Koncepční plán prevence kriminality statutárního města Pardubice na léta

Koncepční plán prevence kriminality statutárního města Pardubice na léta 2012 – 2015

leden 2012

zpracovala: Bc. Petra Stoeva schváleno: Radou města Pardubic dne 24. 1. 2012, č. usnesení 2138/2012

Obsah 1.

ÚVOD, VÝCHODISKA KONCEPČNÍHO PLÁNU................................................................................ 1

2.

KONCEPČNÍ PLÁN, CÍLE, PROGRAM PREVENCE KRIMINALITY NA ROK 2012................... 3

2.1 2.2 3. 3.1

CÍLE A OPATŘENÍ V RÁMCI KONCEPČNÍHO PLÁNU PREVENCE KRIMINALITY STATUTÁRNÍHO MĚSTA PARDUBICE NA LÉTA 2012 AŽ 2015 ....................................................................................................... 4 PROGRAM PREVENCE KRIMINALITY NA ROK 2012................................................................................ 10 ANALYTICKÁ ČÁST .............................................................................................................................. 15 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA ................................................................................................. 15 3.1.1

3.2

Sociálně vyloučené lokality ve městě............................................................................................. 16

INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA MĚSTA ........................................................................................................ 20 3.2.1 Nestátní neziskový sektor a další související organizace ve městě podílející se na prevenci kriminality .................................................................................................................................................. 22 3.2.2 Aktivity statutárního města Pardubice .......................................................................................... 27 3.2.3 Probační a mediační služba .......................................................................................................... 30 3.2.4 Činnost Městské policie Pardubice ............................................................................................... 31

3.3

ANALÝZA KRIMINALITY PČR ÚO PARDUBICE ........................................................................................ 33

Seznam příloh: 1) PROJEKT „SPECIALISTA INTERVENCE NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE PRAKTICKÉ A MATEŘSKÉ ŠKOLE SPECIÁLNÍ PARDUBICE, ARTURA KRAUSE 2344 – 5“ 2) PROJEKT „VYBUDOVÁNÍ KLUBU A NÁVAZNÝCH AKTIVIT NA MĚSTSKÉ UBYTOVNĚ V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITĚ ČEŠKOVA UL.“ 3) PROJEKT „SPECIALIZOVANÉ DLUHOVÉ PORADENSTVÍ“ 4) PROJEKT „TŘÍDNÍ KOLEKTIV JSME MY“ 5) PROJEKT „SANACE TŘÍDNÍHO KOLEKTIVU“ 6) ZHODNOCENÍ CÍLŮ Z KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY STATUTÁRNÍHO MĚSTA PARDUBICE NA LÉTA 2009 AŽ 2011 7) PODROBNÁ ANALÝZA KRIMINALITY PČR OÚ PARDUBICE DLE OBVODNÍCH ODDĚLENÍ ZA LÉTA 2008 - 2011

Seznam použitých zkratek DDÚ – Dětský diagnostický ústav EU – Evropská unie MMP – Magistrát města Pardubic MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MRFP – Městský rozvojový fond Pardubice MS – Ministerstvo spravedlnosti MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MVČR – Ministerstvo vnitra České republiky MZ – Ministerstvo zdravotnictví NNO – Nestátní neziskové organizace NZDM – Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež OC – Obchodní centrum OČTŘ – Orgány činné v trestním řízení OSPOD – Oddělení sociálně právní ochrany dětí OSZ – Okresní státní zastupitelství PČR – Policie české republiky PK – Prevence kriminality PMS – Probační a mediační služba PPK – Program prevence kriminality PPP – Pedagogicko – psychologická poradna PSpPK – Pracovní skupina pro prevenci kriminality SPUCH – Speciální poruchy učení a chování SVP – Středisko výchovné péče TČ – Trestná činnost TO OPP – Trestní opatření obecně prospěšných prací VTOS – Výkon trestu odnětí svobody

1. Úvod, východiska koncepčního plánu

Koncepční plán prevence kriminality, spolupráce subjektů ve městě Tento koncepční plán navazuje na Koncepci prevence kriminality statutárního města Pardubice na léta 2009 – 2011. Byl vytvořen manažerkou prevence kriminality za úzké spolupráce s pracovní skupinou pro prevenci kriminality (dále jen PSpPK) dle Metodiky přípravy plánu prevence kriminality obce na léta 2012 – 2015. Pracovní skupinu tvoří zástupci: státní a městské policie, probační a mediační služby a pracovníci magistrátu města Pardubic: vedoucí odboru sociálních věcí; vedoucí odboru školství, kultury a sportu; vedoucí oddělení sociálně právní ochrany dětí; terénní pracovník města pro sociálně vyloučené lokality; krajská manažerka prevence kriminality a různí hosté dle aktuálního tématu (další odbory úřadu, neziskový sektor a další organizace). O činnosti pracovní skupiny je pravidelně informován náměstek primátorky města. V ojedinělých případech je na jednání přizván konzultant z MVČR pro město Pardubice. O výstupech z pracovní skupiny je informována příslušná komise (poradní orgán rady města, k prosinci 2011 Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality). Koncepce, projekty a dotace z oblasti prevence kriminality jsou předkládány ke schválení radě, příp. zastupitelstvu města. Dále manažer prevence kriminality úzce participuje na setkávání tzv. Multidisciplinárního týmu, který organizuje Probační a mediační služba Pardubice a je složen z následujících členů: soudce, státní zástupce, vedoucí OSPOD, pracovníci probačního programu, manažer prevence kriminality + další členi dle potřeby (psycholog, dětský psychiatr, NNO apod.) Další platformou setkávání příslušných subjektů jsou pracovní skupiny komunitního plánování. A konečně tou poslední formou spolupráce je setkávání ředitelů škol. Manažer prevence kriminality je účasten všech čtyřech forem spolupráce, tedy pracovní skupiny pro prevenci kriminality, multidisciplinárního týmu, příslušných pracovních skupin komunitního plánování a setkávání ředitelů škol. Z těchto dílčích jednání a poznatků kompletuje informace týkající se prevence kriminality a problémy nahlíží z tohoto úhlu, který se liší např. od poskytovatelů sociálních služeb apod. O vzniklých situací informuje vedení města a zásadním způsobem se podílí na zakázkách města a tvorbě projektů, které mají řešit jednotlivé problémy na poli kriminality. Manažer prevence kriminality má tedy přístup jak k tvrdým datům a statistikám PČR; tak k problémům, které ovlivňují pocit bezpečí ve městě a jsou interpretovány odborníky jako problematická místa na systémové úrovni. Mnohdy se jedná o problémy, které nevychází statisticky významně, ale zásadním způsobem ovlivňují určitou komunitu či cílovou skupinu. Zároveň se může jednat o problémy, které jsou vyhodnoceny jako rizikové a podchyceny natolik včas, že se nepromítají do statistik. Koncepční plán je strategický materiál, který dává směr podoby prevence kriminality ve městě, konkrétní projekty na každý kalendářní rok jsou zapracovány do dokumentu Městský program prevence kriminality, který každoročně zpracovává manažer prevence kriminality (v období po uzavření dotačních titulů, vždy do května daného roku). Program prevence kriminality má svoji záložku na webových stránkách města: http://www.pardubice.eu/urad/radnice/magistrat/odbory-magistratu/osv/prog-prevencekriminality.html Zde jsou k nalezení obecné informace, příslušné městské dokumenty a informace k dotačnímu titulu Program prevence kriminality.

1

Koncepční plán je podkladem pro přerozdělování dotací města z Programu prevence kriminality města a pro žádosti města o dotace ze státního rozpočtu – na MV ČR. Zároveň by měl být zohledňován při přidělování dotací sociálním a souvisejícím službám, protože oblast prevence kriminality (zejména sociální prevence) se se sociálními službami často prolíná. Vedlejším, neméně důležitým cílem je, že při personálních změnách bude dodržen započatý směr práce a je možné plynule navázat na předchozí práci. V rozpočtu města je na Program prevence kriminality ročně vyčleňováno zhruba 1.000.000 Kč. Dále má město Pardubice dotační titul Program podpory v sociální oblasti, zde je ročně přerozdělováno cca 5.000.000 Kč. Určitá souvislost je zde i s dotačním titulem Program podpory volného času, sportu a kultury. Informace k dotačním titulům města jsou umístěny na webových stránkách města: http://www.pardubice.eu/urad/radnice/magistrat/dotace-granty.html Zde je umístěn i přehled organizací, které jsou z dotačních titulů města podporovány. Zásadní odlišností od projektů z oblasti sociálních služeb by měly mít projekty prevence kriminality v tom; že můžou být každoročně odlišné, podle toho, na jaký konkrétní problém ve městě je projekt zacílen. Činnosti v rámci projektu prevence kriminality nemusejí být registrovány jako sociální služba, což umožňuje větší flexibilitu v reakci na jednotlivé problémy. Dále tento fakt umožňuje pokrýt tzv. bílá místa mezi obory např. sociální služby a školství. Prioritně budou tedy z dotačního titulu Program prevence kriminality podporovány projekty, které sledují určitý konkrétní jev z prevence kriminality a které jsou zaměřeny na řešení či potírání konkrétního jevu. Město v rámci výzvy by mělo na každý kalendářní rok vždy poptat konkrétní projekty na řešení konkrétních situací z oblasti prevence kriminality. Až v druhé řadě by měly být z tohoto dotačního titulu podporovány registrované sociální služby, které souvisí s prevencí kriminality obecně. Je však na zvážení, jestli nevyjmout určité finance na program prevence kriminality z principu dotačního titulu úplně a přejít na sytém, kdy si město konkrétní poptané projekty u organizací objedná (např. u NNO, škol a dalších subjektů). Každopádně je žádoucí Program podpory v sociální oblasti a oblast Prevence kriminality přesně pojmenovat a odlišit a učinit je čitelným pro všechny zúčastněné. Město Pardubice je zapojeno do Programu prevence kriminality od roku 1995.

Systém prevence kriminality v ČR Od počátku osmdesátých let se v demokratických zemích preventivní politika fakticky stala rovnocennou součástí kriminální politiky, která se od té doby snaží v oblasti přístupu ke kriminalitě dosáhnout vyváženosti prevence a represe. Prevence kriminality v ČR, jako systematicky a systémově pojatá činnost na úrovni vlády, začala fungovat po roce 1993. (zdroj: Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015) 1) republiková a resortní úroveň (prevence kriminality je mezirezortní oblastí: MPSV, MS, MŠMT, MZ, koordinaci zajišťuje Republikový výbor pro prevenci kriminality) 2) krajská – krajské úřady 3) lokální – samosprávy měst a obcí (zdroj: Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015)

2

Druhy prevence kriminality Sociální prevence Sociální prevence povzbuzuje prosociální chování prostřednictvím opatření z oblasti sociální, ekonomické, zdravotní, trhu práce a vzdělávání, se zvláštním důrazem na děti a mládež, a zaměřuje se na rizikové a ochranné faktory spojené s trestnou činností a viktimizací. Jejím úkolem je rovněž působení na rizikové faktory, které přispívají k výskytu kriminálního chování. Situační prevence Situační prevence má za cíl snižování příležitostí a podnětů k páchání trestné činnosti, maximalizaci rizika dopadení a minimalizaci prospěchu z trestné činnosti. Situační prevence používá organizační a technická opatření. Je využívána především u kriminality páchané na veřejných prostranstvích (krádeže, loupeže), při páchání majetkové kriminality a při vytváření bezpečných zón a bezpečného bydlení. Základní metodou situační prevence je však efektivní organizace způsobů práce PČR a obecní policie. Komunitní prevence Komunitní prevence usiluje o změnu podmínek v obydlených oblastech, kde lidem hrozí vysoké riziko, že se zapojí do trestné činnosti nebo se stanou její oběti, a to např. z důvodu rozsáhlé deprivace nebo nedostatku soudržnosti v komunitě nebo kombinace jiných ekonomických a sociálních problémů (zdroj: Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015) Informování občanů o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností (prostřednictvím médií, přednášek, besed, letáků a poradenských služeb). Projekty sociální prevence budou zaměřeny na odstranění kriminálně rizikového chování v cílových skupinách, případně na změnu kriminálně rizikového chování a jednání členů cílových skupin, a to prostřednictvím přímé práce s nimi. (zdroj: Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015) Cílové skupiny sociální prevence: • děti a mladí dospělí • rodiny (s rizikem výskytu kriminálního chování u jejich členů) • recidivisté (efektivní resocializace recidivujících pachatelů) • oběti trestných činů (projekty zaměřené na skutečnou a efektivní pomoc a podporu, zejména prevenci viktimity) se zvláštním zřetelem na dětské oběti a seniory • komunity. (zdroj: Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015)

2. Koncepční plán, cíle, program prevence kriminality na rok 2012

Cíl koncepčního plánu Cílem koncepčního plánu je udržet město Pardubice na své stávající pozici na základě tzv. indexu rizikovosti (pozn. ze 77 okresů/územních odborů PČR 73. pozice, z čehož 1. je nejvíce riziková), případně zaujmout lepší pozici, a to prostřednictvím pokračování v programu 3

prevence kriminality, který zahrnuje analyticko-koncepční činnost, identifikaci problémů a navrhování opatření, a to za spolupráce manažera PK, orgánů samosprávy, obecní a státní policie, státní správy, neziskového sektoru a dalších spolupracujících subjektů.

2.1 Cíle a opatření v rámci koncepčního plánu prevence kriminality statutárního města Pardubice na léta 2012 až 2015 Pracovní skupina pro prevenci kriminality došla na základě analytické části (viz kapitola 3) a celoroční spolupráce k následujícím prioritám a cílům pro další čtyřleté období. Plnění těchto priorit budou společně naplňovat zásadní cíl zajištění bezpečí a pocitu bezpečí občanů města.

A) SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ V PROCESU PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ Udržet a rozvíjet prevenci kriminality ve městě na systémové úrovni Tento cíl by měl vést ukotvení prevence kriminality ve městě, zvýšení určité prestiže této oblasti a přispět k informovanosti vedení a politické reprezentace města. 1) Jednotlivé informace by se měly scházet na jednom místě (komplexní vyhodnocení); optimální je platforma pracovní skupiny pro prevenci kriminality, tu svolává a vede manažer prevence kriminality zodpovědnost za plnění: manažer prevence kriminality 2) Je třeba udržet a rozvíjet spolupráci města s PČR a MpP, zejména v oblasti vyhodnocování statistik přestupků a trestných činů (pozn. MpP by měla od r. 2012 spustit nový software, který umožní podrobné vyhodnocování za město) zodpovědnost za plnění: manažer prevence kriminality (v závislosti na PČR, MpP) 3) Koncepce by měla být schválena příslušnými orgány města (rada, příp. zastupitelstvo města) a podporovat + kontrolovat její plnění zodpovědnost za plnění: předloží manažer prevence kriminality 4) Vyhodnocování plnění schválené koncepce by mělo podléhat průběžné kontrole 1x ročně příslušné komisi (k roku 2011 se jedná o Komisi pro bezpečnost a prevenci kriminality) zodpovědnost za plnění: předloží manažer prevence kriminality 5) Každoročně vytvářet Program prevence kriminality, který obsahuje konkrétní projekty a úkoly na daný rok (je zpracováván na každý kalendářní rok již od r. 1996). Program prevence kriminality by měl být také schválen příslušnými orgány (rada, příp. zastupitelstvo města). zodpovědnost za plnění: zpracování programu + předložení ke schválení – manažer prevence kriminality; plnění programu – manažer prevence kriminality, vedoucí odboru, kam je manažer prevence kriminality zařazen 6) O činnosti PSpPK by měl být pravidelně informován příslušný náměstek (pokud není možné, aby byl přímo účasten na jednáních) – 1x 6 měsíců, v případě potřeby častěji a příslušná komise 1x 6 měsíců, v případě potřeby častěji

4

zodpovědnost za plnění: manažer prevence kriminality. 7) Propojovat v jeden celek informace a souvislosti z komunitního plánování, z oblasti sociálních a souvisejících služeb a z prevence kriminality. Oblasti sociální prevence se často prolínají a překrývají. Existují různé pohledy na mezník mezi těmito oblastmi. V současné době disponuje město dvěma dotačními tituly, kde je možné podat žádosti o dotace na sociální prevenci (Program podpory v sociální oblasti a Program prevence kriminality). U těchto projektů se jedná zároveň o sociální službu a zároveň v obecném měřítku i o prevenci kriminality. Tento fakt může být zavádějící pro žadatele i hodnotitele. Hodnotitelé obou dotačních titulů by měli spolupracovat, nicméně Program prevence kriminality, ačkoli je oproti druhému programu v menším finančním objemu, by si měl zachovat svoji suverenitu, tak, aby z něj bylo možné i nadále podpořit projekty velmi specifické co do kriminality a financovat projekty města, které realizuje na základě zjištěných potřeb ve městě (např. ve spolupráci s policií ČR). Bylo by ale třeba více vyspecifikovat rozdíly mezi těmito dotačními tituly a v oblasti prevence kriminality konkrétně poptávat projekty, které jsou stanoveny v koncepčním plánu. zodpovědnost za plnění: manažer prevence kriminality, vedoucí odboru, kam je zařazen

B) OPATŘENÍ, KTERÁ BUDOU KAŽDOROČNĚ DÁLE ROZPRACOVÁNA Tato opatření budou každoročně rozpracována do Programu prevence kriminality na příslušný kalendářní rok. 1) Zabývat se situací v sociálně vyloučených lokalitách města o Informace k cíli: jedná se zejména o městskou ubytovnu v Češkově ulici a blok domů v ulici Husova čp. 1116 – 1119, kde se vyskytují komplexní problémy spojené se sociálním vyloučením (dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, problémy s placením nájemného, nezvládnuté dluhy, rizikové trávení volného času dětí a mládeže, konflikty s okolím apod.). o Opatření: existence funkce městského terénního pracovníka pro sociálně vyloučené romské lokality a zřízení pozice romského poradce, průběžný monitoring, zavádění opatření, vyhodnocování opatření se zapojením příslušných subjektů. o Zodpovědnost za plnění: terénní pracovník města, vedoucí příslušného odboru, manažer prevence kriminality. 2) Zabývat se situací v dalších rizikových lokalitách města o Informace k cíli: konkrétně Obchodní centrum Afi Palác – vyhodnoceno pracovní skupinou pro prevenci kriminality jako rizikové místo se zvýšenou trestnou činností (v přilehlém okolí OC), dále se jedná o velká sídliště města a další vytipované lokality PSpPK (pozn. označené lokality se mohou v průběhu platnosti koncepčního plánu měnit). o Opatření: monitoring; zavádění opatření; vyhodnocování; toto téma bude průběžně zařazována na jednání PSpPK, kam budou přizváni další příslušné subjekty (NNO, potenciální partneři v dané lokalitě apod.) o Zodpovědnost za plnění: manažer prevence kriminality

5

3) Zabývat se bezpečnostní situací a sociálním klimatem na základních školách ve městě o Informace k cíli: v průběhu trvání uplynulé koncepce byla v rámci samosprávy města navázána úzká spolupráce mezi pracovníky prevence města a základními školami. Ti zde realizují projekty sekundární prevence zaměřené na dynamiku třídních vztahů. Dále došlo k proškolení metodiků prevence a ředitelů základních škol na téma vedení třídních kolektivů s žáky se závažnými problémy v chování. Mezi školami a pracovníky prevence je nastavená funkční spolupráce. V současné době vychází najevo potřeba nových metod a přístupů k problematice žáků se závažnými problémy v chování, jejichž příčinou je nefunkční rodinné prostředí, odraz společenských hodnot zaměřených na zisk, poruchy různého spektra, psychiatrická diagnóza apod. Potřeby těchto dětí, jakož i vytvoření bezpečného prostoru pro děti ostatní přesahují často možnosti pedagoga a vyžadují soustavnou sociálně psychologickou pomoc. Kontinuální psychologická péče není pro potřeby práce s dětmi „se specifickými projevy chování“ ve školách dostatečně dostupná. Na této skutečnosti se shodli všichni ředitelé škol. Jednání těchto dětí je v jiné intenzitě hodnoceno OČTŘ a soudy a v jiné intenzitě žáky a dospělými, kteří s nimi denně sdílejí třídní prostor. Dále školy poukazují na fakt, že určité budovy škol se ve večerních hodinách stávají místem scházení se různých part a dochází zde k zvýšené míře k poškozování a ničení majetku. o Opatření: monitoring situace, spolupráce nad opatřeními, informovanost škol o „sociální síti“ ve městě, monitoring potřeb pedagogů z oblasti „sociálních témat“ a reakce na ně. Bude provádět průběžně manažer prevence kriminality ve spolupráci s řediteli škol, metodiky prevence a příslušným odborem úřadu za zřizovatele škol a PSpPK. Dle poptávky reagovat na potřeby škol, kam je možné buď cílit práci preventistů města, nebo poptat potřebné služby u jiných subjektů (státní instituce, NNO). Nad jednotlivými případy hledat možná systémová řešení. V oblasti poškozování majetku škol je možné využít opatření situační prevence a navázat zacílenou spolupráci s městskou policií. o Zodpovědnost za plnění: manažer prevence kriminality; vedoucí odboru, kam je zařazena prevence města a vedoucí odboru, který spravuje školství.

