MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Konstrukční a technologické zpracování nábytku pro veřejné prostory BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2011
Eva Korytárová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci na téma: „Konstrukční a technologické zpracování nábytku pro veřejné prostory“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne ………………………………………………………………………………
Poděkování: Děkuji všem, kteří přispěli k vytvoření této bakalářské práce, obzvláště pak panu doc. Ing. Josefu Chladilovi, CSc. za jeho velkou ochotu, odbornou pomoc a vedení. Dále děkuji svým rodičům za podporu při studiu, jak psychickou tak i finanční.
Jméno autora: Eva Korytárová Název bakalářské práce: Konstrukční a technologické zpracování nábytku pro veřejné prostory Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá konstrukčním a technologickým řešením objektu v prostoru veřejného interiéru, za který byla zvolena přijímací hala hotelu. Práce obsahuje obecnou charakteristiku tvorby interiéru vstupní haly s konkrétními příklady řešení vstupních hal. Řešeným objektem je recepční pult. Pult je navrţen tak, aby splňoval funkční a ergonomické poţadavky. V práci je dále popsáno konstrukční řešení skříňky, která je součástí pultu a technologie její výroby. Výsledkem práce je navrţený recepční pult vytvořený v programu TurboCAD 3D, jeho vizualizace a výkresová dokumentace. Podrobně je zpracována detailní konstrukce vybrané skříňky a její technologické řešení. Klíčová slova: Vstupní hala, recepční pult, konstrukce, technologie, vizualizace Author´s name: Eva Korytárová The title of bacherol work: Structural and technological process of furniture for public spaces Abstrakt: Bachelor’s thesis deals with design and technological solution of a public interior. The interior was been chosen as entry hall of hotel. Thesis contains general characteristic of creation of entry hall interior with specific examples. Solved problem is reception desk. Reception desk is design to fulfill function and ergonomic demands. In this thesis is description of construction solution of the cabinet and technology of its production. Cabinet is a part of the reception desk. Result of the thesis is designed reception desk created in TurboCAD 3D, its visualization and technical drawing documentation. The cabinet is process very carefully and same as its technological solution. The keywords: Entrance hall, reception desk, construction, technology, visualization
Obsah 1.
ÚVOD ......................................................................................................... 8
2.
CÍL PRÁCE ................................................................................................ 8
3.
METODIKA ................................................................................................ 8
4. OBECNÁ USPOŘÁDÁNÍ TVORBY INTERIÉRU VEŘEJNÉHO PROSTORU ....................................................................................................... 9 4.1
Charakteristika interiéru veřejných prostor ................................................................................. 9
4.2
Zásady tvorby veřejného interiéru ............................................................................................... 11
4.3
Poţadavky na nábytek do veřejných prostor ............................................................................... 13
4.4
Náleţitosti vstupní haly .................................................................................................................. 14
4.5
Estetické působení různých faktorů v prostoru ........................................................................... 14
5.
VSTUPNÍ HALY A PŘÍKLADY ŘEŠENÍ VYBAVENÍ NÁBYTKEM ....... 17
5.1
Stavby pro cestovní ruch ............................................................................................................... 17
5.2
Rozdělení hotelů dle různých kritérií ........................................................................................... 18
5.3
Hotelový provoz – vstup, přijímací haly s recepcí ....................................................................... 19
5.4
Dokumentace a popis realizovaných hotelových hal ................................................................... 20
6.
NÁVRH HALY S VYUŢITÍM CAD SYSTÉMU 3D ................................... 23
6.1
Návrh recepčního pultu ................................................................................................................. 27
7.
DETAILNÍ KONSTRUKCE POLICOVÉ SKŘÍŇKY V CAD .................... 29
8.
TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ VYBRANÉHO OBJEKTU ......................... 31
8.1
Technologický postup výroby policové skříňky ........................................................................... 32
8.2
Pracovní postupy výroby skříňky ................................................................................................. 35
8.3
Montáţ policové skříňky ................................................................................................................ 37
9.
DISKUZE - ZÁVĚREČNÉ POSOUZENÍ NÁVRHU .................................. 39
10.
ZÁVĚR .................................................................................................. 40
11.
SUMMARY ........................................................................................... 40 5
12.
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ..................................................... 41
13.
INTERNETOVÉ ZDROJE..................................................................... 42
14.
SEZNAM POUŢITÝCH OBRÁZKŮ...................................................... 43
15.
SEZNAM TABULEK ............................................................................. 43
16.
PŘÍLOHY .............................................................................................. 44
6
1. Úvod Vstupní hala je veřejným interiérem. Haly mohou slouţit pro vstup do budov s různým zaměřením. Hala můţe být například součástí bytového domu, hotelu či administrativní budovy. Veřejný interiér je určen pro styk a komunikaci různých osob a také jejich pobyt v něm. Při tvorbě veřejného interiéru musí tvůrce interiéru brát vţdy zřetel nejen na potřeby zadavatele, ale i na potřeby jeho zaměstnanců a klientů. Zaměstnanci budou v tomto prostoru trávit nejvíce času a vykonávat v něm své pracovní činnosti. Klienti se zde budou pohybovat za účelem aktivit, pro které do daného prostoru přicházejí. Tato práce se zabývá návrhem dispozičního řešení vstupní haly hotelu s vyznačením uţitné a pracovní zóny a komunikačních cest. Podrobněji je zpracována pracovní zóna haly s jejím ústředním prvkem, kterým je recepční pult. Recepční pult je důleţitou součástí kaţdé vstupní haly hotelu pro moţnost vyřizování veškerých administrativních činností. Recepční pult je navrţen tak, aby působil esteticky a zároveň byla zajištěna jeho funkčnost a bezpečnost při provozu. Konstrukčně a technologicky je zpracována jedna skříňka obsaţená v soustavě nábytku recepčního. Tato část práce obsahuje konstrukční řešení skříňky a technologický postup její výroby.
2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je popsání veřejného interiéru, návrh dispozice vstupní haly hotelu a navrţení recepčního pultu do tohoto prostoru. Recepční pult je třeba navrhnout tak, aby odpovídal stanoveným normám a poţadavkům na konstrukci nábytku. Správné řešení musí zajišťovat svoji funkci a ergonomii. Následně bude provedena vizualizace recepčního pultu v navrţeném prostoru haly a konstrukční řešení skříňky s technologickým postupem její výroby.
3. Metodika V práci bude charakterizován veřejný interiér s vyuţitím poznatků během studia a s pomocí odborné literatury. Následně bude znázorněna vizualizace prostoru hotelové haly v grafickém programu. Řešené konstrukční zpracování recepčního pultu bude narýsováno s vyuţitím programu TurboCad 3D, který je určen pro přesné konstrukční kreslení. Dále bude popsána technologie výroby skříňky dle technologických postupů. 8
4. Obecná uspořádání tvorby interiéru veřejného prostoru 4.1 Charakteristika interiéru veřejných prostor Interiér veřejných prostor je vytvářen v budovách, které nejsou určeny pro privátní bydlení. Tento prostor je velmi důleţitý k tomu, aby lidé mohli vykonávat své kaţdodenní činnosti související s jejich prací, občanskými povinnostmi nebo odpočinkem a relaxací mezi dalšími osobami. Veřejný prostor Veřejný interiér je tvořen různými prostory, které se dělí podle své uţitné funkce. V následujícím textu jsou vyjmenovány a definovány jednotlivé typy veřejného interiéru (Hála, B., 2011): Gastronomické prostory (restaurace, bufety, rychlé občerstvení, snackbary, závodní stravování, menzy a školní jídelny, výdejny jídla, kavárny, pivnice, vinárny). Gastronomicko společenské prostory (diskotéky, bary, denní bary, kluby). Prostory kulturní (kina, multiplexy, divadla, galerie, muzea, koncertní sály, polyfunkční sály, kluby). Obchodní prostory (hyper a supermarkety, samoobsluţný prodej, klasický pultový prodej, boutique, kombinované způsoby prodeje, prodej spojený s dalšími sluţbami, vzorkový prodej atp.)
Ubytovací prostory (hotely, motely, penziony, hostely, lázeňské ubytování, studentské a dělnické ubytování, ubytování pro speciální sociální skupiny důchodci, zdravotně postiţení, nemohoucí, bezdomovci) Mají tři charakteristické celky společenský, ubytovací a technicko-hospodářský.
Pracovní prostory (administrativní prostory, kanceláře, dílny, výrobní haly, sklady, laboratoře, místnosti pro výzkum). Prostory kontaktu klient – pracovník/úředník (bankovní haly, úřady – podatelny a haly, pojišťovny). Dopravní uzly (letiště, nádraţí, přístavy). Zdravotní léčebné prostory (nemocnice, ordinace, sanatoria, léčebné a rehabilitační prostory).
