KONCEPCE ZDRAVOTNÍ PÉČE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
LISTOPAD 2003 Zpracovatel: Krajský úřad – Moravskoslezský kraj Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Oddělení zdravotní péče v gesci výboru sociálního a zdravotního zastupitelstva kraje
OBSAH 1.
Úvod ………………………………………………………… 4 1.1.
Profil Moravskoslezského kraje…………………………………. 4
1.1.1. 1.1.2. 1.1.3. 1.1.4.
1.2.
2.
Územněsprávní charakteristika kraje……………………………. 4 Geografická situace a dopravní obslužnost……………………….. 5 Sociodemografické ukazatele.……………………………………… 6 Zdravotní stav populace kraje……………………………………… 7
Vymezení hlavních cílů koncepce………………………………… 10
Základní charakteristika systému zdravotní péče……………. 12 2.1. 2.2. 2.3.
Legislativní rámec upravující oblast zdravotnictví…………….. 12 Charakteristika subjektů podílejících se na utváření systému zdravotní péče…………………………………………………….. 14 Segmenty zdravotní péče z hlediska jejich dostupnosti pro občany kraje………………………………………………………............ 17
2.3.1. Základní péče……………………………………………………….. 18 2.3.2. Specializovaná péče………………………………………………… 18 2.3.3. Vysoce specializovaná péče………………………………………… 19
3.
Analýza a koncepce zdravotní péče v Moravskoslezském kraji21 3.1. 3.2. 3.3. 3.4.
Zařízení zdravotnické záchranné služby………………………... Zařízení lékařské služby první pomoci pro dospělé$1 pro děti a dorost……………………………………………………………. Zařízení lékařské služby první pomoci stomatologické a lékárenské………………………………………………………. Zařízení ambulantní péče………………………………………..
3.4.1. 3.4.2. 3.4.3. 3.4.4. 3.4.5. 3.4.6.
3.5.
Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost…….. Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé…………… Samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa…………... Samostatné ordinace praktického lékaře gynekologa…………… Specializovaná ambulantní péče………………………………….. Pracovní lékařství…………………………………………………..
21 23 25 27 27 30 32 34 36 42
Zařízení lůžkové péče……………………………………………. 44
3.5.1. Akutní lůžková péče……………………………………………….. 44 3.5.2. Následná lůžková péče…………………………………………….. 53
3.6.
Zvláštní zdravotnická zařízení………………………………….. 57
3.6.1. 3.6.2. 3.6.3. 3.6.4. 3.6.5. 3.6.6. 3.6.7.
3.7. 3.8.
Záchytné stanice……………………………………………………. Dětské stacionáře$1 centra…………………………………………. Zařízení domácí zdravotní péče…………………………………… Stacionáře pro dospělé……………………………………………... Kojenecké ústavy a dětské domovy………………………………... Lázeňská zařízení…………………………………………………… Hospicová péče………………………………………………………
57 59 61 64 66 68 69
Zařízení lékárenské péče…………………………………………. 70 Rozmísťování přístrojů vybrané zdravotnické technik………… 73
2
4.
Specifikace problémových oblastí a návrhy řešení…………… 76 4.1. 4.2. 4.3.
Optimalizace sítě zdravotnických zařízení……………………… 76 Nedostatečná legislativa v oblasti zdravotnictví………………… 77 Financování zdravotní péče a zadluženost zdravotnických zařízení… …………………..……………………………………..............…. 77 4.4. Nevyhovující stavebně technický stav budov a přístrojového vybavení……………………………………………………………. 78 4.5. Kvalita poskytované zdravotní péče…………..………...……….. 78 4.6. Neexistence jednotného kontrolního systému…………………… 79 4.7. Nízká motivace zdravotnických pracovníků ke kontinuálnímu vzdělávání………………………………………………………… 80 4.8. Personální zabezpečení služeb zdravotnické záchranné služby a lékařských služeb první pomoci……………………………… 80 4.9. Komunikace mezi jednotlivými subjekty systému zdravotní péče … …………………………………..………………………...........… 81 4.10. Racionální propojení zdravotní a sociální péče………………… 81 4.11. Individuální koncepce jednotlivých druhů zdravotních služeb.. 82
5.
Závěr…………………………………………………………… 83 Přílohy…………………………………………………………. 84
3
Úvod V souladu se zněním ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky byl dnem 1. 1. 2000 vytvořen Ostravský kraj se sídlem v Ostravě. Od 31. 5. 2001, kdy vstoupil v platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky nese region název Moravskoslezský kraj. Krajský úřad se sídlem v Ostravě svou faktickou činnost započal dne 1. 1. 2001.
1.1. Profil Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky a rozprostírá se na území severní Moravy a Slezska. Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími – Slezským a Opolským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. V rámci krajského uspořádání České republiky je lemován Olomouckým krajem a na jihu se okrajově dotýká kraje Zlínského.
1.1.1. Územněsprávní charakteristika kraje Správním centrem Moravskoslezského kraje je město Ostrava, které je zároveň třetím největším městem v republice. Kraj je tvořen 302 obcemi a tímto počtem se řadí k regionům s nejmenším počtem sídel. Svou rozlohou 5 554 km2 zaujímá kraj 7,04 % území České republiky. Administrativně je region severní Moravy a Slezska členěn na šest menších regionů, konkrétně se jedná o Bruntálsko, Frýdeckomístecko, Karvinsko, Novojičínsko, Opavsko a Ostravsko. V rámci reformy územní veřejné správy k datu 1. 1. 2003 vzniklo dvacet dva nových administrativních center, tzv. obce s rozšířenou působností. Přehled obcí s rozšířenou působností Název obce Rozloha v km2 Bílovec 172 Bohumín 48 Bruntál 705 Český Těšín 54 Frenštát Pod Radhoštěm 119 Frýdek-Místek 480 Frýdlant Nad Ostravicí 297 Havířov 88 Hlučín 165 Jablunkov 176 Karviná 106 Kopřivnice 121 Kravaře 101
Počet obcí 13 2 33 3 7 37 10 5 15 12 4 10 9
4
Název obce - pokračování Krnov Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj
Rozloha v km2 574 174 558 70 332 367 225 298
Počet obcí 25 9 40 4 13 12 11 12 302
Celková hustota osídlení v kraji je 229 obyvatel na km2. Mezi jednotlivými oblastmi však existují velké rozdíly, pohybují se v rozmezí od 64 obyvatel/km2 (Bruntálsko) až po 1 501 obyvatel/km2 (Ostravsko). Pro region je charakteristická značná koncentrace obyvatel ve městech. V kraji se nachází celkem 39 měst, z tohoto počtu je 11 měst s více než 10 000 obyvateli a v 5 sídlech je počet obyvatel dokonce vyšší než 60 000. Města s nejvyšším počtem obyvatel Město Počet obyvatel (31.12. 2002) Ostrava 314 710 Havířov 85 271 Karviná 64 146 Opava 60 731 Frýdek-Místek 60 603
Pořadí v ČR 3 11 15 16 17
Zdroj: ČSÚ
1.1.2. Geografická situace a dopravní obslužnost Z geografického hlediska se jedná o velmi členitý region. Západní část kraje je hornatá, jeho střední část je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter. Právě horský terén na západě a jihovýchodě regionu a dále pak krajně nevyhovující stav příjezdových komunikací způsobuje zejména v zimních měsících do jisté míry obtíže v dojezdových časech zdravotnické záchranné služby, které se často pohybují na hranici patnácti minut stanovených vyhláškou č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších právních předpisů. Dané oblasti jsou také specifické poměrem obyvatel připadajících na jednoho praktického lékaře. Vlivem nižší hustoty obyvatel dochází na těchto územích v některých oborech k mírnému překračování doporučovaných parametrů. Velkým nedostatkem kraje je absence přímého napojení na dálniční síť, které by umožnilo rychlý a bezpečný převoz pacientů mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními v rámci České republiky. V důsledku hornatějšího terénu je hustota stávající silniční sítě v Moravskoslezském kraji ve srovnání s průměrnou hustotou silnic České republiky nižší, a to zhruba o 14%. Technický a kapacitní stav silniční sítě není uspokojivý a zejména v zimních měsících se stává část komunikací v okrajových oblastech regionu téměř nesjízdná. V indikovaných případech zajišťuje v kraji přednemocniční neodkladnou péči letecká záchranná služba. 5
1.1.3. Sociodemografické ukazatele Na území Moravskoslezského kraje žilo k 31. 12. 2002 celkem 1 262 660 obyvatel. Tímto počtem je tak tento region nejlidnatějším regionem v České republice. Z celkového počtu obyvatel bylo 616 510 mužů a 646 150 žen. Vývoj počtu obyvatel kraje Rok Počet obyvatel
1961
1970
1980
1991
2002
1 036 546
1 175 311
1 265 542
1 287 821
1 262 660
Zdroj: ČSÚ
Statistiky za rok 2002 opětovně vykázaly mírný úbytek počtu obyvatel. Nejvyšší přirozený úbytek byl vykázán v regionu Ostrava, a to 543 obyvatel. V regionu Bruntál byl rozdíl mezi narozenými a zemřelými v kraji jednoznačně nejvyšší. Stěhováním ubylo nejvíce osob v regionu Ostrava. Opačná situace nastala v oblasti Frýdek-Místek, kde naopak obyvatel stěhováním přibylo. Nejpříznivější vývoj demografických ukazatelů tak vykázal právě region Frýdek-Místek, a to s meziročním poklesem o pouhých 20 obyvatel. Od roku 2000 dochází v kraji k mírnému nárůstu počtu narozených dětí oproti předchozím letům. V loňském roce se narodilo 11 480 dětí, z toho 36 mrtvě narozených. Výrazně narůstá podíl novorozenců narozených mimo manželství, v roce 2002 se jednalo o téměř 30%. Dlouhodobě pozitivní trend pokračuje v oblasti úbytku počtu potratů. Celkem bylo hlášeno 5 214 potratů, což představuje 45,4 potratů na 100 narozených dětí. V roce 2002 došlo v Moravskoslezském kraji k menšímu nárůstu počtu zemřelých. Ve statistikách bylo zaznamenáno 13 091 úmrtí. Nejčastější příčinou úmrtí byly v roce 2002 nemoci oběhové soustavy, druhou nejuváděnější příčinou jsou novotvary. Vybrané demografické ukazatele v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2002 Ukazatel 2000 2001 2002 Živě narození absolutně 11 281 11 332 11 444 na 1 000 obyvatel 8,8 8,9 9,1 Zemřelí celkem absolutně 12 861 13 029 13 091 na 1 000 obyvatel 10,0 10,2 10,4 Přirozený přírůstek absolutně -1 580 -1 697 -1 647 na 1 000 obyvatel -1,2 -1,3 -1,3 Přírůstek stěhováním absolutně -1 794 -2 140 -1 605 na 1 000 obyvatel -1,4 -1,7 -1,3 Celkový přírůstek absolutně -3 374 -3 837 -3 252 na 1 000 obyvatel -2,6 -3,0 -2,6 Zdroj: ÚZIS
Celosvětový trend stárnutí obyvatelstva se plně projevuje i v Moravskoslezském kraji. Střední délka života činila v našem kraji v roce 2002 u žen 77,91 a u mužů 70,44 let. 6
Podíl dětí do 15 let tvořil 16,3%, a podíl obyvatel starších 65 let byl vyčíslen na 12,5%. Konkrétní věková struktura obyvatel v kraji je uvedena v následující tabulce.
Věková struktura obyvatel v Moravskoslezském kraji v roce 2002 Věková Celkem Muži Ženy skupina 0 11 386 5 727 5 659 1.4.2003 44 863 22 920 21 943 5.9.2003 65 284 33 477 31 807 10 – 14 84 719 43 279 41 440 15 – 19 86 871 44 437 42 434 20 – 24 95 555 48 866 46 689 25 – 29 108 743 55 696 53 047 30 – 34 90 613 46 520 44 093 35 – 39 92 249 47 541 44 708 40 – 44 83 479 42 760 40 719 45 – 49 93 776 46 978 46 798 50 – 54 96 221 47 061 49 160 55 – 59 83 464 39 466 43 998 60 – 64 67 039 31 341 35 698 65 – 69 48 378 21 878 26 500 70 – 74 45 636 18 375 27 261 75 – 79 34 902 11 852 23 050 80 – 84 19 526 5 832 13 694 85 – 89 6 585 1 713 4 872 90 – 94 2 940 701 2 239 95 431 90 341 Celkem 1 262 660 616 510 646 150 Zdroj: ÚZIS
1.1.4. Zdravotní stav populace Zdravotní stav obyvatelstva Moravskoslezského kraje je mapován na základě povinných hlášení, výkazů a šetření v rámci Národního zdravotnického informačního systému. Mezi nejdůležitější ukazatele, na základě kterých je následně posuzován zdravotní stav populace, patří zejména výskyt zhoubných novotvarů, přenosných a pohlavních nemocí, dále vývoj onemocnění diabetem, TBC, dispenzarizovaná onemocnění dětí a dorostu, vrozené vady, pracovní neschopnost pro nemoc a úraz, nemoci z povolání a ukazatele hospitalizace. Nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy jsou skupinou nemocí, která je v naší populaci nejčastější. Častěji nemocemi oběhové soustavy trpí muži. Z celkového počtu 46 093 hospitalizovaných pro oběhové nemoci v roce 2002 v Moravskoslezském kraji bylo 24 089 mužů a 22 004 žen. Počet léčených pacientů každoročně stoupá.
7
Mezi nejrozšířenější choroby oběhové soustavy v Moravskoslezském kraji v roce 2002 patřily hypertenzní nemoci (2 802 hospitalizovaných), ischemické choroby srdeční (14 789 hospitalizovaných), cévní nemoci mozku (9 139 hospitalizovaných), nemoci tepen, tepének a vlásečnic (5 815 hospitalizovaných) a v neposlední řadě nemoci žil, mízních cév a mízních uzlin (4 536 hospitalizovaných). Zhoubné novotvary Zhoubné novotvary patří k nejzávažnějším onemocněním a jsou na 2. místě v příčinách úmrtnosti. Jde o celosvětový problém. Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem novotvarů. Počet léčených pacientů v Moravskoslezském kraji v roce 2002 byl 24 148 (nově přijatých i již dříve léčených). V celé České republice byl tento počet 203 077 pacientů. Moravskoslezský kraj se pohybuje mírně pod celorepublikovým průměrem, který byl v loňském roce 1 990,8 pacientů na 100 000 obyvatel. Přes celkový nárůst těchto onemocnění v České republice došlo oproti roku 2001 v Moravskoslezském kraji k mírnému poklesu léčených pacientů. K léčení s nádorovým onemocněním bylo nově přijato 6 052 nemocných, v roce 2001 to bylo 5 108 pacientů. S nenádorovým onemocněním započalo terapii 4 088 pacientů (v roce 2001 se jednalo o 1 651 pacientů). Radioterapie a klinická onkologie v 2002 Terapie zářením Počty Počty léčených pacientů 4 737 Počty nových nemocných s nádorovým onemocněním 2 378 Počty nových nemocných s nenádorovým onemocněním 1 984
Chemoterapie 4 752
Jiná 15 093
2 302
1 841
-
2 104
Zdroj: ÚZIS
TBC, diabetes, přenosné, pohlavní nemoci V roce 2002 došlo k poklesu výskytu pohlavních chorob v regionu. V Moravskoslezském kraji bylo registrováno celkem 293 onemocnění pohlavními nemocemi, z toho bylo 88 žen. Celkem Česká republika zaznamenala 1 823 hlášených případů pohlavních chorob. V Moravskoslezském kraji bylo zaznamenáno 39 případů HIV infekce a celkem 13 případů onemocnění AIDS. Počet onemocnění tuberkulózou má klesající tendenci. Počet hlášených onemocnění tuberkulózou činil k 31.12. 2002 v Moravskoslezském kraji 228, z toho žen 54. Na 100 000 obyvatel tak připadlo 17,9 onemocnění. Závažnou a častou chorobou je diabetes mellitus (cukrovka). V roce 2002 bylo v Moravskoslezském kraji evidováno celkem 85 857 osob s tímto onemocněním. Ve srovnání s rokem 2001 došlo k nárůstu o 4 222 případů. Pracovní neschopnost Běžné procento pracovní neschopnosti činilo v roce 2002 v Moravskoslezském kraji 7,863% a je vyšší o 0,002% než v roce 2001. Průměr za Českou republiku činil 6,772 %. Vyšší míra pracovní neschopnosti je do značné míry zapříčiněna vysokým stupněm nezaměstnanosti v regionu. Důvodem je na straně jedné snaha o dočasné řešení nepříznivé 8
životní situace, na straně druhé se nezaměstnanost, a s ní spojená dlouhotrvající nejistota, nepříznivě odráží na zdravotním stavu obyvatel. V roce 2002 bylo v kraji nově hlášeno 396 963 případů pracovní neschopnosti, což představovalo 82,05 případů na 100 pojištěnců celkem (ČR 80,37). Z toho pro nemoc 360 943 případů pracovní neschopnosti (74,60 na 100 pojištěnců), pro pracovní úrazy 8 864 (1,83 na 100 pojištěnců). Ostatní úrazy představovaly 27 156 případů pracovní neschopnosti (5,61 na 100 pojištěnců). U nově hlášených případů bylo prostonáno celkem 13 886 078 dní a průměrné trvání jednoho případu se vyšplhalo na 34,98 dnů. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v roce 2002 - absolutní údaje Důvody pracovní Nově hlášené Počet kalendářních Nově hlášené případy neschopnosti případy dnů (na 100 pojištěnců) Nemoc 360 943 12 304 625 74,6 Pracovní úrazy 8 864 462 785 1,83 Ostatní úrazy 27 156 1 118 668 5,61 Celkem 396 963 13 886 078 82,05 Průměrný počet nem. pojištěných 483 808 Zdroj: ÚZIS
Nemoci z povolání Nemocemi z povolání jsou v našem kraji ohroženi a postiženi zejména horníci při dobývání uhlí a pracovníci při výrobě a hutním zpracování kovů. Nejčastěji jsou diagnostikovány poruchy sluchu z hluku, artróza kloubů horních končetin z vibrací a nemoc periferních nervů z přetěžování končetin. Fyzikální faktory způsobily v České republice v roce 2002 celkem 544 nemocí z povolání. Nejvíce onemocnění vzniklo v Moravskoslezském kraji, a to 181 případů. V ostatních krajích bylo diagnostikováno podstatně méně případů, počty se pohybují v rozmezí 3 - 45 onemocnění. V roce 2002 bylo diagnostikováno v Moravskoslezském kraji celkem 328 případů nemocí z povolání, z toho 253 mužů a 75 žen, nejvíce ve věkové skupině 50 – 54 let. Hlášené nemoci z povolání v Moravskoslezském kraji v roce 2002 podle pohlaví a věkových skupin 5.1.0.0.1P Muži
Ženy Celkem
0 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 + Celke 1 2 5 30 46 44 41 44 30 7 3 m253
0 1
8 10
9 14
5 35
6 52
10 54
15 56
18 62
4 34
0 7
0 3
Zdroj: ÚZIS
Zemřelí podle příčin smrti Nejčastější příčinou smrti v České republice a zároveň v Moravskoslezském kraji jsou nemoci oběhové soustavy. Ty byly v roce 2002 příčinou úmrtí u 6 754 obyvatel, tj. 534,2 na 100 000 obyvatel. Z toho zemřelo na infarkt myokardu 1 278, ostatní formy ischemické choroby srdeční 1 573, cévní nemoci mozku 1 577 obyvatel. Druhým nejčetnějším důvodem úmrtí byly novotvary – 3 405 zemřelých (269,3 na 100 000 obyvatel). Z toho nejčastější příčinou byly zhoubné novotvary tlustého střeva – 311 9
75 328
zemřelých a zhoubné novotvary průdušky a plíce – 629 zemřelých. V pořadí třetí a čtvrtou příčinou byly nemoci trávicí soustavy (672 zemřelých) a nemoci dýchací soustavy (630 zemřelých). Zemřelí podle příčin smrti v Moravskoslezském kraji v roce 2002 Příčiny úmrtí Některé infekční a parazitní nemoci Novotvary z toho: zhoubné novotvary z toho: zhoubné novotvary tlustého střeva zhoubné novotvary konečníku zhoubné novotvary hrtanu zhoubné novotvary průdušky a plíce zhoubné novotvary prsu zhoubné novotvary mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně Nem. krve, krvetvorných org. a někt. poruchy týkající se mechanismu imunity Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek Některé duševní a poruchy chování Nemoci nervové soustavy Nemoci oběhové soustavy z toho: infarkt myokardu ostatní formy ischemické choroby srdeční cévní nemoci mozku Nemoci dýchací soustavy z toho: záněty plic Nemoci trávicí soustavy Nemoci močové a pohlavní soustavy Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti z toho: sebevraždy
Počet zemřelých absolutně relativně 42 3,3 3 405 269,3 3 389 268 311 24,6 143 11,3 45 3,6 629 49,7 196 15,5 189 14,9 6 189 19 229 6 754 1 278 1 573 1 577 630 305 672 173 816 191
0,5 14,9 1,5 18,1 534,2 101,1 124,4 124,7 49,8 24,1 53,1 13,7 64,5 15,1
Zdroj: ÚZIS Vysvětlivka: počet zemřelých – relativně: jedná se o absolutní počet zemřelých přepočtený na 100 000 obyvatel
1.2. Vymezení hlavních cílů koncepce Prioritním cílem celého systému zdravotnictví je bezesporu úsilí o růst kvality poskytované zdravotní péče, vyjádřený prodlužováním průměrné délky aktivního života. Zpracovatelé Koncepce zdravotní péče v Moravskoslezském kraji si kladou v regionálním měřítku za cíl: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Optimalizovat krajskou síť zdravotnických zařízení Zajistit funkční systém řízení krajského zdravotnictví Podporovat vytváření individuálních přístupů zdravotnických pracovníků k pacientům Garantovat kvalitní zdravotní péči občanům Moravskoslezského kraje Vymezit spádová území v kraji Vytvořit systém efektivního vynakládání finančních prostředků Zabezpečit kvalitní systém komunikace mezi všemi poskytovateli zdravotních služeb v kraji 10
8. 9. 10.
Zajistit ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví kvalitní soustavu kontinuální informovanosti a zdravotní výchovy občanů v kraji Racionálně propojit zdravotní a sociální péči v regionu V souladu s programem Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny v 21. století“, a dále v návaznosti na Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky, který by Vládou ČR dle 30. 10. 2002 projednán a akceptován Usnesením č. 1046, definovat a realizovat program Zdravotní politiky Moravskoslezského kraje
11
2. Základní charakteristika systému zdravotní péče „Zdraví není všechno, ale všechno bez zdraví nestojí za nic.“ dr. Halfdan Mahler, bývalý generální ředitel Světové zdravotnické organizace
Význam zdraví a zdravotního stavu člověka se tradičně ocitá na nejvyšších příčkách žebříčku hodnot. Tato skutečnost je dána především samotným specifikem zdraví a jeho důležitostí pro život člověka. Zdravotní stav a kondice jsou mnohdy nezbytnými podmínkami pro realizaci vybraných životních cílů a aktivit. Zdraví jednotlivce není pouze jeho osobní záležitostí, ale stává se věcí celé společnosti.
