P r os i n e c 2 0 0 8
B u l l e t i n s p ol e č n os t i Če s k ý l od n í a p r ů m y s l ový r e g i s t r
K
onec roku zpravidla znamená pro řadu z nás období hodnocení a spřádání plánů na příští rok. I když se nám do toho nechce, finanční uzávěrka a finanční úřad jsou za dveřmi a mnohdy, pokud máme vztah s ISO 9001, jsme si nechali prosinec jako dobu, kdy splníme požadavek normy a snažíme se zhostit úkolu provést tzv.“ Přezkoumání vedením“. Nic jiného nám nezbývá a zamyšlení je před námi. Ve velkých firmách jsou takovéto akce předmětem prosincových porad vedení, příslušní představitelé vedení připravují podklady. Auditor, který přijde příští rok, bude spokojen, dostane vzorně provedený zápis a vše bude v naprostém pořádku. Jak je to ale s malou firmou, kde vedení tvoří pouze majitel firmy? Jeden náš auditor, i když to zástupce certifikačního orgánu dělat nemá, radil takovému majiteli firmy, jak na to. Jeho radou bylo: „ Šéfe, kupte si láhev červeného, někde se v klidu uvelebte, položíte před sebe papír a začnete strategicky přemýšlet. Přemýšlet o tom, jak se firmě vlastně vede, jak to vypadá v kase, co zakázky a pohledávky, co bylo zjišťováno při interních auditech, co zákazník, s jakou efektivitou děláte to, co děláte, jak jste si poradil s reklamacemi, kde vidíte ohrožení a kdo vám co doporučoval. I když se při hodnocení situace mohou objevovat chmurné myšlenky, s klesající hladinou červeného v láhvi se nápady do budoucna začínají líhnout. Něco jako osobní „brainstorming“. Je třeba si závěry a nápady poznamenávat. Jednak proto, abyste je do druhého dne nezapomněli, tak i proto, že napsaná myšlenka nutí k přesné formulaci a navíc, papír se dá ukázat auditorovi jako záznam z přezkoumání vedením. Skvrny od červeného nevadí, naopak představují důkaz, že se jedná o pracovní materiál a dokumentují značné úsilí a soustředění autora najít zlepšení ve všem, co dělá. I když se tomuto doporučení auditora dá ledacos vytknout, jeho použití má v sobě skrytu jednu životně důležitou myšlenku – orientaci na budoucnost. Poslední dobou řada firem uvažuje o tom, skončit s certifikací, s audity a nebo si certifikát koupit jako kus papíru při nejmenších nákladech a obtěžování certifikační společností. Realizovat takovouto myšlenku je ale ke škodě firmy. Není lepší mít s certifikační společností trvalý vztah, který nepřináší pouze papír, ale kdy audity a návštěvy auditorů jsou zdrojem inspirace, co udělat, aby rostl prodej a klesaly náklady? Český lodní a průmyslový registr přidanou hodnotu z auditu bere za základ partnerské spolupráce s klientem. Přidanou hodnotou se nerozumí popsání a uspořádání procesů do dokonalosti, ale především hledání obsahu procesů tak, aby růst prodeje a optimalizace nákladů byly ústředním motem všech firemních aktivit. Do r. 2009 přejeme našim partnerům mnoho úspěchů, nápadů a spokojených klientů a těšíme se na audity, kdy se nebudeme bavit pouze o splnění požadavků norem, ale o možnostech firmy. Ing.Jiří Dynybyl, MBA
Poskytované služby
V
předchozích číslech našeho CompassNews jsme uváděli, jak Český lodní a průmyslový registr přistupuje k pojetí certifikace systémů řízení a vztahu s certifikovaným partnerem. Naší snahou je především poskytnout partnerovi inspiraci, návod na maximální využití systému řízení k zavedení postupů, orientovaných na zlepšení procesů marketingu – prodeje a na řízení nákladů. Principem je použití základních modelů marketingu, zařazení procesů marketingu do procesů struktury ISO 9001 a ISO 14 001. V minulém čísle jsme poskytli velice zjednodušenou ukázku, jak se do procesů ISO zařadí aktivity, kterými firma nalezne svou tržní příležitost. V dnešním vydání se ve zkratce zmíníme o dalších marketingových aktivitách. Zmíníme se o zařazení základních marketingových nástrojů - marketingového mixu do struktury ISO.
