Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
PROFIL SKUPINY POVOLÁNÍ
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Praha, 2015
OBSAH
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci ................................................................................ 1
1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ.......................................................................................... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH .................................................................................................. 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH ................................................................................................ 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 – EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA ......................................... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ.............................................................................. 10 1.5.1. 1.5.2.
Mobilita do skupiny povolání ....................................................................................................... 10 Mobilita ze skupiny povolání ....................................................................................................... 11
1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA .......................................................................................... 12 1.6.1. 1.6.2.
2.
Genderové a věkové charakteristiky ............................................................................................ 12 Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 13
Kvalifikační profil skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci .............................................................................. 15
2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ............................................................................. 15 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání............................ 15 Požadavky pracovních míst.......................................................................................................... 16 Využití dovedností v zaměstnání.................................................................................................. 17
2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ ............................................... 18 2.2.1. 2.2.2.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů ................................... 18 Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání................. 19
2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ ....................................................... 20 2.3.1. 2.3.2.
3.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí ................................................................ 20 Pracovní hodnoty pracovníků ...................................................................................................... 21
Závěr ..................................................................................... 23
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání“.
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Jde o skupinu Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (ISCO 722). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 18 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině):
Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód)
% z celku
kumul. %
Zámečníci strojů (ISCO 72222)
26,8%
26,8%
Provozní zámečníci, údržbáři (ISCO 72223)
15,5%
42,3%
Seřizovači a obsluha konvenčních soustruhů (ISCO 72231)
11,4%
53,7%
Seřizovači a obsluha číslicově řízených strojů (ISCO 72237)
10,0%
63,7%
Nástrojaři (ISCO 72221)
8,2%
71,8%
Seřizovači a obsluha ostatních obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) (ISCO 72239)
5,9%
77,7%
Strojírenští kovodělníci (ISCO 72224)
5,8%
83,5%
Brusiči nástrojů a kovů (ISCO 72241)
5,6%
89,1%
Seřizovači a obsluha konvenčních fréz (ISCO 72232)
3,8%
92,8%
2,5%
95,3%
Seřizovači a obsluha konvenčních strojů na broušení (ISCO 72233) Zdroj: VŠPS
Národní soustava povolání definuje 35 povolání. Jako příklad lze uvést: Strojní zámečník, Provozní zámečník, Seřizovač konvenčních obráběcích strojů, Operátor NC strojů, Nástrojař pro řezné nástroje, Soustružník kovů, Brusič kovů, Frézař, Dělník ve strojírenské výrobě.
1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Kovářů, nástrojařů a příbuzných pracovníků mírně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 163 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech 20002014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,9 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 3,3 % (11. největší skupina povolání ze 40 skupin). Růst jejich počtu byl ovlivněn i vstupem ČR do Evropské unie, který pro naši ekonomiku znamenal zvýšený zájem investorů, stabilnější prostředí pro podnikání, lepší přístup na trh EU a také k prostředkům strukturálních fondů. V období hospodářské krize patřil kovoprůmysl k odvětvím, které byly zasaženy výrazněji. Po jejím odeznění se zájem o svářeče, kovodělníky, zámečníky, nástrojáře a obsluhu CNC strojů zvýšil – v červenci 2015 patří mezi povolání, které zaměstnavatelé podle statistik ÚP ČR hledají nejčastěji.1
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014)
1
http://www.statnisprava.cz/rstsp/clanky.nsf/i/nezamestnanost_v_cervenci_6_3_pocet_volnych_mist_stale_roste_15081010_86747539
1
8%
ČR
EU28
6%
4%
2%
0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Kováři, nástrojaři a Provozovatelé Pracovníci v oblasti Odborní pracovníci ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacích příbuzní pracovníci prodejen, osobních služeb v obchodní sféře a tradičních řemesel a stravovacích prodavači a veřejné správě a polygrafie služeb a obchodu příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti
Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 3,2 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20%
15%
10%
5%
0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Řídící pracovníci v Odborní pracovníci Kováři, nástrojaři a oblasti výroby, v oblasti příbuzní pracovníci informačních zdravotnictví technologií a vzdělávání
Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
Uklízeči a pomocníci
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS
V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 2,5 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 1,2 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 3,3 %, tj. je o 2,1 p. b. vyšší než v EU28. ČR s 3,3% podílem pracovníku dané skupiny
2
povolání na celkové zaměstnanosti vysoce převyšuje podíl ve všech zemích EU28. Uplatnění nacházejí zejména ve strojírenství, které je tradičním odvětvím českého průmyslu a největším zaměstnavatelem.
