KRAJSKÉ INTEGROVANÉ CENTRUM VYUŽÍVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ PRO MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Plánovaný projekt v rámci optimalizace krajského systému integrovaného systému nakládání s komunálním odpadem Obsah • krajský systém celkově • návrh optimalizace krajského systému • KIC jako část navržené optimalizace systému
CO JE TO KOMUNÁNÍ ODPAD… = ODPAD PRODUKOVANÝ OBČANY OBCÍ NEBO MĚST
•
VYTŘÍDĚNÉ VYUŽITELNÉ SLOŽKY
•
VYTŘÍDĚNÉ NEBEZPEČNÉ SLOŽKY
•
ZBYLÁ SMĚS
OPTIMALIZACE
Separace v obcích
Svoz a dotřídění
Využití
Odstranění
ZPRACOVÁNÍM PAPÍRNY, SKLÁRNY, TEXTILKY HUTNÍ PROVOZY APOD. PAPÍR , PLAST, SKLO, KOVY, BIO, ZPĚTNÝ ODBĚR NEBEZPEČNÝ ODPAD ZBYTKOVÁ SMĚS
KOMPOSTÁRNY BIOPLYNOVÉ STANICE ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ
SKLÁDKOVÁNÍM
Hierarchie nakládání s odpady –
–
–
17. Června 2008 přijal Evropský parlament novou směrnici o odpadech. Členské státy jsou povinny implementovat obsah této směrnice do své národní legislativy do 24 měsíců od data jejího vydání – tj., že do roku 2010 musíme připravit zcela nový zákon o odpadech, který bude odpovídat požadavkům této směrnice. Část hierarchie plníme: z komunálních odpadů se třídí všechny využitelné složky (papír, sklo, plasty, nápojové kartony) a recyklují se na jiné výrobky. Zbytek po vytřídění však jde na skládky, tj. "odstranění". Podle evropské směrnice, která bude do dvou let platit i pro nás, by se však tyto odpady měly ještě jinak (energeticky) využít, a teprve zbytek (struska) může být uložen na skládku.
1. PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ Chovat se tak, abychom vytvořili co nejméně odpadu.
2. OPĚTOVNÉ POUŽITÍ Věci, které již nepotřebujeme, nevyhazovat, ale nalézt pro náhradní využití.
3. MATERIÁLOVÉ VYUŽITÍ Třídit odpady v domácnosti, vyrábět z nich nové výrobky.
4. JINÉ VYUŽITÍ Ze zbytkových odpadů, které nelze jinak využít, vyrobit energii.
5. ODSTRANĚNÍ Do skládky ukládat pouze inertní odpady.
KRAJSKÉ INTEGROVANÉ CENTRUM (KIC)
2. Proč KIC 3. Historie 4. Projekt
Proč KIC? a) důvody legislativní… 1) nutnost respektovat - evropské směrnice - národní legislativu (POH ČR, zákon) 2) nutnost naplnit POH Moravskoslezského kraje V praxi to znamená: - V maximální míře využívat odpady jako náhradu primárních přírodních zdrojů. - Zvýšit podíl materiálového využití KO na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. - Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných odpadů uložených na skládky na 75% hmotnostních do roku 2010, na 50% hmotnostních do roku 2013 a na 35% hmotnostních do roku 2020 ve srovnání s produkcí biologicky rozložitelných odpadů v roce 1995.
Historie podepsání Memoranda kraje a 5 měst (2005) Ostrava, Opava, Karviná, Havířov a Frýdek-Místek deklarující vzájemnou spolupráci na projektu vybudování krajského integrovaného centra
Projekt Hodnocení lokalit - variant podle stanovených kritérií z hlediska proveditelnosti Kritérium A Pozemek Plocha k dispozici Soulad s ÚP Vlastníci Dopravní dostupnost Energie Napojení energie Využití energie Voda Pomocné palivo Ovzduší Imisní situace Emise Odpadní voda Celkem
Varianta 1 B C
D
Varianta 2 B C
A
D
Varianta 3 B C
A
D
3 3 3 3
3 3 3 3
3 3 3 3
3 3 3 3
2 2 2 1
0 2 2 1
0 2 2 1
0 2 2 1
2 1 1 2
0 1 1 2
0 1 1 2
0 1 1 2
3 3 3 3 3 3 3 3 36
3 3 3 3 3 3 3 3 36
3 3 3 3 1 3 1 2 28
3 3 3 3 1 3 1 2 28
2 2 2 3 1 1 2 2 22
2 2 2 3 1 1 2 2 20
2 3 1 3 1 1 1 1 18
2 3 1 3 1 1 1 1 18
2 1 2 3 1 2 1 1 21
2 1 2 3 1 2 1 1 19
2 3 1 3 1 2 1 1 18
2 3 1 3 1 2 1 1 18
Jednotlivé lokality byly ohodnoceny stupnicí od 0 do 3 podle vhodnosti, z hlediska proveditelnosti záměru KIC, přičemž hodnocení 0 znamená nemožnost realizace. Hodnocení nekvantifikuje jednotlivá kriteria, ale představuje relativní vhodnost jednotlivých variant a vychází z diskuse v předchozím textu.
