Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období Místo tohoto listu bude tisk titulky

Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 – 2020 Místo tohoto listu bude tisk titulky

Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 - 2020

ýíslo revize: 06/2012

Datum revize: 30. 8. 2012

PREAMBULE Jedná se o pilotní dokument pro specifické oblasti ýeské republiky zpracovaný dle usnesení vlády ýeské republiky ze dne 21. prosince 2009 þ. 1569 k ideovému zámČru k postupu Krajinných integrovaných plánĤ rozvoje a dle usnesení vlády ýeské republiky ze dne 16. listopadu 2010 þ. 818 ke ZprávČ o Metodickém pokynu k pĜípravČ a realizaci Krajinných integrovaných plánĤ rozvoje.

Verze 06/2012, revize k 30. 8. 2012

www.sfzp.cz

www.mzp.cz Stránka 2 z 133


O Obbssaahh KďƐĂŚ ͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϯ ϭ

^ŽƵůĂĚƐŶĂĚƎĂǌĞŶǉŵŝƐƚƌĂƚĞŐŝĐŬǉŵŝĚŽŬƵŵĞŶƚǇ ͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϱ

Ϯ ŶĂůǉǌĂĞŬŽŶŽŵŝĐŬĠĂƐŽĐŝĄůŶşƐŝƚƵĂĐĞ͕^tKdĂŶĂůǉǌĂ͕ǀǇŵĞǌĞŶşƚĞŵĂƚŝĐŬǉĐŚŽďůĂƐƚş ŝŶƚĞƌǀĞŶĐĞͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϳ Ϯ͘ϭ

ŶĂůǉǌĂƐŽĐŝĄůŶşĂĞŬŽŶŽŵŝĐŬĠƐŝƚƵĂĐĞ ͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺ ϳ

Ϯ͘Ϯ

^tKdĂŶĂůǉǌĂͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺ ϯϰ

Ϯ͘ϯ

dĞŵĂƚŝĐŬĠŽďůĂƐƚŝŝŶƚĞƌǀĞŶĐĞͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺ ϯϲ

ϯ

WŽƉŝƐƉƌŽďůĠŵƽ͕Đşů͕ƐƚƌĂƚĞŐŝĞƎĞƓĞŶş ͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϰϭ ϯ͘ϭ

ϰ

^ƚƌĂƚĞŐŝĞŬĚŽƐĂǎĞŶşǀǇŵĞǌĞŶǉĐŚĐşůƽͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺ ϰϮ

WŽƉŝƐƚƌĂŶƐƉĂƌĞŶƚŶşŚŽǌƉƽƐŽďƵǀǉďĢƌƵƉƌŽũĞŬƚŽǀǉĐŚǌĄŵĢƌƽ ͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϰϯ ϰ͘ϭ

<ŽŶƚƌŽůĂĨŽƌŵĄůŶşǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚŝ;ĂĚŵŝŶŝƐƚƌĂƚŝǀŶşƉŽƐŽƵǌĞŶşͿͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺ ϰϯ

ϰ͘Ϯ

<ŽŶƚƌŽůĂŽďƐĂŚŽǀĠǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚŝ;ŽĚďŽƌŶĠƉŽƐŽƵǌĞŶşͿͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺ ϰϰ

ϰ͘ϯ

,ŽĚŶŽĐĞŶşƌĞŐŝŽŶĄůŶşŚŽǀǉǌŶĂŵƵƉƌŽũĞŬƚƵ ͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺ ϰϱ

ϱ

WŽƉŝƐŽēĞŬĄǀĂŶǉĐŚǀǉƐůĞĚŬƽĂǀǉƐƚƵƉƽǀēĞƚŶĢƌĞůĞǀĂŶƚŶşĐŚŝŶĚŝŬĄƚŽƌƽ ͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϰϳ

ϲ

ĄƐŽďŶşŬƉƌŽũĞŬƚƽ ͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϱϲ

ϳ

ĂƐŽǀǉŚĂƌŵŽŶŽŐƌĂŵͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϲϮ

ϴ

&ŝŶĂŶēŶşƉůĄŶͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϲϰ

ϵ

WŽƉŝƐĂĚŵŝŶŝƐƚƌĂƚŝǀŶşŬĂƉĂĐŝƚǇĂǌƉƽƐŽďƵƎşǌĞŶş
\şĚşĐşƐƚƌƵŬƚƵƌĂ
ϵ͘Ϯ

ĚŵŝŶŝƐƚƌĂĐĞĂǌƉƽƐŽďƎşǌĞŶşͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺ ϲϴ

ϵ͘ϯ

ZĞĂůŝǌĂĐĞƉƌŽũĞŬƚƽĂũĞũŝĐŚŵŽŶŝƚŽƌŝŶŐͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺ ϳϬ

ϵ͘ϰ

^ĐŚĠŵĂŬŽŵƵŶŝŬĂēŶşĂŝŶĨŽƌŵĂēŶşƚŽŬǇŵĞǌŝũĞĚŶŽƚůŝǀǉŵŝƐƵďũĞŬƚǇŝŵƉůĞŵĞŶƚĂĐĞ
ϭϬ

WŽƉŝƐǌƉƽƐŽďƵŬŽŵƵŶŝŬĂĐĞĂƌĞĂůŝǌĂĐĞƉĂƌƚŶĞƌƐƚǀşͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϳϰ

ϭϭ

sůŝǀ
ϭϭ͘ϭ EĂƉůŸŽǀĄŶşŚŽƌŝǌŽŶƚĄůŶşĐŚƚĠŵĂƚ ͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺ ϳϱ

ϭϮ

ŶĂůǉǌĂƌŝǌŝŬͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϳϵ

www.sfzp.cz



ϭϯ

DĂƉĂƷǌĞŵşͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϴϮ

WƎşůŽŚĂē͘ϭʹ^ŽƵůĂĚƐĞƐƚƌĂƚĞŐŝĐŬǉŵŝĚŽŬƵŵĞŶƚǇͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϴϱ WƎşůŽŚĂē͘ϮʹĄƐŽďŶşŬƉƌŽũĞŬƚŽǀǉĐŚǌĄŵĢƌƽ ͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺͺϭϭϮ

www.sfzp.cz



11 S Soouullaadd ss nnaaddĜĜaazzeennýým mii ssttrraatteeggiicckkýým mii ddookkuum meennttyy Výchozími dokumenty pro pĜípravu Krajinného integrovaného plánu rozvoje (dále jen KIPR) se staly dokumenty cílenČ vypracované jako podkladový materiál pro pĜípravu navazujícího integrovaného plánu rozvoje regionu. Jedná se pĜedevším o Strategický rámec udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava, který byl zpracován v Ĝíjnu 2010, dále Strategii udržitelného turismu v regionu NP Šumava zpracovanou ve stejném období a úvodní þásti KIPR zpracované v þervnu 2011 (kapitoly Analýza oþekávaných efektĤ realizace, Analýza úspČšnosti žadatelĤ Regionu NP Šumava a Analýza relevantních zdrojĤ podpory). ZamČĜení KIPR navazuje také na stávající strategické dokumenty s pĤsobností na území Ĝešeného regionu, aĢ už se jedná o dokumenty zamČĜené na všeobecný rozvoj území nebo dokumenty tematicky propojené s námi Ĝešenou problematikou. PĜi podrobnČjší analýze tČchto dokumentĤ byl vyhodnocen soulad s následujícími strategickými dokumenty:

Zásady územního rozvoje Jihoþeského kraje

Zásady územního rozvoje PlzeĖského kraje

Program rozvoje Jihoþeského kraje

Program rozvoje PlzeĖského kraje

Regionální plán PlzeĖského kraje

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihoþeském kraji na roky 2009 – 2013

StĜednČdobý plán rozvoje sociálních služeb Jihoþeského kraje na období 2008 – 2010

Koncepce optimalizace dopravní sítČ na území Jihoþeského kraje

Koncepce ochrany pĜírody a krajiny Jihoþeského kraje

Plán odpadového hospodáĜství Jihoþeského kraje

Plán rozvoje vodovodĤ a kanalizací na území Jihoþeského kraje

Prognóza vývoje obyvatelstva PlzeĖského kraje do roku 2030

Strategie rozvoje Mikroregionu Šumava – Západ

Strategie rozvoje mČsta Horní Planá

Strategická þást a akþní plán rozvojové strategie Svazku obcí Horní Vltava – Boubínsko

Strategie rozvoje turistického regionu Šumava

KIPR vznikal také v návaznosti na programové dokumenty operaþních programĤ strukturálních fondĤ EU a programové dokumenty národních a krajských dotaþních programĤ, které mohou být použity ke spolufinancování rozvojových zámČrĤ mČst a obcí.

www.sfzp.cz



DĤležitým dokumentem pĜi pĜípravČ KIPRu byl Masterplán Šumava - Podklad pro zajištČní tvorby Krajinného integrovaného plánu rozvoje Regionu Národního parku Šumava vþetnČ pĜíloh, dále pak Plán péþe NP Šumava, z nČhož byla pĜímo nČkterá data a další dokumenty uvedené dále v textu, pĜedevším pak v kapitole 2. Rozvojové zámČry uvedené v zásobníku projektových zámČrĤ jsou v souladu s místnČ pĜíslušnou územnČ plánovací dokumentací mČst a obcí. Podrobný popis souladu KIPR se jmenovanými strategiemi je uveden v PĜíloze þ. 1 tohoto dokumentu.

www.sfzp.cz



22 A Annaallýýzzaa eekkoonnoom miicckkéé aa ssoocciiáállnníí ssiittuuaaccee,, S SW WO OTT aannaallýýzzaa,, vvyym meezzeenníí tteem maattiicckkýýcchh oobbllaassttíí iinntteerrvveennccee Výchozí dokumenty pro zhodnocení ekonomické a sociální situace v Regionu Národní park Šumava (dále jen regionu) a její shrnutí prostĜednictvím SWOT analýzy jsou popsány v této kapitole. Jedná se o existující studie, které úþelnČ vznikaly jako podkladový materiál KIPR a které byly zpracovány na základČ výsledkĤ šetĜení mezi klíþovými subjekty v území. Výsledky šetĜení v jednotlivých obcích byly ve spolupráci s jejich starosty k datu zpracování komplexního dokumentu KIPR aktualizovány tak, aby zaznamenaly míru vývoje socioekonomické situace v jednotlivých sídlech a zároveĖ reagovaly na souþasné podmínky a stav þerpání dostupných operaþních programĤ jako možného zdroje financování dalších rozvojových zámČrĤ. NovČ bylo provedeno oslovení podnikatelských subjektĤ v regionu významných z hlediska tvorby pracovních pĜíležitostí, atraktivity pro návštČvníky regionu nebo propagace regionu mimo jeho území. Odezva na toto oslovení a návratnost zaslaných dotazníkĤ však byla velmi nízká. Vycházelo se z již zpracovaných studií, které byly vytvoĜeny pracovními skupinami NP Šumava. Jedná se o následující studie1: Koncepce zemČdČlského a tradiþního využívání nelesních ploch v regionu NP Šumava, Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava a Analýza cestování osob se zdravotním postižením v Národním parku Šumava. Uvedené studie nebyly prozatím konzultovány s odpovČdnými pracovišti Jihoþeského a PlzeĖského krajského úĜadu. Dále se pĜedevším jednalo o studii Lokální rozvoj na ŠumavČ. Dokument vznikal také v úzké spolupráci se Správou Národního parku a ChránČné krajinné oblasti Šumava, orgánem státní správy sjednocujícím území dotþených obcí, ale i území pod správou Jihoþeského a PlzeĖského kraje.

2.1 Analýza sociální a ekonomické situace ěešené území, tj. území Regionu Národního parku Šumava, se nachází ve Specifické oblasti Šumava (SOB 1) vymezené Politikou územního rozvoje ýeské republiky 2008. Jedná se o periferní, pĜíhraniþní þást republiky (na hranici s NČmeckem a Rakouskem), která je z administrativního hlediska rozdČlena mezi správní obvod Jihoþeského a PlzeĖského kraje. ěešenou oblast konkrétnČ vymezují katastrální území 22 obcí z okresu ýeský Krumlov, 1

Všechny tyto studie jsou dostupné na webových stránkách NP Šumava http://www.npsumava.cz/cz/5651/sekce/krajinny-integrovany-plan-rozvoje-regionu-np-sumava-kipr/

www.sfzp.cz



Prachatice a Klatovy: Horská Kvilda, Srní, Kvilda, Modrava, Stožec, Prášily, Strážný, Rejštejn, Nová Pec, Želnava, Nové HutČ, Borová Lada, Kašperské Hory, Hartmanice, ýachrov, Železná Ruda, Horní Planá, Volary, Nicov, Horní Vltavice, Stachy, Lenora. Ekonomický a sociální rozvoj Ĝešených obcí je závislý pĜedevším na vČkové struktuĜe obyvatel obcí, jejich vzdČlání, míĜe nezamČstnanosti a ekonomické aktivitČ obce a jejích obyvatel. Existují také další, místnČ specifické faktory, jako napĜ. historický vývoj jednotlivých sídel, existence hraniþního pásma se zvláštním režimem života nebo vývoj vlastnictví lesĤ. Vliv tČchto faktorĤ na postupný rozvoj života v obcích nelze statisticky vyhodnotit, pĜesto z šetĜení v území vyplývá jako prokazatelný. Z podrobné analýzy statistických ukazatelĤ vyplývají zejména následující statisticky významná zjištČní: Populace v celé zkoumané oblasti dlouhodobČ klesá podobnČ jako v jiných venkovských oblastech ýR. Pokles je obecným dĤsledkem urbanizace a prĤmyslové revoluce, která malé obce plošnČ postihla od zaþátku minulého století. Specifikem Šumavy je skokový pokles populace zpĤsobený 2. svČtovou válkou a následným odsunem nČmeckého obyvatelstva. Porovnáním s jinými venkovskými oblastmi ýech lze orientaþnČ odhadnout, že válka a odsun snížily poþet obyvatel zkoumaných obcí o 30 – 50 %. V nČkterých obcích uvnitĜ NP populace v souþasné dobČ mírnČ roste, což souvisí s podnikatelskými pĜíležitostmi a jejich atraktivní polohou. Vliv NP však není prokazatelný, protože nebyl zjištČn významný rozdíl mezi zmČnami poþtu obyvatel u obcí uvnitĜ a vnČ NP. Zásadní vliv mají pracovní pĜíležitosti, které jsou sezónní. Proto jsou opodstatnČné obavy starostĤ obcí o odchod mladších a ekonomicky aktivnČjších obþanĤ. VČková struktura obyvatel nesouvisí s polohou obce vĤþi NP, prĤmČrný vČk obyvatel regionu je dokonce nepatrnČ nižší než prĤmČrný vČk obyvatel ýR (opČt zĜejmČ souvisí s novými podnikatelskými pĜíležitostmi). Míra nezamČstnanosti celostátní prĤmČr naopak pĜevyšuje, v mnoha obcích pomČrnČ znatelnČ, tyto výkyvy však nejsou spjaty s existencí ochrany pĜírody v území, neboĢ jsou srovnatelné s ostatními periferními oblastmi ýR. Také index ekonomické závislosti není ovlivnČn polohou obce vĤþi NP. UvnitĜ NP má obyvatelstvo statisticky významnČ vyšší podíl stĜedoškolského a vysokoškolského vzdČlání ve srovnání s obcemi okrajovými. Malé obce plnČ ležící v NP jsou ménČ závislé na þistČ sdílených daních a v prĤmČru pĜijaly za období 2001 – 2009 cca 10krát více dotací v pĜepoþtu na obyvatele, než stejnČ velké obce mimo NP. Dotace byly z velké þásti vynuceny z minulosti zdČdČným stavem dlouhodobČ podfinancované infrastruktury a rovnČž vyššími nároky spojenými s ochranou pĜírody v NP (napĜ. þištČní odpadních vod). Obce uvnitĜ NP Šumava zvyšují i své ostatní pĜíjmy mnohem dynamiþtČji, než obce ostatních kategorií. ýást tČchto obcí má vzdČlanČjší a tedy i ekonomicky aktivnČjší obþany. Rozpoþty sledovaných obcí jsou vyrovnané a nevykazují ani þasový trend ani statisticky významnou tendenci k pĜebytkovým nebo deficitním rozpoþtĤm. Kolísání rozpoþtového salda je stejné napĜíþ NP.

www.sfzp.cz



Administrativní náklady na jednoho obþana významnČ závisí na vlivu NP. NP zatČžuje obce dodateþnými administrativními þinnostmi, což potvrzuje výpovČć starostĤ z dotazníkĤ. Pokud neuvažujeme dotaþní agendu, pak lze velmi hrubČ Ĝíci, že obce uvnitĜ NP Šumava mají tyto náklady podstatnČ vyšší než srovnávací skupina obcí mimo NPŠ. VČtšina obcí nalézajících se zcela v NP má za zkoumané období nulové pĜíjmy a nulové výdaje spojené s lesním hospodáĜstvím (tj. nevlastní obecní lesy). U ostatních obcí existuje velká skupina tČch, kde lesnická þinnost za zkoumané období pĜinesla významné zisky. Pro detailní zkoumání velikosti ušlých výnosĤ z hospodaĜení v dĤsledku managementových omezení a úprav lesních hospodáĜských plánĤ vyplývajících z potĜeb ochrany pĜírody (a tedy i jejich kompensace) by byla nutná odborná studie, která by brala v úvahu specifickou situaci jednotlivých obcí jakožto vlastníkĤ zemČdČlských a lesních pozemkĤ. Ve Strategickém rámci udržitelného rozvoje regionu je uveden pĜehled státem vyplacených kompenzací obcím za roky 2008 a 2009. Místní podmínky a schopnosti obecního zastupitelstva (napĜ. schopnost získat dotace) jsou velmi dĤležitým rozvojovým faktorem, který byl touto analýzou prokázán. V tomto ohledu existuje nČkolik skupin obcí lišících se podle vzdČlání, vČku, politické orientace a podnikatelských aktivit, jejichž zástupci mají také rĤzný názor na vliv NP i na sociálnČekonomický rozvoj. Míra negativních názorĤ na vliv NP nezávisí na poloze obce v NPŠ .

V následující þásti jsou uvedeny struþné charakteristiky jednotlivých tematických oblastí rozvoje. Obyvatelstvo a bydlení Složení obyvatelstva ani charakter osídlení regionu Šumava se zásadnČ neliší od ostatních typovČ podobných územních celkĤ. PĜevaha venkovského osídlení a periferní poloha více ménČ pĜedurþují Ĝadu charakteristik. NejvýznamnČjší specifickou událostí, která na desetiletí poznamenala vývoj a složení obyvatelstva byl odsun obyvatel nČmecké národnosti po 2. svČtové válce a následné dosídlení oblasti z vnitrozemí ýech. Tento fenomén se odráží v mnoha charakteristikách i na zaþátku 21. století – vČkové složení obyvatel, národnostní struktura, podíl narozených v obci (rodáci). Další událostí, která se alespoĖ þásteþnČ odrazila v nČkterých ukazatelích, byly ekonomické a politické zmČny po roce 1989. OtevĜení hranic pĜispČlo k zatraktivnČní regionu. Poþet obyvatel na území NP Šumava nelze hodnotit na škále málo – mnoho. Klíþovým faktorem pro stabilitu udržitelného rozvoje na území NP Šumava je sledování poþtu nikoliv trvale bydlících, ale pĜítomných obyvatel, kteĜí také využívají jednotlivé služby a souþasnČ území i zatČžují. Poþet pĜítomného obyvatelstva je také mnohem snadnČji regulovatelný a to jak z hlediska pĜírodní zátČže ve vybraných lokalitách nebo naopak využití souþasných zdrojĤ obživy pro místní obyvatele a podnikatele v místČ. Poþet pĜítomného obyvatelstva se mČní jak v prĤbČhu roku (letní – zimní sezóna), tak také i v prĤbČhu týdne a dokonce i v prĤbČhu jednoho dne. Správa NPŠ by mČla po dohodČ s obcemi jasnČ stanovit

www.sfzp.cz



jednoznaþná kritéria limitní pĜírodní zátČže nebo kapacitní zátČže na nČkterých vybraných územích s vysokou frekvencí návštČvnosti a souþasnČ by mČla spoleþnČ s obcemi podpoĜit využití území s nižší mírou zátČže nebo podpoĜit ty aktivity, které vedou k minimální nebo dokonce žádné zátČži pro území, které je z hlediska ochrany pĜírody mimoĜádnČ cenné. Následující tabulka ukazuje, že trend ve vývoji poþtu obyvatel v posledních 20ti letech je pomČrnČ rozdílný. V menším poþtu obcí poþet obyvatel narĤstal, v pĜevážné vČtšinČ však docházelo ke kontinuálnímu poklesu. Název obce Horská Kvilda

Poþet obyvatel k 31.12.1991



27

55

76

Srní

368

343

261

Kvilda

169

171

167

53

47

69

Stožec

163

224

201

Prášily

142

127

173

Strážný

288

282

437

Rejštejn

298

263

257

Nová Pec

652

628

486

Želnava

126

127

113

Nové HutČ

*81

91

82

Borová Lada

364

277

275

Kašperské Hory

1587

1584

1483

Hartmanice

1218

1161

1050

566

539

525

Železná Ruda

1707

2036

1817

Horní Planá

2291

2290

2194

Volary

3989

4064

3880

Nicov

**94

86

75

Horní Vltavice

366

395

386

Stachy

1313

1220

1197

Lenora

860

809

776

Celkem

16547

16819

15980

Modrava

ýachrov

Zdroj: ýSÚ; * údaj k 31.12.1992; ** údaj k 31.12.1993.

www.sfzp.cz



Podíl osob se základním nebo neukonþeným vzdČláním** 27,0 32,7 29,0 32,9 34,3 37,7 28,5 32,5 32,4 27,3 37,3 35,9 30,5 28,0 35,4 26,9 28,6 20,8 38,0 28,0 21,9 29,4

Index stáĜí* Název obce

(podíl obyvatel 65+ / 0-14)

Borová Lada ýachrov Hartmanice Horní Planá Horská Kvilda Horní Vltavice Kašperské Hory Kvilda Lenora Modrava Nicov Nová Pec Nové HutČ Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Volary Železná Ruda Želnava

69,8 137,5 146,6 145,4 62,5 94,9 149,2 72,0 96,6 69,2 58,3 108,7 283,3 48,4 163,0 144,8 146,6 96,7 39,2 78,9 76,2 100,0

Podíl osob s VŠ vzdČláním**

Podíl cizincĤ***

4,3 4,9 3,8 4,9 14,3 4,1 6,6 5,3 3,1 2,3 1,3 2,8 8,5 8,4 2,5 3,8 6,2 7,9 4,8 3,9 6,2 3,7

0,4 4,9 0,7 2,3 0,0 3,5 1,1 0,6 7,3 3,3 0,0 2,4 3,1 0,0 1,2 3,1 1,7 1,9 39,1 3,6 20,9 1,6

Zdroj: ýSÚ; * údaje k 31.12.2011; ** údaje 2001; *** údaje 2009.

