Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Konstrukce skladebního stolu pro malé obytné prostory Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Ing. Zdeněk Holouš, Ph.D.
Martin Adam
Brno 2016
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto práci „Konstrukce skladebního stolu pro malé obytné prostory“ vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:
…………………………………… podpis
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Konstrukce skladebního stolu pro malé obytné prostory zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s §47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor bakalářské práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:........................................ Podpis studenta:........................................
NÁZEV: Konstrukce skladebního stolu pro malé obytné prostory AUTOR: Martin Adam ÚSTAV: Ústav nábytku, designu a bydlení VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Zdeněk Holouš, Ph.D.
ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá tématem skladebního stolu pro malé obytné prostory. Hlavním cílem je vytvořit návrh skladebního stolu, který bude plnit požadavky jídelního stolu při zachování všech náležitostí jednak rozměrových, tak i ergonomických. V teoretické části autor přináší pohled na historická řešení, soudobá řešení a vztah materiálu a technologii. Praktickou část tvoří návrh skladebního stolu se zachováním požadavků zadávající firmy, výpočet stability a samotné technické řešení. Vše se opírá o poznatky z teoretické části. Výsledkem práce je technický výkres v programu AutoCad, stanovení ceny a kusovník.
KLÍČOVÁ SLOVA: Cena Ergonomie Obytný prostor Skladební stůl Technické výkresy
TITLE: Construction of folding table for small living spaces. AUTHOR: Martin Adam DEPARTMENT: Department of Furniture, Furniture Designand Habitation SUPERVISOR: Ing. Zdeněk Holouš, Ph.D.
ABSTRACT: Bachelor’s thesis deals with construction of folding table for small living space. The main objective is to create a design of folding table which meets the requirements of the dining table while preserving all the requirements both dimensional and ergonomic. In the theoretical part, the author gives an insight into historical solutions, contemporary solutions and relationship of materials and technology. The practical part consists of concept of folding table while maintaining the requirements of the submitter, the stability calculation and the actual technical solution. Everything is based on findings from the theoretical part. The result is a technical drawing in AutoCAD, pricing and BOM.
Key words: BOM Ergonomics Folding table Small living space Technical drawings
Poděkování Moje poděkování patří především vedoucímu práce Ing. Zdeňku Holoušovi, Ph.D za cenné připomínky a rady po celou dobu přípravy a finálního psaní mé bakalářské práce. Také bych rád poděkoval celé své rodině a blízkým, kteří mě během psaní této práce a celého studia podporovali.
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................... 1
2
Cíl práce a metodika .................................................................................................. 2
3
Východiska pro vlastní řešení ................................................................................... 2
4
Požadavky zadávající firmy ...................................................................................... 2
5
Obytný prostor ........................................................................................................... 3
6
5.1
Prostorové řešení bytu ........................................................................................ 4
5.2
Bydlení v bytovém domě ................................................................................... 5
5.3
Místnosti bytu – definice .................................................................................... 6
5.3.1
Obývací pokoj/ložnice ................................................................................ 6
5.3.2
Kuchyně ...................................................................................................... 7
Stoly – rešerše............................................................................................................ 8 6.1
Historie stolového nábytku ................................................................................ 9
6.2
Rozměry stolového nábytku ............................................................................... 9
6.2.1 6.3 7
Rozměry jídelního stolu .............................................................................. 9
Základní rozdělení stolů ................................................................................... 12
Skládací stoly........................................................................................................... 14 7.1
Historie ............................................................................................................. 15
7.2
Jiná řešení – rešerše .......................................................................................... 19
7.2.1
Ikea............................................................................................................ 19
7.2.2
Jysk ........................................................................................................... 21
7.2.3
Asko .......................................................................................................... 22
7.3
Vyhodnocení rešerše ........................................................................................ 22
7.4
Sklápěcí mechanismus ..................................................................................... 23
7.4.1
Inspirace pro řešení ................................................................................... 23
8
Použité materiály ..................................................................................................... 23
9
Technické požadavky .............................................................................................. 25
9.1
Mechanické požadavky na stolový nábytek ..................................................... 25
9.2
Požadavky na povrchovou úpravu .............................................................................. 26
10 Výpočet stability navrženého stolu ......................................................................... 28 10.1
Postup výpočtu............................................................................................................ 29
10.1.1
Příklad výpočtu pro materiál BK .......................................................................... 29
11 THN ......................................................................................................................... 32 12 Kusovník.................................................................................................................. 33 13 Diskuze .................................................................................................................... 35 14 Závěr ........................................................................................................................ 36 15 Summary.................................................................................................................. 37 16 Přílohy ..................................................................................................................... 38 16.1
Montážní schéma ........................................................................................................ 39
16.2
Vizualizace ................................................................................................................... 39
17 Seznam použité literatury ........................................................................................ 42 18 Zdroje obrázků......................................................................................................... 44
1
Úvod
Obytný prostor je pro každého z nás nejen místem bezpečí, místem odpočinku a relaxace, ale také místem pro přípravu jídla nebo stolování. Nábytek, který se v těchto prostorách nachází, je buď funkční, designový nebo v ideálním případě mix obou výše zmíněných. Už od dob průmyslové revoluce a s tím související urbanizace začínáme řešit problém s ubytováním. S postupným vývojem docházíme do stavu, kdy se lidé usídlují do různých bytových jednotek, které odpovídají jejich v čase se měnícím požadavkům. Tím zákonitě roste potřeba vybavovat bydlení nábytkem, případně měnit starý nábytek za nový. Je skvělé, pokud má někdo velký byt, kde jsou téměř neomezené možnosti přizpůsobení si bytu nejen ve vztahu k funkčnosti, ale také právě k designu/stylu, který se právě danému jedinci/rodině zamlouvá. Je zde ale druhá strana, kde je například byt pouze jednopokojový (1+kk, 1+1 atp.) s výměrou zhruba 30 – 55 m2 (Hála, 2007). V takovýchto bytech bydlí převážně jeden až dva lidi. V bytech zmíněné menší velikosti je především potřeba dbát na funkčnost a možná je někdy nutné upozadit design, ačkoli se v dnešní době návrháři přímo specializují na tento typ bydlení. K řešení konstrukce skladebního stolu pro malé obytné prostory přivedl autora fakt, že převážnou část týdne bydlí v bytě velikosti 1+1 s užitnou plochou 33 m2. Klasický jídelní stůl tedy zabírá příliš mnoho místa a v době nepoužívání je nepraktický a zasahuje dle slov autora do komunikačních prostor bytu. V bytě kromě autora bydlí ještě jeho přítelkyně a pes. I pes má v bytě své místo, a proto je nutno se i tomu přizpůsobit. Vzhledem k velikosti bytu a počtu obyvatel (psa nevyjímaje) je potřeba zabývat se otázkou funkčního nábytku a šetření užitečného místa s vazbou na prostorové a funkční zóny bytu. Pokud se podíváme do statistických údajů, zjistíme, že počet bytů podobně velkých, není ničím ojedinělým, tudíž i procento potenciálních zákazníků není malé. Přesné údaje na základě „sčítání Lidu, domů a bytů v roce 2011“ říkají, že 28,5% bytů, tedy více než jedna čtvrtina, odpovídá námi řešenému bytu o velikosti do 35m2 (ČSÚ, 2014).
1
2
Cíl práce a metodika
Cílem bakalářské práce bude vytvoření technické dokumentace a stanovení přímých nákladů v závislosti na použitém materiálu a zvoleném technologickém postupu. Teoretická část se zaměří na problematiku a zhodnocení poznatků o dané problematice. Část se zaměří na definici malých obytných prostor, kde budou uvedeny i normy, které souvisí s problematikou. Zaměříme se na stanovení základních rozměrů pro daný stůl, který bude kombinací standardního jídelního a rozkládacího zahradního stolu. V další hlavní části se budeme zabývat především popisem konstrukčních řešení a vztahu materiálu k dané problematice. Jednotlivé kapitoly se budou opírat o základ z rešerše. Praktická část bude především zaměřena na samotné konstrukční řešení a vytvoření technické dokumentace a dokumentace doprovodné (cenová kalkulace, kusovník, výpočet stability). Návrh a konstrukční řešení bude vycházet ze znalosti technologických postupů kombinovaných ve vztahu na dané prostory a jejich funkci. Samotný stůl bude splňovat funkce skladebního stolu s možností přenosu na jiné místo a jeho následné, téměř univerzální použití. Technický výkres bude vytvořen pomocí programu AutoCad, jehož výstupem bude plnohodnotná technická dokumentace.