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4%
3%
2%
1%
IE
CY
NL
UK
MT
BE
EL
EE
ES
FR
LU
LV
LT
PT
FI
SE
BG
EU28
IT
DK
DE
HR
RO
AT
SI
PL
SK
CZ
HU
0%
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu – z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo – s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Odvětvová koncentrace skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci dosahuje v ČR i EU28 průměrných hodnot. Tato skupina zároveň vykazuje průměrnou míru rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Z níže přiloženého grafu zobrazujícího srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace můžeme také vidět, že odvětvová koncentrace skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci dosahuje v ČR ve srovnání s EU28 mírně vyšší úrovně.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28
3
100%
80%
ČR
60%
EU28
40%
20%
0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
Administrativní Kováři, nástrojaři a pracovníci, příbuzní pracovníci sekretáři apod.
Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace
Provozovatelé Všeobecné sestry Zaměstnanci v prodejen, a porodní ozbrojených silách prodavači a asistentky se příbuzní pracovníci specializací Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace
Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci vykazuje v ČR nejvyšší hodnoty odvětvové koncentrace pracovníků v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků (44,2 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). V rámci toho odvětví je ve srovnání s ostatními sledovanými odvětvími míra koncentrace pracovníků velmi vysoká. Odvětvová koncentrace dosahuje vyšších hodnot také v odvětvích Výroba strojů a zařízení (14,3 %) a Výroba dopravních prostředků (13,5 %). V rámci ostatních odvětví je úroveň odvětvové koncentrace skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci velmi nízká.
Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Výroba kovů a kovodělných výrobků
44,2%
39,4%
Výroba strojů a zařízení
14,3%
16,4%
Výroba dopravních prostředků
13,5%
13,0%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
6,8%
5,3%
Výroba elektrických a optických přístrojů
4,3%
4,5%
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků
3,5%
3,9%
Těžební průmysl
2,6%
1,4%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
1,6%
1,1%
Veřejná správa a obrana
1,0%
0,7%
Stavebnictví
0,9%
3,4%
Ostatní odvětví
7,3%
10,8%
100,0%
100,0%
ČR Celkem
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
4
Situace v EU28 je z hlediska míry odvětvové koncentrace pracovníků skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci prakticky totožná. Také v EU28 dosahuje odvětvová koncentrace nejvyšších hodnot v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků (39,4 %, o 4,9 p. b. méně než v ČR). Pokud se podíváme do tabulky s rozložením Kovářů, nástrojařů a příbuzných pracovníků do jednotlivých odvětví, můžeme vidět, že i v případě EU28 je výrazný rozdíl v úrovni odvětvové koncentrace mezi Výrobou kovů a kovodělných výrobků a ostatními odvětvími. Vyšší koncentrace pracovníků skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci je nicméně evidována také v rámci odvětví Výroba strojů a zařízení (16,4 %, o 2,1 p. b. více než v ČR) a Výroba dopravních prostředků (13,0 %, o 0,5 p. b. méně než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 15 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 4 p. b. více). Dalších více než 11 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR), více než 10 % ve Středočeském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %) a více než 8 % na Vysočině (5 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nízká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Moravskoslezkém kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci zaměstnáno 15 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Moravskoslezký kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě).
Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS
5
Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci je v ČR charakteristická vysokou odvětvovou exkluzivitou. Z níže přiloženého grafu můžeme zároveň vidět, že je úroveň odvětvové exkluzivity v ČR výrazně vyšší než v EU28. Odvětvová exkluzivita skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci dosahuje v ČR téměř dvakrát vyšších hodnot než v EU28. Přestože je míra odvětvové exkluzivity této skupiny v EU28 výrazně nižší, ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání dosahuje v EU28 nadprůměrné úrovně.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50%
ČR
EU28
40% 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Kováři, nástrojaři a Obsluha Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacích příbuzní pracovníci stacionárních specialisté v oblasti osobních služeb úředníci a nejvyšší a stravovacích strojů a zařízení výchovy a představitelé služeb a obchodu vzdělávání společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity
Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity
Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci nejvyšší v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků (29,3 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Vyšší podíly pracovníků vykazují také odvětví Výroba strojů a zařízení (20,0 %) a Těžební průmysl (12,0 %). V rámci ostatních odvětví jsou podíly pracovníků skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci poměrně nízké. Podíly pracovníků skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci jsou v EU28 ve srovnání s ČR nižší. V EU28 je, podobně jako v ČR, nejvyšší podíl pracovníků ve Výrobě kovů a kovodělných výrobků (20,6 %, o 8,7 p. b. méně než v ČR). Vyšší podíly pracovníků skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci dále vykazují také odvětví Výroba strojů a zařízení (12,8 %, o 7,2 p. b. méně než v ČR) a Výroba dopravních prostředků (8,2 %, o 1,1 p. b. méně než v ČR).
6
Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Výroba kovů a kovodělných výrobků
29,3%
20,6%
Výroba strojů a zařízení
20,0%
12,8%
Těžební průmysl
12,0%
4,4%
Výroba dopravních prostředků
9,3%
8,2%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
8,7%
3,7%
Výroba elektrických a optických přístrojů
4,7%
3,8%
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků
4,3%
3,4%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
2,5%
0,9%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
2,4%
0,8%
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Podíl na zaměstnanosti celkem
1,2% 3,3%
0,4% 1,2%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR
Kraj ČR
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti
Vysočina Zlínský Moravskoslezský Karlovarský Pardubický Plzeňský Olomoucký Jihočeský Liberecký Ústecký Jihomoravský ČR celkem Královéhradecký Středočeský Praha
5,9% 4,5% 4,3% 4,0% 3,9% 3,7% 3,7% 3,5% 3,4% 3,4% 3,3% 3,2% 3,1% 2,9% 0,6%
Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Kovářů, nástrojařů a příbuzných pracovníků v Kraji Vysočina (5,9 %), Zlínském (4,5 %), Moravskoslezském (4,3 %) a Karlovarském kraji (4,0 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Středočeském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je vysoká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí – to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje téměř 2,6 % osob, což je o 3,3 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS
7
Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS
1.4. Projekce do roku 2020 – expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: • Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; • Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci do roku 2020 očekávat velmi výrazný pokles počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 163 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit téměř o 14 tisíc, tedy přibližně o 8 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině nejnižší hodnoty – tedy, jinými slovy, v této skupině povolání bude pokles počtu pracovních pozic ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami nejvýraznější. To je dobře patrné i z níže přiloženého grafu.
8
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020
Změna počtu prac. míst v tis.
40
20
0
-20
-40 Expanzivní Odborní poptávka v ČR pracovníci v celkem obchodní sféře a veřejné správě
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě
Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Obsluha Pomocní a stacionárních nekvalifikovaní strojů a zařízení pracovníci
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou
Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
Nahrazovací poptávka dosahuje ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci lehce nadprůměrných hodnot. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 15 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci potřeba nově obsadit zhruba 1 tisíc pracovních míst.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50
Změna počtu prac. míst v tis.
40
30
20
10
0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní Provozovatelé Kováři, nástrojaři a Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v v obchodní sféře a specialisté v prodejen, příbuzní pracovníci oblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách veřejné správě oblasti výchovy a prodavači a a stravovacích tradičních řemesel vzdělávání příbuzní pracovníci služeb a obchodu a polygrafie Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou
Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou
Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
9
1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání není příliš vysoká. Jde o skupinu, do které více lidí přijde, než z ní odejde. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují nižší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jí patří 27. místo ze 40 skupin povolání. Podobný podíl příchozích pracovníků vykazují skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie či Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 33. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají či Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech. Do této skupiny povolání přišlo 6,8 % nově příchozích a odešlo 6,3 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 0,5 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je vyšší, než podíl odcházejících pracovníků.
