Příloha Koncepce rozvoje výzkumu a vývoje v Akademii věd České republiky (aktualizace pro období 2005 ─ 2008)
Obsah I. Preambule...............................................................................................................................................................2
I.1. Význam a postavení Akademie věd ČR v oblasti výzkumu a vývoje v ČR a její vnitřní uspořádání...................................................................................................... 2 I.2. Návaznost nové koncepce na „Koncepci Akademie věd ČR na začátku 21. století“, na „Národní politiku VaV na léta 2004 − 2008“ a na dokumenty EU............ 3 II. Priority a cíle........................................................................................................................................................ 4
II.1. Systémové priority.............................................................................................. 4 II.1.1. Koncepční cíle................................................................................................. 4 II.1.2. Mezinárodní spolupráce Akademie věd ČR..................................................... 6 Dosažení a udržení špičkové úrovně výzkumu i vývoje a zvyšování jejich efektivity je v současné době nemyslitelné bez rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Její význam ještě vzrostl vstupem České republiky do Evropské unie. Ten se v Akademii projeví především snahou zkvalitnit a rozšířit vědeckou spolupráci s členskými státy Unie i s evropskými vědeckými institucemi tak, aby společná badatelská centra a mezinárodní charakter výzkumných pracovišť i projektů byly v ČR stejnou samozřejmostí, jako je tomu v zahraničí.............................................. 6 II.1.3 Spolupráce s jinými oblastmi VaV a využití výsledků výzkumu pro praxi......... 8 II.1.4. Účast Akademie věd ČR na vzdělávání a přípravě nových vědeckých pracovníků .............................................................................................................. 11 II.1.5. Rozvoj lidských zdrojů – personální politika v Akademii věd ČR................... 13 II.2. Tematické priority............................................................................................. 14 II.2.1. V oblasti veřejných soutěží o grantové prostředky........................................ 14 II.2.2. V oblasti výzkumných záměrů....................................................................... 14 II.2.3. V oblasti programů výzkumu a vývoje financovaných z prostředků Akademie věd ČR..................................................................................................................... 17 II.2.4 V návaznosti na Národní program výzkumu .................................................. 17 III. Strategické nástroje........................................................................................................................................... 18
III.1. Právní prostředí a změny v souvislosti s přeměnou pracovišť na „veřejné výzkumné instituce“................................................................................................. 18 III.2. Finanční politika Akademie věd ČR................................................................. 19 III.3. Systém hodnocení .......................................................................................... 20 III.4. Etika výzkumné činnosti.................................................................................. 21 III.5. Vztah k veřejnosti – ediční a vědeckopopularizační činnost Akademie věd ČR.. 22 IV. Infrastruktura výzkumu v Akademii věd ČR.....................................................................................................23
IV.1. Informační infrastruktura................................................................................. 24 IV.2. Technická infrastruktura.................................................................................. 25 IV.3. Infrastruktura služeb........................................................................................ 25
1
I. Preambule I.1. Význam a postavení Akademie věd ČR v oblasti výzkumu a vývoje v ČR a její vnitřní uspořádání Akademie věd České republiky (dále Akademie) je národní výzkumnou institucí tvořenou soustavou vědeckých pracovišť oborů věd o živé a neživé přírodě a oborů humanitních a sociálních. Jejím hlavním a nezastupitelným úkolem je řešení dlouhodobých a významných výzkumných projektů především z oblasti základního výzkumu. Zároveň Akademie plní s tím související funkce: napomáhat praktickému uplatnění výsledků vlastní badatelské práce, rozvíjet vědeckou výchovu a podílet se na vysokoškolském vzdělávání, popularizovat vědu a její výsledky ve společnosti. Přirozenými partnery Akademie v rámci domácího výzkumu a vývoje jsou vysoké školy, další výzkumné instituce v ČR a vývojová pracoviště podnikatelské sféry. Akademie využívá synergických efektů této spolupráce ve prospěch rozmnožování a aplikace nových objevů a poznatků, zvyšování vzdělanostní úrovně a vytváření předpokladů pro růst konkurenceschopnosti naší ekonomiky a naplňování potřeb společnosti. Akademie je rovněž připravena poskytovat svými expertizami státní správě a místním samosprávám na různých úrovních oporu při jejích rozhodování. Na poli mezinárodním se Akademie zapojuje do vytváření společného evropského výzkumného prostoru. Účastí v mezinárodních projektech jak v rámci Evropské unie, tak spolu s partnery ze špičkových mimoevropských vědeckých center přispívá k rozvoji světové vědy a zároveň tím napomáhá tomu, aby se progresivní směry zahraničního výzkumu promítaly do orientace výzkumu domácího. Při plnění svého poslání se Akademie opírá především o tvůrčí potenciál svých pracovníků, o kontinuitu působení výzkumných týmů a dosažené výzkumné výsledky a získané zkušenosti. Celkem působí v Akademii více než 6800 přepočtených pracovníků (z toho více než polovina jsou výzkumní pracovníci s vysokoškolskou kvalifikací). To představuje 18–20% výzkumné základny ČR. Důležitým předpokladem je i funkční a stabilizované institucionální uspořádání Akademie jako celku, které po roce 1989 prošlo výraznou transformací. V současnosti má Akademie 58 vědeckých pracovišť, jež mají postavení základní vědecko−organizační jednotky s právní subjektivitou. Vědecká pracoviště Akademie jsou podle svého zaměření začleněna do tří vědních oblastí a devíti sekcí. V rámci Akademie působí též Grantová agentura AV ČR. Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie je Akademický sněm složený z ředitelů pracovišť, delegátů volených na pracovištích a z externích členů (předních badatelů, zástupců vysokých škol a dalších institucí vědy a výzkumu, podnikatelských kruhů a delegátů státních institucí). Sněm volí předsedu Akademie jako statutárního představitele Akademie a Akademickou radu jako její výkonný orgán. Poradním orgánem Akademie pro vědecké a koncepční otázky je Vědecká rada, která má třetinu externích členů. Činnost Akademie se řídí zákonem o Akademii věd ČR č. 283/1992 Sb. a Stanovami schvalovanými Akademickým sněmem a potvrzovanými vládou ČR. Je financována převážně státem, a to jak institucionálně, tak účelově. Kontrolní funkci plní Dozorčí komise Akademického sněmu. Demokratičnost vnitřního uspořádání Akademie je tedy založena na oddělení funkcí výkonné, koncepční a kontrolní.
2
I.2. Návaznost nové koncepce na „Koncepci Akademie věd ČR na začátku 21. století“, na „Národní politiku VaV na léta 2004 − 2008“ a na dokumenty EU Koncepce rozvoje výzkumu a vývoje v Akademii věd ČR na léta 2005 – 2008 (dále Koncepce) navazuje především na „Koncepci Akademie věd ČR na začátku 21. století“, schválenou Akademickým sněmem v dubnu 2000. Tento koncepční dokument z roku 2000 vyjadřuje dlouhodobější strategii Akademie, která z převážné části dosud neztratila svou platnost. Podstatné součásti tohoto předchozího dokumentu jsou proto začleněny i do Koncepce nové. Vnitřní vývoj Akademie, reagující především na rozvoj samotné vědy a na potřeby společnosti, však přesto přináší některé podněty, které se nutně promítají do nové Koncepce. Na základě hodnocení výzkumných záměrů pracovišť Akademie a jejich návrhů pro nové šestileté období v roce 2004 dochází přirozeně k posunům v tematických prioritách, na něž se výzkum v Akademii zaměřuje – k otevření nových perspektivních problematik nebo naopak k utlumení problematik již méně významných. Rovněž v rámci systémových priorit se zčásti mění důraz kladený na jednotlivé priority nebo jejich vnitřní obsah. Některé vytčené, časově vymezené úkoly byly již splněny: Byla přijata nová finanční politika diferencovaného rozdělování institucionálních prostředků na jednotlivá pracoviště podle výsledků hodnocení výzkumných záměrů. Končí některé z účelově financovaných programů Akademie v souvislosti se zahájením Národního programu výzkumu. Téměř všechna pracoviště Akademie prošla úspěšnou akreditací doktorských studijních programů uskutečňovaných ve spolupráci s vysokými školami. Byla zřízena Komise pro etiku vědecké práce. Jiné úkoly však naopak nabyly na aktuálnosti. K nim patří zejména chystaný přechod pracovišť Akademie na formu veřejných výzkumných institucí, důraz na intenzivní zapojení do evropských výzkumných struktur a na převod výsledků výzkumu do praxe. Z vnějších podnětů je pro novelizaci Koncepce důležité přijetí některých zásadních dokumentů vládou České republiky a orgány Evropské unie. V lednu 2004 schválila vláda ČR „Národní politiku výzkumu a vývoje na léta 2004 – 2008“. Národní politika vychází z obecného cíle „přispět k vytvoření ekonomicky vysoce kompetitivní společnosti při zachování sociální soudržnosti“. Důraz proto klade mj. na praktickou aplikovatelnost výsledků výzkumu, na systémy jeho hodnocení jako nástroje zvyšování jeho efektivity, na rozvoj lidských zdrojů a získání či udržení mladší generace výzkumných pracovníků, na využívání mezinárodní a domácí meziinstitucionální spolupráce, na dodržování etiky výzkumu a ochranu duševního vlastnictví. Tyto priority jsou podstatnou měrou a v podobě odpovídající charakteru Akademie obsaženy jak v předchozí, tak s novými akcenty v této verzi Koncepce. Tematické priority, které rovněž Národní politika v nejobecnější rovině vyhlašuje a které konkretizují stávající i chystaný Národní program výzkumu, budou nepochybně ovlivňovat orientaci výzkumu pracovišť Akademie nabídkou doplňkového účelového financování; významnou měrou se překrývají s vlastními tematickými prioritami Koncepce Akademie, které však musí zároveň respektovat potřebu kontinuity. Akademie vítá závěry zasedání Evropské rady, které vytyčily „Lisabonskou strategii“ (v r. 2000) a následně stanovily cíle k jejímu naplnění (Barcelona 2002). Z dokumentů Evropské unie jsou pro činnost a Koncepci Akademie nejvýznamnější rozhodnutí o rámcových programech výzkumu a vývoje a dále sdělení Evropské komise týkající se výzkumu, vývoje a inovačních aktivit, zejména dokument „Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu“. Jejich opatření a cíle, začleněné již do Národní politiky, se obrážejí i v Koncepci Akademie. Již před vstupem ČR do Evropské unie se mohly výzkumné týmy Akademie zúčastňovat soutěží o podporu
3
v rámci evropských výzkumných programů a jednotliví pracovníci se podíleli i na činnosti řídících či hodnotitelských orgánů v rámci těchto programů. Těchto zkušeností hodlá Akademie využít nejen k posilování účasti české vědy na programech EU, ale i k aktivní roli při formulování vědní politiky v příslušných orgánech EU a prosazování zájmů a potřeb výzkumu a vývoje v ČR.
