máj 2015 Bulletin slovenskej advokácie roč. XXI, 5/2015 ROZHOVOR Najdôležitejší historický moment v života SAK a ČAK (s. 2 – 5) V jubilejnom čísle bulletinu nám na tie isté otázky odpovedajú súčasný predseda Slovenskej advokátskej komory Ľubomír Hrežďovič a súčasný predseda Českej advokátskej komory Martin Vychopeň. V rozhovoroch sa dozvieme, aké sú ich pocity po 25 rokoch odlúčenia komôr, aj aké sú súčasné vzťahy oboch komôr.
DISKUSIA SEDLAČKO, F. „Namiesto ďalšieho príspevku o trovách konania...“ (s. 5 – 6)
ČLÁNKY, ŠTÚDIE KOTRECOVÁ, A. – PAGÁČ, Ľ. 1. január 2015 - medzník v preskúmavaní rozhodcovských rozsudkov v spotrebiteľských veciach v exekučnom konaní? (s. 8 – 16) Z obsahu: S účinnosťou od 1. januára 2015 je rozhodcovské konanie diverzifikované v dvoch právnych normách, v závislosti od účastníkov konania, keď do platnosti vstúpil zákon č. 335/2014 Z. z. o spotrebiteľskom rozhodcovskom konaní (ďalej len „Zákon o spotrebiteľskom rozhodcovskom konaní" alebo „ZoSRK“). FILO, M. Registrácia pre daň z pridanej hodnoty a zábezpeka na daň (s. 17 – 26) Z obsahu: S rastúcim trendom daňových únikov má registračná povinnosť na daň z pridanej hodnoty a s ňou súvisiaci inštitút zábezpeky na daň významné miesto medzi prostriedkami, ktorými zákonodarca eliminuje daňové úniky. Vzhľadom na to, že registračná povinnosť pre daň z pridanej hodnoty priamo nadväzuje na výšku obratu v zákonom stanovenom období, zdaniteľné osoby, medzi ktoré zaraďujeme aj advokátov, sú za podmienok zakotvených v zákone o dani z pridanej hodnoty povinné podať žiadosť o registráciu pre daň. FÜLEKY, M. Monitorovanie zamestnancov na Slovensku (s. 27 – 42) Z obsahu: Právo na súkromný život je základným ľudským právom, ktoré chránia najvýznamnejšie medzinárodné dohovory a na vnútroštátnej úrovni najmä Ústava Slovenskej republiky. Trestný zákon, Občiansky zákonník a tiež zákon o ochrane osobných údajov. K tomuto právu patrí aj ochrana osobnosti a ochrana pred neoprávnenými zásahmi do súkromnej sféry osoby.
JUDIKATÚRA
JÁNOŠÍKOVÁ, M. Pokuta ako súčasť pasív zanikajúcej obchodnej spoločnosti (s. 43 – 44) FABIANOVÁ, Z. Kolízia pojednávaní ako dôležitý dôvod pre odročenie pojednávania (s. 45 – 47)
Justičná revue roč. 67, 5/2015 ŠTÚDIE AŠTARY, A. Prihlasovanie pohľadávok v konkurze a reštrukturalizácii vo svetle práva vlastniť majetok a práva na prístup k súdu (s. 589 – 606) Z obsahu: Predmetom štúdie je analýza právnej úpravy prihlasovania pohľadávok v konkurze a reštrukturalizácii, vyznačujúcej sa prísnosťou voči veriteľom, i keď s čiastočným zmiernením v dôsledku novelizácie od roku 2012. Zákon ustanovuje formálne a obsahové náležitosti prihlášky pohľadávky, prihlasovacie lehoty a nemožnosť dodatočnej opravy zrejmej nesprávnosti v prihláške; absenciu stanovených podmienok postihuje sankciou neprihliadnutia na vadnú prihlášku. Zákonné pravidlá prihlasovania pohľadávok, obmedzujúce právo veriteľa vlastniť majetok a právo na prístup k súdu, podrobuje autor skúmaniu z hľadiska legality, legitimity a proporcionality. Autor sa osobitne zameriava na test proporcionality relevantnej právnej úpravy, z ktorého vo svojom súhrne vychádza ako neprimeraná, a teda ústavne nekonformná. V závere sa preto predkladá návrh na legislatívne zavedenie