Koncepce Miloš Fryš
S Filmovou a televizní fakultou Akademie múzických umění jsem byl propojen skrze scénáře a rozpočty ročníkových a absolventských filmů jejích studentů, kteří žádali o finanční podporu ve Státním fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (dále Fond), jehož správcem je Ministerstvo kultury ČR. Pracoval jsem jako tajemník tohoto Fondu od jeho založení v roce 1992 až do r. 2002. Poté, co se podařilo Fond uvést v život, začali přicházet první studenti-žadatelé. Byla jich za celou tu dobu pěkná řádka a vzniklo také dost kvalitních filmů. Z čerstvých absolventů FAMU se pak v praxi rodili mnohdy překvapivě kvalitní producenti, kteří svou důsledností, promyšleností výroby a distribuce filmu mnohdy předčili své starší kolegy. Ty debaty nad scénáři a rozpočty byly – věřím – oboustranně užitečné.
A. Mantinely koncepce, několik obecných tezí Tato koncepce chce navázat a nadále rozvíjet vše, co se v předchozích letech na FAMU osvědčilo. Z toho všeho bylo snad vůbec nejpřevratnější zavedení systému dílen na jednotlivých katedrách. a)
Transparentnost financí musí prostupovat všemi katedrami a pracovišti, vše lze vysvětlit.
b)
Zvážení možnosti symbolického školného, nebo tzv. „dobrovolného“ školného. Školné, jehož výši si individuálně studenti určí sami, zvýší jejich spoluodpovědnost za chod fakulty a změní vztah studentů k FAMU
c)
Podpora (za FAMU) zachování příznivého dotačního koeficientu na jednoho studenta AMU
d)
Zvýšení vlivu na pedagogy, aby nerozmělňovaly pedagogické aktivity do několika škol. Tomu bude předcházet snaha navýšit mzdové prostředky, aby
1
sociální důvody – které jsou nejčastější – pominuly. Nic takového nelze ale stroze přikazovat. Spíše bude třeba vytvářet předpoklady, aby k tomu nedocházelo. Pedagogové jsou ve svých schopnostech vážení a vzácní na jedné jediné škole. A FAMU je si toho vědoma. e)
Prohloubení počítačové gramotnosti mezi pedagogy i studenty, která prohloubí komunikaci a společné povědomí uvnitř fakulty i školy
B. Konkrétní návrhy vlastní koncepce
1. Další rozšíření vícezdrojového financování Širší využití nabízí Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (Fond). Ze zákona může přispívat na výrobu všech školních filmů FAMU, na tvorbu (terminologie zákona, = psaní scénářů) filmů FAMU, na distribuci filmů FAMU, na propagaci filmů FAMU, spojenou s jejich účastí na přehlídkách v zahraničí i doma, na propagaci české kinematografie formou publikací o filmu v Nakladatelství AMU a na jakékoli technické zařízení FAMU. Je pravdou, že žadatelský poplatek činí u krátkých filmů, distribuce a propagace 5.000,-- Kč, je v každém případě celý nevratný, ale na druhé straně je zúčtovatelný, takže menší část se může v některých případech žadateli vrátit. V ostatních případech činí sice 10.000,-- Kč, ale např. u technického zařízení bývá jeho pořizovací cena značně vysoká, takže žadatelský poplatek je dobrou investicí. (Za 10 let existence Fondu žádala FAMU v technické oblasti pouze dvakrát o nelineární střižnu a vždy uspěla v maximální částce.) Fond může poskytnou maximálně 50 procent rozpočtované částky a disponuje přibližně částkou 80 milionů Kč ročně. Z celého programu MEDIA ČR je pro FAMU použitelný jen program MEDIA Promotion ČR na podporu pořádání FAMUfestu, popřípadě jiných přehlídek školních filmů na mezinárodní úrovni v budoucnosti. 2
Grantová Agentura ČR. Složitý grantový systém může podporovat nejrůznější projekty FAMU i dlouhodobě až po dobu tří let. Grantový systém je FAMU využíván. Grantová Agentura Akademie věd ČR vyhlašuje každoročně tři typy grantových projektů: a. standardní badatelský grantový projekt, týmový, tzv. obor 08 může zahrnovat i projekty z oblasti filmu, členy týmu mohou být i účastníci doktorandského studia, podpora udělována na dobu 2-5 let, uzávěrka přihlášek zpravidla v květnu každého roku b. juniorský badatelský grantový projekt, řešitelem pověřený badatel do 35 let, členem týmu i účastník doktorandského studia v posledním roce, kolektivy do 38 let, projekt na 1-3 roky, uzávěrka přihlášek zpravidla v květnu každého roku c. doplňkové publikační grantové projekty, vydávání malotirážních edic nebo rukopisů vědeckých prací, projekt na 1 rok, uzávěrka přihlášek zpravidla v září každého roku
Nadace Český literární fond Nadační program: 1. Stipendia pro autory původní a překladové tvorby po vydání alespoň jedné knihy (bez omezení žánru) 2. Stipendia pro autory scénářů dokumentárních filmů významného společenského dosahu 3. Grant pro nakladatele překladu prvního uvedení zahraničního autora na český knižní trh 4. Grant pro vydavatele vědeckého periodika, odborného časopisu 5. Grant pro nakladatele na první vydání teoretické a odborné literatury z oblasti filmu včetně překladů Program se rok od roku může mírně měnit, uzávěrka žádostí zpravidla 15. nebo 28. (29.) února každého roku.