4) Vybudovat ve městě komplexní systém sociálního bydlení o Informace k cíli: tato potřeba vychází z PSpPK jako klíčová. Dále na ni poukazují odborní pracovníci, kteří mají ve své agendě práci s cílovými skupinami, nejsou schopny dosáhnout na bydlení dle stávajících možností. Ve městě již existuje program podporovaného bydlení pro klienty, kteří spolupracují s městským terénním pracovníkem; dále jsou vyčleněny 3 bytové jednotky pro klienty o. s. Péče o duševní zdraví a o určité formě spolupráce je vedena diskuse s preventisty města. Sociální bydlení je ale třeba zpřístupnit i dalším cílovým skupinám a systematizovat ho tak, aby ho do své práce s klienty mohli zařadit i další sociální pracovníci ve městě. o Opatření: město disponuje městskou ubytovnou a městskými byty. Budování systému sociálního bydlení by mělo probíhat na úrovni spolupráce napříč odborným a politickým spektrem města. o Zodpovědnost za plnění: příslušný náměstek primátora/primátorky města

6

5) Udržet ve městě službu, která pracuje s osobami v závislosti a jejich okolím o Informace k cíli: v současné době poskytuje komplexní služby pouze jediná NNO. Práce s touto cílovou skupinou je důležitá pro bezpečí ostatních občanů města (zvýšená trestná činnost v souvislosti se získávání finančních prostředků na obstarávání drog, prevence šíření nákaz souvisejících s užíváním apod.). Je třeba monitorovat tento relativně skrytý fenomén – pouze detailní znalost terénu umožňuje aplikaci efektivních opatření. o Opatření: podpora městem formou dotačních titulů (případně poskytnutím nebytových prostor k činnosti). o Zodpovědnost za plnění: osoby a orgány kompetentní k navrhování a přidělování dotací města, (příslušná komise, rada a zastupitelstvo města). 6) Udržet a rozvíjet ve městě službu poradenství a pomoci pro oběti trestných činů o Informace k cíli: v současné době poskytuje komplexní poradenství pro oběti trestných činů (dále jen TČ) pouze jedna NNO a nově z dočasně financovaného projektu Probační a mediační služba. Ta navíc poskytuje mediaci mezi poškozeným a pachatelem. Ve městě však chybí specializovaná terapeutická pomoc dětem, které žijí v rodinách s domácím násilím a jsou jeho svědky a dále ve městě chybí terapeutický program pro násilné osoby (je cílen na osoby, kde je snaha o zachování soužití agresora a oběti; násilná osoba má na své chování náhled a je ochotna na spouštěcích mechanismech násilí pracovat). o Opatření: podpora městem formou dotačních titulů (případně poskytnutím nebytových prostor k činnosti). Stávající organizace, které poskytují poradenství pro oběti TČ by mohly doplnit svoji službu o specializovanou pomoc dětem a o program zaměřený na práci s násilnou osobou. Vznik uvedených služeb by mělo město iniciovat v rámci výzev na příslušná dotační řízení města. o Zodpovědnost za plnění: osoby a orgány kompetentní k navrhování a přidělování dotací města (příslušná komise, rada a zastupitelstvo města). 7) Udržet ve městě služby, které pracují s osobami bez přístřeší a osobami společensky nepřizpůsobenými o Informace k cíli: dlouhodobě dochází k nárůstu počtu osob bez přístřeší ve všech částech města. Ti obtěžují občany (žebrání, poškozování cizího majetku, znečišťování veřejných i soukromých prostor) hrozí zde šíření nákaz a tento stav negativně ovlivňuje vnímání pocitu bezpečí občanů. Znepokojující je také stav, že mezi touto skupinou je narůstající část cizinců. Vedle toho se tato cílová skupina stává častěji obětí kriminality. Tyto služby jsou vyspecifikované v kapitole 3 „Údaje sociálního kurátora“, který s nimi úzce spolupracuje při výkonu své agendy. o Opatření: situaci je třeba sledovat, tématem se může zabývat skupina komunitního plánování „Osoby v obtížné životní situaci a společensky nepřizpůsobení“. Je třeba rozšířit spolupráci mezi organizacemi zabývajícími se osobami bez přístřeší a cizinci a Městskou policií Pardubice. MpP by ve spolupráci s poskytovatelem služeb pro osoby bez přístřeší a osoby společensky nepřizpůsobené mohla vytvořit mapu výskytu této cílové skupiny, tak, aby daný poskytovatel mohl cíleně zaměřit své stávající služby. o Zodpovědnost za plnění: osoby a orgány kompetentní k navrhování a přidělování dotací města (příslušná komise, rada a zastupitelstvo města); skupina komunitního plánování „Osoby v obtížné životní situaci a společensky nepřizpůsobení“ a Městská policie Pardubice.

7

C) OSTATNÍ OPATŘENÍ A CÍLE 1) Udržet ve městě stávající nízkoprahové kluby pro neorganizovanou mládež a podpořit jejich rozvoj (plus návazné aktivity, např. terénní program, pobytové akce apod.) o Informace k cíli: ve městě je jedno nízkoprahové zařízení pro neorganizovanou mládež (v centru města) a jedno je v sociálně vyloučené lokalitě (Husova ul.), které je určeno dětem a mládeži z dané lokality. Služba chybí na dvou velkých sídlištích ve městě. Realizátory jsou v současné době NNO. o Opatření: podpora městem formou dotačních titulů (případně poskytnutím nebytových prostor k činnosti). o Zodpovědnost za plnění: osoby a orgány kompetentní k navrhování a přidělování dotací města (příslušné komise, rada a zastupitelstvo města). 2) Udržet ve městě specializované finanční a dluhové poradenství o Informace k cíli: nezvládnuté finanční dluhy a předluženost jsou závažným a rozšiřujícím se problémem ve společnosti, který se týká široké škály klientů. Jednou z existujících příčin rizikového zadlužení je nízká finanční gramotnost. Předluženost je dále považována za potenciální kriminogenní faktor. Daný problém má 2 klíčové nástroje řešení – specializované dluhové poradenství a zvyšování finanční gramotnosti. Zájem ze strany veřejnosti je primárně o konkrétní individuální odborné dluhové poradenství, které je v současné době realizované zejména NNO. Kurzy finanční gramotnosti pro dospělé klienty se neosvědčily, není o ně příliš velký zájem (pozn. toto téma by mělo být zařazováno do vzdělávání na školách). o Opatření:: podpora městem formou dotačních titulů (příp. poskytnutím nebytových prostor k činnosti). o Zodpovědnost za plnění: osoby a orgány kompetentní k navrhování a přidělování dotací města (příslušné komise, rada a zastupitelstvo města) 3) Udržet ve městě probační program o Informace k cíli: proces trestněprávní legislativy ve věcech mládeže klade důraz především na výchovnost. Ve věcech mládeže jde, dle trestního zákoníku, primárně o restorativní funkci nikoli retributivní. Účelem zákona č. 218/2003 Sb. je snaha o nalezení a užití opatření, které účinně přispěje k tomu, aby mladistvý se již zdržel dalšího páchání protiprávního činu a našel si vhodné společenské uplatnění, které odpovídá jeho potřebám a možnostem. Probační program se svou sociální a psychoterapeutickou složkou je vhodným nástrojem sekundární prevence a nástrojem výchovným. Také jde o odčinění újmy a předcházení dalším protiprávním činům. Probační programy mohou usměrnit způsob života mladistvého, čímž se podporuje a zajišťuje jeho výchova. Konkrétně jde o rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, což směřuje k tomu, aby se mladistvý vyhnul chování, které je v rozporu se zákonem. Dalším užitkem je i nestigmatizace mladistvého, který se nestylizuje do role odsouzeného, neboť probační program je možno uložit již státním zástupcem bez konání soudu. Bez probačního programu se tak společnost zbavuje možnosti vychovávat. Může již jen pouze trestat. Realizátorem je NNO, program je akreditovaný a je v seznamu probačních programů vedeného MS.

8

o Opatření: podpora městem formou dotačních titulů (případně poskytnutím nebytových prostor k činnosti). o Zodpovědnost za plnění: osoby a orgány kompetentní k navrhování a přidělování dotací města (příslušné komise, rada a zastupitelstvo města). 4) Vytvořit ve městě místa k výkonu obecně prospěšných prací (OPP) pro mladistvé (odděleně od výkonu OPP dospělými) + pro osoby blízké tomuto věku o Informace k cíli: trestní opatření obecně prospěšné práce je jedno z frekventovanějších trestních opatření, alternativ trestního opatření odnětí svobody, které je ukládáno soudem pro mládež. Dle trestního zákona nesmí výkon obecně prospěšných prací vzhledem ke své povaze ohrožovat zdraví, bezpečnost nebo mravní vývoj mladistvých. V případě výkonu TO OPP s odsouzenými dospělými, kteří vykonávají trest OPP, lze předpokládat interakci, která je potencionálně závadová. Pokud by zde existovala organizace, která by měla oddělen výkon OPP pro mladistvé od výkonu trestu OPP pro dospělé, pak by mohlo být na mladistvé efektivněji výchovně působeno. Realizátorem by mohla být NNO. o Opatření: město si může podat žádost o dotaci z programu prevence kriminality MV ČR, příp. u MS ČR a vytvořit systém výkonu OPP pro mladistvé. Druhou možností je jednání se stávajícími poskytovateli výkonu OPP pro dospělé a upravit systém tak, aby byla vytvořena oddělená pracovní místa pro mladistvé + osoby blízké tomuto věku. o Zodpovědnost za plnění: manažer prevence kriminality, příslušný náměstek primátorky/primátora. 5) Vytvořit ve městě možnost tréninku pracovních návyků a dovedností pro mladistvé, kteří nenavštěvují školu a jsou nezaměstnaní o Informace k cíli: nyní ve městě taková možnost chybí, realizátorem by mohla být NNO. Cílem je především zapojení mladistvých, kteří jsou bezprizorní, do společenských aktivit za účelem posílení jejich zodpovědnosti, pracovních návyků, dovedností atd. Mladiství jsou totiž skupinou špatně pracovně umístitelnou, přičemž bez patřičných dovedností a návyků není ani po dosažení 18ti-let snadné najít vhodné zaměstnání. Rizikem u této skupiny také je páchání trestné činnosti, či recidiva. Možnost tréninku pracovních návyků by jim umožnila rovné podmínky na trhu práce (praxe, kurzy, znalosti, dovednosti), a také by je vrátila z ulice do organizovaného a výchovného prostředí. o Opatření: podpora městem formou dotačních titulů (případně poskytnutím nebytových prostor k činnosti), poptávka města po této službě v rámci výzvy na příslušné dotační tituly. o Zodpovědnost za plnění: manažer prevence kriminality osoby a orgány kompetentní k navrhování a přidělování dotací města, (příslušné komise, rada a zastupitelstvo města). 6) Zprostředkovávat seniorům informace o tom, jak se nestát obětí trestné činnosti a nekalých praktik o Informace k cíli: senioři jsou zvlášť ohroženou skupinou trestnou činností (kapesní krádeže, krádeže vloupáním do obydlí, loupeže, podvody, vydírání, ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování a domácí násilí. o Opatření: pokračování přednáškového cyklu pro seniory (Seniorakademie), využít stávající sítě, zejména městských seniorcenter, kterých je ve městě cca 20 a kde

9

probíhá mj. přednášková činnost a dále využít terénních služeb. V případě realizace NNO podpora městem formou dotačních titulů (případně poskytnutím nebytových prostor k činnosti), poptávka města po této službě v rámci výzvy na příslušné dotační tituly. o Zodpovědnost za plnění: Městská policie Pardubice; vedoucí odboru, do jehož gesce patří senioři (a seniorcentra); osoby a orgány kompetentní k navrhování a přidělování dotací města (příslušná komise, rada a zastupitelstvo města). 7) Udržet ve městě službu sanace rodiny o Informace k cíli: v současné době realizuje na území města více NNO, přibyli noví poskytovatelé. Je třeba ve spolupráci s OSPOD sledovat potřebnost z hlediska kapacity a regulovat objem a formu této služby. Z Programu prevence kriminality by měla být podpořena sanace rodin, ve kterých dochází k protiprávnímu jednání (buď u rodičů, nebo u dětí). o Opatření: podpora městem formou dotačních titulů (případně poskytnutím nebytových prostor k činnosti). o Zodpovědnost za plnění: osoby a orgány kompetentní k navrhování a přidělování dotací města (příslušná komise, rada a zastupitelstvo města). 8) Zřídit ve městě specializované výslechové místnosti pro oběti trestných činů o Informace k cíli: chrání oběti před sekundární viktimizací (zaměřeno zejména na děti, seniory a ženy). V roce 2012 by měl realizovat Krajský úřad Pardubického kraje prostřednictvím projektu prevence kriminality na MV ČR. Projekt by měl být realizován ve spolupráci s PČR. Specializovaná výslechová místnost bývá umístěna přímo na PČR, může být ale i kdekoli jinde na vhodném místě ve městě. Pardubický kraj patří mezi dva poslední kraje v ČR, které specializované výslechové místnosti nemají vybudované. o Opatření: buď bude realizováno Krajským úřadem PK, nebo se může město ucházet o dotace v rámci programu prevence kriminality MV ČR. o Zodpovědnost za plnění: manažer prevence kriminality (v závislosti na PČR).

2.2 Program prevence kriminality na rok 2012

Proces tvorby Městského programu prevence kriminality 1) mapování situace, ukazatelů a jevů ve městě 2) stanovení, popis problému 3) stanovení postupu, jak problém řešit 4) jednání se subjekty, které by se mohly podílet na řešení 5) zpracování projektu obcí/manažerem prevence kriminality nebo výzva na poptávané projekty 6) příjem žádostí o dotace z městského dotačního titulu Program prevence kriminality (na základě výzvy) 7) zařazení do Městského programu prevence kriminality na příslušný kalendářní rok 8) zajištění finančních prostředků na projekt (v případě finančních opatření) 9) koordinace nebo kontrola realizace projektu/akce (záleží, kdo je realizátorem, zda obec nebo jiný subjekt)

10

10) vyhodnocení projektů/Městského programu prevence kriminality • •

•

krok č. 1 probíhá skrze spolupráci s pracovní skupinou, školami, neziskovým sektorem a příp. příslušnými skupinami komunitního plánu krok č. 7 podléhá projednání v komisi a radě/zastupitelstvu města, finanční prostředky jsou buď z rozpočtu města (buď přímo v rozpočtu nebo forma dotačního titulu pro žadatele) nebo z rozpočtu státu (obec žádá u MV ČR, zpracovává manažer prevence kriminality, žadatelem a realizátorem je vždy obec, i když si případně může službu částečně či plně objednat u jiného subjektu) krok č. 9 závěrečná zpráva na MV ČR + závěrečné zprávy subjektů, které obdržely dotace z Programu prevence kriminality

Projekty NNO podpořené z dotačního titulu Program prevence kriminality na rok 2012

podpořeno finanční částkou

pozn.

název projektu

realizátor

Prázdniny bez nudy, aneb s Free klubem na cestách

SKPCENTRUM, o.p.s.

50 000,00

Sanace rodiny

Amalthea o.s.

100 000,00

Probační program Přechodné zaměstnání

SKPCENTRUM, o.p.s.

akreditovaný 90 000,00 individuální program

Provoz poradny pro oběti kriminality v Pardubicích

Bílý kruh bezpečí, o.s.

75 000,00

Provoz krajské Linky důvěry Ústí nad Orlicí v roce 2012

Občanské sdružení KONTAKT

15 000,00

Centrum terénních programů Pardubického kraje - město Pardubice

Laxus, o. s.

Prevence sociálně patologických jevů prostřednictvím občanského poradenství

Občanská poradna Pardubice o. s.

150 000,00

celkem

670 000,00

projekt NZDM

190 000,00 oblast drog

součástí je dluhové poradenství

Projekty realizované městem 1) Specialista intervence na Základní škole praktické a mateřské škole speciální Pardubice, Artura Krause 2344 - 5 2) Vybudování klubu a návazných aktivit na městské ubytovně v sociálně vyloučené lokalitě Češkova ul. 3) Specializované dluhové poradenství 11

Projekty 1 – 3 budou částečně financovány z městského Programu prevence kriminality a bude na ně podána žádost o státní dotaci na MV ČR. 4) Třídní kolektiv jsme my 5) Sanace třídního kolektivu Projekty 4 – 5 jsou realizovány pracovníky Oddělení sociálních služeb a prevence OSV MmP v rámci jejich agendy. Všechny projekty realizované městem jsou popsané v přílohách.

Další plány na rok 2012 – viz cíle a opatření v rámci koncepčního plánu prevence kriminality. V roce 2012 patří mezi priority zejména tyto úkoly: • Udržet a rozvíjet prevenci kriminality ve městě na systémové úrovni • Zabývat se situací v dalších rizikových lokalitách města – okolí OC Afi palác • Zabývat se bezpečnostní situací a sociálním klimatem na základních školách ve městě • Zprostředkovávat seniorům informace o tom, jak se nestát obětí trestné činnosti a nekalých praktik • Udržet ve městě specializované dluhové poradenství • Zabývat se situací v sociálně vyloučených lokalitách města Popis sociálně vyloučených lokalit je v kapitole 3 analytická část. Řešení situace na ubytovně v Češkově ulici je popsáno v projektu Vybudování klubu a návazných aktivit na městské ubytovně v sociálně vyloučené lokalitě Češkova ul.Druhá vyloučená lokalita – blok domů v Husově ulici má odlišný charakter, nejedená se o ubytovnu, ale o nájemní domy. Přehledný soubor opatření stávajících a nově navržených je znázorněn v diagramech na následujících dvou stránkách.