možnosti opravy vadnej prihlášky veriteľom s účinkami ku dňu jej podania, aby tak boli rešpektované základné práva veriteľa. PINKOVÁ, M. Medzinárodné únosy vo svetle rozhodnutí Európskeho súdu pre ľudské práva (s. 607 – 614) Z obsahu: Autorka v článku informuje o prijatých rozhodnutiach Európskeho súdu pre ľudské práva vo vzťahu k Slovenskej republike vo veciach medzinárodných únosov detí a z nich plynúcich záverov týkajúcich sa rozhodovacej činnosti Ústavného súdu Slovenskej republiky. Ide o vôbec prvé rozhodnutia vo vzťahu k Slovenskej republike, v ktorých Európsky súd pre ľudské práva posudzoval účinnosť sťažnosti podľa Článku 127 ústavy na konanie o návrat dieťaťa. Autorka zároveň informuje o legislatívnej zmene zákona č. 38/1993 Z. z. o organizácii Ústavného súdu Slovenskej republiky, o konaní pred ním a o postavení jeho sudcov, nadobúdajúcej účinnosť 1. januára 2015, ku ktorej došlo práve na základe jedného z týchto rozhodnutí. ŠTEVČEK, M. K výkladu právnych účinkov § 243b Exekučného poriadku (s. 615 – 621) Z obsahu: Autor reaguje na rozdielne interpretácie prechodných ustanovení novely Exekučného poriadku, účinnej od 1. novembra 2013. Prezentuje rozdielne výklady súdnej praxe k otázke časového režimu odvolaní voči výroku o náhrade trov konania, vydanému vyšším súdnym úradníkom pred 31. októbrom 2013 a po 1. novembri 2013, a stým, že sa pokúša zaujať hodnotové interpretačné stanovisko na báze ústavno-konformného výkladu
neexistencie pravidla o zachovaní právnych účinkov procesných úkonov v intertemporálnych ustanoveniach predmetnej novely Exekučného poriadku. ČOLLÁK, J. Doktrína zákazu zneužitia práva (nielen) v práve obchodných spoločností (s. 622 – 646) Z obsahu: Autor sa v príspevku venuje inštitútu zákazu zneužitia práva, jeho formovaniu na pozadí vývoja právneho poriadku Európskej únie, jednotlivých právnych poriadkov členských štátov, či pod váhou judikatúry. Autor formuluje niekoľko myšlienok vo vzťahu k vývoju inštitútu, špeciálne v nadväznosti na právo obchodných spoločností . KRÁLOVIČ, L. – IVANČO, V. K neplatnosti spotrebiteľskej zmluvy pre nesplnenie požiadavky minimálnej veľkosti písma z pohľadu kontraktačného procesu začatého pred účinnosťou novej právnej úpravy (s. 647 – 655) Z obsahu: Nedávna novela Občianskeho zákonníka a s tým súvisiaca novela vykonávacieho predpisu, ktoré zaviedli požiadavku minimálnej veľkosti písma v spotrebiteľských zmluvách, boli a nepochybne budú predmetom viacerých diskusií v právnickej obci. Napriek tomu, že voči novej právnej úprave možno mať viacero legitímnych výhrad, jej nevyhnutné sa jej venovať a analyzovať otázky, ktoré pre aplikačnú prax priniesla. Autori sa v tomto článku venujú najmä otázke platnosti spotrebiteľskej zmluvy, ktorej kontraktačný proces inicioval samotný spotrebiteľ a ktorý prebiehal pred aj po účinnosti predmetných noviel. Na príklade štyroch rôznych variantov priebehu kontraktačného procesu autori poukazujú na skutočnosť, že gramatický výklad príslušných prechodných ustanovení môže narážať na rozpor so zákazom pravej retroaktivity, a preferujú výklad o zachovaní platnosti niektorých spotrebiteľských zmlúv uzatvorených aj po 1. januári 2015. SYROVÝ, I. Zodpovednosť štatutárnych orgánov v kapitálových