Občanské sdružení přátel povodí Labe (žadatel)
Kongresové centrum ILF, a.s. (vzdělávací subjekt)
KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU, STANDARDY UBYTOVÁNÍ PRO VENKOVSKOU TURISTIKU A AGROTURISTIKU
Kategorie ubytování
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
OBSAH 1
KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČR ........................................................... 2
1.1
SYSTÉM CÍLŮ KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČR NA OBDOBÍ 2007–2013 .................... 2
1.2
KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČR NA OBDOBÍ 2007–2013 A VENKOVSKÁ A AGRÁRNÍ
TURISTIKA ....................................................................................................................................... 4
2.1
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ................................................................................................... 7
2.2
KATEGORIE UBYTOVÁNÍ ............................................................................................................. 8
2.2.1
HOTEL ........................................................................................................................................... 8
2.2.2
MOTEL .......................................................................................................................................... 8
2.2.3
PENSION ........................................................................................................................................ 8
2.2.4
OSTATNÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ........................................................................................................... 9
2.2.5
DEPENDANCE .................................................................................................................................. 9
2.2.6
UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ................................................................................................................ 10
3
STANDARDIZACE A CERTIFIKACE UBYTOVÁNÍ SPOJENÉHO S VENKOVSKOU TURISTIKOU A
AGROTURISTIKOU ...................................................................................................................... 11
3.1
CERTIFIKACE „UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ“ ..................................................................................... 11
3.1.1
STANDARDIZACE UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ - MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ ............. 12
3.1.2
ZAŘAZENÍ UBYTOVACÍHO ZAŘÍZENÍ DO JEDNOTLIVÝCH TŘÍD.................................................................... 16
3.1.3
PŘÍKLADY CERTIFIKOVANÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ........................................................................... 18
3.1.4
SEZNAM CERTIFIKOVANÝCH ZAŘÍZENÍ ................................................................................................ 18
3.2
4
ECEAT QUALITY LABEL ........................................................................................................ 19
SEZNAM ZDROJŮ .................................................................................................................. 20
Stránka | 1
1 KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČR Ministerstvo pro místní rozvoj [1] ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013 uvádí, že: „představuje střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice a účinnými nástroji podněcuje jeho další rozvoj.“ Koncepce je založena na [1]: •
rozvoji odvětví cestovního ruchu, který vychází z mobilizace zejména privátních zdrojů zaměřených na cestovní ruch,
•
rozvoji systémového a koncepčního přístupu veřejné správy na všech úrovních jako zdroje konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářského růstu zejména v územích s vhodným potenciálem pro efektivní rozvoj tohoto odvětví.
Koncepce si klade za cíl harmonizaci koncepční činnosti v oblasti cestovního ruchu s programovacím obdobím Evropské unie a vytvoření strategického materiálu, který bude účinným nástrojem podpory udržitelného rozvoje cestovního ruchu v ČR v příštím období a bude dostatečně reflektovat význam cestovního ruchu pro národní hospodářství České republiky [1].
1.1 SYSTÉM CÍLŮ KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČR NA OBDOBÍ 2007–2013 Strategická vize [2]: •
Destinace Česká republika – jednička v srdci Evropy
Globální cíl [2]: •
Zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu využitím a dalším rozvojem dostupného potenciálu a tím docílení zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, při respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí. Stránka | 2
Hlavní strategické cíle [2]: •
Posílení postavení cestovního ruchu v národním hospodářství (růst absolutní výše HDP vytvořeného cestovním ruchem, zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu, podpora především malého a středního podnikání (MSP) v cestovním ruchu).
•
Růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu České republiky v evropském prostoru (měřený mj. růstem výdajů zahraničních turistů v ČR).
•
Růst objemu pobytového cestovního ruchu v České republice (včetně růstu objemu domácího cestovního ruchu).
•
Zachování kvality přírodního prostředí a složek životního prostředí, jež jsou v oblasti cestovního ruchu využívány a mohou být rozvojem cestovního ruchu ovlivněny.