Financování projektů a programů k naplnění cílů Dotační tituly města, zejména Program prevence kriminality a Program podpory sociální v oblasti + (další dotační tituly na sociální služby kraje a státu). Dále je od roku 1996 každoročně vyhlašován MV ČR dotační titul Program prevence kriminality pro města a kraje. Pokud bude daný cíl a systém prevence kriminality města odpovídat vyhlášeným podmínkám tohoto dotačního titulu, může si město podat žádost o státní dotaci z tohoto programu.

12

sociálně vyloučená lokalita Husova ul., výchozí stav, stávající opatření

Terénní práce zajišťována MmP

Program podporovaného bydlení

Podpora participace obyvatel na správě lokality

Darjav o. s.

Technická opatření

Další opatření:

sociální poradenství, koordinace Programu podporovaného bydlení, spolupráce při vytváření modelu správcovství v lokalitě, spolupráce s OMI a MRFP

systém prostupného třístupňového bydlení založený na úzké spolupráci terénního pracovníka s pracovníky MmP/Odbor majetku a investic (OMI)

1) zaměstnávání pracovnice na úklid bydlící v lokalitě – MRFP 2) systém domovnictví – úklid prostranství v lokalitě

1)nízkoprahové zařízení, sociální poradenství pro děti a mládež (rodiny), finančně přispívá i město 2)koordinace výkonu obecně prospěšných prací (např. na doplňkový úklid v lokalitě)

technické zajištění ze strany MRFP(opravy, údržba), kamerový systém

namátková šetření pracovníků OMI

13

Sociálně vyloučená lokalita Husova ul. návrh nových opatření na zlepšení situace

1) Vytvoření systému podporovaného zaměstnání tzn. obsazení vytipovaných pracovních pozic v organizacích města a UMO obyvateli sociálně vyloučených lokalit 2) Využití institutu veřejné služby

Navázání konkrétních forem spolupráce s MpP (Městská policie Pardubice) - komunikace s obyvateli lokality a jejího okolí ze strany strážníků - pravidelné kontroly dodržování nočního klidu v lokalitě -pravidelné vyhodnocování opatření ve spolupráci s Mmp OSV

Kontroly lokality ze strany MmP/OSPOD

zejména v nočních hodinách v době letních prázdnin, příp. mimořádná kontrola ve spolupráci s MpP a MmP/OMI i během roku

Podpora fungování a rozšíření práce o. s. Darjav

Kamerový systém

- rozšíření prostor nízkoprahového zařízení - podpora zařazení o. s. Darjav do projektu Podpora integrace

-zefektivnění vyhodnocování záznamů z kamerového systému v lokalitě a poskytnutí přístupu k těmto záznamům např. i terénnímu pracovníkovi MmP a OSPOD

příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji

- personální posílení o. s. Darjav

Další opatření - pravidelné vyhodnocování opatření v rámci „Pracovní skupiny pro prevenci kriminality“ - nastavení úzké spolupráce zainteresovaných subjektů - získání politické podpory pro opatření ze strany města

14

3. Analytická část 3.1 Sociodemografická analýza města Statutární město Pardubice je: • 10-tým největším městem v ČR, • správním centrem Pardubického kraje, • od 1. 1. 2000 jsou Pardubice krajským městem, • od 1. 1. 2003 jsou Pardubice rovněž obcí s rozšířenou působností (počet obyvatel v rámci ORP je cca 125 000), • jedná se o nejlidnatější město kraje a současně i největší hospodářské centrum s vysokou koncentrací průmyslu, komerčních a veřejných služeb. Vlivy působící na vývoj počtu obyvatel města Pardubic: • poloha na železničním dopravním uzlu, • Pardubice jsou jedním z center pardubicko-hradecké aglomerace, • historické město, • velká intenzita průmyslu a dopravy • horší kvalita životního prostředí. Počet obyvatel města k 1. 1. 2012 je cca 87 500. Počet cizinců (s různým typem pobytu) je ve městě cca 3.500. Podíl dětí do 18 let je cca 15 %. Podíl osob ve věku 19 – 25 let je cca 8 %. Podíl osob ve věku 26 let až 60 let je cca 50 % Podíl osob nad 60 let je cca 27 %. Počet nezaměstnaných ve městě (87 500) rok 2010 2011

Počet nezaměstnaných v % Index na 10.000 obyvatel 6,8 680 6,2 620

Agenda sociálních dávek za ORP (125 000 obyvatel) Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc Sociální příplatek Příspěvek na bydlení CELKEM Index na 10.000 obyvatel Index/meziroční srovnání Pozn. příspěvek na péči

Počet dávek rok 2010 5 552 984 802 13.400 6.700 27.438 2.195 37 594

Meziroční srovnání

-60 Počet dávek rok 2011 5 979 1 369 929 5.913 2.956 17.146 1.372 -823 37 860 15

3.1.1

Sociálně vyloučené lokality ve městě

V Pardubicích žije hrubým odhadem okolo 1100 Romů. Největší část tvoří původem slovenští Romové (servike Roma), zbytek pak Romové olašští (vlachike Roma) a několik jedinců hlásících se k příslušnosti Sintů (Sinti Roma). Situaci v Pardubicích zásadně ovlivnila hromadná emigrace Romů v 90. letech do ciziny. Většina z nich se při odchodu do zahraničí dobrovolně zbavila střechy nad hlavou, což při následné reemigraci (konec 90. let) mělo za následek to, že se tito lidé neměli kam vrátit. Dluhy za předchozí nájmy v městských bytech se neslučovaly s kritérii pro přidělování městských bytů či městské ubytovny, přičemž některé etnické stereotypy a předsudky majoritních vlastníků nemovitostí znemožnily hledání podnájmu na volném trhu. Tato situace stále trvá a Romové v Pardubicích mají velice ztížený přístup na trh s nájemním bydlením od soukromých vlastníků. Převládajícím důvodem je stále etnická příslušnost. Navrátivší se Romové se tak ocitli v situaci, kdy v jejich očích jediným řešením byla pomoc rodiny či širšího příbuzenstva. Důsledkem byla vysoká kumulace Romů v jednotlivých bytových jednotkách, a z toho pramenící problémy jak Romů samotných, tak i příslušníků majority sdílejících nejbližší sousedství. V některých případech tato zvýšena koncentrace Romů měla za následek odstěhování neRomských sousedů, přičemž volné městské byty obsazovaly při výběrových řízeních další romské rodiny, jelikož byly cenově nejdostupnější a příslušníci majority o ně nejevili zájem. V Pardubicích se vyskytuje několik problematických lokalit, v nichž bydlí v drtivé většině Romové, a kde lze pozorovat vyšší koncentraci nejrůznějších sociálně patologických jevů. Gabalova analýza z roku 2006 registruje v Pardubicích tři takovéto lokality, terénní pracovník registruje v současné době cca pět lokalit. Neznamená to však, že by se v Pardubicích počet lokalit rozrůstal, spíše záleží na výkladu termínu „sociálně vyloučená lokalita“ a dlouhodobější znalosti prostředí. Dvě největší a v Pardubicích „nejznámější“ lokality jsou Češkova 1240 a Husova 1116 – 1119. Tyto lokality vznikly jako důsledek několika nepříznivých faktorů. Vedle výše uvedené reemigrace sehrál svoji roli i fakt, že město začalo řešit situaci s dlužníky vystěhováním do městské ubytovny pro neplatiče (Češkova 1240), z níž se záhy stala ubytovna obsazená téměř výlučně příslušníky romského etnika. Sekundárními faktory jsou pak rozšíření Univerzity Pardubice (cca 10 000 studentů) a průmyslová zóna okolo Pardubic (cca 10 000 cizinců). V praxi to znamená okolo desítky tisíc lidí poptávajících levné ubytování, čemuž zdejší romské rodiny mohou jen obtížně konkurovat. Město toto zohlednilo při tvorbě komunitního plánu, v němž se počítá s vymezením desítek bytů na tzv. Program podpory samostatného bydlení, jehož cílem je za součinnosti pracovníků odboru sociálních věcí a odboru majetku a investic vytipovat mladé romské rodiny a přidělením městského bytu a spolupráce s terénním pracovníkem zlepšit jejich kvalitu života a pomoci k plné integraci do společnosti. Zkušební fáze tohoto programu proběhla v roce 2008 a skončila přidělením městského bytu pěti romským rodinám. Z těchto pěti rodin se osvědčily dvě, což znamená, že si řádně plnily své závazky vyplývající z nájemního vztahu, včas řádně platily nájem a služby a také se dospělým členům podařila udržet práce. Z těchto důvodů postoupili do třetí závěrečné fáze programu, kdy jim byl přidělen byt ve standardní bytové zástavbě na sídlišti v Polabinách. Tuto změnu rodiny přijaly velice pozitivně a dá se říci, že jsou s novým prostředím sžiti. 16

V průběhu roku 2010 bylo vyčleněno dalších pět městských bytů zahrnutých do Programu podporovaného bydlení a to zejména v souvislosti s řešením situace, která nastala po zrušení městské ubytovny v Ohrazenicích. V roce 2011 byly vyčleněny další 4 byty a rodiny se do nich nastěhují v listopadu 2011. Základním předpokladem realizace tohoto programu je funkční terénní práce zřizovaná městem Pardubice, neboť terénní pracovník má za povinnost udržovat přehled o plnění povinností nájemníků vůči bytu. Tato povinnost je veskrze preventivní a má umožnit hladký průběh druhé fáze programu, po jehož zvládnutí mají rodiny šanci posunout se dále do standardní bytové zástavby. Vedle dvou již zmíněných lokalit v Pardubicích existují ještě v průběhu roku 2011 další oblasti s větší kumulací romských obyvatel (sídliště Polabiny, V Ráji, K Višňovce). V mnoha případech dochází k cirkulaci rodin po všech lokalitách ve městě. V průběhu roku 2010 se však podařilo za součinnosti Magistrátu města Pardubic, zejména romského poradce a terénního pracovníka, ale i zástupců z jiných odborů a nejvyšších míst magistrátu snížit počet vyloučených lokalit o dvě. Jedná se o Ohrazenice a dům K Vinici. Popis lokality Husova 1116 – 1119 Jedná se o dva cihlové obecní domy se čtyřmi vchody, v každém vchodě je 22 až 24 bytových jednotek o velikosti 1+1, max. 2+kk, z nichž každá má své sociální zařízení. Občanská vybavenost je v dosahu do 15 minut chůze, MHD do 5 minut chůze. Lokalita se vyznačuje velkou koncentrací sociálně slabých vícedětných rodin, převážně romských, úplných i neúplných. Většina obyvatel lokality je závislá na různých dávkách státní sociální podpory či hmotné nouze. Počty obyvatel v lokalitě zůstávají poměrně konstantní a spíš by se dalo říci, že má tendenci klesající, což je dáváno do souvislosti s přirozenou migrací. Dále se dá vysledovat, že za posledních několik měsíců dochází u romských občanů Pardubic k poklesu zájmu o byty v této lokalitě, které jsou přidělovány na základě tzv. obálkové metody. Jedná se prakticky o soutěž mezi uchazeči, ve které vyhrává nejvyšší nabídka za předpokladu splnění povinností žadatele vůči městu. Důvodem poklesu zájmu může být horší finanční situace rodin, ale také i „pověst“ lokality a rodinné a rodové vztahy. V současnosti zde bydlí odhadem okolo 160 Romů (tj. asi 90 dospělých a 70 dětí). Mnoho dětí navštěvuje základní, ale i speciální školy. Docházka dětí do školy je v mnoha případech nedostačující, nejčastějším důvodem záškoláctví je nezájem rodičů, kteří nekontrolují své děti, zda do školy docházejí, často je místo školy nechávají doma. Nejvyšší dosažený stupeň vzdělání téměř u všech dospělých je základní. Vyskytují se zde prakticky veškeré jevy typické pro oblasti s vyšším počtem sociálně slabých. Patří sem zejména vysoká míra nezaměstnanosti, již zmiňované záškoláctví, rušení nočního klidu zejména v letních měsících, znečištěné a zničené veřejné prostory. K novým fenoménům se v posledních letech řadí experimentování s drogami zejména s marihuanou u mladších ročníků, přidává se gamblerství, lichva a drobná kriminalita. Zdravotní stav mnohých obyvatel lokality je špatný. Neplacení nájemného je v současné době menší problém, což souvisí s tím, že většina dlužníků byla na základě soudních jednání přestěhována do městské ubytovny Češkova. Nadále však zůstávají s placením nájmu problémy a i proto se Odbor majetku a investic Magistrátu města Pardubic obrací na terénního pracovníka s žádostí o součinnost. Závažný problém představuje také ubytovávání osob načerno, který nejen neúměrně zvyšuje počet jedinců zejména dětí v lokalitě, ale ohrožuje i stávající nájemníky, neboť tím porušují nájemní smlouvu.

17

Jednou z příčin existence patologických jevů v lokalitě je trávení volného času zejména dětí a mládeže. V roce 2007 vznikl upravený venkovní prostor pro vyžití dětí či dospělých, na jehož vzniku se podíleli sami obyvatelé lokality pod vedením místního občanského sdružení Darjav o.s. Děti a mládež vytvářejí party, jejichž činnosti se často pohybují na hranici zákona (drobné krádeže, potulování se dlouho do noci, kouření, ničení dětských hřišť v okolí, ničení omítek na chodbách, verbální i fyzické napadání ostatních dětí apod.). V současné době se vyjednává o rozšíření prostorů samotného klubu pro děti a mládež a personálním posílení o. s. Darjav, od čehož si město slibuje snížení rizikového chování dětí z věkové skupiny kolem 15 let. Na řešení situace v lokalitě Husova 1116 – 1119 se podílí více subjektů. Jedná se zejména o terénního pracovníka OSV, pracovníky OMI či OSPOD, správce objektu z MRFP, zmíněný Darjav o. s. a v neposlední řadě také samotní obyvatelé lokality. Z jejich iniciativy vzešla také potřeba si do jisté míry spravovat a udržovat pořádek v lokalitě ze svých řad. Byla tak městem podpořena varianta založená na ustanovení domovníků, kteří měli na starosti každý jeden vchod a prostranství před a za blokem. I přes dílčí úspěchy se časem se ukázalo, že tento model je až příliš závislý na osobních motivacích jednotlivých domovníků a také na sociální situaci jejich rodin, a proto po roce a půl fungování lze konstatovat, že nebyl z pohledu udržitelnosti naplněn. I z tohoto důvodu byly zpracovány terénním pracovníkem a manažerkou prevence kriminality návrhy řešení problémů v lokalitě (viz kapitola 2.2 Program prevence kriminality na rok 2012 – přehledové diagramy „Sociálně vyloučená lokalita Husova ul. výchozí stav, stávající opatření a návrh nových opatření na zlepšení situace)“. Popis lokality Češkova 1240 Jedná se o dům v majetku obce situovaný v centru města. Původně dům s nájemními obecními byty byl v roce 2003 přebudován na městskou ubytovnu k ubytování dlužníků města na nájemném a jako bytová náhrada pro případy, kdy soud rozhodne o povinnosti města poskytnout dlužníkovi po jeho vystěhování z obecního bytu bytovou náhradu. Ve čtyřech poschodích je 37 pokojů. Ubytovna s ostrahou je hlídána bezpečnostní agenturou za využití kamerového systému. Kamery jsou umístěny na chodbách a ve vchodu. Bytovou jednotku většinou tvoří buď pouze jedna místnost, nebo dvě menší místnosti. V bytech je umyvadlo se studenou vodou. Toalety a sprchy s teplou vodou jsou společné na chodbách. Sprchy fungují na žetony, které se musí zakoupit u ostrahy. Ubytovna je po celkové rekonstrukci. Základní občanská vybavenost je v dosahu do 10 minut chůze, MHD do 2 minut chůze. V současné době ubytovnu obývá 60 osob nad 15 let a 41 dětí. V převážné většině se jedná o romské rodiny s tím, že počet obyvatel ubytovny se může v průběhu roku měnit. Velká část obyvatel je závislá na sociálních dávkách, další část zvyšuje příjem rodiny prací různého typu. Děti navštěvují základní školy a základní praktické školy. Vyskytují se zde prakticky veškeré jevy typické pro oblasti s vyšším počtem sociálně slabých. Nejčastější problémy patří do oblasti bydlení, vzdělání a zdraví. Nejvyšší dosažený stupeň vzdělání téměř u všech dospělých je základní. Mezi největší problémy obyvatel ubytovny patří vysoká míra zadlužení zejména u spotřebitelských úvěrů, nebankovních půjček či na pokutách za jízdu „na černo“, objevují se zde i dluhy na nájemném vůči městu. Tyto dluhy se dostávají ve většině případů k exekucím, což výrazně komplikuje možná řešení. Dalšími problémy jsou obtížný přístup ubytovaných na trh práce, gamblerství, špatné hospodaření s penězi, alkohol, nedostatečná hygiena a časté ostré neshody s okolím a také mezi ubytovanými. Také mezi obyvateli vládne nespokojenost s fungováním ubytovny a zejména se zdražováním ubytovacího poplatku. Během

18

několikaletého působení terénní práce lze pozorovat v tomto směru určitý posun především ve splácení dluhů na nájemném, řešením aktuálních rodinných problémů zejména v souvislosti se sociálními dávkami. Také se podařilo z této ubytovny přesunout některé rodiny v rámci Programu podporovaného bydlení do jiné lokality, dohromady se jedná zhruba o deset rodin. Lokalita v současné době neposkytuje žádnou možnost efektivního trávení volného času a to zejména pro děti. V průběhu roku 2010 bylo přesunuto Romské středisko, které bylo vzdáleno 5 minut chůze od ubytovny a které poskytovalo volnočasové aktivity pro děti a mládež každý všední den. Místo střediska nyní funguje Multikulturní centrum, které je však v jiné části města a je hůře dostupné zejména pro malé děti. V současné době lze konstatovat, že se přesunutí romského střediska z blízkosti lokality projevilo spíše negativním způsobem. Děti ve zvýšené míře tráví čas po škole v těsné blízkosti ubytovny, či na jejích chodbách a dochází tak i ke zvýšené míře ničení majetku ubytovny či k poškozování majetku přímo v ulici. Přímým následkem takového jednání se stávají nejrůznější stížnosti zbývajících obyvatel v ulici či vzájemné napětí mezi správci ubytovny a jejími obyvateli. Velkým nebezpečím pro malé děti je automobilový provoz v ulici. V roce 2011 došlo zejména v důsledku neopatrnosti dětí či dospělých ke třem srážkám dětí s autem, které skončily lehkým úrazem či dokonce hospitalizací. Reakcí města na tyto události bylo vybudování dopravně – bezpečnostních prvků (retardér, zábradlí, značení), avšak efektivnost opatření se teprve vyhodnocuje. Popis ostatních lokalit Vedle obou výše uvedených lokalit existují v Pardubicích i další městské části, v nichž je kumulován větší počet osob potýkajících se hrozbou sociálního vyloučení. Jedná se zejména o dům v ulici V Ráji a donedávna dům Na Višňovce (pozn. v současné době došlo k přestěhování obyvatel na ubytovnu Češkova). Existují také romské rodiny, které se však nekoncentrují na jednom místě a jsou rozmístněny po různých částech města. S těmito rodinami je terénní pracovník také v kontaktu, i když ne samozřejmě se všemi. Lze konstatovat, že se díky terénní práci vytvořil velmi dobrý přehled o situovanosti romských rodin v Pardubicích, což má pozitivní důsledky, neboť lze lépe reagovat na potřeby obyvatel romského původu ve městě. V Ráji 576 Jedná se o činžovní dům ve velmi špatném stavu. Vlastníkem je soukromá osoba, která i vzhledem k dezolátnímu stavu domu, pronajímá jednotlivé byty za účelem zisku ze sociálně znevýhodněných občanům. V tomto případě se jedná výlučně o romské rodiny, celkem se zde vyskytuje cca 18 – 25 osob (z toho přibližně 2/3 tvoří děti). Specifickým problémem v této lokalitě je docházka dětí do školy. Řešení situace ve výše uvedených lokalitách vidí město především v zachování terénní práce včetně jejího dalšího rozšíření, tak jak si jej vytyčila pracovní skupina „Cizinci, národnostní a etnické menšiny“ při tvorbě komunitního plánu. Nezbytná se též jeví kooperace odboru sociálních věcí Magistrátu města Pardubic se současnými (případně nově vzniklými) romskými NNO a zainteresovanými subjekty, přičemž především angažovanost v otázce oddlužení a bydlení, by měla být primárním nástrojem pro odstranění sociálního vyloučení.