1.5.1.
Mobilita do skupiny povolání
Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 6,8 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující:
Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem
6,8%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
8,2%
přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání
35,3%
z toho nejčastěji: Obsluha stacionárních strojů a zařízení
8,6%
Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)
3,9%
Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb
3,4%
Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají
3,0%
Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy
2,2%
přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti
12,9% 4,3% 39,2%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti – změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 39,2 %. Obdobný podíl nezaměstnaných přišel ještě například do skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci či Obsluha stacionárních strojů a zařízení. Druhou největší skupinu nově příchozích do této skupiny povolání představují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (35,3 %). Třetí skupinou jsou pracovníci, kteří do této skupiny povolání přišli ze vzdělávání (12,9 %). Následují pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, těch je 8,2 %. Nejméně pracovníků pak představují ti, kteří přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (4,3 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že nejčastěji šlo o skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení (8,6 %), Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických – 3,9 %), Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při
10
dokončování staveb (3,4 %), Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají (3,0 %), Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy (2,2 %).
1.5.2.
Mobilita ze skupiny povolání
Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 6,8 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 6,3 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce:
Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem
6,3%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
8,8%
odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání
26,5%
z toho nejčastěji: Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)
5,6%
Obsluha stacionárních strojů a zařízení
5,1%
Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb
1,9%
Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí
1,9%
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků
1,9%
odešli do vzdělávání (do školy)
1,9%
odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání z toho odešli do důchodu
36,3% 33,5%
odešli mezi nezaměstnané
26,5%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti – odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Z údajů je patrné, že z této skupiny povolání nejvyšší podíl pracovníků zamířil do neaktivity (36,3 %), přičemž do důchodu odešlo 33,5 %. Na druhém místě (co početnosti odcházejících) stojí ti, kteří z této skupiny povolání odešli do zcela jiné skupiny povolání (26,5 %) a také ti, kteří odešli mezi nezaměstnané (26,5 %). Následují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (8,8 %). Do vzdělávání odešlo pouze 1,9 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických), mezi pracovníky Obsluhy stacionárních strojů a zařízení, mezi Řemeslníky a kvalifikované pracovníky při dokončování staveb, pracovníky Obsluhy pojízdných zařízení a strojvedoucí a také se z nich stávali Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků. Jak můžeme vidět, tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinami povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) či Obsluha stacionárních strojů a zařízení a Obsluha stacionárních strojů a zařízení, z čehož lze usuzovat na určitou blízkost vykonávaných pracích v těchto skupinách povolání.
11
1.6. Demografická struktura 1.6.1.
Genderové a věkové charakteristiky
Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 42,6 roku, téměř odpovídá průměrnému věku všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci je 19. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk Technici v Zaměstnanci v Specialisté v všech oblasti ozbrojených oblasti zaměstnaných v informačních a silách informačních a ČR komunikačních komunikačních technologií technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Uklízeči a pomocníci
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem
Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS
Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je více než 9 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je téměř stejný podíl jako je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy průměrná. Nezaměstnanost absolventů příslušných oborů vzdělání je na relativně nízké úrovni (ve srovnání s jinými obory stejné úrovně vzdělání). V příštích letech se očekává podstatný úbytek absolventů příslušných oborů (daný demografickým poklesem i nedostatečným zájmem ze strany žáků o vyučení v příslušných oborech vzdělání), které jsou pro uplatnění v dané skupině povolání vhodné. Zaměstnavatelé budou mí pravděpodobně i nadále problémy se sháněním kvalifikovaných pracovníků. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 8,1 % a je o 0,7 p. b. vyšší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 12 skupin povolání je podíl vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 95 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 38 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci jsou jednou z nich.
12
1.6.2.
Vzdělanostní struktura
Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci.