Specifické cíle [2]: •
Udržitelné využití přírodního potenciálu krajiny jako (nezbytné) podmínky pro zvýšení její atraktivity pro cestovní ruch.
•
Zvýšení dostupnosti kulturních a přírodních památek využívaných cestovním ruchem a jejich udržování.
•
Rozvoj environmentálně šetrných forem cestovního ruchu jako možností pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu, zejména, ale nejenom, v environmentálně významných oblastech.
•
Rozvoj lidských zdrojů a podpora metod a nástrojů pro rozvoj cestovního ruchu.
Hlavní strategické cíle Koncepce jsou vyjádřeny v následujících čtyřech prioritách [2]: •
Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu o Opatření 1: Tvorba nosných národních a nadnárodních produktů cestovního ruchu o Opatření 2: Tvorba specifických regionálních produktů cestovního ruchu
•
Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu o Opatření 1: Rekonstrukce a výstavba kvalitní základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Stránka | 3
o Opatření 2: Rekonstrukce kulturně-historických památek a zachování přírodních lokalit využívaných pro cestovní ruch s důrazem na jejich sekundární využití o Opatření 3: Zkvalitňování služeb cestovního ruchu o Opatření 4: Vytváření podmínek pro realizaci šetrných forem cestovního ruchu
•
Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů o Opatření 1: Marketing (propagace) cestovního ruchu na mezinárodní, národní a regionální úrovni o Opatření 2: Zkvalitnění statistiky a informací o cestovním ruchu o Opatření 3: Zkvalitňování vzdělávání a přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu, podpora výzkumu, vývoje a inovací v cestovním ruchu
•
Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu o Opatření 1: Zakládání a činnost organizací cestovního ruchu na regionální a oblastní úrovni o Opatření 2: Činnost turistických informačních center o Opatření 3: Spolupráce mezi veřejným a podnikatelským sektorem, neziskovými organizacemi a profesními a zájmovými sdruženími v cestovním ruchu o Opatření 4: Krizový management a zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu v ČR
1.2 KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČR NA OBDOBÍ 2007–2013 A VENKOVSKÁ A AGRÁRNÍ TURISTIKA Koncepce [2] vymezuje sledované pojmy následovně: Venkovský cestovní ruch– (agroturistika) turistika, jejíž přitažlivost a nabízené služby jsou založeny na některých aspektech venkovského způsobu života – rozsáhlá, tichá krajina, příroda, ubytování na statcích, chov domácích zvířat.
Stránka | 4
Agroturistika – (venkovský cestovní ruch) turistické nebo rekreační pobyty na venkově na rodinných farmách, cílem je poznávání alternativních způsobů života, tradiční výroby potravin, kontakt s přírodou, jízda na kole, na koni, apod. Dále se zmiňuje o ekoagroturistice: Ekoagroturistika – pobyty na rodinných farmách zabývajících se alternativním zemědělstvím; je zaměřena zejména na konzumaci zdravých potravin, práci na farmě, blízky kontakt s přírodou, jízdu na koni apod. Přičemž venkovský cestovní ruch chápe jako pojem nadřazený pojmům agroturistika, ekoagroturistika a ekoturistika, které zmiňuje jako produkty venkovského cestovního ruchu. V koncepci [2] se dále uvádí, že naše podmínky jsou vhodné pro rozvoj venkovského cestovní ruchu, který může následně přispět k rozvoji cestovního ruchu v ČR jako celku. Ministerstvo pro místní rozvoj považuje doposud nízký podíl produktů šetrných forem turistiky (agroturistika, cykloturistika, pěší turistika, lázeňský CR) na trhu cestovního ruchu za slabou stránku rozvoje cestovního ruchu u nás. „Z dosavadních analýz zabývajících se rozvojem venkova vyplývá aktuální potřeba nalezení účinnějších nástrojů k podpoře rozvoje šetrných forem cestovního ruchu v ČR ve venkovském prostoru. Z nejnovějších dokumentů EU je zřejmé, že venkovské oblasti se mohou stát přitažlivějšími a nabízet dostatek možností pro rozvoj služeb a vytváření produktů v oblasti cestovního ruchu. Přispěje to k tomu, že se venkovský cestovní ruch stane důležitým zdrojem diverzifikace venkovského hospodářství, což představuje významnou příležitost pro Českou republiku [2].