Z hlediska bydlení lze na základČ údajĤ o intenzitČ bytové výstavby konstatovat, že k výstavbČ docházelo zejména v nČkterých velmi atraktivních obcích (Horská Kvilda, Modrava, Železná Ruda). Hodnoty intenzity bytové výstavby jsou témČĜ srovnatelná s oblastmi suburbanizace v zázemí velkých mČst, stejnČ vysoké hodnoty lze najít i v pĜípadČ nČkterých stĜedisek cestovního ruchu v Krkonoších, kde se jedná o spekulativní výstavbu apartmánových bytĤ, což by mohl být i pĜípad nČkterých šumavských obcí. Pro dotþené území je dále charakteristický vysoký podíl neobydlených bytĤ.

Bytová situace Název obce

Intenzita bytové výstavby 1997 2008

Poþet obyvatel na 1 byt*

www.sfzp.cz

Podíl neobydlených bytĤ*

StáĜí bytového fondu* Podíl bytĤ v domech postavených v období 1991 - 2001

Kvalita bytového fondu* Podíl trvale obydlených bytĤ vybavených kanalizací

Podíl trvale obydlených bytĤ vybavených plynem

Podíl bytĤ v panelových bytových domech



Borová Lada ýachrov Hartmanice Horní Planá Horská Kvilda Horní Vltavice Kašperské Hory Kvilda Lenora Modrava Nicov Nová Pec Nové HutČ Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Volary Železná Ruda Želnava

7,4

2,9

33,6

41,4

71,7

1,0

0,0

4,2 2,9

2,7 2,6

33,3 27,1

10,0 10,1

5,0 57,7

1,0 0,7

0,0 27,0

2,8

2,9

11,0

9,1

82,6

1,0

26,1

21,2

3,3

28,6

40,0

0,0

0,0

0,0

6,2

2,9

26,2

12,6

74,1

0,7

0,0

6,7

2,8

21,3

18,1

69,8

0,9

10,2

10,9 3,1 14,2 7,5 3,0 12,9 18,5 6,6 6,0 7,1 3,5 2,0 3,2

2,5 2,6 2,3 2,5 2,6 3,0 2,8 2,2 2,7 3,0 2,7 2,7 2,8

38,7 17,1 34,4 43,1 27,0 45,0 37,3 45,0 24,3 32,6 42,7 23,2 10,0

7,4 5,5 4,8 5,4 9,1 24,2 29,8 8,3 9,4 10,5 28,0 7,5 7,7

86,8 71,9 0,0 2,7 61,8 15,2 83,0 0,0 77,3 51,7 65,9 78,3 90,9

1,5 10,6 0,0 2,7 0,0 3,0 0,0 5,0 2,3 0,7 3,7 33,0 16,7

0,0 15,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 31,3 0,0 0,0 0,0 47,6

21,2

3,2

21,2

6,7

85,7

81,8

45,6

1,2

2,5

30,3

1,9

83,0

0,0

0,0

Zdroj: ýSÚ; údaje 2001.

PĜírodní prostĜedí Krajina v Národním parku Šumava je formována jak pĜírodními tak kulturními vlivy. To znamená, že Šumava je charakterizována jedineþným krajinným rázem zahrnujícím jak území témČĜ nedotþená þlovČkem, tak i území s výrazným otiskem lidské þinnosti. Dominantním rysem krajiny jsou rozlehlé náhorní planiny s horskými smrþinami. Charakteristickými prvky jsou také rašeliništČ a slati, luhy v údolní nivČ Vltavy a ledovcová jezera ve strmých, ledovci vymodelovaných karech pod hraniþním hĜebenem. Krajinný ráz dotváĜejí hluboce zaĜíznutá údolí se skalními útvary a balvanitými sutČmi nad peĜejnatými horskými bystĜinami a v neposlední ĜadČ zbytky bývalé kulturní krajiny horských pastvin a luk, která se díky dramatickému historickému vývoji regionu po desítky let vyvíjela takĜka bez zásahu þlovČka. Souþástí krajinného rázu je rovnČž jen zbytkovČ dochovaná historická sídelní struktura rozptýlených obci a specifická šumavská venkovská architektura.

www.sfzp.cz



Území NP Šumava zahrnuje vČtšinu z nejcennČjších pĜírodních spoleþenstev Šumavy s potĜebou pĜísné ochrany. Jedná se napĜíklad zbytky pralesovitých porostĤ horských lesĤ, ledovcová jezera nebo horská þi údolní vrchovištČ. Území národního parku se rozkládá na ploše 68 064 ha a je rozdČleno do 3 zón ochrany pĜírody vymezených s ohledem na pĜírodní podmínky. Do 1. zóny ochrany (pĜísná pĜírodní) se zaĜazuje území s nejvýznamnČjšími pĜírodními hodnotami v národním parku, zejména pĜirozené nebo málo pozmČnČné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samoĜídících funkcí. Do 2. zóny (Ĝízená pĜírodní) se zaĜazuje území s významnými pĜírodními hodnotami, þlovČkem pĜevážnČ pozmČnČné lesní a zemČdČlské ekosystémy vhodné pro omezené, pĜírodČ blízké a šetrné lesní a zemČdČlské využívání. Do 3. zóny (okrajová) se zaĜazuje území þlovČkem znaþnČ pozmČnČných ekosystémĤ a stĜediska soustĜedČné zástavby. Ochranné pásmo národního parku tvoĜí ChránČná krajinná oblast Šumava o celkové rozloze 99 624 ha. Celá oblast byla rovnČž vyhlášena Biosférickou rezervací Šumava, tj. pĜírodní krajinou, ve které hraje dĤležitou roli þlovČk a jejímž posláním je ochrana pĜírody za pĜedpokladu zajištČní podmínek pro udržitelný rozvoj života místních obyvatel. Doprava Dopravní obslužnost regionu NP je problematická. Doprava bývá v odlehlých oblastech obecnČ považována za jeden z nejdĤležitČjších faktorĤ ovlivĖující stabilitu a rozvoj osídlení a místního podnikání. Je totiž nejen dĤležitým faktorem stabilizace osídlení, ale také pravdČpodobnČ nejsilnČjším nástrojem Ĝízení intenzity cestovního ruchu v odlehlejších þástech parku. Hlavním okruhem dostupných zdrojĤ o problematice dopravy na ŠumavČ jsou rozmanité strategické koncepce zpracovávané pĜedevším krajskými úĜady Jihoþeského a PlzeĖského kraje. Pro tyto studie je (až na výjimky) charakteristická jejich malá územní podrobnost. Analýzy se vesmČs zabývají charakteristikami kraje jako celku, podrobnČjší data uvádČjí vČtšinou na okresní úrovni, výjimeþnČ za obce. Co se týþe dalších strategických dokumentĤ, tak napĜ. ve Strategii rozvoje mikroregionu Šumava – západ (Eureon, Praha, 2006, 224 s.) je konstatováno, že dopravní dostupnost v souþasné dobČ rozhodnČ neodpovídá ideálnímu stavu, velmi potĜebná je rekonstrukce komunikací ve správČ kraje i komunikací místních, které jsou mnohdy v havarijním stavu. Chybí také Ĝada záchytných parkovišĢ a odstavných ploch a problémem je také bČžná a zimní údržba silnic z dĤvodu nedostatku finanþních zdrojĤ a moderní výkonné techniky i pro omezení daná zahrnutím území do NP Šumava. V ROP NUTS II Jihozápad na období 2007-2013 je pro území Šumavy napĜ. konstatováno, že „oblast dopravy pĜedstavuje jednu z priorit regionální samosprávy a tvoĜí znaþnou þást rozpoþtĤ krajĤ v rámci NUTS II Jihozápad. KromČ údržby a rozvoje dopravní infrastruktury je znaþná finanþní nároþnost spojena se zajištČním základní dopravní obslužnosti” (s. 23). Dále dokument tvrdí (s. 24), že „nejvČtší význam má na území regionu silniþní doprava, která bČhem devadesátých let minulého století postupnČ pĜevzala vedoucí postavení oproti

www.sfzp.cz



dopravČ železniþní. Tento trend souvisí s obecnými vývojovými tendencemi, které je možné dokumentovat v celém vyspČlém svČtČ. Jeho dĤsledky ale vedou ke zvýšení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo (emise, hluk).” Dodejme, že také dochází ke zvýšení negativních environmentálních vlivĤ i na pĜírodní složky krajiny a že toto tvrzení platí také pro území Šumavy. Individuální automobilová doprava se na ŠumavČ pĜi nedostateþné úrovni obslužnosti veĜejnou dopravou rozvíjí jako jediná možná. Platí také, že typ cestovního ruchu rozvinutý na ŠumavČ je výraznČ spojen s individuální automobilizací. Z hlediska dopravní infrastruktury vyššího hierarchického Ĝádu je pro Šumavu zejména podstatná silnice I/4 Praha - Strakonice – Strážný (- Pasov). Železniþní síĢ Šumavy vede pĜedevším okraji CHKO a je pĜevážnČ jednokolejná, což omezuje propustnost železniþní dopravy. Výhody železnice lze spatĜovat jednak v relativnČ menším omezení povČtrnostními vlivy v zimČ proti silniþní dopravČ a dále v možnosti kapacitní pĜepravy jízdních kol. Pro oba tyto argumenty je vhodné železniþní dopravu v regionu zachovat a zvyšovat její kvalitu. ROP NUTS II uvádí, že „k nejvČtším problémĤm železnice patĜí zanedbaný stavebnČ-technický stav tratí i budov, zastaralost sdČlovací a zabezpeþovací techniky i systémĤ Ĝízení provozu. Atraktivitu železnice snižuje i technický stav hnacích a tažených vozidel pro osobní dopravu, neexistence lehkých elektrických a motorových jednotek pro regionální osobní dopravu, nedostatek pĜestupních terminálĤ vlak – bus a parkovišĢ pro zákazníky typu Park & Ride” (s. 26). V pĜípadČ Šumavy je nutné zmínit rozvoj cyklodopravy. Zde ROP shledává jako nejvČtší problém „soubČh cyklistické a automobilové dopravy, což pĜi nárĤstu automobilové dopravy nevytváĜí dobré podmínky pro další rozvoj. ěešením je budování systému cyklostezek oddČlených alespoĖ v exponovaných místech od silniþní sítČ” (s. 26). V pĜípadČ NPŠ se navíc jedná o stĜet cyklistické dopravy s dopravou pČší a o její vysokou koncentraci (napĜ. do oblasti Plání). Datové zdroje týkající se dopravy jsou pomČrnČ omezené. KromČ jízdních ĜádĤ veĜejné dopravy patĜí k nejvýznamnČjším Sþítání dopravy. Ze srovnání výsledkĤ k rokĤm 1995, 2000 a 2005 vyplývá, že došlo k nárĤstu dopravních intenzit ve sledovaném území. NejzatíženČjší komunikací v oblasti NP Šumava je silnice þ. 4 z Vimperka do Strážného, kde se nachází nejvytíženČjší hraniþní pĜechod parku. Další centrální databázi spravuje Centrální registr vozidel zĜízený pod Ministerstvem vnitra ýR. Z dat vyplývá, že šumavské okresy patĜí z hlediska vybavenosti osobními vozy k okresĤm s nejvyšším podílem osobních vozidel na 1 000 obyvatel. Skuteþnost, že okresy jihozápadních ýech souþasnČ vykazují vyšší stáĜí vozového parku naznaþují, že vysoké vybavení obyvatel osobními automobily je podmínČno spíše nutností zajistit nutnou míru dostupnosti z odlehlých oblastí nežli bohatstvím obyvatel, jak je tomu v jádrových regionech. Pokud skuteþnČ dochází k nahrazování nedostateþné obslužnosti veĜejnou dopravou individuální automobilovou dopravou, stává se tzv. optimalizace dopravní obslužnosti zásadním cílem v oblasti dopravy. Podle vývoje výkonĤ

www.sfzp.cz



veĜejné dopravy v krajích je patrné, že k nejvČtšímu poklesu obslužnosti autobusovou dopravou došlo v období transformace v nejmenších sídlech a lze pĜedpokládat, že u šumavských obcí tomu nebylo jinak. Je zde navíc skuteþnost, že do sídel v dĜíve nepĜístupných oblastech parku nebyla doprava organizována a neexistuje zde tedy jakási „setrvaþnost” pĤvodního stavu. Z hlediska smČrování veĜejné autobusové dopravy navíc trvá dostĜedná tendence, tzn. vedení spojĤ do center okresĤ a regionálních center v podhĤĜí. Tangenciální propojení šumavských obcí ve smČru SZ – JV, pĜes krajskou hranici je tak možné pouze v létČ, prostĜednictvím turistických cyklobusĤ. Pokles frekvence vykazuje i železniþní doprava. Na základČ dostupných dat z aplikace „Mapy Google“ a také z jízdních ĜádĤ veĜejné dopravy byla provedena analýza dopravní dostupnosti, kdy byla kombinována jak automobilová, tak veĜejná doprava. Sledována byla þasová dostupnost, tj. nejmenší poþet minut, který je potĜebný k dojížćce z dané obce do sídla pĜíslušného správního obvodu obce s rozšíĜenou pĤsobností, jakožto pĜirozeného mikroregionálního stĜediska pro danou obec. Dále se jednalo o poþet pĜímých spojĤ veĜejné dopravy v bČžný pracovní den, které spojují danou obec se sídlem pĜíslušného správního obvodu obce s rozšíĜenou pĤsobností. Výsledné hodnoty dostupnosti byly poté získány jako prostý podíl þasová dostupnost/poþet spojĤ, kdy vyšší hodnota znaþí horší celkovou dostupnost (viz pĜiložená tabulka).

Název obce

Sídlo ORP

Borová Lada ýachrov Hartmanice Horní Planá Horská Kvilda Horní Vltavice Kašperské Hory Kvilda Lenora Modrava Nicov Nová Pec Nové HutČ Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Volary

Vimperk Klatovy Sušice ýeský Krumlov Sušice Vimperk Sušice Vimperk Prachatice Sušice Vimperk Prachatice Vimperk Sušice Sušice Sušice Vimperk Prachatice Vimperk Prachatice

www.sfzp.cz

ýasová dostupnost (min) do ORP 15 18 12 29 27 12 16 18 28 31 17 39 12 25 15 23 12 34 23 22

Poþet pĜímých spojĤ veĜejné dopravy do ORP 5 3 13 16 0 15 15 6 1 5 2 4 6 5 14 5 15 5 6 17

Dostupnost 3,0 6,0 0,9 1,8 N/R 0,8 1,1 3,0 28,0 6,2 8,5 9,8 2,0 5,0 1,1 4,6 0,8 6,8 3,8 1,3



Železná Ruda Želnava

Klatovy Prachatice

36 32

14 4

2,6 8,0

Zdroj: http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl; http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/.

Shrnutí k problematice dopravy V období transformace po roce 1990 došlo k nárĤstu využívání individuální dopravy na úkor veĜejné hromadné, a to jak pĜi zajištČní cest obyvatel regionu, tak cest turistických. K nejvČtšímu nárĤstu intenzit silniþní dopravy došlo v okolí Železné Rudy (mj. pĜeshraniþní cestovní ruch) a v oblasti Lipenské pĜehradní nádrže (mohutná výstavba nových rekreaþních komplexĤ a letních bytĤ, rozvoj lyžaĜského stĜediska Kramolín). Pro snížení negativních dopadĤ dopravy na obyvatelstvo a sídla je nutné vybudování obchvatĤ Ĝady mČst (po roce 1989 nevznikl ani jeden, nejvČtší investicí do dopravní infrastruktury byla rekonstrukce silnice I. tĜídy do Strážného). Chybí systém záchytných parkovišĢ, který by byl zároveĖ východiskem pro ekologicky šetrný systém turistické autobusové dopravy (pro lyžaĜe, cyklisty a pČší) po národním parku. VhodnČ koncipovaný systém umožní regulaci intenzity cestovního ruchu ve smyslu jeho trvalé udržitelnosti, podpoĜí disperzi turistĤ a návštČvníkĤ, a tím i odlehþení pĜetížených tras a lokalit. Zpracovatelé analýzy jednoznaþnČ preferují kombinovaný zpĤsob dopravy na území NP Šumava a tedy budování rozsáhlejších záchytných nebo odstavných parkovišĢ mimo území NP nebo mimo exponovaná území v NP a zajištČní dopravní dostupnosti i cenných lokalit systémem vzájemnČ propojených minibusĤ a cyklobusĤ v území, které umožní dopravní pĜiblížení až k nejcennČjším lokalitám i pro ménČ zdatné turisty. Klíþovým faktorem rozvoje tohoto zpĤsobu organizace dopravy je kromČ cenové nároþnosti pĜedevším logistické zajištČní celého systému tak, aby umožĖovalo návštČvníkĤm pohodlnou a relativnČ dostupnou dopravu napĜíþ územím NP Šumava. V souþasné dobČ je již tento systém založen pĜedevším na bázi nabídky alternativních pĜístupĤ na Šumavu a tedy na bázi spojení regionálních center se stĜedisky letní i zimní turistiky a rekreaþními centry na ŠumavČ a vede k omezení intenzity dopravy na pĜístupových komunikacích. Tento systém je úþelné dále rozvíjet a propojit ho pĜedevším s vnitĜním dopravním rekreaþním systémem Šumavy. Na území parku byla v uplynulých letech otevĜena Ĝada hraniþních pĜechodĤ pro pČší a cyklisty, neexistuje ovšem spoleþná þesko-nČmecká koncepce podpory pĜeshraniþního cestovního ruchu. Obþanská a infrastrukturní vybavenost Vybavenost sídel uvnitĜ národního parku službami a technickou infrastrukturou odpovídá periferní poloze a demograficky a sociálnČ obtížné situaci regionu. Klesá poþet škol (respektive jejich naplnČnost), zhoršuje se dostupnost zdravotní péþe a náklady samospráv na zajištČní tČchto elementárních služeb rostou. RelativnČ nízké je pokrytí území telefonním signálem (cca na 30 % území NPŠ signál chybí) a pĜenosová rychlost dat je na velmi nízké úrovni. Dobudování komunikaþní sítČ je finanþnČ nároþné vzhledem k nízké hustotČ osídlení, velkými vzdálenostmi mezi sídly a nároþnému terénu, pĜi výstavbČ mohou nastat také konflikty s ochranou pĜírody a krajiny.

www.sfzp.cz



Školství* Název obce

Borová Lada ýachrov Hartmanice Horní Planá Horská Kvilda Horní Vltavice Kašperské Hory Kvilda Lenora Modrava Nicov Nová Pec Nové HutČ Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Volary Železná Ruda Želnava Celkem

MateĜská škola

Základní škola – nižší stupeĖ (1.-5. roþník)

Sociální oblast** Základní škola – vyšší stupeĖ (1.-9. roþník)

Domovy pro seniory

Zdravotnictví**

Domy s peþovatelskou službou

LékaĜ pro dospČlé – lékaĜ pro dČti a dorost – stomatolog

Lékárna

1

1

0

0

0

1–0–0

0

1 1 1

1 0 0

0 1 2

0 0 1

0 0 1

1–0–0 1–1–1 2–1–0

0 0 1

0

0

0

0

0

0–0–0

0

1

1

0

0

1

1–0–0

0

1

0

2

0

1

1–1–1

1

0 1 0 0 1 0 0 0 1 1 1 1 1

0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 1 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

1–0–0 1–0–1 0–0–0 0–0–0 0–0–0 0–0–0 0–0–0 0–0–0 0–0–0 1–1–1 0–0–0 1–0–0 2–1–2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 2

1

0

1

0

0

1–0–1

2

0 14

0 8

0 8

0 2

0 4

0–0–0 14 – 5 – 7

0 7

Zdroj: ýSÚ; internet; * údaje pro školní rok 2010/2011; ** údaje k 31.12.2010

Kultura* Název obce

VeĜejná knihovna (vþ. poboþek)

Borová Lada

1

www.sfzp.cz

Muzeum (vþetnČ poboþek a samostatných památníkĤ)

Stálá kina

0

Galerie (vþ. poboþek a výstavních síní)

0

0

Kulturní zaĜízení ostatní

0



1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 1 1 1 2 0 17

ýachrov Hartmanice Horní Planá Horská Kvilda Horní Vltavice Kašperské Hory Kvilda Lenora Modrava Nicov Nová Pec Nové HutČ Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Volary Železná Ruda Želnava Celkem

0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 2

0 1 2 0 0 2 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 9

0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 4

0 3 2 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 0 4 0 0 1 0 0 15

Zdroj: ýSÚ; * údaje k 31.12.2006.

Sport* Název obce

Borová Lada ýachrov Hartmanice Horní Planá Horská Kvilda Horní Vltavice Kašperské Hory Kvilda Lenora Modrava Nicov

KoupalištČ a bazény

HĜištČ (s provozovatelem nebo správcem)

TČlocviþny (vþ. školních)

Ostatní zaĜízení pro tČlovýchovu (s provozovatelem nebo správcem)

Stadiony otevĜené

0 1 0 2 0 1

1 1 2 5 0 0

1 1 1 2 0 0

0 0 1 1 0 0

1 0 0 0 0 1

0

1

1

0

3

1 0 0 3

1 1 0 1

1 1 0 0

0 0 0 0

1 1 0 2

www.sfzp.cz



Nová Pec Nové HutČ Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Volary Železná Ruda Želnava Celkem

1 0 0 0 3 1 0 0 1 2 0 16

1 0 0 1 0 1 1 0 1 1 0 19

1 0 0 0 0 1 1 1 2 2 0 16

0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 4

2 2 0 0 0 3 2 1 1 16 2 38

Zdroj: ýSÚ; * údaje k 31.12.2006.