Firma průzkumem trhu, podnikatelského prostředí a po uvážení vlastních zdrojů a schopností, identifikovala svou tržní příležitost. Na základě této tržní příležitosti pak firma použije základní marketingové nástroje, kterými přesvědčí zákazníka ke koupi, a to: a) produktem – jak uspokojí potřebu zákazníka, jeho konstrukcí a kvalitou b) cenou – částkou, kterou zákazník
pokládá za menší, než je jím vnímaná hodnota u produktu vzhledem k jeho potřebě c) komunikací – reklamou, informací, jak se zákazník o existenci hledaného produktu a o nabídce dozví d) distribucí – cestou, jak se dostane produkt k zákazníkovi Tyto nástroje má k dispozici i konkurence. Jde proto o to, aby byly
použity tak, že představují konkurenční výhodu a poskytly zákazníkovi větší uspokojení, než konkurenční. V následujícím naznačíme, jak tyto nástroje zvolit a navrhnout jejich podobu.
Již při průzkumu tržního prostředí jsme narazili na otázku, proč vlastně by se náš produkt měl prodávat, co zákazník požaduje a za co je ochoten zaplatit a kolik. K tomu slouží model 3 stupňové analýzy produktu. Princip spočívá v tom, že si každý produkt, ať se jedná o hmotný či nehmotný výrobek nebo službu, můžeme představit ve 3 vrstvách.
Jádrem produktu je potřeba, kterou produkt uspokojuje. Jádrem produktu automobilu může být potřeba mít prostředek pro podnikání v dopravních službách, potřeba soukromé dopravy rodinných příslušníků, u sportovní
značky Porsche, Ferrari užít si rychlost a předvádět se. Posouzení jádra produktu poskytuje informaci, co musí produkt splňovat. Zároveň nám poskytne rozdělení zákazníků do segmentů a podklad pro rozhodnutí, pro jaký segment se bude produkt připravovat.
Vrátíme –li se k procesům ISO 9001, zapadá analýza jádra produktu přesně do čl.7.2.1.a).
p o kr a č o v á n í n a st r . 3
p o kr a č o v á n í ze st r . 2
Do této vrstvy produktu patří vlastní provedení produktu, charakterizované: a) technickými parametry b) designem c) obecně vnímanou kvalitou d) obalem Zajištění produktu s takto zvolenými charakteristikami náplní požadavků ISO 9001, a to celého prvku 7.3., tzn definování vstupů a výstupů návrhu, vlastního procesu návrhu, přezkoumání a validace návrhu.
Jedná se o : a) předprodejní servis b) dodací podmínky c) platební podmínky d) poprodejní servis Návrh doplňkového produktu je rovněž užitečné zařadit do procesů ISO 9001, čl.7.3.
Při současné nabídce produktů, konkurenci, odstranění barier volného pohybu zboží, možnostech dopravy lze u většiny produktů brát za základ ceny tržní cenu. Pokud nemá firma výsadní postavení typu monopolu, např. unikátní zdroj surovin, omezení konkurence zákonem atd., musí se firma tržní ceně podřídit. I zde ale existuje proces stanovení ceny, který stojí za to použít v souvislosti s návrhem produktu. Při tvorbě ceny je nutné zvážit Na základě analýzy jádra produktu jsou definovány segmenty zákazníků. Firma se musí rozhodnout, který segment osloví. Zda bude např. oslovovat zákazníky s potřebou rodinných vozů, managery s potřebou pohodlných limuzín nebo exhibicionisty s typem jako je Ferrari. Každý produkt má svůj relativní život.V etapě vývoje a růstu je možné nasadit cenu relativně vysokou, v etapě nasycení, kdy se cena stává hlavním nástrojem, je cena dána trhem a konkurencí, v etapě poklesu poptávky má již cena charakter výprodeje.