19

3.2 Institucionální analýza města Vzhledem k značné obsáhlosti tohoto typu analýzy za město velikosti Pardubic, jsou následně uvedeny odkazy na příslušnou webovou stránku města. Přehled zásadních spolupracujících organizací pro prevenci kriminality je znázorněn v přehledových diagramech. Kompletní institucionální přehled o městě poskytuje Katalog sociálních a souvisejících služeb, který je umístěn na webových stránkách města odkaz: http://www.pardubice.eu/mesto/katalog-socsluzeb.html Zde je přehled všech institucí ve městě rozdělen dle oblastí: senioři; rodiny s dětmi a mládež; osoby bez přístřeší a sociálně vyloučení; osoby v obtížné životní situaci; závislosti; cizinci a azylanti; národnostní a etnické menšiny; osoby se zdravotním postižením Dalším katalogem města je Katalog pro volný čas dětí a mládeže, který poskytuje kompletní přehled o možnostech trávení volného času ve městě. http://www.pardubice.eu/mesto/katalog-vcdm.html Dalším souvisejícím dokumentem města je Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb http://www.pardubice.eu/urad/radnice/magistrat/odbory-magistratu/osv/komunitniplanovani/kp/komunitni-plan-2012.pdf Spolupráce orgánů státní správy, samosprávy, nestátních neziskových organizací a dalších institucí působících v oblasti sociální a situační prevence probíhá skrze pracovní skupinu pro prevenci kriminality, multidisciplinární tým, pracovní skupiny komunitního plánování a setkávání ředitelů základních škol (viz kapitola Koncepční plán prevence kriminality, spolupráce subjektů ve městě). Problematické oblasti jsou definovány na všech úrovních těchto setkávání. Na návrzích řešení se podílí manažer prevence kriminality, který je účasten všech těchto forem jednání, a to ve spolupráci zejména s pracovní skupinou pro prevenci kriminality. Problematické oblasti a návrhy řešení jsou zpracovávány jednak do koncepčního plánu prevence kriminality, ale zejména do Městského programu prevence kriminality, který je vytvářen na každý kalendářní rok. Zároveň jsou problematické oblasti průběžně řešeny pracovní skupinou pro PK, kde si každý subjekt odnáší zadání pro práci, která se podílí na řešení daného problému. V první fázi je vždy využita stávající síť existujících složek a zavedena opatření, která nevyžadují nové financování a investice. Až v případě, že v systému chybí místo a způsob, jak určitý problém řešit; vznikají nové projekty a programy. Konkrétní výstupy jsou popsány v kapitole Dílčí cíle a opatření v rámci koncepčního plánu prevence kriminality statutárního města Pardubice na léta 2012 až 2015. Jsou zde informace k jednotlivým cílům a úkolům. V současné době lze z hlediska institucionální vybavenosti města říci, že Pardubice patří k městům s hustou sociální sítí a dostatečnou vybaveností. Mezery lze shledávat v dostupné souvislé psychologické péči pro žáky škol se závažnými problémy v chování a specifickými potřebami a dále v péči psychiatrické pro děti a mládež. Zde jsou bariérou nepřiměřeně dlouhé objednací lhůty, což svědčí o nedostatečné kapacitě. Dále systém ve městě neumožňuje naplnit potřebu bydlení u osob, které nejsou schopny dosáhnout na vlastní nebo nájemní bydlení za stávajících nastavených podmínek města a komerčního sektoru a v oblasti bydlení dále chybí typ chráněného bydlení pro cílovou skupinu se zdravotně sociálním zatížením. Dále údaje odborných pracovníků poukazují na zásadní problém předluženosti s potřebou mít ve městě specializované místo, kam se s touto problematikou obracet. V lokalitě Češkova ul. chybí po přestěhování Romského

20

střediska do centra města (a po jeho transformaci na Multikulturní centrum) prostor k trávení času značného množství dětí z ubytovny. Vzhledem k potřebě řešení situace v okolí ubytovny Češkova, kde jsou mimo této i další sociálně vyloučené lokality (V Ráji, K Višňovce apod.), je na zvážení vyhodnotit tuto změnu a reagovat v souvislosti s reálnými potřebami a nově vzniklým projektem cíleným na ubytovnu a okolí. Důležité je udržení vzájemné informovanosti o stávajících službách a institucích ve městě, a to formou výše popsaných nastavených způsobů spolupráce a výše uvedených přehledových katalogů a jejich neustálé propagace.

21

3.2.1 Nestátní neziskový sektor a další související organizace ve městě podílející se na prevenci kriminality

STATUTÁRNÍ MĚSTO PARDUBICE manažer prevence kriminality, pracovní skupina pro prevenci kriminality

Nestátní organizace • • • • • • • • • • • •

Amalthea o .s. Bílý kruh bezpečí Darjav Kontakt, Linka důvěry Fond ohrožených dětí Laxus o.s. Linka bezpečí Občanská poradna Salesiánské hnutí mládeže Společnost rodičů a přátel Zvláštní školy SKP – CENTRUM Most pro lidská práva

Státní organizace, samospráva a ostatní • • • • • • • • •

Ministerstvo vnitra ČR Krajský úřad PK Policie ČR Městská policie Pardubice ZŠ Vyšší odborná škola Multikulturní centrum Probační a mediační služba soud, státní zastupitelství

• • • • • •

Pedagogickopsychologická poradna Poradna pro rodinu a partnerské vztahy Středisko výchovné péče Pyramida Krajská nemocnice Pardubice Dětská psychiatrická ambulance Seniorcentrum

22

Organizace s cílovou skupinou děti a mládež podpořené městem z dotačního titulu Program prevence kriminality za léta 2009 - 2011

Organizace zaměřené na děti a mládež

SKP Centrum, o. p. s.

• Nízkoprahové zařízení • Terénní programy • Probační program • Dětské centrum v azyl. domě

Darjav • Klubová činnost v sociálně vyloučené lokalitě • Zájmový kroužek

Amalthea, o. s. • Sanace rodiny

SRPŠ při Zšp Klášterní • Motivační centrum (otevřené dílny)

Sdružení Linka bezpečí • Telefonická intervence

23

Organizace podpořené městem z dotačního titulu Program prevence kriminality v letech 2009 – 2011 s jinými cílovými skupinami než děti a mládež

Organizace podpořené městem s cílovými skupinami jinými než děti a mládež (2009 – 2011)

Laxus o. s.

• Oblast drog • Terénní programy • Drogové služby ve vězení

Občanská poradna Pce •

Odborné sociální poradenství, dluhové poradenství

Bílý kruh bezpečí

• Pomoc obětem trestných činů

o. s. Kontakt Ústí nad Orlicí • Linka důvěry

Most pro lidská práva

• Informač ní materiály pro cizince

Judoklub Pce, o. s.

• Sebeobra na

24

Další organizace, které nepřímo ovlivňují prevenci kriminality ve městě, dotační titul Program podpory v sociální oblasti a dotační titul Program podpory volného času

Další organizace dotační titul Program podpory v sociální oblasti

FOD • Klokánek

SKP centrum, o. p. s.

• Noclehárny pro muže, pro ženy • Krizová pomoc

SKP centrum, o. p. s. • Sem přesunuto nízkopraho vé zařízení plus terénní programy

Laxus, o. s.

• Oblast drog • Ambulant ní centrum • Kontaktní centrum

Salesiánský klub mládeže • Volnočasové aktivity • Podpora mladých lidí z dětských domovů

Plus různé programy z dotačního titulu Program podpory volného času

25

Síť ve městě v péči o ohrožené děti: samospráva a státní správa

MmP OSPOD

PČR, MpP

MmP prevence OSV

komise

Soud, státní zastupitelství

MmP terénní pracovník

Probační program SKP

Multikulturní centrum Pardubice

Síť ve městě v péči o ohrožené děti

PMS

FOD, Amalthea

Multidisciplinární tým

nízkoprahové zařízení SKP, Darjav

PPP + poradna vztahy Dětský psychiatr, pediatři

základní školy a zšp

26

3.2.2

Aktivity statutárního města Pardubice

1) Magistrát města Pardubic •

•

•

•

Oddělení sociálně právní ochrany dětí o 5 kurátorů pro mládež o 8 pracovnic péče o dítě o 2 pracovnice náhradní rodinné péče Oddělení sociálních služeb a prevence o 1 romský terénní pracovník o 0,5 romský poradce o 4 pracovníci pro podporu rodiny a pro práci s třídními kolektivy ve školách o 1 sociální kurátor o 2 pracovníci zaměřené na seniory dále o 1 manažer prevence kriminality o 1 pracovník, který spravuje Seniorcentra (kultura, volný čas a osvěta) + právní poradce na DPP pro seniory o koordinátor komunitního plánování skupiny komunitní plánování:

o Osoby s tělesným postižením, osoby se smyslovými postižením a osoby s chronickým onemocněním o Cizinci, národnostní a etnické menšiny o Osoby v obtížné životní situaci a společensky nepřizpůsobení o Senioři o Rodiny s dětmi a mládež o Osoby s mentálním a kombinovaným postižením o Osoby s duševním onemocněním 2) organizační složka města Multikulturní centrum Pardubice • dříve Romské středisko a Společenský klub pro romskou mládež • to bylo přestěhováno z blízkosti vyloučené lokality do centra města a reorganizováno (nyní 1 ředitel organizační složky + lektoři na DPP) 3) Městská policie Pardubice • Oddělení prevence kriminality (4 strážníci, z toho 1 zaměřen na dopravní výchovu) • celkový počet strážníků je 92 Základní školy a systém spolupráce Počet škol 19 základních škol na území města Pardubic (z toho jsou dvě základní školy praktické, z čehož jedné je zřizovatel město a jedné kraj) Systém spolupráce mezí základními školami a dalšími subjekty Spolupráce s Oddělením sociálních služeb a prevence Magistrátu města Pardubic 27

Pracovníci navštěvují základní školy dle jejich potřeby. Pracují s celým kolektivem nebo jedincem v kolektivu, kde je cílem pracovat s postoji a hodnotami kolektivu, tak aby se předcházelo vzniku patologického prostředí. Dalším cílem je práce s třídním učitelem, kdy jej pracovníci prevence metodicky vedou v nácviku tzv. třídnických hodin, které vytvářejí prostor pro bezpečné vyjádření dětí z hlediska svých obav a problémů. Nejedná se o primární prevenci, ale o sekundární, kde je v třídním kolektivu zvýšená pravděpodobnost, že je zde potenciální agresor/pachatel a oběť. Každý rok pracovníci prevence pracují minimálně s 250 dětmi. Spolupráce s PPP Pardubice Pracovníci PPP Pardubice dochází do škol pravidelně. Školy však vnímají, že intenzita návštěv ve škole by měla být vyšší. Provádí odborná šetření u dětí, pokud je potřeba, jsou u jednání s rodiči a provádí diagnostiku sociálního klimatu ve třídě. Další poskytované služby školám • Poradenské konzultace a krátkodobé vedení pedagogických pracovníků a zákonných zástupců žáků, kterým je poskytována diagnostická a intervenční péče poradny. • Metodické vedení práce výchovných poradců a školních metodiků prevence. • Příprava podkladů pro inidividuální a skupinovou integraci žáků se SPUCH. • Poskytování odborných konzultací pedagogickým pracovníkům, pomoc s vytvářením a naplňováním individuálních vzdělávacích plánů. • Metodická pomoc při tvorbě preventivních programů škol. PPP Ústí nad Orlicí, nebo Rychnov nad Kněžnou Oslovují základní školy sami podle dané projektové nabídky a potřebnosti daného projektu ve škole. OSPOD Školy mají přidělené kurátory, kteří do škol nedocházejí pravidelně. Pomáhají u řešení výchovných problémů se žáky. Na vyžádání je kurátor přítomen na jednáních s rodiči. Pokud škola řeší problém v záškoláctví aj. nebo je problém v komunikaci s rodinou, pak škola s kurátorem spolupracuje. Údaje sociálního kurátora (kurátor pro dospělé) Práce sociální kurátora je především práce s občany v obtížné sociální situaci, s občany, kteří se ocitli na kraji sociálního vyloučení nebo již sociálně vyloučené. Zejména to jsou 1. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo vracející se z výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, 2. osoby bez přístřeší 3. osoby propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy 4. osoby ohrožené drogou nebo jinou závislostí, propuštěné z psychiatrických či jiných léčeben 5. osoby v krizi nebo v jiné obtížné situaci K 31. 12. 2011 sociální kurátor evidoval celkem 419 osob.

28

Statistika VTOS V roce 2011 - nastoupilo do vazby či výkonu trestu odnětí svobody celkem 148 osob. Přibližně 1/3 z těchto osob již byla ve výkonu trestu odnětí svobody již v minulosti. - propuštěno bylo celkem 131 osob Bezdomovectví: V Pardubicích identifikujeme cca 250 – 300 osob bez domova. Typický příklad osob bez přístřeší na Pardubicku: Muž: • věk: 25 – 45 let, • středoškolské vzdělání – vyučen, • nefunkční vztahy jak s původní rodinou (rodiče, sourozenci), tak i se současnou (rozvod, rodina se o něj nezajímá, on se nezajímá o ni), • často mají za sebou kriminální minulost. Žena: • věk: 35 – 50 let, • ZŠ vzdělání, • nefunkční vztahy v rodině (manžel a ve starším věku i děti), násilí, patologické chování, • nemají děti ve své péči. Nové trendy: • mladí lidé, • ženy bez domova, • občané cizí státní příslušnosti, především občané z Polska a ze Slovenské republiky, kteří zde hledají pracovní uplatnění. . Kapacity sociálních služeb pro osoby bez přístřeší: Azylový dům pro muže: 23 lůžek Noclehárna muži: 12 lůžek Noclehárna ženy: 6 lůžek Nízkoprahové denní centrum: 35 osob/den Terénní program: 140 kontaktů/měsíc Městský azylový dům pro ženy a matky s dětmi: 50 lůžek Dům na půl cesty: 11 lůžek Sociální kurátor velmi úzce spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi, které se podílí a zabezpečují sociální a poradenské služby v Pardubicích výše uvedeným osobám – především to jsou - SKP centrum o.p.s. ( Azylový dům pro muže, Městský azylový dům pro ženy a matky s dětmi, Dům na půli cesty, Nízkoprahové denní centrum, Nízkoprahové denní centrum – terénní programy, Noclehárna), Laxus o.s., Občanská poradna Pardubice, Romodrom o.s., Oblastní charita Pardubice. Velmi častá a významná je spolupráce též s Krajskou nemocnicí Pardubice, s Psychiatrickou léčebnou v Havlíčkově Brodě, s Léčebnami dlouhodobě nemocných, s městskými úřady, s OSPOD, se soudy, s PMS, s úřady práce,

29

s městskou policií a PČR. Zvýšenou pozornost sociální kurátor klade na spolupráci s Vězeňskou službou ČR, zejména v Pardubicích, neboť se zde nachází věznice pro muže. Hrubým odhadem můžeme říci, že jedna třetina všech výše popsaných osob se ocitá bez domova. Primární příčinou je nefunkčnost rodinných vztahů, nedostupnost sociálního bydlení či finančně dostupného bydlení v Pardubicích. Chybí zde startující byty pro sociálně slabé občany, chráněné bydlení a také zajištěné bydlení pro osoby vyžadující nejen sociální, ale i zdravotní péči v návaznosti na jejich zdravotní a finanční situaci. Přibývá stále více těchto lidí, kteří mají vzhledem ke svému zdravotnímu stavu přiznanou invaliditu, nemají nárok na výplatu důchodu a jsou odkázáni na výplaty dávek hmotné nouze. Když pomineme finanční situaci těchto osob, je pro ně velmi těžké si sehnat bydlení vyžadující vzhledem k jejich zdravotnímu stavu i odpovídající zdravotní a pečovatelské služby. Je velice důležité upozornit i na skutečnost, že stále více přibývá osob, které se potýkají s narůstajícími dluhy či vydanými exekucemi, mají existenční problémy začínají se pohybovat na hranici „sociálního vyloučení“. 3.2.3

Probační a mediační služba

Obecná charakteristika situace na středisku Na středisku PMS Pardubice je aktuálně k 1. 1. 2012 zaměstnáno 5 pracovníků. Z tohoto počtu jsou tři probační úředníci a dva asistenti. Oproti roku 2011 došlo tedy k oslabení, neboť původní stav byl 6 zaměstnanců. Ve své činnosti středisko postupovalo v souladu se stanovenými celostátními i regionálními prioritami, tedy zaměření především na přípravné řízení a důraz na institut předběžného šetření v rámci jednání o uložení trestu domácího vězení. Všichni pracovníci střediska PMS Pardubice jsou zařazeni do regionálních pracovních skupin na základě své specializace. Značnou pozornost v rámci odborné činnosti věnovalo středisko práci s mladistvými, blízkými věku mladistvých a práci s poškozenými. Souhrnná statistika a činnost střediska v roce 2011 Středisko evidovalo za rok 2011 od 1. 1.11 do 31.12.11 celkem 362 nových případů, kdy bylo pracováno s klientem v rámci pověření soudem, OSZ, PČR, nebo na popud samotných obviněných. Dále bylo zaznamenáno 217 dotazů, podnětů, dožádání, které si vyžádaly komplexní práci. Specialista na mládež v roce 2011 vstoupil do 71 případů ve věci mladistvých, či nezletilých pachatelů. Z toho 55 vzešlo z usnesení o zahájení trestního stíhání, tedy z přípravného řízení. PMS Pardubice byla v 16ti případech pověřena k probačním činnostem soudem, což je i počet případů vykonávacího řízení. Práci s mladistvými byla i v roce 2011 věnována zvláštní pozornost. Nadále je spolupracováno s kurátory pro děti a mládež, Občanskou poradnou, o. s. Laxus, SVP Pyramida, s poskytovateli OPP a rodinami. Zvláštní důraz byl kladen na práci s rodinou, komunitou a úzkou spolupráci se školou, třídními učiteli. Dvakrát ročně se pravidelně schází Multidisplinární tým. Rok 2011 byl zaměřen na ukládání výchovných povinností, což je v souladu s zákonem o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže. Výsledkem bylo 20