“ „Rozvoj venkovského cestovního ruchu, agroturistiky a dalších šetrných forem cestovního ruchu představuje významný potenciál v nabídce cestovního ruchu, ať již pro domácí tak i zahraniční cestovní ruch. Cílem podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu, a to zejména na regionální úrovni je stabilizace a ekonomická podpora venkovského obyvatelstva (částečné snižování nezaměstnanosti v problémových venkovských regionech) [2].“ „Rozvíjeny by rovněž měly být zejména produkty v problémových (horských a venkovských) regionech upřednostňující formy cestovního ruchu šetrné k přírodě a dalším složkám
Stránka | 5
životního prostředí, při garanci vytváření dlouhodobějších pracovních příležitostí a návratnosti vložených investic [2].“ Koncepce [2] uvádí nejvýznamnější formy cestovního ruchu, pro které má Česká republika nejlepší předpoklady a které by měly být v uvedeném období přednostně podporovány a rozvíjeny: •
Městský a kulturní cestovní ruch - kulturní dědictví, historická města, kulturněhistorické památky včetně technických a církevních, muzea, divadla atd.
•
Dovolená v přírodě - kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách, venkovský cestovní ruch a agroturistika, regionální a speciální produkty cestovního ruchu atd.
•
Sportovní a aktivní dovolená - všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika, zimní sporty, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf atd.
•
Lázeňský cestovní ruch - zdravotní pobyty v lázních, wellness, zdravotní cestovní ruch atd.
•
Kongresový a incentivní cestovní ruch - kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, obchodní cestovní ruch.
Stránka | 6
2 KATEGORIE UBYTOVÁNÍ Ministerstvo pro místní rozvoj [3] uvádí, že: „klasifikace má doporučující charakter a slouží jako pomůcka pro zařazování ubytovacích zařízení kategorií hotel, penzion, hotel garni a motel do příslušných tříd dle minimálních stanovených požadavků a za cíl má zlepšení orientace spotřebitelů - hostů a zprostředkovatelů - cestovních kanceláří a agentur, zvýšení transparentnosti trhu ubytování a zkvalitnění služeb poskytovaných ubytovacími zařízeními.“ Dále uvádí [3], že úkolem profesních svazů je: „ovlivňovat podnikatele oboru hotelového a restauračního průmyslu k co nejširší míře dobrovolné certifikace.“ Zdůrazňuje, že: „česká centrála cestovního ruchu bude přednostně propagovat ta ubytovací zařízení, která se k certifikaci připojí.“ Klasifikace není obecně závazným právním předpisem a je na samotném provozovateli ubytovacího zařízení, zda-li certifikaci podstoupí či nikoliv.
2.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Vymezení základních pojmů dle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky [4]: Klasifikace •
označení minimálních požadavků jednotlivých tříd ubytovacích zařízení.
Standard, standardizace •
obecné pojmy, které stanovují požadavky na poskytované služby a vybavení.
Kategorizace •
proces, při kterém dochází k dělení ubytovacích zařazení do jednotlivých kategorií (hotel, pension,…).
Stránka | 7
Certifikace •
proces udělení1 Certifikátu a Klasifikačního znaku2 dle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, pension a motel.
2.2 KATEGORIE UBYTOVÁNÍ Kategorie ubytování dle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky [4]: 2.2.1 HOTEL •
je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací),
•
člení se do pěti tříd,
•
hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd.
2.2.2 MOTEL •
je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy,
•
člení se do čtyř tříd.