9
Duchovní prostory/prostory privátního vnímání (kostely, svatyně, kaple, prostory pro meditaci). Hybridní (multifunkční) prostory (slučující více funkcí dohromady). Sportovní prostory a rekreační prostory (sportovní haly, bazény, fitcentra, sauny, masáţe). Studijní prostory (školy – učebny, školní laboratoře, posluchárny). Veřejný interiér musí být navrţen tak, aby umoţnil styk, komunikaci, vykonávání činností a pobyt osob, pro něţ je určen. Je vytvářen za účelem moţnosti vzniku kontaktu a vazeb různých osob, který je postaven na bázi instituce – klient. Tímto konkrétním vztahem můţe být např. vyučující – ţák, prodavač – zákazník, úředník – občan, lékař – pacient, recepční - host. Veřejný interiér můţe zahrnovat i privátní část, kterou vyuţívají pouze jeho majitelé. Při zpracovávání projektu veřejného interiéru musí mít jeho tvůrce naprosto rozdílný přístup neţ u tvorby privátního interiéru, protoţe musí zajistit potřeby zadavatele i jeho klientů. Privátní prostor tvoří architekt pro konkrétního člověka, který je zároveň jeho zadavatelem. Řešení tak odpovídá jeho osobním potřebám, poţadavkům, přáním a názorům. Veřejný interiér je vţdy řešen tak, aby uspokojoval potřeby nejen zadavatele, ale i jeho klientů. Zadavatel jiţ při vypracovávání zadání musí brát ohled na potřeby svých zaměstnanců, ale i klientů a řešit tak provozní kolize, které mohou nastat. Musí předem stanovit přesnou provozní prostorovou koncepci. V případě větších projektů je za účelem splnění těchto poţadavků vytvářen interiérový manuál. Manuál stanovuje obecnou koncepci, prostorové potřeby a nároky, provozní propojení, architektonické řešení, konstrukční a technologické nároky. Manuál je také vytvářen z důvodu zajištění jednotného vizuálního stylu při vytváření více interiérů od stejného zadavatele. Architekt musí tento manuál důkladně znát a přizpůsobit jej danému prostoru, coţ vyţaduje schopnost řešit problémy, nápaditost a kreativitu. Jednotný vizuální styl se vyskytuje např. u bank, pojišťoven, obchodních domů stejné značky, ale také u hotelových řetězců, jejichţ budovy mají podobnou architekturu, orientaci, uspořádání a vybavení pokojů, interiéru a nabízejí také obdobné sluţby. Ve světě je takovýchto hotelových řetězců mnoho, mezi nejznámější je moţné zahrnout 10
např. Hilton, Four Season nebo Holiday Inn. Majitelé těchto hotelů mají zájem na tom, aby jejich pobočky po celém světě měly stejný výrazový charakter. Zákazník díky tomuto systému v různých městech světa snadno pozná, ţe se jedná o daný hotel jiţ na první pohled. Zákazník se v tomto případě můţe spolehnout na to, ţe celé vizuální pojetí budovy bude stejné, jak v cizině, tak i v jeho vlastní zemi, vnitřní uspořádání budovy bude také podobné a zajistí mu tak snadnější orientaci v prostoru.
4.2 Zásady tvorby veřejného interiéru U navrhování veřejného interiéru musí brát tvůrce v úvahu několik velmi důleţitých faktů: prostor bude veřejně vyuţíván, bude se zde pohybovat velký počet osob s různými aktivitami; zpracovaný prostor bude reprezentovat zadavateli budovy, bude působit na jeho klienty; prostor musí být funkční, snadno udrţovatelný a bezpečný. Na počátku zpracování dokumentace se vytváří projekt interiéru, který by měl obsahovat následující poloţky: -
zadání zadavatele zakázky,
-
podrobná analýza potřeb a přání zadavatele,
-
stanovení celkových nákladů projektu,
-
sepsání smlouvy mezi zadavatelem a architektem,
-
zaměření a zdokumentování stávajících prostor,
-
zpracování studie a vypracování vizualizací,
-
návrhy designu interiérových prvků,
-
označení jednotlivých poloţek kusů nábytku
-
elektroinstalační schéma,
-
výběr materiálů, povrchů a barev zařizovacích předmětů a celého interiéru,
-
technické výkresy nábytku pro výrobu.
Zadání si klient můţe zpracovat sám, v některých případech si však najme na tuto činnost architekta, který mu pomůţe jeho přání a poţadavky převést do reálné podoby. Při setkáních se zadavatelem je důleţitá neustálá analýza jeho potřeb. Konzultace se zadavatelem by měly probíhat po celou dobu realizace.
11
Nezbytnou část projektu představuje vypracování studie a stanovení celkových nákladů projektu tak, aby byly v souladu s finančními moţnostmi zadavatele. Aby nedošlo k tomu, ţe se výsledné náklady budou výrazně lišit od nákladů plánovaných, je v této fázi velmi důleţité správně sepsat Smlouvu o dílo s popisem všech poţadavků a rozpočtem nákladů na ně. Výsledný efekt i průběh realizace bude zejména u rekonstrukcí ovlivněn správným zaměřením stávajících prostor. Je nezbytné mít přehled o elektroinstalacích a ostatních rozvodech. Je vhodné, aby pro lepší představu zadavatele o tom, jak bude projektovaný prostor vypadat, architekt vypracoval počítačovou vizualizaci s prostorovým uspořádáním vybraného nábytku a doplňků. Vizualizace se většinou zpracovává v několika variantách a zadavatel společně s architektem vybere tu nejvhodnější. Pro realizační fázi tvorby interiéru je zásadní, jaké firmy ho budou realizovat. V této fázi je vţdy potřebné zpracovat výběrové řízení na zhotovitele interiéru, v jehoţ podmínkách jsou mimo jiné poţadovány informace týkající se referenčních zakázek. Další důleţitou poloţkou pro rozhodování o konečné podobě veřejného interiéru je volba správného materiálu, která ovlivní ţivotnost celého interiéru. Je vhodné pouţívat kvalitní materiály, které eliminují riziko opotřebování interiéru po několika týdnech provozu. Jedním z důleţitých parametrů interiéru jsou vlhkostní parametry prostoru, jiný materiál se např. pouţije při tvorbě plavecké haly a jiný při tvorbě banky. Interiérové vybavení se buď nakupuje v obchodech s poţadovaným sortimentem, nebo se nechá vyrobit na zakázku. Atypický nábytek se ve výrobě vyrobí podle návrhů a technologických výkresů. Při vybavování interiéru v jeho realizační fázi je důleţitá logistika značení výrobků. Kaţdý výrobek dostane své číslo, aby při zařizování nedošlo k jeho záměně či zapomenutí. Ţivotnost veřejného interiéru je zpravidla 5 let. Po uplynutí této doby většina institucí provádí jeho rekonstrukci. Důvodem takto časté obnovy interiéru je zvýšené opotřebení vlivem pohybu většího mnoţství osob a také změny technologií, které jdou neustále dopředu a instituce na ně musí reagovat. Všechny záznamy a doklady, které byly pořízeny v procesu tvorby interiéru, se doporučuje uchovávat po dobu nejméně 5 let, z důvodu případných vad a moţnosti jejich reklamace. 12
Zodpovědnost designera za zrealizovaný interiér nekončí v den předání interiéru do provozu, je za něj zodpovědný po celou další dobu jeho pouţívání a za případné chyby zodpovídá.
