Konečné hodnocení celého dvanáctiměsíčního výzkumu bude odevzdáno v prosinci Návrhy pozorování

ERANA - STROMY

ERANA - STROMY Cíle 1. Iniciovat a povzbudit mezinárodní spolupráci v oblasti pedagogické praxe. 2. Iniciovat výměnu pedagogických nástrojů v oblasti fenologie. 3. Vést děti k poznání významu stromů a jejich ekosystému. Termín: leden – prosinec 2014 Resumé kluby a třídy jsou vyzvány k pozorování a dokumentování nejméně jednoho stromu a jeho prostředí. Pozvání do projektu je určeno zájemcům ze všech zemí. Zadání úkolu Partneři z jednotlivých zemí mají pozorovat, studovat a dokumentovat fotografiemi nejméně jeden strom. Může to být národní strom země jako např. Česká republika = lípa, Kanada = javor, Německo = dub, Rusko = bříza atd. Jak se zúčastnit 1. Určit fotografa. 2. Fotografovat vybraný strom a jednu jeho větev 1x měsíčně. 3. Odeslat fotografie na mailovou adresu: [email protected] 4. Na konci každého čtvrtletí zaslat krátké hodnotící zprávy. 5. Vypracovat závěrečné hodnocení. Podrobnosti V prvním týdnu každého měsíce vyfotit sledovaný strom. Je třeba fotit stále stejný strom a stejnou větev. Fotografie musí být poskytnuty v rámci měsíce, kdy byly pořízeny. Čtvrtletní zpráva by měla obsahovat seznam pozorování a jejich vysvětlení ve zprávě o 200 až 400 slovech. Předání se očekává v měsíci: březnu, červnu, září a prosinci. Konečné hodnocení celého dvanáctiměsíčního výzkumu bude odevzdáno v prosinci 2014. Návrhy pozorování Výběr způsobů pozorování je ponechán na účastnících. Přesto uvádíme několik námětů: stádia růstu, meteorologické podmínky, list, květ, plod atd. Experimenty Učitelé, kteří mají zkušenosti v biologii rostlin, jsou vyzváni k uplatnění záznamů z těchto aktivit a k výměně jejich zkušeností s ostatními účastníky. Výsledky Fotografie, zprávy a workshopy budou prezentovány na webu debrujárů České republiky http://www.debrujar.cz, v rubrice ERANA STROMY.

Porovnání jednotlivých stromů v daných měsících

Leden – January Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) serrulanta)

Mníšek - sakura (cherry blossom) (Prunus

Mníšek - ořešák (walnut) (Juglans regia)

Polešovice – jeřáb (service tree) (Sorbus)

Dětmarovice –modřín (larch) (Larix)

Zbiroh – lípa (linden) (Tilia)

Zbiroh – javor (maple) (Acer)

Únor – February Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) serrulanta)







Březen - March Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) serrulanta)







Duben - April Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) Mníšek - sakura (cherry blossom) (Prunus serrulanta)






Květen - May Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) serrulanta)







Červen – June Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) serrulanta)







Červenec – July Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) serrulanta)







Srpen - August Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) Mníšek - sakura (cherry blossom) (Prunus serrulanta)






Září - September Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) serrulanta)







Říjen - October Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) serrulanta)







Listopad- November Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) serrulanta)







Prosinec - December Mníšek pod Brdy – buk (beech) (Fagus sylvatica) serrulanta)







Přehled

pozorovaných stromů

v daných měsících

Modřín opadavý – KMD Dětmarovice

Modříny Modříny jsou nádherné stromy. Z přírody je známe většinou jako opravdové velikány. Má nejen velmi hebké jehličí, ale je také opadavý. V průběhu roku mění svou barvu. Právě nyní na podzim nás upoutá jasnými žlutými tóny a na jaře je pro něj typická svěží zeleň. Ve vegetaci pak nabízí různé odstíny zelené a také stříbřitý nádech. Kromě jehlic jsou ozdobné i drobné šišky. Modříny žádají světlé a vzdušné místo. Na půdu jsou velmi nenáročné, musí však být propustná. Charakteristický půvab modřínu vynikne při dostatku prostoru, bývají zavětvené až k zemi. Modřínů je vícero druhů, ale nejčastěji se u nás pěstují druhy dva L. decidua (modřín opadavý) a L. kaempferi (modřín Kaempferův, japonský). Larix decidua (modřín opadavý) patří k původním evropským druhům a u nás roste volně v přírodě. Má štíhlou kuželovitou korunu, původní druh dosahuje 35 m i více. Kmen pokrývá šedo- nebo červenohnědá borka, ve stáří výrazně rozpraskaná. Jehlice vyrůstají ve svazečcích. Ozdobné drobné šišky zůstávají na stromě dva až tři roky. Pár pozoruhodností: Modřín se dožívá 500 i více let. Dřevo se využívá v nábytkářství, na obklady či schodiště, protože je tvrdší než dřevo smrkové a má krásnou červenou kresbu. Vhodný je i pro vodní stavby a konstrukce lodí. Výtažky z modřínu mají řadu příznivých účinků na náš organismus. Užívají k inhalacím při zánětech horních cest dýchacích a průdušek, kůra pomáhá při revmatismu.

Modřín vytváří hodnotnou dobře se rozkládající hrabanku. Často pod ním můžete najít v hojném počtu zářivě žluté modřínové klouzky, které se hodí k přípravě různých houbových pokrmů.

Modřín opadavý

Podtitulek: nevýznamný alergen Česky: Modřín opadavý Latinsky: Larix decidua Anglicky: European Larch Francouzsky: Le Mélèze d'Europe; Mélèze commun Německy: Die Europäische Lärche Řád: Pinales Čeleď: Pinaceae (borovicovité) Intenzita: 0 Led 0 Úno 0 Bře 2 Dub 2 Kvě 1 Čer 0 Čvc 0 Srp 0 Zář 0 Říj 0 Lis 0 Pro

Znaky: Opadavý jehličnatý strom vysoký až 40 m, úzce kuželovitý. Kmen pokrývá šedá, poté červenohnědá, zbrázděná a šupinatá kůra. Jehlice jsou čárkovité a měkké, až 4 cm dlouhé, rostou ve svazečcích po 15 až 40 na brachyblastech nebo jednotlivě, na podzim opadávají. Květ: Samčí květy jsou žluté, převislé, samičí vzpřímené a karmínově červené, rostou v oddělených chomáčích na téže rostlině na jaře. Velikost pylového zrna: 51-100 µm. Plod: Vejčitá, hnědá, vzpřímená šiška, asi 4 cm dlouhá. Výskyt: Jeho přirozeným prostředím jsou světlé a roztroušené horské lesy. Hojně vysazován zejména při okrajích lesů jako světlomilná jehličina. Jeho přirozený areál zahrnuje pohoří střední Evropy – Alpy a Karpaty a jejich předhůří. Izolovaná populace se nachází v severním Polsku. Výskyt na území České republiky je ze západu ohraničen Hrubým Jeseníkem, ovšem v současné době se zde jeho přirozené porosty nevyskytují. Vyskytují se zde však záměrně pěstované vyšlechtěné produkční či okrasné odrůdy. Další informace: Dřevo tohoto opadavého jehličnanu se používá k výrobě nábytku, obkladů stěn či jako stavební dříví. Dříve se z něj též vyráběly bedny a kola. Vysoce ceněna je i pryskyřice modřínu, nazývaná benátský terpentýn.