2.2.3 PENSION •
je ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem,
1
Udělování a obnovování Certifikátů a Klasifikačních znaků provádějí pro své členy i ostatní
podnikatele profesní svazy HO.RE.KA ČR Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu, NFHR ČR – Národní federace hotelů a restaurací a UNIHOST Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách. 2
Klasifikační znaky = samolepky se udělují na čtyřleté období počínaje lednem 2006 a obsahují
příslušné letopočty, logo agentury České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, kategorii a třídu Stránka | 8
•
člení se do čtyř tříd.
2.2.4 OSTATNÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ •
jsou turistické ubytovny, kempy a skupiny chat (bungalovů), popřípadě kulturní nebo památkové objekty využívané pro přechodné ubytování.
2.2.5 DEPENDANCE •
je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením, které pro depandance zajišťuje plný rozsah služeb odpovídající příslušné kategorii a třídě a není vzdáleno více než 500 m.
Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s dalšími organizacemi3 [5] vymezuje základní pravidla platná pro ubytovací zařízení: •
Turistické ubytovací zařízení je zařízení, které pravidelně (nebo nepravidelně) poskytuje přechodné ubytování pro turisty.
•
Ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií a podle převažujícího vybavení a úrovně poskytovaných služeb do tříd. Třídy se označují hvězdičkami.
•
Název, kategorie a třída ubytovacího zařízení jsou trvale a zvenčí viditelně označeny (zpravidla u vchodu do ubytovacího zařízení).
Dále vyčleňuje tři kategorie spojené s venkovskou turistikou a agroturistikou, jedná se o:
3
•
ubytování v soukromí,
•
ubytování v kempech a chatových osadách,
•
ubytování v turistických ubytovnách.
Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice, Kempy a chatové osady ČR -
Živnostenské společenstvo, Klub českých turistů Stránka | 9
2.2.6 UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ •
Ubytováním v soukromí se rozumí turistické ubytování ve stavbách (bytový dům, rodinný dům, stavba pro individuální rekreaci), které vzhledem ke svému specifickému charakteru neodpovídají svým vymezením jednotlivým kategoriím ubytovacích zařízení dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu.
•
Ubytování v soukromí poskytuje omezený počet samostatných ubytovacích jednotek ke krátkodobému pronájmu turistům (objekt, části objektu -obytné místnosti, které jsou ve vlastnictví nebo užívání podnikatelského subjektu a jsou vybaveny pro účely přechodného ubytování).
•
Ubytování v soukromí se člení na: o ubytování v obytných místnostech objektů (obytná místnost); o pronájem samostatných objektů (chaty, sruby, chalupy a rekreační domky, byty) včetně pronájmu přilehlých pozemků za účelem stanování, kempování;
•
Ubytování v soukromí se člení do čtyř tříd.
•
Třídy se značí čtyřmi, třemi, dvěma či jednou hvězdičkou.
•
Zařazení do příslušné třídy se provádí na základě splnění požadavků doporučeného standardu a podrobného prováděcího předpisu v požadovaném rozsahu.
Stránka | 10
3 STANDARDIZACE A CERTIFIKACE UBYTOVÁNÍ SPOJENÉHO S VENKOVSKOU TURISTIKOU A AGROTURISTIKOU Úkolem doporučeného standardu ubytovacích služeb je především dopomoci k dalšímu zkvalitnění těchto služeb cestovního ruchu v České republice. Aplikaci doporučujících standardů ubytovacích služeb do praxe zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s příslušnými profesními zájmovými skupinami, které se podílely i naho tvorbě. Jedná se o : Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice spolu s Evropským centrem pro eko agro turistiku (ECEAT CZ), Kempy a chatové osady ČR - Živnostenské společenstvo, Klub českých turistů a sekce cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj [6].
3.1 CERTIFIKACE „UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ“ Doporučený standard ubytovacích služeb podléhá certifikačním pravidlům a řídí se podrobnými prováděcími předpisy sdružení provádějících certifikaci a označení (logo). Certifikaci realizují jednotlivá profesní zájmová sdružení, která zároveň ručí za kvalitu nabízených služeb a provádějí kontroly dodržování kvality poskytovaných služeb [6]: •
Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice - ručí za ubytování v soukromí;
•
Kempy a chatové osady ČR - živnostenské společenstvo - ručí za ubytování v kempech a chatových osadách;
•
Klub českých turistů - ručí za ubytování v turistických ubytovnách.
