KOREKTURA. než jde malý èasopis. tzv. korektoøi

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

TYPOGRAFIE

Slovo magické, ale pro nás všechny již pojmovì dostupné. Všechno, co se týèe stylù, úprav stránky, rozložení stránek, skládání do archù apod. patøí do typografie. Je toho hodnì. Právì proto každému zaèínajícímu novináøi zpracovateli èasopisu doporuèujeme si sehnat v mìstské nebo okres- vzory. Ale ty vytváøeli ní knihovnì knížku: poèítaèoví odborníci, ne „Od rukopisu ke kni- typografové èi grafici. Stejná je probleze a èasopisu“, „Rematika pravopisu, synodaktor v tiskárnì“ nym apod. Novinaøina apod. Je pravda, že vìtšina z nich jsou již staré, ale základní zásady v nich jsou. Od nás se uèili typografii Anglièani a tak nelze chápat, když naše periodika v souèasnosti pøejímají ryze nìmecký blokový styl. Je pravda, že od ruèní sazby až po dnešní poèítaèe uplynula dlouhá doba, ale samotné poèítaèe za nás nevyøeší tvùrèí práci ani typografii. Mnohé programy (textové editory, specializované programy pro sazbu) mají rozmanité styly, šablony èi

a typografie je stále novinaøinou a typografií, tvùrèí lidskou èinností,

LO

SDRUŽENÍ AMATÉRSKÝCH NOVINÁØÙ

TIRÁŽ

umìním, které za èlovìka žádná „mašinka“ nevyøeší. My chceme vytváøet tvùrèí èasopisy, ne èasopisy pouze pro „kšeft“, které pøicházejí z komerèního svìta

a cizí popisky se jen tak prohodí (zrovna nyní) za èeské. Nìkdo tomu mùže øíkat svìtovost, ale opak je pravdou. Právì v Èeských zemích mají malé èasopisy velkou tradici. VycháV zely i v dobách cenzur. Vždy první a známý dìtský èasopis „Bibliotéka mládeže“ (18021871) vydával Josef Vìnceslav Vlasák. Skoro 200 let v Èechách existují èasopisy pro dìti a mládež. To je již tradice a jako profesionální noviny a èasopisy našly si svùj typografický ráz, tak tomu je i s našimi malými èasopisy.

Bývá vìtšinou na poslední stránce èasopisu, oddìlená èarou nebo v rámeèku na spodním okraji stránky. CO MÁ OBSAHOVAT? 1) Jméno periodika nebo vydávané publikace. 2) Vydání (den, rok, datum). 3) Náklad (poèet výtiskù). 4) Místo redakce, region. 5) Kontakt na redakci. 6) Èíslo registrace, ISBN apod.. MMÈ - 12

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

KOREKTURA Umístìní textu na støed Vyznaèení odstavce rušení odstavce ísmo: pùltuèné,kurzíva, tuèné, pùltuèná kurzíva tuèná kurzíva rostrkávání jednotlivých písmen, slov rušení prostrkávání Vysazení slov jiným písmem, odstavce Vyrovnání okraje sazby Vyrovnání slov v øádce Odstranìní hrotkù, neèistot Odstranìní øek v textu (optické „díry“ v odstavci) Odstranìní slabì/silnì tisknoucích míst sazby ndex 1. stupnì ndex 2. stupnì xponent 1. stupnì xponent 2. stupnì Upozornìní na nejasnost v rukopise Odstranìní opakujících cizích písmen v sazbì rodloužení linky krácení linky Chybné spojení linek rušení korektury (chybnì oznaèená korektura se a okraji otisku pøeškrtne a v textu se podèárkuje) Výmìna jednotlivých chybných nebo cizích písmen Výmìna dvou nebo více chybných písmen, slov Vypuštìní pøebyteèných písmen nebo slov Vypuštìní více øádkù, odstavcù Otoèení písmena nebo øádky Chybìjící slovo nebo nìkolik slov v textu Vynechaná øádka, odstavec oproti rukopisu aøazení obrázku, tabulky, grafu, schématu øemístìní slov øemístìní øádky, odstavce øemístìní prohozených písmen øemístìní prohození sousedních slov právné poøadí øádkù Chybná (zapomenutá) zarážka nebo nedoplnìná ádka osunutí textu dolù - nahoru vìtšení mezer mezi slovy mìnšení mezer mezi slovy Chybìjící mezera mezi slovy rušení mezery mezi slovy rušení spojovacího znaménka ve složených sloech (také pøi vysazení nìjakého písmene 2x) Rozpaly mezi øádky - Zvìtšení Zmenšení Zrušení mezer u 1. øádku

Oprava, kontrola pravopisu apod. Jedna z nejdùležitìjších vìcí než jde malý èasopis do výroby. Pamatuji si doby, když ještì v tiskárnách byli placení (velmi dobøe) tzv. „korektoøi“. Vìtšinou šlo o uèitele (i bývalé støedoškolské a vysokoškolské) èeštináøe, jazykové odborníky. Škoda, tìch je dnes opravdu málo. S naším mateøským jazykem se zachází velmi špatnì, necitlivì až macešsky. Existuje dodnes nìkolik znaèek, korekturních znamének, kterými se vyznaèují nedostatky do textu. Nejde o žádné pøepisování, zaèárání apod., ale o seriozní mezinárodní domluvu oprav v textu. Stálo by za to se tìmto znaèkám v redakcích nauèit. Zjednodušují a zpøehledòují opravy v textu. MMÈ - 13

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

JAK

PSÁT

To, že existují nìjaké novináøské žánry, jsme se již uèili v základní a støední škole. Mnozí si dokonce vyzkoušeli napsat zprávu, èlánek, fejeton nebo reportáž. Pøesto se této oblasti trochu dotkneme blíže, pro- cistiky v našich èasotože je znaènì pod- pisech budou pøevážstatná pro úspìch nì portréty, medailonnašeho èasopisu. ky, recenze a kritiky. Pokud bychom si mìli Pro klasické èrty nebo to øíci také jinak: Pøevazjednodušit rozdìlení eseje se forma naše- žující jsou fakta, názory autora jsou nepodstatné, novináøských žánrù, ho èasopisu nehodí. pro redaktorské názory potom bychom došli ke Tyto novináøské žánry tøem skupinám: potøebují znaènì velký zde není místo. Zpráva je zprávou. Jak ji psát? A) INFORMAÈNÍ prostor (nìkolik stran) Existuje jednoduchá meB) PUBLICISTICKÉ a my místem šetøíme, toda: Musí obsahovat C) UMÌLECKÉ snažíme se psát krát- odpovìdi na otázky PUBLICISTIKY ké a hlavnì nìco øíka- KDO?, CO?, KDE?, Mnozí k nim ještì pøi- jící materiály. y JAK nebo PROÈ?. øazují jednu „kacíøA jaká má zpráva kritéskou“ skupinu: Prolínária? Informovat o nìèem, Její podstatou je konstaní žánrù. Obvykle k inco se stalo èi nestalo tování urèitého faktu. Lze formaèním novináøským žánrùm pøiøazujeme všechny druhy zpráv, poznámku, gloJedni sloupce vyslovenì odmítají, jiní su, komentáø, úvodzas prosazují. Pravda je nìkde mezi tím. ník, referát, komuniké, Profesionálové doporuèují sloupce. Zkuste otevøený dopis, inforsi otevøít jakýkoliv profesionální èasopis. Co maèní èlánek, rozbor uvidíte? Sloupce. Proè? Protože pomáhají a úvahu. K publicispøehlednosti, lépe se tvoøí grafický rys celétickým novináøským ho èasopisu. Sloupce nám pomáhají. Fotožánrùm také komengrafie nebo perokresby se lépe zalamují táø s úvodníkem, které (vkládají do stránek na sloupce, dvousloupjsou publicisticky ladìce...). A kolik bychom tìch sloupcù mìli mít? ny. Dále je to soudDoporuèujeme ve formátu A5 dva až tøi, pøi nièka, reportáž, fejeformátu A4 tøi až pìt. Vždy je vhodnìjší, jedton, interview (rozhonodušší a pøehlednìjší, když poèet sloupcù vor) a sloupek. Žánje lichý. ry umìlecké publi-