Pošta* Název obce

Pošta

Borová Lada ýachrov Hartmanice Horní Planá Horská Kvilda Horní Vltavice Kašperské Hory Kvilda Lenora Modrava Nicot Nová Pec Nové HutČ Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Volary Železná Ruda Želnava Celkem

www.sfzp.cz

Technická vybavenost***

Výdejní místo I**

1 0 1 1 0 1 1 1 1 0 0 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 16

0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

Vodovod

Kanalizace

1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 21

Plyn

1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 1 1 1 1 1 1 1 18

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1 0 5



*

**

Zdroj: ýeská pošta; ýSÚ; údaje srpen 2012; Provozovna smluvního zástupce ýeské pošty, který zajišĢuje *** vybrané poštovní služby: výdej uložených listovních a balíkových zásilek a pĜíjem reklamací; údaje 12/2009.

Trh práce, ekonomická a podnikatelská aktivita Území NP Šumava spadá do dvou krajĤ (Jihoþeský a PlzeĖský), které lze zaĜadit mezi ekonomicky úspČšné. Míra nezamČstnanosti v tČchto krajích dosahuje významnČ nižších hodnot ve srovnání s prĤmČrem ýR, nicménČ oba kraje jsou vnitĜnČ znaþnČ heterogenní. Hodnocené území lze svou polohou v rámci obou krajĤ považovat za periferní, hospodáĜsky slabé s relativnČ omezeným objemem ekonomických aktivit, pĜiþemž tyto aktivity vykazují velmi specifickou oborovou strukturu. Hodnocení situace na trhu práce bylo provedeno pomocí hodnocení vývoje nezamČstnanosti na základČ údajĤ z let 2007, 2009, 2011 tak, aby byl patrný vývoj v období pĜed (2007), „po“ (2009) ekonomické krizi a také souþasný stav (2011). Odhalené trendy v rámci dotþeného území více ménČ kopírují celorepublikový vývoj: nárĤst nezamČstnanosti mezi roky 2007 a 2009, mírný pokles nezamČstnanosti mezi 2009 a 2011 s tím, že v roce 2011 byly hodnoty nezamČstnanosti jednoznaþnČ vyšší než v roce 2007. Co se týþe jednotlivých obcí, existují v dotþeném území výrazné rozdíly (viz následující tabulka).

Název obce

Borová Lada ýachrov Hartman ice Horní Planá Horská Kvilda Horní Vltavice Kašpers ké Hory Kvilda Lenora Modrava Nicov Nová Pec Nové HutČ Prášily

Míra nezamČstnan osti (%) 2007 þerv prosin en ec



Index zmČny 2009/2007



þerv en

prosin ec

þerv en

prosin ec

þerv en

prosin ec

2,6

7,7

3,2

12,3

5,8

10,3

1,2

1,6

1,8

0,8

2,2

1,3

8,9

8,9

7,6

14,3

9,3

9,7

0,9

1,6

1,2

0,7

1,0

1,1

9,6

10,6

10,1

15,4

12,0

12,7

1,1

1,5

1,2

0,8

1,3

1,2

8,6

10,3

8,3

15,1

9,4

11,4

1,0

1,5

1,1

0,8

1,1

1,1

10,0

10,0

0,0

0,0

10,0

10,0

0,0

0,0

N/R

N/R

1,0

1,0

4,6

6,1

9,6

12,2

6,1

10,2

2,1

2,0

0,6

0,8

1,3

1,7

7,8

10,3

9,3

12,4

9,1

13,6

1,2

1,2

1,0

1,1

1,2

1,3

2,0 2,9 0,0 4,9

4,0 6,2 11,1 0,0

2,0 7,5 11,1 4,9

3,0 11,3 7,4 4,9

0,0 5,6 3,7 0,0

4,0 9,1 11,1 0,0

1,0 2,6 N/R 1,0

0,8 1,8 0,7 N/R

0,0 0,7 0,3 0,0

1,3 0,8 1,5 0,0

0,0 1,9 N/R 0,0

1,0 1,5 1,0 N/R

1,9

7,1

5,3

10,5

6,5

15,2

2,8

1,5

1,2

1,4

3,4

2,1

2,1

6,3

12,5

8,3

2,1

6,3

6,0

1,3

0,2

0,8

1,0

1,0

13,0

17,4

10,1

17,4

20,3

26,1

0,8

1,0

2,0

1,5

1,6

1,5

www.sfzp.cz



Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Volary Železná Ruda Želnava NPŠ celkem ýR celkem

10,4 5,1 1,5 0,8 4,4 4,5

17,4 6,2 3,6 7,3 6,9 5,1

10,4 4,1 3,9 6,5 6,3 8,0

17,4 10,3 6,0 6,5 12,6 8,9

13,0 7,7 4,5 6,5 8,2 7,2

24,3 11,3 6,6 10,5 13,2 8,7

1,0 0,8 2,6 8,1 1,4 1,8

1,0 1,7 1,7 0,9 1,8 1,7

1,3 1,9 1,2 1,0 1,3 0,9

1,4 1,1 1,1 1,6 1,0 1,0

1,3 1,5 3,0 8,1 1,9 1,6

1,4 1,8 1,8 1,4 1,9 1,7

3,7

4,6

5,9

5,6

7,1

6,0

1,6

1,2

1,2

1,1

1,9

1,3

2,9

17,4

1,4

18,8

4,3

23,2

0,5

1,1

3,1

1,2

1,5

1,3

5,4

7,3

7,4

10,5

7,8

10,2

1,4

1,4

1,1

1,0

1,4

1,4

6,3

6,0

8,0

9,2

8,1

8,6

1,3

1,5

1,0

0,9

1,3

1,4

Zdroj: MPSV.

Velmi negativním jevem je skuteþnost, že míra nezamČstnanosti vykazuje v obcích NP Šumava velmi vysokou sezónní promČnlivost. Sezónní promČnlivost je výraznČ vyšší (mČĜeno v absolutních þíslech) ve srovnání s promČnlivostí na úrovni celé ýR – viz pĜiložený graf níže. Tato skuteþnost jasnČ dokládá, že na území NP Šumava je výraznČ rozšíĜen fenomén sezónního zamČstnávání. Sezónní zamČstnávání je þasto provázeno tzv. „podzamČstnaností”. Jevem, kdy þást obyvatelstva nepatĜí mezi „klasické” nezamČstnané, neboĢ chtČjí pracovat více, než jim umožĖuje místní poptávka po práci. Oba fenomény bývají spojeny s relativnČ nízkým pĜíjmem domácností, jejichž þlenové jsou jimi postiženi. Sezónní zamČstnávání je dĤsledkem specifické struktury místní ekonomiky. Velká þást sezónního zamČstnávání pĜipadá na lesnictví. Významnou roli patrnČ hraje i cestovní ruch. Lze pĜedpokládat, že vČtšina sezónních pracovních míst pĜedstavuje místa pro pracovní sílu s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Vzhledem k výrazné sezónnosti místní ekonomiky lze konstatovat, že existující stížnosti místních obyvatel na omezení plynoucí ze silné ochrany pĜírody jsou do znaþné míry opodstatnČné. Otázkou však zĤstává, do jaké míry data z MPSV ukazují skuteþnou situaci na místním trhu práce a do jaké míry jsou registrovaní uchazeþi skuteþnČ nezamČstnaní. OdpovČć na tuto otázku by bylo možné získat pouze šetĜením pĜímo v zájmovém území. Charakter místní ekonomiky (významný podíl cestovního ruchu, blízkost Rakouska a NČmecka, vysoký podíl malých firem ad.) však signalizuje pomČrnČ vysoký potenciál šedé ekonomiky. V pĜípadČ konkrétních obcí se problém velmi vysoké sezónnosti ekonomiky vztahuje na Želnavu (pravdČpodobnČ dáno nízkým poþtem ekonomicky aktivních obyvatel a vysokou zamČstnaností v priméru), naopak nevztahuje se napĜ. na Železnou Rudu v jejíž blízkosti se nacházejí významná stĜediska zimního cestovního ruchu. V tomto kontextu je tĜeba zdĤraznit potĜebu rozvoje tČch forem cestovního ruchu a jiných volnoþasových aktivit, které nevykazují velmi silnou sezónnost. Absolutní zmČny míry nezamČstnanosti mezi mČsíci prosinec a þerven v letech 2007, 2009 a 2011

www.sfzp.cz



20,0

Absolutní zmČna

15,0

10,0

5,0

0,0 a jn ce ov nice lan á ry da ily lda nora r ava ic ov Pec Hu tČ vild tavi La a chr áš e jšte H o Kvi a N P á Le Mod Pr vá vé á K í Vl rs ké R ý ov rtm o rní o o k r N a s n N r r e H H Bo šp Ho Ho -5,0 Ka

a ý y c y va ní m ud ch to že r ážn lar Sr na elk e Vo ná R Žel S Sta c St z Š e l NP Že

ýR

Název obce 2007

2009

2011

Zdroj: MPSV.

Dlouhodobým problémem regionu je zajištČní pracovních pĜíležitostí pro místní obyvatele. Útlum prĤmyslu a intenzivního lesnictví znamená výrazné omezení nabídky práce a významná þást obyvatel tak je nucena za prací dojíždČt na vČtší vzdálenost. Hlavní proudy vyjížćky smČĜují do center pracovních mikroregionĤ, která leží mimo sledovanou oblast. Jedná se o ýeský Krumlov, Prachatice, Vimperk, Sušici a Klatovy. V rámci regionu Šumava pĜedstavují subcentra dojížćky Železná Ruda a Strážný, u vČtšiny obcí sledovaného území ovšem pĜevládá záporné dojížćkové saldo. Z poloviny obcí vyjíždí za prací více než 50 % jejich ekonomicky aktivního obyvatelstva. Pro dotþené území je dále typická vysoká zamČstnanost v priméru s velkým zastoupením lesnictví a v návaznosti na cestovní ruch pomČrnČ nízká zamČstnanost ve službách (výjimku pĜedstavuje obce Železná Ruda s 88,1 %).

Ekonomická aktivita obyvatelstva* Název obce Podíl EAO v priméru

Borová Lada ýachrov Hartmanice Horní Planá Horská Kvilda Horní Vltavice Kašperské Hory

www.sfzp.cz

32,9 28,7 23,0 14,2 25,0 20,8 12,7

Podíl EAO v terciéru

Podnikatelská aktivita obyvatelstva

Vztah mezi bydlištČm a prací*

Míra podnikatelské aktivity**

Podíl vyjíždČjících z obce

52,9 47,2 38,9 53,3 60 55,3 50,5

305,1 337,5 243,7 248,2 306,1 246,4 276,6

56,0 52,9 54,4 28,4 55,0 67,4 37,1



Kvilda Lenora Modrava Nicov Nová Pec Nové HutČ Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Volary Železná Ruda Želnava

22,0 11,8 55,6 22,0 37,2 18,8 42,0 29,6 29,2 5,8 40,3 20,1 8,7 4,8 47,8

68 41,6 44,4 43,9 32,8 66,6 47,9 51,3 59,5 53,9 37,9 61,7 50,2 88,1 26,1

562,5 261,4 606,1 300,0 344,1 512,5 479,0 327,9 452,9 266,3 464,5 534,7 248,5 442,6 318,2

49,4 69,5 25,0 57,1 41,3 37,0 27,8 77,9 48,0 46,1 55,1 38,6 40,2 25,5 64,1

Zdroj: ýSÚ; RES; * údaje 2001; ** údaje 2009 – poþet ekonomických subjektĤ na 1000 obyvatel.

Rozpad tradiþní prĤmyslové výroby v podhĤĜí a omezení vyplývající z ochrany šumavské pĜírody pĜedpokládají do budoucna kreativní vytváĜení nových ekonomických pĜíležitostí: ekologického zemČdČlství (biopotraviny), k pĜírodČ citlivých forem agroturistiky, rozumnou podporu zimních sportĤ s pĜihlédnutím k riziku zmČny klimatu (promČnlivost snČhové pokrývky), rozvoje malých a stĜedních podnikĤ zajišĢujících služby turistice a obyvatelĤm, využití dĜeva a oživení tradiþních Ĝemeslných výrob. To pĜedstavuje rostoucí roli zejména mladých, vzdČlaných a podnikavých lidí, kteĜí ocení možnost trvale žít a pracovat v krásném prostĜedí Šumavy. Cestovní ruch a) PĜedpoklady cestovního ruchu NejnovČjší studií dokumentující pĜedpoklady (lokalizaþní a realizaþní) cestovního ruchu je Rajonizace cestovního ruchu ýR pĜipravená Ministerstvem pro místní rozvoj ýR. ZároveĖ s touto rajonizací byl vytvoĜen i Atlas cestovního ruchu ýeské republiky (Vystoupil a kol. 2006), ze kterého jsou pĜevzaty následující kartogramy. Ve výĜezech je zobrazeno sledované území, nejmenší jednotku pĜedstavují obce. Data se vztahují k roku 2005, v nČkterých pĜípadech k roku 2001. •

Potenciální rekreaþní plochy - potenciální rekreaþní plochy v podstatČ syntetickým a pĜehledným zpĤsobem generalizují vliv celkových pĜírodních podmínek na souþasný stav a intenzitu funkþnČ-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný pĜírodní potenciál území pro jeho rekreaþní využití (udán podíl v %) – sledované území dosahuje maximálních hodnot;

www.sfzp.cz



•

Poþet rekreaþních a turistických lĤžek na km2 – jedním z ukazatelĤ realizaþních pĜedpokladĤ, ale také zatíženosti území je hustota lĤžek (vypovídá o potenciální hustoty turistického zalidnČní) – výrazné zatížení pĜedstavuje ve své podobČ kritickou mez (Železná Ruda, Stachy, Horní Planá, dále ýerná v Pošumaví a Frymburk);

•

Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu – ukazatelem je poþet podnikatelských subjektĤ na 1 000 ekonomicky aktivních. VČtšina území spadá do první kategorie, která pĜedstavuje v rámci celého souboru (mínČno všech obcí ýR) obce s nadprĤmČrnou intenzitou podnikatelské aktivity s odchylkou vyšší jak +1,67 od prĤmČru. Tato intenzita je srovnatelná pouze s obcemi Krkonoš, ýeskosaským Švýcarskem a nČkolika málo dalšími obcemi. VyjadĜuje výraznou ekonomickou aktivitu, kterou zde cestovní ruch hraje;

www.sfzp.cz



•

ZamČstnanost v cestovním ruchu – cestovní ruch je považován za odvČtví, které mĤže výraznČ pĜispČt ke snížení nezamČstnanosti obyvatelstva. Ukazatelem je podíl EA v odvČtví pohostinství a ubytování. VČtšina území spadá do první kategorie, která pĜedstavuje v rámci celého souboru (mínČno všech obcí ýR) obce s nadprĤmČrnou intenzitou zamČstnanosti ekonomicky aktivních v pohostinství a ubytovacích zaĜízeních s odchylkou vyšší jak +1 od prĤmČru. Odráží atraktivitu území a míru návštČvnosti;

•

Turisticko-rekreaþní zatížení území – vyjadĜuje intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. V nejobecnČjší poloze ji lze vyjádĜit pomČrem poþtu dvou populací tzv. Defertova funkce, a to populace navštČvující (hosté) a populace navštČvované (domácí bydlící obyvatelstvo). Tato funkce je vyjádĜena pomČrem poþtu turistických lĤžek (stálých v hromadných ubytovacích zaĜízeních i objektech druhého bydlení) ku poþtu trvale bydlících obyvatel (obvykle v procentech). Zcela dominantní funkce je pĜedstavována 201 a více lĤžky na 100 trvale bydlících obyvatel – Železná Ruda, Modrava, Srní, Horská Kvilda, Kvilda, Nové HutČ, Stožec, Horní Planá, dále ýerná v Pošumaví, Frymburk, tedy velké množství obcí nacházejících se na území NP Šumava.

www.sfzp.cz



b) Poptávka cestovního ruchu Šumava patĜí mezi turisticky nejvyhledávanČjší oblasti cestovního ruchu v ýeské republice. Hlavní cílovou skupinu potenciální klientely regionu pĜedstavují tuzemští návštČvníci. Podíl cizincĤ na celkové návštČvnosti se pohybuje okolo 10 %. NávštČvnost oblasti má celoroþní charakter s výraznou letní a zimní sezónou. Ze statistických údajĤ návštČvnosti NP Šumava, která se od roku 1996 zvýšila o tĜetinu (k roku 2006), vyplývá velký význam NP Šumava pro rozvoj cestovního ruchu na ŠumavČ. V mnoha lokalitách národního parku stoupla návštČvnost od roku 1999 až o 50 %, týká se to pĜedevším Pramene Vltavy, Chalupské slati, Jezerní slati, Buþiny, PovydĜí, Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu nebo Stožecka. Mezi velice oblíbené a tedy i nejnavštČvovanČjší lokality se Ĝadí PovydĜí s návštČvností bezmála 150 tis. návštČvníkĤ (2006), Vchynicko-Tetovský plavební kanál s více než 131 tis. návštČvníkĤ (2006) a Jezerní slaĢ s témČĜ 107 tis. návštČvníkĤ (2006). V posledních letech (od roku 2009) má návštČvnost klesající tendenci. DĤvodem mĤže být ekonomická krize, nedostateþné možnosti vyžití mimo sezónu, ale i spory lesníkĤ, obcí, ochranáĜĤ a ekologických aktivistĤ. NejnavštČvovanČjší lokalitou Šumavy byla v roce 2009 Modrava (více než 129 tis. návštČvníkĤ), Jezerní slaĢ (104 tis. návštČvníkĤ) a Prameny Vltavy (102 tis.

www.sfzp.cz



návštČvníkĤ).

Zdroj: Správa národního parku Šumava

c) Formy cestovního ruchu Mezi hlavní formy cestovního ruchu patĜí v letním období dlouhodobá, obvykle týdenní, pobytová rekreace spojená s dovolenou þi prázdninami; v zimČ pak mírnČ pĜevažují krátkodobé, pĜevážnČ víkendové pobyty. Šumava se Ĝadí mezi nejatraktivnČjší regiony s nejvČtšími možnostmi realizace oblíbených volnoþasových aktivit. Vzhledem k ekologicky hodnotné pĜírodní krajinČ Šumavy se zde zaþíná rozvíjet i lázeĖství (ve formČ ozdravných pobytĤ a rehabilitaþní léþby na zdravém vzduchu) a wellness. Mezi hlavní aktivity patĜí zejména: V létČ: pČší turistika, cykloturistika, koupání, vodní sporty, poznávací turistika – návštČvy kulturních památek, muzeí a galerií, wellness – péþe o fyzickou a duševní kondici, zábava (návštČva pĜátel, gastronomie, spoleþenský život, kulturní akce), jiný aktivní sport (napĜ. inline skating), hipoturistika; V zimČ: lyžování, zimní sporty, pČší turistika, poznávací turistika – návštČvy kulturních památek, muzeí a galerií, zábava (návštČva pĜátel, gastronomie, spoleþenský život, kulturní akce), wellness - péþe o fyzickou a duševní kondici, venkovská turistika, hipoturistika.

Vybavenost regionu infrastrukturou pro trávení volného þasu významnČ zvyšuje jeho turistický potenciál a stává se faktorem, který spolurozhoduje o výbČru urþité destinace.

www.sfzp.cz



Význam existence odpovídající infrastruktury pro volný þas se navíc zvyšuje v pĜípadČ nepĜíznivého poþasí, kdy se nelze (nebo lze jen v omezené míĜe) vČnovat venkovním aktivitám. Infrastruktura tohoto typu stále není vybudována v dostaþující kapacitČ, nabídka zaĜízení a aktivit vhodných za nepĜíznČ poþasí je nedostateþná a zdaleka nepokryje poptávku, totéž platí i pro infrastrukturu pro dČti. Od roku 1990 do roku 2001 byl zaznamenán nárĤst poþtu doplĖkové infrastruktury pro aktivní sport a volný þas jako jsou bazény, koupalištČ, tenisové kurty, atletické a zimní stadiony, sportovní haly, tČlocviþny a hĜištČ, kuželny, fittness centra a další. Bohužel v posledních 6-ti letech již nebyl nárĤst tČchto zaĜízení tak výrazný. V poslední dobČ byly zĜizovány zejména tenisové kurty, bowlingové dráhy a hĜištČ na squash, ale i pĜes to je tato nabídka nedostateþná. Výjimku pĜedstavuje Lipno nad Vltavou, které je v porovnání s ostatními oblastmi regionu velmi dobĜe vybaveno volnoþasovou infrastrukturou (bobová dráha, aquapark, sportovní hala, herna pro dČti, golfové hĜištČ).

