KONTAKTNÍ ČOČKY V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská

KONTAKTNÍ ČOČKY V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí práce: MUDr. Šárka Skorkovská CSc.

Autor práce: Bc. Lubomír Vítek

Brno, květen 2007


Prohlášení: Prohlašuji,

že

jsem

diplomovou

práci

vypracoval

samostatně.

S použitím svých znalostí a odborné literatury jejíž obsah je uveden na

konci

práce

v příloze.

Dále

bych

tímto

rád

poděkoval

paní

doktorce Skorkovské za její připomínky.

…………………………………… podpis


Obsah: 1.

ÚVOD

6

2.

ANATOMIE ROHOVKY

7

2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.9. 2.10. 2.11. 2.12.

EPITEL BOWMANOVA MEMBRÁNA STROMA DESCEMETOVA MEMBRÁNA (LAMINA LIMITANS POSTERIOR ) ENDOTEL NERVOVÉ ZÁSOBENÍ ROHOVKY VÝŽIVA ROHOVKY HISTOLOGIE ROHOVKY - EPITEL BOWMANOVA MEMBRÁNA STROMA DESCEMETOVA MEMBRÁNA ENDOTEL

8 8 9 9 10 10 11 11 11 12 12 12

3.

VÍČKA

13

4.

SPOJIVKA

14

5.

NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY K DISKUZI NA TÉMA NOŠENÍ KONTAKTNÍCH ČOČEK V PRÁCI. 16

6.

SITUACE KDY MŮŽE BÝT VELMI NEBEZPEČNÉ NOSIT KONTAKTNÍ ČOČKY

6.1. 6.2.

NEBEZPEČNÉ SITUACE SPECIFICKÉ PRO MĚKKÉ KONTAKTNÍ ČOČKY NEBEZPEČNÉ SITUACE SPECIFICKÉ PRO TVRDÉ KONTAKTNÍ ČOČKY

18 19 20

7. DALŠÍ MOŽNÉ KOMPLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ KONTAKTNÍCH ČOČEK V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ 20 8.

KONTAKTNÍ ČOČKY A OBLIČEJOVÉ KRYTY

21

9.

KONTAKTNÍ ČOČKY PŘI SVAŘOVÁNÍ

22

10. 10.1.

ČASTO KLADENÉ OTÁZKY JAK LZE URČIT NEBEZPEČNÉ SITUACE PRO NOSITELE KONTAKTNÍCH ČOČEK

23 23

11.

ELIMINACE NEBO REDUKCE NEBEZPEČNÝCH PRACOVNÍCH PODMÍNEK

24

12.

OSOBNÍ OCHRANNÉ POMŮCKY

24

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská 12.1.

MATERIÁLY PRO OCHRANNÉ BRÝLE

24

13.

ZODPOVĚDNOST PŘI POUŽÍVÁNÍ KONTAKTNÍCH ČOČEK NA PRACOVIŠTI

25

14.

KLIMATIZOVANÁ PRACOVIŠTĚ – SYNDROM SUCHÉHO OKA

27

15.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ

28

LIPIDOVÁ VRSTVA SLZNÉHO FILMU VODNÁ VRSTVA SLZNÉHO FILMU MUKÓZNÍ VRSTVA SLZNÉHO FILMU SLZNÝ FILM – SEKREČNÍ A DRENÁŽNÍ MECHANIZMUS LÉČBA SYNDROMU SUCHÉHO OKA KONTAKTNÍ ČOČKA A SUCHÉ OKO KONTAKTNÍ ČOČKY A SLZNÝ FILM NARUŠENÍ VÝŽIVY ROHOVKY SHRNUTÍ PROBLEMATIKY SYNDROMU SUCHÉHO OKA

29 29 30 31 35 36 37 38 40

15.1. 15.2. 15.3. 15.4. 15.5. 15.6. 15.7. 15.8. 15.9. 16.

VÝBĚR OPTIMÁLNÍ KONTAKTNÍ ČOČKY

40

17.

KONTAKTNÍ ČOČKY VE SPORTOVNÍM PROSTŘEDÍ

42

17.1. 17.2. 17.3. 17.4.

JAK SPRÁVNĚ VOLIT KONTAKTNÍ ČOČKU PRO SPORT VODNÍ SPORTY – PLAVÁNÍ, POTÁPĚNÍ, JACHTING, SURFING PRAŠNÉ SPORTY - MOTOCROSS, RALLYE SPORTY S NADMĚRNÝM NEBO NEDOSTATEČNÝM VZDUCHEM - CYKLISTIKA, LEHKÁ ATLETIKA,

42 43 44

TURISTIKA A JINÉ

44

18.

45

APLIKOVANÝ PRŮZKUM

18.1. 18.2. 18.3. 18.4. 18.5. 18.6. 18.7. 18.8. 18.9. 18.10.

PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ POUŽÍVÁNÍ KONTAKTNÍCH ČOČEK V PRÁCI PRÁCE V KLIMATIZOVANÉM PROSTŘEDÍ OBLÍBENOST TYPŮ KONTAKTNÍCH ČOČEK Z HLEDISKA KOMFORTU VÝDRŽ S KONTAKTNÍMI ČOČKAMI V OKU NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY PRO VYJMUTÍ ČOČKY Z OKA ZVLHČUJÍCÍ KAPKY DLOUHODOBĚJŠÍ VYSAZENÍ KONTAKTNÍCH ČOČEK POUČENÍ O ÚDRŽBĚ KONTAKTNÍCH ČOČEK JAKÉ ZNAČKY KONTAKTNÍCH ČOČEK POUŽÍVÁTE

46 48 49 51 53 54 56 57 58 60

19.

ZÁVĚR

61

20.

PŘÍLOHA

62

21.

POUŽITÁ LITERATURA

63


Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská 1. Úvod Každý chce bezpochyby ve svém zaměstnání odvádět profesionální výkon a to si vyžaduje také optimální korekci zrakové ostrosti. Dřivé tyto situace řešily klasické brýle. Dnešní doba je poněkud náročnější a v mnohých pracovních situacích a provozech si vyžaduje používání kontaktních čoček. Pokud je používaná čočka zvolena dobře tak přináší svému nositeli komfortní vidění a samozřejmě ho ani nijak neomezuje ve vykonávané práci. Ne každé pracovní prostředí je ale pro kontaktní čočku naprosto bezpečné. Uživatelé by měli vždy uvažovat

jestli

nepatřičných

není

látek,

čočka

prachu,

vystavena

výparům,

a

nadměrnému vždy

by

působení

měli

zvolit

optimální řešení pro dané prostředí. Ve své práci se chci používání kontaktních čoček v pracovním prostředí věnovat komplexně. V první fázi je nezbytné udělat si důkladný

přehled

o

jednotlivých

částech

předního

segmentu

oka,

kterých se případné poškození nebo komplikace nejvíce týkají. Jedná se

v první

řadě

o

rohovku,

spojivku,

víčka,

složení

a

význam

slzného filmu. Každý obor lidské činnosti má svá pracovní specifika a tedy je i

velmi

odlišná

ochranných

volba

pomůcek,

optimální které

kontaktní

mohou

čočky

předcházet

nebo

různých

nejrůznějším

komplikacím. Dále také na naše oči více působí ze všech stran nepříjemné faktory jako jsou klimatizace, prašné prostředí nebo naopak situace

velmi je

silné

potřeba

platí dvojnásob.

poryvy vždy

větru

atd.

zohledňovat

a

Všechny

tyto

v pracovním

jednotlivé

prostředí

to

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská 2. Anatomie rohovky

¨ obrázek č.1.

Rohovka

(cornea)

tvoří

společně

s bělimou

(sclerou)

zevní

vazivový obal bulbu (tunica externa fibrosa). Rohovka je od sclery oddělena rýhou (sulcus scleare), na

periferii rohovky, v oblasti o

šířce asi 1 mm se nachází místo, které označujeme jako limbus. [1]

V tomto

místě

přechází

z vnitřní

strany

rohovka

v bělimu

a

z vnější strany ve spojivku. Epitel je zde silnější, než v ostatních částech rohovky, nenacházíme zde Bowmanovu membránu. Probíhají zde v radiálním směru četné cévní kličky a lymfatické cévy. [1]

Rohovka má tvar horizontálně uložené elipsy, horizontálně měří 11,5 – 12 mm, vertikálně 11 mm. Je to způsobeno tím, že sklerální vlákna zasahují nahoře a dole hlouběji do rohovky. [1]

Poloměr křivosti pro přední plochu rohovky je udáván 7,8 mm, zadní plochy 6,8 mm. Rohovka se směrem k limbu oplošťuje. Vertikální meridián

je

o

více

zakřiven

(do

0,5

dpt),

což

odpovídá

fyziologickému rohovkovému astigmatismu, který je způsoben tlakem víčka

na

bulbus.

Tloušťka

rohovky

je

v centru

průměrně

0,6

mm,

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská periferním směrem má rohovka silnější tloušťku kolem 1 mm. Rohovka zaujímá zhruba 1/6 povrchu oční koule [1].

Rohovka vlastní

sestává

tkáně

z pěti

rohovky

vrstev.

(stromatu)

Zevně

ho

je

odděluje

kryta

epitelem,

membrána

od

Bowmanova.

Nejvnitřnější vrstvou rohovky je endotel, který je od rohovkového stromatu oddělen membránou Descemetovou. [1]

2.1.

Epitel

Epitel

rohovky

je

typem

nerohovatějícího

mnohovrstevného

dlaždicového epitelu. Nejvnitřněji tvoří epitel vysoké prizmatické buňky, které se směrem zevním zakulacují a nejzevněji jsou velmi tenké

a

ploché

připojeno vrstva

buňky.

k bazální

se

skládá

5

–

6

vrstev

membráně

z kubických

epitelových

buněk

fibrilami

a

až

cylinrických

nízce

je

hemidesmozomy.

pevně

Bazální

buněk,

dvou

vrstev polyedrických buněk uprostřed a dvou až tří vrstev plochých buněk na povrchu. Buněčná membrána buněk nejsvrchnější vrstvy vybíhá v krátké robustní mikroklky a je kryta 7 – 10 µm tlustým filmem, skládajícím se z lipidů a glykoproteinů. Jde o tzv. prekorneální slzný film, jehož hlavní funkcí je bránit vysychání rohovky.

Epitel

rohovky

drobné

má

odřeninky

dobrou se

během

a

rychlou

několika

regenerační hodin

schopnost,

epitelizují.

takže

Epitel

nasedá

na

bazální membránu vykazující jemnou fibrilární strukturu. [2] [1]

2.2. Pod

Bowmanova membrána bazální

membránou

je

Bowmanova

membrána

(Lamina

limatans

anterior), což je homogenní vrstva, která je směrem k epitelu ostře ohraničena a na vnitřní ploše splývá s rohovkovým stromatem. Při poranění

tato

membrána

na

rozdíl

od

epitelu

znovu

neregeneruje.

Bowmanova membrána je silná 8-12 µm, v mikroskopu má hladké kontury, jemně

vláknité

uspořádání

a

neobsahuje

žádné

buňky.

Skládá

se

z tenkých a náhodně se křížících kolagenních fibril (kolagen typu I) a

kondenzované

interfibrilární

hmoty.

Na

okraji

přechází do vaziva bulbárního oddílu spojivky. [2]

rohovky

plynule


2.3.

Stroma

Vlastní

rohovkové

z vláken

a

velmi

mikroskopem

bylo

stroma

jemné

(substantia

struktury

prokázáno,

že

propria)

pojivové hlavním

sestává

tkáně.

opět

Elektronovým

stavebním

elementem

rohovkového stromatu nejsou vrstevnatě umístěné lamely, ale svazečky vláken. Tato kolagenová vlákenka se překřižují ve všech směrech. V periferii u limbu probíhají převážně radiálně, zatímco uprostřed rohovky vytvářejí hustou překříženou síťovinu. Svazečky kolagenních vláken jsou složeny z velmi jemných fibril. Fibrily prokazují velmi jemnou tloušťku a také pravidelnou vzdálenost mezi sebou. Na základě těchto poznatků byla odvozena teorie mřížky. Každý svazek fibril můžeme pokládat za část mřížky, složené z paralelně probíhajících fibril, jejichž index lomu je vyšší než okolí. Stejná tloušťka a vzdálenost fibril, ležící pod vlnovou délkou světla, vedou k tomu, že pronikající světelné paprsky nejsou ve svém průběhu skrz rohovku ovlivňovány. Nejen toto uspořádání vysvětluje průhlednost rohovky. Přistupuje k tomu ještě obsah vody mezi vlákny. Jakmile se zvýší normální obsah vody, který je kolem 80%, dojde k zakalení rohovky, vytvoří se edém. Rozhodující roli v průhlednosti rohovky hraje tedy požadovaný konstantní obsah vody v rohovkovém parenchymu. V těchto pochodech

sehrávají

svou

úlohu

endotel,

epitel

a

obě

membrány.

V prostorách mezi fibrilami jsou mukopolysacharidy. Zvýšením obsahu vody

se

jednotlivé

roztlačí

a

rohovka

nejrůznějších dystrofických keratocyty

fibrily se

zbobtnáním

kalí.

poškozeních,

ať

zánětlivých.

či

hvězdicovitého

Rohovka

je

už

mukopolysacharidů

schopna

se

zakalit

mechanických,

V rohovce

tvaru,

těchto

můžeme

v případě

nalézt

zánětu

i

při

toxických, jednotlivé plazmatické

buňky.[1]

2.4.

