Konzultace týkající se nového evropského přístupu k neúspěchu v podnikání a úpadku podniků V prosinci 2012 přijala Komise opatření k modernizaci právní úpravy úpadku podniků v EU. Jedná se o návrh nařízení, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, a sdělení s názvem „Nový evropský přístup k neúspěchu v podnikání a k úpadku“. Úpadek podniků k modernímu, dynamickému hospodářství patří. Přibližně polovině podniků se nepodaří přežít prvních 5 let existence. To znamená, že jich v EU každoročně v průměru zkrachuje 200 000. Přímým důsledkem je mimo jiné to, že evropské hospodářství každoročně přichází o 1,7 milionu pracovních míst. Asi čtvrtina těchto neúspěšných firem navíc působí v několika zemích zároveň. Proto je nezbytné, aby existovaly moderní právní předpisy a účinné postupy, které by pomáhaly překonat finanční potíže podnikům, jež mají vhodné předpoklady k úspěchu, a dávaly čestným, ale neúspěšným podnikatelům možnost dostat „druhou šanci“. Postupy související s úpadkem by měly být rychlé a účinné, a to v zájmu dlužníků i věřitelů. Měly by přispívat k zachování pracovních míst, pomáhat podnikatelům udržet si zákazníky a vlastníkům podniků uchovat hodnotu v životaschopných společnostech. Klíčovým prvkem nového evropského přístupu k neúspěchu v podnikání a k úpadku je dát čestným podnikatelům druhou šanci obnovit činnost podniku, který má reálné šance na úspěch, a zachovat tak pracovní místa. Cílem tohoto přístupu je stimulovat podnikání na evropském vnitřním trhu. V usnesení Evropského parlamentu z listopadu 2011 a v doporučeních Evropské komise týkajících se úpadkového řízení v kontextu evropského práva společností se uvádějí případy, kdy nesoulad mezi vnitrostátními předpisy zemí EU, kterými se řídí úpadek a reorganizace společností, vytváří pro podniky, které působí ve více státech EU zároveň nebo tam mají vlastnické vztahy, překážky a znevýhodnění v hospodářské soutěži, popř. jiné potíže. Tyto rozdíly mohou představovat překážku úspěšné reorganizace společností v úpadku, které jsou přetrvávající účetní jednotkou. V uvedeném usnesení Parlamentu se rovněž vyzývá k harmonizaci některých aspektů vnitrostátního úpadkového práva. Hlavní výhody takovéto harmonizace by byly tyto: ochrana hodnoty majetku podniku, což by se projevilo ve vyšší hodnotě vrácené věřitelům a společníkům; snížení nákladů na správu majetku; zvýšení předvídatelnosti pro věřitele a společníky a tudíž i motivace poskytnout vyšší provozní kapitál, omezit migraci podniků ve finančních potížích do jiných jurisdikcí za účelem výhodnějšího právního postavení (tzv. „forum shopping“); další výhody v jiných oblastech, např. zachování pracovních míst. Sdělení Komise z prosince 2012 poukazuje na určité oblasti, kde mohou rozdíly mezi předpisy jednotlivých členských zemí ohrozit vytvoření efektivního právního rámce pro úpadek podniků na vnitřním trhu. Snaží se proto stanovit otázky, na které by se nový evropský přístup k neúspěchu podniků a k úpadku měl zaměřit, aby v členských zemích vznikla kultura podporující záchranu a obnovu podniků. Ve sdělení se rovněž uvádějí výhody, které by sladění úpadkového práva členských zemí EU v určitých oblastech přineslo. Jak je ve sdělení uvedeno, Komise hodlá provádět podrobnější analýzu dopadů zmíněných rozdílů mezi vnitrostátních úpravách úpadku. Proto pořádá veřejnou konzultaci, v níž chce zjistit názor zainteresovaných stran na to, ve kterých oblastech by sladění úpadkového práva jednotlivých členských zemí bylo výhodné. Odpovědi, které v tomto dotazníku uvedete, pomohou Komisi stanovit, ve kterých oblastech úpadkového práva je zapotřebí jednat na úrovni EU a jakým způsobem. Tento dotazník lze vyplnit online. Máte také možnost přiložit k němu dokument s připomínkami. Nahrát ho lze po vyplnění dotazníku. Není nezbytně nutné odpovídat na všechny otázky (s výjimkou základních informací, které uvést musíte).