Vzdělanostní struktura u skupiny Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci v ČR v roce 2014
Terciární
Skupina povolání SŠ s MZ
ČR celkem
SŠ bez MZ
ZŠ a nižší
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání – bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS
Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci je jednoznačně zcela dominantní střední vzdělání s výučním listem, kdy tito pracovníci představují naprostou většinu lidí působících v této skupině povolání (71,0 %). Druhou skupinou jsou pracovníci s ukončeným maturitním vzděláním (25,1 %). Následují pracovníci se základním či nižším vzděláním (3,2 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání představují absolventi terciárního vzdělání (0,7 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o magisterské vzdělání (0,5 %), bakalářský vzdělávací program (0,2 %) a vyšší odbornou školu (0,1 %). V doktorském vzdělávacím programu neabsolvoval žádný pracovník této skupiny povolání. Z uvedených údajů je zřejmé, že pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem, neboť toto je zcela dominantní úroveň vzdělání pro tuto skupinu povolání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20122, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem (76,1 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání u pracovníků z této skupiny povolání), následoval požadavek na střední vzdělání s maturitou (23,3 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání). Jiný požadavek na vzdělání byl minimální. Požadavek na výší vzdělání byl uveden v 75,0 % inzerátů, které poptávaly pracovníky z této skupiny povolání, což vypovídá o tom, že zaměstnavatelé mají zájem o kvalifikované pracovníky. Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 53 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou jen málo spojeny s terciární 2
Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
13
úrovní vzdělání (8 oborů). Více oborů je na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (21 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (22 oborů). Z tohoto množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl pracovníků soustředí pouze do jediného oboru – Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, a to jak na úrovni středního vzdělání s výučním listem (51,5 %), tak na úrovni středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (15,8 %). Jak vidíme, tento obor vykazuje přes 67 % pracovníků a je tak zela dominantním oborem vzdělání v této skupině povolání. Ostatní obory jsou již zastoupeny výrazně méně. Jde o obory vzdělání Motorová vozidla, lodě a letadla s výučním listem (6,0 %), Stavebnictví a inženýrské stavitelství na úrovni středního vzdělání s výučním listem (3,5 %), Obecné vzdělání získané na základní škole (3,2 %) či učební obor Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) a Elektrotechnika a energetika (2,0 %).
Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci v ČR v roce 2014 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 31-Elektrotechnika (SŠ bez MZ)
37-Výroba a zpr. mater. (SŠ bez MZ)
01-Obecné vzdělání (ZŠ)
40-Stavebnictví (SŠ bez MZ)
34-Dopr. prostředky (SŠ bez MZ)
30-Strojírenství (SŠ s MZ)
30-Strojírenství (SŠ bez MZ)
0%
V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS
Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20123, kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u necelé třetiny inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v 76,7 % poptávali technické vzdělání. V 11,1 % pak hledali přímo pracovníky se strojírenským vzděláním. Jiné vzdělání bylo poptáváno jen ojediněle.
3 Šťastnová,
Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
14
2.
Kvalifikační profil skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Zatímco Kapitola 1 analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které zahrnují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň tvoří sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce.
2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání
Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci výrazně převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (87,4 % pracovníků). Přibližně 8,1 % dosahuje jen nižšího sekundárního vzdělání a pouze okrajově se zde vyskytují pracovníci s terciární úrovní vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je odlišná jen mírně, a to zejména v požadavku na zvýšení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (98,2 %) na úkor nižšího sekundárního vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v průměru v zemích EU nižší než v ČR. Zejména je zde vyšší zastoupení pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (27,1 %) a naopak nižší zastoupení pracovníků vyšším sekundárním vzděláním (60,9 %). Na druhou stranu jsou více zastoupeni i pracovníci s vyšším odborným vzděláním (3,9 %) nebo magisterským vzděláním (3,2 %). Nejvhodnější struktura v průměru v zemích EU je ještě více posunutá směrem k nižším úrovním vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem, případně i střední vzdělání s maturitní zkouškou v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Strojírenství (a příbuzné obory).
15
Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání – skupina Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
ČR - dosažená úroveň vzdělání
ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání
EU - dosažená úroveň vzdělání
EU - nejvhodnější úroveň vzdělání
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární – bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6)
Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.1.2.