Descemetova membrána (Lamina limitans posterior )

Je o něco tenčí než Bowmanova membrána, má však elastická vlákna, díky nimž je pružnější. Je velmi odolná při infekcích a poraněních. Vykazuje membrána.

podobnou Tato

stavbu

vlákna

se

z nejjemnějších kříží

ve

fibril

všech

jako

směrech.

Bowmanova V periferii

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská přechází Descemetova membrána do trabekula duhovkorohovkového úhlu a končí

ve

Schwalbeho

prstenci.

Její

ohraničení

proti

stromatu

je

poměrně ostré. Descemetova membrána je produktem buněk endotelu. [1]

2.5.

Endotel

Endotel je plochý a skládá se z jedné vrstvy polygonálních buněk, velmi řídce rozprostřených. V periférii rohovky se tyto buňky ztrácí v síťovině trabekula. Normální počet buněk endotelu je při narození 4 000 – 5 000 buněk na mm2. Během života jejich počet klesá na polovinu. Reparace endotelu probíhá zvětšováním stávajících buněk a ne jejich rozmnožováním. Při poklesu počtu buněk pod 500/ mm2 dojde k poruše hydratace rohovky a edému. [1]

2.6.

Nervové zásobení rohovky

Rohovka má tak bohaté zásobení nervy, že je nejcitlivější tkání v těle.

Nervová

v centrální

vlákna

oblasti.

leží

Vycházejí

zejména

v předních

z ciliárního

plexu,

vrstvách což

je

a

hustá

pleteň nervových vláken, umístěná ve vrstvě nad řasnatým tělískem a pod

sklérou.Tento

ciliární

plexus

dostává

vlákna

z krátkých

i

dlouhých ciliárních nervů, které jsou větvemi n.nasociliaris, což je větev

první větve n. trigeminu. [1]

Během svého průběhu skrz rohovku se nervová vlákna postupně rozvětvují, mezi sebou navzájem spojují a vytvářejí hustou nervovou pleteň

v povrchových

Pronikají epitelu. epitelu

skrz Jejich má

své

ni

a

vrstvách

stromatu

jemnými

větvičkami

se

obvykle

volné.

zakončení nervové

je

vlákno.

pod

K této

Bowmanovou dostávají Téměř

základní

membránou. mezi

buňky

každá

buňka

nervové

síti

přicházejí ještě nervová vlákna z oblasti limbu, která pocházejí ze spojivky

a

z episkléry.

Při

vstupu

do

rohovky

vlákna své pochvy a jsou proto těžce viditelná. [1]

ztrácejí

nervová


Výživa rohovky

Rohovka neobsahuje žádné cévy a její výživu zprostředkovávají tři rozdílné systémy.Je to systém limbálních cévnch kliček, který se však na zásobení rohovky podílí relativně málo, větší význam však má komorová voda a slzy. Z komorové vody přichází do rohovky glukóza. Prostřednictvím slz se dostává do rohovky vzdušný kyslík, potřebný k získání

energie

z glukózy.

Kyselina

mléčná,

která

je

produktem

metabolizmu, je pak odváděna do komorové vody.

Oblast široká

asi

limbu 1

mm.

se

nachází

V tomto

na

místě

periferním přechází

okraji

rohovka

rohovky

do

a

je

spojivky

na

vnější straně, a do bělimy na vnitřní straně. Z tohoto důvodu je epitel v těchto místech silnější a blíží se stavbě spojivky. V tomto místě již nenacházíme Bowmanovu membránu a také Descemetova membrána zde z větší části končí a přechází v trabekulum komorového úhlu. V oblasti

limbu

se

také

ztrácí

endotel.

Radiálním

směrem

zde

probíhají četné velmi jemné cévní kličky a lymfatické cévy. Tato zvláštní

histologická

stavba

rohovkového

limbu

vykazuje

makroskopicky prohloubení, kterému říkáme sulcus corneoscleralis. [1] 2.8.

Histologie rohovky - epitel

Epitel je vícevrstevnatý (5 – 6 vrstevnatý) dlaždicový epitel. Obsahuje

četná

volná

vrstva je složena z

intraepitelová

nervová

zakončení.

kubických až nízce cylindrických

Bazální

buněk, dvou

vrstev polyedrických buněk a dvou až tří vrstev plochých buněk na povrchu.

Buňky

nejsvrchnějších

jsou buněk

spojeny vybíhá

hemidesmozomy.

v krátké

a

Buněčná

robustní

membrána

mikroklky

a

je

kryta 7 – 10 µm tlustým slzným filmem, který se skládá z lipidů a glykoproteinů. Jedná se o tzv. prekorneální slzný film, jehož hlavní funkcí je bránit vysychání rohovky. Hojné mitózy v bazální vrstvě prokazují rychlou regenerační schopnost epitelu rohovky. [2]

2.9.

Bowmanova membrána

Bowmanova membrána je blanka o tloušťce 8 – 12 µm, která má v mikroskopu hladké kontury, jemně vláknité uspořádání a neobsahuje žádné buňky. Skládá se z tenkých a náhodně se křížících kolagenních

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská fibril, (kolagen typu I ) a kondenzované interfibrilární hmoty. Na okraji rohovky plynule přechází do vaziva bulbárního oddílu spojivky. Při porušení Bowmanovy membrány vzniká v místě poranění jizva. [2]

2.10.

Stroma

Stroma

zaujímá

9/10

celkové

tloušťky

rohovky

a

mikroskopickou

stavbou připomíná husté kolagenní vazivo uspořádaného typu. Zahrnuje keratocyty,

40

s povrchem

–

50

rohovky

kolagenních

a

amorfní

lamel,

základní

orientovaných

hmotu.

Keratocyty

souběžně jsou

ve

skutečnosti fibrocyty s dlouhými a oploštělými výběžky, zasahujícími mezi

lamely.

Lamely

sestávájí

z jednotlivých,

nebo

do

svazků

seskupených tenkých kolagenních vláken, (kolagen typu I a V), která v dané lamele probíhají stejným směrem. Základní amorfní hmota má mukoidní charakter a in vivo vyplňuje veškeré štěrbiny ve stromatu. Je

složena

z proteoglykanů

a

glykosaminoglykanů,

z nichž

je

nejvýznamnější hyaluronová kyselina, která díky schopnosti vázat ne sebe vodu, rozhoduje o stupni hydratace ( dehydratace ) stromatu rohovky a tím tedy i o stupni průhlednosti rohovky. [2]

2.11.

Descemetova membrána

Descemetova

membrána

je

5

–

6

µm

tlustá,

silně

světlolomná

blanka, oddělující substantia propria od zadního epitelu rohovky, která

na

rozdíl

od

Bowmanovy

membrány

neregeneruje.

Je

tvořena

složitou sítí kolagenních a elastických vláken (kolagen typu VII ). [5]

V periferii Descemetovy membrány se nácházejí výrůstky, které

nazýváme Hassall – Henleho tělíska. U patologického stavu zvaného Cornea guttata se nacházejí podobné útvary nejenom v periferii, ale i ve středu rohovky a jsou známkou porušené funkce endotelu. [2]

2.12.

Endotel

Endotel buněk,

rohovky

které

omezenou

na

je

složen

sebe

velmi

proliferační

z plochých těsně

kapacitu.

a

pravidelně

naléhají

Stroma

a

a

které

endotel

šestibokých mají

jsou

velmi

tvořeny

buňkami, které mají vzájemné pevné spojení (zonula ocludens), které

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská zabraňuje imibici, což je nekontrolovatelný průnik tekutin. Hustota endoteliálních buněk s věkem klesá. Ve věku 20 – 30 let je okolo 3000

–

3500

buněk/

mm2,

což

je

asi

300 000

–

350 000

buněk.

Experimentálně bylo prokázáno, že pro fyziologickou funkci rohovky stačí 100 000 buněk

pod

endotelových buněk. Při poklesu počtu endotelových

toto

množství

dochází

k poruše

hydratace

(resp.

dehydratace) stromatu rohovky, dochází k bobtnání mukopolysacharidů mezi fibrily stromatu, což vede ke zkalení rohovky. Endotel tedy zajišťuje průhlednost rohovky aktivním pumpování vody ze stromatu. Při

úbytku

endotelových

buněk

zvětšují

(roztahují)

ostatní

buňky

svůj hexagonální tvar. Apikální část endotelu směřující do přední oční komory Rohovková

má tvar polygonálních buněk s mikrovily na povrchu.

tkáň

je

z obou

stran

omývána

tekutinami,

zevní

povrch

(epitel) je kryt slzným filmem, vnitřní povrch (endotel) nitrooční tekutinou. Epitel i endotel rohovky mají charakter semipermeabilní membrány, která umožňuje vstup metabolitů nutných pro výživu rohovky jak z vnější, tak z vnitřní strany rohovky. [2]

3. Víčka Víčka jsou dvě modifikované kožní řasy, které uzavírají zepředu orbitu

a

vykonávají

důležitou

ochranu

oka

proti

vnějším

vlivům.

Kromě toho mrkáním roztírají po přední ploše bulbu slzy a zajišťují konstantní hydrataci předních vrstev rohovky.

Ze

zevní

strany

tvoří

víčko

kůže,

z vnitřní

strany

spojivka,

které víčko spojuje s bulbem. Horní víčko zvedá musculus levator palpebrae, inervovaný n. oculomotorius, jehož aponeuróza je asi 1420

mm

dlouhá.

z krčního

Za

aponeurózou

sympatiku.

Na

funkci

leží

musculus

víček

se

tarsalis

také

podílí

inervovaný i

musculus

orbicularis oculi inervován n. facialis.

Tuhou částí obou víček je tarzus, tužší pojivová destička. Horní tarzus

je

orbitální

poněkud septum.

vyšší Místo,

než kde

dolní. se

Víčko

poměrně

od

očnice

ostře

setkává

odděluje kůže

se

spojivkou je margo víčka. Před margem vyůsťují řasy. Za nimi jsou patrné

vývody

Meibomových

žláz,

které

jsou

uloženy

v tarzu

a

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská secernují mastný sekret, jenž je součástí slz (viz. níže). Na okraji víček jsou uloženy i serozní Mollovy a zeissovy žlázy.

Žlázy

jsou

Zeissovy.

ve

víčku

Meibomovy

tedy

žlázy

trojího jsou

typu:

dobře

Meibomovy,

vyvinuté

Mollovy

mazové

a

žlázy

protkávající tarzus. V tarzální ploténce horního víčka je jich as 30 a

v dolním

asi

20.

Každá

Meibomova

žlázka

sestává

z centrálního

kanálku a mnoha lalůčků, spojených s centrálním kanálem vedlejšími kanálky. Produkují maz, který vzniká v centrálně uložených buňkách. Tyto buňky degenerují a maz je centrálním kanálkem vytlačován na okraj víčka. Jejich vývody jsou na okrají víčka vidět jako žlutavé body.

Úlohou

součástí

mazu

slzného

je

bránit

filmu

(viz.

slepení níže)

víček. a

Kromě

vytváří

toho

jeho

je

maz

nejhořejší

olejovou vrstvu. [1]

Mollovy žlázy jsou malé potní žlázky, které jsou kolem řas. Jsou asi 2 mm velké, tubulózní a spirálovitého tvaru. Vývodný kanálek žlázky ústí přímo u řasy anebo se spojuje s vývodním kanálkem žlázy Zeissovy. Jejich hlavním úkolem je svlažovat řasy. [1]

Zeissovy žlázky jsou žlázky mazové, podobají se Meibomovým, ale jsou podstatně menší. Jejich maz zabraňuje lomivosti řas. Na okraji tarzální ploténky někdy nacházíme akcesorní slzné žlázy Wolfringovy.

4. Spojivka Spojivka je sliznice, která pokrývá vnitřní stěnu víček a přední stěnu očního bulbu. Na okraji víček přechází ve víčkový okraj a ve víčkovou kůži. Na limbu přechází do korneálního epitelu. Spojivka představuje souvislou membránu, která vytváří spojivkový vak, který je

vpředu

otevřen

oční

štěrbinou.

Spojivka

je

spojena

s nosem

tím ,že vstupuje slznými body do slzovodných cest. Spojivka má tři hlavní části. Část víčkovou přechodní řasu a část bulbární. [1]

Víčková spojivka přechází na okrají víčka ve svou tarzální část a mezi ní a okrajem je vytvořena rýha ve formě drobné prohlubně. V této části je spojivka víčková pevně spojena s tarzální ploténkou a

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská není

volně

posunutelná.

Prosvítají

jí

žlutavé

vývody

Meibomových

žláz, které probíhají kolmo k okraji víčka. Horní plocha spojivky není

absolutně

lymfatickými Tarzální

hladká,

uzlíčky

část

ale

a

víčkové

jsou

papilami. spojivky

na

ní

Epitel

přechází

nerovnosti

spojivky směrem

je

vytvářené průhledný.

k horní

přechodní

řase v orbitální část, která je tvořena velice řídkým vazivem a je ve

spojení

s tarzálním

svalem.

Při

otevření

víček

se

tento

díl

spojivky horizontálně nařasí. [1]

Přechodní řasou nezýváme tu část spojivky, pomocí které přechází spojivka

víčková

ve

spojivku

bulbární.

Horní

přechodní

řasa

je

umístěna mezi spojivkou horního víčka a horní polovinou spojivky bulbární. Obsahuje výběžky zvedače horního víčka a horního přímého svalu a účastní se zdvíhání a sklánění oka. Dolní přechodní řasa má pod epitelem řídké vazivo, které umožňuje lehkou pohyblivost dolního víčka. Vnitřní část přechodní řasy končí karunkulou a semilunární řasou ve vnitřním koutku. Její laterální část je upevněna pevnými vlákny na temporálním okraji očnice. [1]

Nejtenčím oddílem spojivky je spojivka bulbární. Je průhledná, takže jsou tkáně pod ní uložené dobře viditelné. Její sklerální část se rozprostírá od přechodní řasy až do vzdálenosti 3 mm od rohovky. V podspojivkovém

vazivu

probíhají

cévy.

