Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období Místo tohoto listu bude tisk titulky

Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 – 2020 Místo tohoto listu bude tisk titulky

Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 - 2020

O Obbssaahh Obsah ____________________________________________________________________ 2 1

Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty ______________________________ 4

2 Analýza ekonomické a sociální situace, SWOT analýza, vymezení tematických oblastí intervence _________________________________________________________________ 6 2.1

Analýza sociální a ekonomické situace ________________________________________ 6

2.2

SWOT analýza ___________________________________________________________ 13

2.3

Tematické oblasti intervence _______________________________________________ 15

3

Popis problémů, cíl, strategie řešení _______________________________________ 19 3.1

4

Strategie k dosažení vymezených cílů ________________________________________ 20

Popis transparentního způsobu výběru projektových záměrů ___________________ 21 4.1

Kontrola formální způsobilosti (administrativní posouzení)_______________________ 21

4.2

Kontrola obsahové způsobilosti (odborné posouzení) ___________________________ 22

4.3

Hodnocení regionálního významu projektu ___________________________________ 23

5

Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů ___________ 25

6

Zásobník projektů ______________________________________________________ 33

7

Časový harmonogram ___________________________________________________ 37

8

Finanční plán __________________________________________________________ 39

9

Popis administrativní kapacity a způsobu řízení KIPR __________________________ 41 9.1

Řídící struktura KIPR ______________________________________________________ 41

9.2

Administrace a způsob řízení _______________________________________________ 43

9.3

Realizace projektů a jejich monitoring________________________________________ 45

9.4

Schéma komunikační a informační toky mezi jednotlivými subjekty implementace KIPR 47

10

Popis způsobu komunikace a realizace partnerství __________________________ 49

11

Vliv KIPR na horizontální témata ________________________________________ 50

11.1

Naplňování horizontálních témat ___________________________________________ 50

12

Analýza rizik _________________________________________________________ 54

13

Mapa území _________________________________________________________ 57

www.sfzp.cz

www.mzp.cz Stránka 2 z 109


Příloha č. 1 – Soulad se strategickými dokumenty ________________________________ 61 Příloha č. 2 – Zásobník projektových záměrů ____________________________________ 88

www.sfzp.cz



11 S Soouullaadd ss nnaaddřřaazzeennýým mii ssttrraatteeggiicckkýým mii ddookkuum meennttyy Výchozími dokumenty pro přípravu Krajinného integrovaného plánu rozvoje (dále jen KIPR) se staly dokumenty cíleně vypracované jako podkladový materiál pro přípravu navazujícího integrovaného plánu rozvoje regionu. Jedná se především o Strategický rámec udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava, který byl zpracován v říjnu 2010, dále Strategii udržitelného turismu v regionu NP Šumava zpracovanou ve stejném období a úvodní části KIPR zpracované v červnu 2011 (kapitoly Analýza očekávaných efektů realizace, Analýza úspěšnosti žadatelů Regionu NP Šumava a Analýza relevantních zdrojů podpory). Zaměření KIPR navazuje také na stávající strategické dokumenty s působností na území řešeného regionu, ať už se jedná o dokumenty zaměřené na všeobecný rozvoj území nebo dokumenty tematicky propojené s námi řešenou problematikou. Při podrobnější analýze těchto dokumentů byl vyhodnocen soulad s následujícími strategickými dokumenty: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje Program rozvoje Jihočeského kraje Program rozvoje Plzeňského kraje Regionální plán Plzeňského kraje Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009 – 2013 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2008 – 2010 Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje do roku 2030 Strategie rozvoje Mikroregionu Šumava – Západ Strategie rozvoje města Horní Planá Strategická část a akční plán rozvojové strategie Svazku obcí Horní Vltava – Boubínsko Strategie rozvoje turistického regionu Šumava KIPR vznikal také v návaznosti na programové dokumenty operačních programů strukturálních fondů EU a programové dokumenty národních a krajských dotačních programů, které mohou být použity ke spolufinancování rozvojových záměrů měst a obcí.

www.sfzp.cz



Rozvojové záměry uvedené v zásobníku projektových záměrů jsou v souladu s místně příslušnou územně plánovací dokumentací měst a obcí. Podrobný popis souladu KIPR se jmenovanými strategiemi je uveden v Příloze č. 1 tohoto dokumentu.

www.sfzp.cz



22 A Annaallýýzzaa eekkoonnoom miicckkéé aa ssoocciiáállnníí ssiittuuaaccee,, S SW WO OTT aannaallýýzzaa,, vvyym meezzeenníí tteem maattiicckkýýcchh oobbllaassttíí iinntteerrvveennccee Výchozí dokumenty pro zhodnocení ekonomické a sociální situace v Regionu Národní park Šumava (dále jen regionu) a její shrnutí prostřednictvím SWOT analýzy jsou popsány v této kapitole. Jedná se o existující studie, které účelně vznikaly jako podkladový materiál KIPR a které byly zpracovány na základě výsledků šetření mezi klíčovými subjekty v území. Výsledky šetření v jednotlivých obcích byly ve spolupráci s jejich starosty k datu zpracování komplexního dokumentu KIPR aktualizovány tak, aby zaznamenaly míru vývoje socioekonomické situace v jednotlivých sídlech a zároveň reagovaly na současné podmínky a stav čerpání dostupných operačních programů jako možného zdroje financování dalších rozvojových záměrů. Nově bylo provedeno oslovení podnikatelských subjektů v regionu významných z hlediska tvorby pracovních příležitostí, atraktivity pro návštěvníky regionu nebo propagace regionu mimo jeho území. Odezva na toto oslovení a návratnost zaslaných dotazníků však byla velmi nízká. Dokument vznikal také v úzké spolupráci se Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, orgánem státní správy sjednocujícím území dotčených obcí, ale i území pod správou Jihočeského a Plzeňského kraje.

2.1 Analýza sociální a ekonomické situace Řešené území, tj. území Regionu Národního parku Šumava, se nachází ve Specifické oblasti Šumava (SOB 1) vymezené Politikou územního rozvoje České republiky 2008. Jedná se o periferní, příhraniční část republiky (na hranici s Německem a Rakouskem), která je z administrativního hlediska rozdělena mezi správní obvod Jihočeského a Plzeňského kraje. Řešenou oblast konkrétně vymezují katastrální území 22 obcí z okresu Český Krumlov, Prachatice a Klatovy: Horská Kvilda, Srní, Kvilda, Modrava, Stožec, Prášily, Strážný, Rejštejn, Nová Pec, Želnava, Nové Hutě, Borová Lada, Kašperské Hory, Hartmanice, Čachrov, Železná Ruda, Horní Planá, Volary, Nicov, Horní Vltavice, Stachy, Lenora. Ekonomický a sociální rozvoj řešených obcí je závislý především na věkové struktuře obyvatel obcí, jejich vzdělání, míře nezaměstnanosti a ekonomické aktivitě obce a jejích obyvatel. Existují také další, místně specifické faktory, jako např. historický vývoj jednotlivých sídel, existence hraničního pásma se zvláštním režimem života nebo vývoj vlastnictví lesů. Vliv těchto faktorů na postupný rozvoj života v obcích nelze statisticky vyhodnotit, přesto z šetření v území vyplývá jako prokazatelný. Z podrobné analýzy statistických ukazatelů vyplývají zejména následující statisticky významná zjištění:

www.sfzp.cz



Populace v celé zkoumané oblasti dlouhodobě klesá podobně jako v jiných venkovských oblastech ČR. Pokles je obecným důsledkem urbanizace a průmyslové revoluce, která malé obce plošně postihla od začátku minulého století. Specifikem Šumavy je skokový pokles populace způsobený 2. světovou válkou a následným odsunem německého obyvatelstva. Porovnáním s jinými venkovskými oblastmi Čech lze orientačně odhadnout, že válka a odsun snížily počet obyvatel zkoumaných obcí o 30 – 50 %. V některých obcích uvnitř NP populace v současné době mírně roste, což souvisí s podnikatelskými příležitostmi a jejich atraktivní polohou. Vliv NP však není prokazatelný, protože nebyl zjištěn významný rozdíl mezi změnami počtu obyvatel u obcí uvnitř a vně NP. Zásadní vliv mají pracovní příležitosti, které jsou sezónní. Proto jsou opodstatněné obavy starostů obcí o odchod mladších a ekonomicky aktivnějších občanů. Věková struktura obyvatel nesouvisí s polohou obce vůči NP, průměrný věk obyvatel regionu je dokonce nepatrně nižší než průměrný věk obyvatel ČR (opět zřejmě souvisí s novými podnikatelskými příležitostmi). Míra nezaměstnanosti celostátní průměr naopak převyšuje, v mnoha obcích poměrně znatelně, tyto výkyvy však nejsou spjaty s existencí ochrany přírody v území, neboť jsou srovnatelné s ostatními periferními oblastmi ČR. Také index ekonomické závislosti není ovlivněn polohou obce vůči NP. Uvnitř NP má obyvatelstvo statisticky významně vyšší podíl středoškolského a vysokoškolského vzdělání ve srovnání s obcemi okrajovými. Malé obce plně ležící v NP jsou méně závislé na čistě sdílených daních a v průměru přijaly za období 2001 – 2009 cca 10krát více dotací v přepočtu na obyvatele, než stejně velké obce mimo NP. Dotace byly z velké části vynuceny z minulosti zděděným stavem dlouhodobě podfinancované infrastruktury a rovněž vyššími nároky spojenými s ochranou přírody v NP (např. čištění odpadních vod). Obce uvnitř NP Šumava zvyšují i své ostatní příjmy mnohem dynamičtěji, než obce ostatních kategorií. Část těchto obcí má vzdělanější a tedy i ekonomicky aktivnější občany. Rozpočty sledovaných obcí jsou vyrovnané a nevykazují ani časový trend ani statisticky významnou tendenci k přebytkovým nebo deficitním rozpočtům. Kolísání rozpočtového salda je stejné napříč NP. Administrativní náklady na jednoho občana významně závisí na vlivu NP. NP zatěžuje obce dodatečnými administrativními činnostmi, což potvrzuje výpověď starostů z dotazníků. Pokud neuvažujeme dotační agendu, pak lze velmi hrubě říci, že obce uvnitř NP Šumava mají tyto náklady podstatně vyšší než srovnávací skupina obcí mimo NPŠ. Většina obcí nalézajících se zcela v NP má za zkoumané období nulové příjmy a nulové výdaje spojené s lesním hospodářstvím (tj. nevlastní obecní lesy). U ostatních obcí existuje velká skupina těch, kde lesnická činnost za zkoumané období přinesla významné zisky. Pro detailní zkoumání velikosti ušlých výnosů z hospodaření v důsledku managementových omezení a úprav lesních hospodářských plánů vyplývajících z potřeb ochrany přírody (a tedy i jejich kompensace) by byla nutná odborná studie, která by brala v úvahu specifickou situaci jednotlivých obcí jakožto vlastníků zemědělských a lesních pozemků. Ve Strategickém rámci udržitelného rozvoje regionu je uveden přehled státem vyplacených kompenzací obcím za roky 2008 a 2009.

www.sfzp.cz



Místní podmínky a schopnosti obecního zastupitelstva (např. schopnost získat dotace) jsou velmi důležitým rozvojovým faktorem, který byl touto analýzou prokázán. V tomto ohledu existuje několik skupin obcí lišících se podle vzdělání, věku, politické orientace a podnikatelských aktivit, jejichž zástupci mají také různý názor na vliv NP i na sociálněekonomický rozvoj. Míra negativních názorů na vliv NP nezávisí na poloze obce v NPŠ .

V následující části jsou uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých tematických oblastí rozvoje. Obyvatelstvo Jsou patrné značné rozdíly v pohybu počtu obyvatel mezi jednotlivými sídly v území. V některých obcích počet obyvatel pozvolna narůstá, v převážné většině však dochází k průběžnému poklesu počtu trvale žijících osob, jak ukazuje následující tabulka.

Název obce

Počet obyvatel k 31.12.1991

Horská Kvilda



Průměrný věk obyvatel k 1.1.2011

27

55

98

36,1

Srní

368

343

276

42,9

Kvilda

169

171

176

40,3

53

47

66

40,9

Stožec

163

224

211

38,3

Prášily

142

127

167

37,9

Strážný

288

282

432

34,0

Rejštejn

298

263

247

44,0

Nová Pec

652

628

526

41,7

Želnava

126

127

132

42,0

Nové Hutě

*81

91

80

43,0

Borová Lada

364

277

272

39,6

Kašperské Hory

1587

1584

1544

42,0

Hartmanice

1218

1161

1071

40,3

566

539

483

42,8

Železná Ruda

1707

2036

2264

38,0

Horní Planá

2291

2290

2280

42,0

Volary

3989

4064

3939

38,6

Nicov

**94

86

70

39,8

Horní Vltavice

366

395

414

41,2

Modrava

Čachrov

www.sfzp.cz



Stachy

1313

1220

1213

43,7

Lenora

860

809

792

39,8

16547

16819

16753

40,4

Reg. NPŠ celkem Celkem ČR Zdroj: ČSÚ

40,8 * dostupný pouze údaj k 31.12.1992

**dostupný pouze údaj k 31.12.1993

Životní prostředí Krajina v Národním parku Šumava je formována jak přírodními tak kulturními vlivy. To znamená, že Šumava je charakterizována jedinečným krajinným rázem zahrnujícím jak území téměř nedotčená člověkem, tak i území s výrazným otiskem lidské činnosti. Dominantním rysem krajiny jsou rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami. Charakteristickými prvky jsou také rašeliniště a slatě, luhy v údolní nivě Vltavy a ledovcová jezera ve strmých, ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem. Krajinný ráz dotvářejí hluboce zaříznutá údolí se skalními útvary a balvanitými sutěmi nad peřejnatými horskými bystřinami a v neposlední řadě zbytky bývalé kulturní krajiny horských pastvin a luk, která se díky dramatickému historickému vývoji regionu po desítky let vyvíjela takřka bez zásahu člověka. Součástí krajinného rázu je rovněž jen zbytkově dochovaná historická sídelní struktura rozptýlených obci a specifická šumavská venkovská architektura. Území NP Šumava zahrnuje většinu z nejcennějších přírodních společenstev Šumavy s potřebou přísné ochrany. Jedná se například zbytky pralesovitých porostů horských lesů, ledovcová jezera nebo horská či údolní vrchoviště. Území národního parku se rozkládá na ploše 68 064 ha a je rozděleno do 3 zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní podmínky. Do 1. zóny ochrany (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí. Do 2. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní a zemědělské využívání. Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby. Ochranné pásmo národního parku tvoří Chráněná krajinná oblast Šumava o celkové rozloze 99 624 ha. Celá oblast byla rovněž vyhlášena Biosférickou rezervací Šumava, tj. přírodní krajinou, ve které hraje důležitou roli člověk a jejímž posláním je ochrana přírody za předpokladu zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj života místních obyvatel.

Doprava Dopravní obslužnost regionu NP je problematická. V období transformace po roce 1990 došlo k nárůstu využívání individuální dopravy na úkor veřejné hromadné, a to jak při zajištění cest obyvatel regionu, tak cest turistických. K největšímu nárůstu intenzit silniční dopravy došlo v okolí Železné Rudy (mj. přeshraniční cestovní ruch) a v oblasti NP přiléhající

www.sfzp.cz



k silně turisticky využívané oblasti v okolí Lipenské přehradní nádrže (mohutná výstavba nových rekreačních komplexů a letních bytů, rozvoj lyžařského střediska Kramolín). Na území parku byla v uplynulých letech otevřena řada hraničních přechodů pro pěší a cyklisty. Žádná veřejná komunikace není uzavřena. Občanská a infrastrukturní vybavenost Vybavenost sídel uvnitř národního parku službami a technickou infrastrukturou odpovídá periferní poloze a demograficky a sociálně obtížné situaci regionu. Klesá počet škol (respektive jejich naplněnost), zhoršuje se dostupnost zdravotní péče a náklady samospráv na zajištění těchto elementárních služeb rostou. Relativně nízké je pokrytí území telefonním signálem (cca na 30 % území NPŠ signál chybí) a přenosová rychlost dat je na velmi nízké úrovni. Dobudování komunikační sítě je finančně náročné vzhledem k nízké hustotě osídlení, velkými vzdálenostmi mezi sídly a náročnému terénu, při výstavbě mohou nastat také konflikty s ochranou přírody a krajiny. Trh práce, podnikání Dlouhodobým problémem regionu je zajištění pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Útlum průmyslu v předhůří Šumavy a rozpad zemědělských podniků po velké privatizaci znamenal výrazné omezení nabídky práce a část obyvatel, kteří nechtějí či nemohou změnit způsob obživy v rámci masivního rozvoje služeb, je nucena za prací dojíždět na větší vzdálenost. Hlavní proudy vyjížďky za prací směřují do center pracovních mikroregionů, která leží mimo sledovanou oblast. Jedná se o Č. Krumlov, Prachatice, Vimperk, Sušici a Klatovy. V rámci regionu Šumava představují subcentra pracovní dojížďky Železná Ruda a Strážný, u většiny obcí regionu ovšem převládá záporné dojížďkové saldo. Z poloviny obcí vyjíždí za prací více než 50% jejich ekonomicky aktivního obyvatelstva. Míra nezaměstnanosti v regionu vykazuje vysokou sezónní proměnlivost, přičemž velká část sezónního zaměstnávání připadá na lesnictví, zemědělství a cestovní ruch, tj. místa pro pracovní sílu s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích dotčeného území uvedená v následující tabulce ukazuje, že nezaměstnanost ve více než polovině obcí výrazně převyšuje celostátní průměr. Název obce

Míra nezaměstnanosti v lednu 2011 (%)

Horská Kvilda

15,0

Název obce

Míra nezaměstnanosti v lednu 2011 (%)

Borová Lada

11,0

Srní

9,7

Kašperské Hory

16,5

Kvilda

4,0

Hartmanice

15,6

Modrava

7,4

Čachrov

13,1

Stožec

11,3

Železná Ruda

Prášily

29,0

Horní Planá

Strážný

15,1

Volary

www.sfzp.cz

7,1 14,6 9,7



Rejštejn

23,5

Nicov

0,0

Nová Pec

16,1

Horní Vltavice

9,1

Želnava

24,6

Stachy

6,2

Nové Hutě

10,4

Lenora

11,8

Region NPŠ celkem

12,8

Celkem ČR

9,7

Zdroj: ČSÚ

Míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích a její srovnání s celostátním a regionálním průměrem ukazuje následující graf.

Nezaměstnanost nepřevyšuje celostátní ani regionální průměr Nezaměstnanost převyšuje průměr Regionu NPŠ

Nezaměstnanost převyšuje průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR

© Support project, s.r.o.

Rozpad tradiční průmyslové výroby v podhůří a omezení vyplývající z ochrany šumavské přírody předpokládají kreativní vytváření nových ekonomických příležitostí: ekologického zemědělství (biopotraviny), k přírodě citlivých forem agroturistiky, rozumnou podporu zimních sportů s přihlédnutím k riziku změny klimatu (proměnlivost sněhové pokrývky), rozvoje malých a středních podniků zajišťujících služby turistice a obyvatelům, využití dřeva a oživení

www.sfzp.cz



tradičních řemeslných výrob. To představuje rostoucí roli zejména mladých, vzdělaných a podnikavých lidí, kteří ocení možnost trvale žít a pracovat v krásném prostředí Šumavy. Cestovní ruch Turistický region Šumava je v posledních letech nejčastěji vyhledávanou turistickou oblastí České republiky. Region navštěvují lidé po celý rok, nicméně výrazně převládá zájem o letní a zimní sezónu. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování zejména letních a zimních sportů a dalších outdoorových aktivit pro různé výkonnostní kategorie. Rozvinuté jsou také možnosti pro rybolov, myslivost a další aktivity. S rozšiřováním rodinných farem vznikají předpoklady také pro rozvoj agroturistiky v šumavském podhůří. Ve městech a hotelových komplexech vzniká postupně zázemí pro rozvoj kongresové turistiky. Vzhledem k ekologicky hodnotné přírodní krajině Šumavy se zde začíná rozvíjet i lázeňství (ve formě ozdravných pobytů a rehabilitační léčby na zdravém vzduchu) a wellness. Na území vlastního NP jsou na straně nabídky podmínky zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžařskou turistiku (zejména pak běžecké lyžování) a vodní turistiku (Vltava, Otava a Vydra v NP , dále Úhlava a Blanice), v počátcích je nabídka zázemí pro hipoturistiku. Území Šumavy rovněž disponuje bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit, které skýtají předpoklady pro rozvoj turistiky a tvorbu specifických produktů cestovního ruchu využívajících historický a kulturní potenciál regionu. Na území NP Šumava se nachází řada drobnějších historických památek, z nich velká část leží na několika větvích tzv. Zlaté solné stezky. Další architektonické památky se nachází v historických sídlech na území nebo v těsném sousedství národního parku. Důležitou součástí historické tradice regionu jsou i drobné (především archeologické) památky spojené s těžbou a hutnictvím kovů a rovněž památky dokládající řemeslnou tradici (sklářství a dřevařství). Nejnavštěvovanější lokalitou Šumavy byla v roce 2009 Modrava (více než 129 tis. návštěvníků), Jezerní slať (104 tis. návštěvníků) a Prameny Vltavy (102 tis. návštěvníků). Vývoj návštěvnosti NP Šumava v letech 2001 – 2009 ukazuje následující tabulka (návštěvnost v jednotlivých letech je uvedena v tisících návštěvních dnů).

Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Návštěvnost

1850

1550

2000

2200

2400

2500

2300

2100

2600

Zdroj: Plán péče NP Šumava – rozbory, pracovní verze květen 2010

Trend vývoje návštěvnosti je patrný z následujícího grafu.

www.sfzp.cz



© Support project, s.r.o.

Přímo na území NP se nacházejí menší střediska letní a zimní rekreace s celkovou kapacitou do 1000 lůžek – Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, České Žleby – Stožec, Nová Pec. Součástí nabídky je i 5 veřejných tábořišť. V těsné blízkosti území parku se nachází střediska s vyšším počtem lůžek, z nichž nejvýznamnější je Železná Ruda s kapacitou přes 4000 lůžek. Celkově však má turistický region Šumava podstatně rozsáhlejší ubytovací kapacitu díky přítomnosti městských center cestovního ruchu a intenzivně rozvíjených rekreačních oblastí (Lipensko) – celková kapacita ubytovacích zařízení v oblasti tak přesahuje 25 tisíc lůžek všech kategorií. Mezi jednotlivými lokalitami a zařízeními existují velké rozdíly ve vytíženosti ubytovacích kapacit, která se průměrně pohybuje v rozmezí 25 % (Lipensko, obce situované na hranici parku) – 50 % (centrální část národního parku). V současné době již v některých oblastech nabídka ubytování i v hlavních sezónách převyšuje poptávku.

2.2 SWOT analýza SWOT analýza rovněž vychází z podpůrných dokumentů KIPR a shrnuje klíčové silné a slabé stránky Regionu NP Šumava a příležitosti a ohrožení pro udržitelný rozvoj upravené podle výsledků aktuálního šetření mezi klíčovými subjekty v území.