PČší turistika Region Šumava nabízí svým návštČvníkĤm pĜedevším krásnou pĜírodu, ve které se mohou zotavit, naþerpat nové síly a duševní pohodu, proto je pČší turistika jednou z nejvyhledávanČjších aktivit. Pro poznávání pĜírody, jejich zákonitostí i kulturního dČdictví Šumavy slouží síĢ více než 2 500 km znaþených turistických tras spojujících zajímavá místa. Doprovodná infrastruktura pro pČší turistiku se stále zkvalitĖuje. Výjimkou je jihovýchodní þást regionu, zejména pĜíhraniþní oblasti Lipenska (pravý bĜeh jezera), kde má znaþení turistických stezek ještČ velké rezervy. Zásadní nedostatky lze spatĜovat také ve vybavenosti navazující infrastrukturou, jako jsou kupĜíkladu odpoþívadla, laviþky, vyhlídky apod. Probíhající jednání s Klubem þeských turistĤ o možnosti proznaþení nových turistických tras na Lipensku je zapotĜebí vhodným zpĤsobem skloubit s obdobnými aktivitami v centrálních þástech NP Šumava tak, aby došlo k vytvoĜení ucelené sítČ tras. Významným pĜínosem pro rozvoj kulturního a poznávacího cestovního ruchu je velmi kvalitní síĢ nauþných stezek a poznávacích okruhĤ, a to pĜedevším na území národního parku, kde pĜed nedávnem zaþaly vznikat první zážitkové trasy (BĜezník, Plešné jezero). Cykloturistika Národní park s navazující chránČnou krajinnou oblastí pĜedstavují nesmírnČ pĜitažlivé území k provozování všech forem cykloturistiky. PĜi znaþení a budování cyklotras byl v posledních letech uþinČn znaþný pokrok. V souþasné dobČ je zde více než 2 100 km znaþených cyklotras a cyklostezek a pracuje se na budování a proznaþování dalších. Došlo také ke zkvalitnČní doprovodné infrastruktury (odpoþívadla, informaþní tabule,…). Problém, který v posledních letech vyvstává, jsou vzájemné kolize cyklistĤ, pČších a nČkdy i aut na nČkterých cyklotrasách a stezkách pro chodce a cyklisty. PostupnČ se buduje páteĜní cyklostezka propojující severozápadní a jihovýchodní þásti regionu, v souþasnosti jsou dokonþeny dílþí úseky této trasy (cyklotrasa þ. 33), pĜiþemž v nejproblematiþtČjších lokalitách jsou cyklisté nuceni pro pĜesun využívat stávající motoristické komunikace. Vedení NP Šumava plánuje

www.sfzp.cz



jednak o budování nových cyklostezek právČ podél frekventovaných silnic z dĤvodu usmČrnČní návštČvníkĤ z dĤvodu jejich bezpeþnosti, dále dobudování páteĜní cyklostezky, a také využití nČkterých lesních cest s kvalitním povrchem pro rozšíĜení možností cykloturistiky. Vodní turistika, vodní sporty Významnou rekreaþní aktivitou je také vodní turistika na kanoích, kajacích þi raftingových þlunech. Vltava, Otava, Úhlava a Blanice nabízí celkem 200 km splavných úsekĤ. V nČkterých pĜípadech je využití tČchto tokĤ v sezónČ problematické vzhledem k limitĤm ochrany pĜírody a nedostatku vody v dĤsledku sucha (uzavĜení Horní Vltavy pro splouvání pĜi poklesu hladiny pod stanovenou úroveĖ). Na rozdíl od „suchozemských“ aktivit není v otázce vodní turistiky dosud dosaženo dlouhodobé shody uspokojující vČtšinu partnerĤ vzhledem k podmínkám aktivity ohlednČ využívání dalších tokĤ v národním parku k vodní turistice (KĜemelná, Studená Vltava, Vydra). Režim splouvání na vymezených tocích je limitován sezónnČ, denní dobou a minimálním stavem hladiny pro splouvání. Na VltavČ je formou registraþního systému realizován projekt Ĝízeného splouvání. PonČkud horší situace je ve vybavenosti regionu pĜírodními koupališti a venkovními i krytými bazény, nedostatek možností koupání mnoho návštČvníkĤ jmenuje na prvním místČ jako slabou stránku regionu (vyjma nČkolika málo oblastí vþetnČ Lipenska). Hipoturistika Jízda na koních není v národním parku doposud významnou aktivitou zejména s ohledem na témČĜ nulové chovatelské zázemí v obcích NP Šumava. Z legislativního hlediska není jízda na koních s výjimkou I. zóny a klidových území limitována (obdobnČ jako u pČších a lyžaĜských tras). PáteĜní hypostezka napĜíþ národním parkem (vede po pravém bĜehu Lipna, z Vyššího Brodu do Nové Pece) není prakticky využívána. S ohledem na minimální zázemí pro aktivitu uvnitĜ NP, jsou v souþasnosti nabízeny kratší nČkolikadenní vyjížćky z chovatelského zázemí v pĜedpolí NP v chránČné krajinné oblasti, þi ještČ dále z vnitrozemí – V Ústalþi je k dispozici moderní krytý parkur. Hipoturistika dále nachází zázemí pĜedevším v tČchto oblastech: Volarsko, Vyšebrodsko, ZátoĖ, Stašsko, Kašperské Hory, Sušicko, Hartmanicko, Prášily, Kochánovské plánČ, BČšinsko, Bohumilice, Husinec a Netolicko.

NP Šumava je významnou oblastí nabízející provozování zimních sportĤ, pĜedevším pro zimní turistiku na bČžkách jsou zde ideální podmínky. Poþet kilometrĤ pravidelnČ strojovČ upravovaných bČžeckých stop v rámci projektu Bílá stopa se stále zvyšuje. Znaþná þást je vedena ve výšce okolo 1000 m n.m., v okolí šumavských hĜebenĤ. Dobré podmínky existují ve vybraných lokalitách i pro sjezdové lyžování, sáĖkování nebo pro další netradiþní sporty, jako je snowtubing, snowkiting, chĤze na snČžnicích a jízda se psím spĜežením. BČžecké lyžování

www.sfzp.cz



Centrální Šumava je charakteristická rozsáhlými plánČmi, tj. územím se stálou nadmoĜskou výškou nad 1 000 m n.m., což jsou ideální podmínky pro rozvoj bČžeckého lyžování, které je tu podporováno a bráno jako prioritní zimní sportovní aktivita. LyžaĜská turistika, nezávislá na infrastruktuĜe vlekĤ a svažitých terénech, se stále více pĜesouvá do snČhovČ jistČjší oblasti plání uvnitĜ národního parku, blíže k hraniþnímu hĜebeni. Má klidový charakter, který však v posledních letech nabývá v oblasti Kvild zejména o víkendech prvkĤ masovosti. Na ŠumavČ se nachází nejrozsáhlejší síĢ udržovaných znaþených tras pro lyžaĜe u nás. VČtšina z více než 500 km tras udržovaných rolbou je situována do území NP Šumava a je propojena s okrajovými þástmi (Vimperk, Javorník, Hojsova Stráž). KaždoroþnČ pĜibývají další novČ udržované úseky, které napomáhají zatraktivnČní území. Rozsáhlá pĜedsezónní pĜíprava tras poþítá s úpravou dvojstopy, trasy na bruslení jsou upravovány zejména na Železnorudsku. Základem orientace v terénu národního parku jsou lyžaĜské znaþené trasy (LZT) s bČžeckými stopami udržovanými obcemi za pĜispČní dalších subjektĤ Ͳ místních podnikatelĤ, Správy NP Šumava, fyzických osob atd. Jednotlivé aktivity vedoucí k rozvoji lyžaĜských tras v centrální ŠumavČ zastĜešuje projekt „Bílá stopa na ŠumavČ“ (www.bilastopa.cz). Cílem projektu je monitoring a koordinace systému údržby, ochrana krajiny, zlepšení podmínek životního prostĜedí, jednotná propagace, financování lyžaĜských tras (zimní i pĜedsezónní údržba) a získávání finanþních prostĜedkĤ na ostatní aktivity (napĜ. poĜízení rolb, pĜístrojĤ GPS, znaþení tras). Kvalita stop a tím jejich pĜitažlivost pro vČtšinu návštČvníkĤ je poplatná objemu shromáždČných finanþních prostĜedkĤ a iniciativČ jednotlivých garantĤ úpravy stop. Na ŠumavČ lze nalézt také sportovní (kondiþní) okruhy a závodní tratČ: Hojsova Stráž Zámeþek, Hoffmanky - Godlhof, Špiþák - Za Nádražím, Železná Ruda, Belveder, Zadov ChuráĖov, Vimperk - Vodník, Kubova HuĢ a Lipno nad Vltavou. Sjezdové lyžování Sjezdové lyžování patĜí mezi nejpopulárnČjší zimní sportovní aktivity. Hlavním problémem z hlediska nabídky sjezdového lyžování je neexistence nadregionálního centra zimních sportĤ, které by dokázalo zajistit konkurenceschopnost celého regionu v zimním období. PotĜeba zajištČní konkurenceschopnosti regionu motivuje provozovatele k ustaviþné modernizaci a zvyšování kvality nabízených služeb, s cílem dosáhnout standardní evropské úrovnČ, nicménČ snahu o rozvoj sjezdových stĜedisek v regionu znaþnČ omezují zájmy ochrany pĜírody. Totéž platí i pro budování nových lyžaĜských areálĤ (napĜ. lipenské obce dlouhodobČ usilují o vybudování regionálního centra zimních sportĤ Špiþák). I pĜesto, že Šumava nemá takový potenciál jako jiná evropská (resp. alpská) zimní centra, má svou klientelu, která se na Šumavu vrací právČ kvĤli možnosti sjezdového lyžování „rodinného“ typu. VČtšina lanovek, vlekĤ a sjezdovek je soustĜedČna do 3 hlavních lyžaĜských stĜedisek: LipnoͲKramolín, Železná RudaͲŠpiþák – nabízí nejlepší možnosti lyžování na þeské stranČ Šumavy, a ZadovͲChuráĖov. Další možnosti sjezdového lyžování „rodinného“ typu nabízí:

www.sfzp.cz



Libínské Sedlo, Rohanov, Strážný, ýeské Žleby, Kubova HuĢ, Kvilda, Nové HutČ, Javorník, Kašperské Hory, Popelná, Horská Kvilda, Srní, Hojsova Stráž, Javorná nebo HamižnáHartmanice. Problematika sezónnosti cestovního ruchu Nabídka regionu se v souþasné dobČ stále markantnČ omezuje na dvČ hlavní sezónní období (letní a zimní sezóna), pĜiþemž adekvátní nabídka pro mimosezónní období, kupĜíkladu v podobČ dále zmiĖované infrastruktury „pĜi nepĜíznivém poþasí“, ale také ve formČ tzv. mČkkých aktivit (programová nabídka, marketingová podpora mimosezón), doposud chybí. StejnČ jako v ostatních oblastech se i zde projevuje prakticky nulová vybavenost infrastrukturou. Uvedené nedostatky se citelnČ projevují nejen v letních mČsících (deštivé období mČsícĤ þerven – záĜí), ale také stále markantnČji v zimní sezónČ (což je patrné zejména po zcela nevyhovující sezónČ 2006/2007) a mimosezónních obdobích. JednoznaþnČ lze Ĝíci, že chybČjící volnoþasová infrastruktura pro aktivity za nepĜíznivého poþasí je nejvČtší slabinou regionu, nejhĤĜe lze hodnotit situaci v centrální ŠumavČ, nejlépe Klatovy. Prvními „vlaštovkami“ jsou novČ vznikající Ĝemeslné dílny a interaktivní expozice, kde se návštČvníci mohou nejen seznámit s historií tradiþních Ĝemesel, ale také se aktivnČ zapojit a vytvoĜit svĤj vlastní výrobek. Tyto zážitky nabízí napĜíklad v NávštČvnickém centru dĜevaĜství na ModravČ, v NávštČvnickém centru textilu v Lažišti, ve skláĜské dílnČ TASTA v Milné, v „Krámku pro radost“ v Klatovech, v Ĝemeslné dílnČ ve Velharticích nebo v ateliéru „Pod lampou“ ve Volarech. Stejné nedostatky vykazuje i infrastruktura pro dČti, velice ojedinČle se zaþínají budovat dČtské koutky, hĜištČ a výjimeþnČ centra pro dČti (napĜ. Centrum volného þasu v Kašperských Horách, DČtský koutek Bollo v LipnČ nad Vltavou, Pohádková chalupa v Mlázovech). d) Ubytování a stravování V Ĝešeném území je ve srovnání s republikovým prĤmČrem velká koncentrace kapacity ubytovacích zaĜízení. Kapacita je rozvrstvena mezi ubytování v hotelech, penzionech, apartmánech, turistických ubytovnách, v soukromí, chatových osadách a kempech. Výrazný nárĤst lĤžkové kapacity pro hromadnou rekreaci nastal restrukturalizací a privatizací podnikových rekreaþních zaĜízení, velkým poþtem chat pronajímaných specializovanými cestovními agenturami a nárĤstem ubytovací kapacity v privátech a na rodinných farmách. I v dĤsledku uvedených skuteþností lze tedy vyvodit, že uvedený nárĤst byl hlavnČ kvantitativní a ménČ respektoval požadavky na zvyšování kvalitativních standardĤ hromadného ubytování. Vývoj poþtu ubytovacích kapacit v posledním období není však plnČ zdokumentován, a proto je nyní velmi obtížné získat pro celkovou lĤžkovou kapacitu regionu pĜesná statistická data. Níže uvedená tabulka uvádí poþty ubytovacích kapacit v jednotlivých obcích NP Šumava dle ýSÚ v roce 2011, ale pĜi bližším zkoumání bylo zjištČno, že tyto údaje jsou velice nepĜesné a skuteþný poþet kapacit je odhadem o 20 Ͳ 30 % vyšší, než se zde uvádí. LĤžková kapacita je prostorovČ soustĜedČna pĜedevším do okresních mČst a významných stĜedisek cestovního

www.sfzp.cz



ruchu jakými jsou napĜ. Železná Ruda, Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, Kašperské Hory, Zadov-ChuráĖov, Nové HutČ, ýeské Žleby-Stožec, Nová Pec a Horní Planá. Hotely Název obce Borová Lada ýachrov Hartmanic e Horní Planá Horská Kvilda Horní Vltavice Kašperské Hory Kvilda Lenora Modrava Nicov Nová Pec Nové HutČ Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Volary Železná Ruda Želnava Celkem

Penzion y

Kemp y

Chatov é osady

Turistick é ubytovny

Ostatní jinde neuveden á

Celke m

*

**

***

*** *

0

0

0

0

4

1

0

1

2

8

0

0

0

0

4

0

0

0

2

6

1

0

0

0

2

0

0

2

3

8

1

0

4

0

16

5

5

3

17

51

0

0

0

0

3

0

0

1

1

5

0

0

1

0

2

1

0

2

0

6

1

0

1

2

13

0

1

1

3

22

0 1 0 0 1 0 0 1 2 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

6 3 5 2 6 9 3 3 8 8 5 0 3

0 1 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1

0 1 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0

1 1 2 0 4 1 1 1 2 1 0 0 0

8 0 0 1 0 4 1 1 4 6 6 0 2

17 7 9 5 12 15 5 7 19 20 12 1 7

4

2

0

29

0

0

6

13

64

0 1 2

0

1 0 2 2 0 0 0 0 2 3 1 1 1 1 0 0 2 9

0

2

0

0

0

0

2

3

136

11

9

30

74

308

4

Zdroj: Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava 2011.

Funkþní typologii stĜedisek cestovního ruchu zobrazuje následující obrázek (zdroj: Vystoupil a kol. 2006). PĜímo na území NP Šumava se nacházejí horská stĜediska letní a zimní rekreace s kapacitou do 1 000 lĤžek. V tČsném zázemí Železná Ruda s kapacitou pĜes 4 000. StĜediska letní rekreace u vody lemují pĜehradní nádrž Lipno, þásteþnČ v CHKO, a

www.sfzp.cz



pĜedstavují zdrojovou oblast bezprostĜedních návštČvníkĤ území v hranicích parku. Nachází se zde i výrazná koncentrace objektĤ druhého bydlení.

V oblasti ubytovávání je aktuálním trendem zvyšování kvality, standardu a nabídky ubytování a poskytovaných služeb. PĜibývá ubytovacích zaĜízení, která jsou postavena nebo zrekonstruována ve stylu, vycházejícím ze šumavských a místních tradic a jenž souþasnČ nabízí vysoký standard služeb a maximální pohodlí pro rekreanty, þímž roste jejich konkurenceschopnost. I pĜes tento trend a zlepšování kvality poskytovaných služeb mnoho zaĜízení nedosahuje ve své kategorii pĜíslušného mezinárodního standardu. Nedostatky jsou jak ve vybavení ubytovacích zaĜízení patĜiþnou infrastrukturou, tak v kvalitČ lidských zdrojĤ. BČhem posledních let se ale v regionu vyprofilovalo nČkolik zaĜízení s vysokým standardem všech poskytovaných služeb a jejich úspČch výraznČ motivuje okolní zaĜízení ke zlepšení kvality svých služeb. Vzhledem ke skuteþnosti, že nadále pĜetrvává stav, kdy znaþná þást provozovatelĤ nerespektuje jednotnou klasifikaci ubytovacích zaĜízení (z dĤvodĤ její nezávaznosti), lze s pĜípadným výraznČjším stíráním kvalitativních rozdílĤ v rámci jedné konkrétní kategorie ubytovacích zaĜízení poþítat pouze za pĜedpokladu zavedení povinné kategorizace ubytovacích zaĜízení. Tyto aktivity svým charakterem rovnČž pouze v minimální míĜe odpovídají moderním trendĤm v marketingu. Samotná kapacita zaĜízení však není postaþujícím a prĤkazným indikátorem pro posouzení zejména ekonomických pĜínosĤ cestovního ruchu pro region. Z tohoto pohledu je podstatné využití tČchto kapacit, tedy vytíženost zaĜízení a obsazenost lĤžek v prĤbČhu roku. Obsazenost závisí na mnoha faktorech, z nichž lze uvést jako hlavní jak lokalizaþní faktory (atraktivitu místa z hlediska možností celoroþního využití a jeho vybavenost infrastrukturou a službami), tak samotnou

www.sfzp.cz



úroveĖ a kvalitu nabídky jednotlivých zaĜízení. Významná úloha samozĜejmČ pĜísluší i schopnosti provádČt efektivní marketing. Ve skuteþnosti existují mezi jednotlivými lokalitami a zaĜízeními velké rozdíly. Zatímco obsazenost lĤžek a vytíženost zaĜízení v prostoru Železné Rudy, Zadova - ChuráĖova þi centrální Šumavy pĜekraþuje v prĤmČru 50 % (180 – 200 dnĤ v roce), na Lipensku se pohybuje v prĤmČru okolo 25 %. V souþasné dobČ již v nČkterých oblastech nabídka ubytování v sezónách pĜevyšuje poptávku a výhodu má každý, kdo k ubytování poskytuje ještČ jiné služby, nabízí zážitky nebo vytváĜí podmínky pro aktivní trávení dovolené. V posledních letech došlo rovnČž k nárĤstu stravovacích kapacit, a to nejenom v exponovaných turistických stĜediscích. V regionu jsou zastoupeny všechny formy stravování a stravovací kapacita je rozvrstvena mezi restaurace, hostince, bistra, bufety, obþerstvení i zaĜízení hromadného stravování. NejvČtší kumulace stravovacích zaĜízení je pĜedevším ve vČtších mČstech a stĜediscích cestovního ruchu. Kvalita nabízených služeb ve stravovacích zaĜízeních se pĤsobením konkurenþního prostĜedí neustále zvyšuje. PĜedevším ve mČstech postupnČ vznikají zaĜízení s vysokou úrovní služeb i dobrou kvalitou obsluhy. Sporadicky se vyskytují restaurace, vybavením i atmosférou zamČĜené na urþité gastronomické speciality nebo zaĜízení, která nabízejí tradiþní regionální jídla. Zejména v pĜípadČ hlavních poptávkových center (nejexponovanČjších turistických destinací) se potom jako negativní trend projevuje rostoucí cenová úroveĖ tČchto zaĜízení, která nekoresponduje s kvalitou poskytovaných služeb. Cenová hladina v nČkterých destinacích se zaþíná dotahovat i na zahraniþní centra (viz pĜíklad Lipna nad Vltavou).

2.2 SWOT analýza SWOT analýza rovnČž vychází z podpĤrných dokumentĤ KIPR a shrnuje klíþové silné a slabé stránky Regionu NP Šumava a pĜíležitosti a ohrožení pro udržitelný rozvoj upravené podle výsledkĤ aktuálního šetĜení mezi klíþovými subjekty v území.

Silné stránky (S)

Slabé stránky (W)

PĜírodní bohatství evropského významu, území s vysokým koeficientem ekologické stability a existence NP jako garanta jeho zachování

Periferní poloha, složitá administrativní struktura, složitá veĜejná správa a nízká soudržnost regionu

Území s velmi kvalitním životním prostĜedím Kulturní a historické bohatství (regionální lidová architektura, historické památky, Ĝemesla, tradice

www.sfzp.cz

Málo diverzifikovaná a zranitelná místní ekonomika s nedostateþnou nabídkou pracovních pĜíležitostí, vysoká sezónní promČnlivost nezamČstnanosti Dlouhodobý demografický pokles a stárnutí obyvatelstva Šumavy



lesního hospodáĜství a zemČdČlství) Sounáležitost obyvatel Šumavy s územím (zdravý patriotizmus)

Velký potenciál místních mladých lidí

Turisticky atraktivní oblast s dobrými podmínkami pro rozvoj šetrné turistiky Rozvinutá síĢ turistických návštČvnické infrastruktury

tras

a

doprovodné

Tradiþní destinace pro zahraniþní turisty z evropských zemí (SRN, NL)

Dostateþná Šumavy

ubytovací

kapacita

pro

návštČvníky

SíĢ hraniþních pĜechodĤ a dobrá obchodní spolupráce s Bavorskem Snazší pĜístup k nČkterým typĤm dotací (ve srovnání s malými obcemi ve vnitrozemí)

Dobrá „znaþka“ Šumava v ýR

Problematická dopravní obslužnost (relativnČ velké vzdálenosti, nevyhovující technický stav komunikací, chybČjící parkovací plochy, nedostateþná veĜejná doprava) RelativnČ vysoké náklady na veĜejnou správu a péþi o území, na nichž se podílí i nadstandardní administrativní agenda spojená s existencí NP Nedostateþná vybavenost území technickou infrastrukturou (GSM, signál, veĜejný internet, bankomaty, ýOV, apod.) Klesající dostupnost respektive udržitelnost veĜejných služeb (zejména školství a zdravotnictví) Nedostateþné oddČlení pČší a cyklistické od automobilové dopravy ve vybraných lokalitách NP Šumava Málo kvalifikovaná pracovní síla (zejména pro cestovní ruch), nedostatek odborného vzdČlávání a rekvalifikaþních programĤ Nedostateþná nabídka kvalitních a atraktivních služeb cestovního ruchu s vysokou pĜidanou hodnotou Krátká doba pobytu návštČvníkĤ a výrazná dvouvrcholová sezónnost cestovního ruchu, nedostateþná nabídka služeb mimo sezónu Nedostatek kvalifikovaných pracovníkĤ ve státní správČ a samosprávČ StĜety mezi limity ochrany pĜírody a socioekonomickým rozvojem, které nutnČ vyplývají z významu území pro ochranu pĜírody Chybí konsensus o rozvojových prioritách Šumavy a tedy spoleþná vize rozvoje území, nedostateþná koordinace a spolupráce

PĜíležitosti (O)

Ohrožení (T)

Možnost efektivní spolupráce klíþových aktérĤ regionálního rozvoje a nalezení spoleþných zájmĤ NPŠ a obcí Budování dobré znaþky regionu jako pĜírodnČ jedineþné oblasti s využitím úþasti NPŠ v mezinárodních programech a organizacích (Evropský diplom, PAN Parks, ad.) Diverzifikace místní ekonomiky zlepšením podmínek pro drobné podnikání (vþetnČ výroby) v obcích za využití místních zdrojĤ (napĜ. dĜevo) a zvýšením významu NP pro zamČstnanost

Klimatická zmČna (sucha, povodnČ, vichĜice, šíĜení škĤdcĤ a cizorodých organismĤ), polomy a kĤrovcové kalamity

Zvýšení atraktivity Šumavy pro život, pro pĜíchod

Velkokapacitní zemČdČlská produkce (biopaliva), velké

www.sfzp.cz

Poškození pĜírody a krajiny masovým cestovním ruchem a dopravou

RĤst dopravního zatížení (transit, doprava dĜeva), zhoršení stavu komunikací



nových, sociálnČ a ekonomicky aktivních obyvatel hledajících kvalitní životní prostĜedí Rozvoj pĜeshraniþní spolupráce vþetnČ koordinace cestovního ruchu, obnova historických spojení a cest (návaznost na Horní Rakousko a Bavorsko)