Modřín (larch) – Dětmarovice leden (January)

únor (February)

březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

Modřín (larch) – Dětmarovice leden (January)

únor (February)

Březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

BUK - klub "Mladý vědec" Mníšek pod Brdy

BUK - klub "Mladý vědec" Mníšek pod Brdy Buk lesní je listnatý strom, který může dosahovat výšky až 45m. Vyskytuje se v celé Evropě. Roste hojně v společenstvích tzv. bučin. Jeho kmen je štíhlý a hladký. Kvete v období dubnu až květnu. Plody jsou jedlé a nazývají se bukvice. Dřevo je cenné a žádané, je středně tvrdé a v minulosti se z něho vyrábělo dřevěné uhlí a používalo se k uzení....tolik na úvod co již znají o buku malí debrujáři z Mladého vědce v Mníšku pod Brdy. Buk je další strom, který jsme si vybrali pro naše pozorování v rámci projektu ERANASTROMY. Jelikož je buk národním stromem Dánska, rádi bychom k němu po vzoru našeho prvního článku Sakura, připojili rovněž slova Národní knihovny ČR v rámci jejich odpovědi na dotaz k národním stromům: "V Anglii se buk leckde ještě dodnes nazývá "matkou lesa". Jeho hladká, olověně šedá kůra jakoby sváděla k popsání jako čistý list papíru. Však také slovanské a germánské jazyky vytvořily název buku z odvozeniny slova písmeno (bukva, buchstabe). Podobně jako dříve druidové, i germánské kněžny údajně věštily z run, vyrytých na bukové hůlky. Bukvice byly vynikající potravou pro vepře, které Keltové chovali. Čaj připravený z bukové kůry má protihorečnaté účinky, vývar z bukových listů byl považován za účinný proti svědivým vyrážkám a omrzlinám. Buk byl odedávna považován za strom, poskytující ochranu v nejistých časech. Do buku neuhodí ani blesk, říká se - a je to pravda, neboť buk má kořeny vedoucí jen povrchovou vrstvou půdy a proto blesky nepřitahuje. Buky doslova vyzařují osvěžující jas a poskytují příjemný chládek. Lidé unavení duševním vypětím, kteří potřebují duševní osvěžení, by měli vyhledat statný buk - stačí jen chvíli postát pod jeho mohutnou korunou, abychom pocítili, jak rychle dokáže doslova provětrat hlavu, očistit mysl a uvolnit jasné vnímání." My jsme si náš buk nevybrali náhodně, ale zvolili jsme pro pozorování rovnou velkou chloubu našeho městečka pod Skalkou. Je to Skalecký buk a o něm nejen napíšeme, ale i s přesnou fotogalerii pozorovaných větviček již brzy zašleme.

Hodnocení I. čtvrtletí Mníšek pod Brdy Mladí vědci z Mníšku pod Brdy připojují k Sakuře a jejímu hodnocení i výsledek čtvrtletního pozorování Buku. V lednu byly naměřeny denní teploty v rozmezí 0-11 stupňů v noci 0-2 stupně.

V únoru se u nás denní teploty pohybovaly od -3 do 7 stupňů a v noci od -5 do 2 stupňů. V březnu je zatím krásné teplé jarní počasí. Lednové a únorové pozorování stromu vzhledem k pupenům na větévkách bylo beze změny, zato v březnu jsou pupeny podstatně větší. Buk je majestátní a obrovský a k větévkám se pro přesné měření nedostaneme.

Červen - BUK - Mníšek pod Brdy Debrujáři z klubu "Mladý vědec" Mníšek pod Brdy zasílají fotodokumentaci pozorovaného buku projektu ERANA za měsíc červen i souhrnné hodnocení za druhý kvartál 2014. Průměrné denní teploty v měsíci dubnu se pohybovaly kolem 16 stupňů Celsia, večerní průměr byl 4 stupně Celsia. Buku se zazeleňaly listy a jsou viditelné i jehnědy. V květnu denní teploty průměrně dosahovaly 18 stupňů Celsia, večer byl průměr 6 stupňů Celsia. Na buku už rostou plody. Rovněž pozorujeme na listech výskyt škůdce a to Bejlomorku bukovou. Červnové denní teploty mají průměr 21 stupňů Celsia, večer zase průměr 9 stupňů Celsia. Plody jsou již velice dobře viditelné i z větší dálky. Bohužel je na listech vidět poškození od bejlomorky.

Září - BUK - Mníšek pod Brdy Svá pozorování Skaleckého buku do projektu ERANA STROMY za měsíc září a čtvrtletní hodnocení zasílají zástupci klubu debrujárů Terezka Špačková KMD Junior a Kuba Špaček KMD Mladý vědec z Mníšku pod Brdy.

"Září - na buku pozorujeme dozrávající bukvice, jednu uschlou větev, hálky bejlomorky bukové (Mikiola fagi Htg.) a vyřešili jsme záhadu chlupatých kuliček - jedná se o hálky bejlomorky bučincové, neboli ochlupené (Hartigiola annulipes). Podzimní Brdy jsou plné hub a také pod naším bukem jsme jednu objevili. Co nás trochu překvapilo, že na větvích buku jsme i přes podzimní čas našli rašící pupeny. Jakub a Terezie Špačkovi."

Skalecký buk byl celé léto svědkem mnoha krásných společenských události, organizovaných Maticí Skaleckou a městem Mníšek pod Brdy, při kterých se setkávali lidé zblízka i zdaleka, navazovali se nová přátelství, utužovali mezilidské a sousedské vztahy....a debrujáři samozřejmě u toho nechyběli.

Prosinec- BUK - Mníšek pod Brdy V prosinci je buk už úplně bez listí. Na větvích zůstávají jen prázdné bukvice a pupeny. Je výrazně chladněji (kolem 2 stupňů Celsia), takže už žádný hmyz kolem buku nepoletuje. Objevili jsme na jedné větvi nově vyhlodanou díru, pravděpodobně zde nějaký pták našel svou potravu.