Silné stránky (S) Přírodní

bohatství

evropského

www.sfzp.cz

Slabé stránky (W) významu,

území

Periferní poloha, složitá administrativní struktura,



s vysokým koeficientem ekologické a existence NP jako garanta jeho zachování Území s velmi kvalitním životním prostředím

stability

Kulturní a historické bohatství (regionální lidová architektura, historické památky, řemesla, tradice lesního hospodářství a zemědělství) Sounáležitost obyvatel Šumavy s územím (zdravý patriotizmus)

Velký potenciál místních mladých lidí Turisticky atraktivní oblast s dobrými podmínkami pro rozvoj šetrné turistiky Rozvinutá síť turistických tras a doprovodné návštěvnické infrastruktury Dostatečná Šumavy

ubytovací

Síť hraničních s Bavorskem

kapacita

přechodů

a

pro

návštěvníky

dobrá

spolupráce

Snazší přístup k některým typům dotací (ve srovnání s malými obcemi ve vnitrozemí)

složitá veřejná správa a nízká soudržnost regionu Málo diverzifikovaná a zranitelná místní ekonomika s nedostatečnou nabídkou pracovních příležitostí Dlouhodobý demografický obyvatelstva Šumavy

pokles

a

stárnutí

Problematická dopravní obslužnost (relativně velké vzdálenosti, nevyhovující technický stav komunikací, chybějící parkovací plochy, nedostatečná veřejná doprava) Relativně vysoké náklady na veřejnou správu a péči o území, na nichž se podílí i nadstandardní administrativní agenda spojená s existencí NP Nedostatečná vybavenost území technickou infrastrukturou (telekomunikační pokrytí, ČOV, apod.) Klesající dostupnost respektive udržitelnost veřejných služeb (zejména školství a zdravotnictví) Málo kvalifikovaná pracovní síla (zejména pro cestovní ruch), nedostatek odborného vzdělávání a rekvalifikačních programů Nedostatečná nabídka kvalitních a atraktivních služeb cestovního ruchu s vysokou přidanou hodnotou Krátká doba pobytu návštěvníků a výrazná dvouvrcholová sezónnost cestovního ruchu, nedostatečná nabídka služeb mimo sezónu Nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve státní správě a samosprávě Střety mezi limity ochrany přírody a socioekonomickým rozvojem, které nutně vyplývají z významu území pro ochranu přírody Chybí konsensus o rozvojových prioritách Šumavy a tedy společná vize rozvoje území, nedostatečná koordinace a spolupráce

Příležitosti (O)

Ohrožení (T)

Dobrá spolupráce klíčových aktérů regionálního rozvoje a nalezení společných zájmů NPŠ a obcí

Klimatická změna (sucha, povodně, vichřice, šíření škůdců a cizorodých organismů), polomy a kůrovcové kalamity

Budování dobré značky regionu jako přírodně jedinečné oblasti s využitím účasti NPŠ v mezinárodních programech a organizacích (Evropský diplom, PAN Parks, ad.) Diverzifikace místní ekonomiky zlepšením podmínek pro drobné podnikání (včetně výroby) v obcích za využití místních zdrojů (např. dřevo) a zvýšením

www.sfzp.cz

Poškození přírody a krajiny masovým cestovním ruchem a dopravou Růst dopravního zatížení (transit, doprava dřeva), zhoršení stavu komunikací



významu NP pro zaměstnanost Zvýšení atraktivity Šumavy pro život, pro příchod nových, sociálně a ekonomicky aktivních obyvatel hledajících kvalitní životní prostředí Rozvoj přeshraniční spolupráce včetně koordinace cestovního ruchu, obnova historických spojení a cest (návaznost na Horní Rakousko a Bavorsko) Rozvoj regionálního středního školství a celoživotního vzdělávání Rozvoj malých rodinných farem (agroturistika, biopotraviny, „údržba krajiny“) Inovativní projekty využívající místní zdroje energie, úspory energie Rostoucí poptávka po biopotravinách Rozvoj integrovaného systému veřejné (zelené autobusy, moderní železnice)

dopravy

Rozvoj specializovaných služeb šetrného cestovního ruchu a zvýšení jeho přínosu pro místní ekonomiku a zaměstnanost i během období mimo hlavní sezónu Vytvoření regionálního informačního systému pro návštěvníky Šumavy a spolupráce s NPŠ při usměrňování pohybu turistů Regionální informační a koordinační systém pro podporu turistiky

Velkokapacitní zemědělská produkce (biopaliva), velké fotovoltaické a větrné elektrárny Opouštění zemědělské kulturního rázu krajiny

půdy,

pustnutí

a

ztráta

Zhoršení image Šumavy Recese v sektoru cestovního ruchu Konkurence evropských regionů v oblasti cestovního ruchu (nejen lepší přírodní podmínky ale i kvalita služeb) Nedostatek prostředků (dotace) na realizaci rozvojových projektů Odliv ekonomicky aktivních a celoročně bydlících obyvatel (zejména mladších) Další snižování dostupnosti veřejných služeb (doprava, zdravotnictví, školství, sociální služby, ad.) v důsledku politických rozhodnutí na krajské respektive celostátní úrovni Šíření sociálně a ekonomicky nežádoucích jevů (korupce, organizovaná šedá ekonomika, prostituce, drogy, nelegální migrace apod.) Pokračování konfliktů mezi samosprávami a NPŠ (nejednotný postup, nekoncepční rozhodování)

2.3 Tematické oblasti intervence Definovaná SWOT analýza se stala základem pro stanovení cílů rozvoje rozpracovaných prostřednictvím priorit a opatření do jednotlivých tematických oblastí intervence (priorit). Jejich vymezení vychází tedy opět z podpůrného dokumentu KIPR. Přehled prioritních oblastí rozvoje a jejich opatření, včetně konkrétních přínosů jednotlivých opatření, uvádí následující tabulky.

Priorita / Opatření

Přínosy vymezených opatření

Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika - podnikatelské prostředí otevřené pro investice místních podnikatelů i vnějších investorů

Opatření 1.1 Příznivé podnikatelské prostředí

www.sfzp.cz

- zázemí pro vznik nových pracovních příležitostí - podpora projektů zaměřených na technologie a služby šetrné k životnímu prostředí a projektů zaměřených na využívání místních zdrojů



- podpora existence rozličných oborů podnikání vedoucí ke stabilizaci ekonomické základny regionu



Priorita 2 - Dostupnost a infrastruktura Opatření 2.1 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura

− dovybavení území dopravní infrastrukturou (zlepšení dostupnosti spádových center ze sídel v území) − zlepšení stavu a údržba stávající dopravní infrastruktury − podpora forem dopravy šetrných k životnímu prostředí

Opatření 2.2 Dopravní obslužnost

− zajištění dopravní obslužnosti v území (dostupnost spádových center veřejnou dopravou, napojení na nadregionální veřejnou dopravu, napojení veřejné dopravy na ostatní formy dopravy) − zvýšení kvality veřejné dopravy (modernizace vozového parku, budování a modernizace doprovodné infrastruktury – zastávky, záchytná parkoviště, ...) − dostupnost čištění odpadních vod všech obcí

Opatření 2.3 Zlepšení síťových služeb

− udržitelné zásobování pitnou vodou u všech obcí − odpovídající energetická infrastruktura v obcích − dostupná telekomunikační infrastruktura v obcích



Priorita 3 - Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí - rozvoj ekologického a přírodě blízkého zemědělství - podpora lokálních zemědělských a potravinářských produktů

Opatření 3.1 Udržitelné zemědělství

- modernizace zemědělské techniky - podpora obnovitelných zdrojů energie - podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství (tvorba a údržba krajiny)

Opatření 3.2 Udržitelná péče o lesy v regionu NPŠ

www.sfzp.cz

- koordinovaná péče o lesy všech vlastníků s důrazem na zachování přírodních procesů v nejcennějších územích a zvyšování biodiverzity lesních porostů v ostatních částech regionu - stanovení rovnováhy mezi mimoprodukční a produkční funkcí lesa s ohledem na stupeň ochrany v jednotlivých územích - návaznost produkce v lesích na regionální dřevozpracující průmysl



- ochrana biodiverzity a ekologické stability přírody a krajiny

Opatření 3.3 Ochrana krajiny a životního prostředí

- zamezení nevhodné urbanizace volné i osídlené krajiny (koordinované územní plánování) - ochrana ovzduší (omezení emisí z nevhodného vytápění a nepřiměřené individuální dopravy) - optimalizace odpadového hospodářství



Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ

Opatření 4.1 Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu

Opatření 4.2 Zlepšení kvality služeb cestovního ruchu

- spolupráce subjektů v území při budování, údržbě a zvyšování kvality základní infrastruktury cestovního ruchu (turistické stezky – cyklo, hipo, pěší, vodní; parkoviště; ubytovací a stravovací kapacity) - budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu prodlužující pobyt návštěvníků v území a prodlužující turistickou sezónu (sportovně-rekreační zařízení, kulturní zařízení apod.) - spolupráce subjektů v území při rozšiřování nabídky produktů a služeb v oblasti cestovního ruchu za účelem prodloužení pobytu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny - dostupné služby pro různé cílové skupiny návštěvníků (dle tematického zaměření pobytu, fyzické zdatnosti, požadavků na standardy služeb, jazykové vybavenosti, životního stylu apod.) - profesionální přístup podnikatelů a zaměstnanců v cestovním ruchu - orientace na produkty a služby založené na využití místních specifik - podpora zážitkové turistiky

Opatření 4.3 Marketing cestovního ruchu


- dostupnost ucelené nabídky cestovního ruchu (koordinované, snadno dostupné a moderní zdroje informací o regionu Šumava) - prezentace území jako celku, která podpoří jeho přírodní a kulturní jedinečnost a povede k rovnoměrnému rozmístění návštěvníků po celém regionu - prezentace produktů a služeb cestovního ruchu za účelem prodloužení doby pobytu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny - prezentace lokálně specifických produktů a značek využitelných v cestovním ruchu


Priorita 5 - Kvalitní život v obcích Opatření 5.1 Dostupnost veřejných služeb

www.sfzp.cz

- dostupnost základní občanské vybavenosti v regionu odpovídající velikosti sídel mimo chráněná a příhraniční území (vzdělávací zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních



služeb a terénní sociální služby, základní maloobchodní provozovny) - zvyšování kvality služeb občanské vybavenosti

Opatření 5.2 Podpora volnočasových aktivit, rozvoj místní kultury


- nabídka zázemí pro zajištění a rozvoj trvalého bydlení (pozemky pro výstavbu, domy k trvalému bydlení, byty) - podpora volnočasových aktivit v obcích (kultura, sport a další volnočasové aktivity) - podpora spolkového života a místních iniciativ - podpora zachování nebo oživení místních specifik, zvyků a tradic


Priorita 6 - Partnerství pro rozvoj regionu

Opatření 6.1 Posílení spolupráce při správě území regionu NPŠ

- spolupráce při plánování v regionu, sdílení společné vize rozvoje regionu - koordinace postupu při naplňování vize, vymezených priorit rozvoje a opatření - vzájemná pravidelná komunikace mezi subjekty a obyvateli v regionu, zapojení obyvatel do místního dění a rozhodování - koordinace postojů při komunikaci se subjekty mimo region

Opatření 6.2 Podpora rozvoje efektivní místní správy

Opatření 6.3 Rozvojový marketing a propagace území

- spolupráce mezi NPŠ a obcemi při zajištění kvalifikované, efektivní a moderní správy území - spolupráce při zvyšování absorpční kapacity území - koordinovaná propagace území jako místa, kde žijí lidé v souladu s nezbytnými podmínkami ochrany jedinečného přírodního bohatství

- využití informačních technologií

www.sfzp.cz



33 P Pooppiiss pprroobblléém můů,, ccííll,, ssttrraatteeggiiee řřeeššeenníí Problémy v území, jejichž řešení přispěje k nastavení takového způsobu a tempa rozvoje celého regionu, který neznehodnotí jeho potenciál a bude z dlouhodobého hlediska charakteru regionu přiměřený a udržitelný, nastiňuje přehled tematických (prioritních) oblastí a opatření. Jejich přínosy tedy přímo navazují na konkrétní problémové oblasti. Obecně lze říci, že jde o takové oblasti, jejichž rozvoj umožní zajistit vyvážený vztah přísné ochrany přírody, příznivého hospodářského rozvoje a rozvoje společenství obyvatel, kteří v území žijí. Na problémové oblasti v regionu poukázaly provedené analýzy. Na jejich základě byly vytyčeny cíle implementace Krajinného integrovaného plánu rozvoje Regionu Národní park Šumava. Všeobecným cílem je: Vzájemná spolupráce subjektů působících na území Regionu Národní park Šumava za účelem stabilizace hospodářské základny regionu a zlepšování podmínek pro kvalitní život místních obyvatel za předpokladu zachování přírodního bohatství a kulturního dědictví regionu. Specifické cíle rozvoje regionu byly vymezeny následovně: •

• • • •

•

Zlepšování podmínek pro podnikání na území Regionu Národního parku Šumava, podpora vzniku a rozvoje malých a středních podniků a posilování jejich konkurenceschopnosti. Zlepšení dostupnosti a obslužnosti území regionu NPŠ. Využívání přírodního a krajinného potenciálu území regionu NPŠ. Udržitelný cestovní ruch využívající unikátní přírodní a kulturní potenciál území s ohledem na zachování jeho specifických hodnot. Zlepšování kvality života obyvatelstva zajištěním dostupnosti veřejných služeb v oblasti vzdělávání, sociálních a zdravotních služeb, podpora rozvoje kultury a volnočasových aktivit. Navázání úzké spolupráce mezi Správou NP Šumava, orgány veřejné správy a dalšími regionálními aktéry. Společné sdílení vize a cílů strategie. Společný postup při její realizaci.

Výše uvedené specifické cíle jsou naplněním definovaných tematických (prioritních) oblastí rozvoje území.

www.sfzp.cz



3.1 Strategie k dosažení vymezených cílů Všeobecného cíle dokumentu, rozpracovaného do šesti specifických cílů, bude dosaženo prostřednictvím podpory realizace projektových záměrů předkládaných subjekty v regionu v rámci 6 tematických (prioritních) oblastí rozvoje. Způsob předkládání projektových záměrů a transparentní hodnocení míry jejich přispění k rozvoji regionu popisuje následující kapitola.

www.sfzp.cz



44 P Pooppiiss ttrraannssppaarreennttnnííhhoo zzppůůssoobbuu vvýýbběěrruu pprroojjeekkttoovvýýcchh zzáám měěrrůů Výběr projektových záměrů bude probíhat po uzavření výzvy k předkládání žádostí o zařazení projektových záměrů do zásobníku projektů realizovaných v rámci KIPR. Podmínky jednotlivých výzev k předkládání žádostí budou schvalovány Regionálním řídícím výborem KIPR. Jedná se zejména o schválení harmonogramu výzvy, počtu záměrů, které mají být v rámci výzvy zařazeny do zásobníku projektů, minimálního a maximálního finančního rozsahu předkládaných záměrů, jednotných pravidel pro předkládání žádostí, popř. dalších specifických podmínek dané výzvy. Popis administrativní kapacity pro řízení výzev a sběr žádostí je uveden v kapitole č. 9 tohoto dokumentu. Transparentní výběr žádostí zajistí definované soubory kritérií rozdělené do třech fází posouzení předkládaných projektových záměrů. Jedná se o sadu kritérií společných pro všechny tematické oblasti a opatření, která zohlední význam projektu pro rozvoj celého regionu NP Šumava. Hodnocení předkládaných projektových záměrů bude probíhat ve 3 fázích: kontrola formální způsobilosti, kontrola obsahové způsobilosti a hodnocení regionálního významu projektu.

4.1 Kontrola formální způsobilosti (administrativní posouzení) Představuje kontrolu formálních náležitostí daných Výzvou k předkládání žádostí a základním dokumentem KIPR. Jedná se o základní kontrolu předložené dokumentace k danému projektovému záměru na základě těchto definovaných kriterií: 1) Je projektová žádost předložena v požadované podobě (tištěné, elektronické)? 2) Je žadatel způsobilý k podání žádosti? Je projektový partner způsobilým příjemcem (v případě realizace projektu ve spolupráci s partnerem, který je realizací projektu přímo zvýhodněn)? 3) Je tištěná verze žádosti identická s elektronickou verzí? 4) Je projektová žádost vyplněna kompletně a logicky? 5) Je projektová žádost (tištěná verze) podepsána žadatelem, popř. jeho oprávněným zástupcem?

www.sfzp.cz



6) Jsou předloženy všechny povinné přílohy k žádosti a jsou tyto přílohy úplné a aktuální k datu podání žádosti? 7) Leží místo realizace projektu v podporovaném regionu (Region Národní park Šumava)? 8) Odpovídá výše celkových výdajů podmínkám daným aktuální výzvou k předkládání žádostí? 9) Nemá žadatel, popř. partner projektu s přímým zvýhodněním závazky vůči ČR po termínu splatnosti? Přesný výčet formálních náležitostí může být dále upřesněn textem výzvy, popř. v další navazující dokumentaci pro žadatele. Budou-li v průběhu formální kontroly zjištěny nedostatky, bude žadatel vyzván k doplnění předložených podkladů. Nebude-li možné tyto podklady ve stanovené lhůtě doplnit, bude žádost vyřazena z dalšího hodnocení. Pokud kontrola formální způsobilosti proběhne v pořádku, popř. budou zjištěné nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, bude projektová žádost postoupena odbornému posouzení. Výsledek kontroly bude zdokumentován na příslušném check-listu.

4.2 Kontrola obsahové způsobilosti (odborné posouzení) Jedná se o kontrolu obsahu předložených dokumentů, v rámci které bude posouzen soubor těchto kritérií: 1) Přispívá předkládaný projektový záměr k řešení konkrétní tematické (prioritní) oblasti a opatření KIPR (jaké)? 2) Je zajištěno celkové financování (předfinancování a vlastní podíl spolufinancování) projektu? 3) Je zamezeno duplicitě čerpání dotačních prostředků? 4) Jsou správně identifikovány způsobilé a nezpůsobilé výdaje projektu? 5) Je projektový záměr připraven k realizaci? (popsána výchozí situace, potřeba realizace projektu, definovány cíle, harmonogram projektu, osoby zajišťující realizaci všech aktivit, nezbytná povolení) 6) V případě, že již byly v souvislosti s předkládaným záměrem realizovány veřejné zakázky, byly dodrženy platné předpisy pro zadávání veřejných zakázek? 7) Je zajištěno dlouhodobé užívání výsledků projektu k uvedenému účelu (zajištěna udržitelnost projektu)?

www.sfzp.cz



Budou-li v průběhu kontroly obsahové způsobilosti žádosti zjištěny zásadní nedostatky, které by mohly narušit podmínky čerpání veřejných prostředků, bude žádost vyřazena z dalšího hodnocení. Na základě výsledků odborného posouzení může být žadatel opět vyzván k doplnění nebo vysvětlení uvedených informací. Výsledek odborného posouzení bude znovu zdokumentován na příslušném check-listu. Na základě něj bude rozhodnuto o postoupení žádosti k další fázi hodnocení, tj. hodnocení regionálního významu projektu.

4.3 Hodnocení regionálního významu projektu Hodnocení regionálního významu projektu bude probíhat formou bodového hodnocení níže uvedených kritérií. Ke každému kritériu budou podle míry jeho naplnění přiděleny body ve škále 0 – 5 (0 – projekt nepřispívá k naplnění daného kritéria, 5 – projekt významně přispívá k naplnění daného kritéria). 1) Napomáhá projekt ke zlepšení identifikace obyvatel se společným územím, popř. zlepšení informovanosti, komunikace a kooperace mezi subjekty v území (obyvatelstvem, veřejnou správou, neziskovými organizacemi, podnikateli)? 2) Je projektový záměr v souladu s regionálními nebo odbornými rozvojovými strategiemi? 3) Přispívá projekt propagaci řešeného území mimo Region Národní park Šumava? 4) Je předkládaný záměr inovativní? 5) Jaká je finanční náročnost předkládaného projektu (požadovaná výše dotace, % podíl spolufinancování žadatele, popř. partnera projektu)? 6) Je projekt realizován v partnerství? Do jaké míry se partner podílí na realizaci projektu v jednotlivých fázích projektu (příprava, realizace, udržitelnost)? 7) Jaké hodnoty indikátorů KIPR jsou předkládaným záměrem naplňovány? 8) Do jaké míry jsou výdaje na projekt v poměru k očekávaným výsledkům efektivní, smysluplné a přiměřené? 9) Generuje projekt příjmy? 10) Do jaké míry jsou zohledněny aspekty rovnosti znevýhodněných skupin osob při realizaci projektu?

příležitostí

a

integrace

11) Do jaké míry projekt přispívá k ochraně životního prostředí? O průběhu hodnocení regionálního významu projektu vyhotoví odpovědný orgán protokol, ze kterého bude zřejmý výsledek tohoto hodnocení. Na základě bodového hodnocení budou projekty seřazeny od nejlépe bodovaného projektového záměru po projekt s nejnižším počtem přidělených bodů. Návrh na podporu projektových záměrů vybraných na základě výsledků všech fází hodnocení bude zahrnovat nejlépe bodované projektové záměry, které je možné podpořit v rámci schváleného počtu projektových záměrů, které mohou být

www.sfzp.cz



zařazeny do zásobníku projektů, stanoveného pro danou výzvu. Návrh bude předložen ke schválení Regionálnímu řídícímu výboru KIPR, který na základě něj vydá rozhodnutí o zařazení do zásobníku projektů, nebo návrh s připomínkami vrátí k opětovnému přezkoumání.

www.sfzp.cz



55 P Pooppiiss ooččeekkáávvaannýýcchh vvýýsslleeddkkůů rreelleevvaannttnníícchh iinnddiikkááttoorrůů

aa

vvýýssttuuppůů

vvččeettnněě

V první fázi přípravy tohoto dokumentu byly monitorovací indikátory rozděleny dle Priorit a opatření vycházejících z Metodického pokynu MŽP k přípravě a realizaci Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR) vydaného v říjnu 2010. S postupem prací však byla struktura indikátorů upravena dle struktury prioritních oblastí rozvoje KIPR Šumava a jejich opatření, přičemž nedošlo ke změně výčtu indikátorů, ale pouze k jejich novému členění. Indikátory pro jednotlivá opatření vycházejí z indikátorové soustavy Strategie udržitelného rozvoje CR, dále pak z operačních programů, z nichž mohou být daná opatření v aktuálním programovacím období (2007 – 2013) financována, a u některých opatření byl brán zřetel i na možnost jejich financování z národních programů ČR. Zpracovatel předpokládá, že vzhledem k aktuálnímu vývoji podmínek naplňování operačních programů následujícího programovacího období (2014 – 2020) nedojde k zásadním změnám monitorovacích indikátorů. Pozn.: V následujících tabulkách je uveden výčet všech indikátorů pro současné i následující programovací období, jejichž dosažení přispívá k naplnění stanovených prioritních oblastí a opatření. Výchozí a cílové hodnoty indikátorů pro současné programovací období budou stanoveny po specifikaci 6 typových pilotních projektových záměrů. Hodnoty indikátorů pro následující programovací období budou stanoveny na základě aktualizace šetření mezi subjekty v regionu. Definice indikátoru, popis způsobu měření