3
Východiska pro vlastní řešení
Východiskem pro vlastní řešení byl fakt, že autor bydlí v malém bytě a je nucen řešit funkční vybavení bytu.
4
Požadavky zadávající firmy
V době, kdy se autor potýkal s problémem, byl problém řešen pouze autorem, v průběhu se autor spojil s truhlářstvím Daniel Šubrt, kde jeho majitel upřesnil rozměrové požadavky pro vytvoření dané dokumentace.
2
5
Obytný prostor
Obytný prostor je charakterizován jako místo, které slouží k uspokojení základních potřeb člověka. Většinou se potřeby člověka odráží právě ve vnitřním vybavení. Dle Kittrichové a Dlabala (1977) je obytný prostor dělen do tří funkcí a to: hospodářské, společenské a biologické. Hospodářskou funkcí se převážně myslí činnosti, které slouží k udržení chodu domácnosti, jako například úklid, praní, sklad ošacení včetně věcí osobní a zájmové činnosti. Společenskou funkcí je myšlen soubor činností, které jsou typické pro obyvatele bytu a způsobu jejich života. Patří sem tedy zábava, koníčky nebo přijímání návštěv. Biologickou funkcí bydlení souvisí především s pohledem na základní lidské potřeby, jako je spánek, relaxace, hygiena a stravování (Kitrichová a Dlabal, 1977) Tabulka číslo 1 nám podrobněji pomůže porozumět konkrétním činnostem vztahujících se na funkci bydlení. Tabulka 1: Funkce, činnosti a příslušné prostory Funkce
Hospodářská
Činnosti
Příslušné prostory
Stolování
Kuchyň
Příprava jídel
Koupelna
Úklid domácnosti
Sklad/komora
Sklad věcí obyvatel bytu
Technická místnost
Praní a sušení prádla Společenská
Biologická
Společné stolování
Jídelna
Zábava
Obývací pokoj
Přijímání návštěv
Dětský pokoj
Koníčky
Dílna
Spánek a odpočinek
Ložnice
Studium
Pracovna, dětský pokoj
Osobní hygiena
Koupelna
Sexuální život
WC
3
5.1
Prostorové řešení bytu
Každý byt je řešen individuálně pro člověka na základě jeho potřeb pro pobyt a pohyb po bytě. Je naštěstí pryč doba, kdy velikost bytu a jeho možné uspořádání bylo omezeno pouze vyráběnými modely panelů. Moderní materiály jako duté cihly, ytong, které postupně začaly nahrazovat tyto vyráběné modely panelů, začaly umožňovat stavět daleko více kreativně. Je ale potřeba přiznat, že i samotné panelové domy a byty uvnitř vycházely také z předem provedených studií, a je nutno zmínit fakt, že oproti dalším socialistickým zemím jsme na tom jako český (popřípadě československý) národ nebyli tak špatně. Další socialistické země měly pravidla a studie daleko striktnější. (Hála, 2009) Vliv socialistického bydlení se projevuje i nadále, a to díky generaci, která v těchto bytech vyrostla. Dnešní tendence se mění. Je to patrné především v otevřenějším pojetí bydlení, kde je trend sdružovat funkčně odlišné prostory, jako například obývací pokoj s kuchyní a jídelnou. Je to dáno zejména díky většímu psychologickému vlivu na bydlení, který klade důraz semknutí rodiny a trávení veškerého možného času pospolu. Výše zmíněné je patrné například při přípravě jídla, kdy „vařící“ je téměř součástí souboru činností prováděných dalšími obyvateli bytu. Nastává zde ale problém, a to odvětrání pachů z přípravy jídla, který musí vyřešit stále výkonnější digestoře. Hála (2009) ve své publikaci dále uvádí základní pravidlo pro velikost bytu – optimum. Příliš mnoho i příliš málo není vhodné. Malý obytný prostor je stresující, neboť lidé o sebe doslova zakopávají a může se projevovat takzvaná „ponorková nemoc“. Naopak velký byt je provozně drahý a není-li dobře a dostatečně zařízen může působit relativně neútulně, nedomácky. Ovšem je nutné podotknout, že co člověk, to jiný názor. Správná velikost je na každém člověku a jeho osobní preferenci. Velikosti bytů a jejich kategorie není v České Republice určena závazně, ale principy ČSN 73 4305, která velikost a kategorizaci pouze doporučuje. Tabulka 2 nám rozdělí základní minimální parametry obytných prostor bytů vycházejících z ČSN 73 4305.
4
Tabulka 2: Základní minimální parametry bytů Počet bydlících
Doporučená plocha
Počet obytných místností
Byt pro jednu osobu
24 - 30 m2 (byt s jednou místností – min. 16m2)
1+KK
Byt pro dvě osoby
30 - 55 m2
1+KK, 2+KK
Byt pro tři osoby Byt pro čtyři osoby Byt pro pět osob
45 – 80 m2 55 – 100 m2 65 – 120 m2
2+KK, 3+KK 3+KK, 4+KK 4+KK, 5+KK
Výše zmíněné rozměry a dispozice nejsou nikterak závazné, jsou pouze doporučené. Počet a velikost obytných a provozních místností je nutno zvažovat podle počtu obývajících, ale také podle sociální situace a finančních možností. Za ideální stav je možno považovat takový, kde každý člen/obyvatel bytu má svoji vlastní místnost, místo kde má soukromí a své zázemí. Při koupi nového bytu je potřeba také uvažovat o tom, že se časem může rodina rozrůst o další členy a prostorová potřeba se tím může zvýšit. 5.2
Bydlení v bytovém domě
Bydlení v bytě je vhodné převážně pro osoby, které vyznávají větší nezávislost, osoby s tendencí ke změně životního stylu a priorit, ale také osoby, které rády cestují a nevadí jim změny. Tyto byty obývají zejména mladí lidé, kteří vstupují do společného života, ale taky v těchto bytech najdeme i starší obyvatele, kterým zdravotní, popřípadě finanční podmínky neumožňují žít v bytech větších. (Černíková, 2011) V bytě není potřeba kontinuálního bydlení a také nevyžaduje zručnost, nebo starost o údržbu. Tuto činnost zastává obvykle domovník, nebo údržbář. Bydlení v bytě je často doprovázeno vlastnictvím i dalších nemovitostí, jako je například chata nebo chalupa, která doplňuje bydlení o sociální rozměr zeleně a styku s přírodou. Další kategorii lidí bydlících v malém bytě můžeme hledat mezi těmi, kteří dojíždějí za prací a v malém bytě žijí pouze přes týden, zatímco na volné dny jezdí zpět do svého trvalého obydlí, například rodinného domku někde na vesnici, nebo dál od města. Malé byty jsou převážně vnímány jako bydlení startovací, či přechodné. Tabulka 3 nám popisuje výhody a nevýhody bydlení v bytovém domě. 5
Tabulka 3: Klady a zápory bydlení v bytovém domě +
-
Není potřeba kontinuálního obývání
Nutnost neodlišovat se příliš od ostatních obyvatel
Minimum nezbytných domácích prací a
Zeleň pouze v květináči
údržby 5.3
Místnosti bytu – definice
Prostor bytu je klasicky rozdělen příčkami, dveřmi. Vzniklé prostory se nazývají místnosti. Místnosti se dále dělí na obytné a užitné. Obytná místnost musí mít možnost přímého větrání, toto zajišťují především okna, které jsou základním znakem obytné místnosti. Minimální rozměr obytné místnosti se udává 8 m2. Tato místnost musí být dostatečně vytápěna s možností regulace tepla. Tyto místnosti jsou primárně určeny k pobytu bydlících. Užitná místnost může mít i nepřímé osvětlení (myšleno umělé osvětlení) a větrání zajištěno technickými prostředky jako například určitým druhem ventilátoru. Tyto místnosti bývají převážně technické a technologické a určené pro pohyb, nebo krátký pobyt (WC, komora, hala, koupelna). Užitné místnosti splňující podmínky prostor obytných, je možno využívat jako místnosti obytné (Hála, 2009).