Spojivka

je

volně

proti

spodině posunutelná. Limbální oddíl spojivky vytváří asi 3mm široký prstenec, který obkružuje rohovku. Zde je spojivka pevně spojena se spodinou a epitel spojivky zde přechytí v epitel rohovkový. [1]

Pod

spojivkovým

epitelem

ležící

vlastní

spojivková

tkáň

má

rozličnou stavbu podle toho, kde je umístěna. Jsou v ní umístěny mukózní okraje

Becherovy a

u

buňky,

limbu.

Tyto

které

se

nacházejí

buňky

během

svého

zejména stěhování

u

víčkového na

povrch

spojivky zvětšují svůj objem a pukají. Jejich produkt, mucin, se vyprazdňuje na povrch spojivky a tím tyto buňky zanikají. Jestliže je

jejich

činnost

porušena,

dochází

i

v případě,

že

je

činost

slzných žláz neporušena, k osychání spojivky a předních partií oka.

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská Vlastní vyvíjí

tkáň

spojivky

až

teprve

od

lymfatické

buňky,

které

sestává

třetího

z adenoidního

měsíce

vytváří

po

malé

pojiva,

narození.

lymfatické

které

Obsahuje

uzlíčky,

se

četné

uložené

hlavně na horním okraji tarzu. Při chronických zánětech se jejich počet

i

velikost

zvětšuje

a

v tom

případě

se

z nich

stávají

makroskopicky patrné lymfatické folikuly. [1]

Spojivka obsahuje ještě kolagenní a elastická vlákna, kterými se spojuje v bulbární části s Tenonskou membránou. Strukturální změny na

spojivce

nacházíme

na

okraji

víčka,

ve

fornixu

a

na

limbu.

Nejsilnější je epitel ve fornixu, avšak vazivo je zde nejřidší a obsahuje mnoho lymfatických uzlíčků [1]

Na

okraji

v rohovkový

limbu

epitel.

pozorujeme V této

přestavbu

části

se

spojivkového

spojivkový

epitel

epitelu zabořuje

hluboko do spojivkové tkáně a vytváří řasy, které jsou na štěrbinové lampě patrné jako bílé proužky, radiálně k rohovce uspořádané. Na okraji rohovky se spojuje spojivková tkáň s tkání episklerární a obě přechází bez přesného ohraničení do stromatu rohovky. [1]

Kromě akcesorních slzných žlázek Wolfringových a Krauseho a buněk Becherových jsou ve spojivce přítomny i žlázy Henleovy a Manzovy. Henleovy žlázy jsou vlastně konjunktivální krypty s funkcí mazových žlázek. Také Manzovy žlázky nejsou pravé žlázy a jsou vytvořeny jen strukturou epitelu. [1]

5. Nejčastější důvody k diskuzi na téma nošení kontaktních čoček v práci. Posuzujme

následující

problematiku

nejdříve

z obecného

a

velmi

jednoduchého hlediska. Na základě širšího průzkumu se ukázalo, že podle

většiny

lidí

je

problém

ohrozit zdravotní stav oka.

v tom,

že

kontaktní

čočky

mohou

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská Argumenty proti nošení kontaktních čoček v pracovním prostředí jsou v zásadě založeny na následujících faktech: •

prach nebo různé chemikálie se mohou dostat za kontaktní čočku a mohou způsobit podráždění, poškození rohovky nebo obojí

•

různé

plyny

a

jejich

výpary

mohou

způsobit

podráždění

a

nepřiměřené slzení oka •

potřísnění

oka

nebezpečnější

různými

pokud

je

chemikáliemi v oku

může

kontaktní

být

daleko

Dochází

čočka.

ke

zvýšení rizika podráždění oka hlavně ve spojitosti s výměnou čoček. Pokud je výměna oddalována a takto kontaminovaná čočka je

v oku

ponechána

příliš

dlouho

může

můžeme

položit

dojít

k závažnému

poškození oka Nicméně

stejně

tak

si

argumenty,

které

naopak

nošení kontaktních čoček v pracovním prostředí nijak nezpochybňují. V zásadě se jedná o jeden zásadní argument a to ten, že kontaktní čočky,

pokud

jsou

aplikovány

v oku,

tak

v různých

pracovních

prostředích mohou zabránit různým substancím dosažení oční tkáně a tak chrání oko před poškozením. Zdokumentovány jsou obě situace. Dosud bylo na základě různých studií formulováno velké množství názorů na bezpečnost nošení kontaktních čoček v pracovním prostředí. Tyto informace se samozřejmě v průběhu let měnily v závislosti na nových materiálech kontaktních čoček a samozřejmě přibývá spousta nových pracovních oborů, z nichž se teprve sbírají data, aby mohlo být zhodnoceno jak by mohlo být v daném prostředí nošení kontaktních čoček nebezpečné či nikoliv. Důležité je abychom si uvědomili, že kontaktní čočky nebyly primárně navrženy pro použití jako ochranná pomůcka a také nemohou být použity jako náhrada ochranných pomůcek, které se v řadě profesí používají

k ochraně

oka.

Pokud

si

náplň

práce

vyžaduje

použití

nějaké ochranné pomůcky, která má chránit obličej respektive oči musí ji samozřejmě použít i nositel kontaktních čoček a v žádném případě nespoléhat jen na kontaktní čočky.

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská 6. Situace kdy může být velmi nebezpečné nosit kontaktní čočky Takové

situace

existují

a

mohou

být

nebezpečné

alespoň

či

nepříjemné jak pro nositele kontaktních čoček tak i pro lidi, kteří čočky nepoužívají. Nicméně nositelé kontaktních čoček by si měli být vědomi toho, že řada z těchto situací si vyžaduje kontaktní čočky v zájmu vlastní bezpečnosti raději nepoužívat. Každá situace by měla být nositelem náležitě zhodnocena a vyzkoušena do jaké míry je pro něj obtěžující. Jedná se o následující situace:

•

vystavení kontaktních čoček chemickým výparům a dýmu

•

prostory,

kde

existuje

velká

pravděpodobnost

potřísnění

chemickými látkami •

prostory s vysokou koncentrací prachu ve vzduchu

•

vystavení kontaktních čoček extrémnímu infračervenému záření

•

místa s vysokou teplotou

•

suchý vzduch

•

místa kde se vyskytují poletující částečky

•

prostory kde se pracuje s žíravinami či lepidly, zvláště pokud jsou používány nebo skladovány pod tlakem

Pracoviště

se zvýšenou

infračerveného

záření

koncentrací

vyžadují,

aby

ultrafialového

zaměstnanci,

kteří

nebo se

zde

pohybují nosili proti těmto paprskům ochranu očí. Týká se to jak nositelů

kontaktních

kontaktních

čoček

čoček

totiž

tak

i

ostatních

absorbuje

zaměstnanců.

infračervené

záření.

Materiál Toto

je

nebezpečné hlavně pro uživatele měkkých čoček protože může dojít ke změně

obsahu

vody

v čočce

což

pak

následně

může

komplikací, zejména u dlouhodoběji nošených čoček.

způsobit

řadu


Nebezpečné situace specifické pro měkké kontaktní čočky

Měkké kontaktní čočky jsou vyrobeny z materiálu obsahující vysoké procento vody. Obsah vody ovlivňuje řadu věcí. Propustnost těchto čoček je přímo úměrná množství vody v čočce. Když se procento váhy vody

v

zvyšuje,

čočce

tak

se

relativně

lineárně

zvyšuje

i

propustnost čočky. Schopnost čoček absorbovat různě velké množství vody je činí vysoce hydrofilními.

Tyto typické znaky měkkých kontaktních čoček jim dávají schopnost dosáhnout takové propustnosti, která jim dovoluje, aby byly použity pro

dlouhodobé

nošení

bez

toho,

aby

docházelo

k

poškození

oka.

Nicméně zvýšená propustnost není neomezená. Jakmile dojde ke zvýšení obsahu vody, polymery ztrácí svoji pevnost. To může vést k potrhání či poškrábání kontaktní čočky. Měkké kontaktní čočky pevněji přilnou k rohovce a proto se po ní nepohybují tak plynule jako tvrdé čočky. Z těchto určitou

důvodů (ale

některé

ne

studie

úplnou)

říkají,

ochranu

že

před

měkké

čočky

uchycením

nabízejí

cizích

látek

v prostoru mezi kontaktní čočkou a rohovkou.

Nebezpečné situace pro nositele měkkých kontaktních čoček jsou hlavně potřísnění čočky chemickou látkou a horké, suché prostředí. Z důvodu

velkého

obsahu

vody

v měkkých

čočkách

mohou

některé

chemické látky projít skrz čočku a zasáhnout rohovku a nadále ji dráždit prostřednictvím zasažené čočky. Horké a suché prostředí může způsobyt dehydrataci slzné vrstvy na

které

vlastně

čočka

plave.

Tato

situace

často

vede

k pocitům škrábání čočky v oku a k celkovému diskomfortu.

hlavně


Nebezpečné situace specifické pro tvrdé kontaktní čočky

Tvrdé

plynopropustné

kontaktní

(RGP)

čočky

byly

představeny

v polovině osmdesátých let. Přesněji roku 1979 byla vyrobena první plynopropustná silikonu

kontaktní

(Silicone/Acrylate

technologii kontaktní

ve

srovnání obsahují

čočky

flexibilitu

než

kontaktních

PMMA

-

základě

Polycon

s měkkými silikon,

(základní

Silikon

čoček).

na

čočka

je

I).

kopolymerace

PMMA

Jedná

novější

se

kontaktními

který

jim

polymer

také

daleko

výrobu

propustný

Tyto

čočkami.

dodává pro

o

pro

a

větší

tvrdých

kyslík,

což

umožňuje jeho prostupnost skrz tyto čočky. V konečném důsledku to způsobuje daleko větší komfort a lepší zdraví pro oko. V zásadě tedy plynopropustné kontaktní čočky přenáší daleko více kyslíku k oku než většina měkkých kontaktních čoček. RGP kontaktní čočky také mohou poskytovat depositům

lepší než

visuální

měkké

ostrost, Lépe

čočky.

trvanlivost

se

a

čistí

a

odolnost

vůči

v neposlední

řadě

v důsledku jejich dlouhodobější nošení hraje roli i jejich nižší cena než měkkých čoček. Přesto se ale mohou cizí substance, jako jsou prach nebo malé částečky různých kovů, dostat do prostoru mezi kontaktní čočku a rohovku. Ani tvrdá kontaktní čočka nesedí na oku ve fixní pozici, ale plave na slzném filmu. Proto tímto pohybem, pokud se cizí těleso dostane za čočku, může vážně poškodit rohovku.Stejně tak mohou vážné komplikace způsobit různé chemikálie uchycené za čočkou. Obecně může být

používání

tvrdých

ve

čoček

vlhkém

či

prašném

prostředí

nebezpečnější než používání čoček měkkých.

7. Další možné komplikace při používání kontaktních čoček v pracovním prostředí Zvláštním kontaktních nějakém situaci,

případem, čoček

odděleném která

je

kdy

může

pokud

či

poškodí

tento

hodně či

dojít

komplikacím

pracovník

vzdáleném

jinak

ke

pracuje

pracovišti.

kontaminuje

u

nositele

sám Při

kontaktní

nebo

na

nenadálé čočku,

je

velmi důležité, aby byla co nejrychleji z oka vyjmuta. Může se ale

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská stát, že to nemůže pracovník uskutečnit sám a zde právě dochází k vážným komplikacím. Rychlé a neodkladné vyjmutí čočky z oka by mělo být vždy zajištěno i v těchto situacích. Alespoň pomocí nějaké oplachovací stanice, nebo by měla být lékařská pomoc na místě v co nejkratším čase. Dalším závažným problémem může být také náhlá ztráta kontaktní čočky

při

vykonávání

určité

která

činnosti,

je

velmi

vázána

na

dobrou zrakovou ostrost. V prvním okamžiku dojde k prudkému zhoršení visu

a

k rozmlžení

obrazu.

To

může

mít

zásadní

vliv

při

právě

vykonávané práci a náhle se takový zaměstnanec dostává v určitých případech

i

do

ohrožení

vlastního

života

nebo

ohrožuje

životy

druhých. Je to jako když někomu upadnou při práci brýle, ale s tím rozdílem, že vypadlá kontaktní čočka se na rozdíl od brýlí hledá velmi těžko a platí zde staré dobré přísloví, že brýle se bez brýlí těžko hledají a pro kontaktní čočky to platí dvojnásobně.

8. Kontaktní čočky a obličejové kryty

Diskuze na téma používání kontaktních čoček společně

s různými

respirátory

jinými

či

obličejovými kryty je stále častější, protože se má za to, že právě již zmíněná náhlá ztráta kontaktní dvěma

čočky

možným

v respirační

komplikacím.

masce

Zaprvé

je

vede

ke

nemožné

v agresivním prostředí a z maskou na obličeji vypadlou Zadruhé

čočku takto

znovu vypadlá

naaplikovat kontaktní

do

oka.

