Krajina, 2000, olej, sololit, 30x40

  Málokterý umìlec èeské scény se tak výhradnì koncentruje na zachycení krajiny ve všech stavech své existencionální podstaty a to pomocí dnes již klasických malíøských prostøedkù, tak jako Franti­ šek Záruba. Ve své snaze o nové uchopení obrazu a nové pojetí krajinomalby jako adekvátního pojetí výrazu  a  orientace  ve  svìtì  se  mu  krajina  stává dìjištìm  imanentnì  pøítomných  pøírodních  sil a souèasnì vyjadøuje subjektivnì vnímanou realitu krajinných vizí. To vede k oproštìnosti od pøedmìt­ nosti a civilnosti námìtu, která byla døíve typická pro  ranné  dílo  ve  kterém  se  František  Záruba inspiroval  klasickým  pojetím  èeské  krajiny  jaké známe  pøedevším  z  okruhu  Umìlecké  besedy a malíøù èeské domoviny –V. Rabase, V. Beneše, èí V. Rady. Tato poloha, jakkoliv vyhovovala jeho naturelu, se stala pouhou epizodou, nebo chcete­li odrazovým mùstkem pro budoucnost a také dobrým inspiraèním zdrojem poctivého malíøského pøístupu ve zkoumání podstaty krajiny.   Zlom  v  jeho  tvorbì,  který  byl  již  po  urèitou dobu  diskrétnì  ohlašován,  nastal  v  souvislosti s hledáním nových možností krajinomalby a proce­ sem odpoutávání se od popisného plenérismu. Ten mùže  probíhat  v  podstatì  dvìma  smìry,  svým zpùsobem protipólnì alternujícími: na jedné stranì, øekli bychom, konstruktivní, metoda „oèišování“

Krajina, 2000, olej, sololit, 30x40 obrazù  od  vizuálních  irelevancí  akcentováním skryté  geometrie  krajiny,  a  na  stranì  druhé  cesta vyjadøující se lyrickým zduchovnìním, demateria­ lizovanými  vizemi,  cesta  ke  krajinì  jako  zrcadlu duše.  Døívìjší  èistou  malbu  bez  obsahové  lineár­ nosti  mohl  autor  pøivést  až  k  hranicím  abstrakce, kterou však neakceptoval a v procesu postupující fabulaèní  marginalizace  se  rozhodl  ve  prospìch osobitých panteistických vizí, kde èlovìk je zastou­ pen pouze „stopou“ (køížem, ošetøeným stromem, apod.), jemuž odpovídalo t鞠nové prostorové pojetí Františkových krajinomaleb. Jestliže se v pøedešlém období pohled otvíral do krajinných prostorových dálek, tak nyní naopak nekoneèný prostor vniká do prostoru  vnitøního.  Pøeklápìném  zadního  plánu

Olešnice 1999, olej, sololit, 60x80

pení  jak  námìtu  tak  i  prostoru.  Páteøí tìchto  snah,  jež  nedávno  vykrystalizo­ valy z dosavadní tvorby, bezpochyby je cyklus  monumentálních  krajin „V modrých horách“ jejichž podtitulem mùže být vztah èlovìka a nekoneènosti pøírody. Hluboký prostor krajiny a vytrá­ cení  se  krajinných  plánu  do  nekoneèna v sobì nese jistý vnitøní a hluboce exis­ tencionální  filosofický  význam.  Modré Ticho 2002, olej, plátno, 50x105 horské  høebeny  se  navzájem  pøelévají a slunce bez èasu se rozlévá po vrcholech kupøedu, kdy nekoneèný prostor vniká do prostoru i  v  údolích.  Zvlnìnost  terénu  mùže  pøipomenout vnitøního jsme svìdky jistého typu transcendentální rozbouøenou moøskou hladinu, i její nekoneènost. závrati dematerializovaných vizí krajinných kome­ Divák  se  stávává  pøed  obrazy  Františka  Záruby morativních konfigurací. Autor naplòuje své obrazy poutníkem  vlastní  duše,  ne  nepodobný  tomu, alegorickou atmosférou pøevedenou zpìtnì v jistý kterého známe z obrazu Caspara Davida Fridricha druh malíøského média, jež samo o sobì mùže být „Poutník  pozoruje  moøe  oblakù“  z  roku  1818. To  co  cítili  tehdejší  lide  skrze  ústøední  postavu obsahem.   Souèasná tvorba se nese ve znamení pokraèo­ poutníka, jaké byli jejich pocity a myšlenky v kon­ vaní již nastoupené cesty a rovn잠v hledání nových frontaci  s  absolutním  jsoucnem  pøírody  samé, výrazových  a  obsahových  prostøedkù.  Jedním bohužel  dnes  již  nevíme,  ale  snad  to  byl  tentýž z hlavních motivù dnešního a zdá se že i osudového hluboký  subjektivní  prožitek  vlastního  vìdomí zájmu  se  stalo  opìtovné  zkoumání  dálky,  obzoru a  existence  v  kontrastu  s  pøírodou  o  jaký  usiluje, a  horizontu,  tedy  motivù  již  známých  z  autorovy by  jinými  prostøedky,  východisky  a  také  v  jiné námìtové  škály  jak  ze  staršího,  tak  i  nedávného dobì, František Záruba. období. Dalo by se øíci, že se František opìtovnì navrací  a  reviduje  dosavadní  pojetí  svých  obrazù v již klasickém námìtu ve prospìch nového ucho­