Název indikátoru

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika Opatření 1.1 Příznivé podnikatelské prostředí Informační technologie v podnikání

Počet zavedených a technologií a strategií

Podnikatelské subjekty

Počet podnikatelských subjektů (právnické i fyzické osoby) s místem podnikání na katastrálním území obcí Regionu NP Šumava zaměřených na činnosti, technologie a služby šetrné k životnímu prostředí a

www.sfzp.cz

ICT

Podnikatelské subjekty, Monitoring OPPI

ČSÚ, obce, podnikatelské subjekty



využívání místních zdrojů Pracovní místa v oblasti činností, technologií a služeb šetrných k životnímu prostředí

Počet nově vytvořených pracovních míst v oblasti činností, technologií a služeb šetrných k životnímu prostředí

Obce, ÚP, podnikatelské subjekty

Pracovní místa v CR

Počet nově vytvořených pracovních míst v oblasti CR

Obce, ÚP, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV

Název indikátoru

Definice indikátoru, popis způsobu měření

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 2 - Dostupnost a infrastruktura Opatření 2.1 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Rekonstruované regionální komunikace (II. a III. třídy

Délka rekonstruovaných komunikací II. a III. třídy na území obcí Regionu NPŠ (v km)

Nové regionální komunikace II. a III. třídy

Délka nově vybudovaných komunikací II. a III. třídy na území obcí Regionu NPŠ (v km)

Podpořené projekty na rozvoj dopravy

Integrovaný dopravní systém Rozvoj ekologické dopravy Doprovodná infrastruktura veřejné dopravy

Veřejná doprava

Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy v Regionu NPŠ Opatření 2.2 Dopravní obslužnost Počet obcí v Regionu NPŠ, zapojených do Integrovaného dopravního systému (IDS) Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě v Regionu NPŠ Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných autobusových a železničních zastávek v Regionu NPŠ Počet zrealizovaných projektů na podporu veřejné dopravy

www.sfzp.cz

Obce, monitoring ROP JZ a PRV a grantových programů krajů Obce, monitoring ROP JZ a PRV a grantových programů krajů Obce, monitoring ROP JZ a PRV

Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV

Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, Správa NP a CHKO Šumava, monitoringy ROP JZ a grantových



programů krajů Opatření 2.3 Zlepšení síťových služeb Čištění odpadních vod

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV v obcích Regionu NPŠ (v %)

Obce, monitoring OPŽP

Zásobování pitnou vodou

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejný vodovod v obcích regionu NPŠ (v %)

Obce, monitoring OPŽP

Počet zrealizovaných projektů zaměřených na rozvoj technické infrastruktury v obcích (mimo vodohospodářské infrastruktury)

Technická infrastruktura v obcích

Název indikátoru


Obce, monitoring PRV

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 3 - Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí Opatření 3.1 Udržitelné zemědělství Alternativní podnikatelské subjekty

Počet podnikatelských subjektů (právnické i fyzické osoby) s místem podnikání na katastrálním území obcí Regionu NP Šumava zaměřených na alternativní způsoby venkovského podnikání

Pracovní místa v oblasti alternativního venkovského podnikání

Počet nově vytvořených pracovních míst v oblasti alternativního venkovského podnikání

ČSÚ, obce, podnikatelské subjekty

Obce, ÚP, podnikatelské subjekty

Opatření 3.2 Udržitelná péče o lesy v regionu NPŠ Obnova smíšeného horského lesa

Podpora biodiverzity

Podíl ostatních dřevin ZPF Regionu NPŠ: Plocha víceetážových porostů (v %) Opatření 3.3 Ochrana krajiny a životního prostředí Celková plocha, na které byla realizována opatření pro podporu biodiverzity (v ha)

www.sfzp.cz

Správa NP a CHKO Šumava

Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP



Revitalizované území

Plocha revitalizovaných území (v ha)

Brownfields

Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem (v ha) Počet zrealizovaných opatření na obnovu stabilního vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability Počet projektů přispívajících ke snížení emisí hlavních znečišťujících látek, spojených s danou činností – tuhé částice, SO2, NOx, NH3, těkavé organické látky Snížení emisí hlavních znečišťujících látek, spojených ‚s danou činností – tuhé částice, SO2, NOx, NH3, těkavé organické látky (v t / rok) Podíl recyklovaných odpadů (v %) Objem komunálního odpadu (v t / rok)

Obnova stabilního vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability

Snížení znečištění ovzduší

Snížení emisí

Recyklované odpady Komunální odpad Název indikátoru Využitelný komunální odpad Ekologické zátěže Nakládání s odpady Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí

Název indikátoru


Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP Obce, monitoring ROP

Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP

Monitoring ROP JZ

Monitoring OPŽP

Monitoring OPŽP Obce, monitoring OPŽP Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Podíl využitelného komunálního odpadu (% z celkové roční produkce komunálního odpadu) Plocha odstraněných starých ekologických zátěží (v ha) Počet projektů zaměřených na nakládání s odpady Podíl finančních prostředků na ochranu životního prostředí z rozpočtu obcí v Regionu NPŠ (v %)


www.sfzp.cz

Zdroj informací Obce, monitoring OPŽP Obce, monitoring OPŽP Obce, monitoring OPŽP ČSÚ

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací



Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ Opatření 4.1 Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu Environmentální výchova Cyklistické trasy a stezky Stezky pro pěší, naučné stezky

Hipostezky

Vodní trasy

Počet vybudovaných naučných stezek a dalších objektů návštěvnické infrastruktury Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras na území obcí Regionu NPŠ (v km) Délka nově vybudovaných stezek pro pěší a naučných stezek na území obcí Regionu NPŠ (v km) Délka nově vybudovaných hipostezek na území obcí Regionu NPŠ (v km) Délka nově vybudovaných vodních tras na území obcí Regionu NPŠ (v km)

Ubytovací kapacity

Počet nových kapacit

Nová sportovně rekreační zařízení

Počet nových sportovně rekreačních zařízení

Rekonstrukce sportovně rekreačních zařízení

Počet zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení

www.sfzp.cz

ubytovacích

Správa NP a CHKO Šumava, monitoring OPŽP, ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV Obce, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV Obce, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV




Název indikátoru

Nově vybudovaná zařízení CR

Počet nových zařízení

Návštěvnost IC Regionu NPŠ

Počet návštěvníků informačních zařízení

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací Obce, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV Obce, IC, NPŠ, monitoring ROP JZ a PRV


Nové služby udržitelného CR

Počet nově vytvořených služeb na podporu udržitelného cestovního ruchu

Certifikovaná ubytovací zařízení

Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v cestovním ruchu

Vzdělávání v oblasti šetrného turismu

Počet účastníků vzdělávání v oblasti šetrného CR Opatření 4.3 Marketing cestovního ruchu

Propagační materiály, marketingové produkty

Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch

Návštěvnost Regionu NPŠ

Počet návštěvníků

Název indikátoru


Obce, NPŠ, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV Obce, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV NPŠ, monitoring OPŽP Obce, NPŠ, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV Obce, NPŠ, ČSÚ, monitoring ROP JZ a PRV

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 5 - Kvalitní život v obcích Opatření 5.1 Dostupnost veřejných služeb Rekonstruované objekty pro vzdělávání

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání

www.sfzp.cz

Obce, NPŠ, Monitoring ROP JZ



(v m²) Nové objekty pro vzdělávání Pořízení vybavení pro vzdělávání Objekty předškolní a mimoškolní péče o děti

Název indikátoru

Plocha nově vybudovaných objektů pro vzdělávání (v m²) Počet nakoupeného vybavení pro zvýšení kvality vzdělávání (v m²) Plocha nových, rekonstruovaných nebo modernizovaných objektů, zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti (v m²) Definice indikátoru, popis způsobu měření

Obce, Monitoring ROP JZ Obce, Monitoring ROP JZ

Obce, Monitoring ROP JZ

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Nové objekty Počet nově vytvořených občanské Monitoring ROP objektů občanské vybavenosti vybavenosti a JZ a volnočasových aktivit volnočasových aktivit Opatření 5.2 Podpora volnočasových aktivit, rozvoj místní kultury Oprava kulturně historických a technických památek Rekonstrukce památkových objektů Úprava veřejných prostranství Obnova movitých kulturních památek Revitalizace parků, zahrad

Název indikátoru

Počet nově opravených kulturně-historických a technických památek Počet zrekonstruovaných památkových objektů Plocha upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích (v m²) Počet zrestaurovaných movitých kulturních památek

Monitoring ROP JZ Monitoring ROP JZ Monitoring ROP JZ Monitoring ROP JZ Obce, monitoring PRV

Plocha revitalizovaného území


Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Zdroj informací

Priorita 6 - Partnerství pro rozvoj regionu Opatření 6.1 Posílení spolupráce při správě území regionu NPŠ Objekty pro environmentální výchovu

Zastavěné území

Kapacita objektů pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu (předpokládaný počet návštěvníků / rok) Podíl zastavěného území na celkové rozloze obcí Regionu

www.sfzp.cz

Správa NP a CHKO Šumava

Ministerstvo pro místní rozvoj



NPŠ (v %) Opatření 6.2 Podpora rozvoje efektivní místní správy Zavádění ICT v územní veřejné správě

Počet úřadů se zavedením některého z druhů ICT ve veřejné správě

Obce, Monitoring IOP

Opatření 6.3 Rozvojový marketing a propagace území ICT v oblasti propagace CR Produkty orientace

Informační systémy CR

Počet zavedených ICT v oblasti řízení a propagace udržitelného cestovního ruchu Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků Počet doprovodných informačních systémů

www.sfzp.cz

Obce, NPŠ, monitoring ROP JZ a PRV Obce,NPŠ, monitoring ROP JZ a PRV Obce, NPŠ, podnikatelské subjekty, monitoring ROP JZ a PRV



66 ZZáássoobbnnííkk pprroojjeekkttůů V měsících říjnu a listopadu 2011 proběhlo dotazníkové šetření ve všech 22 obcích území SOB Šumava. Předmětem šetření bylo získání informací ohledně plánovaných rozvojových záměrů jednotlivých obcí. Na základě vyhodnocení získaných dotazníků byl sestaven komplexní seznam projektových záměrů, který je přílohou č. 2 dokumentu. Celkem bylo definováno 97 projektových záměrů. Stručné resumé vytvořeného seznamu projektových záměrů je obsahem této kapitoly. Graf č. 1 ukazuje poměr zastoupení záměrů dle předpokládaného zdroje financování. Celkem 70 projektových záměrů je vhodných financovat ze Strukturálních fondů EU a to především ERDF. Pro potřeby KIPRu byl Program rozvoje venkova (dále jen PRV) zařazen také pod Strukturální fondy. Zhruba 10,3 % projektových záměrů tj. 10 z celkového počtu je možné financovat v rámci Národních programů České republiky, zbytek, celkem 17 projektových záměrů, byly zařazeny do kategorie „ostatní“. Jedná se o projektové záměry, které jsou buď již ve fázi zpracování externí firmou, nebo nebyl na jejich realizaci nalezen vhodný dotační titul, nebo byl projektový záměr málo specifikován.

www.sfzp.cz



Nejvyšší část tedy představují Strukturální fondy Evropské unie (včetně PRV). Podíl jednotlivých programů shrnuje následující tabulka: Název programu podpory:

Počet projektových záměrů

Operační program Životní prostředí (OPŽP)

15

Regionální operační program NUTS II Jihozápad

38

Program rozvoje venkova (PRV)

21

Přeshraniční spolupráce - ČR - Bavorsko

10

K výše uvedené tabulce je třeba doplnit, že u řady projektových záměrů dochází k jedné z následujících situací: pro daný projektový záměr existuje více možností čerpání u některých obcí do 500 obyvatel (celkem je jich v rámci SOB Šumava 14) nelze nyní určit, zda daný záměr bude financován z PRV nebo ROP NUTS II Jihozápad, jelikož

www.sfzp.cz



není znám přesný finanční rámec záměru, proto jsou uvedeny v Příloze 2 plánu obě varianty (PRV/ROP). Z tabulky také vyplývá, že ani jedna obec nemá zájem o realizaci tzv. měkkých projektů financovaných z Evropského sociálního fondu (ESF). Je to dáno tím, že řada těchto projektů, už byla realizována v předchozích letech a to v rámci Operačního programu Vzdělávání a konkurenceschopnost (OPVK). Následující graf sleduje rozdělení projektových záměrů podle Prioritních oblastí KIPRu (viz Kapitola č. 2). Celkem bylo vymezeno 6 Priorit.

Z grafu je zřejmé, že nejvíce projektových záměrů spadá do Priority 5 – Kvalita života v obcích – celkem 33 projektových záměrů. Hned poté následuj Priorita 4 – Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ a Priorita 2 – Dostupnost a infrastruktura.

www.sfzp.cz



Do priority 1 – Diversifikovaná místní ekonomika byl zařazen pouze jeden projekt. Jedná se o projekt obce Horská Kvilda na zajištění provozu Ski busů. Provoz by chtěla obec zařizovat soukromým provozovatelem. Proto byl tento projekt zařazen do Priority 1 (soulad s vytvořením podmínek pro podnikání a vytváření pracovních míst). Na základě skutečnosti, že zajištění provozu ski busů se týká více obcí, lze předpokládat, že by se nakonec více obcí mohlo přiklonit k variantě zajištění provozu autobusů soukromým subjektem. V prioritě 6 byl definován jeden projektový záměr zaměřený na turistické značení. Ze seznamu projektových záměrů bude v tomto prvním období vybráno celkem 6 pilotních projektů (viz kapitola 7 Časový harmonogram).

www.sfzp.cz



77 Č Čaassoovvýý hhaarrm moonnooggrraam m Jednotlivé projektové žádosti budou předkládány k hodnocení a schválení Regionálním řídícím výborem KIPR v rámci vyhlášených výzev k předkládání žádostí. Předpokládaný harmonogram realizace KIPR byl sestaven s ohledem na schvalovací proces KIPR, na nastavené hodnotící a schvalovací mechanismy předkládaných projektových záměrů, a s ohledem na připravenost subjektů v území k realizaci jednotlivých projektových záměrů. Následující přehled ukazuje předpokládané termíny realizace aktivit klíčových k naplnění všeobecného cíle tohoto dokumentu. Schválení KIPR Šumava: nejpozději do 30. 6. 2012

Vyhlašování výzev k předkládání žádostí v rámci KIPR v současném programovacím období: 1. 10. 2012 – 28. 2. 2013 Realizace projektů podpořených v rámci KIPR v současném programovacím období: 1. 3. 2013 – 30. 3. 2015

Přehled realizace aktivit v jednotlivých letech tohoto programovacího období 2011

2012

2013

2014

2015

schválení KIPR Šumava výzvy realizace projektových záměrů

Vyhlašování výzev k předkládání žádostí v rámci KIPR v následujícím programovacím období: 1. 6. 2014 – 30. 11. 2018 Realizace projektů podpořených v rámci KIPR v následujícím programovacím období: 1. 12. 2014 – 30. 6. 2020

Přehled realizace aktivit v jednotlivých letech následujícího programovacího období

www.sfzp.cz



2014

2015

2016 2017 výzvy k předkládání žádostí

2018

2019

2020

realizace projektových záměrů

Výzva k předkládání žádostí bude zpravidla vyhlášena po dobu 1 měsíce, hodnocení a schválení projektových záměrů Regionálním řídícím výborem KIPR (dále jen RŘV) je předpokládáno ve lhůtě cca 3 měsíců od ukončení výzvy k předkládání žádostí. Ve schvalovacím procesu jsou zahrnuty také lhůty pro případnou kontrolu ex-ante a lhůty pro přípravu a podpis evidenčního listu o zařazení záměru do zásobníku projektů. Schvalovací proces může být prodloužen v důsledku zjištění nesrovnalostí v průběhu kontroly ex-ante nebo v důsledku překážek v podpisu evidenčního listu s předkladatelem žádosti vybraným k podpoře. Předkladatel KIPR Šumava předpokládá, že v současném programovacím období bude vybráno cca 6 pilotních projektových záměrů, které budou zahrnuty do zásobníku projektů a o jejichž výběru bude rozhodnuto v období od 1.12.2012 do 31.7.2013. Realizace prvních projektů může probíhat v období od 1.3.2013, nejpozději však do 30.3.2015. Předpoklad podpory projektových záměrů v následujícím programovém období a její podrobnější harmonogram bude stanoven po zveřejnění základních podmínek a finančních rámců čerpání navazujících operačních programů strukturálních fondů EU.

www.sfzp.cz



88 FFiinnaannččnníí pplláánn Cílem této kapitoly je popsat rozpočet KIPR v členění na jednotlivé Priority, případně opatření včetně uvedení zdrojů financování. Detailní specifikace bude provedena až po definování typových projektů. Finanční plán bude vycházet ze zaměření jednotlivých Priorit. Z hlediska finanční náročnosti lze Priority 1 až 5 zařadit mezi Priority finančně náročnější. Jedná se hlavně o investice do dopravní, technické, turistické a občanské infrastruktury. Naopak Priorita 6, zabývající se Partnerstvím pro rozvoj regionu, vyžaduje spíše nižší finanční výdaje (informační systémy, vzdělávání v oblasti ochrany přírody,…). Rozdíl mezi finanční náročností Priority 6 a ostatních Priorit se tak bude pohybovat ve výši několika řádů. Lze předpokládat, že nejvíce nákladné budou Priorita 2 – Dopravní dostupnost a infrastruktura a Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ. V rámci této Priority 2 budou realizována opatření na zajištění dopravní obslužnosti regionu SOB Šumava (např. zajištění a rozšíření ekologické dopravy, doprovodná dopravní infrastruktura, rekonstrukce/výstavba komunikací) a zároveň na rozvoj infrastruktury regionu (technická infrastruktury, zásobování pitnou vodou, čištění odpadních vod). Opatření Priority 4 jsou zaměřena na rozvoj obcí, rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu v regionu. V rámci Priority 4 se vyskytují projekty, pro jejichž realizaci je nutné sdružení více obcí, aby bylo možné využití finanční zdroje Strukturálních fondů EU. Téměř všechny projekty, které jsou součástí zásobníku projektů (Příloha č. 2 dokumentu), jsou projekty investiční. Pouze část projektů může být finančně pokryta z národních, příspěvkových nebo grantových programů České republiky. U ostatních projektových záměrů bude nutné zajistit vícezdrojové financování. Pro tento účel jsou nejvhodnějšími zdroji finanční prostředky Evropské unie dostupné v aktuálním programovacím 2007 – 2013 a následně v programovacím období 2014 – 2020. Nejvýznamnější množství finančních prostředků lze předpokládat z Regionální operačního programu ROP NUTS II Jihozápad a Operačního programu Životní prostředí. Čerpání prostředků z evropských zdrojů lze stanovit na základě tzv. absorpční kapacity: Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti realizátora využít prostředky poskytované z fondů EU. Tento problém má celou řadu aspektů, především jsou to však 3 následující: administrativní kapacita, tj. schopnost připravovat a řídit projekty hrazené z fondů EU v souladu s příslušnými pravidly a předpisy EU,

www.sfzp.cz



spolufinancování, tj. schopnost spolufinancovat projekty z domácích veřejných zdrojů zásobník projektů, tj. schopnost připravit s dostatečným předstihem kvalitní projekty, jež čekají na financování.

Popis administrativní kapacity je součástí Kapitoly 9. Pro posouzení možností spolufinancování projektů z vlastních zdrojů žadatelů, je nutno nejprve stanovit odhad míry čerpání prostředků z jednotlivých programů EU v období 2007 – 2013, respektive 2012 – 2013. Již při přípravě tohoto dokumentu byla vytvořena 1. verze Zásobníku projektů. Obsahuje celkem 97 projektových záměrů obcí regionu SOB Šumava, které se prolínají do všech 6 Priorit KIPRu. V rámci tohoto zásobníku projektů bude Řídícím výborem definováno celkem 6 pilotních projektů, které budou realizovány ještě v tomto programovacím období. Systém výběru pilotních projektů je popsán v Kapitole 4. Název priority

Název opatření

Počet realizovaných projektů

Opatření 2.1 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura

1 projekt

Opatření 2.3 Zlepšení síťových služeb

1 projekt

Opatření 4.1 Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu

1 projekt


1 projekt

Opatření 5.1 Dostupnost veřejných služeb

1 projekt

Opatření 5.2 Podpora volnočasových aktivit, rozvoj místní kultury

1 projekt

PRIORITA 2

PRIORITA 4

PRIORITA 5

www.sfzp.cz



99 P Pooppiiss aaddm miinniissttrraattiivvnníí kkaappaacciittyy aa zzppůůssoobbuu řříízzeenníí K KIIP PR R Popis administrace a způsobu řízení KIPR se skládá z následujících částí: řídicí struktura KIPR a rozdělení kompetencí mezi jednotlivé subjekty, výběr a schvalování projektů, realizace KIPR, monitoring a aktualizace KIPR. Tyto jednotlivé aspekty způsobu řízení vycházejí z metodiky pro tvorbu KIPR a jsou popsány v následujících podkapitolách.

9.1 Řídící struktura KIPR Řídícím orgánem KIPR je Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP), odbor územních vazeb. Pro účel kontroly realizace, koordinace a hodnocení KIPR vytvořil MŽP jako Řídící orgán KIPR meziresortní Centrální řídící výbor KIPR (CŘV), jehož cleny jsou zástupci Národního orgánu pro koordinaci (NOK), Ministerstva životního prostředí (MŽP), Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), Ministerstva zemědělství (MZE), Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) a řídících orgánů relevantních programů financování. Centrální řídící výbor KIPR jako nejvyšší výkonný, kontrolní a poradní orgán schvaluje předkládané Dokumenty KIPR obsahující Zásobník projektů, jeho případné změny, monitorovací zprávy o realizaci KIPR a závěrečnou zprávu. Pro účely efektivního zajištění přípravy, realizace, monitoringu a hodnocení KIPR byl vytvořen Regionální řídící výbor KIPR (RŘV) jako řídící a kontrolní orgán, ve složení: −

Zástupci předkladatele – Správa NP a CHKO Šumava

−

Zástupci dotčených krajů

−

Zástupci místní samosprávy, dotčených obcí

−

Zástupci velkoplošných zvláště chráněných území (VZCHÚ)

−

Partneři z neziskového a podnikatelského sektoru

Kompetence Regionálního řídícího výboru jsou následující: −

navrhuje konečnou podobu KIPR a předává jej ke schválení Ministerstvu životního prostředí ČR, potažmo Centrálnímu řídícímu výboru KIPR,

www.sfzp.cz



−

posuzuje a schvaluje návrhy na změny KIPR, podstatné změny KIPR předkládá ke schválení Centrálnímu řídícímu výboru KIPR,

−

schvaluje Zprávy o postupu realizace KIPR podepsané externím administrátorem projektu KIPR, Zprávu o řešení připomínek KIPR a závěrečnou Zprávu o realizaci KIPR, podstupuje je ke schválení CŘV,

−

schvaluje všechny dokumenty vycházející z KIPR (příručky, metodiky, postupy,…), předkládá podněty k jejich případné aktualizaci,

−

schvaluje podmínky jednotlivých výzev a jejich vyhlášení,

−

projednává a schvaluje opatření v případě, že je průběh realizace KIPR shledán neuspokojivým,

−

podílí se na schvalování projektových záměrů,

−

podepisuje právní akty s žadateli,

−

pokud jsou projektové záměry v KIPR vybírány prostřednictvím otevřené výzvy (např. v rámci zásobníku KIPR), schvaluje kritéria pro výběr projektových záměrů a předkládá je ke schválení Centrálnímu řídícímu výboru KIPR,

−

úzce spolupracuje s externím administrátorem projektu KIPR.