Rozvoj regionálního stĜedního školství a celoživotního vzdČlávání ZkvalitnČní informovanosti návštČvníkĤ regionu ve vazbČ na turistickou infrastrukturu, prezentace Šumavy jako marketingového produktu Rozvoj malých rodinných farem (agroturistika, biopotraviny, „údržba krajiny“) Podpora pĜíležitostí pro mladé rodiny (bydlení, podnikání, ztotožnČní se s místem) Inovativní projekty využívající místní zdroje energie, úspory energie RozšíĜení hustoty turistických tras, cyklotras, hippotras a nauþných pČších stezek Rostoucí poptávka po biopotravinách, využití tČchto atraktivit pro pĜilákání návštČvníkĤ v rámci CR, vþ. Podpory tradiþních Šumavských Ĝemesel a gastronomie Rozvoj integrovaného systému veĜejné dopravy (zelené autobusy, moderní železnice) Rozvoj specializovaných služeb šetrného cestovního ruchu a zvýšení jeho pĜínosu pro místní ekonomiku a zamČstnanost i bČhem období mimo hlavní sezónu VytvoĜení regionálního informaþního systému pro návštČvníky Šumavy a spolupráce s NPŠ pĜi usmČrĖování pohybu turistĤ Regionální informaþní a koordinaþní systém pro podporu turistiky

fotovoltaické a vČtrné elektrárny OpouštČní zemČdČlské kulturního rázu krajiny

pĤdy,

pustnutí

a

ztráta

Omezování rozvoje cestovního ruchu v obcích následkem politiky ochrany životního prostĜedí Zhoršení image Šumavy Konkurence okolních regionĤ s podobnými, nebo alternativními možnostmi trávení volného þasu Recese v sektoru cestovního ruchu Snížení atraktivity regionu z dĤvodu ztráty image Šumavy (pĜíroda), nezastavení kĤrovcové kalamity Konkurence evropských regionĤ v oblasti cestovního ruchu (nejen lepší pĜírodní podmínky ale i kvalita služeb)

Nedostatek prostĜedkĤ rozvojových projektĤ

(dotace)

na

realizaci

Odliv ekonomicky aktivních a celoroþnČ bydlících obyvatel (zejména mladších) Další snižování dostupnosti veĜejných služeb (doprava, zdravotnictví, školství, sociální služby, ad.) v dĤsledku politických rozhodnutí na krajské respektive celostátní úrovni ŠíĜení sociálnČ a ekonomicky nežádoucích jevĤ (korupce, organizovaná šedá ekonomika, prostituce, drogy, nelegální migrace apod.) Pokraþování konfliktĤ mezi samosprávami a NPŠ (nejednotný postup, nekoncepþní rozhodování)

Prodloužení délky pobytu návštČvníkĤ a turistĤ Projekty zamČĜené na rozvoj a zkvalitnČní lidských zdrojĤ (tzv. mČkké projekty) Rozvoj živoþišné výroby a agroturistiky

2.3 Tematické oblasti intervence Definovaná SWOT analýza se stala základem pro stanovení cílĤ rozvoje rozpracovaných prostĜednictvím priorit a opatĜení do jednotlivých tematických oblastí intervence (priorit). Jejich vymezení vychází tedy opČt z podpĤrného dokumentu KIPR. PĜehled prioritních

www.sfzp.cz



oblastí rozvoje a jejich opatĜení, vþetnČ konkrétních pĜínosĤ jednotlivých opatĜení, uvádí následující tabulky.

Priorita / OpatĜení

PĜínosy vymezených opatĜení

Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika - podnikatelské prostĜedí otevĜené pro investice místních podnikatelĤ i vnČjších investorĤ

OpatĜení 1.1 PĜíznivé podnikatelské prostĜedí


- zázemí pro vznik nových pracovních pĜíležitostí - podpora projektĤ zamČĜených na technologie a služby šetrné k životnímu prostĜedí a projektĤ zamČĜených na využívání místních zdrojĤ - podpora existence rozliþných oborĤ podnikání vedoucí ke stabilizaci ekonomické základny regionu


Priorita 2 - Dostupnost a infrastruktura OpatĜení 2.1 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura

− dovybavení území dopravní infrastrukturou (zlepšení dostupnosti spádových center ze sídel v území) − zlepšení stavu a údržba stávající dopravní infrastruktury − podpora forem dopravy šetrných k životnímu prostĜedí

OpatĜení 2.2 Dopravní obslužnost

− zajištČní dopravní obslužnosti v území (dostupnost spádových center veĜejnou dopravou, napojení na nadregionální veĜejnou dopravu, napojení veĜejné dopravy na ostatní formy dopravy) − zvýšení kvality veĜejné dopravy (modernizace vozového parku, budování a modernizace doprovodné infrastruktury – zastávky, záchytná parkovištČ, ...) − dostupnost þištČní odpadních vod všech obcí

OpatĜení 2.3 Zlepšení síĢových služeb

− udržitelné zásobování pitnou vodou u všech obcí − odpovídající energetická infrastruktura v obcích − dostupná telekomunikaþní infrastruktura v obcích



Priorita 3 - Udržitelná péþe o krajinu, lesy a bezlesí OpatĜení 3.1 Udržitelné zemČdČlství

www.sfzp.cz

- rozvoj ekologického a pĜírodČ blízkého zemČdČlství - podpora lokálních zemČdČlských a potravináĜských produktĤ



- modernizace zemČdČlské techniky - podpora obnovitelných zdrojĤ energie - podpora mimoprodukþních funkcí zemČdČlství (tvorba a údržba krajiny)

OpatĜení 3.2 Udržitelná péþe o lesy v regionu NPŠ

- koordinovaná péþe o lesy všech vlastníkĤ s dĤrazem na zachování pĜírodních procesĤ v nejcennČjších územích a zvyšování biodiverzity lesních porostĤ v ostatních þástech regionu - stanovení rovnováhy mezi mimoprodukþní a produkþní funkcí lesa s ohledem na stupeĖ ochrany v jednotlivých územích - návaznost produkce v lesích na regionální dĜevozpracující prĤmysl - ochrana biodiverzity a ekologické stability pĜírody a krajiny

OpatĜení 3.3 Ochrana krajiny a životního prostĜedí

- zamezení nevhodné urbanizace volné i osídlené krajiny (koordinované územní plánování) - ochrana ovzduší (omezení emisí z nevhodného vytápČní a nepĜimČĜené individuální dopravy) - optimalizace odpadového hospodáĜství



Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ

OpatĜení 4.1 Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu

OpatĜení 4.2 Zlepšení kvality služeb cestovního ruchu

- spolupráce subjektĤ v území pĜi budování, údržbČ a zvyšování kvality základní infrastruktury cestovního ruchu (turistické stezky – cyklo, hipo, pČší, vodní; parkovištČ; ubytovací a stravovací kapacity) - budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu prodlužující pobyt návštČvníkĤ v území a prodlužující turistickou sezónu (sportovnČ-rekreaþní zaĜízení, kulturní zaĜízení apod.) - spolupráce subjektĤ v území pĜi rozšiĜování nabídky produktĤ a služeb v oblasti cestovního ruchu za úþelem prodloužení pobytu návštČvníkĤ a prodloužení turistické sezóny - dostupné služby pro rĤzné cílové skupiny návštČvníkĤ (dle tematického zamČĜení pobytu, fyzické zdatnosti, požadavkĤ na standardy služeb, jazykové vybavenosti, životního stylu apod.) - profesionální pĜístup podnikatelĤ a zamČstnancĤ v cestovním ruchu - orientace na produkty a služby založené na využití místních specifik - podpora zážitkové turistiky

OpatĜení 4.3 Marketing cestovního

www.sfzp.cz

- dostupnost ucelené nabídky cestovního ruchu (koordinované, snadno dostupné a moderní zdroje informací o regionu



Šumava)

ruchu

- prezentace území jako celku, která podpoĜí jeho pĜírodní a kulturní jedineþnost a povede k rovnomČrnému rozmístČní návštČvníkĤ po celém regionu - prezentace produktĤ a služeb cestovního ruchu za úþelem prodloužení doby pobytu návštČvníkĤ a prodloužení turistické sezóny - prezentace lokálnČ specifických produktĤ a znaþek využitelných v cestovním ruchu



Priorita 5 - Kvalitní život v obcích

OpatĜení 5.1 Dostupnost veĜejných služeb

- dostupnost základní obþanské vybavenosti v regionu odpovídající velikosti sídel mimo chránČná a pĜíhraniþní území (vzdČlávací zaĜízení, zdravotnická zaĜízení, zaĜízení sociálních služeb a terénní sociální služby, základní maloobchodní provozovny) - zvyšování kvality služeb obþanské vybavenosti

OpatĜení 5.2 Podpora volnoþasových aktivit, rozvoj místní kultury


- nabídka zázemí pro zajištČní a rozvoj trvalého bydlení (pozemky pro výstavbu, domy k trvalému bydlení, byty) - podpora volnoþasových aktivit v obcích (kultura, sport a další volnoþasové aktivity) - podpora spolkového života a místních iniciativ - podpora zachování nebo oživení místních specifik, zvykĤ a tradic


Priorita 6 - Partnerství pro rozvoj regionu

OpatĜení 6.1 Posílení spolupráce pĜi správČ území regionu NPŠ

- spolupráce pĜi plánování v regionu, sdílení spoleþné vize rozvoje regionu - koordinace postupu pĜi naplĖování vize, vymezených priorit rozvoje a opatĜení - vzájemná pravidelná komunikace mezi subjekty a obyvateli v regionu, zapojení obyvatel do místního dČní a rozhodování - koordinace postojĤ pĜi komunikaci se subjekty mimo region

OpatĜení 6.2 Podpora rozvoje efektivní místní správy

OpatĜení 6.3 Rozvojový marketing a propagace území

- spolupráce mezi NPŠ a obcemi pĜi zajištČní kvalifikované, efektivní a moderní správy území - spolupráce pĜi zvyšování absorpþní kapacity území - koordinovaná propagace území jako místa, kde žijí lidé v souladu s nezbytnými podmínkami ochrany jedineþného pĜírodního bohatství

- využití informaþních technologií

www.sfzp.cz



www.sfzp.cz



33 P Pooppiiss pprroobblléém mĤĤ,, ccííll,, ssttrraatteeggiiee ĜĜeeššeenníí Problémy v území, jejichž Ĝešení pĜispČje k nastavení takového zpĤsobu a tempa rozvoje celého regionu, který neznehodnotí jeho potenciál a bude z dlouhodobého hlediska charakteru regionu pĜimČĜený a udržitelný, nastiĖuje pĜehled tematických (prioritních) oblastí a opatĜení. Jejich pĜínosy tedy pĜímo navazují na konkrétní problémové oblasti. ObecnČ lze Ĝíci, že jde o takové oblasti, jejichž rozvoj umožní zajistit vyvážený vztah pĜísné ochrany pĜírody, pĜíznivého hospodáĜského rozvoje a rozvoje spoleþenství obyvatel, kteĜí v území žijí. Na problémové oblasti v regionu poukázaly provedené analýzy. Na jejich základČ byly vytyþeny cíle implementace Krajinného integrovaného plánu rozvoje Regionu Národní park Šumava. Všeobecným cílem je: Vzájemná spolupráce subjektĤ pĤsobících na území Regionu Národní park Šumava za úþelem stabilizace hospodáĜské základny regionu a zlepšování podmínek pro kvalitní život místních obyvatel za pĜedpokladu zachování pĜírodního bohatství a kulturního dČdictví regionu. Specifické cíle rozvoje regionu byly vymezeny následovnČ: •

• • • •

•

Zlepšování podmínek pro podnikání na území Regionu Národního parku Šumava, podpora vzniku a rozvoje malých a stĜedních podnikĤ a posilování jejich konkurenceschopnosti. Zlepšení dostupnosti a obslužnosti území regionu NPŠ. Využívání pĜírodního a krajinného potenciálu území regionu NPŠ. Udržitelný cestovní ruch využívající unikátní pĜírodní a kulturní potenciál území s ohledem na zachování jeho specifických hodnot. Zlepšování kvality života obyvatelstva zajištČním dostupnosti veĜejných služeb v oblasti vzdČlávání, sociálních a zdravotních služeb, podpora rozvoje kultury a volnoþasových aktivit. Navázání úzké spolupráce mezi Správou NP Šumava, orgány veĜejné správy a dalšími regionálními aktéry. Spoleþné sdílení vize a cílĤ strategie. Spoleþný postup pĜi její realizaci.

Výše uvedené specifické cíle jsou naplnČním definovaných tematických (prioritních) oblastí rozvoje území.

www.sfzp.cz



3.1 Strategie k dosažení vymezených cílĤ Všeobecného cíle dokumentu, rozpracovaného do šesti specifických cílĤ, bude dosaženo prostĜednictvím podpory realizace projektových zámČrĤ pĜedkládaných subjekty v regionu v rámci 6 tematických (prioritních) oblastí rozvoje. ZpĤsob pĜedkládání projektových zámČrĤ a transparentní hodnocení míry jejich pĜispČní k rozvoji regionu popisuje následující kapitola.

www.sfzp.cz



44 P Pooppiiss ttrraannssppaarreennttnnííhhoo zzppĤĤssoobbuu vvýýbbČČrruu pprroojjeekkttoovvýýcchh zzáám mČČrrĤĤ VýbČr projektových zámČrĤ bude probíhat po uzavĜení výzvy k pĜedkládání žádostí o zaĜazení projektových zámČrĤ do zásobníku projektĤ realizovaných v rámci KIPR. Podmínky jednotlivých výzev k pĜedkládání žádostí budou schvalovány Regionálním Ĝídícím výborem KIPR. Jedná se zejména o schválení harmonogramu výzvy, poþtu zámČrĤ, které mají být v rámci výzvy zaĜazeny do zásobníku projektĤ, minimálního a maximálního finanþního rozsahu pĜedkládaných zámČrĤ, jednotných pravidel pro pĜedkládání žádostí, popĜ. dalších specifických podmínek dané výzvy. Zásobník projektĤ bude vždy doplĖován a aktualizován v rámci vyhlašovaných výzev. V pĜípadČ potĜeby a na základČ podnČtĤ Regionálního Ĝídícího výboru KIPR nebo Externího administrátora, probČhne aktualizace zásobníku projektĤ i mimo vyhlášené výzvy a bez aktualizace samotného dokumentu KIPR. Popis administrativní kapacity pro Ĝízení výzev a sbČr žádostí je uveden v kapitole þ. 9 tohoto dokumentu. Transparentní výbČr žádostí zajistí definované soubory kritérií rozdČlené do tĜech fází posouzení pĜedkládaných projektových zámČrĤ. Jedná se o sadu kritérií spoleþných pro všechny tematické oblasti a opatĜení, která zohlední význam projektu pro rozvoj celého regionu NP Šumava. Hodnocení pĜedkládaných projektových zámČrĤ bude probíhat ve 3 fázích: kontrola formální zpĤsobilosti, kontrola obsahové zpĤsobilosti a hodnocení regionálního významu projektu.

4.1 Kontrola formální zpĤsobilosti (administrativní posouzení) PĜedstavuje kontrolu formálních náležitostí daných Výzvou k pĜedkládání žádostí a základním dokumentem KIPR. Jedná se o základní kontrolu pĜedložené dokumentace k danému projektovému zámČru na základČ tČchto definovaných kriterií: 1) Je projektová žádost pĜedložena v požadované podobČ (tištČné, elektronické)? 2) Je žadatel zpĤsobilý k podání žádosti? Je projektový partner zpĤsobilým pĜíjemcem (v pĜípadČ realizace projektu ve spolupráci s partnerem, který je realizací projektu pĜímo zvýhodnČn)? 3) Je tištČná verze žádosti identická s elektronickou verzí?

www.sfzp.cz



4) Je projektová žádost vyplnČna kompletnČ a logicky? 5) Je projektová žádost (tištČná verze) podepsána žadatelem, popĜ. jeho oprávnČným zástupcem? 6) Jsou pĜedloženy všechny povinné pĜílohy k žádosti a jsou tyto pĜílohy úplné a aktuální k datu podání žádosti? 7) Leží místo realizace projektu v podporovaném regionu (Region Národní park Šumava)? 8) Odpovídá výše celkových výdajĤ podmínkám daným aktuální výzvou k pĜedkládání žádostí? 9) Nemá žadatel, popĜ. partner projektu s pĜímým zvýhodnČním závazky vĤþi ýR po termínu splatnosti? PĜesný výþet formálních náležitostí mĤže být dále upĜesnČn textem výzvy, popĜ. v další navazující dokumentaci pro žadatele. Budou-li v prĤbČhu formální kontroly zjištČny nedostatky, bude žadatel vyzván k doplnČní pĜedložených podkladĤ. Nebude-li možné tyto podklady ve stanovené lhĤtČ doplnit, bude žádost vyĜazena z dalšího hodnocení. Pokud kontrola formální zpĤsobilosti probČhne v poĜádku, popĜ. budou zjištČné nedostatky odstranČny ve stanovené lhĤtČ, bude projektová žádost postoupena odbornému posouzení. Výsledek kontroly bude zdokumentován na pĜíslušném check-listu.

4.2 Kontrola obsahové zpĤsobilosti (odborné posouzení) Jedná se o kontrolu obsahu pĜedložených dokumentĤ, v rámci které bude posouzen soubor tČchto kritérií: 1) PĜispívá pĜedkládaný projektový zámČr k Ĝešení konkrétní tematické (prioritní) oblasti a opatĜení KIPR (jaké)? 2) Je zajištČno celkové financování (pĜedfinancování a vlastní podíl spolufinancování) projektu? 3) Je zamezeno duplicitČ þerpání dotaþních prostĜedkĤ? 4) Jsou správnČ identifikovány zpĤsobilé a nezpĤsobilé výdaje projektu? 5) Je projektový zámČr pĜipraven k realizaci? (popsána výchozí situace, potĜeba realizace projektu, definovány cíle, harmonogram projektu, osoby zajišĢující realizaci všech aktivit, nezbytná povolení)

www.sfzp.cz



6) V pĜípadČ, že již byly v souvislosti s pĜedkládaným zámČrem realizovány veĜejné zakázky, byly dodrženy platné pĜedpisy pro zadávání veĜejných zakázek? 7) Je zajištČno dlouhodobé užívání výsledkĤ projektu k uvedenému úþelu (zajištČna udržitelnost projektu)? Budou-li v prĤbČhu kontroly obsahové zpĤsobilosti žádosti zjištČny zásadní nedostatky, které by mohly narušit podmínky þerpání veĜejných prostĜedkĤ, bude žádost vyĜazena z dalšího hodnocení. Na základČ výsledkĤ odborného posouzení mĤže být žadatel opČt vyzván k doplnČní nebo vysvČtlení uvedených informací. Výsledek odborného posouzení bude znovu zdokumentován na pĜíslušném check-listu. Na základČ nČj bude rozhodnuto o postoupení žádosti k další fázi hodnocení, tj. hodnocení regionálního významu projektu.