5.3.1 Obývací pokoj/ložnice Problémem malých obytných prostorů se zdá být jejich velikost a především nutnost kombinovat jinak oddělené místnosti. Například v bytě, který je autorovi inspirací pro vytvoření skladebního stolu, je nutné kombinovat jednak obývací pokoj, tak i ložnici. Prostor, který má plochu 16 m2 je nutno vyřešit velmi elegantně a funkčně s přihlédnutím na způsob života a možnosti obyvatel. Veškeré řešení je nejčastěji odvislé od finančních možností obývajících. Pokud je rozpočet na zařízení bytu omezený, nebo například z důvodu přechodného bydlení se obyvatelům nechce investovat značné množství finančních prostředků na „chytré“ uspořádání prostoru, je zde potřeba počítat s nutností kompromisu. Kompromisem v tomto případě je myšleno zmenšení komunikačních zón 6
na úkor většího množství vybavení ve velikosti pro větší byt. Pokud obyvatelé mají v tomto bytě dvojlůžkovou postel, pohovku, vestavěné skříně, konferenční stolek, křeslo, místo na televizi, je zřejmé, že komunikačních zón je pomálu. V takovýchto případech, je podle autora právě řešením například univerzální stůl, který je schopen zastat více funkcí najednou, s přihlédnutím na rozměrové proporce. Jednou bude stůl sloužit jako jídelní, podruhé zase jako stůl na „kancelářskou“ činnost a potřetí jako konferenční stolek. Dle autora je právě kompromis rovnítkem k malému bytu, pokud není „chytře“ vyřešen. 5.3.2 Kuchyně Kuchyně je místnost v bytě, která má především funkci pro přípravu a úpravu jídla. Již ve starověkém Řecku byla v obydlí kuchyně brána jako místnost hlavní, kolem které se vše odehrávalo. Pokud se zaměříme na byty, které byly postaveny v duchu socialismu a jeho „univerzálního“ obyvatele, je pravidlem, že kuchyně bývají odděleny od ostatních místností. Dnešní trend se ale mění a propojují se dříve jinak striktně oddělené místnosti a vznikají nám kuchyně, které jsou součástí obývacího pokoje. Dle Černíkové (2011), lze i v malém prostoru vytvořit plnohodnotnou kuchyni, která splňuje veškeré náležitosti. Účelná kuchyně se nezíská velkým a dlouhým pultem, ale pultem do tvaru písmene L, nebo U, tak, aby měl kuchař vše na dosah. Zařízení kuchyně se podřizuje především majitelům v závislosti na jejich potřeby a zvyky. Není pravidlem, že kuchyně v malém bytě nemůže sloužit k plnohodnotnému vaření. Opak je v tomto případě pravdou a chytře vymyšlená kuchyně, která respektuje prostorovou dispozici, může být velice funkční. Pokud je kuchyně malá, je potřeba skloubit i místo pro konzumaci jídla. Nejčastějším řešením bývá vyvýšený pult s barovými stoličkami, který slouží například pro rychlé snídaně. Toto řešení není ideální například pro společné obědy, ale jak bylo psáno výše, malé byty jsou často o kompromisu. Vzhledem k tomu, že klasický jídelní stůl neplní jen funkci pro stravování, ale například i psaní domácích úkolů nebo drobné domácí práce, je v každém bytě alespoň jeden takový stůl nutností. Pokud se zaměříme na byt autora, je potřeba kromě kuchyňské linky vyřešit i problém s ubytováním psa. Pes má své místo, které také zabírá určitý prostor. Pokud se například v bytě suší prádlo, je zároveň používán stůl a židle, je zde prostor se všemi komponenty zcela vytížen a díky tomu se komunikační zóny zmenšují. Tím se zmenšuje samozřejmě i komfort užívání pro všechny obyvatele bytu. V takovém případě by autor rád měl skládací stůl přítomen. Nevyužité místo, které zabírá jen stůl, by při možnosti jeho sklopení či složení, bylo v případě 7
potřeby využito zcela funkčně a nebyly by narušeny ony komunikační zóny, kterých není především v malém bytě nazbyt.
Obrázek 1: Byt 1+1, knihovna autora Obrázek 1 nám poskytuje názornou ukázku bytu autora. 6
Stoly – rešerše
Stůl je část nábytkového vybavení bytu, kolem kterého se odehrává život v domácnosti. Stůl může sloužit jak ke společenskému stolování, tak i ke společenským funkcím jako je například hrací plocha pro karetní dýchánek. Stůl používají jednotliví členové rodiny jako odkládací místo a pracovní plochu (Kittrichová, 1977). Stoly používané v domácnosti lze rozdělit do skupin podle jejich účelu. Stůl v bytě je především využíván ke stolování, při pracovních úkonech spojených s přípravou jídla a při domácích pracích. Při přípravě jídla slouží stůl jako další rozšířená plocha pro kuchyňskou linku, kde může probíhat sekundární příprava jídla, jako je například loupání brambor atp. Pokud stůl vezmeme z pohledu domácích prací, funguje jako „ponk“, který slouží jako místo pro vykonání dané práce. Stůl můžeme používat i k duševní práci – kreslení, psaní nebo dělání domácích úkolů. Z výše zmíněného je zřejmé, že jeden stůl může plnit hned několik funkcí najednou. Dále je potřeba brát zřetel při výběru stolu na jeho budoucí umístění. Pokud stůl umisťujeme do malého prostoru, je jasné, že bude menší a bude zastávat i více funkcí, než byl jeho původní záměr. Velikost stolu je většinou odvozena od jeho skutečné 8
funkce, avšak funkce se v některých případech podřizuje velikosti. Proto je dobré mít stůl jak mobilní, tak i skladný, aby v případě potřeby uvolnil místo nebo posloužil danému účelu v daném místě. 6.1
Historie stolového nábytku
Ranné pravěké kultury z počátku stoly neznaly. Jejich potřeba se objevila až při rozvoji kultovních obřadů, kdy byla potřeba pokládat předměty na vyvýšené místo tak, aby se kolem nich dalo chodit. Dříve tomuto účelu sloužily plochy kamene, tudíž je možné přepokládat, že první stoly v našem pojetí slova smyslu, se vyvinuly z kamenné desky (Losos, 2013). V každém z období od Egypta až po funkcionalismus stoly zaujímaly své nezbytné místo v každém interiéru. V Egyptě se stoly používaly téměř stejným způsobem, jako se používají dnes, ale například ve starověkém Řecku či Římě stoly byly v ústraní. Je to dáno způsobem jejich stravování, které probíhalo téměř výhradně v leže (Brunecký, 2009) 6.2
Rozměry stolového nábytku
Rozměry stolní desky spolu s její výškou nad podlahou jsou základní a určující. Měly by umožnit přirozené používání a respektovat ergonomii těla při vykonávaní činnosti. Rozměr stolové desky je určen z jeho funkce. Výška stolu je odvozena od výšky lidského těla a polohy, kterou zaujímá při dané činnosti. 6.2.1 Rozměry jídelního stolu Dle Hály (2009) se velikost stolu odvíjí od počtu osob, které sedí okolo. Velikost plochy pro jednu osobu je dána plochou nezbytnou pro servírování jídla a jeho konzumace. Minimální šířka místa pro jednu osobu je 600 mm a 300 mm hloubka. S počtem sedících osob rozměry narůstají. Ve skutečnosti jsou rozměry pro osoby sedící proti sobě minimálně 800 mm x 800 mm a to z toho důvodu, aby bylo možné na stůl dát i různá dochucovadla jako například solničky či pepřenky. Kittrichová (1977) zároveň dodává, že velikost stolu je určena sezením, které je podmíněno potřebou správné funkce zažívacích orgánů. Oběma způsobům odpovídá vzpřímený sed, z nějž je odvozen rozdíl mezi výškou sedáku a stolové desky. Vzpřímená poloha sezení odpovídá i společenskému bontónu stolování. Výška lubu od horní hrany židle by měla být minimálně 170 mm dle 9
normy ČSN 91 0820 – rozměry jídelních stolů. Dle Kittrichové (2009) je tato výška odvozena od antropometrických skutečností a maximální výška lubu od země by měla být 630 mm. Dle obrázku 2, který vychází z normy, se nám rozměr liší o 20 mm. Což je dle autora zanedbatelný rozdíl, vzhledem k variabilitě výšky populace.