2.1.Legislativní rámec upravující oblast zdravotnictví Základ práva v České republice je tvořen ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a dále mezinárodními úmluvami o lidských právech, které byly ratifikovány Českou republikou a kterými je Česká republika vázána. Největší konkrétní dopad na uplatňování lidských práv a svobod v oblasti zdravotnictví má nepochybně Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. Tato úmluva, stejně jako ostatní smlouvy o základních lidských právech a svobodách, které byly přijaty Českou republikou, má v našem právním systému přednost před běžnými zákonnými normami. Součástí ústavního pořádku České republiky je usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, konkrétně oblast zdravotnictví je upravena článkem 31. V souladu s jeho ustanovením má každý právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Na tuto ústavně právní normu navazuje poměrně obsažná zákonná úprava. V současném období k nejdůležitějším právním předpisům v oblasti zdravotnictví patří: zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi, zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, ve znění pozdějších předpisů zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, 12
zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 221/1995 Sb., o znaleckých komisích, ve znění vyhl. č. 105/2002 Sb., zákon ČNR č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, přírodních zdrojích minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon), zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon).
I přes poměrně širokou škálu zákonných úprav však není v současném období legislativní prostředí v oblasti zdravotnictví zcela vyhovující. Do budoucna bude třeba přijmout a novelizovat celou řadu právních předpisů vztahujících se k této problematice, aby bylo zajištěno efektivní využívání všech prostředků ve zdravotnictví, maximálně garantována dostupnost a kvalita zdravotní péče pro pacienty, způsob úhrady zdravotní péče. V nejbližším období bude nezbytné legislativně ošetřit oblast: poskytování zdravotní péče Konkrétně by měla být vymezena zdravotní péče v jejich druzích a formách, stanovena práva a povinnosti zdravotnických zařízení, zdravotnických pracovníků a pacientů při poskytování zdravotní péče. upravující podmínky provozování zdravotnických zařízení Zejména je nezbytné vymezit subjekty zajišťující veřejnou službu, právně ošetřit odpovědnost, kompetence a pravomoci jak poskytovatelů veřejných služeb tak správních úřadů při zajišťování dostupnosti této veřejné služby. zdravotního pojištění Existuje značná potřeba provedení některých nezbytných úprav v oblasti zdravotního pojištění směřujících k vytvoření systémových předpokladů pro zefektivnění plateb a činností zdravotních pojišťoven. Měly by být zajištěny mechanismy, které zabezpečí lepší hospodaření zdravotních pojišťoven a vytvoří tlak na dosahování úspor. zdravotnické záchranné služby a lékařské služby první pomoci Je třeba jasně vymezit postavení, činnost, úkoly, organizační uspořádání, systém řízení, personální a věcné vybavení zdravotnické záchranné služby a lékařské služby první pomoci. Potřeby dalších zákonných úprav dále vznikají v souvislosti s připravovaným vstupem České republiky do Evropské unie.
13
2.2.Charakteristika subjektů podílejících se na utváření systému zdravotní péče Vzhledem ke komplexnosti systému zdravotní péče je poměrně rozsáhlý i okruh subjektů podílejících se na jeho utváření. Navzájem se od sebe odlišují například mírou závislosti na veřejné správě, systému financování zdravotnictví, rozsahem pravomocí a zodpovědnosti v systému zdravotní péče a podobně.
Strukturu zdravotní péče formují především následující aktéři: Orgány veřejné správy Vrcholným orgánem výkonné moci je vláda. Její činnost spočívá především v politickém vedení správy, organizování její činnosti. Vláda se také podílí na utváření vnitřní a zahraniční politiky státu. Výkon vládních funkcí v oblasti státní správy je pak realizován resortně uspořádanou soustavou ústředních orgánů státní správy a dalšími navazujícími správními úřady. V oblasti zdravotnictví je resortním orgánem Ministerstvo zdravotnictví, v jehož kompetenci je řešení zásadních otázek zdravotní politiky. V souladu se zněním § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo zdravotnictví ústředním orgánem státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém. Od roku 2003 bylo mnoho činností na úseku zdravotnictví přeneseno na krajskou úroveň. Krajské úřady zajišťují konání výběrových řízení na poskytování ambulantní péče, provádějí registrace nestátních zdravotnických zařízení, vydávají rozhodnutí ve správním řízení, organizují činnost územně znaleckých komisí, zpracovávají koncepce zdravotní péče v kraji atd. Obce s rozšířenou působností v rámci přenesené působnosti v oblasti zdravotnictví zabezpečují pouze výdej tzv. opiátových receptů. Zdravotní pojišťovny V podstatě se jedná o subjekty, které provádějí nákup a organizaci zdravotních služeb. Zdravotní pojišťovny vytvářejí nabídky pojistných produktů občanům a organizují podle nich zdravotní péči, dále uzavírají kontrakty s poskytovateli zdravotní péče dle potřeb a zájmu pojištěnců. V souladu se zněním § 46 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů je zdravotní pojišťovna povinna zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům. Tuto povinnost plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. V České republice je registrováno 9 zdravotních pojišťoven, a to: - Česká národní zdravotní pojišťovna - Hutnická zaměstnanecká pojišťovna - Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví - Revírní bratrská pokladna, zaměstnanecká zdravotní pojišťovna - Vojenská zdravotní pojišťovna - Všeobecná zdravotní pojišťovna - Zaměstnanecká pojišťovna Škoda - Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE - Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra
14
V souladu s ustanoveními §20 a § 21 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů dochází k přerozdělování finančních částek, které byly odvedeny plátci zdravotního pojištění. Při Všeobecné zdravotní pojišťovně je zřízen zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění. Zvláštní účet slouží k financování zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním na základě přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu, podle počtu pojištěnců násobeného koeficientem věkové struktury pojištěnců. Na dodržování pravidel hospodaření dohlíží dozorčí orgán ustavený k tomuto účelu. Poskytovatelé zdravotní péče a příslušné profesní sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení. V podstatě jde o všechny subjekty, které v systému zdravotní péče poskytují a prodávají zdravotní služby. Zdravotní péče je zpravidla poskytována ve zdravotnických zařízeních, nebo je-li to nezbytné s ohledem na zdravotní stav pojištěnce, na jiném místě, kde je nutno péči poskytnout. Zdravotničtí pracovníci poskytují zdravotní péči v rozsahu své odborné způsobilosti. Jiní zdravotničtí pracovníci poskytují zdravotní péči na základě ordinace lékaře. Ošetřujícím lékařem se z pohledu zdravotních pojišťoven rozumí: - praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, zubní lékař a praktický lékař gynekolog, který pojištěnce registruje, - lékař poskytující pojištěnci specializovanou ambulantní péči, - lékař poskytující pojištěnci zdravotní péči v zařízení ústavní péče. V České republice existují skupiny zastupující zájmy jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče. Jedná se například o zástupce poskytovatelů: - ústavní péče, - praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost, - ambulantní stomatologické péče, - mimoústavní ambulantní specializované péče a poskytovatelů vysokoškolsky vzdělaných pracovníků ve zdravotnictví, - domácí zdravotní péče, - mimoústavní laboratorní a radiodiagnostické péče, - zdravotnické záchranné služby, dopravy raněných, nemocných a rodiček a lékařské služby první pomoci vyjma stomatologické, - lázeňské péče. Některé z těchto subjektů v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou oprávněny se účastnit i dohodovacího řízení, na základě kterého je sestavován seznam zdravotních výkonů s jejich bodovými hodnotami. Pojištěnci a zájmová sdružení pojištěnců a pacientů Pojištěnci – občané mají mezi všemi subjekty zdravotní péče poměrně výlučné postavení. Na straně jedné jsou „zákazníkem“ zdravotních pojišťoven a na straně druhé jsou objednatelem a uživatelem služeb poskytovatelů zdravotní péče. Zájmy a práva pojištěnců potažmo pacientů hájí mnohé organizace. Podílí se také mimo jiné na přípravě zákonů, vyhlášek a předpisů ve spolupráci s orgány veřejné správy. Poměrně nejaktivnějšími a nejznámějšími jsou v České republice: - Českomoravská konfederace odborových svazů - Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR - Svaz zdravotně postižených - Svaz pacientů ČR - Občanské sdružení na ochranu pacientů - Hnutí za aktivní mateřství a jiné.
15
Tyto subjekty v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou oprávněny se účastnit i dohadovacího řízení, na základě kterého je sestavován seznam zdravotních výkonů s jejich bodovými hodnotami. Plátci pojistného Výše pojistného ze stanoveného vyměřovacího základu za rozhodné období činí 13,5%. Plátce pojistného a pojištěnec nutně nemusí být jedna a tatáž osoba. Pojistné do systému zdravotního pojištění odvádí: - zaměstnavatelé Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance a která má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. - stát Stát je plátcem pojistného za osoby, které určuje § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Za vyjmenované osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Jedná se o nezaopatřené děti, poživatele důchodů, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství, muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání, osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti, osoby převážně nebo úplně bezmocné, osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, osoby pečující o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby, osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, další službu nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení, osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, mladistvé, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ustavní výchovy a ochranné výchovy, osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, které však nesplňují podmínky pro jeho přiznání, osoby s trvalým pobytem na území ČR, příjemci dávek nemocenského pojištění, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát, které neplatí pojistné ani jako osoby samostatně výdělečně činné, osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu. - osoby samostatně výdělečně činné Za osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ) se pro účely zdravotního pojištění považují osoby, které mají příjmy uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a osoby s nimi spolupracující, na které jsou podle zákona o daních z příjmů rozdělovány příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Nezáleží na tom, zda se zde jedná o příjmy zdaňované běžnou sazbou daně na základě podaného daňového přiznání, nebo zdaňované přímo u zdroje zvláštní sazbou daně, nebo od daně z příjmů osvobozené, a nezáleží ani na skutečnosti, zda je činnost vykonávána soustavně. Jako OSVČ vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení nebo, který provede určitou činnost na základě autorského zákona (autor, umělec, programátor) a za tuto činnost dostane honorář. Postupuje tak i autor, který má příjmy za příspěvky do novin a časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, zdaňované přímo u zdroje
16
zvláštní sazbou daně (podle § 36 zákona o daních z příjmů). Zdravotní pojištění se platí, i pokud uvedená činnost není soustavná. - osoby bez zdanitelných příjmů Za osobu bez zdanitelných příjmů (dále OBZP) je považován z hlediska zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění pojištěnec s trvalým pobytem v ČR, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát, ani pojištěnec sám není plátcem pojistného jako OSVČ. Do kategorie OBZP se zařadí například žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z českého důchodového zabezpečení, ani není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, to znamená, ani za ni není plátcem stát z jiného důvodu; student, který studuje na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině atd.), případně student starší 26 let; zaměstnanec, který pracuje jen na dohody o provedení práce; pojištěnec, který má jen takové pracovní úvazky, které nezakládají účast na nemocenském pojištění; nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce; student, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat. Profesní organizace zřizované zákonem Zákonem č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon č. 220/1991 Sb.) byla zřízena Česká lékařské komora, Česká stomatologická komora a Česká lékárnická komora (dále komory). Komory jsou právnickými osobami, jejichž úkolem je: - dbát o to, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády jednotlivých komor, - zaručit odbornost svých členů a potvrzovat splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů, - posuzovat a hájit práva a profesní zájmy svých členů, - chránit profesní čest svých členů, - vést seznam členů. Komory jsou mimo jiné oprávněny: - účastnit se jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, při tvorbě cen léků, léčivých přípravků a sazebníků ostatních služeb poskytovaných lékárnami, - řešit stížnosti na výkon povolání svých členů, - uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu, který je vymezen zákony, - vydávat pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotní péče a ve zdravotnickém výzkumu. Do seznamu příslušné komory je zapsán každý, kdo splňuje podmínky stanovené zákonem č. 220/1991 Sb. a dnem zápisu se stává členem příslušné profesní komory se všemi právy a povinnostmi.
2.3.Segmenty zdravotní péče z hlediska jejich dostupnosti pro občany kraje Zdravotní péče je souborem činností a opatření směřujících k udržení a prodloužení života a zvýšení jeho kvality, ochraně, podpoře, zlepšení nebo obnovení zdravotního stavu fyzických osob nebo zmírnění utrpení souvisejícího s nemocí, vadou nebo stavem a ke zdravému vývoji budoucích generací.
17
2.3.1. Základní péče Základní formou zdravotní péče je péče primární, jejímž úkolem je zabezpečení komplexního, dlouhodobého a soustavného sledování vývoje zdravotního stavu pacienta, se zohledněním všech informací o jeho zdravotním stavu. Součástí je také sledování a koordinace návaznosti poskytování primární zdravotní péče na péči sekundární. Cílem této péče je poskytovat ji co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta, popřípadě zajištění její návaznosti na péči sociální. Primární péče je poskytována jako ambulantní péče, jejíž součástí je i návštěvní služba. Zajišťují ji praktičtí lékaři v jednotlivých ordinacích a sdružených ambulantních zařízeních. Kvalita a dostupnost primární péče je zásadní pro další vývoj onemocnění a úrazů, stejně jako péče poskytovaná pacientům po propuštění z lůžkových zařízení nebo po předání pacienta specialistou zpět do péče zvolenému lékaři.
Primární péče je u nás zachovávána ve čtyřech odbornostech praktického lékaře: praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, praktický lékař gynekolog, praktický lékař stomatolog.
Základními obory akutní lůžkové péče, která je poskytována v ústavních zdravotnických zařízeních, jsou: vnitřní lékařství - zabývá se prevencí, diagnostikou, léčbou, rehabilitací, posudkovou činností i výzkumem vnitřních nemocí postihujících jeden nebo více vnitřních orgánů, chirurgie - náplní je diagnostika, prevence a léčba chirurgických onemocnění. Charakteristickým rysem odlišujícím chirurgii od ostatních medicínských disciplín, je užívání chirurgických metod (operací), a to jak v diagnostice, tak především v léčbě. Základním oborem chirurgie je všeobecná chirurgie, na kterou navazuje celá řada specializací (hrudní chirurgie, traumatologie, cévní chirurgie, dětská chirurgie, kardiochirurgie, plastická chirurgie, onkochirurgiie, gastroenterochirurgiie, proktochirurgiie, mikrochirurgiie, miniinvazivní chirurgiie a transplantační chirurgiie), pediatrie - zabývá se dítětem a dospívajícím do 19 let, prevencí, diagnostikou, léčením, rehabilitací, psychologickou a výchovnou péčí, prostředím, ve kterém dítě a dospívající žije, sociálně právní ochranou dítěte, gynekologie a porodnictví - náplní oboru je prevence, diagnostika, léčba, dispenzarizace, posudková činnost a výzkum nemocí a poruch funkcí ženského pohlavního ústrojí a prsu, péče o ženu a plod v těhotenství, za porodu, v šestinedělí. 2.3.2. Specializovaná péče Specializovaná péče je péče, která je poskytována v rozsahu příslušné způsobilosti, včetně lůžkové péče. Je součástí sekundární péče, tj. zdravotní péče poskytovaná zpravidla na vyžádání praktického lékaře, popřípadě jiného ošetřujícího lékaře, a to převážně v návaznosti na primární péči. Specializovaná ambulantní péče je poskytována pacientům v případech, kdy výkon zdravotní péče nenáleží do způsobilosti praktického lékaře, nebo se nejedná o ošetřovatelskou nebo lékárenskou péči. Specializovaná ambulantní péče je poskytována v ambulancích 18
nemocnic nebo sdružených ambulantních zařízeních, jako konziliární činnost pro lékaře primární péče v oblasti specializovaných oborů a dále jako zdravotní péče bezprostředně po ukončení hospitalizace, vyžaduje-li to zdravotní stav pacienta.
Ke specializovaným oborům lůžkové péče poskytované v nemocnicích patří: neurologie – zabývá se diagnostikou, prevencí a nechirurgickou léčbou onemocnění centrálního a periferního nervového systému a dále velkou částí onemocnění páteře a svalů, infekce – předmětem je diagnostika, léčení a výzkum nemocí, v jejichž patogenezi hraje rozhodující úlohu infekční proces, ortopedie - zabývá se anamnestickými daty, vyšetřením, diagnostikou, prevencí, léčením a rehabilitací vrozených nebo získaných onemocnění, deformacemi a funkčními problémy ( úrazovými nebo neúrazovými ) pohybového aparátu, oftalmologie - náplní je prevence, diagnostika, léčení, rehabilitace, posuzování a výzkum onemocnění oka a jeho přídatných orgánů a celková problematika zraku. Ve svých postupech uplatňuje kromě konzervativních metod podstatnou měrou i metody chirurgické, vyžadující zcela specifickou operační techniku a vybavení, TRN – předmětem je vyhledávání, prevence, epidemiologie, diagnostika, léčba, dispenzarizace, rehabilitace, posudková činnost, výzkum chorob dýchacího ústrojí včetně tuberkulózy (TBC) všech lokalizací (plicní i mimoplicní formy), nádorů dolních dýchacích cest, pleury, mediastina a bránice, urologie - převážně operační obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění nadledvin, ledvin, močových cest, mužského pohlavního ústrojí a retroperitonea, ORL - obor vykonávající diagnostickou, léčebnou, rehabilitační, preventivní a posudkovou péči o onemocnění a úrazy větší části splanchnokrania, base lební a měkkých orgánů krku, dermatovenerologie - zabývá se prevencí, diagnostikou, diferenciální diagnostikou, léčením, dispenzarizací, epidemiologickým šetřením, posudkovou činností, edukací a výzkumem nemocí kůže, kožních adnex, podkoží a přechodných orificiálních sliznic, ale i vnitřních orgánů, pokud souvisejí jejich patologické stavy s kožními a slizničními projevy, ARO - zabývá se poskytováním, organizováním a zkoumáním anesteziologické, resuscitační a intenzívní péče. Při tom úzce spolupracuje s dalšími operačními i neoperačními obory.
2.3.3. Vysoce specializovaná péče Vysoce specializovaná péče je poskytována ve specializovaných nemocnicích a nemocnicích univerzitního typu. Vysoce specializovanými obory lůžkové péče jsou například: kardiologie - vyšetřování, léčení a sledování nemocných s chorobami srdce a cév. V péči o nemocné s chronickými formami srdečních chorob připadá klíčová role spolupráci praktického lékaře, internisty a kardiologa, nefrologie – zabývá se prevencí, diagnostikou a léčbou akutních i chronických onemocnění ledvin a močových cest, která postihují tyto orgány primárně nebo sekundárně v důsledku postižení jiných orgánů a náhradou funkce ledvin,
19
geriatrie - plní nejen specifické úkoly léčebně preventivní, ale také integrační a metodické při vytváření uceleného systému zdravotních a zdravotně sociálních služeb pro seniory, klinická onkologie - zabývá se sekundární prevencí, diagnostikou, komplexní léčbou a dispenzarizací nemocných s maligním nádorovým onemocněním a přednádorovými stavy, plastická chirurgie - zabývá se specializovanou diagnostickou a léčebnou péčí o vrozené a získané vady, poškození a deformity, léčbou čerstvých poranění a jejich následků, pokud vyžadují speciální výkony plastické chirurgie, nemoci z povolání, léčba metabolických onemocnění, dětské specializované obory a jiné.
K oborům s nejvyšší specializací, poskytovaných ve specializovaných nemocnicích, které nezajišťují komplexní spektrum odborností, ale zaměřují se pouze na některé z těchto oborů, se řadí například: neurochirurgie, kardiochirurgie, úrazová chirurgie, transplantace orgánové, transplantace kostní dřeně, popáleninová medicína, perinatologie a další. V rámci této péče jsou ustavována Ministerstvem zdravotnictví transplantační, úrazová, neurochirurgická, popáleninová, perinatologická centra a kardiocentra. Při vytváření sítě těchto center je, z důvodů vysoké finanční náročnosti, nutný souhlas ministerstva. Ve všech oblastech poskytování zdravotní péče, při zajištění její kvality, sehrává významnou roli koordinace, plynulost a návaznost jednotlivých kroků poskytované péče. V rozsahu nezbytném pro zajištění její návaznosti je proto nutná vzájemná informovanost lékařů základní, specializované a vysoce specializované péče o zdravotním stavu pacienta.
20
3. Analýza a koncepce zdravotní péče v Moravskoslezském kraji Koncem roku 2002 bylo v Moravskoslezském kraji registrováno celkem 2 982 zdravotnických zařízení. Lůžkovou péči zabezpečovalo 20 zdravotnických zařízení s celkovým počtem 7 877 lůžek, 23 odborných léčebných ústavů s 3 164 lůžky (z toho LDN 12, psychiatrická léčebna 1) a 3 lázeňské léčebny s celkovým počtem 1 831 lůžek. Na 10 000 obyvatel připadlo 62,38 nemocničních lůžek a 39,56 lůžek lázeňských a odborných léčebných ústavů. Poliklinik, sdružených ambulantních zařízení a zdravotnických středisek působilo k 31.12.2002 v Moravskoslezském kraji celkem 21. Počet samostatných ordinací praktických lékařů dosáhl počtu 2 170. Z toho tvořilo například 621 samostatných ordinací stomatologů, 130 gynekologů a 247 samostatných ordinací pro děti a dorost. V níže uvedeném textu je provedena analýza jednotlivých segmentů zdravotních služeb poskytovaných v Moravskoslezském kraji. V úvodu je proveden krátký popis dané zdravotní služby a slabých a silných stránek, možných příležitostí a ohrožení (dále SWOT analýza). Následně je uveden popis stávající situace, týkající se konkrétního segmentu a jsou naznačeny směry budoucího vývoje. V následujícím období bude nezbytné detailně a zejména individuálně zpracovat koncepce jednotlivých segmentů zdravotních služeb tak, jako tomu bylo v oblasti: zdravotnické záchranné služby, lékařské služby první pomoci, krajských zařízeních akutní lůžkové péče, záchytných stanic, přístrojů vybrané zdravotnické techniky.