4.3 Požadavky na nábytek do veřejných prostor Při tvorbě veřejného interiéru je důleţité ctít určité zásady a normy. Mezi normy zabývající se nábytkem patří např. ČSN 91 0100 Nábytek – bezpečnostní poţadavky Předmětem normy jsou poţadavky na nábytek, který neohroţuje bezpečnost osob a ţivotní prostředí. Norma je určena pro výrobce nábytku, architekty, obchod, zákazníky, dřevařský průmysl, stavebnictví, zkušebnictví, právní účely a odbornou pedagogiku. ČSN 91 001 Dřevěný nábytek – technické poţadavky. ČSN 91 0000 Speciální a doplňkový nábytek. Zásady pro výběr zařizovacích předmětů Při výběru odstínu dřevin pro nábytek je vhodné upřednostňovat zemité odstíny hnědé a hnědočervené před odstíny studenými, které nejsou dřevinám vlastní. Zemité odstíny jsou výhodnější i z praktických důvodů, neboť v nich dřevo získává přirozenou patinu na rozdíl od umělých barevných tónů, které při procesu stárnutí dřeva nepůsobí příliš esteticky. Při volbě např. čalouněného nábytku se musí určit míra namáhání, zda bude zatíţení mírné, střední nebo silné. Vhodným materiálem do veřejného interiéru je kůţe nebo tkaný plyš, který je členěný vetkávaným vzorem nebo gaufrováním. Na textilie se musí aplikovat antistatická a protišpinivá úprava. Všechny materiály by měly vykazovat sníţenou hořlavost. Obsluţné pulty, stolový nábytek a soklové parky jsou ve veřejném prostoru funkčně velmi namáhané plochy, a proto je třeba věnovat pozornost při výběru jejich materiálu. Soklové prvky musí zachovat své estetické parametry při kaţdodenní vlhké nebo mechanické údrţbě podlah. Stejně tak pláty pokladen musí odolat pohybu mincí. (Brunecký, P., 1995)
13
4.4 Náležitosti vstupní haly Hotelová hala se obvykle skládá ze vstupu, recepce, odpočinkové plochy a baru nebo kavárny. Vstup propojuje exteriér s interiérem a poskytuje základní informace o prostoru, do nějţ se vchází. Recepce musí být kvůli přehledu o pohybu osob v hale a snadnému přístupu hostů strategicky umístěna. Pro odpočinkové plochy je nutné zajistit vhodný sedací nábytek a osvětlení. V hale se můţe nacházet Lobby bar nebo kavárna dle velikosti daného hotelu. Komunikačními prvky jsou schodiště a výtahy, které musí být přehledně umístěny v dispozici haly s ohledem na její provoz.
4.5 Estetické působení různých faktorů v prostoru Barevnost interiéru Jedním z prvních dojmů, který působí na návštěvníky veřejného prostoru, je jeho barevnost. Barvy předmětů dotvářejí celkovou atmosféru prostoru. Ovlivňují náladu člověka, psychickou pohodu, pocity tepla, opticky ovlivňují rozměry místností. Při tvorbě barevnosti prostoru je třeba znát základní pravidla barevnosti, protoţe některé barvy se k sobě nehodí a vytvářejí pak nepříjemné prostředí. Barvy se dělí na základní a smíšené. Základní barvy jsou červená, ţlutá, modrá, bílá a černá. Smíšené jsou modrá + ţlutá = zelená, červená + ţlutá = oranţová, červená + bílá = růţová, červená + modrá = fialová, bílá + černá = šedá (Kanická, L., 2008). Základní a smíšené barvy tvoří tzv. barevné těleso.
Obr. 1 Zobrazení komplementárních barev[1]
14
V kruhu na obr. 1 jsou znázorněny komplementární barvy neboli barvy doplňkové, které stojí v kruhu vţdy naproti sobě a vzájemně vytvářejí rovnováhu, např. červená barva se doplňuje s barvou zelenou. Barevnost interiéru je velmi důleţitá, protoţe jednotlivé barvy interiéru navozují různé pocity: -
zelená je studená smíšená barva, působí uklidňujícím dojmem, navozuje pocity bezpečí a harmonie, vhodné pouţití na stěny, podlahy, nábytek, bytové textilie,
-
modrá je základní studená barva, uklidňuje, osvěţuje, vzbuzuje pocit dálky, je nevhodná na podlahy,
-
červená je základní teplá barva, symbolizuje oheň, krev, vášeň, v interiéru vzbuzuje pozornost, nehodí se na podlahy,
-
růţová navozuje pocity štěstí a romantiky,
-
ţlutá má povzbuzující účinky, pocit odlehčenosti, pouţívá se na stěny,
-
hnědá je teplá barva, symbol sounáleţitosti, pocitu bezpečí a jistoty, pouţívá se na podlahy, na nábytek,
-
bílá barva je barva základní, neutrální, rozšiřuje interiér, je vhodné ji kombinovat s jinými barvami, aby nebyl prostor monotónní,
-
černá barva je základní neutrální, prostor se jeví menší a niţší
Na základě výše uvedených pocitů vnímání jednotlivých barev lze provádět, tam kde je to potřeba, optické korekce prostoru. Vnímání barev lze např. pouţít pro: -
sníţení vysokého stropu vyuţitím tmavých barev,
-
optické vysunutí stěn pouţitím barev světlých,
-
přiblíţení dalekých stěn vymalováním pestrými barvami, dodání pevnosti a jistoty podlahám pomocí tmavých barev (Kanická, L., 2008).
Při návrhu barevnosti musí mít tvůrce na paměti také skutečnost, ţe se barevnost interiéru projeví rozdílně při denním a umělém osvětlení. Podlaha Při návrhu podlahové krytiny musí být zajištěn přirozený soulad mezi stavební částí a vnitřním zařízením. Povrch podlahy musí vizuálně působit rovinně. Vzorování by nemělo navozovat pocit plasticity. Je nutné zajistit odolnou podlahu z tvrdého materiálu, který vydrţí náročný provoz hotelu. (Dlabal, S., 1992)
15
Vhodnými materiály pro hotelové haly jsou kámen, dřevěné podlahy, dlaţby, lité podlahy, vysoce zátěţové koberce. Povrchy stěn Další velmi podstatnou charakteristiku veřejného prostoru tvoří povrch stěn, který ovlivňuje celkový charakter místnosti. Moţná řešení jsou: -
malby na stěnách, moţné pouţití speciálních povrchů – štuků,
-
kamenné obklady,
-
dřevěné obklady – kazety,
-
různá atypická řešení,
-
tapety – vinylové a textilní.
Osvětlení Volba osvětlení je stejně důleţitá jako pouţité materiály, barvy a tvary v navrhovaném prostoru. Světlo formuje prostor a ovlivňuje tak pocity návštěvníka. Světlo můţe podpořit duševní pohodu a navozuje proměnlivost atmosféry. V hotelové hale se lze setkat se stropním nebo nástěnným osvětlením, a se stojanovými a stolními svítidly. Osvětlení se dělí na difusní (rozptýlené) a nasměrované. Při dopadu bílého světla se světlo určitých barev absorbuje v předmětu a neabsorbovaná část spektra se odrazí. Barva předmětu se dostává k zraku člověka odrazem světelných paprsků od světelných povrchů jako doplněk toho, co se pohltí. Podle směřování světelného toku se dělí osvětlení na: -
přímé, při kterém světelný tok z 90 aţ 100 % dopadá na osvětlované místo,
-
převáţně přímé, kdy asi 60 % světla dopadá na osvětlované místo,
-
smíšené (difuzní), asi 40 – 60 % dopadá na osvětlované místo,
-
převáţně nepřímé, u kterého je tok světla směřován na odrazovou plochu,
-
nepřímé, které je z 90 aţ 100 % odráţeno osvětlovanou plochou (Dlabal, S., 1992).
Mobiliář pro hotelové haly Pro mobiliář hotelové haly je nutné vybírat kvalitní materiály, které budou odolné zvýšenému zatíţení vlivem pohybu většího mnoţství osob.
16
Zeleň a dekorace Pro zpříjemnění veřejného interiéru je také vhodné vyuţít zeleně a různé dekorativní prvky, mezi něţ lze zařadit např.: -
vzrostlé rostliny doplňující velikost a tvar veřejného interiéru,
-
vodní plochy,
-
umělecká díla,
-
dekorace (je třeba zváţit členitost dekorace s ohledem na její udrţitelnost v čistotě).
Na závěr je třeba konstatovat, ţe kaţdá vstupní hala musí obsahovat nezbytné zařizovací předměty.
5. Vstupní haly a příklady řešení vybavení nábytkem Bakalářská práce je cíleně zaměřena na hotelové vstupní haly, z tohoto důvodu je v následujících kapitolách popsána historie vzniku hotelů, jejich rozdělení podle různých hledisek a zejména hotelový provoz, který se ve vstupním interiéru odehrává. Na tuto část navazuje vlastní návrh zpracování interiéru vstupní haly hotelu se zaměřením na tvorbu recepčního pultu.