Požadavky pracovních míst
Ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci jsou požadavky pracovních míst celkově spíše nízké. Relativně vyšší nároky kladou tato pracovní místa na míru plánování, i tak jsou ovšem požadavky mírně nižší než činí průměr (index 2,1 oproti 2,2 v průměru). V menší míře je vyžadována nezávislost a schopnost dalšího učení (index 1,9 oproti 2,2, resp. 2,0). Ovlivňování ostatních pracovníků ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci příliš často vyžadováno není (index 1,3 oproti 1,8 v průměru). Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že požadavky kladené na pracovníky na pracovních místech ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci jsou v ČR vyšší, než odpovídá průměru zemí EU.
16
Požadavky pracovních míst – skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 2,5
Index Požadavků pracovního místa
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Míra ovlivňování ostatních
Míra plánování
Skupina povolání - průměr EU
Míra nezávislosti
Všechny skupiny povolání průměr EU
Schopnost dalšího učení
Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012
Celkově spíše nižší kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z relativně krátké doby vzdělávání, která je obvykle požadována pro výkon pracovního místa ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci v ČR a která činí jen 11,9 roku oproti průměru 13,1 roku. Obvyklá doba vzdělávání pracovníků v rámci zemí EU je téměř shodná (11,6 roku). Minimální potřebná doba vzdělávání činí 11,1 roku v ČR, resp. 10,9 v průměru v zemích EU.
2.1.3.
Využití dovedností v zaměstnání
Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci nejvíce využívají? Nejčastěji využívají numerické dovednosti, jejich využití je ovšem méně časté, než v jiných povoláních (index využití těchto dovedností dosahuje 1,9 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Poměrně málo často pak Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci využívají písemné a čtenářské dovednosti (index 1,5 a 1,4 oproti 2,0 resp. 1,9 v průměru). Nejméně často potřebují znalosti z oblasti informačních technologií, i zde je četnost výrazně pod průměrem (index 1,0 oproti průměru 2,0). Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností na přibližně stejně nízké úrovni, pouze využití čtenářských dovedností je v ČR mírně častější než v průměru v zemích EU (index 1,4 oproti 1,2). Nižší nároky jsou zřejmé i z relativně vysokého podílu pracovníků v této skupině povolání, kteří nemají zkušenosti s prací na PC. Tento podíl dosahuje v rámci ČR 8 % a je tedy mírně vyšší než průměr (5 %). V zemích EU je tento podíl ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci ovšem výrazně vyšší (14 % oproti 7 % v průměru).
17
Četnost využití dovedností v zaměstnání – skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 2,5
Index Využití dovedností v práci
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Skupina povolání - průměr EU
Všechny skupiny povolání průměr EU
Četnost využití čtenářských dov.
Četnost využití písemných dov.
Četnost využití numerických dov.
Používání informačních technologií
Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů
Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci dosahují ve srovnání s průměrem celkově nižší úrovně dovedností. Relativně nejlepší jsou jejich numerické dovednosti, kam řadíme schopnost získávat, používat, interpretovat a sdělovat matematické informace a představy. Slabších výsledků dosahují v dovednosti řešit problémy a ještě mírně horších pak ve čtenářských dovednostech. Rozdíly v bodovém ohodnocení jsou ovšem malé. Podíváme-li se na úroveň dovedností Kovářů, nástrojařů a příbuzných pracovníků podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre jen 269 bodů, což je o přibližně 13 bodů méně, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 2,0 roky vzdělávání. Podprůměrná je i úroveň jejich numerických dovedností (275 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů, tedy 4 body pod průměrem). Nejnižšího bodového ohodnocení dosahují ve čtenářských dovednostech (263 bodů oproti 276, což je tedy 12 bodů pod průměrem).
18
Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na přibližně podobné úrovni, pouze v numerických dovednostech dosahují pracovníci v ČR výrazněji lepšího bodového ohodnocení. Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci se např. z hlediska dovedností řešit problémy pohybují na srovnatelné úrovni jako Slovensko nebo Rakousko. V porovnání s Německem dosahují pracovníci v ČR lepších výsledků.
Úroveň schopností a dovedností – skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 310 300 290
Počet bodů - PIAAC 2012
280 270 260 250 240 230 220 Čtenářská dovednost
Numerická dovednost
Dovednost řešit problémy
Skupina povolání ČR
Všechny sk. povolání - průměr ČR
Sk. povolání - průměr EU
Všechny sk. povolání - průměr EU
Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2.2.
Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání
Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Celkově je jejich důležitost ovšem lehce pod úrovní průměru. Nejpodstatnější je zejména spolehlivost a zásadovost. Méně důležité jsou metodologické kompetence, a to i z hlediska srovnání s jinými skupinami povolání. Z nich patří k nejpodstatnějším svoboda v rozhodování a schopnost pracovat v časové tísni. Sociální dovednosti jsou ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci relativně méně podstatné, a to i ve vztahu k průměru. Důležitá je především schopnost pracovat ve skupině. Vzhledem ke spíše technickému charakteru jsou pro tyto pracovníky nejdůležitější znalosti z oblasti technických oborů, výroby a stavebnictví. Jejich důležitost i náročnost je výrazně nad průměrem. Dále pracovníci potřebují i znalosti z přírodních oborů, matematiky a informatiky, případně vzdělávání. Na rozdíl od řemeslníků nepotřebují tak často znalost administrativy a podnikání. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou kognitivní dovednosti, především rozhodování a řešení problémů, dále je podstatná komunikace v mateřském jazyce. Jejich důležitost je ovšem pod průměrem ze všech skupin povolání. Naopak nadprůměrně podstatné jsou pro toto povolání praktické dovednosti, především práce s informacemi, zkoumání materiálu a sledování jednotlivých úkonů a činností.
19
Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání – skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 100%
80%
60%
40%
20%
Kompetence
Důležitost
Znalosti
Důležitost - průměr
Schopnost se dále učit
Numerické dovednosti
Komunikace v mateřském jazyce
Praktické dovednosti
Kognitivní dovednosti
Podnikání, administr. a řízení
Služby
Zdravotnictví a sociální péče
Technické ob., výroba a staveb.
Přírodovědné ob., mat. a inf.
Společenské ob., obchod a právo
Humanitní ob. a umění
Vzdělání a výchova
Metodologické schopnosti
Sociální schopnosti
Osobnostní schopnosti
0%
Dovednosti
Úroveň náročnosti
Úroveň náročnosti - průměr
Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí
Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci podobně jako u Řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků hlavní stavební výroby výrazně převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Dále jsou zastoupeny v míře, která zhruba odpovídá průměru ze všech pracovních míst, i systematická práce s daty, čísly, administrativní i počtářské činnosti, v nichž je třeba klást důraz na detaily a přesnost. Pracovníci často vykonávají práci podle pokynů jiných lidí a ve strukturovaném prostředí (Konvenčnost). V menší míře, ovšem mírně nad průměrem, se pracovníci zabývají i zkoumáním, vyhodnocováním situace a navrhováním a řešením postupů a problémů (Investigativnost). Naopak velmi málo pracovníci v této skupině povolání vykonávají organizační a řídící činnosti (Podnikavost) nebo činnosti kreativního charakteru.
20
Pracovní orientace – skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Kreativita
100% 80% 60% Sociálnost
Konvenčnost
40% Skupina povolání
20% 0%
Průměr za všechna pracovní místa
Realističnost
Podnikavost
Investigativn ost
Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3.2.
Pracovní hodnoty pracovníků
Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná především dostatečná podpora jejich práce. V menší míře potřebují pracovníci v rámci své pracovní činnosti nezávislost a vytvoření vhodných pracovních podmínek. Důležitost uvedených hodnot je mírně pod průměrem ze všech pracovních míst. Relativně méně podstatné jsou v této skupině povolání sociální vztahy, což odpovídá již zmíněnému nižšímu podílu řídících a organizačních činností. Nejméně podstatnými hodnotami jsou pro tyto pracovníky uznání a úspěch.
21
Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků – skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Úspěch
80% 60% Pracovní podmínky
40%
Nezávislost
20%
Skupina povolání
0%
Podpora
Průměr za všechna pracovní místa
Uznání
Vztahy
Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
22
3.
