13 % vyjádřilo jednoznačný nesouhlas s pořízením karty – odpověď „rozhodně ne“, dalších 63 % odpovědělo „ne“, tudíž také kreditní kartu nechtějí. Pouze 12 % respondentů uvažuje o budoucím využívání tohoto platebního nástroje a 12 % si není jistých. graf 11: Uvažujete o pořízení kreditní karty?

Zdroj: vlastní zpracování Šestou otázkou bylo: „ Z jakého důvodu byste se rozhodl/a, nebo již rozhodl/a kreditní kartu využívat?“. Nejčastějším důvodem, proč si respondenti pořídili nebo by si pořídili kreditní kartu, je to, že použitelnost těchto finančních prostředků zároveň vnímají jako rezervu, kterou mohou použít v případě krátkodobého nedostatku vlastních peněz. Takto odpovědělo 33,5 % respondentů. Necelých jedenáct procent respondentů se pro kreditní kartu rozhodlo právě z nedostatku finančních prostředků. Docela jsem byla překvapena zjištěním, že celých 6,5 % dotazovaných si kreditní kartu pořídilo, jen na základě toho, že jim byla nabídnuta společně s nějakým jiným bonusem nebo produktem. Někteří by si ji pořídili, pokud by jim přinášela slevy na nakoupené zboží zaplacené touto kartou, nebo jen v tom případě, že by měli stálý příjem. Objevil se i fakt, že si někteří kreditní kartu pořídili pouze z toho důvodu, že ji vyžadují americké autopůjčovny při využití jejich služeb. Ostatní s jejím pořízením kategoricky nesouhlasí a nechtějí se jejím prostřednictvím zadlužovat.

Empirická část

54 graf 12: Proč jste se rozhodli pro kreditní kartu?

Zdroj: vlastní zpracování Sedmá otázka zněla „Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru platební/kreditní karty?“. Téměř pro polovinu všech dotazovaných jsou při výběru karty, debetní i kreditní, nejdůležitější poplatky, které se k ní vztahují a bonusy či slevy, které její využívání držiteli přináší. Možnosti pojištění ovlivňuje 16,5 % účastníků mého průzkumu, zatímco, pro mě neuvěřitelných, 13 % se nenechá ovlivnit žádnými parametry a přijmou kartu, kterou jim nabídne bankovní poradce. Dalším významným faktorem je i počet a rozmístění bankomatů dané banky a akceptace konkrétní karty, co největším množstvím obchodníků v ČR i zahraničí. Velice častou odpovědí na tuto otázku jsou i limity na výběr hotovosti z bankomatů či limity pro platby u obchodníků. graf 13: Co Vás ovlivňuje při výběru karty?

Zdroj: vlastní zpracování Další dvě otázky mého zkoumání byly zaměřeny na debetní karty. Zajímalo mě, zda respondenti mají ke své kartě, resp. běžnému účtu povolený kontokorentní úvěr, případně v jaké výši. Kontokorent využívá 42,2 % dotazovaných, avšak zajímavé je, že 33,2 % z nich nemá a odmítá kreditní kartu. Zamyšlení hodné je fakt, že úrok z kontokorentu bývá sice nižší než u kreditních karet, avšak počítá se již od okamžiku, kdy klient peníze čerpá. Na druhou stranu, pokud držitel kreditní karty splatí své závazky v rámci bezúročného období, nezaplatí na úrocích ani korunu navíc. Proto je důležité si při rozhodování mezi těmito podobnými produkty uvědomit, zda si peníze chceme v případě potřeby půjčit na delší časové období, nebo zda jsme tyto prostředky schopni pokrýt v rámci stanoveného bezúročného období.

Empirická část

55

Výše povoleného debetu se opět pohybuje převážně v rámci pěti, deseti a patnácti tisíci korun. Tyto údaje dokládají i níže uvedené grafy. graf 14: Máte povolený debet

Zdroj: vlastní zpracování graf 15: Výše povoleného debetu


Poslední otázku svého výzkumu jsem směřovala k zjištění, zda si lidé před podpisem smlouvy čtou a zajímají se o veškeré smluvní podmínky a závazky, které jim plynou z podpisu smlouvy o poskytování debetní či kreditní karty. Upřímně mě překvapilo, že se 80 % dotazovaných s podmínkami seznamuje. Čekala jsem, že bude více lidí odpovídat záporně. Ale tento fakt je zcela jistě velmi dobrý, jelikož je potřeba, aby všichni věděli s čím souhlasí a co stvrzují svým podpisem. graf 16: znalost smluvních podmínek


Empirická část

56

5.4

Výsledné doporučení pro potenciální zájemce

Na základě mé práce a mého hlavního cíle, bych potenciálním zájemcům o platební a kreditní karty, kteří se budou pro tyto platební instrumenty rozhodovat v rámci několika následujících měsíců, doporučila využít těchto pořadí značící výhodnost daných produktů: Tabulka 23: Doporučené pořadí karet