3
FR VŠ je využíván FAMU. Socrates/Erasmus je využíván FAMU. Granty Hl. m. Prahy. V současné době probíhá celková změna kritérií přidělování grantů. Open Society Fund Praha Györgye Sorose. V programu Umění a kultura proměnlivý fond co do témat i termínů uzávěrek. Nutno průběžně sledovat na www.osf.cz.
2.
Být připraveni také na práci ve státní správě, nebo v subjektech, které
vykonávají podobnou činnost FAMU by měla vyučovat i činnosti, které budou trvale uplatňovány v takové instituci, jakou je nyní České filmové centrum (ČFC). Čeští filmaři více než 10 let volají po zřízení organizace, která by soustřeďovala nezastupitelné činnosti v oblasti českého filmu, namířené povětšinou do zahraničí. Toto zřízení ČFC centra požadovali po ústředním orgánu státní správy. Je tomu tak nejen v drtivé většině evropských zemí (nejen v EU), ale i jinde ve světě. Jelikož k tomu nedošlo, zřídila před několika málo lety Asociace producentů v audiovizi (APA) ČFC, které zahrnuje také Filmovou komisi, ale i např. českou pobočku podpůrného evropského programu MEDIA. Od 1.1.2004 všechny výše zmíněné subjekty zastřešuje Česká filmová komora, o. p. s. APA ČFC také finančně podporuje spolu s využitím veřejných fondů. FAMU – a v současné době patrně KP – by měla vychovávat odborníky pro práci na těchto pracovištích, jejichž význam bude nadále stoupat. Kvalifikace vyplývá z pracovní náplně zaměstnanců ČFC: a) Propagační činnost a koordinace účasti českých filmů na zahraničních a domácích filmových festivalech a přehlídkách. Účast českých filmů na filmových trzích. Od roku 1970 do současnosti nás český (československý) film na zahraničních festivalech reprezentoval jen sporadicky a ceny získával ještě sporadičtěji. Jestliže jsme se z různých důvodů se zahraničím téměř ne4
stýkali 35 let, nebo se stýkali jen málo, nemůžeme se divit, že je český film na zahraničních festivalech opomíjen nebo dokonce polozapomenut a že se to odráží v jednání vedení těchto festivalů s českou stranou. b) Poskytování informací ze všech oblastí českého filmu a jejich zpřístupnění na webu. c) Vydavatelská činnost. Každoroční vydávání Katalogu českých filmů a Českého filmového průvodce. V dohledné době vyjdou v ČFC poprvé a mají být podrobnější než Filmová ročenka NFA. Náplň práce Filmové komise: Zajišťuje především informace a servis zejména zahraničním produkčním a distribučním společnostem (pro všechny druhy distribuce), např. aktuální informace o lokacích včetně cenových sazeb, o odborných týmech a firmách apod. Pakliže FAMU bude disponovat absolventy pro tato pracoviště (včetně absolventů pro fondy Eurimages, MEDIA ČR a samotný Fond), bude se i české filmové obci při jednáních se státní správou lépe prosazovat, aby instituci typu ČFC zřizovala státní správa např. jako příspěvkovou organizaci.