3.1. Zařízení zdravotnické záchranné služby Stručný popis zdravotní služby Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Přednemocniční neodkladná péče je péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu, nebo náhlého onemocnění, a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech, které bezprostředně ohrožují život postiženého a mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti. SWOT analýza a) Silné stránky nepřetržité zabezpečení neodkladné péče kvalitní lékařské a ošetřovatelské týmy dobrá dostupnost přednemocniční neodkladné péče na většině území dodržení dojezdových časů do 15 minut s výjimkou horských oblastí kraje zajištění rychlé lékařské pomoci (RLP), rychlé zdravotnické pomoci (RZP) a letecké záchranné služby (LZS) a novorozenecké rychlé lékařské pomoci převážně dokončená investiční výstavba sídel organizací, minimální rozestavěnost dobré fungování integrovaného záchranného systému
21
b) Slabé stránky v horských a podhorských oblastech kraje dostupnost na hranici 15 minutového limitu (př. Osoblažsko, Vítkovsko, Jablunkovsko) dlouhodobý nedostatek kmenových lékařů fyzické a morální opotřebení vozového parku a technického vybavení c) Příležitosti sjednocení radiového spojení – vytvoření jednotného centra tísňového volání koordinace činnosti územního střediska záchranné služby kraje s územními středisky okolních krajů, příp. i sousedních států kontinuální vzdělávání zaměstnanců v oboru, zejména středního zdravotnického personálu převzetí dvou posádek Městské záchranné služby Ostrava d) Ohrožení personální zabezpečení služeb – problematika mzdových nároků zaměstnanců nedostatečné legislativní zázemí – chybí samostatný zákon upravující činnost zdravotnických záchranných služeb Popis stávající situace V Moravskoslezském kraji je v současné době tato služba zajišťována pěti zdravotnickými záchrannými službami, jedním Územním střediskem záchranné služby zřizovanými Moravskoslezským krajem a Městskou záchrannou službou, jejímž zřizovatelem je statutární město Ostrava. Přehled a rozsah činnosti zdravotnických záchranných služeb v Moravskoslezském kraji je uveden v tabulce. Přehled a rozsah činnosti zdravotnických záchranných služeb v Moravskoslezském kraji Název Adresa Rozsah činnosti Zdravotnická záchranná služba Zeyerova 13, Bruntál RZP, RLP, RV, LSPP okresu Bruntál Zdravotnická záchranná služba E. Krásnohorské 322, RZP, RLP, LSPP Frýdek-Místek Frýdek – Místek Vydmuchov 209, Záchranná služba okresu Karviná RZP, RLP, RV, LSPP, PAZS Karviná-Fryštát Okresní středisko záchranné služby Štefánikova 11, RZP, RLP, LSPP Nový Jičín Nový Jičín Zdravotnická záchranná služba Olomoucká 86, Opava RZP, RLP, RV, LSPP, PAZS Opava Územní středisko záchranné služby RZP, RLP, RV, LZS, Výškovická 40, Ostrava Ostrava novorozenecká RLP Městská záchranná služba Ostrava Varenská 5, Ostrava RZP, RLP, LSPP Pozn.: RZP – rychlá zdravotnická pomoc, RLP – rychlá lékařská pomoc, LZS – letecká záchranná služby, RV – rande vous, LSPP – lékařská služba první pomoci, PAZS – protialkoholní záchytná stanice
Přehled rozmístění výjezdových stanovišť zdravotnických záchranných služeb podle typu poskytované služby je znázorněn v příloze č. 1.
22
V současné době je optimálně pokryto celé území Moravskoslezského kraje tak, aby přednemocniční neodkladná péče mohla být poskytnuta do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele tak, jak to ukládá vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. Směry budoucího vývoje Radou a zastupitelstvem kraje byla schválena Koncepce zdravotnických záchranných služeb v Moravskoslezském kraji, která zahrnuje sloučení 5-ti zdravotnických záchranných služeb s Územním střediskem záchranné služby Ostrava. Tím vznikne jedna organizace, která bude poskytovat přednemocniční neodkladnou péči v návaznosti na reálné potřeby a bude řízena z jednoho centra. Nespornou výhodou bude zvýšená akceschopnost v rámci integrovaného záchranného systému (dále IZS) a připravenost na mimořádné situace (hromadná neštěstí, průmyslové havárie aj.). Záměr sloučení ZZS projednala na svém výboru i Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje. Shrnutí Jednotná záchranná služba Moravskoslezského kraje se po sjednocení stane transparentním partnerem v rámci IZS, neboť bude systémem uspořádání kompatibilní analogické struktuře dalších hlavních složek IZS. K datu 1. 4. 2004 dojde k převzetí dvou posádek Městské záchranné služby. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se otevírá možnost podílet se na přípravě a realizaci společného projektu o příhraniční spolupráci složek IZS Moravskoslezského kraje s podobnými systémy v Polsku, popř. na Slovensku.
3.2.
Zařízení lékařské služby první pomoci pro dospělé a pro děti a dorost
Stručný popis zdravotní služby Úkolem lékařské služby první pomoci pro dospělé a pro děti a dorost (dále LSPP) je poskytnout v nezbytném rozsahu ambulantní péči občanům, v případech náhlé změny zdravotního stavu, zhoršení průběhu onemocnění vzniklého, v době mimo pravidelný provoz ambulantních zdravotnických zařízení. V případě výskytu infekčních onemocnění zajišťuje i základní protiepidemická opatření v nezbytném rozsahu. LSPP je součástí systému pohotovostních zdravotnických služeb. LSPP je veřejnou zdravotní službou a není určena pro běžné vyšetřovací výkony, které lze vyžádat v době běžného denního provozu ambulancí. SWOT analýza a) Silné stránky rovnoměrná a dostatečná síť pohotovostních služeb oddělené poskytování odborné péče dětem a dospělým b) Slabé stránky nižší úroveň materiálního vybavení ordinací problémová komunikace mezi středisky záchranné služby a lékaři sloužícími na LSPP výjezdy k ohledání zemřelých
23
c) Příležitosti vybudování centrálních příjmů při vybraných zdravotnických zařízeních navržení poplatku za ošetření školení lékařů LSPP v základech urgentní medicíny d) Ohrožení nedostatečné personální zajištění služeb vysoká věková struktura sloužících lékařů stálý tlak lékařů na zvyšování odměn za služby Popis stávající situace Na základě analýzy stavu LSPP v Moravskoslezském kraji, porovnáním počtu výkonů na jednotlivých místech poskytovaní LSPP s respektováním demografického vývoje a s přihlédnutím k přírodním podmínkám území, byla vytvořena koncepce LSPP pro dospělé a pro děti a dorost. V první etapě byl optimalizován počet stanovišť. Součástí druhé etapy bylo omezení ordinační doby do 22. hodiny. V tabulce Zajištění lékařské služby první pomoci v Moravskoslezském kraji je uveden přehled stanovišť a rozsah ordinační doby po provedené optimalizaci. Po 22. hodině jsou pacienti ošetřováni na určených místech v jednotlivých zdravotnických zařízeních (viz tabulka). Samostatně je LSPP zajištěna v Ostravě, kde tuto službu poskytuje Městská záchranná služba Ostrava a to pro dospělé ve všední dny 18 – 06, víkendy a svátky nepřetržitě a pro děti a dorost ve všední dny 16 – 06,30 a víkendy a svátky nepřetržitě. Zajištění lékařské služby první pomoci v Moravskoslezském kraji pro dospělé Ordinační hodiny Region Pracoviště pracoviště Zajištění zdravotní péče Pracovní Nepracovní po 22. hodině dny dny a svátky Bruntál Bruntál, Zeyerova 13 17 - 22 07 - 22 Nemocnice Bruntál, a.s., interní ambulance Krnov, I.P.Pavlova 9 17 - 22 07 - 22 SZZ Krnov, chirurgická ambulance Frýdek Frýdek – Místek, 17 - 22 07 - 22 Nemocnice ve Frýdku – Místek E. Krásnohorské 321 Místku, interní ambulance Třinec, Kaštanová 413 17 - 22 07 - 22 Nemocnice Třinec, centrální příjem Karviná Karviná, 17 - 22 07 - 22 NsP Karviná, interní Vydmuchov 209 příjmová ambulance Havířov, Dělnická 26 17 - 22 07 - 22 NsP Havířov, centrální příjem Orlová, 17 - 22 07 - 22 Nemocnice Orlová, Masarykova 900 traumatologické oddělení Nový Jičín Nový Jičín, 17 - 22 07 - 22 Štefánikova 7 NsP v Novém Jičíně, Kopřivnice, 17 - 22 07 - 22 interní a plicní oddělení Štefánikova 1301 Opava Opava, Olomoucká 86 17 - 22 07 - 22 Slezská nemocnice Hlučín, ČSA 6a 17 - 22 07 - 22 Opava, interní oddělení
24
Zajištění lékařské služby první pomoci v Moravskoslezském kraji pro děti Ordinační hodiny Region Pracoviště pracoviště Zajištění zdravotní péče Pracovní Nepracovní po 22. hodině dny dny a svátky Bruntál Bruntál, Zeyerova 13 17 - 22 07 - 22 SZZ Krnov, dětské oddělení Krnov, I.P.Pavlova 9 17 - 22 07 - 22 Frýdek Frýdek – Místek, 17 - 22 07 - 22 Nemocnice ve Frýdku – Místek E. Krásnohorské 321 Místku, dětská ambulance Třinec, Kaštanová 413 17 - 22 07 - 22 Nemocnice Třinec, centrální příjem Karviná Karviná, 17 - 22 07 - 22 NsP Karviná, interní Vydmuchov 209 dětské oddělení Havířov, Dělnická 26 17 - 22 07 - 22 NsP Havířov, centrální příjem Nový Jičín Nový Jičín, 17 - 22 07 - 22 K nemocnici 76 NsP v Novém Jičíně, dětské oddělení Kopřivnice, 17 - 22 07 - 22 Štefánikova 1301 Opava Opava, Olomoucká 86 17 - 22 07 - 22 Slezská nemocnice Opava, dětské oddělení Směry budoucího vývoje Na základě moderních trendů v urgentní medicíně bude poskytování pohotovostní služby postupně přesouváno do lůžkových zdravotnických zařízení. LSPP by měla být poskytována v ordinacích, které budou součástí centrálních příjmů nemocnic. Toto řešení zajišťování LSPP je navrhováno v souvislosti s tím, že nemocnice oproti ambulantním pohotovostem je schopna zajistit širší zázemí pro diagnostiku onemocnění pacienta, včetně potřebné provázanosti na odbornou lékařskou péči a přístrojové vybavení. Shrnutí Stávající zajištění LSPP v Moravskoslezském kraji se jeví jako vyhovující. Do dobudování centrálních příjmů bude tato služba zajišťována zdravotnickými záchrannými službami. Prioritou je zabezpečit kvalitní provoz této služby, včetně kvalifikovaných lékařů a vybavení ordinací, rozvíjet dále koncepci LSPP v Moravskoslezském kraji v souladu s novými poznatky medicíny a potřebami obyvatel. Současně také přispívat k dalšímu vzdělávání praktických lékařů a zlepšení komunikace mezi nemocnicemi a praktickými lékaři.
3.3.
Zařízení lékařské služby první pomoci stomatologické a lékárenské
Stručný popis zdravotní služby Stomatologická lékařská služba první pomoci (dále jen stomatologická LSPP) je stejně jako LSPP pro dospělé a pro děti a dorost upravena směrnicí č. 7/1981 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR, o pohotovostních zdravotnických službách a Minimálním standardem poskytování lékařské služby první pomoci, ve kterých je doporučován provoz stomatologické LSPP, především ve dnech pracovního klidu. Provoz lékárenské pohotovostní služby (dále jen LPS) je upraven metodickým opatřením Ministerstva zdravotnictví. LPS poskytuje péči občanům, zejména v návaznosti na lékařskou službu první pomoci.
25
SWOT analýza a) Silné stránky preventivní stomatologická péče zlepšující se stav chrupu u populace hustá síť lékáren s prodlouženým provozem b) Slabé stránky nedostatečné legislativní zázemí pro LSP ekonomická rentabilita nočního provozu lékáren c) Příležitosti poplatek za ošetření na stomatologické LSPP noční provoz lékáren při nemocnicích noční provoz lékáren při velkých supermarketech d) Ohrožení nedostatečné povědomí obyvatel o vlastní odpovědnosti v péči o chrup nepříznivé věkové složení zubních lékařů nárazové využívání LSPP stomatologické v určitých obdobích v roce (např. vánoční svátky) Popis stávající situace V současné době je zpracována koncepce stomatologické LSPP a od 1. 11. 2003, po projednání radou kraje, je pro celý kraj nastaven provoz pouze o víkendech a svátcích. Přehled je uveden v tabulce stomatologické LSPP. Pro město Ostrava je stomatologická LSPP zajišťována Městskou záchrannou službou a to v rozsahu ve všední dny 16 - 07 hod. a víkendy a svátky nepřetržitě. Zajištění stomatologické LSPP v Moravskoslezském kraji k 1. 11. 2003 Pracoviště Nepracovní dny a svátky Bruntál * 08 - 12 Krnov * 08 - 12 Frýdek – Místek, E. Krásnohorské 321 08 - 15 Třinec, Kaštanová 413 08 - 13 Karviná, Vydmuchov 209 08 - 15 Havířov, Dělnická 26 08 - 15 Nový Jičín, Mgr. Šrámka 11 08 - 13 Opava, Slezská nemocnice 08 - 15 * tyto okresy mají samostatný rozpis ordinací stomatologů Pro provoz pohotovostních lékáren neexistuje v současné době žádný jednotný systém. V jednotlivých okresech je provoz lékáren organizován jednotně samotnými lékárnami.
26
Směry budoucího vývoje Současné nastavení ordinačních hodin stomatologické LSPP je v souladu s doporučeními Ministerstva zdravotnictví. V budoucnu se nepředpokládá žádná razantnější úprava. Celá situace kolem stomatologické LSPP bude monitorována a průběžně vyhodnocována. Bude rovněž vyhodnocen dopad omezení v kraji na provoz stomatologické LSPP v Ostravě. Trendem současného vývoje je výrazný posun od léčby k prevenci. Lékárenskou pohotovostní službu není kraj schopen organizovat, neboť tato je plně v kompetenci samotných lékáren. Budou však vedena jednání s Lékárnickou komorou k optimálnímu zajištění této služby pro obyvatele Moravskoslezského kraje. Shrnutí Současná platná legislativa nedává kraji žádné další možnosti ovlivnit pohotovostní provoz lékáren. Optimalizace stomatologické LSPP je v souvislosti se snížením potřebnosti této služby a je především na lékařích, aby své pacienty vedli k prevenci. Při budování centrálních příjmů v nemocnicích bude brána v úvahu i stomatologická LSPP. Při vážnějších úrazech a zraněních je upřednostňováno ošetření na odborných stomatochirurgických odděleních jednotlivých nemocnic.
3.4. Zařízení ambulantní péče Ambulantní péčí rozumíme poskytování zdravotní péče v případech, kdy zdravotní stav pacienta nevyžaduje poskytnutí lůžkové péče.
Ambulantní péče je poskytována v: samostatných ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost, samostatných ordinacích praktického lékaře pro dospělé, samostatných ordinacích praktického lékaře stomatologa, samostatných ordinacích praktického lékaře gynekologa, zařízeních specializované ambulantní péče, zařízeních pracovního lékařství.
3.4.1. Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Stručný popis zdravotní služby Praktický lékař pro děti a dorost poskytuje péči dětem a dospívajícím ve zdraví a nemoci. Pediatrie zahrnuje vývojové období lidského organismu od narození až do 19 let. Lékař je zodpovědný za vstup pacienta do systému zdravotní péče a za komplexní zdravotní péči o své registrované pacienty. Důležitou součástí oboru je znalost prostředí, ve kterém dítě žije, především rodiny, kde se vytvářejí předpoklady pro zdravý vývoj dítěte po stránce tělesné, rozumové i citové nejen v dětství a dospívání, ale i pro období dospělosti.
27
SWOT analýza a) Silné stránky individuální péče o děti a dorost prostřednictvím dětských lékařů dostatečná dostupnost ordinací praktických dětských lékařů vysoké procento proočkovanosti dětí, kontrola zabezpečena systémem ISID (Informační systém imunizace dětí) b) Slabé stránky absence systému ISID (Informační systém imunizace dětí) v regionu Opava a Bruntál c) Příležitosti zlepšit systém přechodu adolescentů z péče pediatra do péče praktického lékaře rozšíření ordinačních hodin v době epidemií zaměřit se na prevenci úrazů dětí d) Ohrožení klesající porodnost stoupající věkový průměr lékařů a nízký počet připravujících se mladých terénních pediatrů nízká motivace lékařů k dalšímu sebevzdělávání Popis stávající situace Na základě údajů získaných z ÚZIS bylo k datu 31.12.2002 v Moravskoslezském kraji evidováno 247 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost. Zdravotní pojišťovny hradí praktickým lékařům pro děti a dorost poskytovanou zdravotní péči formou tzv. kapitačních plateb. Celkový počet dětských lékařů poskytujících ambulantní péči při lůžkových a ambulantních zařízeních v Moravskoslezském kraji v jednotlivých regionech uvádí následující tabulka. Území
Bruntál
Počet dětí od 0 – 19 let Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 dětí Optimální počet lékařů na 100 000 dětí
25 404
Frýdek- Karviná Místek 52 805 64 628
Nový Jičín 38 569
Opava Ostrava
MsK
41 956
69 761
293 123
24,13
46,83
63,73
39,40
38,73
87,86
300,68
94,98
88,68
98,61
102,15
92,31
125,94
102,57
83 - 100
V roce 2002 byla věková skupina od 0 – 19 let tvořena celkem 293 123 dětmi. Optimální počet lékařů na 100 000 dětí je stanoven v rozmezí 83 – 100. Celkový počet pediatrů v kraji by se měl pohybovat v rozmezí od 244 do 293, tj. skutečné hodnoty mírně převyšují doporučované optimum. Nejmenší počet pediatrů na 100 000 obyvatel je v regionu Frýdek – Místek. Mírný nedostatek lékařů může být pociťován v regionu Bruntál, a to s ohledem na nízkou hustotu obyvatelstva a na nedostatečnou dopravní obslužnost v oblasti. Naopak region Ostrava je charakteristický přebytkem praktických lékařů pro děti a dorost.
28
Přehled lékařů pediatrů poskytujících ambulantní péči 350
Moravskoslezský kraj
300 250 200 125,94
150 94,98
100
Frýdek - Místek Bruntál
50
88,68
98,61
102,15
Karviná Nový Jičín
92,31
Ostrava
102,57
Opava
0 počet lékařů celkem (pře počtený stav)
počet lé kařů na 100 000 dětí
Hustota sítě zdravotních služeb poskytovaných praktickými lékaři pro děti a dorost je znázorněn v příloze č. 3. Směry budoucího vývoje V budoucnu by měla být zejména rozvíjena oblast prevence. Vývoj se zaměří hlavně na prevenci úrazů a nádorových onemocnění u dětí, jako na nejčastější příčiny úmrtí v dětském věku. Měla by být více sledována fyzická výkonnost dětí a její nedostatky řešeny ve spolupráci s rodinou a dalšími resorty. Vzhledem k tomu, že do budoucna by měli praktičtí lékaři pro děti a dorost na sebe přebírat řadu povinností ambulantních specialistů (rozšiřovat své odborné kompetence), bude zřejmě počet registrovaných dětí v jejich kompetenci klesat pod současný stav. Dále bude nezbytné obnovit pracovně lékařskou péči o dorost v praktické přípravě na povolání v Centrech pracovního lékařství. S dalším vývojem společnosti lze předpokládat i prohlubování některých záporných jevů jako jsou například abusus drog, alkoholu, zneužívání a týrání dětí, dětské prostituce apod. V tomto směru bude zaujímat velice důležitou roli sociální pediatrie a dorostové lékařství. Shrnutí Stávající situace ve výše popisované oblasti je vyhovující. V souladu s nastoupeným trendem bude nezbytné do budoucna řešit a sledovat vývoj jednotlivých okruhů vymezených ve SWOT analýze. Výběrová řízení na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami v oboru praktického lékařství pro děti a dorost, jejichž vyhlašovatelem je krajský úřad, by měla respektovat skutečný stav a potřeby daného regionu (viz odstavec „popis stávající situace“).
29
3.4.2. Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Stručný popis zdravotní služby Praktický lékař pro dospělé poskytuje soustavnou péči registrovaným pacientům a neodkladnou péči všem obyvatelům bez ohledu na trvalé bydliště, věk, pohlaví, rasu či vyznání. Provádí v potřebném rozsahu základní vyšetření a ošetření, diagnostiku a diferenciální diagnostiku, léčbu, prevenci a posudkovou činnost u všech onemocnění a stavů. Péči poskytuje ve standardních podmínkách v ordinaci, v domácím prostředí pacienta nebo v místě náhlé poruchy zdraví či úrazu. Určuje, která onemocnění může léčit sám, která vyžadují konziliární vyšetření, nebo předání ke sledování specialistou a která je nutno hospitalizovat. Následně zabezpečuje péči o pacienta po hospitalizaci. Praktický lékař může do své péče registrovat klienty od 14 let, ale převážně dochází k registracím až počátkem devatenáctého roku věku. SWOT analýza a) Silné stránky svobodná volba lékaře dobrá dostupnost ordinací praktických lékařů poskytování péče v prostředí pacientovi vlastním nebo blízkém b) Slabé stránky horší komunikace praktických lékařů se specialisty a lékaři lůžkových zařízení stávající rozsah ordinačních hodin praktických lékařů způsobuje přesouvání pacientů na lékařskou službu první pomoci v nemocnicích jsou během hospitalizace řešeny případy řešitelné ambulantně c) Příležitosti periodické provádění preventivních prohlídek ve stanovených intervalech zpětné zavedení ordinačních hodin pro pracující posilovat vědomí pacientů v oblasti vnímání vlastního zdraví d) Ohrožení rostoucí průměrná délka života pacientů vyvolá tlak na menší počet registrovaných pacientů u jednoho lékaře a tím zvýší potřebu praktických lékařů stoupající věkový průměr lékařů a nízký počet připravujících se mladých praktických lékařů nízká motivace k dalšímu sebevzdělávání Popis stávající situace Na základě údajů získaných z ÚZIS bylo k datu 31.12.2002 v Moravskoslezském kraji celkem 531 samostatných ordinací praktických lékařů pro dospělé. Celkový počet praktických lékařů pro dospělé poskytujících ambulantní péči při lůžkových a ambulantních zařízeních v Moravskoslezském kraji v jednotlivých regionech uvádí následující tabulka.