4.3 Hodnocení regionálního významu projektu Hodnocení regionálního významu projektu bude probíhat formou bodového hodnocení níže uvedených kritérií. Ke každému kritériu budou podle míry jeho naplnČní pĜidČleny body ve škále 0 – 5 (0 – projekt nepĜispívá k naplnČní daného kritéria, 5 – projekt významnČ pĜispívá k naplnČní daného kritéria). 1) Napomáhá projekt ke zlepšení identifikace obyvatel se spoleþným územím, popĜ. zlepšení informovanosti, komunikace a kooperace mezi subjekty v území (obyvatelstvem, veĜejnou správou, neziskovými organizacemi, podnikateli)? 2) Je projektový zámČr v souladu s regionálními nebo odbornými rozvojovými strategiemi? 3) PĜispívá projekt propagaci Ĝešeného území mimo Region Národní park Šumava? 4) Je pĜedkládaný zámČr inovativní? 5) Jaká je finanþní nároþnost pĜedkládaného projektu (požadovaná výše dotace, % podíl spolufinancování žadatele, popĜ. partnera projektu)? 6) Je projekt realizován v partnerství? Do jaké míry se partner podílí na realizaci projektu v jednotlivých fázích projektu (pĜíprava, realizace, udržitelnost)? 7) Jaké hodnoty indikátorĤ KIPR jsou pĜedkládaným zámČrem naplĖovány? 8) Do jaké míry jsou výdaje na projekt v pomČru k oþekávaným výsledkĤm efektivní, smysluplné a pĜimČĜené? 9) Generuje projekt pĜíjmy? 10) Do jaké míry jsou zohlednČny aspekty rovnosti znevýhodnČných skupin osob pĜi realizaci projektu?

pĜíležitostí

a

integrace

11) Do jaké míry projekt pĜispívá k ochranČ životního prostĜedí?

www.sfzp.cz



O prĤbČhu hodnocení regionálního významu projektu vyhotoví odpovČdný orgán protokol, ze kterého bude zĜejmý výsledek tohoto hodnocení. Na základČ bodového hodnocení budou projekty seĜazeny od nejlépe bodovaného projektového zámČru po projekt s nejnižším poþtem pĜidČlených bodĤ. Návrh na podporu projektových zámČrĤ vybraných na základČ výsledkĤ všech fází hodnocení bude zahrnovat nejlépe bodované projektové zámČry, které je možné podpoĜit v rámci schváleného poþtu projektových zámČrĤ, které mohou být zaĜazeny do zásobníku projektĤ, stanoveného pro danou výzvu. Návrh bude pĜedložen ke schválení Regionálnímu Ĝídícímu výboru KIPR, který na základČ nČj vydá rozhodnutí o zaĜazení do zásobníku projektĤ, nebo návrh s pĜipomínkami vrátí k opČtovnému pĜezkoumání.

www.sfzp.cz



55 P Pooppiiss ooþþeekkáávvaannýýcchh vvýýsslleeddkkĤĤ rreelleevvaannttnníícchh iinnddiikkááttoorrĤĤ

aa

vvýýssttuuppĤĤ

vvþþeettnnČČ

V první fázi pĜípravy tohoto dokumentu byly monitorovací indikátory rozdČleny dle Priorit a opatĜení vycházejících z Metodického pokynu MŽP k pĜípravČ a realizaci Krajinných integrovaných plánĤ rozvoje (KIPR) vydaného v Ĝíjnu 2010. S postupem prací však byla struktura indikátorĤ upravena dle struktury prioritních oblastí rozvoje KIPR Šumava a jejich opatĜení, pĜiþemž nedošlo ke zmČnČ výþtu indikátorĤ, ale pouze k jejich novému þlenČní. Indikátory pro jednotlivá opatĜení vycházejí z indikátorové soustavy Strategie udržitelného rozvoje CR, dále pak z operaþních programĤ, z nichž mohou být daná opatĜení v aktuálním programovacím období (2007 – 2013) financována, a u nČkterých opatĜení byl brán zĜetel i na možnost jejich financování z národních programĤ ýR. Zpracovatel pĜedpokládá, že vzhledem k aktuálnímu vývoji podmínek naplĖování operaþních programĤ následujícího programovacího období (2014 – 2020) nedojde k zásadním zmČnám monitorovacích indikátorĤ. Pozn.: V následujících tabulkách je uveden výþet všech indikátorĤ pro souþasné i následující programovací období, jejichž dosažení pĜispívá k naplnČní stanovených prioritních oblastí a opatĜení. Výchozí a cílové hodnoty indikátorĤ pro souþasné programovací období budou stanoveny po specifikaci 6 typových pilotních projektových zámČrĤ. Hodnoty indikátorĤ pro následující programovací období budou stanoveny na základČ aktualizace šetĜení mezi subjekty v regionu. Definice indikátoru, popis zpĤsobu mČĜení

Název indikátoru

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika OpatĜení 1.1 PĜíznivé podnikatelské prostĜedí Informaþní technologie v podnikání

Poþet zavedených a technologií a strategií

Podnikatelské subjekty

Poþet podnikatelských subjektĤ (právnické i fyzické osoby) s místem podnikání na katastrálním území obcí Regionu NP Šumava zamČĜených na þinnosti, technologie a služby šetrné

www.sfzp.cz

ICT

Podnikatelské subjekty, Monitoring OPPI

ýSÚ, obce, podnikatelské subjekty



k životnímu prostĜedí využívání místních zdrojĤ Pracovní místa v oblasti þinností, technologií a služeb šetrných k životnímu prostĜedí

a

Poþet novČ vytvoĜených pracovních míst v oblasti þinností, technologií a služeb šetrných k životnímu prostĜedí

Obce, ÚP, podnikatelské subjekty

Pracovní místa v CR

Poþet novČ vytvoĜených pracovních míst v oblasti CR

Obce, ÚP, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV

Název indikátoru

Definice indikátoru, popis zpĤsobu mČĜení

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 2 - Dostupnost a infrastruktura OpatĜení 2.1 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Rekonstruované komunikace

Délka rekonstruovaných komunikací na území obcí Regionu NPŠ (v km)

Nové komunikace

Délka novČ vybudovaných komunikací na území obcí Regionu NPŠ (v km)

NovČ vybudovaná parkovací stání

Poþet parkovacích míst

PodpoĜené projekty na rozvoj dopravy

Integrovaný dopravní systém NovČ vybudovaná a novČ rekonstruovaná záchytná parkovištČ Rozvoj ekologické dopravy

Poþet podpoĜených projektĤ na rozvoj dopravy v Regionu NPŠ OpatĜení 2.2 Dopravní obslužnost Poþet obcí v Regionu NPŠ, zapojených do Integrovaného dopravního systému (IDS) Poþet projektĤ zahrnující výstavbu záchytných parkovišĢ navazující na veĜejnou dopravu Poþet novČ poĜízených ekologických vozidel ve veĜejné dopravČ v Regionu

www.sfzp.cz

Obce, monitoring ROP JZ a PRV a grantových programĤ krajĤ Obce, monitoring ROP JZ a PRV a grantových programĤ krajĤ Obce, monitoring OPŽP, ROP JZ, PRV a grantových programĤ krajĤ Obce, monitoring ROP JZ a PRV

Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring OPŽP, ROP a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV



NPŠ Doprovodná infrastruktura veĜejné dopravy

VeĜejná doprava

Poþet novČ vybudovaných nebo zrekonstruovaných autobusových a železniþních zastávek v Regionu NPŠ

Obce, monitoring ROP JZ a PRV

Poþet zrealizovaných projektĤ na podporu veĜejné dopravy

Obce, Správa NP a CHKO Šumava, monitoringy ROP JZ a grantových programĤ krajĤ

OpatĜení 2.3 Zlepšení síĢových služeb ýištČní odpadních vod

Poþet obyvatel bydlících v domech napojených na veĜejnou kanalizaci s koncovou ýOV v obcích Regionu NPŠ

Obce, monitoring OPŽP

Zásobování pitnou vodou

Poþet obyvatel bydlících v domech napojených na veĜejný vodovod v obcích regionu NPŠ

Obce, monitoring OPŽP

Poþet zrealizovaných projektĤ zamČĜených na rozvoj technické infrastruktury v obcích nebo na území NPŠ (mimo vodohospodáĜské infrastruktury)

Technická infrastruktura v obcích

Název indikátoru


Obce, monitoring PRV

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 3 - Udržitelná péþe o krajinu, lesy a bezlesí OpatĜení 3.1 Udržitelné zemČdČlství Alternativní podnikatelské subjekty

Pracovní místa v oblasti alternativního

Poþet podnikatelských subjektĤ (právnické i fyzické osoby) s místem podnikání na katastrálním území obcí Regionu NP Šumava zamČĜených na alternativní zpĤsoby venkovského podnikání Poþet novČ vytvoĜených pracovních míst v oblasti alternativního venkovského

www.sfzp.cz

ýSÚ, obce, podnikatelské subjekty

Obce, ÚP, podnikatelské subjekty



venkovského podnikání

podnikání OpatĜení 3.2 Udržitelná péþe o lesy v regionu NPŠ

Obnova smíšeného horského lesa

Podpora biodiverzity Revitalizované území

Brownfields

Obnova stabilního vodního režimu krajiny a prvkĤ ekologické stability

Snížení zneþištČní ovzduší

OZE

Snížení emisí

Recyklované odpady Komunální odpad

Podíl ostatních dĜevin ZPF Regionu NPŠ: Plocha víceetážových porostĤ (v %) OpatĜení 3.3 Ochrana krajiny a životního prostĜedí Celková plocha, na které byla realizována opatĜení pro podporu biodiverzity (v ha) Plocha revitalizovaných území (v ha)

Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP Obce, monitoring ROP

Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálĤ (brownfields) celkem (v ha) Poþet zrealizovaných opatĜení na obnovu stabilního vodního režimu krajiny a prvkĤ ekologické stability Poþet projektĤ pĜispívajících ke snížení emisí hlavních zneþišĢujících látek, spojených s danou þinností – tuhé þástice, SO2, NOx, NH3, tČkavé organické látky Poþet projektĤ zamČĜených na využití obnovitelných zdrojĤ energie Snížení emisí hlavních zneþišĢujících látek, spojených ‚s danou þinností – tuhé þástice, SO2, NOx, NH3, tČkavé organické látky (v t / rok) Podíl recyklovaných odpadĤ (v %) Objem zpracovaného komunálního odpadu (v t / rok)

Název indikátoru


Využitelný komunální odpad

Podíl využitelného komunálního odpadu (% z celkové roþní

www.sfzp.cz

Správa NP a CHKO Šumava

Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP

Monitoring OPŽP

Monitoring OPŽP

Monitoring OPŽP

Monitoring OPŽP Obce, monitoring OPŽP Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací Obce, monitoring OPŽP



produkce komunálního odpadu) Ekologické zátČže Nakládání s odpady VeĜejné výdaje na ochranu životního prostĜedí

Název indikátoru

Plocha odstranČných starých ekologických zátČží (v ha) Poþet projektĤ zamČĜených na nakládání s odpady Podíl finanþních prostĜedkĤ na ochranu životního prostĜedí z rozpoþtu obcí v Regionu NPŠ (v %)


Obce, monitoring OPŽP Obce, monitoring OPŽP ýSÚ

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ OpatĜení 4.1 Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu Environmentální výchova Cyklistické trasy a stezky Trasy pro zimní sporty Hipostezky Stezky pro pČší, nauþné stezky

Vodní trasy

Poþet vybudovaných nauþných stezek a dalších objektĤ návštČvnické infrastruktury Délka novČ vybudovaných cyklostezek a cyklotras na území obcí Regionu NPŠ (v km) Délka novČ vybudovaných lyžaĜských tras na území obcí regionu NPŠ (v km) Délka novČ vybudovaných hipostezek (v km) Délka novČ vybudovaných stezek pro pČší a nauþných stezek na území obcí Regionu NPŠ (v km) Délka novČ vybudovaných vodních tras na území obcí Regionu NPŠ (v km)

Ubytovací kapacity

Poþet nových kapacit

Nová sportovnČ rekreaþní zaĜízení

Poþet nových sportovnČ rekreaþních zaĜízení

www.sfzp.cz

ubytovacích

Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP, ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV, OPPS Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV Obce, podnikatelské subjekty,



Rekonstrukce sportovnČ rekreaþních zaĜízení

Poþet zrekonstruovaných sportovnČ rekreaþních zaĜízení

Ostatní doprovodná infrastruktura cestovního ruchu

Poþet nových nebo rekonstruovaných zaĜízení doprovodné infrastruktury CR

www.sfzp.cz

monitoring ROP JZ a PRV Obce, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV Obce, podnikatelské prostĜedí



Název indikátoru


NovČ vybudovaná zaĜízení CR

Poþet nových zaĜízení

NávštČvnost IC Regionu NPŠ

Poþet návštČvníkĤ informaþních zaĜízení

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací Obce, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV Obce, IC, NPŠ, monitoring ROP JZ a PRV

OpatĜení 4.2 Zlepšení kvality služeb cestovního ruchu

Nové služby udržitelného CR

Poþet novČ vytvoĜených služeb na podporu udržitelného cestovního ruchu

Certifikovaná ubytovací zaĜízení

Poþet novČ certifikovaných ubytovacích zaĜízení v cestovním ruchu

VzdČlávání v oblasti šetrného turismu

Poþet úþastníkĤ vzdČlávání v oblasti šetrného CR OpatĜení 4.3 Marketing cestovního ruchu

Propagaþní materiály, marketingové produkty

Poþet druhĤ vytvoĜených propagaþních nebo marketingových produktĤ pro cestovní ruch

Název indikátoru


Obce, NPŠ, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV Obce, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV NPŠ, monitoring OPŽP Obce, NPŠ, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 5 - Kvalitní život v obcích OpatĜení 5.1 Dostupnost veĜejných služeb Rekonstruované objekty pro vzdČlávání Nové objekty pro vzdČlávání

Poþet regenerovaných a revitalizovaných objektĤ urþených pro rozvoj vzdČlávání Plocha novČ vybudovaných objektĤ pro vzdČlávání (v m²)

www.sfzp.cz

Obce, NPŠ, Monitoring ROP JZ Obce, Monitoring ROP JZ



PoĜízení vybavení pro vzdČlávání Objekty pĜedškolní a mimoškolní péþe o dČti

PodpoĜené osoby

Název indikátoru

Poþet nakoupeného vybavení pro zvýšení kvality vzdČlávání (v m²) Poþet nových, rekonstruovaných nebo modernizovaných objektĤ, zaĜízení pĜedškolní a mimoškolní péþe o dČti Poþet osob, které úspČšnČ ukonþili vzdČlávání zpĤsobem, který stanovil poskytovatel vzdČlávání (osvČdþení, certifikát, test,…) Definice indikátoru, popis zpĤsobu mČĜení

Obce, Monitoring ROP JZ

Obce, Monitoring ROP JZ

Žadatelé

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Nové nebo Poþet novČ vytvoĜených þi zrekonstruované zrekonstruovaných objektĤ Monitoring ROP objekty obþanské obþanské vybavenosti a JZ vybavenosti a volnoþasových aktivit volnoþasových aktivit OpatĜení 5.2 Podpora volnoþasových aktivit, rozvoj místní kultury Oprava kulturnČ historických a technických památek Rekonstrukce památkových objektĤ Úprava veĜejných prostranství Obnova movitých kulturních památek Revitalizace parkĤ, zahrad

Název indikátoru

Poþet novČ opravených kulturnČ-historických a technických památek Poþet zrekonstruovaných památkových objektĤ Plocha upravených veĜejných prostranství v památkovČ chránČných územích (v m²) Poþet zrestaurovaných movitých kulturních památek

Monitoring ROP JZ Monitoring ROP JZ Monitoring ROP JZ Monitoring ROP JZ Obce, monitoring PRV

Plocha revitalizovaného území


Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 6 - Partnerství pro rozvoj regionu OpatĜení 6.1 Posílení spolupráce pĜi správČ území regionu NPŠ Objekty pro environmentální výchovu

Kapacita pro environmentální vzdČlávání a

www.sfzp.cz

objektĤ výchovu, osvČtu

Správa NP a CHKO Šumava



ZastavČné území

(pĜedpokládaný poþet návštČvníkĤ / rok) Podíl zastavČného území na celkové rozloze obcí Regionu NPŠ (v %)

Ministerstvo pro místní rozvoj

OpatĜení 6.2 Podpora rozvoje efektivní místní správy ZavádČní ICT v územní veĜejné správČ

Poþet úĜadĤ se zavedením nČkterého z druhĤ ICT ve veĜejné správČ

Obce, Monitoring IOP

OpatĜení 6.3 Rozvojový marketing a propagace území ICT v oblasti propagace CR Produkty orientace

Informaþní systémy CR

Poþet zavedených ICT v oblasti Ĝízení a propagace udržitelného cestovního ruchu Poþet vytvoĜených produktĤ pro orientaci a smČrování návštČvníkĤ Poþet doprovodných informaþních systémĤ

www.sfzp.cz

Obce, NPŠ, monitoring ROP JZ a PRV Obce,NPŠ, monitoring ROP JZ a PRV Obce, NPŠ, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV



66 ZZáássoobbnnííkk pprroojjeekkttĤĤ Na úvod realizace KIPR probČhlo v mČsících Ĝíjnu a listopadu 2011 dotazníkové šetĜení na území regionu Národního parku Šumava. PĜedmČtem šetĜení bylo získání informací ohlednČ plánovaných rozvojových zámČrĤ jednotlivých obcí a subjektĤ nacházejících se ve vymezeném území Regionu Národního parku Šumava. Výstupy šetĜení byly zapracovány jako PĜíloha þ. 2 dokumentu – Zásobník projektĤ (verze þ.0) a díky získaným informacím byl získán prvotní pohled na smČry rozvoje jednotlivých subjektĤ v daném území. VýbČr subjektĤ, které byly v rámci dle následujících dvou hlavních kritérií:

dotazníkového

šetĜení

osloveny,

probČhl

Ö sídlo subjektu Ö právní subjektivita Z hlediska právní subjektivity byly osloveny obce, podnikatelské subjekty (bez ohledu na OKEý a poþet zamČstnancĤ) a NNO, jejichž sídlo se nachází na území Regionu Národního parku Šumava (viz pĜíloha þ. 3 Mapa území). Jedná se o subjekty, které dle Metodiky KIPR (þást Komunikace a partnerství), mají být zahrnuty do jeho pĜípravy. Sídlo subjektu se muselo nacházet ve vymezeném území Regionu Národního parku Šumava, zasahujícího do Jihoþeského i PlzeĖského kaje, viz PĜíloha 3 dokumentu Mapa území. Samotnému zajištČní dotazníkového šetĜení pĜedcházela pĜíprava dvou základních typĤ dotazníkĤ. Jeden ze vzorĤ byl urþen pro obce nacházející se na území Regionu Národního parku Šumava a druhý vzor pro podnikatelské subjekty a NNO. Oba dotazníky mČly shodnou strukturu a byly þlenČny celkem do 3 þástí: základní informace o subjektu, vybavenost/finanþní identifikace subjektu, pĜehled projektových zámČrĤ vþetnČ finanþního popisu. V závČru dotazníku mohly dotázané subjekty uvést další podnČty. Vzory dotazníkĤ byly zaslány k pĜipomínkám i zástupci NP a CHKO Šumava. Termín pro zajištČní všech dotazníkĤ byl stanoven na 23. 11. 2011, aby byla dostateþná þasová rezerva na jejich zpracování. Po odsouhlasení vzorĤ bylo v Ĝíjnu 2011 zahájeno dotazníkové šetĜení, které probíhalo po dvou základních liniích: a) Dotazníky pro obce: Všech 22 obcí na území SOB Šumava bylo v prĤbČhu Ĝíjna a listopadu osobnČ navštíveno zástupcem externího administrátora KIPR Šumava a spoleþnČ s odpovČdnou osobou (ve vČtšinČ pĜípadĤ jím byl starosta, pĜípadnČ tajemník starosty) byl dotazník vyplnČn.

www.sfzp.cz



Samotnému osobnímu setkání pĜecházela telefonická, pĜípadnČ emailová komunikace pro dohodnutí pĜesného termínu setkání. Osobní jednání následnČ probČhla ve všech 22 obcích území SOB Šumava. Díky osobnímu jednání bylo možné na místČ pĜedstavit aktivity a cíle projektu KIPR a souþasnČ, v pĜípadČ potĜeby, vysvČtlit jednotlivé body dotazníku. Informace z dotazníkĤ byly zpracovávány prĤbČžnČ a na jejich základČ byla vytvoĜena verze þ. 0 Zásobníku projektĤ (PĜíloha þ. 2 dokumentu). Návratnost dotazníkĤ z obcí byla 100%. Vysokou návratnost lze pĜisoudit osobnímu setkání s jednotlivými zástupci obcí. SouþasnČ byly také eliminovány možné chyby ve vyplnČní dotazníku a zároveĖ byl dotazník vyplnČn vždy odpovČdnou osobou.

b) Dotazníky pro podnikatele a NNO: Dotazníky pro podnikatelské subjekty a NNO byly distribuovány prostĜednictvím místní Regionální rozvojové agentury Šumava, jejíž þlenové se taktéž podílí na realizaci KIPR jako zástupci Regionálního Ĝídícího výboru. Pro zajištČní dotazníkové šetĜení bylo využito znalostí podnikatelského prostĜedí a neziskového sektoru zájmového území SOB Šumava RRA Šumava, která s danými subjekty dlouhodobČ spolupracuje. RRA Šumava využila pro distribuci dotazníkĤ elektronické pošty a následnČ telefonické rozhovory se zástupci podnikatelských subjektĤ þi NNO. Osloveni byli vždy nejvyšší pĜedstavitelé subjektĤ (jednatelé, Ĝeditelé, pĜedsedové pĜípadnČ jejich zástupci) Bohužel návratnost dotazníkĤ od podnikatelských subjektĤ a NNO byla minimální. Celkem se vrátily 3 dotazníky, jejichž vypovídající hodnota však byla z pohledu plánovaného výstupu šetĜení nulová. Data nebylo možné pro potĜeby dokumentu KIPR využít. PĜesto, že agentura aktivnČ oslovovala všechny subjekty a mČla pĜislíbeno zaslání vyplnČného dotazníku, do konce lhĤty pro realizaci dotazníkového šetĜení, se nepodaĜilo vyplnČné formuláĜe získat. Z tohoto dĤvodu nejsou informace o podnikatelských subjektech a NNO promítnuty do verze þ. 0 Zásobníku projektu (PĜíloha þ. 2 dokumentu). Následující aktualizace pĜílohy þ. 2 budou probíhat jednak na základČ plánovaných vyhlašovaných výzev KIPR a jednak mimo plánované výzvy na základČ pĜímého oslovení žadatelĤ k aktualizaci informací týkajících se fáze realizace jejich projektových zámČrĤ. Nyní bylo definováno celkem 97 projektových zámČrĤ. Struþné resumé vytvoĜeného seznamu projektových zámČrĤ je obsahem této kapitoly. Graf þ. 1 ukazuje pomČr zastoupení zámČrĤ dle pĜedpokládaného zdroje financování. Celkem 70 projektových zámČrĤ je vhodných financovat ze Strukturálních fondĤ EU a to pĜedevším ERDF. Pro potĜeby KIPRu byl Program rozvoje venkova (dále jen PRV) zaĜazen také pod Strukturální fondy. Zhruba 10,3 % projektových zámČrĤ tj. 10 z celkového poþtu je možné financovat v rámci Národních programĤ ýeské republiky, zbytek, celkem 17

www.sfzp.cz



projektových zámČrĤ, byly zaĜazeny do kategorie „ostatní“. Jedná se o projektové zámČry, které jsou buć již ve fázi zpracování externí firmou, nebo nebyl na jejich realizaci nalezen vhodný dotaþní titul, nebo byl projektový zámČr málo specifikován.

Nejvyšší þást tedy pĜedstavují Strukturální fondy Evropské unie (vþetnČ PRV). Podíl jednotlivých programĤ shrnuje následující tabulka: Název programu podpory:

Poþet projektových zámČrĤ

Operaþní program Životní prostĜedí (OPŽP)

15

Regionální operaþní program NUTS II Jihozápad

38

Program rozvoje venkova (PRV)

21

PĜeshraniþní spolupráce - ýR - Bavorsko

10

www.sfzp.cz



© Support project, s.r.o.