Shrnutí celoročního pozorování: Pozorování skaleckého buku nám ukázalo, jakými úžasnými proměnami strom během celého roku prochází, ale zároveň nám buk umožnil nahlédnout do svého života, co vše kolem sebe pozoruje a co se na něm a v jeho blízkosti odehrává. Nejen že s potěšením naslouchal předčítání z knih o Kájovi Maříkovi, ale s radostí poslouchal i všechny koncerty, které se v rámci Mníšeckého kulturního léta kolem něj pořádaly, zároveň byl tichým svědkem četných svatebních obřadů, ale také skýtal stín poutníkům, kteří se přišli pokochat nádherným výhledem ze Skalky na Mníšek pod Brdy či si projít naučnou stezku v rámci projektu Skalecké stromy. Současně se na něm odehrávaly životy mnoha zástupců živočišné říše. Dovolil nám nahlédnout do životního cyklu bejlomorky bukové, bejlomorky bučincové a také nám odhalil tajemství maličkých pidikřísků bukových. Byli jsme překvapeni, jak bohatý život plný rozličných událostí náš buk vede, přestože stojí na jednom místě. Ani si nedokážeme představit, co vše musel prožívat od svého vysazení v 18.století. Velmi si našeho buku vážíme a přejeme mu ještě dlouhý život a uctivé zacházení od lidí. Jakub Špaček za debrujáry z Mladého vědce v Mníšku pod Brdy Buk (beech) – Mníšek pod Brdy leden (January)

únor (February)

březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

Buk (beech) – Mníšek pod Brdy leden (January)

únor (February)

Březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

OŘEŠÁK KRÁLOVSKÝ - klub "Mladý vědec" Mníšek pod Brdy

OŘEŠÁK KRÁLOVSKÝ - klub "Mladý vědec" Mníšek pod Brdy Ořešák královský (juglans regia) Jeho latinský název má historii v starém Římě, kdy byl symbolem boha Jupitera. Strom se dožívá stovky let, někdy i 300 let. Plody jsou ořechy, které příznivě působí na činnost mozku. Listy jsou velké a mají antiseptické vlastnosti, nepřidávají se tedy do kompostu, protože by v něm omezili roli mikroorganizmů. Listy, slupky i skořápky se používají při barvení a stejně jako i plody mají různé léčivé účinky. Ořechové dřevo je vhodné na výrobu nábytku. Jako potravina je ořech znám již od pradávna. Ořech je symbolem Vánoc a má mnohé významy v mytologii. Pro své pozorování si Ořešák za tým Mladého vědce vybrala Rózka (1.třída) a tady je text, tak jak ho ona sama v počítači napsala: "Ořech" Je leden a konečně začalo sněžit náš Ořech Je pokrytý sněhem. Roste na naší zahradě vedle klouzačky. Často vidíme na našem Ořechu veverky. Okolo našeho stromu rostou také jiné stromy máme jabloň švestku a višeň. "Róza"

Za klub "Mladý vědec v Mníšku pod Brdy zasílala svoje pozorování do projektu ERANA - STROMY

Rózka (1.třída). OŘEŠÁK KRÁLOVSKÝ "Ořech v únoru. Je únor. K našemu Ořechu jsme připevnili krmítko pro veverky. Okolo Ořechu rejdí naše kachní indický běžci. Hledají tam slimáky" Róza

Ořech v březnu "Na našem Ořechu začali růst pupence. Už dlouho jsme na něm neviděli veverky, ale většinou je naše krmítko prázdné..."

Svému stromu složila i básničku: Byl jeden stromeček, jmenoval se oříšek, měl spoustu větviček, rostla vedle něj švestka, ta byla moc hezká. " Róza Jesenská Róza nám sama napsala: "Ořech v dubnu. Na první fotce jsem já z bráchou a kamerunské ovečky. A ty se jmenují. Miranda,desdemona a beran koloděj. A našemu ořechu umrzli konečky lístečkú a spadali z něj jehnědy. Roza" "Ořech v květnu. Pozvala jsem kamarády z mladého vědce k nám na eko farmu. A sešli jsme se u našeho ořechu. Na našem ořechu už jsou větší listy. A viprávěla o všech našich zvířátkách." Róza 1.třrída

Ořech v červnu. Vilíhli se nám káčatata a ty se koupou blízko našeho ořechu. Našemu ořechu už narostli plody. Když sou velká vedra rádi si pod nim hrajem. roza"

Prázdninové pozorování za měsíc červenec od sedmileté debrujárky Rózy Jesenské. "Ořech. Na našem Ořechu má hnízdo hrdlička. A naše klouzačka vede přímo k Ořechu. A povirostly ořechi! Roza" Měsíc srpen zaznamenala již druhačka, debrujárka Róza Jesenská "Ořech

Koncem srpna začaly padat oříšky. A já z bráchou sme je začali sbírat.listi začalo žloutnout a opadávat. Oříšky jsou velké dva a pul cm. Listy měří 17 cm. Pod vedlejší jabloní se nám vilíhlo 8 kuřat. Róza" Je říjen, na zahradě již dozrála jablíčka a nastala i sklizeň ořechů. U Jesenských si toto období společně užívá celá rodina. Z fotodokumentace i pozorování, které sama Róza tak živě popsala, je cítit rodinnou pohodu a radost z dobře vykonané práce. Gratulujeme, Rózo a přikládáme Tvůj text: "Ořešák Větvička hnědne už skoro černá. Oříšku napadalo víc než jsme čekaly. Každý den nasbíráme skoro celí košík. S tátou jsme upekly Ořechovník. Nejprve jsme vyloupaly oříšky. Táta připravil těsto. Pak jsme oříšky umleli. Oříšky jsme natřely na těsto a upekly. Moc nám to chutnalo. Mámě pomáháme se štrúdlem, přidáváme oříšky. Róza" I přes nemoc, druhačka Róza sedla za PC, napsala a zaslala nám své pozorování, které přikládáme a Róze přejeme brzké uzdravení: "Ořešák - podzim. Z Ořešáku spadalo listí! Podzymje teplí a zamlžený. Tohle je naše úroda + 1 masová bednička. Róza" Prosincové pozorování Ořešáku Královského i finální hodnocení projektu ERANA stromy zasílá Róza Jesenská: "Ořešák - prosinec Nedočkali jsme se sněhu.na stromě už není listí, ale vyniklo hnízdo po hrdličkách. Na rozloučenou jsem vám namalovala náš ořešák a napsala básničku. Rozália Mária Jesenská"

Máma: Ptala jsem se Rózy, co jí projekt Erana stromy, dal? Róza: Hodně práce..:o) Máma: Za celou rodinu - Pozorování stromu nás učilo trpělivosti a bystrosti, nápaditosti i snaživosti. Všem mladým vědcům přejeme v novém roce mnoho parádních objevů. Kateřina Jesenská - máma Róza se s celou svoji rodinou věnovala pozorování stromu i okolní přírody. S bratříčkem společně sbírali plody ořešáku a s tatínkem pekli dobroty. Z darovaných oříšků od Jesenských jsme s dětmi vyrobili ořechové medvědy i skořápkové lodičky se svíčkou, pro štědrovečerní tradici. Za KMD Mladý vědec Mníšek pod Brdy Ing. Anna Čišková vedoucí klubu

Ořešák

(walnut) – Mníšek pod Brdy leden (January)

únor (February)

březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

Ořešák (walnut) – Mníšek pod Brdy leden (January)

únor (February)

Březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

SAKURA - KMD Mníšek pod Brdy

SAKURA - KMD Mníšek pod Brdy Rozhodli jsme se rovněž zapojit do tohoto projektu ERANA - STROMY a vybrali jsme si pro naše pozorování Japonský národní strom Sakuru. Co se týče úvodního slova k tomuto stromu, v odpovědích na dotaz ohledně národních stromů uvádí Národní knihovna ČR nádherný a výstižný text: "Japonsko: národní strom je sakura. Zatímco v Číně třešňové květy symbolizují ženskou krásu, ženskost nebo lásku, v Japonsku, kvůli krátké kvetoucí době sakury, jsou symbolem pomíjivé povahy života. Třešňové květy také symbolizují oblaka, díky své povaze tvořit shluky květů. Sakura je předzvěstí dobrého bohatství, je symbolem lásky, zalíbení a také reprezentuje jaro. Během druhé světové války, byla sakura používána pro motivaci a manipulaci japonských obyvatel. Japonští piloti malovali po straně letadel květy sakury či si s sebou brali na své mise větvičky stromů. Třešňový květ namalovaný na straně bombardéru symbolizoval intenzitu a pomíjivost života. Květy jsou také častou ozdobou na všech druzích spotřebního zboží v Japonsku, včetně kimon, papírnického zboží a nádobí. Ve svých koloniálních zemích císařské Japonsko často zasazovalo stromy sakury jako symboly "nároku na obsazené oblasti jako japonský prostor". " A my dodáváme, že v naši zemi je kvetoucí třešeň symbolem lásky, kdy se na prvního května mají milujíce páry pod rozkvetlým stromem políbit, aby jejich láska neuschla. Odedávna má větévka třešně magii a svoji tradici i o vánocích. Děvčata si vždy na den sv. Barbory (4. prosince) uřízly pár větévek a daly doma na stůl do vody. Pokud větévka do štědrého dne rozkvetla, děvče se již mohlo vdávat. Sakuru budeme fotit a pečlivě pozorovat i okolní přírodu a zahradu, v které se náš pozorovaný strom nachází. Proto zasíláme fotodokumentaci nejen stromu a konkrétní větvičky, ale i zahrady. Na momentálních fotkách z větší vzdálenosti strom není někdy dost výrazný, ale jen do doby, než bohatě rozkvete. Proto teď i fotky z jiného uhlu. Samozřejmě přikládáme i co nám v lednu kvete na zahradě, jako podklad k pozorování počasí o kterém pak budeme ve čtvrtletní zprávě psát. Máme již i recept, co dobré se dá ukuchtit z okvětních lístků tohoto stromu a těšíme se na jaro až společně s dětmi budeme kouzlit v kuchyni. Rovněž i na podzim, kdy listy stromu jsou do červena zbarvené a my je společně s kvetoucíma květy z jara budeme lisovat a používat je na výtvarných dílničkách.....

Březen - Sakura - Mníšek pod Brdy V lednu se teploty přes den i v noci pohybovaly nad nulou. První půlka měsíce byla o něco teplejší. Denní teploty někdy dosahovaly i 11 stupňů, druhá půlka měsíce byla o něco chladnější, ale teploty pod bod mrazu neklesaly. Velikost celého pupenu od stonku 16 mm. V únoru v první půlce měsíce byla teplota i něco málo pod bodem mrazu. Napadl sníh, ale dlouho nevydržel. Ve druhé polovině měsíce stupnice na teploměru ukazovala i kolem 9 stupňů nad nulou. Velikost celého pupenu beze změny, tedy 16 mm. Za oba měsíce se toho na stromě moc nezměnilo, velikost větviček zůstala takřka stejná. Zato příroda v okolí se probouzela ze zimního polospánku a na zahradě bylo možné spatřit sedmikrásky i květ jahody. V začátek března je teplý, velikost pozorovaného pupenu je 19 mm.

ERANA STROMY - SAKURA - červen + hodnocení Posíláme naše pozorování za měsíc červen i celkové hodnocení za druhé čtvrtletí tohoto kalendářního roku. Duben: Průměrné denní teploty u nás dosahovaly 16 stupňů Celsia, v noci se pohybovaly kolem 4 stupňům Celsia. Začátkem dubna pupeny stromu měly velikost 28 mm. Ve druhé půlce měsíce všechno krásně rozkvetlo. Růžové květy naší sakury měly průměr 30 mm. Pro nás nastal den D, kdy jsme se rozhodli dle nastudovaných informací napodobit japonskou gastronomii ... ...a začalo tak naše KUCHTĚNÍ SE SAKUROU.

Květen: Průměrné denní teploty u nás dosahovaly 18 stupňů Celsia, v noci se pohybovaly kolem 6 stupňům Celsia.

Začátkem května byla již letos Sakura odkvetlá. Jaro přišlo o něco dříve a tak tradici "líbání pod rozkvetlou třešní" muselo mnoho lidí změnit na jiný rozkvetlý strom (např. šeřík) :-) Listy sakury dosahovaly délky 80 mm a jejích šířka byla 33 mm. Co jsme se všimli, byly mšice, které jsme objevili na naší pozorované větvičce.

Červen: Denní teplota se zatím pohybuje kolem 23 stupňů Celsia, v noci kolem 9 stupňům Celsia. Délka listu 110 mm, šířka listu 40 mm Na pozorované větvičce je vidět jak jí mšice ublížily. Listy jsou okousané, některé uschlé.

ZÁŘÍ - SAKURA - Mníšek pod Brdy Klub "Mladý vědec" Mníšek pod Brdy posílá informace k pozorované Sakuře a sumarizaci za 3. kvartál tohoto roku. Měsíc červen byl poměrně teplý měsíc. Průměrná denní teplota se u nás v Brdech pohybovala kolem 27 stupňů Celsia, v noci to byla kolem 15 stupňů. Délka pozorovaného listu byla naměřena 11,7 cm a šířka 4,1cm. Srpen - pozorovali jsme tenhle měsíc chladnější než červenec. Průměrná denní teplota 25 stupňů Celsia, průměrná noční teplota 11 stupňů Celsia. Délka listu 12,3 cm, šířka 4,5cm. Září - I když začalo babí léto, průměrná denní teplota se zatím pohybuje kolem 20 stupňů Celsia, průměrná noční teplota 11 stupňů Celsia. Délka listu 13,3 cm, šířka listu beze změny, tedy 4,5cm. Koncem jara a začátkem léta sakuru napadly mšice. Vedlejší větévka od naší pozorované dokonce celá uschla. Na našem pozorovaném listu jsou patrné stopy, které způsobily mšice. Celkově se strom však vzpamatoval a poradil si s touto "mšicí pohromou", bez jakéhokoliv zásahu z naší strany.

