„Chceme být vládě partnerem,“ říká předseda Asociace krajů ČR, hejtman Michal Hašek
ROZHOVOR STRANA 8 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Cestování proti proudu času
Prezentace
„ČSSD v krajích zatím nijak nenadchla, ale ani nezklamala,“ konstatuje politolog Pavel Šaradín KOMENTÁŘE POLITOLOGA A ŠÉFA SVAZU MĚST A OBCÍ ČR OLDŘICHA VLASÁKA NA STRANĚ 2
www.krajskenoviny.cz
číslo 05 / květen 2009
ročník 8
Nastoupili noví ministři
cena 15 Kč
KOMENTÁŘ
strana 5 Rostislav Vondruška, ministr pro místní rozvoj
INZERCE
www.kudyznudy.cz
Na začátku května začala pracovat nová vláda. Kabinet odborníků nahradil do doby parlamentních voleb vládu Mirka Topolánka, která ztratila ve sněmovně důvěru. Noví ministři si v doprovodu premiéra Jana Fischera převzali od svých předchůdců úřady. Pro kraje důležitý rezort dopravy od Petra Bendla převzal dosavadní ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury a náměstek ministra dopravy Gustáv Slamečka. foto: Vláda ČR
KOMENTÁŘ Nevěřím utopickým prognózám sociálně spravedlivé společnosti, v možnost společného vlastnictví majetku, ani v odměňování podle potřeb. Obyčejně bývám smířlivá k projevům odlišné ideologie, komunismus však mezi ně nepatří. Možná je to (do) životní deformace způsobená řadou let prožitých v komunistickém lágru. Kdo chtěl něco dokázat či třeba jen vycestovat do nesocialistických luhů a hájů, musel kolaborovat. Jakkoli, více či méně, ale musel. Ještě zbývalo přetnout kořeny a emigrovat nebo se nechat uvěznit. Vymývání mozků bolševickou ideologií začínalo už v ranném dětství. Jednou mi, tehdy tříletá dcera oznámila, že „Vladimíl Iljič“ je hodnej děda, kterej děti v noci hlídá, když spinkaj. Sousedovic dcera zase chtěla koupit kytaru a bonboniéru, protože měl ten samý pán narozeniny. Dnes se tomu směju, ale tehdy mně to přišlo zhovadilé a na své dítě jsem se doslova rozeřvala, že Vladimír Iljič je dávno mrtev, takže ji nemůže hlídat a ať to ve školce vyřídí. Rozbrečela se. Proč to celé píšu? Protože jednoho takového pána, který chtěl v minulosti taky něco dokázat, nominovala naše politická reprezentace do funkce premiéra. Ale především proto, že se blíží volby a já si nemůžu pomoct. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka
Půl roku krajských vlád: nejenom poplatky Třinácti českým krajům vládnou od prosince loňského roku nové krajské vlády. Jejich nástup jistě nebyl snadný. Nejen proto, že převzaly krajská žezla s jednou výjimkou od ODS, ale také kvůli blížícímu se českému předsednictví či burácející ekonomické krizi, která zákonitě musela dopadnout i na kraje a jejich rozpočty. Nelehkou situaci novým krajským vládám přiznává i opozice. „Je nutné objektivně přiznat, že současné krajské vlády vstoupily do vládnutí za mnohem horší situace, než tomu bylo u mne. Za mého nástupu byla ekonomika v rozkvětu a nebylo nutné příliš šetřit. Současné samosprávy jsou nuceny špatnou ekonomickou situací a nižšími příjmy k celé řadě ústupků a celkovému šetření,“ prohlásil bývalý hejtman Královéhradeckého
kraje Pavel Bradík z ODS. ZDRAVOTNICTVÍ ANEB BALADA O POPLATKU Vítězstvím oranžové strany slovo poplatky ze současného politicko-novinářského slovníku nezmizelo. Naopak. Stalo se zřejmě nejpoužívanějším slovem médií v prvních pěti měsících tohoto roku. V současné
době už to jde s regulačními zdravotnickými poplatky z kopce. Pozice ODS v Poslanecké sněmovně zeslábla natolik, že si poslanci odhlasovali úplné a celorepublikové zrušení poplatků. Lze předpokládat, že Senát rozhodnutí vrátí, ale zřejmě tím jenom pozdrží většinové rozhodnutí. Hejtmani řešili poplatky naposledy na dubnovém zasedání Rady Asociace krajů.
„Konstatovali jsme, že rozhodnutí soudů ve středních Čechách a na severní Moravě o předběžných opatřeních nemají precedenční charakter. Kraje nadále pokračují v dosavadní praxi a těm občanům, kteří o to mají zájem, dále nabízejí úhradu poplatků formou daru,“ řekl předseda asociace Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje. (pokračování na straně 2)
Kraje mají problémy s úvěry na dotace a také železniční dopravou Projekty financované z fondů EU začaly být ohrožovány světovým ekonomickým poklesem. Kraje a obce musí vždy část projektů spolufinancovat a na to si většinou půjčují peníze od bank. Ty však v posledních měsících zpřísnily svou úvěrovou politiku a čerpání evropských peněz je tím pro samosprávu obtížnější. Na svém jednání se zástupci krajů, bank, ministerstev a dalších institucí shodli na dohodě o vytvoření pracovní skupiny, která začne fungovat od června a bude přicházet s konkrétními řešeními problémů při financování projektů z evropských zdrojů. KRIZE ZASÁHLA VŠECHNY
V aktuálním období 2007 až 2013 je k dispozici přes čtyři a půl miliard eur v celkem sedmi regionálních operačních programech. Kraje a obce dostávají dotační peníze po skončení projektu nebo jeho etapy a na samotnou realizaci svého plánu si často musejí půjčit peníze v bance, kde z různých důvodů ne vždy uspějí. Přitom právě čerpání evropských prostředků může
pomoci regionům proti dopadům hospodářského zpomalení. Banky se zdráhají udělovat provozní úvěry firmám a ty mají teď problémy se sháněním prostředků na financování svého podnikání. Je to zčásti důsledek ekonomické globalizace. Všechny velké banky jsou vlastněny v zahraničí, kde bylo poskytování úvěrů méně opatrné a velkou část aktiv banky odepsaly jako ztrátu. Jejich středoevropské dcery musí následovat pokyny a výsledkem je přísnější udělování úvěrů. KRAJE CHTĚJÍ O ÚVĚRECH NA DOTACE S
BANKAMI MLUVIT Kraje a banky se dohodly na vytvoření společné pracovní skupiny, ve které budou jejich zástupci řešit tři hlavní témata, jež kraje nejvíce trápí. „V této chvíli začíná reálná potřeba prostředků a my jsme vycítili, že je teď potřeba jednat hlavně s bankami. Každý projekt má určitý podíl, který musí žadatel hradit z vlastních prostředků,“ uvedl 1. místopředseda Asociace krajů ČR Radko Martínek. (pokračování na straně 19)
Za svou hlavní prioritu bych označil především zjednodušení pravidel a zvýšení rychlosti čerpání financí z evropských fondů. Hodlám se zasadit o to, aby finanční prostředky ze strukturálních fondů směřovaly především do projektů, které zmírní důsledky finanční krize. Dalším úkolem je definitivní vyřešení problémů s monitorovacím systémem na čerpání dotací z EU. Velkou výzvou je pro mne dokončení předsednictví Rady EU. Za současné složité vnitropolitické situace i s ohledem na naši významnou pozici v čele Evropské unie je mojí velkou ambicí, abychom jako Česká republika obstáli. Plánuji také aktualizovat rozpočet ministerstva pro místní rozvoj na letošní rok, aby více odpovídal současné situaci země zasažené hospodářskou krizí. V oblasti regionální politiky se zaměřím zejména na optimalizaci vztahů s jednotlivými hejtmany, s obecní samosprávou, profesními asociacemi i Hospodářskou komorou. Velkým úkolem bude i definice cílů regionální politiky pro nové programovací období 2014 – 2020. Bytová politika bude dalším z mých zásadních témat. Před podpisem prezidenta je novela zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu. Deregulace nájemného by se tak měla zpomalit na sociálně únosné tempo. Je nutné rovněž myslet na mladé lidi, kterým bychom chtěli pomoci státní finanční podporou hypotečního úvěrování. V oblasti cestovního ruchu bude mou snahou koordinace národní a zahraniční propagace v závislosti na finančních možnostech resortu a posílení významu cestovního ruchu a jeho vnímání mezi obyvateli České republiky.
INZERCE
Věcně o Evropě
2
TÉMA
KN | květen 2009 |
Půl roku krajských vlád: nejenom poplatky (pokračování ze strany 1) Na co se však možná zapomnělo je fakt, že i ČSSD měla před krajskými volbami svůj program pro oblast zdravotnictví v krajích. A ten nebyl pouze o poplatcích. A jak si stojí s jeho plněním? Cíle ČSSD v této oblasti se v jednotlivých krajích příliš neliší: zrušení poplatků, transformace krajských nemocnic zpět na neziskovky, obnovení zubních a zdravotních ambulancí a zlepšení komfortu pro pacienty. Co se týká transformace nemocnic, kraje ji chtějí provést co nejdříve. Ve Středočeském kraji se o to hejtman Rath pokusil hned po svém nástupu do funkce, ale jeho návrh ministerstvo zamítlo. „Důvodem zamítnutí byla celá řada zásadních procesních a právních pochybení v návrhu i samotné zřizovací listině,“ vysvětlil první náměstek ministerstva Marek Šnajdr. Hejtman se však nevzdal a svůj návrh podal znovu. „K zamítnutí nebyl žádný důvod. Šlo o banality,“ oponoval Rath. Z dalších projektů ve zdravotnictví lze jmenovat například Krajskou nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, která prochází postupnou modernizací. Do té kraj investuje miliony korun. INVESTICE PŘEDEVŠÍM DO DOPRAVY Současné krajské vlády pokračují v započatém trendu a investují do silnic miliardy korun. Od začátku roku tak probíhá celá řada rekonstrukcí silnic. Za zmínku stojí například R6 na Karlovarsku či velké investice do oprav na Vysočině. Kraj Vysočina v letošním roce počítá pro tuto oblast s 1,5 miliardy korun. Velkou rekonstrukcí projde na-
příklad důležitá silnice mezi Havlíčkovým Brodem a Čáslaví. Na rekonstrukci silnic už pracuje i Zlínský kraj. Ten v květnu zahájil opravy dvou významných komunikací z Dolní Lhoty do Luhačovic a z Poličné do Valašského Meziříčí. Obě opravy budou dohromady stát před 140 milionů korun. Takových případů je však ve všech krajích celá řada. Na opravy silnic mají letos jít i přes ekonomickou krizi miliardy korun. Další částí této problematiky jsou klíčové komunikace. Mezi ty nejdůležitější patří především R52 a R43 v Jihomoravském a R35 v Pardubickém kraji. Největší rozruch je v poslední době zřejmě kolem R52, která se má napojit na rakouskou A5 a spojit tak Brno s Vídní. Dnes se však zdá, že nemusí být vůbec postavena. Poprvé to připustil radní Jihomoravského kraje za dopravu Milan Venclík. „Ať ekologové lidem řeknou na rovinu, jak bude doprava v regionu vypadat za pár let. Celou chráněnou oblast kolem Pálavy zaplaví miliony aut a kamionů. Tady už přestává humor. Situace je vážná,“ řekl. Nicméně dohady panují i kolem R43, která má vést z Brna do Svitav. Krajským novinám si na postup bývalého ministra Bursíka postěžoval hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. „Kvůli tomu, že si bývalý ministr Bursík vymyslel spoustu nesmyslů, byla příprava výstavby této silnice pozdržena. Doufám však, že se alespoň do konce volebního období těchto krajských vlád začne stavět.“ Velkým problémem se zdá být spolupráce mezi kraji a Českými drahami. Jednali o tom i hejtmani na zasedání Rady Asociace krajů. Tématem byla především třímiliardová ztráta společnos-
ti z regionální osobní dopravy, jejíž úhradu dopravce požaduje od krajů. Hejtmani se shodli, že jednorázová dotace problém nevyřeší, a proto je nutné vymyslet systémovější řešení. To si v každém případě vyžádá legislativní změny. „Založili jsme také komisi, která bude na začátku příštího roku připravovat velkou výzvu na nákup kolejových vozidel pro regionální dopravní síť. Připravíme podmínky společně, abychom zabránili situaci, že by regionální vozidla nemohla překračovat hranice krajů,“ řekl hejtman a zároveň místopředseda asociace Radko Martínek. I V OSTATNÍCH OBLASTECH SE PRACUJE Zřejmě nejvýznamnější oblastí po dopravě a zdravotnictví je oblast školství. V současné době je ještě brzo hledat nějaké konkrétní výsledky, protože kraje teprve pracují na jednotlivých koncepcích. A měly by to být koncepce dobré, protože ČSSD toho ve svém programu slíbila poměrně dost. Jde především o větší podporu odborných škol a učňovského školství. Odborné školy totiž nemají dostatek zájemců a kraje tím pádem dostatek kvalifikovaných odborníků. A to se promítá do mnoha dalších oblastí. Některé kraje však už odborným školám pomáhat začaly. „Minulý měsíc jsme vyhlásili dva dotační programy na podporu středního školství. První program motivuje pomocí stipendií žáky základních škol, aby se hlásili na učební obory, které jsou na pracovním trhu v kraji nedostatkové. Druhý program poskytuje všem středoškolákům příspěvky na dojíždění do školy,“ řekla hejtmanka Ústeckého kraje Jana
Sociálnědemokratičtí hejtmané mají za sebou půlrok vládnutí. Někteří z nich navázali plynule na své předchůdce, jiní jdou radikálně svou cestou. foto: redakce Vaňhová. V oblasti životního prostředí pokračují kraje v započatém trendu odstraňování ekologických zátěží. V drtivé většině případů jde především o pokračování projektů z dob minulých. Také na tuto problematiku půjdou v tomto roce stovky milionů korun. Nejvíce přitom zřejmě v Ústeckém kraji, který tíží takové oblasti, jako je Spolchemie či Úžín, a který dá na problematiku kolem miliardy korun. OHROŽENÉ ČERPÁNÍ A POCHYBNOSTI O DEMOKRACII Je nutné zmínit, že kraje ve všech oblastech navazují na práci minulých samospráv. Většina projektů, které se v současné době uskutečňují, vznikla už v minulých letech. Přesto jsou někteří opoziční politici s postupem současných samospráv nespokojeni. Příkladem je bývalý hejtman Pardubického kraje Ivo
Toman: „Ke změnám samozřejmě došlo. Nejviditelnějším rozdílem je pohled na zdravotnictví, konkrétně na vybírání regulačních poplatků. Někdy mívám pocit, že některé rozjeté projekty se přehodnocují nebo ruší jen proto, že je započala jiná krajská vláda,“ postěžoval si Toman. Samostatnou kapitolou jsou rozpočty. Dnes na ně nepříznivě působí především ekonomická krize. Dokonce se nabízí otázka, zda neohrozí realizace některých projektů, které spolufinancuje EU. Na dubnovém zasedání Rady Asociace krajů se hejtmani dohodli na založení pracovní skupiny, která má vytvořit společné pracovní postupy při oceňování kvality jednotlivých projektů tak, aby bylo jisté, že žadatelé s těmito projekty uspějí především u bank. Kraje se tak snaží všemožně hledat cesty k minimalizování dopadů ekonomické krize. „Dnešním dnem začala konstruktivní jednání s představiteli finančních
institucí a já mohu říci, že existuje společná ochota hledat způsoby jak podporovat sociálně ekonomický rozvoj krajů,“ dodal Radko Martínek. Přesto nic není tak dokonalé, jak se zdá. Krajské vlády musí čelit celé řadě problémů, kterým by čelit neměly. Ať už jde o situaci ve Středočeském kraji, kde kraj čelí žalobám z porušení hospodářské soutěže, což souvisí s celkem neskrývaným obcházením zákona, nebo o podivnou aféru s bývalým radním Drymlem v Královéhradeckém kraji. V poslední době se navíc objevují pochybnosti o demokratičnosti praktik ČSSD. To, co v minulosti provázelo Jiřího Paroubka (tedy nařčení z centralizace moci a často i tvrdého sjednocování názorů strany), se dnes objevuje u celé řady hejtmanů. Tato věc je tak v současnosti vytýkána především Davidu Rathovi, Michalu Haškovi či Radku Martínkovi. Filip Appl
KOMENTÁŘE
ČSSD v krajích zatím nijak nenadchla, ale ani nezklamala Třináct sociálnědemokratických hejtmanů je ve svých funkcích půl roku. Otázkou je, nakolik se těch šest měsíců mohlo projevit na fungování jednotlivých krajů a zda se vůbec dostavily slibované změny, jak je obsahovaly volební programy. Řekněme si na rovinu, půlrok je poměrně krátká doba a občané jsou možná rádi, když se jich výměna politické reprezentace nijak markantně nedotkne. Navíc je potřeba hodnotit kraje zvlášť, protože někde sice došlo k proměně krajské vlády, jinde se zase ČSSD dohodla s ODS. Tam nijak převratné změny očekávat nejspíš nelze. Připomeňme si, čím sociální demokraté vy-
hráli podzimní volby. Nebyla to regionální řešení a programy, ale nespokojenost občanů s vládou Mirka Topolánka, co mobilizovalo voliče. Je to jistě škoda, že se nesoupeří prostřednictvím regionálních témat, ale s tím bohužel nic udělat nelze. Týmž způsobem, tedy mobilizací proti tehdy vládnoucí ČSSD, získala ODS v roce 2004 svých 291 krajských zastupitelů z celkových 675. Takže vědí vůbec voliči, co politické strany slibovaly konkrétního voličům v krajích? Obávám se že nikoliv. Respektive možná si vzpomínáme na to hlavní, a to je slibovaný regionální boj vůči celostátním vládním reformám ve zdravotnictví. ODS ještě drží
poslední zbytky poplatků, které reformu zahajovaly, zatímco ČSSD se v krajských zdravotnických zařízeních snaží o jejich zrušení. Cíl je zřejmý: útok na reformu jako celek. Co čekali voliči od ČSSD, byla změna. Samozřejmě každý má o změně jinou představu, ale možná se shodneme na tom, že krajům by obecně prospěla větší otevřenost. Vloni jsme se studenty dělali hodnocení činnosti krajských úřadů na základě vybraných a relativně snadno dostupných kritérií. Na jednom semináři jsme hovořili také o přidělování zakázek. Zarazilo mne, že klientelismus najdeme i v případě zakázek
finančně v podstatě zanedbatelných. Jeden student hovořil o zkušenosti svého příbuzného, který zareagoval na výzvu, kdy měl asi rok vydávat bulletin o rozvoji venkova. Termín předložení návrhů byl řekněme 31. března. V poslední den výzvy projekt zanesl na podatelnu, v pondělí mu volala úřednice. „Pane X, velmi se omlouvám, ale mezitím se rozhodlo, že výzvy končí 15. března, omlouvám se, že jsme to zapomněli upravit na internetu. Ale můžu vám garantovat, že když si podáte nějaký návrh příště, vyhrajete. Jako satisfakce za toto.“ Test úspěšnosti krajských rad, v nichž ČSSD dominuje, přijde později. Až za rok zhod-
notíme, jak si ČSSD vede s evropskými dotacemi, je-li rozhodování transparentnější a jak dopadla se svými prvními krajskými rozpočty. Zatím nijak nenadchla, ale ani nezklamala.
ních a regionálních samospráv nepřispívají. Věřím, že se nové vedení krajů naučí k obcím chovat jako k partnerům. Na centrální úrovni Svazu měst a obcí České republiky a Asociace krajů České republiky se takové chování snažíme pěstovat a vzájemně spolupracovat. Pozitivně v tomto ohledu hodnotím společný postup krajů a obcí vůči návrhům ministerstva životního prostředí v oblasti odpadů, se kterým jsme vyslovili zásadní nesouhlas. Nový návrh zákona o odpadech, který je znám zejména zpoplatněním plastových tašek v obchodech a dále pak zavedením nového poplatku pro občany těch obcí, kde se odpady netřídí, byl značně nesystémový a téměř ve všech bodech zopakoval nedostatky loni odmítnuté novely zákona.
Zde obecní a krajští experti a zastupitelé ukázali jasnou vůli bránit se nesmyslným a neefektivním požadavkům státu. Pevně věřím, že se podaří na tuto spolupráci navázat a že naše asociace budou spolupracovat stejně efektivně, věcně a bez politických emocí, jako tomu bylo dříve.
Pavel Šaradín, politolog
Na účet pro vládu ČSSD v krajích je příliš brzy Jak všichni víme, sociální demokracie obsadila po podzimních volbách místa hejtmanů ve všech krajích. Na konkrétní kroky a opatření měla nová krajská vedení dosud necelý půlrok, což je pro odpovědné hodnocení stále ještě příliš brzy. Ostatně konečný účet krajským vedením vystaví v dalších volbách samotní občané. Bez zajímavosti však v tomto kontextu nejsou výsledky průzkumu spokojenosti s krajskými vládami, který si sociální demokracie nechala zpracovat u společnosti STEM. Z výsledků tohoto průzkumu vyplývá, že nejméně jsou lidé spokojeni v Ústeckém a Středočeském kraji, kde své hejtmany Davida Ratha a Janu Vaňhovou kladně hodnotí méně než polovina lidí. Pro zajímavost v dřívějším průzkumu stejné společnosti dosáhl za svého úřa-
dování bývalý středočeský hejtman Petr Bendl přes 60 % kladných hodnocení, s prací jeho kolegů Jana Zahradníka z Jihočeského kraje či Evžena Tošenovského z Moravskoslezského kraje bylo spokojených téměř 80 % občanů. Patrně nejvýraznější aktivitou krajů pod novým vedením je překotné úsilí o plnění předvolebního slibu zrušení poplatků ve zdravotnictví na úrovni krajů. Nerad bych na tomto místě hodnotil legálnost krajského hrazení poplatků, to ostatně učinily již mnohé soudy. Logicky však musím upozornit na skutečnost, že hrazení poplatků kraji odčerpává miliardové částky z krajských rozpočtů, které by mohly být k dispozici na projekty komunálního rozvoje a které v období krize chybí dvojnásobně. Některé malé projekty zaměřené
na opravu pozemních komunikací či rekonstrukci škol tak musely být v obcích zastaveny. Snad nejmarkantnější je spor mezi obcemi a krajem viditelný ve Středočeském kraji, kde starostové kritizují způsob, jakým hodlá hejtman David Rath a nové vedení regionální rady rozdělovat peníze z Evropské unie. Protože více než polovina evropských peněz šla během letošního jara do zdravotnictví, na všechny ostatní položky včetně dopravy již peníze nestačí. Například v Panenských Břežanech měli opravovat radnici, ve Slaném zase tři roky připravovali obnovu historického středu města. O dotace na své projekty ale teď žádat nemohou, protože program revitalizace obcí a měst v tomto kraji nebyl vůbec vypsán. Takové kroky samozřejmě pozitivním vztahům míst-
Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR
PARDUBICKÝ KRAJ
KN | květen 2009 |
Martínek: Přebrali jsme zdravotnictví v zoufalém stavu
3
STRUČNĚ A JASNĚ • Ministerstvo financí přezkou-
Nová krajská vláda v čele s hejtmanem Radko Martínkem vládne už půl roku. Jaké nejdůležitější kroky koalice ČSSD a KDU-ČSL dosud učinila? Podle hejtmana Martínka jde především o splněné volební sliby. A to nejen ty obecné, ale i ty osobní. „Já osobně jsem například splnil slib, že budu vykonávat pouze jednu funkci. Co se týká těch obecných závazků, tak jde například o slib, že přidáme pracovníkům ve zdravotnictví a v sociálních službách. Zatím jsme vyčlenili sto milionů korun pro zdravotnictví a čtyřicet milionů sociálním pracovníkům,“ řekl hejtman.
malo hospodaření Pardubického kraje za minulý rok a konstatovalo, že hospodařil dobře. Kraj podle ministerstva neporušil rozpočtovou kázeň, vedl správně účetnictví a nepřekročil působnost kraje. Výsledek přezkumu bude součástí závěrečného účtu Pardubického kraje, který bude v červnu schvalovat zastupitelstvo.