čočka

může

zapadnout do dýchacího přístroje a tím ohrozit jeho správnou funkci.

obrázek č.2

Tato diskuze se vede zejména ve státech, kde mají s užíváním kontaktních čoček dlouholeté zkušenosti. Jsou to zejména státy jako Kanada či Spojené státy americké. Zejména se tímto problémem zabývá Britská Kolumbie, která má i speciální zákonné usnesení v sekci 8.38 (korekční

pomůcky)

v oddíle

týkajícím

se

pracovní

bezpečnosti

a

bezpečnostních směrnic z roku 1997. Říká se zde, že zaměstnavatel

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská může zaměstnancům povolit používání kontaktních čoček v obličejovém respirátoru,

pokud

jeho

použití

nevede

k poškození

zdraví

nebo

pracovníka jinak neohrožuje. Část

z těchto

kanadských

ustanovení

převzala

také

americká

Správa pracovní bezpečnosti a zdraví (The Occupational Safety and Health Administration - OSHA). OSHA podrobně prozkoumala literaturu za posledních několik let a sponzorovala také řadu odborných studií na toto téma. Nakonec došla k závěru, že

neexistuje žádný závažný

důkaz, který by vedl ke zvýšenému riziku pro pracovníky používající respirátory.

Z historie

ovšem

víme,

že

takových

ustanovení

v souvislosti s kontaktními čočkami bylo mnoho a časem doznaly řadu změn. V každém případě je to téma k diskuzi i v České Republice, kde v prašném prostředí s respirátory pracuje velké množství lidí. Každý kdo s respirátorem ve své profesi přichází do kontaktu by měl alespoň tyto výše uvedené eventuality očekávat a měl by být na různé okolnosti také připraven. Obzvláště pokud respirátor nosí po celou pracovní dobu (například ve slévárnách, spalovnách apod.)

9. Kontaktní čočky při svařování Při

svařování

se

ve

vzduchu

vyskytují

prachové

a

částečky

chemikálie, které mohou oko podráždit. Proto se v těchto prostorách používání

kontaktních

domnívali

že

v důsledku

čoček

kontaktní

vystavení

velmi

nedoporučuje.

může

čočka

svářecímu

být

oblouku.

Lidé

se

„přivařena“

Tyto

domněnky

nejdříve k rohovce jsou

ale

chybné. Je nemožné, aby byla kontaktní čočka „přivařena“ k rohovce. Jediné

poškození

může

být

způsobeno

řadou

dráždivých

částic

v prostředí, kde dochází k samotnému svařování. Zaměstnanci by vždy měli mít ochranu očí a to ať kontaktní čočky používají či nikoliv.

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská 10. Často kladené otázky

lidí

Řada

nosí

kontaktní

už

čočky

naprosto

běžně

a

často

nedostanou všechny informace, které při své profesi v souvislosti s kontaktními prostředích

čočkami

je

to

potřebují.

velmi

Obzvláště

důležité.

v různých

Kontaktní

čočky

pracovních jsou

velkým

pomocníkem pro člověka s refrakční vadou, ale mohou se také obrátit proti

svému

uživateli

a

velmi

mu

zkomplikovat

život.

Proto

je

důležité, aby si uživatelé čoček kladli stále spoustu otázek a na nás by mělo být jim jejich otázky zodpovědět. Jednou ze stěžejních otázek by měla být otázka jak vůbec mohu určit které prostředí je pro kontaktní čočku rizikové a které ne?

10.1.

Jak lze určit nebezpečné situace pro nositele kontaktních čoček

K zajištění

bezpečného

užívání

kontaktních

čoček

v pracovním

prostředí, zdravotního stavu zaměstnanců a bezpečnostních pravidel je potřeba brát v potaz, přesně určit a kontrolovat všechna možná rizika. Nejčastější možná rizika pro uživatele kontaktních čoček byla zmíněna v předchozím textu. Přesné určení míry nebezpečnosti je vždy obtížné.

Nicméně

vždy

je

lepší,

pro

určení

míry

nebezpečnosti,

počítat vždy z horší variantou. Jestliže

se

v konkrétním

pracovním

prostředí

v souvislosti

s užíváním kontaktních čoček objeví určité akceptovatelné riziko je zapotřebí

tuto

situaci

nepřetržitě

monitorovat

a

vyvodit

z ní

posléze konkrétní závěry. Pokud je toto riziko již na hranici akceptability, je zapotřebí vždy najít optimální míru, kdy ještě nedochází k vážným poškozením oka v důsledku kontaminovaného prostředí.

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská 11. Eliminace nebo redukce nebezpečných pracovních podmínek Na každém pracovišti by mělo být hlavní prioritou zabránit vzniku nebezpečného

prostředí

stálými

kontrolami

možných

zdrojů

způsobujících kontaminaci. Pokud není přesně zákonem určeno co by mělo

být

zajistit

kontrolováno všemi

a

v jaké

dostupnými

míře,

prostředky

měl

by

bezpečné

zaměstnavatel pracoviště

i

vždy pro

nositele kontaktních čoček. Existuje řada metod jakými toho lze dosáhnout. Přičemž by měla být vždy použita ta nejoptimálnější a nejefektivnější metoda pro daný obor. Jedná se o instalaci speciálních lapačů nečistot nebo o změnu uspořádání pracoviště tak, aby se k zaměstnancům nebezpečné látky či obyčejný prach dostali jen v omezené míře. Výhodné je také instalovat různé ventilátory a další zařízení pro redukci prašného prostředí.

12. Osobní ochranné pomůcky V situacích, kdy nebezpečné prostředí nemůže být plně eliminováno je zapotřebí používat ochranných pomůcek. Jak již bylo dříve řečeno kontaktní čočky nejsou určeny pro ochranu oka. Pod pojmem ochranné pomůcky pro nositele kontaktních čoček si představme brýle, které jsou velmi odolné vůči potřísnění chemikáliemi nebo prachem. Tyto ochranné pomůcky by měli nosit samozřejmě také pracovníci, kteří kontaktní

čočky

nenosí,

ale

vyskytují

se

ve

stejném

pracovním

prostředí 12.1.

Materiály pro ochranné brýle

V ochranných

brýlích

pro

nebezpečné

pracovní

prostředí

se

doporučují používat kontaktní čočky s polykarbonátu. Je to hlavně z důvodu jeho vyšší odolnosti nárazu proti klasickým materiálům pro výrobu čoček. Obruby pro tyto brýle jsou také pevnější a odolnější než klasické obruby pro běžné nošení. Jsou také velmi odolné vůči vysokým teplotám a jejich design zabraňuje uvolnění čočky, která by mohla pak následně poškodit oko.


Tabulka č.1

Porovnání materiálů pro ochranné brýle Materiál

charakteristika

Polykarbonát

Plast (CR39)

Sklo (minerál)

•

materiál odolný proti nárazu

•

velmi lehký

•

dá se dobře tvrdit

•

váží polovinu váhy skla

•

odolný proti lehčímu poškození

•

dobře se tvrdí a barví

•

tvrdý a těžký materiál

•

pokud je poškrábán, ztrácí pevnost

•

křehký (může poškodit oko)

13. Zodpovědnost při používání kontaktních čoček na pracovišti Jak zaměstnavatel tak zaměstnanec by se měly vždy ujistit jestli je

dané

prostředí

pro

používání

kontaktních

čoček

dostatečně

bezpečné. Při používání kontaktních čoček v těchto prostředích by se měly dodržovat následující doporučení.

Zaměstnavatel by měl: •

zajistit, že jsou dodržovány bezpečnostní předpisy a že není nikterak ohroženo zdraví zaměstnanců.

•

zajistit

školení

zaměstnanců

pro

připomenutí

všech

spojených s poškozením oka, obzvláště by se měl nositele

kontaktních

čoček

a

probrat

veškeré

rizik

zaměřit

možnosti

na při

vyplachování oka pokud dojde k jeho zasažení nebezpečnou látkou.

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská •

pečlivě vést databázi zaměstnanců, kteří používají kontaktní čočky, přičemž tato data by měla být ihned k dispozici rychlé záchranné

službě

(rychlá

identifikace

nositelů

kontaktních

čoček je v těchto situacích velmi důležitá) •

Zajistit člověka, který by v případě ohrožení, a pokud by si to situace vyžadovala, byl schopen vyjmout čočku z oka postiženého, brzké vyjmutí kontaminované čočky z oka je velmi důležité pro zamezení dalšího poškození, v ideálním případě by větší firmy měly mít svého vlastního oftalmologa či optometristu.

•

Zajistit přístup do čistého prostředí s možností vypláchnutí oka či zbavení ochranných pomůcek možných nečistot.

Zaměstnanec by měl: •

Udržovat

své

kontaktní

čočky

a

čisté

dodržovat

všechna

doporučení svého očního specialisty. •

konzultovat možného

se

svým

nebezpečí

očním

pro

specialistou

kontaktní

čočky

veškeré ve

svém

eventuality pracovním

prostředí. •

Zajistit aby jeho nadřízení věděli, že používá kontaktní čočky v práci.

•

mít přichystané záložní brýle pro nepředvídané situace .

•

Vždy používat dostupné osobní ochranné pomůcky.

•

dbát na své vzdělání v oblasti kontaktních čoček, zajímat se o novinky

a

informovat

čočky také používají.

o

nich

ostatní

spolupracovníky,

kteří


14. Klimatizovaná pracoviště – syndrom suchého oka Stále

pracujeme

častěji

v prostředí,

kde

je

okolní

teplota

regulována pomocí umělé klimatizace. Je to určitě velmi příjemný výdobytek moderní společnosti, ale co se týče komfortu u nositelů kontaktních čoček, tak se o pozitivním působení na tkáň oka nedá moc mluvit. Klimatizace je dnes součástí všech moderních budov. Jedná se o zařízení, které vzduch nevyměňuje, ale důkladně ho upravuje chladí a zbavuje vlhkosti. Klimatizační jednotka pracuje na stejném principu

jako

chladící

zařízení,

na

principu

výměny

a

přesunu

energií. To znamená, že pokud v místnosti chladíme, odčerpáváme z ní teplo.

Dopravu

vysoce

účinný

a

cirkulaci

chladiva

motorkompresor

(teplonosné

(rotační,

látky)

scroll),

zajišťuje

který

dodává

potřebné tlaky nutné k funkci chladícího okruhu. Ve vnitřní jednotce se chladivo odpařuje (tím chladí). Ve venkovní jednotce dojde ke zkondenzování prostředí

chladiva

(venkovní

a

předání

jednotka

tepelné

topí,

proto

energie nemůže

do být

venkovního umístěna

v

uzavřených a nevětraných prostorech).

obrázek č.3 Jednoduše kontaktní

čočka

řečeno tento

se

dá

stav

říci,

že

klimatizace

ještě

zhoršuje.

Navíc

vysouší při

oči

a

práci

u

počítače upíráme zrak na obrazovku přičemž zapomínáme mrkat, a tím oko

omývat.

kancelářském

Lékaři

hovoří

syndromu.

o

Tímto

syndromu problémem

suchého trpí

oka

zhruba

nebo každý

přímo

o

dvacátý

pacient, který přijde do ordinace očního lékaře. „Slzný film oka se

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská vysušuje a lidé cítí v očích pálení a řezání.“ Pokud dotyčný problém neřeší, může vzniknout chronický zánět rohovky a spojivky. Syndrom suchého oka je velmi častým onemocněním, které je přímo spojeno

s působením

lubrikaci vztahu

oka,

které

syndromu

prostředí

klimatizace. je

suchého

musíme

se

Jedná

nadměrně oka

zmínit

a

se

vysušováno.

kontaktních a

tedy

základní

o

Pokud

čoček

nedostatečnou uvažujeme

o

v klimatizovaném

charakteristice

tohoto

onemocnění.

15. Základní charakteristika onemocnění Slzný

film

pokrývá

povrch

rohovky

a

spojivky

přičemž

plní

důležitou funkci jak pro oko samotné, respektive pro rohovku, tak také pro optickou kvalitu. Slzný film sestává ze tří oddělených vrstev – svrchní vrstvy lipidové, vnitřní vrstvy mukózní a mezi nimi vrstvy vodné. Na obrázku č. 4 vidíme schematicky znázorněno složení slzného filmu. [3]

obrázek č.4


Lipidová vrstva slzného filmu

Lipidová vrstva slzného filmu je tlustá asi 0,1 µm. Její funkce

je

zvyšování

povrchového

napětí

slzného

filmu

a

také

se

podílí na snižování jeho odpařování. Tato vrstva vzniká převážně sekrecí Meibomových tarzálních žláz, Zeisových žláz a apokrinních žláz Mollových. Co se složení týče, obsahuje volné mastné kyseliny, triglyceridy,

volný

cholesterol,

polarizované

a

nepolarizované

lipidy a sterolové estery. Faktory, které se podílejí na regulaci a řízení

sekrece

těchto

žláz

nejsou

ještě

zcela

známé,

ale

velký

význam je přisuzován hormonálním změnám. Pokud dojde k disfunkci či infekci Meibomových žláz dochází k řadě kvalitativních změn včetně vzestupu hladiny volných mastných kyselin. Při mrknutí pak dochází ke kontrakci musculus orbicularis oculi a při následném uvolnění jeho marginální části je vytlačen obsah vývodů žláz. Ve fázi klidové, kdy

je

naopak

marginální

část

svalu

kontrahována

a

část

víčka

relaxována, dochází tak k pohybu sekretu. Při mrkání také dochází ke značné kompresi a dekompresi lipidové vrstvy. [3]

15.2.