Ve fázi administrace KIPR bude mít hlavní roli Externí administrátor (EA). Ten bude vybrán a schválen Regionálním řídícím výborem KIPR. Externí administrátor odpovídá za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizace KIPR. Kompetence Externího administrátora: −

zpracování a případná aktualizace dokumentů, metodik, návodů pro žadatele a příjemce KIPR,

−

aktualizace zásobníku projektů a jeho předkládání ke schválení RŘV,

−

příjem, hodnocení a schvalování / zamítnutí žádostí podle standardních pravidel všech relevantních / využitelných dotačních titulů dílčími projekty KIPR a následné předání seznamu projektových záměrů navržených k zařazení do zásobníku projektů ke schválení RŘV (systém výběru a schvalování je součástí Kapitoly 4),

−

monitoring a kontrola schválených projektových záměrů KIPR v období přípravy, realizace i udržitelnosti, monitorování návaznosti projektů na konkrétní priority KIPR,

−

zpracování průběžných zpráv o postupu realizace projektových záměrů a jejich předkládání RŘV,

−

poskytování informací o schválení / zamítnutí a průběhu realizace projektových záměrů realizovaných v rámci KIPR Centrálnímu řídícímu výboru KIPR,

−

příprava ročních monitorovacích zpráv o postupu realizace KIPR,

www.sfzp.cz



−

příprava závěrečné zprávy KIPR,

−

komunikace s RŘV, CŘV a žadateli.

Pro efektivnější spolupráci mezi EA a RŘV jmenuje RŘV ze svých řad kontaktní osobu, která bude komunikovat s Externím administrátorem ve všech činnostech týkajících se administrace a realizace KIPR.

Následující diagram jednoduše shrnuje hlavní aktéry administrace a řízení KIPR:

9.2 Administrace a způsob řízení V rámci této Kapitoly bude popsán návrh administrace a realizace KIPR. Předpokladem pro programovací období 2007 – 2013 je výběr 6 pilotních projektů, které budou v rámci KIPR zařazeny do zásobníku projektů.

www.sfzp.cz



Regionální řídící výbor (RŘV) stanoví typové projekty (tematicky specifikované projekty), které budou zařazeny na základě vyhlášené výzvy.

Podmínky pro vyhlašování výzev: Návrh podmínek výzvy, tzn. znění výzvy, její zaměření, časový harmonogram trvání výzvy, alokace finančních prostředků, min. a max. výše finančních prostředků na projekt, harmonogram procesu schvalování včetně doprovodné dokumentace (žádost, čestná prohlášení, pokyny pro žadatele / příjemce apod.) zpracuje Externí administrátor. Kompletní návrh výzvy včetně veškeré dokumentace bude předložen ke schválení RŘV. Ten buď návrh schválí, nebo zašle připomínky, které budou Externím administrátorem zapracovány. Vyhlášení výzvy je následně v kompetenci Externího administrátora.

Příjem žádostí předkládaných v rámci konkrétních výzev zajistí Externí administrátor.

Podmínky pro hodnocení projektů: Hodnocení předkládaných projektových záměrů bude probíhat ve 3 fázích: kontrola formální způsobilosti, kontrola obsahové způsobilosti a hodnocení regionálního významu projektu. Kritéria výběru v jednotlivých fázích jsou popsána v Kapitole 4 tohoto dokumentu. Hodnocení žádostí podle stanovených kritérií zajistí Externí administrátor, který zaznamená výsledky hodnocení na připravených check-listech. Z tohoto hodnocení vzejde návrh rozhodnutí o zařazení vybraných projektových záměrů do zásobníku projektů, který Externí administrátor spolu s kompletní hodnotící dokumentací předloží ke schválení RŘV. Výsledky hodnocení předá RŘV na vědomí CŘV.

www.sfzp.cz



Zástupci RŘV mohou být přizváni k procesu hodnocení žádostí, o jejich účasti rozhodne RŘV ve fázi vyhlášení výzvy, popř. budou do procesu zapojeni následně, na základě podnětu Externího administrátora. Výsledky hodnocení žádostí předložených v rámci aktuální výzvy zveřejní Externí administrátor, který zároveň vyzve vybrané realizátory k podpisu evidenčního listu o zařazení projektového záměru do zásobníku projektů. Návrh tohoto evidenčního listu připraví Externí administrátor, finální podobu evidenčního listu schvaluje RŘV. Za podpis evidenčního listu ze strany realizátora KIPR odpovídá jeho předkladatel, tj. Správa NP a CHKO Šumava, popř. jím pověřená osoba.

9.3 Realizace projektů a jejich monitoring Projektové záměry zařazené do zásobníku projektů musí být následně realizovány v souladu s podmínkami relevantního dotačního programu a s podmínkami příslušné výzvy KIPR stanovenými v evidenčním listu o zařazení projektového záměru do zásobníku projektů. Monitoring a kontrola přípravy, realizace a udržitelnosti schválených projektů je v kompetenci Externího administrátora. O jejím průběhu informuje Regionální řídící výbor prostřednictvím zpráv o postupu realizace projektů. V případě potřeby dá podnět k projednání Centrálním řídícím výborem. Externí administrátor s využitím řídicí struktury KIPR provádí monitorování realizace jednotlivých projektů (viz výše), ale i realizace KIPR jako celku. Současně monitoruje celkový kontext KIPR a může navrhovat změny ve schváleném KIPR. Základní popis způsobu monitoringu a provádění případných změn a aktualizací KIPR je uveden v následujícím textu.

Monitoring KIPR Externí administrátor každý rok zpracuje monitorovací zprávu, ve které zhodnotí postup realizace KIPR. Monitorovací zpráva bude obsahovat hodnocení celkového kontextu KIPR v rámci Regionu NP Šumava. Součástí zprávy bude přehled schválených, rozpracovaných a ukončených projektů a plnění podmínek KIPR včetně plnění indikátorů, dodržení harmonogramu a finančního plánu. V monitorovací zprávě mohou být navrženy změny KIPR (viz níže). Monitorovací zprávu schvaluje Regionální řídící výbor, následně ji předkládá na vědomí Centrálnímu řídícímu výboru. Při zpracování monitorovací zprávy KIPR spolupracuje Externí administrátor se všemi zapojenými subjekty, zejména s nositeli projektů (žadateli). Stejný postup bude využit také při zpracování ad-hoc monitorovací zprávy, jejíž zpracování si může vyžádat Centrální řídící výbor, popř. jiný kontrolní orgán.

www.sfzp.cz



Po ukončení posledního projektu KIPR předkládá Externí administrátor závěrečnou Zprávu o realizaci KIPR. Proces administrace je stejný jako v případě řádné roční monitorovací zprávy o postupu realizace KIPR. Aktualizace a změny KIPR Změny projektového záměru zařazeného do zásobníku projektů KIPR, ke kterým v průběhu realizace KIPR dojde, musí nositel záměru neprodleně písemně oznámit Externímu administrátorovi (druhy změn a podmínky jejich schvalování bude součástí doprovodné dokumentace k výzvě). Změny se rozlišují na podstatné a nepodstatné. Nepodstatné změny nevyžadují uzavření dodatku k evidenčnímu listu a k jejich provedení stačí, pokud s nimi Externí administrátor souhlasí. Pro provedení podstatných změn je třeba úpravy evidenčního listu o zařazení projektového záměru do zásobníku projektů uzavřené mezi předkladatelem záměru a předkladatelem KIPR. Jedná se zejména o změny ovlivňující cíle KIPR, indikátory, rozpočet nebo délku trvání KIPR. Vyhodnocení, zda se jedná o podstatnou nebo nepodstatnou změnu projektu, provede Externí administrátor. Změny v KIPR oznamuje Externí administrátor buď prostřednictvím roční zprávy o postupu realizace KIPR (v případě nepodstatných změn), nebo pomocí formuláře „Oznámení o změně v KIPR" (v případě podstatných změn).

Postup v případě podstatné změny projektu:

www.sfzp.cz



9.4 Schéma komunikační a informační toky mezi jednotlivými subjekty implementace KIPR Popis procesu realizace KIPR: Předložení projektových záměrů → Výběr a schvalování záměrů, zařazení do zásobníku projektů → Příprava a realizace projektů → Monitoring a aktualizace KIPR

www.sfzp.cz



REGIONÁLNÍ ŘIDÍCÍ VÝBOR schvaluje návrhy výzev schvaluje výsledky hodnocení žádostí podepisuje evidenční list o zařazení projektového záměru do zásobníku projektů schvaluje podstatné změny projektových záměrů, realizace KIPR schvaluje zprávy o postupu realizace projektů / KIPR

CENTRÁLNÍ ŘIDÍCÍ VÝBOR má možnost připomínkovat hodnocení žádostí má možnost připomínkovat podstatné změny projektů, realizace KIPR finálně schvaluje zprávy o postupu realizace KIPR Informace o postupu realizace projektových záměrů

EXTERNÍ ADMINISTRÁTOR

ŘÍDÍCÍ ORGÁNY DOTAČNÍCH TITULŮ

připravuje a vyhlašuje výzvy k příjmu žádostí včetně všech dokumentů zajišťuje příjem žádostí a řídí schvalovací proces vyhlašuje výsledky výzev zpracovává zprávu o postupu realizace projektů a postupu realizace KIPR schvaluje nepodstatné změny realizace projektů

Vzájemná komunikace ohledně plánovaných výzev, hodnocení projektových záměrů, vývoje KIPR,…

Žadatelé

www.sfzp.cz



1100 P Pooppiiss zzppůůssoobbuu kkoom muunniikkaaccee aa rreeaalliizzaaccee ppaarrttnneerrssttvvíí Účelem, pro který je Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava zpracováván, je společná koordinace a podpora realizace regionálně významných projektů regionu Šumava. Myšlenka společného postupu a podpory odpovídající míry rozvoje regionu je tedy v základu založena na principu partnerství, je tedy nutné zachovávat tento princip v průběhu přípravy, naplňování a následného hodnocení realizace KIPR. Příprava základního dokumentu KIPR a jeho podpůrných dokumentů probíhala za participace všech klíčových subjektů v regionu, kterými jsou obce v řešeném území, Správa NP a CHKO Šumava, neziskové organizace, zástupci podnikatelů a jiné tematicky nebo odborně spjaté organizace. Uvedené subjekty dostaly prostor pro zapojení do přípravy KIPR v několika fázích šetření v území nebo v průběhu schvalování dokumentu Regionálním řídícím výborem KIPR, který tvoří zástupci uvedených sfér. Ve fázi realizace KIPR budou subjekty v území na jedné straně předkladateli žádostí o podporu (ať už samostatně nebo v partnerské spolupráci), na druhé straně pak budou společně (prostřednictvím svých zástupců v Regionálním řídícím výboru) rozhodovat o podpoře předložených žádostí, tj. o zaměření podpořených projektů a dalším směřování celkového rozvoje území. Nastavené principy spolupráce, výstupy zrealizovaných projektů a jejich přínos k řešení problémů v regionu, tj. naplnění prioritních oblastí podpory a opatření, bude podklady pro hodnocení úspěšnosti implementace KIPR. Principy spolupráce, které budou vyhodnoceny jako efektivní, bude možné využít v dalších krocích sjednocujících aktivity v území za účelem dosažení společných cílů.

.

www.sfzp.cz



1111 V Vlliivv K KIIP PR R nnaa hhoorriizzoonnttáállnníí ttéém maattaa 11.1 Naplňování horizontálních témat Opatření KIPR regionu NP Šumava má významný vliv na horizontální témata - řada aktivit má buď kladný dopad na některé z horizontálních témat, nebo jsou na horizontální téma přímo zaměřeny. Z tohoto důvodu lze i celý KIPR považovat za dokument, který je průřezově zaměřen na naplňování horizontálních témat. V KIPR regionu NP Šumava nebyly identifikovány žádné aktivity, které by měly negativní dopad na některé z uvedených horizontálních témat. Udržitelný rozvoj Obecně lze udržitelný rozvoj chápat jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí (pilířem). Projekty KIPR jsou zaměřeny na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti, nicméně za předpokladu, že jejich realizace přispěje také ke zlepšení životního prostředí. Rovné příležitosti Jedná se o princip potírající diskriminaci na základě pohlaví (genderové hledisko), rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou imigranti a azylanti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Důležitým tématem v této oblasti je otázka rovnosti mužů a žen. Genderové hledisko lze totiž identifikovat i v rámci jednotlivých sociálně ohrožených skupin, jedná se pak o kombinaci několika znevýhodňujících faktorů. Naplňování principu rovných příležitostí žen a mužů patří mezi základní cíle Evropských společenství, čl. 3 stanovuje povinnost Společenství odstraňovat nerovnosti a prosazovat rovnost mezi ženami a muži při veškerých svých aktivitách – metodu gender mainstreaming. Jde o postup, ve kterém jsou všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích své přípravy a provádění podřízeny hledisku rovnosti příležitostí mužů a žen. Problematika rovných příležitostí se odráží v obtížném přístupu vybraných skupin obyvatel na trh práce, v jejich přístupu ke vzdělání, v případě žen v přístupu k vyšším řídicím a vědeckým pozicím, v oblasti podnikání, informační společnosti, ale i v oblasti dopravy nebo rozvoje měst. Pozornost by měla být věnována vytváření a rozvoji konkrétních školících programů, podpoře vytváření nových pracovních míst s různými formami zaměstnání, slaďování rodinného a pracovního života, odstraňování bariér rovného přístupu ke vzdělání a

www.sfzp.cz



zaměstnání a rozvoji programů cílených na odstraňování diskriminace na základě pohlaví, etnického původu, zdraví nebo věku.

Vliv na horizontální téma Udržitelný rozvoj

Téma

Diversifikovaná místní ekonomika

Téma

Dostupnost a infrastruktura

Téma

Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí

Téma Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ

www.sfzp.cz

Soulad Toto opatření KIPR regionu NP Šumava se zaměřuje na posílení ekonomického potenciálu regionu prostřednictvím využívání místních zdrojů, technologií a služeb šetrných k životnímu prostředí, tvorbu nových pracovních míst v regionu NP Šumava, využívání ICT technologií a strategií.

Soulad Toto opatření KIPR regionu NP Šumava mají jednoznačně pozitivní vliv v oblasti dostupnosti a infrastruktury. Jedná se především o opatření zaměřená na zapojení obcí v KIPR do Integrovaného dopravního systému (IDS), pořizování ekologických vozidel ve veřejné dopravě v Regionu NPŠ, podporu veřejné dopravy, zvýšení počtu domů napojených na již vybudovanou veřejnou infrastrukturu – kanalizace, vodovod, modernizace komunikací. Všechna tato opatření budou v konečném efektu přispívat ke zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a ke zvýšení bezpečnosti pohybu v regionu obecně.

Soulad Toto opatření KIPR regionu NP Šumava mají jednoznačně pozitivní vliv má rovněž výrazně pozitivní vliv na různé složky životního prostředí. Jedná se především o opatření řešící rozvoj ekologického, podporu lokálních zemědělských a potravinářských produktů, modernizaci zemědělské techniky (snižování emisí), podpora obnovitelných zdrojů energie, podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství (tvorba a údržba krajiny).

Soulad Toto opatření KIPR regionu NP Šumava mají jednoznačně pozitivní vliv především díky realizaci nových pěších stezek, cyklostezek, naučných stezek, hipostezek, vodních tras a



v neposlední řadě vybudování dostatku ubytovacích kapacit a sportovně rekreačních zařízení.

Téma

Kvalitní život v obcích

Soulad Toto opatření KIPR regionu NP Šumava mají jednoznačně pozitivní vliv má především díky opatřením, které investují do ploch regenerovaných, revitalizovaných a nově vybudovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání, kvalitní vybavení pro vzdělávání na školách, revitalizovaná, modernizovaná zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti a v dalším sledu nově vytvořené objekty občanské vybavenosti a volnočasových aktivit.

Téma

Partnerství pro rozvoj regionu

Soulad Toto opatření KIPR regionu NP Šumava mají výrazně pozitivní vliv, neboť jej naplňují projekty řešící posílení kapacity objektů pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu, kvalitu a množství nově zavedených ICT v oblasti řízení a propagace udržitelného cestovního ruchu a navigační a informační systémy pro návštěvníky regionu Šumavy.

Vliv na horizontální téma Rovné příležitosti

Téma

Specifické potřeby obyvatel

Téma

www.sfzp.cz

Soulad Na specifické potřeby některých skupin obyvatel ohrožených sociálním vyloučením se přímo zaměřují aktivity v rámci priority č. 5 Kvalitní život v obcích, které posilují infrastrukturu pro volnočasové aktivity, zařízení předškolní a mimoškolní péče, přispívají k integraci absolventů škol, sociálně slabých skupin obyvatel do společnosti, na trh práce apod.

Soulad



Rovné pracovní příležitosti

Téma

Informovanost a komunikace

Téma

Prevence sociálně patologických jevů

www.sfzp.cz

KIPR má na toto dílčí téma spíše neutrální, resp. nepřímo pozitivní vliv. Některé aktivity KIPR zprostředkovaně přispívají k posílení principu rovných pracovních podmínek, např. zkvalitněním veřejných služeb a infrastruktury pro tyto služby.

Soulad KIPR regionu NP Šumava má na toto dílčí téma spíše neutrální vliv. V rámci priority 6 Partnerství pro rozvoj regionu však dochází k posílení komunikace mezi jednotlivými subjekty působícími v regionu, což přispívá k lepší informovanosti těchto subjektů o dění v tomto regionu a k jejich efektivní spolupráci při realizaci společných zájmů

Soulad Aktivity v prioritě 6 Kvalitní život v obcích jsou zaměřené na zkvalitňování služeb pro volnočasové aktivity obyvatel, které jsou obecně považovány za prostředek prevence sociálně patologických jevů. V tomto ohledu lze tedy konstatovat, že mají zprostředkovaně pozitivní vliv na prevenci sociálně patologických jevů



1122 A Annaallýýzzaa rriizziikk Protože se v případě Regionu NP Šumava jedná o pilotní projekt přípravy a implementace KIPR, může být spojen s řadou nepředvídatelných událostí, které mohou narušit jeho úspěšnou realizaci. Důraz na uplatňování principu partnerské spolupráce v průběhu celého procesu činí míru rizika ještě významnější, neboť vyžaduje aktivní zapojení všech klíčových subjektů v regionu v průběhu plánování i následného naplňování tohoto dokumentu. Nečinnost nebo chybná práce jediného článku může mít výrazné dopady na dosažení stanovených cílů. Z uvedených důvodů byl v dostatečném předstihu před zahájením implementace KIPR vytvořen podrobný plán, podle kterého bude v případě výskytu rizik postupováno. Všechna potenciální rizika je tedy nutné nejprve určit a následně podrobně zanalyzovat. K určení rizik poslouží zkušenosti z plánovacích procesů a projektů spolupráce v území uskutečněných v minulých letech. Prvním krokem analýzy určených rizik je definování postupu, jakým bude potenciálním rizikům v nejvyšší možné míře předcházeno. Následně na to je vypracován podrobný plán, podle kterého budou odpovědné osoby s rizikem nakládat a maximálně eliminovat jeho dopady v případě, že přes veškerou předběžnou opatrnost riziko v průběhu implementace KIPR nastane. Přehled veškerých identifikovaných rizik, která mohou realizaci KIPR ohrozit, je uveden v následující tabulce.

Riziko ohrožení úspěšné realizace KIPR

Závažnost rizika

Pravděpodobnost výskytu rizika

Nedostatečné zapojení partnerských subjektů

vysoká

nízká

Nedodržení časového harmonogramu KIPR

střední

střední

Nesplnění navržených hodnot indikátorů

vysoká

nízká

www.sfzp.cz

Komentář, dopad na implementaci KIPR Zapojení partnerů je nezbytné k tomu, aby KIPR reagoval na reálné potřeby rozvoje regionu a zároveň zohledňoval jeho specifika a limity. Lze však důvodně předpokládat zainteresovanost všech partnerů na výstupech implementace KIPR. Neohrožuje přímo dosažení cílů KIPR, pouze jejich dosažení ve stanoveném čase. Ohrožuje časovou návaznost na dostupné operační programy. Jedná se o velmi významné riziko, které by ohrozilo dosažení specifických cílů projektu. Vzhledem k tomu, že hodnoty indikátorů byly stanoveny na základě výsledků šetření v regionu jako reálně splnitelné, je jeho výskyt



nepravděpodobný. Nedostatečná připravenost projektových záměrů

vysoká

střední

Nepředvídatelné vlivy a události

nízká

nízká

Pokud nebude řádně dokončena příprava záměrů, které byly do KIPR zařazeny na základě šetření v regionu, budou ohroženy předpokládané přínosy z realizace jednotlivých opatření KIPR. Nelze odhadnout dopady nepředvídatelných vlivů, lze však nastavit systém řízení KIPR tak, aby operativně pracoval s aktuálními informacemi a událostmi.

Plán rizik, který určuje, jakým způsobem je možné identifikovaným rizikům předcházet a jak maximálně eliminovat negativní dopady jejich výskytu, je popsán v další tabulce. Riziko ohrožení úspěšné realizace KIPR

Způsob předcházení vzniku rizika

Eliminace dopadů v případě výskytu

Nedostatečné zapojení partnerských subjektů

V přípravné fázi KIPR byli jmenováni členové RŘV, kterými jsou zástupci všech zainteresovaných skupin v regionu. RŘV dohlíží na proces plánování a obsah dokumentu KIPR. Zároveň zajišťuje všeobecnou informovanost o KIPR v regionu i mimo něj. Tyto činnosti zajistí také ve fázi implementace.

Principy partnerské spolupráce jsou nastaveny tak, aby byl zajištěn plynulý průběh všech aktivit KIPR. Kontrolní a připomínkovací mechanismy zajistí dohled nad plněním reálných potřeb regionu s ohledem na jeho možnosti, široká základna přizvaných zástupců jednotlivých zájmových skupin umožní jejich vzájemnou zastupitelnost v rozhodovacích procesech.