Zodpovězení otázek označených hvězdičkou
I. Základní informace
* je povinné.
Tato konzultace je určena široké veřejnosti, jelikož je nezbytné získat názor od všech zainteresovaných stran. V zájmu efektivního provedení analýzy příspěvků, které v rámci konzultace obdržíme, je potřeba získat o respondentech určité základní informace.
*
Uveďte, v jaké funkci budete dotazník vyplňovat Soukromá osoba či OSVČ Podnik Banka, úvěrová instituce či investiční fond Soudce Správce podstaty Jiná právnická profese Podnikový poradce nebo organizace na podporu podnikání Veřejná instituce Akademický pracovník Jiná funkce
*
Uveďte velikost vašeho podniku: velký podnik (více než 250 zaměstnanců) střední podnik (méně než 250 zaměstnanců) malý podnik (méně než 50 zaměstnanců) mikropodnik (méně než 10 zaměstnanců)
*
Specifikujte
*
Máte praktické zkušenosti s úpadkovým řízením, a pokud ano, v jaké funkci? Ano Ne
*
Pokud ano, jako věřitel jako zaměstnanec podniku v úpadku jako vlastník či člen vedení podniku v úpadku jako nadměrně zadlužená či předlužená soukromá osoba či spotřebitel jako soudce jako správce podstaty jako osoba vykonávající jinou právnickou profesi jako podnikový poradce či organizace na podporu podnikání v jiné funkci
*
Specifikujte
*
Uveďte zemi, kde máte bydliště či sídlo Rakousko
Německo
Polsko
Belgie
Řecko
Portugalsko
Bulharsko
Maďarsko
Rumunsko
Chorvatsko
Irsko
Slovensko
Kypr
Itálie
Slovinsko
Česká republika
Lotyšsko
Španělsko
Dánsko
Litva
Švédsko
Estonsko
Lucembursko
Spojené království
Finsko
Malta
Jiná země
Francie
Nizozemsko
*
Specifikujte
*
Uveďte své kontaktní údaje (jméno a příjmení, popř. název, adresu a e-mail)
II. Vybrané oblasti, v nichž mohou rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy způsobovat problémy na vnitřním trhu
1. Druhá šance pro čestné úpadce V získání druhé šance může podnikatelům bránit zdlouhavost a nákladnost úpadkového řízení. V mnohých členských státech se obvykle na čestné úpadce vztahují stejná omezení jako na podnikatele, kteří se do úpadku dostali v důsledku podvodného nebo nezodpovědného jednání. To znamená, že neúspěšní, ale čestní podnikatelé se musí často nejen potýkat se stejným společenským stigmatem, které bývá s úpadkem spojováno, ale chtějí-li začít podnikat znovu, musí navíc bojovat se stejnými právními a administrativními omezeními. Největším problémem pro znovu začínající podnikatele je získat pro nový podnik kapitál. Podnikatel, který se i přes prvotní neúspěch nebojí začít znovu, však zpravidla již získal nějakou zkušenost a ze svých chyb se poučil, což mu pomůže se vypracovat rychleji, než kdyby zakládal podnik poprvé. V květnu 2011 vyzvala Rada ve složení pro konkurenceschopnost členské státy, aby tuto druhou šanci pro podnikatele prosazovaly tak, že pro čestné podnikatele po úpadku pokud možno omezí dobu pro oddlužení a vyrovnání dluhu. Tzv. „čestným“ úpadkem se rozumí případ, kdy k podnikatelskému neúspěchu nedošlo zjevnou chybou vlastníka nebo manažera, tj. úpadek proběhl čestně a podle pravidel na rozdíl od případů podvodného nebo nezodpovědného jednání. Dnes mohou soudy v jurisdikcích, kde se uplatňuje koncept tzv. „podvodného“ úpadku, posoudit za tímto účelem několik kritérií, například zda došlo k převodu majetku dlužníka do daňového ráje, k přednostní výplatě jedinému věřiteli či k nadměrným soukromým výdajům. Opatření na podporu druhé šance podnikatelům Doba, jíž je zapotřebí k ukončení činnosti neúspěšného podniku, se v jednotlivých členských státech EU podstatně
