KONKURENCESCHOPNOST V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014-2020 7. ledna 2014 Brno
Stav přípravy Dohody o partnerství a programů pro programové období 2014–2020 • Koordinací přípravy programových dokumentů pro programové období 2014–2020 bylo MMR-NOK pověřeno usnesením vlády č. 650 ze dne 31. srpna 2011. • Usnesením vlády ze dne 28. listopadu 2012 č. 867 bylo schváleno vymezení programů spolufinancovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů (dále ESI fondy) pro programové období 2014–2020 a zároveň byl schválen postup přípravy programů. Původní termín „fondy Společného strategického rámce (SSR)“ byl v průběhu projednávání nařízení Evropské unie pro tuto oblast nahrazen termínem „Evropské strukturální a investiční fondy“. • „Informace o stavu přípravy Dohody o partnerství a programů pro programové období 2014-2020“, do 31. prosince 2013. • MMR-NOK pokračuje v přípravě jednotného metodického prostředí
Rada pro fondy SSR • Rada pro fondy SSR – nadresortní zastřešující řídicí platforma: • Plní pro přípravu i fázi realizace programového období 2014-2020 roli Řídicího a koordinačního výboru • Konzultuje věcné zaměření intervencí všech fondů SSR v ČR v programovém období 2014–2020 • Na pracovní úrovni Rady zřízeny pracovní skupiny podle tematického zaměření - v čele generální sekretáři/generální zmocněnec:
• PS pro konkurenceschopné podniky, výzkum, inovace, efektivní veřejnou správu a zaměstnanost a vzdělávání (M. Kopicová) • PS pro trh práce a vzdělávání a boj s chudobou (J. Vitula) • PS pro páteřní infrastrukturu (P. Moos) • PS pro integrovaný rozvoj území (D. Sventek) • PS pro inovativní finanční nástroje (M. Hanzlík)
Generální sekretáři a generální zmocněnec Klíčové role: •
Navrhují strategické vize pro programové období 2014–2020
•
Navrhují hlavní strategické směry a odborně koordinují práce na daných tématech
•
Komunikují strategické cíle a záměry pro programové období 2014–2020 a nalézají konsenzus.
Hlavní aktuální úkoly generálních sekretářů •
Pomáhat nalézat konsensus v problematických tématech (hraniční oblasti operačních programů)
•
Identifikovat synergie a komplementarity operačních programů
•
Sledovat soulad připravovaných dokumentů s hlavními strategickými směry
•
Přispívat ke zpracování zejména analytické části Dohody o partnerství
•
Vnášet nadresortní odborný pohled
Co je naším úkolem? •
Pomáháme nalézat konsensus v problematických tématech (hraniční oblasti operačních programů)
•
Identifikujeme synergie a komplementarity operačních programů
•
Sledujeme soulad připravovaných dokumentů s hlavními strategickými směry
•
Přispíváme ke zpracování analytické části Dohody o partnerství
•
Vnášíme nadresortní odborný pohled.
Jaká jsou pro nás klíčová témata? •
Dohoda o partnerství
•
Aplikovaný výzkum a jeho využití v praxi (spolupráce OP PIK a OP VVV)
•
Další vzdělávání (spolupráce OP VVV a OP Z)
•
Inkluzivní vzdělávání ve vazbě na sociální začleňování a boj s chudobou (spolupráce OP VVV a OP Z)
•
Provázanost „tvrdých“ a „měkkých“ investic (OP VVV a OP Z s IROP)
•
Správné řešení pro Prahu (OP VVV a OP Z s OP PPR)
•
Efektivní a účinné nastavení územní dimenze intervencí pro obě tematické oblasti
Příprava Dohody o partnerství •
Úpravy relevantních částí Dohody o partnerství ze strany GS, vypořádání připomínek ex-ante evaluace, RKS, EK…
•
Účast na vyjednávání v Bruselu (6.12.2013) v rámci vyjednávacího týmu vedeného MMR
•
Pozitivní hodnocení Dohody o partnerství ze strany EK, k vyřešení přesto zbývá řada otázek
•
Otázka harmonogramu schválení Dohody o partnerství (řada možných problémů – ex ante kondicionality)
Hlavní principy programového období 2014–2020 • • • •
• •
Princip strategického zaměření a propojování - Cíle a priority budou podřízeny naplňování strategie Evropa 2020, Národního programu reforem a Strategie mezinárodní konkurence-schopnosti. Princip fungujícího trhu - Budou posíleny tržně konformní mechanismy finančních nástrojů. Tržní principy budou podporovány prostřednictvím intervencí pouze tam, kde lze indikovat tržní selhání. Princip podpory kvalitních projektů - Snížení fragmentace pomůže zacílení i na úrovni jednotlivých projektů prostřednictvím rozumné a efektivní soustavy indikátorů. Princip snadnější přípravy a realizace projektů - MMR-NOK vytváří spolu s partnery zjednodušené a jednotné metodické prostředí pro přípravu projektů, včetně kvalitní přípravy stabilních lidských zdrojů pro budoucí intervence. Vložení úrovně tematických okruhů , které podrobněji rozpracovávají sociální a ekonomickou situaci v České republice. Jejich smyslem bylo vyplnit úlohu převodníku mezi NRP a pozdějšími programy pro programové období 2014–2020. Vstup do DoP - „Stanoviska útvarů Komise k přípravě Dohody o partnerství a programů v České republice na období 2014–2020“ neboli tzv. Pozičního dokumentu v listopadu 2012.