Nedodržení časového harmonogramu KIPR

Harmonogram byl stanoven na základě aktuálních informací k využitelným dotačním programům a na základě šetření týkající se připravenosti rozvojových záměrů v území. Do harmonogramu byly zahrnuty přiměřené časové rezervy pro případ vzniku neočekávaných událostí.

V případě posunu časového harmonogramu bude využito zahrnutých časových rezerv, v případě potřeby budou navýšeny personální kapacity podílející se na příslušné fázi realizace KIPR.

Nesplnění navržených hodnot indikátorů

Hodnoty indikátorů byly navrženy na základě výsledků šetření v území, jedná se tedy o reálně splnitelné hodnoty.

V případě nedodržení hodnot indikátorů ze strany příjemců dotace budou využity smluvní sankční ustanovení. V případě nedostatečného zájmu předkladatelů žádostí dojde k opětovnému vyhlášení výzev k předkládání žádostí.

Nedostatečná

Zařazení projektových záměrů bylo

V případě nedostatečné připravenosti

www.sfzp.cz



připravenost projektových záměrů

Nepředvídatelné vlivy a události

provedeno na základě předcházejícího šetření v regionu. Byly zařazeny takové záměry, jejichž předpokládaná doba realizace koresponduje s harmonogramem KIPR. Podmínky přijatelnosti projektů předkládaných v rámci KIPR byly stanoveny tak, aby vyžadovaly nezbytné, přínosné a splnitelné náležitosti předkládaných žádostí. Způsob řízení KIPR byl navržen tak, aby průběžně sledoval vývoj informací se vztahem k přípravě a implementaci KIPR, měl dostatečné pravomoci a dokázal pružně a odborně reagovat na vlivy, které mohou realizaci KIPR ohrozit.

www.sfzp.cz

záměrů v regionu budou urychleně připraveny záměry Správy NP a CHKO Šumava, které budou mít kladný dopad na spolupráci a rozvoj celého regionu.

Eliminaci dopadu nepředvídatelných vlivů nelze v současné době určit. Kompetence k nápravě těchto vlivů bude mít administrující subjekt KIPR ve spolupráci s RŘV.



1133 M Maappaa úúzzeem míí Řešené území, tj. území Regionu Národní park Šumava, se nachází ve Specifické oblasti Šumava (SOB 1) vymezené Politikou územního rozvoje České republiky 2008. Jedná se o periferní, příhraniční část republiky (na hranici s Německem a Rakouskem), která je z administrativního hlediska rozdělena mezi správní obvod Jihočeského a Plzeňského kraje. Řešenou oblast konkrétně vymezují katastrální území 22 obcí z okresu Český Krumlov, Prachatice a Klatovy. Přehled obcí, jejichž katastru se dotýká alespoň část Národního parku Šumava, je uveden v následující tabulce.

Název obce

Okres

ORP

Výměra (v ha)

Výměra v NP Podíl výměry v NP (v ha) (v %)

Horská Kvilda

Klatovy

Sušice

2991

2991

100

Srní

Klatovy

Sušice

3348

3348

100

Kvilda

Prachatice

Vimperk

4518

4518

100

Modrava

Klatovy

Sušice

8163

8163

100

Stožec

Prachatice

Prachatice

10478

10478

100

Prášily

Klatovy

Sušice

11227

11227

100

Strážný

Prachatice

Vimperk

4964

4569

92

Rejštejn

Klatovy

Sušice

3044

2560

84

Nová Pec

Prachatice

Prachatice

6638

5178

78

Želnava

Prachatice

Prachatice

1034

672

65

Nové Hutě

Prachatice

Vimperk

2324

1236

53

Borová Lada

Prachatice

Vimperk

6895

3311

48

Kašperské Hory

Klatovy

Sušice

4412

1450

33

Hartmanice

Klatovy

Sušice

6221

1708

27

Čachrov

Klatovy

Klatovy

8818

1666

19

Železná Ruda

Klatovy

Klatovy

7981

1370

17

Horní Planá

Český Krumlov

Český Krumlov

9926

1498

15

Volary

Prachatice

Prachatice

10763

1217

11

Nicov

Prachatice

Vimperk

1378

148

11

www.sfzp.cz



Horní Vltavice

Prachatice

Vimperk

5880

461

8

Stachy

Prachatice

Vimperk

2813

216

8

Lenora

Prachatice

Prachatice

1780

80

4

125 596

68 065

Celkem Zdroj: ČSÚ

www.sfzp.cz



1144 P Prroojjeekkttoovvéé zzáám měěrryy N NP PŠ Šuum maavvaa vv rráám mccii K KIIP PR R A. „Volnočasové aktivity pro děti a rodiče“ - dětská hřiště a prolézačky uprostřed lesa, vše vyrobeno z přírodních materiálů. Herní prvky musí vyhovovat požadavkům ČSN – EN 1176. Měly by být vyrobeny ze dřeva napuštěného přírodními olejovými barvami na bázi čištěných rostlinných surovin. Kovové komponenty budou mít protikorozní úpravu. Lesní hřiště bude vybaveno kromě herních prvků i lavičkou, odpadkovým košem, kolostavem a informačními tabulemi. Nabízí se zde možnost instalovat vyšší počet infotabulí, které by děti/rodiče informovaly o přírodních zajímavostech a krásách parku. Tento systém bychom mohli nazvat Ekologická výchova pod širým nebem. V tom případě by bylo žádoucí celý systém takového vzdělávání propracovat, popř. navázat na již existující vzdělávací aktivity NP Šumava. B. „Informační kiosky v informačních centrech NP Šumava“ - záměrem řešeného projektu bude zavádění inovativních nástrojů v oblasti cestovního ruchu pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Konkrétně se bude jednat o instalaci informačních kiosků pro řešení efektivního předávání informací z hlediska cestovního ruchu a dostupnosti turistických cílů v oblasti Národního parku Šumava. Informační body budou umístěny v blízkosti informačních center vybraných míst, kde je historicky vysoká kumulace turistů a návštěvníků. Kiosky budou přístupné v době otvíracích hodin informačních center. Cílem projektu je zavádění moderních technologií v oblasti cestovního ruchu, díky nimž bude možné předem zjistit nejaktuálnější informace o vybraném cíli. Informace v kioscích budou členěny velmi přehledně, aby i osoby, které s moderními IT nástroji nemají sebemenší zkušenosti, dokázaly tento přístroj obsluhovat a maximálně využít jeho funkce a celkový potenciál. Předpokladem jsou 3 jazykové mutace /Čj, Nj, Aj). Níže jsou uvedeny specifika prostředí informačního kiosku. Vyhledávání konkrétních cílů podle několika předem daných kritérií; Jazykové mutace; Pravidelná aktualizace; Kiosek bude upraven tak, aby sloužil především jako point pro turisty a návštěvníky regionu Šumavy; Kiosky přístupné i pro tělesně handicapované osoby; On-line počasí; Interaktivní mapa celé oblasti Šumavského národního parku; Kontakty na ubytovatele v regionu Šumavy; Informace environmentálního charakteru o národním parku; Seznam telefonních čísel využitelných v krizových situacích; Možnost tisku, např. barevnou mapu; Kontakty na informační centra v dané lokalitě; Znázornění pěších i cyklistických stezek s možností výpočtu počtu hodin nutných k překonání výsledné vzdálenosti; Restrikce na webové stránky s nevhodným obsahem.

Další projektové záměry jsou součástí studie „Analýza možností cestování OZP v NP Šumava“.

www.sfzp.cz



Lokalizace dotčených obcí je patrná z mapy.

Zdroj: NP Šumava

www.sfzp.cz



P Přříílloohhaa čč.. 11 –– S Soouullaadd ssee ssttrraatteeggiicckkýým mii ddookkuum meennttyy

Název programu/ koncepce/ strategie

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE příprava závazného územně plánovacího dokumentu pro celé území Plzeňského kraje, který bude vytvářet podmínky a stanoví priority územního plánování pro jeho komplexní harmonický a udržitelný rozvoj, návrh územního řešení nadmístních potřeb a koordinace záměrů jednotlivých obcí a měst na využití území, prověření aktuálnosti závazných částí územních plánů velkých územních celků Šumavy, okresu Domažlice, okresu Tachov, Plzeňské aglomerace a okresu Klatovy, prověření a promítnutí územních důsledků odvětvových a krajských koncepcí a Programu rozvoje Plzeňského kraje, zpřesnění a rozvíjení priorit, cílů a úkolů vyplývajících z Politiky územního rozvoje v Plzeňském kraji, vymezení území vyžadujících ekonomickou, vodohospodářskou a ekologickou revitalizaci, posouzení návrhů na využití území z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a navržená území soustavy NATURA 2000, stanovení limitů území a závazných regulativů pro rozhodování o využití území, koordinace územního rozvoje obcí v Plzeňském kraji, koordinace rozvoje území Plzeňského kraje se sousedními kraji a s Bavorskem, vymezení regionálně významných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, asanačních území.

Hlavní cíle

Požadavky územního plánování v Plzeňském kraji

Prostorové uspořádání - rozvoj sídelní struktury Rozvoj dopravní infrastruktury Rozvoj technické infrastruktury Ochrana krajinných hodnot

Anotace zdroje

http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?itm=34864 Textová část, str. 4-7


PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE

Priorita/strategický cíl

Globální cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje. Prioritní osa 1. Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika Strategickým cílem prioritní osy Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika je

www.sfzp.cz



Opatření

Jakým způsobem KIPR přispěje k naplnění cíle daného dokumentu

zlepšování podmínek pro podnikání na území Jihočeského kraje, posilování konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a využívání kapacit výzkumu a vývoje jako zdroje inovací podnikatelského sektoru. Prioritní osa 5. Venkovský prostor Strategickým cílem prioritní osy je podpora diverzifikace venkovské ekonomiky se zaměřením na využívání moderních forem zemědělství, rybářství a lesnictví, se současným využitím potenciálu a zachováním místních tradic a hodnot krajiny. Opatření 1.1. Rozvoj podnikatelského prostředí; Opatření 1.2. Posilování konkurenceschopnosti; Opatření 5.1. Kvalita života na venkově Naplnění opatření: Rozvoj otevřeného a stimulujícího podnikatelského prostředí, které bude atraktivní pro místní podnikatele i vnější investory; Uplatnění podnikatelského myšlení a aktivního přístupu k podnikání; Vytvoření předpokladů pro vznik nových pracovních míst; Rozvoj malého a středního podnikání prostřednictvím rozvoje a stabilizace podpůrné podnikatelské infrastruktury a služeb; Odstranění bariér vzniku a rozvoje podnikatelských subjektů; Využívání místních zdrojů coby výrobních vstupů; zintenzivnění hodnotových řetězců s vysokou přidanou hodnotou; Zavádění ekologicky šetrných technologií a služeb; Širší uplatnění místní produkce a unikátních výrob, využívání konkurenčních výhod regionu. Zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím snížení materiálové a energetické náročnosti výroby; Posílení konkurenceschopnosti využíváním specializované podnikatelské infrastruktury a specializovaných služeb; Vznik atraktivních pracovních příležitostí; Rozvoj inovačního potenciálu na území kraje a jeho aktivní využívání podnikatelskými subjekty; Zlepšení podmínek pro tvorbu nových pracovních příležitostí na venkově; Posílení různorodosti venkovské ekonomiky prostřednictvím podpory zakládání nových podniků a jejich rozvoje; Rozšíření škály služeb na venkově; Tvorba podmínek pro nové investice;

Anotace zdroje

http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=710&par[lang]=CS Kapitola 4, strana 7-11


PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE Globální cíl: Zvýšit kvalitu života obyvatel Plzeňského kraje. Problémový okruh 1. EKONOMIKA


Hlavní cíl: Zlepšit kvalitu pracovních příležitostí Problémový okruh 2. LIDSKÉ ZDROJE Hlavní cíl: Zkvalitnit podmínky pro život, vzdělávání a práci

www.sfzp.cz



Problémový okruh 3. ÚZEMNÍ ROZVOJ Hlavní cíl: Zlepšit technickou vybavenost sídel a jejich vazby Problémový okruh 4. VENKOV Hlavní cíl: Dosáhnout trvale udržitelný rozvoj venkova Problémový okruh 5. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hlavní cíl: Dosáhnout trvale udržitelný rozvoj venkova

1.1. Rozvoj podnikatelské infrastruktury 1.2. Podpora MSP a inovací 1.3. Rozvoj cestovního ruchu 2.1. Vzdělávání 2.2. Sociální a zdravotní péče 3.1. Rozvoj sídel a bydlení 3.2. Rozvoj dopravní sítě kraje a její návaznosti 3.3. Zlepšení dopravní obslužnosti

Opatření

3.4. Rozvoj vodohospodářské infrastruktury 4.1. Venkovská sídla, dostupnost a vybavenost 4.2. Komunikace a spolupráce na venkově 4.3. Pracovní příležitosti na venkově 5.1. Příroda, krajina, ochrana vod 5.2. Odpady 5.3. Úspory energie a obnovitelné zdroje Naplnění opatření: 1.1.1. Pravidelná aktualizace přehledu dostupných území (průmyslových zón i brownfields) 1.1.5. Budování objektů a vybavenosti výzkumných center, center strategických služeb, školících center, podnikatelských inkubátorů


1.1.6. Obnova nevyužitých území, tzv. brownfields, pro podnikání 1.1.7. Podpora využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU pro rozvoj podnikatelské infrastruktury 1.1.8. Poskytování informací a provádění marketingových aktivit pro potenciální investory a developery (internetový portál kraje, propagační tiskoviny, účast na vybraných veletrzích, aktivní komunikace se specializovanými organizacemi na republikové úrovni).

www.sfzp.cz



1.2.2. Rozšiřování dostupnosti informačních zdrojů o nových obchodních příležitostech a veřejných zakázkách (využití regionálního pracoviště CzechTrade, EIC) 1.2.3. Poradenská podpora pro zahájení podnikání, financování, obchod, patentové poradenství, aplikace výsledků výzkumu a vývoje, apod. 1.2.4. Podpora zájmu o podnikání (zaměřeno na absolventy škol) 1.2.5. Propagace subjektů zajišťujících služby pro podnikání 1.2.8. Hodnocení potřeb rozvoje MSP 1.3.2. Obnova a využití památek pro cestovní ruch 1.3.3. Výstavba a obnova sítě turistických cest 1.3.4. Systém správy a údržby turistických cest v kraji (zejm. regionálního a neregionálního charakteru) 1.3.5. Realizace doprovodné (zejm. dopravní a volnočasové infrastruktury) vázané na cíle cestovního ruchu 1.3.6. Doplnění ubytovacích a stravovacích kapacit 1.3.7. Příprava nabídek produktů cestovního ruchu i zajištění dostupnosti kvalitních turistických informací 1.3.8. Tvorba informačních systémů a datové propojení turistických informačních center v kraji, zajištění sběru informací pro management cestovního ruchu 1.3.9. Výroba a distribuce marketingových informací prostřednictvím širší škály subjektů, veletrhy cestovního ruchu, výstavy, informace v tištěné i elektronické podobě, public relations 1.3.10. Spolupráce nejdůležitějších aktérů v cestovním ruchu 2.1.4. Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti 2.1.5. Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávacích institucí 2.1.13. Zvýšit využití kapacit středních škol pro rozvoj dalšího vzdělávání 2.1.15. Rozvoj terciárního vzdělávání - neuniverzitní VŠ, bakalářské programy VŠ, vyšší odborné školy 2.2.1. Podpora ambulantních sociálních služeb poskytovaných v centrech dojížďky do zaměstnání a do škol v návaznosti na pracovní mikroregiony 2.2.2. Podpora stávajících služeb sociální prevence, v případě rozšiřování kapacit služeb sociální prevence podpora služeb, jejichž potřebnost je doložena sociálním šetřením 2.2.7. Výstavba, rekonstrukce a modernizace vybavení zařízení péče o seniory a ostatní skupiny ohrožené sociálním vyloučením 2.2.8. Podpora udržení stávající kapacity služeb domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů se zvláštním režimem 2.2.9. Podpora vzniku a rozšiřování služeb osobní asistence, tísňové péče, průvodcovské a předčitatelské služby, samostatného bydlení, odlehčovací služby, center denních služeb, denních a týdenních stacionářů a chráněného bydlení 2.2.12. Výstavba, rekonstrukce zdravotnických zařízení

a

modernizace

objektů

a

vybavení

3.1.6. Podpora přípravy ploch pro bydlení 3.2.1. Obchvaty sídel na silnicích I. třídy

www.sfzp.cz



3.2.2. Průtahy silnic I. třídy 3.2.3. Přeložky silnic I. tř. z důvodu optimalizace trasy 3.2.4. Rekonstrukce (technickém) stavu

zatížených

úseků

regionálních

silnic

ve

špatném

3.2.5. Odstranění bodových závad na regionální silniční síti 3.2.6. Přeložky a úpravy frekventovaných regionálních silnic 3.2.7. Přeložky úseků aglomeračního okruhu 3.2.8. Výstavba a rekonstrukce regionálních silnic z důvodu napojení rozvojových území a ploch na nadřazenou silniční síť 3.2.10. Výstavba a rekonstrukce místních komunikací z důvodu zvýšení bezpečnosti nebo napojení nových rozvojových území a ploch 3.3.3. Modernizace, popř. výstavba železničních stanic a zastávek 3.3.7. Nákup, popř. modernizace kolejových vozidel pro přepravu osob 3.3.8. Modernizace, popř. výstavba autobusových nádraží a zastávek 3.4.1. Výstavba a rekonstrukce zdrojů, úpraven pitné vody a vodojemů 3.4.2. Výstavba a rekonstrukce vodovodů 3.4.3. Výstavba a rekonstrukce ČOV 3.4.4. Výstavba a rekonstrukce kanalizace 4.1.2. Revitalizace objektů základní občanské vybavenosti 4.1.3. Modernizace objektů pro základní občanskou vybavenost 4.1.4. Podpora základních škol při dočasném poklesu počtu žáků 4.2.1. Podpora spolků a jejich činnosti 4.2.2. Podpora získávání objektů nebo prostor pro činnost spolků 4.2.3. Podpora kulturních a společenských akcí 4.2.4. Podpora (zařízení pro) zachování venkovských tradic a kulturního dědictví 4.2.7. Budování odborného zázemí pro základní umělecké vzdělávání, zájmovou mimoškolní činnost a volnočasové aktivity dětí a mládeže 4.2.8. Podpora dostupnosti a využívání internetu 4.2.9. Budování sítě informačních center 4.2.10. Rozšíření činnosti informačních center 4.2.11. Rozvoj specifických forem hromadné přepravy osob (přeprava žáků, seniorů nebo tělesně postižených osob) 4.2.12. Podpora sdružení obcí 4.2.13. Vzdělávání, poradenství a informační podpora obcí,sdružení obcí a místních akčních skupin 4.3.1. Rekonstrukce objektů včetně revitalizace nevyužitých areálů pro budoucí podnikatelské využití 4.3.2. Rozvoj IT infrastruktury pro podnikatele na venkově 4.3.3. Poskytování ekonomického poradenství realizovatelnosti podnikatelských záměrů

-

studijní

ověřování

4.3.4. Podpora zahájení a rozšiřování podnikatelské činnosti (např. řemesla a služby) 4.3.5. Podpora venkovské turistiky / agroturistiky 4.3.6. Využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti 4.3.7. Podpora poskytování služeb (např. sociální péče, doprava)

www.sfzp.cz



5.1.1. Revize ÚP a dalších dokumentů obcí v NP a CHKO Šumava a vytvoření podmínek pro jejich udržitelný rozvoj 5.1.2. Stanovení hodnotných části krajiny jako chráněných před zástavbou či jinou formou exploatace v ZÚR a ÚP obcí 5.1.8. Podpora ekologicky šetrných způsobů zemědělského a lesnického hospodaření v krajině 5.2.3. Zlepšení dostupnosti sběrných dvorů (doplnění jejich sítě, optimalizace provozní doby, rozšíření sortimentu odebíraných odpadů) 5.2.4. Podpora obcí v poskytování bezplatných služeb v oblasti odpadů (sběrné dvory, jednorázové svozy železného šrotu apod.) 5.2.5. Postupná realizace zařízení pro třídění a prvotní zpracování odpadu v rámci kraje (třídící linky, mechanicko-biologické úpravny odpadů apod.) v rámci integrovaného systému nakládání s odpadem 5.3.2. Podpora rekonstrukcí staveb (obytné budovy, administrativní budovy, vybavenost) s cílem snížení spotřeby energie formou zateplování fasád, výměny oken a zavádění spotřebičů s nízkou energetickou náročností

http://www.krplzensky.cz/file.asp?name=1005154080915082519.pdf&folder=701

Anotace zdroje

Strana 19-42


REGIONÁLNÍ PLÁN PLZEŇSKÉHO KRAJE


Příroda a krajina zemědělské ekosystémy lesní ekosystémy Vodní ekosystémy Osídlení Další centra Rozvojové osy Venkovské oblasti Doprava Dopravní systémy v širších souvislostech Silniční doprava a infrastruktura Železniční doprava a infrastruktura Cyklistická doprava a infrastruktura Veřejná osobní doprava Energetika Plynofikace Výroba a distribuce tepla Využitelné úspory energie Ovzduší Emise z dopravy Emise z energetických zdrojů Odpady Separace a recyklace využitelných složek komunálních odpadů Omezování odpadů ukládaných na skládky Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady

www.sfzp.cz



Vzdělávání Předškolní vzdělávání Základní vzdělávání Střední vzdělávání Vyšší stupně formálního vzdělávání Využít útlum zemědělství pro obnovu mimoprodukčních funkcí krajiny Změny kultur provádět v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny Využití nových příležitostí pro ekonomickou stabilitu zemědělců Zvýšit plochu pozemků určených k plnění funkcí lesa (viz zemědělské ekosystémy) Zvýšit ekologickou stabilitu lesních ekosystémů (VKP) Harmonizovat funkce lesů jako polyfunkčních (přírodních) systémů Doplnit hierarchii center kraje Doplnit chybějící vybavenost center dle typu a funkce Posílit „Pošumavskou“ tangentu Stabilizovat ekonomické aktivity ve venkovském prostoru Rozvíjet specifické funkce venkovských území a sídel Stabilizovat obytnou funkci venkovských sídel Dokončit dopravní koridor celostátního významu v podhůří Českého lesa Funkčně diferencovat síť silnic se zřetelem na obsluhu území a její vývoj Optimalizovat investice na silnicích II. a III. třídy Podřídit rozvoj železniční infrastruktury přepravním potřebám integrálního taktového grafikonu Modernizovat vozidlový park pro potřeby taktové dopravy Definovat úlohu cyklodopravy (v rámci Koncepce dopravy Plzeňského kraje) Stabilizovat regionální síť cyklotras Koordinovat výstavbu cyklotras Podporovat výstavbu cyklostezek Koordinovat jízdní řády železniční a autobusové dopravy Optimalizovat síť zastávek s ohledem na dostupnost Zkrátit přestupní vzdálenosti a odstranit bariéry v místech přestupu (na jiný druh veřejné dopravy) Plynofikovat další obce Zvýšit podíl obyvatel napojených na zemní plyn v dosud plynofikovaných sídlech Zvýšit podíl obyvatel napojených na CZT v dosud teplofikovaných sídlech Snižovat celkovou spotřebu energie v Plzeňském kraji do roku 2022 ročně průměrně o 0,4 %. Snižovat emise záměnou fosilního paliva v konečné podobě Snižovat emise zvyšováním účinnosti přeměny a dopravy energie Snižovat emise z dopravy Zvýšit účinnost separace vytříděných složek komunálního odpadu Zajistit dostatečnou kapacitu zpracovatelských zařízení pro vytříděné složky komunálního odpadu formou jejich materiálového nebo energetického využití Snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky Zachování stávající sítě předškolních zařízení Zachovat malé školy a školy v nejřidčeji osídlených oblastech Rozvíjet nabídku vyšších odborných škol