3. Rozšíření oboru filmové distribuce na KP s eventuální změnou názvu katedry na Katedra produkce a distribuce (KPD), protože už i v současnosti se distribuce na katedře vyučuje. Vyučují ji tam dva pedagogové: p. rektor Doc. Mgr. Ivo Mathé (televizní šíření) a p. Mgr. Aleš Danielis (distribuce). K tomu přistupuje výuka externí. Nevím, zdali tato kapacita – při nejvyšších kvalitách pedagogů - obsáhne celou šíři a záludnou problematiku současné distribuce doma a v zahraničí: nejširší kinodistribuce, distribuce filmových klubů a art kin, televizní šíření pozemní, satelitní, kabelové, videodistribuce, distribuce DVD, internetem a budoucí technologie. Každý druh distribuce má své minors a majors, v každém druhu distribuce každá firma distribuuje jiné
5
filmy pro jiné publikum a jiná teritoria. Navíc i tyto zvyklosti se ještě proměňují. Jeden filmový titul však chce zpravidla projít všemi těmito druhy distribuce. Kromě toho z vlastní zkušenosti z Fondu vím, že počítat také s distribucí celovečerního filmu, tj. mít např. připravený její rozpočet a vybraného distributora, nejlépe před zahájením natáčení, není u žadatelů o dotaci – u těch, kteří žádají poprvé - vůbec samozřejmostí. Zažádají si prostě o finanční podporu na výrobu filmu a když ho dokončí, tak zjistí, že musí podat další žádost na distribuci a začnou se poohlížet po distributorovi… Kvalitní distribuce je jediným způsobem exploatace filmu a jediným možným návratem financí. 4. Filmový klub (FK) FAMU Je otázkou do diskuse, zda by po přípravě v modulech měl také reálně vzniknout FK FAMU. Je pravdou, že vlastně nedaleko FAMU jsou kina jako Evald nebo nově zrekonstruovaný Světozor, která hrají filmy z fondu filmových klubů, a rovněž nedaleko je i PONREPO NFA. Je také pravdou, že na základě dohody s Asociací českých filmových klubů (AČFK) a s NFA mohou tyto instituce ze svých fondů půjčovat FAMU filmy, aniž by byla členem AČFK (což je jinak pro výpůjčky nutnou povinností). FK FAMU (vedený studenty) může uvádět školní filmy FAMU (myšleno i historicky) a filmy ostatních škol podobného typu. Projekce mohou být součástní některého předmětu nebo výuky či přednášky hostujících pedagogů. Existuje také možnost v rámci výuky cizích jazyků promítat zahraniční filmy v původním znění bez titulků nebo tlumočení.
5. Zahraniční spolupráce, hosté Je skvělé, že FAMU navštívily a tou či onou formou na ní v nedávné době vystoupily známé zahraniční osobnosti z různých filmových oblastí. Bylo by možná vhodné při jejich hostování spolupracovat (dramaturguie, finance, organizace) s Masary-
6
kovou Universitou v Brně. Tam vede PhDr. Petr Szczepanik podobné semináře na MU v Brně, ty jsou ovšem pouze filmově teoretické. Nabízí se možnost společného několikaletého (3 roky) projektu, který bychom jako rešitelé podali např. u GA ČR.
6. Zahraniční spolupráce, výuka ve francouzštině Je perspektivně výuka ve francouzštině na FAMU možná? Za teoretických předpokladů: zájem studentů, dostatek prostoru, pedagogů a mzdových prostředků. Má smysl ji už nyní připravovat?
Celou zbývající strukturu FAMU a systém výuky i studia považuji v této chvíli za funkční. Je ale pochopitelné, že nejsem obeznámen s detaily, nebo některými aspekty systému.
C. Pokračování plnění dílčích cílů Je třeba dokončit následující úkoly ve smyslu dlouhodobých záměrů FAMU z let 20022004: 1.
Nový mezioborový program Restaurování fotografických a filmo-
vých materiálů a videozáznamů (KF+CAS). Spolupráce s NFA. (Dlouhodobý záměr FAMU 2004) Program je v přípravné fázi. U studentů, kteří projevili zájem probíhají zahraniční stáže, byly provedeny obhlídky. 2.
Akademická televize. Vytvořena koncepce právního rámec, spolupráce
akademických pracovníků několika vysokých škol. (DZ 03, 04) Úkol pokračuje. 3.
Sblížení katedry scenáristiky a dramaturgie s katedrou režie. Jedná
se o propojení ve formě dílen. (03/04) Studenti vzájemně dílny navštěvují a zapojují se do jejich chodu. Není to ale tak, že by dílny byly přímo „spojeny“.Úkol bude dále řešen po obsazení místa vedoucího katedry režie.