považováno za nekalou soutěž a obcházení zákonů. „Není dobré prohlašovat, že poplatky jsou špatné a zároveň vyzývat pacienty, aby si příspěvky od kraje brali jen pokud to skutečně jejich finanční situace žádá. A chápu také soukromé lékárníky, kteří proplácení poplatků v krajských zařízeních berou jako nekalou soutěž,“ řekl Krajským novinám bývalý hejtman Ivo Toman z ODS. „Na druhou stranu musím uznat snahu vedení kraje vybojovat zpět traumacentrum tzv. první kategorie v pardubické nemocnici, i když je to zřejmě dopředu prohraný boj.“
• Gymnázium v Králíkách zruše-
TÉMA Podle něj je tu však i celá řada dalších věcí, kterými se lze pochlubit. Jde například o snížení počtu zaměstnanců krajského úřadu. „V současnosti jsme s největší pravděpodobností kraj, který má nejméně pracovníků,“ dodal hejtman a zároveň zmínil i revize přístupů k zakázkám. To se podle něj projevilo ušetřením desítek milionů korun. ZDRAVOTNICTVÍ V KATASTROFÁLNÍM STAVU? Podle Radko Martínka je zdravotnictví vůbec nejhorší část agendy, kterou jeho samospráva převzala. „Je v katastrofálním stavu,“ prohlásil hejtman. „Některá rozhodnutí ministerstva zdravotnictví nám navíc tu situaci ještě zkomplikovala. Potrvá tak nejméně dva roky, než oblast stabilizujeme. Teprve pak můžeme přejít k nějaké rozvojové části.“ Velká kritika ze strany ODS zaznívá na téma poplatků. Jejich hrazení krajem je totiž mnohými odborníky i politiky
V DOPRAVĚ SE KOALICE S OPOZICÍ VZÁCNĚ SHODUJÍ Doprava v kraji to je především špatný stav celé řady silnic a přípravy na výstavbu klíčových komunikací R35 a R43. Právě R43 je jednou z priorit současného vedení kraje. „Kdyby si pan ministr Bursík nevymyslel nesmysly kolem R43, tak bychom mohli být už v přípravě mnohem dál. Domnívám se, že když všechno půjde jak má, tak by se do konce našeho funkčního období mohlo začít re-
Hejtman Radko Martínek (uprostřed) tvrdí, že po předchozí krajské vládě převzala ta jeho zdravotnictví ve špatném stavu. foto: redakce álně stavět,“ prohlásil hejtman Martínek. V problematice dopravy se s ČSSD shoduje i opoziční ODS. „Uvědomuji si nutnost výstavby R35, nutnost pokračování v modernizaci silnic II. a III. třídy i nutnost úzké spolupráce s Českými drahami směrem k obnově vozového parku a především k nasmlouvání dostačujícího rozsahu veřejné dopravy,“ dodal Toman. UČŇOVSKÉ ŠKOLY NA TOM MŮŽOU BÝT JEŠTĚ HŮŘ Třetím klíčovým tématem je školství. Kraj v současnosti pracuje na koncepci, která by měla pomoci učňovským školám při získávání nových žáků. Právě učňovské a odborné školy mají totiž velký problém s nedostatkem
zájemců. Podle Martínka tomu napomáhá i systém. „Problémem je financování škol. Ty totiž dostávají peníze za žáka, a tak se všechny střední školy snaží samozřejmě nabrat co nejvíc studentů. Na to doplácejí právě učňovské školy.“ CENTRALIZACE MOCI? V dalších tématech, jako je především čerpání z fondů EU, se ČSSD snaží jít více nebo méně ve šlépějích předchozí vlády. S pomocí peněz z EU tak kraj pracuje na celé řadě projektů. „Krize je tvrdá, ale nám se podařilo udržet čerpání na výborné úrovni. S pomocí evropských peněz se například připravuje sportovní hala v Pardubicích či se zrealizovalo zavedení rentgenového zařízení v nemocnici ve Vysokém Mýtě,“
řekl náměstek hejtmana Roman Línek. Ivo Toman s ním souhlasí, ale dodává, že některé projekty kraj zbytečně zastavil. „Takovým příkladem je třeba domov mládeže ve Vysokém Mýtě, který nová krajská rada smetla ze stolu, přičemž nejsou jasné další kroky a budoucnost celého projektu.“ Velká kritika z řad ODS zaznívá na nového hejtmana. Podle Ivo Tomana si totiž nový hejtman bere příliš mnoho moci. „Myslím, že hejtman příliš centralizoval moc do své osoby a téměř vytlačil druhého koaličního partnera i své kolegy ze sociální demokracie. O některých radních téměř neslyšíte, jiní bez přítomnosti hejtmana neučiní žádné zásadní rozhodnutí. Nepovažuji to za demokracii v pravém slova smyslu,“ dodal Toman. Filip Appl
no nebude. Rozhodli o tom krajští zastupitelé, kteří souhlasili s převodem školy z Pardubického kraje na město Králíky. Gymnázium trpělo dramatickým úbytkem studentů a hrozilo jeho úplné uzavření. Městské zastupitelstvo v Králíkách už na konci roku 2007 souhlasilo s převodem školy na město, nyní pro něj zvedli ruku i krajští zastupitelé.
• Vedení krajského města kritizuje vládu, poslance a ministerstvo zdravotnictví za to, že ignorují petici za zachování trauma a onkocentra v pardubické nemocnici. Petici podepsalo více než 25 tisíc lidí, město na ní nedostalo odpověď od letošního února. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že městu řádně odpovědělo.
• Během prvního čtvrtletí letošního roku se v Pardubickém kraji ubytovalo o pětinu méně zahraničních turistů než ve stejném období loni. O pět procent méně pak přijelo tuzemských návštěvníků kraje. Celkem se kraj za první tři měsíce roku může „chlubit“ pouze 65 tisíci turistů. Z hlediska návštěvnosti je Pardubický kraj třetí od konce, hůř je na tom jen Vysočina a Ústecký kraj.
„Odpad je využitelná surovina,“ K silničářům přijeli manažeři říká radní Pardubického kraje Václav Kroutil z celé republiky Václav Kroutil je již více jak půl roku radním Pardubického kraje zodpovědným za životní prostředí, zemědělství a venkov. Za tuto dobu dokázal, že je osobou na správném místě. Jak se ale staví ke třídění odpadu? Jaký je váš názor na situaci spojenou s tříděním odpadu v České republice? Myslíte si, že třídíme dostatečně? Nejsme na tom tak špatně. Ale bylo by chybou ztratit důvěru lidí ve smysluplnost třídění odpadu jenom kvůli tomu, že ekonomika zaznamenala výkyv. Jak vypadá situace v Pardubickém kraji? Můžete srovnat Pardubický kraj s ostatními regiony?
Ing. Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov
gramovém prohlášení Pardubického kraje.
Rady
Chystá kraj nějaké akce zaměřené na třídění odpadů? Vedle již zmíněné soutěže připravujeme například komunikační kampaň, Odpadářské dny a semináře s tématikou odpadů pro obce a města všech velikostí. Děkuji za rozhovor. Magdalena Hándlová
Názory radního Pardubického kraje Václava Kroutila si můžete přečíst i v příštím vydání Krajských novin.
Pardubický kraj se již tradičně umísťuje mezi prvními třemi kraji z celé České republiky v množství vytříděného odpadu na jednoho obyvatele. V roce 2007 byl dokonce vyhodnocen jako vůbec nejlepší. Jak se k třídění odpadů staví Pardubický kraj?
Dobrý den pane radní. Jak jste na tom s tříděním odpadu. Ano nebo ne? Ano, třídím. Považuji to tak trochu za součást ekologické gramotnosti. Navíc já vůbec nepovažuji odpad za odpad, ale naopak za další využitelnou surovinu.
Kraj vyhlašuje soutěž „Perníková popelnice“, kde města a obce Pardubického kraje, které jsou posouzeny jako nejúspěšnější, obdrží finanční podporu a symbolickou perníkovou popelnici. Problematika třídění odpadů je samozřejmě obsažena i v Pro-
Členové Manažerského svazového fondu, který mimo jiné organizuje soutěž Manažer roku, přijeli do Pardubic na dostihy. Při té příležitosti zavítali také do sídla Správy a údržby silnic Pardubického kraje, kde se seznámili s využíváním moderních postupů a technologií při řízení organizace a při její vlastní činnosti. O tom, že krajští silničáři v tomto směru mají určitě co ukázat, je přesvědčen náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý. „Řízení Správy a údržby silnic Pardubického kraje je prováděno velmi dobrým manažerským způsobem a tato organizace má rozhodně co ukázat ostatním manažerům. Vedení SÚS Pardubického kraje se využíváním moderních technologií daří šetřit mnoho pracovních sil, spoustu mzdových prostředků a dokázalo svou činnost velmi zefektivnit. Díky tomu mají krajští silničáři dlouhodobě konstantní rozpočet a zatímco ostatní krajské organizace neustále požadují navyšování rozpočtu, SÚS dokáže hospodařit se stále stejnými prostředky,“ řekl náměstek Tichý. (red)
4
STŘEDOČESKÝ KRAJ
KN | květen 2009 |
STRUČNĚ A JASNĚ • Hejtman David Rath se setkal s primáři kutnohorské nemocnice, soukromými lékaři a zastupiteli města. Na setkání jim dal garanci, že v případě, že město nemocnici převede na kraj, zůstanou zachovány základní obory akutní péče. Pokusil se tak vyvrátit spekulace o tom, že by kraj nemocnici přeměnil na léčebnu dlouhodobě nemocných.
• V sobotu 23. května se v Jezuitské koleji v Kutné Hoře koná od 11 do 18 hodin den otevřených dveří, v rámci něhož si návštěvníci budou moci prohlédnout repliku císařské koruny. Pořadatelem akce je Středočeský kraj, který slibuje bohatý doprovodný program.
• Pod záštitou hejtmana Davida Ratha se mezi 20. a 28. červnem uskuteční štafetový non-stop běh s poselstvím Jiřího z Poděbrad, který povede z Poděbrad do Bruselu. Akce se koná v rámci předsednictví ČR v EU. Podle informací krajského úřadu je cílem běhu donést poselství Jiřího z Poděbrad do Bruselu a předat ho nové předsedající zemi, kterou bude Švédsko.
• Středočeský kraj spočítal, na kolik ho vyšla zimní údržba silnic. A dopočítal k číslu 559 milionů korun, což je o přibližně 123 miliony korun víc než loni. Vysvětlení je jednoduché, letošní zima byla tužší než ta předchozí. Také proto jsou prý silnice po zimním období víc poničené.
Středočeský kraj, to nejsou jen poplatky Poté, co se vlády ve středních Čechách ujal David Rath, byl tento úřad spojován zejména s problematikou vrácení poplatků ve zdravotnictví. To v mnohém zastínilo činnost úřadu v dalších oblastech samosprávy.
TÉMA Kraj pod vedením radikálního hejtmana Ratha absolvoval v souvislosti s poplatky několik soudních řízení, z nichž zvláštní publicitu získalo to, po němž hejtman zveřejnil telefonní číslo na soudkyni, která vracení poplatků v rozsudku zakázala. Hejtman za to byl podroben silné kritice, přestože nezveřejnil soukromé číslo na soudkyni, ale pouze telefon na spojovatelku soudu. Do boje proti regulačním zdravotnickým poplatkům zapojuje kraj značnou sílu. Předchozím vedením je pak za to kritizován. „Nové vedení se hned od počátku nechalo zcela pohltit problematikou na téma vrácení poplatků ve zdravotnictví,“ řekl exhejtman a nyní i exministr dopravy Petr Bendl a dodal: „Zcela byla opomíjena další klíčová témata. Zejména vidím selhání kraje v oblastech budování a obnovy infrastruktury a čerpání dotací z evropských fondů. Tady kraj zcela selhal.“ Hejtman Rath však s nedostatečným úsilím o získání evropských dotací nesouhlasí. „Je třeba říci, že obcím půjde o půl miliardy korun více než v před-
chozím roce. V rozpočtu byl pro tyto účely vytvořen Fond rozvoje měst a obcí, který disponuje částkou 500 milionů korun. Celkem na rozvoj obcí tak v letošním roce kraj uvolní více než jednu miliardu korun. To je téměř jednou tolik, než kolik mělo vyčleněno bývalé vedení. V loňském roce byla poskytnuta obcím a dobrovolným svazkům obcí dotace ve výši 577 382 282 Kč,“ uvedl k tématu hejtman Rath. KRAJ CHCE ZALOŽIT NOVOU UNIVERZITU Středočeský kraj ale pochopitelně nejsou jen regulační poplatky, s jejichž hrazením za pacienty odstartoval jako první. Mezi další zajímavé počiny patří určitě projekt středočeské univerzity. S nápadem přišel David Rath krátce po svém nástupu na post hejtmana. Univerzita má nést jméno Královská univerzita ve středních Čechách a rektorát by měl být v bývalé Jezuitské koleji v Kutné Hoře. Se zápisem prvních studentů se počítá za tři až čtyři roky. „První krok máme za sebou. Víme, jak se bude škola jmenovat. Jméno jsme vybrali na základě ankety mezi středoškoláky a širší veřejností,“ řekl v hejtman. Ten také uvedl, že při zakládání školy počítá s pomocí
Jedním ze zajímavých návrhů nového vedení Středočeského kraje je zřízení univerzity. Ta by měla mít hlavní sídlo v Kutné Hoře. foto: CzechTourism Karlovy univerzity. Návrh Davida Ratha v dolní komoře parlamentu v prvním čtení uspěl, když získal podporu 109 poslanců. Nyní se návrhem bude zabývat školský výbor. Vznik Středočeské univerzity má podporu i u zastupitelů Středočeského kraje. V březnu však záměr hejtmana Ratha nepodpořila Topolánkova vláda. Návrh na vytvoření univerzity byl naopak kritizován, zejména za Rathův názor, že univerzita je potřebná, aby udržela v kraji mladé lidi, kteří nyní odcházejí studovat do Prahy. Jednotlivé fakulty by přitom měly být umístěny v řadě měst kraje, počítá se například s fakultou farmaceutickou, nebo fakultou historie a restaurování. Ani tento projekt však nelze považovat za dokončený, dílčí schválení ještě mohou zhatit další rozhodování, například při přidělování akreditací ministerstvem školství.
BENDL KRITIZUJE NESYSTEMATIČNOST Již zmíněný předchůdce Davida Ratha v křesle středočeského hejtmana kritizuje především nesystematičnost v politice krajské vlády. „Obávám se, že uplynulé období šesti měsíců ve středočeském kraji nemohu hodnotit jinak, než stádium rozkladu,“ dodal bývalý hejtman. Přesto ale kraj rozjel řadu zajímavých projektů, mezi nimiž lze zmínit například novou internetovou službu, která má zjednodušit a zprůhlednit zadávání veřejných zakázek. Tato služba je výstupem projektu PROCURE, který byl financovaný z EU. Jedná se o internetový portál pro elektronické zadávání zakázek usnadňující práci zadavatelům i dodavatelům. Prozatím jde pouze o zakázky malého rozsahu, tj. do 2 milionů korun na
dodávky a služby a do 6 milionů korun na stavební práce. Projekt Procure je v souladu s Programovým prohlášením krajské vlády, konkrétně s jeho body týkajícími se podpory malého a středního podnikání. Cílem internetového portálu je úspora peněz a času, transparentnost a přehlednost zadávacího řízení u zakázek malého rozsahu a rozvoj malého a středního podnikání. Podniky, které často nedosáhnou na větší zakázky, budou mít možnost vyhledat zakázky malého rozsahu na portálu společném pro Středočeský kraj a další zadavatele Středočeského kraje a s vybranou zakázkou dále pracovat. Podle kraje se jedná o přínos v oblasti, která není pokryta zákonem a rozvoj elektronizace veřejné správy, a která je aktuálně jednou z priorit Evropské unie. Martin Ťopek
JIHOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ
Kraj dal zelenou Temelínu
• Jihočeský kraj zakládá vlastní tri-
„Nastupoval jsem po jednom z nejoblíbenějších z hejtmanů, takže moje pozice nebyla po vstupu do funkce jednoduchá. Podle posledního průzkumu jsem v žebříčku oblíbenosti nyní na 4. místě, což mě samozřejmě těší. Oceňuji, že koalice ČSSD a ODS vytvořená na podzim odvádí dobrou práci, a to jak na úrovni krajského vedení, tak v zastupitelstvu. Naše předvolební sliby se plnit snažíme. Dokládá to hned několik příkladů, jako je třeba řešení problému s dačickou nemocnicí nebo poskytnutí prostředků mateřským školám na zvyšování jejich kapacit,“ zhodnotil své působení ve funkci jihočeský hejtman Jiří Zimola.
partitu. V květnu se sešel hejtman kraje Jiří Zimola s představiteli zaměstnavatelů, podnikatelů a odborů a shodli se na ustavení krajské Rady hospodářské a sociální dohody Jihočeského kraje. Právě ta má být regionální obdobou Rady hospodářské a sociální dohody na vládní úrovni. Jen s tím názvem mohli být kreativnější…
• Za první tři měsíce letošního roku přijelo do Jihočeského kraje 124 tisíce turistů, kteří v regionu strávili alespoň jednu noc. Jde o osmiprocentní nárůst a kraj je tak společně s Královéhradeckým krajem jediným regionem, který si nemůže stěžovat na úbytek návštěvníků. Změnila se ale struktura turistů. Méně přijelo cizinců, naopak o 14 procent přibylo tuzemských návštěvníků.
• Ve Strakonicích se v polovině května otloukal kámen. Hejtman Zimola a jeho náměstkyně Ivana Stráská poklepali na základní kámen dostavby a rekonstrukce zdejší nemocnice, jejímž zřizovatelem je kraj. Zdravotnické zařízení zmodernizuje a dostaví chirurgický pavilon a vybuduje jedno operační centrum namísto současných dvou.
• Ve čtvrtém letošním měsíci klesla v Jihočeském kraji nezaměstnanost na hodnotu 6,5 %, což je o 1,4 % méně než je celorepublikový průměr. Ke konci dubna evidovaly úřady práce v regionu přibližně 23 tisíce lidí bez práce, volných pracovních míst byly dva tisíce.
TÉMA NA ZAČÁTKU ZMĚNA VEDENÍ NEMOCNIC V oblasti zdravotnictví byly vyměněny dozorčí rady jihočeských nemocnic. To byl jeden z prvních kroků, které sociálnědemokratická sestava na kraji provedla. Zároveň začaly putovat větší investice do vybraných nemocnic. Jihočeský kraj se podílí 30 miliony na rekonstrukci operačních sálů táborské nemocnice. Odstartovalo se zpracování právního a ekonomického auditu, který by měl ukázat další vývoj koncepce jihočeského zdravotnictví. Prostřednictvím jindřichohradecké nemocnice převzal od jejího bývalého provozovatele PP Hospitals Jihočeský kraj nemocnici v Dačicích, což byl také jeden z předvolebních slibů ČSSD. Do konce roku by měl kraj založit novou společnost.
Ta by měla provozovat dačickou nemocnici, která by se tak stala osmou nemocnicí spadající pod Jihočeský kraj. DÁLNICE A OBCHVATY V oblasti dopravy pokračuje úsilí Jihočeského kraje o výstavbu D3, R4 a R3. Schválil seznam investičních akcí pro rok 2009, které se týká oprav silnic II. a III. tříd. Kraj také zahájil jednání o obchvatech větších sídel, jako je například obec Lišov a uzavřel smlouvu s Českými drahami na dopravní obslužnost. DŮRAZ NA ŠKOLSTVÍ
Důležitou změnou pro Jihočechy je fakt, že nové vedení kraje souhlasí s dostavbou jaderné elektrárny Temelín. foto: CzechTourism
Jihočeský kraj bude spolufinancovat projekty škol, jejichž je zřizovatelem, v oblasti úspor energie a využití odpadního tepla přesahující 70 milionů korun. 19 miliony korun podpoří kraj rekonstrukci a modernizaci mateřských škol zřizovaných obcemi, svazky obcí, ale i ostatními zřizovateli. Zvýšení kapacity v mateřských školách
na jihu Čech je dalším ze splněných slibů jihočeské sociální demokracie. Jihočeský kraj vypsal s tímto záměrem zbrusu nový grantový program a minulý týden prostředky rozdělil mezi všechny žadatele o příspěvek v regionu. Rozbíhají se jednání o konkrétních projektech na Šumavě, Jihočeský kraj se v úzkém kon-
taktu se správou NP Šumava a starosty jednotlivých obcí. OBNOVILA SE JEDNÁNÍ O DOSTAVBĚ TEMELÍNA Zastupitelstvo Jihočeského kraje revokovalo usnesení z roku 2004 o záměru dostavby 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín, které s dostavbou nesouhla-
silo. Současné zastupitelstvo s dostavbou souhlasí a zároveň schválilo Rámcovou smlouvu mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s. Smlouva do Jihočeského kraje do roku 2018 přinese téměř 4 miliardy korun. Finance budou určené například na rozvoj infrastruktury, ale i sponzorování kulturních a sportovních akcí. Martin Ťopek
PREZENTACE/INZERCE
Cestování proti proudu času Také vám při návštěvě starobylých měst, hradů a zámků vrtá hlavou otázka, jak to v nich vypadalo v dobách jejich největší slávy? Na historických slavnostech v České republice si to můžete vyzkoušet na vlastní kůži: ochutnáte dobroty na středověkém jarmarku, povzbudíte rytíře při jejich kláních nebo se pobavíte při vystoupení kejklířů a muzikantů. Dobrodružná cesta do minulosti začíná!
Uvěřit, že jste se ocitli v době o několik století starší, vám v Českém Krumlově nebude dělat žádné potíže. Jedno z nejkrásnějších historických měst v Evropě letos slaví 700 let od založení a na třídenní renesanční festival Slavnosti pětilisté
růže (19. – 21. 6. 2009) pozve muzikanty, kejklíře, šermíře a trhovce, aby společně přichystali rušnou atmosféru středověké slavnosti. Hlavní scény na náměstí Svornosti a v zahradách pivovaru Eggenberg nabídnou v pátečním programu vystoupení kejklířů, bubeníků a rytířů. V sobotu centrem města projde historický kostýmovaný průvod, ve kterém se objeví významné postavy z dějin Českého Krumlova. Večer
pak město rozzáří Noc ohně spojená s působivým ohňovým průvodem. Živé šachy, průvod a další zajímavý program pobaví diváky i v neděli. Kutná Hora patřila v 15. století díky svým stříbrným dolům mezi nejbohatší česká města. Právě dobu této prosperity a slávy dnešní památky UNESCO připomínají historické slavnosti Královské stříbření (20. – 21. 6. 2009). Každodenní pracovní rytmus v dolech i mincovně utichne, město se připravuje na příjezd českého a římského krále Václava IV. s jeho dvořany. Horníci chystají uvítání krále, otevírá se jarmark, do města se sjíždí bujaré rytířstvo, aby se zúčastnilo turnajových klání i dvorské slavnosti se svatojánskými ohni. Chrámem sv. Barbory se rozléhají slavnostní fanfáry vítající krále s královnou i kutnohorský měšťanský lid při nedělní Stříbrné mši. Čas zářivě barevné gotiky je tady… V západočeské Plzni je doma nejen slavné plzeňské pivo, ale svou tradici tu mají i osobité historické víkendy. O tom letošním se od 12. do 14. 6. 2009 na několika scénách v centru města představí skupiny historického šermu, hudebníci, di-
vadelníci a tanečníci. Staré tradice připomenou cechy kovářů, pekařů, řezníků a pivovarníků. Nahlédnete do jejich „kuchyně“ a také si některá řemesla vyzkoušíte na vlastní kůži. V sobotu 12. června se tu pokusí shromáždit co největší počet strašidel na jednom místě a tím překonat rekord v Guinnessově knize rekordů. Renesanční zámek a historické centrum Telče ocenila organizace UNESCO zápisem na prestižní seznam světového kulturního dědictví. Letošní Historické slavnosti Zachariáše z Hradce (14.–15. 8. 2009) budou zároveň velkými oslavami 910. výročí od založení města, kde nebudou chybět šermířské, hudební, taneční a divadelní produkce doplněné dobovými atrakcemi a jarmarkem. Na dobrodružnou cestu do minulosti vás zvou také tyto historické slavnosti: Havířský průvod v Jihlavě (19. - 21. 6. 2009) Slavnosti Solné zlaté stezky v Prachaticích (26. – 27. 6. 2009) Císařský den v Kadani (29. 8. 2009) Táborská setkání (11. - 13. 9. 2009) Více informací naleznete na: www. kudyznudy.cz.
