Konkurenční prostředí malých pivovarů

Konkurenční prostředí malých pivovarů

Bakalářská práce

Magdalena Ouředníková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 10.6.2014 Datum obhajoby bakalářské práce: E - mail: [email protected]

Praha 2014

Competitive environment of small brewery

Baschelor´s Dissertation

Magdalena Ouředníková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Jan Máče, Ph.D Date of Submission: 10.6.2014 Date of Thesis Defense: E - mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Konkurenční prostředí malých pivovarů“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o.

V Praze dne …...…......………

…………………………………….. Jméno a příjmení autora

Poděkování

Ráda bych touto formou poděkovala panu PhDr. Janu Máčemu, Ph.D za jeho cenné a odborné rady, které mi byly velkým přinosem, a za skvělé odborné vedení, které mi moc pomohlo v napsaní celé bakalářské práce. Také děkuji za čas, který mi věnoval po celou dobu psaní bakalářské práce.

Abstrakt

OUŘEDNÍKOVÁ, Magdalena. Konkurenční prostředí malých pivovarů. *Bakalářská práce+ Vysoká škola hotelová, Praha : 2014.

Hlavním cílem mé bakalářské práce je shromáždění a analýza informací o malých pivovarech v západních Čechách. Budu poukazovat především na konkurenční prostředí těchto podniků. V teoretické části jsem využila několika knih a učebnic a důvěryhodných internetových zdrojů. V analytické části jsem věnovala pozornost konkrétnímu konkurenčnímu prostředí malých pivovarů. Zaměřila jsem se na oblast západních Čech. Nejprve jsem zaznamenala historii pivovarnictví obecně a poté jsem vybrala pár pivovarů, které jsem blíže specifikovala. Pro mě nové informace, které by mohly přispět k řešení problemů konkurenčního prostředí, a jejich souhrn jsem sepsala v návrhové části.

Klíčová slova: cena, konkurence, nabídka, podnik, pivovar, poptávka, trh.

Abstract

OUŘEDNÍKOVÁ, Magdalena. Competive enviroment of small bevery *Bachelor´s Dissertation+ The istitute of Hospotality Management. Prague: 2014.

The main aim of this Bachelor’s Thesis is a presentation of information on small breweries, in particular those located in the Western Bohemia. I will herein refer to the competition environment among these breweries. In the theoretical passage, several books as well as credible internet sources were used. In the analytical passage, I focused on the environment of small breweries, especially those within the region of the Western Bohemia. At first, I mention history of brewing itself; further on, I picked several breweries for more detailed specification. In the proposition passage, I summarized new information potentially contributing to problem solution of the competitive environment.

Key words: price, competition, supply, demand, enterprise, brewery, market.

Obsah Úvod ..........................................................................................................................................10 1 Teoretická část .......................................................................................................................12 1.1 Trh ...................................................................................................................................12 1.2 Tržní mechanismus ..........................................................................................................13 1.3 Poptávka ..........................................................................................................................15 1.4 Nabídka............................................................................................................................16 1.5 Cena .................................................................................................................................18 1.6 Drobné podniky a živnosti ...............................................................................................20 1.7 Konkurence v ekonomickém prostředí ...........................................................................22 1.7.1 Typy konkurenčního prostředí .................................................................................23 1.7.2 Monopol ...................................................................................................................24 1.7.3 Oligopol.....................................................................................................................26 1.7.4 Homogenní oligopol .................................................................................................26 1.7.5 Heterogenní oligopol ................................................................................................27 1.7.6 Monopolistická konkurence .....................................................................................27 1.7.7 Cenová konkurence ..................................................................................................27 1.7.8 Necenová konkurence ..............................................................................................28 2 Analytická část .......................................................................................................................28 2.1 Historie pivovarnictví ......................................................................................................29 2.2 Pivovar Belveder, Železná Ruda ......................................................................................31 2.2.1 Historie pivovarnictví v Železné Rudě ......................................................................31 2.2.2 Současná produkce pivovaru Belveder ....................................................................32 2.2.3 Regionální značka .....................................................................................................33 2.2.4 Distribuce produktů pivovaru Belveder ...................................................................33 2.2.5 Doplňkové služby a akce pivovaru Belveder ............................................................33 2.2.6 Reklama a náklady na prezentaci .............................................................................34 2.3 Pivovar Pod Lípou, Kyšice ................................................................................................36 2.3.1 Historie a zázemí pivovaru .......................................................................................37 2.3.2 Současná produkce pivovaru ....................................................................................37 2.3.3 Konkurenceschopnost oproti velkým pivovarů ........................................................38 2.3.4 Distribuce produktů ..................................................................................................38 2.3.5 Další akce a produkty pivovaru Pod Lípou................................................................38 2.3.6 Reklama a náklady s ní spojené ................................................................................39 2.3.7 Shrnutí ......................................................................................................................39

2.4 Pivovar Purkmistr, Plzeň - Černice ..................................................................................40 2.4.1 Historie a zázemí pivovaru .......................................................................................40 2.4.2 Současná produkce pivovaru Purkmistr ...................................................................40 2.4.3 Distribuce produktů ..................................................................................................42 2.4.4 Doplňkové služby a akce pivovaru............................................................................43 2.4.5 Reklama a náklady na ni spojené .............................................................................43 2.4.6 Shrnutí ......................................................................................................................44 2.5 Pivovar Chodovar ............................................................................................................44 2.5.1 Historie a zázemí pivovaru .......................................................................................45 2.5.2 Současná produkce pivovaru ....................................................................................45 2.5.3 Distribuce produktů ..................................................................................................46 2.5.4 Doplňkové služby a akce pivovaru............................................................................46 2.5.5 Reklama a náklady s ni spojené ................................................................................47 2.5.6 Shrnutí ......................................................................................................................47 2.6. Pivovar Modrá Hvězda ...................................................................................................48 2.6.1 Historie a zázemí pivovaru .......................................................................................48 2.6.2 Současná produkce pivovaru ....................................................................................48 2.6.3 Distribuce produktů ..................................................................................................49 2.6.4 Doplňkové služby a akce pivovaru............................................................................49 2.6.5 Reklama a náklady s ní spojené ................................................................................49 2.6.6 Shrnutí ......................................................................................................................50 3 Návrhová část.........................................................................................................................50 3.1 Malé pivovary v konkurenci velkých pivovarů - shrnutí..................................................51 3.2 Malé pivovary v konkurenci - přehled.............................................................................53 Závěr..........................................................................................................................................54 Literatura...................................................................................................................................55 Přílohy .......................................................................................................................................57

Seznam grafů a tabulek Graf 1 – graf tržního mechanismu Graf 2 – graf poptávky Graf 3 – graf nabídky Graf 4 – graf homogeního oligopolu

Tabulka 1 – vývoj pivovarnictví v Čechách Tabulka 2 – počet pivovarů a výroba piva v jednotlivých částech státu

Úvod Hlavním cílem této mé bakalářské práce je analýza konkurenčního prostředí malých pivovarů v době, kdy v naší republice probíhá velký boom minipivovarů. Přesto však některé podniky končí, trh začíná být přesycen. Chtěla bych tedy zjistit, jaké možnosti obstát v konkurenci jak podobných zařízení, tak v konkurenci velkých pivovarů, malé pivovary mají, co dělají, aby si udržely stávající zákazníky, či získaly zákazníky nové, jak zajišťují odbyt svých výrobků, jakou roli v jejich odbytu a rozpočtu hraje reklama. Protože pocházím z Plzně a západní Čechy jsou po staletí proslulé výrobou piva jako např. Morava vínem, zaměřila jsem se na tento region, kde je hustota menších pivovarů poměrně značná. Není v možnostech této práce zmapovat všechny menší západočeské pivovary, proto jsem si zvolila několik výraznějších, které vesměs kromě vaření piva nabízejí i přídatné služby pro veřejnost, jako např. stylové restaurace, pivní wellness, suvenýry a podobně. Jedná se o následující podniky: pivovar Belveder v Železné Rudě, pivovar Modrá Hvězda v Dobřanech, pivovarský dvůr Purkmistr v Plzni - Černicích, pivovar Pod lípou v Kyšicích u Plzně a rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané, jenž by se dal sice spíše počítat mezi pivovary střední velikosti, ale je zajímavý tím, že se jedná o rodinný podnik vedený Jiřím Plevkou a jeho dvěma syny, kteří získali objekt v rámci restituce a navázali na tradici svých rodových předků. Původně jsem chtěla do své práce zahrnout i plzeňský minipivovar Groll, ale podnik je momentálně v likvidaci a majitelka uvalila embargo na veškeré informace. Vybrané pivovary jsem detailně zpracovala v analytické části. Informace jsem získávala jednak z ověřených důvěryhodných zdrojů, z literatury a médií, ale především jsem všechny podniky osobně navštívila a hovořila s jejich majiteli, vrchními sládky a managery. Tímto jim děkuji za jejich ochotu a čas, který mi věnovali. Zaměřila jsem se nejen na vzájemné konkurenční prostředí těchto malých pivovarů, ale i na to, zdali jejich postavení na trhu je či není vážně ohroženo pivovarským gigantem, jakým je Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell a další velké české pivovary, které jsou společně s Plzeňským Prazdrojem v současné době součástí nadnárodní skupiny SABMiller.

Vycházela jsem ze dvou následujících hypotéz: 1. Předpoklad, že malé pivovary by měly malou šanci udržet si postavení na trhu bez toho, aniž by nabízely přídatné a speciální produkty či služby, jak zmiňuji výše. 2. Předpoklad, pokud by se male pivovary semkly do určitého "ekonomicko výrobního paktu" a nekonkurovaly samy sobě navzájem, bylo by jejich postavení na trhu silnější a byly by vice odolné tlaku konkurence velkých pivovarů. V tom případě by ovšem byla ohrožena specifičnost jejich produktů. Potvrzení či vyvrácení těchto hypotéz je obsaženo v závěru mé práce. Návrhy, jak k vyvrácení či potvrzení hypotéz dojít, najdeme v návrhové části. K výběru tématu této bakalářské práce jsem měla i své osobní důvody, protože jsem si sama zvolila dráhu drobného podnikání v gastronomii. Velmi mě tady zajímá, jak mohou obstát drobní podnikatelé v konkurenci. Ráda bych ukázala, jak vypadá konkureční prostředí v teorii, která je všeobecně známá, a jak v reálném světě. Také mě zajímalo, jak vznikne myšlenka “postavím si pivovar” a co vlastně majitele k podnikání právě v oboru pivovarnictví vedlo. Zda - li rodinné dědictví, zájem o obor či zvědavost a touha zkusit něco nového.

1 Teoretická část 1.1 Trh

Trh chápeme jako místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. Pokud to sledujeme z hospodářskéo hlediska, zjistíme, že jde o oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně zboží mezi jednotlivými subjekty. Směnné vztahy se mohou uskutečnit téměř všude, ovšem jsou i takové, které lze uskutečnit jen na daných místech. Například trh cenných papírů se může uskutečnit pouze na burze. „V ekonomické teorii je trh vymezován jako uspořádání, v jehož rámci na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, aby určili ceny a množství směnovaných statků.” 1 Hlavní funkcí trhu je role koordinační.

Trh jako takový můžeme rozlišit na dílčí, zde se kupuje a nabízí jen jeden druh výrobku nebo služby, a agregátní, zde najdeme nabídku a poptávku po veškerém druhu zboží nebo služeb. Dále můžeme trh rozdělit na organizovaný, to jest např. burza, kde se obchoduje s cennými papíry podle určitých pravidel, a neorganizovaný, který spočívá v poskytnutí služby za úplatu nebo protislužbu.