ZPRÁVA

SLOUPCE

MMÈ - 14

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

OBRÁZKY

Ty dìlíme na autotypie (fotografie) a perokresby (napøíklad karikatura, kreslený vtip apod.). Také k nim mùžeme pøidat clipArty. S clipArty se setkáváme v poèítaèové sazbì (psaní, lámání stránek apod.). Jde nejen o autotypie, perokresby, ale i raytracù (obrázkù), stereogramù, fraktátù apod. Ve skuteènosti si vystaèíme se základním rozdìlením. Ono se lehce a naivnì øekne: „Tak to tam vlep a projedeme to kopírkou.“ Ale jak se chovají kopírky k pérovkám a fotografiím a následnì k našemu textu? Opìt jsme na zaèátku: „Jakou tiskovou nebo netiskovou technikou budeme nᚠèasopis rozmnožovat?“ Ti, co tisknou v profesionální tiskárnì, budou muset dodržovat požadavky dané tiskárny. Obvykle text chce na FDD nebo na rukopisné stránce. Fotografie, radìji diapozitivy, které pracovníci tiskárny „dostanou do stránky“ sami. Ale vìtšina z nás bude ráda, když ten nᚠ„velenáklad“ nìkdo rozmnoží na kopírce. Budeme tedy poèítat se standardními podmínkami - rozmnožování periodika na kopírce: Pérovky aneb perokresby (èer-

ná-bílá) mají pouze jeden požadavek - být èisté. Fotografie (autotypie, autka) musí být ostré a pøitom „šedìjší“, jakoby je nìkdo vyndal z vývojky døíve. S kopírováním barevných foto-

grafií foákem - automatem bývá vìtšinou problém - v pøevedení do èernobílého (256 odstínù) je obvykle fotografie „máznutá“, neostrá. Pøevážná vìtšina kopírovacích pøístrojù má tu vlastnost, že nám vše trochu ztmavne. Kdybychom nechali fotografii tmavou nebo v klasické èernobílé škále 256, dostali bychom na výbìr mít ostrý text a místo fotografie èerný flek nebo mít pìknou fotografii témìø u neviditelného textu. Fotografii musíme pøímo zalomit, vsadit do originální stránky pro kopírování, protože potom získáme nejlepší obraz. Nikdy ji nepøekopírovávejte, pokud chcete získat co nejlepší finální tisk. Ještì jednou si pøipomeòme: Fotografie na papír (tiskovou maketu) s již vytištìným textem pøímo nalepujeme. Z takovéto tiskové formy pøímo kopírujeme. Pøes všechny tyto minirady je potøeba nejdøíve si zjistit tiskové možnosti a až potom pøizpùsobit veškeré technické provedení èasopisu. Musíme se vždy podøídit výrobì našeho èasopisu.

MMÈ - 11

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

PLÁNOVÁNÍ Mùžeme mít schopnou redakci, fantastického grafika, znaènì aktivního šéfredaktora, ale bez perspektivního a èasového plánu je práce tvùrèího kolektivu chaotická. Nejde docílit žádného poøádku ani pøehledu. V profesionálních novinách a èasopisech se znaènì odlišuje plán perspektivní od plánu èasového. V našich podmínkách staèí, když si za základní dokument redakce zavedeme PLÁN ÈASOPISU..., který by mìl být dostaèující a obsahoval pro nás to nejpodstatnìjší: 1) Cíl, který chceme v daném roce docílit a periodicitu. 2) Složení redakce, odpovìdnost jednotlivých redaktorù za rubriky, stránky, grafiku, sbìr informací, práce s dopisovatelskými pøíspìvky apod. 3) Tabulka, ze které poznáme periodicitu a jednotlivé hlavní úkoly, obsah èasopisu. 3a) Èíslo, termín dodání rukopisù, uzávìrka, termín zpracování, ter-

MMÈ - 10

mín odevzdání do tisku, termín distribuce. 3b) Rozpis na jednotlivé strany, dvoustrany se jmény odpovìdných redaktorù, hlavními tématy mìsíce, tipy od dopisovatelù. 3c) Bodové hodnocení materiálù (doporuèujeme bodovat v rozsahu 1-20). 3d) Poèet rozeslaných výtiskù /žádost na nový mìsíc/. 4) Navázání spolupráce s dalšími èasopisy, se Sdružením amatérských novináøù, s profesionálními novináøi, se Syndikátem novináøù Èeské republiky apod.

PEREX Je zvýraznìná èást textu, která nás „dostávᓠdo dìje nebo nám jej shrnuje. Obvykle bývá na dva sloupce, z vìtšího písma než ostatní text a nìkdy jej i mùžeme dát do rámeèku apod.

ZÁKON

81/1996 Sb. O PERIODICKÉM TISKU

Poslední zmìny tohoto zákona byly provedeny pøed dvìma lety (proběhla novelizace). Èást I., § 1 Základní ustanovení Èást II., §4 V Vydávání periodik Èást II., §6-8 Registrace Èást III. Postavení vydavatele... Èást V. Ochrana proti zneužívání svobody projevu, slova a tisku Èást VI. Oprava nepravdivých údajù Ani tomuto se nevyhneme. Aè chceme èi nechceme, tak si musíme prostudovat hlavnì tyto èlánky, které nás mají chránit, ale také vyvarovat od nepøedložeností. Neznalost zákona neomlouvá... Zákon o periodickém tisku a o ostatních informaèních prostøedcích najdete na http://www.adam.cz

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

nebo o nìèem, co se stane èi nestane. Pøitom musí být co nejstruènìjší, konstatovat pouze fakta, zachytit i urèitý dìj a hlavnì musí operovat pouze s pravdivými a nezkreslenými údaji. Na èelo (zaèátek) zprávy vždy uvádíme nejdùležitìjší fakta: O koho èi o co jde, kdy a kde se to událo. Jak ji psát? Mùžeme buï chronologicky (jak šla), nebo v logické posloupnosti, ale i v èasovém sledu, který mùže být rozdílný od chronologického. Zde se meze nekladou. Jaké máme vlastnì zprávy? Zprávu, zprávu rozšíøenou, skládanou, dialogizovanou, s malým rozhovorem, komentovanou atd.

ho. Píše se jazykem jadrným, bohatým a hlavnì srozumitelným a struèným, bez rozmanitých jazykových kudrlinek.

INTERVIEW

Øíkáme mu také rozhovor. Jak je již z názvu poznat, tak interview je upravený záznam otázek a odpovìdí nìjaké zajímavé osoby. Pro ty, kteøí by chtìli dosáhnout met velkých novináøù, bychom mohli doporuèit již zapomenutou knížku „Umìní interviewu“ od Karla Štorkána a Milana Baumana. Nejdùležitìjší na rozhovoru je, aby ète-

ÚVODNÍK

Mnozí si stále pod pojmem úvodník pøedstaví nìjaké stranické blábolení, ale opak je pravdou. Úvodník patøí ke všem druhùm novin a èasopisù. Jenom prezentaèní forma je jiná. Úvodník je dílem redakèním nebo šéfredaktora, který se chce postavit k nìèemu závažnému, nebo chce nìco dùležitého øíci svým ètenáøùm (recipientùm). Pøevážnì bývá na 1. stranì, zvýrazòuje se, aby ètenáø pochopil, že jde o nìco dùležité-

náø cítil, že dotazovaný i novináø jsou rovnocennými partnery, že se na nìj reportér „nevytahuje“, že jej nevyslýchá. Cílem dobrého rozhovoru by mìlo být ètenáøi ukázat to nejdùležitìjší, co jej zajímá, klást otázky tak, aby vše pochopil nejen dotazovaný, ale i ètenáø. Snahou je dokázat zachytit to nejzajímavìjší a hlavnì si jeho argumentaci ovìøit. Pokud se bude zásadnì rozcházet s fakty, potom je tøeba se

na dotazovaného opìt obrátit, aby nesrovnalosti vysvìtlil. Napsat trochu dobré interview není nic jednoduchého. Mnozí profesionálové radìji volí zpravodajský malý rozhovor, který je „vložen“ do zprávy.

FEJETON A SLOUPEK Jsou to sice dva novináøské žánry, ale mají mnoho spoleèného a nám jde více o formu, než o rozlišení tìchto dvou novináøských žánrù. Má být lehký, vtipný, líbivý a má vyvolávat lidské emoce. Žádná „sranda“, novináøské žánry pro vyspìlejší publicisty. Pøitom jde o jediné: Seznámit s jedním faktem, jednou problematikou obsahující argumentaci, stanovisko autora s urèitou nadsázkou a vtipem. Sloupek je o nìco kratší než fejeton, ale mají spolu mnoho spoleèného. Také nepouèuje, je tako-

MMÈ - 15

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

vým spolubesedníkem o obyèejných vìcech. Mùžeme si zalistovat napøíklad v krásných Èapkových sloupcích, které oplývají vtipem, velkou myšlenkou, anekdotickým nápadem, ale vždy se zaobírají jednou otázkou a jejich konce jsou vždy etické, morálnì zevšeobecnìné. Reportហje pøiblížení události, místa, èinu apod. Autor se opírá pøedevším o fakta, øadí je a populární dìjovou formou odkrývá ètenáøi. Ve høe je osobní názor, osobní prožitky autora. Je pravda, že se velmi podobá èrtì, ale ta je pøíliš jazykovì bohatìjší, silnìjší a zøetelnìjší a hlavnì není tolik závislá na faktech jako reportáž. Pøi reportáži si zase musíme odpovìdìt na nìkolik zásadních otázek: „Co se stalo?“, „Koho se to týkalo?“, „Kdy a kde se to stalo?“ a“ Jak se to stalo?“. Nejdùležitìjší na reportáži je fakt, že její dìní autor zažil na vlastní kùži. Prezentuje své názory, své zážitky, své postoje k dané vìci. Opìt bychom si mìli pøeèíst nìkolik dobrých reportáží, napøíklad od Egona Ervína Kische. Oprávnìnì se øíkalo: „Piš jako Kisch!“. Pøitom bychom si mohli pøeèíst knížku: „Pùl století zuøi-

MMÈ - 16

vým reportérem“, nakladatelství Svoboda 1985.