30
Území Počet obyvatel nad 19 let Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 dospělých Optimální počet lékařů na 100 000 dospělých
Bruntál Frýdek- Karviná Místek 79 076 173 787 212 616
Nový Jičín 120 904
Opava
Ostrava
MsK
138 813
244 341
969 537
44,30
111,37
115,19
66,26
81,34
192,06
610,52
56,02
64,08
54,18
54,80
58,59
78,60
62,97
53 - 59
K datu 31.12.2002 byla věková skupina od 19 let tvořena 969 537 občany. Optimální počet lékařů na 100 000 dospělých je stanoven v rozmezí 53 – 59. Celkový počet lékařů pro dospělé v kraji by se měl pohybovat v rozsahu od 510 do 570, tj. v hodnotách, které jsou v současném období ve skutečnosti vysoce překračovány. Přebytek praktických lékařů pro dospělé je patrný zejména v regionech Frýdek – Místek a Ostrava. Přehled samostatných ordinací praktických lékařů pro dospělé 700
Moravskosle z ský kraj
600 500 400 300 200 100
Frýde k - Míste k Bruntál 56,02
64,08
O strava Karviná
O pava
Nový Jičín
54,18
54,8
58,59
78,6
62,97
0 poče t lé kařů ce lke m (pře počte ný stav)
poče t lé kařů na 100 000 dospě lých
Hustota sítě zdravotních služeb poskytovaných praktickými lékaři pro dospělé je znázorněn v příloze č. 4. Směry budoucího vývoje Na významu budou nabývat preventivní prohlídky a prevence všeobecně, zejména v oblastech zdravého životního stylu a včasného diagnostikování závažných onemocnění. Bude vyvíjen tlak na zajišťování a zvyšování kvality poskytované péče s tím, že větší předpoklady pro jejich zajištění mají spíše skupinové praxe. V procesu zvyšování kvality poskytované péče se budou uplatňovat doporučené diagnostické a léčebné postupy, které jsou vytvářeny odbornými společnostmi ČLS JEP za významné účasti Společnosti všeobecného lékařství. V další fázi je úkolem odborných, profesních i vzdělávacích institucí přispět k uvedení těchto doporučení do praxe a provázet je
31
systematickým edukačním programem. Je reálný předpoklad, že některé postupy, specifické pro oblast primární péče, budou praktičtí lékaři vytvářet sami. Shrnutí Stávající situace je ve výše popisované oblasti vcelku vyhovující, mimo region Ostrava a Frýdek–Místek, kde je patrný přetlak praktických lékařů. Vzhledem k tomu, že dochází ke stárnutí obyvatelstva a průměrný věk praktických lékařů se zvyšuje, by mělo v nejbližších letech dojít k harmonizaci skutečného stavu lékařů s doporučenými hodnotami. Výběrová řízení na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami v oboru praktický lékař pro dospělé, jejichž vyhlašovatelem je krajský úřad, by měla respektovat skutečný stav a potřeby daného regionu (viz odstavec „popis stávající situace“). V souladu s nastoupeným trendem bude však nezbytné i do budoucna řešit a sledovat vývoj jednotlivých okruhů vymezených ve SWOT analýze. 3.4.3. Samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa Stručný popis zdravotní služby Stomatologie je lékařským směrem, který se zabývá prevencí, diagnostikou, léčením a výzkumem onemocnění a vývojových poruch zubů, chrupu a všech tkání dutiny ústní, jakož i orgánů a tkání s ní souvisejících. Základní metodou je prevence a léčba stomatologických onemocnění při uplatňování všech moderních přístupů a poznatků vědy a výzkumu. Současným cílem stomatologie je zabezpečení adekvátní úrovně orálního zdraví všech věkových skupin obyvatelstva, přičemž se koncepčně vychází ze současných vědeckých poznatků a z mezinárodně uznávaných programů zvyšování kvality zdraví. SWOT analýza a) Silné stránky svobodná volba lékaře dobrá odborná úroveň stomatologů praktická aplikace nových léčebných postupů b) Slabé stránky nedostatek stomatochirurgů a akutní nedostatek ortodontů nerovnoměrná a nedostatečná síť ortodontických služeb nedostatek stomatochirurgů s nemocniční praxí péče o chrup předškolních a školních dětí nedořešené otázky vzdělávání c) Příležitosti posílit motivaci k provádění periodických preventivních prohlídek dětí a dospělých rozšíření ordinační doby posilování vědomí pacientů v oblasti péče o chrup posun od léčebné péče k prevenci v oblasti výzkumu – snaha o získání dostatečných kapacit k rozvinutí základního výzkumu d) Ohrožení vysoký věkový průměr lékařů, s tím související odchody lékařů do důchodu v průběhu 5 – 10 let, tzn. výhledově nedostatek zubních lékařů nízký počet připravujících se mladých lékařů 32
nízká motivace k dalšímu sebevzdělávání absence podpory programů péče o děti a hendikepované pacienty ze strany státu
Popis stávající situace Na základě údajů získaných z ÚZIS bylo k datu 31.12.2002 v Moravskoslezském kraji 621 samostatných ordinací praktických lékařů stomatologů. Praxe ukázala, že jako optimální se jeví 1850 – 2000 obyvatel na jednoho stomatologa. Celkový počet praktických lékařů stomatologů poskytujících ambulantní péči při lůžkových a ambulantních zařízeních v Moravskoslezském kraji v jednotlivých regionech uvádí následující tabulka. Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel
Bruntál Frýdek- Karviná Místek 104 480 226 592 277 244 54,00 118,91 142,79 51,68
52,47
51,50
Nový Jičín 159 473 77,52
Opava
Ostrava
180 769 97,58
314 102 1 262 660 222,10 712,90
48,61
53,98
70,70
MsK
54,46
50 - 53
K datu 31.12.2002 žilo v Moravskoslezském kraji 1 262 660 obyvatel. Doporučený optimální počet stomatologů na 100 000 obyvatel je stanoven ve rozmezí 50-53. V případě přepočtu dle optimalizovaných parametrů by se měl pohybovat počet lékařů v kraji v rozmezí od 631 do 683, tzn. skutečné hodnoty převyšují doporučované optimum. Skutečná situace je horší u stomatologů – specialistů, kde je patrný jejich nedostatek, což se projevuje především v dlouhých objednacích lhůtách. Přehled lékařů stomatologů poskytujících ambulantní péči Moravskoslezský kraj
800 700 600 500 400 300 200 100
Ostrava Frýdek - Místek
Karviná
Bruntál 51,68
52,47
51,5
Opava
Nový Jičín 48,61
53,98
70,7
54,46
0 počet lékařů celkem (přepočtený stav)
počet lékařů na 100 000 obyvatel
Hustota sítě zdravotních služeb poskytovaných praktickými lékaři stomatology je znázorněn v příloze č. 5. 33
Směry budoucího vývoje Do budoucna se očekává zvýšení podílu opatření a výkonů primární prevence spolu s úpravou financování stomatologické péče jako celku. Předpokládá se zavedení nových diagnostických metod, materiálů a účinnějších léčebných metod. Taktéž by se měl zvýšit počet specialistů – ortodontistů s možností léčby i méně závažných stavů u dětí a dospělých. Vzhledem ke stálé potřebě převážně léčebné stomatologické péče je aktuální postupné přenesení odpovědnosti za stav orálního zdraví na pacienta, přičemž žádoucí je posílení motivace pacientů ze strany pojišťoven. Dále se očekává, že bude postupně řešen komplex problémů s materiálním, personálním a technologickým vybavením výukových pracovišť. Shrnutí Stávající situace ve výše popisovaném oboru je v oblasti běžné péče vyhovující. Výběrová řízení na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami v oboru praktický lékař stomatolog, jejichž vyhlašovatelem je krajský úřad, by měla respektovat skutečný stav a potřeby daného regionu (viz odstavec „popis stávající situace“). Nedostatečný je počet ortodontistů a stomatochirurgů, v kraji funguje jediné stomatochirurgické pracoviště s lůžkovou částí - ve Fakultní nemocnici s poliklinikou Ostrava. Vzhledem k velmi nerovnoměrné síti ortodontických služeb je absolutně nutné zvýšit počet specialistů tak, aby byly uspokojeny zejména potřeby léčby méně závažných stavů u dětí a dále potřeby péče o dospělé. Do budoucna je nezbytné sledovat vývoj ukazatelů vyplývajících ze SWOT analýzy tak, aby byla zabezpečena stomatologická péče jak po kvalitativní, tak i po kvantitativní stránce. 3.4.4. Samostatné ordinace praktického lékaře gynekologa Stručný popis zdravotní služby Náplní oboru gynekologie a porodnictví je prevence, diagnostika, léčba, dispenzarizace, posudková činnost a výzkum nemocí ženského pohlavního ústrojí a prsu, dále stavů, které souvisí s poruchou funkce pohlavního ústrojí ženy, řízení plodnosti páru ve smyslu pozitivním i negativním a péče o ženu a plod v těhotenství a při porodu a péče o ženu v šestinedělí. Tuto péči obor poskytuje po celý život ženy. SWOT analýza a) Silné stránky vysoká dostupnost a dobrá odborná úroveň poskytované péče svobodná volba lékaře dobrá úroveň spolupráce praktiků s lékaři v lůžkových zařízeních efektivita a dostupnost léčby metodami asistované reprodukce je srovnatelná se světem péče o těhotné a výsledky perinatální medicíny, především v oblasti perinatální úmrtnosti, která je velmi nízká, jsou plně srovnatelné s vyspělými zeměmi b) Slabé stránky nadměrný počet gynekologických ambulancí nízká četnost periodického provádění preventivních prohlídek dlouhodobě velmi špatné výsledky v depistáži cervikálního karcinomu c) Příležitosti 34
rozšíření ordinační doby posilování vědomí pacientů v oblasti péče o zdraví a prevenci nádorových onemocnění zvýšení počtu prováděných ambulantních výkonů prevence těhotenských patologií a jejich včasná diagnostika diagnostika a léčba sterilního manželského páru
d) Ohrožení vzrůstající počet indikací rizikového těhotenství a s tím související růst nákladů nízká motivace k dalšímu sebevzdělávání problém zajištění motivace příp. povinnosti žen dostavit se k preventivní prohlídce problematické zajištění kontrolní činnosti ve smyslu důsledného uplatnění správných medicínských postupů Popis stávající situace Na základě údajů získaných z ÚZIS bylo k datu 31.12.2002 v Moravskoslezském kraji 130 samostatných ordinací praktických lékařů gynekologů. Praxe ukázala, že jako optimální se jeví 9 gynekologů na 100 000 obyvatel. Celkový počet praktických lékařů gynekologů poskytujících ambulantní péči při lůžkových a ambulantních zařízeních v Moravskoslezském kraji v jednotlivých regionech uvádí následující tabulka. Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel
Bruntál Frýdek- Karviná Místek 104 480 226 592 277 244 15,31 24,43 36,17 14,65
10,78
13,04
Nový Jičín 159 473 20,01
Opava
Ostrava
180 769 18,50
314 102 1 262 660 48,73 163,15
12,54
10,23
15,51
MsK
12,92
9
K datu 31.12.2002 bylo v Moravskoslezském kraji 1 262 660 obyvatel. Optimální počet gynekologů na 100 000 obyvatel je doporučován ve výši 9. V případě přepočtu dle optimalizovaných parametrů počet praktických lékařů gynekologů v kraji by měl být ve výši cca 114, tzn. skutečné hodnoty vysoce překračují doporučované optimum. Přebytek lékařů je patrný zejména v regionech Bruntál, Karviná, Nový Jičín a Ostrava.
35
Přehled lékařů gynekologů poskytujících ambulantní péči Moravskoslezský kraj
180 160 140 120 100 80 60 40 20
Ostrava
Karviná Bruntál
Frýdek - Místek
14,65
10,78
Nový Jičín 13,04
12,54
Opava 10,23
15,51
12,92
0 počet lékařů celkem (přepočtený stav)
počet lékařů na 100 000 obyvatel
Hustota sítě zdravotních služeb poskytovaných praktickými lékaři gynekology je znázorněn v příloze č. 6. Směry budoucího vývoje Do budoucna se očekává postupný pokles počtu gynekologických ambulancí. Moderní diagnostické a léčebné přístroje budou centralizovány na vybraných pracovištích. Lze očekávat rozšíření počtu ambulantně prováděných výkonů a přesun části náplně gynekologa na praktického lékaře (např. preskripce antikoncepce). Vědecká aktivita bude zaměřena na problematiku předčasných porodů, markery nádorového bujení a metody asistované reprodukce. Počet ošetřených pacientů bude pravděpodobně pozvolně klesat a postupně se srovná se zeměmi EU. Rychlost a kvalita tohoto trendu je závislá na systému plateb zdravotních pojišťoven a hodnocení činnosti ordinací. Shrnutí Úroveň poskytované péče je vyhovující. V současném období počet gynekologických ordinací převyšuje jejich skutečnou potřebu. V budoucnu by mělo v souladu s optimalizovanými hodnotami dojít k jejich redukci. Při výběrových řízeních na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami bude žádoucí přihlížet k tomuto faktu při jednání výběrových komisí, a to ve smyslu omezení vydávaných doporučujících stanovisek pro obor gynekologie v předimenzovaných regionech. 3.4.5. Specializovaná ambulantní péče Stručný popis zdravotní služby Specializovanou ambulantní péčí rozumíme veškerou ambulantní péči, s výjimkou praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost, stomatologů a gynekologů. Zařízení specializované ambulantní péče existují samostatně, tj. bez přímé návaznosti na lůžková 36
oddělení nebo z části místně i organizačně na lůžková oddělení navazují. Obory specializované ambulantní péče plní nejen specifické léčebně preventivní úkoly, ale také integrační a metodické. Dále poskytují konzultační činnost a podílí se na prevenci. SWOT analýza a) Silné stránky dobrá odborná úroveň poskytované péče dobrá úroveň spolupráce ambulantních specialistů s lékaři v lůžkových zařízeních zvýšená dostupnost specializované péče implementace nových poznatků vědy do praxe dostatečně vytvořené programy v prevenci a léčbě chorob v jednotlivých oborech b) Slabé stránky otevřený systém poskytované specializované péče bez přímé vazby na indikaci této léčby lékařem poskytujícím primární péči nerovnoměrná síť ordinací ambulantních specialistů na území Moravskoslezského kraje slabá mezioborová spolupráce kontinuita péče o starší pacienty c) Příležitosti rozšíření ordinační doby zvýšení počtu prováděných ambulantních výkonů lepší zajištění ambulancí po stránce laboratorně diagnostické péče vybavení ordinací kvalitní přístrojovou technikou školící a doškolovací činnosti v jednotlivých oborech vznik specializovaných center d) Ohrožení nedostatečná kapacita odborných pracovišť zejména v oborech geriatrie, psychiatrie a klinické onkologie zvyšující se finanční náročnost Popis stávající situace Na základě údajů získaných z ÚZIS bylo k datu 31.12.2002 v Moravskoslezském kraji 641 samostatných ordinací praktických lékařů specialistů a 454 ostatních ambulantních zařízení. Ministerstvo zdravotnictví ČR předložilo návrh vyhlášky o minimální síti zdravotnických zařízení, na základě které by měla být stanovena garantovaná síť poskytovatelů zdravotní péče. Navrhované ukazatele v současném období slouží jako podpůrný materiál při rozhodování ve výběrových řízeních na poskytování zdravotní péče v konkrétním oboru. Následující tabulky uvádí (u vybraných oborů) skutečné počty lékařů vybraných oddělení specializované ambulantní péče v lůžkových a ambulantních zařízeních a jejich srovnání s doporučovaným optimem.
37
Neurologie Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel Psychiatrie Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel Interní lékařství Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel Chirurgie Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel
Bruntál 104 480 3,00 2,87
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 13,18 16,71 5,81
6,02
Nový Jičín 159 473 5,87
Opava
Ostrava
MsK
180 769 10,36
314 102 39,57
1 262 660 88,69
3,68
5,73
12,59
7,02
6,00
Bruntál 104 480 3,00 2,87
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 6,53 9,10 2,88
3,28
Nový Jičín 159 473 5,42
Opava
Ostrava
MsK
180 769 6,55
314 102 22,02
1 262 660 52,62
3,39
3,62
7,01
4,16
6,50
Bruntál 104 480 18,05 17,27
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 32,08 32,04 14,15
11,55
Nový Jičín 159 473 16,51
Opava
Ostrava
MsK
180 769 19,90
314 102 60,46
1 262 660 179,04
10,35
11,00
19,24
14,17
8,00
Bruntál 104 480 12,00 11,48
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 17,25 17,20 7,61
6,20
Nový Jičín 159 473 11,15
Opava
Ostrava
MsK
180 769 7,97
314 102 30,21
1 262 660 95,78
6,99
4,40
9,61
7,58
6,00
38
Ortopedie Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel Urologie Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel ORL Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel Oftalmologie Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel
Bruntál 104 480 5,58 5,34
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 8,11 12,32 3,57
4,44
Nový Jičín 159 473 4,20
Opava
Ostrava
MsK
180 769 8,20
314 102 14,47
1 262 660 52,88
2,63
4,53
4,60
4,18
5,00
Bruntál 104 480 3,67 3,51
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 4,67 6,40 2,06
2,30
Nový Jičín 159 473 2,70
Opava
Ostrava
MsK
180 769 3,75
314 102 9,83
1 262 660 31,02
1,69
2,07
3,12
2,45
3,00
Bruntál 104 480 4,00 3,82
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 9,98 12,25 4,40
4,41
Nový Jičín 159 473 8,26
Opava
Ostrava
MsK
180 769 9,40
314 102 22,44
1 262 660 66,33
5,17
5,20
7,14
5,25
5,00
Bruntál 104 480 6,00 5,74
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 13,53 19,00 5,97
6,85
Nový Jičín 159 473 11,10
Opava
Ostrava
MsK
180 769 13,10
314 102 31,47
1 262 660 94,20
6,96
7,24
10,01
7,46
5,00
39
Dermatovenerologie Území Bruntál Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel
104 480 4,55 4,35
Kardiologie Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel Diabetologie Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel
3,61
5,17
Nový Jičín 159 473 8,08
Opava
Ostrava
MsK
180 769 7,20
314 102 28,27
1 262 660 70,64
5,06
3,98
9,00
5,59
4,00
Klinická onkologie Území Bruntál Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 8,19 14,35
104 480 1,00 0,95
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 0,60 2,00 0,26
0,72
Nový Jičín 159 473 3,21
Opava
Ostrava
MsK
180 769 1,00
314 102 2,05
1 262 660 9,86
2,01
0,55
0,65
0,78
2,50
Bruntál 104 480 1,60 1,53
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 0,70 1,60 0,30
0,57
Nový Jičín 159 473 1,00
Opava
Ostrava
MsK
180 769 1,00
314 102 7,45
1 262 660 13,35
0,62
0,55
2,37
1,05
5,00
Bruntál 104 480 -
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 0,10 3,50 0,04
1,26
Nový Jičín 159 473 3,05
Opava
Ostrava
MsK
180 769 -
314 102 9,24
1 262 660 15,89
1,91
-
2,94
1,25
3,00
40
Geriatrie Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel Infekční nemoci Území Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel
Bruntál 104 480 -
-
-
Nový Jičín 159 473 -
Opava
Ostrava
MsK
180 769 0,25
314 102 -
1 262 660 0,25
-
0,13
-
0,01
1,00
Bruntál 104 480 -
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 0,56 2,00 0,24
0,72
Nový Jičín 159 473 -
Opava
Ostrava
MsK
180 769 1,00
314 102 1,61
1 262 660 5,17
-
0,55
0,51
0,40
0,80
Alergologie a imunologie Území Bruntál Počet obyvatel Počet lékařů (přepočtený stav) Počet lékařů 100 000 obyvatel Optimální počet lékařů na 100 000 obyvatel
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 -
104 480 2,50 2,39
Frýdek- Karviná Místek 226 592 277 244 4,75 3,75 2,09
1,35
Nový Jičín 159 473 1,40
Opava
Ostrava
MsK
180 769 2,20
314 102 8,20
1 262 660 22,80
0,87
1,21
2,61
1,80
4,00
Směry budoucího vývoje V souvislosti s rostoucím tlakem na snižování průměrné ošetřovací doby pacienta na akutním lůžku se do budoucna očekává rozvoj ambulantní sítě specialistů a to především v oborech, které jsou v současné době poddimenzovány. Budou podporovány zejména ambulantní praxe, které budou schopny provádět diagnostickou a léčebnou činnost, zavádět nové diagnostické a léčebné metody s použitím moderních technologií. Shrnutí Úroveň poskytované specializované péče v Moravskoslezském kraji je na dobré úrovni. V nejbližším období bude nezbytné navýšit počty lékařů ve specializovaných oborech, ve kterých je již v tuto chvíli patrný deficit. Do budoucna bude nezbytné řešit a sledovat vývoj jednotlivých okruhů vymezených ve SWOT analýze, dále pak regulovat a respektovat
41
Ministerstvem zdravotnictví navrhované hodnoty, týkající se rozsahu minimální sítě ambulantní péče. 3.4.6. Pracovní lékařství Stručný popis zdravotní služby Pracovní lékařství je interdisciplinární obor, který se zabývá vlivem práce, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví pracovníků, prevencí, diagnostikou, léčbou a posudkovými aspekty nemocí způsobených nebo zhoršovaných prací a dohledem nad dodržováním zdravotně přijatelných pracovních podmínek. Pracovní lékařství integruje poznatky z hygieny práce, fyziologie a psychologie práce, průmyslové toxikologie, nemocí z povolání a všeobecného lékařství. Pracovně lékařskou péči dělíme na základní (primární) a specializovanou (sekundární). Základní pracovně lékařská péče je poskytována především praktickými lékaři. Specializovanou pracovně lékařskou péči provádějí specializovaná pracoviště k tomu určená, a dále vytvářejí odborné zázemí pro pracoviště poskytující základní pracovně lékařskou péči. Mezi takové pracoviště patří především centra pracovního lékařství a hygieny. V náplni těchto center je provádění lékařských vstupních, výstupních a periodických prohlídek, vystavování odborných lékařských závěrů o zdravotní způsobilosti k práci aj. SWOT analýza a) Silné stránky zavedení standardizovaného postupu hlášení nemocí z povolání dobrá úroveň specialistů kvalitní zajištění přístrojovou technikou odborná garance závodní zdravotní péče b) Slabé stránky nedostatečná legislativní úprava v oblasti pracovního lékařství nerovnoměrně rozložená síť ze strany zaměstnavatelů není dodržována povinnost zajišťovat závodní preventivní péči c) Příležitosti úprava struktury a funkce pracovně lékařské péče zlepšit povědomí zaměstnavatelů o jejich povinnostech v bezpečnosti práce a v zajištění pracovně lékařské péče o zaměstnance zajištění kontroly kvality poskytování pracovně lékařské péče prevence poškození zdraví a vzniku nemocí z povolání d) Ohrožení roztříštěnost financování v oboru pracovního lékařství malý zájem pracovních lékařů o kontinuální vzdělávání v oboru demotivující zákonné pojištění pro případ úrazu a nemoci z povolání Popis stávající situace V industrializovaném moravskoslezském regionu je dlouhodobě vysoký zájem o kvalitně a komplexně poskytovanou zdravotní péči v oboru hygiena práce a nemoci
42
z povolání. Na základě údajů získaných z ÚZIS k datu 31.12.2002 v Moravskoslezském kraji vykonávalo svou praxi 67,28 lékařů (přepočtený stav) pracovního lékařství. Jako optimální se jeví 100 000 obyvatel na 4 lékaře pracovního lékařství. V případě přepočtu dle optimalizovaného parametru by se měl pohybovat počet lékařů v kraji okolo 51, tj. hodnoty jsou ve skutečnosti překračovány. Směry budoucího vývoje Spektrum činností pracovně lékařské problematiky bude úzce spjato s rozvojem ekonomiky státu a sociálního prostředí zaměstnanců. Významnými chorobami z povolání se budou stávat onemocnění z fyzického přetěžování, z práce ve vynucené poloze, z opakovaných jednostranných pohybů, či opakovaného dlouhodobého zatěžování drobných svalových skupin a onemocnění alergická. Přibývá taktéž profesí s vysokou psychickou zátěží. Naopak lze očekávat snižování výskytu průmyslových otrav, pneumokonióz a jiných onemocnění vznikajících v hlubinném hornictví. Shrnutí Úroveň poskytované péče v oboru pracovního lékařství je v současné době vyhovující. Stávající síť pracovních lékařů v kraji je však nadměrná. V budoucnu by mělo v souladu s optimalizovanými hodnotami dojít k jejich částečné redukci. Při výběrových řízeních na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami bude žádoucí přihlížet k tomuto faktu při jednáních výběrových komisí, a to ve smyslu omezení doporučujících stanovisek pro obor pracovní lékařství.
43
3.5. Zařízení lůžkové péče Lůžkovou péčí rozumíme zdravotní péči, která vyžaduje ze zdravotních důvodů pobyt pacienta na lůžku ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nebo ve zvláštním zdravotnickém zařízení poskytujícím lůžkovou péči.
Lůžková péče se poskytuje jako: akutní lůžková péče, následná lůžková péče.
3.5.1. Akutní lůžková péče Stručný popis zdravotní služby Akutní lůžková péče je poskytována v nemocnicích akutní péče po dobu nutnou k provedení nezbytných vyšetření a ošetření nebo po dobu, po kterou lze důvodně očekávat zvrat stability zdravotního stavu vyžadující zahájení intenzivní péče, tj. do doby, než lze další zdravotní péči poskytovat ambulantně nebo v lůžkovém zařízení poskytujícím následnou zdravotní péči, případně v lůžkovém zařízení sociální péče.