Nejvhodnější, z hlediska sledovaných kritérií je lokalita (1) Barbora, Karviná Doly a to v rozsahu všech diskutovaných subvariant.
Projekt Doporučená varianta dle studie proveditelnosti Technická data: Základní údaje Kapacita:
192 000 t komunálního odpadu (KO)/rok
Počet technologických linek: 2 (s předpokladem dostavby třetí linky) o prosazení 12 t KO/h, Roční fond provozní doby:
8000 h
Energetické využití:
kombinovaná výroba el. energie a tepla
Dodávky do el. sítě:
3 x 6,3 kV, 50 Hz
Dodávky tepla:
1,0 MPa/230° C
Technologie: roštové spalování odpadu Životnost: stavební části cca 50 let, technologické části cca 25 let
Dopad KIC na ŽP - OVZDUŠÍ
Vstupní údaje: 1. pro spalovnu KIC oznámení záměru zpracováno podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů a životní prostředí v platném znění s obsahem a rozsahem dle přílohy č. 4, leden 2009 2. pro teplárnu Karviná z nahlášených údajů spol. Dalkia ČR, a.s. za rok 2007 v rámci poplatkové agendy 3. Pro plynovou kotelnu z nahlášených údajů spol. Dalkia ČR, a.s. za rok 2007 v rámci poplatkové agendy (plynová kotelna na zemní plyn Nový Jičín)
Dopad KIC na ŽP - OVZDUŠÍ Výroba tepla versus úspora tuhých paliv
Z grafu patrno že: - možná úspora téměř 1∕3 teplárny Dalkia-Karviná → 48 000 tun tuhého paliva nebo - možná úspora více než ½ teplárny Dalkia-ČSA → 57 000 tun tuhého paliva
Dopad KIC na ŽP - OVZDUŠÍ Kdo jak znečišťuje ovzduší při stejné výrobě energie? Porovnání množství emisí znečišťujících látek na jednotku vyrobené energie [kg/TJ]
300,00
250,00
200,00
kg/TJ 150,00
100,00
50,00
0,00 tuhé znečištující látky
oxid siřičitý
oxidy dusíku
KIC - Spalovna KO
oxid uhelnatý
uhlovodíky
HCl
Dalkia-Teplárna Karviná
HF
PCDD/F
Dopad KIC na ŽP - OVZDUŠÍ Kdo jak znečišťuje ovzduší tuhými látkami při stejné výrobě energie? tuhé znečišťující látky
10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 kg/TJ
5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00
KIC - Spalovna KO
Dalkia-Teplárna Karviná
Absolutní hodnoty v příkladech Znečištění ovzduší tuhými látkami (TZL) 50 45 40 35
t/rok
30 25 20 15 10 5 0 Současnost
Výhled
Teplárna Karviná
Spalovna KO
Absolutní hodnoty v příkladech Znečištění ovzduší SO2 1400
1200
1000
t/rok
800
600
400
200
0 Současnost
Teplárna Karviná
Výhled
Spalovna KO
Dopad KIC na ŽP - OVZDUŠÍ Celková produkce dioxinů v emisích v ČR dle údajů ČHMÚ za rok 2004 - 174,779 g
Dopad KIC na ŽP - OVZDUŠÍ Produkce dioxinů ze spaloven SKO ve vztahu k produkci dioxinů z domácích topenišť v roce 2006
Umístění referenčních bodů – hranice s Polskem
Větrná růžice lokality Rychlostní růžice
Argumentace
• Odpad energií…
Energetické využívání odpadů je řešením – Výhřevnost směsného komunálního odpadu dosahuje úrovně hnědého uhlí (10 – 13 MJ/kg) – Odpad jako energetická surovina vzniká tam, kde je zároveň spotřeba energie, tj. tam, kde žije člověk. Odpadají náklady na těžbu a dopravu. – Odpad se produkuje stále a odbyt energie není limitován trhem, na rozdíl od ostatních surovin.