Závěr
Skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 18 různých povolání. Největší z nich jsou Zámečníci strojů (ISCO 72222) a Provozní zámečníci, údržbáři (ISCO 72223). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký – z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 11. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je z hlediska srovnání s EU28 vysoce nadprůměrný – výrazně převyšuje průměr EU28 a současně je i nejvyšší ze všech členských států. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Kovářů, nástrojařů a příbuzných pracovníků poměrně nízká – v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 3,2 %. Skupina povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická průměrnou odvětvovou koncentrací – a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků. Mírně vyšší hodnoty vykazují také odvětví Výroba strojů a zařízení a Výroba dopravních prostředků. Odvětvová exkluzivita dosahuje v rámci skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci vysokých hodnot. Úroveň odvětvové exkluzivity je v EU28 výrazně nižší, ve srovnání s ČR dosahuje téměř polovičních hodnot. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci dojde ve srovnání s ostatními skupinami k velmi výraznému poklesu pracovních míst – do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit přibližně téměř o 14 tisíc. Ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami dosahuje expanzivní poptávka ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci nejnižších hodnot. Tato skupina povolání je charakteristická lehce nadprůměrnou nahrazovací poptávkou – svá současná pracovní místa by mělo opustit přibližně 15 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit asi 1 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci ve srovnání s ostatními skupinami povolání nižší. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinami povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) či Obsluha stacionárních strojů a zařízení a Obsluha stacionárních strojů a zařízení, z čehož lze usuzovat na určitou blízkost vykonávaných prací v těchto skupinách povolání. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání dosahuje 42,6 roku, téměř odpovídá průměrnému věku všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži – ti tvoří více než 95 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci výrazně převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (87,4 % pracovníků). Přibližně 8,1 % dosahuje jen nižšího sekundárního vzdělání a pouze okrajově se zde vyskytují pracovníci s terciární úrovní vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je odlišná jen mírně, a to zejména v požadavku na zvýšení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (98,2 %) na úkor nižšího sekundárního vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v průměru v zemích EU nižší než v ČR. Pracovníci ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci nejčastěji absolvují obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Požadavky pracovních míst ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci jsou celkově spíše nízké. Relativně vyšší nároky kladou tato pracovní místa na míru plánování, i tak jsou ovšem požadavky mírně nižší než činí průměr. V menší míře je vyžadována i nezávislost a schopnost dalšího učení. Srovnání se
23
situací v zemích EU ukazuje, že požadavky kladené na pracovníky na pracovních místech ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci v ČR jsou vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. Pracovníci v této skupině povolání nejčastěji využívají numerické dovednosti, jejich využití je ovšem méně časté, než v jiných povoláních. Podprůměrné je i využití písemných a čtenářských dovedností i ICT dovedností. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností na přibližně stejně nízké úrovni. Pracovníci zároveň dosahují poměrně nízké úrovně dovedností. Relativně nejlepší jsou jejich numerické dovednosti, slabších výsledků dosahují v dovednosti řešit problémy a ve čtenářských dovednostech. Ve všech oblastech se ovšem pohybují pod průměrem. Pro výkon povolání jsou, podobně jako v ostatních skupinách povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence, zejména spolehlivost a zásadovost. Celkově je jejich důležitost ovšem lehce pod úrovní průměru. Metodologické kompetence a rovněž sociální dovednosti jsou ve skupině Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci méně podstatné. Vzhledem ke spíše technickému charakteru jsou pro tyto pracovníky nejdůležitější znalosti z oblasti technických oborů, výroby a stavebnictví. Jejich důležitost i náročnost je výrazně nad průměrem. Dále pracovníci potřebují i znalosti z přírodních oborů, matematiky a informatiky, případně vzdělávání. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou kognitivní dovednosti a komunikace v mateřském jazyce. Jejich důležitost je ovšem pod průměrem ze všech skupin povolání. Naopak nadprůměrně podstatné jsou pro toto povolání praktické dovednosti, především práce s informacemi, zkoumání materiálu a sledování jednotlivých úkonů a činností. Z hlediska obsahu a stylu práce a pracovního prostředí ve skupině povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci výrazně převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními. Dále jsou zastoupeny i systematická práce s daty, čísly, administrativní i počtářské činnosti, v nichž je třeba klást důraz na detaily a přesnost. Pracovníci často vykonávají práci podle pokynů jiných lidí. Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná především dostatečná podpora jejich práce.
24