K výše uvedené tabulce je tĜeba doplnit, že u Ĝady projektových zámČrĤ dochází k jedné z následujících situací: ¾ pro daný projektový zámČr existuje více možností þerpání ¾ u nČkterých obcí do 500 obyvatel (celkem je jich v rámci SOB Šumava 14) nelze nyní urþit, zda daný zámČr bude financován z PRV nebo ROP NUTS II Jihozápad, jelikož není znám pĜesný finanþní rámec zámČru, proto jsou uvedeny v PĜíloze 2 plánu obČ varianty (PRV/ROP). Z tabulky také vyplývá, že ani jedna obec nemá zájem o realizaci tzv. mČkkých projektĤ financovaných z Evropského sociálního fondu (ESF). Je to dáno tím, že Ĝada tČchto projektĤ, už byla realizována v pĜedchozích letech a to v rámci Operaþního programu VzdČlávání a konkurenceschopnost (OPVK). Následující graf sleduje rozdČlení projektových zámČrĤ podle Prioritních oblastí KIPRu (viz Kapitola þ. 2). Celkem bylo vymezeno 6 Priorit.

www.sfzp.cz



Z grafu je zĜejmé, že nejvíce projektových zámČrĤ spadá do Priority 5 – Kvalita života v obcích – celkem 33 projektových zámČrĤ. Hned poté následuj Priorita 4 – Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ a Priorita 2 – Dostupnost a infrastruktura.

www.sfzp.cz



Do priority 1 – Diversifikovaná místní ekonomika byl zaĜazen pouze jeden projekt. Jedná se o projekt obce Horská Kvilda na zajištČní provozu Ski busĤ. Provoz by chtČla obec zaĜizovat soukromým provozovatelem. Proto byl tento projekt zaĜazen do Priority 1 (soulad s vytvoĜením podmínek pro podnikání a vytváĜení pracovních míst). Na základČ skuteþnosti, že zajištČní provozu ski busĤ se týká více obcí, lze pĜedpokládat, že by se nakonec více obcí mohlo pĜiklonit k variantČ zajištČní provozu autobusĤ soukromým subjektem. V prioritČ 6 byl definován jeden projektový zámČr zamČĜený na turistické znaþení.

www.sfzp.cz



77 ý ýaassoovvýý hhaarrm moonnooggrraam m Jednotlivé projektové žádosti budou pĜedkládány k hodnocení a schválení Regionálním Ĝídícím výborem KIPR v rámci vyhlášených výzev k pĜedkládání žádostí. PĜedpokládaný harmonogram realizace KIPR byl sestaven s ohledem na schvalovací proces KIPR, na nastavené hodnotící a schvalovací mechanismy pĜedkládaných projektových zámČrĤ, a s ohledem na pĜipravenost subjektĤ v území k realizaci jednotlivých projektových zámČrĤ. Následující pĜehled ukazuje pĜedpokládané termíny realizace aktivit klíþových k naplnČní všeobecného cíle tohoto dokumentu. Schválení KIPR Šumava: nejpozdČji do 30. 6. 2012

Vyhlašování výzev k pĜedkládání žádostí v rámci KIPR v souþasném programovacím období: 1. 10. 2012 – 28. 2. 2013 Realizace projektĤ podpoĜených v rámci KIPR v souþasném programovacím období: 1. 3. 2013 – 30. 3. 2015

PĜehled realizace aktivit v jednotlivých letech tohoto programovacího období 2011

2012

2013

2014

2015

schválení KIPR Šumava výzvy realizace projektových zámČrĤ

Vyhlašování výzev k pĜedkládání žádostí v rámci KIPR v následujícím programovacím období: 1. 6. 2014 – 30. 11. 2018 Realizace projektĤ podpoĜených v rámci KIPR v následujícím programovacím období: 1. 12. 2014 – 30. 6. 2020

www.sfzp.cz



PĜehled realizace aktivit v jednotlivých letech následujícího programovacího období 2014

2015

2016 2017 výzvy k pĜedkládání žádostí

2018

2019

2020

realizace projektových zámČrĤ

Výzva k pĜedkládání žádostí bude zpravidla vyhlášena po dobu 1 mČsíce, hodnocení a schválení projektových zámČrĤ Regionálním Ĝídícím výborem KIPR (dále jen RěV) je pĜedpokládáno ve lhĤtČ cca 3 mČsícĤ od ukonþení výzvy k pĜedkládání žádostí. Ve schvalovacím procesu jsou zahrnuty také lhĤty pro pĜípadnou kontrolu ex-ante a lhĤty pro pĜípravu a podpis evidenþního listu o zaĜazení zámČru do zásobníku projektĤ. Schvalovací proces mĤže být prodloužen v dĤsledku zjištČní nesrovnalostí v prĤbČhu kontroly ex-ante nebo v dĤsledku pĜekážek v podpisu evidenþního listu s pĜedkladatelem žádosti vybraným k podpoĜe. PĜedkladatel KIPR Šumava pĜedpokládá, že v souþasném programovacím období bude vybráno cca 6 pilotních projektových zámČrĤ, které budou zahrnuty do zásobníku projektĤ a o jejichž výbČru bude rozhodnuto v období od 1.12.2012 do 31.7.2013. Realizace prvních projektĤ mĤže probíhat v období od 1.3.2013, nejpozdČji však do 30.3.2015. PĜedpoklad podpory projektových zámČrĤ v následujícím programovém období a její podrobnČjší harmonogram bude stanoven po zveĜejnČní základních podmínek a finanþních rámcĤ þerpání navazujících operaþních programĤ strukturálních fondĤ EU.

www.sfzp.cz



88 FFiinnaannþþnníí pplláánn Cílem této kapitoly je popsat rozpoþet KIPR v þlenČní na jednotlivé Priority, pĜípadnČ opatĜení vþetnČ uvedení zdrojĤ financování. Detailní specifikace bude provedena až po definování typových projektĤ. Finanþní plán bude vycházet ze zamČĜení jednotlivých Priorit. Z hlediska finanþní nároþnosti lze Priority 1 až 5 zaĜadit mezi Priority finanþnČ nároþnČjší. Jedná se hlavnČ o investice do dopravní, technické, turistické a obþanské infrastruktury. Naopak Priorita 6, zabývající se Partnerstvím pro rozvoj regionu, vyžaduje spíše nižší finanþní výdaje (informaþní systémy, vzdČlávání v oblasti ochrany pĜírody,…). Rozdíl mezi finanþní nároþností Priority 6 a ostatních Priorit se tak bude pohybovat ve výši nČkolika ĜádĤ. Lze pĜedpokládat, že nejvíce nákladné budou Priorita 2 – Dopravní dostupnost a infrastruktura a Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ. V rámci této Priority 2 budou realizována opatĜení na zajištČní dopravní obslužnosti regionu SOB Šumava (napĜ. zajištČní a rozšíĜení ekologické dopravy, doprovodná dopravní infrastruktura, rekonstrukce/výstavba komunikací) a zároveĖ na rozvoj infrastruktury regionu (technická infrastruktury, zásobování pitnou vodou, þištČní odpadních vod). OpatĜení Priority 4 jsou zamČĜena na rozvoj obcí, rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu v regionu. V rámci Priority 4 se vyskytují projekty, pro jejichž realizaci je nutné sdružení více obcí, aby bylo možné využití finanþní zdroje Strukturálních fondĤ EU. TémČĜ všechny projekty, které jsou souþástí zásobníku projektĤ (PĜíloha þ. 2 dokumentu), jsou projekty investiþní. Pouze þást projektĤ mĤže být finanþnČ pokryta z národních, pĜíspČvkových nebo grantových programĤ ýeské republiky. U ostatních projektových zámČrĤ bude nutné zajistit vícezdrojové financování. Pro tento úþel jsou nejvhodnČjšími zdroji finanþní prostĜedky Evropské unie dostupné v aktuálním programovacím 2007 – 2013 a následnČ v programovacím období 2014 – 2020. NejvýznamnČjší množství finanþních prostĜedkĤ lze pĜedpokládat z Regionální operaþního programu ROP NUTS II Jihozápad a Operaþního programu Životní prostĜedí. ýerpání prostĜedkĤ z evropských zdrojĤ lze stanovit na základČ tzv. absorpþní kapacity: Absorpþní kapacita vyjadĜuje míru schopnosti realizátora využít prostĜedky poskytované z fondĤ EU. Tento problém má celou Ĝadu aspektĤ, pĜedevším jsou to však 3 následující:

www.sfzp.cz



9 administrativní kapacita, tj. schopnost pĜipravovat a Ĝídit projekty hrazené z fondĤ EU v souladu s pĜíslušnými pravidly a pĜedpisy EU, 9 spolufinancování, tj. schopnost spolufinancovat projekty z domácích veĜejných zdrojĤ 9 zásobník projektĤ, tj. schopnost pĜipravit s dostateþným pĜedstihem kvalitní projekty, jež þekají na financování.

Popis administrativní kapacity je souþástí Kapitoly 9. Implementaþní struktura realizace KIPR je zpracována samostatnČ jako PĜíloha þ. 3 tohoto dokumentu a vztahuje se k souþasnému programovacímu období. Základní principy a vazby implementaþní struktury budou využity i pro následující programovací období, pouze dojde k jejímu upĜesnČní podle nových podmínek operaþních programĤ. Již pĜi pĜípravČ tohoto dokumentu byla vytvoĜena 1. verze Zásobníku projektĤ. Obsahuje celkem 97 projektových zámČrĤ obcí regionu SOB Šumava, které se prolínají do všech 6 Priorit KIPRu a vznikl na základČ úvodního dotazníkového šetĜení. Zásobník byl vytvoĜen pĜedevším z dĤvodu zjištČní zájmu dotþených subjektĤ o realizaci KIPR a také pro nastavení základního návrhu implementaþní struktury KIPRu Šumava. Na zásobník projektĤ budou navazovat jednotlivé þasovČ omezené výzvy pro pĜedkládání žádostí o zaĜazení do zásobníku projektĤ. Žádosti již budou obsahovat základní informace o projektových zámČrech (zamČĜení, místo realizace, harmonogram realizace, stav pĜipravenosti, rozpoþet, indikátory dle KIPRu,…). Došlé žádosti budou hodnoceny a pro dané programovací období bude vybráno nČkolik pilotních projektĤ. Systém výbČru pilotních projektĤ je popsán v Kapitole 4. Pro snadnČjší implementaci projektĤ byly vtvoĜeny tzv. tematické oblasti (TO). Jejich názvy vþetnČ podrobného popisu jsou souþástí PĜílohy þ. 3.

www.sfzp.cz



99 P Pooppiiss aaddm miinniissttrraattiivvnníí kkaappaacciittyy aa zzppĤĤssoobbuu ĜĜíízzeenníí K KIIP PR R Popis administrace a zpĤsobu Ĝízení KIPR se skládá z následujících þástí: ¾ Ĝídicí struktura KIPR a rozdČlení kompetencí mezi jednotlivé subjekty, ¾ výbČr a schvalování projektĤ, ¾ realizace KIPR, ¾ monitoring a aktualizace KIPR. Tyto jednotlivé aspekty zpĤsobu Ĝízení vycházejí z metodiky pro tvorbu KIPR a jsou popsány v následujících podkapitolách.

9.1 ěídící struktura KIPR ěídícím orgánem KIPR je Ministerstvo životního prostĜedí ýR (MŽP), odbor územních vazeb. Pro úþel kontroly realizace, koordinace a hodnocení KIPR vytvoĜil MŽP jako ěídící orgán KIPR meziresortní Centrální Ĝídící výbor KIPR (CěV), jehož cleny jsou zástupci Národního orgánu pro koordinaci (NOK), Ministerstva životního prostĜedí (MŽP), Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), Ministerstva prĤmyslu a obchodu (MPO), Ministerstva zemČdČlství (MZE), Agentury ochrany pĜírody a krajiny (AOPK) a Ĝídících orgánĤ relevantních programĤ financování. Centrální Ĝídící výbor KIPR jako nejvyšší výkonný, kontrolní a poradní orgán schvaluje pĜedkládané Dokumenty KIPR obsahující Zásobník projektĤ, jeho pĜípadné zmČny, monitorovací zprávy o realizaci KIPR a závČreþnou zprávu. Pro úþely efektivního zajištČní pĜípravy, realizace, monitoringu a hodnocení KIPR byl vytvoĜen Regionální Ĝídící výbor KIPR (RěV) jako Ĝídící a kontrolní orgán, ve složení: −

Zástupci pĜedkladatele – Správa NP a CHKO Šumava

−

Zástupci dotþených krajĤ

−

Zástupci místní samosprávy, dotþených obcí

−

Zástupci velkoplošných zvláštČ chránČných území (VZCHÚ)

−

PartneĜi z neziskového a podnikatelského sektoru

Kompetence Regionálního Ĝídícího výboru jsou následující:

−

navrhuje koneþnou podobu KIPR a pĜedává jej ke schválení Ministerstvu životního prostĜedí ýR, potažmo Centrálnímu Ĝídícímu výboru KIPR,

www.sfzp.cz



−

posuzuje a schvaluje návrhy na zmČny KIPR, podstatné zmČny KIPR pĜedkládá ke schválení Centrálnímu Ĝídícímu výboru KIPR,

−

schvaluje Zprávy o postupu realizace KIPR podepsané externím administrátorem projektu KIPR, Zprávu o Ĝešení pĜipomínek KIPR a závČreþnou Zprávu o realizaci KIPR, podstupuje je ke schválení CěV,

−

schvaluje všechny dokumenty vycházející z KIPR (pĜíruþky, metodiky, postupy,…), pĜedkládá podnČty k jejich pĜípadné aktualizaci,

−

schvaluje podmínky jednotlivých výzev a jejich vyhlášení,

−

projednává a schvaluje opatĜení v pĜípadČ, že je prĤbČh realizace KIPR shledán neuspokojivým,

−

podílí se na schvalování projektových zámČrĤ,

−

podepisuje právní akty s žadateli,

−

pokud jsou projektové zámČry v KIPR vybírány prostĜednictvím otevĜené výzvy (napĜ. v rámci zásobníku KIPR), schvaluje kritéria pro výbČr projektových zámČrĤ a pĜedkládá je ke schválení Centrálnímu Ĝídícímu výboru KIPR,

−

úzce spolupracuje s externím administrátorem projektu KIPR.

Ve fázi administrace KIPR bude mít hlavní roli Externí administrátor (EA). Ten bude vybrán a schválen Regionálním Ĝídícím výborem KIPR. Externí administrátor odpovídá za administrativní zajištČní pĜípravy, zpracování a realizace KIPR. Kompetence Externího administrátora: −

zpracování a pĜípadná aktualizace dokumentĤ, metodik, návodĤ pro žadatele a pĜíjemce KIPR,

−

aktualizace zásobníku projektĤ a jeho pĜedkládání ke schválení RěV,

−

pĜíjem, hodnocení a schvalování / zamítnutí žádostí podle standardních pravidel všech relevantních / využitelných dotaþních titulĤ dílþími projekty KIPR a následné pĜedání seznamu projektových zámČrĤ navržených k zaĜazení do zásobníku projektĤ ke schválení RěV (systém výbČru a schvalování je souþástí Kapitoly 4),

−

monitoring a kontrola schválených projektových zámČrĤ KIPR v období pĜípravy, realizace i udržitelnosti, monitorování návaznosti projektĤ na konkrétní priority KIPR,

−

zpracování prĤbČžných zpráv o postupu realizace projektových zámČrĤ a jejich pĜedkládání RěV,

−

poskytování informací o schválení / zamítnutí a prĤbČhu realizace projektových zámČrĤ realizovaných v rámci KIPR Centrálnímu Ĝídícímu výboru KIPR,

www.sfzp.cz



−

pĜíprava roþních monitorovacích zpráv o postupu realizace KIPR,

−

pĜíprava závČreþné zprávy KIPR,

−

komunikace s RěV, CěV a žadateli.

Pro efektivnČjší spolupráci mezi EA a RěV jmenuje RěV ze svých Ĝad kontaktní osobu, která bude komunikovat s Externím administrátorem ve všech þinnostech týkajících se administrace a realizace KIPR.

Následující diagram jednoduše shrnuje hlavní aktéry administrace a Ĝízení KIPR:

9.2 Administrace a zpĤsob Ĝízení V rámci této Kapitoly bude popsán návrh administrace a realizace KIPR.

www.sfzp.cz



PĜedpokladem pro programovací období 2007 – 2013 je výbČr 6 pilotních projektĤ, které budou v rámci KIPR zaĜazeny do zásobníku projektĤ. Regionální Ĝídící výbor (RěV) stanoví typové projekty (tematicky specifikované projekty), které budou zaĜazeny na základČ vyhlášené výzvy.

Podmínky pro vyhlašování výzev: Návrh podmínek výzvy, tzn. znČní výzvy, její zamČĜení, þasový harmonogram trvání výzvy, alokace finanþních prostĜedkĤ, min. a max. výše finanþních prostĜedkĤ na projekt, harmonogram procesu schvalování vþetnČ doprovodné dokumentace (žádost, þestná prohlášení, pokyny pro žadatele / pĜíjemce apod.) zpracuje Externí administrátor. Kompletní návrh výzvy vþetnČ veškeré dokumentace bude pĜedložen ke schválení RěV. Ten buć návrh schválí, nebo zašle pĜipomínky, které budou Externím administrátorem zapracovány. Vyhlášení výzvy je následnČ v kompetenci Externího administrátora.

PĜíjem žádostí pĜedkládaných v rámci konkrétních výzev zajistí Externí administrátor.

Podmínky pro hodnocení projektĤ: Hodnocení pĜedkládaných projektových zámČrĤ bude probíhat ve 3 fázích: kontrola formální zpĤsobilosti, kontrola obsahové zpĤsobilosti a hodnocení regionálního významu projektu. Kritéria výbČru v jednotlivých fázích jsou popsána v Kapitole 4 tohoto dokumentu.

www.sfzp.cz



Hodnocení žádostí podle stanovených kritérií zajistí Externí administrátor, který zaznamená výsledky hodnocení na pĜipravených check-listech. Z tohoto hodnocení vzejde návrh rozhodnutí o zaĜazení vybraných projektových zámČrĤ do zásobníku projektĤ, který Externí administrátor spolu s kompletní hodnotící dokumentací pĜedloží ke schválení RěV. Výsledky hodnocení pĜedá RěV na vČdomí CěV. Zástupci RěV mohou být pĜizváni k procesu hodnocení žádostí, o jejich úþasti rozhodne RěV ve fázi vyhlášení výzvy, popĜ. budou do procesu zapojeni následnČ, na základČ podnČtu Externího administrátora. Výsledky hodnocení žádostí pĜedložených v rámci aktuální výzvy zveĜejní Externí administrátor, který zároveĖ vyzve vybrané realizátory k podpisu evidenþního listu o zaĜazení projektového zámČru do zásobníku projektĤ. Návrh tohoto evidenþního listu pĜipraví Externí administrátor, finální podobu evidenþního listu schvaluje RěV. Za podpis evidenþního listu ze strany realizátora KIPR odpovídá jeho pĜedkladatel, tj. Správa NP a CHKO Šumava, popĜ. jím povČĜená osoba.

9.3 Realizace projektĤ a jejich monitoring Projektové zámČry zaĜazené do zásobníku projektĤ musí být následnČ realizovány v souladu s podmínkami relevantního dotaþního programu a s podmínkami pĜíslušné výzvy KIPR stanovenými v evidenþním listu o zaĜazení projektového zámČru do zásobníku projektĤ. Monitoring a kontrola pĜípravy, realizace a udržitelnosti schválených projektĤ je v kompetenci Externího administrátora. O jejím prĤbČhu informuje Regionální Ĝídící výbor prostĜednictvím zpráv o postupu realizace projektĤ. V pĜípadČ potĜeby dá podnČt k projednání Centrálním Ĝídícím výborem. Externí administrátor s využitím Ĝídicí struktury KIPR provádí monitorování realizace jednotlivých projektĤ (viz výše), ale i realizace KIPR jako celku. SouþasnČ monitoruje celkový kontext KIPR a mĤže navrhovat zmČny ve schváleném KIPR. Základní popis zpĤsobu monitoringu a provádČní pĜípadných zmČn a aktualizací KIPR je uveden v následujícím textu. Monitoring KIPR Externí administrátor každý rok zpracuje monitorovací zprávu, ve které zhodnotí postup realizace KIPR. Monitorovací zpráva bude obsahovat hodnocení celkového kontextu KIPR v rámci Regionu NP Šumava. Souþástí zprávy bude pĜehled schválených, rozpracovaných a ukonþených projektĤ a plnČní podmínek KIPR vþetnČ plnČní indikátorĤ, dodržení harmonogramu a finanþního plánu. V monitorovací zprávČ mohou být navrženy zmČny KIPR (viz níže). Monitorovací zprávu schvaluje Regionální Ĝídící výbor, následnČ ji pĜedkládá na vČdomí Centrálnímu Ĝídícímu výboru. PĜi zpracování monitorovací zprávy KIPR spolupracuje Externí administrátor se všemi zapojenými subjekty, zejména s nositeli projektĤ (žadateli).

www.sfzp.cz



Stejný postup bude využit také pĜi zpracování ad-hoc monitorovací zprávy, jejíž zpracování si mĤže vyžádat Centrální Ĝídící výbor, popĜ. jiný kontrolní orgán. Po ukonþení posledního projektu KIPR pĜedkládá Externí administrátor závČreþnou Zprávu o realizaci KIPR. Proces administrace je stejný jako v pĜípadČ Ĝádné roþní monitorovací zprávy o postupu realizace KIPR. Aktualizace a zmČny KIPR ZmČny projektového zámČru zaĜazeného do zásobníku projektĤ KIPR, ke kterým v prĤbČhu realizace KIPR dojde, musí nositel zámČru neprodlenČ písemnČ oznámit Externímu administrátorovi (druhy zmČn a podmínky jejich schvalování bude souþástí doprovodné dokumentace k výzvČ). ZmČny se rozlišují na podstatné a nepodstatné. Nepodstatné zmČny nevyžadují uzavĜení dodatku k evidenþnímu listu a k jejich provedení staþí, pokud s nimi Externí administrátor souhlasí. Pro provedení podstatných zmČn je tĜeba úpravy evidenþního listu o zaĜazení projektového zámČru do zásobníku projektĤ uzavĜené mezi pĜedkladatelem zámČru a pĜedkladatelem KIPR. Jedná se zejména o zmČny ovlivĖující cíle KIPR, indikátory, rozpoþet nebo délku trvání KIPR. Vyhodnocení, zda se jedná o podstatnou nebo nepodstatnou zmČnu projektu, provede Externí administrátor. ZmČny v KIPR oznamuje Externí administrátor buć prostĜednictvím roþní zprávy o postupu realizace KIPR (v pĜípadČ nepodstatných zmČn), nebo pomocí formuláĜe „Oznámení o zmČnČ v KIPR" (v pĜípadČ podstatných zmČn). Postup v pĜípadČ podstatné zmČny projektu:

www.sfzp.cz



9.4 Schéma komunikaþní a informaþní toky mezi jednotlivými subjekty implementace KIPR Popis procesu realizace KIPR: PĜedložení projektových zámČrĤ ĺ VýbČr a schvalování zámČrĤ, zaĜazení do zásobníku projektĤ ĺ PĜíprava a realizace projektĤ ĺ Monitoring a aktualizace KIPR

www.sfzp.cz



Z'/KE>E1\/11s|KZ ¾ ƐĐŚǀĂůƵũĞŶĄǀƌŚǇǀǉǌĞǀ ¾ ƐĐŚǀĂůƵũĞǀǉƐůĞĚŬǇŚŽĚŶŽĐĞŶş ǎĄĚŽƐƚş ¾ ƉŽĚĞƉŝƐƵũĞĞǀŝĚĞŶēŶşůŝƐƚŽ ǌĂƎĂǌĞŶşƉƌŽũĞŬƚŽǀĠŚŽǌĄŵĢƌƵĚŽ ǌĄƐŽďŶşŬƵƉƌŽũĞŬƚƽ ¾ ƐĐŚǀĂůƵũĞƉŽĚƐƚĂƚŶĠǌŵĢŶǇ ƉƌŽũĞŬƚŽǀǉĐŚǌĄŵĢƌƽ͕ƌĞĂůŝǌĂĐĞ
EdZ>E1\/11s|KZ ¾ ŵĄŵŽǎŶŽƐƚƉƎŝƉŽŵşŶŬŽǀĂƚ ŚŽĚŶŽĐĞŶşǎĄĚŽƐƚş ¾ ŵĄŵŽǎŶŽƐƚƉƎŝƉŽŵşŶŬŽǀĂƚ ƉŽĚƐƚĂƚŶĠǌŵĢŶǇƉƌŽũĞŬƚƽ͕ ƌĞĂůŝǌĂĐĞ