Obrázek 2: Rozměry jídelních stolu dle normy ČSN 91 0820, n-i-s.cz
Popisky k obrázku 2 dle normy ČSN 91 0820: 1. Délka funkční plochy pro jednu osobu = min. 600 mm 2. Šířka jídelního stolu pro jednu osobu = min. 600 mm 3. Šířka jídelního stolu pro dvě osoby = min. 750 mm 4. Výška jídelního stolu = 720 - 780 mm (optimální 750 mm) 5. Vzdálenost horní plochy sedáku židle od horní plochy stolu = 240 - 320 mm 6. Vzdálenost horní plochy sedáku židle od dolní hrany lubu = min. 170 mm 7. Vzdálenost dolní hrany lubu od podlahy = 650 mm V knize Nábytek a jeho funkce (1950) jsou hodnoty stolování pro jednu osobu autorem Cimburkem uváděny jako minimálně 325 mm, dostačující 350 mm a ideální 400 mm. Tyto hodnoty splňují antropometrické požadavky i dnes. Pro pohodlné stravování je důležitý i prostor mezi strávníky. Tento prostor se odvíjí od prostoru pro jednu osobu. Tato vzdálenost je určena především vzdáleností loktů stolujících osob. Každá osoba má svoji tzv. intimní zónu, která se u stolování udává 50 mm (Dlabal, 1977). Intimní zóna je u každého jedince i národa velmi individuální. Současná sociometrie uvádí, že v Evropě je zóna pro stravování min 450 – 750 mm pro jednu osobu. Například v asijských zemích je tato hodnota nižší z důvodu antropometrických rozdílů. Amerika oproti Evropě má rozměry větší. Toto je přisuzováno sociálním zvykům (n-i-s.cz, 2013). Dle Witrbourneové (2012) můžeme prostor kolem člověka rozdělit do tří zón. Zóny osobní, společenské a veřejné. Zóna osobní je kolem 450 mm od obličeje, zóna společenská je
10
mezi 750 – 1200 mm a zóna veřejná je od 3650 mm1. Z toho vyplývá, že tvrzení pro minimální vzdálenost mezi dvěma stravujícími, které je 450 - 750 mm je pravdivé, ačkoli může zasahovat do zóny osobní.
Obrázek 3: Rozměry pro stolování pro jednu osobu, Cimburek 1950
Obrázek 4 - Šířky stolové desky, Kittrichová a Dlabal 1977
Obrázek 5: Místo pro jednu osobu a intimní zóna, Kittrichová a Dlabal 1977 1
Hodnoty převedeny z metrické soustavy
11
6.3
Základní rozdělení stolů
Základní rozdělení stolů si uvedeme v závislosti na jejich funkci. Základní typy stolového nábytku jsou: noční stolek, konferenční stolek, jídelní stůl, pracovní stůl. Tyto čtyři vyjmenované druhy stolu a stolků jsou jen malým střípkem v početné kategorii stolů. Noční stolek je druh stolu, který nacházíme především v ložnicích po stranách postele. Slouží především k odložení malých předmětů, jako jsou brýle, budík, lampička nebo telefon. Tento stolek můžeme najít v různém provedení, od samostatných stolků až po ty, které jsou součástí například čela postele.
Obrázek 6: Noční stolek, pinterest.com Konferenční stolek nebo anglicky coffee table, se většinou nachází v obývací části bytu a slouží například, jak už anglický název napovídá, k odkládání kávy nebo čaje, k servírování malého občerstvení nebo na odložení osobních věcí. Tento stolek je nízký a nachází se před sedací soupravou.
12
Obrázek 7: Konferenční stolek, pinterest.com Jídelní stůl je stůl určený primárně pro konzumaci, přípravu a servírování jídla. Stůl se nachází v jídelně nebo v jídelní části obytného prostoru. Dnes již jídelní stoly neslouží jen výhradně na účely stravování, ale využívá se i jako pracovní stůl nebo stůl, kde si děti píší domácí úlohy.
Obrázek 8: Jídelní stůl, pinterest.com Na pracovní stůl se můžeme dívat z dvojího pohledu, jednak jako na stůl, který má své místo v kanceláři nebo na stůl, který se nachází v dílně a slouží jako pracovní stůl při vykonávání domácích či údržbářských prací. Dříve se pracovní stoly v kancelářském pojetí daly naklopit a mohlo se na nich například rýsovat. Sloužily tedy pro technické kreslení. Dnes se i takový stůl dá pořídit, jen je běžnější klasický, protože technické rýsování probíhá většinou v elektronické podobě. Nyní pracovní stoly kancelářské mají funkci stojanu pro monitor nebo laptop a převážně se na nich vykonává kancelářská činnost.
13
Obrázek 9: Pracovní stůl – kancelářský, pinterest.com
Obrázek 10: Pracovní stůl, pinterest.com
7
Skládací stoly
Skládací stůl, jak již název napovídá, je stůl, který lze složit tak, aby nezabíral místo nebo se dal lehce přenést. Velikou výhodou skládacích stolů je jejich nenáročnost na prostor po složení. Existuje několik typů skládacích stolů. Ty, u kterých lze sklopit pouze desku a tím zmenšit jeho stolovou plochu a například ty, kde se deska sklápí k nohám a celá stolová deska je sklopena a nelze jako stůl použít. Druhů a možností skládacích stolů je nespočet, existuje i řada DIY2 projektů, kde si skládací stůl lze postavit. Dle autora jsou průkopníci ve skládacích stolech všech možných tvarů a podob Američané, kde je k tomu vybízí jejich způsob života. Použití skládacích stolů je široké, dají se používat
2
DIY z angl. Do It Yourself, do českého překladu Udělej si sám.
14
v domácnosti, ve školách nebo v dalších místnostech, či ve víceúčelových budovách, kde je potřeba klasického stolu závislá na dané aktivitě, a proto je výhodné mít možnost stůl dle potřeby rozložit či složit, tak aby nezabíral místo. Skládací stoly jsou také často využívány při sportovních aktivitách jako je profesionální wrestling, kde slouží jako zbraň. 7.1
Historie
Dle článku na internetových stránkách Made-in-China.com, se skládací stoly v dnešním pojetí objevily už ve středověku. Nábytkáři a řemeslníci té doby vyvinuli skládací stoly z důvodů neustálých bojů a nutnosti jejich rychlého přemístění se do bezpečného místa a zároveň mít po ruce základní potřeby pro chod domácnosti. Také vedení vojsk v boji plně ocenilo mobilitu těchto stolů. Daly se kdekoliv a kdykoliv rozložit a posloužili tak danému účelu. Dle Bruneckého (2003) byl v biedermaieru velmi běžným prvkem v jídelnách rozkládací stůl, který měl vytahovací desku pro účel zvětšení jídelní plochy. Další zmínky o skládacích stolech v tomto období, ne však v podobě autorem navrhovaného řešení, se objevují sekretáře, které byly vybavovány výkyvnou deskou, která sloužila jako psací část. Klasickým představitel typu rozkládacího stolu v biedermaieru můžeme označit stůl tzv. Dannhauserové konstrukce (Losos, 2013).
Obrázek 11: Sekretář se sklopnou psací částí, Biedermaier, 1820, antik-shop.de
15
Obrázek 12: Rozkládací stůl, Vídeň 1825, Losos 2013 Zmínky o skládacím mechanismu nacházíme i v gotice, která dle Lososa (2013) tvořila běžně především lavice a židle, které tvořili základní vybavení obytných prostor. V knize se uvádí, že sklápěcí/ skládací židle byly oblíbeny v 15. století a mechanismus byl převzat z Itálie. Tyto židle většinou sloužily jako pracovní a nazývali se „faldistoria“.
Obrázek 13: Faldistoria, bazar.arms.cz Křeslo typu „dante“, které se také vyznačovalo sklápěcím mechanismem, si našlo oblibu v italské renesanci. Tento mechanismus se nazýval nůžkový a od toho vznikl název nůžkové křeslo. Skládací mechanismus zde byl velice důmyslný. Opěradlo bylo na jednom konci otočné na čepu a druhý konec zapadal do zářezu v područce. Sama konstrukce byla zajištěna proti sevření při zvedání (Losos,2013, Josten,2011).
16
Obrázek 14: Křeslo typu "Dante", Losos 2013 Novým prvkem v renesanci jsou rozkládací stoly, které se díky svému mechanismu daly roztáhnout nebo rozklopit. Tyto stoly byly oblíbené především v Nizozemí a to z důvodu jejich zvyklosti bohatého stolování ve větší společnosti (Losos, 2013).
Obrázek 15: Rozkládací stůl, Renesance, Losos 2013 V první polovině 19 století se objevují další dva typy rozkládacích stolů, tzv. Kulisový,Holandský a Motýlový. Dle Lososa (2013):„Kulisový stůl byl proveden tak, že celá konstrukce horní i dolní části stolu měla u jedné části zdvojené a dělené luby a luby druhé části se do ní zasouvaly, stejně tak byla řešena i trnož. Konstrukci stolu tak bylo možné jednoduše roztáhnout, při čemž střední doplňkový díl desky byl uložen uprostřed a při roztažení byl zdvižen do úrovně hlavní desky. Holandský typ stolu měl zdvojenou desku, při čemž druhá, spodní deska, byla rozdělena na dva díly, které se na užší straně stolu vytahovaly spolu s podpůrnými konzolami umístěnými a pohybujícími se ve výřezech lubů“. Motýlové stoly byly řešeny tak, že sklopná deska „visela“ na závěsech a v případě potřeby se nadzdvihla a byla zajištěna výsuvným mechanismem. Motýlový stůl dostal název právě kvůli sklopným křídlům stolu, které často kvůli svým tvarům a dobré představivosti 17
připomínají právě křídla motýlů. Tyto stoly se nepoužívaly jako jídelní, ale jako karetní nebo kávové, z důvodu menší pevnosti výsuvné konzoly.