liší. Například v Irsku činí pouhé 4 měsíce, kdežto v České republice může tento proces trvat více než 6 let. Dlouhé likvidační období může podnikatele od nového podnikání odradit. Tuto situaci by pomohlo vyřešit zrychlení likvidačního procesu pro čestné úpadce. Stigma, které je s úpadkem v mnoha členských zemích spojováno, často vede k diskriminaci podnikatelů, kteří chtějí začít znovu, a to především v přístupu k finančním prostředkům a veřejným zakázkám. Tyto diskriminační praktiky by se měly omezit. Podruhé začínajícím podnikatelům se rovněž často nedostává cílené podpory do začátku. Čestní úpadci by rovněž měli mít možnost účastnit se programů na podporu začínajících podniků, přičemž by ale něměli mít lepší podmínky než podniky, které úpadek neprodělaly.
Q1. Které z následujících opatření by podle vás neúčinněji podpořilo druhou šanci pro čestné úpadce? Odstranění stigmatu, které je s úpadkem spojováno, a omezení případné diskriminace podnikatelů, kteří úpadek prodělali Stanovení rámce pro zrychlení likvidačního řízení čestných úpadců a jeho následné uvedení do praxe Vytvoření a rozšíření programů coachingu, školení, poradenství a podpory pro znovu začínající podnikatele Jiná opatření
Specifikujte
Doba na oddlužení usnadňující druhou šanci Jedním z důležitých aspektů na podporu druhé šance je délka doby nutné na oddlužení, která začíná běžet od chvíle, kdy je zahájeno úpadkové řízení, a končí ve chvíli, kdy může úpadce podnikání obnovit. Oddlužení je často považované za klíčové pro nový začátek. V současné době se tato lhůta v jednotlivých členských zemí výrazně liší. V některých státech je úpadcům automaticky přiznáno oddlužení, jakmile je dokončeno zpeněžování. V některých zemích musí úpadci o oddlužení požádat a v jiných úpadci toto oddlužení získat vůbec nemohou. Členské státy v roce 2011 došly ke společnému závěru, že dobu na oddlužení je potřeba omezit ve všech státech na maximálně tři roky. Je totiž skutečně nezbytné, aby se neúspěch v podnikání nestal jakýmsi „trestem na doživotí“.
Q2. Souhlasíte s cílem EU omezit dobu na oddlužení a vyrovnání závazků na maximálně 3 roky, aby mohli podnikatelé snáze získat druhou šanci? Ano Ne
Zdůvodněte
2. Podmínky pro zahájení úpadkového řízení Test platební neschopnosti a časový rámec úpadkového řízení Podmínky pro zahájení úpadkového řízení se v jednotlivých členských státech výrazně liší. V některých zemích lze úpadkové řízení zahájit pouze vůči dlužníkům, kteří se již nacházejí ve finančních obtížích nebo v platební neschopnosti. V jiných je možné řízení zahájit i vůči solventním podnikům, které však předpokládají, že se v nejbližší době dostanou do platební neschopnosti. Další rozdíly lze vysledovat u testů platební neschopnosti (např. test likvidity nebo rozvahový test), které jsou upraveny zákony jednotlivých zemí EU. V důsledku toho nemusí mít podniky všude stejnou příležitost zvolit v rané fázi možnost restrukturalizace, která by jim pomohla vyřešit finanční problémy a vyhnout se tak likvidaci. Rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi existují rovněž ve lhůtách, které musí dlužník dodržet v případě, kdy je mu rozhodnutí o úpadku nařízeno (od dvou týdnů do dvou měsíců, přičemž lhůta často ani nezačíná běžet od stejného dne). Délka časového rámce má však na schopnost dlužníka se z finančních potíží dostat obrovský vliv.