GLOSA A POZNÁMKA

Také jim øíkáme „kurzívky“. To proto, že obvykle bývají tištìny kurzívou. Glosa se liší od poznámky - je více literárnìjší, citovì zabarvená. Omezuje se zpravidla na jednu myšlenku, kterou stupòuje a rozvádí. Zde hraje dùležitou úlohu titulek, který nebývá pouhým titulkem, ale obvykle již prvním impulsem a souèástí textu. Autor vystupuje ve velmi krátkém žánru s vlastními názory a myšlenkami, které chce prezentovat. Zamìøení obvykle bývá kritické, ironické nebo

hodnotící klady - zápory. Smysl tìchto žánrù je pøesvìdèit a pozitivnì ovlivnit recipienta (ètenáøe). Poznámka je údernìjší, logicko - pojmovì

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

REDAKÈNÍ PRÁCE

Je informaèní proces vytváøející demokratické klima. Nic pravou novinaøinu nedokáže nahradit. Lidská myšlenka... Um novináøe. On ji umí zhmotnit a jinou formou ji podat recipientovi tak, že se stává opravdu umìním, i když ji nikdo za umìní nepovažuje...

disko hlásí“, „Kotlík“, „Plamínek“, „Sout잓, „Pøedstavujeme“, „Indián“, „Hitparáda“, „Reportន, „Fejeton“, „Informace“, „Zapište si“ apod. od

FAKTA tvoøena bez jazykových komplikací.

PORTRÉT A MEDAILON Oba tyto žánry mají hodnì spoleèného. Portrét nám pøedstavuje nìjakou známou osobu. Medailon je takovou pomyslnou kytièkou, podìkování a hodnocení. Obvykle se píše pøi zvláštních pøíležitostech, životních jubileích. Medailon ukazuje èlovìka obvykle na jedné modelové situaci. Portrét se snaží ukázat životní osudy. Oba žánry se doplòují fotografií dané osoby.

Novinaøina není nic jiného než sbírání, tøídìní a øazení faktù a názorù. Vždy, i když se to mnohdy nezdá, za každým novinovým èlánkem (materiálem) je nìjaký fakt, názor, který na novináøe pùsobí nebo zapùsobil. Snaží se jej podat recipientovi (ètenáøi). Fakta hrají velkou úlohu v celém životì. Formují naše názory a postoje ke všemu kolem nás. Právì proto se hovoøí o informaèní spoleènosti, protože vèasné a nejpøesnìjší informace jsou opravdovým zlatem v našem rozhodovacím životním procesu. Fakt není smyšlenka. Fakt je argument. Fakt je relativní pravda. Fakt je to, co potøebujeme lidem sdìlit. Fakt je zbraní proti zloøádùm, proti nepravdì a zlu.

TITULEK

RUBRIKY

Každý solidní èasopis má své stálé rubriky. Jsou to takové majáky na cestì nekoneèným moøem novinové tématiky. Ale používejme je rozumnì. Pøerubrikování je doslova „zrùdné“. Jak je nazvat? Rubriky by mìly obsahovat hesla, krátké titulky, ilustraci velmi krátkou - nejlépe složeninu dvou slov se spojkou nebo jedno slovo, napøíklad „Støe-

Øíkáme káme mu ttaké nadpis dpis mat materiálu (èlánku). Pro nìj platí stejné zákonitosti jako pro název èasopisu krátký, výstižný, vystihující hlavní myšlenku materiálu, upoutávka. V bulvárních novinách a èasopisech (napø. Blesk) používají bombastických titulkù (až nepravdivých, lákajících na nìco jiného než je v materiálu). Mùžeme používat nadtitulky i podtitulky. Ty mohou být delší, vyjadøující více o materiálu. Rozlišují se tím, že mají menší velikosti fontu písma a bývají rozlišné od titulku také versálky mínusky (velká a malá písmena abecedy), napøíklad titulek je z mínusek a (podtitulek) nadtitulek z versálek. MMÈ - 09

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

v každé redakci funguje jako hromosvod - organizátor - novináø. 2) REDAKTOØI, vedoucí jednotlivých rubrik, kteøí šéfredaktorovi odpovídají za jednotlivé rubriky a stránky. 3)  Stálí DOPISOVA V TELÉ - mají rùzné názory a návrhy. Oni doplòují, zpestøují náplò periodika. Mùžeme je také nazývat spolutvùrci èasopisu. Mohou to být odborníci nebo specialisté na jednotlivé oblasti. Dokonce mùžeme nìkterému spolupracovníkovi vyèlenit rubriku s poètem øádkù, které on pravidelnì redakci dodává. 4)  Náhodní DOPISOVATELÉ - zde je problém VA s ovìøováním údajù, pravdivostí, objektivností apod. Pøesto je potøeba od nich pøíspìvky (èlánky apod. zasílané dopisovateli) zpracovávat (zkracovat na potøebný poèet øádkù) a uveøejòovat. Z náhodného dopisovatele se èasem mùže stát spolupracovník, ale i èlen redakce. 5)  GRAFIK neboli technický redaktor, který již hotové materiály láme do stránek (vytváøí již finální vzhled èasopi-

MMÈ - 08

su) a dokáže nìkteré materiály vyzvednout a jiné potlaèit. Podle toho, co šéfredaktor uzná za vhodné. 6)  VÝROBA - je úzce spjata s èinností grafika. On musí vìdìt, co výroba potøebuje a pøizpùsobuje svou práci výrobì. 7)  KOREKTURA jedno z nejdùležitìjšího, co periodikum dìlá so-

lidním periodikem. Mùže se stát, že redaktor udìlá nìjakou pravopisnou chybu (jsme lidi), ale korektor ji musí zachytit, odhalit. On se podílí na solidnosti a dùvìryhodnosti èasopisu. Korektor musí všechny materiály pøeèíst, opravit a navrhnout i „slovoslednou“ korekturu. 8 ) DISTRIBUCE - je proces - jak dostat vèas nᚠèasopis k recipientovi.

9) ADMINISTRA RATIVA V

- má na starosti styk s na-

ším periodikem, hlídá nám ekonomiku, vyøizuje písemný styk s ostatními. Stará se i o vnitøní pøedávání úkolù a jednotlivých procesù. 10) RECIPIENTI (naši ètenáøi) - pro nì píšeme a vydáváme svùj èasopis. Pro nì se lopotíme, sháníme nejžhavìjší informace. Jejich názory nás zajímají, jejich pøipomínky jsou studnicí poznání. Ty musíme hýèkat, ty musíme potrápit, ty musíme neustále bombardovat a chtít od nich jejich názory a návrhy. Oni jsou motorem naší práce. T otoje o maximalistickésložení redakce - bylo by to fajn. Víme, že mnohdy jsou to dva až tøi nadšen-

ci, kteøí vyhlásili boj s èasem.