Obrázek 16: Stůl holandského typu, Losos 2013
Obrázek 17: Motýlový stůl, butterfly table,1890, loveantiques.com
Obrázek 18: Butterfly table, "colonial furniture", Aronson 1965
18
Období moderny se vrací ke konstrukcím, které jsou na první pohled velmi masivní a ve stolovém nábytku se často využívá rozkládacího mechanismu, pro zvětšení stolové plochy. V tomto období se plně rozvíjí dýhování a intarzie exotickými dřevy/dýhami.
Obrázek 19:Rozkládací stůl z období moderny a art deco, 1840, act-antiques.com 7.2
Jiná řešení – rešerše
V této
části
bakalářské
práce
se
autor
zaměří
především
na
jiná
řešení
rozkládacích/skládacích stolů pro malé obytné prostory, které jsou běžně k dostání na trhu. Autor předpokládá, že běžný spotřebitel bude hledat skládací nábytek v obchodech s nábytkem jako je například Ikea, a proto se podíváme i tam, jestli tyto řetězce mají nějaké řešení stolování pro malé obytné prostory. 7.2.1 Ikea Ikea, jak by se dalo očekávat, nabízí mnoho řešení našeho problému. Nabízí skládací stoly jak pro venkovní použití, tak i pro vnitřní. Zásadní rozdíl hledejme ve stolové desce, která když je myšlena pro venkovní použití, má v sobě perforace, které umožňují odtékání dešťové vody tak, aby nedošlo k poškození desky. Nábytek pro vnitřní použití nabízí samozřejmě desky plné. Stoly na venkovní použití mají jednu nevýhodu a to tu, že povrchová úprava vyniká svými vlastnostmi v exteriéru, ale nemusí nutně splňovat podmínky pro tzv. „food safe“ nátěrové hmoty, které nábytek určený pro konzumaci nebo
19
práci s jídlem vyžaduje norma ČSN 91 0102 – Povrchová úprava dřevěného nábytku technické požadavky.
Obrázek 20: Sklápěcí stůl Ingatorp a sklápěcí mechanismus, Ikea
Obrázek 21: Sklápěcí stůl Möckleby a sklápěcí mechanismus, Ikea
10
Obrázek 22: Sklápěcí stůl Norden a sklápěcí mechanismus, Ikea 20
Stůl Norden je zajímavý především tím, že lze používat jen jednu stranu sklopné části a tím, že má zásuvky, které slouží jako další úložný prostor. Jednou nevýhodou tohoto stolu je fakt, že má výsuvné zásuvky z obou stran a v případě stolu u zdi je jedna strana nepřístupná a úložný prostor nelze adekvátně využít. Stůl může v případě potřeby „obsloužit“ i šest lidí.
Obrázek 23: Nástěnný sklopný stolek Norbo a sklápěcí mechanismus, Ikea
Nástěnný sklopný stolek Norbo, je řešením téměř výhradně pro malé prostory. To je dáno jeho rozměry, které jsou 790 mm x 590 mm. Tyto rozměry jsou dle autora nejmenší možné pro stolování dvou osob. Je to dáno tím, že stůl je tak malý, že se tam pohodlně dají rozmístit jen talíř a příbor pro každou osobu. Nic víc se téměř na stůl nevejde. Toto hodnocení je subjektivní na základě osobních zkušeností autora se samotným stolkem. 7.2.2 Jysk Obchod s nábytkem Jysk nabízí pouze dvě řešení sklopného stolu. Oba stoly mají stejný mechanismus pro sklápění. Autor vybral stůl na obrázku 24 záměrně, jelikož kromě sklopné funkce stolu má i úložný prostor pro židle. Tento nábytek je určen jako jídelní stůl, tedy splňuje dané normy pro povrchovou úpravu a konstrukci.
21
Obrázek 24: Sklápěcí stůl s úložným prostorem a mechanismus, Jysk 7.2.3 Asko Obchodní řetězec Asko nabízí pouze stoly s rozšiřitelnou stolovou deskou. Nenabízí vyloženě nábytek splňující naše požadavky.
Obrázek 25: Rozkládací stůl Brook 130x80, Asko 7.3
Vyhodnocení rešerše
Rešerše nám ukázala, že na trhu je relativně pestrá nabídka řešení sklopných stolů. Výsledkem pro řešení bylo to, že na trhu není žádný stůl s podobně vyřešeným mechanismem sklápění. Stoly jsou téměř vždy myšleny tak, aby stály na jednom místě a pro jejich manipulaci je potřeba minimálně dvou statných lidí. Tento výsledek nám dává otevřený prostor pro vlastní řešení.
22
7.4
Sklápěcí mechanismus
Veškeré stoly ve výše zmíněné kapitole mají jednoho společného jmenovatele. Tím je kovový pant a „podpěrná noha“, která drží vysunuté/zvednuté křídlo ve správné poloze. Toto řešení je nejčastěji k běžnému dostání. Další možností je právě mechanismus vysunutí podpěry, jak je popsáno v části 5.1 – Historie. Tímto řešením se vyznačoval stůl typu butterfly (obr. 17). Stejné řešení nabízí i stoly na obrázcích 20 a 21. Ostatní stoly využívají také mechanismus typu butterfly, ale nemají výsuvný mechanismus jako na obrázku 17, ale mají právě „podpěrnou nohu“, která se po nadzvednutí stolu pootočí pod křídlo a dělá tak v podstatě další nohu. Toto řešení se dle rešerše ukázalo jako nejběžnější při řešení malých sklopných stolů. Žádný z jídelních stolů však nemá řešení, jaké navrhuje autor. Autor navrhuje řešení, které skloubí náležitosti jídelních stolů dle normy ČSN 91 0102 – Povrchová úprava dřevěného nábytku - technické požadavky, ČSN 91 0820 - Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry a ČSN 91 3010 venkovní nábytek - Sedačky a stoly pro kempování, domácí a další použití. 7.4.1 Inspirace pro řešení Inspirací pro vytvoření skladebního stolu autor shledává v zahradním nábytku, štaflích a žehlicím prknu. Zároveň je pro autora důležité, aby bylo v konstrukci použito co nejméně kovových spojovacích prvků. Veškeré funkční a pohybové mechanismy jsou řešeny výhradně dřevěnými prvky.