II. Priority a cíle II.1. Systémové priority II.1.1. Koncepční cíle
Dlouhodobými koncepčními cíli Akademie je zejména: být centrem výzkumu na mezinárodní úrovni;
z hlediska tematických priorit podporovat ty výzkumné projekty, které rozvíjejí mezinárodně perspektivní trendy nebo které jsou vzhledem ke vztahu k české společnosti nezastupitelným úkolem domácí vědy a pro jejichž plnění mají pracoviště Akademie vhodné lidské i materiální předpoklady;
dodržovat přísná kritéria hodnocení úrovně výzkumné činnosti jednotlivých pracovišť, týmů i jednotlivců;
podílet se na utváření profilu české vědy, a to nejen vlastním výzkumem, ale i koncepční činností při formulování vědních politik;
rozvíjet výzkum ve spolupráci s nejvýznamnějšími vědeckými institucemi v zahraničí, zejména institucemi Evropské unie, zapojovat se do jejich struktur a projektů a využívat jejich zařízení, aktivně působit při formulování vědní politiky EU;
uskutečňovat výzkum v účinném propojení s ostatními výzkumnými a vysokoškolskými institucemi v ČR, hrát aktivní roli při vytváření společných týmů nebo získávání externích spolupracovníků na vlastních projektech;
ve spolupráci s vysokými školami se podílet na kvalitní výchově studentů bakalářských, magisterských a doktorských programů;
v národním měřítku budovat a provozovat velká výzkumná zařízení a umožnit jejich využití vysokým školám i dalším našim a zahraničním výzkumným institucím;
ve spolupráci s aplikovaným výzkumem a podnikatelskou sférou napomáhat uplatnění nových poznatků vědy a nových technologií v národním hospodářství a přispívat tak ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti;
zabezpečit kontinuitu poznávání v těch oblastech života společnosti, které tvoří kulturu národa;
4
zpřístupňovat a vysvětlovat nové vědecké poznatky a vědecké postupy široké veřejnosti;
dávat existující vědeckou kapacitu trvale k dispozici při přípravě podkladů pro kvalifikované rozhodování o důležitých otázkách našeho státu a napomáhat při řešení problémů spojených s trvale udržitelným rozvojem přírody, člověka a kultury;
ve všem svém konání důsledně dodržovat – a dbát na dodržování – vědecké i obecně lidské etiky a ochrany duševních práv.
Za naléhavé problémy, které je však možné řešit jen v součinnosti s vývojem celkové politiky výzkumu a vývoje v ČR, Akademie považuje zejména: dokončení legislativních změn v oblasti výzkumu a vývoje, zejména zákona o veřejných výzkumných organizacích;
zvýšení finanční podpory výzkumné a vývojové základny ČR v návaznosti na efektivní systém hodnocení;
motivování podnikatelské sféry k finanční podpoře výzkumu a vývoje a k účinnější spolupráci při transferu poznatků základního a aplikovaného výzkumu, včetně využití nepřímých nástrojů podpory VaV;
snížení administrativní zátěže, která zejména vedoucí vědecké pracovníky odvádí od vlastní tvůrčí činnosti.
Z aktuálních úkolů, jejichž řešení je převážně v možnostech Akademie samé, je nutno zdůraznit: přeměnu pracovišť na formu veřejných výzkumných institucí a v souvislosti s tím racionální změny ve struktuře pracovišť;
integraci výzkumných týmů a pracovišť Akademie do mezinárodních, zejména evropských struktur;
vymezení vztahu Akademie k aplikovanému výzkumu a podnikatelské sféře a hledání přímých vazeb k praktickým uživatelům výsledků výzkumu;
získávání, vzdělávání a udržení potřebného počtu talentovaných mladých vědců;
vytvoření systémových podmínek pro podporu týmů dosahujících vynikajících badatelských výkonů a pro vznik nových týmů a pracovišť zaměřených na zcela nové obory, oblasti a metodiky, jejichž potřebnost vyplyne z nových směrů celosvětového vývoje a socioekonomických priorit;
účinnější spolupráci Akademie s vysokými školami ve vědecké práci, výuce a výchově doktorandů, vytváření dobrých podmínek pro doktorské studium na půdě Akademie, a to jak v rámci jednotlivých pracovišť, tak celoakademicky nabízenými podpůrnými aktivitami; 5
vybavování pracovišť zařízeními na odpovídající mezinárodní úrovni a výstavbu nových specializovaných pracovišť.
Jednotlivé problémové okruhy a dlouhodobé základní cíle Akademie jsou podrobněji rozvedeny v následujících kapitolách. II.1.2. Mezinárodní spolupráce Akademie věd ČR Dosažení a udržení špičkové úrovně výzkumu i vývoje a zvyšování jejich efektivity je v současné době nemyslitelné bez rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Její význam ještě vzrostl vstupem České republiky do Evropské unie. Ten se v Akademii projeví především snahou zkvalitnit a rozšířit vědeckou spolupráci s členskými státy Unie i s evropskými vědeckými institucemi tak, aby společná badatelská centra a mezinárodní charakter výzkumných pracovišť i projektů byly v ČR stejnou samozřejmostí, jako je tomu v zahraničí. V souladu s „Národní politikou výzkumu a vývoje ČR“ bude Akademie dávat přednost takovým spolupracím, které přinesou tzv. „přidanou hodnotu“ do základního i aplikovaného výzkumu a které zvýší mobilitu výzkumníků a podpoří odborný růst zejména mladých českých vědců i excelentnost jejich pracovišť. Akademie považuje mezinárodní mobilitu tvůrčích pracovníků za důležitý prvek pro rozvoj výzkumu a vývoje v České republice. Přes veškeré zlepšení v poslední době však tato mobilita stále nedosahuje úrovně a samozřejmosti většiny zemí EU. Akademie proto považuje za nezbytné: usilovat o nápravu legislativních zábran pro příjem a dlouhodobé pobyty cizinců na pracovištích Akademie, zejména v zákonech o pobytu cizinců na území ČR (č. 326/99 Sb.) a o zaměstnanosti (č. 167/99 Sb.);
usilovat o systémové řešení podpory dlouhodobých pobytů cizích tvůrčích pracovníků na pracovištích Akademie a našich tvůrčích pracovníků v zahraničních laboratořích (např. vytvořením celostátních stipendijních fondů apod.);
usilovat o vytváření mezinárodních center excelence a laboratoří při Akademii s nadstandardním vybavením i technickým zázemím, které by umožnily zaměstnat na určité období nejkvalitnější zahraniční vědce, a podporovat účast svých vědeckých pracovníků v obdobných laboratořích jiných zemí včetně distanční účasti na výzkumu prostřednictvím nových informačních technologií.
Akademie rovněž přikládá zásadní význam široké účasti předních zahraničních vědců a odborníků na procesu hodnocení výzkumných záměrů a výsledků pracovišť Akademie. Těžiště mezinárodní vědecké spolupráce samozřejmě spočívá v přímých zahraničních kontaktech pracovišť Akademie a v jejich mezinárodních výzkumných projektech. Jim budou napomáhat všechny dále uvedené aktivity Akademie. a) Integrace do Evropského výzkumného prostoru (ERA) a spolupráce s mezinárodními vládními organizacemi Pro podporu procesu integrace Akademie do ERA a pro získání a trvalé udržení odpovídajícího postavení v ERA bude Akademie zejména:
6
Všestranně podporovat účast pracovišť Akademie a jejich badatelských týmů v Rámcových programech výzkumu a vývoje EU (RP) a dalších programech a aktivitách EU v oblasti VaV (COST, EUREKA apod.); průběžně vyhodnocovat úspěšnost v mezinárodních projektových soutěžích; zajišťovat účast Akademie jako celku v koordinačních projektech Rámcových programů EU a v dalších koordinačních aktivitách EU v oblasti VaV; sledovat a případně koordinovat činnost zástupců AV ČR a jejích pracovišť v institucích, orgánech, výborech a grémiích ERA.
Bude se aktivně podílet na vypracování národních stanovisek a bude zpracovávat svá stanoviska k záměrům, plánům a programům EU v oblasti VaV (v nadcházejícím období zejména v procesu přípravy 7. RP a ustavení „European Research Council“ pro podporu základního výzkumu).
Zajistí své zastoupení v rámci nově zřizovaného “Czech Liaison Office for Research and Development” v Bruselu.
Bude se odpovídajícím způsobem podílet na realizaci opatření vyplývajících z Akčního plánu pro Evropu a dalších dokumentů EU pro oblast VaV.
Na základě pověření Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a s podporou Evropské komise (v rámci projektu 6. RP) uvede do provozu Centrum mobility ČR, které bude plnohodnotným partnerem v rámci sítě obdobných center v Evropě. Centrum bude poskytovat přijíždějícím vědeckým pracovníkům, popřípadě i jejich rodinám, kompletní a aktuální informace o České republice a zajišťovat potřebné služby související s jejich pobytem a zaměstnáním. (Centrum bude propojeno s regionálními kontaktními pracovišti při vysokých školách v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Ostravě, Plzni a Praze.)
Bude se i nadále angažovat ve středoevropských iniciativách (např. Visegrádského seskupení, Podunajského regionu apod.), případně ve společných aktivitách v rámci ad hoc aliancí ustavených s cílem koordinace postupů k prosazení svých specifických zájmů v ERA.
Bude využívat Technologické centrum AV ČR, které je Národní kontaktní organizací a Národním informačním střediskem pro Rámcové programy EU a členem v evropské síti IRC (Innovation Relay Centres), k zajišťování mezinárodního marketingu výzkumných výsledků svých pracovišť a vyhledávání partnerů pro vznik mezinárodních projektů cíleného výzkumu a vývoje.