KN | květen 2009 |
5
Česko fandí sportu! Soutěžit se dá opravdu všude: na atletickém oválu, motocyklovém okruhu a dostihovém závodišti, ale také na vesnickém rybníku a v ulicích města. Ať už je to mistrovství světa nebo sousedský přebor, sportovní akce v České republice vás budou bavit! 17. červen 2009 si v kalendáři výrazně označili všichni příznivci atletiky. Na prestižní mítink Světové atletické túry (IAAF GRAND PRIX) – 48. Zlatou tretru Ostrava – se chystají skutečné hvězdy: olympijští vítězové Pamela Jelimo z Keni nebo Kubánec Dayron Robles, který tu vloni zaběhl světový rekord na 110 metrů překážek. V Ostravě se objeví také mistryně světa ve skoku vysokém Blanka Vlašičová a největší hvězda současné české atletiky, držitelka světového rekordu v hodu oštěpem Barbora Špotáková. Tradiční atletický mítink se v Ostravě Vítkovicích koná pravidelně od roku 1961 a už 6. rokem je součástí prestižního seriálu IAAF GRAND PRIX, a to jako jediný v Česku a v okolních zemích. Televizní signál bude výkony atletů přenášet do více než 120 zemí celého světa. Cardion ab Grand Prix České republiky na brněnském okruhu je jedním z nejnavštěvovanějších podniků Mistrovství světa silničních motocyklů. Zvučná jména v kategorii MotoGP – Valentino Rossi, Casey Stoner, Dani Pedrosa či Jorge Lorenzo a mnoho dalších – do Brna ve dnech 14.–16. 8. 2009 přilákají desetitisíce fanoušků. Domácí publikum bude pozorně sledovat výkony českých jezdců Lukáše Peška (250 ccm), Karla Abrahama (250 ccm), Lukáše Šembery (125 ccm) a dalších mladíků, kteří pro brněnský závod dostanou tzv. divokou kartu. Doplňkovým závodem je Red Bull Rookies Cup, kde své jezdecké umění předvedou mladé naděje tohoto sportu. Držitelé třídenních vstupenek mají nově možnost navštívit boxovou uličku a podívat se do zázemí motocyklové kuchyně či získat podpis některého z jezdců. Až 200 000 nadšených příznivců motorismu očekávají na trati slavné automobilové soutěže Barum Czech Rally Zlín ve dnech 21.–23. 8. 2009. Automobilová rallye je od roku 1983 součástí mistrovství Evropy jezdců a opět se pojede jako součást prestižního světového seriálu Intercontinental Rally Challenge (IRC). Testovací zkouška (shakedown) je na programu v pátek 21. srpna dopoledne a v 17 hodin proběhne slavnostní start soutěže. Ta zahrnuje 270 km rychlostních zkoušek s asfaltovým povrchem různé kvality, přičemž nejvzdálenější místo leží pouhých 50 km od centra soutěže. V itineráři závodu nebude ani v roce 2009 chybět divácky velmi úspěšná Super rychlostní zkouška v ulicích Zlína, kde bude rovněž soustředěn start a cíl soutěže. Nejtěžší dostih kontinentu, nejstarší sportovní a společenská akce v České republice, to vše je dostih Velká pardubická. 11. října 2009 na pardubickém závodišti vyznamenají už 119. vítěze v pořadí. Než proběhne cílovou rovinkou, musí překonat 31 překážku včetně obávaného Taxisova příkopu, prý jednoho z nejtěžších skoků vůbec… Markéta Chaloupková, CzechTourism
6
PLZEŇSKÝ KRAJ
KN | květen 2009 |
STRUČNĚ A JASNĚ
Koalice a opozice se příliš neshodnou
• V Plzni vzniká takzvaný genový
V Plzeňském kraji vládne od podzimu minulého roku menšinová vláda ČSSD za podpory KSČM. Nové vedení má nyní za sebou prvního půl roku. Co nová krajská vláda za tu dobu změnila a v čem se naopak rozhodla navázat na své předchůdce?
ovocný sad, ve kterém budou zasazeny tradiční krajové odrůdy. V budoucnu bude sloužit sad jako základna pro roubování a množení těchto odrůd.
• Hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová a generální ředitel spol. Plzeňský Prazdroj, a.s. Michael John Short podepsali Deklaraci o vzájemné spolupráci pro rok 2009.
• Značka Plzeňské pivo slaví 150 let. První pivo v Plzeňském pivovaru bylo uvařeno již v roce 1842, ochrannou známku si plzeňský pivovar nechal zaregistrovat před 150 lety.
• Do Plzně se na krajský úřad přijela seznámit s novým vedením kraje velvyslankyně Švédského království v ČR J. E. Catherine von Heidenstam, která zároveň podpořila svou přítomností delegaci ze švédského regionu Jämtland, která přijela prezentovat svou nabídku spolupráce. Ta by se měla týkat především oblasti životního prostředí a nakládání s odpady.
• Společnost Stock Plzeň rozjíždí netradiční dvouměsíční kampaň na podporu populárních lihovin značky Božkov. Kampaň je založena na originálním konceptu, v němž Stock Plzeň nabízí přímou podporu vlastním projektům fanoušků značky Božkov.
TÉMA „Aby >blbá nálada< v budoucnu nepřevládla, nastoupili jsme do krajských funkcí s plným nasazením. Jen konkrétními činy totiž můžeme občanům dokázat, že všichni zastupitelé z řad ČSSD to mysleli s volebními sliby zcela vážně,“ prohlašuje hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová. „Revize usnesení předchozí politické reprezentace ohledně umístění americké radarové základny v Brdech byla jednomyslně přijata Radou Plzeňského kraje a úspěšně odhlasována i v zastupitelstvu. Radar v České republice zkrátka nechceme. Zavedli jsme vracení regulačních zdravotnických poplatků z rozpočtu kraje podobně jako všichni ostatní hejtmani v České republice. Princip je všude stejný, ovšem nejméně v rozporu s Julínkovým zákonem je právě >plzeňský způsob<.“
státní správy na krajském úřadě se odvíjí velmi dobře. V některých případech však nové vedení navázalo na záměry předchozích krajských představitelů. Jde například o úmysl vybudovat v Klatovech nemocniční monoblok, který zahrne potřeby víceoborové nemocnice a povede k obnovení některých hůře dostupných oborů v regionu, například urologie. „Předchozí vedení kraje ovšem projekt nevhodně zadalo, a tak musel být zdravotnickými pracovníky a projektanty revidován, doplňován a racionalizován. Změny sice vedly k prodražení celého projektu, ale tato „oběť“ se však určitě vyplatí. Klatovská nemocnice musí vyhovovat pokrokové medicíně desítky let, což znamená přizpůsobit stavbu modernímu a vědecky podloženému provozu. Jednoduše řečeno-vše pro pacienta, ale i zdravotníka, jehož pracovní podmínky podmiňují kvalitní zdravotní službu,“ říká hejtmanka Milada Emmerová. PERSONÁLNÍ VÝMĚNY
V KLATOVECH KRAJ NAVAZUJE Právě to považuje hejtmanka Emmerová za jeden z důkazů, že spolupráce se zaměstnanci
A co se za půl roku podařilo splnit z předvolebních slibů ČSSD? Vedení kraje se domnívá, že po nástupu do funkcí se mohlo konečně začít zabývat stížnostmi
na vedení některých sociálních ústavů pro seniory a zdravotně postižené. Následně vedení kraje rozhodlo o plošném odvolání ředitelů a vypsání výběrových řízení na obsazení ředitelských postů. V uplynulých dnech bylo jmenováno devět ředitelů, pouze u tří zařízení byl ponechán režim „pověřený vedením“. „Finální řešení učiníme po ukončení ekonomického a personálního auditu. Ve spolupráci s odboráři, zaměstnavateli a hospodářskou komorou jsme založili tripartitu, která se bude zabývat zejména problematikou narůstající nezaměstnanosti, krizového hospodaření a pobytu nepracujících cizinců na území našeho kraje. Vydáváme také manuál k jednotným zákonným a předpisovým postupům v této oblasti, který poslouží nejen tazatelům, ale například i orgánům státní správy a samosprávy, cizinecké policii, zdravotníkům, sociálním pracovníkům a hygienikům,“ konstatuje Emmerová. Podle ní je hlavním úkolem vedení Plzeňského kraje dobudování sítě lůžkových zařízení v regionu. Tím chce zajistit všechny atributy moderní zdravotní péče, tedy dostupnost, kvalitu a efektivitu. „Zajistit efektivitu nejen léčebnou, ale i ekonomickou, aby nedocházelo k plýtvání finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Organizační opatření se budou týkat všech segmentů zdravotní péče včetně její přednemocniční fáze. Náš organizační
postup chceme předat i ostatním hejtmanům, aby postupovali podobně s přihlédnutím ke specifickým poměrům v jejich kraji, a tak byla zajištěna jednotná zdravotní péče na celém území ČR,“ plánuje hejtmanka. OPOZICE: KOALICE JAKO BULDOZER A jak vidí tento půlrok opozice? Předseda Klubu zastupitelů ODS při Zastupitelstvu Plzeňského kraje Vladislav Vilímec vytýká novému vedení především to, že přiblížilo krajskou samosprávu parlamentním poměrům. „Krajská samospráva byla od počátku vzniku Plzeňského kraje dosud velmi vzdálena parlamentním poměrům. To neznamená, že by krajští politici vystupovali úplně v rouše beránčím, ale způsob jednání zastupitelů měl evidentní limity slušnosti a respektu k odlišným názorům. Od ustavujícího zasedání Zastupitelstva Plzeňského kraje se situace výrazně změnila. Oranžovo-rudá koalice začala velmi buldozerským způsobem prosazovat zcela jiné metody jednání. V mnoha případech vítězí nenávist, drzost a touha po politické mstě,“ říká Vilímec. Podle něj tyto způsoby prudce snižují autoritu kraje. Když vyjmenovává to, co se mu na novém vedení kraje nelíbí, jako první zmíní „rathovské metody vystupování některých představi-
telů koalice“. Přitom dodává, že ideologie a politikaření zatím vítězí nad rozumnými postoji, které občan kraje očekává, a novému vedení kraje zároveň vyčítá, že se pouští do témat, kde krajská samospráva nemá působnost. „Úsměvná je například snaha mediálně vystupovat do ofenzivy v boji proti hospodářské krizi. Zakládání tripartit na úrovni krajů je pouze vedeno snahou politicky zviditelňovat sepětí krajských představitelů se zájmy odborářských bossů,“ říká Vilímec. Podle předsedy klubu zastupitelů za ODS se krajská rada snaží budit dojem, že se mnoho věcí musí měnit s ohledem na údajné neúspěchy předchůdců. Podle něj se však jedná pouze o politickou hru v situaci, kdy jí zjevně schází jasná vize. „Pokud bych měl jmenovat alespoň jednu pozitivní věc z dosavadní činnosti rady, mohl bych uvést pokračování v přípravě výstavby klatovské nemocnice. I zde však byl postup rady kraje velmi neobvyklý a ve vztahu ke zvyšování finančních nároků stavby v této počáteční fázi mírně řečeno lehkovážně velkorysý. Činnost rady kraje v prvním půl roce asi daleko intenzivněji než kdy předtím vyvolává debatu, zda kraje i nadále budou užitečnou institucí pro občana, který také ze svých daní na jeho činnost přispívá,“ doplňuje Vilímec. Jana Bartošová
KARLOVARSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ
Novotný: Kraj výrazně změnil úroveň komunikace
• V Chebu vyroste na hranici náměstí s pěší zónou Brána času. Bude stát v místě, kde se středověký Cheb otevřel nové, industriální epoše. Jako průchod z jedné epochy do další.
Na podzim loňského roku usedla vítězná ČSSD v nové krajské radě Karlovarského kraje spolu s KSČM a hnutím Doktoři. Nyní má nová krajská vláda za sebou první půlrok života. Co se za tu dobu změnilo a co naopak zůstalo zachováno?
• V Jáchymově na Karlovarsku
Názory, kam nám svoje příspěvky mohou posílat jak politici, členové krajského zastupitelstva, tak občané z celého kraje. Věci kvalitní a přínosné se snažíme zachovat a rozvíjet, stejně tak se v žádném případě nebudeme zbavovat kvalifikovaných úředníků a dalších odborníků, kteří dělají profesionálně svou práci a jsou nám oporou,“ dodává hejtman.
mohou zájemci od 1. května navštívit první část vznikajícího hornického skanzenu - Štolu číslo jedna. Některé skupiny obyvatel by měli mít exkurzi povinnou…
• Karlovarský kraj přerozdělí až 95 milionů korun na zkvalitnění počátečního vzdělávání.
• V kraji byla zahájena poslední stavba na silnici R6 mezi Karlovými Vary a Chebem. Stavba úseku Nové Sedlo-Sokolov patří do souboru staveb R6 na území Karlovarského kraje. V úseku bude upravena stávající silnice první třídy I/6 na čtyřpruhovou rychlostní silnici. To se bude, panečku, jezdit.
• Devět milionů korun si mezi sebou rozdělí kulturní památky a památkově hodnotné objekty v Karlovarském kraji. Subjektům, jejichž žádost o dotaci nepřesáhla 200 tisíc korun, už krajská rada přiklepla celkem 3,24 milionu korun, dotacemi nad 200 tisíc se bude zabývat zastupitelstvo kraje. Letos bylo podáno 155 žádostí, kraj rozdělí o jeden milion korun méně než loni.
TÉMA „První věc, kterou se nám, myslím, úspěšně daří měnit, je úroveň komunikace vedení kraje s veřejností, s našimi obyvateli. Snažíme se otevřeně informovat o všem, co plánujeme, co ovlivňuje chod kraje,“ konstatuje hejtman Josef Novotný. Proto nové vedení kraje jako jednu z prvních věcí zavedlo online přenosy z jednání krajského zastupitelstva na webových stránkách kraje. Kromě sledování toho, jak si zastupitelé počínají, mají občané zároveň na webu možnost prostudovat podklady pro jednání zastupitelstva. V této oblasti hejtman Novotný také vyzdvihuje internetovou rubriku Vy se ptáte, hejtman odpovídá, za obohacení považuje i audiorubriku Otázka týdne. „Okamžitě po nástupu do vedení kraje jsme přejmenovali krajský měsíčník, který se původně jmenoval Hejtmanské listy na Krajské listy, aby bylo jasné, že nejde o propagaci jednoho politika, ale o noviny otevřené všem. V Krajských listech jsme nově zavedli stránku
VELKÉ TÉMA: ZDRAVOTNICTVÍ Sociální demokraté dali před krajskými volbami občanům řadu slibů, hejtman Novotný se domnívá, že samosprávě pod jeho vedením se od počátku daří plnit svá předsevzetí. „Naší prioritou kromě jiného zůstává řešení situace v krajském zdravotnictví. Od 1. února 2009 kraj hradí za své občany regulační poplatky v krajských zdravotnických zařízeních – lidé se mohou svobodně rozhodnout, zda chtějí poplatek uhradit nebo využít možnosti, aby za ně kraj formou finančního daru záležitost vyřešil,“ konstatuje Novotný, podle kterého ale hlavním cílem zůstává prosazení plošného zrušení poplatků legislativní cestou. Nejenom poplatky ale žije karlovarské
například o přípravu 3. etapy rekonstrukce DPS Spáleniště v Chebu za 8 milionů korun nebo rekonstrukci střechy Domova se zvláštním režimem Matyáš za obdobnou sumu. PRÁCE I V SOCIÁLNÍ OBLASTI
Za důležitou změnu považuje hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný odlišný přístup samosprávy ke komunikaci s občany. foto: redakce zdravotnictví. V současné době kraj zpracovává novou strategii zdravotnictví v regionu, která tady dlouho chyběla. Ze strategie by měla vyplynout optimální varianta rozvoje nemocnic, přičemž by ale nemělo za žádných okolností dojít k omezení dostupnosti lékařské péče. Před dokončením je také projektová dokumentace k výstavbě pavilonu urgentní medicíny a centrálního přijmu, stavba by měla být zahájena letos v říjnu. „Stavební část akce bude kraj financovat z úvěru ve výši 500 milionů korun. Na přístrojové vybavení, které přijde zhruba na 250 – 290 milionů korun, se budeme snažit získat peníze z evropských fondů,“ říká o proritě kraje Josef Novotný. KRAJ LÁKÁ UČITELE Nové vedení Karlovarského kra-
je zrušilo svými předchůdci zavedený jednotný systém Škola online, střední školy zřizované krajem už k tomuto systému nemusejí být připojené. Samospráva také zrušila výhradní používání jednotného loga škol a vedení kraje také jedná s vysokými školami, které mají pomoci vyřešit problém s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů. „Například Západočeská univerzita v Plzni přislíbila podporu při vzdělávání pedagogů z našeho regionu,“ říká hejtman Novotný. Před koncem roku 2009 by měla započít stavba Centra technického vzdělávání v Ostrově a další významnou akcí je modernizace ISŠTE Sokolov, obě akce za více než 800 milionů korun s dotací z evropských fondů. V sociální sféře kraj chystá další rekonstrukce domovů pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením. Jde
Vedení kraje pokračuje v realizaci individuálních projektů, díky kterým Karlovarský kraj zajistil financování poskytovatelům vybraných sociálním služeb na tři roky dopředu. Zřídil fond na pomoc lidem v mimořádné sociální situaci v souvislosti s krachujícími podniky a nárůstem nezaměstnanosti v regionu. V nedávné době tak vyplatil z fondu bezúročné desetitisícové půjčky zaměstnancům krachujících porcelánek. Celkem získalo půjčky ve výši půl milionu korun 50 žadatelů splňujících podmínky vyplacení peněz. Z fondu na pomoc lidem v mimořádné sociální situaci je možno čerpat ještě 1, 5 milionu korun. I Karlovarský kraj se však podle slov Josefa Novotného potýká s dopady světové hospodářské krize a je nucen k úsporným opatřením, neboť obdržel v oblasti daňových příjmů za 1. čtvrtletí roku 2009 o 46 milionů korun méně, než kolik činí v této oblasti krajský rozpočet. „V žádném případě to ale neznamená překážku v přípravě a realizaci našich klíčových projektů,“ doplňuje k tomu hejtman Novotný. Jana Bartošová
ČESKÁ REPUBLIKA
KN | květen 2009 |
7
Ukončení optimalizace trati Plzeň – Stříbro
Na slavnostním ukončení stavby se symbolického přestřihnutí pásky k zprovoznění modernizované trati ujali (zprava) náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslav Krauter, generální ředitel Správy železniční a dopravní cesty Jan Komárek, náměstek primátora města Plzně Petr Náhlík a František Ledabyl, marketingový a obchodní ředitel stavební společnosti OHL ŽS. Stavba „Optimalizace trati Plzeň – Stříbro“ je součástí souboru staveb III. železničního koridoru, zahrnující úsek trati Českých drah z Prahy přes Plzeň do Chebu a ke státní hranici s Německem. Účelem stavby bylo uvedení železniční trati i souvisejících zařízení do technického stavu odpovídajícímu parametrům evropského standardu. Cílem stavby bylo dosáhnout vyšších rychlostních parametrů trati, z čehož vyplývala nutnost provést modernizaci stávajících železničních staveb a zařízení, aby odpovídaly parametrům požadovaného zvýšení rychlosti na trati a zároveň i zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Posuzovaná stavba optimalizace trati se týkala úseku drážního km 351,425 Plzeň – km 381,485 Stříbro s využitím stávající trasy. V řešeném úseku došlo k celkovému zvýšení maximální traťové rychlosti. (red)
Aviatická pouť 2009 Již po devatenácté se v kolébce české aviatiky, na letišti v Pardubicích, uskuteční ve dnech 6. a 7. června tradiční letecký den Aviatická pouť. Letos je tomu přesně sto let, co v Pardubicích zahájil Ing. Jan Kašpar přípravy k prvním letům. Ty se pak uskutečnily až v jarních měsících roku 1910 a tím započala éra motorového létání v českých zemí. K uctění památky tohoto významného občana Pardubic a legendárního průkopníka české aviatiky se již od roku 1991 koná na pardubickém letišti každoroční letecký den nazvaný Aviatická pouť. Jeho letošní přípravy provázely nepříjemné dopady finanční krize, ale nakonec se podařilo potřebné finance, dík pochopení sponzorů, získat a velkou zásluhu na tom měly i Pardubický kraj a město Pardubice. Udržela se tak přímá linie leteckého dne s nejdelší souvislou tradicí v České republice. Letošní program bude zamě-
řen mimo jiné na připomenutí 65. výročí Invaze spojeneckých vojsk do Evropy a tomu byla podřízena i volba některých typů historické letecké techniky. Na pardubické obloze se tak opět objeví například známý stíhací letoun P-51D Mustang, jehož zbarvení ve schématu amerického vojenského letectva doplňují černé a bílé pruhy. Právě tyto pruhy se staly charakteristickým znakem všech, několika tisíc spojeneckých letadel, která se zúčastnila Invaze v roce 1944. Jak říká jeden z hlavních organizátorů Aviatické poutě Jaroslav Janda: „I přes finanční krizi se snažíme připravit kvalitní program a připomenutí tohoto významného výročí Invaze, které se zúčastnili i českoslovenští piloti, si to plně zaslouží“. Své umění předvedou i členové
Leteckého akrobatického centra v Moravské Třebové na špičkovém stroji Suchoj Su-31M či v kontrastu na tichém akrobatickém větroni. Doslova lahůdkou bude pardubická premiéra světoznámého akrobata a špičkového show pilot Pétera Besenyeieho z Maďarska, známého především z oblíbených leteckých závodů Red Bull Air Race. „O pozvání světoznámého akrobata Pétera Besenyeieho jsme několik let usilovali, ale vždy měl, tento vytížený showpilot, na dny konání Aviatické poutě již ve svém kalendáři dojednáno jiné vystoupení, mnohdy v dalekých exotických zemích. Až letos se nám to podařilo a jsme velice rádi, že i pardubičtí diváci uvidí nevídanou show, kterou obdivují například i šejkové v dalekých Spojených arabských emirátech,“ dodává k tomuto vystoupení další z organizačního týmu AP Josef Hadinec.
foto: KN
Ilustrační snímek z loňského ročníku Aviatické pouti. Aviatická pouť pravidelně přináší nejen letové ukázky, ale návštěvníci naleznou i bohatý doprovodný program na zemi včetně srazů automobilových veteránů a klubů vojenské historie. Letos
se například zúčastní Aviatické pouti i majitelé oblíbených tříkolých vozítek Velorex. Organizátoři v tuto chvíli přidávají programu poslední „špetky koření“ tak, aby výsledek byl
opravdovou pochoutkou pro zraky všech návštěvníků, kteří jsou srdečně zváni o prvním červnovém víkendu na plochu mezinárodního letiště Pardubice. Petr Kolmann
Tichý: Ve využití moderních technologií je SÚS na špičce Správa a údržba silnic Pardubického kraje a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků Pardubice uspořádala exkurzi na mimoúrovňové křížení R35. Součástí exkurze určené především odborníkům z oblasti silničního hospodaření a představitelům Pardubického kraje byla zároveň prezentace činnosti krajských silničářů. Jak bylo z prezentací patrné, Správa a údržba silnic Pardubického kraje využívá při své činnosti nejmodernějších postupů a technologií. Marián Cvrkal z provozního úseku představil posluchačům stávající informační systémy pro výkon zimní údržby silnic v Pardubickém kraji. „Zimní údržba silnic je finančně i technologicky velmi náročná, zavedené informační technologie se vzužívají celoročně,“ uvedl Cvrkal. V současné době využívá SÚS Pardubického kraje rozsáhlou síť meteostanic, z nichž 15 je vybaveno kamerou. Díky tomu patří silnice v Pardubickém kraji k nelépe sledovaným silnicím v České republice. Cvrkal představil i další činnosti SÚS Pardubického kraje, které mají zefektivnit především zimní údržbu. Jedná se o zavádění GPS systémů do všech vozidel, využívání meteodat či zprovoznění automatické úpravy posypové dávky z termálního mapování. Špičkové technologie ovšem Správa a údržba silnic Pardubického kraje nevyužívá jen při správě dopravních cest. Jako organizace zodpovědná za krajský majetek ve výši několika miliard korun. Moderní postupy zavádí například i v oblasti evidence majetku.