8
Použité materiály
Použité materiály na výrobu stolu jsou odvislé od požadavků budoucího zákazníka. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o stůl, který má sloužit pro startovací bydlení, autor se rozhodl na konstrukci použít jako materiál bukové řezivo. Je to z důvodu osobní preference autora, cenové dostupnosti materiálu a jeho fyzikálně mechanickým vlastnostem. Buk je dřevina, která se řadí do roztroušeně pórovitých listnatých dřevin. Jeho barva je narůžovělá až červenohnědá. Pro svoje fyzikálně mechanické vlastnosti se využívá při 23
výrobě ohýbaného nábytku, je důležitou surovinou pro výrobu dýh a překližek. Využívá se jako konstrukční materiál při výrobě dopravních prostředků. Používá se také na výrobu naběraček, vařeček, hraček atp. Ačkoliv se buk řadí mezi středně tvrdá dřeva, dobře se obrábí, moří a lepí (Mikulka, 2013)
Obrázek 26: Buk , nabytek-trend.cz
Ke konstrukčnímu spojení bude sloužit buková kulatina o průměru 25 mm a bukové kolíky o průměru 6 mm. Spojení stolové desky a lubu budou zajišťovat vruty s půlkulatou hlavou ZN 4x40 mm DIN 7996. Stolová deska bude z bukové spárovky a to z důvodu dosažení nejlepší možné rozměrové stability. Dle Holouše (2013) : „Spárovky jsou jednovrstvé desky z rostlého dřeva slepené z více dílů (ČSN EN 12775 – Desky z rostlého dřeva – Klasifikace a terminologie), přičemž tyto díly mohou být po celé délce, nebo na délku nastavované a slepeny na tupo, nebo spojeny zubovým spojem.“
24
Obrázek 27: Buková spárovka, konfigurace-stolu.cz
Povrchová úprava bude podléhat náležitostem normy ČSN 91 0102 – Povrchová úprava dřevěného nábytku - technické požadavky. Konkrétně se bude používat polyuretanový lak na podlahy, který splňuje podmínky certifikace EN 71 – Bezpečnost hraček a dětského nábytku. Hlavní výhody toho laku je jeho finální tvrdost a světlostálost. Dále tyto laky vynikají svými protiskluzovými vlastnostmi. Lak se na stůl bude nanášet ve dvou vrstvách a na stolovou desku (horní plochu) a hrany ve třech vrstvách (viz kusovník). 9
Technické požadavky
V této kapitole se krátce seznámíme s požadavky pro stolový nábytek dle normy ČSN 91 0801 a dle ČSN 91 0102. Normy nejsou závazné, ale při chybě nebo reklamaci se normy berou jako stav výchozí a obvyklý, od kterého se hodnotí míra škody. 9.1
Mechanické požadavky na stolový nábytek
Norma ČSN 91 0801 stanovuje v ČR požadavky na mechanické a funkční vlastnosti stolového nábytku zhotoveného ze dřeva, kovu, plastu a jejich kombinací. Tabulka 4: Mechanické požadavky pro stoly dle ČSN 91 0801 Vlastnost Odolnost proti změnám
Požadavek Bez poškození montážních článků funkčnosti pohyblivých montážních článků, oxidace viditelných kovových částí, deformace, popř. jiné vzniklé vady musí splňovat požadavky ČSN 91 0001, ČSN 91 0002 a ČSN 91 0030
25
Tuhost a trvanlivost konstrukce Pevnost stolové desky Tuhost stolové desky
Stabilita konstrukce Pevnost, trvanlivost a funkčnost zásuvek
Funkčnost mechanismů umožňujících zvětšení stolové desky Spolehlivost kování umožňující změnu výšky stolové desky Trvanlivost a funkčnost nábytkových koleček
Bez poškození montážních článků a konstrukčních spojů. Posuv stolové desky a < 2% výšky stolu, nejvíce však 10 mm Bez poškození montážních článků a konstrukčních spojů Průhyb stolové desky nebo její části (vložka, přídavná deska apod.) Nesmí přesáhnout hodnoty: - 0,3 % šířky stolové desky při zatížení silou F4 - 1,5 % vzdálenosti mezi osou příčného lubu a rovnoběžnou vnější hranou stolové desky nebo její částí při zatížení silou F5 Při zatížení silou F5 nesmí dojít k převrácení výrobku Bez poškození montážních článků a konstrukčních spojů. Změna délky úseku po zkoušce trvanlivosti a < 2 mm. Velikost síly F11 musí být menší než polovina hmotnosti zatížené zásuvky, nejvíce však 50N. U zásuvek se dvěma úchytnými prvky se povoluje dvojnásobná hodnota. Velikost síly F6 < 70 N
Snížení polohy stolové desky po zatížení silou F9 nesmí být větší než 2 mm Bez poškození montážních článků. Velikost síly F10 < 25 % hmotnosti výrobku Síly F4, 5, 6, 9, 10, 11 blíže specifikuje norma ČSN 91 0224
9.2
Požadavky na povrchovou úpravu
Hodnocení povrchové úpravy dřevěného nábytku a dřevěných částí kovového nábytku, provedené nátěrovými hmotami a olepovacími materiály (lamináty, fóliemi) a technické požadavky pro toto hodnocení stanovuje norma v ČR ČSN 91 0102. Tato norma neplatí pro ekologický nábytek a nábytek pro venkovní použití.
26
Tabulka 5: Charakteristika ploch dle ČSN 91 0102
Zdroj: Tesařová 2014
Tabulka 6: Požadavky na povrchovou úpravu nábytkových dílců dle ČSN 91 0202
Zdroj: Tesařová 2014
27
10 Výpočet stability navrženého stolu Stabilitou nábytku se zabývá norma ČSN EN 1730 – Nábytek-Stoly-Metody zkoušení pro stanovení stability, pevnosti a trvanlivosti. Rovnovážná poloha se posuzuje podle toho, jak se chová těžiště při malém vychýlení. Stabilita je rozdíl potenciální energie tělesa mezi vratkou a stálou rovnovážnou polohou, tzn. kolik síly musíme vyvinout k převržení tělesa (Joščák, 2000). Stabilita je přímo úměrná váze, nepřímo úměrná výšce těžiště. Zjištění stability je možné provést dvojím způsobem, a to výpočtem nebo zkouškou. Metoda výpočtu je levnější metoda zjištění dané stability, používá se například k určení materiálu na použití (viz tab.7). Tato metoda využívá počítačové simulace a program je schopen určit těžiště. Propracovanější programy jsou schopny tyto výsledky spočítat z 3D modelu, na základě vstupních informací. Dnešní metody jsou téměř přesné a v čase návrhu ušetří spoustu času i finančních zdrojů. Ačkoliv je tato metoda matematicky naprosto přesná, je to pouze simulace, která má ovšem také své nedostatky. Pro 100 % přesnost měření je potřeba udělat test reálnou zkouškou. Každá metoda má své zastánce a odpůrce, ale jedna nebo druhá je velmi důležitá pro určení stability a z toho vyplývající bezpečnosti. Správný postup by měl být takový, že se nejdříve udělá simulace a po kladných výsledcích se provede reálná zkouška. Jediná nevýhoda tohoto postupu tkví v tom, že je časově i finančně náročná.
Obrázek 28: Těžiště stolu dle programu AutoCad, vlevo nárys vpravo bokorys, knihovna autora.
28
10.1 Postup výpočtu Z obrázku 27 je patrné těžiště autorem navrženého stolu. Toto těžiště našel program AutoCad na základě vložených parametrů. Následně dle výtahu z normy uvedené ve skriptech Konstrukce nábytku3 od Ing. Holouše a návoduPavola Joščáka z jeho skript
4
se spočítaly hodnoty, které určují, zda je nábytek stabilní nebo ne. Hmotnost stolu uváděna v tabulce se vypočítala na základě průměrné hustoty daného materiálu a objemu celého stolu. Následně, když se zná hmotnost, lze počítat stabilitu, jelikož jak je výše uvedeno, stabilita je přímo úměrná hmotnosti. Stabilitu posuzujeme z pohledu na nárys a bokorys. Počítáme Ms – moment stability a Mk moment klopný. Podmínkou kladné stability je, že Ms > Mk. Porovnání Mk x Mk => určení stability Ms>Mk => stabilní Ms<Mk => nestabilní 10.1.1 Příklad výpočtu pro materiál BK
Obrázek 29: Výpočtové schéma, Joščák 2005
3
HOLOUŠ, Zdeněk a Eliška MÁCHOVÁ. Konstrukce nábytku II: konstrukce nosných koster čalouněného nábytku a zkoušky nábytku. 4 JOŠČÁK, Pavol, Ferdinand BODNÁR a Andrej ČERNOK. Pevnostné navrhovanie nábytku - príklady
29
10.1.1.1 Vstupní údaje pro výpočet Objem stolu 0,03 m3 a = 110 mm – vzdálenost nohy od okraje stolové desky ve směru šířky/bokorys stolu b = 95 mm - vzdálenost nohy od okraje stolové desky ve směru délky/nárys stolu e = 575 mm – vzdálenost konců noh stolu ve směru šířky/bokorys stolu f = 610 mm - vzdálenost konců noh stolu ve směru délky/nárys stolu m = 21,9 Kg – hmotnost stolu Fv = 435 N – vertikální síla způsobující převrhnutí stolu (dle ČSN EN 1730) h = 800 mm – výška stolové desky 10.1.1.2 Výpočet základních vstupních dat : -
Hmotnost stolu - m o 730 kg …………..1 m3 X kg ……….0,03 m3 X = 21,9 kg.