Pořadí Kreditní karta Debetní karta 1. MC Unembossed od ČSOB Visa Classic od mBank 2. MC Standard od ČSOB Visa Electron/Maestro od KB 3. Visa Classic od RB Visa Classic od ČSOB 4. MC Animal Life od RB Visa Electron od ČSOB 5. MC Gold od ČSOB MC stříbrná od GE 6. Visa Gold od RB Visa/MC od KB 7. Visa Extra od RB Visa Electron/Maestro od RB 8. MC od KB Visa Classic/MC Standard od RB 9. MoneyCard Gold od GE Maestro od GE 10. Moneycard Plus od GE Zlatá Visa/MC od KB 11. Visa Electron od KB MC Standard od GE 12. MoneyCard Gratis od GE Visa Gold/MC Gold od RB 13. Visa Classic od mBank Visa Gold od ČSOB 14. Modrá kreditní karta od KB MC Gold od GE 15. Visa Gold od mBank Zdroj: vlastní zpracování Parametry jednotlivých produktů i produkty samotné se časem mění. Platnost údajů použitých v rámci srovnání je proto omezená. Potenciální zájemci, kteří se budou rozhodovat později, by měli při svém výběru zohlednit zejména následující kritéria. Pro kreditní karty: • roční úrokovou sazbu, • minimální měsíční splátku v Kč, • délku bezúročného období, • poplatek za vedení v Kč, • výši úroků z prodlení, • maximální úvěrový limit v Kč, • poplatky za výběr hotovosti z ATM vlastní banky, cizí banky a v zahraničí. Pro debetní karty: • typ karty dle způsobu provedení, • měsíční poplatek za vedení karty v Kč, • poplatek za výběr hotovosti z ATM vlastní banky, cizí banky a v zahraničí, • týdenní limit pro platby u obchodníka a pro výběr hotovosti z bankomatu, • poplatek za vydání náhradní karty. Samozřejmě by bylo dobré sledovat i další informace týkající se nejen karet, ale i dalších možností, která daná banka svým klientům nabízí.

Diskuze

57

6 Diskuze V současné době se nejen v ČR neustále rozšiřuje nabídka platebních karet. S vývojem technologií se rozšiřují i možnosti, které se mohou využít pro zdokonalování těchto platebních nástrojů. Zejména nám všem, ať už jsme v roli držitele, nebo vydavatele, usnadňují téměř každodenní manipulaci s penězi. Používání těchto nástrojů nám přináší i větší bezpečnost. Přece jenom, pokud ztratíme nebo nám někdo odcizí hotovost, s největší pravděpodobností již tyto peníze neuvidíme. Zatímco, pokud se nám totéž stane s platební kartou a stihneme ji včas zablokovat, omezíme tím tak její zneužití a faktickou ztrátu peněz. Samozřejmě i tato situace přináší řadu starostí a vyřizování. Se ztrátou karty se dost často pojí i ztráta jiných dokladů nebo klíčů. Z tohoto důvodu existují i různá pojištění. Tato pojištění mohou být jak cestovní, tak pro případ odcizení karty vztahující se např. i na doklady, pojištění zneužití, či pro případ neschopnosti splácet úvěr ke kreditní kartě a jiné. Tyto přidružené služby něco stojí. Stejně tak jako používaní samotných karet, ale i možnost jejich vlastnění, platba jejich prostřednictvím, a spoustu dalších poplatků, které jsou mnohdy nesmyslné. Jelikož se skutečně domnívám, že některé poplatky, které bankám platíme za využívání jejich služeb, i přesto, že oni díky našim vkladům mohou denně vydělávat ohromné peníze, jsou nesmyslné, jsem se rozhodla vypracovat tuto práci. Jejím prostřednictvím jsem si dala za cíl vyhledat platební a kreditní kartu, která je pro jejich držitele nejvýhodnější. Mé bádání se omezilo na pět nejžádanějších bank, které zároveň poskytují velké množství těchto produktů. Při sepisování samotného záměru bakalářské práce jsem do svého zkoumání chtěla zahrnout Fio banku, která je čistě českou bankou. Jenž na českém trhu působí teprve od května 2010, ale jen během prvních dvou měsíců svého působení získala 7.000 klientů a tento počet neustále roste. Avšak při analýze současných nabídek jednotlivých bank, jsem zjistila, že Fio banka nenabízí žádné kreditní karty a momentálně o tomto produktu ani neuvažuje. Z tohoto důvodu jsem Fio banku nahradila bankou GE Money bank, která je na českém trhu hodně rozšířená a její nabídka platebních karet je rozmanitá. Pro dosažení hlavního cíle jsem v rámci prvního dílčího cíle musela nastřádat a zpracovat údaje potřebné pro srovnání platebních karet. Tyto údaje jsem zjišťovala zejména z platných sazebníků bank, ale také prostřednictvím e-mailové komunikace, telefonních rozhovorů s pracovníky zákaznických linek bank a samozřejmě i přímo s pracovníky bank na jejich pobočkách. Získávání těchto údajů bylo složitější, než se na první pohled může zdát. Některé údaje neznali ani pracovníci bank, a tak jsem byla odkazovaná na speciální pracovníky zaměřené na danou problematiku. Jednalo se zejména o poplatky spojené s využíváním karet v zahraničí. Díky těmto informacím jsem byla schopna vytvořit přehledné tabulky srovnávající jednotlivé produkty. V rámci podkapitol kapitol 4.2 a 4.3 jsem tyto produkty srovnávala v rámci dané banky. V těchto tabulkách udávám podstatné poplatky spojené s kartami i účty. Avšak v samotné komparaci jsem zvolila, dle mého názoru, nejdůležitější kritéria. Také jsem jim přiřadila určitou procentuální váhu značící jejich důležitost. Tuto váhu by mohl každý určit jinak, což by pochopitelně vedlo i k jiným výsledkům. Proto je důležité si uvědomovat, že nejdůležitějším parametrem je individuální postoj každého zájemce o tento platební nástroj. Tudíž i vypovídací schop-