Způsob inventarizace, při kterém je využívána technologie založená na bezdotykovém snímání štítků s čipy pomocí čtečky, představila účastníkům akce Edita Vacková z ekonomického úseku organizace. „Tato technologie pro nás znamená maximální úsporu času i lidských zdrojů,“ sdělila přítomným Vacková. „Správa a údržba silnic Pardubického kraje je v oblasti využívání moderních technologií na absolutní špičce a díky tomu se jí daří dosahovat ekonomických úspor,“ řekl po skončení prezentací náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za oblast dopravy, dopravní obslužnosti a investic Jan Tichý. Zaplněná zasedací místnost také se zájmem sledovala prezentaci revoluční technologie v silničním hospodářství – mobilního laserového skenování. To představil Josef Pazdera ze společnosti GEOVAP. Mobilní skenování má mnohostranné využití. Lze s ním vytvořit základní mapy dálnice, dá se použít pro vyhodnocení zeleně i okolní vegetace u silnic, na pasportizaci vodorovného i svislého dopravního značení a další. Po prezentacích se účastníci přesunuli k samotné obhlídce obří křižovatky, po které je provedl Milan Zeman, manažer projektu. „Jedná se o velmi vyznanou stavbu, která je svým rozsahem unikátní,“ zmínil Zeman. Křižovatka bude propojovat komunikaci
Pokračující stavba křižovatky, která bude propojovat komunikaci R35 s dálnicí D11 a čtyřproudou silnici mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. foto: KN R35 s dálnicí D11 a čtyřproudou silnici mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Celá stavba by měla být hotová do konce listopadu 2009 a její konečný rozpočet bude 1,7 mld. Kč. Podle náměstka hejtmana Jana Tichého je komunikace R35 pro kraj velmi důležitá. „Rychlostní silnice R35 je důležitá komunikace, která může kraji pomoci nejenom
v rychlé přepravě zboží či osob, ale samozřejmě může napomoci i k rozvoji cestovního ruchu, protože pokud v kraji nejsou rychlostí silnice, stává se špatně dostupným. Správa této stavby sice spadá pod ministerstvo dopravy, ale i my se snažíme této stavbě pomoci, a to prostřednictvím snazšího projednávání některých záležitostí,“ konstatoval Tichý. (mi)
8
KN | květen 2009 |
ROZHOVOR
„Chceme být vládě partnerem,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek Jihomoravský hejtman Michal Hašek je zároveň předsedou Asociace krajů České republiky. Pravidelně se setkává s ostatními hejtmany a probírá s nimi problémy na úrovni krajů. Z jejich posledního setkání vzešel například záměr vytvořit spolu s bankami komisi, která se bude snažit řešit problémy při financování evropských dotačních projektů. Ve své funkci je téměř půl roku, a tak nastává příležitost k prvnímu hodnocení jeho hejtmanské role. Nejvíce skloňovaným tématem posledních měsíců je samozřejmě hospodářské zpomalení. Na toto i další témata se ho Krajské noviny ptaly v následujícím rozhovoru. Jak byste zhodnotil váš první půlrok ve funkci? Pro mne tím nejobjevnějším zjištěním je to, že regionální a komunální politika je velmi odlišná od té celostátní, kde jsem působil předchozích sedm let. Za úspěch považuji to, že tady na jižní Moravě se podařilo navázat rozumnou komunikaci všech stran v zastupitelstvu bez nějakého dělení na krajskou vládu a opozici. Například když jsme loni na konci přebírali vedení kraje, měli jsme na přípravu nového rozpočtu dva týdny. Ostatní kolegové byli ve stejné situaci, nicméně nám se podařilo připravit rozpočet, pro který v prosinci hlasovalo celé zastupitelstvo. Už to je velký rozdíl oproti konfrontaci, která zejména v tomto období probíhá v poslanecké sněmovně, kde sehnat hlasy všech pro státní rozpočet považuji spíše za neuskutečnitelné přání. Ta tendence ke vzájemné spolupráci pokračuje. Samozřejmě i na nás dopadla ekonomická krize a protože se nám nedařilo komunikovat s vládou Mirka Topolánka i přes mé opakované výzvy jako předsedy Asociace krajů a hejtmana, založili jsme si vlastní pracovní skupinu, kterou jsme trochu v nadsázce nazvali Mozek. Jsou v ní politici, zástupci vysokých škol, podnikatelů nebo odborů. Nad kroky proti krizi zatím existuje shoda také v zastupitelstvu, které podpořilo například nový úvěrový rámec u Evropské investiční banky pro strategické investice kraje v příštích letech. Když jedná Jihomoravská krajská rada, je u toho i opozice. Pokud chci mé první měsíce ve funkci zhodnotit, nebojuje tady koalice s opozicí, ale Jihomoravský kraj s hospodářskou krizí. Hospodářská krize zasáhla všechny kraje, jak se ji snažíte řešit na úrovni krajského rozpočtu? Jsme připraveni nejen zadlužovat rozpočet a naše potomky, ale chceme i snižovat výdaje. Pro představu, roční daňové výnosy kraje jsou zhruba 5,5 miliardy korun. Ministerstvo financí v březnu předpovědělo výpadek 736 milionů korun. Budeme provádět určité škrty a přesuny prostředků do rezerv, abychom mohli výpadek pokrýt. Pokud by situace byla lepší, uvolníme peníze na konkrétní projekty. Zastupitelům i veřejnosti představíme návrh na úpravu rozpočtu ve výši půl miliardy. Jdeme do úsporných projektů jako je například centralizace nákupu energií. Jihomoravský kraj má přes 350 příspěvkových organizací a chceme docílit co nejlepších cenových podmínek. Plánujeme také jít cestou centrálního zadavatele ve zdravotnictví a nakupovat léčiva pro osm krajských nemocnic a
další zařízení. Jdeme cestou úspor a racionalizace, ale na druhé straně nechceme zastavit strategické investice a proto jednáme s Evropskou investiční bankou o novém úvěru ve výši zhruba dvou miliard korun. Na jižní Moravě se snažíme podporovat vědu a inovace. Během pěti let chceme být jedním z nejinovativnějších regionů v EU. Představili jsme nový grantový program SoMoPro, kterým sem chceme lákat nové vědce, aby zde sestavili vědecké týmy. Už dnes je v Brně 80 tisíc vysokoškolských studentů a jedenáct veřejných i soukromých vysokých škol. Jižní Morava tak nejsou jen přátelští pohostinní lidé a nádherná krajina nebo památky. Je to i moderní, dynamický region a já si troufnu říci, že ve vědě a výzkumu budeme národním tygrem. Krize má vliv také na čerpání evropských peněz. Banky uplatňují přísná pravidla pro udělování úvěrů, což je nebezpečí pro projekty financované z fondů EU. Evropské peníze považuji za jeden z klíčových nástrojů pro řešení krize a musíme udělat vše pro to, abychom je vyčerpali. Potýkáme se u toho se zbytečnou administrativou, vznikají nesmyslné domácí překážky jako například záměr ministerstva financí zrušit možnost ručení majetkem, který vznikne v rámci projektu. Pokud by toto platilo pro všechny, nikdo se k úvěrům nedostane. My jsme iniciovali jednání s bankovní asiociací. Bankéři byli sami překvapeni a říkali, že jsme první, koho to napadlo. Je to důkazem našeho pozitivního přístupu. Sešli jsme se, popsali situaci jaká je a dohodli se na vytvoření společné pracovní skupiny. Stále častěji se setkáváme se žadateli, kteří se musejí vzdát dobře hodnoceného projektu, protože jim na něj banka nedá úvěr. Byli bychom neradi, kdyby se to stalo masovým jevem a chtěli jsme bankéřům vysvětlit, že posuzování projektů je tak náročné, že vybrané projekty jsou skutečně kvalitní. Bankéři by měli vzít v potaz zaměření projektu do budoucnosti, že je dlouhodobě udržitelný a neznamená například postavení hotelu, který pak nebude mít hosty. Kraj podle vašich slov chce podporovat výzkum a vysoké školství. Vedle toho je v oblasti vzdělávání důležité také střední školství. Zejména to učňovské není v současnosti v dobrém stavu. České kraje mají různé programy na podporu učňovského školství, co pro něj dělá Jihomoravský kraj? Struktura středních škol nabízí větší kapacity, než kolik je žáků. Na krajských středních školách je v příštím školním roce 14 tisíc volných míst. Do prvních ročníků
však nastoupí pouze 10 tisíc mladých lidí. V takové situaci by mohli všichni jít na gymnázia nebo obchodní akademie, ale to samozřejmě nechceme. Chceme podpořit technické školy a učiliště. Schválili jsme jim řadu projektů na podporu z evropských fondů. Na části těchto škol, které mají volné kapacity, vzniknou rekvalifikační centra nabízející pružně rekvalifikaci podle aktuální potřeby. Zmínil jste komunikaci s Topolánkovou vládou. Jakou očekáváte komunikaci s vládou nastupující? Očekávání jsou velká a pramení z osoby pana premiéra Jana Fischera. On je připraven na komunikaci s Asociací krajů, jednotliví členové kabinetu už se hejtmanům postupně ozývají a existují první termíny společných schůzek. I v Topolánkově vládě byli ministři ochotní jednat, například pan Bendl, ministr vnitra Langer nebo paní Filipiová. Mrzelo nás však, že hejtmany jako jediný z vysokých ústavních činitelů nepřijal premiér Topolánek. Přijal nás pan prezident Klaus nebo předseda senátu pan Sobotka. Nešlo nám o nějaké společenské setkání s rautem, chtěli jsme jednat například o práci NERVu, který začal chrlit různá doporučení. Chtěli jsme být vládě partnery. Mám pocit, že se nám vláda naopak mstila. Kraje jsou například zcela jasně znevýhodněny jako zřizovatelé domovů důchodců. Jsem rád, že tato vláda skončila a s ní snad také studená válka mezi vládou a představiteli krajů, ve kterých také sedí zástupci ODS nebo KDU-ČSL. Nikdy v historii se vláda nechovala ke krajům tak jako Topolánkova mezi prosincem 2008 a březnem, kdy padla. Jak byste ohodnotil místní koalice v krajích? Každý kraj je v tomto autonomní. Ukázalo se, že sociální demokracie je schopna plnit své programové závazky v jakékoliv koalici. Zde v Jihomoravském kraji je smlouva
o spolupráci mezi ČSSD a ODS, ale do práce krajské rady jsme zapojili lidovce a komunisty. Myslím, že to hodně oceňují. Když chystáme protikrizová opatření, máme k dispozici informace ze všech politických klubů a já si toho vážím. Můžeme pak mít různé názory na priority, ale to už je demokracie a pak je třeba hledat konsensus. Co byste z pozice předsedy Asociace krajů řekl k práci ostatních hejtmanů? Ve vedení krajů jsou osobnosti erudované ve svých oblastech. Při pohledu na jejich profesní minulost jsou to lidé s velkými zkušenostmi. Věřím, že jsme byli důstojnými soupeři Topolánkovy vlády v oblastech, ve kterých stálo za to soupeřit. Mezi vládou a kraji by neměla probíhat válka, ať už je jejich složení jakékoliv. V době hospodářské krize by naopak stát a regiony měly táhnout za jeden provaz. Měli bychom se snažit co nejjednodušeji čerpat peníze z evropských fondů, protože tyto investice napomáhají rozpohybovat regionální ekonomiku. Například při nové dopravní infrastruktuře se území stanou atraktivními pro nové investory. Asociace krajů v lednu vystoupila s požadavkem zavedení elektronického mýtného i na silnice nižších tříd. Nastal v této otázce nějaký pokrok? My jsme řekli, že do mýtného na silnicích nižších tříd jsme připraveni se státem jít. Je ale potřeba vědět, jaké budou náklady a výnosy, takže je zde potřeba vypracovat studii. Pokud by se to nevyplatilo a došlo by pouze k zatížení krajských rozpočtů, tento projekt samozřejmě podporovat nebudeme. Dobrou zprávou je, že nový ministr dopravy pan Slamečka byl jedním z prvních, kteří po svém jmenování požádali zástupce krajů o jednání, a já s kolegou Martínkem se s panem ministrem sejdeme začátkem června. Budeme s ním jednat nejen o mýtném nebo čerpání ev-
ropských peněz, ale také o úhradě ztráty regionální železniční osobní přepravy. Je to dlouhodobý problém, který vzniknul někdy kolem roku 2005. České dráhy se rozdělily na osobní a nákladní přepravu a přišly za kraji s požadavkem na uhrazení deficitu ve výši přes tři miliardy korun. My jako kraje to neuznáváme. Jestliže loni platil Jihomoravkský kraj za železniční přepravu osob zhruba 480 milionů korun a najednou chtějí dráhy 940, tak my nechápeme proč. Nenasmlouvali jsme nové železniční linky, nedošlo k takovému nárůstu nákladů. Chceme se s vládou jasně dohodnout, jak se na této ztrátě budou kraje podílet. Je potřeba uzavřít jasnou dohodu mezi státem a kraji o hrazení této ztráty. Jak hodnotíte význam předsednictví pro kraje a vliv pádu vlády na něj? Pro mne je to stav, který už pominul. Nyní v Brně probíhá evropské setkání šéfů antimonopolních úřadů a já byl překvapen jejich vysokou účastí. Zúčastnilo se jej okolo patnácti až dvaceti představitelů těchto orgánů z celé Evropy. S nástupem nové vlády se situace změnila a jsem přesvědčen, že Česká republika dokončí předsednictví důstojně. Co se týče regionů, jsme rádi, že se setkání ministrů nekonají jen v Praze. Na přelomu května a června se v Brně uskuteční setkání evropských ministrů zemědělství a protože jsem stínovým ministrem zemědělství za ČSSD, jsem rád, že bude Brno na pár dní pomyslným hlavním místem evropského zemědělství? Evropa a zemědělství jsou také ve složité situaci. Víme, že byly problémy s vepřovým, teď je to mléko. Doufám, že se i o nich bude mluvit, že třeba ministři dojdou k nějakým dohodám, aby se mohl brněnský summit zapsat do historie jako důležitý. Jižní Morava je stále venkovským regionem a zemědělství v něm hraje důležitou roli. Na účast evropských ministrů zemědělství v Brně se tedy dívá-
te optimisticky? Jsem spíše optimistou a budu rád, když přijede nadpoloviční většina ministrů, nikoliv jejich náměstků. Pojďme se bavit o zdravotnictví, kromě poplatků je podstatné téma převádění nemocnic na neziskové organizace. Chystáte se k tomu nebo máte informace z jiných krajů? V Jihomoravském kraji máme tu výhodu, že žádná nemocnice nebyla převedena na obchodní společnost nebo zprivatizována. Tyto nemocnice jako příspěvkové organizace fungují, a to nám v tuto chvíli vyhovuje. Problémem je zákon, který není úplně dokonalý. Já spoléhám na říjnové volební vítězství sociálních demokratů a na to, že prosadí novou legislativu o neziskových nemocnicích. Pak jsme připraveni postupovat v případné transformaci nemocnic na neziskové organizace. Podstatné je dohodnout do budoucna mezi všemi zřizovateli lůžkové péče nějaký koncept. To znamená připravit projekt lůžkových zařízení v kraji bez ohledu na zřizovatele. Při jeho přípravě bude i pojišťovna, která je nejdůležitějším subjektem. Říká, kde se jaká péče bude poskytovat a jaké prostředky na ni půjdou. Chceme to zavést jako pilotní projekt, nevím o ničem podobném v České republice.
S Michalem Haškem hovořil Tomáš Fridrich
ÚSTECKÝ KRAJ
KN | květen 2009 |
9
Kraj se pyšní především dobrým čerpáním z EU
STRUČNĚ A JASNĚ
Nová krajská vláda v čele s hejtmankou Janou Vaňhovou vede kraj už téměř šest měsíců. Ač se to zdá jako krátká doba, čerstvá samospráva už stihla podniknout celou řadu důležitých kroků.
• Podpisem smlouvy v polovině
TÉMA NEJDISKUTOVANĚJŠÍ JE ZDRAVOTNICTVÍ Největší téma krajů v uplynulém půlroce byly samozřejmě zdravotnické poplatky. Všichni hejtmani si stojí za tím, že rozhodnutí krajů hradit tyto poplatky za pacienty bylo správné. Je zřejmé, že mnoho zastupitelů ODS by s tím nesouhlasilo, nicméně fakt, že ODS tvoří s ČSSD radu kraje, přinutil zastupitele udělat názorový ústupek. A tak dnes v zastupitelstvu kraje prakticky není větší síla, která by proti hrazení poplatků vystupovala. Jediným kritickým hlasem vůči hrazení poplatků krajem jsou Severočeši. „Severočeši šli proti návrhu na rušení zdravotnických poplatků. Je to diskriminace pacientů, kteří nemají dosah na krajské zdravotnické zařízení. My jsme chtěli, aby se počkalo s rozhodnutím o prominutí poplatků a aby se našlo řešení, díky kterému by tuto možnost měli všichni pacienti kraje, tedy nejen ti co se dostanou do krajské nemocnice,“ řekl zastupitel a lídr Severočechů v kraji Jaroslav Doubrava. Ale kritika stíhá i některé investice. „Jde o nešťastně vydávané
května byl zahájen česko-saský projekt Portál pro informační podporu rozhodování za krizových situací. Ten má za cíl vytvoření internetového portálu pro složky krizového managementu i veřejnost, který by měl soustředit podrobné informace o možných rizicích a aktuálních krizových stavech v Ústeckém kraji a v zemském okrese Saské Švýcarsko/Východní Krušnohoří.
peníze na věci, které nejsou potřeba, což vyvolává velmi podivný dojem. Mám na mysli Labskou investiční a její poradenskou činnost pro Krajskou zdravotní,“ řekl Doubrava PENÍZE Z EU NA DOPRAVU I SPORT V oblasti dopravy se kraj především snaží o rekonstrukce silnic a s tím spojené využívání fondů Evropské unie. Kraj také usilovně jedná o obnově alespoň víkendové dopravy na několik regionálních železničních tratích. Důvodem je podpora cestovního ruchu. Z konkrétních projektů odsouhlasili radní kraje podání žádosti o dotace na rozsáhlé rekonstrukce dvou silnic v okrese Louny za téměř miliardu korun. S pomocí EU probíhá v současné době například rekonstrukce silnice z Kozlů do Bíliny. V oblasti dopravy nesouhlasí opozice především s nedostatečnou podporou regionální železniční dopravy a také s osobou radního za dopravu, kterým je bývalý hejtman Jiří Šulc. „Je pro mne nepochopitelné, že ten kdo stál za rozvalem dopravy v Ústeckém kraji, se stal pro toto volební období novým radním, který právě za dopravu zodpovídá,“ prohlásil Doubrava. Peníze z EU však neslouží pouze v oblasti dopravy. „Připravujeme i
• Miliardovou investici do své-
V oblasti dopravy je terčem kritiky stav regionálních železnic. Snaha kraje zachraňovat regionální tratě je podle opozice nedostatečná. foto: zelpage.cz projekty z oblasti kultury – například oprava zámku Jimlín, který je majetkem kraje. Také se účastníme projektů, které mají podpořit cestovní ruch,“ vysvětluje hejtmanka. „Využíváme také evropských programů na podporu česko-saské přeshraniční spolupráce.“ I školství je jednou z priorit nového vedení kraje. To má na svědomí prozatím dva nejzásadnější programy v této oblasti. „Minulý měsíc jsme vyhlásili dva dotační programy na podporu středního školství. První program motivuje pomocí stipendií žáky základních škol, aby se hlásili na učební obory, které jsou na pracovním trhu v kraji nedostatkové. Je to čalouník, instalatér, klempíř, obkladač, pokrývač, tesař, řezník – uzenář, zámečník,
zedník a maturitní obor aplikovaná chemie. Druhý program poskytuje všem středoškolákům příspěvky na dojíždění do školy,“ vysvětluje hejtmanka. Vedle toho však kraj připravuje i programy v oblasti sportu. Jeden si klade za cíl podporovat sport a mladé sportovní talenty, smyslem druhého je pomáhat malým sportovním jednotám. DEMOKRACIE JEN PRO NĚKTERÉ? Jedním z velkých úspěchů minulé krajské vlády byla průmyslová zóna Triangle. Současné vedení kraje má s touto zónou jasné plány. „Budeme se snažit hledat pro tuto zónu nové investory,“ podotkla
Vaňhová. „S ohledem na ekonomickou krizi je ale potřeba hledat i nové uplatnění pro průmyslovou zónu. A mělo by jít o uplatnění, které bude zapadat do strategie budování kraje, coby průmyslově a energeticky silného regionu.“ Velká kritika zpochybnění demokratických principů zaznívá především z řad Severočechů. „To byl vůbec jeden z prvních šoků, které jsem utrpěl po nastoupení nové vlády. Zastupitelé ze Severočechů totiž nebyli puštěni do žádné komise ani výboru, přestože jsme řádně žádosti podali. To považuji za neuvěřitelné i proto, že naše žádosti odmítly strany, které mají ve svém názvu právě tu demokracii,“ postěžoval si Doubrava. Filip Appl
ho závodu plánuje teplická sklárna AGC Flat Glass Czech. Chce totiž opravit s využitím nových technologií jednu ze tří pecí na výrobu plochého skla. Společnost v současné době zaměstnává více než jedenáct stovek lidí, kvůli krizi snížila počty agenturních pracovníků.
• Stovky ředitelů příspěvkových organizací kraje se sešlo v Mostě na pracovním aktivu, kde byli seznámeni s úspornými opatřeními kraje, o nichž rozhodla krajská rada. Ta kvůli očekávanému propadu letošních daňových příjmů kraje o zhruba 612 milionů a ztrátě 60 milionů kvůli nenaplnění příjmů z prodeje v průmyslové zóně Triangle rozhodla o úsporách, které by mimo jiné měly znamenat, že příspěvkové organizace budou hospodařit s o tři procenta menšími provozními výdaji.
LIBERECKÝ KRAJ „Chceme mít radní v terénu,“ řekl hejtman Eichler
STRUČNĚ A JASNĚ
„Určitě se změnila komunikace se starosty. Už se uskutečnila dvě setkání a budou další a v pravidelných termínech. Dále uvolňujeme radní na to, aby mohli být nejméně jednou týdně v terénu. Tam se zaměřují na řešení problémů v kraji podle svých rezortů nikoli od stolu, ale na místě s konkrétními lidmi. Za půl roku byly změněny dozorčí rada a představenstvo v Nemocnici s poliklinikou v České Lípě a usilovně se jedná o zřízení hospice v kraji,“ uvedl ke změnám po půlroce nové krajské vlády hejtman Stanislav Eichler. Ten se stal stálým členem Výboru regionů v Bruselu, 1. místopředsedou Euroregionu Nisa a 1. místopředsedou Regionální rady soudržnosti Severovýchod, který tvoří Liberecký kraj ještě s Pardubickým a Královéhradeckým krajem.