U produktů, které poskytují užitek pouze v určitém období, je při tvorbě ceny nutné zvažovat sezónní poptávku. I v případě tvorby ceny je vhodné zařadit tento proces do vývoje v 7.3., protože cena je součástí produktu a spolu s produktem určuje jeho úspěch na trhu.
Dodavateli nestačí produkt pouze poskytovat, ale potenciální zákazník se musí o produktu dozvědět a informace, kterou o produktu obdrží, musí splnit několik funkcí: - informovat o produktu - vyvolat zájem - vyvolat touhu nákupu - vyprovokovat nákup K tomu má dodavatel nebo jeho prodejce – prostředník – nástroje tzv. komunikačního mixu. Nástroje je možné rozdělit do dvou hlavních skupin :
Sem patří veškeré komunikační nástroje, které představují osobní kontakt s klientem. Obecně platí zásada, že čím složitější je produkt, tím je osobní kontakt důležitější, stejně jako v případech úzkého, specializovaného trhu v etapě uvádění produktu na trh. Mezi osobní
Distribuce je nástroj marketingového mixu, který dodavatel použije k nalezení vhodné a konkurenceschopné cesty, jak zajistit dostupnost produktu pro zákazníka. Dodavatel se musí rozhodnout, zda použije: O prodej se stará vlastní obchodní útvar firmy, u malé firmy např. majitel sám. Velkoobchod, maloobchod, obchodní zástupce, distributor atd. Vrátíme-li se k ISO 9001, nabízí se možnost zařadit výše uvedené procesy do prvků
metody komunikace patří :
- Internet
a) osobní prodej
b) podpora prodeje
Prodejce, dealer navštěvuje potenciálního
- poradenství
klienta.
- prezentační akce
b) veletrhy Potenciální zájemce o produkt přichází sám získat informace a navázat kontakty. c) telemarketing Osobníní kontakt se nahrazuje telefonickým kontaktem. d) osobní dopisy – direct mail Dopisy, které mají zdání osobních dopisů.
Tyto metody je nutné použít tam, kde se jedná o hromadný trh a jednoduchý produkt, zákazník nakupuje v distribučním místě a dodavatel se se zákazníkem pro jejich množství nemůže setkat. Mezi tyto nástroje patří dva typy: a) reklama - v tisku
Mezi okolnosti, které by měl mít dodavatel na mysli při volbě nástroje komunikace, patří, mimo již zmíněnou složitost produktu a velikost trhu i etapa životního cyklu výrobku. Firma při zvažování, který nástroj je nejvhodnější, dojde k závěru, že je vhodné použít nástrojů několik. Musí zvolit tzv. komunikační mix. Komunikační mix si může firma zajistit sama, navrhnout a realizovat vlastními silami nebo využít služby reklamních agentur. V žádném případě ale nelze počítat s tím, že by jakákoliv agentura zpracovala a realizovala komunikační mix pro firmu bez hluboké účasti pracovníků vlastní firmy a přísné kontroly jejího postupu.
- v televizi, rozhlase - venkovní reklama
7.2.1. kde zjišťujeme názor a požadavky zákazníka především na produkt, cenu a distribuci 7.3. kdy se návrh a vývoj týká celého marketingového mixu, včetně přezkoumání a validace 5. kdy odpovědnost vedení je za celý marketingový mix – politika jakosti, cíle, plánování, přezkoumání managementem 6. lidské kapacity a dovednosti na návrh všech prvků marketingového mixu včetně patřičného vybavení 8. ve vztahu k zjišťování spokojenosti zákazníka, řešení problémů, analýze zjištění a celkové účinnosti
marketingového mixu. Na třech stránkách není možné popsat návod, jak procesy, orientované na prodej, vložit do postupů vyžadovaných ISO. Rovněž i při samotném auditu nemá auditor dostatek času, aby šel do podrobností aktivit zaměřených na obchod. Upozorní ale klienta na možnosti a poskytne téma k zamyšlení. Závisí pouze na klientovi, co s náměty udělá.