58

Diskuze

nost této metodiky je omezená a dána zejména subjektivními názory respondentů. Potenciální zájemci si tedy mohou dle uvedeného vzorce, provést velice jednoduše vlastní porovnání, dle kritérií, která považují za důležitá. K tomu jim pomohou právě nastřádané informace v těchto kapitolách, které nebudou muset složitě zjišťovat u všech bank. Podstatou této práce je pomoci zájemcům o platební a kreditní karty k jednoduššímu rozhodování. Tímto jim tedy dávám jednoduchý návod, jak si vybrat kartu dle svého uvážení. Nevýhodou mé práce je fakt, že jednotlivé podmínky a poplatky se v průběhu času mění, stejně tak i jednotlivé banky neustále obnovují nabídku svých produktů. Současné produkty jsou tak jimi nahrazovány nebo ustupují do pozadí. A proto je platnost těchto výsledků časově omezená. V rámci druhého dílčího cíle jsem vytvořila dotazník zaměřený na držitele platebních karet, stejně jako na zájemce o tyto produkty. Dotazník jsem zveřejnila prostřednictvím univerzitního projektu ReLa. Jedná se o systém, který shromažďuje odpovědi daného dotazníku, a ty se pak dají jednodušeji zpracovat. Lze jej využít pro veškerá dotazníková šetření. Následně jsem se obrátila s žádostí na studenty a širší veřejnost o vyplnění tohoto dotazníku. Při jeho zpracování jsem odhalila, že byl téměř ze 70 % vyplněn studenty. Toto nerovnoměrné rozložení respondentů z největší pravděpodobností negativně ovlivnilo výsledky celého šetření. I přesto je zajímavé, že ze 41 % dotazovaných, kteří vlastní kreditní kartu, jsou z 27 % právě studenti. Osobně kreditní kartu, ani kontokorent nevyužívám a očekávala jsem, že se většina studentů nebude zatěžovat půjčkami. Na druhou stranu, výše úvěrového limitu i povoleného debetu se pohybuje v mnou očekávané výši a to do 15.000 Kč. Téměř shodné výsledky se objevují i při využívání kontokorentu k běžným účtům. Dále jsem očekávala, že v dnešní uspěchané době klienti bank, ale i jiných společností, nevěnují příliš velkou pozornost na všeobecné podmínky, poplatky či sankce plynoucí z využívaných služeb. Opak je pravdou, dle mého dotazování, se 80% účastníků o tyto údaje zajímá. V okamžiku, kdy se zájemci rozhodují mezi kreditní kartou, či čerpáním povoleného debetu, je důležité se zamyslet nad několika okolnostmi. Zejména je potřeba si uvědomit, zda si případně půjčené finanční prostředky, jsme schopni splatit v rámci jednoho účetního období, nejlépe tedy z měsíční mzdy, či jiných příjmů. Pokud tomu tak není, a máme v úmyslu peníze splácet třeba i několik měsíců, je ve většině případů lepší čerpat povolený debet, který je zatížen nižšími úroky. Naopak, pokud budeme využívání kreditní karty, vnímat například jako paušální tarif k mobilnímu telefonu, kdy budeme penězi banky platit útratu, kterou splatíme vždy v rámci jednoho měsíce, resp. bezúročného období, které má každá banka stanoveno jinak, nebudeme platit žádné úroky. Tudíž nás takováto půjčka nic nestojí a nemusíme se obávat příliš vysokých úroků. Tento produkt je vhodný např. pro ty, kterým těsně před výplatním termínem dochází volné finanční prostředky. Tímto způsobem mohou i nadále „zadarmo“ hradit své potřeby. Respondenti, kteří mají své finance pod kontrolou a vědí, kolik prostředků mohou bezprostředně vrátit a kolik peněz by potřebovali na delší dobu, je možné tyto dva produkty kombinovat. Respondenti, kteří mají čas a chuť, mohou vývoj těchto produktů, zejména poplatků jednotlivých bank průběžně sledovat, případně poskytovatele své karty změnit. Ovšem je důležité si uvědomit i to, že pokud bude např. v budoucnu žádat svou banku o nějaký vyšší úvěr, hypotéku nebo například konsolidaci svých závazků, je dobré být „stálým“ zákazní-