30

mladistvých v probačním programu Přechodné zaměstnání, který je pod neziskovou organizací SKP-centrum. Za zmínku stojí, že v předchozím roce v tomto programu byli pouze 3 jedinci. Priority střediska PMS Pardubice pro následující období Vycházejí z priorit celorepublikových a Východočeského soudního kraje. Mezi hlavní, týkající se prevence, patří 1. Rozvoj a podpora fungujícího Multidisciplinárního týmu – řešení otázek kriminality a jejich následků u mladistvých, péče o stávající partnery, nalezení, popř. oslovení partnerů nových. 2. Probační programy – podpora poskytovatelů PP na okrese Pardubice (SKP – CENTRUM Pce,), informovanost OČTŘ, podpora vzniku probačního a resocializačního programu pro dospělé klienty. 3. Péče o poskytovatele výkonu trestu OPP – osobní kontakt, kontroly v místě výkonu, společná setkání s poskytovateli stávajícími i novými. 4. Činnost v přípravném řízení – především v práci s mládeží a s poškozenými 5. Podpora spolupráce s rómskými mentory

3.2.4

Činnost Městské policie Pardubice

Oddělení prevence kriminality a dopravní výchovy Hlavní náplní práce oddělení prevence kriminality by měl nadále zůstat preventivní program pro předškolní a školní zařízení, realizovaný formou pravidelných besed. Obsah těchto besed je vždy přizpůsoben věku žáků a studentů, jak tématicky, tak i prezentací. Při každoročním pokrytí všech škol na území města Pardubic by se měli žáci postupně seznámit s připravenými tématy v průběhu docházky od mateřských až po střední školy. Cílem těchto besed je zvýšení právního vědomí žáků a studentů a snaha o minimalizaci rizika, že se stanou obětí trestné činnosti. Přehled jednotlivých témat Mateřské školy Bezpečné chování doma i na ulici - Seznámení s Městskou policií, kontakt s cizím psem, nález injekční stříkačky, kontakt s cizím člověkem Základní školy 1.-5. třída - Seznámení s Městskou policií, pravidla bezpečného chování, dopravní výchova teoretická a praktická část 6. třída - Právo, morálka, odpovědnost 7. třída - Šikana a kyberšikana 8. třída - Trestní zákoník a trestní řád 9. třída - Závislosti, drogy v trestně-právním kontextu

31

Střední stupeň školství 1. ročník - Rodinné vztahy, útěky z domova, šikana a kyberšikana 2. ročník - Závislosti - tabák, alkohol, drogy, rizika užívání, trestně-právní kontext 3. ročník - Domácí násilí, sexuální násilí – znaky domácího násilí, možnosti řešení 4. ročník - Obchod s bílým masem, prostituce Pro zkvalitnění výuky byla nainstalována interaktivní tabule v učebně na dopravním hřišti. V budoucnu je záměrem využívat tuto interaktivní tabuli nejen pro výuku dopravní výchovy, ale také pro ostatní příležitosti, například pořádané mimoškolní besedy nebo přednášky v rámci Senior programu. Každoročně je organizována soutěž Právo pro každý den pro žáky devátých tříd základních škol. V únoru 2012 proběhne okresní kolo, dále pak v květnu 2012 na pardubické radnici krajské kolo. Nadále se bude pokračovat v Senior programu a rozvíjet činnost v této oblasti. Program bude zacílen na prevenci trestné činnosti páchané na seniorech především formou aktivních besed, které budou plánovány podle aktuálních témat. Nově by měla být zařazena další témata, například Senior a internet, možnosti a úskalí internetu a internetové bankovnictví. Další činnost městské policie V uplynulých třech letech probíhal třífázový projekt na zavádění metod a principů community policing do práce městské policie (probíhal zkušebně v jednom okrsku s částečným zaváděním do okrsků dalších). Činnost městské policie bude kontinuálně navazovat na předchozí léta. V roce 2012 bude zaveden nový software, který bude, mimo jiné, i spolupracovat s GPS v intravilánu města. Tato technologie umožní rozvinout činnost community policingu do dalších okrsků, kdy bude možné sledovat provedené úkony v reálném čase. Dále tento program bude postupně rozšiřován o moduly, které umožní analyzování kriminogenních a sociopatogeních faktorů v dané komunitě a na základě těchto údajů budou okrskovými inspektory stanovovány jednotlivé úkoly, které budou v lokalitě realizovány. Tato možnost identifikace problému v místě a v čase, která bude projektována do mapového podkladu města, významně přispěje k efektivnímu využívání hlídek k ochraně veřejného pořádku, kdy v současné době se vychází ze zkušeností a ne z tvrdých dat. Dalším úkolem městské policie bude prohlubování spolupráce s místními samosprávami a místními komisemi, kde je cílem vytvořit neformální pracovní skupiny pro řešení konkrétních problémů v daných lokalitách. V rámci sociální prevence bude u obvodových inspektorů započato s výukou romského jazyka. Tato znalost bude přínosem k řešení problémů v minoritách, kde dochází k nepochopení komunikace mezi jednotlivými stranami. Situační prevence - městský kamerový systém Městský kamerový systém je v současné době technicky zastaralý. Bohužel se nepodařila celková rekonstrukce tohoto systému z dotačního titulu „Výzva 09“. Vzhledem k tomu, že kamerový systém je v současnosti pro město „nezbytný“, je nutné zahájit rekonstrukci kamerového systému z prostředků města. Lze předpokládat, že v následujících čtyřech letech dojde k výstavbě nového kamerového systému. Je schváleno usnesení o financování MKS z rozpočtu města.

32

Stručná bezpečnostní analýza Městské police Pardubice Vývoj kriminality a veřejného pořádku ve městě Pardubice nemá v posledních letech výrazné změny. Desáté největší město v ČR je úměrně velikosti zatíženo samozřejmě i odpovídajícími problémy spojenými s koncentrací takového počtu obyvatel. Co výrazně zvyšuje riziko protiprávního jednání je centrální poloha uprostřed republiky, vynikající dostupnost, jak železniční i silniční dopravou spojenou s velkou migrací závadových osob. Město má po Praze a Plzni nejvyšší počet registrovaných cizinců, kteří pracují jako agenturní zaměstnanci v montážních závodech. To s sebou samozřejmě přináší i specifické problémy v soužití s domácím obyvatelstvem. S centrální pozicí souvisí i poměrně vysoký počet bezdomovců, kde zejména část zcela nepřizpůsobivých spoluobčanů, která se zdržuje v centru města, téměř soustavně pod vlivem alkoholu budí v podnapilém stavu veřejné pohoršení, obtěžuje občany a výrazně přispívá ke snížení subjektivního pocitu bezpečí v lokalitách, kde se vyskytuje. Dalším problémem, který v posledních letech ovlivňuje negativně situaci v oblasti spokojenosti občanů s životem ve městě je nekontrolovaný (město nemá žádné možnosti omezení) nárůst počtu provozoven s neomezenou nebo nonstop otvírací dobou, kde se nalévá alkohol. Tyto provozovny, kterých je ve městě přes padesát, vznikají i v lokalitách určených pro bydlení a bohužel jsou zdrojem rušení nočního klidu, vandalismu, poškozování mobiliáře města a ničení soukromého majetku. Vzhledem k počtu a rozmístění je efektivní ochrana velmi obtížná. Dále má na bezpečnostní situaci ve městě vliv existence dvou problematických lokalit obývaných sociálně slabými rodinami, v drtivé většině romskými. Jedná se o lokalitu Husova ul. a Češkova ul. Mezi bezpečnostní problémy, které nejvíce řeší městská policie, tedy nadále patří: -

krádež prostá: kapesní, věcí během jízdy v MHD, motorových vozidel dvoustopých krádeže vloupáním: do obchodů, rodinných domů, ostatních objektů výtržnictví.

3.3 Analýza kriminality PČR ÚO Pardubice Kriminalita (přečiny i zločiny) Rok

Celkem

Index

Násilná

Mravnostní

Majetková

2010

2287

253

129

13

1375

2011

2463

273

169

36

1465

Tabulka celkové kriminality a vybraných druhů trestných činů spáchaných na teritoriu města Pardubice v letech 2010 a 2011, index kriminality je počítán na 10 tis. obyvatel, za rok 2011 v době zpracování materiálů nebyla dosud uzavřena statistická data a uvedené údaje vycházejí

33

z evidovaných údajů do 30. 11. 2011 a za měsíc prosinec 2011 jsou data doplněna kvalifikovaným odhadem. Pachatelé Rok

Věk 0-14 let

15-18 let

18 a více let

Recidivisté

2010

8

33

1572

674

2011

14

59

1610

780

Tabulka rozložení pachatelů trestných činů na teritoriu města Pardubice za roky 2010 a 2011 dle věku a recidivy, za rok 2011 v době zpracování materiálů nebyla dosud uzavřena statistická data a uvedené údaje vycházejí z evidovaných údajů do 30. 11. 2011 a za měsíc prosinec 2011 jsou data doplněna kvalifikovaným odhadem. Oběti Rok

Děti (0-18 let)

Ženy

Osoby starší 65-ti let

2010

105

844

155

2011

162

892

190

Tabulka rozložení obětí trestných činů na teritoriu města Pardubice za roky 2010 a 2011 dle věku a pohlaví, za rok 2011 v době zpracování materiálů nebyla dosud uzavřena statistická data a uvedené údaje vycházejí z evidovaných údajů do 30. 11. 2011 a za měsíc prosinec 2011 jsou data doplněna kvalifikovaným odhadem.

34

Přestupky PČR + MP celkem přestupky – abs. počet

index na 10 tis. obyv. změna rok 10-11 rok 2010 2011 (index) 381 +5 386 35 +10 75 147 +2 149 39 -16 13

změna 10-11 rok k 31.12 změna 10-11 2010 (%) 2011 Proti veřejnému pořádku 3443 -68 +1 3375 Proti občanskému soužití 588 +71 +15 659 Proti majetku 1330 -25 +1 1305 Na úseku ochrany před 355 -158 -41 197 alkoh. a jinými toxikomaniemi Tabulka počtu přestupků rok 2010 a 2011 s indexem na 10 tis. obyvatel (pozn. pro rok 2010 je druh

počítáno 90.401 obyvatel a pro rok 2011 87.500 obyvatel).

Popis situace, komentář k bezpečnostní analýze PČR Obvodní oddělení PČR Pardubice 1 (centrum města) • převažující trestná činnost majetkového charakteru – krádeže prosté, • hustá městská zástavba, vysoká koncentrace obyvatelstva, anonymita, • síť obchodních řetězců a velkých obchodních center – krádeže osobních věcí i z motorových vozidel na parkovištích, sdružování mladých do závadových part dopouštějících se drobné i závažnější trestné činnosti v okolí center • síť hromadných dopravních prostředků – krádeže osobních věcí v dopravních prostředcích, • provoz azylového domu pro muže a pro ženy s dětmi. • výhoda: sídlo ředitelství Městské policie Pardubice, využití sítě kamerového systému Obvodní oddělení PČR Pardubice 2 (sídliště Polabiny) • převažující trestná činnost majetkového charakteru – krádeže prosté, • hustá městská zástavba, vysoká koncentrace obyvatelstva, sídliště, anonymita, • síť obchodních řetězců – krádeže osobních věcí i z motorových vozidel na parkovištích, • síť hromadných dopravních prostředků – krádeže osobních věcí v dopravních prostředcích, • chatové a zahrádkářské oblasti a krádeže vloupáním • koncentrace sociálně slabých rodin na ubytovnách – Ohrazenice Obvodní oddělení PČR Pardubice 3 (sídliště Dubina) • převažující trestná činnost majetkového charakteru – krádeže prosté, krádeže vloupáním zejména do sklepních kójí, • hustá městská zástavba, vysoká koncentrace obyvatelstva, sídliště, anonymita, velké průmyslové podniky, 35

• chatové a zahrádkářské oblasti a krádeže vloupáním • síť obchodních řetězců – krádeže osobních věcí i z motorových vozidel na parkovištích, • síť hromadných dopravních prostředků – krádeže osobních věcí v dopravních prostředcích, • koncentrace sociálně slabých rodin v lokalitě Husova ul. a koncentrace dělníků cizinců na ubytovnách na Hůrkách a u obchodních center na sídlišti Dubina. Obvodní oddělení PČR Pardubice 4 (sídliště Dukla) • • • •

převažující trestná činnost majetkového charakteru – krádeže prosté, výstavba rodinných domů, existující vilové čtvrti – krádeže vloupáním, hustá městská zástavba, vysoká koncentrace obyvatelstva, sídliště, anonymita síť hromadných dopravních prostředků – krádeže osobních věcí v dopravních prostředcích, • koncentrace sociálně slabých rodin na ubytovně – Češkova ul., pobývajících hojně před ubytovnou a v okolí, střety s okolními obyvateli • působnost na železničním uzlu Pardubice hl. nádraží.

Oddělení obecné kriminality Územní odbor Pardubice Trendy vývoje jednotlivých druhů kriminality nevybočují z trendů uplynulého období. Za hlavní kriminogenní hlediska okresu lze jednoznačně považovat: • • • • • •

průmyslová vyspělost a podnikatelský rozvoj města, dopravní – silniční, železniční a letecký uzel, obchodní a prodejní uzel – rozvinutá síť obchodních řetězců a center, poměrně vysoká koncentrace osob bez domova a obživy (bezdomovců) ve městě, trestná činnost mládeže a na mládeži bez náplně volného času mimo školu, velká migrace pachatelů – pachatelé do teritoria dojíždějí a po činu odjíždějí.

36

Příloha 1

Příloha 1 Projekt Specialista intervence na Základní škole praktické a mateřské škole speciální Pardubice, Artura Krause 2344 - 5 Popis problému, analýza příčiny problému, výchozí stav Základní škola praktická a mateřská škola speciální Artura Krause (dále jen ZŠ praktická) má cca 60 žáků. Je umístěna v městském obvodu, kde je zároveň sociálně vyloučená lokalita Češkova. Tento fakt také ovlivňuje situaci, že pokud je dítěti diagnostikován tento typ vzdělávání, je škola preferována mj. rodinami z této sociálně vyloučené lokality. Obecně k charakteristice tohoto typu školy patří značná kumulace dětí pocházejících z prostředí s nízkou sociální úrovní, dětí s výchovnými problémy, s poruchami chování, dětí s organickým zatížením apod. Statisticky je cca 1/3 žáků vedena orgánem sociálně právní ochrany dětí pro závažné výchovné problémy, značná část žáků pochází ze sociálně vyloučené lokality s příslušnou kumulací problémů (neuznávání vnější autority, neuznávání vzdělání jako potřebné hodnoty, nespolupráce rodičů se školou, trestná činnost rodičů, řešení konfliktů násilím apod.) a někteří žáci jsou v péči psychiatra. Čtyřem žákům školy byla v loňském roce nařízena ústavní výchova z důvodu výchovných problémů, protiprávního jednání a nezvládnutí výchovy rodiči. Tyto okolnosti negativně působí na klima školy. Základní škola praktická je škola pro děti s lehkou mentální retardací. Pokud je tato včas diagnostikována, děti jsou ve vhodnou dobu zařazeny do vzdělávacího programu, který odpovídá jejich možnostem a potřebám a pokud rodiče spolupracují se školou a poradenskými institucemi, je riziko nepříznivého vývoje včetně tendování k sociálně patologickým jevům minimální. To je ovšem ideální stav, jenž má v mnoha případech k běžné praxi daleko. Stává se často, že žáci jsou neúměrně dlouho udržováni na běžné ZŠ, kde však nejsou podmínky pro jejich přiměřené zatížení. Osvojují si roli outsiderů. Naučí své okolí, že od nich nemůže očekávat výsledky, to je následně často už ani nevyžaduje, takže takový žák má nezřídka nulové pracovní návyky. Brzy pochopí, že různé projevy nekázně jsou jedinou oblastí, kde lze vyniknout. Když se nekázeň stane neúnosnou, zintenzivňuje se jednání o přeřazení do praktické školy. V mnoha případech se pak stává, že se ve třídě sejdou jedinci, kteří ve svých kmenových školách dominovali v nekázni a nyní soupeří o tuto pozici v nové škole. Na ZŠ praktické se často najdou jedinci, kterým nevadí důtky, snížené známky z chování, ani evidence u OSPOD, popř. PMS. Rodiče těchto žáků se školou buď vůbec nespolupracují, nebo sice spolupráci deklarují, ale v praxi nejsou schopni nastavené kroky realizovat. V současném systému si takoví žáci ověří, že jsou vlastně „nedotknutelní“ a experimentují se svou mocí na spolužácích a čím dál častěji i na dospělých zaměstnancích školy. Pokud se ukáže, že zlovolnému jednání několika nepřizpůsobivých jedinců nelze účinně zabránit, ostatní žáci se přizpůsobují a dříve nemyslitelný projev chování se pozvolna posouvá k normě. V dřívějších letech měli žáci vyšších ročníků zájem o dobrý prospěch a kladné hodnocení školy, aby zvýšili své šance na přijetí na zvolený učební obor. Tento regulativ chování v poslední době také vymizel, jelikož v boji o žáka je přijímací řízení na odborné učiliště pouhou formalitou, nemluvě o tom, že řada problematických žáků o vyučení vůbec neprojevuje zájem. Tyto výše popsané děti se denně dopouštějí slovního urážení ostatních žáků, fyzických útoků, braní věcí, hrubého narušení výuky s nemožností v ní pokračovat, vyhrožování a zastrašování apod. Není v silách pedagoga, aby zároveň učil a zároveň řešil afekty a agresivní výpady žáka (nebo skupiny žáků) vůči ostatním. Ostatní děti, které jsou nuceny ze zákona denně sdílet

1

Příloha 1 prostor s těmito agresivními a nevychovanými žáky (a zároveň se chtějí vzdělávat) se denně stávají svědky a oběťmi tohoto jednání. Škola samozřejmě mobilizovala k řešení širokou škálu možných zdrojů, ať už zevnitř školy nebo vnějších orgánů. Ve spolupráci s dalšími subjekty realizovala různé preventivní programy (např. vrstevnický program); na řešení spolupracuje s OSPOD, PPP, SVP, dětským psychiatrem; realizuje případové konference a individuální plány k jednotlivým dětem; dále organizuje akce s prvky zážitkové pedagogiky (např. spaní ve škole); realizuje tříletý projekt EU, který je určen žákům, rodičům a pedagogickému sboru (vzdělávání na téma Osobnostní a sociální výchova, Rozhodování a řešení problémových situací, Skupinová dynamika, Komunikace s teenagery, Intervize); dvě skupiny učitelů byly v průběhu celého školního roku supervidovány. Situace (jednotlivé případy) je kontinuálně řešena s OSPOD, OČTŘ a prevencí magistrátu. Intenzita přestupků a situace denního soužití s dětmi se závažnými problémy v chování je ale zřejmě odlišně hodnocena těmito orgány a školou (tzn. pedagogy, ostatními dětmi, rodiči). Navíc vymahatelnost práva v oblasti popsané intenzity chování dětí není dostatečná. A pokud jsou opatření a sankce za přestupky či další protiprávní činy obdobného charakteru vymáhány (a vymoženy), následky pro samotné děti jsou mnohdy natolik nízké, že jejich další chování nijak neovlivňují (např. „nevymahatelné pokuty“ z přestupkových řízení z hlediska předluženosti rodiny, zásahy OSPOD jako přirozená součást života apod.) Pokud se žák za své chování dostal např. k soudu či do ústavní výchovy, tento proces trval od úplného počátku do naplnění rozhodnutí soudu i několik let. A je to právě škola, kdo musí po dobu řešení denně čelit popsanému chování. Zároveň je nutno podotknout, že není v zájmu školy, aby řešením (byť mnohdy neúnosné situace) byla právě ústavní výchova, i když v ojedinělých případech je toto opatření nutné. Stále jsou hledány metody, které by zafungovaly včas při zachycení varovných signálů. Dále byly jednotlivé kauzy a i situace jako celek řešeny na multidisciplinárním týmu (jehož členy jsou: OSPOD, soudce, státní zástupce, zástupce PČR, PMS, prevence magistrátu, NNO – např. probačního programu) a komisí pro bezpečnost a prevenci kriminality jako poradního orgánu rady města (pozn. město Pardubice je zřizovatelem této školy). Závěrem jednání multidisciplinárního týmu bylo konstatování, že systémově dělají všechny vnější zúčastněné složky maximum. Komise doporučila radě města realizovat ve škole projekt, který zavede na školu specialistu intervence. Toto doporučení plyne i z jednání multidisciplinárního týmu, dále z jednání komise a z konzultací s odborníky, kteří realizují obdobnou péči o problémové žáky. Pro určitou objektivitu situace lze doplnit informace, že do určitých tříd, kde bylo těchto žáků nakumulováno více; vstoupil s programem např. zástupce PČR, NNO, PPP a prevence magistrátu. Cílem bylo zažít klima třídy osobně. Všichni zúčastnění konstatovali, že situace v těchto třídách se opravdu vymyká jakékoli zkušenosti a „normě“. Prevence magistrátu vedla 15 let specializovaný klub pro děti s výchovnými problémy a pro ohrožené děti. Za tuto dobu byli pracovníci nuceni vyloučit definitivně z programu pouze čtyři děti pro jejich nezvladatelnost. Tři děti jsou z této školy, jedno se nyní léčí v psychiatrické léčebně, jednomu byla nařízena ústavní výchova. Prakticky se jednalo o osobnosti s psychopatickými rysy. Cílová skupina projektu Děti a mladiství ze Základní školy praktické Artura Krause, kteří se dopouštějí protiprávní činnosti vůči jednotlivcům, kolektivům a pedagogům. Zároveň ostatní děti, které jsou oběťmi takového chování a jednání. Vedlejší cílovou skupinou jsou i pedagogové a rodiče.