• Na svém pátém letošním zase-
TÉMA NEJVÍCE STAROSTÍ PŘINÁŠÍ PRŮMYSL Vliv na činnost krajských radní má přitom fakt, že Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. Rozvinutý je především průmysl skla a bižuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. Tradiční textilní průmysl ztratil v důsledku útlumu v posledních letech svoje dominantní postavení. Dalšími hlavními sektory jsou obchod, doprava, zdravotnictví, stavebnictví a až poté zemědělství a administrativa. V oblasti dopravy sehrává důležitou roli spojení Liberce s Prahou, kterým je čtyřproudá rychlostní komunikace. Její prodloužení na státní hranici
umožní napojení na dálniční síť Spolkové republiky Německo. Kraj se tedy v posledních měsících musel zaměřit především na to, jak se vypořádat s následky hospodářské recese, kdy značná část podniků v regionu je závislá na automobilové výrobě. Zároveň s tím ale pokračovala snaha o zachování kontinuity v budování infrastruktury a dopravní sítě. Neopominutelná je i oblast školství. Zde kraj zdůrazňuje zejména existenci vysoké školy na území Libereckého kraje. Jedná se o Technickou univerzitu v Liberci s fakultou strojní, textilní, hospodářskou, umění a architektury, mechatroniky a pedagogickou. V roce 2007 absolvovalo studium kolem 1 400 studentů. Dále hejtman poukazuje na možnost studovat na mnoha středních školách (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, integrované střední školy, speciální školy). I tady se kraj sna-
dání se sejdou 26. května krajští zastupitelé. Ti se budou mimo jiné zabývat plánem na financování oprav mostů na krajských komunikacích formou úvěru či změnami letošního rozpočtu. Jednání začíná v zasedací místnosti krajského úřadu ve 14 hodin.
• Liberecký kraj přichází o turisty. Podle průzkumu agentury CzechTourism jsou na vině špatné služby a malá nabídka zábavy. Podle náměstkyně hejtmana Lidie Vajnerové, která má cestovní ruch na starosti, nejsou nic platné krásné památky a příroda, pokud kraj neumí přitáhnout turisty a postarat se o ně.
• V polovině května byla zahájeZa důležitou změnu prvního půlroku vlády sociální demokracie považuje hejtman Stanislav Eichler posun v komunikaci se starosty. Radní pravidelně vyjíždějí do terénu, výjimkou samozřejmě není ani hejtman. Na snímku z archivu krajského úřadu je hejtman Eichler první zleva při jednom ze svých výjezdů. ží o to, aby i nadále pokračoval rozvoj vzdělávací úrovně. VÍTĚZSTVÍ SOCIALISTŮ POMOHL I PREZIDENT KLAUS Předchůdcem Stanislava Eichlera byl hejtman Petr Skokan z ODS. Ten měl vysoké naděje, že svou funkci při loňských volbách obhájí a že zajistí kontinuitu vlády občanských demokratů na krajském úřadě. Nakonec ale vítězství sociálních demokratů přispěl i pre-
zident Klaus. Ten Skokanovi přislíbil podporu v předvolební kampani, nakonec z ní ale sešlo. Prezident měl původně v některých obcích v kraji v doprovodu Skokana navštívit základní školu, setkat se s občany na náměstí a také se seniory v penzionu v Dolní Libchavě. „Zastávka byla naplánována ještě před volbami,“ řekla tehdy mluvčí českolipské radnice Eva Markgrafová. Ze slíbené veřejné podpory ale sešlo. Prezident nakonec podporu dosavadní-
mu hejtmanovi odvolal. „Dnes ráno pan hejtman obdržel informaci, že pan prezident pod tíhou situace v Praze změnil svůj program, a tudíž nemůže do České Lípy přijet. Nicméně Českou Lípu navštíví v náhradním termínu,“ informoval před krajskými volbami mluvčí Libereckého kraje Jiří Langer. Sám Petr Skokan nakonec z kandidátky ODS odstoupil, přestože mají ve volbách největší šance ti, co post obhajují. Martin Ťopek
na oprava velmi frekventované silnice z Hodkovic nad Mohelkou do Českého Dubu. Silnice je důležitá nejenom jako spojnice mezi oběma městy, ale i svým napojením na R35. Rekonstrukci silnice platí Liberecký kraj, který většinu peněz na opravu získal z evropských fondů.
• Od začátku června bude na krajském úřadě zřízeno nové pracovní místo – koordinátor cyklodopravy. To bylo zřízeno v návaznosti na dva roky starý dokument Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji. Koordinátor by se měl starat o koncepci a rozvoj cyklodopravy v kraji, vedení cyklostezek a cyklotras.
10
PREZENTACE
KN | květen 2009 |
Eurocentrum Jihlava
Oddělení rozvoje Centra evropského projektování
nicky, Eurocentrum Jihlava pořádá přednášky pro základní, střední a vysoké školy, besedy a semináře na aktuální evropská témata. Eurocentrum Jihlava pořádá také výstavy s evropskou tematikou a soutěže o ceny.
Eurocentrum Jihlava patří do sítě regionálních Eurocenter odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky. Sídlí v budově Muzea Vysočiny na Masarykově náměstí 55 v Jihlavě. Eurocentrum Jihlava působí v kraji Vysočina od září 2006. Za dobu své činnosti zodpovědělo na deset tisíc dotazů veřejnosti o otázkách Evropské unie. Nejčastěji dotazy směřují na fungování Evropské unie, pracovní příležitosti v zahraničí a strukturální fondy. V současné době se občané zajímají nejvíce o české předsednictví v Radě Evropské unie, Lisabonskou smlouvu a volby do Evropského parlamentu. Kromě zodpovídání dotazů osobně v informační kanceláři, prostřednictvím elektronické pošty a telefo-
Součástí Centra evropského projektování, regionální rozvojové agentury Královéhradeckého kraje, je Oddělení rozvoje, vysoce kvalifikované pracoviště zabývající se širokou škálou aktivit s cílem podpořit rozvoj obcí, mikroregionů, firem a dalších subjektů zejména na území kraje.
Novinkou je měsíčník Eurolisty, který Eurocentrum Jihlava pravidelně vydává. K dispozici je tištěná i elektronická verze. V Eurolistech se zájemci dozvědí aktuality z Eurocentra Jihlava a informace o připravovaných akcích. Centrum evropského projektování je renomovanou rozvojovou agenturou se sídlem v Hradci Králové a pětiletou tradicí činnosti. Už na počátku vyvstala potřeba sestavení odborného týmu, který by se zabýval tvorbou šířeji pojatých koncepcí, strategických dokumentů, odborných analýz, výzkumů apod. Oddělení rozvoje se postupem času rozrostlo na dynamicky fungující tým schopný pokrýt svojí odborností veškerá témata spojená s těmito pracemi.
Do 6. června mohou návštěvníci v Eurocentru Jihlava shlédnout výstavu Naše národní parky – zelené mosty Evropy. Výstavu pořádá ministerstvo životního prostředí, EUROPARC Česká republika, Správa Národního parku České Švýcarsko, Správa Národního parku Podyjí, Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava ve spolupráci s Eurocentrem Jihlava a Muzeem Vysočiny Jihlava. Více informací o akcích Eurocentra Jihlava získáte na internetových stránkách www.euroskop. cz/eurocentrum.jihlava.
Eurocentrum Jihlava, Masarykovo náměstí 55, 586 01 Jihlava Tel.: + 420 567573800, E-mail:
[email protected]
Enteria hvězdou stavebního veletrhu Letošní ročník Stavebních veletrhů Brno, které tvoří Mezinárodní stavební veletrh IBF, Mezinárodní veletrh zařízení technických budov SHK Brno, Mezinárodní veletrh investic, financí, realit a technologií pro města a obce URBIS INVEST a Stavební centrum EDEN 3000, nabídl jako hlavní téma energeticky úsporné stavění, které se prolínalo téměř všemi obory. Doslova hvězdou tradičního brněnského stavebního veletrhu se stal český stavební holding enteria a.s. „Enteria je logickým vyústěním rozvoje původní zakladatelské firmy Chládek a Tintěra,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva Libor Joska, který poskytl Krajským novinám interview. Pane řediteli, jak se vaše holdingová společnost prezentuje na
stavebním veletrhu v Brně? Tento veletrh není o vystavování zboží, těžko bychom sem převezli most nebo koleje. Enteria přijela s tím, že slaví první rok svého působení na trhu. Snažíme se hlavně zvýšit povědomí o českém stavebním holdingu enteria, což se myslím daří. Enteria je holdingovou firmou, která zaštituje několik společností, včetně firmy Chládek a Tintěra Pardubice.
Jaká je návštěvnost vaší expozice? Opravdu skvělá. Z toho máme velkou radost. Čím jste tolik návštěvníků nalákali? Bohatým doprovodným programem. Mezi našimi hosty nechybějí věhlasná jména. Například rally piloti Roman Kresta a Josef Peták. Dalším tahákem byl populární Daniel Landa a samozřejmě olympijský vítěz, střelec David Kostelecký. Enteria působí na trhu poměrně krátce, jaký byl její první rok? První rok ukázal, že myšlenka vytvoření holdingové společnosti,
������� byla správná. Celkový obrat přesáhl 3 miliardy korun. To hodnotím jako obrovský úspěch.
Logo - varianta 1 a - na výšku
Od svého vzniku Oddělení rozvoje připravilo nejrůznější koncepční a analytické práce, zpracovalo množství strategických dokumentů (strategické plány měst, obcí a regionů, akční plány, strategie místních akčních skupin), poskytlo konzultační a poradenskou činnost v rámci rozvoje regionu (zavádění místní Agendy 21, uplatňování principů udržitelného rozvoje a mezisektorového partnerství), provedlo průzkumy podnikatelského prostředí, neziskového sektoru, sociologické a názorové průzkumy aj. Dále plnilo funkci regionálního centra pro spolupráci s podnikajícími právnickými a fyzickými osobami, obcemi a městy při prosazování a ochraně jejich podnikatelských zájmů, zajišťovalo regionální podpůrné programy pro malé a střední podniky, spolupracovalo s Univerzitou Hradec Králové a dalšími vzdělávacími institucemi. Realizovalo i vlastní hospodářskou činnost zejména v oblastech investičního a ekonomického poradenství. Stále též provozuje a aktualizuje regionální informační servis, spolupracuje s agenturou CzechInvest, Asociací inovačního podnikání a dalšími institucemi, zajišťuje facilitaci jednání a veřejných setkání, přednášky a semináře. Z nejvýznamnějších projektů stojí za zmínku vytvoření Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 – 2015, kterou je pokryta co možná nejširší škála rozvojových aktivit. Přínosem byla široká participace regionálních aktérů, jejíž součástí byla zejména síť euromanažerů reprezentujících veřejný, neziskový a podnikatelský sektor. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje byla projednána řadou odborných pracovních skupin, politickou reprezentací a v neposlední řadě také s nejširší veřejností na setkáních v několika městech. Na Strategii navázalo vytvoření Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008 – 2010. Součástí jsou: implementační část vymezující role a úlohu jednotlivých subjektů zahrnutých do realizace strategie, monitoring a evaluace programu a také odborně vymezené městské a venkovské oblasti a specifické a rozvojové oblasti a osy, jež mají význam pro efektivnější cílení jednotlivých prioritních os a opatření programu. Oddělení rozvoje bylo také členem a vedoucím koncepčního týmu zpracování Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro období 2007 - 2013. V dokumentu zpracovaném Oddělením rozvoje byly na základě analýz vymezeny a rozpracovány prioritní oblasti rozvoje regionu, který je kromě Královéhradeckého tvořen ještě krajem Libereckým a Pardubickým. Z dalších odborných prací dále zmiňme Průzkumy veřejných prostor v Hradci Králové, Regionální inovační strategii Královéhradeckého kraje, Strategii rozvoje lidských zdrojů, Integrované plány rozvoje měst Hradce Králové, Náchoda, Nového Bydžova a jiných, strategické plány rozvoje Náchodska, Novopacka, Třebechovicka, Týniště nad Orlicí, Novobydžovska, mikroregionu Cidlina, území několika místních akčních skupin a řada dalších. Odborné činnosti Oddělení rozvoje využívají i další města a regiony, např. Ústecký a Pardubický kraj. Některé aktivity překračují hranice České republiky, např. školení regionálních aktérů v Srbsku či spolupráce s polskými institucemi. V současné době se Oddělení rozvoje Centra evropského projektování mimo jiné zaměřuje na intenzivní spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, pro který realizuje řadu analytických materiálů, koncepčních a inovačních podkladů pro zefektivnění jeho práce. Nadále tím naplňuje vizi, na základě které bylo zřízeno – všestranné zkvalitňování života obyvatel Královéhradeckého kraje.
Logo - varianta 1 b - na výšku, černobílá
Ing. Libor Joska, generální ředitel holdingu enteria a.s.
Další informace a kontakty naleznete na internetové adrese:
www.cep-rra .cz
PREZENTACE
KN | květen 2009 |
11
Pět let už má Česká republika možnost využívat fondy EU Připojte se i vy! Národní orgán pro koordinaci, který v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR zastřešuje získávání dotací z Evropské unie, radí „Jak na projekt“. NÁPAD A VYHLEDÁNÍ VHODNÉHO PROGRAMU
si projektovou žádost připravit s předstihem.
Napadla vás aktivita uskutečnitelná ve vaší obci, škole, podniku, neziskové organizaci apod., na niž byste rádi dostali podporu z Evropské unie? V první fázi je třeba si zjistit, který operační program by ve vašem případě pro získání dotace připadal v úvahu. Na webu www.strukturalni-fondy.cz najdete charakteristiky každého z nich. Řídit se lze podle sféry vaší činnosti (tématické OP), nebo podle místa, kde realizujete své aktivity (regionální operační programy, programy pro Prahu a programy přeshraniční spolupráce).
ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ ŽÁDOSTI
Váš projekt musí být v souladu se záměry operačního programu, z něhož chcete čerpat prostředky. Podrobnosti o cílech OP se dozvíte v programových a prováděcích dokumentech vydávaných jednotlivými řídicími orgány. Obecně platí, že z fondů EU se podporují projekty veřejně prospěšné, které přispějí ke zlepšení sociálního a ekonomického prostředí v členských zemích a jejich regionech. Nejde v žádném případě o samoúčelné finanční injekce do neziskového sektoru, soukromých firem, obcí , krajů či jakýchkoli jiných subjektů. Právě naopak - příjemci musí vždy prokázat a konkrétně doložit obecnou prospěšnost svého záměru. Obecná prospěšnost je zde však chápana v širším smyslu, nejen jako sociální aktivity. Proto se rozhodně ze získávání podpory z evropských fondů nevylučují soukromé firmy žádající dotace např. na novou technologii, vzdělávání zaměstnanců apod. Všichni žadatelé však musejí doložit v projektové žádosti společenský přesah plánovaných aktivit jejich projektu. U soukromých firem často jde např. o podporu zaměstnanosti v regionu. URČENÍ VHODNÉ VÝZVY Operační programy přijímají projektové žádosti v rámci tzv. výzev, tedy časově vymezených úseků určených k podání žádosti o dotaci. Pro váš úspěch je klíčové sledovat, jaké výzvy právě probíhají a také jaké jsou plánovány na nejbližší období. Radou vám v tom budou nápomocni pracovníci řídicích orgánů. Časové „okno“ výzvy bývá otevřeno po několik týdnů až měsíců. U složitějších projektů toto období nemusí vždy postačovat pro podrobné zpracování projektové žádosti. Doporučuje se tedy
Projektová žádost představuje klíčový dokument, který rozhodne tom, zda budete se snahou získat finance z evropských fondů úspěšní či nikoli. Vaším průvodcem při její tvorbě budou příručky pro žadatele a další metodické pokyny připravené odpovídajícím operačním programem. Zároveň jsou k dispozici konzultace s pracovníky řídicího orgánu či zprostředkovatelského subjektu, semináře, konference atd. V přípravné fázi se nebojte klást dotazy, abyste do projektové žádosti zařadili vše potřebné. Žádosti musejí být vyplňovány v elektronické podobě. Většina operačních programů k tomu využívá internetovou aplikaci BENEFIT. OP Životní prostředí ale připravil pro žadatele elektronické prostředí BENE-FILL a OP Podnikání a inovace eAccount. Všechny vyjmenované aplikace jsou k dispozici na adrese https:// www.eu-zadost.cz/stromFormularu.aspx. Přílohy, které mohou být požadovány k projektové žádosti: Logický rámec Přehledný materiál popisující krátce záměry projektu, dané do souvislosti s konkrétními činnostmi a výstupy jeho aktivit. Studie proveditelnosti Studie proveditelnosti slouží k posouzení uskutečnitelnosti a životaschopnosti projektu. Popisuje finanční stránku všech aktivit a hodnotí efektivitu vynaložených prostředků. Většinou má rozsah 20-50 stran. Tento dokument je závazný a cíle v něm stanovené budou muset být dosaženy, jinak hrozí odebrání dotace. Pro projekty méně nákladné nebo tzv. měkké (neinvestiční) se požaduje zjednodušená studie proveditelnosti. U dražších, zpravidla investičních projektů musí být standardní studie proveditelnosti. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Metodika pro vyhodnocení, co pozitivního projekt přináší a co si naopak bere jak po finanční stránce, tak po stránce společenské. Zkratka pochází z anglického pojmu Cost-Benefit Analysis. Rozpočet projektu Je nezbytný pro každou žádost o získání prostředků z fondů Evropské unie. Jeho význam tkví
mimo jiné v tom, že se z něj vychází při závěrečném vyúčtování. Tento seznam příloh slouží jen k celkové orientaci, protože konkrétní požadavky si určuje každý operační program samostatně. Výběr subjektů, jimž bude dotace udělena, probíhá podle hodnotících a bodovacích kritérií, která jsou předem veřejně dostupná. Bývají součástí informací pro danou výzvu nebo jsou uvedena v programovém dokumentu OP. Litomyšl – Výstavba truhlárny pro specifickou designérskou výrobu, přípěvek EU 28 milionů korun. V případě, že váš projekt byl úspěšný, bude s vámi uzavřena smlouva o financování. Je to chvíle vhodná pro oslavu, ale zároveň teprve začátek dlouhé cesty... NA CO SI DÁT POZOR PŘI REALIZACI Administrativa Při uvádění projektu v život si musíte také najít čas na přípravu monitorovacích zpráv, které dokládají, co a jak jste již provedli a jak plníte indikátory nastavené vámi samotnými v projektové žádosti. Vedle toho je třeba vyhotovovat i žádosti o platbu. Finanční prostředky jsou vypláceny buď po skončení projektu nebo po jeho jednotlivých etapách, které byly předem naplánovány ve studii proveditelnosti a dalších součástech projektové žádosti.
Blatnička Hodonín – Středisko školy lidové tvořivosti, příspěvek EU 7,9 milionu korun.
Financování Náklady projektu se až na výjimky proplácejí žadatelům zpětně. Po dobu realizace projektu nebo přinejmenším její části jej musíte financovat z vlastních zdrojů či bankovní půjčkou. Zajištění udržitelnosti projektu Ve většině případů evropské normy vyžadují, aby se výsledky dosažené projektem nějakou dobu přetrvaly, tento termín (=udržitelnost projektu) bývá nejčastěji pět let, ale může se lišit dle požadavků OP. Veřejná podpora V EU obecně platí zákaz podpory podnikání z veřejných rozpočtů, která by mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy. I evropské fondy toto pravidlo dodržují, ale v jejich rámci existují výjimky vyplývající ze smlouvy o založení ES, které se běžně využívají (bloková výjimka, pravidlo de minimis aj.). Přesto je důležité vědět, zda váš projekt tzv. zakládá nedovolenou veřejnou podporu, i když se na něj vztahuje výjimka. Projekty zakládající a nezakládající veřejnou podporu se totiž liší způsobem financování. Projekty zakládající veřejnou podporu mají zpravidla hrazeno nižší procento nákladů a svůj zisk z udělené dotace odečítají.
Frýdek Místek – Investice do high tech centra pro ortotiku a protetiku, příspěvek EU 3,9 milionu korun.
Žireč – Chráněné dílny při domově sv. Josefa, příspěvek EU 9,5 milionu korun.
12
KN | květen 2009 |
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
STRUČNĚ A JASNĚ
Vyhazov Drymla, nové komplikace s dálnicí a spousta práce
• Královéhradecký kraj se spo-
Královéhradecký kraj, v čele s novou samosprávou pod vedením Lubomíra France, žil v uplynulých šesti měsících hned několika tématy. Kromě obligátních poplatků jde především o aféru kolem zastupitele a senátora Vladimíra Drymla, předsednictví Radě EU či nové zkomplikování situace kolem dostavby dálnice D11.
lečně s Jihočeským krajem může chlubit nárůstem počtu turistů. Za první tři měsíce letošního roku jich v kraji přibylo jedno procento, konkrétně tady nejméně jednu noc strávilo více než 260 tisíc lidí. Zásluhu na tom mají především tuzemští turisté, kteří využili příznivou zimu a vyrazili do Krkonoš nebo Orlických hor.
• Čtyřiadvacet milionů korun získal Královéhradecký kraj z fondů Evorpské unie na vyškolení pracovníků sociálních služeb. Za tyto prostředky zajistí bezplatná školení těm, kteří se starají o zdravotně postižené a seniory. Školení se má zúčastnit více než šestnáct stovek pracovníků, kteří se naučí zvládat psychickou zátěž, zlepší své komunikační schopnosti, rozšíří si dovednosti v první pomoci a naučí se předcházet syndromu vyhoření.
• Do konce června mají trvat opravy nádvoří Regiocentra Nový pivovar, ve kterém sídlí krajský úřad. Dělníci se „vrátili na místo činu“ poté, co se na objektu objevily závažné závady. Mezi ně patří především špatné izolace. Opravy nebudou kraj nic stát, jedná se totiž o reklamaci provedených prací.
TÉMA
řekl bývalý dlouholetý hejtman Pavel Bradík (ODS). SILNICE: TO NENÍ JEN D11
„Chybějící dálnice negativně ovlivňuje život lidí v řadě našich měst. Proto je také téma výstavby dálnice jedním z klíčových bodů programu naší krajské vlády.“ To prohlásil krátce po volbách hejtman Lubomír Franc. Realita je dnes však trochu jiná. Pokud se kraj snaží o co nejrychlejší dostavění dálnice, nedaří se mu to právě nejlépe. Důvodem jsou informace o tom, že se kraj v současnosti distancuje od dohody s majitelkou potřebných pozemků Ludmilou Havránkovou a připravuje dohodu jinou, ve které počítá i s finančním odškodněním farmářky. Ta však už několikrát řekla, že peníze nechce a podle všeho je připravená celou stavbu blokovat i nadále. „Z celého postupu samosprávy jsem velmi nešťastný. Považoval jsem za jeden ze svých velkých úspěchů, že se mi po čtrnácti letech podařilo prolomit bariéry, co byly mezi paní Havránkovou a státem. Dohodu co jsme učinili, může kritizovat každý. Faktem však je, že jakákoliv nová dohoda značně oddaluje dostavění dálnice až do Hradce,“
Ale D11 samozřejmě není jedinou komunikací v kraji. V regionu leží celkem 3 752 kilometry silnic. Z čehož naprostá většina je silnic druhé a třetí třídy ve vlastnictví kraje. A mnohé z nich jsou ve velmi špatném stavu. Kraj se proto už mnoho let snaží o jejich opravy. Výjimkou není ani současná samospráva. Přes sto milionů korun bude stát například rekonstrukce silnice druhé třídy mezi Křižanovem a Českou Skalicí. Letos tak jde o jednu z nejnákladnějších oprav. „Rekonstrukce silnice skončí v listopadu. Zhruba 88 milionů korun jsme na tuto stavbu získali z Evropské unie, zbytek tvoří finance ze státního rozpočtu a rozpočtu kraje. Úsek, který budou silničáři opravovat, je dlouhý přibližně devět kilometrů. Po rekonstrukci se výrazně zlepší technické parametry komunikace,“ sdělil krajský radní pro oblast dopravy Josef Ješina. INVESTICE I V DALŠÍCH OBLASTECH Krajské vedení pracuje samo-
Dokončení D11 je možná znovu v nedohlednu. zřejmě ve všech oblastech. V oblasti sociální se kraj také snaží investovat. Důkazem je například rozsáhlá modernizace domova důchodců v Polici nad Metují. Na první pohled nepatrná záležitost, která však bude stát hodně peněz. „Rekonstrukce domova důchodců bude stát téměř sto milionů korun. Více než polovinu z této částky uhradí Královéhradecký kraj,“ řekl hejtman Lubomír Franc. Stavba, která areál zásadně zvětší, by měla být hotová v půli příštího roku. AUDITY VE ZDRAVOTNICKÉM HOLDINGU Téma zdravotnictví je už dlouhou dobu na výsluní novinářského zájmu. Poplatky jsou
věcí všeobecně diskutovanou, ale kraj má i jiné problémy. Například ty kolem hospodaření nemocnic. „Zdravotnická zařízení označovaná jako bezproblémová, vykazují vážné nedostatky. Je nutné celou oblast maximálně zpřehlednit, aby se chovala efektivně,“ řekl hejtman Franc. A vedení kraje začalo tím, že si nechalo zpracovat audity hospodaření zdravotnického holdingu. Ty měly prokázat, že krajská zdravotnická zařízení dluží zhruba 175 milionů korun. Audity i postup kraje však kritizuje opozice. „Svádět vše na ty minulé vlády, to je jev, který se v současnosti rozmáhá, a to je velká škoda. Podle mého názoru je to navíc i neskutečné plýtvání. Nová vláda dala za zbytečné
foto: redakce audity už spoustu peněz a nikdy se samozřejmě neprokázalo, že by minulou samosprávu tvořili nějací kriminálníci, jak se nám to někteří snaží namluvit,“ zpochybňuje postup vedení Bradík. Co naopak chválí je návaznost v projektech a investicích na jeho vládu, což už v minulosti avizoval Franc. „Velké třesky jsou vždycky k ničemu, kontinuita je důležitá.“ K věci důvěryhodnosti jednotlivých vedení pak mírně poukazuje na začátek vlády a aféru Dryml. Tady se ovšem jak vládní, tak opoziční politici shodují: Je dobře, že Vladimír Dryml odešel. „Je to paradox,“dodává Bradík. „Člověk s takovými metodami a dostal nejvíc preferenčních hlasů od voličů...“ Filip Appl
KRAJ VYSOČINA STRUČNĚ A JASNĚ • Kraj bude financovat stavbu nového Pavilonu pro matku a dítě v Třebíči. Ten má být moderním zařízením s dostatečným komfortem pro pacienty s nejnovějším přístrojovým vybavením. Otevřen má být v první polovině roku 2011, kraj na něj ze 40 % získal prostředky z fondů EU.