Diskuze

59

kem dané banky. Tudíž pokud nebude rozdíl ve změně poplatků příliš markantní či zásadní, neukvapovala bych se ke změně, která by ke všemu nemusela být trvale výhodnější. Jak se zdá, v současné době, je zatím stále málo lidí dobře informováno o kreditních kartách. Všeobecné povědomí je založeno na vysokých úrocích, které úvěr z kreditní karty zatěžuje, a tedy na celkové nevýhodnosti těchto karet. Avšak málokdo ví, že se ke kreditním kartám vztahuje i tzv. bezúročné období, které resp. umožňuje krátkodobou bezplatnou půjčkou, pochopitelně vyjma poplatků za vedení karty. Osobně se domnívám, že pokud by se rozšířilo více informací o těchto platebních instrumentech, tak by se rozšířilo i množství klientů, kteří by je využívali. Postupem času, ale to zcela určitě v delším časovém horizontu, by kreditní karty mohly být využívány ve stejné míře, jako karty debetní, nebo i více. V současné době se také stále více rozšiřuje nabídka tzv. co-brandových karet. Tyto karty slouží k běžným platbám a zároveň jsou za její používání na karetní účet přičítány body nebo pomyslné peníze. Obchodník, který kartu poskytuje, také rozhoduje o výhodě, kterou jejím držitelům přináší. Poskytuje je většina velkých obchodních domů a hypermarketů, prodejci textilií, obuvi, optiky, ale také restaurace, hotely, letecké společnosti, dobře známé a oblíbené bonusové karty čerpacích stanic a mnoho dalších. Snad všichni zákazníci, ale i obchodníci, mají tyto karty velice rádi. Zákazníkům přináší různé slevy, nebo dárky. Naopak obchodníci mají zajištěné, že se k nim zákazník opět vrátí. Tržby jsou zpravidla mnohem vyšší než náklady na dané bonusy. Tento způsob využití karet je dle mého názoru skutečně velmi dobrý tah, jak si zajistit spokojené zákazníky a zároveň dobré příjmy. V rámci kapitoly 3.9 jsem uváděla i plánované novinky nejen na našem trhu platebních karet. Osobně jsem zvědavá na to, zda se u nás skutečně objeví první bezkontaktní karty. Dle mého názoru by se tato novinka mohla stát velice rychle oblíbenou, zejména pro rychlost platby, která by jejím prostřednictvím byla mnohem vyšší než současnými kartami. Otázkou je, jaké poplatky budou případně s těmito kartami spojeny a také kolik obchodníků a jak rychle by je akceptovali.