Dílčí cíle

www.sfzp.cz




Naplnění dílčích cílů: Vymezení území s předpoklady pro preferenci mimoprodukční funkce zemědělství Pro omezení nepříznivých účinků eroze je účelné provádět některá agroenvironmentální opatření s protierozními účinky. Vyhodnocení významných rozvojových ploch na kvalitních zemědělských půdách Vymezit plochy vhodné pro zalesnění (viz zemědělské ekosystémy) Vyhodnocení území kraje z hlediska stavu lesů a úrovně jejich obhospodařování Definice minimální vybavenosti center dle typu Vyhodnocení potřeb doplnění vybavenosti center Pracovní místa ve venkovském prostoru Území s preferencí mimoprodukčních funkcí zemědělství Vymezení území s mimořádným rekreačním potenciálem Analýza dopravního napojení malých částí obcí Priority investic do silniční sítě Podřídit rozvoj železniční infrastruktury přepravním potřebám integrálního taktového grafikonu Modernizovat vozidlový park pro potřeby taktové dopravy Rozvoj železniční dopravy a taktová doprava Regionální cyklistická síť kraje Značení cyklostezek Problémová místa sítě cyklotras Plynofikace větších sídel - v územní energetické koncepci je uvažována plynofikace 22 obcí. Připojení dalších domácností v plynofikovaných obcích - Tímto způsobem bylo vybráno celkem 9 měst a obcí. Připojení dalších domácností v teplofikovaných obcích Podpora energetického využívání biomasy Zahuštění a rozvoj sítě CZT Zahuštění a rozvoj plynárenské sítě Zvýšení atraktivity veřejné dopravy Preference kolejové dopravy Obměna vozidel za dokonalejší Podpora alternativních pohonů Vytěsnění dopravy z centrální části měst Odklon tranzitní dopravy mimo obce Zklidnění dopravy Podpora cyklistiky Optimalizace rozmístění sběrných nádob na separovaný sběr Doplnění sítě sběrných dvorů Fungování sběrných dvorů Podpora výchovy a osvěty k separaci odpadů Vybudování nových kapacit pro recyklaci využitelných složek komunálních odpadů

Anotace zdroje

http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?itm=26205#energetika Textové části jednotlivých kapitol

www.sfzp.cz




ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE Specifická oblast republikového významu Šumava Na území Jihočeského kraje je upřesněna specifická oblast republikového významu Šumava, která zahrnuje do svého území mimořádně přírodně a krajinářsky cenné, ale zároveň mimořádně turisticky atraktivní lokality. Zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat řešení směřující k vyváženosti zájmů ochrany přírody a zájmů na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj sportovního a rekreačního využívání oblasti, podporovat řešení vytvářející podmínky pro zlepšení a stabilizaci životní úrovně obyvatel formou vy-tváření nových pracovních příležitostí a budováním chybějící veřejné infrastruktury, zejména v územích s vysokou mírou nezaměstnanosti a v územích ohrožených vysídlením, stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na nejcennější území s ochranou přírody, podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj hospodaření se zaměřením na oblast ekologického zemědělství, výroby bioproduktů a obnovy tradiční řemeslné výroby citlivě využívající místní přírodní zdroje, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám příhraničního území vytvořit podmínky pro zkvalitnění přeshraničních dopravních vazeb, a to zejména v oblasti turistického a cestovního ruchu.

Hlavní cíle

Úkoly pro územní dokumentacích:

Požadavky územního plánování v Jihočeském kraji

plánování

v

navazujících

územně

plánovacích

situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v rámci rozvojové osy nadmístního významu N-OS1 a do dalších středisek osídlení a do středisek cestovního ruchu, do ostatních částí území situovat zejména rozvoj sportovně rekreačních aktivit s ohledem na socioekonomické potřeby rozvoje kraje a s ohledem na pří-rodní hodnoty území, situováním vhodných sportovně rekreačních a socioekonomických aktivit a doplněním kvalitní veřejné dopravní a technické infrastruktury vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě území, k vy-tváření nových pracovních míst a ke stabilizaci životní úrovně obyvatel v této oblasti, při řešení rozvojových ploch zpřesnit vymezení navržených ploch s ohledem na konkrétní podmínky v řešeném území, zejména s ohledem na ochranu přírody a krajiny, při urbanizaci území připustit vznik i jednotlivých zařízení a objektů s funkcí zaměřenou na ekologické zemědělství a obnovu či údržbu kulturní krajiny ve spojení s oblastně tradiční drobnou řemeslnou

www.sfzp.cz



výrobou a službami v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu šetrného k přírodě, řešit kromě vymezené Severojižní – Pasovské rozvojové osy i kapacitní dopravní napojení vymezených sportovně rekreačních ploch nadmístního významu, a to i formou rozvoje ekologické železniční dopravy v rámci projektu Šumavských elektrických drah, vytvořit dostatečně hustou síť hraničních přechodů na turistických stezkách tak, aby byla zajištěna optimální propustnost krajiny, a to i ve vazbě na za-hraniční centra turistického a cestovního ruchu.

Anotace zdroje

http://up.kraj-jihocesky.cz/files/TEXTOVA%20CAST_FINAL.pdf Textová část, str. 11 - 12


STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM KRAJI NA ROKY 2009-2013 Zvolená vize: Jižní Čechy jsou vyhledávaným místem harmonie: moderní infrastruktura citlivě doplňuje bohaté kulturní a historické dědictví, důraz na kvalitní služby je pak zárukou pohodové aktivní, poznávací nebo relaxační dovolené. Přísná ochrana životního prostředí, citlivá obnova a udržování historických památek, uvážlivý rozvoj infrastruktury a zajištěni bezpečnosti návštěvníků jižních Čech jsou základními předpoklady pro dlouhodobě udržitelný rozvoj vyhledávaného turistického regionu. Navštivte jižní Čechy, místo pro harmonickou dovolenou! 1.

Informační podpora návštěvníků Jihočeský kraj zajistí maximální množství kvalitních a aktuálních informací o destinaci jižní Čechy pro návštěvníky regionu i odborníky v oblasti cestovního ruchu. Klíčovou oblastí rozvoje jsou informace na internetu a v cílových destinacích (značeni turistických cest a cyklotras, informační tabule, navigace v městech a obcích).

Strategické úkoly

2.

Partnerství v cestovním ruchu Jihočeský kraj bude spolupracovat se subjekty, které vytváří kvalitní produkty cestovního ruchu nebo jinak přispívají k rozvoji cestovního ruchu v destinaci jižní Čechy. Cílem partnerství založených na dlouhodobé a rovnocenné spolupráci je zvýšení návštěvnosti, prodloužení průměrné délky pobytu a zvýšení průměrné útraty připadající na každého návštěvníka destinace jižní Čechy.

3.

Marketing cestovního ruchu v jižních Čechách Cílovými regiony pro propagaci cestovního ruchu destinace jižní Čechy jsou oblasti v dojezdové vzdálenosti osobním automobilem (cca 800 km) a samozřejmě samotné jižní Čechy. Vzdálenější regiony osloví Jihočeský kraj prostřednictvím spolupráce s vládní agenturou CzechTourism a prostřednictvím navázaných partnerství (media, spolusoutěžící regiony na trhu cestovního ruchu). Primárními marketingovými nástroji jsou internet, výstavy a veletrhy, public relations a nadlinková reklama.

www.sfzp.cz



4.

Infrastruktura pro cestovní ruch Postupné zlepšování značení silničních tahů, turistických a cyklistických tras jsou klíčové priority v oblasti rozvoje infrastruktury cestovního ruchu. Jihočeský kraj bude dále postupně rozšiřovat možnosti parkovaní a jeho značeni v blízkosti turistických atrakci a v rámci finančních možnosti přispívat k rozšiřování infrastruktury pro volnočasové aktivity a aktivity v případě nepříznivého počasí.

Prioritní osa 1 - Podpora budování a zkvalitňování infrastruktury cestovního ruchu Prioritní osa 4 - Podpora tvorby produktů cestovního ruchu

Prioritní osy

podpora obnovy, rozšiřování a zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu obnova kulturně-historických památek a zvyšování jejich atraktivnosti


ochrana životního prostředí a zachování přírodních lokalit využitelných pro cestovní ruch podpora zkvalitňování služeb cestovního ruchu podpora tvorby klíčových produktů cestovního ruchu podpora tvorby perspektivních produktů cestovního ruchu koordinace subjektů v oboru cestovního ruchu

http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1540&par[lang]=CS

Anotace zdroje

Str. 55, 69-70


STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JIHOČESKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2008 - 2010 Terénní a ambulantní služby

Priorita

Podpora zvýšení kapacity stávajících nebo vznik nových dosud chybějících sociálních služeb pro lidi se ZP s ohledem na jejich potřebnost, využitelnost, dostupnost a územní působnost

Název a číslo opatření

2/2/1 Poskytování pečovatelské služby ve městech, vesnických aglomeracích a samotách a její dostupnost. 2/2/2 Podpora osobní asistence pro osoby se zdravotním postižením a seniory. 3/3/2 Podpora rozvoje terénních sociálních služeb lidem se ZP. 3/3/3 Podpora rozvoje ambulantních sociálních služeb lidem se ZP. Naplnění opatření:


Motivace samospráv pro maximální podporu pečovatelské služby a její nepřetržité dostupnosti 12 – 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu. Zachování nabídky terénní pečovatelské služby ve městech a její rozšíření (pokrytí) ve všech obcích regionu. Kombinace různých služeb určených pro seniory v jejich domácím prostředí (pečovatelská služba, osobní asistence, agentury domácí ošetřovatelské péče, domácí hospicová péče, dobrovolníci…).

www.sfzp.cz



Informace pro veřejnost o možnosti využívat osobní asistenci. Vzdělávání osobních asistentů. Podpora rozvoje osobní asistence. Podpora rozvoje podpory samostatného bydlení. Podpora rozvoje rané péče. Podpora rozvoje služby centrum denních služeb, denní stacionář. Podpora rozvoje služby sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny.


Anotace zdroje

Strana 42, 43, 53


Popis


KONCEPCE OPTIMALIZACE DOPRAVNÍ SÍTĚ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V analytické části byla shromážděna a analyzována data, provedeny rozsáhlé průzkumy a šetření na dopravní síti na území Jihočeského kraje. Data z analytické části projektu Koncepce byla následně využita a dále rozpracována v návrhové části projektu. Byly navrženy změny kategorií krajských silnic na základě přehodnocení jejich dopravně technického a přepravního významu. Na základě provedené multikriteriální analýzy a na základě analýzy stavebně technického stavu silniční sítě byla navržena organizačně-technická opatření neinvestičního charakteru (opravy silniční sítě) a specifikována investiční opatření na silniční síti. Definovalo se pořadí důležitosti jednotlivých opatření navržených v platné územně plánovací dokumentaci dle časových horizontů, ale zároveň byla definována nutnost nových opatření neuvedených v územně plánovací dokumentaci. Dokument předkládá přehled konkrétních nutných investičních a neinvestičních opatření s časovým i finančním plánem v rámci Jihočeského kraje. To bude znamenat zlepšení dostupnosti řešeného území analýzou KIPR, tedy návaznost na prioritní osu 3 – Dostupnost a infrastruktura.


Anotace zdroje

Strana 21 - 22



KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Globální cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje. C.1. Lesní hospodářství

www.sfzp.cz



C.2. Zemědělství C.5. Doprava C.7. Odpadové hospodářství

Název a číslo opatření

C.8. Energetika a ochrana ovzduší C.1.1.Trvale udržitelné, ekologicky příznivé obhospodařování lesů C.1.2. Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa C.1.3. Navýšení ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, zvláště v méně lesnatých částech kraje C.2.1. Zvyšování ekologické stability zemědělské krajiny a přirozené biodiverzity C.5.3. Podpora ekologicky šetrných forem dopravy C.7.1. Trvale udržitelné nakládání s odpady na území Jihočeského kraje preferující snižování produkce odpadů, třídění, recyklaci a využívání odpadů jako druhotných surovin, s minimálními nároky na zábor ploch ve volné krajině (výstavba nových skládek) C.8.1. Zlepšení a udržení kvality ovzduší v Jihočeském kraji Naplnění opatření: Podporovat posun k přirozené druhové skladbě, věkové a prostorové struktuře a vyšší ekologické stabilitě lesních porostů, přednostně na území MZCHÚ a ve vybraných biocentrech ÚSES, v procesu schvalování LHP. Využívat kontrolní a motivační mechanismy k zajištění odpovídající realizace LHP. Vyžadovat nepřekročení maximálního podílu geograficky nepůvodních dřevin při obnově lesa, stanoveného závazným stanoviskem orgánu ochrany přírody v OPRL, v procesu schvalování a kontroly plnění LHP. Podporovat (např. osvětovou činností) snížení aplikace chemických látek v lesním hospodářství s nabídkou alternativních řešení.


Podporovat omezení holých sečí, s výjimkou borových lesů, přednostně v polohách ekologicky zranitelných (např. příkré svahy, skalní a balvanové výchozy, nivy, prameniště). Nepodporovat realizaci nových systémů trvalého odvodňování zamokřených lesních půd a trvalé odvodňování při obnově porostu. Při obnově (údržbě) dřívějších drenážních systémů podporovat postupy, které nezpůsobí vážné narušení cenných lesních biotopů (zejména rašelinných typů). Podporovat šetrné těžební, pěstební a obnovní postupy při posilování přirozené obnovy lesa. Podporovat (např. osvětovou činností) zachování zejména listnatých starých stromů pro hnízdění ptáků (doupné stromy) a ponechání části odumřelého dřeva v lesních porostech. Podporovat poradenství vlastníkům lesa zaměřené na výhody přírodě blízkého obhospodařování lesa; motivovat vlastníky lesa k přírodě ohleduplnému využívání lesních porostů. Podporovat zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody a krajiny) především v méně lesnatých částech kraje. Podporovat zvyšování ploch trvalých travních porostů (TTP) s vhodným

www.sfzp.cz



druhovým složením trav, jetelovin a bylin regionálního původu, především v nivách vodních toků. Podporovat pravidelné kosení travních porostů (tím bránit jejich degradaci a šíření invazních a expanzivních druhů rostlin), především v botanicky cenných lokalitách. Podporovat (např. osvětovou činností) snížení aplikace chemických látek v zemědělství, přednostně při údržbě trvalých travních porostů. Podporovat péči o zemědělsky nevyužívanou půdu, především o plochy s výskytem invazních a expanzivních druhů rostlin. Podporovat údržbu, případně rozšiřování rozptýlené zeleně v zemědělské krajině (meze s porosty dřevin, remízky, cesty s doprovodným porostem dřevin atd.). Podporovat poradenství v oblasti péče o krajinu. Podporovat výchovu k využívání šetrných výrobních postupů v zemědělství a k šetrnému obhospodařování krajiny. Podporovat a prosazovat dodržování zásad správné zemědělské praxe. Podporovat omezování výskytu nepůvodních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Podporovat cyklistickou dopravu včetně dalšího rozvoje vhodně situovaných cyklostezek (za podmínky odpovídající ochrany cenných biotopů). Podporovat a upřednostňovat dopravu šetřící životní prostředí tj. zejména hromadnou dopravu a integrované dopravní systémy před dopravou individuální. Podporovat třídění, recyklaci, využívání odpadů jako druhotných surovin, energetické využívání odpadů a používání vratných obalů. Podporovat aktivity (výrobní procesy, chování obyvatel atd.) preferující snižování produkce odpadů Nepodporovat výstavbu nových skládek nad rámec nezbytné potřeby Jihočeského kraje. Podporovat zahušťování sítě sběrných míst odpadů a rozšiřování mobilního sběru odpadů. Podporovat zavedení odděleného sběru a zpracování organicky rozložitelných odpadů. Předcházet nelegálnímu nakládání s odpady a vzniku „černých skládek“. Podporovat informovanost o problematice nakládání s odpady. Podporovat aktivity, které přispívají ke snižování imisních koncentrací SO2, NOx, a troposférického ozónu.

http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1437&par[lang]=CS Strana 37 - 62

Anotace zdroje

www.sfzp.cz




PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ JIHOČESKÉHO KRAJE 1. Strategický směr: Management odpadového hospodářství 2. Strategický směr: Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností 3. Strategický směr: Nakládání s vybranými odpady a zařízeními 4. Strategický směr: Recyklace odpadů 5. Strategický směr: Ukládání odpadů na skládky 6. Strategický směr: Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Strategické cíle:

Priorita


Uplatnit integrovaný přístup v rozvoji odpadového hospodářství v rámci zpracování plánovacích dokumentů. Realizovat systémová opatření využitím dostupných nástrojů s cílem preference projektů směřujících k naplnění priorit. Rozvíjet regionální databázi informací o odpadovém hospodářství v souladu s požadavky legislativy a potřebami orgánů veřejné správy. Posílit systémový přístup v kontrolní činnosti nakládání s odpady. Prohloubit environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Snižovat měrnou produkci odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, maximálně využívat odpady jako náhrady primárních přírodních zdrojů a minimalizovat negativní vlivy na zdraví lidí a životní prostředí. Zvyšovat množství zpětně odebraných odpadních olejů a jejich využití na 38% hmotnostních do roku 2006 a na 50% hmotnostních do roku 2012. Zvyšovat množství sebraných olověných akumulátorů a jejich předání k materiálovému využití. Zvyšovat energetické využití bioplynu z čistíren odpadních vod s odpovídající produkcí kalů. Zabraňovat rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostředí. Zavést autorizovaný systém sběru a zpracování autovraků. Zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012. Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále BRKO) ukládaných na skládky. Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky. Podporovat výstavbu takových zařízení, u kterých bude technicky a ekonomicky prokázána účelnost jejich provozování, jako nedílné součásti integrovaného systému nakládání s odpady v regionu a která budou v souladu s nejlepšími dostupnými technikami.


Anotace zdroje

Strana 50 - 52


www.sfzp.cz

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje



Závěry a doporučení


„Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje“ je jeden z významných územně plánovacích dokumentů regionálního významu. Pro období do roku 2015 bude základním dokumentem pro rozvoj vodovodů a kanalizací v kraji, v průběhu zpracování „Plánu rozvoje“ byla ve spolupráci s objednateli formulována koncepce zásobení Jihočeského kraje pitnou vodou. Bylo rozhodnuto, že se zásobení bude i do budoucnosti orientovat převážně na pitnou vodu odebíranou z Vodárenské soustavy Jižní Čechy, „Plán rozvoje“ je vstupním podkladem pro rozpracování navržených návrhů do podrobnějších řešení, pro větší města se doporučuje zpracovat podrobnější technickou dokumentaci, kterou jsou Generely vodovodů a kanalizací, pro města a velké obce s vysokými úniky vody z potrubí či s větším množstvím balastních vod se doporučuje zpracování vodních auditů a projektů rekonstrukce vodovodní a kanalizační sítě, navržená koncepce nakládání s odpadními vodami zajistí, že do roku 2015 budou vytvořeny předpoklady k likvidaci všech odpadních vod na čistírnách pro uvedení stávajících stavů do souladu s legislativou Realizační preference: Do roku 2015: výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2000 obyvatel a v ostatních obcích doporučených k výstavbě v PRVKÚC rekonstrukce kanalizací - průběžně podle technického stavu výstavba či rekonstrukce kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu výstavba nových vodovodů v dnes nezásobovaných obcích a doporučených k výstavbě v PRVKÚC – mimo oblast rozvojových území rekonstrukce vodovodních sítí a objektů - průběžně podle technického stavu stavba vodárenských zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu


Anotace zdroje

Strana 140, 117


Výstupy relevantní pro KIPR

www.sfzp.cz

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA PLZEŇSKÉHO KRAJE DO ROKU 2030 postupné zvýšení úrovně plodnosti, které se na konci minulého století dostalo až na historické minimum. Celkový počet narozených dětí však již pravděpodobně dosáhl svého vrcholu a v dalších letech se bude spíše snižovat (zejména po roce 2015), a to proto, že do reprodukčního věku budou postupně vstupovat populačně slabší ročníky, narozené po roce 1980 a především pak po roce 1990, úmrtnostní poměry by se během celého prognózovaného období měly nadále mírně zlepšovat, poněkud výraznějším způsobem pak u mužů.



Přesto budou absolutní počty zemřelých spíše kolísat (hlavně na počátku prognózovaného období) případně v dalším období narůstat, protože do vyššího věku se budou dostávat populačně silnější ročníky, migračně by měl i v dalším období zůstat Plzeňský kraj aktivní, to znamená, že každoroční počet přistěhovalých do kraje bude vyšší než počet vystěhovalých. Vzhledem k poměrně dlouhému horizontu prognózy se však vývoj migrace na úrovni kraje předpokládá nejobtížněji a nemůže postihnout neočekávané vlivy jednak ze strany změn v globální ekonomice, jednak ze strany změn ve společnosti. V rámci podrobnějších územních jednotek je její předpoklad ještě obtížnější a je zde tak velká míra nejistoty. Výsledkem těchto složek demografického pohybu je pak celkový vývoj obyvatelstva. Podle zpracované prognózy by se měl do roku 2030 v Plzeňském kraji mírně zvýšit počet obyvatel a měl by dosáhnout hodnoty přibližně 574,5 tis. obyvatel, což znamená přírůstek cca 0,9 % ve srovnání s prahem prognózy, kterým je datum 1. leden 2009. K nejvýraznějším změnám dojde ve věkovém složení, které nezmírní ani zahraniční migrace. Populace výrazně zestárne, sníží se podíl dětí do 15 let, zejména pak po roce 2020. Relativně ubude i obyvatel ve věku 15–64 let. K zásadním změnám dojde především u věkové složky 65 a víceletých. Podíl těchto obyvatel výrazně naroste a předpokládá se, že na konci prognózovaného období budou obyvatelé ve věku 65 a více let již tvořit téměř čtvrtinu veškeré populace v kraji. V rámci této kategorie pak vzroste zejména podíl nejstarší věkové složky nad 80 let. Podíl ekonomicky aktivních osob se výrazně sníží a postupně se bude blížit podílu neaktivních osob. Pokles je očekáván zejména v okrajových částech kraje. Ani jeden úbytkový správní obvod není součástí Plzeňské aglomerace. Relativně nejvyšší úbytky by měly nastat na jihu kraje (SO ORP Sušice a Horažďovice, částečně také Klatovy), menší úbytky pak na severozápadě kraje (SO ORP Tachov a Stříbro). Lze předpokládat, že změny ve věkovém složení obyvatelstva, budou mít zásadní dopady na směrování politických rozhodování i pro praktický život obyvatel. Již nyní se objevují problémy s nedostatkem škol či předškolních zařízení, které souvisejí se zvýšeným počtem narozených dětí v posledních letech. Tento nedostatek však za několik let pomine, zejména u mateřských škol. Pokud se týká základních škol, je naopak pravděpodobné, že v nejbližších cca 5 letech se potřeba volných kapacit ještě zvýší. Největší tlak lze očekávat v obcích Plzeňské aglomerace. Nicméně očekávaný vzestup počtu školních dětí bude jen přechodný a po roce 2015 ho již nelze předpokládat. Naopak přibližně od roku 2020 bude dětí i na základních školách výrazně ubývat a kapacita těchto zařízení bude naddimenzovaná. Na druhé straně lze předpokládat vznik problémů souvisejících se stárnutím populace a s nárůstem počtu obyvatel ve vyšších věkových kategoriích. Největší nároky bude stárnutí klást na oblast zdravotnictví a sociálních služeb. Je nutné si uvědomit, že v souvislosti se zvyšováním průměrné délky života, bude čím dál více lidí vyhledávat a potřebovat tato zařízení (nemocnice, ústavy sociální péče apod.). Pokud se týká starších obyvatel, přibude jak těch, kteří budou schopni se o sebe postarat a budou chtít aktivně žít a budou vyžadovat určité služby pro tuto věkovou kategorii, tak také občanů, kteří budou

www.sfzp.cz



odkázáni na péči druhých.