Q3. Způsobují podle vás rozdíly v podmínkách pro zahájení úpadkového řízení ve vnitrostátních právních předpisech jednotlivých zemí (test platební neschopnosti / časový rámec) podnikům na vnitřním trhu potíže? Ano Ne
Specifikujte
Specifikujte
Subjekty, které se mohou stát dlužníky a které mohou podat žádost o zahájení úpadkového řízení Právní předpisy členských zemí se rovněž liší v tom, zda umožňují zahájení úpadkového řízení věřitelům. V některých jurisdikcích je právo věřitele zahájit řízení proti dlužníkovi omezeno na některé typy řízení, popř. je podmíněna jinak, například minimální výší pohledávky. Tyto rozdíly v právní úpravě mohou vést k situacím, kdy se s věřiteli jedná podle toho, ve kterém státě či státech EU se úpadkové řízení zahajuje. Kromě toho udělují v některých zemích Unie právo podat žádost o zahájení úpadkového řízení příslušné věřejné orgány. Vnitrostátní právní předpisy se rovněž liší v tom, který subjekt či osoba může být předmětem úpadkového řízení. V některých jurisdikcích například není možné zahájit úpadkové řízení vůči fyzickým osobám a drobným podnikatelům. V jiných zemích zase nelze řízení zahájit vůči veřejnoprávním subjektům.
Q4. Způsobují podle vás rozdíly ve vnitrostátních předpisech v níže uvedených otázkách nějaké problémy? Možnost veřitelů požádat o zahájení úpadkového řízení možnost určitých veřejnoprávních orgánů požádat o zahájení úpadkového řízení Možnost zahájit úpadkové řízení proti určitým subjektům Ne
Specifikujte
Specifikujte
Specifikujte
3. Vnitrostátní právní rámce pro restrukturalizační plány Právní předpisy, jimiž se řídí restrukturalizační plány (včetně obsahu a souvisejících procesních otázek), sehrávají klíčovou úlohu při vytváření podmínek pro úspěšnou restrukturalizaci v rámci úpadkového řízení. Pokud jsou platné právní předpisy neflexibilní a nepraktické, může to šance na přijetí restrukturalizačního plánu omezit. Jedinou možností pak zůstává likvidace podniku. Vnitrostátní pravidla se v této oblasti významně liší, a v tom, které strany mohou jednat jako navrhovatelé plánu. Zákony členských států EU zpravidla uvádějí, že restrukturalizační plán může navrhnout jak dlužník, tak správce podstaty. Liší se však v tom, zda mohou plán navrhovat věřitelé, popř. zda mohou hrát roli při jeho vypracovávání. Rozdíly existují rovněž u pravidel upravujících proces přijímání restrukturalizačního plánu, a to i otázku rozdělení věřitelů do kategorií (běžní, přednostní, zajištění) a požadované většiny pro přijetí plánu. Vnitrostátní předpisy se rovněž různě dívají na standardy, které uplatňují soudy při schvalování plánu, a na možnost jeho schválení napadnout. Podle některých právních řádů mají soudy rozsáhlé pravomoce, v jiných zemích je jejich pravomoc omezenější.