Také můžeme trh rozlišit na volný a vázaný. Volny trh spočívá v tom, že směna probíhá bez omezení, kdežto vázaný trh je určitým způsobem regulovaný. Jedna z možností, jak se trh rozlišuje, je zda – li funguje v souladu se zákonem danné země, pak jde o legální trh. Pokud není v souladu s legislativou země, kde je provozován, pak jde o trh nelegální, tak zvaný černý trh, se kterým bojuje značná část zemí naší planety.

Neopominutelné je také rozdělení z hlediska tržních transakcí: 1. trh výrobních faktorů - trh práce - kapitálový trh - trh půdy a přírodních zdrojů 2. finanční th - peněžní trh 1

VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. 4. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009, str. 65.

3. trh služeb a výrobků - v určité míře ovlivňuje chování ekonomiky a jejích subjektů

Pojem trh můžeme samozřejmě chápat i z jiného pohledu, než je ten ekonomický. Například z marketingového pohledu je trh chápán jako součet všech stávajících, ale i potencionálních zákazníků. Velikost trhu se zde odvíjí od počtu kupujících, kteří by mohli mít o nabídku zájem a spňují základní podmínky. Nejprve mají – li o produkt zájem, potom mají – li peníze a v neposlední řadě, zda – li mají možnost si produkt koupit.

V marketingu se objevuje několik pojmů, které přímo souvisí s trhem, a je důležité znát jejich význam.

Celková kapacita trhu – je to maximální možná kapacita, která je určena počtem účastníků poptávky a velikostí jejich nákupů určitého produktu za určitou dobu Potenciální trh – skládá se ze zákazníků, kteří mají o produkt zájem Dostupný trh – zde jsou zákazníci, kteří mají o produkt nejen zájem, ale jsou i ochotni zaplatit požadovanou cenu Kompetentní trh – to jsou zákazníci, kteří mají zájem o produkt, dostatek financí na zakoupení a dostatečnou kvalifikaci na využívání produktu. ( např. konzumace alkoholu a tabákových výrobků) Cílový trh – zákaznická skupina, na kterou je zaměřena pozornost Podchycený trh – to je trh, jenž se skládá ze zákazníků, kteří si produkt již zakoupili

1.2 Tržní mechanismus „Jde o soustavu prvků, které se vzájemně ovlivňují a výsledkem jejich interakcí je určitý pád.“ 2 Za základní složky tržního mechanismu patří: 1. tržní subjekty, 2. poptávka,

2

VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika, 4. vyd. Praha : Wolters Kliwer ČR, 2009, str. 66.

3. nabídka, 4. tržní cena, 5. tržní konkurence.

Tyto složky sledují v reálné ekonomice různé cíle a mají tak mají i odlišnou motivaci. Tržní subjekty můžeme rozdělit do dvou skupin. Tou první jsou samotní spotřebitelé, kteří zastupují domácnosti. Ti přicházejí na konečnou fázi trhu, to znamená, že jdou nakoupit statky nebo služby, které slouží k uspokojení potřeb. Tyto subjekty stojí na trhu na straně nabídky. Druhou skupinou jsou výrobci, kteří zde zastupují různé firmy. Ti se zaměřují na produkci výrobků a služeb s cílem prodat je. Tato skupina je na trhu na straně poptávky.

Tržní mechanismus má 4 znaky: 1. výrobky procházejí směnou, 2. příjmy jsou důsledkem prodeje, 3. prodávající a kupující je závislý na cenách, 4. musí být zajištěna možnost svobodné volby povolání.

Vhledem k tomu, že trh je nestabilní, není tržní mechanismus schopen zajistit optimální alokaci zdrojů na trvalo.

Obr. 1, zdroj: http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce4.

1.3 Poptávka Tato složka tržního mechanismu je vysvětlována jako množství zboží nebo služby, které jsou zákazníci ochotni koupit za požadovanou cenu. Je zde vztah mezi cenou a množstvím, který je nepřímo úměrný. Tento vztah lze vyjádřit buď tabulkou, nebo grafem či rovnicí. Zde platí, čím menší cena, tím větší poptávka po zboží. Samozřejmě najdou se vyjímky, a to v luxusním zboží, které lidé nakupují , aby se mohli pochlubit svým bohatstvím, takže jim na ceně nezáleží.

Poptávka se dělí na tři základní druhy: 1. celková čili agregátní – představuje souhrn všech poptávek 2. individuální – poptávka jen jednoho zákazníka 3. tržní nebo-li dílčí – to jest poptávka po jednom výrobku či službě

Obr. 2, zdroj: http://ekonomie-maturitni-ota zky.blogspot.cz/2011/05/2-trh-trznimechanismus.html.

Tato křivka ukazuje tzv. zákon klesající poptávky. Dá se vysvětlit tak, že čím větší cena, tím menší poptávka a naopak, čím menší cena, tím větší poptávka. Pokles křivky má dva důvody. Tím prvním se stává důchodový efekt, což je situace, kdy potenciální spotřebitelé mají fixní příjmy. Takže pokud cena výrobku bude nízká, mohou si koupit větší množství. Pokud bude vysoká, koupí si méně výrobků nebo si produkt nekoupí vůbec.Druhým důvodem je substituční efekt. Lidé nahrazují drahý produkt levnější náhražkou.

Ovšem samotná cena zboží není jediným faktorem, který ovlivňuje poptávku. Další faktor je jeho spotřeba v různých domácnostech. Každá domácnost je jinak ekonomicky stavěná a od toho se odvíjí výše spotřeby daného produktu.

Počet domácností je taktéž jedním z faktorů, který ovlivňuje poptávku. Čím více se zvýší počet domácností, tím více se zvýší poptávka po daném zboží.

Jako další faktor se uvádí cena a dostupnost jiného zboží, které je k tomu primárnímu potřeba. Například cena a dostupnost pohoných hmot, které potřebujeme k autu, jež je oním primárním zbožím.

Pak jsou tu ostatní faktory, které ovlivňují poptávku jen po určitém druhu služeb. Například kvalita počasí má vliv na poptávku po dovolených a rekreacích. Pokud je počasí v určité lokalitě nepříznivé, v této destinaci se sníží návštěvnost.

Veškeré změny v poptávce jsou způsobeny i sebemenšími změnami faktorů. Například změny ve výši přijmů, změny v cenách doplňkového zboží či změna v preferenci spotřebitele.

1.4 Nabídka Kde je poptávka, musí bít nabídka. Obecně platí, čím větší poptávka, tím větší nabídka. Je to druhá strana poptávky a společně tvoří trh. „Nabídka je ekonomickou kategorií, která charakterizuje chování skutečných i potenciálních výrobců a prodejců zboží.” 3 Máme zde dva pojmy, které je velmi důležité rozlišovat. První pojem je nabízené množství. To je množství, které jsou prodávající schopni prodat v daném čase, na určitém místě za danou cenu. Druhým pojmem je nabídka, která ukazuje vztah mezi zbožím a cenou, za kterou jsou schopni prodávající produkt prodat.

3


Nabídku ovluvňuje několik faktorů: 1. cena zboží a služeb, 2. konkurence, 3. počasí, 4. změna technologie, 5. ceny vstupů.

Nabídku můžeme vyjádřit podobně jako poptávku, a to grafem, rovnicí nebo tabulkou.

Obr. 3, zdroj: http://ekonomie-maturitni-otazky.blogspot.cz/2011/05/2-trh-trznimechanismus.html.

Stejně jako u poptávky se zde setkáváme se zákonem rostoucící nabídky. Kladný vztah mezi cenou a nabídkou je ovlivněn dvěma faktory. Prvním faktorem jsou vysoké ceny. Výrobce tím motivuje ke zvýšení produkce, následují vyšší tržby a tím pádem i větší zisk. To znamená, že výrobce začne vyrábět více produktů, ze kterých má větší zisk, a zmenší nebo úplně ukončí výrobu produktů, o které není takový zájem. Druhým faktorem, který ovlivňuje nabídku, je zájem o produkt, který přiláká další výrobce. Produkt, o který je tak velký zájem a tím pádem vydělává hodně, začne pochopitelně vyrábět více výrobců. Každý chce mít co největší zisk a toho využije.

Množství nabízeného zboží je ovlivněno také 5 faktory: 1. cena daného zboží – velikost ceny má velký vliv na celkový příjem výrobce 2. výrobní náklady - s menšími náklady je možno vyrobit stejné, ba i větší množství výrobků 3. ceny alternativních výrobků 4. organizace trhu – velikost nabídky na domacím trhu ovlivňuje vývoz a dovoz výrobků 5. specifické faktory – ty, které mohou změnit podmínky výroby (počasí apod.)

1.5 Cena Cena představuje pro kupujícího určitou oběť, kterou je nucen podstoupit, pokud chce získat požadovaný produkt nebo službu. Pro prodávajícího představuje výnos, kvůli kterému taktéž musel podstoupit oběť, a to jsou náklady na výrobu toho daného produktu. Je také velmi důležitým faktorem, kteý slouží ke komunikaci mezi kupujícím a prodávajícím. „Cena je hodnota, jíž se zákazníci vzdají výměnou za získání požadovaného produktu.” 4 Cena nemusí být nutně prezentována formou peněz, lze ji vyjádřit například ve formě zboží či služeb nebo čímkoliv, co má pro protistranu nějakou hodnotu. Probíhá směna nejen peněz za produkut, ale i výměna produkt za produkt, služba za službu nebo produkt za službu a naopak. Je to faktor, který je možno velmi rychle měnit dle potřeb a v marketingovém mixu vykazuje příjmy.

Cena má na trhu dvě funkce: 1. funkce informační - ukazuje zákazníkovi, jak si stojí produkt na trhu, ne vždy platí „čím dražší tím kvalitnější“, jsou např. produkty, u kterých platíme hlavně za značku 2. funkce alokační – je vodítkem pro nákupčí, jak naložit s financemi, prakticky jak za co nejméně nakoupit co nejvíce.

4

JAKUBIKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. vyd.Grada Publishing, a. s., 2012, str. 230.

Každý výrobce musí nějakým způsobem stanovit cenu produktu. Máme šest základních metod, jak určit výši ceny: 1. podle nákladů - toto je zřejmě nejjednoduší metoda tvorby ceny - sečtou se veškeré náklady na výrobu a přirážka k nákladům, neboli marže 2. podle poptávky - zde platí, čím vyšší poptávka, tím vyšší cena a naopak - firma dosahuje vyšších zisků, jen dokud jsou zákazníci schopni a ochotni tuto cenu akceptovat 3. podle konkurence - velmi častá metoda - firmy buď okopírují, sníží nebo zvýší cenu podle konkurence 4. podle vnímané hodnoty - je to tvorba ceny podle představy zákazníka 5. podle hodnoty - zde na zákazníky nejvíc platí heslo „nízká cena, vysoká kvalita“

Při tvorbě ceny je důležité zapojit psychologii. Příkladem může být tak zvaná „Baťova cena“. Pokud bude produkt stát 99,- Kč, zákazníka zaujme více a rychlehji, než když bude cena rovných 100,-. Kč. Ve výsledku se jedná o rozdíl pouhé koruny, ale na účinek na zákazníka je prokazatelně vysoký.

Dále se používá metoda sudá a lichá. Podle výzkumů se ukázalo, že lichá čísla zvyšují prodej spotřebního zboží. Zatímco sudá čísla se používají na vstupné na různé kulturní akce. Cena končící 0 a 5 je velmi oblíbená, protože se dobře počítá z hlavy.