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

PÍSMO

NA POÈÁTKU BYLA ZNAÈKA. KÁMEN, NE NÌJAKÁ FIREMNÍ. MOHLA TO BÝT I VÌTEV POLOŽENÁ PØES CESTU. PÁN TVORSTVA - ÈLOVÌK SE NAUÈIL KRESLIT. CHTÌL VYJÁDØIT SVOU MYŠLENKU. VZNIKLO OBRÁZKOVÉ PÍSMO. POTOM DOKÁZAL VYJÁDØIT NÌKOLIK SLOV NAJEDNOU. HLÁSKY A NÁHLE PRVNÍ ABECEDY. NÁSLEDOVAL ROKU 105 ÈÍNSKÝ VYNÁLEZ PAPÍRU. A JIŽ TU MÁME KNIHTISK. PATNÁCTÉ STOLETÍ ROZHODLO. Písmo se stalo a dodnes je fenoménem komunikace mezi lidmi. Pøiznejme si, že dnes nejsme schopni pøesnì urèit, kolik máme, podle názvù, typù písma. Expanzí poèítaèù a hlavnì programového vybavení nyní pro jeden typ a druh písma máme dva až deset rùzných názvù. Otázky kolem písma jsou Babylónskou vìží. Pøesto písmo mùžeme zjednodušenì (pùvodní rozdìkaèních skupin. Každá skupina má tøi podskupiny lení) rozdìlit na Antikvu základního a vyznaèovacího písma. Pro lepší orien(klasické novinové, pattaci zùstaneme u základního (starého) rozdìlení na kové písmo, kde každý ANTIKVU - MEDIEVAL - EGYPTIENKU - GROTESK. tah ve smìru dolù je abProtože si mùžeme pøitom øíci základní typografické normálnì zvýraznìn), pravidlo pro naše zápolení s typografií. Grotesk lze Medieval (ozdobnìjší kombinovat s jakýmkoliv druhem (rodem rodiny) píspísmo se zakulacenými ma. Ostatní mezi sebou je nepøípustné. patkami), Egyptienka Proè? To je již otázka pro odborníky, kteøí znají a umí (patkové písmo, které má odùvodnit smysl typografických pravidel. Jaké by všude stejnou šíøku linmìlo mít písmo vlastnosti? ky písma. Obvykle je na 1) Èitelnost - v souvislém textu nebo v titulcích, mípsacích strojích) a konuskách (malých písmenech) a verzálkách (velkých neènì písmo Grotesk písmenech). Chlebové písmo (souvislý dlouhý text, (bezpatkové písmo rùzkterým píšeme èlánky) by mìlo být ve finálním výných šíøek i linek). Také sledku 8-10 bodù (typografická míra, kterou najdebychom písmo mohli rozme i v poèítaèích). Radìji, než jiný druh písma, poudìlit do písma Antikvovéžívejme zvýrazòovacího písma - kurzíva, pùltuèné, ho, Lineárního, Psanétuèné - než písmo rùzných rodù (rodem písma cháho a lomeného, která se peme používání stejného druhu - rodiny - písma jednadále dìlí na 11 klasifinoho øezu).

MMÈ - 17

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

2) Funkènost - písmo by mìlo vyjadøovat svou pointu, identitu, urèení, oprávnìnost použití. 3) Velikost - je zøejmé, že chlebové písmo se odlišuje od titulku nebo nad/ podtitulku. 4) Tvar - zde je potøeba respektovat typografická pravidla. Snažme se používat jeden øez druhu chlebového písma a titulkù. Pøesto není proti pravidlùm typografie, když zvolíme groteskové (bezpatkové nebo bezserifové) chlebové písmo s titulky z patkového písma a naopak. Není vhodné, abychom se na stránce „vyøádili“ v rùznorodosti písma. Je pravda, že dnes s poèítaèi lze cokoliv... Ale kde máme vkus? Jiná bude, když chcete vytvoøit „bulvární plátek“ nebo stránky pro maškarní taškaøice. Potom se nemùžeme divit, když nás nikdo nebude èíst, protože si budou myslet, že právì ten nᚠèasopis je pouhá snùška nesmyslù a výplodù chorého èlovìka.

MMÈ - 18

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

DOPISOVATELÉ

Jednou z nejdùležitìjších oblastí každého sebemenšího èasopisu je spolupráce s dopisovateli. Právì proto si musíme vytvoøit pøehledný systém studia redakèní pošty jako barometru názorové hladiny našich ètenáøù. Z jejich názorù poznáme, co se nám daøí a co nedaøí, co v èasopisu chybí, co ètenáøi nechtìjí, na èem jsou ochotni se podílet. V evidenèní èásti nás zajímá oblast a tématika. Ve studijní názorová hladina a v literární èásti vybrat to, co otiskneme, na co odpovíme, co pøijde do archivu jako tip apod.

ROZESÍLAT? ...PØEDPLATNÉ... O tom, jak rozesílat èasopis, bylo již vyøèeno mnoho. Také my máme nìkolik možností. Naši ètenáøi nám mohou zasílat obálky se známkami a poplatkem na výrobu. Také mùžeme stanovit pøedplatné... Pøitom nesmíme zapomenout na takovou „drobnost“, že se na nᚠèasopis vztahuje Zákon o periodickém tisku... nìkolikrát novelizovaný. Co je však nejpodstatnìjší? Musíme se zaregistrovat na Okresním úøadì nebo na Ministerstvu kultury. Vydavatel musí být bezúhonný a mít alespoò 18 let, musí být èeskou právnickou osobou. Pokud chceme nìjakou slevu na poštovném, musíme se domluvit s Oblastní správou pošt podle místa bydlištì. A potom si nìkdo myslí, že vydávat èasopis, který potøebujeme rozesílat a chtít za nìj alespoò symbolickou cenu na režii, je legrace.

Žádný z dopisù neházejte do koše. Jakýkoliv pøíspìvek je názor a jako názor je pro nás pøínosem, i když se nám zrovna dnes nemusí zamlouvat. Ti, kteøí podceòují práci s dopisovateli, se po èase obvykle diví, že èím dál tím více je menší a menší zájem o jejich èasopis. Nezapomeòme, že èasopis je právì pro naše ètenáøe, z kterých po èase jsou i dopisovatelé. A my jsme od toho, abychom jim vyšli vstøíc. Vytváøeli èasopis pro nì, protože každý èasopis je živý jen tehdy, pokud má své stálé ètenáøe.

REDAKCE

Je tým zabejèených nadšencù èili novináøù, kteøí se nebojí nést svou kùži na trh. Nebojí se usednout za

øem bojujícím za èistou pravdu. JAKÉ BY MÌLO BÝT TAKOVÉ OPTIMÁLNÍ SLOŽENÍ REDAKCE: 1)  ŠÉFREDAKTOR je odpovìdný za obsah, vydávání a distribuci periodika. Je oním èlovìkem nesoucím svou „kùži na trh“. Je záštitou redakèního kolektivu, má jej øídit, musí znát „pravidla

JSEM TADY

psací stroj, osobní poèítaè nebo jen tak s tužkou a papírem a své názory a hlavnì názory a podnìty ostatních lidí „hodit na papír“. Kdo se chce stát „veøejnou drbnou“, která se øídí etickým kodexem novináøù a zákony naší zemì. Pøitom je zcela jedno, zda jde o profesionálního novináøe nebo koníèkáøe, který to dìlá pro potìšení. Jde o slova, která se stávají zbraní. Slova, jenž musí být co nejobjektivnìjší, nejpravdivìjší a nic nezakrývající. Novináø musí být takovým svìtlonošem, rytí-

hry“ novinaøiny. Jeho neomlouvá neznalost zákonù, hlavnì toho tiskového. Právì on málokdy „slízne smetanu“. Vìtšinou je na øadì až tehdy, když dojde k nìjaké kolizi. Na ovace jsou øadoví redaktoøi. Oni jsou podepsaní pod materiály (èlánky apod.). Šéfredaktor za vše odpovídá. On jediný urèí redakèní tým, tøídí dopisovatelské pøíspìvky, urèuje jednotlivé redaktory k jejich zpracování, navrhuje grafikovi úpravu, koriguje materiály, dává ten poslední impuls k tisku, k distribuci. Šéfredaktor

MMÈ - 07

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

CENA

Jak a z èeho vypoèítat cenu našeho nevýdìleèného èasopisu? 1) Náklady na povinnou registraci apod. 2) Náklady na povinné poplatky 3) Poštovné (rozesílání, korespondence s dopisovateli apod.) 4) Režie (cestovné, koupì studijního materiálu, pomùcek, èasopisù, náhrady za technické úkony, vyvolávání fotografií, prezentace èasopisu, diplomy, ceny za soutìže apod.) 5) Výrobní náklady (odpoèítáme sponzory, dotace) 6) Distribuce

ARCHIV

Hovoøit o tom, jaký má význam evidence materiálù, fotografií a pérovek, je témìø bezpøedmìtné. Mnohý to bere jako samozøejmost. Pøesto se najdou i takoví, kteøí sice konstatují, že dobrý archiv je základ redakèní práce, ale pøitom jej sami nemají. Jak tedy vytvoøit archiv? a) Založme si sešit se ètyømi deskami, kde si zaznamenáme (evidujeme) jednotlivá èísla èasopisu, pøíspìvky a fotografie. b) Do prvních desek založme tiskové makety. c) Do druhých desek evidujeme dopisovatelské pøíspìvky, kde èervenou tužkou máme vyznaèenou redigaci a korekturu (opravy materiálù). d) Do tøetích desek ukládejme fotografie, pérovky. Ty èíslujme, napøíklad 1-2/5 (èíslo 1/strana 2, 5 obrázek na stránce...). e) Do ètvrtých desek zakládáme neuveøejnìné pøíspìvky od dopisovatelù, které se nám do jednotlivých èísel nevešly nebo se nedaly použít. Ty se stávají námìty, archivem a ilustraèní zálohou. Je možné si místo tvrtých desek poøídít napøíklad papírovou krabici s pøihrádkami, kde si materiály, pérovky, fotografie rozdìlte podle jednotlivých oblastí. Záleží na vydavateli nebo šéfredaktorovi, který ze zpùsobù mu bude lépe vyhovovat. Vždy nejde tolik o to jaký zpùsob budeme používat, ale o to jej vytvoøit. Pøedevším jde o pøehlednost, abychom mìli možnost kdykoliv rychle vyhledat to, co momentálnì potøebujeme. Také si lze jednotlivá èísla archivovat do PC a následnì vypálit své

archivní CD-ROM.