Dohoda o partnerství Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 stanoví cíle a priority pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) za účelem naplňování strategie Evropa 2020 na základě vydefinovaných národních priorit.
Národní rozvojové priority • • • •
Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, které zahrnuje: Rozvoj podnikání, podnikavosti a využívání inovací. Fungující trh práce. Rozvoj vzdělávání. Podpora prosazování inovací a výzkumu a vývoje. Rozvoj páteřní infrastruktury, životní prostředí. Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy. Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví. • Integrovaný rozvoj území. Z hlediska pozice ČR lze konstatovat soulad Dohody o partnerství a v ní zpracovaných problémových oblastí s prioritami financování EK definovanými v tzv. Pozičním dokumentu EK z listopadu 2012.
Tematické vymezení oblastí GS pro konkurenceschopnost KONKURENCECHOPNÉ PODNIKY
VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE
ZAMĚSTNANOST
VZDĚLÁVÁNÍ
Relevantní operační programy OP PIK
OP VVV
IROP
OP Z
OP PPR
Rámec konkurenceschopnosti
Globální konkurenční pozice ČR • • •
Tempo poklesu výrazně zrychlilo Jsme 46. na světě, 21. v Evropě 4. mezi novými členskými zeměmi EU
Globální konkurenční pozice ČR - negativa • • • • • • • • • • •
Důvěra veřejnosti v politiky – 146. na světě (3. nejhorší) Břemeno vládní regulace – 135. na světě Vymahatelnost práva – 115. na světě Kvalita základního školství – 51. na světě Kvalita „STEM“ vzdělávání – 83. na světě Kvalita řízení škol – 90. na světě Admin.náročnost zahájení podnikání –104. na světě „Brain drain“ – 109. na světě „Brain gain“ – 87. na světě Dostupnost vědců a inženýrů – 64. na světě Dostupnost venture kapitálu – 74. na světě
Globální konkurenční pozice ČR - pozitiva • • • • • • • • •
Účast na terciárním vzdělávání – 29. na světě (pokud to bereme jako pozitivum …) Dostupnost Internetu ve školách – 24. na světě Produktivita práce – 19. na světě Stabilita bankovního sektoru – 33. na světě Inovační kapacita – 26. na světě Šíře hodnotového řetězce – 24. na světě Kvalita lokálních dodavatelů – 21. na světě Kvalita výzkumných institucí – 26. na světě Firemní výdaje na VaV – 32. na světě
Vzdělávání
Klíčová témata – oblast vzdělávání Klíčové problémy •
• Příčiny problémů
Nedostatečná rovnost v přístupu ke vzdělávání
Kvalita počátečního vzdělávání
•
•
•
Nedostatečná kvalita učitelů a managementu škol Nerozvinutý rámec evaluace a hodnocení Podinvestovaná infrastruktura neodpovídající demogr. trendům Nedostatečné využití digitálních technologií Málo rozvinutá spolupráce škol se zaměstnavateli
•
• •
•
Bariéry v přístupu znevýhodněných skupin Nízká kapacita škol pro inkluzi Chybějící nástroje a kompetence pro identifikaci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Nízká kapacita kvalitního předškolního vzdělávání
Kvalita vzdělávání na VŠ a jeho relevance pro trh práce • •
•
•
•
Masifikace VŠ Nedostatečná diverzifikace Nevyhovující nastavení systému hodnocení kvality a strategického řízení vysokých škol Nízké zapojení odborníků z praxe do výuky na VŠ Nízká míra otevřenosti vůči mezinárodní spolupráci
Klíčová témata – oblast vzdělávání Zvýšit kvalitu počátečního vzdělávání
Cíle
Zvýšit otevřenost vzdělávacího systému směrem k vyšší úrovni sociálního začleňování Zvýšit dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání Rozvoj excelence vysokých škol Zvýšení kvality vzdělávání na VŠ a jeho relevance pro trh práce • Intervence do zlepšení schopností dětí a studentů v klíčových kompetencích • Podpora zvýšení kvality pedagogů • Systém monitoringu kvality výsledků a kvality
Nástroje
• Spolupráce se zaměstnavateli apod. • Investice do vzdělávací infrastruktury s ohledem na demograf. trendy • Systematická podpora znevýhodněných dětí a studentů • Podpora profilace studijních oborů VŠ