Profesní zájmová sdružení provádějí certifikaci jak pro své členy, tak i pro další zájemce (nečleny). Ubytovací zařízení, která úspěšně projdou certifikací, jsou přednostně propagována Českou centrálou cestovního ruchu na veletrzích a výstavách cestovního ruchu doma a v zahraničí [6].
Stránka | 11
Obr. č. 1. Certifikace „ubytování v soukromí“
Zdroj: rosacb.cz 3.1.1 STANDARDIZACE UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ - MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ Stanovené minimální požadavky vznesené na ubytovací zařízení spadající do kategorie ubytování v soukromí se týkají 6 oblastí [5]: Obytná místnost •
obytná místnost musí být suchá, větratelná, osvětlená denním světlem, v topném období vytápěná na stabilní teplotu 18,5 °C;
•
obytná místnost musí mít vlastní elektrické osvětlení, kromě osvětlení zajišťující osvětlení celé místnosti, musí mít také vlastní osvětlení u lůžka a u umyvadla (pokud je umyvadlo součástí obytné místnosti);
•
obytná místnost smí mít nanejvýš. 4 stálá lůžka, pouze dovoluje-li to rozměr místnosti a na přání hosta mohou být přidána maximálně 2 příležitostná lůžka;
•
minimální výška místnosti musí být 2,40m, při použití patrových lůžek 2,60m;
•
okna i vnitřní dveře, jsou-li prosklené, musí být vybaveny záclonami a závěsem pro zabránění pohledu zvenčí a pro možnost zatemnění;
•
obytná místnost určená pro ubytování hostů musí být vybavena alespoň těmito předměty: o lůžko o noční stolek nebo noční skříňka o předložka před lůžkem (s výjimkou podlah krytých kobercem) o stůl o židle v počtu shodném s počtem stálých lůžek Stránka | 12
o skříň s přihrádkami a oddílem pro zavěšování šatů včetně věšáků na šaty (2 ks a osobu) o prostor pro odkládání kufrů o zrcadlo o sklenička na vodu a sklenička na čištění zubů, nejsou-li umístěny v koupelně o zásuvka pro elektrické holicí strojky s údajem o napětí o popelník (je-li v objektu dovoleno kouřit) o nádoba na odpadky
Lůžko •
lůžko má mít plochu na ležení o délce nejméně 200 cm a šířce nejméně 90 cm, je-li pokoj pro hosty zařízen stylovým nábytkem, má mít lůžko plochu na ležení o délce nejméně 190 cm a šířce nejméně 75 cm;
•
minimální výška lůžka včetně matrace je 40 cm od úrovně podlahy, horní plocha lůžka musí být v jedné rovině, případný podhlavník musí být odnímatelný;
•
jako stálá lůžka nesmí sloužit rozkládací křesla, gauče, pohovky, lehátka apod.;
•
dává-li se místo dvou lůžek manželské lůžko, musí mít plochu pro ležení nejméně 200 cm a v šířce nejméně 150 cm a musí mít přístup ze stran;
•
užívání patrových lůžek se připouští výjimečně, za předpokladu, že světlá výška místnosti je minimálně 260 cm; horní lůžko musí mít zábranu a pod matrací nepropustnou podložku; přístup k hornímu lůžku musí být řešen žebříkem.
Obývací místnost •
obývací místnost musí být vybavena stolem a židlemi, popřípadě čalouněnými křesly,
•
pohovkou;
•
osvětlení obývací místnosti musí umožňovat dokonalé čtení a psaní u stolu;
•
v obývací místnosti nesmí být umístěna stálá lůžka.