Q5. Je podle vás nutné odstranit některé či všechny rozdíly ve vnitrostátních předpisech upravujících restrukturalizační plány? Ano Ne
Specifikujte Stanovení stran s pravomocí navrhnout restrukturalizační plán Složení kategorií věřitelů Požadovaná většina pro schválení plánu / pravidla hlasování Možný obsah plánu Kritéria pro schválení plánu dozorčím soudem Možnost odvolat se proti plánu Jiná opatření
Specifikujte
Specifikujte
4. Zvláštní ujednání pro malé a střední podniky Restrukturalizace může být pro malé a střední podniky nesmírně nákladná a někdy si ji nemohou dovolit. Jedinou schůdnou alternativou pak pro ně zůstává úpadkové řízení. Proto by se pro tyto podniky měla najít řešení, jak náklady na restrukturalizaci snížit. Jednou z možností je omezit související poplatky stanovením maximální výše. Měly by se zavést alternativní postupy, které by umožnily odpovídající řešení pro všechny typy malých a středních podniků. Postup by měl odpovídat velikosti podniku. Rovněž by měly mít všechny typy dlužníků možnost využít mimosoudního postupu, bez ohledu na disponibilitu prostředků. Mimosoudní vyrovnání trvají v průměru poměrně krátkou dobu a míra jejich úspěšnosti přesahuje ve většině členských zemí 50 %. Ačkoli se v některých zemích EU mimosoudní vyrovnání a předúpadková řízení zavedla teprve nedávno, jsou malými a středními podniky v narůstající m í ř e
v y u ž í v á n a .
Řádná správa úpadkového řízení zpravidla do značné míry závisí na efektivitě práce zúčastněných stran (soudů, správců
podstaty
a
případně
dalších
zpřostředkovatelů).
Malé a střední podniky mohou rovněž čelit potížím coby věřitelé. Má se za to, že mikropodniky v pozici věřitelů ztrácejí v úpadkovém řízení neúměrně vysoký podíl své pohledávky v důsledku zdlouhavosti řízení a vnitrostátních pravidel o přednosti pohledávek.
Q6. Existuje ve vaší zemi pro malé a střední podniky zjednodušená a méně nákladná forma úpadkového řízení? Ano Ne
Pokud ano, máte k tomuto typu řízení nějaké připomínky či návrhy na jeho zlepšení?
Pokud ne, vznikají v důsledku neexistence zjednodušeného řízení nějaké problémy? Specifikujte
Jste si vědomi nějakých potíží, s nimiž se malé a střední podniky v pozici věřitele setkávají? Pokud ano, specifikujte.
Q7. Mají malé a střední podniky ve vaší zemi možnost využít následujících typů řízení? Mimosoudní vyrovnání a dobrovolná ujednání Systémy včasného varování a předúpadková řízení Zrychlená řízení Úpadková řízení pro fyzické osoby a soukromoprávní úpadek Jednotná kontaktní místa nabízející multidisciplinární poradenství a pomoc podnikům v obtížích Ne
Q8. Které z následujících aspektů by se měly zlepšit v zájmu zefektivnění úpadkového řízení pro malé a střední podniky? priorita pohledávek náklady na řízení (soudní poplatky, poplatky správce podstaty) efektivita práce správce podstaty efektivita soudů a interakce mezi soudy a stranami řízení účinnost mimosoudních řízení
Specifikujte, jak by se daný aspekt dal z hlediska malých a střední podniků optimalizovat.
Pokud se domníváte, že ani jeden z uvedených aspektů by k zefektivnění úpadkového řízení pro malé a střední podniky nepřispěl, uveďte jiný. .
5. Status, pravomoc a kontrola správců podstaty Podle nařízení Rady (ES) č.1346/2000 sehrává správce podstaty při správě úpadkového řízení klíčovou úlohu. Nařízení mu uděluje zvláštní pravomoci v hlavním řízení a povinnost součinnosti a poskytování informací v mezinárodních úpadkových řízeních. Všeobecné pravomoci správce podstaty i požadavky na jeho kvalifikaci,
jmenování a dozor nad ním se však řídí předpisy země, kde je řízení zahájeno. Návrh, kterým se uvedené nařízení mění, sice pravomoci i povinnosti správce podstaty posiluje, nicméně základní ustanovení týkající se správců podstaty se i nadále řídí vnitrostátními právními předpisy.