MMÈ - 06

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

POÈÍTAÈE Technika jde nezadržitelnì stále dopøedu. Kde jsou ty èasy, když Rychlé šípy a i Koèièí pracka ruènì vytváøely l svùj èasopis? Dnes máme inteligentní psací stroje s pamìtí, poèítaèe, kopírky, diktafony apod. To vše nahrává našemu snažení. Výrobní náklady jsou èím dál tím nižší. Jenom to poštovné s papírem jdou stále a poøád nahoru. Dnes nejhorší položkou není výroba èasopisu, ale poštovné. Právì proto musíme hledat nové formy distribuce, distribuèní sítì našich malých periodik. V nìkterých distribuèních praktikách se budeme muset ke klubu Koèièí pracka a Rychlé šípy vracet. O poèítaèích hovoøíme proto, že dnes tzv. „písíèka“ nejsou nìèím abstraktním a nedostupným. Je samozøejmé, že naše èasopisy nemusíme vytváøet na superpoèítaèích. Nám staèí PC 286/386 nebo 486 se 4 až 16 MB RAM pamìtí. Zní to možná skoro zvláštnì, ale v dobì Pentií Pro apod. mùžeme to naše vytváøet na tzv. „vykopávkách“. Pro nás bude nejdrašší a také nejdùležitìjší výstup. Vý-

stupní zařízení neboli tiskárna, z které musí „vyjít“ taková maketa, abychom mohli pøímo kopírovat. Ale nepøedbíhejme. Zaènìme od zaèátku.

POÈÍTAÈ MَE BÝT VYNIKAJÍCÍ POMOCNÍK, ALE NENÍ VŠELÉKEM A NENÍ

VŠEUMÌLEM! Možná, že toto tvrzení se Vám mùže zdát kacíøské, ale je pouhou holou skuteèností. A máme jakýkoliv poèítaèový program, tak nikdy nenahradí lidský faktor, nás lidi, kteøí mají svá srdce.

díky moderním programùm navenek vùbec neprojeví. Jak zvládnout co nejrychleji vše potøebné? Absolvovat základní kurz pro poèítaèe, nebo si sehnat publikaci vìnovanou dìtem, bez zbyteèné pøemíry cizích slov a pojmù. A asi to nejlepší je, když s publikací sedíme pøímo u poèítaèe... Co se tedy skrývá pod magickým pojmem „Uživatel (obsluha) PC“? To jsme my, kteøí se domlouváme prostøednictvím poèítaèe, pøes tu „magickou bedýnku“, se svìtem.

CO TEDY MUSÍME

CO JE TO ZVLÁDNOUT? Je to zapnutí a vypnutí poèítaèe, zasuPOÈÍTAÈ? nutí a vyjmutítiskárny, diskety, ma-

Obyèejný stroj, který nám slouží. Doslovný blbec, který dìlá pouze to, co mu naprogramujeme. Na druhou stranu my se musíme nauèit s ním zacházet,využívat jeho programové vybavení. Jeho vnitøní složitost se však

nipulaci s papírem v tiskárnì, nastavení obrazu na monitoru, práci s klávesnicí a myší. To ostatní je vìcí nìjakého programu. Nìjaké uživatelsky pøátelštìjšího prostøedí, než které nám nabízí operaèní systém.

MMÈ - 19

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

Z ÈEHO SE SKLÁDÁ POÈÍTAÈ?

Osobní poèítaèe, tzv. „PC“ jsou si podobné jako vejce vejci. Sem tam jsou nìkteré z nich designovì odlišné. Základní poèítaèové sestavy se skládají z MONITORU, KLÁVESNICE A ZÁKLADNÍ JEDNOTKY. Nìkteøí ještì k tomuto základnímu vybavení pøidávají myš, která se v posledních letech stala standardním vybavením našich „písíèek“. Tìmto pevným (železným) èástem se øíká HARDWARE. Zepøedu základní jednotky jsou disketové (FDD), zipové (zálohovací) a CD-ROMové mechaniky, indikátor zapnutí, pevného disku (harddisku - HDD), rychlosti. Potom to je tlaèítko spouštìní - vypínání (POWER) poèítaèe a RESET. Bývá tam i zámek klávesnice apod. Zezadu je základní jednotka o nìco složitìjší. Vidíme tam ventilátor, místo pro pøipojení síové šòùry, klávesnice a monitoru, zásuvky pro pøipojení tiskárny, myši, UPS, modemu, sceneru apod. Vìtšina periferií (pøídavných zaøízení) potøebuje nìjakou svou kartu, která je upevnìna uvnitø po-

MMÈ - 20

èítaèe na sbìrnici základní desky. Ale do takových podrobností nebudeme zabíhat. Ještì jednou. Poèítaè je složenina 10 základních komponentù. A kterých? Odpovìï je jednoduchá: 1) Krabice se zdrojem 2) Monitor 3) Klávesnice, myš apod. 4) Základní deska 5) Procesor s chladièem 6) Pamìti RAM 7) Pevný disk HDD 8) Mechanika pro FDD, CD-ROM, iomega Zip apod. 9) Øadièe, sbìrnice, které již bývají na základní desce 10) Grafický adapter, zvuková karta apod. Povìzme si o jeho hlavních èástech, protože jak jde vidìt z výše uvedeného, tak poèítaè je taková stavebnice.

PROCESOR

To je srdce poèítaèe bijící rùznou rychlostí. Ten rozdává úkoly ostatním komponentùm poèítaèe, to on musí poèítat, zapínat, vypínat,

pøerušovat jednotlivé sekvence èinnosti. Dnes je velký asi jako krabièka od zápalek, která obsahuje statisíce až milióny miniaturních koncentrovaných polovodièù. První procesor Z-80 vymyslel a postavil jeden èlovìk. Dnes to jsou týmy špièkových odborníkù. Napøíklad základní procesor Pentia dávalo dohromady 26 lidí.

Co tedy rozlišujeme?

Tøídu a frekvenci procesoru. Tøída jsou poèítaèe řady 286, které zahájily svůj start s procesory XT 8086/ 8088 - rok 1981. Klasické 286 AT se objevily až o 3 roky pozdìji. Nám známé 486 jsou až z roku 1988. První Pentium ještì s procesorem 80486 zhlédlo svìtlo svìta v roce 1992. A to již o rok pozdìji klasické Pentium 75, potom Pentim 100, 133, 150, 200, 333... Klasické Pentium 75, 90 a vyšší øady PC s procesory 80586, 80686 se již hodí pro operaèní systém Windows 95. Frekvence procesoru jsou takové taktovací otáèky, výkonnost procesoru. Máme ji od známých 40 MHz až po dnešních 200 nebo 333 MHz u Pentia.

PAM̍ RAM

Tu potøebuje každý z nás. Je to taková nejrychlejší úschovna dat. Poèítaè je sice velmi rychlý poètáø, ale také poøádný sklerotik. Sám totiž neobsahuje témìø žádnou pamì. Kam tedy dát data, která pøi práci používá? Potøebuje ji co nejvìtší. Ta se dá lehce dodávat. Máme vyhráno, proto-

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

FORMÁ ÁT

VELIKOST STRÁNKY NAŠEHO ÈASOPISU. O FORMÁTU AMA TÉRSKÝCH ÈASOPISÙ SE JIŽ NAHOVOØILO HODNÌ, ALE MَEME TO SHRNOUT DO DVOU NÁZOROVÝCH HLADIN: První skupina je pro formát A5 (148 x 210 mm), naši klasickou A4 (210x297 mm) pøeloženou na pùl. Druhý názor tvrdošíjnì obhajuje formát velkého sešitu A4, tzn. pøeloženou A3 (420 x297 mm). Jsem toho názoru, že pohodlnìjší pro ètenáøe, ale i pro nás, je menší formát - první varianta. PROÈ OBHAJOVAT MENŠÍ FORMÁT? A) Pro ètenáøe je praktiètìjší a hlavnì skladnìjší. Nemusí jej pøekládat, když jej potøebuje dát do kapsy. Dá se èíst kdekoliv, dokonce i ve stoje. B) Pro redakci - pokud svùj èasopis rozmnožují na kopírkách, potom mají mnoho výhod. Stránku „lámou“ na formát A4 a potom zmenšují. Tím dosáhnout lepší kvality tisku. Nebo u malých kopírek nemají problémy s dvoustranami a shánìním A3 papíru. Dále je to distribuce - u menšího formátu ménì stojí poštovné a nepøehýbá se do poštovních schránek.