5.1 Stavby pro cestovní ruch Stavby pro cestovní ruch nabízejí řešení přechodného ubytování. Hotel vznikl nejdříve pouze z pracovních a vojenských důvodů, později také z turistických, léčebných a rekreačních. Varianty ubytování jsou známy jiţ ve starověku v místech karavanních cest v Africe (marhally), ve starém Řecku to byly lesché a ve středověké Evropě krčmy a hospody, ze kterých se vyvinuly hotely, motely, restaurace a motoresty tak, jak je známe dnes. První hotelové stavby vznikly na západním pobřeţí Evropy (Francie, Belgie), jako lázeňské hotely v 17. století. S nástupem rozvoje cestování a turistiky v posledním čtvrtstoletí přibylo velké mnoţství těchto objektů. Hotelové zařízení se rozšiřují o nové druhy speciálních stravovacích forem, kulturní, sportovní, relaxační a společenská zařízení, konferenční sály, informační a telekomunikační systémy, prodejny, směnárny. Hotely také zajišťují různé druhy sluţeb jako je úklid, praní, ţehlení a čištění oděvů, sluţby pro děti atd. (Čajková, L., 2009)
17
5.2 Rozdělení hotelů dle různých kritérií Hotely lze rozdělit z různých pohledů a hledisek, podle umístění, velikosti, vybavení nebo funkce. Podle umístění se mohou hotely dělit na: -
hotely v městské zástavbě,
-
hotely v příměstské zástavbě (typ Formule – levnější lůţková kapacita),
-
hotely v lázeňských, rekreačních a horských oblastech.
Podle velikosti se hotely dělí na: -
malé do 200 lůţek,
-
střední do 250 lůţek,
-
velké nad 250 lůţek.
Podle vybavení, úrovně a rozsahu poskytovaných sluţeb se hotely dělí do tříd označených *: -
třída * –
turistický
-
třída ** –
standardní
-
třída *** –
komfortní
-
třída **** –
první třída
-
třída *****– luxusní třída
Toto rozdělení upravuje oborová norma ON 73 5412 Kategorizace veřejných ubytovacích zařízení. Podle funkce lze hotely zařadit do kategorií, které dostaly své konkrétní názvy: Hotel – zařízení, které nabízí ubytování, poskytuje stravování, společenské a kulturní aktivity a další sluţby. Hotel garni (pension) – nabízí ubytování a jednoduché stravování, většinou ve formě snídaně. Motel – slouţí pro ubytování především motoristům na cestách, nachází se blízko dálnic, příjezdních komunikací měst a v turisticky atraktivních oblastech. U těchto typů ubytování je dobrá moţnost zaparkování. Botel – trvale připoutaná loď, která je přizpůsobena k ubytování osob. Turistická nebo sportovní ubytovna – zařízení, které je cenově výhodné, jednodušší, vhodné pro studentské výlety. Hostel – ubytovna pro mladé – zlevněné hotely. 18
Hotel typu „Formule“ – nachází se na okrajích měst a tím pádem je cenově zvýhodněné, jedná se o jednoduché ubytování s hygienickým vybavením a moţností snídaně. Hotel apartmá – soubor více místností s hygienickým vybavením Terminal – ubytování pro pasaţéry aerolinek, kterým byly zrušeny nebo odloţeny lety. Hotelové řetězce a design hotely – skupiny hotelů, které mají stanovená pravidla a standardy pro daný typ a třídu (např. Holiday Inn, Hilton, Four Season). Design hotely – jsou postavené v malé sérii, designově atraktivní, pro zákazníky, kteří vyhledávají kreativní prostředí. Loftový hotel – vestavěná a transformovaná budova do stávající, případně historické nebo průmyslové budovy. (Čajková, L., 2009)
5.3 Hotelový provoz – vstup, přijímací haly s recepcí Hotelový provoz se člení do dvou funkčně oddělených, ale provozně svázaných celků: -
Provoz hostů – provozy určené hostům.
-
Provoz personálu – provozy určené k obsluze hostů.
Vstupní část hotelu Vstupní část hotelu slouţí pro příjem a odbavení hosta. Navozuje první dojem návštěvníků o daném místě, proto je důleţité, aby zde byl zajištěn dokonalý informační systém o dalším provozu bydlení a sluţeb. Hlavní vstup do objektu musí být dostatečně dimenzovaný,
pohodlný
a
bezbariérový
s umoţněným
příjezdem
dopravního
prostředku. Hotely od třetí třídy mají pro příjezd a krátkodobé stání vozidel zřízený krytý prostor, který vstupující hosty ochrání před povětrnostními vlivy. Vstupním prostorem hotelu je přijímací hala, z níţ jsou přístupné schodiště, výtahy, stravovací a společenské části, sportovní a relaxační centra, pokud je hotel má. Z přijímací haly má být orientačně snadno přístupné hygienické zařízení. Velikost přijímacích hal se pohybuje mezi 0,8 aţ 0,9 m2 na lůţko. Hlavním prvkem přijímací haly je recepce s informační sluţbou a prostorem pro úschovnu zavazadel, také se zde vyskytuje pokladna, bezpečnostní sejfy, případně směnárna, které musí být zajištěny signalizací a ochranou. Recepční pult má být nejméně 500 mm široký s doporučenou délkou 25 – 30 mm na jedno lůţko. Přijímací hala má být dobře odvětrána a vytápěna na doporučenou teplotu 15 – 18°C. Osvětlení haly je denní i umělé.
19
Chodby, schodiště a výtahy musí splňovat poţadavky na poţární bezpečnost a umoţňovat funkční a bezbariérový provoz. Rozměry chodeb pro hosty jsou minimálně 1500 mm, při délce chodby větší neţ 30 m má být šířka 1800 mm. Pro zaměstnance je nejmenší šířka chodby 1200 mm. Na chodbách a schodištích je denní nebo umělé osvětlení. Únikové cesty mají vyznačený směr úniku a nouzové osvětlení. Dispozice a rozměry komunikací musí zajistit bezbariérovou přepravu invalidního hosta. Kaţdá ubytovací jednotka musí tvořit samostatný poţární úsek, evakuace osob je zajištěna únikovými cestami, jejichţ náleţitosti vychází z normovaných hodnot. Poţární bezpečnost staveb – Výrobní objekty upravuje norma ČSN 73 0804 (Čajková, L., 2009).
5.4 Dokumentace a popis realizovaných hotelových hal V následujícím textu jsou uvedeny příklady řešení vstupních hal několika vybraných hotelů v Brně. Hotel Slovan Hotel Slovan se nachází na ulici Lidická 23 v Brně. Byl postaven roku 1928 brněnským stavitelem Antonínem Millerem na základě návrhu známého funkcionalistického architekta Bohuslava Fuchse. Stavba v té době stála 20 milionů Kč, v dnešní době by to bylo asi 400 milionů Kč. Do vstupní haly hotelu Slovan se vchází skleněnými točitými dveřmi. Hala hotelu není nijak zvlášť velká, ale je v ní vše potřebné. Hala má obdélníkový půdorys. Při vstupu je po levé straně posezení s výhledem do ulice, pravý roh je vyuţit pro recepci. Dále jsou tu umístěny kovové vozíky na zavazadla. Podlaha je bílá z lesklého materiálu. Recepční pult je pravoúhlého tvaru, s vyuţitím jednoho rohu haly a se zázemím pro personál. Materiál pultu je v kombinaci kovu, skla a dřeva. Sklo je podsvícené, díky čemuţ je pult viditelnější a více zaujme. Pultová deska je ze skla. Deska je umístěna pomocí konzol na pultu z bukového dřeva. Pracoviště je vybavené malým barem pro drobný nákup pití. Jsou zde úloţné prostory na počítač a tiskárnu. Na následujících obrázcích je znázorněn interiér vstupní haly hotelu.
20
Obr. 2 Pohled na posezení s výhledem do ulice Lidické[7]
Obr. 3 Vstup do hotelu Slovan[7]
Obr. 4 Pohled na recepci[7]
Obr. 5 Vlevo pohled na recepci, vpravo pohled na recepční pult[7]
21
Hotel Avanti Hotel Avanti se nachází na Střední 61 v Brně u parku Luţánky a je zaměřen na kongresovou turistiku. V hotelu se nacházejí následující prostory: -
ubytování ve zrekonstruovaných a nově vybavených pokojích pro 250 osob,
-
disponuje 90 dvoulůţkovými pokoji a 8 apartmány,
-
kongresové sály a salonky mají kapacitu 350 osob a pořádají se zde kongresy, konference, školení atd.,
-
vstupní hala s recepcí byla nově zrekonstruována roku 2009, je zde internet koutek, úschovna zavazadel a nové posezení,
-
v části pro sezení je zajímavá grafika na zdech,
-
z haly je vstup do restaurace Arkáda a Avanti.
Vstupní hala je velmi prostorná a vzdušná. Recepční pult je kruhovitého půdorysu. Výhodou tohoto řešení je dobrá přehlednost o dění v hale pro personál, a také moţnost přístupu hostů k pultu ze všech stran. Pult je ze dřeva v kombinaci s kovem a pod pultovou deskou je prosvícen. Výrazným prvkem pultu je oblouk s nápisem recepce, který je celý osvětlený. Pult je předsazen dopředu, čímţ se zabrání jeho okopání.