60

Závěr

7 Závěr První část práce byla zaměřena na teoretická fakta. V této části jsem popisovala historický vývoj vzniku karet a také jak se dostaly do tuzemska. Významnější pro přiblížení dané problematiky je ovšem rozdělení karet dle nejrůznějších kriterií. Zároveň jsem nastínila současný i do budoucna očekávaný vývoj na trhu platebních karet v ČR. Hlavním cílem a podstatou celé práce bylo vytvořit doporučení pro potenciální zájemce o tyto produkty. Prvním dílčím cílem práce byla komparace vybraných platebních a kreditních karet. Druhým dílčím cílem práce bylo vytvoření a uskutečnění dotazníkového šetření, na základě kterého jsem zjišťovala informace o používání těchto platebních nástrojů. Karty jsem porovnávala dle mnou stanovených parametrů. Zvolené parametry jsem vybrala na základě svého názoru a také po konzultaci s pracovníky bank, kteří mi sdělili, co jejich klienty zajímá nejvíce. Těmto kritériím jsem stanovila danou procentuální váhu dle jejich důležitosti. Na základě těchto hodnot, jsem vypočítala vážené aritmetické průměry, kdy výsledná nižší hodnota udávala lepší umístění karty. Takto jsem definovala nejvýhodnější produkty pro zákazníky. Samozřejmě je nutné počítat s tím, že tyto výsledky jsou pro každého velice individuální a mohou se lišit. Proto je dobré znát tento jednoduchý algoritmus, kterým lze dle subjektivně stanovených parametrů určit nejvýhodnější produkt pro každého jednotlivce zvlášť. Touto cestou bych tedy ráda pomohla všem zájemcům o platební karty, nebo i těm, kteří by se rádi rozhodli pro výhodnější variantu služby, než kterou využívají v současné době. Pro splnění prvního dílčího cíle jsem v rámci 4. kapitoly musela sepsat podkladky pro dané srovnání. Tyto informace jsem získala analýzou současného stavu nabídek vybraných pěti bank. Věnovala jsem se zde jak debetním, tak i kreditním kartám, společně se službami, které je možné v kombinaci s kartami využívat. Tato část byla celkem náročná, jelikož řada důležitých informací a některých poplatků nebyla zahrnuta v sazebnících, nebo byla definovaná nezřetelně, a proto jsem musela komunikovat i s pracovníky těchto bank. Na základě těchto dat a mnou stanovených kriterií jsem provedla odděleně komparaci platebních a kreditních karet, což bylo i prvním dílčím cílem této práce. Jako první dvě nejlepší kreditní karty jsem vyhodnotila MC Unembossed od ČSOB a MC Standard rovněž od ČSOB. Na třetím místě se umístila karta Visa Classic od Raiffeisenbank. Ostatní karty se umístily následovně: MC Animal Life od RB, MC Gold od ČSOB, Visa Gold od RB, Visa Extra od RB, MC od Komerční banky, MoneyCard Gold od GE, MoneyCard Plus od GE, Visa Electron od KB, MoneyCard Gratis od GE, Visa Classic od mBAnk, Modrá kreditní karta od KB a jako poslední se umístila kreditní karta Visa Gold od mBank. Zatímco kreditní karty mBank se umístily téměř jako nejhorší, za nejlepší debetní kartu jsem vyhodnotila právě kartu Visa Classic od mBank. Na druhém místě se umístila platební karta Komerční banky Visa Electron/Maestro. Třetí místo získala karta Visa Classic od ČSOB. Od čtvrtého místa se karty umístily takto: Visa Electron od ČSOB, MC stříbrná od GE, Visa/MC od KB, Visa Electron/Maestro od RB, Visa Classic/MC Standard od RB, Maestro od GE, Zlatá Visa a MC od KB, MC Standard od GE, Visa Gold/MC Gold od RB, Visa Gold od ČSOB a na posledním místě se umístila MC Gold od GE.

Závěr

61

Dalším cílem bylo uskutečnit dotazníkové šetřením, pomocí kterého bych zjistila, o který druh karet je větší zájem a kdo tyto produkty využívá. Dotazník obsahoval celkem 14 otázek, správně mi jej zodpovědělo 581 respondentů. Jeho výsledky bych zde shrnula tak, že ke každé otázce uvedu zejména nejvíce zastoupenou odpověď. • Využíváte platební kartu? 528 respondentů odpovědělo „Ano“. • Využíváte kreditní kartu? 340 respondentů odpovědělo „Ne“. • Před jakou dobou jste začal/a kreditní kartu využívat? Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří na předchozí otázku odpověděli ano. Nejvíce zastoupenou odpovědí na tuto otázku bylo „3–4 lety“, takto odpovědělo 35 % respondentů. Pouze 16 % respondentů kreditní kartu vlastní již déle jak 7 let. • Jaký máte úvěrový limit? 42 % respondentů, tedy 94 lidí odpovědělo „5.001–15.000 Kč“. • Uvažujete o pořízení kreditní karty? 63 % respondentů odpovědělo „ne“. Pouhých 12 % respondentů o pořízení karty uvažuje. Zbytek si buď není jistý, nebo kreditní karty zcela odmítá – ti odpověděli „rozhodně ne“. • Z jakého důvodu byste se rozhodl/a, nebo již rozhodl/a pro kreditní kartu? Většina respondentů, 65 %, odpovědělo takto: „Jistota finanční rezervy v případě akutní potřeby“. Dalších 20 % respondentů se pro kreditní kartu rozhodlo z nedostatku vlastních finančních prostředků v průběhu měsíce. • Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru platební/kreditní karty? Nejvíce zastoupenou odpovědí bylo „poplatky za výběr z bankomatu“, takto odpovědělo 32 % respondentů. „Jiné poplatky ke kartě“ odpovědělo dalších 23 % respondentů. • Máte povolený debet ke své platební kartě/účtu? 56 % respondentů odpovědělo „ano“. • Do jaké výše máte debet povolený? Nejčastější odpovědí bylo „10.000 Kč“, takto odpovědělo 40 % respondentů. • Zajímáte se o veškeré smluvní podmínky, poplatky a sankce před podpisem smlouvy o poskytnutí platební nebo kreditní karty? Rovných 80 % dotazovaných odpovědělo „ano“. • Vaše pohlaví? 418 dotazníků vyplnily ženy, zbylých 163 muži. • Jaký je Váš věk? 391 respondentů je ve věku mezi 21–25 let. • Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 365 respondentů má ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. • Vaše zaměstnání? 395 dotazovaných tvořili studenti. Touto prací jsem nastínila aktuální stav na soudobém bankovním trhu, resp. trhu platebních karet. Toto zkoumání by se zcela jistě dalo rozšířit i na další nebankovní instituce, které nabízí kreditní karty či podobné úvěrové produkty. Dle mého názoru, by bylo velice zajímavé zjistit, jak by se změnilo postavení produktů, pokud by se sloučily dva takovéto produkty. Například platební i kreditní karta od jedné banky, pro jednoho klienta. Jaké by to přineslo výhody a úspory. Následně, která banka by byla pro své zákazníky nejvýhodnější. To už je ovšem nad rámec mé bakalářské práce. Vlastní přínos mé práce plyne z marketingového průzkumu, jehož prostřednictvím jsem zjistila obecné povědomí respondentů o kreditních a platebních kartách a o jejich preferencích, které hrají roli při rozhodování o výběru optimální karty. Práce je též formou návodu, který ocení potenciální zájemci o některý z typů karet. Usnadňuje jim totiž jejich rozhodování. Zmíněny jsou i aktuální a plánované novinky na trhu kreditních a platebních karet a prognóza v používání karet do budoucna.