Je to vìcí názoru, ale také úèelu použití èasopisu. Pokud nìkdo vytváøí èasopis jako pøílohu kronik, které po domluvì mají velký formát, potom pochopitelnì tvoøíme èasopis jako pøílohu

nìèeho, co má svùj formát a tak jej musíme dodržet. A naopak, pokud si chceme nechat roèník svého èasopisu svázat jako knihu a založit do knihovnièky k foglarovkám, èíst jej ve vlaku, na autobusové zastávce, potom je vhodnìjší menší formát.

Mnozí „bádají“ nad jinými formáty i paformáty, ale ty pro svou nepraktiènost vyslovenì nedoporuèujeme.

PENÍZE

Pøiznejme si to - peníze vládnou svìtem. Pokud chceme nìco vydávat, potom musíme mít poøádnì promyšlené tzv. „profinancování“ našeho èasopisu. Na co peníze, když si to dìláme sami? Tak se zamysleme... Všechno nìco stojí. - SBÌR INFORMACÍ (telefon, jízdné, papír...). -  ZPRACOVÁNÍ (psací stroj, fotky, kresby, poèítaèové obrázky, poèítaè, tiskárna, diskety...) -  VÝROBA A (kopírování, papír, pøíprava maket...) -  DISTRIBUCE (poštovné, rozvážka MHD, na kole...) -  AUTORSKÁ PRÁVA (mnohdy se domluvíme, ale jsou i takoví, kteøí nic neuznávají a chtìjí nìjaký poplatek...) -  AGENDA (kanceláøské potøeby, poštovné, registrace, zakoupení potøebných tiskovin, èasopisù, Pravidla èeského pravopisu, Slovník cizích slov...) -  VÝROBNÍ PROSTØEDKY Y (psací stroj, tužka, papír, tuš, náplnì do tiskáren, CD-ROM, SW...) -  PROPAGACE (letáèky, pozvánky, upozornìní, zasílání pøíspìvkù do jiných èasopisù...) Hrùza, vše a všichni chtìjí peníze! A bez penìz se dnes nedá vydávat vùbec nic. Pokud si nedìláme èasopis pro sebe nebo takový, který koluje (jako na letních táborech) pouze v jednom výtisku.

MMÈ - 05

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

PERIODICITA

Znamená nìco opakovatelné, opakující se po urèitém èasovém intervalu. Také našemu malému èasopisu (týdeník, mìsíèník, dvoumìsíèník, ètvrtletník) se øíká periodikum. Periodikum je tiskovina rozmnožená tiskovou, reprografickou nebo audiovizuální technikou nejménì 2x roènì, urèená k rozšiøování - bez ohledu na její úèel, rozsah, hodnotu, cenu. Pozor! Tímto pádem se nás úzce dotýká ohlašovací povinnost (registrace), zasílání povinných výtiskù, Tiskový zákon, Autorský zákon apod. Mnohý si myslí, že když oznaèí svùj malý èasopis za obèasník, že se jej nic netýká - opak je pravdou. Je sice pravda, že úøady tento stav tolerují, ale pokud se chceme øídit zákony této republiky, potom jsme povinni své vydávání ohlásit. Pokud je èasopis spojen s nìjakou finanèní protihodnotou MMÈ - 04

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

že vìtšina programù nám sama dopøedu øekne, kolik potøebuje doèasné pamìti, pamìti RAM. Výjimeènì v tomto pøípadì platí: „Èím více - tím lépe!“

PEVNÝ DISK - HARDDISK (HDD)

potom je to ještì složitìjší - až po získání dospìláka pro živnostencké oprávnìní - vydavatelskou a nakladetelskou èinnost. Nad oficiální periodicitou je stále mnoho otazníkù. Zatím nikdo nedokázal poøádnì vy-

svìtlit zda opravdu musíme projít „úøední mašinérií“ nebo si jen tak nìco vydávat. Je pravda, že nám to nikdo nepovoluje ani nezakazuje, ale existuje ohlašovací povinnost. Ta je zákonem stanovena.

NÁKLAD

Toto magické slovo v sobì skrývá pouze jedno - kolik bude výtiskù (kusù) našeho èasopisu. Zde nikoho nezajímá, jaká je jeho remitenda (co nikdo nechce, co se vrátí nezaplacené, zahozené apod.). Náklad se odvíjí nejen od poètu ètenáøù, ale i potøebného poètu pro archivaci, zaslání autorských výtiskù dopisovatelùm a redaktorùm, poètù výtiskù do knihoven a povinné výtisky. Náklad mùže být odvozen i z poètu „možných budoucích ètenáøù“. Také podle našich finanèních možností.

Pevný disk o sobì dává vìdìt hned pøi spuštìní poèítaèe - zvukovì i opticky. Ète se z nìj systém! Jsou na nìm uložena naše data, pomocná data, naše soubory, programy. Je to taková kovová širší a vìtší obdélníková disketa s neohebným magnetickým kotouèem uvnitø. Nad tímto kotouèem jsou ètecí a zapisovací hlavièky. Proè si o nich hovoøíme? To proto, že mnohé nešetrné zacházení s PC nám mohou dopadem hlavièek za závratnou rychlostí roztoèený harddisk doslova „upálit“ a HDD je nenávratnì znièen.

DISKETA A DISKOVÁ MECHANIKA

Disketa je nejstarší záznamové médium, které se u osobních poèítaèù používá. První poèítaèe nemìly harddisky, ale spouštěly se z jedné FDD a na druhou se ukádala data. Disketa pracuje na stejném principu jako harddisk. Pouze má menší rychlost a kapacitu. Dnes se používá pouze jako pøenosné médium. Jako zálohovací se již nedoporuèuje, protože je velmi citlivá na prach, magnetizmus i mechanické poškození. Máme dva druhy mechanik a disket 5.25", které se již na nové PC nemontují, a 3.5" o kapacitì 1.44 MB. Ale již

jsou tyto FDD s kapacitou 100 MB i 2 GB.

SOFTWARE

S rozdìlením a specifikací hardware je to celkem jasné. Ale s rozdìlením software (programové vybavením poèítaèe) zas složitìjší. Co autor, to jiné rozdìlení tzv. poèítaèových programù. Pokusíme se také o takové optimální rozdìlení i my. a) Operaèní systémy b) Nadstavbové prostøedky a utility c) Pøekladaèe programovacích jazykù d) Databáze a její prostøedky e) Tabulkové procesory f)  Textové editory a slovní procesory g) Ekonomické a øídící programy (informaèní systémy) h) Ucelené kanceláøské systémy i)  DTP j)  Systémy CAD k) Grafické systémy l)  Prezentaèní grafika m) Trojrozmìrné modelování n)  Matematické programy o)  Programy pro práci s Internetem Možná, že se to nìkomu bude zdát pøíšerné, ale programové kategorie jsou již takové.

A) OPERAÈNÍ SYSTÉMY

Máme operaèní systémy univerzální a speciální. Univerzální jsou pro jednotlivé poèítaèe. Speciální pro sítì, práci v reálném èase apod. Víme, že poèítaè má mimoøádný výpoèetní výkon, ale minimální vlastní „inteligenci“. To znamená, že má nìjaký procesor „mo-

zek“ poèítaèe, který dokáže bìhem nìkolika desítek miliónù za sekundu provádìt své úkony. A k tomu potøebuje základní ovládání. Právì toto základní ovládání nám spouští klávesnici, monitor, kopíruje, pøenáší data, tiskne a øíkáme mu operaèní systém.

Pokusme si operaèní systém definovat: „Je to skupina pøíkazù a programù, které zprostøedkovávají èinnost mezi námi uživateli a centrálním procesorem poèítaèe.“ Operaèní systém je takový „probouzeè železa“ k èinnosti. Jaké známe základní operaèní systémy? V kategorii PC jsou to MS-DOS, DR DOS, Windows 95, OS/2, UNIX, NextStep, Windows NT...

B) NADSTAVBOVÉ PROSTØEDKY A UTILITY

Je to taková kategorie programù, která má za cíl - zpøíjemnit a zjednodušit práci s poèítaèem.

SPRÁVCI SOUBORÙ neboli MANAŽERY R nám pomáha-

jí pøi jednodušší manipulaci s daty na HDD, s vytvoøenými adresáøi, soubory a programy. Mezi nejznámìjší patøí HH Manager, Cybex Shell a M 602 (èeské produkty), dále Norton Commander, Volkov Commander, XTree, PC Tools èi DOS Shell.

MMÈ - 21

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

DIAGNOSTICKÉ TESTOVACÍ PROGRAMY

nám slouží k zjišování a diagnostice harwdwarové sestavy, chyb diskù, rychlosti poèítaèe, výkonnosti grafiky apod. Jmenujme za všechny alespoò PC Tools, Norton Utilities, Checkit, WinTach, WinBench a jiné.