Kraj pokračuje v práci předchozích vlád Do správy všech důležitých oblastí se pustil kraj Vysočina s novou samosprávou. A jak si stojí po půl roce práce? Hejtman kraje Jiří Běhounek je přesvědčen o tom, že se kraji i v těžké situaci daří především účinně čerpat finance z fondů Evropské unie: „V oblasti čerpání financí z EU je letos situace mnohem složitější, než tomu bylo v loňském roce. Proto považuji za úspěch, že se nám daří čerpat minimálně ve stejné míře.“
• Na Zakarpatské Ukrajině pomůže kraj Vysočina se zlepšováním stavu škol a dalších zařízení pro děti. Na společné projekty na Ukrajině bylo z letošního rozpočtu kraje Vysočina uvolněno 4,7 milionu korun. Pokračuje tak spolupráce z loňského roku, vzájemnou spolupráci navázaly regiony před dvěma lety.
• Krajší zastupitelé rozhodli o dalším odškodnění obětí heparinového vraha Petra Zelenky. Rodiny čtyř dalších obětí si rozdělí čtyři sta tisíc korun, které by měli obdržet do konce letošního června. Od konce minulého roku už kraj mezi pozůstalé po obětech někdejšího zaměstnance havlíčkobrodské nemocnice rozdělil více než jeden a půl milionu korun.
• Žádné překvapení se nekonalo při udělování titulu nejlepšího sportovce kraje Vysočina pro rok 2008. Své jasné prvenství obhájila rychlobruslařka ze Žďáru nad Sázavou Martina Sáblíková. Ta zopakovala prvenství ve Světovém poháru na dlouhých tratích a stala se mistryní světa na pětikilometrové trati.
TÉMA A finance považuje nový hejtman za silnou oblast své vlády. „Důležité také je, že nám podařilo připravit dobrý rozpočet,“ dodává hejtman. Opozice zatím váhá. Podle členky zastupitelstva a bývalé radní Jany Fischerové (ODS) je nutné s nějakými závěry ještě počkat. „Současné vedení má k dispozici naspořenou miliardu a půl. Na konci roku bude první možnost si vyhodnotit, jak vypadalo její čerpání.“ ZDRAVOTNÍ PÉČE BY SE MĚLA ZLEPŠIT Současné krajské samosprávy čelí kritice, že se jejich program v tomto směru zaměřil pouze na poplatky, o jejichž zásadním významu se jim podařilo přesvědčit voliče.V programu ČSSD se však objevily i jiné priority. Zřejmě tou nejdůležitější je snaha o systémové řízení nemocnic a účinnou kontrolu. Podle hejtmana je nutné si na zásadní kroky
v této oblasti ještě počkat. „Kraj Vysočina má pět příspěvkových nemocnic a je nutno říct, že jsme na tom v současné době z hlediska ovlivnění zdravotní péče poměrně špatně.“ V této oblasti zaznívá na vedení kraje zřejmě největší kritika z řad opozice. A je jasné, že terčem jsou především zdravotnické poplatky. „Zásadní změnu vidím v oblasti zdravotnictví a zrušení věčně diskutovaných poplatků v krajských zdravotnických zařízeních. Vadí mi, že jiná zařízení než krajská nemají doposud stejné podmínky, například i placení pobytu v nemocnici považuji za bezproblémové a morální a mělo by být klientem hrazeno,“ řekla Krajským novinám Jana Fischerová. DO SILNIC LETOS REKORDNĚ VELKÉ PENÍZE Nové vedení kraje letos navýšilo výdaje na zlepšení silniční sítě o 750 milionů korun. Celkem tak kraj letos vydá na rekonstrukce silnic téměř 1,5 miliardy korun. Samozřejmě z velké části s podporou Evropské unie. Snaha o zlep-
Na práci předchozího vedení navazuje kraj mimo jiné i v oblasti cestovního ruchu. ilustrační foto: CzechTourism šení stále nedostatečného stavu silnic v kraji je zřejmá, byť kraj ve většině případů pokračuje v práci, kterou začaly vlády předchozí. A jaké silnice se opravují nebo opravovat budou? V současnosti je to například silnice mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou či mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou. Velké opravy čekají například významnou silnici mezi Havlíčkovým Brodem a Čáslaví a mnohé další. Kraj však pracuje i na dalších projektech v oblasti dopravy. „Podařilo se nám uzavřít jakousi dohodu s Českými drahami ohledně základní dopravní obslužnosti, nyní jednáme o dopravním integrovaném systému kraje, kde je naším primárním cílem,
aby na sebe jednotlivé spoje navazovaly a celkově se tak zlepšil komfort pro cestující,“ dodal hejtman. KRAJ NAVAZUJE NA MINULÉ VEDENÍ Z dalších témat je v popředí zřejmě cestovní ruch. Právě ten je totiž Achillovou patou kraje, který je nejméně navštěvovaným regionem Česka. I na tom však nová samospráva pracuje. „V současné době připravujeme hned několik aktivit v rámci čerpání finančních prostředků z Regionálního Operačního programu a naše společnost Vysočina Tourism už získala několikamilionovou podporu z Evropské unie na
tuto problematiku,“ řekl nedávno radní za cestovní ruch Tomáš Škaryd. Ve všech oblastech včetně těch jako je školství či životní prostředí, se kraj snaží navazovat na práci minulého vedení. A to oceňuje i opozice. „Chvályhodné je rozhodně to, že nová koalice se v mnoha věcech drží systému a postupů nastavených v předcházejících volebních obdobích. Nechová se tedy zatím podle hesla nyní jsme tady my a všechno bude jinak, protože předtím všechno bylo špatně. Naopak mi někdy připadá, že některé dříve nastavené věci respektují a dodržují téměř do puntíku,“ dodala Jana Fischerová. Filip Appl
NUTS II SEVEROVÝCHOD
KN | květen 2009 |
ROP Severovýchod se prezentoval na brněnském mezinárodním veletrhu URBIS INVEST Ojedinělé investiční příležitosti pro rozvoj regionů v zemích střední a východní Evropy se od 21. do 25. dubna nabízely na brněnském mezinárodním veletrhu URBIS INVEST 2009. Oficiální doprovodné akce českého předsednictví Evropské unie se zúčastnili také zástupci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Potenciální investoři, developeři, bankéři a obchodníci s realitami z celého světa, starostové měst a obcí, zástupci státní správy a další navštívili koncem letošního dubna brněnské výstaviště. V rámci mezinárodního veletrhu URBIS INVEST 2009 byly k vidění ukázky investičních projektů ze všech koutů České republiky. Prezentovaly se aktivity krajů, měst i obcí, také ministerstev a operačních programů, jejichž prostřednictvím přicházejí do regionů evropské dotace ze strukturálních fondů. Nechyběli tu ani zástupci regionu soudržnosti Severovýchod, tak zvaného NUTS II, kteří prezentovali projekty realizované na území Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje v rámci expozice ministerstva pro místní rozvoj. Hovořilo se o možnostech čerpání dotací, návštěvníky zajímaly zejména praktické ukázky podpořených
projektů. Některé z nich, zaměřené na rozvoj dopravní infrastruktury, měst a také cestovní ruch, byly k vidění na výstavě fotografií, organizované ministerstvem pro místní rozvoj. O výsledcích regionálních operačních programů, a tedy i ROP NUTS II Severovýchod, se hovořilo také 23. dubna na konferenci ministerstva pro místní rozvoj. Ve stejný den pak zástupci Asociace krajů České republiky, ministerstev, finančních institucí a ředitelé úřadů regionálních rad zasedli u kulatého stolu na téma “Regionální operační programy 2007–2013 – příjemci podpory a zájmu bank“. „Diskutovalo se o finanční a ekonomické krizi a jejím dopadu na čerpání evropských dotací. Došlo také na otázky spojené s přístupem příjemců dotací k bankovním úvěrům určeným k financování projektových záměrů,“ řekl Zdeněk Semorád,
ředitel Úřadu Regionální rady NUTS II Severovýchod. Vůbec první oficiální jednání mezi bankovním sektorem a řídicími orgány, které zabezpečují chod operačních programů, zhodnotil také první místopředseda Asociace krajů ČR Radko Martí-
nek, hejtman Pardubického kraje a současně předseda Regionální rady NUTS II Severovýchod: „Na veletrhu začala kontinuální jednání s představiteli finančních institucí a dá se říci, že obě strany hledají způsob, jak podporovat socioekonomický rozvoj krajů“.
Další informace o veletrhu získáte na internetových stránkách www.urbisinvest.cz, zajímají-li vás fotografie, pak doporučujeme webové stránky Regionální rady NUTS II Severovýchod, sekce Fotogalerie. Úřad Regionální rady
13
Rozhodnou o dotacích pro venkov Starostové obcí, projektoví manažeři a další, kteří se podíleli na tvorbě projektů v rámci 10. kola výzvy, jistě netrpělivě očekávají červnové zasedání Výboru Regionální rady. Rozhodne se tam o dotacích z Regionálního operačního programu Severovýchod, tentokrát zaměřených na rozvoj venkova. Konkurence je veliká. Vždyť v rámci Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého kraje byly v rozsahu této výzvy podány 173 projekty, což je nejvíce v historii ROP Severovýchod. „Ačkoliv bylo dvacet projektů vyřazeno v rámci kontroly přijatelnosti projektů a formálních náležitostí, vyčleněných 530 milionů korun na všechny podané projekty bohužel nepostačí,“ říká ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Všechny předložené žádosti jsou zveřejněny na webových stránkách Regionální rady v sekci Výzvy a dokumenty/Ukončené výzvy/Prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí/10. kolo výzvy/Zaregistrované projekty. Které z nich ale uspějí, o tom se rozhodne 19. června na královéhradeckém zasedání. (ej)
KRAJ VYSOČINA
Dotace z Evropské unie pomáhají Havlíčkovu Brodu Město Havlíčkův Brod díky evropským dotacím podpoří rozvoj a zkvalitnění občanské vybavenosti ve městě a posílí úlohu Havlíčkova Brodu jako dalšího významného rozvojového centra regionu Jihovýchod.
S pomocí dotací zrealizuje město nejen své investiční záměry v oblasti školství, kultury, cestovního ruchu, ale také z oblasti životního prostředí. Nejvíce projektů bylo podáno do ROP NUTS II Jihovýchod. V první vlně žádostí připravilo město vlastními silami pět projektů. Úspěšné projekty byly připraveny projektovými týmy radnice. Výbor Regionální rady rozhodl o přidělení dotací na výstavbu tělocvičny ZŠ V Sadech, další zkvalitnění služeb veřejného sportoviště Plovárenská, úpravy na dětském hřišti na Kalinově nábřeží a na Jihlavské ulici a výstavbu kulturního domu a požární zbrojnice v obci Suchá. Celková výše podpory činí zhruba 40 milionů korun a realizace těchto projektů byla již zahájena. Realizací projektu „Areál veřejných sportovišť Plovárenská Havlíčkův
Brod“ vznikl nový umělý povrch na basketbalové hřišti, osvětlení fotbalového hřiště a novostavba sociálního zařízení a šaten. Prodloužení se také dočkala in-line dráha určená především vyznavačům bruslení na kolečkových bruslích. Slavnostní otevření je plánováno na první polovinu měsíce června. Velkou investicí města do školství za podpory EU je výstavba nové „Tělocvičny u základní školy V Sadech“, která bude sloužit žákům školy a okolních škol při výuce, ale i široké veřejnosti. Stavba je neprojektována tak, aby odpovídala současným trendům moderních staveb včetně bezbariérových přístupů. Rozšíření sportovního vyžití nabízí realizace projektu „Dětské hřiště Jihlavská“. Součástí realizace projektu bude dětské hřiště s herními prvky, víceúčelová sportovní hřiště s moderním sportovním povrchem pro využití různými druhy sportu (basketbal, improvizovaný fotbal) a menší hřiště (volejbal, tenis), plocha pro skateboard a ohniště, nový chodník k železničnímu mostu a nové ozelenění celé okolní plochy. Z dotací EU město také dokončí modernizaci dětského hřiště na Kalinově nábřeží. Po dokončení projektu vznikne další víceúčelové a dětské hřiště s upraveným okolím pro relaxaci.
Areál veřejných sportovišť Plovárenská. Vedení města myslí i na občany v místních částech. Důkazem je realizace projektu „Novostavba zázemí pro konání kulturních akcí a požární zbrojnice v místní části Suchá“. Víceúčelové zařízení v Suché včetně parkoviště a přístupové komunikace má být dokončeno v červnu 2010. Vznikne zde sál s kapacitou 112 míst s kuchyňkou a sociálním zařízením, zázemí pro požární družstvo ze Suché a šatna pro sportovce s umývárnou. Zařízení bude sloužit co nejširší veřejnosti, tj. nejen obyvatelům Suché, ale i sousedních obcí. Se záměrem přilákat do Havlíčkova Brodu více návštěvníků a turistů město zpracovalo do ROP NUTS
II Jihovýchod také měkký projekt v oblasti cestovního ruchu s názvem „Za krásami a historií Havlíčkova Brodu“. Aktivity tohoto individuálního projektu jsou zaměřeny na zpracování a zajištění produktů cestovního ruchu, např. DVD, virtuální prohlídky města, propagační materiály apod. Nejvýznamnějším a objemově největším úspěšným projektem podpořeným z ROP NUTS II Jihovýchod je projekt „Revitalizace středu města Havlíčkův Brod“. Město Havlíčkův Brod si uvědomuje důležitost a význam veřejných prostranství pro kvalitní život svých obyvatel a snaží se proto o postupnou kultivaci, regeneraci
a obnovu městského prostředí a obnovení účinnosti veřejných prostorů. Při regeneraci stávajících veřejných prostorů i při zakládání těch zcela nových se snaží přizpůsobovat nejnovějším požadavkům, jež by tato prostranství měla splňovat. Investiční záměr revitalizace náměstí je prioritou vedení města již delší dobu. Nejprve byl proveden názorový průzkum pro zjištění poptávky po realizaci projektu a jeho dopadech. Při rozhodování o architektonické podobě náměstí vedení města nově použilo i participační model. Projekt předpokládá celkovou regeneraci Havlíčkova náměstí, přilehlé ulice Dolní a části ulice B. Němcové, která přímo navazuje
na náměstí. Cílem architektonického řešení je znovu zjevit jeho krásu a malebnost a přitáhnout na náměstí co nejvíce lidí. Zároveň je nutno omezit negativní vlivy intenzivní automobilové dopravy a důsledně upřednostnit pěší uživatele. Rovněž bude posílena přítomnost významného občana města, po němž je náměstí pojmenováno. Základem návrhu je nové vymezení veřejných ploch, definice hlavních linií a jejich kompletní předlažba. Jsou rozšířeny obvodové chodníky, ke kterým jsou přiřazena i parkovací stání tak, aby hlavní plocha náměstí byla co nejcelistvější a pokud možno nedělená. Zádlažby jsou navrženy z kamene, výškové předěly jsou minimalizovány, aby bylo odstraněno co nejvíce bariér pro svobodný pohyb. Významnou součástí úprav náměstí je návrh a rozmístění prvků městského mobiliáře, tj. laviček, odpadkových košů, stojanů na kola, informačních panelů, patníků apod. Autor projektu upřednostnil pro většinu prvků vytvoření atypického městského mobiliáře před typovými výrobky. Atypické řešení, které je jistě náročnější, však výrazně obohacuje individuálnost místa a přispívá k jeho autenticitě. Dotace na tento investiční projekt činí 42 miliony korun. Zahájení stavebních prací je plánováno na červenec 2009 a ukončení projektu na jaro 2011. (kp)
14
OLOMOUCKÝ KRAJ
KN | květen 2009 |
STRUČNĚ A JASNĚ
Olomoucký kraj myslí hlavně na budoucnost
• Pozor komáři! Takové cedule by
Pozvednout Olomoucký kraj ze spodních příček pomyslného žebříčku výkonnosti ekonomiky a nastartovat jeho růst je hlavním cílem Olomouckého kraje pro třetí volební období.
měly být na hranicích Olomouckého kraje. Ten totiž aktuálně doslova bojuje s přemnoženým hmyzem. Kraj ovšem svůj těžký boj nevzdává a k ruce si uvolnil čtvrt milionu korun na postřiky, které mají s bodavými škůdci zatočit. „Na kraj se společným dopisem obrátily obce Litovel, Střeň, Náklo a Příkazy s žádostí o pomoc při řešení vzniklé situace,“ řekl náměstek Michael Fischer a vyrazil do boje...
• Od 1. července čeká dětskou a stomatologickou lékařskou službu změna. Převezme ji totiž Fakultní nemocnice Olomouc. Nedávno o tom rozhodla Rada Olomouckého kraje, která tuto pohotovost financuje. „Fakultní nemocnice v Olomouci byla jediným uchazečem ve výběrovém řízení vyhlášeném krajem,“ řekl náměstek hejtmana Michael Fischer. Kraj bude nemocnici za tuto službu platit sto tisíc korun měsíčně. Snad půjde o změnu k lepšímu.
• Na policejním vedení Olomoucka se mění židle. Mají tam totiž nového dočasného šéfa Ivo Vykopala, který nastoupil místo Zdeňka Šebestíka. Ten odešel z nesouhlasu se škrty v rozpočtu policie. „Zatímco například loni jsme mohli za měsíc projezdit služebními vozidly benzín za 272 tisíce korun, letos nám byl stanoven limit na 153 tisíce korun. Takové šetření ohrožuje výkon služby,“ tvrdí Šebestík. Takový argument asi lze pochopit. Nakonec se prodají auta a nakoupí koloběžky...
Regionálního operačního programu Střední Morava jsou důležité pro další rozvoj města a obcí, podnikatelů i neziskových organizací.
TÉMA Nová krajská samospráva má za sebou první půlrok svého působení, během něhož schválila první krajský rozpočet. Prioritou rozpočtu jsou především investiční akce. Kraj letos zahájí investice za více než 420 milionů korun. Společně s investičními akcemi pokračujícími z předchozích let a dalšími projekty příspěvkových organizací se celkové investice budou pohybovat kolem miliardy korun. INVESTICEMI K RŮSTU „Investice jsou jednoznačně naší prioritou. Chceme jimi podpořit ekonomický růst našeho regionu. Navíc v době hospodářské krize je o to důležitější, abychom využili naše finanční zdroje právě tímto způsobem,“ uvedl hejtman Martin Tesařík. Hejtman se přitom podílí nejen na rozhodování o rozdělování peněz z krajského rozpočtu, ale díky svému působení ve funkci předsedy Regionální rady Regionu soudržnosti Střední Morava také na poskytování podpory z evropských zdrojů. Právě evropské peníze rozdělované prostřednictvím
DOTACE DO SOCIÁLNÍ OBLASTI Nová krajská samospráva se během svého prvního období musela vypořádat s výpadkem financování organizací poskytujících sociální služby, jimž stát pro letošní rok přidělil o 140 milionů korun méně než loni. Olomoucký kraj přitom zřizuje 33 těchto zařízení, v nichž pracuje na 220 zaměstnanců. Organizace má přes 16 tisíc klientů, z toho tři a půl tisíce přímo v lůžkových zařízeních. „Tyto lidi nemůžeme poslat domů, vždyť pro ně je domovem často právě naše zařízení,“ uvedl hejtman Tesařík. Kraj proto opakovaně poskytl organizacím mimořádné dotace a apeloval na poslance a senátory, aby se pokusili přesvědčit ministerstvo práce a sociálních věcí o nutnosti navýšení dotací minimálně na loňskou úroveň. KRIZE JE VELKÝM TÉMATEM Velkým tématem prvního půlroku nové krajské samosprá-
vy je ekonomická krize a s ní související výpadek daňových příjmů. Za první čtvrtletí roku 2009 se příjmy v porovnání se stejným obdobím roku 2008 snížily o 76 milionů korun. Vedení kraje přimělo krajský úřad i příspěvkové organizace přehodnotit provozní části rozpočtů a uspořit co nejvíce peněz. Kraj zároveň přijal plán opatření na zmírnění krize, který by měl pomoci občanům i podnikatelům lépe zvládnout období recese. DŮLEŽITÁ KONTINUITA Pro dosavadní fungování krajské samosprávy v uplynulém půlroce byly klíčové volby a následné sestavování krajských koalic. „Myslím, že zvolená koalice je pro období ekonomické krize tím nejlepším řešením. Podařilo se nám dosáhnout poměrně široké programové shody, zároveň jsme koaliční partnery přesvědčili o správnosti kroků, které tvořily náš volební program,“ řekl olomoucký hejtman. Výsledkem je koaliční smlouva a programové prohlášení Rady Olomouckého kraje, které údajně dávají kraji dobrou výchozí pozici. Podle hejtmana se kraj rozhodl správně pro Olomoucký kraj i pro Českou stranu sociálně demokratickou. Díky koaličním partnerům byla údajně zachována kontinuita s předcházejícími volebními obdobími, s ČSSD pak přichází nová dynamika a realizace kroků, které
Podle hejtmana Martina Tesaříka jsou jednoznačnou prioritou vedení kraje investice, které podpoří ekonomický růst regionu. foto: archiv kraje
jsme dlouhodobě již jako opozice připravovali. Počátek volebního období byl spojen se schvalováním krajského rozpočtu, který je klíčovým dokumentem každého kalendářního roku. Takřka souběžně se tedy začal plnit slib daný v předvolební kampani ohledně hrazení poplatků za pacienty v krajských nemocnicích. Jak uvedl Tesařík, je v tomto ohledu se svým pů-
sobením spokojen. Jinak to vidí jeho předchůdce, který byl hejtmanem kraje v letech 2000 až 2004, Jan Březina. „Nový hejtman je v komplikované situaci, vypadávají příjmy z rozpočtu a kraj musí nyní platit to, co neplatil. Na to bude muset nějak reagovat. Na hodnocení je ještě brzy, ale jsem sám zvědavý, jak se s problematikou financí nová vládá vypořádá,“ řekl Březina. Martin Ťopek
JIHOMORAVSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ
Kraj musí řešit především problémy v dopravě
• Zástupce Evropské komise z ředi-
Nové samosprávy přebíraly kraje v době, kdy naše země čelila nejen ekonomické krizi, ale i očekávánému předsednictví EU. Jak se s těžkou situací vypořádal Jihomoravský kraj? „Ukázalo se, že sociální demokracie je schopna plnit své programové závazky v jakékoliv koalici. Zde v Jihomoravském kraji je smlouva o spolupráci mezi ČSSD a ODS, ale do práce krajské rady jsme zapojili i lidovce a komunisty,“ prohlásil Michal Hašek.
telství pro výzkum a vývoj přivítal 15. května v Brně člen Rady kraje Milan Venclík. Konala se tam totiž mezinárodní konference s názvem „Evropský týden výzkumu a inovací v dopravě.“ Odborníci na dopravní problematiku řešili aktuální problémy v oblasti národní a mezinárodní dopravy a především si vyměňovali zkušenosti a vlastní poznatky v oboru.