1997 ­ Galerie ETC Auxerre, Francie 1998 ­ Sonnenberg, Nìmecko 1999 ­ Galerie Portyè, Písek 1999 ­ Zámecká galerie ve Strakonicích 1999 ­ Divadlo Pod Palmovkou 1999 ­ Galerie Pod Rotundou, Týnec nad Sázavou; samostatná výstava 2000 ­ Divadlo Járy Cimrmana v Praze; samostatná výstava 2000 ­ Galerie Salva Guarda, Litomeøice 2000 ­ Bistro u Páva, Praha; samostatná výstava 2000 ­ Salón èeských, moravských a slezských malíøù a sochaøù 2000, Litomìøice nar. 12. èervence 1977 v Praze 2001 ­ Art&Fashion Gallery Ivana Follová; Ungelt samostatná výstava 1993 – 1997 støední umìleck᠚kola SMUŠD v Praze 9 2001 ­ Internet@café.galerie, Praha 1; samostatná výstava 1997 – maturitní zkouška 2001 – Galerie na ochozu, Karlovy Vary; samostatná 1997­2001 ­ kursy figurální kresby, VŠ­UPRUM v výstava Praze, AVU v Praze 2002 – Galerie Skarabeus, Praha od 2001 – Dìjiny umìní, FFUK v Praze 2002 – Galerie P+P Kobylka Praha 2004 – 2005 Zahranièní stáž, LMU Mnichov 2002 – Salón èeských, moravských a slezských malíøù 2008 ­ magisterská zkouška, obhajoba magisterské a sochaøù 2002, Litomìøice práce Hrady Václava IV. 2008 ­ doktorandské studium, Dìjiny umìní, FFUK v 2002 – Galerie Ledeburské zahrady, Praha; samostatná výstava Praze 2003 – Erpet golf centrum, Praha 2004 – Nová síò, Praha 2004 – Hrad Houska 1995 ­ Galerie Magnus 2005 – ART PRAGUE, Praha Mánes 1994, 95, 97 ­ Galerie Vavrys, Praha 1 2005 – Galerie 9, Klokoèná 1996 ­ Arcibiskupské gymnázium, Praha 2 2009 – Galerie u Randù, Kyšice 1996, 97, 99 ­ Kulturní centrum Spektrum, Praha 8 –Karlín

Prokopské skály 1998, olej, sololit, 60x80

Zimní krajina, 2000, olej, plátno, 90x120

Køížová cesta, 2000, olej, plátno, 90x120

Pole, 2000, olej, sololit, 30x40

Branický most, 2004, akryl, sololit, 60/80

Žluté stromy, 2001, olej, plátno, 90x120

Bílé Labe 2002 , akryl, sololit, 60x80

Obzor 2002, olej, plátno, 100x120

Pole, 2005, akryl, sololit, 100/120

Krajina, 2009, akryl, sololit, 30/40

Krajina, 2009, akryl, sololit, 30/40

Krajina, 2009, akryl, sololit, 30/40

Zima, 2005, akryl, sololit, 60/80