Vedle partnerských vztahů s národními institucemi v EU bude Akademie rovněž vyvíjet snahu o rozšíření forem spolupráce s JRC (Joint Research Centre) Evropské komise. Neméně významné bude úsilí pracovišť Akademie a jejich kolektivů o co největší úspěšnost v rámci mezinárodních vědeckovýzkumných programů NATO, UNESCO a v rámci výzkumných projektů evropských organizací, jako jsou: CERN, EMBO/ EMBC, ESA, INTAS, SÚJV v Dubně a dalších, o prosazování výrazné účasti expertů Akademie na různých stupních řízení těchto programů a podprogramů i o zajištění co nejvyšší informovanosti o nových programech zmíněných institucí. b) Spolupráce v rámci mezinárodních nevládních organizací Akademie považuje za prospěšné účastnit se vybraných aktivit s těmi nevládními organizacemi, které jsou zaměřeny na hledání cest k řešení celoevropských a celosvětových problémů výzkumu a vývoje (Academia Europaea, ALLEA, EASAC, ESF, Euroscience, IAP, ICSU, IIASA). Akademie bude umožňovat 7
účast ve vypsaných programech a konferencích těchto organizací. Bude pořádat jejich workshopy, zejména pokud se jejich program týká českých prioritních směrů výzkumu. Akademie bude i nadále zajišťovat členství Národních komitétů v rámci ICSU, podporovat jejich činnost, jako např. organizování seminářů, workshopů. c) Spolupráce realizované v rámci dohod Právní rámec pro realizaci mezinárodních vědecko−výzkumných spoluprací Akademie tvoří dohody. Výměnné kvóty těchto dohod budou využívány zejména pro vědeckou spolupráci v rámci konkrétních společných projektů a zčásti i k účasti na mezinárodních vědeckých setkáních a pro navázání vědeckých kontaktů. Podle subjektů, které uzavřely příslušnou dohodu, můžeme je rozdělit do tří skupin: vládní dohody, dohody uzavřené Akademií s jejími zahraničními partnery (většinou Akademie věd příslušné země) a konečně dohody uzavřené ústavy Akademie. Vládní dohody (tzv. kulturní dohody nebo dohody o vědecko−technické spolupráci) bude Akademie využívat především s těmi zeměmi, kde nemá vlastního smluvního partnera, nebo kde její partner neumožňuje vědecké kontakty v některých vědních oblastech (např. s Dánskem, Norskem, Řeckem, USA: projekty s NSF apod.), či kdy vládní dohody přinášejí další možnosti spolupráce (s Francií: program Barrande, s Rakouskem: program Aktion apod.). Akademie bude efektivně využívat svých smluv s partnerskými institucemi v zahraničí. V současné době má Akademie 63 takových dohod s partnery ze 45 států světa. Tyto dohody budou přizpůsobovány vyvíjejícím se vědeckým zájmům pracovišť a týmů Akademie a budou i rozšiřovány na nové renomované instituce. Mezinárodní vědeckou spolupráci zajišťují jednotlivá vědecká pracoviště Akademie zejména v rámci vlastních dohod se zahraničními partnery. Tato spolupráce je a zůstane plně v kompetenci jednotlivých pracovišť. Veškeré dohody Akademie budou průběžně přizpůsobovány vyvíjejícím se vědeckým zájmům pracovišť a týmů Akademie. Nově uzavírané a revidované smlouvy budou obsahovat zejména (i) podporu oponovaných společných projektů, (ii) účast českých vědců na konferencích a (iii) krátkodobé studijní pobyty určené k navázání budoucí spolupráce. Prioritní budou pobyty mladých vědeckých pracovníků na počátku jejich vědecké kariéry v zahraničí. d) Ostatní formy mezinárodní spolupráce Akademie organizuje a bude i v budoucnu organizovat řadu multilaterálních setkání o aktuálních tématech, jako jsou úloha vědy ve vývoji společnosti, vyšší účast mladých vědeckých pracovníků při organizaci vědy, výuka k vědecké etice, svoboda a nezávislost vědeckého bádání, demografické a sociální trendy a podobně. Při všech těchto aktivitách bude Akademie využívat svých mezinárodních kontaktů nejen ve prospěch svých ústavů, ale i celé české výzkumné základny. II.1.3 Spolupráce s jinými oblastmi VaV a využití výsledků výzkumu pro praxi Klíčovými partnery Akademie jsou vysoké školy, instituce aplikovaného výzkumu, podnikatelská sféra a orgány státní a veřejné správy. a) Spolupráce s vysokými školami Hlavními formami spolupráce s vysokými školami v oblasti výzkumu budou i nadále společné výzkumné týmy a společná výzkumná pracoviště. Počet − zejména grantových − společně řešených projektů je značný. V řadě oborů se pracoviště Akademie mohou díky koncentraci na vědeckou práci stát přirozeným iniciátorem 8
rozsáhlých výzkumných projektů, jejichž organizace by jinak byla nad síly jednotlivých vysokoškolských pracovišť. Tutéž roli mohou plnit pracoviště Akademie, jsou-li vybavena unikátním anebo nákladným zařízením, které tak v rámci společných projektů bude sloužit i spolupracovníkům z vysokých škol, nebo vyžaduje-li řešení výzkumných úkolů spolupráci většího počtu vysokých škol. Akademie bude i nadále podporovat vznik společných pracovišť s vysokými školami. Jejich počet neustále roste (v r. 1999 jich bylo 40, v r. 2003 více než 60). Synergický efekt spojených kapacit je evidentní. Společná pracoviště přitom vznikají ze skutečných vnitřních potřeb tam, kde jsou k tomu též reálné podmínky, nikoli zvnějšku vnucenými administrativními opatřeními. Problém dosavadního odlišného právního postavení obou partnerů (tj. vysoké školy jako veřejnoprávní a pracoviště Akademie jako příspěvkové organizace), které při spolupráci komplikuje vzájemné právní a ekonomické vztahy, by měla zásadně řešit přeměna pracovišť Akademie na veřejné výzkumné instituce. Důležitou formou spolupráce je účast v programech Výzkumná centra (v rámci NPV) i Centra základního výzkumu (MŠMT). Akademie v těchto centrech spatřuje možná ohniska špičkového výzkumu, ať už základního či aplikovaného, bez ohledu na jejich institucionální zařazení. Akademie bude iniciovat i vyšší formy spolupráce (Institut aplikovaných věd). Akademie bude podporovat zvýšení oboustranné mobility pracovníků, včetně využití vynikajících odborníků z vysokých škol pro obsazování vedoucích míst na vlastních pracovištích a naopak. Zastoupení pracovníků vysokých škol v Akademickém sněmu, ve Vědecké radě Akademie i ve vědeckých radách jejích pracovišť i v hodnotitelských či posuzovacích grémiích a na druhé straně zastoupení pracovníků Akademie v obdobných orgánech vysokých škol pokládá Akademie za další přirozený způsob propojování oborů a vědecké obce. Akademie bude podporovat i vznik nadinstitucionálních oborových grémií jako zastřešujících, koordinačních orgánů s celostátní působností. b) Spolupráce s aplikovaným výzkumem a uživatelskou sférou Koncepce spolupráce Akademie s aplikovaným výzkumem a uživatelskou sférou je vedena snahou Akademie usnadňovat a urychlovat převod výsledků výzkumu do národohospodářské a společenské praxe a přispívat tak ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR a k řešení společenských problémů. Hlavní zásady koncepce v této oblasti jsou následující: Akademie i její jednotlivá pracoviště jsou a budou plně otevřena navazování kontaktů a různým formám spolupráce s institucemi aplikovaného výzkumu a subjekty podnikatelské sféry.
Pro zrychlení převodu vědeckých poznatků do aplikační sféry je Akademie poskytovatelem účelové podpory pro projekty „Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje“ a programů „Informační společnost“ a „Podpora projektů cíleného výzkumu“ v rámci NPV, jejichž převažující složkou je aplikovaný výzkum. Akademie bude vyhledávat i další témata a průřezové aktivity pro vyhlášení programů výzkumu a vývoje s aplikačním zaměřením.
S ohledem na aktuální ekonomické zájmy ČR a na priority stanovené v Národní politice VaV bude Akademie podporovat různorodé formy přesahu základního výzkumu směrem k aplikacím, vytvářet pro ně organizační i právní podmínky, a to včetně řešení otázek ochrany duševního vlastnictví, licencí a patentů.
9
Hlavní váha v propojování základního výzkumu s aplikační sférou bude spočívat na přímých kontaktech pracovišť Akademie s partnery v průmyslu, zdravotnictví, zemědělství, inovačních firmách atd., případně na uplatňování badatelských výsledků v oblasti památkové péče, ochrany přírody, záchranných archeologických průzkumů, ve spolupráci s předními kulturními institucemi či v právním, sociologickém, ekonomickém a psychologickém poradenství.
Týmy pracovišť Akademie se budou zúčastňovat soutěží o projekty nabízející možnost propojení základního výzkumu a praktických aplikací v rámci Národního programu výzkumu, rezortních programů VaV, rámcových programů VaV EU, programů využívajících strukturální fondy EU i dalších programů; pracoviště budou rovněž usilovat o zapojení do Evropských technologických platforem.
Na půdě pracovišť Akademie bude podporován vznik firem typu spin−off. Podmínky zakládání a participace na zřizování těchto firem by mělo usnadnit přijetí zákona o veřejných výzkumných institucích.
Důležitou úlohu bude mít Technologické centrum AV ČR, které bude i nadále přispívat k praktickému využití výsledků výzkumného potenciálu Akademie a k její spolupráci s průmyslem.