• Rozvoj mezinárodní spolupráce a mezinárodního prostředí na VŠ
Klíčová témata – oblast vzdělávání
Vize
Kvalitně vzdělaní a motivovaní absolventi jsou schopni flexibilně reagovat na přicházející změny, podnikat, iniciovat a zavádět inovace a uplatnit se na globálním trhu práce. Kvalifikovaná pracovní síla je zdrojem konkurenční výhody českých firem a přitahuje investice firem nadnárodních. Zároveň vzdělávací systém svou otevřeností vůči potřebám znevýhodněných skupin podporuje sociální soudržnost společnosti a napomáhá ke snižování sociálních rozdílů. • Umístění českých žáků v mezinárodních srovnávacích testech gramotnosti (PISA apod.) při současném snižování rozdílů mezi žáky, regiony a školami
Měření naplnění cílů
• Uplatnitelnost absolventů – nezaměstnanost absolventů/délka doby hledání práce po dokončení školy (vztaženo k aktuální míře nezaměstnanosti) • Snížení závislosti výsledků žáků na jejich socioekonomickém zázemí • Nárůst počtu míst v MŠ
• Postavení univerzit v mezinárodních žebříčcích
Výzkum a vývoj
Reforma V&V&I Omezení počtu poskytovatelů
TA ČR Financování založené na hodnocení výsledků Nová NPV
Priority orientovaného výzkumu Novela zákona o V&V&I
Nové infrastruktury pro výzkum, inovace a transfer
... Jen do nových výzkumných infrastruktur musíme v příštích pěti letech získat tisíce špičkových odborníků
Je tedy absolventů techniky dost ... nebo málo? • • • •
Celková míra nezaměstnanosti – strojní inženýři 2,3 %, elektroinženýři 3,0 % ... Strojní inženýři – 300 volných míst na 250 uchazečů, poměr u elektroinženýrů vychází 180/217 ... U obou skupin vychází poměr téměř 1:1, na trhu práce je jinak 14x více uchazečů než volných míst! Navíc „demografická vlna“ se láme a počty absolventů VŠ budou klesat ...
• Vývoj počtu absolventů a jejich projekce – vybrané technické obory
Standardizovaná míra nezaměstnanosti absolventů magisterského studia VŠ v %
Klíčová témata – oblast výzkumu a vývoje Klíčové problémy
Nízká kvalita a mezinárodní konkurenceschopnost VaV • Nízká kvalita a dostupnost lidských zdrojů pro VaV
Příčiny problémů
• Nedostatečně rozvinutá VaV infrastruktura (budovaná z OP VaVpI) • Nedostatečná internacionalizace výzkumu
• Nevyhovující institucionální rámec
Malé využití výzkumu a vývoje jako zdroje konkurenční výhody ČR
• Nedostatečné zacílení VaV na praktické problémy a výzvy • Nízká úroveň spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou • Slabá inovační poptávka aplikační sféry (viz níže oblast podnikání a inovace) • Nerozvinutá chytrá specializace regionů
Klíčová témata – oblast výzkumu a vývoje Zvýšit počet mezinárodně úspěšných výzkumných týmů a mezinárodně konkurenceschopných výsledků VaV Cíle
Zvýšit nabídku unikátních výsledků VaV s aplikačním potenciálem a počet výsledků dotažených do stadia aplikace Iniciovat a rozvinout regionální proces inteligentní specializace (S3) • Posilování výzkumných kapacit s potenciálem pro špičkový výzkum (rozvoj investic ze současného období)
• Vyšší podpora pražských kapacit než v současném období • Projekty aplikovaného VaV
Nástroje
• Aktivity komercializace VaV a transferu technologií • Budování kapacity regionů pro inteligentní specializaci
•Podpůrné aktivity: management VaV na národní úrovni i na úrovni jednotlivých institucí, informační zdroje, popularizace výzkumu • Souvislost s nástroji v oblasti vzdělávání
Klíčová témata – oblast výzkumu a vývoje
Vize
Měření naplnění cílů
V prioritních oblastech Česko zvyšuje svůj podíl na světové produkci excelentních výsledků výzkumu, je atraktivní pro zahraniční výzkumníky a nabízí špičkové doktorské programy, o něž je zájem i ze zahraničí. Výkonnostně orientované výzkumné instituce pečlivě spravují vytvořené duševní vlastnictví, usilují o komercializaci vytvořených výsledků, přičemž intenzivně spolupracují s podniky, což jim generuje rostoucí příjmy ze zdrojů mimo veřejné rozpočty.