spoločnostiach za škodu spôsobenú veriteľom (s. 656 – 666) Z obsahu: Autor sa venuje možnosti veriteľa vymôcť svoju pohľadávku od štatutárneho orgánu spoločnosti, ktorá je jeho dlžníkom. Poukazuje na súčasnú právnu úpravu, ktorá veriteľovi veľký priestor na úspech v konaní nedáva. Porovnaním zahraničných právnych úprav navrhuje autor riešenie cez zmenu zákonných ustanovení. Navrhuje rozšíriť možnosti veriteľov, aby neuplatňovali voči štatutárnym orgánom škodu, ktorú títo spôsobili dlžníkovi (spoločnosti, v ktorej štatutári pôsobia), ale aby veritelia mohli uplatňovať voči štatutárnym orgánom škodu, ktorá vznikla im, veriteľom. ŠANTA, J. Pôsobnosť Špecializovaného trestného súdu - niektoré teoretické a praktické aplikačné problémy (s. 667 – 677) Z obsahu: Autor sa zameriava na tri z mnohých aplikačných problémov súvisiacich s činnosťou Špecializovaného trestného súdu a Úradu špeciálnej prokuratúry Generálnej prokuratúry Slovenskej republiky. Prvý z nich je teoretický, zameriavajúci sa na pojem pôsobnosť, ďalšie dva vyplývajú z aplikačnej praxe a týkajú sa spoločného konania, stíhania viacerých páchateľov s rôznou mierou účasti na spôsobenej škode a sporu o príslušnosť, vyplývajúceho z rôznosti názorov na pojem škoda.
ČONKA, P. Trest odňatia slobody u mladistvých páchateľov (s. 678 – 686) Z obsahu: Autor podáva komplexný pohľad na problematiku trestu odňatia slobody v spojení s mladistvými. Zaoberá sa špecifikami ukladania trestu odňatia slobody mladistvým a aj jeho následným výkonom, pričom sa zameriava na odlišnosti, ktoré sa uplatňujú vo vzťahu k mladistvým v porovnaní s dospelými páchateľmi. Autor sa ďalej venuje analýze počtu mladistvých odsúdených za posledné obdobie a hodnotí vývoj v tejto oblasti, spôsob výkonu trestu odňatia slobody mladistvými za súčasného poukázania na odlišnosť právnej úpravy vo vzťahu k dospelým odsúdeným a neopomína ani disciplinárne tresty, ktoré možno mladistvým uložiť počas výkonu trestu odňatia slobody.
DISKUSIA ŠIDLO, M. Niektoré návrhy na zrýchlenie trestného konania (s. 687 – 696) Z obsahu: Autor reaguje na súčasný stav trestného konania, pričom v článku navrhuje niekoľko zákonných úprav v trestnom konaní, ktoré by mali mať podstatný vplyv na zvýšenie rýchlosti trestného konania. Navrhuje, aby sa zaviedla fikcia doručenia, rozšírenie zabezpečenia svedka podľa § 88 Trestného poriadku, vypustenie tzv. predprípravného konania a nakoniec vypustenie začatia trestného stíhania podľa § 199 Tr. poriadku. PAGÁČ, Ľ. Všeobecný režim výkonu rozhodnutia členského štátu EÚ v občianskych a obchodných veciach v Slovenskej republike po 1. januári 2015 (s. 697 – 706) Z obsahu: V súvislosti s legislatívnymi zmenami Exekučného poriadku k 1. januáru 2015 a úplným uplatňovaním prepracovaného znenia nariadenia Brusel I musí aplikačná prax čeliť novým problémom výkonu cudzích exekučných titulov. Autor sa v článku pokúša ustáliť postup subjektov exekučného konania, ak je podkladom na vykonanie exekúcie cudzí exekučný titul v občianskych a obchodných veciach, a popri tom rozoberá viacero sporných momentov vnútroštátnej úpravy, napríklad povinnosť exekučného súdu doručiť povinnému návrh na vykonanie exekúcie do vlastných rúk ešte pred vydaním poverenia na vykonanie exekúcie.