K naplnění uvedených zásad přispějí tato opatření a aktivity: o Výsledkům aplikovaného výzkumu a jejich uplatnění v praxi bude v hodnocení pracovišť Akademie přisuzována odpovídající váha. o Bude zřízen poradní orgán Akademické rady (s pracovním názvem Rada pro transfer technologií), ve kterém bude významně zastoupena uživatelská sféra a jehož posláním bude hledat co nejúčinnější cesty k využití výsledků výzkumu pracovišť Akademie ve společenské a průmyslové praxi. o Budou řešeny zejména následující otázky: vypracování zásad Akademie pro ochranu duševního vlastnictví; vypracování pravidel pro hmotnou zainteresovanost pracovišť a vědeckých pracovníků na praktickém využití výsledků výzkumu; - správy licenční agendy Akademie; - problematiky rozšíření vybraných projektů o marketingový průzkum a vypracování podnikatelského záměru. o V rámci organizační struktury Akademie bude zřízen útvar, který bude zpracovávat projekty, v nichž bude Akademie vystupovat jako smluvní partner, a přiměřeně zajišťovat realizaci a koordinaci uvedených aktivit. -
o
Akademie bude ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR, případně s dalšími subjekty podporovat: -
vyhledávání partnerů pro výzkum a vývoj; transfer technologií; přípravu publikací a informačních materiálů o nabídce Akademie pro aplikační sféru; organizování seminářů pro vyhledávání projektových partnerů; 10
-
pořádání kooperačních a technologických burz; vzdělávání studentů doktorského studia a vědeckých pracovníků v oblastech ochrany duševního vlastnictví a inovačního podnikání; hledání cest pro zakládání spin−off firem.
Akademie bude rozvíjet spolupráci s Asociací výzkumných organizací, kterou koordinuje stálá pracovní skupina zástupců Akademie a AVO. Akademie bude otevřena dialogu a spolupráci s dalšími organizacemi působícími v oblastech využití výsledků výzkumu a vývoje a inovačního podnikání, zejména Svazem průmyslu a dopravy ČR a Asociací inovačního podnikání ČR. Akademie bude spolupracovat s Magistrátem hlavního města Prahy na realizaci „Strategického plánu hlavního města Prahy“ a obdobně s orgány městské správy Brna, Českých Budějovic a případně dalších měst. Výsledkem společných snah by mělo být založení inkubátoru anebo vědeckého parku mimo prostory Akademie s účastí Akademie jako odborného partnera. c) Spolupráce s orgány státní a regionální správy Akademie bude nadále nabízet své odborné kapacity pro
zabezpečení činnosti Rady pro výzkum a vývoj a jejích odborných poradních orgánů;
přípravu Národní politiky VaV, s ní provázaných dalších národních a regionálních politik i přípravu budoucích fází Národního programu výzkumu;
zabezpečení činnosti Grantové agentury ČR a jejích oborových komisí;
spolupráci s Radou vlády pro trvale udržitelný rozvoj;
hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, projektů, programů a výzkumných záměrů dalších poskytovatelů podpory VaV;
expertní, poradenskou a koordinační činnost orgánům státní i regionální správy (nebo jimi pověřeným subjektům) k řešení aktuálních i dlouhodobých problémů veřejného zájmu.
II.1.4. Účast Akademie věd ČR na vzdělávání a přípravě nových vědeckých pracovníků Akademie považuje vzdělávací roli za integrální a významnou součást svého poslání. Toto vědomí vychází z přesvědčení, že: vědecké kapacity − personální i materiální − soustředěné na pracovištích Akademie musí být využity i pro výchovu nových odborníků jak pro potřeby vlastních pracovišť a vysokých škol, tak pro uplatnění v praxi;
studium v prostředí vědeckého pracoviště je obzvláště inspirativní pro rozvoj tvůrčích schopností studentů, neboť zde mají možnost bezprostředního kontaktu s vědeckou prací zkušených badatelů i přímé účasti na ní;
11
vzdělávací činnost pracovišť Akademie realizovaná jak tím, že se stávají školicími pracovišti doktorských studijních programů, tak pedagogickou aktivitou jejich pracovníků na půdě vysokých škol, je jednou ze základních forem, jak je možné účinně propojovat aktivity Akademie a vysokých škol jako nezávislých, ale vzájemně úzce spolupracujících institucí. Intenzivní rozvíjení možností spolupráce a odstraňování případných bariér na úrovni konkrétních partnerů v Akademii a na vysokých školách je cestou účinnější než jakákoliv deklaratorní či administrativní opatření.
Při rozvíjení své vzdělávací funkce bude Akademie využívat zkušeností obdobných zahraničních institucí mimouniverzitního základního výzkumu, např. CNRS ve Francii, Max−Planck−Gesellschaft v SRN, Weizmannova institutu v Izraeli, které jsou rovněž v různé formě a rozsahu zapojeny do vzdělávacích aktivit. Vědecká náplň činnosti Akademie i dlouhodobé zkušenosti předurčují její pracoviště k tomu, aby byla využita především pro nejvyšší stupeň vzdělávacího procesu, tj. pro doktorské studijní programy. Uskutečňování akreditovaných doktorských studijních programů probíhá podle zákona č.111/1998 Sb. na základě dohod s vysokými školami. Akademie bude usilovat o to, aby nadále vzrůstal počet studentů doktorských studijních programů, jejichž školitelé působí v Akademii. Ve spolupráci s VŠ bude též usilovat o to, aby ve všech oborech, kde to bude užitečné, bylo trvání doktorského studijního programu prodlouženo ze tří let na čtyři roky. Pro zvýšení atraktivity tohoto studia pro studenty a udržení jeho odborné úrovně budou pracoviště Akademie klást důraz na: individuální práci se studentem a možnost jeho zapojení do dalších vědeckých aktivit pracoviště;
nabídku odborně erudovaných seminářů a přednáškových cyklů, a to i takových, jež by byly společně připravovány spolupracujícími pracovišti Akademie a vysokých škol;
nabídku laboratoří a zařízení, zpřístupněných studentům;
odpovědný výběr školitelů a členů oborových rad, kteří hrají rozhodující roli v péči o kvalitu doktorských studijních programů;
využití svých zahraničních kontaktů pro možnost zajišťování zahraničních stáží českým studentům a pro zvýšení počtu zahraničních studentů na pracovištích Akademie.
Zapojení pracovišť Akademie do doktorských studijních programů bude jedním z kritérií jejich hodnocení. Perspektivně by některá pracoviště mohla usilovat i o zahraniční akreditaci svých studijních programů. V případě potřeby bude Akademie zvažovat zřízení školy doktorských studií ve vybraných oborech. Akademie bude i nadále podporovat zapojení svých pracovníků do výuky v rámci bakalářských a magisterských programů na vysokých školách (dnes tak působí 1/2 vysokoškolsky vzdělaných pracovníků Akademie), vedení diplomových prací odborníky z Akademie či jejich vypracovávání na pracovištích Akademie. Akademie nepovažuje toto zapojení do pedagogické činnosti za činnost odvádějící pracovníka od vlastních úkolů, ale za jeden ze způsobů uplatnění výsledků vědecké práce a samozřejmě za významnou pomoc studentům. 12
Akademie bude organizovat kurz základů vědecké práce pro studenty doktorských studijních programů s cílem zkvalitnit jejich přípravu na vědeckou práci. Kurz bude přístupný i studentům, jejichž školitelé nejsou pracovníky Akademie. Akademie připraví za účelem zkvalitnění řídící práce a zvýšení informovanosti databázi studentů doktorských studijních programů, jejichž školitelé jsou pracovníky Akademie. Akademie bude oslovovat i studenty středních škol. Pravidelné Dny otevřených dveří na pracovištích Akademie, odborná spolupráce na organizaci studentských vědeckých soutěží a patronáty nad vybranými středními školami jsou vhodnou formou, jak probudit zájem talentované mládeže o vědu a v budoucnu i třeba o práci v Akademii. II.1.5. Rozvoj lidských zdrojů – personální politika v Akademii věd ČR Akademie považuje současný počet pracovníků za přiměřený. Trvalým úkolem však zůstává péče o vhodnou věkovou strukturu, časovou perspektivu výzkumných týmů a získávání talentovaných studentů a mladých vědců. V souladu s výše jmenovaným úkolem a s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky Akademie zavedla a bude dále rozpracovávat a podporovat Juniorský program. Součástí tohoto programu jsou: nový typ juniorských grantů pro mladé badatele vyhlášený Grantovou agenturou AV ČR, který umožňuje mladým badatelům i zřízení malé pracovní skupiny; prémie O. Wichterleho určená pro zvláště úspěšné a perspektivní mladé pracovníky; pomoc při řešení bytové situace mladých vědců formou výstavby malometrážních „startovacích“ bytů; překlenovací, tzv. „start−up“ podpora umožňující perspektivním pracovníkům návrat na pracoviště ze zahraničí a dokončení rozpracovaných projektů. K výběru a získávání mladých perspektivních vědeckých pracovníků přispěje především další rozšiřování podílu pracovišť Akademie na uskutečňování doktorských studijních programů, na školení diplomantů a odborné praxi pregraduálních vysokoškolských studentů. Součástí získávání talentované mládeže pro výzkum bude i další rozšíření programu pro středoškolskou mládež. Pro efektivní personální politiku bude však nutné v celém výzkumu dosáhnout takového nárůstu mezd, který by odpovídal náročnosti vysoce kvalifikované práce a konkuroval alespoň částečně nabídkám v jiných profesích. V souladu s dokumentem EU „Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu“ zavedla Akademie kariérní řád pro vysokoškolsky vzdělané pracovníky výzkumu a vývoje (s pěti kvalifikačními stupni) a dle tohoto řádu budou pracovníci nadále zařazováni. Zařazování do kvalifikačních stupňů dle odborné úrovně, ověřované periodickými atestacemi, dává i do budoucnosti možnost rychlejšího platového růstu i mladším pracovníkům. Rovněž přechod pracovišť Akademie na veřejné výzkumné instituce poskytne do budoucnosti větší prostor pro diferencované ocenění vynikající výkonnosti, ovšem za předpokladu dostatečných prostředků na mzdy. Prestižní podpora „Fellowship J. E. Purkyně“ je určena pro vynikající zahraniční pracovníky vysoce tvůrčího a řídícího typu, ať již českého či cizího původu, kteří by na českém pracovišti zavedli vysoce aktuální téma či metodu a předávali své zkušenosti mladým pracovníkům Pro zvýšení motivace k dalšími vědeckému růstu a jako jedno z kritérií pro dosažení nejvyššího kvalifikačního stupně bude sloužit i řízení k získání vědeckého titulu "doktor věd", který Akademie uděluje na základě usnesení vlády ČR č. 273 ze
13