7
4.
Rozvoj Nadačního fondu FAMU (03/04). Po zpracování právní analý-
zy úkol pokračuje. 5.
Zahájení rekonstrukce budovy v Klimentské (03/04) Stavební rekon-
strukce byla dokončena. Inovace technologického řetězce HD Studia FAMU řešena žádostí o grant na GA ČR. 6.
Vznik programu Audiovizuální studia (AS) na CASu pro budoucí pe-
dagogy středních škol v oblasti audiovize. Studijní program AS by měl být předložen k akreditaci v r. 2005. Nejprve pro bakalářský stupeň, poté i pro magisterský a doktorandský. (03, 04/05-07/08) Úkol pokračuje. 7.
Přepisové pracoviště ve Studiu FAMU (04) V současnosti chybí inves-
tiční prostředky na dovybavení pracoviště. Studio FAMU žádá prostředky od FR VŠ a GA ČR. Provozní prostředky pokryly nižší náklady a pracoviště v základních formátech funguje, zatím chybí DIGI Bety, DVkam aj. 8.
HD technologie a 35 mm kamera na KK (04) Byla zakoupena starší
barrandovská 35 mm kamera, která je po repasování využívána. Nákup HD technologie je řešen podáním žádosti o grant v GA ČR. 9.
Doplnit KAT o výuku digitální animace (03) Úkol je plněn.
10.
Vznikne Dílna experimentálního filmu na KSS pro studenty magis-
terského studia, která ve spolupráci s Dílnou alternativní tvorby KAT dá prostor studentům, kteří budou film pojímat spíše jako formu výtvarnou než výlučně dramatickou. V budoucnosti bude možno uvažovat o samostatném pracovišti tohoto druhu. (03) V současnosti samostatné pracoviště neexistuje, na KSS hostuje experimentální australský filmař Marcus Bergner, jehož výuka je úzce propojena s KAT. Jelikož hostování p. Bergnera v dohledné době skončí, bylo by vhodné v započaté práci pokračovat plnou dvousemestrální výukou (počet hodin upřesní KSS), nebo hostováním jiného experimentálního filmaře.
8
11.
Vytvoření společného produkčního studia se školami obdobnými ja-
ko FAMU např. v Bratislavě a Budapešti, které bude můstkem do praxe pro absolventy FAMU. (03) Úkol trvá. 12.
Databáze archivu studentských prací se všemi potřebnými daty a
průběžně doplňovaná. (04) Existuje smlouva s NFA, všechny filmy se postupně přepisují na DVkam. Na databázi se dále pracuje. 13.
Rozvoj programu Erasmus Mundus (04) Úkol pokračuje.
U vhodných projektů je možno požádat Fond o dotaci. Termín uzávěrek žádostí 31.3.(již!) a 31.10. každého roku.
Rozhodl jsem se tuto kandidátskou koncepci akademické obci předložit při vědomí složitosti úkolů, které přijdou. Činím tak s vědomím letošních šedesáti let existence FAMU a jímá mě závrať, když si představím, jak obrovské dílo vykonala. A to vše ve společně sdílené identitě celé Akademie. Práce se nebojím, předchozí úkoly také nebyly lehké. Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění by měla být místem, které české filmaře spojuje a je výsledkem jejich společného úsilí. Odlišné názory organizační a profesní nemohou českou filmovou obec rozdělovat. Pro to je třeba udělat maximum.