Energetické využívání odpadů znamená – Prokazatelně nejčistější zdroj energie získávaný termicko -oxidačním procesem. Žádné, sebelépe odsířené spaliny z elektrárenských procesů se nemohou svojí kvalitou srovnávat s vyčištěnými spalinami z procesů energetického využívání odpadů. – Snížení objemu odpadu ukládaného na skládku 10 x ! – Snížení hmotnosti odpadu ukládaného na skládku o 70% ! – Mineralizaci organického uhlíku. – Inertní vlastnosti zbytkových materiálů z procesu energetického využívání odpadů zajišťují jejich trvale bezpečné uložení do zemské kůry nebo zpracování na použitelné produkty. – Energetické využívání odpadů je z hlediska životního prostředí neutrální ve vztahu k oxidu uhličitému, který vnikne oxidací organického uhlíku. Tímto se, v porovnání se skládkováním, zamezí emisím skleníkových plynů - uhlovodíků (z velké části metanu).
Současnost – V Evropě je provozu přes 340 zařízení na energetické využívání komunálního odpadu. – V České republice jsou v provozu tři taková zařízení. – V polovině 80-tých let minulého století začala výstavba spalovny v Brně, v roce 1998 byla zprovozněna malešická spalovna. V roce 1999 spalovna v Liberci. – V Čechách přibližně každý region bude potřebovat 1 zařízení na energetické využívání odpadů. – Český stát však energetické využívání odpadů nerozvíjí a raději nechává 2,5 milionu tun spalitelných odpadů ročně vyhodit na skládky.
Energetické využívání a skládkování komunálních odpadů ve vybraných evropských státech (kg/osobu/rok)
Moderní spalovny v České republice SAKO Brno
TERMIZO Liberec
ZEVO Praha - Malešice
Moderní spalovny v zahraničí – Vídeň
Moderní spalovny v zahraničí - Vídeň
Komplexní ověřená technologie Příklad technologického řetězce s odvodem vyčištěných pracích vod (Zdroj: E.I.C., spol.
Jednoznačně pozitivní přínos k ochraně životního prostředí
V Evropské unii se v roce 2006 vyrobila energie z přibližně 59 milionů tun směsného komunálního odpadu –zbytkového, jinak nevyužitelného odpadu. Díky tomu nebylo nutné spálit od 6 do 32 milionu tun fosilních paliv - množství závisí na tom, jaký druh paliva nahrazujeme (plyn, ropa, uhlí). (Zdroj: CEWEP)
Mýty a skutečnost MÝTY
SKUTEČNOST
TAM, KDE JE SPALOVNA, LIDÉ PŘESTÁVAJÍ TŘÍDIT?
Energeticky se využívají až ty odpady, které zbudou po vytřídění. Město Liberec patří k nejlepším ve třídění odpadů v ČR. Třídění je věc výchovy a vůle.
PROBLÉM DIOXINY?
„Dioxiny“ je souhrnné označení pro 210 chemických vysoce nebezpečných látek. Hlavním zdrojem pro člověka je potrava, zejména rostlinné a živočišné tuky. Z masa a mléka přijímáme více než 50% dioxinů, zatímco dýcháním jen 1 – 5%. Dioxiny se tvoří při každém spalování, např. i při spalování dřeva či hnědého uhlí. Moderní spalovny díky kvalitnímu čištění plynů emitují minimální množství těchto látek. Největším zdrojem tohoto znečištění jsou lokální topeniště, hutní provozy a automobilové spaliny.
PLÝTVAJÍ SPALOVNY MATERIÁLEM, KTERÝ BY SE DAL JINAK VYUŽÍT?
Přesně naopak. Spalovny vyrábějí z odpadu,který se již jinak nedá využít, teplo a elektrickou energii. Ušetří se tak významné množství uhlí nebo ropy, které by se musely složitě vytěžit a draze zaplatit.
Mýty a skutečnost MÝTY
SKUTEČNOST
ZE SPALOVEN JDE ČERNÝ, NEBEZPEČNÝ KOUŘ…
Ani toto tvrzení není pravda. Spálením odpadu vznikají určité znečišťující i nebezpečné látky. Podobné či stejné látky se však uvolňují i u vás doma v kamnech, v motorech aut, nebo i z táboráku. Rozdíl je v tom, že ve spalovně jsou veškeré znečišťující látky neustále, nepřetržitě kontrolovány, a jsou zde vybudována vysoce výkonná a spolehlivá zařízení, která je zachytí. Tvrdí se, že spalovny jsou nejhlídanějšími provozy. Množství znečišťujících látek v odcházejících spalinách je pak zcela zanedbatelné a dá se srovnat se spalinami, které odcházejí z výtopny na zemní plyn (jež je obecně považována za nejčistší zdroj energie).
0
+ +
0
+ +
+
0
+ + +
Celkem: 17 komentářů
+
Pozitivní: 11
+
Neutrální:3
-
Proti spalovně: 3
Neexistuje žádný rozumný důvod, proč bychom neměli využívat obnovitelnou energii, která je obsažena ve zbytkovém, jinak nevyužitelném, komunálním odpadu.
Děkuji za pozornost.