dne 19. 3. 2003. Udělení tohoto titulu je podmíněno přísným posouzením předložených prací v grémiích složených z předních akademických a mimoakademických odborníků. Dalším zdrojem mladých talentovaných výzkumných pracovníků budou pro pracoviště Akademie i zahraniční vědci. Bude však zapotřebí, aby i legislativní změny umožnily příliv vědeckých pracovníků z jiných zemí do ČR. II.2. Tematické priority II.2.1. V oblasti veřejných soutěží o grantové prostředky Grantové projekty základního výzkumu jsou v Akademii podporovány Grantovou agenturou AV ČR (GA AV), která je otevřena všem subjektům výzkumu a vývoje v ČR. Výběr témat, postupů a metodik řešení je ponechán na iniciativě samotných vědeckých pracovníků. To umožňuje, aby se v rámci navrhovaných výzkumných projektů objevovaly nové tematické priority, jejichž nosnost bude posuzována při náročném hodnocení žádostí o grantovou podporu. GA AV bude i nadále každoročně vypisovat veřejné soutěže o grantové projekty v těchto kategoriích: Standardní badatelské granty Juniorské badatelské granty Publikační doplňkové granty GA AV bude průběžně zpřesňovat podmínky vyhlašovaných soutěží v jednotlivých kategoriích badatelských grantových projektů tak, aby se profilovala jako agentura zaměřená zejména na dlouhodobě koncipovaný výzkum v základních a teoretických disciplínách a na interdisciplinární projekty zásadního vědeckého významu. II.2.2. V oblasti výzkumných záměrů Tematické priority výzkumných záměrů, navrhovaných pracovišti Akademie, sledují princip selektivity a princip kontinuity. Budou podporována témata, která odpovídají aktuálním směrům mezinárodní vědy a která zároveň reagují na potřeby rozvoje české společnosti. Jejich výběr a potvrzení rovněž předpokládá, že navazují na dostatečné personální a materiálně technické vybavení pracovišť, především pak na prokázání kvalitních výsledků předchozí práce. Celková charakteristika vědního profilu Akademie je členěna podle tří vědních oblastí, do nichž jsou pracoviště Akademie rozdělena. I. V oblasti věd o neživé přírodě Matematické disciplíny (matematika, kybernetika a informatika) se soustředí na komplexní rozvoj matematických a informatických metod jak v rámci těchto oborů samotných, tak i s ohledem na potřeby fyziky a technických oborů, chemie, biologie i společenských a humanitních věd, na nové informatické technologie včetně metod pro zpracování neurčitosti a hardwarového designu pro pokročilé počítačové architektury. V oblasti fyziky se budou získávat nové poznatky nejen o základních přírodních zákonech mikrosvěta a makrosvěta, ale i o konkrétním chování různých fyzikálních systémů za extrémních podmínek a o možnostech praktického využití nových objevů a jevů. Podporován bude výzkum kondenzovaných systémů 14
s význačnými fyzikálními vlastnostmi včetně systémů strukturovaných v nanometrovém měřítku, studium vlastností, struktury a interakcí hmoty na subatomové úrovni, klasická, částicová, kvantová a nelineární optika. Předmětem zájmu astrofyziky a astronomie bude studium povahy a chování hmoty a záření v celém prostoru od horní atmosféry planety Země až po nejvzdálenější dosud pozorované části vesmíru. Výzkum se proto bude orientovat na astronomii a astrofyziku galaxií, hvězdných soustav, hvězd, Slunce, vztahů Slunce−Země, meziplanetárních těles a umělých družic Země. K prioritám bude patřit aplikace fyzikálního výzkumu v technických vědách, výzkum vlastností ionizovaných prostředí a laserového plazmatu, fotonika, generování a diagnostika vysokoteplotního a nízkoteplotního plazmatu, přenosové jevy v kapalných systémech a hydrosféře, mechanika poddajných těles a biomechanika, dynamika tekutin, termodynamika, nové koncepce konverze energie, senzory, přenos a zpracování signálů, materiálový výzkum, výzkum vlastností pokročilých materiálů ve vztahu k jejich mikrostruktuře. Podporován bude rozvoj nových fyzikálních metod, speciálních technologií a přístrojových principů, rozvoj mezioborového základního i aplikovaného výzkumu zaměřeného na fundamentální poznatky přesahující hranice jednotlivých vědních oblastí s typickými aplikacemi v bioinženýrství, medicíně, ekologii včetně ochrany zdraví a bezpečnosti člověka a zachování přírodního i kulturního dědictví lidstva. Objektem zkoumání věd o Zemi bude zemské těleso a jeho blízké i vzdálené okolí. K prioritám bude patřit studium vnitřní stavby a fyzikálních vlastností Země, výzkum vývoje litosféry, biosféry a přírodního prostředí od nejstarší geologické minulosti do současnosti včetně výzkumu procesů v litosféře indukovaných antropogenní činností, studium vybraných procesů v atmosféře Země a jejím kosmickém okolí i praktičtěji orientovaný výzkum geodynamických procesů ve svrchní vrstvě zemské kůry a hydrologických procesů ovlivňujících životní prostředí a ekologické využívání nerostných surovin. II. V oblasti o živé přírodě a chemických věd V chemických vědách bude výzkum směrován k rozvoji instrumentálních a analytických (včetně bioanalytických) metod a dále k cílené syntéze, strukturní a funkční charakterizaci nových anorganických a organických sloučenin, se zvláštním zaměřením na krystalické, skelné a polymerní materiály a supramolekulární či nanostrukturní soustavy. Další prioritou bude výzkum vztahů mezi strukturou, vlastnostmi a reaktivitou látek a objasňování vysoce časově a prostorově rozlišeného mechanizmu jejich reakcí, poskytující teoretický základ pro aplikace. Podstatná část aktivit bude dále patřit studiu chemických principů biologických jevů v biomedicíně a ekologii a vývoji nových chemoterapeutik a biologicky účinných látek. K vyspělým technologiím bude směřovat výzkum zaměřený na procesy ve vícefázových reagujících soustavách, molekulární inženýrství, nové metody iniciace chemických reakcí a procesy pro dekontaminaci a ochranu životního prostředí. Výzkum v biologicko−lékařských vědách se zaměří na procesy v živých systémech na různých úrovních jejich organizace. Zvláštní pozornost bude věnována rozvoji genomiky, proteomiky a systémové biologie jako základů budoucí biomedicíny a biotechnologií. Biomedicínský výzkum se zaměří zejména na poznání biofyzikálních vlastností živých systémů, mechanizmy funkce a onemocnění nervového, imunitního, kardiovaskulárního a reprodukčního systému, jejich ovlivnění vnějšími faktory, studium genové exprese a její signální dráhy, genetických základů onemocnění a vývoje člověka, na výzkum nádorových a kmenových buněk, na vývoj nových léčiv a na působení civilizačních faktorů na zdraví obyvatelstva, na biologii
15
mikroorganizmů a mikrobní biotechnologie. důraz bude kladen na získání poznatků, využitelných při prevenci, diagnostice a terapii závažných chorob a v moderních biotechnologiích. V biologii živočichů bude výzkum zahrnovat fyziologii, patologické procesy u zvířat a chovatelství. Dále se výzkum soustředí na genetické základy vývoje rostlin a interakci genomu rostlin s prostředím, na studium hmyzu jako biologického modelu i škůdce a na biodegradaci xenobiotik ve vodě a půdě. V oblasti biologicko−ekologických věd se výzkum soustředí na vztahy mezi organizmy navzájem, mezi organizmy a prostředím a na funkční mechanizmy v ekosystémech s ohledem na antropogenní vlivy. Cílem je poznání klíčových procesů a využití výsledků v lékařské, veterinární a zemědělské praxi i jako podkladů pro racionální hospodaření v krajině. Výzkum se zaměří na biodiverzitu živočichů, evoluční ekologii obratlovců a adaptace v jejich chování a zkoumání evoluce, struktury a ekologické role biodiverzity rostlin (od genetické úrovně přes úroveň organizmů a společenstev až po ekosystémy). Dále pak na interakci parazitických a symbiotických organizmů, společenstva organizmů v půdách ekosystémů, fungování ekosystémů údolních nádrží a jezer, na studium globálního cyklu uhlíku, toků energie a látek ekosystémy a na ekologii krajiny ovlivňované člověkem. Významnou složkou je využití pokročilých metodologií v ekologii, hlavně metod molekulární biologie, dálkového průzkumu a matematického modelování s důrazem na systémový přístup. III. V oblasti věd sociálních a humanitních Výzkum v ekonomii a sociálních vědách úzce naváže na změněné podmínky naší společnosti. Zaměří se především na ekonomické aspekty integrace posttransformačních zemí do Evropské unie a Evropské měnové unie a na specifika konvergence ČR ke standardům EU. Sledován bude též proces harmonizace práva ČR s právem ES/EU, a to z hlediska právní filozofie a teorie včetně komparace konkrétních právních předpisů v rámci EU. V kontextu evropských integračních politik budou analyzovány dlouhodobé sociální procesy v české společnosti sociologickými a demoskopickými metodami. Pro psychologický výzkum bude stěžejní studium podmínek koherentního fungování osobnosti v kontextech celoživotního vývoje a na procesy integrování osobní zkušenosti jedince. Cílem studia myslitelských sociálních a politických koncepcí v minulosti bude hlubší pochopení kořenů české národní identity. Historický a archeologický výzkum se zaměří na otázky českého dějinného prostoru v evropském kontextu z hlediska diverzity, kontinuity a integrace, a to jak ve starších dějinách, tak v období dvou totalitních režimů (1938 − 1989) a po zhroucení komunismu. Do evropského kontextu budou důsledně uvedeny i dějiny výtvarného a hudebního umění v českých zemích. Archeologický výzkum bude klást větší důraz na rozvoj metodologie oboru a teoretických východisek v součinnosti s metodami přírodovědných disciplín a vzhledem k tomu, že archeologický potenciál českých zemí je stále intenzivněji vnímán jako součást národního kulturního dědictví, také na rozvoj kvalitní informatiky oboru. Vývoj a implementace informační infrastruktury pro vědu a výzkum, moderní způsoby zpracování a zpřístupnění pramenné základny a výhledová strategie práce s elektronickými dokumenty se stanou prioritami pracovišť knihovny a archivu. V humanitních oborech filozofických, filologických a kulturněantropologických se pozornost zaměří k těmto tématům: Budou se řešit vybrané klíčové problémy filozofie a příbuzných disciplín, zejména logiky, klasických a medievistických studií a teorie vědy. V oblasti kulturních a antropologických studií se zaměří na problémy kulturní identity a kulturního regionalismu v procesu formování etnického obrazu Evropy, jakož i na komparativní slavistiku a na výzkum náboženských systémů, 16
historie, jazyků, literatur a kultur zemí Asie a Afriky. Jazykověda a literární věda budou mít těžiště ve výzkumu bohemistickém a zároveň budou vytvářet moderní informační zdroje pro potřeby domácích i zahraničních bohemistů, v případě databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století pro celospolečenskou potřebu. Nedílnou a stálou součástí humanitních a filologických oborů budou ediční a lexikografické projekty zaměřené na kritické zpřístupňování národního kulturního dědictví a jeho vztahy v mezinárodním kulturním kontextu. II.2.3. V oblasti programů výzkumu a vývoje financovaných z prostředků Akademie věd ČR Programy výzkumu a vývoje financované z účelových prostředků rozpočtové kapitoly Akademie a vyhlašované Akademickou radou doznají v nejbližším období zásadní změny. Rokem 2004 končí „Program rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech věd“ a „Program podpory rozvoje přístrojového vybavení progresivních vědních oborů“. „Program podpory cíleného výzkumu“, zaměřený na podporu převodu výsledků základního výzkumu do aplikace, bude ukončen v r. 2005. Nicméně ve stimulaci cíleného výzkumu a využití originálních výsledků základního výzkumu pro aplikovaný výzkum a vývoj bude Akademie pokračovat novým programem „Podpory projektů cíleného výzkumu“, který Akademie vyhlásila v r. 2004 jako součást Národního programu výzkumu. Po ukončení „Programu rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech věd“ chybí nástroj, který by umožňoval soustředění prostředků a tvůrčích kapacit na řešení zásadních a dlouhodobě koncipovaných projektů (směrů) základního výzkumu a jejich vzájemné propojení. Akademie proto v příštím období, s ohledem na vývoj zdrojů pro VaV, připraví nový program podpory „integrujících projektů“, s důrazem na interdisciplinární charakter řešených problémů a podporující soustředění zdrojů a kapacit spoluprací týmů různých pracovišť. II.2.4 V návaznosti na Národní program výzkumu Akademie věd má a bude mít významnou úlohu při implementaci Národního programu výzkumu, a to ve všech jeho stadiích, zejména:
Ve stadiu monitorování a řízení (realizace a hodnocení probíhajících a přípravy nových fází) NPV prostřednictvím účasti svého zástupce v Radě NPV.