Akutní lůžkovou péčí se rozumí: péče poskytovaná u stavů náhlého selhávání základních životních funkcí a náhlého ohrožení základních životních funkcí nebo pokud tyto stavy lze předpokládat, včetně plánovaných operací péče poskytovaná pacientům s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují zdraví.
SWOT analýza a) Silné stránky kvalitní lékařské a ošetřovatelské týmy dostupnost zdravotní péče dobrá vybavenost zdravotnických zařízení v oblasti ostatních služeb b) Slabé stránky dlouhá průměrná ošetřovací doba hodnota bodu a výše úhrad za zdravotní péči zdravotními pojišťovnami nižší úhrady za zdravotní péči provedenou ústavním zdravotnickým zařízením ve srovnání s úhradami, které jsou poskytovány soukromým lékařům nadbytečný počet lůžek akutní péče nadměrná síť nemocnic nízká úroveň motivace managementu nemocnic c) Příležitosti rozvoj jednodenní chirurgie rozvoj spolupráce mezi jednotlivými ústavními zdravotnickými zařízeními zlepšení komunikace mezi odborníky z nemocnic a odborníky poskytující primární péči výběr minimálního poplatku za hospitalizaci koordinovaná specializace jednotlivých nemocnic v rámci kraje určení „páteřních“ nemocnic, které budou zajišťovat minimálně potřebný rozsah zdravotní péče v rámci spádové oblasti 44
d) Ohrožení vysoké zadlužení vysoké provozní náklady zastaralý stavebně-technický stav nemovitého majetku a přístrojového vybavení absence centrálních příjmových ambulancí nedostatečný systém řízení kvality akutní péče Popis stávající situace K datu 30. 6. 2003 bylo v Moravskoslezském kraji evidováno 20 zdravotnických zařízení, která poskytují akutní lůžkovou péči. Z celkového počtu bylo 9 nemocnic zřizováno Moravskoslezským krajem, pouze jedno zařízení spadá pod resort Ministerstva zdravotnictví, soukromé a církevní organizace spravují 7 nemocnic a 3 zařízení jsou přímo řízeny městem či obcí. K datu 30. 6. 2003 byl akutní lůžkový fond v Moravskoslezském kraji tvořen 7 407 lůžky.
Přehled akutních lůžek v Moravskoslezském kraji k datu 30. 6. 2003 v členění podle zřizovatelů 18,29%
51,15%
16,16% 14,39% Moravskoslezský kraj S oukromé subjekty
Města či obce Ministerstvo zdravotnictví
Přehled nemocnic dle zřizovatele je znázorněn v příloze č. 2. Snahou Ministerstva zdravotnictví je optimalizovat síť zdravotnických zařízení, a to v souladu se zněním návrhu vyhlášky o minimálních, nepodkročitelných parametrech sítě zdravotnických zařízení. Vyhláška by měla garantovat rozsah minimální sítě akutní lůžkové péče v celkové výši 4,5 lůžka na1 000 obyvatel. Indexy počtu lůžek v jednotlivých oborech jsou uvedeny v následující tabulce.
45
Obor Počet lůžek na 1 000 obyvatel Interna 1,12 Chirurgie 0,85 Gynekologie 0,60 Pediatrie 0,55 Neurologie 0,28 Ortopedie 0,20 Infekce 0,21 TRN 0,13 Oftalmologie 0,13 Urologie 0,13 ORL 0,13 Kožní 0,10 ARO 0,07 Index počtu lůžek specializované péče a vysoce specializované péče dosud nebyl přesně stanoven, předpokládá se ve výši 0,5 lůžka na 1 000 obyvatel. Je nutné předeslat, že se jedná pouze o návrh vyhlášky a v čase dochází neustále k jeho korekcím. Uvedená indexace by měla podléhat následné korekci, a to podle individuálních lokálních specifik kraje. Záměrem Ministerstva zdravotnictví je přenést odpovědnost za tvorbu a optimalizaci sítě zdravotnických zařízení do samostatné působnosti krajů. Je však nezbytné konstatovat, že aktuální právní úprava absolutně neumožňuje, aby kraje síť zdravotnických zařízení tvořily. Ty mohou pouze regulovat lůžkovou kapacitu vlastních zdravotnických zařízení, a to z pozice jejich zřizovatele. Rozsah činností a lůžkovou kapacitu jednotlivých zdravotnických zařízení v Moravskoslezském kraji v členění podle zřizovatelů uvádí následující text (údaje poskytla jednotlivá zdravotnická zařízení). I. Zdravotnická zařízení zřizovaná Moravskoslezským krajem Ve zdravotnických zařízeních zřizovaných krajem probíhá v současném období optimalizace lůžkového fondu. Při rozhodování o lůžkových kapacitách byla zohledňována především obložnost lůžek, délka průměrné ošetřovací doby, kvalita poskytované péče atd. Veškeré návrhy byly projednány a odsouhlaseny řediteli příslušných zdravotnických zařízení. Konkrétním výsledkem je návrh na reprofilizaci 373 akutních lůžek na lůžka následné péče, ke které by mělo dojít v horizontu 1 – 2 let. Další etapa reprofilizace 68 akutních lůžek by měla proběhnout do 5 let.
Nemocnice v Bílovci, 17. listopadu 538, Bílovec
Obor Interna Dětské Ženské Chirurgie
Počet lůžek k 31.12.2002 52 21 39 30
Počet lůžek k 30.6.2003 48 21 17 33
Předpokládaný počet lůžek po reprofilizaci 30 0 0 20
46
Nemocnice ve Frýdku – Místku, E. Krásnohorské 321, Frýdek – Místek
Obor Interna TRN Neurologie Dětské Ženské Chirurgie ARO Ortopedie Urologie ORL Oční
Počet lůžek k 31.12.2002 124 31 52 61 54 110 9 25 27 18 15
Předpokládaný počet lůžek po reprofilizaci 99 31 52 61 54 110 9 25 27 18 15
Nemocnice s poliklinikou Havířov, Dělnická 1132/24, Havířov – Město
Obor
Počet lůžek k 31.12.2002 Interna 103 Geriatrie 26 Infekční 53 Neurologie 26 Psychiatrie 21 Dětské 74 Ženské 70 Chirurgie 85 ARO 6 Urologie 26 Rehabilitace 25
Počet lůžek k 30. 6.2003 99 31 52 61 54 110 9 25 27 18 15
Počet lůžek k 30. 6.2003 103 26 53 26 21 74 70 85 6 26 25
Předpokládaný počet lůžek po reprofilizaci 103 26 53 26 21 74 48 85 6 26 25
Nemocnice s poliklinikou Karviná – Ráj, Areál nemocnice 399/5, Karviná - Ráj Obor Interna TRN Neurologie Dětské Ženské Chirurgie ARO Ortopedie ORL Oční Rehabilitace
Počet lůžek Počet lůžek k 31.12.2002 k 30. 6.2003 132 132 60 60 60 60 81 81 54 54 155 155 10 10 64 64 25 25 30 30 52 52
Předpokládaný počet lůžek po reprofilizaci 110 60 30 50 54 135 10 64 25 30 52
47
Sdružení zdravotnické zařízení Krnov, I.P.Pavlova 9, Krnov Obor Interna Neurologie Dětské Ženské Chirurgie ARO Ortopedie Urologie
Počet lůžek k 30. 6.2003 80 42 63 40 65 7 37 33
Předpokládaný počet lůžek po reprofilizaci 80 30 31 40 65 7 37 33
Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, K nemocnici 76, Nový Jičín Obor Interna TRN Neurologie Dětské Ženské Chirurgie ARO Ortopedie Urologie ORL Oční Intenzivní péče
Počet lůžek k 31.12.2002 80 42 63 40 65 7 37 33
Počet lůžek Počet lůžek k 31.12.2002 k 30. 6.2003 70 66 26 26 36 36 44 44 47 42 58 58 6 6 28 28 26 26 24 24 18 18 12 12
Předpokládaný počet lůžek po reprofilizaci 66 26 36 44 42 58 6 28 26 24 18 12
Slezská nemocnice v Opavě, Olomoucká 86, Opava Obor Interna Infekce TRN Neurologie Dětské Ženské Chirurgie ARO Ortopedie Urologie ORL Oční Kožní Intenzivní péče
Počet lůžek Počet lůžek k 31.12.2002 k 30. 6.2003 140 140 50 50 40 40 44 44 65 65 61 61 98 98 6 9 24 24 25 25 20 20 19 19 18 18 12 12
Předpokládaný počet lůžek po reprofilizaci 140 50 40 44 65 40 98 9 24 25 20 19 18 12
48
Nemocnice Třinec, Kaštanová 268, Třinec Obor Interna Infekční Neurologie Psychiatrie Dětské Ženské Chirurgie Plastická chir. ARO Ortopedie ORL Kožní Rehabilitace
Počet lůžek Počet lůžek k 31.12.2002 k 30. 6.2003 85 85 28 28 41 41 50 50 48 48 33 33 72 72 17 16 6 6 26 27 15 15 20 20 40 40
Předpokládaný počet lůžek po reprofilizaci 85 0 41 50 48 33 72 16 6 27 15 20 40
Nemocnice Vítkov, Opavská 90, 749 01 Vítkov Obor Interna Chirurgie
Počet lůžek Počet lůžek k 31.12.2002 k 30. 6.2003 40 40 32 32
Předpokládaný počet lůžek po reprofilizaci 40 0
II. Zdravotnická zařízení zřizovaná městem či obcí
Městská nemocnice Odry, Nadační 1, Odry Obor Interna
Počet lůžek k 30.6.2003 38
Nemocnice s poliklinikou Bohumín, Slezská 207, Bohumín Obor Interna Dětské Ženské Chirurgie
Počet lůžek k 30.6.2003 55 32 37 49
49
Městská nemocnice Ostrava, Nemocniční 20, Ostrava Obor Interna Gastroenterologie Kardiologie Neurologie Psychiatrie Dětské Ženské Chirurgie Neurochirurgie ARO Ortopedie Urologie ORL Oční Kožní Rehabilitace
Počet lůžek k 30.6.2003 128 86 84 46 4 113 64 106 26 5 60 27 30 22 30 24
III. Zdravotnická zařízení zřizovaná privátními subjekty
Nemocnice Bruntál, a.s., Nádražní 27, Bruntál Obor Interna Novorozenecké Ženské Chirurgie ARO Rehabilitace
Nemocnice Český Těšín, a.s., Ostravská 785/73, Český Těšín Obor Interna Ženské Chirurgie
Počet lůžek k 30.6.2003 55 10 25 40 5 20
Počet lůžek k 30.6.2003 48 31 24
Karvinská hornická nemocnice, a.s., Zakladatelská 975, Karvinská – Nové Město Obor Interna Neurologie Chirurgie páteře Rehabilitace
Počet lůžek k 30.6.2003 48 40 29 25
50
Nemocnice Ostrava – Jih, s.r.o., Pavlovova 31, Ostrava – Zábřeh Obor Interna Chirurgie Intenzivní péče
Vítkovická nemocnice Blahoslavené Marie Antoníny, a.s., Zálužánského 15, Ostrava - Vítkovice Obor Interna TRN Neurologie Dětské Novorozenecké Ženské Chirurgie ARO Urologie ORL Oční
Počet lůžek k 30.6.2003 87 48 39 35 26 60 76 6 28 23 23
Nemocnice Rýmařov, s.r.o., Hornoměstská 16, Rýmařov Obor Interna Dětské Ženské Chirurgie
Počet lůžek k 30.6.2003 36 41 10
Počet lůžek k 30.6.2003 35 16 22 33
Nemocnice Podlesí, spol. s r.o., Konská 453, Třinec Obor Kardiologie Chirurgie Kardiochirurgie ARO
Počet lůžek k 30.6.2003 65 42 36 10
51
IV. Zdravotnické zařízení Ministerstva zdravotnictví
Fakultní nemocnice s poliklinikou, 17. listopadu 1790, Ostrava - Poruba Obor Interna Infekční TRN Neurologie Psychiatrie Nemoci z povolání Dětské Ženské Chirurgie Neurochirurgie Plastická chirurgie Kardiochirurgie Traumatologie ARO Ortopedie Urologie ORL Oční Stomatologie Kožní Radioterapie Rehabilitace Nukleární medicína Léčba popálenin Dětské oční
Počet lůžek k 30.6.2003 132 71 49 94 13 9 74 99 102 67 30 37 66 16 30 30 30 24 27 22 238 25 18 30 22
Směry budoucího vývoje V důsledku stárnutí populace a nižší porodnosti by mělo docházet k postupnému snižování počtu lůžek akutní péče ve prospěch lůžek následné péče (péče ošetřovatelská, hospicová, rehabilitační), lůžek ve stacionářích, zdravotně sociálních lůžek apod. Očekává se snižování průměrné ošetřovací doby a délky hospitalizace v nemocnicích. Ve zdravotnických zařízeních budou funkčně propojovány jednotlivé obory péče a domácí péče, a to na základě potřeby daného území. Časem poroste tlak na inovace diagnostických a léčebných technologií. Bude docházet k diferenciaci vysoce specializované péče a rozvoji alternativ lůžkové péče (vznik klinicko-diagnostických center, jednodenní péče...). Shrnutí V Moravskoslezském kraji existuje 20 zdravotnických zařízení poskytujících akutní lůžkovou péči. V současném období probíhá proces optimalizace akutních lůžek v 9 zdravotnických zařízeních, jejichž zřizovatelem je kraj. Za současného stavu platné legislativy nemůže kraj zbývající lůžkové kapacity nemocnic ovlivňovat, tuto možnost má pouze Ministerstvo zdravotnictví, jednotlivé zdravotní pojišťovny, zástupci obcí a vlastníci zdravotnických zařízení. Záměrem Ministerstva zdravotnictví je však odpovědnost za tvorbu
52
a optimalizaci sítě zdravotnických zařízení do budoucna přenést do samostatné působnosti krajů. 3.5.2. Následná lůžková péče Stručný popis zdravotní služby Následná lůžková péče je poskytována v nemocnicích, zejména v nemocnicích následné lůžkové péče a v odborných léčebných ústavech pacientům se stanovenou diagnózou, u kterých došlo ke zvládnutí akutního onemocnění a u nichž nelze očekávat zvrat stability zdravotního stavu vyžadující akutní lůžkovou péči, a to do té doby nebo v těch případech, pokud tuto zdravotní péči nelze nebo není účelné poskytovat ambulantně či v lůžkovém zařízení sociální péče. Následnou lůžkovou péčí tedy rozumíme poskytování zdravotní péče při pobytu na lůžku, pokud pominuly zdravotní důvody k poskytování akutní lůžkové péče pacientům: u kterých byla stanovena diagnóza a došlo ke zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, jejichž zdravotní stav je stabilizovaný; stabilizovaným stavem se rozumí stav, kdy nelze důvodně očekávat zvrat stability zdravotního stavu vyžadující akutní lůžkovou péči. Cílem následné lůžkové péče je dosažení úplného fyzického nebo duševního zdraví, chronicky nebo dlouhodoběji nemocných osob nebo co nejvýraznější zmírnění následků onemocnění, úrazů či vrozených vad, případně zpomalení progrese nebo důstojného dožití u osob nevyléčitelně nemocných. SWOT analýza a) Silné stránky kvalitní lékařské a ošetřovatelské týmy výše úhrad od zdravotních pojišťoven b) Slabé stránky nevhodné využívání lůžek následné péče, časté hospitalizace ze sociálních důvodů nejednotnost přístupu k řešení problematiky lůžek následné péče ze strany Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven chybí jednoznačná a závazná pravidla pro celou oblast ústavní následné zdravotní péče nízká průměrná doba denní odborné ošetřovatelské péče vysoká průměrná ošetřovací doba zastaralé přístrojové vybavení pro poskytování určitého standardu péče c) Příležitosti využití potencionálních nadbytečných kapacit k rozšíření ústavní sociální péče stárnutí populace, nárůst civilizačních chorob a těžkých úrazů finanční spoluúčast pacientů na poskytované zdravotní péči na ošetřovatelských lůžkách rozšíření kapacit o chronická resuscitační lůžka, rehabilitační lůžka a lůžka následné péče o imobilní pacienty
53
d) Ohrožení vysoké provozní náklady zastaralý stavebně-technický stav nemovitého majetku finanční podhodnocení psychiatrických lůžek delší čekací doby k přijetí na lůžko následné péče Popis stávající situace Fond neakutních lůžek k 30. 6. 2003 v Moravskoslezském kraji tvořilo 3 541 lůžek. Z toho bylo 1 266 lůžek zřizováno Moravskoslezským krajem (tj. 35,75 % z celkového počtu neakutních lůžek v Moravskoslezském kraji), 1 548 lůžek Ministerstvem zdravotnictví (43,72 %), městem a obcemi 335 lůžek (9,46 %). Ostatní neakutní lůžka jsou řízena privátními subjekty.
Přehled neakutních lůžek v Moravskoslezském kraji k datu 30. 6. 2003 v členění podle zřizovatelů
35,75%
43,72%
11,07% Moravskoslezský kraj S oukromé subjekty
9,46% Města či obce Ministerstvo zdravotnictví
Síť neakutních lůžek by měla být optimalizována v souladu s návrhem vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. V návrhu vyhlášky jsou uvedena lůžka následné péče v členění na lůžka ošetřovatelské péče a rehabilitační lůžka. Index lůžek následné péče je dle návrhu vyhlášky stanoven v celkové výši 2,0 lůžka na 1 000 obyvatel, z toho ošetřovatelská péče 1,30 lůžka na 1 000 obyvatel, rehabilitační lůžka 0,70 lůžka na 1 000 obyvatel. Návrh vyhlášky se nezabývá jinými druhy neakutních lůžek např. lůžky psychiatrické péče a lůžky TRN apod. Tuto problematiku bude třeba jednotně upravit tak, aby nedocházelo ke kolizím údajů vykazovaných Ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Druh poskytované péče a lůžkovou kapacitu jednotlivých zdravotnických zařízení v Moravskoslezském kraji v členění podle zřizovatelů uvádí následující text, který byl zpracován na základě údajů poskytnutých ÚZIS.
54
I. Zdravotnická zařízení zřizovaná Moravskoslezským krajem Následná péče Název zdravotnického zařízení Sdružené zdravotnické zařízení Krnov Nemocnice ve Frýdku – Místku Nemocnice Třinec Nemocnice s poliklinikou Karviná – Ráj Nemocnice v Bílovci Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí Žáry
Počet lůžek k 30.6.2003 65 32 20 79 55 98
Ošetřovatelská péče Název Počet lůžek zdravotnického zařízení k 30.6.2003 Odborný léčebný ústav Moravský Beroun 73 Léčebna dlouhodobě nemocných Dvorce 80 Léčebna dlouhodobě nemocných Kunov 49 Léčebna dlouhodobě nemocných Žáry 45 Léčebna dlouhodobě nemocných Jablunkov 71 Léčebna dlouhodobě nemocných Orlová – Lutyně 210 Léčebna dlouhodobě nemocných Opava 48 Léčebna dlouhodobě nemocných Vítkov 42 TRN Název Počet lůžek zdravotnického zařízení k 30.6.2003 Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí Žáry 27 Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí Ježník 80 Odborný léčebný ústav Metylovice 62 Odborný léčebný ústav TRN Jablunkov 130 II. Zdravotnická zařízení zřizovaná městem či obcí Následná péče Název zdravotnického zařízení Nemocnice s poliklinikou Bohumín
Počet lůžek k 30.6.2003 70
55
Ošetřovatelská péče Název zdravotnického zařízení Léčebna dlouhodobě nemocných Odry Léčebna dlouhodobě nemocných Ostrava – Radvanice
Počet lůžek k 30.6.2003 75 190
III. Zdravotnická zařízení zřizovaná privátními subjekty Následná péče Název zdravotnického zařízení Nemocnice s. r. o., Rýmařov Nemocnice Český Těšín, a. s. Gaudium Frýdek – Místek s. r. o. Nemocnice Ostrava – Jih, s.r.o. Léčebna dlouhodobě nemocných Thérapon 98, Kopřivnice
Počet lůžek k 30.6.2003 30 22 60 30 41
Rehabilitace Název zdravotnického zařízení Nemocnice Český Těšín, a. s. Beskydské rehab. centrum s. r. o. Čeladná
Počet lůžek k 30.6.2003 24 185
IV. Zdravotnická zařízení Ministerstva zdravotnictví Následná péče Název zdravotnického zařízení Léčebna dlouhodobě nemocných Klokočov
Počet lůžek k 30.6.2003 160
Rehabilitace Název zdravotnického zařízení Rehabilitační ústav Hrabyně
Počet lůžek k 30.6.2003 373
Psychiatrie Název zdravotnického zařízení Psychiatrická léčebna Opava
Počet lůžek k 30.6.2003 1015
56
Směry budoucího vývoje Vlivem stárnoucí populace a v důsledku nárůstu civilizačních chorob by mělo postupně docházet k nárůstu lůžek následné péče, a to ve prospěch lůžek geriatrických, psychiatrických a rehabilitačních. Pracoviště následné lůžkové péče by měla mít odpovídají věcné, technické a personální vybavení, a to diferencovaně dle převažujících zdravotnických činností ve vazbě na zdravotní potřeby pacientů. Postupně by mělo docházet k propojení následné a ošetřovatelské péče. Shrnutí Postupně by mělo docházet k rozšiřování lůžkového fondu, zejména ve prospěch lůžek geriatrických a rehabilitačních. Za současného stavu legislativy může krajský úřad provádět optimalizaci lůžek pouze ve vlastních zdravotnických zařízeních. Zbývající lůžkové kapacity mohou být ovlivňovány pouze Ministerstvem zdravotnictví, jednotlivými zdravotními pojišťovnami a vlastníky zařízení. V blízké budoucnosti bude nezbytné legislativně problematiku neakutních lůžek jednotně upravit, aby nedocházelo ke kolizím údajů vykazovaných Ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.