ZO ZAHRANIČIA KOLMAN, P. K problematice lhůty po uložení pořádkové pokuty ve správním právu trestním (s. 707 – 711) Z obsahu: Článek se věnuje zejména právní úpravě důležitého institutu pořádkové pokuty. Institutu, který plodí určité nezanedbatelné interpretační problémy. Autor se zabývá mj. otázkami od kdy možno pořádkovou pokutu ve správním řízení uložit, resp. jak postupovat v případě pakliže v lex specialis a ani v subsidiárně používaném správním řadu není stanovena žádná lhůta, po kterou by bylo možno pořádkovou pokutu uložit. Autor řeší, je-li pak možno za spáchaný pořádkový delikt uložit pořádkovou pokutu po neomezenou dobu, a dále pak, jaký je vztah právní jistoty a lhůty pro uložení pořádkové pokuty.
ADSPIRANTES LEGUM
GONDEK, M. Krátko k miestnej príslušnosti súdu pri predbežných opatreniach (s. 720 – 726) Z obsahu: Autor sa bližšie zameral na inštitút miestnej príslušnosti súdov v súvislosti s inštitútom predbežných opatrení. Právna úprava miestnej príslušnosti, aj keď je zákonom jednoznačne určená, môže, ako to bude v článku preukázané, v konečnom dôsledku viesť nielen k predloženiu veci nepríslušnému súdu, ale pre nedostatok právomoci zverenej súdom v danom prípade aj k povinnosti súdu napriek miestnej nepríslušnosti vec prerokovať a rozhodnúť.
Právní rádce roč. XXIII, 5 – 2015 AKTA KRAMER, J. Kdo je kdo v protikorupčním dream teamu? (s. 8 – 11) Z obsahu: Pandury, David Rath, CS Fondy, Rittig, lihová mafie. Nenašli bychom v Česku velkou kauzu, kterou by náš dream team státních zástupců neřešil. Co je vlastně nominovalo do elitní sestavy? Připomeňme si s nimi ty největší korupční případy. KRAMER, J. Justiční ikony na hraně aneb soudci zákonopsavci (s. 14 – 17) Z obsahu: Josef Baxa, Pavel Šámal a Roman Fiala jsou od pohledu kladní justiční hrdinové. Všichni tři mají na svých bedrech přípravu velkých norem, které mají potenciál změnit české justiční prostředí. Tedy - zatím ještě mají. HYNČICOVÁ, K. Co neprosívá elektronickým dražbám (s. 22 – 23) Z obsahu: Prodej majetku přes elektronické dražby je podle průzkumů nejefektivnější způsob zpeněžování. Jejich využívání v praxi ale komplikuje roztříštěná právní úprava i odlišná kvalita dražebních systémů. VEJVODOVÁ, A. Comeback účinné lítosti: Dobrý pomocník policie versus ochrana pro vychytralé korupčníky (s. 24 – 26) Z obsahu: Po více než pěti letech se vláda rozhodla vrátit do trestního zákoníku tzv. institut účinné lítosti, který je podle policie nedocenitelným pomocníkem při odhalování korupce. Pachatele totiž motivuje k tomu, aby na nezákonné jednání sami upozornili. Kritici ale oponují - generální pardon spíš zakrývá korupčníky.
PRVOTNÍ POHLED
ŠIMEK, D. Česko-ruský obchod ve světle legislativních změn (s. 28 – 29) Z obsahu: Rusko vloni přijalo řadu legislativních novel, které mají tamní právní instituty přiblížit zahraničním legislativním standardům. Liberalizace obchodně-právního prostředí je dobrou zprávou i pro české exportéry a investory. DOHNAL, J. Jak už rok nemusíme chodit na obchodné rejstřík (s. 30 – 31) Z obsahu: O novém občanském zákoníku se toho napsalo a namluvilo hodně. Debatovalo se o tom, jestli je zvíře věc, o rojích včel, které létají na sousedův pozemek. Nemluvilo se ovšem o mnohem důležitějších a praktičtějších věcech.