Obr. 6 Vlevo vstup do hotelu Avanti, vpravo pohled na posezení[2]
Obr. 7 Vlevo pohled do hotelové haly, vpravo pohled na recepci[2]
22
6. Návrh haly s vyuţitím CAD systému 3D Řešená hotelová hala je obdélníkového půdorysu. Pro světlost interiéru je převáţná část vstupní stěny navrţena jako prosklená. Při vstupu do haly je po pravé straně umístěna recepce, kde probíhají administrativní záleţitosti mezi hosty hotelu a personálem. Levá strana haly představuje uţitkovou zónu pro hosty určenou pro posezení a oddych. V levém zadním rohu místnosti je pult, u kterého je moţnost posezení na barových ţidlích a vyuţití internetu. Přímo naproti vstupním dveřím mohou zaregistrovaní hosté vyuţít dle potřeby schodiště, nebo jeden ze dvou výtahů. V pravém zadním rohu jsou vybudovány toalety. Celý půdorys včetně zařizovacích předmětů je uveden na obrázku č. 8.
Obr. 8 Půdorysné řešení hotelové haly[7] Znázornění zón v prostoru haly V prostoru haly je vyznačena pracovní a uţitková zóna a komunikační cesty. Zóna pracovní je určena pro hotelový personál. Pracovní zónou je ve vstupní hale recepce, která je propojena se zázemím pro zaměstnance. Zóna uţitková je určena pro hosty, kteří zde tráví čas, je zde moţnost posezení, zábavy či komunikace. Komunikační cesty pro hosty jsou vyznačené modrými šipkami a slouţí pro jejich bezkolizní pohyb po prostoru. Výše popisované zóny jsou znázorněny na obr. č. 9.
23
Obr. 9 Vyznačení zón a komunikačních cest v hale[7] Prostor hotelové haly Hotelová hala má rozlohu 160 m2. Vstupní dveře jsou otevírány na fotobuňku a jsou dostatečně dimenzovány pro zajištění pohodového vstupu s objemnými zavazadly. Hala je prostorná, a tím navozuje pocity vzdušnosti. Vybavení je řešeno v jednoduchém moderním stylu rovných linií. Recepce je snadno přístupná ihned po vstupu do hotelové haly. Za recepcí se nachází zázemí pro zaměstnance. Zařizovací předměty v zóně určené pro hosty jsou umístěné dle poţadavků na rozmístění nábytku. Jsou rozmístěné tak, aby byl zajištěn pohodový průchod mezi nimi. Při posezení mají hoteloví hosté výhled do ulice. Světlost interiéru je zajištěna prosklenou částí vstupní haly. Zařízení vstupní haly jsou následující: -
recepční pult s úloţnými prostory,
-
sedací nábytek pro krátkodobé čekání,
-
stůl s barovými ţidlemi s přístupem na internet,
-
místo pro odkládání zavazadel.
V hale jsou pro hosty i personál k dispozici toalety. Vstup do dalších částí hotelu zabezpečují výtahy a schodiště. Na následujících obrázcích je provedena vizualizace haly.
24
Obr. 10 Pohled na vstupní prostor s recepcí[7]
Obr. 11 Pohled na posezení v hale[7]
25
Materiály pouţité v hale Barevnost interiéru je laděna do neutrální barvy bílé a barev teplých, červené, béţové a hnědé. Pro halu je navrţena laminátová podlaha s vysokým leskem v odstínu béţové. Podlaha je vysoce odolná proti opotřebení. Vydrţí tak náročný provoz v hale. Podhled stropu je řešen tzv. napínaným stropem, který je vyroben ze speciálního materiálu, kterým je tenké vyztuţené kompoziční plátno s podvojnou impregnací polymerními směsmi. Napínaný strop má velkou pevnost a odolnost proti mechanickému poškození. Strop je také vysoce odolný proti ohni a splňuje nejpřísnější poţadavky poţární bezpečnosti. Strop je v základním provedení matné bílé barvy.
Obr. 12 Ilustrativní pohled na napínaný strop[3] Skleněné vstupní dveře jsou navrţené z bezpečnostního skla. Všechny stěny jsou čisté bílé barvy. Sedací nábytek v hale je z kůţe, aby odolal častému namáhání. Stolky jsou z dobře omyvatelného materiálu. Pro veškeré dřevěné vybavení haly – dveře, pult, panel s nasvícením pultu – je pouţito tropické dřevo Zebrano v tmavém odstínu.
Obr. 13 Dekor Zebrano[4] 26
6.1 Návrh recepčního pultu Recepce je nejdůleţitějším bodem přijímací haly. Zvolený design recepce je velmi důleţitý pro reprezentativnost hotelu. Náleţitosti pultu: -
reprezentativní vzhled,
-
dostatečně dimenzovaná pracovní plocha pro obsluhu recepce,
-
moţnost odloţení příručního zavazadla u pultu,
-
soklová lišta z kvalitního materiálu proti opotřebení pultu,
-
úloţné prostory pro dokumenty potřebné pro chod hotelu,
-
místo na počítačové vybavení, telefon, tiskárnu.
Pult slouţí jako místo k přijímání hostů, vyřizování rezervací a další administrativní činnosti. Recepční pult je zkonstruován tak, aby vyhovoval poţadavkům na provoz v hotelové hale. V recepci bude obsluhovat jeden pracovník, v případě potřeby např. při větší skupině hostů je moţnost, aby zde byli dva pracovníci. Pult je konstruován pro moţnou obsluhu vsedě i ve stoje. Pod stolem jsou umístěny zásuvky pro různé dokumenty a skříňka s policemi, která můţe slouţit pro poštu hostů, dále se zde nachází skříňka na PC a tiskárnu. Pult je v provedení vysokého lesku bílé barvy. Jasná viditelnost bílé barvy zajistí dobrou orientaci hostů, které po vstupu do haly výrazné zbarvení ihned zaujme. Recepční pult je pro zvýraznění také nasvícen. Pult je zkonstruován podle rozměrů poţadovaných na funkčnost nábytku. Výška pracovní plochy je 720 mm a šířka pracovní desky je 750 mm. Výška pultu odpovídá stanovené výšce 1 150 mm. Pult je zkonstruován z dřevotřískových laminovaných desek šířek 38, 20 a 18 mm. Pult se skládá ze dvou ramen, tvoří tak tvar písmene L. Obsahuje odkládací desku, kam si mohou příchozí hosté odloţit příruční zavazadla při vyřizování ubytování. Deska je z masivní spárovky odýhované tropickým dřevem Zebrano. Přijímací pult je z mléčného skla o tloušťce 10 mm. Pult je tvořen jako sestava. Sestava se skládá z 3 skříněk (na počítač, s policemi na dokumenty a se zásuvkami), 2 stolových desek, čelní a boční základní desky, odkládací police a přijímacího pultu. Montáţ pultu proběhne přímo v hotelové hale. Ke skříňkám, které budou jiţ smontovány ve výrobním závodě, se přišroubuje stolová deska a poté 27
hlavní přední deska a boční desky, skleněný pult se namontuje pomocí podpěrných konzol a lepidla. Vizualizace recepčního pultu je znázorněna na obr. 14 a 15.
Obr. 14 Vizualizace recepčního pultu[7]
Obr. 15 Pohled na recepční pult zepředu[7]
28
7. Detailní konstrukce policové skříňky v CAD Součástí soustavy recepčního pultu je policová skříňka, pro kterou je dále zpracována její detailní konstrukce v programu TurboCAD a technologický postup výroby. Skříňka má základní rozměry 700x700x600 mm. Skříňka je vyrobená z dřevotřískové laminované desky o tloušťce 18 mm. Povrchová úprava skříňky je v provedení bílé ve vysokém lesku. Na skříňku bude přimontována stolová deska, proto je půda řešena ve formě lišt. Skříňka je hluboká 700 mm, z důvodu montáţe k pultu je řešena s dvěma zády. Skříňka má tři police o hloubce 350 mm, za nimiţ jsou zkonstruována záda pro pohodlné ukládání písemností. V bocích skříňky jsou navrtány otvory pro polohovatelnost polic dle potřeby. Skříňka je určená k ukládání dokumentů v recepci. Spojení jednotlivých dílů skříňky je pevné pomocí disperzního lepidla. Policová skříňka je znázorněna na obr. 16.
Obr. 16 Policová skříňka[7] Materiálem pro výrobu policové skříňky je lesklá laminovaná dřevotříska EGGER – W 1000 – bílá premium. Melaminovým filmem potaţená dřevotřísková deska (E1 P2 CE) s povrchovou strukturou ST30 lesk. Deska je chráněna z obou stran ochrannou fólií. Dokončení hran je provedeno olepením plastovou hranou ABS. Vybraná DTD-L je vyobrazena na obrázku č. 17.