Anotace zdroje

http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6436695


STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ŠUMAVA-ZÁPAD Týká se obcí: Horská Kvilda, Prášily, Rejštejn, Kašperské Hory, Čachrov, Kvilda, Srní, Modrava. Vize: Mikroregion Šumava - Západ se bude harmonicky rozvíjet s respektováním ochrany a rozvoje přírodního, kulturního a historického dědictví. MŠZ se stane centrem rekreační, poznávací, sportovní a kongresové turistiky pro kterou vybuduje špičkové služby na evropské úrovni. MŠZ bude příjemným místem pro trvale bydlící obyvatelstvo, kterému poskytne harmonické životní podmínky. Rozvoj MŠZ bude rovněž založen na ekologickém zemědělství zaměřeném na údržbu krajiny a poskytování doplňkových služeb pro turistický ruch a na rozvoji tradičních řemesel. Čachrov Obec Čachrov se nachází na okraji MŠZ což ho strategicky předurčuje do role vstupní brány do centrální Šumavy jako východiště pěších, cyklo, hipo a v zimě běžeckých tratí. Může sloužit pro ubytování návštěvníků, kteří touží po klidném prostředí avšak

Strategický návrh cílového stavu

chtějí se vyhnout hlavnímu náporu návštěvníků ve vrcholu sezóny v centrální části MŠZ. Horská Kvilda Atraktivní místo pro návštěvníky se zájmem o poznávání přírody, rodinnou rekreaci a horskou turistiku s přiměřeným zázemím pro sportovní a kulturní vyžití. Kašperské Hory Profilovat se jako „Brána do Šumavy“ s rozsáhlým kulturně sportovním vyžitím. Další profilace jako centrum malého a středního ekologicky nezávadného podnikání (tradiční řemesla, zemědělství, dřevařské výroby, služby,....). Kvilda Nástupní centrum do NPŠ, centrum poznávací a horské turistiky, středisko rodinné a outdoorové rekreace. Prášily Centrum rodinné, poznávací a outdoorové turistiky se zaměřením na poznávání krás Šumavy a její historie. Rejštejn Profilace obce na letní turistiku se zaměřením na vodní-, cyklo-, a hipoturistiku.

www.sfzp.cz



Srní Turistické centrum v centrální části Šumavy s rozvinutým zázemím pro sportovní vyžití a poznávání historicko kulturních tradic Šumavy. Modrava Modrava – centrum poznávací a zážitkové turistiky, vstup do divočiny. Modrava jako stabilizovaná moderní obec, rozvíjející se na základě trvale udržitelného rozvoje s cílem zachování plnohodnotného sídelního útvaru a reprezentující na svém správním území ochranu environmentálních kvalit tohoto území. Plnohodnotný život svých obyvatel; rozvoj služeb v rámci cestovního ruchu; schopnost uchovat si sociální subjektivitu a svéprávnost. Cílem je přilákat na Šumavu lidi, kteří uznávají hodnotu přírodních krás a mají pocit sounáležitosti s přírodou Šumavy. Čachrov:

Taktický postup k jeho dosažení

www.sfzp.cz

Navazování kontaktu se soukromými investory a ve spolupráci s nimi dobudovat infrastrukturu pro turisty – ubytování, trávení volného času, napojení tras na centrální Šumavu. Z historického hlediska doporučujeme Čachrov zapojit do projektů. - zlatá stezka, - sklářská stezka, Zlepšení dopravního spojení – veřejné dopravy směrem do centrální Šumavy a i do vnitrozemí. Zlepšování služeb pro místní obyvatelstvo, udržení školy, dobudování technické a dopravní infrastruktury. Z hlediska financování spolupracovat se soukromými investory a hledat možnosti vhodných dotací ze strukturálních fondů EU. Horská Kvilda: Dobudování zázemí pro sportovní vyžití. Dobudování možností pro venkovskou turistiku. Větší turistické využití tradičních řemesel – řezbářství. Možnost zařazení do „zlaté stezky“. Kašperské Hory: zařazení do systému „keltská stezka“, „zlatá stezka“. Rekonstrukce centra města, rekonstrukce kina a společenského sálu v sokolovně, rekonstrukce a rozšíření ubytovacích kapacit, víceúčelové sportoviště, rozšíření kulturních akcí s využitím hradu Kašperk a keltské minulosti. Rozšíření možností pro pěší turistiku. Přeshraniční spolupráce s městem Grafenau. Dobudování zázemí pro kongresovou turistiku ve vedlejších sezonách. Kvilda: Zapojení do systému „zlatá stezka“, „sklářská stezka“, kongresová turistika – ve vedlejších sezónách. Rozvoj tradičních řemesel – návštěvnické centrum. Vybudování nástupního střediska do NPŠ. Dobudování sportovně rekreačního vyžití pro turisty. Venkovská turistika. Využití kulturně historického dědictví, architektonické památky. Přeshraniční spolupráce se sousedními obcemi v Bavorsku, zejména s



Mauth-Finsterau. Prášily: Zapojení do projektu „keltská stezka“, „sklářská stezka“, „papírenská stezka“. Zapojení do projektu hipostezek. Vybudování nástupního centra do NPŠ. Rozvoj sportovně kulturního vyžití pro návštěvníky. Spolupráce se soukromou podnikatelskou sférou. Rejštejn: Zapojení do systému „Klostrmanova stezka“, „zlatá stezka“, „sklářská stezka“. Dobudování dopravní infrastruktury. Dobudování ubytovacích kapacit pro stálé obyvatelstvo. Prohlubování spolupráce s rodáky a tradic s tím spojených. Vybudování zázemí pro sportovní vyžití. Rozvoj venkovské turistiky. Dobudování zážitkových a pěších stezek k atraktivním cílům. Rozvoj vodácké a hipo- turistiky. Nástupní centrum pro cykloturistiku. Rozvoj zázemí pro kongresovou turistiku. Dobudování a rozvoj ubytovacích kapacit. Srní: Dobudování dopravní a technické infrastruktury. Dobudování infrastruktury pro sportovní vyžití návštěvníků. Zapojení do projektu „Klostrmanova stezka“. Využití a rekonstrukce kulturně historických památek. Budování zážitkových a naučných stezek. Zaměření na hipoturistiku a country akce. Budování venkovské turistiky. Využití tradičních řemesel – návštěvnické centrum, muzeum šumavských řemesel. Dobudování informačního centra. Rozvoj kongresové turistiky – využití velkých hotelů. Modrava: Rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Vybudování návštěvnického centra dřevařství. Pro zimní období dobudování možnosti rodinného sjezdového lyžování, dobudování wellness centra, dobudování naučných stezek, dobudování servisu pro turisty. Zapojení do projektu „Klostrmanova stezka“, „Zlatá stezka“, „Keltská stezka“. Budování venkovské turistiky. Dobudování sítě značených turistických stezek a cyklotras. Vybudování Návštěvnického centra NPŠ se zázemím pro kongresovou turistiku se zaměřením na ochranu přírody.

http://www.sumavanet.cz/mszapad/user/2006/strategie2006.pdf

Anotace zdroje

Strana 21-30


www.sfzp.cz

STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA HORNÍ PLANÁ



Vize: Horní Planá chce být dobrou adresou pro své obyvatele i návštěvníky, místem spojujícím půvab venkova s kvalitou života v historickém městě, městem známým svým respektem k tradicím a k přírodě a pružným postojem k reáliím současnosti s věhlasem turistického cíle zachovávajícího kvalitu města i cenné krajiny a poskytujícího kvalitní služby návštěvníkům. 1. Ekonomický rozvoj

Vize/Strategický cíl

Aktivně usilovat o udržení a rozšíření činností tradičních ekonomických odvětví s důrazem na cestovní ruch a jeho kvalitu, podporou ekonomického rozvoje směřovat ke stavu, který by v území nastal bez narušení kontinuity jeho rozvoje s důrazem na optimalizaci efektů a minimalizaci poškození přírody. 2. Prostor a prostředí města Usilovat o zachování historického rázu města a jeho doplnění o turistickou zónu v přírodním prostředí při břehu jezera, využít unikátní přírodní podmínky pro obživu obyvatel, nabídnout koupání a vodní sporty v létě a lyžování na hřebeni Šumavy v zimě, posílit přeshraniční charakter turistického regionu, rozvoj území směřovat k úsporným a šetrným formám při zachování rozvojových cílů. 3. Kvalita života Vyvářet pocit domova v Horní Plané pro jeho obyvatele i hosty, vytvářet podmínky pro pocit sounáležitosti a hrdosti na úspěšné město s kvalitními školami, kulturou, sportem, spolkovým životem. 1.A. Podpora investic a malých a středních podnikatelů 1.B. Nová kvalita podmínek pro cestovního ruchu, delší sezóna v cestovní ruchu 1.C. Informace v cestovním ruchu, známkování kvality ubytování 2.A. Dosáhnout konsensu v otázkách rozvoje a ochrany přírody, brát vážně odůvodněné potřeby ochrany přírody 2.B. Podpořit rozvoj regionální dopravní infrastruktury, usilovat o urychlenou realizaci průtahu, přemostění Lipna a přechod do Rakouska 2.C. Zlepšit stav městských sítí a zásobování médii 2.D. Iniciovat rozvoj aktivit v centru města a v osadách, podporovat oživení náměstí s návratem k historické podobě města, péče o povrchy 3.A. Rozvíjet, optimalizovat a zkvalitnit vzdělávání 3.B. Usilovat o dostupnost a kvalitu bydlení a služeb občanům i návštěvníkům města 3.C. Poskytovat profesionální servis občanům, zájmových sdružením a spolkům 3.D. Zlepšit komunikační prostředí ve městě a regionu

Směry řešení

Naplnění opatření: 1.A.: Vytvořit program získávání investic


Pořízení profilu podnikatelům

návštěvníka

města,

poskytování

informací

Partnerství veřejného a soukromého sektoru pro kvalitní projekty v oblasti cestovního ruchu 1.B.: Nové příležitosti využití lipenského jezera v nových areálech – příprava

www.sfzp.cz



projektů, hledání investorů, aktivní propagace investičních možností Lyžování na Smrčině, napojení na stávající lyžařský areál, nalezení shody mezi rozsahem Národního parku a sportovním využitím Smrčiny a Hraničníku Vodní lyžování (organizované s licencí) Golfové hřiště Hodňov Turistický komplex pod nádražím v Horní Plané Parková rekreační zóna a jachting Karlovy Dvory Rekonstrukce chatového tábora Liptov Nástupní parkoviště pro cyklisty s vybavením Přední Zvonková Agrofarma + hypoturistika v Hodňově Agrofarmy a penzion v Olšině Agrofarmy v Huťském Dvoře Penzion, agrofarma (místo stávajícího kravína) a komplex apartmánů v Horách Hotel, parkoviště + agrofarma v Přední Zvonkové Podpora nového využití roty PS Zadní Zvonková Další Lhota – obnova komunikací, výstavba penzionu, pláže a parkoviště 1.C.: Založení databáze ubytovacích a stravovacích kapacit, poskytování informací v Informačním středisku a po internetu www.lipensko.cz Zřízení telefonního informačního systému o cestovním ruchu Vydávání kvalitních informačních materiálů o obci a kraji Monitoring a známkování kvality služeb v cestovním ruchu Nabídkou kulturních aktivit, kina, zábavy zvýšit zájem návštěvníků i mimo hlavní sezónu, pořádat kulturní akce s tématikou odkazu a budoucnosti soužití Čechů a Němců 2.A.: Vytvoření informačního střediska správy CHKO a NP Šumava v Horní Plané a v Zadní Zvonkové + výstavba parkoviště pro návštěvníky v Zadní Zvonkové Propagovat, podporovat a připravovat projekty šetrné turistiky, ekoturistiky, ekoagroturistiky, získávat dotace Usilovat o partnerství se správou CHKO a NP Šumava v jeho nové podobě s vysokou image a schopností získávat spolupráci obcí a místních obyvatel 2.B.: Přemostění Lipna Úprava a rozšíření silnice III/1634 ke státní hranici Bližší Lhota – nová komunikace k přemostění Pošumavská regionální železnice: Nová Pec – Zvonková – Aigen Železnice s tramvajovým provozem Lipno – Černá v Pošumaví Zavedení integrovaného dopravního systému Lipenska ve veřejné

www.sfzp.cz



linkové dopravě s harmonizací autobusových a železničních tratí a s příhraničním dosahem Přeložka silnice I/39 v Horní Plané a úseku Horní Planá – Záhvozdí Vytvořit podmínky infrastruktury

pro

snadný

výkup

pozemků

pro

výstavbu

Spolupracovat s krajem, ŘSD, státem, Evropskou Unií na realizaci staveb 2.C.: Realizovat páteřní polipenský vodovod Usilovat o realizaci plynovodu z Chvalšin Dokončit kanalizaci turistických areálů a osad s vyšší koncentrací obyvatel emise z provozu kotelny 2.D.: Realizovat aktivity vedoucí ke zkvalitnění veřejných prostor v centrech osídlení Horní Planá – rehabilitace náměstí Řešení místních komunikací Zadní Zvonková 3.A.: Podpora bydlení učitelů Projekt modernizace školních budov a vybavení Mezinárodní přeshraniční spolupráce škol Střední škola cestovního ruchu 3.B.: Program renovace obecních bytů Fond rozvoje bydlení Pomoc majitelům bytů v tísni Rodinné domy nad hřištěm v Horní Plané Objekty bydlení a služeb Přední Zvonková 3.C.: Podpora sportovních aktivit především modernizací a sportovních zařízení Sportovní areál a kurty u sportovní haly v Horní Plané Podpora spolkového života

údržbou

3.D.: Zpracování komunikační strategie Městského úřadu Rozvoj komunikačních prostředků úřadů s občany Rozšiřování provozu veřejného informačního centra Zajištění pohotovostní zdravotnické služby

http://www.horniplana.cz/strategie_rozvoje.pdf

Anotace zdroje

Strana 4-5, 11-25, 32-44, 49-57

www.sfzp.cz




STRATEGICKÁ ČÁST A AKČNÍ PLÁN ROZVOJOVÉ STRATEGIE SVAZKU OBCÍ HORNÍ VLTAVA - BOUBÍNSKO Týká se obcí: Kvilda, Stožec, Lenora, Nová Pec, Želnava, Volary, Borová Lada, Horní Vltavice, Strážný Vize: „Jsme odhodláni společně usilovat o zlepšení sociálních, pracovních, kulturních a životních podmínek našich obyvatel, s cílem přispět tím ke zvýšení kvality života, vzdělanosti a životní úrovně. Současně je naším záměrem citlivě a přitom kvalitněji nabídnout možnost poznání jedinečného přírodního a kulturního bohatství našeho regionu turistům a jeho dalším návštěvníkům“.

Vize/Strategický cíl

1. Podpora vhodných podnikatelských a ekonomických aktivit, zlepšení sociální, vzdělávací a kulturní infrastruktury a služeb, které rozšíří možnosti obživy v na území mikroregionu a zvýší jeho atraktivitu pro trvalé bydlení a tím přispějí i ke stabilizaci jeho obyvatelstva v dlouhodobějším výhledu; 2. Zlepšení nabídky a kvality služeb pro návštěvníky cestovního ruchu, s cílem dosáhnout prodloužení sezóny a zvýšit počet přenocování a průměrnou délku pobytu návštěvníků v regionu. I. Zlepšování kvality životního prostředí odstraňováním deficitů a zkvalitňováním místní technické a dopravní infrastruktury Cíl 1.1: Zlepšení stavu technické infrastruktury obcí svazku jako podmínky možného dalšího rozvoje Cíl 1.2: Ochrana kvality ovzduší, krajiny a životního prostředí II. Podpora rozvoje malého a středního podnikání Cíl 2.1: Vytváření lepších podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání v obcích

Priority

III. Rozvoj infrastruktury, marketingu a služeb pro cestovní ruch Cíl 3.1: Zvýšení návštěvnosti mikroregionu IV. Rozvoj sociálních služeb a bydlení, zajištění udržitelnosti základního vzdělání Cíl 4.1: Zajištění podmínek pro zvyšování kvality života místních obyvatel Naplnění opatření: Opatření 1.1.1: Zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti Opatření 1.1.2: Zlepšení vodohospodářské infrastruktury Opatření 1.1.3: Rozvoj informačních technologií Opatření 1.2.1: Ochrana kvality ovzduší


Opatření 1.2.2: Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny a zlepšení životního prostředí Opatření 1.2.3: Zlepšení nakládání s odpady Opatření 2.1.1.: Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikání na území mikroregionu Opatření 2.1.2: Rozvoj alternativních způsobů zemědělského podnikání Opatření 2.1.3: Trvale udržitelné hospodaření v lesích Opatření 3.1.1: Propagace a marketing cestovního ruchu Opatření 3.1.2: Rozvoj turistické infrastruktury a služeb cestovního ruchu Opatření 4.1.1: Rozvoj školství a vzdělanosti obyvatel ve vazbě na potřeby trhu

www.sfzp.cz



práce Opatření 4.1.2: Vytváření podmínek pro bydlení a život na venkově Opatření 4.1.3: Rozvíjení obecné kultury

http://www.hornivltava.cz/mrhvb/user/doc/StrategieHVB.pdf

Anotace zdroje

Strana 12-25


STRATEGIE ROZVOJE TURISTICKÉHO REGIONU ŠUMAVA Základním cílem této rozvojové strategie je zajištění udržitelného rozvoje CR na Šumavě, založeného na citlivém využívání zdrojů oblasti a na preferenci kvality.

Strategický cíl

Týká se obcí: Borová Lada, Hartmanice, Horní Vltavice, Horská Kvilda, Kašperské Hory, Lenora, Modrava, Nicov, Volary, Čachrov, Stachy, Stožec, Srní, Prášily, Rejštejn, Nová Pec, Nové Hutě, Železná Ruda, Želnava, Nicov.

Rozvojové cíle


www.sfzp.cz

Přírodní bohatství Kulturní bohatství, vzhled obcí Volný čas a sport Ubytování, stravování, služby a informace Doprava Marketing Zkvalitnění osvěty, informovanosti a podporu vzdělávání místních obyvatel, návštěvníků a provozovatelů infrastruktury CR o významu ochrany přírody a zachování životního prostředí Zprostředkování aktivních prožitků v šumavské přírodě a krajině pro návštěvníky Orientaci na využití i méně známých krajinných oblastí v šumavském podhůří Rozvoj partnerství a podporu spolupráce mezi ochranou přírody a cestovním ruchem Šíření nabídky kulturního dědictví Šumavy účinnější propagací a informovaností, propojováním typických regionálních kulturních témat (i přeshraničně) Zpřístupnění dosud opomíjených památek Podporu muzeí, galerií a výstavních síní a posílení jejich návštěvnické atraktivnosti Zlepšování vzhledu sídel a zvyšování standardu veřejných služeb Vytváření a zkvalitňování dalších volnočasových nabídek a souvisejících doplňkových služeb včetně rozvoje potřebné infrastruktury v rekreačních centrech Profilaci Šumavy jako atraktivního regionu pro šetrné formy pohybu v přírodě Profilaci Šumavy jako atraktivního regionu pro zimní sporty, především pro běžecké lyžování (zejména v oblasti centrální Šumavy) a sjezdové lyžování ve vybraných centrech a doplňkově i v dalších vhodných lokalitách (malé vleky pro děti a méně náročné lyžaře) Zkvalitnění a optimalizaci sítě dobře značených stezek s přeshraničním propojením (pro pěší, cykloturistiku, běžkaře a pro jízdu na koni)



Rozvoj nabídky pro volný čas a sport pro mimosezóny Propojení nabídek se sousedními českými i zahraničními turistickými regiony Podporu rozvoje struktury ubytování, stravování a služeb odpovídající místně specifické poptávce Zlepšení kvalitativního standardu a celkové atmosféry ve službách Podporu specializace a diverzifikace nabídky ubytování a stravování Podporu a rozšiřování certifikace regionálních zemědělských a řemeslných produktů a certifikaci služeb jako cesty k vyšší kvalitě nabídky a servisu návštěvníkům Podporu regionalizace cestou širšího uplatnění typických produktů a šumavské kuchyně v gastronomii (s využitím místních/regionálních surovin) Zajištění aktuálních a úplných informací pro naše hosty, a to jak na místní, tak na regionální úrovni Podporu opatření zaměřených na zvyšování odbornosti, kvalifikace a celkové vzdělanostní úrovně lidských zdrojů ve službách CR Usměrnění pohybu návštěvníků především formou atraktivních nabídek turistických produktů (např. s využitím potenciálu šumavského podhůří) Koordinaci a podporu integrovaného systému veřejné dopravy s přeshraniční provázaností, řešenou společně s problematikou parkování Podporu motivace návštěvníků k využívání ekologických forem dopravy Zlepšování kvality povrchů silnic Vytváření vlastního obrazu („image“) turistického regionu Šumava jako oblasti nabízející jedinečné přírodní a kulturní zážitky Účinnější a efektivnější propagaci a prezentaci regionu Šumava se zohledněním jeho rozdílností a vnitřních specifik (marketingová strategie) Propagaci regionu pod jednotnou vizuální identitou a značkou (logem) Sledování efektivnosti přijatých marketingových opatření

http://www.tourism4nature.org/results/su_pictures/su03_tmp_cz.pdf

Anotace zdroje

Strana 31-33

www.sfzp.cz



www.sfzp.cz


P Přříílloohhaa čč.. 22 –– ZZáássoobbnnííkk pprroojjeekkttoovvýýcchh zzáám měěrrůů Název obce

NOVÁ PEC

Seznam všech projektových záměrů

1. Rekonstrukce obecní ČOV 2. Parcelace a zasíťování pozemků - nezjištěn dotační titul 3. Rekonstrukce ZŠ a MŠ 4. Rekonstrukce OÚ 5. Výstavba dětského hřiště 6. Rekonstrukce hasičské zbrojnice - nezjištěn dotační titul 7. Vybudování tábořiště 8. Vybudování multifunkčního hřiště 9. Rekonstrukce a vybudování chodníků

Záměry s možností financování Pracovní název záměru

Popis záměru

Možný zdroj financování

Oblast podpory

"Rekonstrukce obecní ČOV - Bělá, Pěkná"

Rekonstrukce ČOV v osadách Bělá a Pěkná

OPŽP

1.1. Snížení znečištění vod

"Rekonstrukce ZŠ a MŠ v Nové Peci"

Vybudování multifunkční budovy pro rozvoj společenského života v obci a zkvalitnění občanské vybavenosti. V budově bude sídlit Police ČR, pošta a společenský sál pro konání kulturních akcí

ROP / MMR

Rekonstrukce historické budovy Obecního úřadu. Rekonstrukce zaměřena na výměnu střechy a obvodového pláště budovy. V 1. patře by nově sídlili technické služby města

ROP

"Rekonstrukce budovy Obecního úřadu"

MMR - Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (pro rok 2012) ROP - Oblast podpory 2.3 - Revitalizace částí měst a obcí

Oblast podpory 2.3 - Revitalizace částí měst a obcí


"Vybudování multifunkčního hřiště"

Vybudování hřiště pro provoz různých druh sportů - tenis, nohejbal, volejbal a jiné. Rozvoj volnočasových aktivit

"Rekonstrukce a vybudování chodníků"

Rekonstrukce chodníků podél hlavní komunikace, aby byla zajištěna bezpečnost obyvatel

"Výstavba dětského hřiště"

MMR

Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (pro rok 2012)

SFDI

Program zvyšující bezpečnost dopravy

Vybudování dětského hřiště

MMR


"Vybudování tábořiště"

Vybudování sociálního zázemí v tábořišti, výstavba točny pro zajištění autobusového spojení přímo u tábořiště a terénní úpravy tábořiště

MMR


Název obce

HORNÍ PLANÁ


1. Rozšíření rozvodu centrálního vytápění 2. Cyklostezka Bělá - Pihlov - Horní Planá 3. Kanalizace Horní Planá - Pihlov 4. Zásobování pitnou vodou Hůrka 5. Pořízení nové rolby 6. Přestavba sportovní haly

Záměry s možností financování "Pracovní název záměru"

www.sfzp.cz

Popis záměru


Oblast podpory



"Rozšíření rozvodů centrálního vytápění"

V současnosti mají kotelnu na biomasu.