Stránka | 13
Stravovací zařízení •
Pokud není zabezpečeno společné stravování majitelem, zřizuje se kuchyň pro ubytované s vybavením pro přípravu jídel a teplých nápojů, mytí nádobí, úschovu nádobí a suchých potravin a ledničkou a mrazákem. Kuchyň musí mít samostatný vchod z chodby, musí být účinně větrána a musí sloužit výhradně hostům.
•
Pro poskytování služeb společného stravování se vychází ze Směrnice č. 72 Ministerstva zdravotnictví ČSR . hlavního hygienika ČSR .o hygienických požadavcích na zřizování a provoz zařízení společného stravování. (Hygienické předpisy, svazek 64/1987).
•
K dispozici je společenská místnost nebo jídelna, její. velikost je přiměřená počtu lůžek pro hosty a druhu provozu.
•
Pro konzumaci připravených pokrmů je vyhrazen prostor s nejméně 14 m2 plochy, přičemž plocha na jedno místo u stolu musí být nejméně 1 m2.
•
Pokud neslouží společenská místnost jako jídelna a zařízení pro stolování je umístěno v pokojích, zvýší se podlahová plocha pokojů za každého ubytovaného hosta o 1 m2.
•
Jídelní prostor má zahrnovat nábytek, zařízení a vybavení dobrého vkusu, kvality a stavu, dostatečné pro kapacitu ubytovaných hostů.
•
Stoly se pokrývají čistými, nepoškozenými ubrusy, lze použít i jiný druh prostírání (např. anglické prostírání). K dispozici je dostatečné množství papírových ubrousků a také dochucovací prostředky (alespoň sůl a pepř).
•
Pro hosty je k dispozici v dostatečném množství kuchyňské nádobí a nářadí, porcelánové jídelní nádobí, sklenice, jídelní příbory, v souladu s požadavky pro jednotlivé třídy ubytování v soukromí.
Hygienické zařízení •
hygienické zařízení musí sloužit výhradně hostům , být přístupné 24 hodin denně a být dostatečně osvětleno;
•
hygienické zařízení musí mít snadno omyvatelný povrh stěn (keramické obklady) do výše 180 cm u koupelny a 160 cm u WC a musí být opatřeno vodotěsnou a snadno omyvatelnou podlahou zabezpečenou proti uklouznutí;
Stránka | 14
•
hygienické zařízení musí být vybaveno účinným systémem přirozeného nebo nuceného větrání;
•
koupelna je stavebně oddělený prostor, v něm. je umístěna samostatná sprcha nebo koupací vana a umyvadlo s tekoucí vodou;
•
koupelna musí mít minimální podlahovou plochu 3,3 m2 v případě, že je vybavena pouze sprchou a 3,8 m2, je-li vybavena i vanou;
•
koupelna musí být vybavena věšáky na ručníky, osušky a oděv, předložkou k vaně nebo sprše, uzavíratelnou nádobou na odpadky, dostatečně velkou odkládací plochou nebo skříňkou u umyvadla, zrcadlem umístěným nad umyvadlem, elektrickou zásuvkou, která je na dosah přívodního kabelu elektrického spotřebiče u zrcadla;
•
ve sprše musí být bezpečnostní záchytná tyč a držák na mýdlo;
•
samostatné WC je stavebně oddělený větratelný prostor vybavený splachovací záchodovou mísou, uzavíratelnou nádobou na odpadky, schránkou nebo držákem s toaletním papírem, kartáčem na čištění záchodové mísy a věšáky na odložení svršků;
•
musí být zabezpečena možnost mytí rukou po použití WC;
•
je-li hygienické zařízení součástí obytné místnosti, může být součástí koupelny i WC;
•
pokud hygienické zařízení není součástí obytné místnosti, na každých 6 ubytovaných osob musí být k dispozici jedna vana nebo samostatná sprcha a samostatné WC;
•
obytná místnost, ke které nepatří samostatné hygienické zařízení, by měla být vybavena umyvadlem s tekoucí studenou a teplou vodou.