KONVERZNÍ PROGRAMY

slouží pro pøevod informací mezi rùznými, navzájem nesluèitelnými sestavami. Mùže jít o kódování textù i grafických obrázkù (clipArtù).

ANTIVIROVÉ PROGRAMY

jsou programy na ochranu našich dat pøed poèítaèovými piráty, bacilonosièi, kteøí nám formou miniprográmku na disketì... pøenesou do poèítaèe. Právì proto cizí disketu vždy provìøte. Mezi nejpoužívanìjší a nejlepší patøí AVAST, AVG, F-PROT.

C) PØEKLADAÈE PROGRAMOVACÍCH JAZYKÙ

Zde jde o rozhraní a relace. To je již pro programátory. Ale abychom se neošidili, tak na ukázku (bez komentáøe) uveïme nìkteré pøekladaèe programovacích jazykù: BASIC, QUICK BASIK, TURBO BASIK, PASCAL, TURBO PASCAL, BALAND PASCAL, BORLAND DELPHI, C+, MS VISUAL C++ apod.

D) DATABÁZE A JEJÍ PROSTØEDKY

Jsou to skupiny programù skupin dat, se kterými mùžeme rùznì pracovat na nìjakém vzájemném vztahu. Jinými slovy údaje (data)

MMÈ - 22

mùžeme rùznì øadit, tøídit, vyhledávat podle rùzných kritérií, provádìt matematické operace, tisknout èásti dat nebo výsledkù rozlièných výpoètù, porovnání, syntaxù. Nejpoužívanìjšími databázemi jsou: dBASE (III, III+,IV), FoxPro, FoxBase, WinBase602 (èeský produkt), PC Fand, Paradox, Redap (èeský produkt), Oracle nebo MS Access, který je jak pro Windows 3.xx, tak pro Windows 95.

E) TABULKOVÉ PROCESORY

- SPREADSHEETY Podobají se sice databázím, ale jejich hlavním úkolem není shromažïovat pøevážnì textové údaje, ale tvorba tabulek. Tabulky v spreadsheetu jsou urèeny pøedevším pro finanèní, vìcné a statistické výpoèty. Nejznámìjší tabulkové procesory jsou: Lotus 1-2-3, Lotus Improv, Quattro Pro, MS Excel, nebo Cal602 a WinTab602, které jsou èeskými produkty.

F) TEXTOVÉ EDITORY A SLOVNÍ PROCESORY Nìkteøí tyto dvì skupiny rozdìlují, protože textovými editory nazývají pouze takové nejjednodušší a nej-

levnìjší tøídy programù, kterými lze pouze psát souvislý text na obrazovku témìø bez jakékoliv úpravy, jako napøíklad EDIT nebo WordStar. Slovními procesory nazývají to, èemu my dnes øíkáme textové editory: ET Klasik, MAT, T 602, WinText602 (ryze èeské produkty), Lotus AmiPro, Lotus WordPro, Microsoft Word, WordPerfect, Corel WordPerfect.

G) EKONOMICKÉ A ØÍDÍCÍ PROGRAMY (Informaèní systémy)

Programy této kategorie jsou pøímo vytváøeny „na míru“, na základì uživatelských požadavkù. Èasto bývají postaveny na základì nìkterého ze standardních programù, jako jsou databáze nebo tabulkové procesory. Mezi nì patøí jed-

notlivé úèetnické programy pro jednoduché èi podvojné úèetnictví, napøíklad ABRA, ÚÈTO, MONDEY, DUO apod. Dalšími informaèními systémy jsou skladová evidence, míchání nápojù, Mapa Èeské republiky, mapy mìst, projekty pro armádu, policii, firmy, apod. Tato oblast v programové nabídce je asi nejširší.

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

NÁZEV - TITUL ÈASOPISU Mnohý si myslí, že právì toto je nejjednodušší, ale opak je pravdou. Najít krátký, výstižný, jasný vìtšinì a pøitom originální název pro svùj èasopis je opravdu „makaèka“. Nejlepší (pøitom nejt잚í) je najít pouze jedno slovo, které konkrétním ètenáøùm nìco øíká, které jej oslovuje a dokáže ostatní možné recipienty zlákat. Velké èasopisy, než zaènou, tak vyhlásí anketu nebo soutìž, kde sdìlí za- jména oddílu, napøímìøení èasopisu a po- klad Lokali, Karibù tom nechají na mož- apod. Také mùžeme ných budoucích ètená- navázat na nìjakou øích, reklamních agen- tradici, tradici nìjakéturách, textaøích, gra- ho regionálního zanikficích, psychologech lého èasopisu, napøíapod., aby se „zapoti- klad Táborák (pozor li“. V našem pøípadì na Autorský zákon). toto leží na redakci. Možností je mnoho, Nejlépe je najít název, ale podceòovat název který ještì není a vysti- aneb jméno èasopisu huje naši náplò. Mezi je nezodpovìdné. Dobrých (ale také tituly, které si myslím, že jsou nejzdaøilejší špatných) názvù je patøí: Polínko, Kormo- mnoho. Hlavní je nerán, Pramen, Krákorá- kopírovat ostatní. ní, Stopaø, Šplhoun, Vymyslet nìco fakt Gingo, Ozvìna, Pla- nového. Nìco, co netka... Lze si vybrat by nám zaruèilo ètenázev èasopisu podle náøe.

pé

Slyším a vysílám

MMÈ - 03

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

CHTÍT - CHTÍT A CHTÍT

Heslo jednoduché, ale za to razantní a znaènì sebevìdomé. Pøitom v sobì mnoho skrývá. Skrývá velké odhodlání, nadšení, pøitom mnoho skromnosti, èestnosti, pravdomluvnosti, hospodárnosti, taktu, vìrnosti, odpovìdnosti, podnikavosti a pøekonávání poèáteèních nezdarù. Chce to doslova „zabejèenost“. Je zcela jedno, zda chceme vydávat svùj èasopis jako jednotlivec, nebo skupina, parta, zájmová skupina èi organizace. Zaèátek je vždy stejný. Toèí se kolem náplnì a penìz. Obojího prostì momentálnì není dost. Chceme vydávat èasopis, malý èasopis, pro lidi, pro své kamarády. Chceme, aby bavil, aby nám ètenáøi sami dopisovali. Nechceme se jen literárnì vybít. To by nám staèilo psát „do šuplíku“ a bylo by to. Musíme mnoho slevit ze svého pohodlí. Snažit se „prorazit“. Ale nechceme procházet hlavou zdí a k tomu vlastní. Jak to tedy udìlat? Co pro to udìlat? Doporuèení: Zaskoèit si do mìstské nebo okresní knihovny a pùjèit si ÈSN 88 0410 (Korekturní znaménka), ÈSN 88 4101 (èasopisy), PN 01/66/2 (Rukopisná maketa), Tiskový zákon, Zákon o periodikách, Autorský zákon, Listinu základních práv a svobod a vše, co najdete kolem otázek vydavatelské a typografické èinnosti apod. Ještì jsme Vás neotrávili neustálým pouèováním a mentorováním? Tak to je bezvadné, protože právì tolik potøebnou trpìlivost na nìco a pro nìco máte.

Proè

VYDÁVAT

Jednoduše a prostì - musíme být sami pøesvìdèeni, že to má nìjaký smysl. Rozhodnout se, že nìco budeme vydávat, t je jen jednou stranou mince. T Tou druhou je docílit toho, aby nᚠèasopis nìkdo èetl, aby jej recipienti (ètenáøi) chtìli a byli ochotni s redakcí spolupracovat. Ujasnìme si tedy první kroky. 13) Kde a od koho seženeA pokusme si odpovìdìt na me peníze na jeho vydávánìkolik základních otázek: ní? 14) Jaká bude jeho cena? 1)  Proè chceme vydávat 15) Jaký bude mít náklad? svùj èasopis? 16) Jak se bude jmenovat? 2)  Pro koho bude èasopis Pokud na všechurèen? 3)  Jaká bude jeho náplò? ny tyto otázky konkrétnì 4)  Kdo nám tvoøí redakci? odpovíte, potom máte již 5)  Jaké máme technické teoretickou polovinu vybavení? 10) Jakou bude mít periodizvládnutou. Nyní nezbý6)  Jaké máme zkušenosti citu? vá již nic jiného, než se z vydávání èehokoliv? 11) Kdo bude mít na starospustit do vydavatelské 7)  Jak jej budeme rozmnoti spojení s dopisovateli? èinnosti. žovat? 12) Kdo konkrétnì bude 8)  Jak jej budeme distribuzodpovìdný za - náplò? ovat? grafické ztvárnìní? - rozmo9)  Máme již vymyšlenou organizaèní stránku vydávání? miku? - za celý èasopis?