Vodná vrstva slzného filmu

Vodná vrstva slzného filmu je tlustá asi 7–10 µm. Z 95% ji vytváří sekrece palpebrální a orbitální části slzné žlázy a zbylých 15% je tvořeno sekrecí přídatných žláz Krauseho a Wolfringových. Tato vrstva tvoří 90% objemu slz a její hlavní funkcí je zvlhčování a výživa rohovky. Její obsah tvoří minerály, elektrolyty, enzymy, proteiny (albumin, lactoferrin, lysozym) a immunoglobuliny (IgA a IgG). Jsou to immunoglobuliny pocházející zejména ze spojivky. Za normálních okolností se v slzách se sérovými proteiny nesetkáme. Do slz

penetrují

pouze

při

patologických

stavech

jako

jsou

např.

konjunktivitidy nebo u sicca syndromu. V této vodné vrstvě mohou být také

přítomny

uvolněné

epiteliální

buňky,

lymfocyty

nebo

různé

zbytky buněk. K sekreci vodné vrstvy dochází i při různých zevních stimulech. Slzná žláza totiž obstarává reflexní sekreci, která se projevuje odpovědí na různé podněty:

a) fyzikální dráždění vláken 1.

větve n. trigeminus které vycházejí ze spojivky, rohovky, nasální

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská sliznice

a

okraje

víček,

b)

psychogenní

stimulace

a

c)světelné

ozáření sítnice. Je pravděpodobné, že sekrece vodné vrstvy probíhá po

celou

dobu

stimulací.

Při

poklesu

zevních

stimulů,

např.

ve

spánku, se produkce sníží. [3]

15.3.

Mukózní vrstva slzného filmu

Její

tloušťka

pohárkových

buněk

rohovkových

buněk.

je a

0,2

µm.

rozprostírá

Je

tvořena

Tvoří se

na

se

sekrecí

spojivkových

mikrořasách

epiteliálních

mukózního

glykoproteidu,

komplexem

proteinových elektrolytů a buněčného materiálu. Její hlavní funkce je snižování povrchového napětí a také působí na změnu hydrofobního povrchu na hydrofilní. Slouží jako jakési pevné propojení s vodnou vrstvou, kdy přispívá k zachování intaktnosti slzného filmu v čase 15-25 sekund do dalšího mrknutí. Celistvost slzného filmu může být porušena různými abnormalitami v mukózní vrstvě a projeví se ihned po mrknutí vznikem suchých míst. Pozorováním byl u lidí ve věku 70 let a starších zjištěn pokles v počtu pohárkových buněk spojivky. [3]

Důležité funkce slzného filmu:

1) zvlhčuje povrch oka a působí na jeho klouzavost 2) slouží k zabezpečení hladkého optického povrchu který umožňuje vznik ostrého obrazu na sítnici 3) odstraňuje odloučené epiteliální buňky rohovky a bakterie 4) obsahuje antibakteriální látky jako lysozym, lactoferrin, immunoglobulin, beta–lysin, které mají význam pro udržení sterility povrchu oka 5) zajišťuje omývání rohovkových a spojivkových epiteliálních buněk tekutinou nezbytnou pro jejich správnou funkci a přežití 6) zabezpečuje malé množství výživy pro rohovkový epitel, ačkoliv obsahuje velmi nízkou koncentraci glukózy


15.4.

Slzný film – sekreční a drenážní mechanizmus

obrázek č. 5

Mezi struktury které zajišťují sekreci slz patří slzná žláza, přídatné

slzné

žlázy

a

pohárkové

buňky,

společně

s

ostatními

elementy spojivky které produkují mucin. K Eliminaci slz dochází při jejich průtoku okem a je závislá na mrkání a činnosti drenážního systému

obsahujícího

slzné

body,

kanálky,

vak

a

duktus

nasolacrimalis. Optická kvalita oka pak závisí na normální funkci obou těchto mechanizmů. Může nastat i situace normálního komfortu a hydratovaného

povrchu

oka

v

případě,

že

je

porucha

drenážního

mechanizmu kompenzována sníženou produkcí slz. Za normální situace bazální sekrece víčkových žláz produkuje průměrně 9,5 µl tekutiny denně.V

případě

refrakčních

podráždění

laserových

rohovky

operacích

–

–

např.

nebo

cizím

působením

tělískem,

po

emocionálních

vlivů může sekrece pocházející převážně se slzné žlázy vzrůst 20 až 30krát. [3]

Rohovkový

epitel

je

charakteristický

přítomností

velkého

množství mikroklků a mikrořas zvětšujících tak plochu povrchu pro připojení

slzného

filmu

(obr.

č.

6).

Jizvy

rohovky,

dystrofické

změny či depozita mají vliv na vznik lokalizovaných „suchých“ míst

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská na

jejím

povrchu.

rozprostření

Pohyb

slzného

očních

filmu.

víček

Jakákoliv

je

velmi

důležitý

abnormalita

pro

v kvalitě

a

kvantitě slzného filmu (mukózní, vodné či lipidové vrstvě) nebo při procesu roztírání slz při mrkání představuje problémy. Osmolarita slzného filmu může být ovlivněna poruchami souvisejícími se zvýšeným odpařováním slz nebo poklesem sekrece slz souvisejícím s dysfunkcí Meibomových

žláz

podkladě.

V

keratitis

sicca,

spojivky

a

obou

a

poruchami případech

je

sníženým

slzné

žlázy

onemocnění

charakterizováno množstvím

obvykle

povrchu

oka,

poklesem

glykogenu

na

autoimunním známém

pohárkových

v

rohovce

s

jako buněk

projevy

epiteliálních abnormalit a pozitivním testem bengálskou červení.

Odpařování slz je za normální situace nízké díky olejové vrstvě na povrchu. Přibližně 10–25 % slz se ztrácí odpařováním. Pokud chybí ochranná povrchní vrstva slzného filmu, zvyšuje se odpařování 10 až 20x. Při zavřených očích nedochází k odpařování a prekorneální slzný film

je

v

odpařování,

osmotické zvyšuje

rovnováze se

s

napětí

rohovkou.

slzného

filmu

Při a

otevření vzniká

začíná

osmotický

gradient z komorové tekutiny rohovkou do slzného filmu, který působí dokud odpařováním je udržena hypertonicita slzného filmu. [3]

obrázek č.6

Muciny se mohou vyskytovat v celé tloušťce slzného filmu, kde vytvářejí vzájemně

gradient. působit

s

Povrchní

mucinové

molekuly

povrchem

lipidové

vrstvy

mohou (pomáhají

na

sebe snížit

povrchové napětí), spodní molekuly mucinu pomáhají tekutině k jejímu udržení na buněčných membránách. Jednoduché schéma rozdělení slzného filmu je znázorněno na obr. č. 7.


obrázek č.7 (1.lipidová vrstva, 2.mukózní vrstva, 3. epitel)

Mezi

nejčastější

subjektivní

syndromu

příznaky

suchého

oka

patří pálení, svědění, pocit cizího tělíska, fotofobie, bolest při vkapávání indiferentních očních kapek, špatná snášenlivost pobytu na větru, v zakouřené místnosti, v klimatizovaném prostředí, únava a zhoršení vidění k večeru, zvýšené slzení (epifora), kolísání vidění během

dne.

Při

vyšetření

na

štěrbinové

lampě

můžeme

zjistit

objektivní příznaky tohoto onemocnění. Patří mezi ně lokalizované prosáknutí bulbární spojivky, zmenšení nebo chybění slzních menisků při okraji víček, hyperémie spojivky, fillamenta na povrchu spojivky a

rohovky.

Přítomnost

spojivkových

řas

probíhajících

souběžně

s

víčkovým okrajem a vznikajících v důsledku třecích sil mezi očními víčky a spojivkou je vysoce citlivým indikátorem výskytu syndromu

Klinický průběh onemocnění lze dle stupně postižení rozdělit na 4

formy.

Nejlehčí

stupeň

1

je

charakterizován

přítomností

mikropříznaků subjektivního i objektivního charakteru (obr. č. 8). U stupně 2 a 3 (obr. č. 9 a 10) můžeme najít známky deficitu produkce slz, chybí reflexní slzení a subjektivní příznaky jsou více zřetelné. Velké

spojivkové

řasy

klenoucí

se

souběžně

s

víčkovým

okrajem

přesahují velikost slzního menisku u stadia 3. Na obr. č. 11 je nejtěžší

stádium

4.

Může

probíhat

pod

obrazem

fillamentozní

keratitidy, „suché“ keratokonjunktivitidy a recidivující mikroeroze rohovky. [3]


obrázek č.8

Obrázek č.9

obrázek č.10

Obrázek č. 11

Podrobná anamnéza pacienta trpícího syndromem suchého oka plní velmi důležitou roli při stanovení diagnózy tohoto syndromu a také slouží ke stanovení diferenciální diagnózy vůči ostatním onemocněním. Čím podrobněji je provedena tím lépe pak může být stanovena konečná diagnóza. V praxi se používají následující testy: Schirmerův, break– up–time,

vitální

barvení

bengálskou

červení

a

fluoresceinem,

stanovení obsahu laktoferinu, pozorování typu interference slzného filmu, neinvazivní break–up–time, a další.


15.5.

Léčba syndromu suchého oka musí

být

komplexní,

na

začátku

je

vždy

nutné

stabilizovat

lokální i celková onemocnění, na jehož podkladě suché oko vzniká. Měli bychom také přesně zjistit, která složka prekorneálního filmu je postižena a do jaké míry a na základě těchto zjištění stanovit vhodnou léčbu a dávkování. Cílem náhrady přirozených slz preparáty slz umělých je vytvořit stejnoměrnou stabilní vrstvu slzného filmu na povrchu oka bránící vysychání a dráždění. Terapeutické schéma lišící

se

podle

závažnosti

onemocnění

je

uvedeno

v tabulce

č.2.

Chirurgická terapie syndromu suchého oka zahrnuje aplikaci různých typů zátek a dočasné či trvalé uzavření slzných bodů (obr. č. 12). Nedílnou

součástí

medikamentózní

terapie

léčebných

postupů:

hygiena

víček,

očních

je

podpůrných

psychosomatická

akupunktura, úprava vnějších podmínek, atd. [3]

obrázek č.12

řada

léčba,


Tabulka č.2

1. stupeň

aplikace umělých slz nízké viskozity s obsahem polyvinylalkoholu (PVA) nebo polyvinylpyrrolidonu (PVP). Pokud se umělé slzy aplikují méně často než 4x denně, je možné použít produkty s obsahem konzervačních látek.

2. stupeň

aplikace umělých slz nízké viskozity s obsahem PVA, PVP a deriváty celulózy nízké viskozity. Mají-li být aplikovány častěji než 4x denně, měly by se přednostně používat preparáty bez obsahu konzervačních látek.

3. stupeň

aplikace derivátů celulózy vysoké viskozity a hydrogely (karbomery).

4. stupeň

terapií volby jsou hydrogely a kyselina hyaluronová.Tyto produkty je možno kombinovat s očními kapkami s obsahem PVA nebo PVP bez konzervačních přípravků.

15.6.

Kontaktní čočka a suché oko

Kontaktní čočka působí v oku jako cizí tělísko, které ovlivňuje fyziologické

pochody

v

rohovce.

Nesprávná

volba

aplikovaných

kontaktních čoček či nesprávně přechovávané kontaktních čoček mohou být zdrojem očních komplikací. Intaktní rohovka a nenarušený slzný film je za fyziologických poměrů dostatečně stabilní, ale dlouhodobá přítomnost

kontaktní

čočky

je

predispozičním

faktorem

vzniku

metabolických změn. Možnost vzniku těchto změn je přímo úměrná nejen délce denního nošení kontaktních čoček, správnosti jejich aplikace, ale i jejich znečištění a příměsí, které jsou součástí prostředků,

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská užívaných k čištění kontaktních čoček. Snaha o co nejmenší ovlivnění především

metabolismu

kontaktních

rohovky

vůbec.

čoček

je

zřetelná

Nejprve

se

již

toto

od

vývoje

úsilí

prvních

projevovalo

optimalizací vztahů parametrů čoček, a to změnou velikosti čočky, tím rozsahu zakrytí předního segmentu oka, střední tloušťky čočky (je zřejmé, že čím vyšší je tloušťka, tím méně kyslíku propustí), hodnoty sagitální hloubky a povrchu vnitřního zakřivení či úpravou okrajů čoček. Po tzv. tvrdých hydrofobních materiálech se zdál být objev našich hydrofilních flexibilních čoček naprostou revolucí. [4]

15.7.

Kontaktní čočky a slzný film

V

současné

době

mezi

ve

světě

nejužívanější

materiály

pro

výrobu kontaktních čoček patří stále hydroxyethylmetakrylát (HEMA) a jeho kopolymery, řídce síťovaný ethylendimethakrylát,dále kopolymery vinylpyrrolidonu a glycerylmethakrylátu, kopolymery na bázi esterů kyseliny akrylové, resp. methakrylové. Mezi důležité požadavky na hmoty,

z

nichž

se

kontaktní

čočky

vyrábějí,

patří

především

biologická inertnost, dokonalý povrch čočky, nealergennost a optická stabilita.

Velmi důležitou vlastností materiálů, z nichž jsou kontaktní čočky vyráběny, je propustnost hmoty pro kyslík, kterou vyjadřuje permeabilita - Dk. "D" označuje difuzní koeficient pro kyslík a "k" označuje rozpustnost kyslíku v materiálu - tj. množství kyslíku, které může být přítomno v určitém objemu materiálu. Je logické, že čím více kyslíku se může v určitém materiálu rozpustit, tím lépe může materiálem procházet a tím je tedy permeabilita vyšší. [4]

Propustnost kyslíku, vztažena k tloušťce materiálu, se označuje jako transmisibilita - Dk/L a je nedílnou součástí označení každé čočky.