14. března 2005
9
Životopis Miloš Fryš
Narodil jsem se 30. listopadu 1953 v Nýřanech, okres Plzeň-jih. Maturoval na Gymnasiu Příbram r. 1973. Z politických důvodů (kvůli otci) jsem nesměl studovat medicinu. (Doklad o tom jsem obdržel až s osobními spisy v prosinci 1989. V doporučení střední školy bylo zdůrazněno mezerami a červenou vlnovkou: studium medicíny se nedoporučuje. Mým záměrem bylo tehdy věnovat se psychiatrii.) Skončil jsem tedy na Vysoké škole báňské v Ostravě, fakulta hornicko-geologická. V Ostravě byl ovšem jeden z nejlepších filmových klubů (dále FK) v tehdejší ČSSR. (Členem FK jsem byl od r. 1971 už v Příbrami.) V r. 1977 mi nabídli členství ve výboru FK Ostrava, kde se úvody k filmům musely psát (první jsem dostal Bressonovu Něžnou). Tak pro mě začalo psaní o filmu. Články kupodivu přijímaly i různé deníky a časopisy. Začal jsem jezdit na semináře pro FK. V Polsku jsme měli zavedenou spolupráci s DKF (Dyskusyjny klub filmowy) v Gliwicích, která spočívala v pořádání několikadenních recipročních filmových seminářů. K tomu každé úterý FK v polském Těšíně v kině Zacisze. Druhý malý FK jsme měli v Ostravě-Zábřehu, kde jsme promítali animované filmy a filmy o umění z kanadské a francouzské ambasády (kanadští režiséři z National Film Board of Canada, celý Norman McLaren, ff. o moderním a soudobém umění aj.). Po absolvování VŠB jsem pracoval jako projektant v Ostravě, pak v Příbrami. Jako lektor FK jsem pokračoval jednak v Praze a jako člen výboru a lektor v Příbrami. Pokládám si za čest, že v Pražském FK jsem v 80. letech (před 11/1989) mohl organizovat přehlídku filmů Dušana Hanáka k jeho padesátinám s osobní účastí tvůrce, přehlídky filmů Evalda Schorma (kompletní ze Slovenského filmového ústavu), Věry Chytilové (k šedesátinám), besedu s Antonínem Mášou a Petrem Čepkem o filmu Ohlédnutí a o tehdy zakázaných českých filmech. Ve FK Příbram jsem v téže době zorganizoval besedy s Jiřím Krejčíkem a PhDr. Zdeňkem Mahlerem (Svatba jako řemen), Vladimírem Jiránkem a opět s Antonínem Mášou (rodák z Višňové u Příbrami, Ohlédnutí). (Bohužel odmítl přijet Pavel Juráček, příbramský rodák, s tehdy uvolněným filmem Každý mladý muž: „To je špatný film.“) Ostatně všechny české 10
filmy, které byly zakázané v ČSFÚ Praha jsme hráli v přeplněném FK Příbram tak, že jsme si je půjčovali ve SFÚ v Bratislavě. V letech 1984-1988 jsem absolvoval mimořádné studium estetiky na Filosofické fakultě University Karlovy. Od r. 1984 jsem pracoval ve Středočeském nakladatelství a knihkupectví jako zástupce vedoucího prodejny v Příbrami, kde jsme ovšem pořádali výstavy a autogramiády, spojené s besedami či projekcemi v Klubu Junior. Pořádali jsme výstavy: Milan Grygar – kresby, Jiří John – oleje, grafika, knižní ilustrace, Adriena Šimotová – kresby, grafika, knižní ilustrace, autogramiády: Buhumil Hrabal (s besedou), Vladimír Körner (s besedou), Radoslav Nenadál (Rakvářova dcera). Tady moje práce skončila v září 1986 v důsledku pronásledování členů výboru Jazzové sekce, jejímiž jsme byli členy a jejíž knihy jsme v knihkupectví prodávali. Spisovatele zakázané jsme v 80. letech do Příbrami zvali na bytové besedy a čtení textů (Ivan Klíma a Karel Pecka, který v pracovním táboře na nedalekém Bytízu strávil nejeden rok a na besedě se tu tehdy setkal se svým spoluvězněm). V Klubu Junior jsem založil druhý FK, kde se celá 80. léta dvakrát do měsíce střídala komponovaná tematická pásma krátkých filmů s celovečerními v 16 mm projekci. Pořádali jsme tu také řadu literárních (Pavel Šrut, Ivan Wernisch, 15. výročí smrti Václava Hraběte – rodáka z nedalekých Lochovic aj.) a hudebních pořadů. Skromně odávám, že v obou FK jsem pracoval bez nároku na odměnu a s radostí. Po vyhazovu z práce jsem nějaký čas nemohl v Příbrami nikde najít práci, pak jsem dva měsíce pracoval manuálně v Okresním podniku služeb v Jincích a od 1. ledna 1987 jsem nastoupil tam, kam se zdálo, že moc příbramské StB nesahá. Do Středočeských vodovodů a kanalizací Praha, na detašované pracoviště do Příbrami na místo stavebního dozoru, které se tehdy nedávno uvolnilo. V letech 1991-1992 jsem pracoval v Okresním kulturním středisku Příbram (stihli jsme ho přejmenovat na Agenturu Gellner podle příjmení básníka, který ve městě dlouho žil) jako vedoucí programů a galerií. Sem jsem mohl zvát tělesa vážné i lehké hudby, ale také jsem tu měl možnost uspořádat v Galerii Zámek několik výstav: České mo-