PROSINEC - SAKURA - Mníšek pod Brdy Zástupci klubu Mladý vědec z Mníšku pod Brdy zasílají fotogalerii za měsíc prosinec a připojují své čtvrtletní hodnocení za poslední kvartál. Říjen - délka listu 13cm, šíře 4,5cm (beze změny proti minulému měsíci září), průměrná denní teplota: 16 stupňů Celsia, průměrná noční teplota: 11 stupňů Celsia. Na stromě pozorujeme pouze ojediněle žlutý list. Listopad - délka listu 13,2cm, šíře 4,5 cm (beze změny proti minulému měsíci říjnu), průměrná denní teplota: 9 stupňů Celsia, průměrná noční teplota: 6 stupňů Celsia. Na stromě bylo listí zbarveno do žluta s nádechem hněda a malinko je pozorovaná i červená barva. V první půlce měsíce bylo na stromě ještě dost listí. Koncem měsíce listy zezlátly a pak všechny opadaly. Děti si daly menší brigádu, aby listí uklidily a daly kompostovat. Prosinec - strom je zcela bez listí. Na stromě pozorujeme pupeny, zřejmě se jedná již o přípravu stromu na jaro. Teplota je zatím denní kolem 3 stupňů Celsia, noční teplota je zatím kolem 0 stupňů Celsia. Projekt ERANA STROMY nám pomohl uvědomit si, co vše se děje kolem nás s přírodou. Taky jsme si mohli lépe uvědomit střídání ročních období, co jsme si promítli do získávání vědomostí o naši planetě a jejím pohybu vzhledem k slunci. Naše sakura měla na jaře nádherné květy, ale neměla vůbec žádné plody. Dopátrali jsme se, že sakura je ozdobný strom a plody rodí pouze původní druh P. serrulata, které plody jsou jedlé. Naše sakura je pouze okrasná plnokvětá šlechtěná odrůda a neplodí. Proto může být množena jen roubováním. Naučili jsme se taky o škůdcích, které sakuru napadají.

V listopadu jsme si vylisovali pár listů, které jsme teď použili pro naše dílničky. Vzhledem k tomu, že se na angličtině učíme hodiny, vyrobili jsme si proto malou pomůcku a designovo jsme ji věnovali ERANA STROMY , jako poděkování za tak krásny projekt. Poděkovat chceme zejména pak gestorce projektu paní Mgr. Andree Tláskalové.

Sakura (cherry blossom) – Mníšek pod Brdy leden (January)

únor (February)

březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

Sakura (cherry blossom) – Mníšek pod Brdy leden (January)

únor (February)

Březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

Jeřáb muk – KMD Polešovice

Jeřáb muk - Polešovice Chceme se zapojit do projektu ERANA - STROMY, o pozorování stromů. Kolem naší školy je krásný park. V rámci obnovy si každá třída vysadila jeden svůj strom, který původem patří do našeho regionu.. My jsme si vybrali Jeřáb muk, který byl vysazen 9.11.2012. Jsme rádi, že můžeme pozorovat celoročně, jak se strom mění a roste. Více ve čtvrtletním hodnocení.

ERANA – STROMY - hodnocení pozorování v 1. čtvrtletí Strom: jeřáb muk V loňském roce jsme v parku u naší školy vysazovali nové stromky, které původem patří i do našeho regionu. My jsme si vybrali Jeřáb muk, který byl vysazen 9.11.2012. Náš strom má zatím odhadem výšku přes 2 metry, ale může dorůst až do výše 15 metrů. Je to teplomilná a světlomilná dřevina odolná vůči suchu. Kmen je hnědý, zatím je téměř hladký. Letošní mírná zima způsobila, že i v zimním období jsme pozorovali změny. Celou dobu byla země téměř bez sněhové pokrývky, sněžilo pouze výjimečně. Na stromě jsme měřili obvod kmenu, délku vybrané větve a velikost pupenů. Pozorování jsme prováděli 3x měsíčně dopoledne. Teploty se pohybovaly většinou nad bodem mrazu, pouze koncem ledna jsme naměřili -2º C. Obloha byla většinou v době vyučování částečně zatažená. Většinou foukal mírný vítr. Vlastní pozorování: obvod kmene : leden 12 cm únor 12 cm březen 12,5 cm Délka větve: leden 69 cm únor 69 cm březen 70 cm Pupeny: leden únor březen

malé, nahnědlé začaly růst, barva hnědozelená zvětšovaly se, zelené

Zajímavostí bylo, že začátkem února vyrašily na koncích větviček hnědé lístky, které asi po třech týdnech mrazem opadaly.

ERANA – STROMY - hodnocení pozorování v 2. čtvrtletí Strom: jeřáb muk Během tří dalších měsíců se strom hodně změnil. Zatím je hodně nesouměrný, má pěknou korunu, ale střed stromu je slabší. Na stromě jsme měřili obvod kmenu, délku vybrané větve a velikost pupenů.Pozorování provádíme nejméně 3x měsíčně dopoledne. Teploty se pohybovaly většinou mezi 10º C – 20º C , první týden v červnu se výrazně zvýšily. Květen byl hodně deštivý.Začátkem května jsme pozorovali, že se pupeny mění v květy. Zajímavé bylo, že nejdříve rozkvétaly na západní straně a postupně i ostatní. Vlastní pozorování: Obvod kmene : duben 12,5 cm květen 12,5 cm červen 12,5 cm Délka větve: duben 70 cm květen 71 cm červen 71,5 cm Pupeny: duben v koruně se pupeny výrazně zvětšovaly, objevily se první květy květen strom celý postupně rozkvetl, na konci měsíce začal odkvétat červen 1. týden byl strom odkvetlý ERANA – STROMY Jeřáb muk + hodnocení pozorování v 3. čtvrtletí Strom: jeřáb muk Na jaře náš strom krásně kvetl, ale není dost starý na to, aby měl plody. Bohužel jsme si vybrali strom , který jsme zasadili teprve před dvěma lety. To nás neodradilo od dalšího pozorování. Vzhledem k deštivému počasí náš strom porostl a zmohutněl, všechny větve zesílily. Měříme výšku, obvod kmenu a délku vybrané větve. Přes prázdniny jsme strom pouze fotili, důkladnější pozorování jsme zahájili opět v září. Teploty v létě byly velmi kolísavé, většinou mezi 20º C – 30º C, časté bouřky - většinou v noci. Září je chladnější a ještě deštivější. Vlastní pozorování: Obvod kmene : červenec 13,5 cm srpen září 14 cm Délka větve: červenec 72 cm srpen září 81 cm Rozpětí větví – 125 cm