3.6. Zvláštní zdravotnická zařízení 3.6.1. Záchytné stanice Popis zdravotní služby Protialkoholní záchytné stanice jsou zařízením kraje na úseku zdravotnictví, které podle potřeby zřizuje a spravuje kraj v samostatné působnosti. Ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi řídí ve svých územních obvodech kraje a obce v samostatné působnosti. Přitom zřizují protialkoholní záchytné stanice a zařízení určená k poskytování léčebně preventivní péče a sociální péče osobám závislým na alkoholu, zabezpečují a sledují jejich provoz a činí další opatření, která jsou potřebná k poskytování této péče. Ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi koordinuje ve vymezeném území krajský úřad. Hlavní kontrolní a koordinační činnost připadá Ministerstvu zdravotnictví. Do protialkoholních záchytných stanic jsou umísťovány osoby po požití alkoholických nápojů, pokud bezprostředně ohrožují sebe, svou rodinu a další osoby, veřejný pořádek nebo majetek. Jsou povinny podrobit se lékařskému vyšetření a ošetření na záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou. Náklady na dopravu, vyšetření a ošetření hradí tato osoba ze svých vlastních prostředků. Prostředky ochrany před alkoholismem, ošetření pacientů v protialkoholních záchytných stanicích a organizace řízení jsou legislativně vymezeny v zákoně č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. SWOT analýza a) Silné stránky vytvořená síť záchytných stanic rostoucí prevence v oblasti ochrany před alkoholismem existence odborných zařízení pro osoby závislé na alkoholu odbornost zdravotnického personálu dostupnost sítě záchytných stanic
57
b) Slabé stránky umisťování intoxikovaných narkomanů v regionu Ostrava velký počet zřízených záchytných stanic vysoké náklady na jednoho zachyceného rostoucí náklady na provoz záchytných stanic nízká dobytnost pohledávek nepříznivá finanční situace zdravotnických zařízení c) Příležitosti vzájemná komunikace a spolupráce s Policií ČR optimální rozložení sítě vzdělávání a působení v oblasti zásad zdravého způsobu života u dětí omezení počtu protialkoholních záchytných stanic úspora nákladů zrušením části záchytných stanic d) Ohrožení vývoj ekonomické a sociální situace obyvatel v regionu nedodržování platných právní předpisů prodejci, výrobci alkoholických nápojů a dalšími subjekty nedostatek odborného personálu z důvodu nedostatečného platového ohodnocení nedostatečné finanční zabezpečení z prostředků kraje Popis stávající situace V současné době je v Moravskoslezském kraji provozováno pět záchytných stanic. Moravskoslezský kraj od 1. 1. 2003 provozuje čtyři záchytné stanice v rámci svých zdravotnických zařízeních, jejichž je zřizovatelem. Další záchytná stanice v Moravskoslezském kraji je provozována statutárním městem Ostrava. Protialkoholní záchytné stanice dle zřizovatele Zdravotnické zařízení, v jehož rámci je Zřizovatel PAZS provozována Moravskoslezský kraj Nemocnice ve Frýdku – Místku Nemocnice Třinec Zdravotnická záchranná služba Opava Záchranná služba okresu Karviná Statutární město Ostrava Městská nemocnice Ostrava Pozn.: Následující údaje jsou uváděny pouze za záchytné stanice v rámci zdravotnických zařízení zřizovaných krajem.
Celkový počet zachycených za rok 2002 činil 4595 zachycených. Oproti roku 2001 (3914 zachycených) tento počet vzrostl o 681. Počty zachycených vzrostly ve všech záchytných stanicích. K 30. 6. 2003 bylo v těchto zařízeních umístěno 2198 osob. Ve všech zařízeních došlo oproti roku 2001 (3 552,5 tis. Kč) k nárůstu nákladů. V roce 2002 činily průměrné náklady 4 202 tis. Kč. Průměrné náklady na jednoho zachyceného v roce 2002 činily 3,86 tis. Kč, k 30. 6. 2003 pak 3,77 tis. Kč. Dobytnost pohledávek v záchytných stanicích v Moravskoslezském kraji výrazně ovlivňuje sociální skladba obyvatel (nezaměstnaní, důchodci, cizinci). Velká část pohledávek 58
je proto prakticky na základě platné legislativy nevymahatelná a procento vymahatelnosti pohledávek se pohybuje na nízké úrovni. Personálně je provoz na záchytných stanicích dostatečně odborně zabezpečen. Je zajištěn především středním a pomocným zdravotnickým personálem. Lékaři na záchytných stanicích jsou zaměstnáni v průměru na půl úvazku. Dopravu osob do záchytných stanic zajišťuje MsK, a to prostřednictvím zdravotnických záchranných služeb v rámci zdravotnických zařízení, ve kterých je kraj zřizovatelem, když je to ze zdravotního hlediska potřebné. Při zabezpečení potřeby ošetření a dopravy těchto osob dále spolupůsobí Policie České republiky v rámci povinností stanovených zákonem. Směry budoucího vývoje Cílem koncepce je vytvoření nové sítě záchytných stanic s dostatečným pokrytím celého území Moravskoslezského kraje. Tato koncepce je vytvářena v souladu s ustanovením § 8, odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb., dle kterého kraj zřizuje záchytné stanice podle své potřeby. V rámci efektivního využití jednotlivých záchytných stanic, z hlediska úspor nákladů, se počítá s redukcí jejich počtu. Ten by měl v Moravskoslezském kraji dosáhnout maximálně čtyř, optimálně tří záchytných stanic. Z hlediska optimálního rozložení sítě záchytných stanic je třeba vzít v úvahu dostatečné pokrytí celého území kraje. Toto bude projednáno ve spolupráci s Policií České republiky, řediteli zařízení provozujících záchytné stanice a starosty obcí. Shrnutí V současné době tvoří síť záchytných stanic v Moravskoslezském kraji pět těchto zařízení. Na jejich provoz jsou vynakládány vysoké finanční prostředky. Tento stav je pro další roky neudržitelný a neefektivní. Zrušením některých záchytných stanic dojde ke snížení provozních nákladů, stanice budou efektivněji využívány, sníží se náklady na jednoho zachyceného. Při vytváření nové sítě záchytných stanic musí být bráno v úvahu dostatečné pokrytí celého území kraje, optimální doba dostupnosti tohoto zařízení. Problémem zůstane nadále nedobytnost velké části pohledávek, a to především z důvodů nepříznivé ekonomické a sociální situace obyvatel v regionu. Konkrétně zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, neumožňuje výkon pohledávky u obyvatel s nízkými příjmy. 3.6.2. Dětské stacionáře a centra Stručný popis zdravotní služby Stacionáře jsou určeny k zajištění diagnostické, léčebné a rehabilitační péče dětským pacientům, jejichž zdravotní stav vyžaduje pravidelnou zdravotní péči bez nutnosti hospitalizace. Dětská centra poskytují komplexní interdisciplinární péči dětem ohroženým ve vývoji a postiženým a koordinují odbornou a poradenskou službu rodinám těchto dětí. SWOT analýza a) Silné stránky výrazná pomoc rodině postiženého dítěte kvalitní zdravotní péče přítomnost matky u dítěte, metodické vedení lékařem kvalitní přístrojové vybavení spolupráce s nemocnicemi
59
b) Slabé stránky nedostatečný počet denních center způsob financování denních center problematická a nedostatečná legislativní úprava c) Příležitosti spolupráce se sociálními pracovníky d) Ohrožení nedostatek nižšího zdravotnického personálu Popis stávající situace V Moravskoslezském kraji je v současné době 1 dětské centrum, které poskytuje péči dětem od narození po předškolní věk. Jedná se především o děti s chronickými neurologickými poruchami, dětskou mozkovou obrnou a všemi poškozeními mozku. Toto zařízení poskytuje veškerou odbornou pomoc. Pobyty jsou týdenní a jsou výhradně v doprovodu matky. Péče v dětském centru není hrazena ze zdravotního pojištění, provoz je zajišťován pouze z dotací. Dětských stacionářů je v Moravskoslezském kraji 7. Tato poskytují komplexní poradenskou činnost a rehabilitační péči o děti s poruchami hybnosti a opožděným psychomotorickým vývojem po stránce léčebné, preventivní, psychologické, speciální pedagogické a sociální, a to formou ambulantního a denního pobytu. Během denních pobytů je dětem poskytováno kromě komplexní péče i stravování. Péče v denním pobytu, ale i péče ambulantní je převážně hrazena ze zdravotního pojištění. Přehled a kapacita dětských stacionářů a dětského centra je uvedena v následujících tabulkách. Dětská centra a stacionáře Zřizovatel Zdravotnické zařízení Moravskoslezský Dětské centrum Český Těšín, Slezská 874, Český Těšín, kraj – provozováno při Nemocnici s poliklinikou Karviná - Ráj Dětský stacionář Orlová-Lutyně, Mládí 725, Orlová-Lutyně, – provozováno při Nemocnici s poliklinikou Karviná - Ráj Dětský stacionář, Lípová 12, Havířov-Město – provozováno při Nemocnici s poliklinikou Havířov Obec, město Dětský stacionář rehabilitační, Ukrajinská 1534, Ostrava-Poruba Rehabilitační stacionář, Skautská 1045, Ostrava-Poruba Dětský stacionář, Skautská 1045, Ostrava-Poruba Denní rehab. pobyt pro děti, stacionář, Hluboká 37, Hlučín Fyzické osoby Dětský alergologický stacionář , Ke splavu 1568, Frýdek-Místek
60
Zdravotnické zařízení Dětské centrum Český Těšín Dětský stacionář Orlová-Lutyně Dětský stacionář Havířov-Město Dětský stacionář rehabilitační Ostrava-Poruba Rehabilitační stacionář Třinec Dětský stacionář Ostrava-Poruba Denní rehab. pobyt pro děti, stacionář, Hlučín Dětský alergologický stacionář Frýdek-Místek Moravskoslezský kraj
Počet míst 36 20 24 40 30 18 10 15 193
Směry budoucího vývoje Dětská centra a dětské stacionáře poskytují ucelený rozsah služeb a komplexní péče dětem s tělesným a kombinovaným postižením. Účinně propojují péči v oblasti sociální, výchovně vzdělávací a zdravotní. V budoucnu bude kladen největší důraz na kvalitu poskytované péče a pravidelnou spolupráci s rodiči postižených dětí. Budou vyvíjeny zejména aktivity, které, ve spolupráci s rodinnými příslušníky dítěte, podpoří jeho osobnostní rozvoj tak, aby byly zároveň naplňovány individuální možnosti každého dítěte. Pozornost bude věnována přirozené integraci handicapovaných dětí do společnosti. Shrnutí Počet dětských stacionářů je v současné době v Moravskoslezském kraji dostačující. Dětem je věnována komplexní péče, kterou zajišťuje tým zdravotnických a pedagogických pracovníků. Jako problematický a nedostatečný se jeví způsob financování dětských center. Do budoucna se nabízí možnost spolupráce se sociálními pracovníky při zajišťování této zdravotnické služby. Množství těchto dětských center a stacionářů v následujících letech bude záviset na počtu dětí, jejichž zdravotní stav bude vyžadovat zvláštní péči. 3.6.3. Zařízení domácí zdravotní péče Stručný popis zdravotní služby Domácí zdravotní péče je indikovanou formou zdravotní a sociální péče, která je poskytována ve vlastním sociálním prostředí klienta na základě indikace ošetřujícího lékaře. Ošetřujícím lékařem klienta je pro účel indukce domácí péče praktický lékař, nebo ošetřující lékař za hospitalizace klienta, a to maximálně po dobu 14 dnů po ukončení jeho hospitalizace. V rámci domácí péče je poskytována péče léčebná, léčebně preventivní, ošetřovatelská, rehabilitační, psychoterapeutická, včetně sociální péče a pomoci. Mimo tyto formy péče a pomoci plní specifické úkoly integrace klienta do vlastního sociálního prostředí v oblasti systému zdravotní i sociální péče. Domácí zdravotní péče může být poskytována ve formě: akutní domácí péče – je určená zejména klientům v pooperačním a poúrazovém stavu, dlouhodobé domácí péče – slouží chronicky nemocným klientům, jejichž zdravotní i duševní stav si vyžaduje dlouhodobou a pravidelnou péči, preventivní domácí péče – je určena pro klienty, u nichž doporučí ošetřující lékař v pravidelných intervalech preventivní monitorování zdravotního a duševního stavu, domácí hospicová péče – jedná se o péči o pacienty v preterminálním a terminálním stadiu života,
61
domácí péče ad hoc (jednorázová domácí péče) – jde o mimořádné využití domácí péče pro provedení jednorázových výkonů sester z ordinací praktických či jiných ošetřujících lékařů.
SWOT analýza a) Silné stránky dostupnost zdravotní služby 24 hodin denně, 365 dnů v roce denní dostupnost na ošetřujícího lékaře klienta či jeho sociální pracovnici poměrně vysoký podíl poskytované odborné zdravotní péče b) Slabé stránky nerovnoměrné rozložená síť této zdravotní služby v kraji nedostatečný počet rehabilitačních pracovníků v terénu samostatně podnikající zdravotní sestry nemohou poskytovat nepřetržitou zdravotní péči neexistence kontroly přístrojového a personálního vybavení nedostatek nižších zdravotnických pracovníků a s nimi spojená potřeba vícezdrojového financování c) Příležitosti podpora vzniku větších domácích agentur sdružujících samostatně pracující sestry nebo přímo zaměstnávajících zdravotní sestry stanovit pravidla měřitelnosti kvality poskytované péče spolupráce se subjekty poskytujícími sociální péči znalost zdravotních rizik, které ohrožují obyvatele kraje d) Ohrožení nízká motivace zdravotnických pracovníků ke kontinuálnímu vzdělávání nevhodný management agentur domácí péče nízký stupeň spolupráce se subjekty primární péče a lůžkovými zařízeními Popis stávající situace K datu 31.12.2003 bylo v Moravskoslezském kraji registrováno celkem 61 subjektů poskytujících domácí péči. Z celkového počtu těchto zařízení poskytovalo 43 subjektů péči plných 24 hodin denně (70,5%) a 18 zařízení poskytovalo služby pouze ve vymezenou denní dobu (29,5%). Zdravotní péči zajišťovalo 241,71 středních zdravotnických pracovníků (včetně smluvních pracovníků). Sestry specialistky představovaly 13% a rehabilitační pracovníci pouze 3% z celkového počtu středních zdravotnických pracovníků. V roce 2002 využilo služeb domácí zdravotní péče 20 014 pacientů, většina zdravotní péče byla indikována praktickými lékaři pro dospělé a praktickými lékaři pro děti a dorost (90,2%). Pouze 9,8% bylo indikováno ošetřujícím lékařem při hospitalizaci. Zhruba 85% provedených výkonů bylo plně hrazeno ze zdravotního pojištění. V průběhu let dochází k postupnému nárůstu poskytované domácí zdravotní péče.
62
Území Počet obyvatel Počet SZP vč. smluvních prac. (přepočtený stav) Počet SZP 100 000 obyvatel Optimální počet SZP na 100 000 obyvatel
Bruntál Frýdek- Karviná Místek 104 480 226 592 277 244 28,90 31,76 41,90 27,66
14,02
15,11
Nový Jičín 159 473 56,23
Opava
Ostrava
MsK
180 769 46,57
314 102 36,35
1 262 660 241,71
35,26
25,76
11,57
19,14
25 - 30
K datu 31.12.2002 žilo v Moravskoslezském kraji 1 262 660 obyvatel. Doporučený optimální počet jednotlivých úvazků poskytovatelů domácí péče se pohybuje v rozmezí od 25 – 30 na 100 000 obyvatel (parametr je doporučen v rámci projektu EU - PHARE – „Podpora rozvoje primární péče“). Přebytek poskytovatelů domácí péče je patrný v regionu Nový Jičín, kde je i nejvyšší počet subjektů poskytujících nepřetržitou péči. Značně nevyhovující se naopak jeví situace v regionu Ostrava, kde se zároveň nachází i nejnižší počet poskytovatelů 24 hodinové péče. Přehled středních zdravotnických pracovníků poskytujících domácí péči Moravskoslezský kraj
250
200
150
100 Bruntál 50
Frýdek - Místek
27,66
14,02
Karviná
Nový Jičín 35,26
15,11
Opava
Ostrava
25,76
11,57
19,14
0 počet středních zdravotnických pracovníků (přepočtený stav) počet středních zdravotnických pracovníků na 100 000 obyvatel
Směry budoucího vývoje Demografický, geografický i epidemiologický vývoj napovídá, že dojde k radikálnímu rozšíření působnosti systému domácí péče jak v oblasti zdravotní péče, tak zejména v oblasti sociální péče a pomoci. V oblasti systému zdravotní péče dojde převážně k rozvoji domácí péče poskytované klientům v akutním stavu, klientům po jednodenních zákrocích a podpoře rozvoje domácí péče pro umírající. V oblasti sociální péče budou agentury domácí péče zajišťovat širší rozsah péče a pomoci, zejména v oblasti resocializace a adaptace, osobní asistence atp. 63
Shrnutí Stávající situace v oblasti poskytované domácí péče není uspokojivá. V Moravskoslezském kraji existuje značně nerovnoměrná síť. Zcela nevyhovující je síť v regionu Frýdek – Místek, Karviná a Ostrava, kde je pociťován akutní nedostatek subjektů poskytujících 24 hodinovou péči. Při výběrových řízeních na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami v oblasti poskytování domácí péče, jejichž vyhlašovatelem je krajský úřad, by měl být podporován vznik agentur, které jsou schopny zajistit klientům péči po 24 hodin denně. V budoucnu se očekává výrazná podpora této formě zdravotní péče, s ohledem na předpokládaný nárůst klientů a dále se jeví jako nezbytná potřeby vícezdrojového financování. 3.6.4. Stacionáře pro dospělé Stručný popis zdravotní služby Stacionáře poskytují služby klientům, kteří nemohou pro svůj věk, zdravotní postižení nebo sociální situaci žít zcela samostatně, ale rodina či osoba blízká je schopna se o ně část dne starat v jejich domácím prostředí. Stacionáře jsou určeny k zajištění diagnostické, léčebné a rehabilitační péče pacientům, jejichž zdravotní stav vyžaduje pravidelnou zdravotní péči bez nutnosti hospitalizace. Stacionář umožňuje svým klientům celodenní nebo půldenní pobyty. Stacionář může také sloužit jako jedna z forem respitní péče, tj. pro klienty, o které pečuje rodina celodenně, ale potřebuje si nějak čas od této náročné péče odpočinout. SWOT analýza a) Silné stránky integrovaná forma péče o potřebné občany pomoc rodinám, kde klient a jeho rodina nezvládají problémy spojené se zdravotním postižením nebo vysokým věkem zajištění zdravotní péče o klienta bez nutnosti hospitalizace b) Slabé stránky nedostatečné vzdělání pracovníků diskriminace sociálně slabých klientů nedostatečný počet zařízení nedostatečná legislativa c) Příležitosti stárnoucí populace d) Ohrožení nedostatek finančních prostředků Popis stávající situace V současné období se v Moravskoslezském kraji nachází osm stacionářů pro dospělé, z nichž kraj je zřizovatelem pouze jednoho z nich. Celkový počet míst ve stacionářích je 96. S ohledem na stále rostoucí poptávku po službách tohoto druhu je v současném období poměrně citelný nedostatek volných míst ve stacionářích. Hlavním cílem stacionářů je zkvalitnit život klientům. Přehled a kapacita stacionářů pro dospělé je uvedena v následující tabulce.
64
Stacionáře pro dospělé Zřizovatel Zdravotnické zařízení Moravskoslezský Ženský stacionář v Opavě, Vančurova 5, Opava kraj – provozováno při Slezské nemocnici v Opavě Fyzické Dům duševního zdraví – stacionář, Skautská 1081, Ostrava – Poruba a právnické osoby Stacionář neurologický – Nerest, J.V.Sládka 84, Frýdek – Místek Stacionář pro dospělé, s.r.o., Sokolská 81, Moravská Ostrava Interní stacionář Podlesí, s.r.o., Konská 453, Třinec Stacionář gynekologie a chirurgie – Alva, Stonava 1071, Stonava Denní stacionář pro dospělé, Ostravská 73, Český Těšín Denní stacionář kožní, T.G. Masaryka 602, Frýdek – Místek Denní psychiatrický stacionář, Lhotka 77, Lhotka
Zdravotnické zařízení Ženský stacionář v Opavě Dům duševního zdraví – stacionář, Ostrava – Poruba Stacionář neurologický – Nerest, Frýdek – Místek, Stacionář pro dospělé, s.r.o., Moravská Ostrava Interní stacionář Podlesí, s.r.o., , Třinec Stacionář gynekologie a chirurgie – Alva, Stonava Denní stacionář pro dospělé, Český Těšín Denní stacionář kožní, Frýdek – Místek Denní psychiatrický stacionář, Lhotka Moravskoslezský kraj
Počet míst 10 25 12 4 6 7 10 4 18 96
Směry budoucího vývoje S ohledem na stávající celospolečenskou situaci, kdy dochází k posunům hranice důchodového věku, růstu nezaměstnanosti,stárnutí populace a podobně, lze očekávat, že dojde k markantnějšímu nárůstů poptávky po těchto službách. Práce s klienty ve stacionáři bude zaměřena zejména na jejich aktivizaci, prevenci proti psychickým obtížím, podporu soběstačnosti a rozvoji ergoterapeutických technik. Shrnutí Stávající počet stacionářů pro dospělé v Moravskoslezském kraji je nedostatečný. S ohledem na stále se zvyšující průměrný věk populace je poměrně akutní zejména nedostatek geriatrických míst. Jako problematická se jeví úhrada poskytované péče ze strany zdravotních pojišťoven, které mnohdy odmítají uzavírat smlouvy s legislativně nedostatečně definovaným zdravotnickým zařízením.
65
3.6.5.
Kojenecké ústavy a dětské domovy
Stručný popis zdravotní služby Kojenecké ústavy jsou zvláštní zdravotnická zařízení poskytující komplexní péči, zejména preventivní, diagnostickou, léčebnou, léčebně rehabilitační a zaopatření zpravidla dětem do 1 roku věku, které nemohou vyrůstat z jakýchkoliv důvodů v rodinném prostředí. Zajišťují celodenní ústavní péči. Hlavním důvodem pobytu dětí v těchto zařízeních je důvod sociální, v některých případech i důvod zdravotní. Dětské domovy jsou zdravotnická zařízení poskytující komplexní péči, zejména preventivní, diagnostickou, léčebnou, léčebně rehabilitační a zaopatření zpravidla dětem do 3 let věku. Jsou určeny k poskytování ústavní péče dětem se zdravotním postižením, pro jehož sledování, léčení a rehabilitaci je domácí prostředí nezpůsobilé, dále k poskytování ústavní péče dětem ohroženým ve vývoji domácím prostředím a dětem, které nemohou být vychovávány ve vlastní rodině nebo v náhradní rodinné péči. SWOT analýza a) Silné stránky vytvořená síť dětských domovů a kojeneckých ústavů probíhající programy a projekty v oblasti péče o dítě, rodinu realizace náhradní rodinné péče odbornost zdravotnického personálu zajištění péče o děti těžce postižené b) Slabé stránky nízký počet odborného zdravotnického personálu vysoké náklady na provoz vzdálenost rodiny při umístění dítěte do ústavu, přetrhání citových, sociálních vazeb velký počet dětí stejného věku ve skupině připadající na 1 zdravotnického pracovníka (zdravotní sestru) střídání personálu pečujícího o děti c) Příležitosti vzájemná komunikace a spolupráce optimální rozložení sítě úspora nákladů lepším využití kapacit kojeneckých ústavů a dětských domovů zvyšování kvalifikace odborných pracovníků zdroje finančních prostředků (sponzoři) d) Ohrožení vývoj ekonomické a sociální situace rodin v regionu legislativní prostředí nedostatek odborného personálu z důvodu nedostatečného platového ohodnocení přetrvávající nízká flexibilita při umísťování dětí do náhradní rodinné péče
66
Popis stávající situace K 31. 12. 2002 bylo v Moravskoslezském kraji provozováno 5 kojeneckých ústavů a dětských domovů.V následující tabulce jsou uvedeny kojenecké ústavy a dětská zařízení v členění dle zřizovatele. Kojenecké ústavy a dětské domovy dle zřizovatele Zřizovatel Zdravotnické zařízení Moravskoslezský kraj Kojenecký ústav a dětský domov, Opava Dětský domov, Janovice u Rýmařova Kojenecký ústav, Krnov – provozováno při Sdruženém zdravotnickém zařízení Krnov Dětský domov pro děti 1-3 leté, Havířov – Suchá - provozováno při Nemocnici s poliklinikou Havířov Statutární město Ostrava Dětský domov pro děti do 3 let, Ostrava – Zábřeh Celkový počet míst v těchto zdravotnických zařízeních k 31. 12. 2002 byl v Moravskoslezském kraji 298. Zdravotnické zařízení Kojenecký ústav, Krnov Dětský domov, Janovice u Rýmařova Dětský domov pro děti 1-3 leté, Havířov – Suchá Kojenecký ústav a dětský domov, Opava Dětský domov pro děti do 3 let, Ostrava – Zábřeh Moravskoslezský kraj
Počet míst 50 25 30 56 137 298
Kojenecké ústavy a dětské domovy v Moravskoslezském kraji jsou na vysoké úrovni v péči o nejmenší děti, včetně postižených. Je zde zajišťováno sociální prostředí ohroženým dětem, kdy je dítěti poskytována komplexní péče. Dítě je sledováno po zdravotní, neurologické a psychické stránce. Ve všech zařízeních je kladen důraz na individuální přístup k dětem. Problémem zůstává nízký počet odborného personálu a nízká flexibilita při umísťování dětí do náhradní rodinné péče, což je částečně dáno také legislativním prostředím. Směry budoucího vývoje Vzhledem k poměrně vysokým nákladům na provoz kojeneckých ústavů a dětských domovů, nedostatečnému využívání kapacit je třeba optimalizovat síť těchto zdravotnických zařízení. Snížením počtu těchto zařízení by došlo k jejich efektivnějšímu využití a tím také k úspoře nákladů. Do budoucna by bylo dobré zaměřit se na sanaci rodiny, využít možností podporovaného či chráněného bydlení, aby děti mohly zůstat ve vlastní rodině a nedošlo k narušení rodinných a citových vazeb. Ne vždy bude možné jít touto cestou (takových případů bude asi většina), pak by měla nastoupit náhradní rodinná péče, která by byla diferencovaná podle potřeb dítěte a situace v rodině, tj. pěstounská péče (profesionální pěstounská péče), osvojení, svěření do péče třetí osoby, náhradní rodinná péče po dobu pracovních dnů.