Předpisy jednotlivých členských zemí EU vykazují rozdíly týkající se kvalifikací a způsobilosti ke jmenování, udílení licence, regulace této profese, dohledu a profesní etiky a jednání správců podstaty. Tyto rozdíly mohou ohrozit fungování jednotného trhu. Harmonizací některých z těchto pravidel by se mohlo dosáhnout užší spolupráce mezi správci podstaty a zároveň by se zlepšila srovnatelnost charakteristik této profese mezi zeměmi EU.
Q9. Domníváte se, že rozdíly mezi vnitrostátními předpisy členských zemí týkající se níže uvedených otázek způsobují při mezinárodních úpadkových řízeních problémy? požadovaná kvalifikace správce podstaty postup pro získání licence, pokud existuje kritéria způsobilosti pro jmenování správce podstaty pro specifický případ podmínky odvolání správce podstaty pravomoci svěřené správci podstaty pravidla týkající se kontroly správce podstaty a případně disciplinárního řízení systém odměn správce podstaty
Specifikujte
Specifikujte
Specifikujte
Specifikujte
Specifikujte
6. Povinnosti členů vedení společnosti, jejich odpovědnost za škody a zákaz působení ve vedení obchodních společností Povinnosti a odpovědnost vedení společnosti týkající se úpadkového řízení Vedení má ve společnosti výkonnou pravomoc. Ta je zpravidla vyvážena povinností náležité péče nebo loajálností a povinností podat žádost o zahájení úpadkového řízení nebo povinností ukončit obchodní činnost v okamžiku, kdy se podnik dostane do závažných finančních potíží. Povinnosti vedení společnosti související s úpadkem existují ve všech členských zemích. I když existují rozdíly mezi strategiemi zajišťujícími, aby se v podniku, jemuž hrozí úpadek, řádně zohlednily zájmy věřitelů, zdá se, že motivují vedení společnosti k podobnému jednání. Bylo zjištěno, že vymáhání odpovědnosti členů vedení společnosti po vstupu jejich podniku do úpadkového řízení je problematické. Je možné, že se správcům podstaty nedostává pobídek k prosazování odpovědnosti vedení společnosti za škodu na základě úpadkového řízení; kromě toho může správce od vymáhání odpovědnosti vedení společnosti odrazovat nákladnost a délka soudních řízení.
Q10. Je podle vás prosazování odpovědnosti členů vedení společnosti v úpadku v EU problematické? Ano Ne
Specifikujte
Další potíže vznikají v souvislosti s možnými nedostatky v úpravě odpovědnosti za škody. Problémy bývají způsobeny rozdíly v definici povinností vedení společnosti souvisejících s úpadkem v rámci mezinárodního soukromého práva. Tyto povinnosti jsou částečně upraveny úpadkovým právem, částečně právem obchodních společností a částečně spadají pod právo občanskoprávních deliktů. Jedná-li se o úpadek podniku ve vnitrostátním kontextu, uplatní se všechny tyto tři soubory právních předpisů a vzájemně se budou doplňovat. Problémy mohou vyvstat v případě, že se sídlo společnosti nachází v jiném členském státě než místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka (tzv. „středisko HZ“), jak stanoví článek 3 nařízení o úpadkovém řízení. V takové situaci se uplatní úpadkové právo toho členského státu, kde bylo úpadkové řízení zahájeno, a právo obchodních společností toho státu EU, kde má podnik sídlo. V tomto kontextu může dojít k regulační arbitráži, jelikož vedení společnosti může mít tendenci zaregistrovat podnik v zemi, kde jsou předpisy týkající se odpovědnosti v právu obchodních společností relativně tolerantní, a přesunout místo hlavního zájmu do členského státu, který se stáví relativně velkoryse k odpovědnosti v úpadkovém právu. Na druhé straně, jestliže členové vedení společnosti přesunou středisko hlavního zájmu do jiného státu, protože se tam v rámci úpadkového práva uplatňuje odlišný systém odpovědnosti za škody, mohou se setkat se vzájemně si odporujícími pravidly.