29
Obr. 17 Laminovaná dřevotřísková deska[4] Pouţité spojovací prvky a materiály pro výrobu skříňky:
-
Dřevěný kolík Tilia 6Q 8001
-
Určen pro lepené spoje
-
Materiál: masivní bukové dřevo o vlhkosti 2 – 8%
Obr. 18 Dřevěný kolík[6] -
podpěrka Tilia 6G 5401
-
poniklovaná
-
k podepření polic
Obr. 19 Podpěrka[6] -
disperzní PVAc lepidlo Duvilax
-
Určené ke konstrukčnímu lepení
Obr. 20 Disperzní lepidlo Duvilax[5]
30
8. Technologické řešení vybraného objektu Technologie zpracování dřeva a ostatních dřevařských materiálů je jedním z hlavních činitelů rozvoje dřevařské výroby a neustálé zvyšování její úrovně. Informuje o tom, jak a čím který výrobek vyrobit, na jakém zařízení, v jakém čase a při jakých výrobních nákladech. (Křupalová, Z., 2002) Technologická příprava výroby má zajistit dokonalou kvalitu výroby výrobků, sniţovat pracnost výroby výrobků, výrobní náklady, zvyšovat produktivitu práce, maximálně vyuţívat materiál, zlepšovat pracovní podmínky apod. Výrobní dokumentace výrobku obsahuje: 1) Výkresovou dokumentaci -
výrobní výkres
-
řešení demontáţe, montáţe, balení
2) Základní technologické podklady – technologický popis výrobku -
Technická podmínka
3) Materiálová dokumentace -
Kusovník
-
Soupis sesazenek
-
Nářezové plány
-
Kalkulace THN spotřeby materiálu
4) Výrobní a pracovní prostředky -
Soupis speciálních strojů a přípravků
-
Soupis speciálních nástrojů
-
Soupis měrek a šablon
5) Dokumentace práce -
výrobní postupy
-
kalkulace mezd na výrobek (Trávník, A., 2003)
31
8.1 Technologický postup výroby policové skříňky Konstrukčním materiálem je dřevotřísková laminovaná deska nakoupená v základním formátu 2800 x 2070 mm. Dřevotřísková deska patří mezi aglomerované materiály. Jedná se o velkoplošné materiály (desky) nebo tvarové dílce (výlisky) vyrobené z dezintegrované dřevní hmoty, nebo jiného lignocelulózového materiálu pomocí syntetických lepidel a dalších přísad různými systémy lisování při zvýšené teplotě a tlaku. Plošně laminovaná dřevotřísková deska se skládá z vícevrstvé třískové desky a dekorativních krycích papírů napuštěných syntetickou pryskyřicí. V současné době se při laminování pouţívá jako střed plošně lisovaná třívrstvá broušená dřevotřísková deska. Laminování se provádí jednou vrstvou pevného sulfátového papíru, který můţe být
potištěný
různými
barvami
močovinoformaldehydovou
nebo
pryskyřicí
dekory.
a
Papír
je
postupně
melaminoformaldehydovou
nasycen
pryskyřicí.
Nasycené papíry se dále ve vyhřívaných lisech oboustranně nalisují na střed. Povrch můţe být lesklý, matný a různě strukturovaný. Laminované desky se po rozřezání nemusí upravovat, je třeba pouze olepit viditelné boky desek. Desky mají vysokou pevnost v ohybu a dobře zachovávají rovinnost. Povrch je bez pórů, odolný proti oděru. Laminované desky mají hotový povrch, proto se s nimi při jejich přepravě musí zacházet opatrně. Pro způsob naformátování základního formátu se musí vypracovat nářezový plán. Nářezový plán musí respektovat, aby způsob dělení byl, co nejhospodárnější; kombinací různých nářezových plánů byl získán poţadovaný počet jednotlivých druhů přířezů při minimální spotřebě materiálu. Nářezový plán pro řešenou policovou skříňku obsahuje následující údaje: Název výrobku:
Policová skříňka
Počet kusů:
1
Konstrukční materiál:
DTD-L
Rozměry základního formátu:
2800 x 2070 mm
Druh strojně technologického zařízení:
formátovací kotoučová pila
Nadmíra DTD-L:
10 mm/rozměr dílce
Typ pořezového schématu:
příčný
V nářezovém plánu se počítá s vratným odpadem, který se vyuţije k výrobě dalších částí soustavy pultu. 32
Tabulka 1 Nářezový plán policové skříňky Mendelu v Brně
NÁŘEZOVÝ PLÁN
FORMÁT- PŘÍŘEZ Rozměr formátu - mm MATERIÁL druh- jakost číslo tloušťka šířka délka povrch DTD - L 18 2070 2800 Hmotnost VRATNÝ ODPAD v Kg k číslo délka šířka dm2 75 pouţití VO 01 20,7 9,23 191,061 191,061 Typ: Skříň 01 dílec sestava číslo sest. skříň 1 bok 1 skříň 1 dno 2 skříň 1 police 3 skříň 1 záda č. 1 2 skříň 1 záda č. 2 5 Lišty skříň 1 4 půdy
Datum: 27. 4. 2011
List
Listů
1
1
Potřeba formátu na výrobek
sérii
1 1 VÝMĚRA v dm2 for. hrubá dílců čistá 579,6
289,4
Jmenovité - Rozměry - Hrubé
Normovaná výtěţ: 49,93 %
Počet dílců na
šířka
délka
šířka
délka
formát
výrobku
sérii
700 564 563 564 564
700 682 350 682 582
710 574 573 574 574
710 692 360 692 592
2 1 3 1 1
2 1 3 1 1
2 1 3 1 1
100
564
110
574
3
3
3
Vypracoval: Eva Korytárová
Schválil
33
K řezání a frézování jednotlivých dílů policové skříňky se kvůli tvrdým dekorativním vrstvám hodí pouţívat nástroje opatřené se slinutými karbidy. Aby nedošlo při řezání k vyštípání hran, je třeba pouţít pilové kotouče s velkým průměrem a střídavými šikmými zuby nebo zuby dutě broušenými na čele, s malým úhlem čela. Pro provedení čisté spodní plochy řezu mají některé formátovací kotoučové pily malý předřezávač.
Obr. Formátovací kotoučová pila[8] Po rozřezání dílců na jmenovité rozměry se olepí viditelné plochy hran ABS hranou firmy EGGER č. 71429 na olepovačce hran. Vhodným lepidlem pro olepování hran jsou tavná lepidla etylenvinylacetátová (např. EVAc, obchodní názvy Gluflene, Kuperon). Tavná lepidla jsou dodávána v tuhém stavu a před samotným nanášením se taví na vysokou teplotu, tavenina po nanesení na lepenou plochu ochlazením rychle ztuhne.