-
Tíha stolu o G = m.g = 21,9 . 10 = 219 N
-
Horizontální síla: o FH = 0,1.FV = 0,1 . 435 = 43,5 N
10.1.1.3 Výpočet stability ve směru šířky/bokorys : -
Moment stability – odolnost proti překlopení
-
o Ms = G . = 219 . = 66 795 N.mm Moment klopný – síla potřebná k převrácení o MK = FV . (a – 50) + FH . h = 435 . ( 110 – 50 ) + 43,5 . 800 = 60 900 N.mm Ms > Mk – stůl je stabilní ve směru bokorysu
10.1.1.4 Výpočet stability ve směru délky/nárys : -
Moment stability – odolnost proti překlopení
-
o Ms = G . = 219 . = 62 963 N.mm Moment klopný – síla potřebná k převrácení o MK = FV . (b – 50) + FH . h = 435 . ( 95 – 50 ) + 43,5 . 800 = 54 375 N.mm Ms > Mk – stůl je stabilní ve směru nárysu 30
10.1.1.5 Výsledek Stůl vyhovuje požadavkům na stabilitu ve směru šířky/bokorysu. Stůl vyhovuje také požadavkům na stabilitu ve směru délky/nárysu. Celkovým závěrem je, že stůl z hlediska stability vyhovuje. Výpočty pro další materiály postupují analogicky dle kapitoly 8.1. Tabulka 7: Tabulka hodnot pro různé materiály Sloupec1
Sloupec2
materiál hustota [kg*m3] PDP - BK 750 BK 730 OR 600 MD 550 SM 420 stabilní dostačující nestabilní
Sloupec3 m [Kg] 22,5 22 18 16,5 12,6
Nárys Ms [N*mm] 68625 66795 54900 50325 38430
31
Sloupec4 Mk [N*mm] 54375 54375 54375 54375 54375
Bokorys Ms [N*mm] 68625 62963 51750 47437 36225
Sloupec5 Mk [N*mm] 60900 60900 60900 60900 60900
11 THN THN jsou předpisy, kterými se řídí činnosti firmy a určují nám základní normy při hospodaření s materiálem. Tyto normy se používají především k výpočtu kalkulací nákladů, využití materiálu a kontroly nákladů. Autor pomocí THN vyjadřuje kalkulaci nákladů na skladební stůl. Výpočet ceny probíhal dle cen platných k 1.4.2016.
Tabulka 8: Kalkulace THN materiálu na výrobek
Z tabulky 10 nám vyplívá, že cena použitého materiálu pro vytvoření autorem navrhovaného řešení bude 1328, 90 Kč.
32
12 Kusovník Dle Holouše (2013): „Kusovník je základním dokumentem výroby nábytku a je součástí výkresové dokumentace. Každý výrobek má svůj kusovník, který je přiřazen obvykle k výkresu sestavení výrobku, nebo u samostatných výkresů dílců, pokud to systém výroby vyžaduje, ke každému dílci vztažený k určité fázi technologického toku. Je prvotním dokladem ke zpracování technicko - hospodářských norem materiálu a mezd (THN), objednávek, ceny, výdeje materiálu a toku dílců v technologickém procesu. Vše co je na přiřazeném výkresu je i v kusovníku, rozměry v něm uvedené se musí nalézt ve výkresové dokumentaci, které je kusovník součástí. Názvy uvedené v kusovníku musí být shodné s názvy, například kování, uvedených ve výkrese. Ve výrobě nábytku zároveň nahrazuje rozpisku dílců, která se používá výjimečně, například jako soupis dílců sestavení a umisťuje se nad popisové pole shodně, jako na výkresech ve strojírenství“.
33
Tabulka 9: Kusovník
34
13 Diskuze Jak již z úvodu vyplývá, v České republice je více než čtvrtina všech bytů o velikosti do 35 m2. Právě proto je otázka řešení vybavení nábytku pro malé obytné prostory nezanedbatelným tématem. Toto bydlení neposkytuje útočiště jen studentům nebo začínajícím rodinám, ale také starším obyvatelům, kterým zdravotní stav nebo finanční situace nedovoluje bydlení ve větším. Z výše uvedeného je patrné, že téměř každý člověk se někdy ocitne v takto velkém bydlení. Nutnost řešení vybavení takového interiéru je obvykle narůstající s počtem aktivit a se způsobem života obyvatele bytu. Právě „chytré“ řešení malých bytových prostor je v dnešní době doménou mnoha architektů a bytových designerů. Této situace na trhu využívá i autor se svým řešením skladebního stolu, který je odpovědí na jednu z otázek zařizování takového bytu. Skladební stůl se jeví jako univerzální řešení, které může poskytnout prostor nutný ke stravování a vzápětí je možné jej upravit do složené podoby a uvolnit jeho odstraněním místo v malém bytě, které je možné a často i nezbytné využít jinak. Na otázku proč ne klasický jídelní stůl, je relativně lehká odpověď. Je to právě ono místo, které stůl zabírá. Pokud stůl není využíván na přípravu potravy, její konzumaci či práci, je v obytném prostoru spíše na překážku a jeho místo je neefektivně využito. Na trhu se nachází i jiná řešení, ale žádné z řešení nekombinuje mobilitu a samotnou funkčnost. Například Ikea má řešení (stůl NORBO), který je velmi dobře řešen, co se týče šetření prostoru, ale chybí zde právě ta mobilita, kterou autor bere jako jednu z hlavních a důležitých předností jeho řešení. Z vlastních zkušeností autora nastává často situace, kdy byl stůl použit ke konzumaci potravy, následně sklopen ke zdi, podobně jako u stolu Norbo, dále se ke stolu přistavil sušák na prádlo. Byl tak zastaven prostor, který komplikoval opětovné použití stolu. Tuto situaci autor dokáže prakticky řešit tím, že je stůl mobilní a v případě, který je popsán výše, se jednoduše na dobu nezbytně nutnou postaví na jiné místo. Vše bez potřeby další manipulace s ostatním vybavením bytu. Jak autor říká, bydlení v malém bytě je především o jistém kompromisu, který je nezbytnou součástí takového bydlení. Pokud vybavení bytu umožňuje lehkou a rychlou variabilitu, je to dle autora nejlepší možné řešení, kterého lze docílit. Materiálové řešení stolu je zajímavé jak dostupností materiálu, tak i cenou a možností opracování. Rozměrové řešení respektuje zásady ergonomie a vychází z norem zabývajících se rozměry stolů. Skladební stůl je svým řešením kombinací klasického jídelního stolu a bere si inspiraci pro řešení sklopného mechanismu ze zahradního 35
nábytku, které má v doméně právě mobilitu a možnost lehkého přesouvání a opětovného stavění. Buk oplývá nejen dobrými fyzikálně mechanickými vlastnostmi, ale i svou estetikou. Lehkost a vzdušnost je jedno z velmi důležitých hledisek, které nezbytně patří k malým bytům. Proto je buk svojí barvou a strukturou ideálním řešení.
14 Závěr Cílem této bakalářské práce na téma: Konstrukce skladebního stolu pro malé obytné prostory
bylo
vytvoření
návrhu,
konstrukčního
řešení,
popisu
materiálově
technologických vztahů a kalkulace nákladů pro skladební stůl, který je určen do malého obytného prostoru. Předpokládané využití navrženého řešení v praxi je vybavení malého bytu do 35 m2 skladebným stolem, který bude substitucí klasického jídelního stolu. V případě potřeby je možno využít stůl i zabraný prostor k jinému účelu, což v případě klasického jídelního stolu bývá v malém bytě často neřešitelné. Vytvoření vlastního návrhu předcházela teoretická část, kde je popsáno do jakého obytného prostoru se takový nábytek hodí. Jsou zde také popsány jednotlivé části bytu, který byl inspirací k této bakalářské práci. Další teoretická část bakalářské práce je věnována ergonomii, typologii stolového nábytku, historickému řešení sklopných a skládacích stolů a modernímu řešení těchto stolů. V teoretické části se také práce zabývá popisem normativních požadavků, technických řešení a funkčními požadavky na skladební stoly. Rešerše obdobných řešení nám ukázala, že na trhu je relativně široký sortiment stolů s možností sklopení, nicméně většina je jen velmi těžko mobilní nebo by bylo potřeba použít více lidí pro přesun. Jejich sklopná část je často řešena pouze jako „křídlo“, které visí na straně, nebo je vsunuté pod hlavní stolovou desku. Jako firma s největším spektrem podobného řešení se ukázala Ikea. Na základě znalostí nabytých z rešerše byl vypracován skladební stůl, který splňuje požadavky skladebního stolu jídelního a mobility. Návrh je řešen tak, aby splňoval veškeré požadované funkce, a zároveň akceptuje ergonomické požadavky pro stolový nábytek. Tato bakalářská práce nabízí ucelený pohled na problematiku skladebních a sklopných stolů a jejich implementaci do malých obytných prostor. Výstupem bakalářské práce je
36
výpočet stability navrženého stolu, kusovník, výpočet materiálových nákladů a především technické výkresy. Snahou bylo, aby výsledné řešení našlo uplatnění nejen v malých obytných prostorech, ale stalo se i možným „pohotovostním“ řešením například na různé prezentace či akce spojené s občerstvením. Dalším možným použitím navrhovaného stolu je například kavárna či bistro. Navrhované řešení má relativně velký potenciál na uplatnění na trhu. Díky své variabilitě je vhodný nejen do malých obytných prostor (více než ¼ bytů v ČR), ale i pro komerční využití.