PRÁVO A OBCHOD ČECH, P. NOZ a ZOK: nezní zákon místy opačně? (s. 34 – 37) Z obsahu: Text nového civilního práva není prost vad. Výjimečně je připouštějí i autoři jeho předloh. Část těchto chyb spočívá v záměně stran právního jednání. Někdy jsou zjevné, tudíž snadno vyložitelné. Jindy vyžadují složitější analýzu a úvahu, na jejich výkladu tak dosud nepanuje shoda. Několik takových tento příspěvek předkládá k diskusi. KYSELOVÁ, T. Polemika nad problematikou vydržení licence podle NOZ (s. 38 – 40) Z obsahu: V důsledku celkové rekodifikace občanského práva došlo v českém právním řádu k mnohým zásadním i méně zásadním změnám. Za jednu z nejzásadnějších změn je bezpochyby považována celková změna koncepce věci v novém občanském zákoníku (NOZ), na základě které tak došlo k dalším navazujícím změnám a v některých případech i k rozporuplným výkladům a rozdílným názorům.
PRÁVO A FINANCE MERENDA, D. – HOUT, M. Evropské kořeny finančního arbitra (s. 42 – 45) Z obsahu: Evropská integrace má za sebou velký kus cesty. Od jejího počátku je zřejmé, že jediné ekonomická aktivita probíhající bez větších ohledů na přítomnost přeshraničního prvku povede k vytvoření skutečného tržního (a konkurenčního) prostředí a naplnění „čtyř svobod“ (volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu) upravených již Římskými smlouvami.
PRÁVO A MANAGEMENT MATZNER, J. Cloud a právní i neprávní aspekty jeho používaní (s. 46 – 47)
Z obsahu: Využívaní cloudových řešení je stále více skloňovaným tématem nejen v běžných uživatelských aktivitách, ale i v aktivitách pracovních. Ještě v poměrně nedávné době prakticky nemyslitelné technologické řešení, jakým je cloud, je logickým vyústěním čím dál rychlejšího technologického pokroku. A stejně tak logické je promítnutí těchto technologických inovací i do pracovního prostředí. DEIMELOVÁ, M. Nová zpřísnění v oblasti zákona proti mzdovému a sociálnímu dumpingu v Rakousku (s. 48 – 50) Z obsahu: Jaké dopady má na české podnikatele rakouský zákon o změně pracovního práva a práva sociálního zabezpečení?
PRÁVO A VEŘEJNÁ SPRÁVA BURYAN, J. – STAŇKOVÁ, K. Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí: nutné zlo? (s. 52 – 57) Z obsahu: Cílem tohoto příspěvku je popsat vybrané nejvýznamnější změny procesu EIA dle novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a případně také zhodnotit, do jaké míry byly skutečně právem EU vyžadovány a do jaké míry jsou pro české stavení právo vhodné. KLEE, L. K čemu vedou nereálná očekávaní ve vztahu k ceně výstavbového projektu? (s. 58 – 60) Z obsahu: Nereálná očekávání vedou vždy pouze k improvizaci a neefektivitě. To se týká i očekávání neměnnosti předpokládané ceny téměř u jakéhokoli většího (nejen) výstavbového projektu. HOCKOVÁ, V. Úskalí mimořádně nízké nabídkové ceny (s. 62 – 63) Z obsahu: Mimořádně nízká nabídková cena představuje neurčitý právní pojem s nejrůznějšími problematickými důsledky, které nebyly vyřešeny ani novou směrnicí č. 2014/24/EU.
PRÁVO A SPOLEČNOST HYNČICOVÁ, K. Pod bičem moderního otrokáře žít a pracovat (s. 66 – 67) Z obsahu: Nalákají je na lukrativní práci v zahraničí s vysokým výdělkem. Pak ale sliby přestanou platit a místo toho je nutí k prostituci nebo těžké práci od rána do večera v nuzných podmínkách téměř bez mzdy. Odejít nemohou, čelí výhrůžkám i fyzickému násilí. Tak vypadá realita obětí tzv. moderního otroctví, tedy pracovního nebo sexuálního vykořisťování.