Ú
vodem je nutno poznamenat, že pro integrovaný systém managementu (ISM) neexistuje referenční norma, a proto je potřeba vycházet z požadavků ISO 19011, ISO 17021 a jednotlivých relevantních standardů, například ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001 apod., akreditačních požadavků, dokumentů a postupů certifikačních orgánů. V organizacích, které mají zavedeno/zavádějí více systémů managementu (zpravidla QMS, EMS, BOZP nebo i další systémy a jejich různé kombinace), je často diskutována otázka, zda podstoupit certifikaci jednotlivě dle
jednotlivých systémů, nebo absolvovat kombinovaný certifikační audit současně všech posuzovaných systémů a nebo (za předpokladu, že jsou propojeny všechny dílčí systémové přístupy do jediného řídicího systému) absolvovat tzv. integrovaný certifikační audit. Lze konstatovat, že v současné době je ze strany certifikovaných organizací nebo žadatelů o certifikaci uplatňován u ČLPR zvýšený zájem a požadavek na certifikaci integrovaných systémů managementu. Často mají organizace zaveden jeden systém managementu a postupně přidávají požadavky dalších systémů. V
tomto případě není třeba s certifikací čekat na recertifikační audit, ale je možné provést certifikační audit nového systému zároveň s dozorovým auditem již dříve certifikovaného systému. Optimální situací je, když zákazník přistoupí na sjednocení termínu a provedení nové certifikace s recertifikací, i za cenu zkrácení platnosti původní certifikace. Je nutné zdůraznit, že toto není ze strany ČLPR vyžadováno. Toto je velmi citlivá záležitost, a je probírána s každým zákazníkem individuálně, dle jeho požadavků.
V současné době se setkáváme s pojmy, které je nutno objasnit. Dle ISO 19011 je používán termín „kombinovaný audit“ je-li např. audit QMS a EMS prováděn současně. V současné praxi je však rozšířen a obecně používán termín „integrovaný audit“ a rozlišení názvů a faktický rozdíl je možno chápat jako: • Integrovaný audit (tým auditorů prověřuje systémy managementu současně) se provádí u vyspělých zákazníků, kteří zavedli propojený systém, kde prvky jednotlivých systémů jsou funkčně propojeny a integrovány. Organizace je auditována jedním týmem auditorů, který může být doplněn i technickým expertem. • Kombinovaný audit představuje audit, při němž jednotlivé systémy managementu nejsou zcela a jednoznačně propojeny, tým auditorů se po úvodním společném jednání s vedením organizace rozdělí na dílčí týmy, které se věnují posouzení jednotlivých systémů managementu (QMS, EMS, BOZP nebo dalších). Takto se audit provádí u organizace, kde jednotlivé systémy vznikaly odděleně, a obvykle mají každý svého představitele vedení, který zodpovídá za dokladování jeho funkčnosti. Výhodou kombinovaného auditu je provedení posouzení všech systémů managementu v jednom časovém období, takže nedochází příliš často k zásahu do standardního chodu organizace. V konečném důsledku je zákazníkovi z níže uvedených důvodů jedno, jaký název je použit, proto ČLPR bude používat jednotný, zaužívaný termín „integrovaný audit“.
V
případě integrovaných auditů rostou nároky na auditory integrovaných systémů. Auditoři, kteří jsou navrženi pro provádění certifikačních auditů integrovaných systémů mangementu musí mít kompetence a způsobilost auditorů ve všech oblastech integrovaného systému mangementu (např. jakost, environment, bezpečnost). Výpočet počtu audito-dnů pro audit integrovaného systému managementu vychází z počtu audito-dnů daných pro certifikační audity jednotlivých systémů.