• Počet projektů/týmů v mezinárodních programech výzkumné excelence (Horizon 2020)
• Počet patentů/licencí • Zvýšení podnikových výdajů na VaV
Aktuální stav přípravy Dohody o partnerství • • • •
•
• • •
28. listopadu 2012 MMR-NOK zpracovalo a předložilo vládě materiál „Návrh Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020“ Návrh Dohody o partnerství 17. července 2013 postoupen EK k zahájení neformálního posouzení tohoto dokumentu ze strany EK. V červenci 2013 bylo zahájeno i Ex–ante hodnocení návrhu Dohody o partnerství V červenci bylo zahájeno i Posouzení vlivů Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 na životní prostředí (tzv. SEA hodnocení). Postoupení finálního návrhu Dohody o partnerství k SEA hodnocení proběhne do konce ledna 2014. 11. října 2013 ČR obdržela připomínky EK k červencovému Návrhu Dohody o partnerství Souhrnná stanoviska k jednotlivým připomínkám EK byla zpracována v rámci širokého okruhu partnerů a po projednání na platformě Pracovní skupiny pro přípravu Dohody o partnerství byla dne 22. listopadu 2013 odeslána EK. 25. listopadu 2013 ČR zaslala EK také upravený text Dohody o partnerství Neformálního dialog se uskutečnil 6. prosince 2013 v Bruselu
Další postup neformálního dialogu k přípravě programového období 2014–2020 • Zahájení oficiálního vyjednávání Dohody o partnerství bylo dle původního harmonogramu očekáváno již v září 2013, avšak s ohledem na zpoždění v přijetí finální verze nařízení Evropské unie pro ESI fondy nadále pokračuje neformální dialog dle aktuálních potřeb přípravy programového období 2014–2020. Další jednání k Dohodě o partnerství se případně uskuteční v únoru 2014. • EK je průběžně informována i o přípravě programů 2014–2020, jejichž listopadové verze české orgány odeslaly EK dne 4. prosince 2013. Na základě dohody s Evropskou komisí a řídicími orgány bude neformální dialog k programům zahájen v lednu 2014, a to prvním společným jednáním, které se uskuteční ve dnech 28. až 30 ledna 2014 a bude probíhat v několika blocích dle zaměření programů. MMR na základě své koordinační role apelovalo na řídicí orgány v souvislosti s včasnou přípravou vyjednávacích týmů jednotlivých programů. Vyjednávání programů je na základě usnesení vlády č. 809 ze dne 23. října 2013 v gesci řídicích orgánů. • V souladu s usnesením vlády č. 809/2013 budou Dohoda o partnerství i všechny programy spolufinancované z ESI fondy předloženy vládě ČR ke schválení do konce března 2014.
VI. jednání v rámci neformálního dialogu 6. prosince 2013, Brusel Témata: • Stěžejním tématem jednání bylo vypořádání připomínek EK k Dohodě o partnerství (verzi ze dne 17. července 2013), které byly ČR zaslány dne 11. října 2013. • Projednání dílčích témat přípravy programového období 2014–2020 jako jsou předběžné podmínky, naplňování principu partnerství a další. • Zahájení neformálního dialogu k jednotlivým programům. Závěry obecně: • Zástupci EK ocenili přístup ČR k připomínkám EK a pozitivně hodnotili značný posun kvality dokumentu od července 2013 i zohlednění nové verze šablony EK. Z pohledu EK se ČR řadí mezi nejpokročilejší členské státy v přípravě Dohody o partnerství. • Jako kritické body přípravy programového období 2014–2020 v ČR vnímají vyřešení řízení ve věci implementace směrnice EU o posuzování vlivů na životní prostředí EIA a přijetí zákona o státní službě.