Obr. Olepovačka hran[8]
34
8.2 Pracovní postupy výroby skříňky V následujících tabulkách jsou uvedeny pracovní postupy výroby jednotlivých dílců policové skříňky. Kaţdý pracovní postup se skládá z určitého mnoţství přesně popsaných operací. Tabulka 2 Pracovní postup pro bok levý Pracovní postup Název dílce sestavy: bok levý Středový materiál: DTD-L Název sestavy: policová skříňka Čisté rozměry dílce tl. /š. /l.: 18/700/700 Č.o. Název operace 1 2 3 4 5
Vypracovala: Číslo postupu: 1 Eva Korytárová Počet operací: 5 Datum: 27. 4. 2011 Podnik: Hotel Povrchový materiál: lamino – vysoký lesk Číslo dílce: 1 Číslo sestavy: 1 Kusů na sérii: 1 Kusů na výrobek: 1
Hrubé formátování DTD-L 710x710 Formátování na čisto 700x700 Olepování hran, +tavné l. EVA,180g/m2,p=0,3Mpa,t=160°C Vrtání otvorů do plochy pro kolíky 8mm /35 mm Vrtání otvorů do plochy pro podpěry polic 3 / 16mm
Tabulka 3 Pracovní postup pro bok pravý Pracovní postup Název dílce sestavy: bok pravý Středový materiál: DTD-L Název sestavy: policová skříňka Čisté rozměry dílce tl. /š. /l.: 18/700/700
Vypracovala: Číslo postupu: 2 Eva Korytárová Počet operací: 5 Datum: 27. 4. 2011 Podnik: Hotel Povrchový materiál: lamino bílé – vysoký lesk Číslo dílce: 1 Číslo sestavy: 1 Kusů na sérii: 1 Kusů na výrobek:1
Č.o. Název operace: 1 2 3 4 5
Hrubé formátování DTD-L 710x710 Formátování na čisto 700x700 Olepování hran, +tavné l. EVA,180g/m2,p=0,3Mpa,t=160°C Vrtání otvoru do plochy pro kolíky 8mm /35 mm Vrtání otvorů do plochy pro podpěry polic 3 / 16mm
Tabulka 4 Pracovní postup pro dno Pracovní postup Název dílce sestavy: dno Středový materiál: DTD-L Název sestavy: policová skříňka Čisté rozměry dílce tl. /š. /l.: 18/564/682
Vypracovala: Číslo postupu: 3 Eva Korytárová Počet operací: 5 Datum: 27. 4. 2011 Podnik: Hotel Povrchový materiál: lamino bílé – vysoký lesk číslo dílce: 2 Číslo sestavy: 1 Kusů na sérii: 1 Kusů na výrobek: 1
Č.o. Název operace: 1 2 3 4 5
Hrubé formátování DTD-L 574x692 Formátování na čisto 564x682 Olepování hran, +tavné l. EVA,180g/m2,p=0,3Mpa,t=160°C Vrtání otvorů do plochy pro kolíky 8/35 mm Vrtání otvorů do boční plochy pro kolíky 8/35 mm
35
Tabulka 5 Pracovní postup pro půdové lišty Pracovní postup Název dílce sestavy: půdové lišty Středový materiál: DTD-L Název sestavy: policová skříňka Čisté rozměry dílce tl. /š. /l.: 18/564/100
Vypracovala: Číslo postupu: 4 Eva Korytárová Počet operací: 5 Datum: 27. 4. 2011 Podnik: Hotel Povrchový materiál: lamino bílá – vysoký lesk Číslo dílce: 4 Číslo sestavy: 1 Kusů na sérii: 2 Kusů na výrobek: 2
Č.o. Název operace: 1 2 3 5
Hrubé formátování DTD-L 574x110 Formátování na čisto 564x100 Olepování hran, +tavné l. EVA,180g/m2,p=0,3Mpa,t=160°C Vrtání otvorů do boční plochy pro kolíky 8/35 mm
Tabulka 6 Pracovní postup pro police Pracovní postup Název dílce sestavy: police Středový materiál: DTD - L Název sestavy: policová skříňka Čisté rozměry dílce tl. /š. /l.: 18/563/350
Vypracovala: Číslo postupu: 5 Eva Korytárová Počet operací: 3 Datum 27. 4. 2011 podnik: MENDELU Povrchový materiál: lamino bílé – vysoký lesk Číslo dílce: 3 Číslo sestavy: 1 Kusů na sérii: 1 Kusů na výrobek:1
Č.o. Název operace: 1 2 3
Hrubé formátování DTD-L 573x360 Formátování na čisto 563x350 Olepování hran, +tavné l. EVA,180g/m2,p=0,3Mpa,t=160°C
Tabulka 7 Pracovní postup soklové lišty Pracovní postup Název dílce sestavy: soklová lišta Středový materiál: DTD-L Název sestavy: policová skříňka Čisté rozměry dílce tl. /š. /l.: 18/564/100
Vypracovala: Číslo postupu: 6 Eva Korytárová Počet operací: 4 Datum: 27. 4. 2011 Podnik: Hotel Povrchový materiál: lamino bílé – vysoký lesk číslo dílce: 4 Číslo sestavy: 1 Kusů na sérii: 1 Kusů na výrobek: 1
Č.o. Název operace: 1 2 3 4
Hrubé formátování DTD-L 574x110 Formátování na čisto 564x100 Vrtání otvorů do horní hrany pro kolíky 8/35 mm Vrtání otvorů do bočních hran pro kolíky 8/35 mm
Tabulka 8 Pracovní postup zad č. 1 Pracovní postup
Vypracovala: Číslo postupu: 7 Eva Korytárová Počet operací: 2 Datum: 27. 4. 2011 Podnik: Hotel Povrchový materiál: lamino bílé jednostranné číslo dílce: 5 Číslo sestavy: 1
Název dílce sestavy: záda č. 1 Středový materiál: DTD - L Název sestavy: policová skříňka 1 Hrubé formátování DTD – L 574x692 2 Formátování na čisto 564x682 3 Vrtání otvorů do bočních hran pro kolíky 8/35 mm
36
Tabulka 9Pracovní postup zad č. 2 Pracovní postup Název dílce sestavy: záda č. 2 Středový materiál: DTD - L Název sestavy: policová skříňka Čisté rozměry dílce tl. /š. /l.: 18/564/582
Vypracovala: Číslo postupu: 8 Eva Korytárová Počet operací: 3 Datum: 27. 4. 2011 Podnik: Hotel Povrchový materiál: lamino bílé jednostranné číslo dílce: 2 Číslo sestavy: 1 Kusů na sérii: 1 Kusů na výrobek: 1
Č.o. Název operace: 1 2 3
Hrubé formátování DTD – L 574x592 Formátování na čisto 564x582 Vrtání otvorů do bočních hran pro kolíky 8/35 mm
8.3 Montáž policové skříňky Montáţ je obecně definována jako trvalé nebo přechodné spojení součástí a dílců do výrobku. Montáţ výrobku probíhá postupně, začíná spojováním součástek a dílců do vyšších montáţních prvků, podsestav a jejich navazujícím sestavením do výrobku anebo přímým spojením součástek a dílců do výrobku. Montáţ představuje technologický proces, který logicky navazuje na výrobu dílců a ukončuje celý technologický proces výroby nábytku. Montáţ se skládá z 3 etap, předmontáţe, vlastní montáţe a kontrolní montáţe – pouze u demontovatelného nábytku. Předmontáţí se rozumí spojování součástí dílců do podsestavy a sestavy a osazování spojovacích prostředků a kování. Jako spojovací prostředky slouţí lepidla a jiné materiály. Montáţ výrobku (konečná montáţ) znamená spojení všech montáţních částí do konečného výrobku, včetně připojení pohyblivých částí – dveří, polic apod., nábytek se čistí, přelešťuje a kompletuje. Montáţní spoje policové skříňky jsou pevné (nepohyblivé), vznikly lepením kolíkových spojů. Pouţitým konstrukčním lepidlem je disperzní PVAC, lepidlo jehoţ minimální filmotvorná teplota je 15 °C. Vlhkost lepeného spoje je v rozmezí 8 ± 2 %. Velikost nánosu lepidla se pohybuje v rozmezí 80 – 500 g.m-2. Lisovací doba se pohybuje od 12 do 30 minut. Lisovací tlak v rozpětí 0,1 aţ 1 MPa. Z důvodu pevného charakteru skříňky bude montáţ probíhat ve výrobním závodě a po zabalení bude expedována spotřebiteli.
37
Na následujícím obr. č. 21 je znázorněno řešení montáţe policové skříňky.
Obr. 21 Montáţ skříňky[7]
Legenda: 1. Levý bok 2. Pravý bok 3. Dno 4. Půda 5. Prostřední záda 6. Záda 7. Sokl 8. Police 9. Podpěra police 10. Kolík
38
9. Diskuze - závěrečné posouzení návrhu Recepční pult je navrţen tak, aby vyhovoval poţadavkům na provoz. Pult v hale slouţí pro vykonávání administrativní činnosti, obsluhu hostů a také je výrazným prvkem haly. Recepční pult má dvě výškové úrovně pracovní desky. Jedna je určena na práci vsedě a druhá na práci vestoje. Prací vestoje se rozumí komunikace s hosty, předávání pošty nebo elektronických karet od pokojů. Práce vsedě je potřebná při vyřizování administrativy např. rezervace. Záměr provedení estetické stránky návrhu byl, aby výsledné řešení pultu bylo v jednoduchém moderním stylu. Pult je v provedení bílé barvy v kombinaci s tropickým dřevem Zebrano. Řešení pultu je v půdorysném pohledu tvaru písmene L. Pult je řešen jako sestava jednotlivých modulů, kterými jsou tři skříňky, na něţ je umístěna stolní deska a následně přední deska a boční desky. Pult také obsahuje odkládací polici, která je v dekoru Zebrano. Pracovní deska pro práci vsedě je taktéţ ze Zebrano a pro práci vestoje je pult z materiálu mléčného skla. Pult je tvořen laminovanou dřevotřískovou deskou. Výkresová dokumentace celé soustavy pultu je zpracována v programu Turbocad. Základní moduly pultu jsou: -zásuvková skříňka -skříňka na počítač - policová skříňka Zásuvková skříňka je určena pro ukládání předmětů potřebných pro provoz – různé písemnosti, čisté papíry, letáky, tuţky atd. Skříňka na počítač je určena pro počítačové vybavení. Na boční straně skříňky je vybudován otvor pro kabeláţ. U policové skříňky je vypracována detailní konstrukce a postup technologií. Skříňka je z laminované dřevotřískové desky bílé barvy ve vysokém lesku. Skříňka má tři polohovatelné police, hloubka skříňky je 700 mm z toho důvodu, aby se na ni dala umístit pracovní deska a přední deska. Díky své hloubce má skříňka řešení dvou zad, jedny jsou zvoleny z důvodu montáţe a druhé pro oddělení polic od volného prostoru. V technologickém řešení skříňky byl vypracován nářezový plán pořezovým schématem příčného řezu, který je pro dané řešení nejvhodnější. Dále jsou zpracovány pracovní postupy výroby skříňky a následně montáţ, která bude pevného charakteru. Technologie můţe poslouţit pro stanovení přímých nákladů. 39
10. Závěr Bakalářská práce řeší návrh dispozičního řešení obdélníkové vstupní haly hotelu s vyznačením uţitné a pracovní zóny a komunikačních cest. Interiér vstupní haly je zpracován v půdoryse a následně v pohledech vizualizace. Podrobněji je zpracována pracovní zóna haly s jejím ústředním prvkem, kterým je recepční pult. V práci jsou popsány materiály pro výrobu jednotlivých dílů recepčního pultu. Jedna ze skříněk sestavy nábytku recepčního pultu je detailně řešena v konstrukci, výrobě i postupu montáţe.