Základní počty auditodnů jsou předepsány v příslušných dokumentech IAF (Mezinárodní akreditační fórum) a pro integrovaný audit je potom vypočítána možná redukce, kde je zohledněna náročnost jednotlivých systémů, úroveň integrace, a vyspělost auditního týmu. Nicméně pro novou certifikaci ISM je potřeba respektovat ustanovení ISO 17021, kde prvotní audit je dvoustupňový – 1. stupeň (účelem je zejména přezkoumání dokumentace, zdrojů, specifických podmínek pracovišť, shromážděni
nezbytných informaci týkajících se rozsahu systému managementu a procesů, vyhodnocení, zda jsou interní audity a přezkoumání managementu plánovány a vykonávány a zda úroveň uplatnění systému managementu potvrzuje, že zákazník je připraven na druhý stupeň auditu) a 2. stupeň (účelem druhého stupně auditu je vyhodnotit uplatňováni zákazníkova systému managementu, včetně jeho efektivnosti).
V Přínosy integrovaného systému managamentu a následně certifikačního auditu tohoto systému pro zákazníka: • administrativní zjednodušení komunikace s certifikačním orgánem • zjednodušeni systému, odstranění nedorozumění a konfliktů v dokumentaci, • optimalizace zdrojů při udržování jednotného systému, • úspora času a nákladů zákazníka na certifikaci, • integrovaní všech cílů do jedné obecné podnikové strategie, • ustanovení společného rámce pro průběžné zlepšovaní systémů kvality, životního prostředí a bezpečnosti při práci, což se projeví na celkové výkonnosti organizace, • zvýšené sebevědomí zaměstnanců a vedení organizace o vyspělosti integrovaného systému managementu, • jeden plán a jedna zpráva z auditu (pokud zákazník nepreferuje z různých důvodů dílčí dokumenty), • jeden certifikát (nikoli pro ISM), ale s uvedením všech relevantních norem pro konkrétní systémy managementu na 1 papíře (pokud zákazník nepreferuje z různých důvodů dílčí certifikáty) Na úvodní otázku, zda vybudovat a certifikovat integrovaný systém managementu lze jednoznačně odpovědět ano, i když je to pro zákazníka a i pro provádění certifikace ISM certifikačním orgánem velmi náročné. ČLPR jako jedna z předních certifikačních firem tuto filosofii a přístup podporuje a neustále zlepšuje své postupy, za účelem přátelského přístupu, filosofie positivního auditování s přidanou hodnotou pro zákazníka a to dle hesla „Efektivita je v jednoduchosti“. Jsme připraveni společně s Vámi přispět k Vašemu efektivnímu systému managementu, který by měl jak Vám, tak i zainteresovaným stranám zajistit identifikaci, řízení a minimalizaci podnikatelských rizik a zároveň by měl maximalizovat Vaše obchodní příležitosti.
V dubnu 2008 byla odstartována Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. možnost akreditace certifikačních orgánů k certifikaci dle ČSN ISO/IEC 20000-1 Informační technologie - Management služeb - Část 1: Specifikace z roku 2006. Příslušné akreditační řízení je v současné době ukončováno pro certifikační orgán ČESKÉHO LODNÍHO A PRŮMYSLOVÉHO REGISTRU s.r.o. Norma ČSN ISO/IEC 20000-1 stanovuje požadavky na poskytovatele služeb v oblasti informačních technologií. Svým způsobem tak doplňuje/nahrazuje normu ČSN ISO 9001:2001 specifickým zaměřením na dodávky služeb v této oblasti. Vzhledem k tomu, že dodávky služeb v oblasti informačních technologií jsou pro zákazníky stále důležitější a četnější a počet dodavatelů také stoupá, pak je možné využít tuto normu pro • vyhlašování výběrových řízení odběrateli • pravidelné hodnocení dodavatelů odběrateli • pro hodnocení vlastních služeb dodavateli, dále pak využitelné pro další zlepšování • prokazování schopnosti dodavatelů plnit požadavky odběratelů • prokazování schopnosti dodavatelů plnit požadavky odběratelů samotnými dodavateli • hodnocení odběratelů prokazování schopnosti dodavatelů plnit požadavky odběratelů, nezávislou/třetí stranou