11
derní umění ve dvou částech ze sbírek Galerie v Hluboké, Fotografie Václava Stratila a zejména původní výstavu, tehdy nejrozsáhlejší retrospektivu díla Libora Fáry. 1. července 1992 jsem nastoupil na Ministerstvo kultury ČR jako tajemník Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, kde jsem setrval do 31. ledna 2002. Měl jsem tu čest uvést Fond do chodu v opravdu nelehkých podmínkách a pak se o něj neustále starat. Fond začal fungovat právě dnem 1.7.1992, neboť tehdy zákon č. 241/1992 Sb. o něm nabyl účinnosti. Rozděloval na scénáře, výrobu všech druhů filmů, distribuci, propagaci a technická zařízení cca 80 milionů Kč ročně. Za svých prvních 10 let existence podpořil - kromě jiného výrobu řady filmů studentů FAMU a dvakrát přispěl na její technický rozvoj (vždy nelineární střižna pro KSS). V současnosti překládám a spolupracuji s internetovou doménou www.nostalghia.cz, která se věnuje zejména dílu Andreje Tarkovského, Roberta Bressona, ale i dalších tvůrců. Půl roku jsem byl lektorem a dramaturgem Art kina v Příbrami, kde se podařilo uspořádat nejrozsáhlejší přehlídku filmů Pavla Juráčka vůbec a to pár stovek metrů od místa, kde se narodil, dokonce v téže ulici a k tomu ještě ve stejném roce, kdy NFA vydal jeho Deník. Nedávno jsem založil filmové nakladatelství Camera obscura, kde letos konečně vyjde výbor z díla Andreje Tarkovského Krása je symbolem pravdy, který jsem uspořádal a z větší části přeložil. (Jak jsem se dověděl, původní nakladatel ve fázi hrubé sazby nehodlal zakoupit autorská práva, takže to profesně musí udělat jiný nakladatel, což byl hlavní důvod založení nakladatelství.) Později tu vyjdou i Příběh(y) filmu Jeana-Luca Godarda (kniha a 2DVDs), které jsem si dovolil také přeložit, a další tituly. Rozpracovaný mám překlad knihy textových záznámů Billa Violy z let 1973-1994 Důvody klepání na dveře prázdného domu (Thames & Hudson, 2002). Jsem zakládajícím členem obnoveného FITESu (tedy od března 1990). Nejsem členem žádné politické strany.
Autor publikací: Norman McLaren (ČSFÚ, 1987, polsky in: Film na świecie, Warszawa, 1987) Filmy Evalda Schorma (ČFÚ, 1992)
12
Rozhovor s Janem Němcem O nenatočených a ztracených filmech (rukopis, 2000) Přeložil: Robert Bresson: Poznámky o kinematografu (Dauphin, 1998) Jean-Luc Godard: Příběh(y) filmu (rukopis 2005) Uspořádal: Sborník pro Věru Chytilovou (cyklostyl FK Matfyz ČVUT a samizdat, únor 1989, k 60. narozeninám) Uspořádal a spolupřeložil výbor: Andrej Tarkovskij: Krása je symbolem pravdy (rukopis 2004) články (výběr): Bolwieserův osud (R. W. Fassbinder), Peníze (R. Bresson), O pražském kině Klub (v Klimentské), Dopisy mrtvého (K. Lopušanskij), Život cestou (A. Varda), Tři dny maďarského „azylu“ v Praze, Zvuky labutí písně – Záběr 1985-1990 Lidé za úplňku, Dějiny jsou svědomím národa (G. Królikiewicz), Norman McLaren, Jancsó, Bacsó a hlavně Sopsits (Maďarský seminář v Praze), Andrej Tarkovskij: Výpovědi – Film a doba 1985-1992 Walerian Borowczyk, James Dean, Dny radosti Pražského filmového klubu – Dušan Hanák padesátiletý (přehlídka jeho filmů), Přehlídka filmů Evalda Schorma, Přehlídka filmů Věry Chytilové – Bulletin Pražského filmového klubu 1984-1989 překlady (články, výběr): Robert Rožděstvenskij: Vůbec ne recenze (Pokání). Informace Rady Čs. FK, č. 2, 1987, ČSFÚ Dmitrij Stěšin: Zbourali dům Andreje Tarkovského, Komsomolskaja pravda on-line, 25. června 2004, česky www.nostalghia.cz, 1. července 2004
14. března 2005
13