Žádná firma nemá k výrobku jen jednu jedinou cenu. Většinou je cen několik a různě se přizpůsobují, například geograficky, tj. podle země, kraje, okolního prostředí a jejich zákazníků.

Další způsob přizpůsobení ceny jsou různé slevy, jako například Rabat. To je sleva, kterou zákazník získá, jen pokud splní určité podmínky, a nikdy není nárok na rabat automatický.

Rabat může být buď hotovostní, tzn že zákazník neplatí celou částku ceny, nebo naturální, zákazník dostane k produktu další produkt.

1.6 Drobné podniky a živnosti „Podnik je ekonomicky a právně samostatná jednotka, která existuje za účelem podnikání.“ 5 Podnikáním se rozumí činnost konaná samostaně podnikatelem, na vlastní jméno a zodpovědnost, za účelem zisku. Podle obchodního zákoníku se podnikatelem rozumí fyzická či právnická osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku, dosáhla věku 18 let a dodržuje právní předpisy státu.

Každý podnik, nehledě na velikost, se snaží o minimalizaci nákladů a maximalizaci zisku. Podniky obecně rozdělujeme podle velikosti na malé, střední a velké. V ekonomice mají malé a střední podniky až 90% podíl z celkovéh počtu podniků. V praxi neexistuje jednotné kritérium jak určit, zdali je podnik malý či střední. Jedno z kritérií je počet zaměstnaců nebo roční obrat. Ovšem velmi důležitou podmínkou, dle které můžeme rozlišit malé a střední podniky, je nezávislost. To znamená, že 25% podílu na hlasovácích právech nebo kapitálu nevlastní podnik sám.

Každý podnik má své výhody a nevýhody. Obené výhody a nevýhody, které mají skoro všechny malé a střední podniky společné, jsou následující: výhody o jednoduchá organizační struktura o pomoc v rovoji vesnic, obcí a menších měst o vytváření nových pracovních míst o některé mají schopnost působit jako dodavatelé pro velké podniky

nevýhody

5

o

špatné uchycení na zahraničním trhu

o

malý kapitál


o

splňovat některé technické parametry je pro malé a střední podniky velmi obtížné

o

neúplná či špatná znalost legaslativních a daňových předpisů

U malých a středních podniků nebo živností se projevují určité faktory, kvůli kterým daný podnik buď neprosperuje tak, jak má, nebo dokonce krachuje. Jsou jimi: špatný výběr předmětu podnikání, nedostatečný marketing, nevhodní zaměstnanci a v neposlední řadě i nevhodné umístění podniku.

Malé a střední podniky mají stejné podmínky jako velké, tudíž lze říci, že jsou téměř rovnocennými účastníky na trhu. Ovšem jejich vznik a počátky existence jsou oproti velkým podnikům značně težší. Ve většině vyspělých zemích je těmto druhům podniků věnována zvláštní pozornost. V České republice najdeme vymezení v zákoně č. 47/2002 Sb. Státní podporu dle tohoto zákona může podnik získat pro: zvyšování odbornosti hospodářské a technické poradenství na projekty spojené s ochranou životního protředí na projekty, které slouží ke vzdělávacím účelům prohlubování si znalostí o podnikaní

Jakékoliv poskytnutí podpory musí být v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory. Podpora má několik podob. Jsou jimi dotace, návratná finanční pomoc, finanční příspěvek nebo záruka.

S výše zmíněným zákonem byla založena „Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest“. Tato agentura má pravomoc hospodařit se státním majetkem a řídí se zvláštními zákony. Jejím nadřízeným je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Kromě podpory od České republiky mohou malé a střední podniky využít i podpory od Evropské unie. Těchto možností mohou využít vyjímečně i podniky velké, které svým počtem zaměstnanců nepřesahují počet 1250 osob a nejsou nadnárodními podniky.

V praxi se běžně stává, že malé podniky nemají problém se svojí velikostí, ale se svým zapojením se do tržního koloběhu. Proto se tyto podniky různým způsobem sdružují formou následujících uskupení: 1. Klastr o

podniky, které jsou do určité míry propojeny a soustředí se regionálně

o

mají společné například výrobky, výrobní procesy,technologie nebo finanční zdroje

o

tohoto typu sdružení se mohou účastnit i velké podniky

2. Podnikatelská síť o

sdružení podniků, které používají spojené zdroje na společný projekt

Základním rozdílem mezi podnikatelkou sítí a klastrem je, že v klastru si podniky mohou i navzájem konkurovat, zatímco v podnikatelské síti ne, jelikož spolu pracují na společném podnikatelském záměru. „Vytváření sdružení a sítí nelze chápat jako alternativu k nadnárodním společnostem.“ 6

1.7 Konkurence v ekonomickém prostředí

Slovo konkurence pochází z latinského jazyka a v překladu znamená soutěž nebo závodění jedinců či jednotek o jeden a tentýž cíl, především hospodářský cíl. „Konkurence je proces střetu různých zájmů různých tržních subjektů na různých typech trhů.” 7 Jednotka nebo jedinec, který na trhu již působí nebo tam teprve vstupuje, chce realizovat své ekonomické zájmy, a to i na úkor jiných jedinců. Konkurence hraje důležitou roli při vytváření cen produktů. Obecně je známo, že se na trhu lépe uchytí produkt vetší kvality ale nižší ceny.

Konkurence může nastat v těchto případech: 1. Konkurence na straně nabídky o

6

jedinec chce prodat produkt za každou cenu co nejdráž.

SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. A kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H.

Beck, 2010. 7

Managementmania: https://managementmania.com/cs/konkurence. Náhled ze dne 14.3.2014.

2. Konkurence na straně poptávky o

každý chce nakoupit co nejlevněji.

3. Konkurence mezi nabídkou a poptávkou neboli konkurence napříč trhem o

ti co prodávají, chtějí prodat co nejdráž, a ti co kupují, chtějí koupit co nejlevněji.

Konkurence a konkurenční prostředí je jedním z důležitým a neopomenutelným faktorů fungování tržního hospodářství.

Podle toho, jak moc jsou výrobky nahraditelné, můžeme rozlišovat čtyři úrovně konkurence: 1. konkurence značek - podobné výrobky nebo služby jsou nabízeny za stejné ceny stejným zákazníkům, 2. konkurence normy - všechny subjekty nabízejí stejný produkt nebo službu 3. konkurence rodu - všichni, kdo soupeří o zákazníkovy peníze 4. odvětová konkurence - stejné druhy výrobků, jako například motorky, kola či auta

1.7.1 Typy konkurenčního prostředí

a) dokonalá konkurence Je to typ konkurence, který je abstraktní, v reálném ekonomickém světě vlastně neexistuje. Tento pojem je používán pouze k poukázání na vzájemné souvislosti prostředí na trhu. Základní podmínkou pro vznik dokonalé konkurence jsou naprosto stejné podmínky pro všechny, kteří se účastní. Dalšími předpoklady jsou volný vstup do odvětví daného trhu, stejná míra informovanosti účastníků na trhu. Výrobce nikdy neuvádí jméno, je na trhu anonymně, a tak nemůže žádným způsobem ovlivnit poptávku po daném výrobku. Nikdo z prodávajících nemá takový tržní potenciál, aby ovlivnil tvorbu tržní ceny. Zisk je pro všechny stejný, jelikož vyrábí a prodávají stejný produkt za stejnou cenu. Maximalizovat zisk může jedině tak, že bude šetřit již při výrobě, což má mnohdy za následek ztrátu kvality výrobku.

Výrobky na trhu jsou homogenní, to znamená, že všichni vyrábějí stejný produkt (např. auta) a nikdo z řad kupujících neupřednostňuje určitého výrobce (anonymita).

b) nedokonalá konkurence V praxi to znamená, že někdo porušil jednu z podmínek abstraktní dokonalé konkurence. Hlavním předpokladem je, že firma si sama vybírá, co bude vyrábět a za kolik to prodá. Tento druh konkurence charakterizuje trh, na kterém se objeví alespoň jeden subjekt, který prodává, co má takový ponteciál, aby mohl ovlivnit tržní cenu. Na trhu jsou tedy různé produkty za různé ceny. Čím větší firma, tím lepší, jelikož má vetší šanci na určovaná ceny.

V ekonomické teorii se sejdeme s rozdělením nekonalé konkurence: 1. na straně nabídky - to jsou monopol, oligopol a monopolní konkurence 2. na straně poptávky - to jsou monopson, oligopson a polypson

1.7.2 Monopol

Je to naprostý protipól dokonalé konkurence. Základními prvky jsou existence jen jednoho jediného výrobce daného výrobku v určitém odvětví, rozdílnost nebo odlišnost produktu a v neposlední řadě i bránění přístupu jiných firem do toho daného odvětví. V monopolech se často stává, že nasadí cenu vyrobku vysoko a množství výrobku je malé. Předpokládá se, že drahý produkt nepůjde tak na odbyt jako levný. Je to z toho důvodu, že drahý produkt si vybírají lidé z horních vrstev společnosti a těch moc není. Nevýhodou pro spotřebitele je, že výrobek má svou danou vysokou cenu bez ohledu na kvalitu. Firma v monopolním postavení nemá motivaci pro zlepšování a inovaci výrobků. Absence konkurence má za následek chybějící motivaci. Monopoly, které mají státem regulované ceny, dost často účelně navyšují náklady, aby mohly dát co nejvyší cenu.

Monopol má své tzv. monopolistické podmínky, kterými jsou: a) koncentrace výroby - minmalizování výrobních nákladů, - velké firmy jsou schopny vyrábět za výrazně menší ceny než malé firmy (supermarket x maloobchod), - zvláštním případem je přirozený monopol, což je situace, kdy je výroba a prodej výrobku spojen s použitím určitého typu sítěm jako jsou třeba ropa, zemní plyn nebo elektřina b) přírodní monopol - výroba je je závislá na přirodních zdrojích, kterých je omezené množstv c) administrativní monopol - produkt nemůže nabízet nikdo jiný než stát, jsou jimi česká pošta, emise peněz atd. d) bariéry pro vstup konkurence - jsou to podmínky bránící konkurenční podmínky - jsou třeba administrativní omezení,j ako je patentové právo e) rozdílnost produktu - zde velkou roli hraje značka a marketing - celková poptávka se rozdělí na dílčí poptávky po určitých výrobcích. Smluvní monopol má několiv forem: 1. kartel - dohoda jen mezi konkurenty - považován za nekalou konkurenci 2. syndikát - dohoda o společném nákupu nebo prodeji - účastníci jsou zbaveni samostatnosti v odbytu zboží 3. trust - firmy si zachovávají svou samostatnot i přes vzájemnou závislost na sobě samých 4. koncern - nejvýšší forma monopolu - firmy zde ztrácí svou samostatnost - na rozdíl trustu jsou zaměřeny jen na jednu oblast výroby

1.7.3 Oligopol

Druh nekonalé konkurence, kdy na trhu působí několik málo firem se stejným produktem. Předpoklady pro oligopolní situaci jsou, že se na trhu pohybuje několik firem, diferencovaný produkt a bránění ostatním firmám vstoupit na trh, jelikož každá firma je na tolik silná, že může určit cenu vyšší než mezní náklady. Chování těchto firem je ovlivněno závislostí na sobě samých.

Existuje i tak zvaný smluvní oligopol. To znamená, že několik firem se zaměří na výrobu a prodej podobných výrobků a jejich ceny jsou přibližně stejné. Ovšem ony uzavřou „tajnou dohodu“ o stanovení monopolní ceny, a tak se i ve vymezeném rámci chovají jako monopol.