11. Summary Bachelor’s thesis solves proposal of process layout square hotel lobby with designation utilily zone and working zone and communication ways. The interior entry hall is processed in plan and in visualization. The working zone is process very carefully with reception desk. In the work are descripe materials for production reception desk. One of the cabinet report furniture of reception desk is process very carefully in construction, production and installation procedure.
40
12. Seznam pouţité literatury BRUNECKÝ, P., 1995. Interiér – člověk a nábytek. Brno, editační středisko MZLU, 280 s. ČAJKOVÁ, L., 2009. Nauka o budovách 3. Praha, nakladatelství ČVUT, 55 s. DLABAL, S. 1995. Interiéry v pohostinství. Praha, ABF:ARCH, 49 s. POŠTULKOVÁ, L., 2007. Typológia zariaďovacích prvkov bytu. Zvolen, vydavatelství technické univerzity ve Zvoleni, 174 s. HÁLA, B., 2009. Interiér Tvorba obytného prostoru. Praha, nakladatelství Grada Publishing, a. s., 152 s. KANICKÁ, L., 2008. Bydlení. Brno, Ediční středisko MZLU v Brně, 102 s. ISBN 97880-7375-162-3 JOSTEN, E., REICHE, T., WITTCHEN, B., 2011. Truhlářské konstrukce. Praha, nakladatelství Grada Publishing, a. s., 288 s. HOLOUŠ, Z., MÁCHOVÁ, E., KOTÁSKOVÁ, P., 2008. Odborné kreslení, Praha, nakladatelství Informatorium, spol. s r.o., 103 s. ISBN 978-80-7333-069-9 NUTSCH, W., 2003 Konstrukce nábytku. Nábytek a zabudované skříně. Praha, nakladatelství Graga Publishing TRÁVNÍK, A., SVOBODA, J., 2007. Technologické procesy výroby nábytku. Brno, editační středisko MZLU v Brně, 223 s. ISBN 978-80-7375-056-5 TRÁVNÍK, A., 2007. Technicko technologická příprava výroby nábytku. Brno, editační středisko MZLU v Brně, 92 s. procesy výroby nábytku. Brno, editační středisko MZLU v Brně, 223 s. ISBN 80-7157-679-4 KŘUPALOVÁ, Z., Technologie II. Praha, nakladatelství Sobotalés, 116 s. ISBN 8085920-91-3
41
13. Internetové zdroje Tilia international, spojovací kování [online], citováno 27. dubna 2011. Dostupné na: http://www.tilia.eu/katalog-nabytkoveho-kovani-2009.html Duvilax, disperzní lepidlo [online], citováno 27. dubna 2011. Dostupné na: http://www.duvilax.sk/oznamy.php?sel=10 Hotel Slovan, Hotel Slovan [online], citováno 27. dubna 2011 Dostupné na: http://www.hotelslovan.cz/2010/index.php Avanti Hotel, Avanti Hotel [online], citováno 27. dubna 2011 Dostupné na: http://www.brno-hotel-avanti.eu/ Napínané stropy, napínané stropy [online], citováno 27. dubna 2011 Dostupné na: http://www.napinanestropy.com/napinane-stropy-info/ Egger, dřevotřísková deska [online], citováno 27. dubna 2011 Dostupné na: http://zoom.egger.com/cz-csy/zoom-servicemusterservice_CSY_HTML.aspx Demos, dřevotřískové desky [online], citováno 27. Dubna 2011 Dostupné na: http://www.demos.cz/user_editor_data/dokumenty/Cen%C3%ADky%20a%20katalogy/ DTkatalogy-deskove-materialy/Sesit_DTDL.pdf
42
14. Seznam pouţitých obrázků Obr. 1 Zobrazení komplementárních barev[1] ................................................................. 14 Obr. 2 Pohled na posezení s výhledem do ulice Lidické[7] ............................................. 21 Obr. 3 Vstup do hotelu Slovan[7] .................................................................................... 21 Obr. 4 Pohled na recepci[7].............................................................................................. 21 Obr. 5 Vlevo pohled na recepci, vpravo pohled na recepční pult[7]................................ 21 Obr. 6 Vlevo vstup do hotelu Avanti, vpravo pohled na posezení[2] ............................. 22 Obr. 7 Vlevo pohled do hotelové haly, vpravo pohled na recepci[2] .............................. 22 Obr. 8 Půdorysné řešení hotelové haly[7] ........................................................................ 23 Obr. 9 Vyznačení zón a komunikačních cest v hale[7] .................................................... 24 Obr. 10 Pohled na vstupní prostor s recepcí[7] ................................................................ 25 Obr. 11 Pohled na posezení v hale[7]............................................................................... 25 Obr. 12 Ilustrativní pohled na napínaný strop[3] ............................................................. 26 Obr. 13 Dekor Zebrano[4] ................................................................................................ 26 Obr. 14 Vizualizace recepčního pultu[7] ......................................................................... 28 Obr. 15 Pohled na recepční pult zepředu[7] ..................................................................... 28 Obr. 16 Policová skříňka[7] ............................................................................................. 29 Obr. 17 Laminovaná dřevotřísková deska[4] ................................................................... 30 Obr. 18 Dřevěný kolík[6] ................................................................................................. 30 Obr. 19 Podpěrka[6] ......................................................................................................... 30 Obr. 20 Disperzní lepidlo Duvilax[5]............................................................................... 30 Obr. 21 Montáţ skříňky[7] ............................................................................................... 38 [1]
Zdroj: www.interier.bydleni.cz
[2]
Zdroj: www.brno-hotel-avanti.eu/
[3]
Zdroj: www.inku.cz/bytovy-textil/napinane-stropy/stropy-bile/
[4]
Zdroj: www.demos.cz
[5]
Zdroj: www.duvilax.sk
[6]
Zdroj: www.tilia.eu
[7]
Zdroj: vlastní tvorba
[8]
Zdroj: www.ortapraha.cz
15. Seznam tabulek Tabulka 1 Nářezový plán policové skříňky ..................................................................... 33 Tabulka 2 Pracovní postup pro bok levý ........................................................................ 35 Tabulka 3 Pracovní postup pro bok pravý...................................................................... 35 Tabulka 4 Pracovní postup pro dno ............................................................................... 35 Tabulka 5 Pracovní postup pro půdové lišty .................................................................. 36 Tabulka 6 Pracovní postup pro police ............................................................................ 36 Tabulka 7 Pracovní postup soklové lišty ........................................................................ 36 Tabulka 8 Pracovní postup zad č. 1 ................................................................................ 36 Tabulka 9Pracovní postup zad č. 2 ................................................................................. 37 Zdroj: vlastní tvorba 43
16. Přílohy 1. Recepční pult výkres 2011-BP-01 2. Recepční pult výkres 2011-BP-02 3. Zásuvková skříňka výkres 2011-BP-03 4. Skříňka na počítač výkres 2011-BP-04 5. Policová skříňka výkres 2011-BP-05 6. Policová skříňka výkres 2011-BP-06 7. Policová skříňka výkres 2011-BP-07 8. Kusovník policové skříňky 9. Kusovník kování policové skříňky
44