MMÈ - 02

H) UCELENÉ KANCELÁØSKÉ SYSTÉMY

Nejvìtší softwarové firmy se snaží zvýšit atraktivnost svých produktù tím, že ze svých dílèích programù vytváøejí objemnìjší balíèky, jejichž jednotlivé souèásti jsou, aè samostatné, tak úzce provázané. Tyto programové balíèky obvykle obsahují Textový editor + tabulkový procesor + databáze + komunikace. Nìkteøí pøidávají své grafické systémy, organizéry, manažery, utility, prezentaèní grafiku apod. Mezi nejznámìjší patøí MS Works, MS Office, Lotus SmartSuite, Corel Office (WordPerfect nebo s Venturou) nebo èeský produkt firmy Software 602. Také jednotliví výrobci CD-ROM distribují tzv. kanceláøe, za všechny firma MEDIA trade vydala „Èeská kanceláø“ se vším, co potøebujete - nepotøebujete v jakékoliv kanceláøi, jakéhokoliv zamìøení.

I) DTP - Desktop Publishing

Velmi rozsáhlá skupina špièkových programù, které ke své èinnosti potøebují poèítaèe s nejnároènìjšími parametry. Úèel je jednoduchý - tvorba profesionálních publikací na poèítaèi. Tato

skupina obvykle se skládá z nìkolika programù, programových balíkù specializovaných pro daného uživatele. Také finanèní náklady nejen na poèítaèové vybavení, tak na programové, jsou znaèné. Mùžeme si dát pøíklad: program pro kreslení vektorových obrázkù mùže být Corel nebo Callisto, dále pro bitmapový Adobe PhotoShop , Ilustrátor, PhotoStyler a program pro montហa komplexní tvorbu složitìjších publikací, èasopisù, knih... Corel Ventura, 3B2, Quark XPress nebo Aldus PageMaker.

K) GRAFICKÉ SYSTÉMY

Zde jde o tvorbu s obrázky, tzv. clipArty. Grafické systémy musíme rozdìlit do 2 skupin, podle formy clipArtù, na zpracování s vektorovým uložením nebo bitovou mapou. O co jde? Grafické systémy s bitovou mapou ètou množinu nìkolika bodù, které „netuší“, že jsou sou-

J) SYSTÉMY CAD - projektování a navrhování

Opìt nákladné, pouze pro specialisty v oboru. Jde o konstruování, projektování a tvorbu výkresové doku-

mentace pomocí poèítaèe. Nároky uživatelù na programy této tøídy vyžadují extrémní specializaci. Mezi ty nejjednodušší, urèené spíše pro „kreslení“, je AutoCAD LT nebo AutoSketch. Složitìjší, pomocí nichžlze již konstruovat, MicroStation nebo AutoCAD (AutoDesk). A špièkový, napøíklad pro elektrotechniku, I-DEAS, OrCAD, Eagle, Unigraphics, Euclid, Pro/ENGINEER a další.

èástí nìjaké èáry. Na druhé stranì vektorové uložení je takové, že ète pouze polohu, barvu, šíøku... clipArtu. Oba formáty clipArtù mají své opodstatnìní, své výhody pro rùzné zpracování, pro rùznou prezentaci. Mnoho let se mezi sebou grafici dohadovali, který formát použít, nakonec zaèaly rozepøe i v jednotlivých skupinách. Jde o to, jaký výstup (prezentaci) tvùrce potøebuje. BITMAPOVÉ: PaintBrush, PhotoPaint Corel, Zebra a Callisto (špièkové èeské produkty), Aldus PhotoStyler, Aldus PhotoShop. Pro pøevod Z BITMAPOVÉHO DO VEKTOROVÉHO clipArtu: CorelTrace, Adobe StreamLine, CorelDreaw 6.0 nebo Harward Graphies, který je nejen kreslící, ale i prezentaèní aplikace.

MMÈ - 23

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

AUTORSKÝ

ZÁKON

89/1990 Sb. Èást I., §14-18 §22... §29... §32

Právo autorské Užití díla Smlouvy Pøechod autoského práva Porušení práv

WWW STRÁNKY * Autorský zákon §2, 12, 14-18

* Obèanský zákoník §11-13, 115-116 * Obchodní zákoník §8-14, 19b * Ochranná známka Zákon 137/95 Sb. §13-14 * Trestní zákon §118, 152, 163, 206 * Zákon o pøestupcích Zákon 200/90 Sb. §24, 32 * Listina zákl. práv a svobod (Ústava ÈR) èl. 10, 17, 49 * Zákon o ochranì os. údajù v IS Zákon 256/92 Sb.

N) MATEMA A ATICKÉ PROGRAMY

Point nebo Lotus FreeLance Graphies.

M) TROJROZMÌRNÉ MODELOVÁNÍ

Filmová tvorba s poèítaèovými triky za použití 3D prezentaèní grafiky je nejlepším pøiblížením tvorby trojrozmìrné grafiky. K této èinnosti se požívají i silnìjší poèítaèe Silicon Graphics, AutoDesk 3D Studio nebo Softimage.

AUTOR: Jiøí Riki ØEHÁÈEK(4) Tábor 5, Vídeòská 2776/5, PSÈ: 390 05

Pøed několika roky díky skautùm z Jindøichova Hradce a Sdružení amatérských novináøù Èeské republiky vyšla první publikace „Mùj malý èasopis“. Pro potøebu tiskových zpravodajù si ji okopírovali i pracovníci Ústøední rady Junáka. SAN ÈR disponuje už jen nìkolika kousky a tak po „zaplavení“ naší republiky 4.000 výtisků připravil NICEM další vydání. Petr Molka

Poèítaè disponuje velkou výpoèetní silou. Právì proto se také této kategorii øíká matematické nebo výpoètové programy. Stolní kalkulaèky s porovnáním s matematickými programy jsou úplným støedovìkem. Nejznámìjší budou programy Mathematica, MathCAD nebo Eureka. Pøesto mnohé mohou øešit samotné tabulkové procesory, napøíklad Microsoft Excel, Cal602, QuttroPro, Lotus 12-3, WinTab602. T

O) PROGRAMY PRO PRÁCI S INTERNETEM

KONTAKT T T: NICEM, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1 - www.adam.cz

MMÈ - 24

SLOV OVA NA ÚV VOD

L) PREZENTAÈNÍ T GRAFIKA

Jsou to programy pro vizualizaci a prezentaci nìjaké instituce, firmy, výrobku apod. V programech prezentaèní grafiky témìø „z nièeho“ vytváøíme obrázky podobné realitì, grafy, sekvence jakoby prezentaèní video, které se dají sami spouštìt. Mùžeme v nich vytváøet prolínání obrazu, hru se svìtly a stíny apod. Mezi nejznámìjší patøí Harward Graphies, CorelPoint, MS Power-

(c) 2001 - MÙJ MALÝ ÈASOPIS - Jiøí Riki ØEHÁÈEK - TÁBOR

To není móda, ale výT voj. Internet zaznamenal i v Èeské republice obrovský rozvoj. T To nikdo nemohl tušit, když v roce 1965 americkou armádní sí ARPA zaèali používat vysokoškoláci a vìdci. Nakonec si US armáda nechala „svou“ sí pøetvoøit, na sí uzavøenou, obrannou pod názvem DARA. A z ARPA P vznikl INTERNET. Dnes je to celosvìtová sí - megasí. Hovoøíme o dvojí práci - prohlížení (brouzdaèe) WWW stránkami (napøíklad NetScape Navigator, Internet Explorer) a tvorba dokumentù HTML (napøíklad HotDog nebo HoTMetal).

OBSAH PUBLIKACE

Místo pro poznámky a pøipomínky:

02 02 03 04 04 05 05 06 06 07 07- 08 09 09 09 09 10 10 11 12 12 13 14 14 14 15 15 16 16 17 18 19 19 19 20-24

CHTÍT - CHTÍT A CHTÍT PROÈ VYDÁVAT NÁZEV - TITUL ÈASOPISU PERIODICITA NÁKLAD FORMÁT PENÍZE CENA ARCHIV DOPISOVATELÉ REDAKCE REDAKÈNÍ PRÁCE FAKTA RUBRIKY TITULEK PEREX ZÁKON O PERIODICKÉM TISKU OBRÁZKY TYPOGRAFIE TIRÁŽ KOREKTURA JAK PSÁT ZPRÁVA SLOUPCE INTERVIEW FEJETON A SLOUPEK GLOSA A POZNÁMKA PORTRÉT A MEDAILON PÍSMO ROZESÍLAT? ...PØEDPLATNÉ... POÈÍTAÈE CO JE TO POÈÍTAÈ? CO TEDY MUSÍME ZVLÁDNOUT? Z ÈEHO SE SKLÁDÁ POÈÍTAÈ?

MMÈ - 01