Ve stadiu přípravy nových fází NPV aktivní účastí expertů v koordinačních a pracovních grémiích pro jejich přípravu, zpracováním podkladových dokumentů a případně účastí expertů v panelech ustavených v rámci metodiky “Technology Foresight”.
Akademie je v současné době poskytovatelem tematického programu TP2 „Informační společnost“ a průřezového dílčího programu PP2 – DP3 “Podpora projektů cíleného výzkumu” probíhající fáze NPV I. Akademie je připravena ujmout se zodpovědně této úlohy i pro obdobné programy v rámci NPV II i následných fází NPV.
Pracoviště Akademie budou účastí ve veřejných soutěžích ve VaV vypisovaných na jednotlivé části NPV usilovat (ve spolupráci i v soutěži s vysokými školami, organizacemi aplikovaného výzkumu a podnikatelskými subjekty) o získání podpory pro projekty realizující cíle NPV. 17
III. Strategické nástroje III.1. Právní prostředí a změny v souvislosti s přeměnou pracovišť na „veřejné výzkumné instituce“ Legislativní prostředí pro badatelský výzkum v Akademii se výrazně promění v důsledku kroků navazujících na Národní politiku výzkumu a vývoje ČR, zejména na záměr transformovat příspěvkové organizace zabývající se výzkumem a vývojem na veřejné výzkumné instituce (VVI). Předpokládá se, že v průběhu roku 2005 nabude účinnosti zákon o VVI, spolu s ním bude novelizován zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. a mj. i zákon 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. Dopadem zákona o VVI bude změna právní formy pracovišť Akademie, která jsou v současnosti státními příspěvkovými organizacemi, na veřejné výzkumné instituce. To mj. značně usnadní všestrannou spolupráci pracovišť Akademie s veřejnými vysokými školami, neboť oba typy institucí budou pracovat v obdobných právních a ekonomických podmínkách. Dalším podstatným dopadem zákona o VVI bude přechod movitého a nemovitého majetku – na základě rozhodnutí zřizovatele – do vlastnictví jednotlivých VVI. Statutárním orgánem pracoviště zůstává ředitel, nově však bude ustanovena rada instituce (jako orgán s výraznou rozhodovací pravomocí v koncepčních otázkách výzkumných aktivit i využívání finančních prostředků) a dozorčí rada (jako nástroj veřejné kontroly nad hospodařením a vědeckou činností pracoviště). Akademie hodlá využít těchto změn ke zvýšení efektivity prostředků vynakládaných na výzkum, k účinnějšímu transferu výsledků výzkumu a vývoje do praxe (např. tím, že pracoviště založí jinou právnickou osobu za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti) a k efektivnější spolupráci pracovišť s dalšími subjekty výzkumu a vývoje a podnikatelské sféry. Vyšší samostatnost pracovišť bude doprovázena i vyšší zodpovědností řídících orgánů VVI. Vedle ředitele si proto musí i nově konstituované rady instituce uchovat vysokou odbornou autoritu, jakou dosud měly vědecké rady. Akademie věd ČR – organizační složka státu – bude nadále jako zřizovatel oprávněna zřizovat nové ústavy Akademie jako VVI, případně je za zákonných podmínek slučovat či rušit. Rovněž bude – prostřednictvím svých volených orgánů − koordinovat celkovou vědní a ekonomickou politiku Akademie tak, aby byla uchována její soudržnost. Uvedeným cílům a novým podmínkám bude sloužit novela zákona o Akademii věd ČR. V ní bude též ujasněn právní vztah Akademie k ústředním orgánům státu úpravou postavení předsedy Akademie (jmenovací pravomocí prezidenta republiky) jako osoby přímo odpovědné vládě. Na nově přijaté zákony bude navazovat vypracování nových Stanov Akademie věd ČR (přijímá Akademický sněm a schvaluje vláda ČR) a dalších právních norem a interních předpisů Akademie, které vytvoří adekvátní podmínky pro vnitřní činnost transformovaných pracovišť Akademie. Budou řešit právní otázky spojené s restrukturalizací pracovišť a se změnami vnitřních organizačních struktur, jakož i s odměňováním (platový řád), atestacemi vědeckých pracovníků apod.
18
Bude-li zákon o veřejných výzkumných institucích schválen v současné podobě, proběhne transformace pracovišť Akademie v souladu se zásadami přijatými XXIV. zasedáním Akademického sněmu v dubnu 2004: a) Transformace bude probíhat v souladu s výsledky hodnocení činnosti pracovišť a jejich výzkumných záměrů. b) Strukturální změny budou prováděny před vlastní transformací s cílem zajistit efektivní řízení a správu pracovišť, s přihlédnutím k jejich velikosti a případně i k posílení jejich postavení v regionech. c) Strukturální změny budou prováděny tak, aby pracoviště při přechodu na VVI splňovala tato kritéria: - mají perspektivní, dobře definovanou vědní koncepci, - disponují dostatečnou vědeckou kapacitou tvůrčích vědeckých týmů, zajišťujících řešení širších problémů a konkurenceschopnost pracoviště, - jsou úspěšná z hlediska kvality výsledků výzkumu a jejich uplatnění, - jsou dlouhodobě úspěšná při získávání účelových či jiných mimorozpočtových prostředků, - jsou perspektivní z hlediska věkové struktury a výchovy studentů v rámci magisterského a doktorského studijního programu, - jsou dostatečně velká, pokud jde o počet zaměstnanců z hlediska efektivního řízení, správy a kontroly, a disponují potřebnou infrastrukturou. d) Na transformovaná pracoviště přejde veškerý movitý majetek, se kterým příspěvkové organizace ke konci daného kalendářního roku na základě účetní evidence hospodaří. e) Nemovitý majetek bude převeden rozhodnutím zřizovatele na jednotlivá pracoviště s přihlédnutím k potřebám pracoviště a Akademie, a to zpravidla při vlastní transformaci. Nemovitý majetek může být zatížen věcným břemenem, nebudou však převáděny nemovité majetky, u kterých nejsou jasně definované vlastnické vztahy státu (restituční spory apod.). III.2. Finanční politika Akademie věd ČR Způsob financování Akademie v posledních letech vychází především ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, s tím související struktury státního rozpočtu a ze zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, včetně příslušných prováděcích předpisů. Důsledkem toho je základní skutečnost, že veškeré prostředky vlastní rozpočtové kapitoly Akademie jsou definovány jako prostředky na výzkum a vývoj. Finanční zdroje Akademie jsou trojího druhu. Institucionální prostředky určené na řešení výzkumných záměrů a na zajištění činnosti Akademie tvoří 54 – 59 % celkových zdrojů a pocházejí výhradně z vlastní rozpočtové kapitoly. Účelové prostředky v rozsahu 24 – 31 % jsou získávány ve veřejných soutěžích výzkumu a vývoje vyhlašovaných řadou poskytovatelů včetně Akademie. Třetí významnou částí v rozsahu 15 – 18 % jsou vlastní mimorozpočtové zdroje pracovišť. Jejich nejvýznamnější součásti tvoří výnosy z licencí, ze zahraničních grantů a z prodeje publikací, zboží a služeb. Institucionální prostředky představují nezbytný základ finančního zabezpečení pracovišť Akademie a předpoklad jejich stabilního fungování a úspěšného plnění dlouhodobých výzkumných úkolů. V souladu s platnou Národní politikou výzkumu a vývoje ČR jsou tyto prostředky rozepisovány na jednotlivé výzkumné záměry
19
diferencovaně v závislosti na výsledcích jejich hodnocení. K tomu účelu Akademický sněm v roce 2001 schválil pravidla pro uplatnění výsledků hodnocení výzkumných záměrů a výsledků pracovišť Akademie v jejich financování. Pravidla byla v dalších letech dopracována a dostatečně ověřena. Mohou být proto v období 2005 – 2010 použita pro rozdělování institucionálních prostředků rozpočtové kapitoly Akademie na nové výzkumné záměry pracovišť důsledně diferencovaným způsobem v závislosti na výsledcích jejich hodnocení. Tato pravidla lze shrnout do následujících zásad: Pro každý výzkumný záměr je určena částka ("základ na VZ"), která bude pro jednotlivé roky východiskem pro stanovení institucionální podpory řešení výzkumného záměru. Tato částka je odvozena z výše osobních nákladů zaměstnanců podílejících se na řešení a z výše přímých věcných výdajů s výjimkou opakovaných jmenovitých nákladů a neopakovaných specifických výdajů. Může být v dalších letech řešení změněna, jestliže se podstatným způsobem změní okolnosti, na jejichž základě byla stanovena (např. počet zaměstnanců, rozsah či kvalita vybavení apod.). Základ na VZ je každoročně upraven násobením koeficientem větším než 1, jehož velikost je stanovena v závislosti na výsledku hodnocení, na prioritách vědní politiky Akademie a na meziročním nárůstu institucionální podpory v rozpočtu Akademie. Takto vypočtená částka je zvýšena o dotaci na opakované jmenovité náklady (energie, odpisy, běžná údržba majetku) a o dotaci na neopakované specifické výdaje (nákladnou stavební údržbu, opravy a výstavbu budov, pořizování nákladných přístrojů). Finanční politika Akademie bude pokračovat v podporování následujících systémových priorit: Akademie bude aktivní finanční politikou ve mzdové oblasti usilovat o nárůst mzdových prostředků tak, aby platové ocenění pracovníků Akademie odpovídalo rozsahu i s mezinárodním standardem srovnatelné kvalitě jejich činnosti. Vnitřní kariérní řád bude dále doplňován a zpřesňován s cílem vytvářet podmínky pro zlepšování kvalifikační a zejména věkové struktury pracovišť Akademie. Bude i nadále vytvářet vhodné podmínky pro získávání a podporu mladých perspektivních vědeckých pracovníků prostřednictvím svého Juniorského programu. Bude hledat vhodné nástroje podporující získávání prostředků ze zahraničních zdrojů, zejména ze rámcových programů EU, a usnadňující využívání těchto prostředků např. vytvářením rezerv pro překlenování období mezi čerpáním prostředků a jejich vyúčtováním Evropské komisi. Akademie bude dbát na to, aby uvedené zásady byly zachovány i při transformaci pracovišť na veřejné výzkumné instituce. III.3. Systém hodnocení Náročné hodnocení je předpokladem zvyšování úrovně výzkumu v Akademii, ověřování perspektivnosti výzkumných témat a formulování nových priorit. Základní formou hodnocení v Akademii je hodnocení výzkumných záměrů, v nichž pracoviště formulují celkové zaměření své činnosti a na něž je vázán i základní zdroj jejich financování. Akademie jako poskytovatel bude nadále organizovat hodnocení nově navrhovaných výzkumných záměrů a průběžné i závěrečné hodnocení jejich výsledků prostřednictvím k tomu jmenovaných komisí za 20