2

Příloha 1 Cíl/cíle projektu Snížit počet protiprávního jednání určité skupiny žáků v prostorách školy, a zvýšit tak pocit bezpečí pro žáky ostatní, a to posílením stávající škály opatření zejména o specialistu intervence přítomného ve škole a prohloubení a rozšíření odborných kompetencí metodika prevence školy. Těmito kroky společně posílit včasnou intervenci při aktuálních problémech u jednotlivých žáků a třídních kolektivů a vytvářet pozitivní klima školy. Stručný popis projektu Zřízení pozice specialisty intervence, který bude pracovat s dětmi s výchovnými problémy, kteří se dopouštějí přestupků a protiprávního jednání v prostorách školy. Specialista bude pracovat 4 hodiny denně, kdy probíhá výuka. Jedná se o opatření, jehož potřeba byla definována na různých odborných platformách a významně doplní stávající metody a opatření, která se podílejí na řešení celkové situace. Tento krok přispívá k včasnému započetí přímé práce s ohroženými dětmi. Specialista intervence bude absolvovat stáž na škole, která úspěšně realizuje obdobný projekt v péči o žáky se závažnými problémy v chování a nadále bude pracovat pod supervizí. Součástí projektu je sebezkušenostní výcvik KVP zaměřený na nezvladatelné žáky, který bude absolvovat metodik prevence školy. Metody práce specialisty intervence • Provádění systematického individuálního odborného přístupu k problematickému jedinci v případě, kdy žák intenzivně narušuje výuku, možnost oddělit nepřizpůsobivého jedince od kolektivu třídy. Vytvořit podmínky pro snadnější eliminaci nepřijatelného jednání a zároveň individuálně odbornými postupy působit na osobnost žáka (diagnostika, konzultace, terapie, poradenství), spolupráce s rodinou. • Dlouhodobou systematickou sociálně výchovnou (terapeutickou) činnost se skupinou vytipovaných žáků školy (psychologické vzdělání či psychoterapeutický výcvik by byl výhodou) • Vedení třídních kolektivů. • Vedení odborných záznamů. • Konzultační činnost pro učitele • Konzultace a individuální poradenství pro rodiče • Zajišťování spolupráce v dané problematice s institucemi (OSPOD, Policie, Amalthea, DDÚ, SVP Pyramida, soudy apod.) Vzdělávání metodika prevence Metodik prevence bude v rámci projektu absolvovat sebezkušenostní výcvik KVP. Jedná se o pětileté vzdělávání formou sebezkušenostní v rozsahu minimálně 600 hodin. Výcvik je psychodynamicky orientovaný, zaměřený na práci s problematickou třídou a na vedení skupin osobnostního rozvoje (tzv. růstové skupiny). Výcvik KVP je typický svým dělením na třídu a růstové skupiny a narozdíl od psychoterapeutických výcviků je zaměřen na práci s dynamikou třídního kolektivu. Cílem je prožít si situace jako je adaptační pobyt, kohezivní pobyt, harmonizace třídního konfliktu, varianty zásahu při třídní revoltě, práce s agresí třídy vůči pedagogům i navzájem uvnitř mezi účastníky a řada dalších situací. Přestože těžištěm je sebezkušenostní forma, dostávají účastníci programů metodiku, např. metodika adaptačního výjezdu, kohezivního výjezdu, zařazení nového spolužáka, metodika snížení nekázně ve třídě a řada dalších. V rámci KVP se účastníci seznámí se supervizně vedenými Bálintovskými skupinami. Sami pak v závěrečné fázi výcviku mají možnost vyzkoušet své nabyté znalosti přímo v praxi pod supervizí lektorů a následně je realizovat v různých zařízeních školského typu.

3

Příloha 1 Kritéria efektivity Ve škole jsou písemně zaznamenávány data a informace o počtu řešených konfliktů, přestupků a protiprávních činů. Jednak jako celek a jednak vážící se ke konkrétním dětem. Tyto informace lze vyhodnotit před spuštěním a po ukončení projektu. Podpůrným prostředkem k měření efektivity projektu bude dotazníkové šetření zaměřené na žáky a jejich pocit bezpečí. Ten bude zrealizován na začátku projektu a po jeho ukončení. Dalším podpůrným prostředkem bude pozorování vlivu práce specialisty intervence na chování dětí a klima konkrétních tříd. Aktivity a činnosti v projektu/časový harmonogram • výběr vhodné osoby pro tuto pozici: leden - únor • práce specialisty intervence: po dobu školního roku a jeden měsíc z období letních prázdnin (na administraci projektu, průběžné vyhodnocení apod.), tedy od obsazení pozice (předpoklad únor) do prosince vyjma jednoho letního měsíce • vzdělávání metodika prevence: po celý rok 2012 + následující 4 roky, vzdělávání se koná 4x ročně po dobu 4 dní. • supervize specialisty intervence: každý druhý měsíc jedno tříhodinové sezení • odborná stáž specialisty intervence na škole realizující úspěšně projekt obdobného typu Udržitelnost projektu Projekt na specialistu intervence bude realizován i v roce 2013. Bude financován buď ze státní dotace, nebo z městského programu prevence kriminality. Zároveň budou v roce 2013 (a dalších letech) aplikovány znalosti ze vzdělávání metodika prevence. Komplexní řešení situace • opatření školy: posílení kázně (napomenutí, důtky a pochvaly), spolupráce s rodinou, výchovné komise za účasti OSPOD, individuální konzultace třídního učitele (dítě, rodič), pravidelné setkávání s rodičem, náslechy v hodině, vrstevnický program, vzdělávací programy, supervize pedagogům, zájmové kroužky apod. • spolupráce OSPOD • s PPP • s policií • s prevencí města • s PMS • s pracovníky programu sanace rodiny • s SVP • s lékaři, dětským psychiatrem Typ projektu Jedná se o projekt sociální prevence a o prevenci částečně na sekundární a částečně na terciární úrovni. Minimální výkonnostní parametry Po dobu realizace projektu bude pracováno minimálně s třiceti žáky. Bude sestavena růstová skupina (cca 8 žáků) a jsou předpokládány denní zásahy u dětí formou individuální práce (cca 3 denně), čili 15 týdně.

4

Příloha 1 Soulad se strategií Projekt je v souladu s cílem Koncepčního plánu prevence kriminality statutárního města Pardubice na léta 2012 – 2015 „Zabývat se bezpečnostní situací a sociálním klimatem na základních školách ve městě“ Dále je projekt v souladu se strategickými cíly a prioritami Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015 „Snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí“ a „Snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin definovaných ve Strategii, nebo jejich ochrana“. Děti a mladí dospělí jsou definovanou cílovou skupinou ve strategii. Rozpočet projektu (požadovaná dotace + spolupodíl města)

Položka

Celkem v Požadovaná Kč dotace v Kč DPČ pro spec. interv.: 4 hod. denně/80 hod. měsíčně/250 200.000 150.000 Kč/hod. včetně odvodů po dobu 10 měsíců Supervize pro spec. inter. (5 sezení po 3 hod. za rok, 7.500 7.500 odměna pro supervizora 500 Kč/hod.) Odborná stáž spec. intervence, 16 hodin po 250 Kč 4.000 4.000 Výcvik metodika prevence 75.000 75.000 celkem 286.500 236.500 50.000, Podíl obce 17,5 %

5

Příloha 2

Příloha 2 Projekt Vybudování klubu a návazných aktivit na městské ubytovně v sociálně vyloučené lokalitě Češkova ul. Popis problému, analýza příčin problému, výchozí stav Češkova ulice je ulicí v blízkosti centra města. Je v ní zřízena městská ubytovna pro neplatiče. Jedná se o část města, kde jsou bytové domy bez bezprostřední blízkosti hřišť a veřejných odpočinkových zón. Ve čtyřech poschodích ubytovny je cca 40 bytů, počet nájemníků je zhruba 60, z čehož je cca 40 dětí. Uvnitř ubytovny je vrátnice, kde je zajišťován stálý dohled. V domě jsou instalovány kamery, které snímají společný prostor. Dům disponuje vlastním malým dvorkem, kam smějí děti pouze pod dohledem rodičů, jinak docházelo k jeho devastaci. Ubytovnu obývají převážně romské rodiny. Mnohdy se jedná o rodiny s kumulací problémů souvisejících se sociálním vyloučením (nezaměstnanost, předluženost, závislost na sociálních dávkách, nadměrné požívání alkoholu, časté násilné konflikty apod.). Sociální práci s rodinami zde zajišťuje městský terénní pracovník, který působí v sociálně vyloučených lokalitách města a dále OSPOD (pro rodiny v jejich evidenci). Ubytovna je v městském obvodu, ve kterém probíhal v uplynulých třech letech projekt na zavádění metod v principech community policing do práce městské policie. V roce 2010 bylo z těsné blízkosti lokality přestěhováno Romské středisko do centra města, protože již nebylo možné využívat stávající objekt a bylo přetransformováno na Multikulturní centrum. Bohužel obyvatelé ubytovny tuto změnu nepřijali a odmítají s dětmi dojíždět za účelem trávení volného času mimo lokalitu do centra města. Na špatnou situaci poukázal velitel městské policie místního obvodu a terénní pracovník města. Děti z ubytovny ve značně vysokém počtu tráví svůj volný čas na ulici v těsné blízkosti ubytovny. Jejich způsob trávení času a aktivity nejsou přijatelné pro ostatní občany. Děti z ubytovny při svých aktivitách ničí okolní majetek (auta, obytné domy, přilehlou základní a mateřskou školu), nadměrně ruší ostatní, chovají se vulgárně ke kolemjdoucím apod. Dochází tedy k jednání dosahující intenzity přestupků či trestných činů (dále jen protiprávní činnost). Někdy se jedná o chování záměrné, mnohdy jde o vedlejší efekt trávení času takového množství dětí na ulici. Postupně vzniká značné napětí jak mezi samotnými nájemníky ubytovny (a jejich dětmi), tak mezi nimi a ostatními obyvateli ulice a okolí. Obyvatelé si stěžují na městské policii a na úřadu městského obvodu a žádají řešení situace. Část obyvatel podalo oficiálním způsobem podnět k řešení na úrovni přestupků, ale značná část obyvatel z této formy řešení odstoupí a oznámení chtějí nechat pouze na bázi neformálnosti či stížnosti. Důvodem může být obava ze msty apod. Dále bylo sepsáno několik petic na zrušení ubytovny. Mimo tyto popsané problémy došlo během posledního čtvrtletí uplynulého roku ke třem dopravním nehodám, jejichž obě´tmi byly děti z ubytovny. Město na základě těchto dopravních nehod instalovalo zpomalovací pásy a zábradlí. Příčinou nehod je však nekontrolovaný pobyt dětí v bezprostřední blízkosti silnice a na ní. Toto vše dohromady atmosféru ulice zhoršuje. Na řešení situace ubytovny a okolí spolupracovali v rámci pracovní skupiny pro prevenci kriminality městský terénní pracovník, místní městská policie, PČR, OSPOD, pracovnice vrátnice ubytovny a zástupce magistrátu, který má ve své správě majetek města (a tedy i tuto ubytovnu). Byly klíčovány jednotlivé odpovědnosti a role zúčastněných subjektů. Systémově však nikdo není schopen „stáhnout“ takové množství dětí z ulice a zabránit jejich popsaným aktivitám. Závěrem jednání byla definována potřeba stažení dětí z ulice a práce s nimi. Město (zástupci

1

Příloha 2 odboru majetku) nabídlo vyčlenění jedné velké bytové jednotky o dvou místnostech ke zřízení klubu pro děti a dále nabídlo hrazení provozních nákladů. Cílová skupina projektu Děti z rodin, které žijí na ubytovně v Češkově ulici (přesunutí jejich aktivit z ulice do klubu), případně děti z blízkých domů, které jsou také vyloučenou lokalitou (ul. V Ráji, K Višňovce apod.). Ostatní obyvatelé ulice (jejich ochrana a ochrana jejich majetku před jednáním dětí, které pobývají na ulici). Cíl projektu Snížit počet protiprávní činnosti páchané dětmi z ubytovny (ničení majetku a obtěžování okolí) v Češkově ulici v okolí ubytovny, dále zvýšit pocit bezpečí ostatních obyvatel a snížit napětí a konflikty, které vznikají mezi obyvateli ubytovny (romskou minoritou) a ostatními obyvateli této ulice (majoritní společností). Tím by mělo být docíleno spoluprací zúčastněných subjektů, instalací dvou nových kamer, ale zejména stažením dětí z ulice do klubu, který by měl být z projektu vybudován. Stručný popis projektu Vybudovat klub pro děti přímo v prostorách ubytovny (doplnit tak stávající opatření) a docílit přesunutí aktivit dětí z chodníků a silnic před ubytovnou do klubu. Město dodá jednu větší bytovou jednotku a zaplatí provozní náklady. Z projektu by měl být klub částečně vybaven (převážnou část vybavení dodá město) a měli by být zaměstnáni 2 pracovníci na DPČ na odpolední hodiny (4 hodiny denně) s využitím pomoci dobrovolníků (ve městě je dobrovolnické centrum). V letních měsících, kdy je situace nejhorší, bude zrealizován letní pobyt s dětmi mimo město. Na pobytu budou spolupracovat pracovníci klubu s Multikulturním centrem Pardubice, který má zkušenost s tímto typem pobytu z projektu prevence kriminality z loňského roku, s pracovníky prevence města a s dobrovolníky. Poslední aktivitou projektu bude kurz romštiny pro strážníky, v jejichž obvodu je tato sociálně vyloučená lokalita. Zároveň bude okolí ubytovny snímat nová kamera, kterou pořídí město (resp. městská policie). Realizátorem projektu bude město, koordinovat ho bude manažer prevence kriminality. Spolupracovat na projektu bude zejména s terénním pracovníkem města. V průběhu realizace projektu bude pozornost zaměřena na další potenciál využití klubu (např. působení terénního pracovníka, práce s dospělými obyvateli ubytovny apod.) Aktivity a činnosti projektu/časový harmonogram • navázání komunikace s obyvateli: únor – březen • vyhledání vhodných osob pro práci v klubu (a vhodných dobrovolníků): únor – duben • vybavení a příprava klubu na činnost: duben • klubová zájmová činnost s dětmi: denně v pracovním týdnu květen - prosinec • sociálně výchovný pobyt s dětmi z klubu mimo město: 7 dní v období červenec/srpen • kurz romštiny pro strážníky městské policie, v jejichž obvodu je sociálně vyloučená lokalita: květen, červen, září - prosinec Kritéria efektivity Účast dětí v klubu (místo na ulici). Sledování stavu ulice strážníkem městské policie, který má tuto ulici na starost a který je v kontaktu jak s lidmi s ubytovny, tak s ostatními obyvateli ulice.

2

Příloha 2 Sledování počtu stížností a hlášených případů na polici a úřad městského obvodu před spuštěním projektu a v jeho průběhu. Udržitelnost projektu Projekt bude realizován i v roce 2013. Bude financován buď ze státní dotace, nebo z městského programu prevence kriminality. Komplexní řešení situace Na řešení situace se podílí městská policie (přímá práce strážníků v ulici, instalace a vyhodnocování kamery), terénní pracovník města pro sociálně vyloučené lokality (sociální práce s rodinami, jejich začleňování), OSPOD (výkon sociálně právní ochrany ve vedených rodinách), pracovníci magistrátu, v jejichž správě je ubytovna (formou úpravy ubytovacího řádu, jeho vymáhání) a nově pracovníci klubu. Dále bude v roce 2012 na magistrátu zřízena pozice romského poradce. Spolupráci těchto subjektů zajišťuje manažer prevence kriminality na jednáních pracovní skupiny pro prevenci kriminality. Typ projektu Jedná se o projekt sociální prevence a o prevenci částečně na sekundární a částečně na terciární úrovni. Minimální výkonnostní parametry • 20 dětí denně Soulad se strategií Projekt je v souladu s prioritním úkolem Koncepčního plánu prevence kriminality statutárního města Pardubice na léta 2012 – 2015 „Zabývat se situací v sociálně vyloučených lokalitách města“ Dále je projekt v souladu se strategickými cíly a prioritami Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015 „Snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí“a „Snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin definovaných ve Strategii, nebo jejich ochrana“. Děti a mladí dospělí jsou definovanou cílovou skupinou ve strategii.