Základní hygienické požadavky •
společné hygienické zařízení se musí denně umývat a minimálně jednou týdně dezinfikovat;
•
výměna ložního prádla se musí provádět při každé změně ubytovaných a podle potřeby, nejméně jednou za 7 dní;
•
pokud je zásobování pitnou vodou zajišťováno z jiného zdroje než veřejného vodovodu, musí být zabezpečena její nezávadnost, která se pravidelně kontroluje (atest hygienika);
•
k ukládání odpadů slouží uzavíratelné nádoby (koše, popelnice, kontejnery) nebo silnostěnné igelitové pytle ve stojanech; Stránka | 15
•
nádoby na shromažďování odpadu se umisťují mimo budovy co nejdále zejména od oken ubytovacích prostor, jídelny a kuchyně, společenské místnosti;
•
kapacita nádob na shromažďování odpadů je stanovena v objemu 1 litr denně na 1 hosta;
•
ubytovací zařízení musí být vybaveno lékárničkou první pomoci průběžně doplňovanou a umístěnou na vhodném a dostupném místě.
3.1.2 ZAŘAZENÍ UBYTOVACÍHO ZAŘÍZENÍ DO JEDNOTLIVÝCH TŘÍD Následující tabulka uvádí některé příklady požadavků pro zařazení ubytovacího zařízení, které spadá do kategorie ubytování v soukromí, do jednotlivých tříd (1 až 4 hvězdičky) [5], uvedené požadavky se týkají ubytovacího objektu: Tab. č. 1. Požadavky pro zařazení ubytovacího zařízení do jednotlivých tříd Třída
Přístup do ubytovacího objektu
**** *** ** bezpečný a pohodlný přístup přijíždějících a odjíždějících X hostů, je umožněn příjezd motorových vozidel
X
X
* X
příjezdová komunikace musí mít vhodný povrh pro příjezd /odjezd motorovým vozidlem (např. asfalt, beton) značení příjezdové cesty musí umožňovat hostům snadnou orientaci pokud je to technicky možné je k dispozici odstavná plocha pro parkování musí být hostům umožněn přístup do objektu po celých 24 hodin v ubytovacím objektu či jeho blízkém okolí musí být k dispozici telefon
Stránka | 16
Tab. č. 2. Speciální požadavky pro 2. a vyšší třídu Třída Speciální požadavky pro jednotlivé třídy
**** *** **
Zařazení do třídy ** hygienické zařízení pouze pro ubytovací jednotku s tekoucí studenou a teplou vodou k dispozici po dobu 24 hodin denně v množství min. 20 l na hosta příprava teplé vody bez zásahu hostů úklid a povlečení lůžek provádí ubytovatel při střídání, nejméně po 7 dnech nábytek a postele musí být pevné a v dobrém stavu min. plocha na 1 lůžko 6m2, pro patrové 10m2 obytná místnost nesmí být průchozí vytápění nikoliv lokálními tuhými palivy lůžkoviny povléká a mýdlo + jeden ručník na osobu poskytuje ubytovatel v oblastech zvýšeného výskytu hmyzu (na farmách) musí být okna vybavena sítěmi k dispozici je místo pro sušení oděvů dobrá úroveň výzdoby k dispozici je radiopřijímač k dispozici je venkovní posezení
X
X
Zařazení do třídy *** hygienické zařízení pouze pro ubytovací jednotku s tekoucí teplou vodou k dispozici po dobu 24 hodin denně v množství min. 40 l na hosta k dispozici je společenská místnost min. plocha pro jedno lůžko 7m2 , patrové lůžko se nepřipouští nábytek musí být ve výborném stavu, druhově, tvarově a barevně ladit všude je použita kvalitní podlahová krytina (koberec, dlažba, dřevo, korek,...), chodby musí být kryty koberci koupelny mají vhodné vyhřívání použitelné i mimo topnou sezónu k dispozici je pračka nebo služba praní prádla včetně sušení toaletní stolek nebo jeho ekvivalent v každém pokoji jednu osušku na osobu poskytuje ubytovatel je zabezpečeno vnější osvětlení budov k dispozici barevný televizor
X
X