67
Shrnutí V současné době tvoří síť kojeneckých ústavů a dětských domovů v Moravskoslezském kraji pět zdravotnických zařízení. Na provoz těchto zařízení jsou vynakládány vysoké finanční prostředky při nedostatečném využívání kapacit v některých zařízeních. Při vytváření optimální sítě těchto zdravotnických zařízení je třeba zvažovat všechny kroky, vzhledem k tomu, že se jedná o oblast péče o dítě a rodinu. Vytvořená síť a systém poskytování této péče by měl především co nejlépe vyhovovat potřebám dítěte. 3.6.6. Lázeňská zařízení Stručný popis zdravotní služby Lázeňskou péči, včetně určení stupně naléhavosti, poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu, doporučuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí příslušná zdravotní pojišťovna. Návrh na lázeňskou péči podává registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Nemoci, u nichž lze lázeňskou péči poskytnout, indikační předpoklady, odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské péče u jednotlivých nemocí, délku léčebného pobytu a indikační zaměření lázeňských míst stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Lázeňská péče se poskytuje a hradí jako komplexní lázeňská péče nebo příspěvková lázeňská péče. Komplexní lázeňská péče navazuje na ústavní péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. Komplexní lázeňská péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Příspěvková lázeňská péče je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním. Zdravotní pojišťovna hradí v těchto případech pouze vyšetření a léčení pojištěnce. Příspěvková lázeňská péče může být poskytnuta jednou za dva roky, pokud nerozhodne revizní lékař jinak. Popis stávající situace Zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou stanoveny podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. Výběrové řízení na poskytování lázeňské zdravotní péče vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví. K datu 31.12. 2002 existovala v Moravskoslezském kraji 3 lázeňská zařízení s celkovým počtem 1 831 lůžek. Konkrétně se jedná o: Lázně – Sanatoria Klimkovice, a.s. Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p. Lázně Darkov, a.s. Moravskoslezský kraj není zřizovatelem zařízení lázeňské péče. Shrnutí Lázeňská péče je plně hrazená ze zdravotního pojištění v případech stanovených zákonem 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Občané (bez ohledu na státní příslušnost) si mohou individuálně hradit lázeňskou péči z vlastních finančních zdrojů a tak ji v podstatě čerpat kdykoli bez omezení. Ministerstvo zdravotnictví v případě lázeňských zařízení nestanovuje minimální limity týkající se počtu lůžek. V souladu s výše uvedeným a s ohledem na specifické podmínky vzniku zařízení
68
tohoto typu, Moravskoslezský kraj nevytváří a pravděpodobně ani v budoucnu nebude tvořit koncepci lázeňských zařízení. 3.6.7. Hospicová péče Stručný popis zdravotní služby Hospic je specializované zařízení poskytující tzv. paliativní péči. Paliativní péčí se rozumí soubor léčebných a ošetřovatelských výkonů, organizačních metod, postupů a opatření poskytovaných pacientům v pokročilých a konečných stádiích onemocnění, u kterých byly vyčerpány možnosti léčby vedoucí k vyléčení, ale pokračuje aktivní léčba s cílem zmírnit bolest a ostatní obtíže vyplývající ze základního onemocnění. V tomto smyslu se chronický bolestivý stav chápe jako samostatný syndrom, který vyžaduje specielní léčebný postup, založený na multidisciplinární koordinované týmové spolupráci. Paliativní péče zahrnuje i péči o rodinu nemocného. V hospicích jsou standardně součástí běžných profesionálních týmů sociální pracovníci, psychologové a teologové. Běžně ve světě se hospicová péče poskytuje pacientům ve formě domácí hospicové péče, denní stacionární hospicové péče a lůžkové hospicové péče. Hlavním posláním hospiců je zajištění důstojného a klidného umírání a pomoci rodinám, které se dlouhodobě starají o svého blízkého. SWOT analýza a) Silné stránky dostatek vhodných objektů pro zřízení hospiců stávající úroveň paliativní léčby b) Slabé stránky absence jakékoli právní úpravy týkající se této zdravotně-sociální služby nedostatečný způsob financování neexistence lůžkové či stacionární formy této péče v kraji nízká informovanost umírajících pacientů o jejich skutečném zdravotním stavu c) Příležitosti zvýšit povědomí veřejnosti o paliativní medicíně osvětová činnost o procesu umírání, jako o přirozené součásti života spolupráce s charitativními organizacemi objektivní pomoc rodinám umírajícího zřízení meziresortní komise Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí, která by řešila problematiku zdravotně-sociálních lůžek d) Ohrožení nedostatek z řad dobrovolníků, kteří tvoří neoddělitelnou součást týmů v hospicích nízký počet školících center zaměřených na problematiku související s poskytováním paliativní péče sociální diskriminace slabých a umírajících nedostatečné kontinuální vzdělávání zdravotníků
69
Popis stávající situace V současném období chybí v Moravskoslezském kraji fungující zařízení hospicového typu. Od roku 2001 však existuje v Moravskoslezském kraji projekt dobrovolného hospicového hnutí, který vznikl ve spolupráci Charity Ostrava a Biskupství Graz v Rakousku. Činnost dobrovolného hospicového hnutí je zaměřena především na pomoc potřebným lidem. Dobrovolníci docházejí do charitních středisek, domácností, nemocnic, domovů důchodců a jiných státních a nestátních institucí. Na základě pozitivních zkušeností ze zemí, kde již hospice běžně fungují, se ukázalo, že je optimální 5 hospicových lůžek na 100 000 obyvatel. Jako dostačující se jeví 65 hospicových lůžek, které bude nutno v nejbližším možném časovém horizontu zřídit. Směry budoucího vývoje V horizontu 5 – 10 let se předpokládá zvýšený počet pacientů s onkologickou a neztišitelnou bolestí. Další skupinu pacientů budou tvořit nemocní v pokročilých a terminálních stádiích onemocnění virem lidské imunodeficience. S rozvojem intenzivní medicíny lze očekávat i vyšší počet pacientů s těžkými inkurabilními deficity, zejména neurologické povahy, které mohou vyústit v neztišitelné bolesti či perzistující vegetativní stavy, u kterých často připadá v úvahu pouze symptomatická nebo paliativní léčba. V souladu s uvedeným bude potřeba vytvořit zařízení hospicového typu, denní stacionáře hospicové péče a vytvořit prostor pro vznik agentur domácí hospicové péče. Shrnutí V současném období v Moravskoslezském kraji neexistuje zařízení lůžkové hospicové péče. Domácí hospicová péče funguje pouze na základě dobrovolnosti a je zřízena při Charitě Ostrava. Jako nezbytné se jeví vybudování lůžkových zařízení hospicového typu a to v souladu s doporučovanými parametry. Podporován by měl být také vznik agentur domácí hospicové péče a denních stacionářů hospicové péče, a to vzhledem k předpokládanému nárůstu pacientů s onkologickou a neztišitelnou bolestí.
3.7. Zařízení lékárenské péče Stručný popis zdravotní služby Lékárenství je základní odvětví farmacie, jehož hlavní funkcí v současné době je především uspokojování potřeby léčiv a zdravotnických prostředků pro obyvatelstvo, zdravotnická i jiná zařízení a zvířata. Tyto by měly být vždy poskytovány se zárukou účinnosti, bezpečnosti a kvality v potřebný okamžik a pro potřebného pacienta, zařízení či zvíře. Dle stávajících platných právních předpisů jsou lékárny zahrnuty mezi zařízení léčebně preventivní péče. Zařízení lékárenské péče jsou podle platných právních předpisů (vyhláška č. 49/1993 Sb. v platném znění) rozděleny na lékárny základního typu, lékárny s odbornými pracovišti a výdejny zdravotnických prostředků. V praxi se dále používá dělení na lékárny veřejné a nemocniční, náplň práce těchto pracovišť není závazně dána. Vznik nových lékáren zásadně není nijak regulován, vznikají většinou tam, kde je to pro majitele, případně provozovatele lékárny výhodné. Proto je síť lékáren velmi nerovnoměrná, ve velkých městech je jich výrazný nadbytek a v menších obcích mívají pacienti problémy se zajištěním léčiv (tj. ve vztahu s omezením dopravní obslužnosti obcí). Situaci mírně zlepšuje možnost zřídit (s nižšími finančními náklady) odloučené oddělení výdeje léčiv a zdravotnických prostředků s omezenou otevírací dobou (dle ordinačních hodin lékaře), navazující na „mateřskou lékárnu“. Nově vznikají řetězce lékáren, zejména při supermarketech.
70
SWOT analýza a) Silné stránky zdravotnický charakter lékáren silná koncentrace lékáren v městských aglomeracích zabezpečení odborného dozoru v lékárnách zajištění sběru a likvidace neupotřebených léčiv od občanů b) Slabé stránky lékárenská pohotovost nerovnoměrná síť lékáren v kraji c) Příležitosti posilovat působení lékárníků v oblasti samoléčby včetně kvalitně zvládnuté komunikace s pacientem poskytování doplňkového diagnostického servisu pro monitorování zdravotního stavu d) Ohrožení personální zajištění lékáren (neexistence přesně vymezené struktury zaměstnanců a úrovně jejich vzdělání) nedostatečné metodické řízení lékáren Popis stávající situace V porovnání s rokem 1991 došlo ke zdvojnásobení celkového počtu lékáren. Převažují lékárny základního typu v soukromém vlastnictví. Roste význam lékáren v hypermarketech provozovaných převážně společnostmi s komerčnějším zaměřením. Z hlediska hustoty sítě lze konstatovat, že živelný vznik nových lékáren působí její nevyváženost. Typické je hromadění lékáren v centrech měst a v okolí velkých zdravotnických zařízení. Současný stav lze částečně optimalizovat zavedením regulace neudělením registrace nově vznikajícím lékárnám při absenci předběžného souhlasu. Je nutno zmapovat volná místa pro vznik dalších oddělení výdeje léčiv v nejmenších obcích a zvážit, zda je nutné vázat jeho vznik na ordinaci lékaře zde. Na základě údajů získaných z ÚZIS bylo k datu 31.12.2002 v Moravskoslezském kraji 232 samostatných zařízení lékárenské péče. Celkový počet lékáren, tj. samostatných lékáren a lékáren při lůžkových a ambulantních zařízeních v Moravskoslezském kraji podle jednotlivých regionů uvádí následující tabulka. Území Počet lékáren
Bruntál 19
FrýdekMístek 41
Karviná 54
Nový Jičín 28
Opava
Ostrava
MsK
28
80
250
Konkrétní obligatorní doporučení týkající se optimálního počtu zařízení lékárenské péče v současném období nejsou stanovena. Nezávazná doporučení se vztahují pouze na vznik nových lékáren, kde je navržen spád nejméně 4 000 obyvatel a může vzniknout nejblíže 300 metrů od stávající lékárny. Menší spád je možný pouze v případě je-li nejbližší lékárna vzdálena více něž 5 dopravních kilometrů. Na stávající lékárny se optimalizující parametry nevztahují. Dle stávajících právních úprav (zákon 48/1997 Sb., o zdravotním pojištění, obchodní zákon) nemají zdravotní pojišťovny ani Krajský úřad Moravskoslezského kraje možnost síť lékáren ovlivňovat.
71
Přehled zařízení lékárenské péče
Moravskoslezský kraj
250
200
150
100
Ostrava Frýdek - Místek
50
Bruntál 18,18
18,09
Karviná Nový Jičín 19,47
17,55
Opava 15,48
25,46
19,79
0 počet zařízení lékárenské péče celkem
počet zařízení lékárenské péče na 100 000 obyvatel
Směry budoucího vývoje Zdravotnický charakter lékárenské péče, jako součást léčebně preventivní péče, by měl být i nadále zachován. Nadále je potřeba rozvíjet stávající systém veřejného lékárenství ve formě soukromého vlastnictví fyzických a právnických osob a současně regulovat vznik nových lékáren podle geografického nebo demografického či jiného kritéria. V odlehlých obcích se ztrátovým provozem lékárny bude účelné usilovat o finanční podporu ze strany místně příslušného obecního úřadu. Do popředí se bude dostávat zejména poradenská činnost s tím, že pacient by se měl stát nejdůležitějším subjektem v procesu farmakoterapie. Z legislativního pohledu by mělo dojít k diferenciaci lékáren a jejich legislativnímu uzákonění. Taktéž je předpokládána regulace sortimentu lékáren (v souvislosti s možnou definicí negativního seznamu). Shrnutí Stávající síť zařízení lékárenské péče je velmi nerovnoměrná a na mnoha místech předimenzovaná. V budoucnu bude nutná regulace vzniku nových lékáren, a to za předpokladu legislativních úprav a v souladu s výše uvedenými doporučeními.
72
3.8. Rozmisťování přístrojů vybrané zdravotnické techniky Stručný popis Přístrojové vybavení zdravotnických zařízení lze rozdělit do tří základních skupin:
Skupina A skupina přístrojového a technického vybavení, které jsou zdravotnická zařízení povinna vlastnit – jimi je podmíněna registrace určitého typu zdravotnického zařízení; tato skupina je taxativně vymezena v příloze vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č.49/1993 Sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení Skupina B přístrojové vybavení, které mohou zdravotnická zařízení pořizovat a které nepodléhá regulaci ze strany státních orgánů ani krajského úřadu Skupina C tzv. vybraná zdravotnická technika; do této skupiny spadají vybrané přístroje, jejichž umístění i obměna ve zdravotnických zařízeních podléhají schvalovacímu řízení Komise pro posuzování rozmístění přístrojů vybrané zdravotnické techniky zřízené při Ministerstvu zdravotnictví.
SWOT analýza a) silné stránky každé zdravotnické zařízení v Moravskoslezském kraji má základní přístrojové a technické vybavení vybavenost přístroji vybrané zdravotnické techniky je relativně dobrá (dle doporučení Ministerstva zdravotnictví), viz tabulka; běžný provoz zdravotnických zařízení je z technického hlediska zabezpečen b) slabé stránky některé přístroje ve zdravotnických zařízeních jsou zastaralé, a to nejen svým opotřebením, ale i morálně čím specializovanější přístroj, tím je pro obyvatele kraje méně dostupný mnohé přístroje nesplňují podmínky tzv. atomového zákona nerovnoměrné rozmístění některých přístrojů vybrané zdravotnické techniky c) příležitosti částečná možnost systematicky ovlivňovat umístění nových přístrojů a obměnu starých ve zdravotnických zařízeních kraje na základě podrobné analýzy a koncepce vybrané zdravotnické techniky d) ohrožení finanční možnosti kraje jako zřizovatele některých zdravotnických zařízení finanční možnosti zřizovatelů ostatních zdravotnických zařízení, zejména měst schvalovací řízení Komisí pro rozmísťování přístrojů vybrané zdravotnické techniky, jejíž názor nemusí být v souladu s potřebami kraje
73
Popis stávající situace Skupinu přístrojového a technického vybavení, které jsou zdravotnická zařízení povinna vlastnit, má každé zařízení s platnou registrací. To znamená, že bez tohoto povinného vybavení nelze zdravotnické zařízení zaregistrovat a tedy ani provozovat. U skupiny přístrojového vybavení, které mohou zdravotnická zařízení volně pořizovat a jeho provozování nepodléhá regulaci ze strany státních orgánů a krajského úřadu, je věcí potřeb, koncepce a finančních možností zdravotnických zařízení. Vybraná zdravotnická technika, která podléhá schvalovacímu procesu Komise pro posuzování rozmístění přístrojů vybrané zdravotnické techniky zřízené při Ministerstvu zdravotnictví, je zachycena v následující tabulce s názvem „Vybavení přístroji vybrané zdravotnické techniky ve zdravotnických zařízeních Moravskoslezského kraje“ Vybavení přístroji vybrané zdravotnické techniky ve zdravotnických zařízeních Moravskoslezského kraje – skupina C Doporučení Doporučení Ministerstva Typ přístroje převedené na počet Současný stav zdravotnictví obyvatel kraje Počítačová tomografie 1 přístroj na 120tis obyv. 11 16 Magnetická rezonance 1 přístroj na 250tis obyv. 5 3 Angiografický komplet 1 přístroj na 300-500tis obyv. 3-4 12 Terapeutický ozařovač 1 přístroj na 500tis obyv. 3 6 RTG simulátor 1 přístroj pro každé pracoviště x 1 Skiagraficko-skiagrafický 1 přístroj na 50-75tis obyv. 17 - 25 12 komplet Scintilační gamakamera 1 přístroj na 100-200tis obyv. 6 - 13 11 RTG dg skiaskopickox x 77 skiagrafický Lithotryptor 1 přístroj na 1mil obyv. 1 2 Mamografický rentgen
1 přístroj na 110-180tis obyv.
Dialyzační lůžko + monitor Plánovací systém pro radioterapii RTG dvoufotonový celotělový kostní denzitometr Laser pro transmyokardiální revaskularizaci
7 - 11
9
stávající síť v ČR je dostatečná, nová HDS pravděp.nebudou vznikat, spíše se budou rozšiřovat stávající HDS
x
78
1 soubor pro každé pracoviště
x
2
x
x
4
není prozatím dořešeno
0
není prozatím dořešeno
Směry budoucího vývoje V oblasti přístrojového a technického vybavení skupiny A je nutno dodržet platnou legislativu; není zde prostor pro další ovlivňování zdravotnických zařízení. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení představuje standardizaci ve vybavenosti zdravotnických zařízení přístroji. 74
Pro skupinu B není nutná regulace. V případě přístrojového vybavení, které je zařazeno do skupiny C, tj. vybraná zdravotnická technika, je nutno při tvorbě koncepce zdravotní péče vycházet ze specifických potřeb Moravskoslezského kraje, závisejících na demografickém vývoji, zdravotním stavu obyvatel kraje, vývoji nemocnosti, struktuře obyvatel, geografické situaci kraje apod. Shrnutí Stávající situace v oblasti vybavenosti zdravotnických zařízení kraje přístroji je vcelku vyhovující. Vzhledem k tomu, že mnohé přístroje ovšem nevyhovují podmínkám tzv. atomového zákona, a že dochází k jejich fyzickému i morálnímu zastarávání, bude nutno je postupně obměňovat. Tato obměna ovšem závisí nejen na finančních možnostech zdravotnických zařízení a jejich zřizovatelů, ale u přístrojů náležejících do skupiny vybrané zdravotnické techniky také na schválení Komisí pro rozmísťování přístrojů vybrané zdravotnické techniky. Obměna by se měla řídit zejména potřebou zajištění zdravotní péče, efektivností provozu, dostupností a možnostmi zdravotnického zařízení zajistit dostatečně kvalifikovaný personál.
75
4. Specifikace problémových oblastí a návrhy řešení Současný stav zdravotnictví v České republice je velmi neuspokojivý. Je charakteristický značnými rozdíly v kvalitě, struktuře a efektivitě jednotlivých zdravotnických zařízení. Je nepochybné, že během posledního desetiletí se podařilo podstatně zkvalitnit úroveň české medicíny. Tvrzení je možno doložit prodlouženou střední délkou života nebo výrazně zlepšenou dostupností mnohých vyšetření, operací a léků. Těchto výsledků bylo dosaženo i přesto, že existuje ve sféře zdravotnictví poměrně široký okruh problémových oblastí. Tuto problematiku je však nezbytné urychleně řešit, aby nedošlo ke „zhroucení“ systému. V současném období je regionální zdravotnictví v Moravskoslezském kraji zatíženo hledáním řešení v oblastech týkajících se:
4.1.
Optimalizace sítě zdravotnických zařízení
Vymezení problému Snahou Ministerstva zdravotnictví je, aby jednotlivé kraje garantovaly zabezpečení dostupnosti a kvality poskytované zdravotní péče. Garance dostupnosti zdravotní péče by měla být v budoucnu zajištěna přenesením odpovědnosti za tvorbu a optimalizaci sítě zdravotnických zařízení do samostatné působnosti krajů. V této souvislosti připravilo Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku o minimálních nepodkročitelných parametrech sítě zdravotnických zařízení (indexy v návrhu byly již několikrát během krátkého období měněny). Již nyní Ministerstvo zdravotnictví vytváří tlak na kraje, aby předkládaly návrhy týkající se například redukce či reprofilizace lůžkového fondu. V současném období však neexistuje žádný platný a účinný právní předpis, který by upravoval odpovědnost krajů za tvorbu „krajské sítě“ zdravotnických zařízení. Kraje mohou za stávající situace ovlivňovat pouze ta zdravotnická zařízení, která zřizují. S ohledem na nedostatečné zákonné možnosti nemohou kraje efektivně ovlivňovat poskytování zdravotní péče zdravotnických zařízení působících na jeho území. V souladu se zněním zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je tato povinnost ukládána zdravotním pojišťovnám. V § 46 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., je uvedeno, že zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům. Tuto povinnost plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Tato zdravotnická zařízení tvoří síť smluvních zařízení zdravotní pojišťovny. Mimo té skutečnosti, že kraj není odpovědný za tvorbu sítě zdravotnických zařízení, nemá zejména vůbec možnost „síť“ ovlivňovat. Prostřednictvím výběrových řízení na uzavření smlouvy se zdravotními pojišťovnami, jejichž vyhlašovatelem je kraj, může ovlivňovat pouze ambulantní zdravotní péči. Avšak stanovisko kraje a výsledek výběrového řízení podle platné legislativy nezakládají právo na uzavření smlouvy daného poskytovatele zdravotní služby se zdravotní pojišťovnou. Výběrová řízení na poskytování ústavní a lázeňské zdravotní péče pak vyhlašuje přímo Ministerstvo zdravotnictví. Návrh řešení legislativní úprava dané oblasti, spolupráce se zdravotními pojišťovnami, odbornými a profesními organizacemi při tvorbě sítě, změna struktury sítě nemocnic,
76
4.2.
rozvoj jednodenní medicíny, rozvoj stacionární a domácí péče, koordinace hustoty sítě v návaznosti na možnosti sousedních krajů.