3

Příloha 2 Rozpočet projektu (požadovaná dotace + spolupodíl města)

položka Zájmová klubová činnost: Osobní náklady: DPČ pro 1. pracovníka (200 Kč vč. odvodů X 4 hod. denně X 5 dní v týdnu X 8 měsíců) DPČ pro 2. lektora (200 Kč vč. odvodů X 4 hod. denně X 5 dní v týdnu X 8 měsíců) Výtvarný materiál Sociálně výchovný pobyt: Náklady na pobyt: 7 dní x 30 osob x 300 Kč Osobní náklady: Dohody o provedení práce pro 5 oddíl. vedoucích (5 x 56 hodin x 100 Kč/hod.) Ceny do soutěží pro 25 dětí Doprava na pobyt a zpět (2x) Dovybavení klubu Fotbálek Terč na šipky Hudební nástroje, ozvučení Sportovní vybavení Služby: vstupné, doprava na jednorázové akce Kurz romštiny pro strážníky DPP: (24 týdnů po 2 vyuč. hod./celkem 48 hod. X 200 Kč/hod.) Celkem Podíl obce

celkem

Požadovaná dotace

128.000

120.000

128.000

120.000

2.000

2.000

63.000

63.000

28.000

28.000

10.000 17.000

10.000 17.000

18.000 4.000 14.000 5.000 20.000 9.600

18.000 0 0 0 20.000 0

446.600 48.000, tj. 10,9%

398.000

4

Příloha 3

Příloha 3 Projekt Specializované dluhové poradenství Popis problému, analýza příčiny problému, výchozí stav V roce 2011 byl realizován pilotní projekt „Dluhové poradenství a vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti“, který si město objednalo u Občanské poradny Pardubice, o. s. Poradna před realizací projektu již měla s dluhovým poradenstvím zkušenosti. Výhodou bylo vytvořené zázemí a určité vzdělávání poradců od Asociace občanských poraden, včetně poskytování informačních databází. Problémem však bylo, že občanská poradna se vzhledem ke své charakteristice nemůže orientovat čistě na dluhy, ale je zde ještě dalších mnoho oblastí. Zároveň má vzhledem k poskytnutým dotacím omezené provozní dny a hodiny. Toto vše vedlo k situaci, kdy dlužníkům či potenciálním dlužníkům běžely významné zákonné lhůty a nebylo možné včas reagovat. Dluhové poradenství se velmi osvědčilo a vyhrazený čas této službě byl zcela naplněn a využit. Úspěchem jsou opakovaná využití služby, kdy se dlužníci rozhodli uchopit jejich dluhovou situaci komplexně a postupnými kroky své dluhy začaly řešit (reakce na výzvy, jednání s věřiteli, splátkové kalendáře, odstoupení od nevýhodných smluv, příp. návrh na insolvenci apod.). Na problematiku předlužených osob a rodin poukázala v rámci spolupráce Pracovní skupiny pro prevenci kriminality řada odborníků (sociální kurátor, terénní pracovník, pracovníci prevence magistrátu, OSPOD, NNO…). Mezi příčiny patologické předluženosti lze zařadit hned několik faktorů. Poměrně zásadní jsou nekalé praktiky poskytovatelů nebankovních úvěrů, které jsou na hraně zákona, příp. nejsou zákonem upraveny (např. zákon hovoří o lichvě v souvislosti s úroky, ale již neupravuje nepřiměřené sankční poplatky, které často i mnohonásobně převyšují výši úvěru). Mezi další faktory patří nízká finanční gramotnost, vysoká důvěřivost určité skupiny občanů, konzumní způsob života a (mnohdy nepoctivé) cílení reklam, psychické či psychiatrické onemocnění (bez stavu zbavení svéprávnosti), velmi nízký intelekt (tyto lidé samozřejmě nejsou zbavovány svéprávnosti), nepředpokládaná životní událost (úmrtí partnera, rozvod, ztráta zaměstnání apod.) atd. Je téměř nemožné podchytit mezi občany tyto komplexní faktory včas, a tudíž často přicházejí až v problémové situaci. V roce 2011 využilo specializované Dluhové poradenství v podobě osobní konzultace celkem 108 klientů (tj. pouze jedno odpoledne v týdnu dle projektu), z nichž 101 využilo odbornou pomoc s vyplněním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na oddlužení. Někteří klienti navštívili poradnu opakovaně a některým, kteří se již kapacitně nevešli do tohoto projektu, bylo poskytnuto poradenství v rámci klasického občanského poradenství. Následující graf poskytuje informace o struktuře a vývoji dluhového poradenství za poslední 3 roky. Z grafu lze zaznamenat značný nárůst každým rokem, zejména ale v roce 2011. Data jsou za poradnu jako celek. Struktura poskytnutého specializovaného poradenství z projektu dotovaného z MV ČR je uvedena tabulce na konci projektu.

1

Příloha 3

Dluhové poradenství celkem za Občanskou poradnu o. s. za poslední 3 roky Cílová skupina projektu Lidé, kteří nezvládli své závazky a dluhy nebo jim taková situace hrozí, příp. ti, kteří se chtějí včas informovat o právech a povinnostech při vstupu do konkrétního smluvního závazku. Dále lidé, jejichž práva jsou dotčena např. soužitím s dlužníky. Cílová skupina si poradenství sama vyhledává, příp. dostává kontakt od sociálních pracovníků ve městě. Cíl/cíle projektu Snížit rizikové faktory, které plynou ze situace nezvládnutých dluhů a to prostřednictvím dluhového poradenství, konkrétně pak: interpretací dokumentů, které není klient schopen sám vyhodnotit, včasnou reakcí při využití zákonných ochranných mechanismů (např. odstoupení od smlouvy), sledování dodržování zákonných parametrů (např. výše srážek z příjmů, nezabavitelná částka apod.) a příp. pomoc s návrhem na insolvenci, který je často jedinou cestou zpět např. k motivaci nadále pracovat apod. Stručný popis projektu Specializované dluhové poradenství v rozsahu 7 hodin týdně. Poradenství bude poskytováno dvěma vyškolenými poradci, jedním dopoledne a druhým poradcem odpoledne. Ti budou vedle poradenství zpracovávat informační materiály a informovat o nejzásadnějších rizicích a potřebných krocích k řešení situace. Jeden poradce bude navíc administrovat projekt. Oba se budou stále průběžně vzdělávat, jelikož k dané oblasti se váže značné množství právních předpisů, změn, novel, kasuistik a upozornění v médiích na nekalé praktiky poskytovatelů. Metody práce dluhového poradce • individuální dluhové poradenství: • pomoc při interpretaci dokumentů • pomoc při jednání s věřiteli a institucemi (exekutory) • výklad práv a povinností v dané situaci • pomoc při sepisování písemností a návrhu na insolvenci • informování o rizicích, které v dané situaci hrozí Kritéria efektivity Počet osob, které přijdou řešit své dluhové problémy. Počet osob, které budou spolupracovat dlouhodobě a řešit svoji dluhovou situaci komplexně.

2

Příloha 3

Počet úspěšně zpracovaných návrhů na insolvenci. Aktivity a činnosti v projektu/časový harmonogram • duben - příprava a tisk informačních materiálů a letáků • duben až prosinec - poskytování dluhového poradenství, středa 9:00 – 12:00 hod. a 13:00 - 17:00 hod, celkem 7 hod. týdně, cca 36 týdnů • průběžně po dobu trvání projektu: vzdělávání poradců, zpracovávání statistických dat, průběžné zprávy z projektu, aktualizace informačních materiálů pro klienty. Udržitelnost projektu Projekt dluhové poradenství bude realizován i v roce 2013. Bude financován buď ze státní dotace, nebo z městského programu prevence kriminality (město každoročně finančně podporuje činnost občanské poradny). Zároveň budou v roce 2013 uplatňovány nabyté znalosti a zkušenosti z projektu. Komplexní řešení situace V případě potřeby je možné spolupracovat na klientově situaci s odborníky, kteří vedou klienty v evidenci. Jedná se zejména o sociálního kurátora, pracovníky PMS, terénního pracovníka města a OSPOD. Typ projektu Jedná se o projekt sociální prevence na sekundární úrovni. Minimální výkonnostní parametry Na základě roku 2011 lze stanovit počet minimálně 5 - 6 klientů za 1 den dluhového poradenství Soulad se strategií Projekt je v souladu s cílem Koncepčního plánu prevence kriminality statutárního města Pardubice na léta 2012 – 2015 „Udržet ve městě specializované finanční a dluhové poradenství“ Dále je projekt v souladu se strategickými cíly a prioritami Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015 „Snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin definovaných ve Strategii, nebo jejich ochrana“. Předluženost je považována za závažný prekriminogenní faktor. Zároveň je třeba podpořit určitou skupinu osob v ochraně před praktikami nebankovního sektoru, které jsou na hraně zákona.

3

Příloha 3

Rozpočet projektu (požadovaná dotace + spolupodíl města) položka

Celkem v Požadovaná Kč dotace v Kč 50.000 DPP pro 1. poradce, celkem 280 hod. po 200 Kč.: 56.000 3 hod. přímé práce s klienty v konzultační den, 36 21.600 konzultačních dnů, celk. 108 hod. po 200 Kč/hod. Samostudium 2 hodiny týdně, 36 týdnů, celk. 72 hod. po 200 14.400 Kč/hod. Administrace projektu a nepřímé práce pro klienty 20.000 (vyhledávání info., psaní dokumentů, vedení statistiky, záznamů, průběžné zprávy, závěrečná zpráva apod.), 100 hod. po 200 Kč/hod. 30.000 DPP pro 2. poradce, celkem 180 hod. po 200 Kč 36.000 4 hod. přímé práce v konzultační den, 36 konzultačních dnů, 28.800 celk. 144 hod. po 200 Kč 1 hod. týdně nepřímé práce a samostudium, 36 týdnů po 200 7.200 Kč Externí seminář či konzultace pro poradce 4.000 4.000 Tisk informačních materiálů 4.000 4.000 celkem 100.000 88.000 12.000, tj. Podíl obce 12 %

4

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

CELKEM

CELKEM

CELKEM

CELKEM

CELKEM

CELKEM

CELKEM

3

21

21

29

22

12

108

Muž

1

11

10

13

10

6

51

Žena

2

10

11

16

12

6

57

8

9

3

26

Pohlaví

Věk 20 - 30 let 31 - 40 let

6 6

7

7

5

3

30

41 - 50 let

5

5

8

2

2

22

51 - 60 let

3

5

5

3

2

18

1

2

1

3

2

10

60 a více let

2

1

Neuvedeno

2

2

Stav Svobodný/á

1

2

4

11

7

4

29

Vdaná/ženatý

1

14

8

9

7

5

44

Rozvedený/á

1

2

3

7

6

1

20

1

1

1

3

6

1

1

1

9

Vdovec/vdova Neuvedeno Bydliště/okres Pardubice

1

12

15

18

12

8

66

Pardubický kraj

1

4

3

3

4

2

17

Neuvedeno Celková výše závazků do 20 tisíc

1

5

3

8

6

2

25

1

20 001 - 50 000

1

50 001 - 100 000

2

1

2

100 001 - 500 000

2

7

6

11

16

8

50

nad 500 000

1

12

7

12

1

3

37

2

6

5

5

1

19

3

4

4

28

Neuvedeno Výše příjmu/Kč do 8 000/neuvedeno

4

7 4

2

8 001 - 13 200

1

7

8

7

10

6

28

13 201 - 18 400

1

9

6

6

4

2

29

1

2

3

18 401 - 20 200 20 201 - 25 399 25 400 - 30 599 30 599 a výše

1

1 1

1

6 2

4 2

1

1

Způsob řešení jednání s věřiteli jednání s exekutory insolvenční řízení osobní bankrot Pomoc s vyplněním návrhu na oddlužení

2

2

2

6

1

1

3

19

18

27

22

12

101

3

19

18

27

22

12

101

Struktura specializovaného dluhového poradenství z projektu MV ČR za rok 2011 (rozsah 4 hodiny týdně)

Příloha 4

Příloha 4 Projekt Třídní kolektiv jsme my Popis výchozího stavu Základní škola, případně konkrétní třídní učitel, vyjadřuje potřebu aktivně zlepšit vztahovou situaci dětí v třídním kolektivu. Ve třídě vládne atmosféra lhostejnosti, výrazné soutěživosti, rozdělení na nekooperující skupiny apod. Cíl projektu Ve vytipovaných třídách druhého stupně ZŠ formou uceleného vrstevnického programu zlepšit sociální klima kolektivu. Zároveň zavést do života třídního kolektivu prvky, které umožní udržet a rozvíjet dosažené dílčí zlepšení. Cílová skupina: Žáci a třídní učitelé ve vybraných třídách ZŠ. Stručný popis projektu: Projekt „Třídní kolektiv jsme my“ je uceleným vrstevnickým programem určeným pro kolektivy druhého stupně ZŠ, nejlépe však pro šesté ročníky, kdy se tvoří nová sociální skupina. Skládá se ze tří částí, které v souhrnu umožní zmapovat momentální stav, navodí změnu a kladou si za cíl stanovit i opatření, která pozitivní změnu udrží a dále rozvíjejí. Mezi základní školou a MmP je uzavřena smlouva o aplikaci tohoto programu v konkrétní třídě sociálními pracovníky oddělení sociálních služeb a prevence. V první fázi probíhá standardizované sociometrické šetření třídního kolektivu, rodiče dětí podepisují informovaný souhlas s účastí dětí v programu. Dále pak ještě diagnostika kolektivu pomocí nestandardizovaných technik, které napomáhají terapeutům a třídnímu učiteli identifikovat vztahy mezi dětmi a to, v jaké se ocitají roli. V dalších blocích následují aktivity zaměřené na posílení pozitivních vazeb mezi dětmi, posílení postavení učitele ve třídě, kultivace hodnot. Podmínkou je rovněž samostatné pokračování třídního učitele na rozvíjení dosažených změn. Snahou je začlenit do rozvrhu pravidelnou třídnickou hodinu, která bude zaměřena výhradně na kultivaci vztahů mezi dětmi a jejíž nácvik je součástí tohoto programu. Časový harmonogram Po celý rok 2012 mimo období letních prázdnin. Tento program je tvořen ze 7hod. přímé práce s dětmi. Dále pak 14hodin je potřeba k přípravě programu, vyhodnocení sociomterie atd. Personální obsazení Do třídy vstupuje vždy dvojce pracovníků. Způsob hodnocení Je hodnoceno, zda byla zavedena třídnická hodina, dále pak hodnocení slovní hodnocení učitele a dětí. Sociální pracovníci do školy ještě vstupují po skončení programu, aby podpořili třídního učitele ve vedení třídnických hodin.

1

Příloha 5

Příloha 5 Sanace třídního kolektivu Cíl projektu Aplikací vrstevnického programu zamezit dalšímu šíření šikany a obnovit zdravé vztahy mezi dětmi konkrétní třídy 2 st. ZŠ. Třídní učitel bude instruován jak pokračovat ve vedení třídy tak, aby se minimalizovalo riziko opakované šikany mezi dětmi. Smyslem projektu je předejít následnému řešení situace ze strany policie a dalších složek trestního řízení. Program je možné aplikovat i v případě, že PČR nebo orgány OSPOD situaci řeší a neuvažuje se o rozpuštění třídy jako celku. Cílová skupina Žáci a třídní učitelé ve vybraných třídách ZŠ. Popis výchozího stavu V konkrétní třídě 2. st. ZŠ probíhá šikana, nebo jiné nežádoucí formy vztahové patologie mezi dětmi. Mezi školou a magistrátem je sepsána dohoda o aplikaci vrstevnického programu, součástí je i informovaný souhlas rodičů s účastí jejich dítěte. Základní škola, případně konkrétní třídní učitel, vyjadřuje potřebu aktivně zlepšit vztahovou situace dětí v třídním kolektivu. Celková atmosféra neumožňuje efektivní vyučování. Stručný popis projektu Vrstevnický program je koncipován tak, aby došlo k úpravě vztahů mezi dětmi v kolektivu třídy kde již jednotlivci, nebo skupina čelí nátlaku druhých, ostrakizaci, otevřené nenávisti, odmítání atp. Program je rozvržen do pěti bloků po dvou hodinách. S využitím řízené dynamiky vztahů ve skupině dojde k nápravě pokřivených norem vnímání normality. Děti pak přirozeně odmítnou stávající nevhodné postoje k druhým spolužákům. Program je zaměřen na práci jak s agresorem, tak s celým kolektivem, který má možnost v bezpečném prostředí agresorovi deklarovat, co je vhodné a co je nevhodné chování, dále pak vede děti k pozitivním hodnotám v kolektivu, stanoví i opatření, která pozitivní změnu udrží a dále rozvíjí. Programu je povinně přítomen třídní učitel, vybraných aktivit se rovněž účastní. I zde je možnost využít nácviku třídnické hodiny po skončení projektu, jejíž zavedení může předcházet recidivě sociálně patologického chování ve školní třídě. Měřítkem vývoje situace je sociometrické šetření. Časový harmonogram Projekt bude probíhat po celý rok 2012 vyjma letních prázdnin. Tento program je tvořen z 10hod. přímé práce s dětmi. Dále pak 20hodin je potřeba k přípravě programu, vyhodnocení sociomterie atd. Personální obsazení Do třídy vstupuje vždy dvojce sociálních pracovníků. Způsob hodnocení Je hodnoceno, zda byla zavedena třídnická hodina, dále pak hodnocení slovní hodnocení učitele a dětí. Sociální pracovníci do školy ještě vstupují po skončení programu, aby podpořili třídního učitele ve vedení třídnických hodin.

1

Příloha 6

Příloha 6 Zhodnocení cílů z Koncepce prevence kriminality statutárního města Pardubice na léta 2009 až 2011 1) Efektivní systém prevence kriminality ve městě (vzájemná informovanost jednotlivých subjektů o realizovaných preventivních aktivitách a jejich kvalitě) V cíli nebyla bohužel nastavena jasná kriteria efektivity, kdy přesně lze cíl považovat za naplněný. Kriminalita ve městě se však mírně snižuje. Město má nastaven funkční model spolupráce v pracovní skupině pro prevenci kriminality, multidisciplinárním týmu a komisi pro bezpečnost a prevenci kriminality. Dále je nastaven komunikační kanál mezi preventisty města a základními školami. Pokud vyvstane ve městě nějaký problém či potřeba z oblasti prevence kriminality, je na dané téma započata diskuse a hledá se společně opatření. 2) Zavedení principů community policing do práce městské policie Pardubice (prohloubení spolupráce Městské policie Pardubice s obyvateli místních lokalit vedoucí jak ke zvýšení efektivity strážníků, tak jejich prestiže) V předchozích třech letech byly realizovány jednotlivé fáze projektu Community policing v práci vybraného obvodu MP Pardubice, ve kterých byla prováděna inventarizace všech aktivit občanů, kteří žijí a pracují v daném okrsku. Dále začalo navazování úzkých vztahů s příslušnými samosprávami, s kurátory, odborem sociálních věcí, školami, domovy důchodců, místními komisemi a se sdruženími vlastníků bytových jednotek. Zároveň bylo provedeno vyškolení okrskových inspektorů se zvyšováním jejich motivace. Činnost okrskových inspektorů byla podpořena mediální kampaní a bylo provedeno vstupní sociologické šetření, jehož hlavním úkolem bylo zjištění a identifikace problémů občanů. Velmi důležité je stanovování dílčích cílů v daném okrsku a jejich průběžné plnění okrskovými inspektory. Z těchto poznatků se dají pozorovat posuny vnímání práce městské policie v komunitě a navázání vztahu občanů s okrskovými inspektory. V roce 2011 bylo provedeno kvalitativní sociologické šetření, kde jednotliví respondenti vyjadřují názory, které by v rámci individuálního rozhovoru zůstaly skryty, a v případě dotazníkového šetření pro ně není prostor. 3) Lokalizace událostí zjištěných Městskou policií Pardubice (vybavení strážníků MP Pardubice technikou potřebnou k lokalizaci událostí zjištěných na území města) Cíl je rozpracován, do března 2012 by mělo dojít k naplnění. V rozpočtu města jsou zajištěny finanční prostředky, proběhlo výběrové řízení a v prvním čtvrtletí roku 2012 má být systém uveden do provozu.