O

hydrataci

čočky

se

soudilo,

že

čím

vyšší

obsah

volné

tekutiny bude ve hmotě čočky, tím lépe se bude čočka na oku chovat. Tento předpoklad má své omezení. Čím vyšší je hydratace čočky, tím obtížnější

je

vyrobit

čočku

s

nižší

centrální

tloušťkou.

Pro

srovnání použijeme příklad: ultratenké čočky z HEMA (obsah volné

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská tekutiny 38-55 %) mohou mít centrální tloušťku 0,035 mm i nižší. U materiálů vysoce hydratovaných - tj. nad 55 % volné tekutiny - se nedaří

vyrobit

tloušťka

o

čočku z

čoček

centrální

těchto

tloušťce

materiálů

je

pod

0,05

-

0,15

0,1

mm,

obvyklá

mm.

Vysoce

hydratované kontaktní čočky navíc daleko výrazněji podléhají vlivům zevního

prostředí.

Ať

už

jsou

to

vysoké

teploty,

velice

suché

prostředí(klimatizace), vítr, takže snáze dochází k desikaci povrchu tím

čočky,

je

změněn

nejen

index

lomu

hmoty,

takže

je

výrazná

optická instabilita, ale takto změněná čočka může být i zdrojem nejen

metabolického,

ale

až

mechanického

poškození.

Navíc

méně

hydratované čočky jsou i mechanicky odolnější. [4]

U

nositelů

odpařování

hydrogelových

vodní

fáze

kontaktních

slzného

filmu.

nastává

vyšší

kontaktní

čočka

čoček

Tím

se

dehydruje, čočka svoji ztrátu tekutiny doplňuje vodní frakcí slz. Důsledkem je skutečnost, že při poruše slzného filmu pacienti daleko hůře snášejí vysoce hydratované čočky, navíc ultratenké. Vývoj lézí rohovky,

způsobených

nošením

kontaktních

čoček,

může

být

velice

dobře sledován v experimentu na zvířecích rohovkách. Výhodou těchto studií je možnost objasnění rohovkových změn. Dříve se používaly většinou

biochemické

glukozy

a

kys.

nemohly

plně

rohovkových klasické

metody

mléčné

v

postihnout tkáních,

-

rohovce.

všechny

především

histologické

sledovalo

metody,

Tyto

jemné v

se

biochemické

poruchy,

endotelu.

které

množství

Na

byly

glykogenu, metody

však

které

vznikají

druhé

straně

užívány,

nemohly

v

ani plně

odhalit alterace rohovky. [4]

15.8.

Narušení výživy rohovky Výživa

rohovky

je

z

hlediska

jejích

energetických

potřeb

závislá na plynulém přísunu glukosy. Ta je dodávána rohovce ze slz přes

rohovkový

rohovkový z komorové

epitel,

endotel. vody.

z

limbálních

Nejdůležitější Kontaktní

cév

přísun

čočka,

a

z

přední

glukosy

která

je

komory přes

překrývá

přes

endotel rohovku,

neinterferuje s přísunem glukosy, ale s přísunem kyslíku, protože nedostatečná oxygenace rohovky způsobuje anaerobní podmínky a mění normální

rohovkový

metabolismus.

Průnik

atmosférického

kyslíku

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská hydrofilní kontaktní čočkou je nejdůležitějším zdrojem kyslíku pro rohovku. [4]

Kromě

toho

přijímá

tato

tkáň

kyslík

ještě

"pumpovacím

mechanismem" kolem čočky, z přední komory (cirkulace duhovkou) a při zavřené víčkové štěrbině z lumbálních cév. Nároky na průnik kyslíku čočkou jsou různé podle toho, zda je čočka určena pro krátké či dlouhodobé nošení. Dlouhodobé nošení kontaktních čoček vyžaduje, aby čočka propustila 4x více kyslíku, než denní. Příčinou častých změn jsou metabolické poměry v rohovkovém endotelu. Je poškozen aktivní transport, snížená aktivita NA+ K+ dependentní adenosintrifosfatázy (ATPáza) a snížená aktivita gamaglutamyltransferázy (GGT). GGT je velmi důležitým enzymem, účastní se přenosu aminokyselin buněčnými membránami. Snížená aktivita tohoto enzymu v endoteliálních buňkách naznačuje poruchu přenosu aminokyselin. [4]

Po

enzymatických

rohovkovém zvětšen.

endotelu. Teprve

rohovkovém

po

endotelu

změnách

nastupují

Hydratační

změny

metabolických nastupují

morfologické

se

a

prohlubují,

objem

morfologických

poruchy

změny

ostatních

změnách

vrstev

v je v

rohovky.

Vytváří se edém epitelu - což není změna primární, ale nastupuje po změnách v endotelu, které způsobují zvýšenou hydrataci stromatu. Ke změnám

hydratace

z

poruchy

aktivní

endoteliální

pumpy

dochází

následovně:

aktivní energeticky metabolismu, otevřené

transport

iontů

velice

náročný.

který

vyžaduje

víčkové

štěrbině

vody

a

Závisí

na

metabolitů energii

dostatečnou

penetruje

do

je

karbohydrátového

oxygenaci. rohovky

rohovkou

Kyslík

přímo

ze

při zevní

atmosféry přes slzný film a epitel. Nejvyšší tenze kyslíku je za fyziologických podmínek v epitelu a postupně klesá směrem k endotelu. I když je kyslík dodáván rohovce i z přední komory a při zavřeném oku

i

z

kontaktní

limbálních čočkou,

cév,

která

je

rohovkový

nedostatečně

postižen jeho nedostatkem. [4]

endotel

propouští

při

zátěži

kyslík,

oka

nejvíce

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská Protože rohovka je odkázána z energetického hlediska na přísun glukosy

převážně

přes

endotel

a

při

hypoxii

je

endotel

nejvíce

postižen nedostatkem atmosférického kyslíku, vázne z metabolických příčin aktivní pumpa a výživa rohovky. Dalším důležitým faktorem, ovlivňujícím

hydrataci,

je

osmotický

ztenčovací

účinek

rohovky

slzným vypařováním z rohovkového povrchu, ale tento mechanismus se v případě

kontaktních

čoček

méně

uplatňuje.

Vypařováním

je

však

postižena hydrofilní kontaktní čočka, která se pak lehce dehydratuje a tak může na rohovku působit jako hypertonický roztok - a to je princip "ztenčování" rohovky. [4]

15.9.

Shrnutí problematiky syndromu suchého oka

Pro uživatele kontaktních čoček je jistě z výše uvedeného textu jasné, že problém suchého oka je závažný a nelze jej podcenit. Vždy je tedy nutné pečlivě sledovat kvalitu slzného filmu, jeho změny a podle zjištěných dat volit optimální postup nápravy. Uživatel, který pocítí

jakékoli

z výše

uvedených

příznaků

diskomfortu

by

měl

urgentně navštívit odborníka a problém řešit. Jak už bylo řečeno velkým

problémem

klimatizované

pro

ideální

prostory.

užívání

Zaměstnanci

by

kontaktních měli

být

vždy

čoček

jsou

poučení

o

pravidelném mrkání nebo alespoň o časté aplikaci lubrikačních kapek, kterých je v současné době na trhu dostatečné množství.

16. Výběr optimální kontaktní čočky

Důležitou

roli,

které

může

předcházet

řadě

poškození

oka

v pracovním prostředí má bezpochyby správně zvolená kontaktní čočka. Proto je cílem optometristů respektive kontaktologů, aby si lidé kontaktní čočky zařizovali u těchto specialistů a nespoléhali se jen sami na sebe.

Kontaktolog by měl v úvodním rozhovoru se zákazníkem zjistit jakou profesi daný člověk vykonává a podle toho volit kontaktní čočku. Samozřejmě, že se zde nejedná jen o výběr čočky dle značky a

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská výrobce, ale hlavně je důležitý režim nošení čočky a její pohodlnost. Řada firem přímo ve svých propagačních materiálech doporučuje pro jaké příležitosti je která kontaktní čočka nejvhodnější.

Čočkou první volby pro pracovníky, kteří se pohybují v různých agresivních

prostředích

by

měla

být

určitě

jednodenní

kontaktní

čočka. Je to proto že téměř okamžitě po nasazení kontaktních čoček na nich začínají ulpívat usazeniny proteinů a lipidů. Nahromaděné usazeniny i přes denní čištění zhoršují snášenlivost čoček a jsou živnou půdou pro různé mikroorganismy a bakterie, které ohrožují zdraví očí. 16.1.

Jednodenní čočky – čočka první volby Jednodenní kontaktní čočky jsou, jak název napovídá, určeny pro

nošení během jednoho dne. Ráno se nasadí na oko, večer vyndají a vyhodí. Druhý den (nebo po poškození čočky) si nositel rozbalí nový sterilní

pár

kontaktních

čoček.

Ze

zdravotního

hlediska

jde

o

nejvhodnější způsob nošení kontaktních čoček, protože během jednoho dne

se

na

čočce

nestačí

vytvořit

jakékoliv

usazeniny,

které

by

působily problémy. Další velkou výhodou je to, že není nutné o čočky pečovat ani je jinak čistit, což vede i k finanční úspoře. Tyto výhody jsou však vykoupeny poměrně vysokou cenou při každodenním nošení. Proto bývají používány zejména na sport nebo pro již zmíněné zaměstnání

se

zvýšenou

koncentrací

prachu

a

jiných

částeček

vzduchu. Obrázek č.

Nejpoužívanější jednodenní kontaktní čočky v ČR:

ve


17. Kontaktní čočky ve sportovním prostředí Řada lidí již dnes provozuje sport na profesionální úrovni a někteří potřebují k dosažení maximálního výkonu optimální korekci. Takže

i

setkáváme

v tomto a

tedy

„pracovním je

prostředí“

důležité

se

se

zmínit

s kontaktními

o

výhodách

a

čočkami

nevýhodách

používání čoček při různých specifických sportech. 17.1.

Jak správně volit kontaktní čočku pro sport Při

k různým kontaktní

sportovním

výkonu

nestandardním čočku,

která

dochází

otřesům i

při

často

těla. těchto

k

Proto

extrémním je

extrémních

pohybům

potřeba stavech

a

zvolit zůstává

dokonale usazena v oku. U řady sportů může dojít k průniku různých látek do prostoru mezi rohovkou a kontaktní čočkou což může také způsobit celou řadu podráždění nebo i vážné poranění rohovky. Jedná se např. o mouchy při jízdě cyklistů nebo všudypřítomný prach, který je

charakteristický

pro

řadu

sportů.

Nebezpečné

je

i

magnesium,

které používají sportovní horolezci. obrázek č. 13

Speciální skupinou nositelů jsou extrémní sportovci. Při jejich výkonech se musí čočka vyrovnat s různými nestandardními situacemi. Péče o čočky zde nabývá obzvlášť na důležitosti, jelikož se tito

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská lidé

často

vydávají

do

různých

končin

světa,

kde

se

setkávají

s nekvalitními hygienickými podmínkami a správná péče o kontaktní čočky je naprosto nezbytná. Výběr

kontaktní

pro

čočky

sportovní

aktivity

je

tedy

velmi

důležitý a také individuální záležitost. Zde již není vždy optimální volit jako první čočku jednodenní protože je potřeba zohlednit velké množství

situací

sportovci extrémně

jsou

do

kterých

vystaveni

dehydratována

se

čočka

velkému

což

vede

v oku

dostane.

náporu

vzduchu

a

k řade

obtíží,

které

Někteří

čočka

je

již

tak byly

zmíněny. Při jiných sportech je zase vyžadováno aby čočka v oku zůstala

třeba

i

několik

dní,

proto

je

opět

důležité

sáhnout

po

kontaktní čočce, která tyto parametry má a nositel ji snáší bez větších obtíží. Tyto čočky by měly dovolit nositeli až několikadenní možnost

přespání

a

také

by

měly

zabraňovat

nadměrnému

usazování

nečistot. 17.2.

Vodní sporty – plavání, potápění, jachting, surfing Pokud jsou kontaktní čočky používány při vodních sportech je

potřeba volit čočky, které tomu co nejvíce vyhovují. U těchto sportů je

oko

vystaveno

působení

vody

a

ta

není

vždy

optimálně

čistá.

Naopak obsahuje celou řadu různých bakterií a dalších látek, které mohou ulpět na povrchu kontaktní čočky a dále negativně působit na oko.

Proto

jednodenní

je ,

zde

která

určitě je

ideální

v oku

pouze

uvažovat na

o

kontaktní

nezbytně

nutnou

čočce

dobu

bez

potřeby její údržby. Co se týče samotného koupání s kontaktními čočkami, tak toto je bez

závažnějších

problémů,

pouze

je

potřeba

dodržovat

některá

základní pravidla a to jsou: při potápění mít oči zavřené a pokud jen plaveme mít oči otevřené jen částečně. Dále je důležité brát v potaz chlor v bazénu, který může oko ve kterém je kontaktní čočka podráždit nebo způsobit jiné nepříjemné onemocnění. Hodně lidí dnes také

navštěvuje

saunu

kde

je

kontaktní

čočka

hodně

dehydrována.

Proto je zapotřebí před návštěvou sauny aplikovat nějaké zvlhčující kapky.

Velká

výhoda

kontaktních

čoček

v sauně

je

zvýšené teplotě a odpařující se vodě se nezamlžují.

ta,

že

i

při


17.3.