Oligopol vziká tam, kde se velmi dominatní firmě vyplatí přenechat kousek trhu slabší konkurenci. Dominatní firma si nechá větší část trhu a tam se chová jako monopol. Oligopol může být homogenní a nebo hetrogenní.

1.7.4 Homogenní oligopol

Jedná se o situaci, kdy je na trhu omezený počet dodavatelů, kteří prodávají jen velmi málo rozdílné výrobky. Jsou to třeba prodejci palivových produktů. Pokud hodně sníží cenu, konkurence bude následovat a ztrátu pocítí všichni. A naopak pokud jedna firma zvedne cenu, konkurence ji následovat nebude, a tak se začne ničit sama. Tudíž ani zvýšení ceny nemá dobrý efekt. Znamená to, že v homogenním oligopolu si subjekty nemohou konkurovat cenou. Každý získá zisk jen ze svéh podílu na trhu. Změny cen ať dolů či nahoru jsou tedy možné až po předchozí domluvě všech účastníků na trhu.

Cena (Kč)

D1

D2 C

D2

D 1

množství (ks)

Obr. 4, zdroj: 3kpa.webzdarma.cz/mmd7.doc.

Situace na trhu kdy je cena stále stabilní, nazýváme „inflexní křivka poptávky“. Bod C označuje dlouhodobou cenu při dobře vyvážené nabídce a poptávce. Křivka poptávky má v tomto bodě C inflexční bod, protože poptávka je dost citlivá na cenu. Jestliže se zvýší cena jednoho výrobku, tak konkurence zůstane s cenou a poptávka výrobku s vyšší cenou klesne.

1.7.5 Heterogenní oligopol

Tato forma vzniká, když se na trhu sejde několik dodavatelů s mírně odlišnou cenovou nabídkou. Rozdílnost v cenách se musí bohybovat jen v určitém rozsahu, aby to moc nepopudilo zákazníky. Je to z toho důvodu, že každý dovatel funguje na samostatném tržním segmentu a snaží se prodat především svoji značku u konkrétní cílové jednotky.

1.7.6 Monopolistická konkurence

Také se jí říká neuplná konkurence neboli heterogenní polypol. Je to situace na trhu, kde se pohybuje velké množství firem, prodávajících podobný, ne stejný, produkt, a kdy nejsou v cestě žádné překážky ke vstupu na trh pro ostatní. Velmi se to podobá dokonalé konkurenci, jen s tim rozdílem, že produkty jsou rozdílné a nikoliv shodné. Je to nejběžnější podoba trhu, jak je provozován v praxi. Zde se ukazují všechny formy cenové i neconové konkurence, to znamená, že si zákazník vybírá. V tomto typu konkurence se dají velmi dobře zlikvidovat neperspektivní firmy. 1.7.7 Cenová konkurence

Prodávající s snaží získat co největší podíl na trhu a zvětšit své dosavadní přijmy z prodeje tím, že snižuje ceny zboží. A dělá to, aniž by byl pod nějakým vlivem nabídky nad poptávkou. Hlavní myšlenkou je, že se konkurence té nižší ceně nepřizpůsobí. Firmy, které prodávají více výrobků, se nezaměřují jen na větší zisk z jednoho konkrétního produktu, ale na větší celkový zisk. Dělá se to tak, že se cena jednoho produktu zcela účelné zvýší, a cena jiného produktu

zase sníží. Velmi často toto dělají operátoři. Nabízí k různým tarifům velmi levné telefony. Samotné telefony se zaplatí z ceny nabízených tarifů, ta je většinou tak nasazená, aby se telefon zaplatil, aniž by si zákazník všiml.

Zvláštním případem cenové konkurence je tzv. Dumping. To je situace, kdy firma prodává své zboží za nižší cenu, než jsou náklady na výrobu tohoto zboží. Cílem Dumpingu je samozřejmě zničit konkurenci, která následovně odjde z trhu, a tím dojde k získání dominantního postavení na trhu a ceny se pak samozřejmě zase zvednou.

1.7.8 Necenová konkurence

V tomto druhu se firmy snaží nalákat novou a udržet stávající klientelu na svůj produkt jinak, než lákavou cenovou nabídkou. Pro kupující je samozřejmě méně výhodná než cenová konkurence. Zde má před cenou přednost kvalita výrobku, což má i své výhody.

Firmy hodně využívají marketingu. Předhánějí se v tom, kdo bude mít lepší obal, reklamu a další nabídky zákazíkovi. Důležitý je spokojený zákazník, který má následně pozitivní efekt pro danou firmu. To znamená nárůst poptávky, a tím pádem se zvýší výroba, a to i bez nutnosti snížit cenu výrobku. Na konci je vyšší zisk.

Oproti tomu se může naskytnout i nespokojený zákazník a to má negativní dopad na firmu. Jsou to potom zbytečně vyhozené peníze na reklamu, která má za úkol zvýšit poptávku,což se nekoná, a tím je i nižší výroba a nakonci je nižší zisk.

2 Analytická část Pro analýzu konkurenčního prostředí malých pivovarů jsem si vybrala oblast západních Čech. Účelem analytické části bylo zmapovat prostředí malých pivovarů v této lokalitě.

V první části jsem s zaměřila na historii pivovarnictví v západních Čechách. Dalčí část mé práce spočívala v návštěvách jednotlivých pivovarů, kde jsem si sjednala konzultace a

informativní schůzky. Většinou přímo s majitelem jindy s managerem a často také se sládkem. Všem jsem pokládala stejné otázky a jejich odpovědi nahrávala na diktafon. Později jsem nasbíraný materiál zpracovala fromou této práce. Základní pokládané otázky byly následující: 1. Vznik pivovaru – myšlenka, důvod, historie, zázemí? 2. Jak obstát v konkurenci velkých pivovarů – dnešní situace? 3. Distribuce produktů – regionální, celostátní či zahraniční? 4. Čím upoutávají a získávají nové zákazníky – přidružené kulturní akce atd.? 5. Role reklamy – náklady na ni spojené? 6. Co je stěžejním produktem – nejvíce prodávaný, “ rodinné stříbro”? 7. Novinky chystané do budoucna?

2.1 Historie pivovarnictví

V literaturách se dozvídáme, že historie sahá až do doby Mezopotámie někdy kolem roku 4000 př. n. l. Pivo bylo vařeno především v Babylónii, odkud se přeneslo do Kavkazu a díky stěhování národů se toto umění rozšířilo i do západní Evropy.

V Čechách jsou první zmínky o pivě již v 1O. stol. n. l. Vařit ho začali mnichové, kteří pěstovali chmel v okolí klášterů. Poté se rozšířila výroba i do měst a tam vznikaly cechy nákladníků, kteří jediní směli pivo vyrábět a čepovat. Byli to vlastně živnostníci. Na vesnicích si tyto cechy ponechávaly pouze čepování piva, a tak začaly vznikat právovárečná měšťanstva a pivovary. V Praze tento systém fungoval velmi dlouho. V roce 1748 zde bylo 129 právovárečných pivovarů, v roce 1880 jejich počet poklesl na 47 a dnes jsou v Praze již jen dva (u Fleků a u sv. Tomáše). Zbylé převálcovala postupně konkurence.

Postupem času vznikaly nové a nové pivovary a největšího rozkvětu dosáhlo pivovarnické řemeslo koncem 19. století. Po válečných epizodách, kterými české země prošly, se kvalita piva rapidně zhoršila. Pivo se vařilo pouze 2° a z různých náhražek. V mírových dobách se kvalita zase zlepšila, tím i distribuce někdy kolem roku 1929, ale jen na čas. Poté začalo řemeslo a vaření piva opět upadat do krize. Počet pivovarů postupně klesal a klesá i dnes,

přes rozmach malých pivovarnických podniků. V roce 1950 bylo v západočeském kraji 52 pivovarů. Postupem času komunistický režim, který likvidoval veškeré soukromé podnikání, lidkvidoval i malé, v převážné většině rodinné pivovary, malé a střední podniky slučoval do kolosů tzv. národních podniků, které vzhledem k neexistující konkurenci a často neodbornéu vedení produkovaly nekvalitní piva. Kvalitní světoznámá piva jako např. Plzeňský Prazdroj byla určena převážně na export a na tuzemském trhu se vyskytovala v omezené míře nebo za vyšší cenu. V roce 1960 došlo ke sloučení Karlovarského a Plzeňského kraje v Západočeský kraj a celkem v něm bylo pouze 17 pivovarů. Pivovary se dělily na rozvojové a na pivovary určené k likvidaci. Mezi rozvojové pivovary patřily plzeňské, chebské, karlovarské domažlické. Ostatní pivovary byly postupně zavírány a po převratu v listopadu roce 1989, kdy nastaly změny v ekonomice, která se opět vrátila k tržnímu hospodaření, přežily jen pivovary rozvojové.

Po roce 1989 se začal prosazovat i nový jev, a sice nadnárodní společnosti, které kupovaly a kupují drobné, střední, ale i velké podniky a provozují je pod svým centrálním vedením. Takový je v současné době i osud např.světoznámého Plzeňského Prazdroje, který momentálně patří globální společnosti SABMiller. Tato společnost se počítá k největším světovým společnostem působícím na trhu s pivem. V portfolio má vice než 200 značek a zaměstnává přibližně 70 000 zaměstnanců ve vice než 75 zemích. Někdy je konkurence nadnárodních společností pro malé a střední tak veliká, že ji nedokáží ustát, a tak krachují a zavírají provozovny.

Tabulka č.1. – Vývoj pivovarnictví v Čechách Rok

1870

1890

1910

1930

Poč.

968

748

571

358

pivovarů Výroba

3,729 6,113 9,816 9,160

mil. hl Zdroj: http://www.tech-info.cz/pivo/historie-piva.html

Tabulka č.2 – Počet pivovarů a výroba piva v jednotlivých částech státu Rok

Poč. pivovarů Výroba v mil. hl.

1929

1932

1929

1932

Celý stát

457

430

11,627

9,556

Čechy

367

343

9,005

7,356

Morava - Slezsko 73

71

2,232

1,814

Slovensko

16

15

0,356

0,263

Podk. Rus

1

1

0,033

0,020

Zdroj: http://www.tech-info.cz/pivo/historie-piva.html

2.2 Pivovar Belveder, Železná Ruda název: Belveder místo: Železná ruda jednatel: JUDr. František Strnad webové stránky: www.hotelbelveder.cz

2.2.1 Historie pivovarnictví v Železné Rudě

Historie pivovarnictví v šumavském městě Železná Ruda se datuje od r. 1787, kdy zde byl uveden do provozu Měšťanský pivovar, prudukující převážně černé pivo. Posledním soukromým nájemcem tohoto pivovaru byl v letech 1925 - 1945 pivovarník Gradl. Ten také r. 1932 dokončil na svahu nad Železnou Rudou výstavbu lesního zámečku Poštovní dvůr (dnes Hotel Gradl), k němuž r. 1937 přistavěl vlastní pivovar, který se nedochoval. Po válce byl pivovarník Gradl jakožto příslušník NSDAP ubit místním obyvatelstvem a jeho manželka a dvě dcery vysídleny do Německa. Hotel sloužil po léta jako rekreační zařízení národního podniku Kozak Klatovy a postupně chátral.

Železnorudský Měšťanský pivovar provozovaly v letech1948-1952 Západočeské pivovary n.p., 1953-1954 Chodské pivovary n.p., 1955-1957 Západočeské pivovary n.p. a 1958-1962

Plzeňské pivovary n.p. Pivovar dodával pivo především pro potřeby místního rozsáhlého vojenského pohraničního prostoru, dle pamětníků se zde vytočilo až 2400 piv denně. 31. října 1962 byla v Měšťanském pivovaru uvařena poslední várka, poté byl uzavřen, část zařízení přestěhována do pivovaru ve Staňkově na Domažlicku.