4) Monitoring pohybu hlídek městské policie Pardubice (vybavení strážníků MP Pardubice technikou potřebnou k on-line sledování všech hlídek v terénu) Bude součástí systému z cíle 3, viz cíl 3.

1

Příloha 6 5) Snížení drobné kriminality (cílené zaměření na páchání drobné kriminality ve městě) Dle statistik analýz kriminality drobná kriminalita ve městě klesá (viz kapitola analýza kriminality). 6) Nízkoprahové kluby pro neorganizovanou mládež (podpora vzniku nízkoprahových zařízení s návaznou terénní prací) Podařilo se udržet stávající nízkoprahová zařízení (jedno je v centru města a jedno menšího rozsahu v sociálně vyloučené lokalitě se zaměřením na místní obyvatele). Nové zařízení, jehož potřeba byla identifikována na dvou velkých sídlištích ve městě, však ve městě nevzniklo. V současné době je připravován záměr na zajištění určité alternativy setkávání pracovníků nízkoprahového centra s danou cílovou skupinou na daných sídlištích. Terénní práci při NZDM, která byla cílena právě na velká sídliště a další problematické lokality, se podařilo zajistit. 7) Podpora vzniku multidisciplinárního týmu (navázat na činnost předchozího (nyní nefunkčního) multidisciplinárního týmu) Z personálních důvodů PMS multidisciplinární tým započal svoji činnost až v lednu 2011. Tým je složen ze zástupců státního zastupitelství, OSPODu, příslušných NNO, PČR, PMS, poradny pro partnerské vztahy, škol, soudu, městské policie a příslušných pracovníků magistrátu města. Setkání takového spektra odborníků dává příležitost pro rozšiřování další spolupráce, sdělování aktuálních problémů a řešení kasuistik, na kterých odděleně pracuje vždy řada oblastí. Metody a postupy dle stanoveného cíle naplňovány nebyly, neboť toto předpokládá vznik SVI. Setkávání multidisciplinárního týmu je organizováno za spolupráce PMS a manažera prevence kriminality. 8) Probační programy (rozšířit stávající počet probačních programů) Rozšíření stávajícího počtu probačních programů nebylo realizováno. Podařilo se však udržet a podpořit rozvoj stávajícího programu, který je aktuálně ve městě jeden a je akreditovaný (pozn. je z hlediska klientů veden individuálně). Ukládání tohoto programu jako výchovného opatření se ze strany soudu a OSZ ještě příliš neujalo. Klienti do programu přicházejí zejména z PMS v rámci vykonávacího řízení při uložení dohledu probačního úředníka, přičemž nastupují do programu dobrovolně. V současné době je jeden probační program ve městě dostačující. 9) Péče o poskytovatele výkonu trestu obecně prospěšných prací (posilovat a zkvalitnit výkon trestu obecně prospěšných prací (VT OPP), provést analýzu toho, co je důvodem problematického VT OPP a co by bylo potřeba udělat pro jeho zlepšení – legislativní změny v oblasti VT OPP) Aktuální novela trestního zákoníku umožnila lepší zacílení trestu (trestního opatření) OPP na klienty, kteří jsou motivovaní a zdravotně způsobilí. Nadále však není legislativně vyřešena otázka pojištění odsouzených a zajištění BOZP u mladistvých.

2

Příloha 6 V rámci zvýšení počtu poskytovatelů byli osloveni zástupci různých organizací, které se účastní komunitního plánování. Lze říci, že v Pardubicích je dostatek vhodných poskytovatelů obecně prospěšných prací. Dalším potencionálním poskytovatelům jsou zasílány dotazníky a jednoduché návody, jak se poskytovatelem stát a co toto obnáší. V současné době shledává PMS potřebu docílit výkonu OPP odděleně pro mladistvé a dospělé. 10) Sanace rodiny (podpora aktivit směřujících k posílení kompetencí rodiny směrem k plnění jejich funkcí) Po dobu trvání koncepce se podařilo zajistit dostatek poskytovatelů na tuto službu. V současné době je pro OSPOD kapacita ve městě dostačující. Ročně dodává do této služby za město cca 8 rodin. Větší množství rodin vyhledávají poskytovatelé samy či se na ně přímo obracejí rodiny. Poté je OSPOD k případu přibrán. S ohledem na prioritu této koncepce byla v uplynulých letech služba sanace rodiny financována z dotačního titulu města Program prevence kriminality. Později přibyly žádosti i do dalšího dotačního titulu, který podporuje sociální služby. Tento stav je třeba sjednotit. 11) Systém včasné intervence (zavedení systému včasné intervence). Tento cíl nebyl naplněn. Po zhodnocení všech dostupných informací došlo mezi vedením města a OSPOD k dohodě, že dokud nebude SVI vyžadován po městu zákonem či jinou metodikou MPSV či KÚ, nebude město Pardubice prozatím podnikat žádné aktivní kroky vedoucí k realizaci a zavedení SVI ve městě. OSPOD má za to, že současný systém spolupráce ve městě je dostačující a není třeba zavádět tuto platformu.

3

Příloha 7

Příloha 7 Podrobná analýza kriminality PČR ÚO Pardubice dle obvodních oddělení za léta 2008 – 2010 Celková kriminalita Zjištěná trestná činnost v letech na území Meziroční odchylky v % 2008 2009 2010 2008-09 2009-10 2008-10 343799 332829 313387 -3,2 -5,8 -8,8 ČR 3537 3287 -13,5 -7,1 -19,6 ÚO Pardubice (okres PA) 4088 jednotlivá oddělení zasahující na území města Pardubice 1015 954 882 -6 -7,5 -13,1 OOP PA1 746 576 517 -22,3 -10,2 OOP PA2 -30,1 681 589 537 -13,5 -8,8 -22,1 OOP PA3 349 406 351 16,3 -13,5 0,6 OOP PA4 -9,5 -9,4 -18,1 součet OOP města PA 2791 2525 2287 68,30% 71,40% 69,60% podíl OOP města/ÚO Tab. 1 – Zjištěná trestná činnost v letech na území, meziroční odchylky. Vysvětlivky: OOP PA1 – Obvodní oddělení PČR Pardubice 1 - centrum, OOP PA2 – Obvodní oddělení PČR Pardubice 2 – Polabiny, OOP PA3 - Obvodní oddělení PČR Pardubice 3 – Dubina, OOP PA4 - Obvodní oddělení PČR Pardubice 4 – Dukla.

Obr. 1 – Zjištěná trestná činnost obvodních oddělení zasahujících na území města Pardubice v letech 2008 až 2010.

1

Příloha 7 Skladba kriminality Vybrané 4 druhy trestné činnosti a jejich podíl z celkové kriminality Skladba kriminality 2008 OOP podíl v podíl v podíl v podíl v OOP celková majetková % násilná % mravnostní % hospodářská % 572 56,4 38 3,7 6 0,6 226 PA1 1015 22,3 422 38 5,1 2 0,3 102 13,7 PA2 746 56,6 367 53,9 54 6 0,9 57 8,4 PA3 681 7,9 191 54,7 22 6,3 3 0,9 30 8,6 PA4 349 Tab. 2 – Skladba kriminality za rok 2008 na obvodních odděleních PČR zasahujících na území města Pardubice. Skladba kriminality 2010

Vybrané 4 druhy trestné činnosti a jejich podíl z celkové kriminality OOP podíl v podíl v podíl v podíl v OOP celková majetková % násilná % mravnostní % hospodářská % 517 58,6 43 4,9 3 0,3 196 PA1 882 22,2 292 56,5 30 5,8 5 1 77 14,9 PA2 517 344 39 2 0,4 36 6,7 PA3 537 64,1 7,3 222 63,2 17 4,8 3 0,9 35 10 PA4 351 Tab. 3 – Skladba kriminality za rok 2010 na obvodních odděleních PČR zasahujících na území města Pardubice.

Obr. 2 – Graf porovnání majetkové kriminality za rok 2008 a 2010 na jednotlivých OOP.

2

Příloha 7

Obr. 3 - Graf porovnání násilné kriminality za rok 2008 a 2010 na jednotlivých OOP.

Obr. 4 - Graf porovnání hospodářské kriminality za rok 2008 a 2010 na jednotlivých OOP.

3

Příloha 7

Obr. 5 - Rozložení celkové kriminality na OOP na území města Pardubice v roce 2008.

Obr. 6 - Rozložení celkové kriminality na OOP na území města Pardubice v roce 2010.

Majetková kriminalita 2010 OOP PA1 PA2 PA3 PA4

celkem 517 292 344 222

vloupáním 85 65 108 50

v% 16,4 22,3 31,4 22,5

krádeže prosté 355 190 202 147

v% 68,7 65,1 58,7 66,2

ostatní 77 37 34 25

v% 14,9 12,6 9,9 11,3

4

Příloha 7 Tab. 4 – Podíl krádeží vloupáním a krádeží prostých na majetkové kriminalitě obvodních oddělení na území města Pardubice za rok 2010.

Obr. 7 – Grafické znázornění podílu krádeží vloupáním a krádeží prostých na majetkové kriminalitě obvodních oddělení na území města Pardubice za rok 2010.

Krádeže 2010 OO P

vloupáním

celke m

obchod y v výlohy %

restaurac byt e v% y

PA1 85

19

22 5

PA2 65

6

9,2 8

5,9 12, 3

14 13 7 6,5 PA3 108 5 10 3 6 PA4 50 Tab. 5 – Podíl způsobů krádeží vloupáním města Pardubice.

v v % chaty % 2, 2 4 0 0 4, 4, 3 6 3 6 4, 5, 6 6 6 5 0 0 0 0 v roce 2010 oddělení

rodinn é ostatn domky v % í v% 69, 0 0 59 4 61, 5 7,7 40 5 56, 13, 15 61 5 8 0 0 42 84 PČR působících na území

5

Příloha 7

Obr. 8 – Podíl krádeží vloupáním v roce 2010 dle jednotlivých obvodních oddělení na území města Pardubice.

Obr. 9 – Grafické znázornění podílu krádeží vloupáním v roce 2010 dle jednotlivých obvodních oddělení na území města Pardubice. Krádeže prosté 2010 kapesní + v motorových v OOP celkem MHD v % vozidel % 72 6,2 PA1 355 20,3 22

věcí z Autov jízdních aut v % součástek % kol v% 36 10,1 8 2,3 66 18,6 6

Příloha 7 5,8 21 11,1 19 10 11 5,8 41 21,6 11 PA2 190 21 10,4 14 5 39 PA3 202 6,9 42 20,8 10 19,3 29 19,7 8 5,4 32 21,8 12 10,2 PA4 147 8,2 15 Tab. 6 – Krádeže prosté podle způsobu provedení na jednotlivých obvodních odděleních na území města Pardubice.

Obr. 10 – Grafické znázornění podílu krádeží prostých v roce 2010 dle jednotlivých obvodních oddělení na území města Pardubice.

Obr. 11 – Podíl vybraných krádeží prostých v roce 2010 dle jednotlivých obvodních oddělení na území města Pardubice.

7

Příloha 7 Struktura pachatelů Struktura pachatelů PA1 v roce 2010 děti do 15 v mladiství % 15-18 let v % celkem recidivisté v % let násilná 13 0 0 0 43 30,2 0 krádeže prosté 95 26,8 2 0,6 0 0 355 krádeže vloupáním 12 14,1 0 0 4 85 4,7 celková kriminalita 882 268 30,4 3 0,3 7 0,8 Tab. 7 – Struktura pachatelů trestné činnosti v roce 2010 spáchané na teritoriu OOP PA1. Struktura pachatelů PA2 v roce 2010 děti do 15 mladiství v % 15-18 let v % celkem recidivisté v % let násilná 13 0 4 30 43 0 13,3 krádeže prosté 63 33,2 0 0 2 1,1 190 krádeže vloupáním 8 12,3 1 3,1 65 1,5 2 celková kriminalita 517 158 30,6 1 0,2 12 2,3 Tab. 8 – Struktura pachatelů trestné činnosti v roce 2010 spáchané na teritoriu OOP PA2. Struktura pachatelů PA3 v roce 2010 děti do mladiství 15 v % 15-18 let v % celkem recidivisté v % let násilná 16 0 4 39 41 0 10,3 krádeže prosté 44 21,8 0 0 3 1,5 202 krádeže vloupáním 17 15,7 0 0 2 1,9 108 celková kriminalita 537 154 28,7 0 0 12 2,2 Tab. 9 – Struktura pachatelů trestné činnosti v roce 2010 spáchané na teritoriu OOP PA3. Struktura pachatelů PA4 v roce 2010 děti do 15 mladiství v v % 15-18 let % celkem recidivisté v % let násilná 7 17 41,2 2 11,8 1 5,9 krádeže prosté 28 19 1 0,7 0 0 147 krádeže vloupáním 7 14 0 0 1 2 50 celková kriminalita 351 94 26,8 4 1,1 2 0,6 Tab. 10 – Struktura pachatelů trestné činnosti v roce 2010 spáchané na teritoriu OOP PA4.

8

Příloha 7

Analýza kriminality město Počet Počet obyv. OOP Průměr ČR město Kraj město + Obyv. Tj. Počet Tč na počet Tč na Územní PA/okres obce město % ÚO OOP v ÚO odbor PA 167943 90401 53,8 3287 411 Pardubice 4/8 Tab. 11 – Údaje za rok 2010: počet obyvatel města Pardubice a přináležejících obcí, zjištěná trestné činnosti na obvodních odděleních na území regionu okr. Pardubic a přepočet průměrného počtu Tč na OOP Územního odboru Pardubice. Obvodní od. Pardubice 1 - stav za rok 2010 (pouze centrum města) vyřešené přestupky v blokovém řízení skutečný stav rozloha počet policistů na šetřených šetřených obč. v km2 obyvatel OOP Tč přestupků alkohol soužití majetek besip 5 20000 40 882 1491 0 5 221 118 Tab. 12 – Rozloha, počet obyvatel teritoria OOP Pardubice 1, skutečný stav policistů a počet šetřených trestných činnů a přestupků v roce 2010. Obvodní od. Pardubice 2 - stav za rok 2010 (včetně přilehlých obcí) vyřešené přestupky v blokovém řízení skutečný stav rozloha počet na šetřených šetřených obč. policistů 2 v km obyvatel OOP Tč přestupků alkohol soužití majetek besip 27 34000 30 517 1051 1 4 162 112 Tab. 13 – Rozloha, počet obyvatel teritoria OOP Pardubice 2, skutečný stav policistů a počet šetřených trestných činnů a přestupků v roce 2010. Obvodní od. Pardubice 3 - stav za rok 2010 (včetně přilehlých obcí) vyřešené přestupky v blokovém řízení skutečný stav rozloha počet policistů na šetřených šetřených obč. 2 v km obyvatel OOP Tč přestupků alkohol soužití majetek besip 55 40000 28 537 786 0 11 55 97 Tab. 14 – Rozloha, počet obyvatel teritoria OOP Pardubice 3, skutečný stav policistů a počet šetřených trestných činnů a přestupků v roce 2010. Obvodní od. Pardubice 4 - stav za rok 2010 (včetně přilehlých obcí) vyřešené přestupky v blokovém řízení

9

Příloha 7 skutečný stav rozloha počet policistů na šetřených šetřených obč. 2 v km obyvatel OOP Tč přestupků alkohol soužití majetek besip 70 26244 31 351 691 0 54 19 168 Tab. 15 – Rozloha, počet obyvatel teritoria OOP Pardubice 4, skutečný stav policistů a počet šetřených trestných činnů a přestupků v roce 2010. Počet Násilná a Krádeže Krádeže OOP tabulek mravn. Poř. vloup. Poř. prosté Poř. Celková Poř. 40 46 1 85 2 355 1 1 PA1 882 30 35 3 65 3 190 3 3 PA2 517 28 41 2 108 1 202 2 2 PA3 537 31 20 4 50 4 147 4 4 PA4 351 Tab. 16 – Počet vybraných druhů kriminality zjištěných na obvodních odděleních PČR a pořadí zatížení kriminalitou na jednotlivých odděleních na území města Pardubice. Popis situace, komentář Obvodní oddělení PČR Pardubice 1 • převažující trestná činnost majetkového charakteru – krádeže prosté, • hustá městská zástavba, vysoká koncentrace obyvatelstva, anonymita, • síť obchodních řetězců a velkých obchodních center – krádeže osobních věcí i z motorových vozidel na parkovištích, • síť hromadných dopravních prostředků – krádeže osobních věcí v dopravních prostředcích, • sídlo ředitelství Městské policie Pardubice, využití sítě kamerového systému, • provoz azylového domu pro muže a pro ženy s dětmi. Obvodní oddělení PČR Pardubice 2 • převažující trestná činnost majetkového charakteru – krádeže prosté, • hustá městská zástavba, vysoká koncentrace obyvatelstva, sídliště, anonymita, • síť obchodních řetězců – krádeže osobních věcí i z motorových vozidel na parkovištích, • síť hromadných dopravních prostředků – krádeže osobních věcí v dopravních prostředcích, • chatové a zahrádkářské oblasti, • koncentrace sociálně slabých rodin na ubytovnách - Ohrazenice. Obvodní oddělení PČR Pardubice 3 • převažující trestná činnost majetkového charakteru – krádeže prosté, krádeže vloupáním zejména do sklepních kójí, • hustá městská zástavba, vysoká koncentrace obyvatelstva, sídliště, anonymita, velké průmyslové podniky, • chatové a zahrádkářské oblasti,

10

Příloha 7 • síť obchodních řetězců – krádeže osobních věcí i z motorových vozidel na parkovištích, • síť hromadných dopravních prostředků – krádeže osobních věcí v dopravních prostředcích, • koncentrace sociálně slabých rodin a cizinců na ubytovnách – Husova ul., Hůrka. Obvodní oddělení PČR Pardubice 4 • • • •

převažující trestná činnost majetkového charakteru – krádeže prosté, výstavba rodinných domů, existující vilové čtvrti – krádeže vloupáním, hustá městská zástavba, vysoká koncentrace obyvatelstva, sídliště, anonymita síť hromadných dopravních prostředků – krádeže osobních věcí v dopravních prostředcích, • koncentrace sociálně slabých rodin na ubytovně – Češkova ul., • působnost na železničním uzlu Pardubice hl. nádraží.

Oddělení obecné kriminality Územní odbor Pardubice Trendy vývoje jednotlivých druhů kriminality nevybočují z trendů uplynulého období. Za hlavní kriminogenní hlediska okresu lze jednoznačně považovat: • • • • • •

průmyslová vyspělost a podnikatelský rozvoj města, dopravní – silniční, železniční a letecký uzel, obchodní a prodejní uzel – rozvinutá síť obchodních řetězců a center, poměrně vysoká koncentrace osob bez domova a obživy (bezdomovců) ve městě, trestná činnost mládeže a na mládeži bez náplně volného času mimo školu, velká migrace pachatelů – pachatelé do teritoria dojíždějí a po činu odjíždějí.

11