Prašné sporty - motocross, rallye U těchto sportů se lidé dostávají často do situace, kdy se k oku

dostane velké množství prachu a dalších nečistot. Následně se tyto částečky mohou dostat do prostoru mezi kontaktní čočku a rohovku a nepatřičně na ni působit a třeba způsobit i její korozi. V těchto případech by tito sportovci měli mít vždy k dispozici nějaký roztok na vypláchnutí oka, ale hlavně by měli takto zasaženou čočku z oka ihned

sejmout.

V těchto

případech

je

opět

velmi

vhodná

měkká

jednodenní kontaktní čočka. Po vyjmutí a vypláchnutí oka lze opět aplikovat novou jednodenní čočku a pokračovat ve výkonu. 17.4.

Sporty s nadměrným nebo nedostatečným vzduchem - cyklistika, lehká atletika, turistika a jiné Sporty

v tom,

že

jako k oko

cyklistika je

nebo

vystaveno

lehká

relativně

atletika velkému

jsou

specifické

protivětru.

Ten

vyvolává vysoušení čočky a její následnou úplnou dehydrataci. Ta je spojena s pocitem suchých očí a nepříjemných pocitů cizího telíska v oku.

Stejná

situace

nastává

také

i

u

halových

sportů

v klimatizovaných halách kde je zase nedostatek čerstvého vzduchu a ještě oko vysušuje působení klimatizace. Vše o syndromu suchého oka bylo probráno již v předchozím textu. Tedy je dobré volit pro tyto sporty optimální čočku s vysokou hydratací a propustností pro kyslík. Při těchto i jiných sportech, které nemají k dispozici uzavřené haly je oko a tedy i kontaktní čočka vystavena také působení UV záření. Jedná se zejména o sporty spojené s pobytem u moře nebo zase naopak

sporty

vysokohorské.

Kontaktní

čočky

v sobě

většinou

mají

integrovaný ochranný filtr, ale nejsou vůbec plnohodnotnou náhradou za sluneční brýle. Tyto čočky jsou většinou čiré nebo jen lehce zabarvené, proto je vždy doporučováno je kombinovat se zatmavenými slunečními brýlemi.


18. Aplikovaný průzkum Na navázal

svůj

praktickou

problematika prostředí. zejména

teoretický

studií,

projevuje

Vypracoval

na

úvod

problematiku

v následující

která

mezi jsem

bych

dokládá

českou dotazník,

komfortu

jak

populací ve

své

části se

výše

v různém

kterém

aplikovaných

jsem

práce

zmíněná pracovním

se

zaměřil

kontaktních

čoček

v pracovním prostředí. Můj

vzorek

osob

je

čistě

náhodný

a

tvoří

ho

lidé,

kteří

navštívili oční optiku, kde pracuji a nějakou dobu již kontaktní čočky

nosí.

Kromě

dotazníku

jsem

s nimi

i

individuálně

hovořil,

protože řada z nich patří ke stálým zákazníkům naší optiky a tedy je znám více. Samozřejmě, že všichni nesplňovali tuto skutečnost, tedy nosili kontaktní čočky teprve krátkou chvíli a doplňující rozhovor jsem s nimi neabsolvoval. Ve své studii jsem si chtěl ověřit, jestli lidé pociťují ve specifických dodržují

pracovních

základní

V neposlední

řadě

prostředích

pravidla je

také

při

nějaké užívání

zajímavé

obtíže

nebo

kontaktních

porovnat

typy

a

jestli čoček. značky

kontaktních čoček, které jsou oblíbenější a které méně. Na grafu číslo 1. je vidět procentuální znázornění

pohlaví

zkoumaného vzorku lidí. Pro tuto studii je to pouze orientační a informační údaj, ale také nám svým způsobem o něčem vypovídá. Nemohl jsem samozřejmě ovlivnit to kdo si dotazník vyplnil, jestli muž či žena, ale obecně z mé vlastní zkušenosti vím, že je to obecně známý jev. Ženy zkrátka nosí kontaktní čočky častěji než muži a jsou také daleko šikovnější při jejich aplikaci. Není to určitě rozdíl oněch 56% jako vypovídá náš graf, ale výrazně převyšují procento mužských uživatelů kontaktních čoček


Graf č.1.

Účastníci studie

22%

muž žena

78%

18.1.

Pracovní prostředí V první fázi mého výzkumu mě zajímalo v jakém prostředí lidé

kontaktní čočky nosí. Každé toto prostředí má své specifikum a tím pádem

jsou

kontaktní

čočky

ovlivněny

různými

vnějšími

vjemy.

Je

velký rozdíl jestli se jedná o stavebnictví, kde se člověk pohybuje v prašném prostředí, které obsahuje řadu částeček různých látek nebo jestli

člověk

pracuje

například

v kanceláři,

kde

na

něj

působí

v řadě případů suchý vzduch způsobený klimatizací. Obecně se dá říci, že hlavními oblastmi, kde se u nás lidé nejčastěji

vyskytují

jsou

kancelářské

prostory,

různé

úřady

a

prostory, kde lidé sedí u počítače nebo jinak pracují víceméně bez toho aniž by toto prostředí mohlo být označeno přívlastkem rizikové. Další velkou oblastí lidské činnosti je stavebnictví a místa se zvýšeným

výskytem

částeček

ve

vzduchu.

Zde

se

také

často

mění

atmosférické podmínky. Může se jednat o mrazivé prostředí, deštivé nebo velmi teplé prostředí podle toho o jaký typ práce se jedná.


Dalším typem klasického pracovního prostředí jsou služby. Jedná se o různá restaurační zařízení, hospody, bary, kluby. Mezi služby také

patří

pro

velmi

čočky

zatěžující

různé

salony

krásy,

kadeřnictví, obchodní prostory, tržnice a další. Nemohl jsem pojmout všechny oblasti lidské činnosti, ale co se týče

základních

míst,

kde

se

lidé

nosící

kontaktní

čočky

mohou

vyskytovat jsem ve své studii zohlednil. Následující graf demonstruje jednotlivé oblasti, které jsem u mého zkoumaného vzorku zaznamenal.

Graf č.2.

Pracovní prostředí

11%

22%

11%

kancelářské práce služby stavebnictví jiné 56%

Graf demonstruje určitý vzorek obyvatel, který jsem použil. Nelze

z něj

obecně

nic

komplexního

usuzovat

pouze

slouží

jako

výchozí informace pro další úvahy. Nicméně lze z jistou rezervou říci, že velké procento lidí pracuje ve službách což si samozřejmě klade své specifické podmínky pro volbu kontaktní čočky. Z těchto údajů budu tedy vycházet v další části.

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská Svými

otázkami,

které

jsem

lidem

kladl

jsem

dospěl

také

k zajímavému závěru a to, že lidé nepřistupují k volbě kontaktní čočky a její údržbě v závislosti na svém pracovním prostředí. Velká část dotazovaných osob odpověděla negativně na otázku jestli byli někým

poučeni

způsobem

o

nebezpečnosti

alarmující

informace

v různých a

lidé

by

provozech. měli

být

To

je

určitě

svým řádně

poučeni nejenom o údržbě kontaktních čoček, ale také o nebezpečí, které na ně v práci může čekat.

Toto

téma

zdůrazňováno

je

spíše

mnohem

komplexním

častěji

a

určitě

tématem, by

které

nemělo

být

by

mělo

být

podceňováno,

jelikož při takovéto nevědomosti o riziku mohou vzniknout závažné poranění oka a to určitě nikdo nechce. Zde by mohly také zapracovat různá média nejen odborná a lidem tyto informace podávat ve větším množství než doposud.

18.2.

Používání kontaktních čoček v práci

Mnoho lidí používá kontaktní čočky jako alternativu k brýlím nebo

jimi

brýle

nahradili

zcela.

V následujícím

grafu

je

velmi

zajímavé sledovat kolik lidí kontaktní čočky běžně nosí ale ve svém zaměstnání je sundávají nebo je používají pouze příležitostně. Bylo by určitě dobré při následujícím porovnání opět rozdělit uživatele podle jednotlivých oborů (stavebnictví, služby atd.) ale jak jsem již uvedl z mého sledovaného vzorku lidí nikdo nepociťoval potřebu rozlišovat nebezpečnost různého prostředí a tedy následující graf není potřeba takto diferenciovat.

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská Graf č.3.

Nosíte KČ v práci?

22% ano ne někdy

11% 67%

Z grafu je tedy naprosto patrné, že většina oslovených nositelů kontaktních

čoček

je

v práci

používá.

To

by

samozřejmě

bylo

v pořádku, ale o adekvátní péči o své čočky u tohoto vzorku určitě nešlo.

Řada

dotazovaných

nerozlišovala

jestli

jsou

právě

v práci

nebo ne. V některých případech se jednalo například o kadeřnici kde se kontaktní čočka dostává do kontaktu s nebezpečnými látkami, které jsou obsaženy v různých tužidlech a podobně. Ani v těchto podmínkách se neobávala o narušení struktury čočky respektive zasažení rohovky.

18.3.

Práce v klimatizovaném prostředí

Tato

otázka

problematice

mě

osobně

klimatizovaného

velmi

zajímala.

prostředí

a

Ve

s ní

své

práci

spojeného

jsem

vzniku

syndromu suchého oka věnoval větší část a tedy mě zajímalo jaké procento technické

lidí době

se je

v klimatizovaném to

podle

mého

prostředí názoru

pohybuje.

velmi

aktuální

V dnešní téma

a

klimatizace společně s aplikací kontaktních čoček se skloňuje velmi často. Nejenom v odborných či neodborných publikacích, ale toto téma se čím dál častěji vyskytuje při rozhovoru mnoha lidí. A nemusí to být pouze lidé, které nosí kontaktní čočky vzhledem ke své refrakční vadě. Mnoho lidí dnes již nosí barevné kontaktní čočky takzvaně „pro parádu“ a aktuální.

i pro tyto uživatele je téma klimatizace pojem nadmíru

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská Graf. č.4 ukazuje procentuální zastoupení lidí, kteří ve se ve svém pracovním prostředí pohybují v klimatizovaných místnostech či halách.

Graf č.4

Pracujete v klimatizovaném prostředí?

22% 45%

ano ne někdy

33%

Je tedy jasné, že klimatizované prostředí nás obklopuje stále více a i v pracovním prostředí je zastoupeno ve velké míře. Co se týče

volby

optimální

čočky

v těchto

provozech

tak

je

zapotřebí

postupovat velmi individuálně. Oční specialista, který se baví o volbě kontaktní čočky se svým klientem by tuto skutečnost neměl opomenout a věnovat jí zvýšenou pozornost.

Jak jsem již uvedl v textu dříve, je potřeba sledovat kvalitu a množství slzné složky v oku a podle toho volit optimální dobu výměny kontaktní čočky a také její typ. Některé kontaktní čočky obsahují velké procento vody a tedy jsou pro daného člověka vhodnější než čočky

která

toto

procento

má

nižší.

Někteří

lidé

zase

mohou

vyzkoušet všechny druhy čoček i těch nejnovějších a spokojeni nikdy nebudou. Řada z nich bude stále pociťovat diskomfort a pocit suchého oka. Částečně se tomuto dá zabránit aplikací lubrikačních kapek nebo častějším mrkáním. Někomu ani tyto možnosti nepomohou a poté je jediné

možné

nepoužívat.

řešení

kontaktní

čočky

v takovém

prostředí

zkrátka


Oblíbenost typů kontaktních čoček z hlediska komfortu

Následující dotaz by nám měl poskytnout informaci v oblíbenosti kontaktních čoček. Nešlo mi o oblíbenost jednotlivých konkrétních značek a firem, ale především o zjištění informace jaký režim výměny kontaktních čoček lidé preferují. Tady je dobré porovnat jednotlivé režimy výměny podle pracovních prostředí.

Graf.č.5

celková oblíbenost KČ dle komfortu

20%

30%

denní čtrnáctidenní měsíční 50%

oblíbenost KČ dle komfortu (kancelářské práce)

17%

17% denní čtrnáctidenní měsíční 66%

graf č.6

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská oblíbenost KČ dle komfortu (služby)

33%


graf č.7 oblíbenost KČ dle komfortu (stavebnictvi)

33%


graf č.8 Obecně

tedy

lidé

velice

často

používají

kontaktní

čočky

čtrnáctidenní. Používají je nehledě na to jestli jsou mimo nebo v zaměstnání. Dá se říci, že jde o jakýsi kompromis v délce nošení kontaktní čočky. Je to čočka, která je relativně odolná vůči vnějším vlivům měsíční

a

doba

jejího

variantou

užívání

kontaktních

je

napůl

čoček.

cesty

Jde

mezi

určitě

jednodenní

také

o

a

dobrou

reklamní a prodejní politiku firmy Johnson & Johnson, protože to je na našem trhu jediná firma, která právě tyto čtrnáctidenní čočky nabízí.


14-ti denní kontaktní čočky firmy J&J

Nechci zde dělat těmto čočkám reklamu, ale z vlastní zkušenosti jako aplikátor i jako uživatel těchto čoček mohu říci, že jsou to velmi dobré čočky, jak z hlediska propustnosti pro kyslík i co se zvlhčování čočky týče. Firma používá zvlhčovací čočku hydraclear což je obchodní název pro řadu specifických vlastností těchto čoček. Hlavním pozitivem této čočky je její vysoká vlhkost po celý den. Tato čočka je určitě dobrou volbou pro řadu uživatelů, ale zase nemusí vyhovovat každému.

Z grafů je dále patrné, že ve stavebnictví a ve službách lehce převládá

obliba

jednodenních

kontaktních

čoček.

Osobně

jsem

pro

takové provozy zastáncem volit právě jednodenní kontaktní čočku pro její možnost okamžité výměny, pokud je čočka jakkoli kontaminována.

18.5.