V roce 2004 koupil objekt dnešního Hotelu Gradl JUDr. František Strnad a pojmenoval jej po původním majiteli. Záměrem byla i obnova pivovaru, ale z rozboru zdejší vody, která pochází z lesního pramene, bylo zjištěno, že není vhodná pro výrobu piva pro vysokou kyselost. Kromě hotelu zde vzniklo pivovarské muzeum, připomínající historii pivovarnictví v Železné Rudě a na Šumavě.

JUDr. František Strnad zakoupil i objekt horského hotelu Belveder, který v dobách totality skloužil jako rekreační středisko plzeňské Škodovky. Zde vybudoval v r. 2007 za pivovar, který získává vodu ze 61 metrů hluboké studny. Voda je silně železitá, čímž dodává pivu neopakovatelnou chuť. Původně měl pivovar varnu s obsahem 2 hektolitrů, která po čase přestala stačit, nyní je zde varna s obsahem 5,5 hektolitrů.

2.2.2 Současná produkce pivovaru Belveder

V současné době vyrábí pivovar Belveder následující piva: KOJENEC - 9ti stupňové světlé pivo, určené především na letní období pro turisty, cykloturisty, návštěvníky bazénu. BELGRAD - 11ti stupňové polotmavé pivo, název je složenina názvů obou hotelů - Belveder a Gradl. GRADL - 13ti stupňové tmavé pivo, nositel ocenění Vicemistr ČR ze soutěže v Českých Budějovicích r. 2009, dvakrát umístění na 2. místě v soutěži pivovarů v Táboře (ze 490ti vzorků). PAŠERÁK - 13ti stupňové medové pivo. ocenění Mistr ČR z r. 2009. BERMUDSKÝ TROJÚHELNÍK - 14ti stupňové světlé pivo, novinka. ŠVEJK - 11ti stupňové pivo plzeňského typu, v současné době nejvíce žádané, etiketa s fotografií Švejka (v podání plzeňského herce Přemysla Kubišty) získala v r. 2012 1. místo v soutěži o nejhezčí etiketu v ČR.

Speciální piva, vařená ke speciálním příležitostem, jako jsou např. Vánoce, Velikonoce, oslavy výročí založení pivovaru apod.: KAT - 16ti stupňové světlé pivo, SNĚHULÁK - 12ti stupňové světlé pivo. NOVINKA - 14ti stupňové pivo, chystá se v říjnu 2013 u příležitosti burzy sběratelů pivovarských suvenýrů v Martině v SR, pivovar Belveder se také zúčastní.

2.2.3 Regionální značka

Všechny piva z produkce pivovaru Belveder nesou regionální označení Regionální šumavský výrobek - Šumava originální produkt. Označení uděluje a kontrolu kvality provádí Regionální rozvojová agentura Šumava službám v cestovním ruchu.

2.2.4 Distribuce produktů pivovaru Belveder

Distribuci a odbyt piva má pivovar Belveder téměř výhradně vlastní, čímž šetří nemalé náklady. Jeho pivo je točeno především v restauračních zařízeních hotelů Belveder a Gradl, jinak spíše při jednorázových akcích typu hudebních festivalů, šumavských slavností, sportovních utkáních, kulturních událostech apod.

Na vyžádání od provozovatelů jiných restauračních zařízení poskytuje pivovar Belveder pivo v sudech, odvoz si zajišťuje kupující, při větším odběru je poskytována množstevní sleva. Do velkoobchodní sítě pivovar pivo nedodává. Maloobchodní odběr je možný v restauracích hotelů Belveder a Gradl včetně dárkových balení a suvenýrů.

2.2.5 Doplňkové služby a akce pivovaru Belveder

Pivovar Belveder je umístěn v areálu horského hotelu Belveder nad Železnou Rudou, který do roku 1989 sloužil jako rekreační zařízení plzeňských Škodových závodů.

Po roce 1989 prošel celý objekt rekonstrukcí a nyní nabízí následující služby: - ubytování v pokojích s vlastním příslušenstvím - restauraci ve stylu country - posezení v pivovaru, degustaci - řízenou prohlídku pivovaru a degustaci s odborným výkladem - možnost účasti při varném procesu cca 10 hodin - venkovní bazén, víceúčelové hřiště - saunu, páru, solnou jeskyni - odborné masérské služby

Každoročně je zde pořádána pivovarská akce POHÁDKOVÉ PIVO ROKU ve spolupráci s režisérem Zdeňkem Troškou a jeho Jihočeským pohádkovým královstvím. Účast bývá hojná, obvykle se účastní cca 40 pivovarů se zhruba stovkou pivních vzorků.

V červenci zde probíhají Pivovarské slavnosti s hudbou a soutěž o nejlepší šumavský guláš. Všechny tyto akce obvykle přilákají množství návštěvníků, ubytovací a wellness služby zase zajišťují pravidelný přísun hostů v zimních i letních měsících. Výhodou je i poloha hotelu a pivovaru v těsné blízkosti lyžařského areálu.

Pivovar Belveder se pravidelně účastní také nejrůznějších pivpovarských přehlídek a soutěží v ČR a SR, což je důležité i z hlediska propagace, jak je popsáno v samostatném odstavci. 2.2.6 Reklama a náklady na prezentaci

Vzhledem k cenám placené reklamy pivovar Belveder žádné náklady na velkoplošnou ani regionální reklamu nevydává, nevešlo by se to do jeho rozpočtu.

Důležité je zviditelnění se při různých akcích, o nichž informují sdělovací prostředky. Dále sponzorování veřejně prospěšných akcí, čepování a prezentace piva při kulturních a sportovních událostech, účast na soutěžích a degustacích.

Obrovské náklady vynaložené na placenou reklamu by se podle Františka Strnada nevyplatily a neůměrně by zatížily rozpočet firmy.

Oproti tomu sponzorské akce firmu nezatíží a firma se dostane do povědomí veřejnosti. Při současných trendech k návratu k přírodní stravě bez chemických a jiných úprav mohou být právě produkty malých tuzemských pivovarů žádány.

Oproti nadnárodním pivovarnickým společnostem, které mají tendenci chuť piva spíše globalizovat, malé pivovary přinášejí na trh piva se specifickými chutěmi a příchutěmi. Mohou nabídnout piva, která běžně na trhu nejsou rozšířena, od světlých přes polotmavá až tmavá, ochucená včetně ovocných, nízkoalkoholických či zcela nealkoholických, je zde velká chuťová variabilita.

Malé pivovary oproti velkým pivovarům produkují výhradně piva nepasterizovaná a nefiltrovaná, v nichž zůstávají zachovány všechny původní živiny jako vitamíny, enzymy apod. Pivovar Belveder nabízí jako svou speialitu medové 13ti stupňové pivo s příměsí pravého šumavského medu, nikoliv medového koncentrátu. Tento med poskytuje vynikající prostředí pro množení pivních kvasinek a ovlivní výslednou chuť, barvu i celkovou kvalitu piva.

Nadnárodní firmy mají velmi vysoké až neúměrné náklady na platy vyššího magementu, což u malých pivovarů není. Malé pivovary s menší produkcí více pociťují vzestup cen, jako je zdražování energií a surovin (chmel, slad, kvasnice). Další náklady vznikají při dopravě, obsluze v restauraci, chlazení, údržbě čepovacího zařízení apod. Z toho důvodu je pak potřeba zvyšovat ceny točených piv malých pivovarů, což má za následek menší zájem o toto pivo a málo hostů v pohostinských zařízeních.

Na trhu práce není dostatek kvalitních a zkušených sládků, nedostatek kvalitních pracovníků se projeví zřetelněji v produkci malého pivovaru než ve velkém podniku se zajetou velkovýrobou. Malí provozovatelé pivovarů a přilehlých restauračních zařízení mají výhodu, pokud jsou ve vlastních prostorách a neplatí nájem a pokud jejich personál je složen z rodinných či jinak spřízněných příslušníků.

Vysoké daně, které jsou pro malého provozovatele neúměrně zatěžující, vedou k zaměstnávání "na černo" či k zaměstnávání důchodců na dohodu o provedení práce. Státu unikají příjmy na daních, ale pro malého provozovatele pivovaru či restaurace je toto často jediná možnost, jak se udržet.

Výhodou pro malý pivovar je vlastní zdroj kvalitní vody. Nezbytností pro udržení se malých pivovavrů v konkurenčním prostředí velkých firem jsou doplňkové služby, jako ubytování, degustace, wellness a další, které jsou uvedeny ve zvláštním odstavci.

Ukazuje to i zkušenost te Slovenska z 90. let. kdy tam vznikalo množství malých pivovarů pouze jako producentů a dodavatelů piva bez vlastní distribuce a doplňkových služeb. Většina z nich v konkurenci velkých firem neobstála.

Zázemí malého pivovaru v podobě hotelu, penzionu či restaurace se ukázala v průběhu let jako nezbytná pro udržení jeho konkurenceschopnosti a existence na trhu vůbec. Nadnárodním firmám s velkoprodukcí nemůže malý pivovar konkurovat cenou, ale kvalitou.

2.3 Pivovar Pod Lípou, Kyšice

název: Pod Lípou místo: Kyšice jednatel: Ing. Norbert Plh webové stránky: www.podlipou-pivovar.cz

2.3.1 Historie a zázemí pivovaru

Tento pivovar se nachází ve vesnici Kyšice cca 10 km od Plzně. Pivovar je v provozu necelý jeden rok, jeho provoz byl zahájen dne 26.10. 2013. Vaří zde sládek Milan Maršálek, který má dlouholeté zkušenosi s výrobou piva. Několik let vařil ve špičkovém Plzeňském Prazdroji.

Majiteli pivovaru jsou Petr Lang a Ing. Norbert Plh. Sešla jsem se s Ing. Norbertem Plhem, který mi ochotně poskytl cenné informace o svém pivovaru.

Ing. Norbert Plh původně pracoval ve zdravotnictví. Byl ředitelem polikliniky v Plzni a spolu se svým kolegou prodali podíly a zaměřili se na podnikání v oblasti pohostinství. Myšlenka založit si malý pivovar je napadla v souvislosti s tím, že Ing. Plh jezdil často do Bavorska a tam se mu velmi zalíbily malebné stylové restaurace s vlastními pivovary, s kvalitní kuchyní a obsluhou, jichž se v České republice stále nedostává. Jeho společník Petr Lang v Kyšicích, vybudoval hospodu, která měla velmi dobré jméno. Společně pojali záměr vybudovat u pohostinského zařízení malý pivovar, jehož produkce by nabídku ozvláštnila a přilákala další hosty. Tedy opačný postup než např. v Železné Rudě, kde byl prvotně pivovar, až poté vybudována restaurační zařízení. Jeho hlavní vidina podnikatelů v Kyšicích byla v minulosti, v mnoha vesnicích byl malý pivovar s hospododu. V červenci 2013 byla zahájena stavba a v říjnu 2013 se otvíralo. Hostinec je zde už od počátku minulého století. V roce 2010 prošel kompletní rekonstrukcí na popud pana Langa a jak jsem již zminíla, pivovar byl přistavěn v roce 2013 a sním i penzion o 4 pokojích zhruba pro 15 osob.