V rámci normy ČSN ISO/IEC 20000-1 je aplikován procesní přístup. Jsou specifikovány úzce propojené základní procesy :
• p ro c e s y d o d á v k y s l u ž e b - kapacity zajištění dostatečné kapacity ke splnění odsouhlasených a budoucích požadavků, které vycházejí z potřeb zákazníků vč. očekávaných změn např. nových technologií, legislativy apod. - úroveň služeb poskytování služeb dle stanovených cílů při souhlasu zainteresovaných stran - bezpečnost informací stanovení a dokumentace bezpečnostních opatření vč. popisu rizik spojených s přístupem ke službám nebo systémům a jejich řízení - kontinuita a dostupnost služeb vytvoření předpokladů pro plnění dohodnutých závazků se zákazníky (oblast kontinuity a dostupnosti služeb) za všech okolností - výkazy o službách vytvoření dohodnutých, aktuálních, spolehlivých a přesných výkazů pro kvalifikované rozhodování a komunikaci vč. popisu, označení, účelů, příjemců, zdrojích dat každého výkazu - rozpočtování a účtování pro IT služby definování postupů pochopitelných pro všechny zainteresované strany vč. dostatečně podrobného rozpočtování nákladů
• ří d i c í p ro c e s y - konfigurace stanovení a řízení dílčích prvků služeb a infrastruktury vč. udržování konfiguračních
informací, jedinečné identifikace položek konfigurace - změny zajištění řízeného postupu pro posouzení, schválení a aplikaci změn vč. pravidelné analýzy změn pro zjištění negativních trendů
zpřesněny požadavky • na odpovědnost managementu • na dokumentaci •
na
odbornou
způsobilost
a
plánování
managementu
výcvik •
na
služby
• p ro c e s y ře š e n í
• na implementaci managementu
- incidenty vytvoření předpokladů pro rychlé obnovení služby v případě jejího přerušení (snížení její kvality) jakoukoli nestandardní událostí - problémy vytvoření předpokladů pro minimalizování vzniku a dopadů incidentů prostřednictvím aktivní identifikace příčin incidentů vč. následných nápravných/preventivních opatření
služby
• p ro c e s u v o l n ě n í stanovení postupů uvolnění služeb, systémů, software a hardware vč. koordinace s managementem konfigurace managementem změn
• p ro c e s y ří z e n í v z t a h ů - s byznysem vybudování dobrých vztahů se zákazníky a dalšími zainteresovanými stranami, vč. tvorby/změn smluv, řešení stížností, stanovení odpovědnosti za sledování spokojenosti zákazníků - s dodavateli stanovení postupů řízení dodavatelů aby bylo zajištěno kontinuální a kvalitní poskytování služeb Tato problematika je dále detailně rozpracována na požadavky v 10ti základních kapitolách výše uvedené normy, DLE KTERÉ PROBÍHÁ CERTIFIKACE. V těchto kapitolách jsou
dále
•
na
monitorování,
měření
a
přezkoumání