Právní rozhledy 23. ročník, 9/2015/ 11. máj ČLÁNKY HORÁK, O. Dědictví a odkaz (k přechodu majetkových práv a povinností pro případ smrti), (s. 305 – 310) Z obsahu: Dědictví a odkaz se v právním vývoji postupně sbližovaly, přičemž v některých obdobích zcela splynuly. Dosavadní úprava institut odkazu neznala, při rekodifikaci však došlo k jeho obnovení. To s sebou přineslo řadu staronových otázek: jak odlišit dědictví a odkaz; jaká jsou jejich specifika ve vztahu ke společnému jmění manželů; jak se liší jejich nabývaní; jaké jsou důsledky nahodilé zkázy či vady zděděné, resp. odkázané věci; a má odkaz stále své opodstatnění? GRULICH, T. Veřejné zakázky: další technická novela (s. 310 – 314) Z obsahu: S účinností ke dni 6. 3. 2015 byla dosavadní právní úprava zadávání veřejných zakázek doplněna o další tzv. technickou novelu. Novela by měla reflektovat znění směrnice o zadávání veřejných zakázek a mimo jiné přináší též změny v podmínkách pro zadávání dodatečných stavebních prací (a dodatečných služeb), v kritériích pro hodnocení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti, či změny v oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. MATES, P. Autoremedura ve správním řízení (s. 314 – 316) Z obsahu: Autoremedura patří k tradičním institutům správního řádu, jejím smyslem je dosažení zrychlení a hospodárnosti správního řízení. Lze jen litovat, že se s ní v praxi nesetkáváme častěji. O řádném opravném prostředku rozhoduje při autoremeduře sám správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal. Pro jeho rozhodnutí platí, že jím může být napadené rozhodnutí pouze zrušeno nebo změněno, nelze však vykročit z rámce toho, co je obsaženo v odvolání.
DISKUSE ZVÁRA, M. Účinky smluvního zákazu postoupení pohledávky (s. 316 – 323) MORÁVEK, J. O (ne)flexibilitě (s. 323 – 328) KADLUBIEC, V. Odškodňování nemajetkové újmy na zdraví v pracovním právu (s. 328 – 331) PERTHEN, E. – ŠPERKOVÁ, K. Zpoplatnění odvodu srážkové vody (s. 331 – 334)
SOUDY CIZÍCH STÁTŮ
POMAHAČ, R. Soudní dvůr EU: Účelové zdanění povolenek na emise skleníkových plynů (s. 341 – 342)
Právní rozhledy 23. ročník, 10/2015/ 25. máj ČLÁNKY DOBROVOLNÁ, E. Ochrana držby v občanském právu a civilním procesu (vybrané otázky inspirované rakouskou teorií a praxi), (s. 343 – 348) Z obsahu: Ochrana držby a s ní spojené řízení přináší nové otázky pro českou právní teorii a praxi. Vzhledem k omezení dovolacího přezkumu bude výklad příslušných ustanovení především na odvolacích soudech a na teorii. Značná inspirace obecným zákoníkem občanským však umožňuje nalézt vodítko pro tento výklad v rakouském právu. Dlouholeté rakouské zkušenosti mohou napomoci nejen vyjasnění základních výkladových problémů, ale i praktické relevance posesorní žaloby. ZDVIHAL, Z. K vybraným aspektům některých opatření na ochranu zákazníka v rámci trhu s elektřinou a plynem (s. 348 – 353) Z obsahu: Celková cena za dodávku elektřiny (plynu) se rozpadá do dvou základních složek, v rámci nichž se následně člení na další podsložky. S tím je spojeno hned několik otázek, které mohou být v teorii i praxi zodpovídány zcela rozdílně, potažmo protichůdně. Článek má poukázat na praktické aspekty související s uplatňováním cen v energetických odvětvích. MORAVEC, T. Ochrana zaměstnanců v případě insolvence zaměstnavatele v ČR a ve Francii (s. 354 – 358) Z obsahu: Vyloučení některých zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelé se dostanou do platební neschopnosti, z rámce právní ochrany v ČR je kritizováno ze strany Evropské komise a může být i diskriminační. Tento rámec ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti je vymezen evropskou legislativou, což dává prostor pro legislativní inspiraci v zahraničních úpravách. Zajímavé tak může být porovnání pozitiv a negativ české a francouzské úpravy. POTĚŠIL, L. Materiální pojetí rozhodnutí ve správním soudnictví (s. 359 – 363) Z obsahu: Tzv. materiální nazíraní na rozličné výstupy správních orgánů má poměrně velký význam z hlediska přípustnosti navazující soudní kontroly a poskytnutí soudní ochrany. Vymezení tzv. materiálního pojetí rozhodnutí je přitom věcí především judikatury, která v daném ohledu prodělává určitý vývoj.