2.3.2 Současná produkce pivovaru

Pivovar Pod Lípou má v své nabídce stálé čtyři druhy piva.: Čeledín 10° - světlá výčepní desítka s obsahem alkoholu 4,5 – 4,7%. Mouřenín 11° - hořkosladká polotmavá jedenácka s obsahem alkoholu 5%. Sedlák 12°- klasický dvanáctistupňový ležák s obsahem alkoholu 5,5%.

Lambert 13° - pšeničná třinácka s obsahem alkoholu 6,5%, její název je sloučen z jmen majitelů (Lang a Norbert).

2.3.3 Konkurenceschopnost oproti velkým pivovarů

Díky změnám ve vedení Pilsner Urquell se našla skulina na trhu. Dle slov Ing. Plha, se kvalita výrobků tohoto mega pivovaru stala tuctovou a zákazníci hledali něco zvláštního. Když na trh přišly malé pivovary se svými speciálními druhy piv, konzumenti jeuvítali a rádi zkoušejí něco nového. Pivovar Pod Lípou se podle slov svých provozovatelů konkurence nebojí a jde tvrdě do boje na trhu.

2.3.4 Distribuce produktů

Pivovar Pod Lípou své produkty sice neprodává do zahraničí, ale v západních Čechách už je dost známý. Jezdí sem různí dealeři, kteří si koupí pár sůdů různého druhu, pivo pak prodávají dál. Zhruva ve čtyrech plzeňských hospodách se čepuje pivo z Kyšic.

Pivovar Pod lipou se také účastní akcí jako jsou Plzeňské slavnosti piva, sponzoruje několik projektů místní tělovýchovné jednoty Národní Házené či podporuje plzeňský divadelní soubor Pluto, nqa jehož představení dodává pivo za zvýhodněné ceny. Tím se dostává do povědomí potencionálních zákazníku a nevydává další výdaje na reklamu.

"Lidé prostě jednoduše přišli, ochutnali a už tu zůstali," říká Ing.Norbert Plh.

2.3.5 Další akce a produkty pivovaru Pod Lípou

V objektu pivovaru je možno kromě ochutnávání různých druhů piv i ubytování. Nachází se zde malý penzion. Dále je možno od května 2014 zajít i na prohlídku pivovaru, která je návštěvníky velmi vítaná.

V areálu pivovaru se konají různé kulturní akce. V minulosti zde bylo mnoho koncertů zejména country a folkových kapel a další jsou v plánu. Vzhledem k tomu, že se pivovar i s restaurací nachází na návsi poměrně malebné vesničky, najde se zde mnoho umělců, kteří využijí zdejší romantické prostředí pro svou produkci, např. pro tzv. zpívanou, která je zde velmi oblíbená a láká mnoho místních i přespolních hostů.

Při příležitosti květnových oslav Osvobození Plzně americkou armádou letos sládek uvařil speciální pivo na počest generála Pattona. Jedná se o horně kvašené pivo anglického tipu s názvem Pattonova třinácka. Tento produkt byl nabízen na pivním festu v Plzni a od 7. května je možnost ochutnat v restauraci Pod Lípou v Kyšicích. Tato vyjímečná akce byla doplněna rockovými koncerty a několika divadelními představeními.

2.3.6 Reklama a náklady s ní spojené Pivovar Pod Lípou investuje zejména do reklamy typu bilboardy, které jsou velmi dobře viditelné podél místního dálničního obchvatu Praha - Rozvadov. Slouží i jako ukazatele pro navštěvníky. Příležitostně zadává reklamu do regionálního rádia.

U příležitosti výstavby dálničního koridoru mezi Plzní a prahou založil pivovar každému návštěvníkovi množstevní slevovou kartičku, která funguje tak, čehož konkrétně dělníci stavební firmy hojně využívají. Náklady na reklamu nedosahují celkově vysokých sum a podnik se je snaží co nejvíc minimalizovat.

2.3.7 Shrnutí

Pivovar Pod Lípou je oproti jiným pivovarům,na trhu nováčkem. JVzhledem k tomu, že je otevřen teprve od loňského října, si zatím netroufnu odhadovat, jaká je jeho pozice v konkurenčním boji proti velkým pivovarům či mezi podniky své velikosti. Zatím je hojně nabštěvovaný a vykazuje zisk. Jeho předností je, že své zákazníky láká na piva jiného tipu, než nabízí Pilsner Urquell.

Nejprodávanějším produktem dvanácktistupňové pivo Sedlák. Na otázku, zda by pivovar fungoval i bez nabídek ubytování a jiných přidružených akcí, odpoídá majitel Ing. Plh „ano bez problému“, i když po zkušenostech jiných malých pivovarů lze o tomto tvrzení pochybovat.

Do budpoucna je chystáno několik novinek, které majitelé zatím nechtějí prozradit ani pro účely této práce.

2.4 Pivovar Purkmistr, Plzeň - Černice název: Purkmistr místo: Plzeň- Černice jednatel: Petr Šmíd webové stránky: www.purkmistr.cz


Tento malý plzeňský pivovar se nachází v městské části Plzně zvané Černice. Dříve zde stával selský dvůr, o kterém je první zmínka již v roce 1603. Od té doby se zde vystřídalo několik majitelů, až v roce 2000 celý komplex koupila firma LUKR, která je vlastníkem dodnes. Firma komplex zakoupila za účelem vybudování hotelového komplexu, který zahrnoval i minipivovar, pivní lázně a bowling. Vše se slavnostně otvíralo dne 6. června 2007. Celou akci moderoval Petr Jančařík, pivo požehnal plzeňský biskup Mons. František Radkovský a patronem pivovaru se stal herec Martin Dejdar, to vše za veliké pozornosti veřejnosti. Majiteli jsou bratři Krýslovi, Lubomír (majitel firmy LUKR) a Josef ( významný český sládek). Pan Josef Krýsl se svým synem zde vaří pivo dodnes a získali již mnoho ocenění.

2.4.2 Současná produkce pivovaru Purkmistr

V místní restauraci pivovar nabízí širokou škálu druhů piv. Od klasického světlého přes polotmavé, tmavé, až po ochucená piva, například capucinové, pomerančové, borůvkové, medové, zázvorové a další. Pivovar Purkmistr nabízí čtrnáct druhů piv stabilně a příležitostně speciální, vařené k určité akci: PURKMISTR® 12% - světlý ležák -

klasický ležák, vařený dvourmutovým způsobem,

-

obsah alkoholu 4,8 %.

PURKMISTR® 12% - tmavý ležák -

vařený ze čtyř sladů s příjemnou kávovou chutí prolínající se s chutí belgické čokolády,

-


PURKMISTR® 12% - polotmavý ležák -

vařený ze tří druhů sladů s jemnou karamelovou vůní,

-


PÍSAŘ® 12% - pšeničné pivo -

vrchně kvašené pšeničné pivo, které má osvěžující character,

-


PURKMISTR® 12% - nakuřovaný ležák -

vařený z nakuřovaných sladů s tmavěčervenou barvou, s chutí uzeného a klobás,

-


PURKMISTR® 12% - borůvkový speciál -

chuť není zaměřena čistě na borůvky, ale i na další plody lesa,

-

obsah alkoholu 4,8%.

PURKMISTR® 12% - zázvorový speciál -

velmi výrazná chuť zázvoru podpořena karamelovým sladem,

-


PURKMISTR® 12% - višňový speciál -

ležák s višňovou chutí a vuní višňového dřeva a mandlí,

-


PURKMISTR® 12% - cannabis speciál

-

řadí se mezi bylinná piva a použitá cannabis je bez obsahu THC,

-


PURKMISTR® 12% - vanilkový speciál -

velmi výrazná chuť i vůně vanilky, pivo určené pro zvláštní příležitosti,

-


PURKMISTR® 12% - capuccino speciál -

chuť capucina nejde v pivě zapřít, a našel si i konzumenty, kteří kávu nepijí,

-


PURKMISTR® 12% - fíkový speciál -

velmi netradiční chuť tropického ovoce je velmi lahodná a osvěžující,

-


PURKMISTR® 13% ČERNICE - světlý speciál -

je ze čtyř druhů sladů a dvou druhů chmele,

-

obsah alkoholu 5%.

RADNÍ® 14% - jantarový polotmavý speciál s prodlouženou dobou zrání -

použitím vídeňského sladu se docílilo jantarové barvy, a jiskra chuti je způsobena delším zráním v tancích,

-

obsah alkoholu 6%.


Co se týče poptávky po pivě pivovaru Purkmistr, je nemalá. Nevztahuje se jen na ČR. Poptávka je např. i z Ruska, z Kazachstánu, Polska, Německa ba dokonce i ze Sibiře. Ovšem díky povaze piva je nemožné vyhovět objednávkám ze vzdálenějších lokalit, jako je např. právě Sibiř. Každý sud Černického piva má trvanlivost 30 dní maximálně, samozřejmě za určitých podmínek, ale i pokud by tyto přepravní a skladové podmínky dodavatel splnil, jen cesta na Sibiř by trvala zhruba 40 dní. To znamená, že pivo by bylo již zkažené, což by dobrému jménu pivovaru neprospělo. Zásadní ideou černického pivovaru je, co si pivovar vyrobí, to si spotřebuje.

Purkmistr prodává pivo pouze v Černicích, nedistribuje ani do centra města Plzně, pouze jednou ročně výjimečně, kdy se v chladírenském kamionu vyveze pivo v lahvích na hudební a divadelní festival v ulicích města, a to je jediná distribuce mimo pivovar.

2.4.4 Doplňkové služby a akce pivovaru

Pivovar Purmistr kromě výroby piva vykazuje další aktivity Jak je již zmíněno na začátku, je součástí hotelového komplexu, kromě pivovarnictví jsou zde nabízeny následující služby a produkty: pivní lázně bowling pořádání kongresů ubytovácí služby pivní kosmetika pivní pálenky a likéry pivovarské předměty s logem sklo a keramika a logem oblečení a textil purkmistr s logem pivovarské suroviny

Purkmistr se i letos zůčastní festivalu „Malý pivovar“ jako každý rok. Pořádání koncertů se zde nekoná z důvodu vysokých nákladů na účinkování kvalitních kapel, náklady se na vstupném většinou nevrátí. Proto pivovar Purkmistr spíše láká zákazníky na nov é a netradiční druhy piva, kvalitní kuchyni a kvalitní doplňkové služby. Velmi oblíbený je zde např. bowling, který bývá často rezervován firmami i jednotlivci na týdny dopředu.

2.4.5 Reklama a náklady na ni spojené

Pivovar Purkmistr nejvíce využívá v současné době reklamy na internetu, na facebooku, twiteru či placené na vyhledávači seznam. Co se týče televizních spotů, reklam v tisku či rozhlasových reklam, ty jsou finančně nad jejich možnosti, a tak je nevyužívají. Pokud je nějaká větší akce jako je rozsvěcování vánočního stromečku, vyrobí reklamní letáky, které

jsou distribuovány po okolí, převážně jen pro místní občany. Nejvíce Purmistr využívá reklamy „spokojený zákazník“. To je asi nejvíc osvědčená reklama, která za nízké náklady odvede nejvíce práce.