ERANA – STROMY - hodnocení pozorování v 4. čtvrtletí Strom: jeřáb muk Na podzim jsme se zaměřili na to, kdy začnou opadávat první listy. Vzhledem k teplému počasí ještě v listopadu byl strom úplně zelený. Teprve na konci měsíce začaly hnědnout první listy a strom pomalu opadal. Místo starých listů neobvykle vyrašily nové pupeny jako na jaře. Růst stromu se pomalu zastavil a hodnoty, které jsme měřili, byly přibližně stejné. Pokračovali jsme v měření výšky, obvodu kmene a délku vybrané větve. Teploty na podzim byly většinou nad průměr, ale bylo hodně deštivo. Vlastní pozorování: Obvod kmene : říjen 14 cm listopad 14,.2 cm prosinec 14,4 cm Délka větve: říjen 83 cm listopad 85 cm prosinec 86 cm Rozpětí větví – 130 cm Zhodnocení za celý rok Při výběru stromu jsme si neuvědomili stáří stromu, jako nejdůležitější jsme brali to, že jsme si ho sami zasadili. Velmi nás mrzí, že jsme nesklidili žádné plody. Proto jsme pátrali a objevili jsme v naší vesnici vzácný jeřáb oskeruši. Paní majitelka nám věnovala jednu sklenici těchto plodů, které jsme mohli ochutnat. Plody aspoň na obrázku Oskeruše

Polešovice – jeřáb (service tree) (Sorbus) leden (January)

únor (February)

duben (April)

květen (May)

březen (March)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)


leden (January)

únor (February)

Březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

JAVOR, LÍPA - KMD Zbiroh Přišel nám balíček s javorovým sirupem a bonbony od Erica

Javor , Acer – rod rostlin z čeledi javorovitých. Asi 150 druhů dřevin rostoucích v Evropě, Asii, severní Africe a v Severní Americe. Stromy, řidčeji keře, se vstřícnými opadavými jednoduchými nebo i složenými listy. Jednopohlavné nebo oboupohlavné květy v koncových nebo úžlabních hroznech, chocholících nebo latách. Plodem křídlaté dvounažky. V ČR je domácí javor klen (Acer pseudoplatanus), původně v bučinách od podhorského do subalpinského stupně, v současnosti se pěstuje na celém území; v listnatých lesích od nížin do subalpinského stupně roste javor mléč (Acer platanoides), pěstovaný v mnoha kultivarech v parcích a alejích, a javor polní čili babyka obecná (Acer campestre), původně zejména v teplejších oblastech. Na jižní Moravu zasahuje javor tatarský (Acer tataricum), původně rozšířený v jihovýchodní Evropě. V Kanadě roste javor cukrodárný (Acer saccharum), poskytující nábytkářské dřevo.

Javorový sirup Koncem března ještě leží v lesích kanadské provincie Quebec vysoká vrstva sněhu, ale mezi javorovými stromy již začíná čilý ruch. Muži se sněžnicemi na nohou obcházejí kmeny a celý les brzy získá neobvyklý vzhled. Kam až oko dohlédne, je propojen sítí modrých plastových hadiček, které svádějí prýštící tekutinu ze stromů do připravených nádrží. Období sběru trvá od března do května a zapojuje se do něj jenom na jihovýchodě Quebecu kolem deseti tisíc výrobců javorového sirupu. Tradiční postupy výroby javorového sirupu

„Jeden z válečníků zasekl v hněvu tomahavk do javoru. Shodou okolností se šťáva vytékající ze stromu smíchala ve vědru s vodou. Když v ní pak válečníkova manželka uvařila maso, překvapila všechny jeho sladká chuť a objev byl na světě.“ Jestli to bylo opravdu právě takhle, to jisté není. Historicky je však doloženo, že se indiáni naučili získávat hustou sladkou tekutinu z kmenů určitých odrůd javoru dávno před příchodem Kolumba. První evropští osadníci dovednost převzali a zrodila se tradice, která dodnes přežívá hlavně v Kanadě. Postup výroby je na pohled velmi jednoduchý. Stačí navrtat otvor do kůry javorového stromu, nasbírat šťávu, svařit ji a plnit do nádob. Pokud ale chcete získat skutečně kvalitní výrobek, je třeba přísně dodržovat osvědčené postupy a recepty. Ty se dědí jako součást rodinné tradice z generace na generaci. Prvním problémem je stanovit správnou dobu pro začátek sběru. Obvykle ji avizují první houfy vracejících se havranů. Dalším znamením jsou mouchy nazývané zde příznačně "cukrové". Objevují se kolem řek krátce před tím, než začne sníh vlhnout a měnit se na hrubý firn. To je nejvyšší čas nasadit sněžnice a vyrazit do lesů. Sběr javorové šťávy Do připravených navrtaných otvorů se zasadí kovové čepy napojené na zmíněný labyrint hadiček. Přírodní javorová šťáva je řídká a na chuť jen mírně nasládlá. Typickou barvu a chuť dostane až po svaření. Její objem se přitom sníží na čtyřicetinu původně zachyceného množství. Nejvýznamnějším centrem sběru javorového sirupu je oblast La Beauce na quebeckém jihovýchodě. Tam jsou údajně nejvhodnější klimatické podmínky pro pěstování javoru cukrového (Acer saccharum). Právě tento druh s typickými ostře vykrajovanými listy, jak je známe z kanadské státní vlajky, je zdrojem žádané cukrové šťávy. Téměř v každém javorovém lesíku zde nalezneme cabane a

sucre neboli cukrovou chýši zbudovanou k výrobě javorového sirupu. Většina výrobců dnes svádí šťávu od stromů přímo do "cukrové chýše", takže se během transportu vůbec nedostane do kontaktu se vzduchem a zůstává čirá. Pouze někteří tradicionalisté zůstávají u staršího systému menších sběrných nádobek. Dvakrát denně pak vyjíždějí na saních s koňským potahem, aby sebrali výtěžek do větší bečky. Její obsah se pak odpařuje na pánvích nad ohněm z dřevěných polen. Výroba javorového sirupu přitahuje turisty, kteří se do La Beauce sjíždějí hlavně v březnu během pětidenních sirupových slavností. Výroba javorového sirupu Jeden drobný výrobce obhospodařuje obvykle tisíce stromů, sirup však čerpá jen ze starších, více než čtyřicetiletých exemplářů. Odebírá jim pět až deset procent šťávy, to je v průměru čtyřicet litrů z každého stromu za jednu sezonu. Tak se stromy mohou dožít v plné svěžesti i dvou set padesáti let. Samotná výroba spojuje tradiční vědomosti s moderními přístroji. Na odpařovací pánvi se sirup musí často míchat, jinak se přichytává. Vzniklá pěna se během odpařování odebírá, aby výsledný produkt byl co nejčistší. Někteří větší výrobci používají ke snížení pěnivosti i chemické prostředky. Během práce je třeba sledovat údaje teploměru. Když ukazuje 104 °C, znamená to, že obsah cukru dosáhl 66 procent a javorový sirup je připraven ke stáčení. Výsledná hustota se předem změří hustoměrem a zkušený majitel prověří optické i chuťové parametry. Teď se konečně může hotový sirup slévat přes bavlněný filtr do připraveného sudu. Pro vlastní spotřebu nebo pro přímý prodej si majitel obvykle ponechá pouze část vyrobeného javorového sirupu, ostatní putuje k velkým exportním firmám. V La Beauce je to například Shady Maple Farm, kterou zásobuje asi 1500 výrobců. Složení javorového sirupu Šťáva čerpaná z javorů obsahuje kromě vody sacharidy (90 procent sacharózy a 10 procent hexózy, fruktózy a glukózy), minerály (např. vápník, hořčík, zinek a železo), menší množství vitaminů (např. riboflavin - B2) a organické kyseliny. K získání šťávy napomáhá vhodné místní klima. Přes den se teploty vyhoupnou nad nulu a míza stoupá do větví, přes noc tam zmrzne a druhý den opět roztaje. Jen tak se dostává ve větší míře do kmene a může se tu odčerpávat. V podobném koloběhu cirkuluje javorová šťáva několik týdnů. Pouze Quebec a některé oblasti na severoamerickém východě mají podobné klimatické podmínky. Proto také právě odtud pochází 80 procent celosvětové produkce nazlátlého sirupu s typickou karamelovou, mírně natrpklou příchutí, která je odrazem charakteru severské přírody.