DISKUSE MÁCHA, A. Veřejné užívaní jako omezení vlastnického práva (s. 363 – 368)
PETR, B. – MAXA, H. Problematika appointing authority ve světle judikatury (s. 368 – 371) PULKRÁBEK, Z. Poznámky k materiální vykonatelnosti (s. 371 – 372) ZIMA, P. Limity použití § 127a OSŘ (s. 373 – 374)
SOUDY CIZÍCH STÁTŮ POMAHAČ, R. Soudní dvůr EU: Omezení týkající se agenturního zaměstnávání (s. 379 – 380)
Soudce roč. XVII, 5/2015 Články – úvahy – analýzy Tribuna Soudcovské unie HANUŠ, K. Jsem vyvrhel (s. 2 – 4) Slovo soudce KUČERA, F. O korupci, ale spíše o nedůvěře (4 – 5) MACEJKOVÁ, I. K ústavným limitom legislatívnych zásahov do inštitucionálneho fungovania súdnictva v Slovenskej republike (s. 6 – 11) Z obsahu: Ústavný súd Slovenskej republiky nálezom zo 7. mája 2014, sp. zn. PL. ÚS 102/2011, rozhodol o otázke súladu viacerých ustanovení zákona č. 385/2000 Z. z., o sudcoch a prísediacich a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov, ako aj zákona č. 757/2004 Z. z., o súdoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov. V prvej časti príspevku publikovanej v tomto čísle časopisu Soudce autorka stručne priblíži dôvody, kvôli ktorým nesúhlasí s tým, ako väčšina pléna Ústavného súdu Slovenskej republiky posúdila súlad právnej úpravy týkajúcej sa výberových komisií. V druhej časti príspevku (Soudce č. 6/2015) autorka priblíži dôvody, kvôli ktorým nesúhlasí s tým, ako väčšina pléna Ústavného súdu Slovenskej republiky posúdila súlad právnej úpravy týkajúcej sa otázok (2.) ochrany súkromného a rodinného života v súvislosti s výberovými konaniami, (3.) zverejňovania rozhodnutí a (4.) odvolania predsedu súdu ministrom spravodlivosti Slovenskej republiky. V záverečnej tretej časti príspevku (Soudce č. 7 – 8/2015) autorka priblíži dôvody, kvôli ktorým nesúhlasí s tým, ako väčšina pléna Ústavného súdu Slovenskej republiky posúdila súlad právnej úpravy týkajúcej sa (5.) justičných čakateľov, (6.) trvania funkcií predsedov grémií a kolégií, (7.) podmienenia preloženia sudcu na vyšší súd dĺžkou jeho praxe, (8.) uznania stáže sudcu za výkon funkcie sudcu, (9.)
určovania počtu sudcov, zamestnancov súdu a voľných miest sudcov a (10.) verejnosti odbornej justičnej skúšky. ŠABATA, K. Vybrané otázky k tzv. hlavním spolkovým žalobám (s. 12 – 18) KOVÁŘOVÁ, D. Sedmero městských legend aneb Střídavá péče v rozhodovací praxi Ústavního soudu (s. 19 – 22)
Judikatura a kasuistika ČAPEK, J. Práva obhajoby ve světle Evropské úmluvy o lidských právech (s. 29 – 40)