62

8 Přehled informačních zdrojů 8.1

Knižní zdroje

[1] JUŘÍK, P.: Encyklopedie platebních karet – Historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2003. 312 s. ISBN 80-247-0685-7 [2] JUŘÍK, P.: Platební karty, Velká encyklopedie 1870-2006, 1. Vydání, Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2006, 296 s., ISBN: 80-247-1381-0 [3] JUŘÍK, P.: Svět platebních a identifikačních karet, 2. vyd. Praha : Grada Publishing, spol. s r.o., 2001, 210 s. ISBN 80-247-0195-2 [ 4] KALABIS, Z.: Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, a. s., 2005, 145 s. ISBN 80251-0882-1 [5] MÁČE, M.: Platební styk: klasický a elektronický. Praha: GRADA Publishing, a.s, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5 [6] SLAWSKY, J.; ZAFAR, S. Developing and managing a seccessful payment cards business. Burlington : Gower Publishing Company, 2005. 202 s. ISBN 0-566-08648-4

8.2

Internetové zdroje

[7] AMEINFO [online]. 2005 [cit. 2011-04-14]. Biometric breakthrough - credit cards secured with fingerprint recognition made feasible . Dostupné z WWW: . [8] BURIÁNKOVÁ, ING. IVANA. MBank [online]. 2007 [cit. 2011-02-20]. MBank - informace. Dostupné z WWW: . [9] ČSOB [online]. 2010 [cit. 2011-03-07]. Povolené přečerpání běžného účtu. Dostupné z WWW: . [10] ČSOB [online]. c2010a [cit. 2011-02-21]. O společnosti ČSOB. Dostupné z WWW: . [11] ČSOB [online]. c2010b [cit. 2011-03-20]. Úvěrová karta Diners Club. Dostupné z WWW: . [12] ČSOB [online]. c2010c [cit. 2011-03-07]. ČSOB Kreditní karta. Dostupné z WWW: . [13] ČSOB [online]. 2011a [cit. 2011-03-07]. Sazebník pro fyzické osoby. Dostupné z WWW: .


63

[14] ČSOB [online]. 2011b [cit. 2011-03-20]. Úrokové sazby korunových účtů - občané. Dostupné z WWW: . [15] ČSOB [online]. 2011c [cit. 2011-03-12]. Seznam všech bankomatů. Dostupné z WWW: . [16] FINANCE.CZ [online]. 2010a [cit. 2011-02-05]. Pohled do historie aneb jak to všechno začalo?. Dostupné z WWW: . [17] FINANCE.CZ [online]. 2010b [cit. 2011-02-06]. Technologie platebních karet. Dostupné z WWW: . [18] FINEXPERT.CZ [online]. 2006 [cit. 2011-02-10]. Čipové karty a vše o nich. Dostupné z WWW: . [19] GE MONEY [online]. 2008 [cit. 2011-02-25]. Aktuální informace o GE Money Bank, a. s. Dostupné z WWW: . [20] GE MONEY [online]. 2010a [cit. 2011-02-26]. Sazebník poplatků. Dostupné z WWW: . [21] GE MONEY [online]. 2010b [cit. 2011-03-06]. Sazebník poplatků. Dostupné z WWW: . [22] GE MONEY [online]. 2010c [cit. 2011-03-06]. Sazebník poplatků. Dostupné z WWW: . [23] GE MONEY [online]. 2010d [cit. 2011-03-06]. Kreditní karty. Dostupné z WWW: . [24] GE MONEY [online]. c2001-2011a [cit. 2011-02-25]. GE Money Bank. Dostupné z WWW: . [25] GE MONEY [online]. c2001-2011b [cit. 2011-03-06]. Kreditní karty - Splácení, bezúročné období a bezpečnost kreditní karty. Dostupné z WWW: . [26] GE MONEY [online]. c2001-2011c [cit. 2011-03-08]. Kreditní karty. Dostupné z WWW: . [27] GE MONEY [online]. c2001-2011d [cit. 2011-03-21]. Flexikredit. Dostupné z WWW: . [28] GE MONEY [online]. 2011a [cit. 2011-03-20]. Roční úrokové sazby z vkladů a úvěrů. Dostupné z WWW: . [29] GE MONEY [online]. 2011b [cit. 2011-03-30]. Sazebník. Dostupné z WWW: .