Zařazení do třídy **** velmi vysoká kvalita nábytku, zařízení a výzdoby (nábytek stylový, starožitný, nový z masivního dřeva) okolí je upravené na vysoké úrovni, umožňující hostům maximální soukromí individuálně nebo termostaticky ovladatelný systém vytápění ručníky volně k dispozici denní úklid pokojů vysoušeč vlasů, žehlička k dispozici čisticí potřeby na obuv a oděv volně k dispozici barevný televizor se satelitním příjmem
X
*
X
Stránka | 17
3.1.3 PŘÍKLADY CERTIFIKOVANÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Druhá třída - ** http://ekofarma.unas.cz/ http://www.penzionmikes.cz/ Třetí třída - *** http://www.babocka.euweb.cz/ http://www.kuncluvmlyn.cz/index.htm 3.1.4 SEZNAM CERTIFIKOVANÝCH ZAŘÍZENÍ Na internetových stránkách Svazu venkovské turistiky, který má certifikaci ubytováni v soukromí ve své kompetenci, je možné nalézt pouze seznam certifikovaných členů tohoto sdružení. Dle informací od tajemníka svazu není kompletní seznam certifikovaných ubytovacích zařízení zveřejňován. http://www.svazvt.cz/files/clenove.htm
Stránka | 18
3.2 ECEAT QUALITY LABEL Další certifikát spojený s venkovskou turistikou a agroturistikou uděluje společnost ECEAT, European Centre for Ecology and Tourism. Certifikát ECEAT QUALITY LABEL slouží k hodnocení "eko" kvality ubytovacích služeb [7]. Je to mezinárodní značka pro podniky cestovního ruchu, které respektují zásady udržitelného rozvoje. Držitelům tohoto certifikátu pak ECEATa zajišťuje mezinárodní marketing a poskytuje jim poradenství. Obr. č. 2. ECEAT QUALITY LABEL
Zdroj: destinet.ew.eea.europa.eu
Podniky jsou hodnoceny podle následujících kritérií [8]: •
jak poskytují relevantní "eko" informace svým hostům,
•
jak podporují ekologické hospodaření,
•
jak nakládají s vodou a energiemi,
•
jak využívají "zelených stavebních technik",
•
jak je nakládáno s odpady,
•
jak podporují šetrnou dopravu,
•
jak přispívají k ochraně přírodního dědictví,
•
jak přispívají k ochraně kulturního dědictví,
•
jak podporují místní ekonomiku,
•
jak se zlepšují.
Potenciální zájemci o získání certifikátu si mohou svůj podnik předběžně, bezplatně otestovat na adrese: http://data.eceat.cz/public/docs/onlinetest.php
Stránka | 19
4 SEZNAM ZDROJŮ [1] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013. [online]. 2007 [cit. 2009-08-30]. Available from www:
[2] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 - 2013. [online]. 2007 [cit. 2009-08-30]. Available from www: [3] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY Standardy kvality služeb v cestovním ruchu. [online]. , 2009-09-01 [cit. 2009-08-31]. Available from www: [4] HO.RE.KA ČR, et al. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v ČR. [online]. 2006 [cit. 2009-08-31]. Available from www: [5] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, et al. Doporučený standard ubytování v soukromí, kempech, chatových osadách a turistických ubytovnách. [online]. 2000 [cit. 2009-08-31]. Available from www: [6] SVAZ VENKOVSKÉ TURISTIKY STANDARDY PRO UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ. Svaz venkovské turistiky [online]. , 2009-01-20 [cit. 2009-08-31]. Available from www: [7] ECEAT. Vítejte na stránkách ECEAT, European Centre for Ecology and Tourism.. eceat [online]. 2009 [cit. 2009-08-31]. Available from www:
Stránka | 20
[8] ECEAT. ECEAT QUALITY LABEL. eceat [online]. 2009 [cit. 2009-08-31]. Available from www:
Stránka | 21