2.4.6 Shrnutí

Pivovar Purmistr je svou velikostí často zařazován mezi střední pivovary. Ovšem z gastronomického hlediska se stále řadí mezi malé pivovary. Co se týče konkurence oproti Pilsner Urquell, majitelé a provozovatelé ujišťují, že žádná není. Pivo Purkmistr je úplně jiného tipu a chrakteru, a tak si nekonkorují. Navzájem se neohrožují a dle slov pana Šmída, „ neexistuje aby malý pivovar konkuroval velkému, a velký pivovar konkuroval malému. Jsou tak diametrálně odlišní, že to prostě nejde.“

2.5 Pivovar Chodovar název: Chodovar místo: Chodová planá jednatel: Jiří Plevka st. webové stránky: www.chodovar.cz


Rodinný pivovar byl postaven nad velmi starými sklepními prostorami, které byly vytesány do skály. K tomuto místu se váže pověst o bílém pejsku Albínovi (mají ve znaku), který vyčenichal studánku s pramenem vody. Odtud se vše odvíjí. Bílý pejsek albín je považován za dobrého ducha piva a pivovarských sklepů. Dle zvyku musel vždy nejmladší učedník při odchudu připravit pejskovi do misky žejdlík piva, aby na oplátku ochránil jejich dílo a přinesl štěstí.

První zmínka o tomto pivovaru je v roce 1573, kdy patřil šlechtickému rodu *Šliků+. Po bitvě na Bílé hoře byl majitel popravený a pivovar se dostal do ruky rakouské šlechty *Hajmanzenů+, po nich statky podědili Berchemové a v jejich rukou byl až do roku 1945. Poté byl díky Benešovým dekretům znárodněn. Po roce 1945 byl pivovar součástí horského pastynářského družtsva, pak byl

součástí státních pivovarů, dále putoval do součástí

Chebských pivovarů, až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení krajů. V roce 1960 se stal součástí Plzeňských pivovarů. Pivovar Chodovar patřil mezi pivovary určrné k likvidaci. Přežil jen díky privatizaci 1.5. 1992.

2.5.2 Současná produkce pivovaru

V současné době pivovar produkuje zhruba kolem 90 tisíc hektolitrů ročně. Kromě piva se zde vyrábí i minerální voda Il sano. Poprvé se minerání voda uvedla na trh na akci zvané “EXPlzeň 68”. Vyráběla se 10 let a poté se Plzeňský pivovar rozhodl, že nebude vyrábět nic alkoholického a tím se výroba zastavila. Byl zde problem, protože se voda brala z hloubky 6 metrů a v záplavové oblasti. To znamenalo, že pokud došlo k přívalovým dešťům, minerální voda nebyla v hloubcen14 metrů použitelná. Bylo třeba udělat nový vrt. Nyní se bere z hloubky 34 metrů.

Tato minerálka je rarita. Je to pro to, že Il sano obsahuje dvoumocné železo. Ono je vlastně ve všech minerálkách, ale dodávano uměle, kdežto v této minerálce je zachováváno přírodně.

Pivovar vyrábí 10°, 11°, 12°,13° pivo. Do láhví stáčí kvasnicové polotmavé a v okolí pivovaru se v hospodách a restauracích čepuje kvasnicové pivo. Dále vyrábí nealkoholické pivo či Rádler. Příležitostně dělají i zelené pivo či vánoční atd. Tyto speciály se čepují především ve vlastní restauraci Stará sladovna.


Základem distribučního okruhu pivovaru je dle slov majitele pana Plevky staršího pivovarský komín. Do toho okruhu kolem komína se pivo značky Chodovar dodává. Jelikož Chodová Planá je na hranici Plzeňského a Karlovarského kraje, dodává tudíž do obou krajů. Občas je i nějaká vyjímečná dodávka dál do České republiky. Chodovar má vlastní dopravu. Nejvíce prodávaným produktem je 11° zámecký special.


Pivovar se v jednu chvíli ocitl na vratkých nohách z důvodu velkého tlaku konkurence nadnárodních společností. Uchýlili se tedy spíše směrem turistického ruchu.

První, co se udělalo, bylo to, že se prostory, kde se nacházely staré železobetonové tanky, které se v roce 1924 používané místo sudů, vybouraly. V roce 2000 se z toho udělala restaurace Ve skále, která je druhou největší pivovarskou restaurací hned po plzeňské Spilce. Tato restaurace nabízí k dispozici zhruba 260 míst. Jelikož návštěvnost byla veliká, tak se rozhodli k tomu postavit ještě hotel. Otevíral se v březnu roku 2005. V tomto hotelu nechal pivovar vystavit první pivní lázně v České republice v roce 2006. Tyto lázně měly kapacitu 7 lidí. Jelikož byl veliký zájem o tyto lázně, tak se přistavila mezi pivovarem a hotelem druhá restaurace. Ta nese název “Stará Sladovna”. Je to z toho důvodu, že se zde dříve nacházela

opravdu sladovna, než se přesunula blíže k pivovaru. Má k dispozici zhruba 150 míst vevnitř a na terase něco kolem 300 míst. U této restaurace se vybudovaly druhé pivní lázně. Opět pro sedm lidí. Je tedy možno najednou poskytnout lázně 14 lidem najednou. Loni ještě přistavěli rehabilitační bazén, saunu a páru. A pro vyžití hostů ještě malé golfové hřiště. Letos v březnu se dostavělo i kongresové centrum pro zhruba 150 lidí. To slouží pro různé kongresové akce, které se doposud konaly v místním kulturním domě.

Nejrůzmějších akcí se tu ročně koná několik. Jsou to například zahájení pivní sezóny, která se koná začátkem května. Letos v červnu pivovar pořádá mistrovství světa v koulení pivních sudů. Okolo 20. .srpna se zde konají pivní slavnosti v přírodnim divadle, které má kapacitu kolem 3000 osob.

2.5.5 Reklama a náklady s ni spojené

Využívají reklamy v televizi, rádiu či billboardy na silnicích. Náklady na ni se snaží udržet v takové míře, aby je to nijak neohrozilo na existenci. Žádné horentní sumy do marketingu nevkládají. Ovšem i takovýto pivovar, který má velmi známou značku, musí dle slov majitelů reklamu udělat.

2.5.6 Shrnutí Pivovar Chodovar v Chodové Plané je nejstarším a jediným skutečně rodinným pivovarem v západních Čechách, který postavil svoji existenci na základě restitucí majetku po roce 1989 . Kvůli velkému tlaku konkurence byl nucen se zaměřit i turistickým směrem. Snaří se obsáhnout vše, co se týká turistického ruchu. Zákazník zde najde od ubytování, přes občerstvení až po relaxaci vše. Především díky doplňkovým službám si tento pivovar vede celkem slušně. Co se týče konkurence, tak Pilsner Urquell představuje určitou hrozbu. Ovšem ostatní mini a malé pivovary dle slov pana Plevky vůbec. Dokazuje to i fakt, že Chodovar oslavil dne 1.5. 2014 22 let fungování na trhu.

2.6. Pivovar Modrá Hvězda název: Modrá Hvězda místo: Dobřany jednatel: Petr Petružálek webové stránky: www.modra-hvezda.cz


Pivovar vznikl v roce 1998. V této době bylo zhruba 49 mini pivovarů. Na trhu byla poptávka po nefiltrovaném pivu. Jelikož velké pivovary nabízely pivo univerzálního tiyu, po nefiltrovaných pivech byla sháňka. Vznik tohoto malého pivovaru spočíval především v originalitě produktů.

2.6.2 Současná produkce pivovaru Tento malý pivovar nabízí mnoho druhů vlastních piv. Některé jsou ve stale nabídce a některé jen vyjímečně. To jsou různé ochucené a barevné speciály. Pivovar Modrá Hvězda vyrabí jen nefiltrované pivo. To je vlastně pivo v přírodním stavu. Jejich produkce je do 500 hektolitrů za rok. Dobřanská Desítka - 10% výčepní světlé. Dobřanský Hospodář - 11% pšeničné pivo. Dobřanská Hvězda – 12% světlý ležák. Dobřanská Hvězda – 13% řezané. Dobřanská Hvězda – 14% tmavý speciál. Dobřanské Pivo hořké – 15% svrchní speciál. Dobřanský Dragoun – 16% polotmavý speciál. Dobřanský Sekáč – 17% světlý speciál. Dobřanský Anděl – 23% extra speciál. Nejvíce prodávaným produktem je 12 světlý ležák.


Pravidelná distribuce je pouze v Dobřanech a blízkém okolí. Další nabídku lze najít v pivotékách např. na Moravě. Tato nabídka probíhá formou zkušební nabídky, kdy zájemce zakoupí několik soudků a čepuje pivo v místě své pohostinské činnosti. Pivovar Modrá Hvězda se zůčastňuje různých zahraničních akcích spojených s pivem. Na těchto akcích nabízí k prodeji své produkty. Pravidelně to nelze, protože náklady spojené s dopravou jsou moc vysoké.


Modrá Hvězda kromě produkce piva nabízí i pivní kosmetiku, která má velmi dobrý ohlas u zákazníků.

Dále se v areálu pivovaru nachází restaurace a hotel. Nabízí tedy i služby ubytovací a stravovací. V současné době m á ModráHvězda velmi dobrou pověst a směřuje sem mnoho zájezdů pořádaných cestovními agenturami. Konají se zde různé oslavy, výročí či svatby. Restaurace má k dispozici velkou letní terasu, kterou hojně využívají v sezóně hlavně cyklisté. Kolem Dobřan jsou vybudovány cyklostezky a Modrá Hvězda stojí uprostřed jedné z nich.

Přes léto se zde konají akce jako je “Hudební léto Dobřan”, kde vystupuje mnoho českých malých kapel. Dle slov majitele se nejedná o nutný marketingový tah, ale spíšeno zpesteřní pro zákazníky.

2.6.5 Reklama a náklady s ní spojené

Reklama, kterou pivovar využívá, má pro něj velký význam, podle vyjádření majitelů. Využívají reklamy jak v rádiu, tak v televizi. Největší reklamou je pro ně spokojený zákazník.

Dále využívají reklamy na obrazovkách, které jsou umístěny v prostorách restaurace a terasy. Celý den se tam promítá filmová smyčka. Ta obsahuje jak stálou nabídku, tak i mimořádnou. Tím se myslí nejen fotografie hotelových pokojů, cen v restauraci, ale i pozvánka na konkrétní akci.

2.6.6 Shrnutí

Modrá Hvězda, co se týče konkurence velkých pivovarů, je na tom spíše naopak. Tento malý pivovar je konkurentem velkému. Je to z důvodu vyráběného produktu. Malý pivovar vyrábí originální pivo. Každá várka je vlastně jiná a má svůj charakter. Což se u velkých pivovarů nestává.

Sládek Petr Petružálek se snaží neustále nabízet nové druhy piv svým zákazníkům. Letošní výzvou jsou pro něj tak zvané *EJLY+. To jsou druhy piva, která jsou ze speciálních odrůd chmele a jsou irského tipu. V současné době tento druh nabízí pouze dva pivovary. Jeden z nich je Modrá Hvězda. Tady nabízejí zákazníkovi polotmavý *EJL.+ A na léto chystají jemnější a odlehčené pivo, spíše na osvěžení.

3 Návrhová část Cílem této návrhové části mé bakalářské práce je navrhnout vhodné opatření pro malé pivovary, které bojují s konkurencí velkých pivovarů. Mé poznatky a návrhy vycházejí z analytycké části.

Zaměřila jsem se na západní Čechy, kde velkým gigantem mezi pivovary je Pilsner Urquell. V následujících dvou podkapitolách poukazuji na to, jak mohou malé pivovary oproti velkým podnikům ustát tlak konkurence. Snažím se poukázat na to, že velké pivovary se snaží především o kvantitu produktů, kdežto malé pivovary chtějí dodržet původní receptury a zachovat určitou kvalitu svých produktů.

Jak je zřejmé z analytické části této práce, malé pivovary, které jsem oslovila, zatím bojují s konkurencí dobře, ba i některé si vůbec nekonkurují. Jedná se především o charakter piva a distribuci produktu. Jak se říká „každý si hraje na svém písečku“. Co se týče konkurence mezi sebou navzájem, není příliš veliká. Spíše se dá říci, že malé pivovary vedle sebe fungují.