LÍPA SRDČITÁ Lípa patří mezi listnaté opadavé stromy. Většinou se jedná o velmi statné, urostlé stromy, vysoké až 30 m nebo příležitostně i více. Vyznačují se vysoko klenutou, upravenou korunou. Tato typická středoevropská dřevina se vyskytuje po celém našem území. Časté jsou uměle vysazované aleje lip. Je také stálou součástí smíšených podhorských a horských lesů. Nejsou výjimkou ani staré lípy, které patří mezi naše přírodní památky. Na větvích jsou listy střídavě posazené. Mají srdčitý tvar a zřetelné je jejich ozubení na obryse. Na lícové straně jsou tmavozelené a lesklé, z rubu modrozelené. U paždí můžeme pozorovat rezavé ochlupení. Na jaře se objeví vejcovité, černohnědé pupeny. V červnu či červenci můžeme vidět lípy kvést. Celé latovité květenství žlutavě bílých květů s výraznými tyčinkami je srostlé s podpůrným listem.

Lípa je významnou medonosnou rostlinou. Včelky to dobře vědí a tak jsou lípy v době květu jimi doslova obaleny. Nepříliš známým plodem lípy je oříšek. Známé jsou léčivé účinky lipového květu. Tyto květy obsahují flavonové glykosidy (zejména tilirosid), poměrně dost slizu, malé množství silice, jejíž hlavní složkou je fornesol. Dále jsou to třísloviny, cukry a malé množství saponinu. Čaj z nich se již dlouho používá při nachlazení, dráždivém kašli. Má také kladný vliv na regulaci činnosti trávicího ústrojí. Je oblíbený především díky tomu, že podporuje pocení, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Často se používá ve směsi s černým bezem. Pokud si chcete udělat pěknou procházku a lipový květ si natrhat sami, je důležité vědět, že ve směsi nesmí být plody. Proto květenství trhejte ještě před plným rozkvětem. Vyrazte v době, kdy je venku sucho a sušte ve vrstvách do 5 cm. Při sběru si dejte pozor na záměnu s jinými druhy, jako je lípa americká či stříbrná. Poznáte je podle toho, že mají ochlupené listeny a výrazněji zbarvené tyčinky. Na sběr jsou nevhodné. Proč je lípa náš národní strom? Lípa je naším národním stromem a symbolickým stromem Slovanů. Byla prvním stromem, který se vysazoval u lidských obydlí, chránila, léčila, byla krásná a všestranně užitečná. Lípa se stala pro svou vůni, půvabnou korunu, i vlídnému stínu symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. Na lípy zavěšovali obrázky Panny Marie. S tvárným lipovým dřevem pracovali řezbáři, dělali z něho oltáře a sochy svatých, proto tedy "svaté dřevo". Podle pověsti právě lípy osídlovali spravedliví a dobří duchové. Lidé je pak vyhledávali, aby se pod nimi schovali před bouřkou, v domnění, že do nich díky dobrým duchům neuhodí blesk. Český badatel Čeněk Zíbrt uvádí, že ještě v letech 1629-1630 poslal jakýsi neznámý mnich do Říma stížnost, že Jihoslované mají ve veliké úctě "strom nazvaný lípa (Chiamato Lippa) v krajině pusté, kde každou neděli deváté luny se schází mnoho lidí, Turkův i křesťanův se žertvami, se svícemi a podobnými věcmi. Duchovní sousední slouží tu mši za dary, které vybírá. Lid vzývá lípu, kloní se jí jako svátosti. Vypravují si, že lípa tvoří divy, vyslyší ty, kdož oběti přinesou, uzdravuje nemocné". Lípa se stala oficiálním národním symbolem až roku v červnu 1848 (2.-12. 6. 48), kdy byla na Všeslovanského sjezdu v Praze (účastni byli delegáti Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a dále Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbi, Slovinci a Dalmatinci - tedy všechno porobené slovanské národy) ustanovena jako národní symbol. Lípa tak stála proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Byla to vlastně reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípu jako národní strom měl navrhnout Fr. Ladislav Čelakovský.

KMD Zbiroh - zhodnocení sledování v 1. čtvrtletí Stromy: javor, lípa Teplota při měření v přibližně 14 hodin:   

leden: 10°C únor: 2°C březen: 10°C

Délka vrcholových pupenů: lípa

javor   

leden: 9mm únor: 9mm březen: 12mm

- leden: 4mm - únor: 4mm - březen: 6mm

Ve Zbirohu panovala opravdu teplá zima s minimem srážek. Nyní se začínají pupeny nalévat a klidové stádium končí. Už se těšíme na pozorování viditelných změn.

Zajímavost: Říká se, že to pravé jaro je tu, když se objeví první ruměnice pospolné. A to může být dokonce už v únoru. Tak to píše Priroda.cz. No a na našich fotkách vidíte ruměnice pospolné vyhřívat se na lípě v lednu stejně jako v březnu. A nenechte se mýlit, v lednu byly ruměnice ještě „rozlezlejší“ než v březnu!

leden

březen

ERANA – STROMY - zhodnocení sledování v 2. čtvrtletí Stromy: javor, lípa Teplota při měření v přibližně 14 hodin:

-

duben: 18°C květen: 23°C červen: 27°C

Délka vrcholových pupenů: javor

lípa

-

- duben: 11mm

duben: 25mm

Délka listů:

-

květen: 12cm červen: 14cm

- květen: 3,5cm - červen: 4,5cm

Největší skok v pozorování obou stromů nastal v růstu listů v dubnu. Javor

Lípa

Barva listů: Barva listů se výrazně změnila v květnu. Javor měl v květnu listy zbarvené s nádechem žluté, okrové, světle zelené. V červnu již byly zelené a dolní listy na větvičce byly tmavší. Lípa měla v květnu barvu listů světle „svěže“ zelenou. V červnu už byla barva tmavě zelená.

Javor

Lípa

Tloušťka listů: Na dotek citelně listy v červnu zesílily. Květ: V červnu jsme fotografovali lípu těsně před fází kvetení.