/ŶĨŽƌŵĂĐĞŽƉŽƐƚƵƉƵ ƌĞĂůŝǌĂĐĞ ƉƌŽũĞŬƚŽǀǉĐŚǌĄŵĢƌƽ

ydZE1D/E/^dZdKZ ¾ ¾ ¾ ¾

\111KZ'Ez KdE1,d/dh>p

¾

ƉƎŝƉƌĂǀƵũĞ Ă ǀǇŚůĂƓƵũĞ ǀǉǌǀǇ ŬƉƎşũŵƵ ǎĄĚŽƐƚşǀēĞƚŶĢǀƓĞĐŚĚŽŬƵŵĞŶƚƽ ǌĂũŝƓƛƵũĞƉƎşũĞŵǎĄĚŽƐƚşĂƎşĚşƐĐŚǀĂůŽǀĂĐş ƉƌŽĐĞƐ ǀǇŚůĂƓƵũĞǀǉƐůĞĚŬǇǀǉǌĞǀ ǌƉƌĂĐŽǀĄǀĄ ǌƉƌĄǀƵ Ž ƉŽƐƚƵƉƵ ƌĞĂůŝǌĂĐĞ ƉƌŽũĞŬƚƽĂƉŽƐƚƵƉƵƌĞĂůŝǌĂĐĞ
sǌĄũĞŵŶĄŬŽŵƵŶŝŬĂĐĞ ŽŚůĞĚŶĢƉůĄŶŽǀĂŶǉĐŚ ǀǉǌĞǀ͕ŚŽĚŶŽĐĞŶş ƉƌŽũĞŬƚŽǀǉĐŚǌĄŵĢƌƽ͕ ǀǉǀŽũĞ
ĂĚĂƚĞůĠ

www.sfzp.cz



1100 P Pooppiiss zzppĤĤssoobbuu kkoom muunniikkaaccee aa rreeaalliizzaaccee ppaarrttnneerrssttvvíí Úþelem, pro který je Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava zpracováván, je spoleþná koordinace a podpora realizace regionálnČ významných projektĤ regionu Šumava. Myšlenka spoleþného postupu a podpory odpovídající míry rozvoje regionu je tedy v základu založena na principu partnerství, je tedy nutné zachovávat tento princip v prĤbČhu pĜípravy, naplĖování a následného hodnocení realizace KIPR. PĜíprava základního dokumentu KIPR a jeho podpĤrných dokumentĤ probíhala za participace všech klíþových subjektĤ v regionu, kterými jsou obce v Ĝešeném území, Správa NP a CHKO Šumava, neziskové organizace, zástupci podnikatelĤ a jiné tematicky nebo odbornČ spjaté organizace. Uvedené subjekty dostaly prostor pro zapojení do pĜípravy KIPR v nČkolika fázích šetĜení v území nebo v prĤbČhu schvalování dokumentu Regionálním Ĝídícím výborem KIPR, který tvoĜí zástupci uvedených sfér. Ve fázi realizace KIPR budou subjekty v území na jedné stranČ pĜedkladateli žádostí o podporu (aĢ už samostatnČ nebo v partnerské spolupráci), na druhé stranČ pak budou spoleþnČ (prostĜednictvím svých zástupcĤ v Regionálním Ĝídícím výboru) rozhodovat o podpoĜe pĜedložených žádostí, tj. o zamČĜení podpoĜených projektĤ a dalším smČĜování celkového rozvoje území. Nastavené principy spolupráce, výstupy zrealizovaných projektĤ a jejich pĜínos k Ĝešení problémĤ v regionu, tj. naplnČní prioritních oblastí podpory a opatĜení, bude podklady pro hodnocení úspČšnosti implementace KIPR. Principy spolupráce, které budou vyhodnoceny jako efektivní, bude možné využít v dalších krocích sjednocujících aktivity v území za úþelem dosažení spoleþných cílĤ.

.

www.sfzp.cz



1111 V Vlliivv K KIIP PR R nnaa hhoorriizzoonnttáállnníí ttéém maattaa 11.1 NaplĖování horizontálních témat OpatĜení KIPR regionu NP Šumava má významný vliv na horizontální témata - Ĝada aktivit má buć kladný dopad na nČkteré z horizontálních témat, nebo jsou na horizontální téma pĜímo zamČĜeny. Z tohoto dĤvodu lze i celý KIPR považovat za dokument, který je prĤĜezovČ zamČĜen na naplĖování horizontálních témat. V KIPR regionu NP Šumava nebyly identifikovány žádné aktivity, které by mČly negativní dopad na nČkteré z uvedených horizontálních témat. Udržitelný rozvoj ObecnČ lze udržitelný rozvoj chápat jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí (pilíĜem). Projekty KIPR jsou zamČĜeny na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti, nicménČ za pĜedpokladu, že jejich realizace pĜispČje také ke zlepšení životního prostĜedí. Rovné pĜíležitosti Jedná se o princip potírající diskriminaci na základČ pohlaví (genderové hledisko), rasy, etnického pĤvodu, náboženského vyznání, svČtového názoru, zdravotního postižení, vČku þi sexuální orientace. Téma rovných pĜíležitostí se vztahuje i na další znevýhodnČné skupiny jako jsou imigranti a azylanti, dlouhodobČ nezamČstnaní, osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby z obtížnČ dopravnČ dostupných oblastí, drogovČ závislí, propuštČní vČzni, absolventi škol; souhrnnČ skupiny ohrožené sociálním vylouþením. DĤležitým tématem v této oblasti je otázka rovnosti mužĤ a žen. Genderové hledisko lze totiž identifikovat i v rámci jednotlivých sociálnČ ohrožených skupin, jedná se pak o kombinaci nČkolika znevýhodĖujících faktorĤ. NaplĖování principu rovných pĜíležitostí žen a mužĤ patĜí mezi základní cíle Evropských spoleþenství, þl. 3 stanovuje povinnost Spoleþenství odstraĖovat nerovnosti a prosazovat rovnost mezi ženami a muži pĜi veškerých svých aktivitách – metodu gender mainstreaming. Jde o postup, ve kterém jsou všechny koncepþní, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích své pĜípravy a provádČní podĜízeny hledisku rovnosti pĜíležitostí mužĤ a žen. Problematika rovných pĜíležitostí se odráží v obtížném pĜístupu vybraných skupin obyvatel na trh práce, v jejich pĜístupu ke vzdČlání, v pĜípadČ žen v pĜístupu k vyšším Ĝídicím a vČdeckým pozicím, v oblasti podnikání, informaþní spoleþnosti, ale i v oblasti dopravy nebo rozvoje mČst. Pozornost by mČla být vČnována vytváĜení a rozvoji konkrétních školících programĤ, podpoĜe vytváĜení nových pracovních míst s rĤznými formami zamČstnání, slaćování rodinného a pracovního života, odstraĖování bariér rovného pĜístupu ke vzdČlání a

www.sfzp.cz



zamČstnání a rozvoji programĤ cílených na odstraĖování diskriminace na základČ pohlaví, etnického pĤvodu, zdraví nebo vČku.

Vliv na horizontální téma Udržitelný rozvoj

Téma

Diversifikovaná místní ekonomika

Téma

Dostupnost a infrastruktura

Téma

Udržitelná péþe o krajinu, lesy a bezlesí

Téma Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ

www.sfzp.cz

Soulad Toto opatĜení KIPR regionu NP Šumava se zamČĜuje na posílení ekonomického potenciálu regionu prostĜednictvím využívání místních zdrojĤ, technologií a služeb šetrných k životnímu prostĜedí, tvorbu nových pracovních míst v regionu NP Šumava, využívání ICT technologií a strategií.

Soulad Toto opatĜení KIPR regionu NP Šumava mají jednoznaþnČ pozitivní vliv v oblasti dostupnosti a infrastruktury. Jedná se pĜedevším o opatĜení zamČĜená na zapojení obcí v KIPR do Integrovaného dopravního systému (IDS), poĜizování ekologických vozidel ve veĜejné dopravČ v Regionu NPŠ, podporu veĜejné dopravy, zvýšení poþtu domĤ napojených na již vybudovanou veĜejnou infrastrukturu – kanalizace, vodovod, modernizace komunikací. Všechna tato opatĜení budou v koneþném efektu pĜispívat ke zkvalitnČní dopravní a technické infrastruktury a ke zvýšení bezpeþnosti pohybu v regionu obecnČ.

Soulad Toto opatĜení KIPR regionu NP Šumava mají jednoznaþnČ pozitivní vliv má rovnČž výraznČ pozitivní vliv na rĤzné složky životního prostĜedí. Jedná se pĜedevším o opatĜení Ĝešící rozvoj ekologického, podporu lokálních zemČdČlských a potravináĜských produktĤ, modernizaci zemČdČlské techniky (snižování emisí), podpora obnovitelných zdrojĤ energie, podpora mimoprodukþních funkcí zemČdČlství (tvorba a údržba krajiny).

Soulad Toto opatĜení KIPR regionu NP Šumava mají jednoznaþnČ pozitivní vliv pĜedevším díky realizaci nových pČších stezek,



cyklostezek, nauþných stezek, hipostezek, vodních tras a v neposlední ĜadČ vybudování dostatku ubytovacích kapacit a sportovnČ rekreaþních zaĜízení.

Téma

Kvalitní život v obcích

Soulad Toto opatĜení KIPR regionu NP Šumava mají jednoznaþnČ pozitivní vliv má pĜedevším díky opatĜením, které investují do ploch regenerovaných, revitalizovaných a novČ vybudovaných objektĤ urþených pro rozvoj vzdČlávání, kvalitní vybavení pro vzdČlávání na školách, revitalizovaná, modernizovaná zaĜízení pĜedškolní a mimoškolní péþe o dČti a v dalším sledu novČ vytvoĜené objekty obþanské vybavenosti a volnoþasových aktivit.

Téma

Partnerství pro rozvoj regionu

Soulad Toto opatĜení KIPR regionu NP Šumava mají výraznČ pozitivní vliv, neboĢ jej naplĖují projekty Ĝešící posílení kapacity objektĤ pro environmentální výchovu, vzdČlávání a osvČtu, kvalitu a množství novČ zavedených ICT v oblasti Ĝízení a propagace udržitelného cestovního ruchu a navigaþní a informaþní systémy pro návštČvníky regionu Šumavy.

Vliv na horizontální téma Rovné pĜíležitosti

Téma

Specifické potĜeby obyvatel

www.sfzp.cz

Soulad Na specifické potĜeby nČkterých skupin obyvatel ohrožených sociálním vylouþením se pĜímo zamČĜují aktivity v rámci priority þ. 5 Kvalitní život v obcích, které posilují infrastrukturu pro volnoþasové aktivity, zaĜízení pĜedškolní a mimoškolní péþe, pĜispívají k integraci absolventĤ škol, sociálnČ slabých skupin obyvatel do spoleþnosti, na trh práce apod.



Téma

Rovné pracovní pĜíležitosti

Téma

Informovanost a komunikace

Téma

Prevence sociálnČ patologických jevĤ

www.sfzp.cz

Soulad KIPR má na toto dílþí téma spíše neutrální, resp. nepĜímo pozitivní vliv. NČkteré aktivity KIPR zprostĜedkovanČ pĜispívají k posílení principu rovných pracovních podmínek, napĜ. zkvalitnČním veĜejných služeb a infrastruktury pro tyto služby.

Soulad KIPR regionu NP Šumava má na toto dílþí téma spíše neutrální vliv. V rámci priority 6 Partnerství pro rozvoj regionu však dochází k posílení komunikace mezi jednotlivými subjekty pĤsobícími v regionu, což pĜispívá k lepší informovanosti tČchto subjektĤ o dČní v tomto regionu a k jejich efektivní spolupráci pĜi realizaci spoleþných zájmĤ

Soulad Aktivity v prioritČ 6 Kvalitní život v obcích jsou zamČĜené na zkvalitĖování služeb pro volnoþasové aktivity obyvatel, které jsou obecnČ považovány za prostĜedek prevence sociálnČ patologických jevĤ. V tomto ohledu lze tedy konstatovat, že mají zprostĜedkovanČ pozitivní vliv na prevenci sociálnČ patologických jevĤ



1122 A Annaallýýzzaa rriizziikk Protože se v pĜípadČ Regionu NP Šumava jedná o pilotní projekt pĜípravy a implementace KIPR, mĤže být spojen s Ĝadou nepĜedvídatelných událostí, které mohou narušit jeho úspČšnou realizaci. DĤraz na uplatĖování principu partnerské spolupráce v prĤbČhu celého procesu þiní míru rizika ještČ významnČjší, neboĢ vyžaduje aktivní zapojení všech klíþových subjektĤ v regionu v prĤbČhu plánování i následného naplĖování tohoto dokumentu. Neþinnost nebo chybná práce jediného þlánku mĤže mít výrazné dopady na dosažení stanovených cílĤ. Z uvedených dĤvodĤ byl v dostateþném pĜedstihu pĜed zahájením implementace KIPR vytvoĜen podrobný plán, podle kterého bude v pĜípadČ výskytu rizik postupováno. Všechna potenciální rizika je tedy nutné nejprve urþit a následnČ podrobnČ zanalyzovat. K urþení rizik poslouží zkušenosti z plánovacích procesĤ a projektĤ spolupráce v území uskuteþnČných v minulých letech. Prvním krokem analýzy urþených rizik je definování postupu, jakým bude potenciálním rizikĤm v nejvyšší možné míĜe pĜedcházeno. NáslednČ na to je vypracován podrobný plán, podle kterého budou odpovČdné osoby s rizikem nakládat a maximálnČ eliminovat jeho dopady v pĜípadČ, že pĜes veškerou pĜedbČžnou opatrnost riziko v prĤbČhu implementace KIPR nastane. PĜehled veškerých identifikovaných rizik, která mohou realizaci KIPR ohrozit, je uveden v následující tabulce.

Riziko ohrožení úspČšné realizace KIPR

Závažnost rizika

PravdČpodobnost výskytu rizika

Nedostateþné zapojení partnerských subjektĤ

vysoká

nízká

Nedodržení þasového harmonogramu KIPR

stĜední

stĜední

NesplnČní navržených hodnot indikátorĤ

vysoká

nízká

www.sfzp.cz

KomentáĜ, dopad na implementaci KIPR Zapojení partnerĤ je nezbytné k tomu, aby KIPR reagoval na reálné potĜeby rozvoje regionu a zároveĖ zohledĖoval jeho specifika a limity. Lze však dĤvodnČ pĜedpokládat zainteresovanost všech partnerĤ na výstupech implementace KIPR. Neohrožuje pĜímo dosažení cílĤ KIPR, pouze jejich dosažení ve stanoveném þase. Ohrožuje þasovou návaznost na dostupné operaþní programy. Jedná se o velmi významné riziko, které by ohrozilo dosažení specifických cílĤ projektu. Vzhledem k tomu, že hodnoty indikátorĤ byly stanoveny na základČ výsledkĤ šetĜení v regionu jako reálnČ



Nedostateþná pĜipravenost projektových zámČrĤ

vysoká

stĜední

NepĜedvídatelné vlivy a události

nízká

nízká

splnitelné, je jeho výskyt nepravdČpodobný. Pokud nebude ĜádnČ dokonþena pĜíprava zámČrĤ, které byly do KIPR zaĜazeny na základČ šetĜení v regionu, budou ohroženy pĜedpokládané pĜínosy z realizace jednotlivých opatĜení KIPR. Nelze odhadnout dopady nepĜedvídatelných vlivĤ, lze však nastavit systém Ĝízení KIPR tak, aby operativnČ pracoval s aktuálními informacemi a událostmi.

Plán rizik, který urþuje, jakým zpĤsobem je možné identifikovaným rizikĤm pĜedcházet a jak maximálnČ eliminovat negativní dopady jejich výskytu, je popsán v další tabulce. Riziko ohrožení úspČšné realizace KIPR

ZpĤsob pĜedcházení vzniku rizika

Eliminace dopadĤ v pĜípadČ výskytu

Nedostateþné zapojení partnerských subjektĤ

V pĜípravné fázi KIPR byli jmenováni þlenové RěV, kterými jsou zástupci všech zainteresovaných skupin v regionu. RěV dohlíží na proces plánování a obsah dokumentu KIPR. ZároveĖ zajišĢuje všeobecnou informovanost o KIPR v regionu i mimo nČj. Tyto þinnosti zajistí také ve fázi implementace.

Principy partnerské spolupráce jsou nastaveny tak, aby byl zajištČn plynulý prĤbČh všech aktivit KIPR. Kontrolní a pĜipomínkovací mechanismy zajistí dohled nad plnČním reálných potĜeb regionu s ohledem na jeho možnosti, široká základna pĜizvaných zástupcĤ jednotlivých zájmových skupin umožní jejich vzájemnou zastupitelnost v rozhodovacích procesech.

Nedodržení þasového harmonogramu KIPR

Harmonogram byl stanoven na základČ aktuálních informací k využitelným dotaþním programĤm a na základČ šetĜení týkající se pĜipravenosti rozvojových zámČrĤ v území. Do harmonogramu byly zahrnuty pĜimČĜené þasové rezervy pro pĜípad vzniku neoþekávaných událostí.

V pĜípadČ posunu þasového harmonogramu bude využito zahrnutých þasových rezerv, v pĜípadČ potĜeby budou navýšeny personální kapacity podílející se na pĜíslušné fázi realizace KIPR.

Hodnoty indikátorĤ byly navrženy na základČ výsledkĤ šetĜení v území, jedná se tedy o reálnČ splnitelné hodnoty.

V pĜípadČ nedodržení hodnot indikátorĤ ze strany pĜíjemcĤ dotace budou využity smluvní sankþní ustanovení. V pĜípadČ nedostateþného zájmu pĜedkladatelĤ žádostí dojde k opČtovnému vyhlášení

NesplnČní navržených hodnot indikátorĤ

www.sfzp.cz



výzev k pĜedkládání žádostí.

Nedostateþná pĜipravenost projektových zámČrĤ

NepĜedvídatelné vlivy a události

ZaĜazení projektových zámČrĤ bylo provedeno na základČ pĜedcházejícího šetĜení v regionu. Byly zaĜazeny takové zámČry, jejichž pĜedpokládaná doba realizace koresponduje s harmonogramem KIPR. Podmínky pĜijatelnosti projektĤ pĜedkládaných v rámci KIPR byly stanoveny tak, aby vyžadovaly nezbytné, pĜínosné a splnitelné náležitosti pĜedkládaných žádostí. ZpĤsob Ĝízení KIPR byl navržen tak, aby prĤbČžnČ sledoval vývoj informací se vztahem k pĜípravČ a implementaci KIPR, mČl dostateþné pravomoci a dokázal pružnČ a odbornČ reagovat na vlivy, které mohou realizaci KIPR ohrozit.

www.sfzp.cz

V pĜípadČ nedostateþné pĜipravenosti zámČrĤ v regionu budou urychlenČ pĜipraveny zámČry Správy NP a CHKO Šumava, které budou mít kladný dopad na spolupráci a rozvoj celého regionu.

Eliminaci dopadu nepĜedvídatelných vlivĤ nelze v souþasné dobČ urþit. Kompetence k nápravČ tČchto vlivĤ bude mít administrující subjekt KIPR ve spolupráci s RěV.



1133 M Maappaa úúzzeem míí ěešené území, tj. území Regionu Národní park Šumava, se nachází ve Specifické oblasti Šumava (SOB 1) vymezené Politikou územního rozvoje ýeské republiky 2008. Jedná se o periferní, pĜíhraniþní þást republiky (na hranici s NČmeckem a Rakouskem), která je z administrativního hlediska rozdČlena mezi správní obvod Jihoþeského a PlzeĖského kraje. ěešenou oblast konkrétnČ vymezují katastrální území 22 obcí z okresu ýeský Krumlov, Prachatice a Klatovy. PĜehled obcí, jejichž katastru se dotýká alespoĖ þást Národního parku Šumava, je uveden v následující tabulce.

Název obce

Okres

ORP

VýmČra (v ha)

VýmČra v NP Podíl výmČry v NP (v ha) (v %)

Horská Kvilda

Klatovy

Sušice

2991

2991

100

Srní

Klatovy

Sušice

3348

3348

100

Kvilda

Prachatice

Vimperk

4518

4518

100

Modrava

Klatovy

Sušice

8163

8163

100

Stožec

Prachatice

Prachatice

10478

10478

100

Prášily

Klatovy

Sušice

11227

11227

100

Strážný

Prachatice

Vimperk

4964

4569

92

Rejštejn

Klatovy

Sušice

3044

2560

84

Nová Pec

Prachatice

Prachatice

6638

5178

78

Želnava

Prachatice

Prachatice

1034

672

65

Nové HutČ

Prachatice

Vimperk

2324

1236

53

Borová Lada

Prachatice

Vimperk

6895

3311

48

Kašperské Hory

Klatovy

Sušice

4412

1450

33

Hartmanice

Klatovy

Sušice

6221

1708

27

ýachrov

Klatovy

Klatovy

8818

1666

19

Železná Ruda

Klatovy

Klatovy

7981

1370

17

Horní Planá

ýeský Krumlov

ýeský Krumlov

9926

1498

15

Volary

Prachatice

Prachatice

10763

1217

11

Nicov

Prachatice

Vimperk

1378

148

11

www.sfzp.cz



Horní Vltavice

Prachatice

Vimperk

5880

461

8

Stachy

Prachatice

Vimperk

2813

216

8

Lenora

Prachatice

Prachatice

1780

80

4

125 596

68 065

Celkem Zdroj: ýSÚ

www.sfzp.cz



Lokalizace dotþených obcí je patrná z mapy.

www.sfzp.cz


Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období Místo tohoto listu bude tisk titulky

Recommend Documents