"Cyklostezka Bělá - Pihlov - Horní Planá"

OPŽP

3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšit využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny

ROP

3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

"Kanalizace Horní Planá - Pihlov"

Vybudování kanalizace v obci Pihlov, napojení na stávající řad obec Horní Planá

OPŽP


"Zásobování pitnou vodou Hůrka"

Předmětem projektu je průzkumný vrt na trase Horní Planá - Hůrka

OPŽP

1.2 Zlepšení jakosti pitné vody

"Pořízení nové rolby"

Zakoupení nové rolby na údržbu běžkařských tratí

PS - Cíl 3 / JčK

Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě

MMR


"Přestavba sportovní haly"

Záměr nebyl blíže specifikován

Název obce

ŽELNAVA


1. Oprava stávající budovy OÚ 2. Kanalizace - zatím se řeší vlastnictví kanalizace 3. Stavba protipožární nádrže - nezjištěn dotační titul 4. Rekultivace pozemků a revitalizace zeleně 5.Rekonstrukce zařízení ČOV - zadáno externí firmě

www.sfzp.cz




Popis záměru

"Oprava budovy Obecního úřadu"

Záměrem projektu je vybudovat v 1. patře OÚ zasedací místnost a společenskou místnost. V budově patřící pod OÚ pak turistickou ubytovnu pro cca 20 osob (10 pokojů) se společným soc. zařízením

"Rekultivace pozemků a revitalizace zeleně"

Stávající stromy - jasany jsou napadeny houbou, která je postupně ničí. Z odborného pohledu je potřeba provést úplnou revitalizaci zeleně v centru obce. Současně by projekt řešil i úpravu prašných cest zpevněním povrchu


Oblast podpory 2.3 - Revitalizace částí měst a obcí (ROP)

PRV /ROP

2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV) Oblast podpory 2.3 - Revitalizace částí měst a obcí (ROP)

OPŽP /ROP / MMR

6.3 Obnova krajinných struktur (OPŽP) Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (MMR)

Název obce

STOŽEC


1. Zateplení OÚ 2. Záchrana Stožecké kaple 3. Rekonstrukce školy a dětského hřiště 4. Rozvoj služeb pro turisty


www.sfzp.cz

Popis záměru


Oblast podpory



"Zateplení Obecního úřadu"

Výměna stávající topné soustavy a topného média. Původní topení pevnými palivy - uhlí instalovat tepelné čerpadlo

OPŽP

3.2. Realizace úspor energie a využití odpadního tepla

"Rekonstrukce školy a dětského hřiště"

Rekonstrukce stávajících kůlen na nářadí na místnost pro zájmovou činnost dětí a víceúčelovou místnost pro vzdělávání. Současně zrekonstruovat stávající hřiště na fotbalové.

ROP /MMR

škola - 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného (ROP) Hřiště - Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (MMR)

"Rozvoj služeb pro turisty"

Rozvoj služeb pro turisty v zimní sezóně - zajištění dopravy turistů

PS - Cíl 3


"Záchrana Stožecké kaple"

Obnova sakrální stavby

PS - Cíl 3


Název obce

VOLARY


1. Rekonstrukce náměstí 2. Kanalizace a vodovodní sítě 3.Rekonstrukce plaveckého bazénu 4.Revitalizace sídliště 5. Rekonstrukce domu s pečovatelskou službou


www.sfzp.cz

Popis záměru


Oblast podpory



"Rekonstrukce náměstí města Volary"

Realizace bude probíhat celkem na 3 etapy. Komplikací je technická infrastruktura, která se nachází těsně pod náměstím. Je vypracovaná studie na rekonstrukci

ROP

2.3 - Revitalizace částí měst a obcí

"Rekonstrukce kanalizační a vodovodní sítě"

Rekonstrukce stávající technické infrastruktury pocházející z 30.let

OPŽP

1.1. Snížení znečištění vod 2.3 - Revitalizace částí měst a obcí (ROP)

"Revitalizace sídliště"

Oprava stávajících chodníků pro pěší a modernizace hřiště

ROP /MMR

"Rekonstrukce plaveckého bazénu"

Na rekonstrukci bazénu již bylo několikrát žádáno z ROP NUTS II Jihozápad

ROP

3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

"Rekonstrukce domu s pečovatelskou službou"

Celková rekonstrukce zařízení

ROP

2.5 - Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci

Název obce

LENORA


1. Rekonstrukce sokolovny 2. Rekonstrukce MŠ a ZŠ 3. Rekonstrukce lávky před tratí 4. Oprava chodníku a cyklostezky podél silnice 5. Víceúčelové hřiště

www.sfzp.cz

Hřiště - Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (MMR)




Popis záměru


"Rekonstrukce MŠ a ZŠ"

Záměrem je provozovat MŠ a ZŠ v jedné budově - současné ZŠ. Z budovy bývalé MŠ chce obec vybudovat vzdělávací centrum pro veřejnost (sklářské muzeum, infocentrum, knihovna s veřejným internetem a obecní úřad.

ROP / MMR

"Rekonstrukce sokolovny"

Sokolovna je majetkem obce. Rekonstrukce by umožnila konání sportovních i společenských a kulturních akcí

ROP


"Rekonstrukce lávky před tratí "

Rekonstrukce turistické atrakce plavení dříví. Technický stav lávky je již nevyhovující především z hlediska bezpečnosti turistů

ROP


"Vybudování chodníku a cyklostezky podél silnice"

Projekt opravy je připraven, nyní probíhají jednání na Pozemkovém fondu ohledně vyjmutí části silnice

ROP


"Víceúčelové hřiště"

Vybudování hřiště s asfaltovým povrchem (oddíl lední metané)

MMR


Název obce

NICOV

www.sfzp.cz

Oblast podpory 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství (ROP) Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (MMR)




1.ČOV - projekt zpracováván externí firmou 2. Oprava obecního bytu 3. Oprava hřiště


Popis záměru

"Rekonstrukce fotbalového hřiště"

Rekonstrukce fotbalového hřiště povrchem


s

stávajícího travnatým

MMR /PRV

Oblast podpory Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (pro rok 2012) 2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

"Oprava obecního bytu"

Cílem je renovace stávajícího bytu vedle obecní restaurace včetně bytů nacházejících se v 1. patře.

Název obce

STACHY


1. Kanalizace, ČOV - projekt zpracováván externí firmou 2. Ski bus

PRV

2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby


www.sfzp.cz

Popis záměru


Oblast podpory



Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě "Zajištění jízd Ski busů"

Zajištění svozů lyžařů Stach a dalších spádových obcí na Zadov.

Název obce

NOVÉ HUTĚ


1. Kanalizace 2. Ekobus 3. Obecní cesty 4. Obecní dům 5. Kostel

PS - Cíl 3/ROP

1.2 - Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu (ROP) 1.3 – Modernizace vozového parku veřejné dopravy (ROP)


Popis záměru


Oblast podpory

"Výstavba kanalizace"

ČOV mají pouze místní penziony, ale ty ústí na louky. Chybí technická infrastruktura

OPŽP

1.1. Snížení znečištění vod Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě

"Rozšíření provozu Zelených autobusů"

www.sfzp.cz

V současnosti jezdí pouze k Pláním (cca 2,5 km od Nových Hutí). Záměrem je pokrýt autobusy i další spádové oblasti.

PS - Cíl 3 / ROP

1.2 - Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu (ROP) Oblast podpory 1.3 – Modernizace vozového parku veřejné dopravy (ROP)



"Vybudování komunikací"

Vybudování komunikací k novým stavebním parcelám a rekonstrukce cyklostezky - zpevněný povrchu asfaltem

1.5 - Rozvoj místních komunikací (ROP) ROP/PRV

2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby(PRV) Dotační titul č. 4 - Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci (MMR)

"Obnova kostela"

Není blíže specifikováno

MMR/ PRV 2.2.Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova (PRV)

"Výstavba komunikací a povrchová úprava cyklostezky"

Vybudování komunikací k novým pozemkům určeným k zástavbě. Zpevnění cyklostezky

Název obce

KVILDA


1. Dokončení ČOV, komunikace 2. Přístavba OÚ 3. Rekonstrukce kulturního domu 4. Vybudování parkoviště pro turisty

PRV



Oblast podpory


www.sfzp.cz

Popis záměru



Dokončení ČOV, komunikace

Dokončení kanalizace na dešťovou vodu, výstavba a dokončení vodovodu v obci. Dalším záměrem je následná oprava místních komunikací.

OPŽP / PRV

Přístavba OÚ

Vybudování prostor pro spolkový život v obci

PRV


Rekonstrukce kulturního domu

Cílem je zařadit stávající budovu mezi kulturní a technické památky, budova má historický ráz. Je nutná rekonstrukce trámů.

PRV


Vybudování parkoviště pro turisty

Výstavba parkoviště pro turisty v období zimy i léta, jehož součástí by byly převlékárny a veřejné WC.

ROP

Oblast podpory 3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Název obce

BOROVÁ LADA


1. Vodovod a kanalizace Nový svět -zpracovává externí firma 2. Lávka 3. Zateplení ZŠ 4. Hřiště 5. Informační kiosek 6.Polyfunkční dům Borová Lada 7.Hasičárna - nebyl nalezen dotační titul 8. Parkoviště

1.1. Snížení znečištění vod (OPŽP) 2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV)

Záměry s možností financování

www.sfzp.cz



Pracovní název záměru

Popis záměru


Oblast podpory

"Zateplení Základní školy"

Zateplení stávající budovy ZŠ - již jednou nebyla žádost schválena

OPŽP


"Oprava lávky "

Na projekt je již vydané platné stavební povolení. Záměrem je vybudování lávky, která by umožnila vyhnout se centru města. Tím by se zvýšila nejen bezpečnost turistů, ale i dětí, kteří by tudy mohli chodit do školy.

PRV/MMR

2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV) Národní program na podporu CR na rok 2012 (MMR)

"Renovace hřiště"

Travnaté hřiště je potřeba zvýšit z důvodu povodňového nebezpečí. Současně by obec chtěla vybudovat tribunu pro návštěvníky sportovních utkání

PRV / MMR

2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV) Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (MMR) 3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (ROP)

Vybudování infokiosku pro region Šumava Západ a ostatní mikroregiony

ROP/PRV

"Polyfunkční dům Borová Lada"

Vybudování expozice z oblasti ochrany přírody.

ROP

3.3 - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu

"Parkoviště"

Vybudování parkoviště u polesí. Rekonstrukce křižovatky z hlediska zvýšení bezpečnosti

ROP/SFDI/PRV

3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (ROP) Program zvyšující bezpečnost dopravy 2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské

"Informační kiosek"

www.sfzp.cz

2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV)



vybavení a služby (PRV)

Název obce

STRÁŽNÝ


1. Podpora řemesel 2. Tradice rodáků 3. Keltská mytologie


Popis záměru


Oblast podpory

Finance na vybavení řemeslných dílen jako turistické atrakce a na podporu tradičních řemesel Šumavy

ROP /JčK

3.3 - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Grantové programy JčK

"Podpora řemesel na Šumavě"

Finance na zajištění setkávání rodáků v místech, která byla v době komunismu zničena

JčK

Grantové programy JčK

Keltská mytologie

Vybudování koordinátů pro turisty. Destinace nebudou označeny klasickým informačním systémem.

ROP


Název obce

HORNÍ VLTAVICE

Tradice rodáků

www.sfzp.cz




1. Vodovod a kanalizace Zátoň 2. Zateplení MŠ a ZŠ 3. Kabiny na hřišti 4. Sportovní areál pod školou


Popis záměru


Oblast podpory

"Vodovod a kanalizace Zátoň"

OPŽP


"Zateplení MŠ a ZŠ"

OPŽP


MMR


"Rozšíření sportovního zázemí"

Dokončení rozestavěných kabin a to střechy a příčky. Vybudovat sociální zázemí tj. sprchy a toalety. Dokončení budovy u hřiště - přízemí občerstvení, 1. patro ubytování

Název obce

ČACHROV


1. Dokončení kanalizace - Javorná 2. Označení běžeckých tras a napojení na Bílou stopu


Popis záměru


Oblast podpory

"Dokončení kanalizace - Javorná"

V OPŽP již jednou nebyla schválena

OPŽP


"Označení běžeckých tras a napojení na Bílou stopu"

Chybí běžecké trati. Nová trať by vedla od Hartmanic

PS - Cíl 3


www.sfzp.cz



Název obce

ŽELEZNÁ RUDA


1. Přemístění MŠ do ZŠ - záměr nebyl specifikován 2. Rekonstrukce sedačkové lanovky 3. Komunitní kompostárna Alžbětín 4. Rekonstrukce a oprava budovy hasičárny - nezjištěn dotační titul


Popis záměru


Oblast podpory

Rekonstrukce sedačkové lanovky Pancíř

Rekonstrukce stávající lanovky z roku 1970. Lanovka je v majetku města.

ROP

3.3 - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu

Název obce

HARTMANICE


1. Rekonstrukce kulturního domu - žádáno z Programu obnovy venkova 2. Rekonstrukce bytového domu - žádáno 3.Dostavba tělocvičny u školy - probíhá 4.Zateplení MŠ 5.Kompostárna na bio odpad


Popis záměru

"Zateplení MŠ"

www.sfzp.cz


Oblast podpory

OPŽP




"Kompostárna na bioodpad"

Aktuálně podána žádost

OPŽP

Název obce

PRÁŠILY


1. Výstavba rezervoáru pro vodu 2. Turistické značení 3. Brücknerův dům - není specifikován záměr

4.1 - Zkvalitnění nakládání s odpady.


Popis záměru


Oblast podpory

"Výstavba rezervoáru pro vodu"

Voda nyní není upravována a nejsou ani finance na vytvoření zásoby pitné vody

OPŽP

1.2 Zlepšení jakosti pitné vody

"Turistické značení"

Turistické označení sklářských a keltských osad včetně informačních panelů o životě sklářů na Šumavě

PS - Cíl 3/ROP

"Penzion Brücknerův dům"

Kulturní památka, roubená stavba

ROP/RPV

Název obce

SRNÍ

www.sfzp.cz

Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě 3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3.3 - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu (ROP) 2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV)




1. Rekonstrukce veřejného osvětlení 2. Rekonstrukce místních komunikací 3. Rekonstrukce Fary a stodoly 4. Školicí středisko Antýgl 5. Sportovní vyžití 6. Víceúčelová nádrž 7.Parkoviště Polesí


Popis záměru

"Rekonstrukce veřejného osvětlení"

Rekonstrukce 30 let starého veřejného osvětlení v obci Srní. V novém projektu se počítá s pořízení 40 nových lamp a likvidací starých.

Rekonstrukce místních komunikací

Oprava 3 místních komunikací. 2 komunikace mají asfaltový povrch, 1 je prašná (nezpevněný povrch). Součástí by byla i oprava povrchu vozovky. Kvůli opravám by došlo k uzavření chodníků kolem kostela. Pěší zóna kolem kostela bude rekonstruována a financována z OPŽP.

www.sfzp.cz



ROP/PRV

ROP / PRV

2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV)

Oblast podpory 1.5 - Rozvoj místních komunikací (ROP) 2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV)



FARA - Záměrem je vybudování bezbariérového Obecního úřadu z budovy původní fary - 1. patro by sloužilo pro školení a 2. patro by bylo využito jako galerie pro konání vernisáží. STODOLA - vybudovat Klostermannovo muzeum a muzeum šumavských řemesel (skláři, dřevaři)

ROP/PRV

Celková rekonstrukce - rozvody topení, rozvody vody, nová kanalizace. Možnost využití jako školícího centra. Antýgl je využíván celoročně. Částka 80 mil Kč. V současnosti v něm funguje autocamp

ROP


Sportovní vyžití

Využití svahových pozemků pro vybudování sportovního areálu venkovní sporty i vnitřní sporty (bowling, sauna). Řeší se problém s NP, jako vlastníkem pozemků.

ROP / PRV /MMR

3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (ROP) 2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV) Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (MMR)

Parkoviště Polesí

Vybudování parkoviště a upravit křižovatku z hlediska bezpečnosti.

PRV


Rekonstrukce Fary a stodoly

Školicí středisko Antýgl

www.sfzp.cz

Oblast podpory 3.2 - Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu (ROP) 2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova (PRV)



Název obce

HORSKÁ KVILDA


1. Dětské Hřiště 2. Ski Bus 3. Běžecké stopy 4. Cyklostezka


Dětské Hřiště

Popis záměru


Vybudování dětského hřiště na obecním pozemku v centru obce. Možnost organizace ekologického vzdělávání. Projekt je zadán externí firmě

Oblast podpory Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě

PS Cíl 3 /MMR

Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (MMR)

V době jarních prázdnin zajistit po dobu 2 až 3 měsíců ski busy pro běžkaře. Linka by spojila Srní -Kvildu - Horskou Kvildu - Modravu a Filipovu huť. Provozovatelem by nebyla obec ale soukromník Záměrem je zajištění dopravní obslužnosti běžkařských tratí na české i bavorské straně hranice. Zajištění provozu ski busů Trasa by byla Horská Kvilda - podél silnice k lesu - Kvilda. Problémem je výskyt tetřívků u Jezerní slatě. Cyklostezku lze vést podél Hamerského potoka po pozemcích Správy NP.

Ski Bus

Běžecké stopy

Cyklostezka

www.sfzp.cz

ROP

1.2 - Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1.3 – Modernizace vozového parku veřejné dopravy

PS Cíl 3


ROP/PRV

2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV) 3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (ROP)



Název obce

REJŠTEJN


1. Radnice 2. Hasičská zbrojnice - nebyl nalezen dotační titul 3. Kemp - nebyl nalezen dotační titul 4. Sportoviště


Popis záměru

Radnice

Stávající budova by byla zdemolována a na místo ní by byla postavena nová budova radnice. V budově bude mimo úřadu veřejná knihovna, muzeum skla, historie Rejštejna. Polovina objektu by byla věnována tématu sklářství na Šumavě. Součást ba bylo i informační centrum. Je platné stavební povolení. Rozšíření stávajícího dětského hřiště pro zlepšení sportovního vyžití obyvatel i turistů, možnost konání přeshraničních sportovních setkání

Sportoviště

www.sfzp.cz



ROP / MMR/PRV

2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV) Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (MMR) Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě

PS - Cíl 3 / MMR

Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci (MMR)



Název obce

MODRAVA


1. Výstavba bytového fondu 2. Dokončení biofarmy


Popis záměru


Výstavba bytového fondu

Cílem je nabídnout a přilákat mladé rodiny trvalému bydlení v obci

SFRB

Dokončení biofarmy

Záměrem bylo provozovat biofarmu a v závislosti na ní i restauraci, kde by byly nabízeny bioprodukty vlastní výroby. (maso, mléko, sýry). Kamenem úrazu se staly neúměrně tvrdé podmínky a hygienické požadavky na personální obsazení a technické zázemí.

www.sfzp.cz

ROP/PRV

Oblast podpory

3.1 - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (ROP) 2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (PRV)



Název obce

KAŠPERSKÉ HORY


1. Novostavba tělocvičny k ZŠ 2. Oprava ulic a místních komunikací 3. Výstavba chodníků 4. Výstavba parkoviště a úprava ploch 5. Spolkový dům


Popis záměru


Oblast podpory

Novostavba tělocvičny k ZŠ

Je již zpracován projekt na novostavbu. Stávající tělocvična je nevyhovující.

ROP

2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství

Oprava ulic a místních komunikací

Projekt se již zpracovává

ROP

1.5 - Rozvoj místních komunikací

Výstavba chodníků

Výstavba chodníků u silnice II. Třídy č. 145 (směr Vimperk)

SFDI

Výstavba parkoviště a úprava ploch

Naproti budově NP postavit větší záchytné parkoviště pro návštěvníky NP

ROP


Spolkový dům

Záměrem je vybudovat víceúčelový dům, který by sloužil nejen ke konání společenských a kulturních akcí, ale i jako galerie

ROP

3.2 - Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu 3.3 - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu

www.sfzp.cz


Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období Místo tohoto listu bude tisk titulky

Recommend Documents