ERANA – STROMY - zhodnocení sledování v 3. čtvrtletí Stromy: javor, lípa Teplota při měření:

-

červenec: 22°C srpen: 26°C září: 21°C

Délka listů se v tomto čtvrtletí už neměnila: javor - 15,2 cm lípa -5,3cm Barva listů: Barva listů se v červenci a srpnu výrazně neměnila. Javor dostal v září na okrajích listu nádech lehce do žluta . Lípě začaly ojediněle listy žloutnout. Zajímavosti: U javoru jsme pozorovali černou skvrnitost listů, což je houbová choroba javoru, která se projevuje především na listech. Je způsobena cizopasnou houbou svraštělka javorová (Rhytisma acerinum). Svraštělka javorová je bioindikátor čistoty ovzduší – napadá javory jen v oblastech s čistým ovzduším. Choroba strom nijak zvlášť nepoškozuje.

U lípy jsme pozorovali častou choroba listů - skvrnitost způsobenou houbou Apiognomania tiliae, která poškozuje také řapíky a ty mohou i předčasně opadávat, velmi nápadné jsou rozsáhlé hnědé skvrny na listech v podzimních měsících.

ERANA – STROMY - zhodnocení sledování ve 4. čtvrtletí Stromy: javor, lípa Teplota při měření:

-

říjen: 18°C listopad: 14°C prosinec: - 2°C

Listy se už v tomto období sesychaly a kroutily se. Barva listů: Javor v říjnu výrazně měnil barvu na žlutou, žlutooranžovou. Na okrajích listu měl žlutý lem, který později sesychal. V listopadu byl na javoru už jen ojediněle nějaký lístek, který měl hnědožlutou barvu, v prosinci byl strom už bez listů.

Lípě se v říjnu listy postupně sesychaly podle teček od houbového onemocnění. V listopadu docházelo dál k opadu seschlých listů, v prosinci už zůstaly pouze ojediněle hnědé seschlé listy.

Celkové hodnocení: Na projektu se nám pracovalo dobře. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavosti o našich blízkých stromech, o jejich nemocech, původu, barvách. Nejvíc se nám líbí souhrnná řada fotografií stromů a větviček, je zajímavé sledovat jejich proměnu v čase.

Zbiroh – lípa (linden) (Tilia) leden (January)

únor (February)

březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

Zbiroh – lípa (linden) (Tilia) leden (January)

únor (February)

Březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)


Zbiroh – javor (maple) (Acer) leden (January)

únor (February)

březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

Zbiroh – javor (maple) (Acer) leden (January)

únor (February)

Březen (March)

duben (April)

květen (May)

červen (June)

červenec (July)

srpen (August)

září (September)

říjen (October)

listopad (November)

prosinec (December)

Quebec

Závěrečné hodnocení Po úspěchu projektu ERANA 2013 jsme s kanadskými debrujáry připravili pro všechny zájemce nový projekt na období leden - prosinec 2014 - ERANA - STROMY . Úkolem bylo sledovat stromy, každý měsíc je fotografovat a posílat svá pozorování. Všechny příspěvky byly zveřejněny na stránkách www.debrujar.cz v samostatné sekci ERANA - STROMY. Cílem bylo iniciovat a povzbudit mezinárodní spolupráci v oblasti pedagogické praxe, iniciovat výměnu pedagogických nástrojů v oblasti fenologie a vést děti k poznání významu stromů a jejich ekosystému. Do projektu se zapojilo 9 stromů a celoroční pozorování dokončilo 7 stromů (opět se ukázalo, jak je pro žáky náročná cílevědomost a vytrvalost při práci). Veškeré podklady byly shromážděny do brožury, která nakonec předčila mé očekávání a doufám, že předčí i Vaše očekávání. Všem účastníkům tohoto projektů patří za obětovaný čas a především za vytrvalost moje poděkování! Andrea Tláskalová, vedoucí projektu Při vytváření jednotivých SEKCÍ debrujárských činností, jsme nikdo neměli konkrétní představu, jak bude tato práce vypadat. Snahou bylo, blíže specifikovat zájmy vedoucích tak, aby si snadno našli přístup k novým informacím a námětům pro činnost klubů. Už první rok pravidelného zveřejňování nových příspěvků do jednotlivých SEKCÍ ukázal na značný zájem ze strany vedoucích. Debrujáři nejsou jenom fyzika, chemie, matematika...ale také ekologie a biologie. Právě SEKCE ekologie a biologie vedená Andreou Tláskalovou, dokázala přilákat do řad debrujárů další nadšence. V prvním zatěžkávacím roce se podařila mezinárodní spolupráce s debrujáry v Kanadě a Belgii. Výsledkem byla série video klipů s ekologickou tématikou a děti těchto zemí měly možnost nahlédnout ke svým kamarádům do kuchyně jejich debrujaření (ERANA). Především díky přátelské spolupráci s Ericem Frennettem v Kanadě navázal na projekt ERANA v roce 2013 projekt nový ERANA STROMY. Cíle i jejich naplnění už rámcově shrnula ve svém hodnocení vedoucí sekce i projektu Andrea Tláskalová. Během průběhu i po ukončení pozorování ERANA STROMY jsem si se značným údivem uvědomil několik výstupů, které jsme při startu ani pořádně nedocenili. 1. Udržet zájem a pozornost dětí s povinností PRAVIDELNÉHO a CELOROČNÍHO sledování konkrétního jevu je asi největším přínosem a neocenitelnou devízou tohoto projektu. 2. Možnost sledování výsledků a fotodokumentace pozorování jiných klubů a dokonce i u kanadských partnerů je určitě také významným přímosem dětem v klubech i případným dalším návštěvníkům stránek projektu. 3. Všichni zapojení účastnici projektu se během roku také projevili jako praví debrujáři. Nezůstali pouze u propozicemi stanovených podmínek. Začali postupně sledovat i okolí svých stromů. Sledovali

co se děje v jejich okolí, jaké jsou kulturní tradice daného místa, vybírali další zajímavosti a dokonce experimentovali s některými plody. Určitě by jste našli i další pozitiva a snad i nečekané přínosy právě uzavíraného projektu. Tyto tři postřehy však jednoznačně ukazují na správný směr nastavený právě projekty SEKCE ekologie a biologie. Před námi je rok 2015 a s ním i spuštění dalšího pokračování projektu, který vychází z dosavadních zkušeností. Mezinárodní dimenzi získává zapojením zemí jako je Mexiko, Kanada, Belgie a Německo. Je nazván ARBOJ 2015 a název vychází z esperanta arboj = stromy. Nezbývá, než se hluboce sklonit před odborností a nadšením vedoucí projektu a SEKCE ekologie a biologie Andreou Tláskalovou. Děkuji také všem vedoucím, kteří obětovali nemalou část svého volného času a vedli děti svých klubů k této smysluplné činnosti. Všem, kteří se zapojí do projektu ARBOJ 2015 přeji hodně trpělivosti, vytrvalosti a dobré zábavy. Petr Zapletal, prezident AMD ČR

Konečné hodnocení celého dvanáctiměsíčního výzkumu bude odevzdáno v prosinci Návrhy pozorování

Recommend Documents