Vyřešení obou problematik je klíčovou podmínkou pro schválení Dohody o partnerství ze strany EK, a tedy i schválení všech programů
Závěry 6. jednání v rámci neformálního dialogu 6. prosince 2013, Brusel /2 • ČR považuje neformální jednání s EK za klíčová s ohledem na nutnost projednání problematických aspektů přípravy • Předjednání těchto otázek připravuje pevný základ pro oficiální vyjednávání Dohody o partnerství i programů pro programové období 2014–2020 • Opakované ocenění značného pokroku, kterého Dohoda o partnerství od července 2013 doznala, a pozitivní hodnocení přístupu ČR k vypořádání připomínek EK • Strukturu analytické a strategické části založené na problémových oblastech a definované priority financování lze považovat za oboustranně odsouhlasené. • EK dále ocenila dlouhodobě praktikovaný transparentní a otevřený přístup vůči všem partnerům.
Lhůty
• Lhůta pro předložení návrhu Dohody o partnerství Evropské komisi max. 4 měsíce od vstupu legislativy v platnost; • Evropská komise má po obdržení návrhu Dohody o partnerství a programů lhůtu max. 3 měsíce pro zaslání připomínek k oficiálnímu návrhu ze strany členského státu, během které si může vyžádat jakékoliv dodatečné informace a případně i revizi Dohody o partnerství, přičemž tím okamžikem se běh uvedené lhůty pozastavuje. • EK má lhůtu max. 4 měsíce (od předložení přijatelné verze návrhu Dohody o partnerství; tj. pokud byly připomínky vznesené Evropskou komisí vzaty adekvátně v potaz) na vydání rozhodnutí formou prováděcího aktu. • Lhůta pro předložení návrhu programů Evropské komisi ze strany členského státu je max. 3 měsíce od předložení Dohody o partnerství (návrhy mohou být zaslány současně); • Lhůta pro vydání rozhodnutí Evropské komise o schválení programu je max. 6 měsíců od jeho formálního zaslání
Díky za pozornost Miroslava Kopicová Generální sekretář pro konkurenceschopnost
Obecné nařízení o blokových výjimkách (General Block Exemption Regulation, „GBER“). Oproti předchozím verzím návrhu došlo k významným změnám (některé reflektují také výhrady ČR): · V čl. 1, odst. 2 (a) došlo k úpravě/zjednodušení koncepce prahu pro evaluace velkých režimů podpor · V čl. 6 je navržena jednodušší podmínka pro naplnění motivačního účinku podpory (+ vypadla příloha standardizovaného formuláře žádosti) · Dle upraveného čl. 9 není nutno uveřejňovat údaje o všech individuálních podporách v režimu GBER, ale pouze těch přesahujících 200 tis. EUR, a to nikoli nutně na jediné webové stránce. · Přibyly kategorie podpory prostřednictvím fondů městského rozvoje, podpory účasti MSP na veletrzích, podpory projektů energetické efektivnosti, podpory audiovizuální tvorby · Došlo k výrazným úpravám podmínek kategorie podpory přístupu MSP k financování a kategorie podpory obnovitelných zdrojů energie Mnoho připomínek ČR z předchozích konzultací zohledněno nebylo (vyloučení energetiky z kategorie regionální podpory, nízká intenzita podpory úspor energie, vyloučení podpory tiskovin atd.), k uvážení nezohledněné připomínky ČR v přiměřené míře zopakovat. Termín připomínek 17.1.2014
Obecné nařízení o blokových výjimkách (General Block Exemption Regulation, „GBER“). •
Research infrastructure' means facilities, resources and related services that are used by the scientific community to conduct research in their respective fields and covers major scientific equipment or sets of instruments, knowledge-based resources such as collections, archives or structured scientific information, enabling Information and Communication Technology-based infrastructures such as grid, computing, software and communication, or any other entity of a unique nature essential to conduct research. Such infrastructures may be 'single-sited' or 'distributed' (an organised network of resources);
In line with Article 2(a) of Council Regulation (EC) N° 723/2009 of 25.6.2009 on the Community legal framework for a European Research Infrastructure Consortium (ERIC), OJ L 206, 8.8.2009, p. 1.
•
‚Research and knowledge-dissemination organisation' means an entity (such as universities or research institutes, technology transfer agencies, innovation intermediaries, research-oriented physical or virtual collaborative entities), irrespective of its legal status (organised under public or private law) or way of financing, whose primary goal is to independently conduct fundamental research, industrial research or experimental development, or to widely disseminate the results of such activities by way of teaching, publication or knowledge transfer. Where such entity also pursues economic activities the financing, the costs and the revenues of those economic activities must be accounted for separately. Undertakings that can exert influence upon such an entity, in the quality of, for example, shareholders or members, may not enjoy a preferential access to its research capacities or to the results generated by it;