15 Summary The aim of this bachelor thesis on the topic: Construction of folding table for small living spaces was to create a design, structural design, description of the material technology relations and the costing for the folding table, which is determined for a small living space. Intended use of the proposed solutions in practice is the furnishing of a small flat up to 35 m2 with folding table, which should be a substitution of the classical dining table. If necessary, this table or the occupied space itself could be used for another purpose, which is often impossible in case of the classical dining table in a small apartment. Creation of custom design was preceded by a theoretical part, which is describing where this kind of furniture could fits into, and also describes the different parts of the apartment. Another theoretical part of the thesis is devoted to ergonomics typology of table furniture, historical solutions of the folding tables and the folding tables with modern solution. The theoretical part also describes the standards requirements, technical solutions and functional requirements for folding tables. Research of the similar solutions showed us that the market has a relatively wide range of tables with folding solutions, but most of them are very difficult to be mobile or would need to use more people to move . The folding part is often solved only as "wing" that hangs on the side or is incorporated under the main table top. As a company with the largest range of similar solutions proved to be IKEA. Based on the knowledge gained from the research has been developed a folding table that meets demands of folding dining table and mobility. The concept is designed to meet all the required functions and also receives an ergonomic requirements for table furniture. 37
This thesis offers a comprehensive view on the issue of folding table and their implementation into small living spaces. The outcome of the thesis is to calculate the stability of the table’s concept, bill of materials, calculate material costs and especially technical drawings. The aim was that the final solution could found place not only in small residential areas, but it could be used as an occasional solution on events like presentation or events with catering. Another possible usage of the table is at cafe or bistro. The solution has a relatively large potential for successful market application, neither in small residential space (more than ¼ of all the flats in the country) or for commercial use.
16 Přílohy
38
16.1 Montážní schéma Montážní schéma nám názorně ukazuje jak sestrojit samotný stůl a z jakých částí se skládá. Jistou představu nám dá i o fungování samotného sklopného mechanismu.
Obrázek 30: Montážní schéma a schéma mechanismu 16.2 Vizualizace Vizualizace nám ukazují finální podobu skladebního stolu v jeho funkčním postavení i ve složené podobě. Vizualizace je doplněna o základní jídelní příslušenství, jako je talíř, příbor a sklenice pro dobré nastínění proporčních rozměrů.
39
Obrázek 31: Složená podoba stolu
Obrázek 32: Stůl doplněn o stolování
40
Obrázek 33: Stůl se stolováním doplněn o pohled na konstrukci
41
17 Seznam použité literatury HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9 MORAVEC, Štěpán. DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND PODLE VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU: Velikost a kvalita bytového fondu. In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/domovni-a-bytovy-fond-podlevysledku-scitani-lidu-2011-nrabysni6f KITTRICHOVÁ, Emanuela a Stanislav DLABAL. Nábytek, člověk, bydlení: základy navrhování nábytku a zařizování bytových interiérů. Vyd. 1. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, [1977] ČERNÍKOVÁ, Helena. Malometrážní byty: úpravy a rekonstrukce. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3523-8. DVOULETÁ, Kateřina. Současná antropometrie a její význam pro navrhování nábytku. 2009
WHITBOURNE, Susan. Psychology today: Polish Off Your Personal Space. In: Psychology today [online]. 2012 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: https://www.psychologytoday.com/blog/fulfillment-any-age/201211/polish-yourpersonal-space LOSOS, Ludvík. Historický nábytek: konstrukce, údržba, restaurování. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-3546-7. CIMBUREK, František a kol. Nábytek a jeho funkce. Bratislava: Práca, 1950, 130 s. BRUNECKÝ, Petr. Dějiny a bydlení. 2. vyd. /. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-80-7375-354-2.
42
Made-in-China.com: There Are Some Introduction About The History of Folding Tables and Chairs [online]. 2013 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://resources.madein-china.com/article/product-industry-knowledge/anmJOCcxVQIy/a-Long-History-ofFolding-Tables-and-Chairs/ JOSTEN, Elmar, Thomas REICHE a Bernd WITTCHEN. Truhlářské konstrukce: spoje, povrchové úpravy dřeva, konstrukce. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-2472960-2. BRUNECKÝ, Petr. Dějiny a bydlení: Ten, kdo chce vytvořit něco nového, musí důkladně znát a ctít to staré (Konfucius). Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. ISBN 80-7157-677-8
ARONSON, Joseph. The encyclopedia of furniture. 3d ed., completely rev. New York: Crown Publishers, 1965. ISBN 0517037351. Dřevo od A do Z. 5. vyd. Překlad Lumír Mikulka. Čestlice: Rebo pro Klub čtenářů, 2013. ISBN 978-80-255-0717-9 TESAŘOVÁ, Daniela. Povrchové úpravy dřeva. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. Profi & hobby. ISBN 978-80-247-4715-6. JOŠČÁK, Pavol. Pevnostné navrhovanie nábytku. 1.vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2000. ISBN 80-228-0921-7 HOLOUŠ, Zdeněk a Eliška MÁCHOVÁ. Konstrukce nábytku II: konstrukce nosných koster čalouněného nábytku a zkoušky nábytku. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-010-2 JOŠČÁK, Pavol, Ferdinand BODNÁR a Andrej ČERNOK. Pevnostné navrhovanie nábytku - príklady. Vyd 1. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005. ISBN 80228-1451-2.
43
HOLOUŠ, Zdeněk a Eliška MÁCHOVÁ. Konstrukce I: konstrukce nábytku, návody a příklady. Vyd. 1. V Brně: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-8448. 18 Zdroje obrázků Číslo: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
Odkaz: vytvořeno autorem, aplikace floorplanner.com http://www.n-i-s.cz/cz/ergonomie/page/550/ CIMBUREK, František a kol. Nábytek a jeho funkce. Bratislava: Práca, 1950 KITTRICHOVÁ, Emanuela a Stanislav DLABAL. Nábytek, člověk, bydlení, 1997 KITTRICHOVÁ, Emanuela a Stanislav DLABAL. Nábytek, člověk, bydlení, 1997 https://cz.pinterest.com/pin/501518108485439122/ https://cz.pinterest.com/pin/283445370275513599/ https://cz.pinterest.com/pin/336855247108144691/ https://cz.pinterest.com/pin/466685580116021739/ https://cz.pinterest.com/pin/346917977525231133/ https://www.antik-shop.de/index.php?c=img&b=11589 LOSOS, Ludvík. Historický nábytek: konstrukce, údržba, restaurování, str. 122
http://bazar.arms.cz/index.php?inzerat=32484 LOSOS, Ludvík. Historický nábytek: konstrukce, údržba, restaurování, str. 102 LOSOS, Ludvík. Historický nábytek: konstrukce, údržba, restaurování, str. 116 LOSOS, Ludvík. Historický nábytek: konstrukce, údržba, restaurování, str. 123
http://www.loveantiques.com/antique-tables/pembroke-tables/inlaidmahogany-butterfly-pembroke-table-c1890-21040 ARONSON, Joseph. The encyclopedia of furniture, str. 65 http://www.atc-antiques.com/antique/sold-items/art-deco-diningroom-table-towards-1940 http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/10222406/ http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/40293770/ http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/10290221/ http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/80091713/ http://jysk.cz/pokoj-jidelna/jidelni-stoly/jidelni-stoly/jidelni-stuljuvre-97x135-8842-buk http://www.asko-nabytek.cz/1001710.0-jidelni-stul-brook-t-130x80 http://www.nabytek-trend.cz/deploy/img/parameters/45/b1.jpg http://www.konfigurace-stolu.cz/data/img/configurator/content/infopages/desks/DPS_01_BS50.png knihovna autora
44
Str: 8 10 11 11 11 12 13 13 14 14 15 16 16 17 17 18 18 18 19 20 20 20 21 22 22 24 25 28
29 30 31 32 33
JOŠČÁK, Pavol, Ferdinand BODNÁR a Andrej ČERNOK. Pevnostné navrhovanie nábytku – príklady, str. 72 knihovna autora knihovna autora knihovna autora knihovna autora
45
29 39 40 40 41