TÉMA
• Jihomoravský kraj chce být českým centrem vědy a výzkumu. A snaží se jak jen může. Poslední aktivitou je zahájení nového dotačního programu SoMoPro (South Moravia Programme for Distinguished Researches), které proběhlo 13. května v Brně. Program má především přilákat špičkové vědce ze zahraničí.„Program SoMoPro významně pomáhá při získávání finančních zdrojů ze Strukturálních fondů, neboť přispívá k prokázání udržitelnosti plánovaných vědecko-výzkumných infrastrukturních projektů,“ řekl hejtman Michal Hašek.
• Zámek v Letovicích na Blanensku byl v úterý 28. dubna vyhlášen nejlépe opravenou kulturní památkou kraje za rok 2008. Stavba vyhrála oprávněně, neboť stav, ve kterém byla před obnovou fasády, osazením oken a repasí dveřních výplní, byl nejen havarijní, ale především ostudný. Smutným faktem zůstává, že celá řada dalších staveb nejen v Jihomoravském kraji je stále na spadnutí...
Podle hejtmana Haška se kraj ihned pustil do důležité práce ve všech oblastech správy. „Za úspěch považuji to, že tady na jižní Moravě se podařilo navázat rozumnou komunikaci všech stran v zastupitelstvu bez nějakého dělení na krajskou vládu a opozici. Podařilo se nám například připravit rozpočet, pro který v prosinci hlasovalo celé zastupitelstvo.“ DOPRAVA STŘEDEM POZORNOSTI Pro Jihomoravský kraj je nejaktuálnější zřejmě téma dopravy. Nové vedení se snaží vyřešit komplikovanou situaci kolem důležitých komunikací R43 a především R52. Hejtman Michal Hašek nedávno oznámil, že se zasadí o co nejrychlejší zahájení stavby. Jednat o tom chce například i s novým ministrem dopravy Gustávem Slamečkou. Výstavbě silnice brání především ekologické organizace, kvůli kterým není možné za-
čít stavět. Radní Milan Venclík proto varoval, že se také nemusí stavět vůbec. „Pokud se iniciativy opět odvolají a územní rozhodnutí vydáno nebude, silnice nebude ani v následujících letech do roku 2020 postavena,“ řekl. Přitom rakouská rychlostní silnice A5, na kterou má R52 navázat a spojit tak Brno s Vídní, by mohla být postavena do konce roku 2013. Neméně důležitou částí infrastruktury jsou i menší krajské silnice. Ty jsou ovšem často v zoufalém stavu. I letos tak na opravy půjdou stamiliony korun. Kraj přitom především využívá fondů EU a navazuje na práci minulé vlády. To oceňuje i současná opozice. „Jsem rád, že se pokračuje v důležitých projektech, které byly zahájeny v minulosti,“ řekl bývalý hejtman za KDU-ČSL Stanislav Juránek. Zároveň ale dodává, že na hodnocení je ještě příliš brzo. „Nové krajské vedení ještě stále hledá svou tvář.“ Posledním dopravním problémem je železnice. České dráhy v současnosti požadují stovky milionů korun za ztrátové spoje. Kraje s tím nesouhlasí. „Jestliže loni platil Jihomoravský kraj za železniční přepravu osob zhruba
foto: archiv ŘSD
Část R52 už je řadu let postavená. 480 milionů korun a najednou chtějí dráhy 940, tak my nechápeme proč. Nenasmlouvali jsme nové železniční linky, nedošlo k takovému nárůstu nákladů. Chceme se s vládou jasně dohodnout, jak se na této ztrátě budou kraje podílet,“ řekl Michal Hašek. ŠKOLSTVÍ, ZDRAVOTNICTVÍ A KRIZE V oblasti školství se kraj snaží především o podporu odborných škol a učilišť. Ty totiž trpí nedostatkem uchazečů. „Schválili jsme jim řadu projektů na podporu z evropských fondů. Na části těchto škol, které mají volné kapacity, vzniknou rekvalifikační centra nabízející pružně rekvalifikaci podle aktuální potřeby,“ vysvětlil hejtman. Všemi kraji v tomto roce hýbaly zdravotnické poplatky. Za postu-
pem krajů si hejtman Hašek stojí. Bývalý hejtman Stanislav Juránek však samosprávu v tomto bodě kritizuje. „Ono hledání nějakého řešení v proplácení zdravotnických poplatků krajem považuji za nešťastné. Jde o to, že i v našem kraji jsou krajské nemocnice pouze na některých místech a dochází tak k znevýhodňování občanů na jiných místech regionu.“ Kraj se snaží bojovat i s krizí. Kromě úvěru, který si chce vzít od Evropské investiční banky, například založil komisi, která se má problematice krize věnovat. „Založili jsme si vlastní pracovní skupinu, kterou jsme trochu v nadsázce nazvali Mozek. Jsou v ní politici, zástupci vysokých škol, podnikatelů nebo odborů.“ Právě ti by se podle Haška měli postarat o to, aby kraj přežil hospodářskou krizi co nejlépe.
JAK DOPADNE MINISTERIÁDA? Na přelomu května a června kraj čeká jedna z posledních ministeriád našeho předsednictví. V Brně se sejdou ministři zemědělství. Nebo by alespoň měli. Podle aktuálních zpráv se ovšem zdá, že se v Brně příliš ministrů neukáže. Podle Stanislava Juránka to je logické. „Je zřejmé, že akce, které se odehrávají po pádu vlády, jsou méně navštěvované a ani tato akce nebude mít takovou velikost a dosah, který mohla mít, kdyby kabinet nepadl. Domnívám se, že pád vlády nám ztížil propagaci našeho regionu.“ Hejtman Hašek se však naděje nevzdává a i teď věří v úspěch setkání. „Jsem spíše optimistou a budu rád, když přijede nadpoloviční většina ministrů, nikoliv jejich náměstků.“ Filip Appl
INZERCE
generální partner
KN | květen 2009 |
15
16
ZLÍNSKÝ KRAJ
KN | květen 2009 |
STRUČNĚ A JASNĚ • Konečné vyúčtování krajského hospodaření za loňský rok projednala na svém zasedání krajská rada a doporučila ho schválit zastupitelstvu s výrokem bez výhrad. Kraj loni hospodařil s reálnými příjmy ve výši 7,884 miliardy korun a výdaji 8, 119 miliardy korun. Daňové příjmy dosáhly 2,7 miliardy korun, což je plnění na 105,5 procenta. Celkový výsledek je tak ještě lepší než se očekávalo.
• Špatné zprávy v oblasti cestovního ruchu. Pesimismus z hospodářské krize a jejích účinků i na cestovní ruch byl zcela evidentně na místě. Zlínský kraj totiž zaznamenal za první kvartál tohoto roku pokles o 9,9 procenta v počtu přenocování turistů na svém území. Zahraničních návštěvníků tak přenocovalo o 18,5 procenta méně, než tomu bylo vloni ve stejné době. Jedinou útěchu může být, že jsou na tom všechny kraje podobně...
• A krize je zřejmě tématem číslo jedna. Devět základních opatření schválila koncem dubna pracovní komise zřízená hejtmanem, která se zabývá zpracováním návrhů opatření Zlínského kraje směřujících právě ke zmírnění dopadů ekonomické krize. „Přijatá opatření vychází ze tří základních předpokladů. Těmi jsou udržení zaměstnanosti, zvyšování kvalifikace zaměstnanců a zvýšení veřejných investic,“ řekl hejtman Mišák a dodal, že kraj nemůže krizi eliminovat, ale může zmírnit její účinky.
Důležitá je kontinuita práce „Pro Zlínský kraj platí, že je na prvním místě zájmu zachování kontinuity práce. V kraji už takzvaná široká koalice byla, proto jsme se vyhnuli na rozdíl od jiných krajů velkým personálním změnám,“ uvedl tiskový mluvčí Zlínského kraje Patrik Kamas. Na personální změny tak došlo pouze v představenstvech a postech ředitelů nemocnic ve Zlíně a v Kroměříži.
TÉMA Ekonomika kraje je přitom výrazně závislá na cestovním ruchu. To je oblast, kde se hospodářská recese projevuje jako v jedné z prvních. Kraj je tedy nucen vyvíjet úsilí a provádět opatření pro udržení cestovního ruchu. Pro udržení atraktivity regionu se kraj rozhodl podpořit a urychlit zpracování územních plánů v jednotlivých obcí. Letos podpoří částkou 3,34 milionů korun zpracování územních plánů v šestnácti obcích, a to prostřednictvím Programu obnovy venkova, jehož je tento druh podpory součástí. VZNIKLA KOMISE PRO BOJ S KRIZÍ V souvislosti s hospodářskou recesí také rada schválila devět základních opatření pro boj s krizí. Hejtman Stanislav Mišák pro tento účel zřídil komisi v návaznosti na jednání Rady hospodářské a sociální dohody Zlínského kraje. „Přijatá opatře-
ní, která byla schválena ve shodě představitelů veřejné správy, úřadů práce, vysokého školství, zaměstnavatelů i odborů, vychází ze tří základních předpokladů. Těmi jsou udržení zaměstnanosti, zvyšování kvalifikace zaměstnanců a zvýšení veřejných investic. Jsme přesvědčeni, že realizací konkrétních opatření v těchto oblastech budeme schopni zmírňovat dopady krize v regionu do té míry, kterou nám nástroje, jimiž můžeme jako krajská reprezentace disponovat, umožní,“ uvedl hejtman Stanislav Mišák. Zároveň však opakovaně řekl, že si kraj nemůže dělat ambice na to, aby problém krize jako celku vyřešil, na to nemá dostatek nástrojů a kompetencí. „Proto hovoříme o zmírňování dopadů krize,“ vysvětlil hejtman. Zdůraznil však, že na základě dohody Asociace krajů budou hejtmani při řešení této situace spolupracovat a uplatňovat opatření proti krizi tak, aby přinášela synergické efekty. Pracovní komisí odsouhlasená opatření se týkají změn priorit investiční politiky kraje, další podpory učňovských řemesel, využití průmyslové zóny v Ho-
Ve vedení Zlínského kraje se toho po posledních volbách příliš nezměnilo. Pro současné vedení regionu je nyní důležitá ekonomická stabilita. Kraj je přitom významným způsobem vázán na turistický ruch. ilustrační foto: CzechTourism lešově, čerpání unijních peněz, rozvoje cestovního ruchu nebo rozšíření možností získání úvěrů prostřednictvím Regionálního podpůrného zdroje. „Jsou to konkrétní kroky, které bude realizovat přímo Zlínský kraj nebo jím řízené či zřízené organizace. Jejich vedení dostane realizaci opatření proti krizi jako strategické úkoly prostřednictvím krajské rady nebo zastupitelstva,“ řekl předseda komise a náměstek hejtmana Jaroslav Drozd. Jednotlivá opatření budou také na základě dohody komise dále rozpracovávána.
DOPRAVA STÁLE V POPŘEDÍ ZÁJMU I přes klesající ekonomiku zůstává objektem zájmu také investice do infrastruktury. Investiční záměr na realizaci rekonstrukce komunikace ve Starém Městě si vyžádá téměř 3,8 milionu korun, výstavbu nového mostu v Jasenici za 6,5 milionu korun schválila na svém jednání krajská rada. Zároveň provedla potřebné změny v dalších šesti investicích, které jsou na krajské síti prováděny.
Poslední volby však žádné výrazně změny ve strategii rozhodování nepřinesly, kvůli již zmíněné velké koalici, která vládla v kraji již před volbami. „Žádnou revoluci po volbách nečekejte,“ vzkázali už tenkrát voličům lídři současné duhové koalice Libor Lukáš, Jindřich Ondruš a Stanislav Mišák. Všichni tři se shodli, že spojení ODS, KDU-ČSL a ČSSD, které ovládá krajskou radu a zastupitelstvo, funguje dobře a není tedy důvod zajetý systém nějak měnit. Martin Ťopek
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Kraj bude slučovat školy. Rada o tom rozhodla na své schůzi 13. května. Odsouhlasila tak návrh na sloučení Střední školy oděvní, služeb a podnikání v Ostravě-Poruby se Střední školou obchodní taktéž v Ostravě. Důvodem sloučení je nutnost zefektivnit vzdělávání v uvedených školách, kde se zejména ve Střední škole obchodní v posledních třech letech snížil počet žáků studujících v oborech Prodavač a Obchodník o více než 300.
Na severní Moravě jde hlavně o dopravu a zdravotnictví „Moravskoslezský kraj disponuje výjimečným přírodním a krajinným bohatstvím, ale naproti tomu i ekologickými zátěžemi způsobenými zejména orientací na těžký průmysl. Pro kraj to znamená i velké finanční zatížení při odstraňování těchto ekologických zátěží. Začali jsme tedy plnit celou řadu úkolů, které jsme si uložili, hlavně v oblasti zdravotnictví, školství, kultury a cestovního ruchu, na které se v minulých volebních obdobích trochu zapomínalo,“ hodnotí první půlrok práce hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas.
TÉMA
• Moravskoslezský kraj obnoví činnost regionální tripartity. Tedy patnáctičlenné Rady hospodářské a sociální dohody Moravskoslezského kraje, jak se tripartita správně jmenuje. Dosud „spící“ skupina, která vznikla už před devíti lety, se bude scházet minimálně dvakrát ročně. Důvodem jejího obnovení byly sílící negativní dopady ekonomické krize, především propouštění. Tak hurá do práce.
• Elektrárna Dětmarovice bude odstavena. Velká černouhelná elektrárna na Karvinsku nebude až do konce srpna vyrábět elektrický proud. Důvodem této odstávky je především nižší spotřeba elektřiny a neúspěch jednání se společností OKD o nižší ceně černého uhlí. Tři stovky zaměstnanců budou během odstávky chodit i nadále do práce. Předpokládaný den opětovného spuštění elektrárny je 31. srpen.
Nejdůležitějším cílem, který si nová vláda severomoravského kraje dala, je aktivně působit všemi dostupnými prostředky na zmírňování dopadů hospodářské krize. Současně s tím jde snaha vytvářet takové podmínky, které umožní další dynamický vývoj regionu. V prvé řadě to je zvýšení objemu finanční podpory menším obcím a městům na území, a to především v oblasti jejich investičních aktivit, které přinesou významný multiplikační efekt pro jejich další rozvoj. Mimo navýšení finančních prostředků na již existující dotační tituly, a to každým rokem minimálně o 10 %, byl vytvořen Fond regionálního rozvoje, do něhož bude ročně z rozpočtu kraje odvedeno minimálně 100 mil. Kč. Primárně bude tento fond podporovat absorpční kapacitu obcí a měst pro finanční prostředky ze zdrojů Evropské unie.
ZDRAVOTNICTVÍ JE V POPŘEDÍ ZÁJMU Dalším významnou oblastí, která je objektem zájmu socialistické vlády je zdravotnictví. Tam jde zejména o naplnění slibu v oblasti úhrady regulačních poplatků. Moravskoslezský kraj inicioval úplné zrušení regulačních poplatků. Dále uskutečnil kroky k zabránění dříve připravovaných změn právních forem nemocnic zřizovaných Moravskoslezským krajem. Jinými slovy, kraj zastavil privatizaci zdravotnických zařízení, kdy příslušné orgány kraje rozhodly o likvidaci již založených akciových společností. V oblasti zdravotnictví byla také nastartována příprava na čerpání finančních prostředků z regionálního operačního programu. Postupně jsou uvolňovány finance pro rekonstrukce budov, resp. vybraných oddělení krajských zdravotnických zařízení. Zastupitelstvo kraje také rozhodlo o zrušení prodeje budovy psychiatrie v Nemocnici Třinec a pavilonu infekce v Nemocnici s poliklinikou v Havířově s tím, že budou zrekonstruovány tak,
Jednou z priorit, které nové vedení kraje převzalo od svých předchůdců, je oblast dopravy a dopravní infrastruktury. ilustrační foto: redakce aby byla ještě lépe zajištěna kvalitní zdravotní péče pro občany v Moravskoslezském kraji. Pozitivních opatření bylo učiněno podle hejtmana Jaroslava Palase podstatně více, například byla zahájena transformace pobytových sociálních služeb, zintenzívnil se boj za ochranu ovzduší. Krajský úřad stanovil podmínky pro ekologizaci jednotlivých provozů jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší, které bude muset tento podnik splnit v několika etapách do roku 2014. Dále se v kraji pustili do projektu výstavby centra na využití odpadu. Podle radních je nutné ekologicky zacházet s odpady a
věnovat se revitalizaci a údržbě krajiny a v neposlední řadě ekologické osvětě. Moravskoslezský kraj připravuje výstavbu Krajského integrovaného centra (KIC) na využívání komunálních odpadů. V praxi to znamená v maximální míře využít odpady jako náhradu primárních přírodních zdrojů, zvýšit podíl materiálového využití komunálního odpadu na 50 % do roku 2010 a snížit hmotnostní podíl biologicky rozložených odpadů uložených na skládky na 35 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 2000. DOPRAVA JAKO JEDNA Z PRIORIT
Jednou z největších priorit, kterou nové vedení převzalo z minula, je oblast dopravní infrastruktury a napojení Moravskoslezského kraje na dálniční síť Evropy. Tam je pro kraj rozhodující, že vláda uvolnila do konce letošního roku 2,4 mld. Kč na dokončení dálnice D47. Pro kapacitní napojení Opavy a západní části regionu na krajské město je důležitá stavba silnice I/11 Ostrava-Mokré Lazce. V současné době je vedena řada jednání s vládou, aby co nejdříve uvolnila potřebné finanční prostředky na již zahájenou stavbu této silnice. Martin Ťopek
EKONOMIKA BYZNYS • Jihomoravský kraj vyhlásil nový
KN | květen 2009 |
Šetřit jde i bez propouštění
PERSONA • Ladislav Novák (51) se stal
dotační program SoMoPro (South Moravia Programme for Distinguished Researches). Ten má přilákat do regionu špičkové vědce ze zahraničí, zejména lídry vědeckovýzkumných týmů, kteří mohou mít zásadní vliv na rozběhnutí a další rozvoj ambiciózních projektů. V rámci programu budou financovány jedno až tříleté pobyty zahraničních špičkových vědců v regionu. V první čtyřleté fázi je plánováno poskytnout 3,88 milionu eur.
novým generálním ředitelem společnosti OKIN GROUP, a.s. Vystřídal tak Michala Jelínka, který bude nadále vykonávat funkci předsedy představenstva společnosti. Ladislav Novák přichází do OKIN GROUP ze slovenské společnosti Grotto, a.s. Zde byl jako generální ředitel zodpovědný za reorganizaci řízení společnosti a stavbu nového výrobního závodu. Předtím téměř 3 roky působil jako výkonný ředitel ve společnosti Škoda Praha, a.s. Ladislav Novák získal vysokoškolské vzdělání na ČVUT (Fakulta elektrotechnická, obor technická kybernetika). Je ženatý a má šest dětí. Mezi jeho záliby patří kromě práce, létání, jízda na motorce, hudba, in-line bruslení a lyžování.
• Prostřednictvím nového grantového programu Jihočeského kraje schválili radní rozdělení 19 milionu korun jihočeským mateřským školám. Cílem je zvýšit kapacitu mateřských školek na jihu Čech tak, aby obcím ubyly starosti s předškoláky. Grant byl postaven tak, aby se na investici podílel Jihočeský kraj maximálně 80 % nákladů, zbylou 20% spoluúčast musela garantovat obec.
• Novým výkonným ředitelem
• Téměř 24 miliony korun z fondů Evropské unie pomůže v Královéhradeckém kraji vyškolit pracovníky sociálních služeb. Získají další dovednosti a budou tak moci lépe pomoci například lidem se zdravotním postižením či seniorům. Školení se do konce příštího roku zúčastní více než 1 600 pracovníků působících v sociálních službách. Kromě nových technik se například naučí, jak zvládat psychickou zátěž a předcházet syndromu vyhoření. Kraj kromě toho z evropských fondů získal zhruba 270 milionů korun na oblast sociální prevence, díky nimž bude možné zajistit poskytování služeb, které pomáhají sociálně vyloučeným osobám.
• Karlovarský kraj jednal s akciovou společností Hengis o postupném návratu bývalých zaměstnanců porcelánek zpět do práce. Firma je novým vlastníkem provozů ve Staré Roli, Nové Roli, Lesově a Klášterci nad Ohří. V souvislosti s propouštěním v krachujících porcelánkách přišlo o práci okolo 900 lidí, nyní většinou evidovaných úřady práce. „Jsme ve spojení s Úřadem práce v Karlových Varech a v Chomutově a připravujeme seznamy lidí i postup, jak je budeme nabírat zpět,“ uvedl předseda představenstva Hengis Michal Bíman.
• V Ostravě proběhla mezinárodní konference ODPADY 21. Hovořilo se také o chystaném projektu Krajské integrované centrum nakládání s odpady (KIC), který zatím nemá podporu ministerstva životního prostředí. KIC na energetické využívání odpadů by mělo vzniknout v areálu bývalého Dolu Barbora v Karviné. Kromě tohoto centrálního zařízení by v regionu měly vzniknout také malé jednotky na energetické využití odpadů.
Naposledy zahájenou stavbou společnosti SYNER je nákupní centrum Bauhaus v Liberci. Na základní kámen společně poklepali (zprava) jednatel Bauhaus Aleš Pacal, výkonný ředitel SYNER Robert Špott, hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler a Martin Borovička, generální ředitel S group holding. Ztráta zaměstnání nebo zkrácení pracovní doby je strašák, kterého v posledních měsících některé firmy používají jako nástroje v boji proti důsledkům hospodářské krize. Krátkodobě to může přispět ke snížení nákladů, z dlouhodobého výhledu však propouštění nic nevyřeší. Příkladem kraje, kde výrazně přibylo lidí bez práce je Liberecko. „Ještě před čtyřmi lety mělo čtvrtou nejvyšší zaměstnanost, dnes se situace otočila a kraji s hodnotou 9,7 % patří opět čtvrté místo, tentokrát ale bohužel naopak s nejvyšší mírou nezaměstnanosti,“ říká Ladislav Dvořák, analytik Úřadu práce v Liberci. Velké výkyvy nastaly ve stavebnictví, které ještě před rokem hlásilo boom nové výstavby, nedostatek materiálů i pracovních sil. Právě stavební firmy byly v první linii vystaveny dění na trhu s nemovitostmi, odkud recese nabyla světových rozměrů a pronikla do dalších segmentů. „Během jednoho roku vzrostl počet nezaměstnaných stavebních dělníků na Liberecku z 311 na 553,
došlo tedy k navýšení o 78 %. Liberecký úřad práce tak nově eviduje dvě stě čtyřicet dělníků, zedníků, pokrývačů, dlaždičů a zástupců dalších podobných profesí,“ vyjmenovává Dvořák. Najdou se ale i firmy, které kvůli krizi nepropouští. Příkladem je stavební společnost SYNER, která je zároveň největší stavební firmou v kraji. „Ani jeden ze tří stovek lidí nepochází od nás. Pokud někdo naše řady opustil, tak to proběhlo přirozenou formou úbytku a jednalo se o odchod do důchodu nebo na mateřskou dovolenou,“ říká Robert Špott, výkonný ředitel SYNER. O nárůstu uchazečů v evidenci úřadů svědčí i nižší
zájem firem, které nové zaměstnance aktivně nehledají. Zatímco ještě vloni personální agentury vozily dělníky i z exotických zemí, dnes stavební společnosti nepřijímají. „Od začátku roku nepřijímáme nové zaměstnance a tím jsme tak i my omezili nárůst mzdových nákladů. Místo propouštění ale šetříme jinde. Zmrazili jsme mzdy, výplatu ročních bonusů jsme o sezónu pozdrželi, kvartální odměny vyplácíme částečně a dočasně jsme odložili i ostatní prémie. Mzdová opatření jsme přijali ještě před začátkem roku a zatím důvod k propouštění nemáme,“ dodává Špott. Další oblastí, kde firma šetří, jsou marketingové výdaje. „Ročně jsme na reklamu a podporu různých akcí vydávali desítky milionů korun. Pro letošek je rozpočet proškrtán,“ uzavírá Špott. Na druhou stranu firmy chápou, že se musí o své lidi starat a právě dnes je motivují nástroji, které zaměstnavatele tolik ne-
zatěžují. „Existují benefity, které zaměstnanci stále pozitivně vnímají,“ dodává Dvořák a jako příklad uvádí pátý týden dovolené navíc, příspěvek na penzijní připojištění a nevyhýbá se ani tolik diskutovaným stravenkám. Obecně se na stavebnictví nabaluje velké množství souvisejících oborů a v zaměstnanosti se vedle situace na trhu projevuje především sezónnost. To dokládají i údaje statistického úřadu. Jen na Liberecku přímo ve stavební výrobě pracuje kolem 3 500 lidí a na jejich produkci je navázáno minimálně stejné množství dalších pracovních příležitostí. V celorepublikovém srovnání má Liberecký kraj v tomto oboru třetí největší výkonnost po Jihomoravském kraji a Praze. Zhruba se jedná o 2,7 milionu korun na jednoho zaměstnance, což je o 400 tisíc více, než činí republikový průměr. (red)
Kroutil předsedou Bezpečnostní rady Synthesie
• V polovině května proběhlo v areálu MERO ČR v Benešovicích u Stříbra slavnostní uvedení do provozu nové přečerpávací stanice na trase ropovodu IKL. Otevření této stanice významně zvyšuje energetickou bezpečnost a nezávislost České republiky v zásobování ropou. Kapacita ropovodu se připojením benešovické stanice zvýšila z 10 na 11,5 milionu tun ropy ročně. „Investice do tohoto projektu je malá v porovnání s jeho důležitostí“ dodala hejtmanka Milada Emmerová. Jde o nejmodernější čerpací stanici v Evropě. Stavba trvala 2,5 roku.