Nedostatečná legislativa v oblasti zdravotnictví
Vymezení problému Existence širokého okruhu problémů ve zdravotnictví znesnadňuje činnost všech subjektů podílejících se na utváření systému zdravotní péče. Markantní je zejména absence následujících právních úprav: samostatného zákona o zdravotnické záchranné službě, zákona o zdravotní péči při poskytování zdravotnických služeb, zákona o zdravotnických zařízeních a jejich provozování, vyhlášky o minimální síti zdravotnických zařízení… Návrh řešení legislativně minimálně ošetřit výše uvedené oblasti.
4.3.
Financování zdravotní péče a zadluženost zdravotnických zařízení
Vymezení problému Výdaje na zdravotní péči jsou hrazeny z veřejných zdrojů, resp. soukromými subjekty. Veřejné zdroje tvoří pojistné vybrané zdravotními pojišťovnami a prostředky státního rozpočtu. Celkové výdaje na zdravotnictví zahrnují výdaje veřejné a soukromé. Veřejné výdaje jsou výdaje zdravotních pojišťoven ze systému všeobecného zdravotního pojištění a dále výdaje ze státního rozpočtu, které plynou do zdravotnictví prostřednictvím výdajů Ministerstva zdravotnictví a výdajů územních rozpočtů. Největším problémem posledních let se stále intenzivněji stává oblast financování zdravotnictví. S nedostatkem finančních prostředků se potýkají jak samotná zdravotnická zařízení, tak jednotlivé zdravotní pojišťovny. Představitelé zdravotních pojišťoven spatřují problém zejména v nedostatečně definovaných nástrojích, které by jim umožnily vyšší dobytnost pohledávek, v nízkém „minimálním pojistném“, duplicitě výkonů prováděných ve zdravotnických zařízeních, dlouhé průměrné ošetřovací době aj. Tyto problémy v konečném důsledku vedou k úpravám (prodlužování) lhůt splatnosti, které již tak zadluženým zdravotnickým zařízením působí značné obtíže. Jedná se však o systémový problém, jehož řešení je plně v kompetenci Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí, respektive Vlády ČR. Zástupci zdravotnických zařízení pak shodně prohlašují, že zdrojem problémů jsou rychle rostoucí mzdové náklady a nízké úhrady za provedené výkony ze strany zdravotních pojišťoven. Pro jednotlivé kraje se problematika financování zdravotnictví stala urgentní na počátku roku 2003, kdy na ně stát v souvislosti s postupem reformy veřejné správy převedl většinu nemocnic, aniž by uhradil dluhy ve výši cca 6 mld. Kč. Vláda České republiky svým Usnesením ze dne 12. listopadu 2003 č. 1153 + P přistoupila k řešení závazků zdravotnických zařízení zřizovaných bývalými okresními úřady, které vznikly do 31. prosince 2002. Konkrétně Moravskoslezský kraj by měl obdržet v rámci finančního vypořádání závazků v roce 2003 částku ve výši 298.864 tis. Kč a částka 84.761 tis. Kč by měla být na účet kraje
77
připsána v průběhu roku 2004. Hospodářské výsledky převzatých zdravotnických zařízení v Moravskoslezském kraji však byly a jsou alarmující. Návrh řešení postupně zavádět změny v systému úhrad zdravotní péče, udržení mzdových nároků v relacích k nárůstu příjmů z veřejného zdravotního pojištění, zavedení informační databáze umožňující sledování efektivity příjmů a výdajů zdravotního pojištění a kvality poskytované zdravotní péče, zavést účinnou kontrolu alokace finančních prostředků ve zdravotních pojišťovnách a zdravotnických zařízeních, snížení nákladů na zdravotní péči optimalizací sítě zdravotnických zařízení, účinná regulace objemu poskytované péče, legislativní úprava dané oblasti.
4.4.
Nevyhovující vybavení
stavebně
technický
stav
budov
a přístrojového
Vymezení problému V kraji existují, mimo zdravotnických zařízení zřizovaných Moravskoslezským krajem, také zdravotnická zařízení zřizovaná jinými subjekty. Krajský úřad v současném období pouze disponuje údaji, které popisují aktuální stavebně-technický stav budov, jichž je vlastníkem. Obecně platí, že stav zařízení je srovnatelný s úrovní obdobných zařízení v České republice. Je však nutné konstatovat, že některá z nich mají velkou investiční rozestavěnost. Ta mnohdy probíhá na úkor přístrojového vybavení, které je často fyzicky a morálně zastaralé. Některé přístroje již neodpovídají platné legislativě, např. zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. O vysokých finančních potřebách zdravotnických zařízení zřizovaných krajem svědčí i poměrně vysoké požadavky na zařazení akcí reprodukce majetku pro rok 2004 ve výši 2 974 mil. Kč. Návrh řešení vypracování dlouhodobého plánu oprav a investic zdravotnických zařízení, navýšení investičních finančních prostředků z rozpočtu kraje (v závislosti na výši příjmů v rámci rozpočtového určení daní), podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny zdravotnických zařízení Ministerstvem zdravotnictví, úhrada z vlastních prostředků konkrétního zdravotnického zařízení. S ohledem na napjatost rozpočtů výše uvedených subjektů je málo pravděpodobné, že by v nejbližším období došlo ke zlepšení situace v této oblasti.
4.5.
Kvalita poskytované zdravotní péče
Vymezení problému Kvalita zdravotnické péče může být definována jako stupeň, v němž péče poskytovaná zdravotnickými institucemi jednotlivcům nebo specifickým populacím zvyšuje pravděpodobnost žádoucích zdravotních výsledků, je konsistentní se současnými odbornými 78
znalostmi a současně přináší spokojenost pacientů i zdravotnických pracovníků. Mezi hlavní ukazatele při měření kvality zdravotní péče patří dostupnost, účinnost, efektivita, bezpečnost, humánnost, spravedlnost a trvalá udržitelnost. Koncepce kvality zdravotní péče v České republice by měla být ve shodě s obdobnými programy zemí Evropské unie a programy Světové zdravotnické organizace, a to s ohledem na možnost srovnávání klíčových parametrů poskytované zdravotní péče. V současném období neexistuje systém hodnocení kvality poskytované zdravotní péče. Občané jsou v podstatě odkázáni na subjektivní reference. Pro resort zdravotnictví je v oblasti kvality poskytované péče klíčová návaznost na aktivity Mezinárodní společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví a její akreditační program. Akreditace zdravotnických zařízení by měla v budoucnu každému občanovi umožnit ověřit si úroveň a kvalitu poskytované zdravotní péče ve vybraném zdravotnickém zařízení, a to na základě objektivních a vzájemně srovnatelných kritérií. Návrh řešení kontinuální vzdělávání zdravotnického personálu v oblasti řízení kvality zdravotní péče, tvorba jednotné metodiky implementace měření výkonnosti a kvality zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních včetně vzniku centra pro nezávislé vyhodnocování dat, zavedení akreditačních a certifikačních programů do zdravotnické praxe.
4.6.
Neexistence jednotného kontrolního systému
Vymezení problému V současné době schází ve zdravotnictví jednotný kontrolní systém, který by přezkoumával účelnost, oprávněnost a hospodárnost vynakládání prostředků poskytovaných z veřejných zdrojů. V nejbližším období bude nezbytné definovat a aplikovat do praxe účinný a efektivní kontrolní systém zdravotnických zařízení a jednotlivých zdravotních pojišťoven. Toto je možné za předpokladu, že dojde k posílení vlivu státu v oblasti kontroly hospodaření s prostředky veřejného zdravotního pojištění . V oblasti veřejného zdravotního pojištění musí být učiněny takové kroky, aby byla nastolena rovnováha mezi příjmovou a výdajovou stránkou systému. Dosud není zajištěna transparentnost a optimalizace rozdělení finančních prostředků v systému. Vzhledem ke vstupu České republiky do Evropské unie by měla vrcholit postupná transformace celého systému s cílem zajištění kompatibility s podobnými systémy v Evropě. Ze strany zdravotních pojišťoven by mělo docházet k periodickému prověřování oprávněnosti požadavků zdravotnických zařízení v souvislosti s úhradami za poskytovanou zdravotní péči. Činnost zdravotnických zařízení by měla být kontinuálně sledována jejich zřizovateli, a to zejména hospodaření s majetkem a hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu. V neposlední řadě by měla být v praxi posilována úloha a význam interních auditů jednotlivých zdravotnických zařízení. Návrh řešení vytvoření samostatné informační databáze v působnosti Ministerstva zdravotnictví ke sledování efektivity příjmů a výdajů zdravotního pojištění, posílení vlivu zdravotních pojišťoven v oblasti kontroly alokace finančních prostředků ve smluvních zdravotnických zařízeních, stanovení a aplikace jednotných kontrolních postupů ve zdravotnických zařízeních zřizovaných krajem, legislativní úprava v dané oblasti, posilování úlohy a významu útvaru interního auditu v jednotlivých zdravotnických zařízeních. 79
4.7.
Nízká motivace zdravotnických pracovníků ke kontinuálnímu vzdělávání
Vymezení problému Vzdělávání významně ovlivňuje nejen kvalifikaci, chování a postoje pracovníků ve zdravotnictví, ale zejména kvalitu poskytované péče. V České republice zatím žádný z připravovaných návrhů zákona týkající se oblasti vzdělávání zdravotnických pracovníků nebyl dopracován. Systém vzdělávání je stále stanoven zákonem č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 20/1966 Sb.). Zákon je rozpracován prováděcími vyhláškami, zejména pak vyhláškou č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví (dále jen vyhláška č. 77/1981 Sb.), ve znění pozdějších právních předpisů. Za základní formu dalšího vzdělávání podle vyhlášky č. 77/1981 Sb., je považováno soustavné individuální studium a získávání znalostí a dovedností pod vedením kvalifikovaného odborníka. Dále je povinnost kontinuálního vzdělávání v dané specializaci uložena všem držitelům licence, především privátním lékařům § 9 Licenčního řádu České lékařské komory. Systém vzdělávání zdravotnických pracovníků je také rozpracován ve Stavovském předpisu č. 16 České lékařské komory – Systém celoživotního vzdělávání lékařů. Přesto, že je u nás nastaven systém vzdělávání zdravotnických pracovníků, problémem zůstává neexistence kontrolních mechanismů. Tento problém se vyskytuje zejména u ambulantních lékařů, na které zpravidla nelze dohlížet, zda-li si kontinuálně zvyšují kvalifikaci, sledují současné trendy a uplatňují získané poznatky v praxi. Záleží pouze na zodpovědném přístupu jednotlivých lékařů, jejich odpovědnosti a motivaci k dalšímu vzdělávání. Návrh řešení legislativní úprava dané oblasti, bonifikace kontinuálně vzdělávajících se lékařů ze strany zdravotních pojišťoven.
4.8.
Personální zabezpečení služeb zdravotnické záchranné služby a lékařských služeb první pomoci
Vymezení problému Problematika finančního ohodnocení lékařů je poměrně často diskutovanou otázkou. Markantní je pak situace zejména v oblasti personálního obsazování zdravotnické záchranné služby a služeb první pomoci, neboť početní stav kmenového personálu neumožňuje plné pokrytí všech služeb. Situace, zejména ve zdravotnické záchranné službě, je řešena na bázi smluvních vztahů s externími pracovníky. Současný stav kmenových lékařů včetně smluvních lékařů zatím garantuje funkčnost zdravotnické záchranné služby. Trend trvalého úbytku kvalifikovaných lékařů, kteří jsou ochotni pracovat v oblasti přednemocniční péče se v současné době u některých zdravotnických záchranných služeb vyhrocuje. V oblasti středního zdravotnického personálu je situace opačná, zde již několik let převažuje nabídka pracovní síly nad poptávkou. V oblasti zabezpečení lékařské služby první pomoci je situace obdobná. Nemotivující finanční ohodnocení se promítá v nízkém zájmu mladších lékařů o služby. V ambulancích pak pracují převážně lékaři důchodového věku. Nepodstatnou není ani ta skutečnost, že praktičtí lékaři nemají zájem o vzdělávání v oblasti urgentní medicíny.
80
Návrh řešení nábor lékařů ze zemí východní Evropy, intenzivní zaškolování mladých lékařů v oblasti urgentní medicíny a zajišťování odborných stáží před atestacemi, bonifikace sloužících lékařů ze strany zdravotních pojišťoven.
4.9.
Komunikace mezi jednotlivými subjekty systému zdravotní péče
Vymezení problému Komunikace ve zdravotnictví představuje významný a často diskutovaný problém. Jeho hodnocení bývá především založeno na subjektivním vnímání jednotlivých subjektů systému zdravotní péče. Pořízení informací, s nimiž se v systému zdravotní péče disponuje, je zpravidla nákladné. Vysoké náklady na jejich získání jsou vyváženy významem pro životy a zdraví těch, kterých se týkají, tj. pacienty. V posledním období se sekáváme stále častěji s tím, že konkrétní informace existuje, ale v dané chvíli není k dispozici. Tato skutečnost nejenže v konečném důsledku znamená růst nákladů na zdravotní péči, ale a co je podstatnější v negativním smyslu ovlivňuje rychlost a kvalitu poskytované zdravotní péče. V tomto směru se již v České republice podnikají prvotní kroky k nápravě situace. V současném období se rozvíjí projekt zdravotní knížky na Internetu (iZIP). Systém mimo jiné informuje pacienta o poskytované zdravotní péči, ten má přehled o výsledcích, vyšetřeních i léčbě. Významně zlepšuje komunikaci mezi pacientem a lékařem, a taktéž mezi jednotlivými lékaři navzájem. Objektivně zabraňuje provádění nadbytečných a duplicitních zdravotních úkonů, brání nekoordinovanému předepisování léků. V konečném důsledku se pak tato skutečnost odráží v rychlejší a kvalitnější zdravotní péči, kdy dochází k významným úsporám v systému zdravotního pojištění. Návrh řešení plošné rozšíření projektu zdravotní knížky na Internetu, zavedení účinného systému postihů lékařů ze strany zdravotních pojišťoven při indikaci duplicitních vyšetření, popř. v opačném případě systém bonifikace, úzké propojení činnost ambulantních specialistů a zařízení lůžkové péče, definování minimálního rozsahu povinných informací poskytovaných pacientům.
4.10. Racionální propojení zdravotní a sociální péče Vymezení problému V České republice jsou systémy zdravotní a sociální péče resortně odděleny, přestože ve skutečnosti existuje těsná návaznost a provázanost této péče. Mnohdy se péče zdravotní a sociální poskytuje souběžně. V praxi často zdravotnické instituce kompenzují sociální péči a dochází tak k únikům financí ze zdravotnictví. Důvodem současného stavu je pokles počtu rodin ochotných a schopných starat se o nemocného či nesoběstačného rodinného příslušníka a dále omezené možnosti a kapacity zařízení poskytujících ústavní či mimoústavní sociální péči. Poměr péče zdravotní a sociální v různých typech zařízení a ve vlastním sociálním prostředí je rozdílný, ale lze konstatovat, že potřebnost péče zdravotní a sociální lze identifikovat u všech druhů péče, když ne současně, tak následně. Souběžná potřeba péče zdravotní a sociální se nejvíce týká lidí , kteří nemohou žít bez pomoci druhých, ať už rodiny, dobrovolníků nebo kvalifikovaného personálu. V takových případech se na péči podílejí pracovníci obou resortů, a proto by oba systémy měly být propojeny. V návaznosti na podíl 81
péče zdravotní nebo sociální v určitém typu zařízení by se na úhradě poskytovaných služeb měly finančně podílet všechny zainteresované strany, mělo by jít o vícezdrojové financování. Péče zdravotní by měla být hrazena ze zdravotního pojištění, péče sociální ze zdrojů resortu sociálního. V obou případech bez ohledu na skutečnost, v jakém typu zařízení nebo v jaké situaci se člověk nachází. Z tohoto důvodu je nezbytné přesně vymezit péči zdravotní a sociální. Mezi zdravotnická zařízení, ve kterých bude nezbytné tuto problematiku řešit nejdříve patří léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců, ústavy sociální péče, zařízení domácí zdravotní péče apod. Návrh řešení aplikace vícezdrojového financování v obou oblastech, jasné vymezení pojmů zdravotní a sociální péče, navýšení finanční účasti klienta za poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízeních, legislativní úprava dané oblasti, integrovaný systém komunitní péče na regionální úrovni, propojení pečovatelské a ošetřovatelské péče, vytvořit navazující systém následné lůžkové péče a ústavní sociální péče.
4.11. Individuální koncepce jednotlivých druhů zdravotních služeb Vymezení problému Každá zpracovaná koncepce je poměrně otevřeným dokumentem, který je nezbytné průběžně, v souladu s měnícími se podmínkami, aktualizovat. Předkládaná „Koncepce zdravotní péče v Moravskoslezském kraji“ se komplexně zabývá popisem zdravotnictví v regionu, jsou zde především analyzovány jednotlivé poskytované zdravotní služby. Ačkoli se jedná o souhrnný materiál, neřeší detailně problematiku každé zdravotní služby. Důvodem je zejména neexistence koncepce Ministerstva zdravotnictví, tudíž nejsou zcela jasně definovány parametry a záměry státu v oblasti zdravotnictví. V úvahu je potřeba vzít také ten fakt, že potřeba aktualizace rozvojových tendencí je a bude u jednotlivých druhů zdravotních služeb vysoce individuální. V souladu s výše uvedeným budou, s ohledem na měnící se podmínky a potřeby regionu, předkládány radě a následně zastupitelstvu kraje ke schválení individuálně zpracovávané koncepce jednotlivých druhů zdravotních služeb. Návrh řešení vypracování koncepce zdravotnictví v České republice, legislativní úprava týkající se definování optimalizačních parametrů jednotlivých zdravotních služeb a jasného vymezená kompetencí správních úřadů v oblasti tvorby sítě zdravotnických zařízení, zpracování individuální koncepcí jednotlivých druhů zdravotních služeb v kraji.
82
5. Závěr V posledním období jsou stále zřetelněji slyšet hlasy volající po urychlené aplikaci systémového řešení, které by pomohlo české zdravotnictví vyvést z těžké krize. Ministerstvo zdravotnictví se již několik let snaží nalézt východisko, avšak dosud bezvýsledně. Na druhou stranu je třeba říci, že žádný ze subjektů podílejících se na utváření systému zdravotní péče dosud nepředložil smysluplnou koncepci, která by rozsvítila ono pověstné „světlo na konci tunelu“. Dosud jediným hmatatelným výstupem veškerých snah ministerstva je formulace „Tezí střednědobé koncepce resortní politiky Ministerstva zdravotnictví v letech 2003 – 2006“. Teze však konkrétně situaci neřeší, spíše ji popisuje. Na počátku roku 2003 došlo k přechodu zřizovatelských funkcí a majetkových vztahů převážné většiny zdravotnických zařízení z České republiky na jednotlivé kraje. Kraje se dostaly do situace, kdy na jedné straně převzaly zdravotnická zařízení, přičemž neúplné legislativní prostředí jim na straně druhé neumožňuje optimalizovat zdravotnictví v regionu. Všechny subjekty systému zdravotní péče, včetně Ministerstva zdravotnictví, očekávají, že za této situace bude kraj garantem pozitivní změny. Je nezbytné říci, že toto očekávání není za stávající situace splnitelné. Důvodů je hned několik. Základním problémem je však absence koncepce státní zdravotní politiky Ministerstva zdravotnictví. Kraje tudíž postrádají obecný rámec zadání pro zpracování svých regionálních koncepcí. Snahou Ministerstva zdravotnictví je přenést odpovědnost za tvorbu a optimalizaci sítě zdravotnických zařízení do samostatné působnosti krajů, a to za situace, kdy kraj nemá základní nástroje řízení. Schválení kompetenčního zdravotnického zákona o zdravotnických zařízeních a jejich provozování a o změně některých zákonů, který by do jisté míry vzniklou situaci řešil, je krajně nejisté. Koncepce zdravotní péče v Moravskoslezském kraji byla zpracovávaná za situace, která odpovídá charakteristice legislativního vakua. Tato skutečnost za stávajících podmínek zpracovatelům umožňuje koncepčně upravit pouze vybrané oblasti zdravotní péče v regionu. Jedná se zejména o zařízení zdravotnické záchranné služby, lékařské služby první pomoci, zařízení ambulantní péče. Další oblasti zdravotní péče může Moravskoslezský kraj regulovat pouze u jím zřizovaných subjektů. Optimalizace počtu poskytovatelů zdravotnických služeb ve vyjmenovaných oblastech je prováděna v souladu s parametry doporučovanými Ministerstvem zdravotnictví (dosud nejsou závazné a jsou pouze v podobě návrhu vyhlášky o minimálních, nepodkročitelných parametrech sítě zdravotnických zařízení). Při rozhodování o lůžkových kapacitách ve zdravotnických zařízeních zřizovaných krajem, mimo výše uvedeného parametru, byla zohledňována především obložnost lůžek, délka průměrné ošetřovací doby, kvalita poskytované péče atd. Veškeré kroky jsou projednány a odsouhlaseny řediteli příslušných zdravotnických zařízení . Prezentovaná koncepce přináší pohled na problematiku zdravotnictví. Podstatná část je tvořena rozborem stávající situace v oblasti jednotlivých druhů poskytovaných zdravotních služeb, na kterou navazuje popis budoucích směrů v dané oblasti. V závěru každého druhu zdravotní služby je proveden souhrn podstatných informací a doporučení. Poměrně významná je i kapitola, ve které jsou specifikovány nejtíživější problémy ve zdravotnictví a možné návrhy jejich řešení. U jednotlivých problémových okruhů je vymezena jejich bližší specifikace a možné návrhy řešení. U podstatné většiny okruhů se jedná o systémový problém, jehož řešení je plně v kompetenci Ministerstva zdravotnictví, potažmo Vlády České republiky. Předkladatelé koncepce však považovali za nezbytné zařadit je do celkového přehledu.
83
Dokument „Koncepce zdravotní péče v Moravskoslezském kraji“ přibližuje v obecné rovině prvotní ucelený obraz zdravotnictví v našem regionu. V návaznosti na tento materiál by měly být postupně detailně zpracovávány individuální koncepce jednotlivých zdravotních služeb tak, jako tomu bylo například v oblasti zdravotnické záchranné služby, lékařské služby první pomoci. Návrhy na optimalizaci jednotlivých oblastí zdravotních služeb budou předkládány v souladu s platnými a účinnými legislativními normami, systémovou koncepcí Ministerstva zdravotnictví a s ohledem na místní specifika Moravskoslezského kraje.
84
85
86
87
88
89
90