Norma ČSN ISO/IEC 20000-1 je doprovázena normou ČSN ISO/IEC 20000-2. Informační technologie - Management služeb Část2: Soubor postupů (NENÍ NORMOU CERTIFIKAČNÍ). Tato norma slouží jako návody a doporučení tj. neobsahuje přímo požadavky, ale při společné aplikaci s certifikační normou ČSN ISO/IEC 20000-1 vytvoří pro dodavatele služeb v oblasti IT technologií předpoklady pro • zvýšení kvality své služby, snižování nákladů, větší pružnost a odezvu na požadavky zákazníků • úspěšnou certifikaci V souvislosti s rozvojem dodávek služeb v oblasti informačních technologií doprovázeným tlakem na nejvyšší kvalitu a přiměřené náklady těchto služeb, může certifikát znamenat podstatnou konkurenční výhodou pro jejího držitele. V této souvislosti je Vám certifikační orgán Českého lodního a průmyslového registru připraven pomoci. Ing. František Schneider Mobil: 777 767 716
P
řeprava nebezpečných látek a předmětů třídy 1 se může uskutečnit jen za podmínek, které jsou uvedeny v mezinárodních předpisech pro námořní (IMDG Code), železniční (RID), silniční (ADR) a leteckou přepravu nebezpečných věcí (IATA - DGR). Základní podmínkou přepravy výbušných látek a předmětů třídy 1 je jejich správné zatřídění podle ustanovení uvedených v „Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží“. Doporučení OSN (známé také jako Orange book), jako základní předpis pro dopravu nebezpečných věcí se skládá ze dvou samostatných dílů: Recommendation on the Transport of Dangerous Goods, Model Regulations Recommendation on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria První díl Doporučení OSN – Model Regulations, uvádí všeobecná
ustanovení, klasifikaci a zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy nebezpečných látek a předmětů, vyjmenování nebezpečných věcí (seznam -část 3, kap. 3.2), ustanovení o používání obalů, ustanovení pro odeslání, požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, ustanovení o podmínkách dopravy pro všechny druhy přepravy a přílohy A a B ( A – Seznam hromadných položek – jmenovitě neuvedené – J.N., B – Glosář pojmenování). Druhý díl Doporučení OSN – Manual of Tests and Criteria – Příručka zkoušek a kritérií, uvádí postupy, zkušební metody a kriteria pro klasifikaci nebezpečných věcí. Příručka má tři části a část I obsahuje postupy, zkušební metody a kriteria pro klasifikaci (zatřídění) výbušných látek a předmětů třídy 1 a pro přiřazení do jednotlivých podtříd 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.4, 1.5, 1.6 a ke skupinám snášenlivosti.
Pro výbušné látky a předměty třídy 1 předepisuje Příručka postup klasifikace na základě sedmi skupin zkoušek – zkoušky série 1 až 7. Účelem klasifikace výbušných látek a předmětů je jejich připuštění k přepravě, když splňují kritéria klasifikace uvedená v Příručce, podle ustanovení mezinárodních předpisů o přepravě nebezpečných věcí třídy 1. Střelivo, jako pojmenování pro přepravu, není ve vyjmenování výbušných předmětů uvedeno. Pro zjednodušení se dále v textu pojednává (podává výklad) o munici, která je pojmenována pro přepravu jako – NÁBOJE, MALORÁŽOVÉ – munice, která sestává z nábojnice s hnací náplní a zápalkou a pevné střely. Tyto náboje jsou určené pro vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm a patří sem také brokové náboje všech ráží.
PRO – NÁBOJE, MALORÁŽOVÉ – JSOU V SEZNAMU NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ (ČÁST 3, KAP. 3.2) UVEDENY NÁSLEDUJÍCÍ UN ČÍSLA SE ZATŘÍDĚNÍM: - UN 0012 – 1.4S (PODTŘÍDA 1.4 A SKUPINA SNÁŠENLIVOSTI S) - UN 0339 – 1.4C (PODTŘÍDA 1.4 A SKUPINA SNÁŠENLIVOSTI C) - UN 0417 – 1.3C (PODTŘÍDA 1.4 A SKUPINA SNÁŠENLIVOSTI C) NÁBOJE MŮŽOU BÝT TEDY KLASIFIKOVÁNY POD RŮZNÝMI UN ČÍSLY, PODTŘÍDAMI A SKUPINAMI SNÁŠENLIVOSTI, ALE SE STEJNÝM POJMENOVÁNÍM A JE NUTNÉ DODAT, ŽE DANÝ TYP NÁBOJE SE MŮŽE PŘIŘADIT POUZE K JEDNÉ SKUPINĚ SNÁŠENLIVOSTI.