Q11. Domníváte se, že regulační nedostatky v úpravě odpovědnosti za škody, které jsou uvedeny výše, vedou v praxi k problémům? Ano Ne
Specifikujte (regulační arbitráž, problémy s dodržováním odlišných pravidel pro odpovědnost vedení společnosti) a případně uveďte možnosti řešení těchto problémů.
Specifikujte
Zákaz působení ve vedení obchodních společností v kontextu úpadkového řízení Zákaz vykonávání činnosti udělený vedení společnosti může v mezinárodním kontextu způsobit potíže. V současné době neexistuje na evropské úrovni právní úprava, která by zamezila tomu, aby členové vedení společnosti, kteří byli v jednom členském státě zbaveni možnosti působit ve vedení obchodních společností (např. z důvodu podvodného, nečestného jednání), nezaložili novou společnost v jiném členském státě či aby tam nebyli jmenováni do vedení jiné společnosti. V současné době nemají členské státy možnost si při registraci nové obchodní činnosti ověřit, zda člen vedení této společnosti nemá v jiném členském státě zákaz vedoucí pozici vykonávat.
Q12. Měla by podle vás EU přijmout opatření, jimiž by se znemožnilo členům vedení společnosti, kterým byl dán zákaz působit ve vedení obchodních společností, řídit podnik v jiné členské zemi EU? Ano Ne
Specifikujte zajištěním toho, aby byly informace o zákazu působení ve vedení obchodních společností, které vydá jeden členský stát, dostupné příslušným orgánům ostatních členských zemí EU zajištěním toho, aby byl zákaz působení ve vedení obchodních společností, který vydá jeden členský stát, uznáván ve všech ostatních členských zemích EU
7. Neúčinnost právních úkonů Právní úprava, kterou se řídí úkony poškozující všeobecný zájem věřitelů, se v jednotlivých členských zemích podstatně liší. Tyto rozdíly se týkají především podmínek, za nichž lze takový úkon napadnout a případně prohlásit za neúčinný, a dále způsobu, jak tyto podmínky interpretují vnitrostátní soudy. Například německé právo je k možnosti napadení takovýchto úkonů relativně tolerantní, právo Spojeného království v této oblasti stanoví poměrně přísné podmínky. Vnitrostátní právo jednotlivých zemí se rovněž odlišuje ve stanovení lhůty, kdy je možné úkony poškozující všechny věřitele napadnout. V německém, španělském a anglickém právu lze například napadnout úkony vůči propojeným stranám tehdy, pokud k nim došlo dva roky před zahájením úpadkového řízení. V České republice činí tato lhůta tři roky, v Estonsku pět let a v Maďarsku například pouze tři měsíce. Takové rozdíly mohou být problematické, protože podle článku 13 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 může třetí osoba prohlášení neúčinnosti daných úkonů napadnout na základě toho, že právo, jímž se úkon řídí, neumožňuje dotyčný úkon žádným způsobem napadnout. V důsledku toho mohou mít strany tendenci si vybírat pro své úkony právo toho
členského státu, který je prohlášení neúčinnosti těchto úkonů nakloněn nejméně a šance na úspěch jsou tudíž omezené. Vyhodnocení nařízení o úpadkovém řízení sice v této oblasti neodhalilo žádné případy zneužití v praxi, teoretická možnost však existuje a mohla by Unii motivovat k dalším opatřením.
Q13. Domníváte se, že rozdíly mezi členskými zeměmi v úpravě podmínek, za nichž se lze úkon poškozující všechny věřitele prohlásit za neúčinný, způsobují v praxi potíže? Ano Ne
Měly by být podle vás všechny podmínky týkající se možnosti napadení těchto úkonů, nebo některé z nich (např. platná časová omezení), harmonizovány? Specifikujte
III. Jiné otázky Q14. Existují podle vás jiné otázky, jejichž rozdílná úprava ve vnitrostátním právu členských zemí způsobuje problémy na vnitřním trhu?
Chcete-li k dotazníku přiložit soubor s připomínkami, můžete ho nahrát zde.