Výdrž s kontaktními čočkami v oku V praxi je také velmi důležitý parametr toho, jak dlouho je

nositel schopen kontaktní čočku v oku ponechat. Tento parametr také velmi

úzce

souvisí

s pracovním

prostředím.

Pokud

člověk

pocítí

určitý diskomfort s naaplikovanou čočkou tak si nakape do oka nějaké lubrikační kapky nebo čočku z oka vyjme. Tato informace nám také může

pomoci

při

správném

výběru

citlivosti oka na různé situace.

kontaktní

čočky

a

při

určení


V grafu

se

nám

promítla

odpověď

na

otázku:

„vydržíte

s kontaktní čočkou v oku déle než 12 hodin?“

Graf. č.9 Vydržíte s KČ v oku déle než 12 hodin ?

33%

ano ne 56%

někdy

11%

Opět je zřejmé, že více než polovina dotázaných uvedla, že bez problémů s nasazenými čočkami vydrží více než 12 hodin. Tento časový údaj jsem zvolil záměrně, protože řada lidí trávě v zaměstnání právě dvanáct i více hodin a zajímalo mě jak jsou schopni kontaktní čočky v oku tolerovat. Následující zjištění je bezpochyby výsledkem dobré volby kontaktních čoček a hlavně vysokou tolerancí jejich nositelů.

Řada lidí určitě kontaktní čočku v oku snese ještě déle a třeba s ní bez problémů i spí, ale v těchto případech se jedná o čočky z prodlouženou nebo dlouhodobou dobou výměny. Tyto čočky bych ale do některých rizikových a prašných provozů nedoporučoval.

18.6.

Nejčastější důvody pro vyjmutí čočky z oka

Tato otázka je z mého pohledu také velmi důležitá. Je určitě velmi důležité zjistit jestli lidé vydrží s kontaktní čočkou v oku nějakou delší dobu, ale pro další informace o kvalitě čoček při různých

činnostech

důležitější.

je

důvod

pro

vyjmutí

čočky

z oka

možná

i

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská Zde jsem měl spíš zájem zjistit důvody pro vyjmutí kontaktní čočky, které se netýkají nějakého mechanického poškození čočky ale veškeré další eventuality, které vedou k nepříjemným pocitům v oku a tudíž k vyjmutí čočky.

Na tuto otázku odpovídá graf č.10

Důvody vedoucí k vyjmutí kontaktní čočky z oka

10%

20%

pocit suchého oka konec dne jiné 70%

Můžeme tedy říci, že řada lidí čočku z oka vyjme až na konci dne nebo pokud se dostaví pocit suchého oka. Tato otázka velmi ůzce souvisí s otázkou předchozí a je to také z grafu patrné. Je určitě zajímavé

sledovat

tyto

poznatky

a

porovnávat

je

z již

z dříve

zjištěnými daty. Zde je také vidět jak se i zde v důvodech pro vyjmutí kontaktní čočky projeví pocit suchého oka, což je podle mého názoru jedna z nejdůležitějších okolností, kterou je nutné důkladně sledovat.

Pod uvedené

pojmem

„Jiné“

v grafu,

lidé

okolnosti

vedoucí

k vyjmutí

nejčastěji

uváděli

různé

čočky

pocity

z oka,

škrabání,

pálení oka a různé pocity cizího tělíska v oku. Obecně diskomfortu, který je donutil čočku z oka vyjmout.


18.7.

Zvlhčující kapky

Pro stálé udržení optimální vlhkosti oka a pro doplnění slzného filmu je všemi očními odborníky stále častěji doporučováno aplikovat zvlhčující kapky. Obzvláště v pracovních podmínkách, které nejsou optimální aplikaci

nebo

zejména

víceméně

v klimatizovaných

nezbytná.

Velmi

často

je

podmínkách zapotřebí

je tyto

jejich kapky

používat i v zaměstnání, kde se hodně pracuje s počítačem, jelikož při takové práci člověk zabraný do problému na monitoru přestává mrkat a dochází k vysušování kontaktní čočky.

Na našem trhu je dnes k dispozici velké množství takových kapek a je jen na uživatelích, kterým dají přednost a které jím objektivně lépe pomáhají. Tyto kapky neobsahují žádné speciální látky, které by nějak reagovaly s okem. Obsahují pouze složky, které fyziologicky nahrazují nebo doplňují slzný film.

Některé Lubrikační zvlhčující kapky vhodné pro kontaktní čočky na nešem trhu:


Graf č. 11.

Používáte zvlhčovací kapky?

22%

22% ano ne někdy

56%

Podle z pocitem

grafu suchého

by oka

se

dalo

nebo

usuzovat,

s jakýmkoli

že

lidé

nemají

diskomfortem

problémy

při

užívání

kontaktních čoček. Více než polovina dotazovaných žádné lubrikační kapky nepoužívá. Z výše uvedených odpovědí a grafů je ale patrné, že se i u tohoto vzorku lidí problémy syndromu suchého oka vyskytují takže nepoužívání kapek není zde velmi na místě

Opět zde musím uvést skutečnost, že lidé budou užívat kontaktní čočky pouze tehdy pokud jim to oční lékař či optometrista doporučí a vysvětlí jim veškeré pozitiva, které jejich užíváním každý získá. 18.8.

Dlouhodobější vysazení kontaktních čoček Následující otázka mě velmi překvapila. Zajímalo mě, zda byli

dotazovaní uživatelé kontaktních čoček někdy nuceni na delší dobu jejich používání omezit nebo úplně vysadit. Velké procento odpovědí, respektive nemusel

skoro

z žádných

všechny

odpovědi

patologických

či

byly

stejné.

Víceméně

nikdo

jiných

důvodů

kontaktní

čočku

vysadit. Přiznám se, že jsem očekával u někoho vysazení čoček z důvodů nějakého

zánětlivého

infektu,

virové

či

bakteriální

komplikace,

nemožnost čočky nosit z důvodů velkého diskomfortu, či suchého oka,

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská ale opravdu jsem se s kladnou odpovědí setkal pouze v jednom případě a to bylo z důvodů nadměrné tvorby slz a následné extrémní slzivosti, které tomuto člověku hodně znepříjemňovala život. Graf č.12.

Museli jste někdy používání KČ vysadit?

2%

ano ne

98%

Obecně lze tedy říci, že pokud nastane situace a kontaktní čočky

způsobují

určité

změny

rohovky,

spojivky

či

dalších

částí

předního segmentu oka mělo by být jejich užívání omezeno nebo úplně na nezbytně nutnou dobu přerušeno. Často jsou tyto stavy způsobeny nesprávnou

údržbou

kontaktních

nebo

čoček

stálým

výskytem

v kontaminovaném prostředí a znásobeno to může být i nedodržováním jejich exspirace či nedodržováním předepsané doby výměny

18.9.

Poučení o údržbě kontaktních čoček

Každý

začínající

nositel

kontaktních

čoček

by

měl

být

svým

očním specialistou vždy poučen o tom jak se o kontaktní čočky starat. Tato informace se dlouhodobým uživatelům čoček může zdát nedůležitá, ale ze zkušenosti vím, že je to informace k nezaplacení a velké procento nedostala

lidí a

(ne

tedy

jenom se

v mém

v podstatě

adekvátním způsobem postarat.

výzkumu) u

své

tyto

základní

kontaktní

čočky

informace nedokáží


Správnou

údržbou

je

čoček

značně

snížena

možnost

zanesení

infekce do oka a jeho následné poškození. Pro rizikové provozy to platí dvojnásobně. Pokud se pracovník vyskytuje v prašném či jinak kontaminovaném

prostředí

a

neumí

správně

ošetřit

po

práci

svou

kontaktní čočku (používá-li jiné KČ než jednodenní) vystavuje se vysokému riziku zavlečení infekce či nějakého cizího tělíska do oka.

Graf. č.13.

Byli jste poučení o údržbě kontaktních čoček?

14%

ano ne

86%

Tento graf mě naplňuje optimismem jelikož je z něj patrné, že alespoň

lidé

zúčastněni

mé

studie

dostávají

informace

o

údržbě

kontaktních čoček v přiměřené míře a to svědčí o velké zodpovědnosti očních specialistů. Každý člověk by tedy, pokud opouští aplikační středisko,

měl

odcházet

s příjemným

pocitem

správně

zvolené

kontaktní čočky, s optimální zrakovou ostrostí a v neposlední řadě by měl odcházet buď se srozumitelnou informací jak se o kontaktní čočky starat, ošetřovat je a skladovat nebo by měl alespoň obdržet nějaký informační leták či brožurku, kde toto všechno v přehledné formě může najít a nastudovat.


18.10. Jaké značky kontaktních čoček používáte

V poslední

otázce

dotazníku

jsem

se

sledovaných

osob

ptal

jaké

značky kontaktních čoček preferují a mají v oblibě. Tato otázka je pouze informativní a slouží jen jako určité porovnání oblíbenosti určitých kontaktních čoček na našem trhu.

Graf č.14

Oblíbenost Značek KČ 4%

2% 2%

6%

4% Surevue Acuvue Advance

20%

One day Acuvue Focus Dailies Air optix 52%

Proclear Frequency

10%

Jiné

Zde

je

tedy

vidět

již

zmíněná

velká

obliba

v používání

čtrnáctidenních kontaktních čoček formy Johnson & Johnson, které má v oblibě více než polovina respondentů. Toto platí i obecně a i ve své

praxi

používám

tyto

čočky

velmi

Z grafu

často.

je

pak

také

patrné, že dalšími velmi používanými čočkami jsou jednodenní čočky firmy Ciba Vision Focus Dailies a jednodenní čočky firmy Johnson One Day

Acuvue.

Jak

už

jsem

dříve

uvedl

tyto

jednodenní

čočky

jsou

optimálním řešením jako čočka první volby a hlavně jako ideální čočka do různých prašných provozů a prostředí, kdy může být čočka jakkoli poškozena či kontaminována cizí látkou.

19. Závěr


Kontaktní čočka se každým rokem mění a snaží se poskytnout svým uživatelům čím dál větší komfort. Mnozí lidé, kteří mají refrakční vadu si již na kontaktní čočky zvykli v takové míře, že si život bez nich nemohou ani představit. Proto se kontaktní čočky dostávají i na místa pro která nebyla primárně navržena. Dostávají se do různých provozů a pracovních prostředí, kde mohou nebo nemusí být ohroženy. S jejich ohrožením samozřejmě jde ruku v ruce také poškození rohovky a dalších tkání oka. Firmy, které se zabývají vývojem kontaktních čoček se snaží pokaždé přijít s něčím novým, aby byla uspokojena poptávka po všech typech čoček a aby tyto čočky také mohly používat lidé

na

pracovištích,

kde

to

prozatím

možné

není.

Obecně

se

v současné době dá říci, že hlavním předpokladem pro bezproblémové nošení

kontaktních

čoček

na

všech

typech

pracovišť

je

určitá

vzdělanost jejich uživatele ve směru jejich údržby a uchovávání. A samozřejmě

základním

parametrem

optimální

spokojenosti

zvolená kontaktní čočka očním specialistou nebo lékařem.

20. Příloha

je

vhodně


Dotazník pro nositele kontaktních čoček (materiál pro diplomovou práci) 1. Vaše pracovní zařazení a) stavebnictví b) kancelářské práce c) služby d) jiné……………………………… 2. Nosíte kontaktní čočky v práci a) ano b) ne c) někdy 3. Pracujete v klimatizovaných prostorách? a) ano b) ne c) někdy 4. Jaké kontaktní čočky nosíte nejraději. Z hlediska komfortu nošení. a) jednodenní (např. 1-day acuvue, focus dailies…) b) čtrnáctidenní (např. acuvue advance) c) měsíční (např.air optix, surevue…) 5. Vydržíte s kontaktními čočkami více než 12 hodin v oku? a) ano b) ne c) někdy 6. Jaké jsou nejčastější důvody pro vyjmutí čoček z oka? a) pocit suchého oka b) pálení oka c) celkový diskomfort čočky v oku d) konec dne e) jiné………………………………………….. 7. Používáte nějaké kapky na zvlhčení oka? Umělé slzy, ne Visine. a) ano ………………….. b) ne c) někdy …………………. 8. Musely jste někdy používání kontaktních čoček vysadit? a) ano, proč…………………………. b) ne 9. Byli jste poučení jak se o kontaktní čočky starat? a) ano b) ne

10. Jaké značky kontaktních čoček používáte? …………………………………………………………………………………………

Masarykova univerzita Brno, Fakulta lékařská 21. Použitá literatura

[1] Kvapilíková, K.: Anatomie a embryologie oka. 1.vydání Brno 2000, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně – Vinařská 6, 656 02 Brno. [2] Čech,S.,Horký, D.: Histologie a mikroskopická anatomie pro bakaláře. 1. vydání Brno 2004, Masarykova Univerzita v Brně. [3] Doc. MUDr. Šárka Pitrová, CSc. : Syndrom suchého oka Oftalmologický bulletin Bausch and Lomb, 1,2002

[4] Prof. MUDr. Blanka Brůnová, DrSc. :Suché oko a kontaktní čočky, Oftalmologický bulletin Bausch and Lomb, 1,2003

Hanuš Kraus a kol. : Kompendium očního lékařství, Grada publishing 1997 Internet: http://www.ccohs.ca/oshanswers/prevention/contact_len.html http://www.sanquis.cz/clanek.php?id_clanek=412 http://www.civ.utoronto.ca/dept/safety/Legislation_etc/uoft_eye_and_ face_protection_policy.html

KONTAKTNÍ ČOČKY V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ

Recommend Documents