N
áboje, jako výbušné předměty obsahující jednu nebo více výbušných látek nebo pyrotechnických látek jsou zařazeny do třídy 1 a další přiřazení k příslušné podtřídě a skupině snášenlivosti se provádí na základě zkoušek a definovaných kritérií uvedených v Příručce. Náboje v přepravních obalech (obal s platným UN obalovým kódem pro výbušné předměty) jsou obvykle podrobeny zkouškám série 4 a série 6. Podle zkoušek série 4 se zjistí tepelná stabilita nábojů a citlivost nábojů v obalu na pád z výšky 12 m. V případě, že náboje nevyhoví zkouškám série 4, jsou hodnoceny jako příliš nebezpečné pro přepravu a jsou vyloučeny z přepravy ve formě, ve které byly zkoušeny. Po zkouškách série 4 se provádí zkoušky série 6, podle kterých se zjistí, že jak se projeví iniciace nábojů v samotném obalu a jakým způsobem může být ohroženo okolí v případě vznícení obalů s náboji. Konkrétně podle výsledku zkoušky 6(c) a definovaných kritérií se stanoví příslušné přiřazení nábojů do podtřídy a skupiny snášenlivosti a stanoví se příslušné UN číslo a pojmenováni pro přepravu – a to je souhrnně klasifikace nábojů. Pro informaci je nutné uvést, že zkouška 6(c) – zkouška vnějším ohněm (bon-fire test) se provádí s hromadou nábojů v přepravních obalech a po vznícení obalů se zjišťuje účinek iniciovaných nábojů na okolí (výbuch, tepelné účinky,
vystřelování a rozlet střepin, atd.)., a také je důležité vědět, že při této zkoušce se zničí značný počet nábojů a přepravních obalů. Výsledek zkoušky 6 (c) závisí na samotné konstrukci nábojů ale také na způsobu balení a přepravním obalu, který použije výrobce pro daný typ nábojů. Proto je nutné volit pro daný typ nábojů takový způsob balení a přepravní obal, který sníží účinek iniciovaných nábojů v obalu a ohrožení okolí. Z hlediska samotné přepravy je pro odesílatele i celý přepravní řetězec nejvýhodnější klasifikace nábojů 1.4S, protože na tuto podtřídu a skupinu snášenlivosti jsou v předpisech uvedeny nejnižší požadavky, např. není omezeno přepravované množství (čistá hmotnost) výbušných látek obsažených v nábojích, které jsou naloženy na dopravní jednotku. Pro jinou klasifikaci nábojů je již stanoveno omezení, např. podle ADR pro klasifikaci nábojů 1.3C platí pro vozidlo EX/II omezení 5000 kg a pro vozidlo EX/III 16 000 kg čisté hmotnosti výbušných látek v nábojích. Pro klasifikaci 1.4S je ale nutné také uvést vysvětlení, že takto klasifikované náboje vykazují v případě jejich náhodné iniciace pouze malé nebezpečí, které je omezeno na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem a když byl poškozen, tak případné účinky tlakové vlny nebo rozletu jsou omezeny na bezprostřední okolí tak,
aby nebránili nouzovým opatřením, např. protipožárnímu zásahu. Pro výrobce představuje provedení klasifikace nábojů značné náklady, ale v případě jejich klasifikace 1.4S jsou potom požadavky na přepravu značně jednodušší a přeprava je méně nákladná. Klasifikaci nábojů, jako výbušných předmětů třídy 1, anebo klasifikaci jmenovitě neuvedených (J.N.) výbušných předmětů třídy 1 provádí příslušný úřad (orgán) země výroby / původu výbušných předmětů. Závěrem je potřebné zdůraznit, že výrobce nebo odesílatel nábojů, pro kterého předpisy o přepravě nebezpečných věcí určují odpovídající povinnosti, musí zajistit, že k přepravě předává pouze náboje, které jsou správně klasifikovány, odpovídajícím způsobem zabaleny podle pokynů pro balení a přepravní obaly nesou platný UN obalový kód a rovněž, že obaly jsou označeny příslušnými nápisy a bezpečnostními značkami. Předpisy o přepravě nebezpečných věcí a Příručka zkoušek a kritérií jsou obsažné dokumenty, takže informace v tomto článku jenom stručně informují o rozsahu a postupu klasifikace nábojů pro jejich přepravu jako výbušných předmětů třídy 1 podle ustanovení mezinárodních předpisů o přepravě nebezpečných věcí.