účasti externích členů a oponentů, včetně zahraničních, a s využitím prezenčního hodnocení na pracovištích. Důraz bude kladen zejména na tato kritéria: množství a kvalita dosahovaných výsledků publikovaných v renomovaných, především zahraničních periodikách, v obsáhlých monografiích nebo výsledků realizovaných formou patentů a aplikačních výstupů vysoká odborná úroveň řešitelského týmu i perspektivnost a zapojení doktorandů perspektivnost navrhovaných témat z hlediska trendů mezinárodní vědy a potřeb české společnosti Výsledky hodnocení se budou promítat do diferencované výše institucionální podpory pracovišť Akademie. Akademie bude rovněž na základě zkušeností upravovat procedury hodnocení tak, aby bylo maximálně účinné v rozlišování skutečné kvality a přitom nezatěžovalo pracoviště nadbytečnou administrativou. Obdobná kritéria a postupy, v souladu s usnesením vlády č. 644/2004, bude Akademie uplatňovat i při hodnocení programů VaV, pro něž je nebo bude poskytovatelem. Pravidelnou součástí systému hodnocení je hodnocení grantových projektů podporovaných Grantovou agenturou AV ČR, při kterém bude GA AV i nadále usilovat o co nejvyšší standard v kvalitě odborného posouzení podávaných projektů nejméně třemi nezávislými oponenty, z nichž minimálně jeden musí být ze zahraničí, a svými oborovými komisemi. Oborové komise budou každoročně hodnotit průběh řešení grantových projektů, posuzovat oprávněnost pokračujícího financování a hodnotit výsledky projektů ukončených. Hodnocení úspěšnosti řešení ukončených grantových projektů se bude promítat do posuzování projektů nově podávaných. III.4. Etika výzkumné činnosti Jako všichni občané řídí se i pracovníci Akademie platnými právními normami, zásadami občanské morálky a obecně přijímanými etickými principy. Věda však působí v prostředí a ve vztazích, jež nelze do všech podrobností právními normami regulovat. Při vědecké práci vznikají i citlivé problémy etické povahy. Pro řešení těchto problémů a jako fórum pro diskusi otázek uplatňování etických zásad ve vědě a výzkumu byla v roce 2002 Vědeckou radou ustavena Komise pro etiku vědecké práce (dále Komise). Tato Komise bude i nadále působit jako trvalý orgán Akademie, zabývající se nejen obecnými principy, ale i případnými konkrétními případy porušení etiky vědecké práce. Pro dodržování zásad etiky vědecké práce má rozhodující význam etická atmosféra pracoviště a osobní příklad vedoucích vědeckých pracovníků, který je nezastupitelný a nelze jej nahradit psanou normou. V zahraničí existuje značný počet etických kodexů vydaných univerzitami, akademiemi a jinými výzkumnými organizacemi. Komise již dala k dispozici vědeckým pracovištím Akademie dokument Memorandum on Scientific Integrity, vydaný organizací All European Academies (ALLEA), jejímž je Akademie členem. Komise upozornila jmenovitě na tu část dokumentu, která shrnuje často se vyskytující přestupky proti etice vědecké práce, a doporučuje, aby všichni vědečtí pracovníci, zejména pak vedoucí všech stupňů, soustavně sledovali, zda se na pracovišti tyto přestupky nevyskytují. Mimořádného významu nabývají specifické etické otázky v oblasti věd lékařských a biologických. Zde jsou základní oborové etické normy vymezeny zákony, předpisy a doporučeními různé právní síly a stupně závaznosti. V Akademii není a nebude prováděn výzkum, který by nebyl v souladu s těmito normami.
21
V citlivých otázkách výzkumu, jako je např. výzkum kmenových buněk a klonování, bude Akademie podporovat právní regulaci, která zamezí zneužití získaných poznatků, zároveň však umožní výzkum pro léčebné účely, jak to i doporučují mezinárodní vědecké společnosti. Zásady obecné etiky vědecké práce, které jsou společné pro vědecko−výzkumná pracoviště všech oborů, lze shrnout do těchto bodů: poskytování pravdivých informací při podávání žádostí o podporu výzkumných záměrů a projektů; nezaujaté nakládání s výsledky studia literatury, pozorování nebo pokusů; uvedení zdroje při přejímání výsledků jiných; uvážlivost při poskytování informací širší veřejnosti o přínosech výzkumných výsledků; respektování autorství a spoluautorství při zveřejňování výsledků výzkumu; dodržování stanovených pravidel při nakládání s důvěrnými údaji; respektování copyrightu při reprodukování publikovaných výsledků a textů, jakož i při používání softwaru. Dodržování těchto zásad je jednou ze základních povinností všech vědeckých pracovníků a bdít nad jejich dodržováním je povinností vedoucích pracovníků všech stupňů. Začínající vědečtí pracovníci jsou se zásadami etiky vědecké práce seznamováni nenásilnou formou svými školiteli a v rámci Kurzu základů vědecké práce na Akademii. III.5. Vztah k veřejnosti – ediční a vědeckopopularizační činnost Akademie věd ČR Vlastní ediční činnost, tj. vydávání periodických a neperiodických publikací na svých pracovištích, pokládá Akademie za důležitý a naprosto nepostradatelný způsob prezentace výsledků české vědy na odborném i vědecko−popularizačním tuzemském i mezinárodním poli. Jde však i o aktivní zapojení Akademie do mezinárodní sítě vědeckých časopisů i ostatních edičních aktivit v oblasti vědecké literatury a v neposlední řadě o významný příspěvek k rozšiřování vzdělanosti národa. Podpora ediční činnosti bude sledovat tyto zásady: Finanční podpora vědeckým, resp. populárně−vědeckým časopisům, vydávaným na pracovištích Akademie, bude přidělována podle finančních možností Akademie diferencovaněji než dosud, a to s ohledem na prokázaný růst kvality jejich obsahu i formy, u mezinárodních časopisů pak zejména s ohledem na to, zda vykazují v rámci oboru srovnatelný či zlepšující se faktor citovanosti. Akademie bude rovněž nadále podporovat vydávání vlastních populárně vědeckých časopisů. Nakladatelství Academia AV ČR bude zachováno jako součást Akademie i po přechodu pracovišť na veřejné výzkumné organizace s tím, že bude hospodařit na principu vyrovnaného rozpočtu. Akademie však bude od nakladatelství požadovat aktivnější přístup v získávání autorů zejména z pracovišť Akademie a soustavné rozšiřování profesionálních kontaktů s velkými světovými nakladatelskými domy s cílem zvyšovat nabídku zahraniční odborné literatury v prodejnách Academia a zprostředkovávat nabídku publikací pracovišť Akademie do zahraničí. V záměrech zůstává budování prodejen Academia v dalších univerzitních městech ČR. Z prostředků Akademie bude nadále na základě recenzního řízení podporováno vydávání komerčně ztrátových, avšak odborně nepostradatelných neperiodických publikací, resp. dlouhodobých publikačních řad s tím, že tato 22
podpora bude přidělována těm autorům, kteří vydají svá díla buď v nakladatelství Academia AV ČR, nebo na pracovištích Akademie. Jednou z forem podpory budou též publikační granty GA AV. Hlavním úkolem popularizační a propagační činnosti Akademie bude i nadále přibližovat co nejširší veřejnosti a zvláště mládeži význam výzkumu a vývoje pro rozvoj společnosti. Aktuální seznamování s výsledky badatelství nejen u nás, ale i ve světě se stalo neoddělitelnou a pravidelnou součástí činnosti Akademie. Probouzením většího zájmu o vědecké poznání a racionální přístup ke všem novým poznatkům přispěje Akademie ke zvyšování úrovně vzdělanosti a může tak inspirovat mladé talenty k pozdější práci v oblasti vědy a výzkumu. Na celoakademické úrovni se bude těmto úkolům nadále věnovat Tiskový odbor Akademie. Bude přitom využívat všech dostupných komunikačních strategií k popularizaci a šíření informací o odborné činnosti Akademie. Jedním z takových prostředků je např. Týden vědy a techniky, pořádaný každoročně ve spolupráci s Britskou radou, Americkým informačním střediskem a dalšími významnými partnery této sféry. Dlouhodobým cílem je vybudovaní interaktivního vědeckého centra pro nejširší veřejnost obdobně, jako je tomu ve vyspělých evropských zemích. Akademie bude i nadále usilovat o zapojení do evropských projektů zaměřených na popularizaci vědy, stejně jako o hledání nových forem komunikační strategie zaměřené na účinnou popularizaci výsledků vědy a výzkumu. Všechny informační výstupy bude umisťovat na svých internetových stránkách. Hlavní roli v popularizaci výsledků vědy však musí plnit jednotlivá pracoviště. Organizováním Dnů otevřených dveří se budou nadále podílet na Týdnu vědy a techniky. Veřejnost budou oslovovat i přednáškovou a výstavní činností, spoluprací na organizování studentských vědeckých soutěží apod. Akademie bude podporovat zapojení svých odborníků do veřejných diskusí na odborná témata i rozmanité a pro širokou veřejnost atraktivní formy zpřístupňování výsledků vědecké práce. Bude usilovat o to, aby se těmto výsledkům dostalo odpovídajícího prostoru ve veřejných médiích.