3.1 Malé pivovary v konkurenci velkých pivovarů - shrnutí Základní strategií velkých nadnárodních pivovarnických společností je vysoká produkce piva s co nejnižšími náklady. Proto nejsou dodržovány původní klasické metody kvašení piva, ale jsou nahrazovány metodami méně náročnými na čas a peníze. Jako příklad je uváděna praktika, kdy se navaří určité množství silného např. 20ti stupňového piva, které se posléze ředí destilovanou vodou tak, aby z něj podle potřeby vzniklo pivo 12ti stupňové či 10ti stupňové a jiné.

Jindy jsou zase používány chemické přísady, např. na bázi arabské gumy, které zpevňují pivní pěnu apod.

Z výzkumu, k němuž mě zavedla tato práce, jsem dospěla k závěru, že malé pivovary těžko udrží svou existenci, pokud se omezí pouze na samotnou produkci piva. Přestože např. majitel pivovaru Pod Lípou říká, že by na trhu obstál jen se samtnou výrobou piva, i on provozuje další služby. Jako důležitou vidím zejména restauraci, kde se produkce pivovaru nabízí. Za neopomenutelné považuji, aby restaurace nabízela kvalitní kuchyni, která přitáhne zákazníky. Důležitá je i výroba nealkoholického piva pro řidiče. Velkou výhodou je vlastní zdroj kvalitní vody vhodné pro výrobu.

Některé malé pivovary mají i tu výhodu, že se jedná o tzv. rodinné podniky, kde je personál složen z rodinných příslušníků, což přináší větší spolehlivost a menší náklady na mzdy - tato situace je např. v pivovaru Belveder v Železné Rudě.

V dnešní době jsou velice žádané služby typu spa a wellness, proto některé pivovary provozují tzv. pivní lázně. Jako první v Čechách tuto službu zavedl rodinný pivovar Chodovar. Pokud ovšem pivní lázně jsou provozovány nekvalitně např. tak, že se do koupele pouze přilije trochu piva, zákazník v dnešní široké nabídce nekvalitu většinou rozezná a nebude se na místo opakovaně vracet. Zajímavé jsou také možnosti zábalů, masáží, kosmetických služeb na bázi pivních surovin. S tím souvisí i výroba a prodej pivní kosmetiky, např. pivních šamponů, pleťových přípravků apod. Tuto výrobu najdeme např. v pivovarech Chodovar, Belveder, Modrá Hvězda a Purkmistr.

Za samozřejmost je dnes považován v malých pivovarech prodej pivních speciálů v různých dárkových baleních, prodej suvenýrů a doplňků.

Protože jsou malé pivovary často cílem rodinných výletů, zákazníci vítají jednak existenci dětských koutků, jednak možnost prohlídky podniku s výkladem, který by měl být k dispozici i v angličtině a němčině.

Jako odstrašující příklad neschopnosti malého pivovaru obstát v konkurenčním prostředí lze uvést minipivovar Groll v Plzni, který je momentálně v insolvenčním řízení. Přestože jej jeho majitelka pojmenovala po bavorském sládkovi Josephu Grollovi, který uvařil první várku slavného Plzeňského prazdroje, minipivovar Groll neobstál, ačkoliv se nacházel ve výhodné poloze nedaleko historického centra města. Důvod vidím především v tom, že kromě výroby piva byla provozována jen malá restaurace, která byla pověstná nekvalitními službami a nevalnou kuchyní. Pouze pár set metrů od minipivovaru Groll je vstup do rnávštěvnického centra a restaurace Na Spilce Plzeňského Prazdroje, což dle mého názoru samo o sobě nemuselo být na škodu, naopak, tato skutečnost mohla být využita k prezentaci rozdílů a srovnání malého a obřího pivovaru a mohli být přilákáni i hojní návštěvníci, kteří se zajímají o Plzeňský Prazdroj.

Pro konkurenceschopnost malých pivovarů bych na základě mého výzkumu uvedla přehled doporučení v následující kapitole.

3.2 Malé pivovary v konkurenci - přehled PLUSY: - tradiční postupy výroby piva bez použití chemikálií a náhražek - záruka kvality a doložení původu surovin - variabilita chutí, reakce na přání zákazníka - nepasterizovaná a nefiltrovaná piva - menší náklady na management - vlastní prostory, vlastní zdroj vody - menší náklady - personál z rodinných příslušníků - menší náklady - doplňkové služby - restaurace, hotel, wellness, zázemí pro děti - rodinné prostředí - stálá klientela - výroba a nabídka dárkových předmětů - výroba a nabídka kosmetických produktů - účast na veřejných akcí za účelem vstupu do veřejného povědomí

MINUSY: - nedostatek kapitálu na rozvoj - slabší pozice u bankovních ústavů - odběr surovin v menším množství - vyšší cena - nepřehlednost legislavy, kdy malé firmy nemají možnost platit si právní poradce - nemožnost expandování na širší trh (nadregionální) - náklady na energie - vyšší cena za jednotku piva vzhledem k výše popsaným nákladům - vyšší cena za točené pivo než lahvové - nedostatek kvalitních sládků a dalšího personálu - snáze se projeví

- nemožnost dosáhnout na širší reklamu - výroba suvenýrů, dárkových a reklamních předmětů - vysoké náklady při menším množství - výnos malého pivovaru se vyplácí až od určité velikosti - cca 1000 hl za rok

Závěr V bakalářské práci jsem se pokusila o zpracování a podání informací o konkurenčním prostředím malých pivovarů. V teoretické části jsem sepsala konkureční prostředí a pojmy s tím spojené, jako jsou nabídka, poptávka nebo tržní mechanismus.

V analytické části jsem se zaměřila na konkrétní pivovary. Zkoumala jsem jak si stojí na trhu, jaké nabízejí produkty a jak lákají nové zákazníky. Všechny co jsem oslovila se snaží udržet na trhu co to jde. Pořádají různé kulturní akce ve svých prostorách a tím získávají novou klientelu. Co se týče maketingu tak všichni nejvíce využívají reklamy, “ spokojený zákazník”. Ti větší se finančně zmůžou I na reklamní spoty v rádiu či televizi. Ale schodují se na tom, že je to opravdu finančně nákladný a málo účinný. Pokud se zaměříme na konkurenci, tak se schodli na tom, že pro ně velké pivovary určitou konkurenci představují.Ale mnohdy je tomu spíše naopak, male pivovary konkurují těm velkým. A to díky svým výrobkům. Jejich pivo je svým způsobem jedinečnýi. Ovšem mezi sebou si konkurují. V úvodu jsem zmínila dvě hypotézy. U té první, zdali by se male pivovary udželi na trhu jen s nabídkou piva, se domnívám, že ne. Nabídka různých druhů piv je v dnešní době tak veliká, že si každý vybere. Je tedy nutno nabídnout zákazníkovi něco jiného nového, něco co konkurence nemá. A druhá hypotéza, zda- I by pomohlo kdyby si přestaly male pivovary navzájem konkurovat, je dle mého názoru dobrým obraným mechanismem. Tím že by se semkly by opravdu lépe odolávali tlaku konkurence. I za cenu ohroženosti kvality jejich produktů. Tímto jsem první hypotézu vyvrátila a druhou potvrdila. Samozřejmě, dokázat tyto tvrzení na 100% by vyžadovalo několika letý výzkum. Hlavním cílem této práce, bylo ukázat a poskytnout pravdivé informace o malých pivovarech a konkurenčním prostředím. Tento cíl jsem splnila v druhé analytické části. Jako vedlejší cíl, jsem si zadala doporučení jak lépe ustát tlak konkurence. Te jsem splnila ve třetí návrhové části. Kde jsem shrnula plusy a mínusy malých pivovarů.

Literatura 1

Attl, P.; Polívková, A.; Studnička, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových

prací. Praha: VŠH, 2011. ISBN: 978-80-87411-13-1.

2

Jakubíková, D. Marketing v cestovním ruchu. Jak uspět v domácí i světové konkurenci.

Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN: 978-80-247-4209-0.

3

Synek, M; Kislingerová, E. Podniková ekonomika. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN: 978-

80-7400-336-3.

4

Vlček, J. Ekonomie a ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. ISBN: 978-80-7357-

478-9.

[5]

článek z Mladé Fronty ze dne 16.9. 2013

[6]

Máče, J.; Zeman, D. EK014 mikroekonomie 1-3 část – studijní opora pro

kombinovanou formu

[7]

http://pivni.info/minipivovary/76-purkmistr-z-plzne-je-tu.html

[8]

http://www.vypravyzapivy.cz/cs/pivovary/purkmistr-plzen

[9]

www.purkmistr.cz

[10]

www.podlipou-pivovar.cz

[11]

http://ekonomie-maturitni-otazky.blogspot.cz/2011/05/2-trh-trzni-

mechanismus.html

[12]

http://www.ius-wiki.eu/tnh/pfuk/tnh/zkouska/otazka-7

[13]

http://www.tech-info.cz/pivo/historie-piva.html

[14]

http://www.chodovar.cz/id117cz-historie-a-soucasnost.htm

[15]

http://www.modra-hvezda.cz/index.php/cs/

Přílohy Příloha Příloa Příloha Příloha Příloha

1 2 3 4 5

mapa západních čech logo pivovaru Belveder foto pivovaru belveder logo pivovaru Pod lípou foto pivovaru Pod lípou

Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha

6 7 8 9 10 11

logo pivovaru Purkmistr foto pivovaru Modrá Hvěda logo pivovaru Chodovar foto pivovaru Chodovar logo pivovaru Modrá Hvězda foto pivovaru Modrá Hvězda

Příloha 1 – mapa západních Čech 1. Západní Čechy 2. Střední Čechy 3. Jižní Čechy 4. Severní Čechy 5. Východní Čechy

6. Severní Morava a Slezsko 7. Jižní Morava

Zdroj: http://www.batprogram.cz/html/21

Příloa 2 – Logo pivovaru Belveder

Zdroj: http://www.hotelbelveder.cz/belveder/fr.asp?tab=belveder&id=25&burl=&pt=FO

Příloha 3 – foto pivovaru Belvedér

Zdroj: http://www.hotelbelveder.cz/belveder/fr.asp?tab=belveder&id=25&burl=&pt=FO

Příloha 4 – logo pivovaru Pod lípou

Zdroj: http://www.podlipou-pivovar.cz/

Příloha 5 – foto pivovaru Pod lípou

Zdroj: http://www.podlipou-pivovar.cz/pivovar/

Příloha 6 – logo pivovaru Purkmistr

Zdroj: http://www.purkmistr.cz/

Příloha 7 – foto pivovaru Purkmistr

Zdroj: http://www.purkmistr.cz/pivovar/pivovar-vyroba-piva-plzen.php

Příloha 8 – logo pivovaru Chodovar

Zdroj: http://www.pivnigalerie.cz/psortiment/p_chodovar.php

Příloha 9 – foto pivovaru Chodovar

Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/2536220-chodovar-chodovaplana.html#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=hint&utm_term=pivovar%20Chod ovar&utm_content=toppremise

Příloha 10 – logo pivoaru Modrá Hvězda

Zdroj: http://www.modra-hvezda.cz/index.php/cs/

Příloha 11 – foto pivovaru Modrá Hvězda

Zdroj: http://pivni.info/minipivovary/189-modra-hvezda-dobrany-06.html

Konkurenční prostředí malých pivovarů

Recommend Documents