64


[30] GE MONEY [online]. 2011c [cit. 2011-03-12]. Bankomaty GE Money Bank. Dostupné z WWW: . [31] GE MONEY [online]. 2011d [cit. 2011-03-18]. Běžné účtu. Dostupné z WWW: . [32] KB [online]. 2009 [cit. 2011-02-21]. Struktura akcionářů. Dostupné z WWW: . [33] KB [online]. c2010a [cit. 2011-02-21]. Základní informace. Dostupné z WWW: . [34] KB [online]. c2010b [cit. 2011-03-07]. Kreditní karta MasterCard. Dostupné z WWW: . [35] KB [online]. c2010c [cit. 2011-03-07]. Kreditní karta VISA Electron. Dostupné z WWW: . [36] KB [online]. c2010d [cit. 2011-03-06]. UNIkarta. Dostupné z WWW: . [37] KB [online]. 2010 [cit. 2011-03-07]. Povolené debety pro občany. Dostupné z WWW: . [38] KB [online]. 2011a [cit. 2011-03-07]. Kreditní karty. Dostupné z WWW: . [39] KB [online]. 2011b [cit. 2011-03-06]. Oznámení Komerční banky, a.s. Dostupné z WWW: . [40] KB [online]. 2011c [cit. 2011-03-06]. Prestižní karty. Dostupné z WWW: . [41] KB [online]. 2011d [cit. 2011-03-06]. Debetní karty. Dostupné z WWW: . [42] KB [online]. 2011e [cit. 2011-03-06]. Sazebník KB pro občany. Dostupné z WWW: . [43] KB [online]. 2011f [cit. 2011-03-17]. Roční úrokové sazby termínovaných vkladů a spořících účtů. Dostupné z WWW: . [44] KB [online]. 2011g [cit. 2011-03-12]. Pobočky a bankomaty. Dostupné z WWW: . [45] KB : POJIŠŤOVNA [online]. c2011 [cit. 2011-03-06]. Pojištění pro případ zneužití karet – Merlin popis. Dostupné z WWW: . [46] KUBINEC, M. MBank [online]. 2009 [cit. 2011-02-20]. mBank má 250 tisíc klientů a přes půl milionu účtů. Dostupné z WWW: .


65

[47] KUBINEC, M. MBANK [online]. 2010 [cit. 2011-02-20]. mBank je na trhu tři roky. Dostupné z WWW: . [48] LBBW BANK CZ A.S. [online]. 2010 [cit. 2011-02-10]. Co je to elektronická karta a k čemu je dobrá?. Dostupné z WWW: . [49] MASTERCARD [online]. c1994-2011a [cit. 2011-02-08]. Možnost použitelnosti. Dostupné z WWW: . [50] MASTERCARD [online]. c2004-2011b [cit. 2011-02-10]. Použitá technologie. Dostupné z WWW: . [51] MBANK [online]. 2010 [cit. 2011-03-06]. Sazebník bankovních poplatků mBank. Dostupné z WWW: . [52] MBANK [online]. 2011a [cit. 2011-03-05]. mKREDITKY. Dostupné z WWW: . [53] MBANK [online]. 2011b [cit. 2011-03-06]. Úrokový lístek. Dostupné z WWW: . [54] MBANK [online]. 2011c [cit. 2011-03-15]. mKonto. Dostupné z WWW: . [55] MĚŠEC.CZ [online]. 29.12.2010 [cit. 2011-02-18]. Novinky v platebních kartách v roce 2011. Dostupné z WWW: . [56] PANDATRON.CZ [online]. 2008 [cit. 2011-02-10]. Karty s magnetickým pruhem. Dostupné z WWW: . [57] PENÍZE.CZ [online]. 2003 [cit. 2011-06-02]. Čedok, Tuzex a český karetní boom. Dostupné z WWW: . [58] PENÍZE.CZ [online]. 2007 [cit. 2011-02-06]. Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie karet plná zajímavostí. Dostupné z WWW: . [59] RAIFFEISEN BANK [online]. c2008a [cit. 2011-02-21]. Historie Raiffeisenbank v ČR. Dostupné z WWW: . [60] RAIFFEISEN BANK [online]. c2008b [cit. 2011-03-06]. Kreditní karty. Dostupné z WWW: . [61] RAIFFEISEN BANK [online]. c2008c [cit. 2011-03-07]. Povolený debet. Dostupné z WWW:.