IV. Infrastruktura výzkumu v Akademii věd ČR Infrastruktura je soubor zařízení, organizačních opatření a služeb, který umožňuje výzkumnou činnost. Je kombinací aktivit jednotlivých pracovišť a společných činností. Společné postupy v rámci Akademie budou uplatňovány zejména při zajištění těch činností, které jsou svou povahou nadinstitucionální;
pořízení a provozu nákladných zařízení, která nemůže financovat ani efektivně využít jedna organizace;
získání množstevních slev a dalších výhod v rámci uzavírání hromadných smluv s dodavateli. Na základě dosavadních pozitivních zkušeností a všestranné výhodnosti bude Akademie v co největší míře rozvoj infrastruktury koordinovat s vysokými školami, případně s dalšími institucemi výzkumu a vývoje. Infrastruktura bude financována převážně z institucionálních prostředků, neboť pouze tak lze zajistit její dlouhodobý a koncepční rozvoj. Podle aktuálních 23
možností budou pracoviště využívat i další formy podpory, zejména programy NPV, rezortní programy (např. program Centra základního výzkumu), rámcové programy EU, strukturální fondy EU, další mezinárodní programy. IV.1. Informační infrastruktura Páteří informační infrastruktury je síť CESNET, provozovaná sdružením vysokých škol v ČR a Akademie. V Praze a v Brně jsou provozovány metropolitní sítě PASNET a BAPS. Pracoviště Akademie jsou připojena optickými kabely, některé odlehlejší lokality mikrovlnným pojítkem. V nadcházejících letech bude nadále zvyšována průchodnost jednotlivých tras, budou modernizována koncová zařízení a instalována IP telefonie. Ze společných prostředků budou hrazena pouze vnější a případně areálová zařízení, renovace vnitřních sítí zůstanou záležitostí jednotlivých pracovišť. Trvalá pozornost bude věnována bezpečnosti počítačových sítí a dodržování pravidel přípustného užívání sítě. Rostoucí význam informační infrastruktury pro spolupráci rozsáhlých, převážně mezinárodních vědeckých týmů je spojen s rozvojem gridové infrastruktury. Akademie bude při rozvoji gridů spolupracovat se sdružením CESNET tak, aby byly co nejlépe uspokojeny potřeby jednotlivých týmů. Vzhledem k tomu, že se zatím nepodařilo realizovat ideu Národního superpočítačového centra, budou středně náročné výpočty prováděny na klastrech osobních počítačů jednotlivých ústavů, případně na menších systémech s distribuovanou pamětí. Pro velmi náročné výpočty mohou pracovníci využívat zahraniční superpočítačová centra, například v rámci projektu HPC−EUROPA. Základní součástí informační infrastruktury Akademie jsou Knihovna AV ČR a Archiv AV ČR. Jejich rozvoj jako pracovišť poskytujících informační servis široké obci pracovníků výzkumu a vývoje bude Akademie i nadále podporovat. Knihovna bude poskytovat pracovníkům VaV mj. přístup k rozsáhlému souboru elektronických informačních zdrojů a databází ve spolupráci zejména s knihovnami vysokých škol a Národní knihovnou ČR. Stěžejním informačním nástrojem je „Web of Knowledge“ (ISI, Philadelphia), integrující v režimu křížového prohledávání databázi Web of Science s několika dalšími obsahově provázanými databázemi včetně citačních indexů. Podpora pro přístup pracovníků a studentů Akademie, vysokých škol a dalších institucí k tomuto produktu je pro nadcházející období zajištěna v rámci konsorciálního projektu koordinovaného Knihovnou a účelově financovaného z programu Informační infrastruktura výzkumu. Knihovna AV ČR bude i nadále udržovat kompletní registr výsledků pracovišť Akademie, ze kterého bude exportovat příslušné údaje do Rejstříku informací o výsledcích VaV (RIV). Dodavatelem dat za Akademii do Centrální evidence projektů VaV (CEP), Centrální evidence výzkumných záměrů (CEZ) a do Evidence veřejných soutěží ve VaV (VES) bude oddělení podpory vědy KAV ČR. Uvedené součásti informační infrastruktury (spolu s Web of Knowledge) tvoří informační bázi pro hodnocení a management výzkumu na všech úrovních. Archiv AV ČR bude nadále přejímat, uchovávat a zpřístupňovat dokumenty o vědecké, odborné, organizační a hospodářské činnosti Akademie, jejích pracovišť i jednotlivých vědeckých pracovníků. Bude dohlížet na aplikaci příslušných ustanovení Zákona o archivnictví a spisové službě se zvláštním důrazem na zavádění elektronické spisové služby a budování elektronického archivního informačního systému jako integrálních součástí informační infrastruktury celé Akademie, propojených s informačními systémy ostatních paměťových institucí jak v domácím,
24
tak i mezinárodním kontextu (programy a projekty Mezinárodní unie pro vědu, mezinárodní archivní rady a UNESCO). Databáze a informační zdroje v oblastech nabídky a využití výsledků výzkumu a vývoje Akademie a transferu technologií bude na základě projektového financování zajišťovat Technologické centrum AV ČR. Ve spolupráci s vysokými školami bude Akademie usilovat o prodloužení existujících a uzavírání nových smluv na nákup a pronájem softwaru za výhodných podmínek (multilicence, speciální nabídky pro školství a vědu). IV.2. Technická infrastruktura V přístrojovém vybavení trvá v řadě výzkumných oborů kritická situace. Znovu se to potvrdilo při projednávání nových výzkumných záměrů, kdy zejména zahraniční oponenti poukazovali na špatný současný stav i nedostatečné investice do budoucna. Navrhovatelé výzkumných záměrů přitom vycházeli z reálných možností (s přiměřeným přesahem) daných střednědobým výhledem. Akademie bude proto přístrojovým investicím věnovat trvalou pozornost a každoročně upřesňovat alokaci prostředků zejména na nákladné přístroje. V rámci vzájemné spolupráce pracovníci Akademie využívají a budou využívat přístrojové vybavení domácích i zahraničních partnerských institucí. Zcela zásadní význam má tato spolupráce pro přístup k velkým výzkumným infrastrukturám, které soustřeďují špičkové odborníky mnoha institucí a zemí. Zkušenosti s provozem výzkumného centra PALS ukazují, že Akademie je po odborné i organizační stránce rovnocenným partnerem špičkových zahraničních pracovišť a může se podílet i na zřízení a provozu dalších velkých výzkumných infrastruktur v ČR, pokud k tomu budou vytvořeny vnější podmínky. IV.3. Infrastruktura služeb Soustředění řady činností do společných specializovaných útvarů zvyšuje účinnost a profesionální úroveň služeb a v důsledku šetří jednotlivým pracovištím lidský potenciál i finanční prostředky. Z tohoto důvodu zůstane Středisko společných činností (SSČ) integrální součástí systému pracovišť Akademie. Svými odbornými útvary bude SSČ zabezpečovat řadu oblastí uvedených výše v Koncepci Akademie. Jsou to zejména: popularizace a propagace vědy – vydávání časopisů a pořádání prezentačních akcí;
metodická a servisní činnost při rozšiřování mezinárodní spolupráce Akademie a jejích pracovišť, včetně zřízení Centra mobility v ČR;
organizační zajišťování vědeckých konferencí a seminářů pro pracoviště Akademie;
inženýrské a stavební činnosti potřebné pro údržbu a úpravy rozsáhlého nemovitého majetku pracovišť Akademie a výstavba nových objektů;
výstavba, správa a inovace informační sítě CESNET (ve spolupráci s VŠ) a dalších informačních a komunikačních technologií Akademie;
25
výstavba a správa bytové základny v rámci programu stabilizace mladých vědců a zajišťování ubytování domácích a zahraničních hostů Akademie.
26