17
První zasedání Bezpečnostní rady Synthesie, a.s., ve funkci jejího předsedy absolvoval radní Pardubického kraje zodpovědný za oblast životního prostředí, zemědělství a venkova Václav Kroutil. Bezpečnostní rada Synthesie už čtvrtým rokem sdružuje zástupce chemičky, města, kraje, starostů okolních obcí a hasičů. „Bezpečnostní radu jsme zřídili proto, abychom lépe komunikovali s naším bezprostředním okolím,“ vysvětlil generální ředitel akciové společnosti Synthesia Tomáš Procházka. „Komunikace s krajem je právě díky personálnímu obsazení postu předsedy Bezpečnostní rady velice dobrá a kraj by neměl mít jakýkoliv problém se získáním informací ze Synthesie potřebných k vedení krizového řízení.“ Spolupráce Pardubického kraje a Synthesie je podle nového předsedy Bezepečností rady velmi důležitá. „Je nutné, aby lidé na všech stupních státní správy a samosprávy byli objektivním způsobem informováni o tom, co se v této podnikatelské struktuře děje,“ konstatoval krajský radní Kroutil. Jak radní dodal, na prvním zasedání ho nejvíce zaujaly prezentované informace o odpadovém hospodářství Synthesie, o dopadech ekonomické krize a v neposlední řadě také zpráva o vodním hospodářství. (red)
společnosti W.A.G. minerální paliva, a.s. je Tomáš Svatoň. Jeho úkolem bude nastavit korporátní standardy řízení společnosti, zredukovat náklady a tím zefektivnit hospodaření společnosti. Současně se bude firma snažit pokračovat v expanzi na zahraničních trzích. Společnost nabízí řešení nákupu a zásobování palivy pro dopravní společnosti.
• Laurent Goutard, předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky oznámil, že v září převezme novou pozici v rámci skupiny Société Générale ve Francii. Goutard působí v Komerční bance od září 2004, v roce 2005 byl zvolen předsedou představenstva a generálním ředitelem KB.
• Společnost Tech Data Distribution jmenovala na nově vytvořenou pozici Business Unit Managera divize Design Software Tomáše Káchu. Ten tak bude moci uplatnit více než desetiletou zkušenost z řízení vývoje software pro oblast stavebnictví a architektury. Společnost byla založena v polovině roku 1991 v Praze pod názvem Expert & Partner. V dubnu 1993 se stala součástí celoevropské distribuční sítě Computer 2000, jejímž vlastníkem je od roku 1999 americká distribuční firma Tech Data Corporation.
• Manažerkou komunikace české elektrotechnické a strojírenské skupiny ČKD GROUP se v polovině dubna 2009 stala Michaela Kuchařová (44). Někdejší dlouholetá mluvčí Dopravního podniku Hlavního města Prahy nastoupila do ČKD GROUP po návratu ze zahraničí a práci na volné noze v lednu 2009 jako ředitelka kanceláře generálního ředitele ČKD GROUP, a.s. Obě pozice - manažerka komunikace a ředitelka kanceláře GŘ, nyní zastává souběžně. Kuchařová bude v rámci celé ČKD GROUP manažersky zastřešovat kompletní oblast komunikace včetně její koordinace v současných sedmi firmách skupiny. Je absolventkou žurnalistiky na FSV UK v Praze (1986 - 1990). V minulosti působila například jako mluvčí Dopravního podniku hl. města Prahy. Je svobodná a ve volném čase se věnuje především sportu. Ráda organizuje a navštěvuje různé výstavy. Hovoří anglicky.
18
KN | květen 2009 |
090173_Inzerce_Profil_EN_280x412.indd 1
INZERCE
24.2.2009 11:27:45
PUBLICISTIKA
KN | květen 2009 |
19
Kraje chtějí více peněz také na učňovské školství Krajské úřady chtějí od ministerstva školství získat více peněz na globální granty pro vzdělávání. Kraje se domnívají, že se jim daří peníze smysluplně rozdělit. Peníze, které mají k dispozici, ale pokryjí jen malou část předložených projektů. Například Liberecký kraj rozdělil v loňském roce ve školských grantech celkem 70 milionů korun, uspokojil tím třetinu všech žadatelů. Podle náměstka libereckého hejtmana pro školství Radka Cikla by bylo dobré kromě zvýšení množství peněz ulehčit administrativu při čerpání. „Školy, vzdělávací a neziskové organizace si s nimi samy jen těžko poradí,“ uvedl náměstek. ZACÍLENO NA UČŇOVSKÉ ŠKOLSTVÍ Malý počet učňů na školách s řemeslnými obory je dlouhodobý problém. Kraje se ho snaží řešit po svém. Liberec se snaží „nahnat“ žáky do učilišť a středních odborných škol pomocí komunikační kampaně s názvem TECHyes. Jde o internetové stránky, na kterých je přehled škol a oborů spolu s příběhy úspěšných absolventů a dalšími dodatky, které dělají stránky pro absolventy základních škol atraktivní. Podobnou kampaň má také Moravskoslezský kraj, který ve spolupráci s Agenturou pro regionální rozvoj provozuje projekt ForTech. Aby se žáci nebáli technických oborů, nabízí jim na svých stránkách například komiks. Jak uvedl náměstek hejtmana Libor Lenčo, v loňském roce se zastavil pokles zájmu o strojní a hutnické obory. ForTech je také první iniciativa, která spolupracuje s mateřskou školou. Anglická školka Monty v Ostravě bude s partnery ForTechu spolupracovat na odstranění strachu z techniky a počítání a na vyhledávání technických talentů.
Aby toho nebylo málo, Moravskoslezský kraj připravuje také přechod dvou učilišť v kraji pod podniky. Ty by si pak vychovávaly své zaměstnance. Program Fortech podle náměstka Lenča od roku 2006 přispěl strojírenským oborům zhruba pěti sty studenty. JAK TO VYPADÁ NA ŠKOLÁCH Školy musí pokles počtu žáků nějak řešit. Jedním z nástrojů je rozšíření nabídky studijních oborů. Podle ředitele Středního odborného učiliště stavebního v Brně-Bosonohách Josefa Hypra na počátku devadesátých let vyučovali žáky ve čtyřech oborech, zatímco dnes je jich osmnáct. „Museli jsme na ten pokles zájmu nějak reagovat. Celkový počet žáků se proto nesnížil tak, aby provoz školy přestal být ekonomický,“ řekl ředitel Hypr. Důvodů poklesu počtu žáků je více. Jedním z nich je vysoká kapacita gymnázií. Už dnes by dokázaly přijmout všechny absolventy základních škol. Za dva roky už budou mít více míst, než bude dětí na konci devátých tříd. Ve hře jsou také demografické důvody. Jednoduše se rodí málo dětí. Neklesl však jen počet žáků, ale i jejich kvalita. Z plné třídy budoucích tesařů jich po dvou měsících jenom pár zvládne spočítat obsah čtverce. Uplatnění absolventů je přitom dobré. Škola navíc spolupracuje s firmami, které různými způsoby žáky podporují, pokud se zaváží k nim po zdárném ukončení studia nastoupit. Nejtěsnější spolupráci má škola se společností Me-
ilustrační foto: oukm.cz trostav. Jde hlavně o motivaci pro žáky a jejich rodiče. Při splnění určitých podmínek a po podepsání pracovní smlouvy s odloženým termínem nástupu dostanou studenti měsíční stipendium, stravné, příspěvěk na dopravu a další. Celkem může jeden žák za tři roky od firmy obdržet až 130 tisíc korun, což může být zajímavá motivace. JINDE SE PODNIKY ZAPOJUJÍ BĚŽNĚ Jak vypadá učňovské školství v EU? V Německu probíhá výuka ve škole i fir-
Kraje mají problémy s úvěry na dotace a také železniční dopravou (pokračování ze strany 1) Skupina se poprvé sejde v červnu a bude se snažit shodnout na jednotných pravidlech posuzování projektů a solventnosti žadatelů o úvěr. Podle Martínka hraje roli také nedávné rozhodnutí ministra financí o tom, že u evropských fondů nemohou být uplatňovány zástavy. „To je závažné rozhodnutí. Ukazuje se, že pro banky by mohlo být zásadním problémem při poskytování finančních prostředků. Proto jsme se dohodli, že také tato část problému bude předmětem řešení ve společné komisi,“ řekl Martínek. Dalším problémem a velkým rizikem pro samosprávu je fakt, že dotace jsou udělovány v eurech. Při poklesu kurzu koruny vůči euru o jednu korunu ztratí všech sedm regionálních operačních programů více než šest miliard korun. Kurzové riziko je proto vedle podnikatelské sféry závažné i pro čerpání dotací. Vedle snížení množství dostupných prostředků v programech představují pohyby
kurzu nebezpečí pro už běžící projekty. Na ně dostávají žadatelé peníze v korunách a smlouvy se podepisují často i několik let před samotným čerpáním, ovšem v eurech. Hrozí jim proto riziko, že na plnění dohodnutých smluv nebudou mít dostatek peněz. ŽELEZNICE CHTĚJÍ VÍCE PENĚZ ZA STEJNÉ SLUŽBY Dalším problémem, o kterém jednala Asociace krajů, byla existence více než třímiliardové ztráty Českých drah z regionální osobní dopravy, jejíž úhradu monopolní železniční dopravce požaduje od krajů. Nabídka ministra dopravy z poslední doby na úhradu 1,2 miliardy z prostředků resortu, je podle hejtmanů určitým krokem vpřed, ale je to návrh, který ministr Bendl nekonzultoval s kraji, ačkoli to slíbil. I kdyby došlo k uhrazení zbytku potřebných peněz, nevyřeší to problém do budoucna. Systémové řešení si
vyžádá legislativní změny, jež umožní financovat ztrátovou část osobní dopravy přímo ze státních prostředků, nebo změní rozpočtové určení daní tak, aby kraje na úhradu ztrát měly peníze. „Založili jsme také komisi, která bude na začátku příštího roku připravovat velkou výzvu na nákup kolejových vozidel pro regionální dopravní síť. Připravíme podmínky společně, abychom zabránili situaci, že by regionální vozidla nemohla překračovat hranice krajů. Chceme moderním způsobem zajistit kolejovou osobní dopravu v krajích a využít na to evropské peníze,“ řekl místopředseda Asociace krajů ČR a hejtman Pardubického kraje Radko Martínek po zasedání rady. Podle Martínka by každá výzva pro každý regionální operační program měla hodnotu půl miliardy až 600 milionů korun, což při počtu sedmi regionálních operačních programů znamená až 4,2 miliardy korun. Tomáš Fridrich
mě. 80 procent nákladů hradí stát a zbytek podniky. S každým učněm se uzavírá smlouva o vyučení. Ve Francii je systém rozdělen na státní a oborový. V roce 2005 byl zřízen Národní fond pro rozvoj ke zvýšení počtu absolventů učňovských škol, do kterého povinně přispívají podniky. Počty učňů v krajích trvale klesají. V Jihomoravském kraji od roku 2004 ze čtrnácti na jedenáct a půl tisíce, za jeden rok o zhruba pět procent. V Libereckém kraji to bylo dokonce deset procent. Školy i kraje se snaží s poklesem něco dělat, i když podobné iniciativy měly odstar-
tovat někdy na začátku tisíciletí. Zdá se, že pomalu nastává doba, kdy by se měly změnit priority. Rozšiřování gymnaziálního vzdělávání s sebou nese riziko horší kvality absolventů, což je problém, který reálně existuje na vysokých školách, protože berou příliš mnoho studentů, aby dostaly více peněz od státu. Protože je málo vyučených řemeslníků, nestačí se jejich počty obnovovat. Ředitel Hypr má obavy, které možná sdílí více lidí: „Bojím se, že bude více nekvalifikované práce, za kterou budou zákazníci muset platit, protože nebudou mít jinou možnost.“ Tomáš Fridrich
Exil se rozloučil s Vlastou Novákem
Ve věku pouhých 53 let na konci dubna po těžké nemoci zesnul náš společný kamarád, manžel naší kolegyně, novinář a pedagog Univerzity Pardubice Vlastimil Novák. Všichni, kteří ho znali a měli rádi, se s ním mohli rozloučit v polovině května v pardubickém divadélku Exil, kde na něj prostřednictvím veselých historek vzpomínali jeho kamarádi ze školy, z vojny, jeho dávní i nedávní spolupracovníci a pochopitelně studenti. Ve foyeru Konferenčního centra Univerzity Pardubice jsou navíc k vidění Vlastovy fotografie na výstavě nazvané Prchavé okamžiky. (red)
KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail:
[email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Filip Appl, Martin Ťopek, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.
Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail:
[email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 8. Číslo: 05. Vychází: 22. května 2009 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
20
DOPRAVA
KN | květen 2009 |
Dálniční síť se od roku 1989 zdvojnásobila Velký kus výstavby dopravní infrastruktury má Česká republika za sebou a přinejmenším stejně tak velký kus ještě před sebou. Od roku 1989 se síť dálnic a rychlostních silnic zvýšila z tehdejších 544 kilometrů na současných 1056 kilometrů. Největší dynamiku zaznamenala výstavba v posledních dvou letech, kdy bylo uvedeno do provozu 136 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Všechny byly financovány z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle expertů v oblasti dopravní infrastruktury bude síť dálnic a rychlostních silnic v České republice kompletní na úrovni 2 100 kilometrů. Mezi nejdůležitější stavby, které je potřeba ještě dokončit, patří například dálnice D47 (po dokončení bude přejmenována a spojena s dálnicí D1), dále dálnice D3 směrem do Rakouska nebo dálnice D8 směřující severně k německým hranicím. „Nemalý význam mají také rychlostní silnice jako například R35, R6, R7 a další,“ doplňuje generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Alfred Brunclík. Hlavním cílem těchto úseků je plnohodnotné napojení na evropské dopravní komunikace sousedních států.
Česká republika přitom v oblasti výstavby dopravní infrastruktury dohání v posledních letech, co se dá. Například v roce 2008 byla zahájena výstavba celkem 13 úseků v celkové délce 106 kilometrů. Jednalo se o následující stavby: Komunikace D1 D1 D3 R1 R4 R6 R6 R7 R7 R7 R49 R55 R55
Úsek Bohumín - státní hranice Kroměříž - východ - Říkovice Tábor - Veselí nad Lužnicí Vestec - D1 Mirotice - Třebkov Jenišov - Nové Sedlo Sokolov - Tisová MUK Vysočany Vysočany - Bítozeves Sulec obchvat Hulín - Fryšták D1 - Hulín Skalka - Hulín
Datum zahájení Kraj 6.4.2008 T 12.6.2008 Z 2.10.2008 C 10/2008 S 22.4.2008 C 19.2.2008 K 8.10.2008 K 11.4.2008 U 11.4.2008 U 9.6.2008 U 30.10.2008 Z 12.6.2008 Z 2.7.2008 Z
Délka 6,1 11,3 25 8,8 6 4,4 5,4 0,5 5,8 2,5 17,3 2,5 10,8
V celkovém součtu bylo období let 2006 – 2008 jedno z nejdynamičtějších. V letech 2006 – 2008 bylo na našem území uvedeno do provozu 136 kilometrů dálnic a rychlostních silnic.
Jen v roce 2008 došlo ke zprovoznění následujících úseků: Komunikace D1 D1 D1 R6 R7 R7 R35
Úsek Mořice - Kojetín 2. etapa Bělotín - Hladké Životice Hladké Životice - Bílovec Tisová - Kamenný Dvůr MÚK Vysočany Bítozeves - Vysočany Sedlice - Opatovice
Kraj Délka M 6,6 T 18,1 T 11,7 K 7,5 U 0,5 U 5,8 E 3
V dynamickém trendu se bude pokračovat i v nejbližší době. V roce 2009 je zatím plánováno otevření 53 kilometrů nových komunikací dálničního typu. Jde o celkem sedm úseků: Komunikace D1 D1 D1 R6 R48
Úsek Bílovec - Ostrava Rudná Kojetín - Kroměříž východ Lipník nad Bečvou - Bělotín Praha - Pavlov D1 - Bělotín
Datum zahájení Kraj Délka 6.5.2008 T 11,7 23.9.2008 Z 7 25.11.2008 M 15,4 19.12.2008 S 10,4 25.11.2008 M 2,4
Na dálnicích také klesá počet nehod Poměrně významný úbytek nehod zaznamenala statistika Policejního prezídia v roce 2008 na českých dálnicích. V porovnání s rokem 2007 (celkem 5 785 nehod) se na českých dálnicích stalo v roce 2008 (celkem 5 445 nehod) o 340 méně nehod. Nejrizikovějším místem je dlouhodobě nejdelší dálnice v ČR D1 z Prahy do Brna a dále do Ostravy (celkem 3 519 nehod v roce 2008). Dálnice a rychlostní silnice se tak stávají nejvíce bezpečným typem komunikací v České republice. Dálnici D1 následuje komunikace D5 z Prahy do Plzně (756 nehod v roce 2008), dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové (496) a dálnice D8 z Prahy přes Ústí nad Labem k německým hranicím (447). I přes stále vysoký celkový počet nehod je pozitivní klesající trend. Ředitelství silnic a dálnic ČR odůvodňuje klesající trend v počtu nehod stále dokonalejším bezpečnostním opatřením na českých dálnicích. „Každoročně do bezpečnosti na dálnicích investujeme stamiliony korun. Poslední dva roky byly tyto investice rekordní. A vyplácí se to,“ říká generální ředitel ŘSD ČR Alfred Brunclík. Aktuální statistiky jsou velmi optimistické. Počet nehod totiž v posledních letech stále vzrůstal. Tento trend se zastavil a nao-
pak otočil právě v roce 2008. Velmi kuriózní je, že počet nehod v meziročním srovnání poklesl i přes nebývalou hromadnou havárii, ke které došlo počátkem roku 2008 na dálnici D1. V případě, že by k této hromadné havárii nedošlo, byla by statistika za rok 2008 mnohem příznivější. Současně s klesajícím počtem nehod klesá také počet usmrcených a zraněných. Zatímco v roce 2007 zemřelo na českých dálnicích celkem 47 osob, v roce 2008 už to bylo o 15 méně (celkem 32 osoby). Těžce zraněné byly v roce 2007 83 osoby a v roce 2008 90 osob. Lehce zraněných pak 649 (2007), respektive 638 (2008). Hlavní příčiny nehod zůstávají stejné. Nejčastěji jde o nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi
vozidly, nepřizpůsobený styl jízdy stavu vozovky, dále je na vině rychlost nebo nevhodné předjíždění. Častou příčinou dopravní nehody se na českých dálnicích stále častěji stává srážka se zvěří. Celkově poklesla také škoda způsobená nehodovostí na českých dálnicích. Zatímco v roce 2007 dosáhla škoda částky 6,382 miliardy korun, v roce 2008 to bylo 6,296 miliardy korun. NEJVYŠŠÍ NEHODOVOST NA SILNICÍCH NIŽŠÍCH TŘÍD Statistiky také jednoznačně ukazují, jak chybné je mínění obyvatel o nehodách na českých silnicích a dálnicích. Většina lidí se totiž domnívá, že k nejvyššímu počtu nehod dochází na dálnicích. Opak je ovšem pravdou. K pozemním komunikacím, na kterých dochází k nejvyššímu počtu nehod, patří v České republice jednoznačně silnice nižších tříd. Naopak nejbezpečnější jsou dálnice a rychlostní komunikace.
Ilustrační foto: Ředitelství silnic a dálnic ÚŘADY POČÍTAJÍ, KOLIK STÁLA ZIMA Stamiliony navíc musely být vyčleněny na zimní sezónu 2008/ 2009 oproti zimě na přelomu let 2007/2008. Údržba dálnic a rychlostních silnic byla nyní o 111 milionů korun dražší než vloni. Náklady na zajištění kvalitního a bezpečného provozu na silnicích I. třídy byly v uvedeném srovnání dokonce vyšší o 350 milionů korun. Vyplývá to z aktuálních statistik.
Ilustrační foto: Ředitelství silnic a dálnic
ŘSD vložilo v zimní sezóně 2008/2009 do údržby silnic I. třídy celkem 1,050 miliardy korun (oproti 700 milionům korun na přelomu let 2007/2008). V případě dálnic a rychlostních silnic šlo o částku 219 milionů korun (vloni 108 milionů korun). „Všem muselo být jasné, že letošní zima byla oproti té minulé diametrálně odlišná. A to se projevilo i u objemu prostředků investo-
vaných do zimní údržby, které jsou v naší správě, celkem se jednalo o 1,27 miliardy korun,“ vysvětluje generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Největší nápor zaznamenali silničáři v únoru 2009, který patřil k historicky nejnákladnějším zimním měsícům. Tento měsíc byl charakteristický dlouhodobým a hustým sněžením, což se samozřejmě projevilo i ve statistikách ŘSD. Z evidence výkonů zimní údržby vyplývá, že v průběhu února 2009 jen na spravovaných 766 kilometrech dálnic a rychlostních silnic posypové mechanismy a pluhy najezdily při výkonu 226 500 kilometrů a dalších 68 200 kilometrů při kontrolních jízdách. To bylo jen na dálnicích a rychlostních silnicích v průměru téměř 10 000 kilometrů každý den. Letošní zimní sezóna je za námi, a tak se momentálně
veškeré úsilí provozu soustředí na opravy a letní údržbu v průběhu roku 2009. Na uvedené činnosti je z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2009 na dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy vyčleněno zatím celkem 4,1 miliardy korun. Zajímavé jsou také statistiky porovnávající požadavky jednotlivých krajských správ ŘSD na opravy a údržbu silnic I. třídy. Největší částku požaduje správa v Pardubickém kraji (celkem 919 milionů) a v kraji Vysočina (873 miliony korun). Naopak nejméně žádá správa Zlínského kraje (365 milionů korun). Vedle zvýšených nákladů na údržbu jsou důležité i další statistiky. Především potom statistiky nehodovosti. A ty jednoznačně potvrzují, že silničáři zvládli poslední zimu jednoznačně velmi dobře.