66


[62] RAIFFEISEN BANK [online]. 2010 [cit. 2011-03-06]. Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Dostupné z WWW: . [63] RAIFFEISEN BANK [online]. 2011a [cit. 2011-03-06]. Úrokové sazby. Dostupné z WWW: . [64] RAIFFEISEN BANK [online]. 2011b [cit. 2011-03-18]. Úrokové sazby. Dostupné z WWW: . [65] RAIFFEISEN BANK [online]. 2011c [cit. 2011-03-12]. Bankomaty. Dostupné z WWW: . [66] SBK BANKOVNÍ KARTY [online]. c2011a [cit. 2011-02-10]. Slovník. Dostupné z WWW: . [67] SBK BANKOVNÍ KARTY [online]. c2011b [cit. 2011-02-26]. Souhrnné statistiky ke stažení. Dostupné z WWW:. [68] ŠALPLACHTA, M. Komparace kreditních karet a spotřebitelských úvěrů v ČR [online]. [s.l.], 2009. 52 s. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Dostupné z WWW: . [69] TOTALMONEY [online]. 1999 [cit. 2011-02-06]. Bankomat Dostupné z WWW: . [70] ŽÁK, Č. Nový zákon o platebním styku - nástroj sjednocení trhu v EU. EKONOM [online]. 22.10.2009, č. 44, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: .


67

9 Seznam tabulek, grafů a obrázků 9.1

Seznam tabulek

Tabulka 1: Vývoj počtu vydaných platebních karet dle zúčtování ................................. 23 Tabulka 2: Vývoj počtu platebních karet dle teritoria .................................................... 23 Tabulka 3: Vybavenost provozoven ............................................................................... 24 Tabulka 4: počet a objem transakcí u obchodníků ......................................................... 25 Tabulka 5: Bankomaty .................................................................................................... 25 Tabulka 6: mKreditky ..................................................................................................... 31 Tabulka 7: kreditní karty GE Money Bank .................................................................... 33 Tabulka 8: kreditní karty Raiffeisenbank ....................................................................... 33 Tabulka 9: kreditní karty KB .......................................................................................... 34 Tabulka 10: kreditní karty ČSOB ................................................................................... 36 Tabulka 11: debetní karta mBank ................................................................................... 37 Tabulka 12: debetní karty GE Money Bank ................................................................... 38 Tabulka 13: debetní karty Raiffeisenbank ...................................................................... 40 Tabulka 14: debetní karty KB ......................................................................................... 42 Tabulka 15: debetní karty ČSOB .................................................................................... 43 Tabulka 16: komparace kreditních karet ........................................................................ 46 Tabulka 17: komparace debetních karet ......................................................................... 48 Tabulka 18: nejvyšší dosažené vzdělání respondentů .................................................... 50 Tabulka 19: věk respondentů .......................................................................................... 50 Tabulka 20: Rozdělení respondentů dle sociálního statutu ............................................ 50 Tabulka 21: porovnání věku a výše uvěrového limitu .................................................... 52 Tabulka 22: porovnání sociálního statu respondentů a výše úvěrového limitu .............. 52 Tabulka 23: Doporučené pořadí karet ............................................................................ 56

9.2

Seznam grafů

graf 1: počet vydaných karet dle druhu zúčtování .......................................................... 18 graf 2: počet vydaných karet dle asociace ...................................................................... 18 graf 3: počet vydaných karet dle použitelnosti ............................................................... 19 graf 4: počet vydaných platebních karet dle technologie ............................................... 21 graf 5: množství vydaných karet dle zúčtování .............................................................. 23 graf 6: počet vydaných karet dle teritoria ....................................................................... 24 graf 7: vybavení provozoven .......................................................................................... 24 graf 8: Vlastníte platební a kreditní kartu? ..................................................................... 51 graf 9: Doba užívání kreditní karty ................................................................................. 51 graf 10: Úvěrový limit ke kreditní kartě ......................................................................... 53 graf 11: Uvažujete o pořízení kreditní karty? ................................................................. 53 graf 12: Proč jste se rozhodli pro kreditní kartu?............................................................ 54 graf 13: Co Vás ovlivňuje při výběru karty? .................................................................. 54


68

graf 14: Máte povolený debet.......................................................................................... 55 graf 15: Výše povoleného debetu .................................................................................... 55 graf 16: znalost smluvních podmínek ............................................................................. 55

9.3

Seznam obrázků

Obrázek 1: První papírová karta The Diners club ........................................................... 13 Obrázek 2: logo Master charge - dnešní MasterCard ...................................................... 14 Obrázek 3: První karta vydaná v ČR ............................................................................... 15 Obrázek 4: Embosovaná karta s displejem a elektronická karta s displejem a klávesnicí ......................................................................................................................................... 28

Přílohy

69

Přílohy

70

A Dotazník

Přílohy

Přílohy

71

Kreditní a platební karty jako nástroje platebního styku

Recommend Documents